FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE"

Transkript

1 FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE EXISTENCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE KARLA JASPERSE Jiří Adamec Brno 2008

2 EXISTENCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE KARLA JASPERSE Jiří Adamec Filosofický seminář Katedra teorie B r n o

3 Jiří Adamec ISBN

4 Ú V O D Počátek dvacátého století je nesen v duchu neustálého hledání smysluplného vztahu mezi filosofií a psychologií. Freudovy a Jungovy koncepce do tohoto momentu vědecké práce zasáhly jasným určením psychologie, která je vázána na prožitkovou oblast a oblasti možné patologie, z níž existují cesty pro opětné získání zdravého náhledu na sebe sama a svět, ve kterém se klient pohybuje. Do této diskuse svým nenápadným přístupem zasáhl rovněž Karl Jaspers ( ). Nenápadným nikoliv snad proto, že by jeho názory neobsahovaly dostatek vědecké výraznosti, ale proto, že spojení filosofie a psychologie se v době vrcholného rozvoje psychoanalýsy zdálo být přeci jen krokem zpět. Psychologické práce proto od tohoto mladého a doposud ještě neznámého autora zůstávají neznámé. Nemohla však tato okolnost zabránit v tom, aby se Jaspers nadále nepřestával rozhodovat jak naloží se svým probouzejícím se talentem, jenž byl přeci jen orientován více filosoficky (přesněji, v atmosféře jeho učení je to, humanisticko - antropologicky). Svoji Allgemeine psychopathologie (1913) nikdy Jaspers nepovažoval za vrcholné dílo psychiatrie. Přesto můžeme v jeho spisech vídat časté odvolávky na jedenotlivé oddíly tohoto textu, i když k jejich citacím se odhodlává jen velmi zřídka. Druhá jeho raná práce Die Psychologie der Weltanschauungen (1919) představuje vlastní pokus rozvrhnout psychologii do filosofických (světonázorových) souvislostí. Bylo tak zřejmé, že cesta k existenciálnímu rozměru příští interpretace lidského života bude Karlu Jaspersovi nejbližším tématem, které nakonec vtělil do objemného svazku s názvem Philosophie (1932) nebo později také jako Existenzphilosophie. Naším úkolem bude pokusit se ozřejmit právě onu základní myšlenku s níž Jaspers k vytvoření tak důležitého textu přistoupil a sice, jak reflexe psychologických problematik přispívá hlubšímu (filosofickému) chápání bytí člověka a zda tyto okruhy promýšlení života člověka, v jeho každodennosti mohou srozumitelněji osvětlit jeho starání se o toto bytí prostředky, které si k tomu zvolil. Adamec Jiří Brno 31. října

5 DOBOVÉ POZADÍ JASPERSOVY TVORBY: FILOSOFIE A PSYCHOLOGIE V PRVNÍ ČTVRTINĚ DVACÁTÉHO STOLETÍ 1. Tradiční filosofie jako východisko k psychologii. Možnosti hledání historických souvislostí mezi filosofií a psychologií Karla Jasperse nás nesmí unášet v představě, že se, snad, v takovém případě ocitáme v jakémsi prostoru libovůle. Téma je jasně dáno kulturními podmíněnostmi. Karl Jaspers vyrůstá v době nějvětšího rozmachu humanitních a přírodních věd. Přístupu k osobnostem a jejich dílům se mu dostává v míře neomezené. Vzácnost tohoto faktu si možná zpočátku ani neuvědomuje. Výrazně na něj doléhají spory pozitivistů s neokantovci, americký pragmatismus, fenomenologie Edmunda Husserla a osobní přátelství i následný názorový rozchod s nejslavnějším filosofem své doby Martinem Heideggerem, k němuž měl přístup také přes mnohé soukromé okolnosti, které tyto dva myslitele spojovaly i 6

6 rozdělovaly (viz, dopisy M. Heideggera, K. Jasperse a H. Arendtové). Snad nejhloubější se zdál zásah stále přetrvávajícího pozitivismu. I když jméno Augusta Comta jako zakladatele směru již nebylo skloňováno s takovou pompou jako tomu bylo ještě v druhé polovině devatenáctého století, přeci jen se zdálo, že na přelomu ke století dvacátému bude tento vliv pokračovat, i když v poněkud pozměněné varietě učení, které za své přebírají Richard Avenarius a Ernst Mach. Právě z jejich filosofických (pozitivistických) názorů na otázky teorie poznání, vzniká postupem času spor o jejím filosofickém nebo psychologickém zdůvodňování. Věda i poznání samo, se mají zbavovat všech mimoempirických reflexí. Veškerá tradiční metafysika je údajně neplodná filosofie, která naše myšlení a zejména poznání, tedy to, k čemu se má dojít, nemůže rozšířit. Toho lze docílit pouze srovnáváním zkušenostních dat, která jsou sama o sobě neutrální neboť neurčují nic než přítomnost výskyt nějakého faktu vázaného na empiricky ověřitelnou oblast 7

7 zkoumání. Takto postavená vědecká filosofie nemohla neimponovat mnoha mladým duchům zaníceným badatelskými zájmy, když se tu ukazovala možnost ocitat se v oblasti jistých, exaktních, matematicky ověřitelných dat. Teprve z nich může vyrůstat oblast empirických zájmů v teorii poznání, zdůvodňovaných jejich možným uplatňováním v okruhu těch potřeb, které se, jako aplikační možnosti teorie filosofie dají unést, avšak nyní již pouze jako popis a nikoliv jako zdůvodnění, které chce, naopak převzít ona exaktní vědeckost pozitivistů. Přesto je v tomto, tzv. druhém období pozitivismu, hlavním problémem otázka subjektivity. Vedle tohoto, mimořádně silně do vědeckých oblastí zkoumání se prosazujícího tématu, je to i názor převládající v mírněji udávaném tónu o neudržitelnosti takto striktně vnímat úlohu zkoumání, když jsou zde ještě jiné, humanisující nároky na duchovní svět člověka. Filosovat o světě a člověku přeci lze také z té strany, kterou podávají v devatenáctém století Arthur Schopenhauer (zemř. 1866) nebo Friedrich Nietzsche 8

8 (zemř. 1900). U prvního z jmenovaných je to poukaz na svět jako představu, která má být východiskem našeho veškerého dalšího popisu skutečnosti, stejně jako se má stát skromným pozdržením pro exaktní badatele. Právě takto formulovaná oblast subjektivních hledisek, kterou nelze při vědeckém zkoumání přehlížet byla pozitivisticky orientovaným zastáncům vědy trnem v oku. Jakkoliv připomínané subjektivizační okruhy interpretací se tak setkávaly s odmítavými postoji a čím dál víc byly vyháněny ze všech míst, která hrozila prozrazením, že jsou těmito názory prolínána. Uplatnění Shopenhauerovy filosofie a jeho osobní popularita se však brzy ukázyly nespornými, když po sociálně revolučních čtyřicátých a padesátých letech devatenáctého století bylo uznáno, že subjektivizace v přístupu ke skutečnosti může rovněž znamenat, z druhé strany, individuaci. Takto postavený náhled na lidskou existenci se potom setkává s jistým pochopením i u pozitivistů. Jiná situace se ovšem má v souvislosti s učením Fr. Nietzscheho. Jeho odmítání jakékoliv sociálnosti, církevnosti, křesťanství, uniformity, práva a 9

9 morálky atd., jej postavilo zcela mimo jakoukoliv akceptovanost jak pozitivisty tak humanisticky - duchovně orientovaným myslitelům. Pouze hrstka příznivců byla ochotna, zpočátku, jeho filosofii vyslyšet; Nietzsche zůstává na pomezí filosofie a pozitivismem zatracovanou metafysikou. Přesto se jeho teze do pozitivistické filosofie dostávají skrze historické studie, které si činí nárok na to, interpretovat dějiny jako proud činů jednotlivců, kteří se zasluhují o vývoj tím, že odmítají staré pořádky a v sobě vlastní odvaze přestupují stávající morální hodnoty, aby tak ukázali na aktuální smysl existujícího nadčlověka, tohoto dřímajícího heroického ducha v každém z nás. Tedy opět individuace, která mohla do pozitivisticky laděných nálad společnosti proudit bez omezení. Z těchto výše uvedených názorů a postojů je tak zřejmé, že přes veškerou snahu o pozitivistické ladění nejen vědy, ale také společenského života přelomu devatenáctého a dvacátého století se otázka subjektivity neustále nutila jako kriterium smyslu bytí vůbec. Zůstávalo totiž nevyřešeným, jak si má člověk 10

10 ve skutečnosti poradit, jak má naložit sám se sebou, když se vzdáním metafysiky vzdává hlubšího promýšlení vlastního přesahu; to jest, úvahám o osobní zaangažovanosti na veškerém dění, které až doposud považoval za vlastní výsledek meditace. Směřování k moderní filosofii se odehrávalo ovšem nejen v tomto duchu pozitivistické konfrontace s ostatními filosofiemi dané epochy. U neokantovců byl totiž podobný problém, který se však vyostřil uvnitř samotné školy už jen tím, že se rozdělil na marburskou a freiburskou školu. Je třeba zdůraznit, že pozitivismus založený A. Comtem se dále rozvíjel také v již zmíněném druhém machistickém období, ale i ve třetím směru, který nazýváme obdobím neopozitivistickým. O tom však pojednáme o několik řádků níže, až přijde vhodný čas. Mnozí historikové filosofie se nechávají slyšet, že takovéto rozpadání na nejrůznější směry činí dějiny moderní filosofie nepřehlednými. Na obhajobu dané skutečnosti se dá uvést, že v tomto případě je nutné respektovat intelektuální rozsah dané doby a přičítat takovou 11

11 skutečnost spíše hlubokému a nikoliv povrchně jednostrannému způsobu uvažování. Jak by dnes vypadala antická filosofie, pokud by neobsahovala tolik různých škol, které se rovněž vzájemně překrývaly a doposud představují nedořešený zdroj filosofických inspirací. Chtít zde srovnávat filosofická učení starověku s jejími tisíciletými dějinami by bylo vskutku opovážlivé. Nic méně období o němž zde hovoříme, se nese v kontextu faktického vývoje dějin moderního myšlení, protože zahrnuje kompletní tématickou šíři od teorie poznání a ontologie k etice, kosmologii, ustavující filosofické antropologii, filosofii jazyka a logiky stejně jako filosofii náboženství (Karl Barth a dialektická theologie) a další oblasti vědění. Zajímavý je naopak právě onen malý časový prostor a jeho filosofický obsah, kterým se může pyšnit, zvl. německá, anglická a francouzská myšlenková produkce z přelomu obou staletí. V rámci historicko filosofické práce převládají na německých filosofických fakultách Jaspersovy doby zvl. učebnice dějin filosofie od Fr. Ueberwega, Gomperze, 12

12 Ed. Zellera, K. Fischera, dějiny logiky od C. Prantla nebo speciální soubory nejstarších textů starověkých myslitelů od H. Dielse a W. Kranze, které dodnes patří ke světové špičce respektované v citátech a odvolávkách. Nutno podotknout, že některé studie o dějinách filosofie nebyly dodnes uspokojivě porovnány s moderními výklady; za jedny z nejproblematičtějších jsou pokládány, v tomto smyslu zmíněné Prantlovy Geschichte der Logik im Abendlande, sv. I.-IV. ( ) 1. Dějiny filosofie byly interpretovány v duchu kronikářsky sestavovaných souborů, což například u Ueberwegových Grundriss der Geschichte der 1 ) Man pflegt den geschichtlichen Darstellungen, welche den Verlauf irgend einer einzelnen Wissenschaft entwickeln, meistens eine Definitio dieser in hostorische Betrachtung gezogenen Wissenschaft vorauszuschicken. Jedoch kömmt sehr viel darauf an, wie man hiebei verfährt, denn je nach Umständen kann sich mancherlei Missliches ergeben. Die Begriffsbestimmungen, welche wir von einzelnen Wissenschaften aufstellen, fallen ja selbst wieder dem Verlaufe unserer geistigen Entwicklung anheim, und dürfen daher schon in dieser Beziehung nicht von ihrer geschichtlichen Umgebung isolirt herausgehoben werden, um sie etwa als unverückbare Grundsäule an den Anfang einer Untersuchung zu stellen; (... ). C. Prantl, Geschichte der Logik im Abendlande, 1855, sv. I., Enleitung. Z předloženého citátu můžeme již na samém začátku Prantlových dějin logiky pozorovat, jak na jedné straně vyznává potřebu studia a popisu vývoje oboru, což jistě napomáhá faktu, že logické myšlení se nachází neustále na vlastní cestě objevování nových postupů; na straně druhé Prantl dogmatisuje své pojetí logiky tím, že jí přiřazuje absolutní hodnoty, což je zřejmý dopad pozitivisujících nálad, které se postupně dostávají i do samé filosofie. Logika, v tomto ohledu byla mocným argumentem pro ty, kteří se chtěli zabývat vědeckou filosofií bez zbytečných metafysických pseudoproblémů. Studium Prantlovy tematiky je dnes rovněž stíženo, mj. i poněkud archaicky vyhlížejícím slovníkem. 13

13 Philosophie, sv. I. III. ( ) představovalo shromáždění takového množství odvolávek na sekundární literaturu, že se nakonec vytrácela možnost sledovat základní text v jeho celistvosti. Přesto je považován tento výklad filosofické historie za jeden vůbec z nejzdařilejších, což konečně dokumentuje v současné době již několikáté vydání rozšířené na celkem šest objemných svazků, zahrnujících rovněž i pasáže o dějinách české filosofie. V případě Eduarda Zellera a jeho Philosophie der Griechen, odd , sv. I. VI. ( ) se do interpretačního schematu dostává zajímavý prvek. Autor vykládá dějiny řecké filosofie více méně jako text pod čarou. Tento nadmíru detailní pokus o přiblížení doposud neznámých míst z dějin antického myšlení, se opět dodnes těší veliké oblibě. Poslední revidované vydání bylo uveřejněno v roce Jak jsme tedy naznačili již v úvodním odstavci tohoto paragrafu, Jaspers měl čerstvou půdu pro zkoumání dějin filosofie připravenu vskutku z toho nejlepšího, co jeho a následující časy 14

14 uznaly za v míře vrchovatý přínos vážnému vědeckému bádání stran uvedených filosofických témat. Můžeme proto nyní učinit malou sondu do způsobu uvažování o dějinách antického myšlení, stejně jako interpretačních náběhů, kterými se v Jaspersově době výklady starořecké filosofie uznávaly. Zajímavé bylo, že mnozí autoři vycházeli z, pro sebe přijímané filosofické autority, která jejich výkladem znatelně prostupovala. V teoreticko poznávacích námětech se takovou autoritou stávají buďto Platón, Aristoteles, Descartés, Kant a mnozí jiní. Takovými náměty většinou ony studie začínají. Autoři však nemohou na takových základech svého pojednání trvat, neboť musí podávat objektivní popis historických souvislostí dějin filosofie a tak nakonec zjišťujeme, že se v případě vhodnosti místa ztotožní hned s tím, či oním názorem. Tato skutečnost by se dala považovat za jediný, poněkud bolestivý příklad jejich popisu. Co se však tezí, objasňujících další roviny tématických zaměření týče, těm ve skutečnosti nelze nic vytknout. Člověk vždy poznává jen to, co je v zorném poli jeho těla a duše. 15

15 Tento descartovsky laděný výraz ukazuje na střízlivou racionalitu, s níž má být k výkladu dějin filosofie přistupováno. Jaspers k podobnému tématu často zaujímá stejné postavení a v zásadě už dále nereviduje to, co takto přejal a vychází z dané myšlenky i v následujících výkladech. Poznáním se totiž člověk vymaňuje ze světa a řádu věcí do světa a řádu myšlení. Takový obraz člověka nutně Jasperse později vede k pojetí metafysiky v jeho trojvrstvé oblasti uskutečnění lidského bytí (viz níže jednotlivé kapitoly). Je totiž jak pro interprety dějin filosofie tak pro Jasperse zřetelné, že si uvědomují, že řád všeho je podmíněn vnějšími okolnostmi. To je například jedno z velkých témat devatenáctého století, a sice, že se musíme rozhodnout, zda poznání určuje to, co je vnější skutečnost, nebo zda skutečnost naopak určuje to, co je poznání. Touto vnější okolností nakonec je i člověk sám, neboť se musí filosoficky nahlížet z nějakého vnějšku, aby správně reflektoval své skutečné postavení ve světě. Neboť, řád prostupuje veškerou existencí, řád je tím, co chceme pochopit, o čem 16

16 přemýšlíme, o co se přeme, o co usilujeme, na co se ptáme. Pokud citlivě vnímáme tyto a jim podobné myšlenky, tak se nelze vyhnout podezření, v tom nejlepším slova smyslu, že se tu jedná o přijetí niterné subjektivity na pomoc odhalení vnějšího bytí, uznaného za základ věškerého důvodu snažení o pochopení toho, co jest, co je vlastně skutečné. Zvláště neokantovská filosofie Jaspersovy doby tuto problematiku činí svým dílem (srovnej: Ernst Cassirer, Filosofie symbolických forem, Praha /Oikoymenh/ 1997 až 1998). Přesto se názorové střety dostavují, neboť řád je chápán rovněž jako to, z čeho vypadáváme, jamile jsme došli na pokraj racionality, střídající iracionálno vášní na místo rozumné etiky a argumentace. Tedy, jinak řečeno, jsme neustále strháváni mimo řád a mimo racionalitu a filosofií se snažíme sebe sama udržet, alespoň v nějakém dostupném světě sebeurčení, které nevypadává z rozumem postižitelných souvislostí. Tedy filosofie je křehkost racionality oproti jistotě, že svět sám o sobě je iracionální, dokonce ve své smysluplnosti. Jako etické memento potom zní 17

17 nejrůzněji modelované teze v tom smyslu, že nedostatek řádu v nás činí nás neschopnými obstát v řádu světa a věcí. Všimněme si tedy, že Jaspers se ocitá ve filosofickém prostředí, které pracuje s pojmem řádu, jímž zde jen zobecňujeme pojmy jako systém, klasifikace, třídění atd. Musíme mít neustále na paměti, že se v jeho době setkávají jak pozitivisující tak duchovědné tendence, které dokonce také u některých svých zastánců ukazují na to, že i oni se často dostávali do těžkostí se svým vlastním výkladem. Vznikala tak nejednou protiřečení, která dělala mnohé názory téměř nesrozumitelnými. To ovšem platí spíše jen v těch případech, kdy se chtěli vedle sebe postavit právě pozitivismus a klasická duchovědná interpretace dějin filosofie, prosazované vlastním názorem interpreta. Historik filosofie se prozradil jako nejhůře schopný zvládnout vyhraněné názorové pole stran toho směru, který se snažil, do své historicko-filosofické práce začlenit. Vlastní badatelské počiny jsou ovšem, na druhé straně, neoddiskutovatelným přínosem z nichž čerpáme do dnes. 18

18 Jak je z uvedeného patrné, potřeba řádu, tedy v jistém smyslu pozitivistický model výkladu dějin filosofie se tu také neshoduje s dřívějšími náhledy na stejnou problematiku, jak k ní přistupoval G.W.F. Hegel ( ). U něj se poprvé dozvídáme, že dějiny filosofie jsou dějinami ducha. Tedy názorů, které vychází z kulturního nebo ekonomického pozadí všeobecné historie lidstva. Dějiny filosofie představují triadický vývoj ducha od subjektivního, objektivního až po absolutního ducha. A vedle toho, Hegel do celé problematiky vsouvá kritické výklady, což byl ve své době zcela nový prvek, zapříčiňující později takový úhel pohledu, který mohl být, např. u Wilhelma Diltheye interpretován ve smyslu tzv. filosofie rozumění. Odtud už je jen krok k filosofické hermeneutice Hanse- Georga Gadamera ( ), jakémusi umění výkladu, který se vciťuje do autora a doby introspektivním způsobem a pokouší se o výklady tím, že vlastně zcela nově přeinterpretovává nejen filosofická témata, ale celou historii a otevírá se do nových souvislostí, které byly člověku doposud ukryty 19

19 pod nánosem vět, jež svým ustálením způsobovaly nemožnost nahlédnout za clonu zaběhnutých interpretačních klišé. (Zde je však nutno připomenout, že se jedná o směr, jehož východiska značně posunula fenomenologie a Heideggerovy ontologické výpravy v nespočtu textech z nichž Gadamer čerpal hlavní inspiraci pro svoji myslitelskou činnost.) Je to však velmi zajímavá oblast historicko filosofického bádání. Duchovědné okruhy otázek s pozitivisujícími se zde mají tendenci slučovat a vytvářet zajímavé konotace, mezi sběratelskou činností nejrůznějších životopisných údajů, uměleckých artefaktů a kriticky odváděných interpretací stran duchovní prosperity daného problému a jeho vlivu na filosofické dějiny jako takové. Někdy můžeme vidět, že odpoutávání se od řádu, v onom duchovním rozměru, připoutává člověka k představě. A to je problém onoho rozumění. V představivosti se může odvíjet vědomí o svobodě seberealisace. Nebo také jinak, člověk připoutaný k představě oddělil sebe sama od svého zprostředkování vnějším světem. Čili idealismus se i přes veškeré koketerie s pozitivismem, 20

20 v historicko filosofické práci, přeci jen ustálil jako hlavní kriterium, s nímž bylo k takovým výkladům přistupováno. Hovoříme-li o zprostředkování, potom je na mysli to, že se i zde prosazuje nějaký hlavní zájem, který si činí nárok na to, být subjektivním kriteriem, tedy nějak osobním náhledem autora. Vždy se nějaký druh zprostředkování vnucuje. Ovšem v tomto případě bylo nutné jakoby začínat od znovu neboť, představa není svět. Nové dějiny filosofie museli takto, vedle své historicko-badatelské práce, rovněž zdůvodňovat sebe sama. Protože, představa může být jen o tom, co může být svět. Pakliže i toto má být učiněno předmětem filosofických úvah, zbývá ještě jedno hledisko. Vedle konstruování světa z představy je třeba si přiznat, že i tak lze dosáhnout jisté objektivity za předpokladu shody s tím, co se jako skutečným jeví, neboť svět a jeho řád jsou skutečností, ať je uznán za vnější nebo vnitřní oblast rozumových zájmů. Poněkud vzletně bychom pak mohli říci, že filosofie je vzácnost myšlení povýšená z přírody k inteligenci. Nebo také, aby se vzácnost myšlenky prosadila, musí na sebe 21

21 poutat pozornost a snášet muka nepochopení. To je ostatně hledisko, které v dějinách filosofie vídáme poměrně často. Vůbec je filosofie vzácností, jako takovou. Touto vzácností filosofie zůstává konečně i dnes, neboť v průměru smyslového požítkářství nemůže obstát jako všeobecná norma. Průměr, tj. většina, nezachází s myšlenkou nýbrž s potřebou a potřeba, to je soubor věcných zájmů. Filosofie je zájmem ducha. A kromě toho, filosofie není potřeba ve smyslu uspokojování. V tomto ohledu, pokud nás takové myšlenky zavedly až sem, je zřejmé, že si také v devatenáctém století filosofové lámali hlavy nad tím, jak obhájit filosofii proti narůstající spotřebnosti. Jaspersovo rané období je v Německu nutně neseno i marxistickými náběhy. Filosofie totiž buďto vzejde z inteligence, nebo se nadobro stratí v průměru věcných potřeb. A to je bod obratu, který marxismus nadhodil jako cestu k vlastní filosofii, nebo, lépe řečeno, jako východisko z filosofické krize hegelovských směrů po roce Filosofie vystavěná na potřebách materie, nebo 22

22 přesvědčení, které se stalo nástrojem politické moci, je ideologie. Jenže to marxismus chtěl, to bylo jeho prvoplánovým záměrem. Tedy filosofie přestala působit, protože byla nesvobodná, postrádala ducha. Často bylo u marxistických interpretů slyšet, že Hegel byl jimi postaven z hlavy na nohy. Chyba, jen nechte na hlavě, mělo znít ze všech stran a bude vše vpořádku. To se však nestalo. Filosofická historie (alespoň v tomto okruhu zájmů) pozvolna začínala stagnovat. Chyběl duch, který je myšlením odrážejícím kulturní normu subjektu vůči podmínkám sociálního života, jeho vědomí o vlastní dějinnosti, stejně jako k morálním hodnotám a nástrojům utvářejícím cestu k vlastní budoucnosti. Studium, zvláště antické filosofie, bouřlivě se rozvíjející na přelomu devatenáctého a dvacátého století ukazovalo tedy na zřejmý posun v chápání celého významu dějin antické kultury. Měla v zásadě sloužit jako kriterium pro porovnávání s vlastní přítomností a hledání možných východisek z dobově podmíněných krizí. Jaspers tedy vyrůstal v klimatu 23

23 tvořivého hledání odpovědi na otázku, jaká je vlastně jeho doba, co v duchovní sféře obsahuje, jakými výhledy do budoucnosti se může zabývat, atp. Ne, že by v jiných epochách tomu bylo zásadně jinak, ovšem intensita a důraz na antickou myšlenku člověka zde vystupovala o poznání výše. Tomu napovídá rovněž i fakt, že se stále udržovala tendence k ponechání klasických zdrojů vědomostí na gymnásiích a vysokoškolské humanitní studium bylo bez nich, v zásadě zcela nemožné. V oblasti klasické filologie byl tento zájem stejně ryzí. Zájemci o studium psychologie tak do odborného světa přicházeli připraveni zejména v humanitních směrech. 2. Všeobecná psychopatologie a světový názor. Za kriterium Jaspersovy psychiatrie se dá považovat myšlenka, že život duševně nemocných je pouze jiná cesta, po zdravém způsobu, jak dojít sebeurčení. To by ovšem ve skutečnosti znamenalo, že žádný duševně nemocný jedinec neexistuje. Jaspers takto zjevně 24

24 relativisuje psychologistické náběhy, které se začínaly do filosofie a interpretací každodenního způsobu života, v jeho době prosazovat. Tento odklon od ryzí filosofie člověka byl znatelný právě nastupující psychologicko-psychiatrickou produkcí z počátku dvacátého století. Konečně psychoanalýsa se vůbec deklarovala na posuzovatelku individuálního, ale i kulturního života z pozic své metody, založené zejména na učení o nevědomých pohnutkách. Ty měly zásadním způsobem spolurozhodovat o veškerém společenském dění. Jaspers si těchto odchylek od racionality na psychologických interpretacích své doby všímá. Uvědomuje si nebezpečí určité nákazy, kterou by rozšíření obecného přijetí takových názorů mohlo přinést. Jednalo by se v zásadě o problém, kdy by lidé začali všechno své jednání omlouvat nevědomými pohnutkami a za nic by nechtěli nést odpovědnost. Názorovost na vnější prostředí svět obecně je podle jeho výkladu založen na neustálém poměřování vlastní subjektivity s čímkoliv, co je mimo fysickou souvislost 25

25 s vlastním tělem. Odvěký dualismus Jaspers vyhodnocuje jako dvoj materii a duševní stránku přijímá jako součást vědomého zhodnocování takové skutečnosti. Psychologie světového názoru tak představuje psychologii vnímání nejméně dvou tělesných substancí vlastního těla a tělesných jevů mimo toto vlastní tělo. Pak už jde pouze o to, jak se z hlediska vnímání dokáže člověk pozorováním, srovnáváním a následnou emotivitou, kterou v něm nutně vše, s čím se dostává do kontaktu, vyvolává a dále tak umí vyrovnat. K tomu používá na začátku svého pojednání pojmů jako, objekt, subjekt, jistota, formalisace, diferenciace, isolace. V těchto kategoriích se totiž člověk ocitá, pokud se svým způsobem vnímání zaměřuje na oblast takových zájmů, jakými je právě onen osobní, individuální postoj ke světu. Jako objekt se člověk může vnímat vždy, pokud dostatečně racionálním způsobem nahlíží svoji vlastní existenci nějak souvislou s čímkoliv, co se nachází vedle něj. Ve vztahu k subjektu je situace obdobná, neboť zde se člověk musí umět smířit s tím, že jeho vnímání 26

26 je neseno individuální zkušeností, která činí z motivů, které z takové zkušenosti plynou, každého jedince jako bytost se specifickými nároky sebeuplatňování. V otázce jistot nutně setrvává každý člověk. V této oblasti zájmů si podržujeme vysokou míru osobního konzervativismu. Není to však konzervativismus škodlivý. Určitá dávka setrvávání na starých a ověřených možnostech seberealisace přináší každému člověku výrazné zadostiučinění zejména v tom smyslu, že svět, který obývá je mu přístupný prostřednictvím známých a fungujících předpokladů, k nimž se může vracet. Formalizace v názorech na svět svého okolí pomáhá jedinci svobodně zjednodušovat často přesložité vrstvení nejrůznějších situací, v nichž se ocitáme, které zásadním způsobem mění jistoty, až v iracionálně přijímané postuláty o nějaké a vlastně již neexistující okolnosti. Předposledním výše zmíněným bodem, v psychologickém utváření názoru na svět, je tzv. diferenciace. Tou se snažíme rozvrstvit vlastní chápání existenciality na takové oddíly, které by nám pomohly lépe se zorientovat ve vlastním smyslu bytí. K 27

27 tomu, konečně, napomáhá poslední oblast zájmů, jakou je isolace. Přes veškeré výše uvedené možnosti nahlížení na sám fakt vlastního výskytu v něčem, co lze bezpochyby nazvat jsoucím, právě isolace zpomaluje tok událostí, neustále monitoruje vlastní osobu a dostává se opět na sám počátek, tedy zhodnocování vlastní objektivace vzhledem k okolnostem a jejím nárokům. Jaspers, stejně jako např. Freud nebo Jung jeho doby mají hlavní zájem na tom, aby popsali úskalí takových psychických fenoménů jakými jsou otázky individuace a autenticity v jejich základním určení. Pro Jasperse je tato oblast námětů vymezována tím, že: 1. individualita je současně vydělení, avšak nikoliv jako ponechání bytí o samotě, nýbrž tvůrčí vynikání; 2. autenticita představuje spontaneitu tvůrčích schopností adekvátně odpovídajících potřebám nastalých okolností (situacím). Takto vnímaná existencialita představuje dějové vřazení vlastních možností subjektu do procesu vnějšího bytí. Existencialita se nedá vykázat uzavřením do sebe sama; je možná pouze jako komunikace 28

28 s vnějškem. Zde je třeba zdůraznit onu všeobecnost, která z předloženého popisu má plynout. Neboť touto komunikací má-li Jaspers na mysli vztah subjektu k vnějšku, směřuje tedy ke všemu, co je v dosahu vnímatelnosti jediným subjektem. Psychologie světového názoru u Jasperse tak pulsuje mezi názorovostí jedince a názorem ryze sociálním. Mezi oběma typy názorů je pouze jediné možné měřítko, a tím je již zmíněná komunikace, která si za svůj okruh zájmů bere prostě všechno. Rozvinuto vskutku do nejširších sociálních rozměrů, komunikace předloženého typu je blízce postavena otázkám, které jinak rozvíjí např. K.-R. Popper v souvislosti s tzv. otevřenou a uzavřenou společností (viz Otevřená společnost, I. II., Praha, nakl. Oikoymenh, 1996). Nutno však ještě podotknout, že Jaspersovo hledisko oproti politické morálce vychází ze subjektivistických náběhů, určovaných navíc popisem schopností vnímat názorovost jako určitý duchovní význam jehož je každý člen svého společenství nutně nositelem. Zde již pozorujeme, doznívání původních filosofických snah, 29

29 které k Jaspersovi doléhali z doby právě nedlouho přítomné a snah, které si již žádaly nového přístupu k řešení, nebo alespoň vykázání novým popisem. Jaspersovo pojednání o psychologii světového názoru v žádném případě není nějak zastřenou nebo obcházenou sociální filosofií. V zásadě ani takovou sociální filosofií býti nechce. Jedná se hlavně o pokus, vysvětlit potřeby filosofického postřehování z nového a, co možná nejširšího úhlu pohledu. Světový názor totiž nemusí vždy být ideologií. Může, ale představovat osobní (subjektivní) zájem o to, prolnout tradiční vnímání skutečnosti, s co možná nejintimnějšími oblastmi sebepojetí, zahrnující vnímání vlastní kulturnosti s neustálými poměry k okolí, atd. Tj., snahu po odhalování jevů (příčin), které člověka i přes zdánlivé jistoty, tak jako tak, v jeho životě zneklidňují. Těmito okolnostmi může být zpravidla jen to, že člověk přeci jen s dostatkem sebevědomí neumí zpracovávat takové jevy, které jej vcelku reálně obklopují. Tím se člověk mnohdy dostává do situace, že zcela přesně 30

30 neví, kdy při všem tom vnímání reality se ještě v realitě ocitá, a kdy se naopak oddává pouho-pouhému snění. 2 Člověk uvržen do tohoto schématu, v němž jej Jaspers vidí je bytostí, tak jako tak neschopnou vymanit se z politického života a jeho modernita je proto vždy určována slovy o vzletné práci zaměřené k tzv. rozvoji a rovněž, v jistém smyslu k sociálnosti až stádovosti. Toto setkání Jaspersem deklarované existenciality s pozdější neoanalytickou teorií Karen Horney či Ericha Fromma si za východisko bere tedy sociálnost jako kriterium pro vysvětlování všech současných problémů člověka. Také Jaspers totiž vychází z toho, že se jedinec nachází v krizi, co se týče vlastního světa a jeho odcizení. Mnohé pocity marnosti, 2 ) Ein anderes Mißverständnis der Formel, daß unser Gegenstand die Mannigfaltigkeit der Subjekt-Objekt-Beziehungen ist, wäre, daß wir uns hier für die Objekte als solche interessierten. Zwar wird von außerordentlich vielen Objekten andeutend gesprochen, aber alle interessieren uns hier nur in Beziehung auf Subjekte. Wir sehen an den Objekten die Eigenschaft, Objekte für Subjekte zu sein, während alle anderen Betrachtungen sich rein dem Objekt zu bewegen. Dadurch wird für die psychologische Betrachtung ein eigenes Objekt gewonnen, das selbst schließlich wieder in der Beziehung auf das Subjekt in einer Psychologie der Psychologen erfaßt werden könnte. Wir fragen, wenn wir die Objekte in Beziehung auf das Subjekt betrachten, nicht nach dem Recht, der Wahrheit der Objekte, die für ein Subjekt bestehen. Was psychologisch wirksam, für das Verstehen anschaulich, von eigenem Prinzip ist, interessiert uns; das kann ein mythisches Weltbild, ein Wahninhalt eines Irrsinnigen, die Phantasie eines Schwärmers sein. K. Jaspers, Psychologie der Weltanschauungen, Fünfte Auflage, (Springer Verlag) Berlin-Göttingen- Heidelberg 1960, seite

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Klasifikace věd Ročník 1. Datum tvorby 2.9.2013

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová Společensko-vědní seminář je volitelný předmět v časové dotaci 1 hodiny týdně.

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová Praktická filosofie a etika Zuzana Svobodová Co Vás motivuje studovat? Jaké hodnoty se projevují v této Vaší motivaci? Co je to (spokojenost, život, láska, statečnost, ) důstojnost ctnost hodnota? Hodnoty

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Filozofie,

Více

Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu.

Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu. Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu. 1 2 Úvod do předmětu. Současná relevance, situace, užití - Problém znalosti svého já (Schopenhauer) - Ahtila alternativní umělecké

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_13_Existencialismus

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

Humanistický proud v psychologii

Humanistický proud v psychologii Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 4.10.4. Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Matematický seminář poskytuje prostor pro opakování a shrnutí vědomostí a dovedností nabytých

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě Otázka 1 Za poptávku považujeme: Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě a. množství zboží a služeb určených ke koupi za určitou cenu b. množství zboží a služeb

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Zdravotně sociální pracovník

Zdravotně sociální pracovník Zdravotně sociální pracovník bakalářské prezenční studium základy společenských věd Otázka 1 Základní formou motivů jsou: a. potřeby b. ambice c. pudy Otázka 2 K představitelům novověkého empirismu patří

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

1.2.3 Racionální čísla I

1.2.3 Racionální čísla I .2. Racionální čísla I Předpoklady: 002 Pedagogická poznámka: Hodina je trochu netypická, na jejím začátku provedu výklad (spíše opakování), který nechám na tabuli a potom až do konce řeší žáci zbytek

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Neautorizovaná kopie pouze pro studijní účely!!!

Neautorizovaná kopie pouze pro studijní účely!!! Max Weber Objektivita sociálněvědního poznání. In: Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh, 1998, stránky 27-39. Neexistuje žádná naprosto objektivní vědecká analýza kulturního života anebo

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Dobrá praxe plánování interpretace

Dobrá praxe plánování interpretace plánování interpretace Standardy National Association for Interpretation upravené pro potřeby interpretace přírodního dědictví překlad Michal Medek, 2015 Oblasti standardů: Ochrana dědictví Terminologie

Více

7 návyků vysoce efektivních lidí

7 návyků vysoce efektivních lidí 7 návyků vysoce efektivních lidí 1. Návyk: Buďte proaktivní 2. Návyk: Začínejte s myšlenkou na konec 3. Návyk: Dejte přednost důležitým věcem 4. Návyk: Myslete způsobem výhra/výhra 5. Návyk: Nejdříve se

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více