Zpráva z exkurze

Transkript

1 Zpráva z exkurze Ve dnech až se uskutečnila exkurze studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia zabývající se ve svých studijních oborech problematikou ochrany životního prostředí. Postupně byla navštívena následující zařízení: Zařízení pro energetické využití odpadů ZEVO, Praha Malešice Muzeum Stará Čistírna odpadních vod, o.p.s., Praha - Bubeneč Ústřední čistírna odpadních vod, Praha Národní přírodní rezervace Křivé jezero, CHKO Pálava Zařízení pro energetické využití odpadů, Praha Malešice (Průmyslová 615/32, Praha 10, tel , fax , helena.fleischmanova@psas.cz) Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO zhodnocuje spalováním TKO (tuhého komunálního odpadu) jeho bohatý energetický obsah k výrobě páry a vytápění bytů v Praze. Moderním způsobem termického zpracování odpadu nahrazuje jeho nehospodárné a neekologické ukládání na skládkách. Energetické využití TKO = úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin (ročně zpracovaných tun TKO odpovídá tunám hnědého uhlí nebo tunám černého uhlí). Dochází rovněž k radikálnímu snížení závadnosti komunálního odpadu - spalováním se likvidují všechny choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu a také k redukci původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. Nabízí se rovněž možnosti využití vzniklé škváry ke stavebním účelům. Program této exkurze se skládal z následujících částí: - Seznámení se s provozem zařízení v zasedací místnosti s prezentací v PowerPointu a videoprojekcí. - Návštěva jednotlivých prvků zařízení (zásobník odpadů, sázecí zařízení, spalovací pec s válcovými rošty, komora dodatečného spalování, kotel na výrobu vodní páry, elektrostatický odlučovač tuhých znečišťujících látek, dioxinový filtr, systém odstraňování kyselých plynných složek spalin HCl, HF, SO 2, denitrifikace spalin). - Návštěva řídicího centra spalovny odpadů, včetně kontinuálního monitoringu odcházejících vyčištěných spalin. Exkurze v uvedeném zařízení byla koordinována s paní Fleischmanovou, asistentkou ředitele ZEVO Praha Malešice. 1

2 Fotodokumentace z exkurze v zařízení ZEVO, Praha Malešice 2

3 3

4 Muzeum Stará Čistírna odpadních vod, o.p.s., Praha Bubeneč (Papírenská 6, Praha 6, Telefon: , Obecně prospěšná společnost Muzeum Stará Čistírna je nezisková organizace zapsaná do rejstříku obecně prospěšných společností u Městského soudu v Praze dne Mezi hlavní činnosti Muzea patří: - správa industriálních nemovitostí, podpora jejich obnovy a dalšího využití, - podpora záchrany technických movitých památek, - vytváření a expozice vlastních sbírek technických movitých památek. V roce 2011 na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne došlo k zápisu vnitrostátní fúze sloučením společností Ekotechnické museum, o.p.s., Praha 6, Papírenská 6, PSČ , IČ: , a Muzeum Stará Čistírna, o.p.s., Praha 4, Zelený pruh 821/33, PSČ , IČ: , zapsané v rejstříku obecně prospěšných společností vedeném Městským soudem v Praze, oddíl O, vložka 797, do rejstříku obecně prospěšných společností. Po Ekotechnickém museu, o.p.s. se Muzeum Stará Čistírna, o.p.s. stalo novým správcem národní kulturní památky staré čistírny odpadních vod v Bubenči a správa této nemovitosti se stala jeho hlavní náplní a prioritou. Prohlídka areálu bývalé čistírny odpadních vod hlavního města Prahy byla realizována s průvodcem (čistírna není klasické muzeum, nýbrž něco jako technický zámek). Návštěvníci viděli původní prostory s pozůstatky původních technologických zařízení a to jak pro vlastní čištění odpadních vod a související provoz (např. kalové hospodářství), tak pro zajištění pohonu strojů (parní strojovna a kotelna). Pro názornost výkladu byla návštěvníkům k dispozici kopie původních plánů, historické fotografie z počátku výstavby čistírny a filmový dokument z roku 1943 (na základě smlouvy s Národním filmovým archivem). Prohlídka začala filmem Koloběh vody ve vodárenství (Veolia) jako úvod do problematiky vodárenství a stokování. 4

5 Fotodokumentace z návštěvy Staré čistírny (kvalita fotografií je nízká z důvodu velmi špatných světelných podmínek v technickém muzeu) 5

6 6

7 Ústřední čistírna odpadních vod města Prahy (Pařížská Praha 1, Ústřední čistírna odpadních vod (viz obrázek 1) byla uvedena do provozu v roce Ve své době patřila k největším v Evropě, avšak brzy přestávala plnil zvyšující se požadavky na kvalitu vyčištěné vody. Z tohoto důvodu byly nejdříve v 80. a pak znovu v 90. letech minulého století na ÚČOV provedeny významné rekonstrukce a dostavby některých nových objektů. Jednalo se především o zvýšení kapacity biologického stupně čištění včetně zavedení procesu nitrifikace odpadní vody. V kalovém hospodářství byly instalovány odstředivky na strojní odvodňování kalu. Pro výrobu tepla a elektrické energie z bioplynu byly instalovány nové kogenerační jednotky. Také byl postupně vybudován rozsáhlý automatický a monitorovací systém řízení technologických procesů čištění vody, zpracování kalů i výroby energií. I v současné době na ÚČOV průběžně dochází k výměně a modernizaci fyzicky nebo morálně zastaralého zařízení, které zajišťují udržení požadované kvality procesu čištění odpadních vod. V rámci realizované exkurze byli studenti prakticky seznámení se současným provozem ÚČOV. Navštívené zařízení funguje jako mechanicko-chemicko-biologická čistírna. Průměrný přítok odpadní vody v posledních letech činí necelé 4 m 3 /s odpadní vody. Čistírna biologicky odstraňuje uhlíkové znečištění a částečně nitrifikuje amoniakální dusík. Fosfor se z vody odstraňuje srážením železitými solemi. Technologická čistící linka sestává z lapačů štěrku, jemných česlí, podélného provzdušňovaného lapáku písku, primárních usazovacích nádrží, aktivačních nádrží s jedmnobublinnými aerátory, dosazovacích nádrží a regenerační nádrže vratného kalu. Přebytečný biologický kal je po zahuštění na odstředivkách smísen s primárním kalem a čerpán do dvou stupňových vyhnívacích nádrží, kde je udržována teplota 55 C. Vyhnilý kal je pak odvodňován na odvodňovacích odstředivkách. Bioplyn vznikající při vyhnívání kalu je využíván k výrobě tepla a elektrické energie. Obrázek 1 Ústřední čistírna odpadních vod Praha 7

8 Fotodokumentace z exkurze na Ústřední čistírně odpadních vod Praha 8

9 9

10 10

11 Národní přírodní rezervace Křivé jezero, CHKO Pálava (Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, Mikulov na Moravě, tel.: , fax: , mobil.: , Dne se uskutečnila již výše zmíněná exkurze do lužního lesa a na Křivé jezero (viz obrázek 2) CHKO Pálava (viz obrázek 3), kterou nás provedl Ing. Vladan Riedl. Rezervace o rozloze 123,97 ha se rozkládá v pravobřežní části Dyjsko-moravské nivy mezi řekou Dyjí a Mlýnským náhonem jižně od Nových Mlýnů a 2 km východně od Milovic, v katastrálním území obcí Milovice a Nové Mlýny. Její nadmořská výška se pohybuje v rozpětí m. Byla vyhlášena v roce 1973 za účelem ochrany zachovalé části nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, s porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, periodickými tůněmi a odříznutým meandrem řeky Dyje. Je to také význačné hnízdiště ptactva. Rezervace je součástí mezinárodně významného mokřadu podle Ramsarské úmluvy Mokřady dolního Podyjí. Celá rezervace se nachází na holocenních fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami. V jejich podloží se nacházejí pleistocenní štěrkopísky. Půdní pokryv území reprezentuje fluvizem glejová. Obrázek 2 Křivé jezero 11

12 Květena rezervace čítá 406 druhů a poddruhů cévnatých rostlin, pozorovaných v rezervaci v letech , z toho 13 zvláště chráněných; je to česnek hranatý (Allium angulosum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), lakušník Baudotův (Batrachium baudotii), ožanka čpavá (Teucrium scordium), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), starček poříční (Senecio fluviatilis), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia), violka slatinná (Viola stagnina) a žluťucha slatinná (Thalictrum flavum). Před napuštěním dolní zdrže vodního díla Nové Mlýny sem byly s dobrým úspěchem přesazeny další dva zvláště chráněné druhy, a to ladoňka dvoulistá vídeňská (Scilla vindobonensis) a více než jedinců bledulí letních (Leucojum aestivum), která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na východním okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exempláře topolu černého (Populus nigra). Na několika místech rezervace byla zaznamenána velmi vzácná kokotice chmelová (Cuscuta lupuliformis). V Křivém jezeře až do začátku devadesátých let přežíval leknín bílý (Nymphaea alba), jehož populace však pravděpodobně zanikla při vyschnutí jezera. Celkově se flóra rezervace vyznačuje velkým podílem zavlečených druhů, který činí 25,4 %, z čehož na archeofyty připadá 17,2 % a na neofyty 18,2 %; je to největší podíl nepůvodních druhů dosud dokumentovaný v rezervacích v České republice. Obrázek 3 CHKO Pálava Z chráněných druhů hub je dokumentován výskyt kalichovky lužní (Omphalina discorosea), která u nás roste pouze v lužních lesích na nejjižnější Moravě; z druhů zařazených do červené knihy roste na starých kmenech jilmů a vrb trepkovitka šafránová (Crepidotus crocophyllus). V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní (Lepidurus apus), žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a několik druhů lasturnatek (Ostracoda sp.). Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, který v českých zemích žije výhradně v zaplavovaných nivách Podyjí. V lesích je běžný tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a roháč obecný (Lucanus cervus). V silných větvích a kmenech mohutných starých dubů buduje hnízda velmi vzácný mravenec lužní (Liometopum microcephalum). V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků, např. rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana 12

13 arvalis), s. krátkonohý (R. lessonae), s. skřehotavý (R. ridibunda) a čolek velký (Triturus cristatus). V řece Dyji žije drsek menší (Zingel streber) a d. větší (Z. zingel). Ve vlastním Křivém jezeru byla v květnu 2003 nalezena i hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus), ponticko-sarmatský druh teprve nedávno objevený i v České republice. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského (Unio pictorum). V rezervaci hnízdí orel mořský (Haliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (M. migrans) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Početným a zároveň charakteristickým druhem je cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). V posledních letech v rezervaci pravidelně kácejí stromy a staví hráze tři nebo čtyři rodinky bobrů evropských (Castor fiber). Lesní hospodářství je podřízeno zájmům ochrany přírody: jde o lesy zvláštního určení z důvodu ochrany přírody. Kultury topolu kanadského (Populus canadensis) se při obnově holou sečí postupně nahrazují výsadbami autochtonních dřevin, tj. dubu letního (Quercus robur) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia). Porosty tvrdého luhu jsou ponechány přirozenému vývoji nebo se v nich uplatňuje jednotlivý až skupinový zdravotní výběr. Na dvojsečných až trojsečných loukách byly v řídkém sponu vysázeny vrby bílé (Salix alba), které se v pravidelných intervalech ořezávaly na palivové dříví. Louky s hlavatými vrbami, které takto vznikly, se staly symbolem lužní krajiny jižní Moravy. Vodní režim rezervace se výrazně změnil po výstavbě novomlýnských nádrží. Fotodokumentace z exkurze do CHKO Pálava 13

14 Závěr Studenti se v rámci exkurzí do vybraných technických zařízení resp. přírodních památek obohatili o dosud teoreticky nabyté poznatky v rámci studia bakalářských a navazujících magisterských studijních oborů zabývajících se minimalizaci negativního vlivu průmyslu a lidské činnosti na složky životního prostředí. Průvodci jednotlivých exkurzí i oslovení zaměstnanci velmi ochotně účastníkům exkurze zodpovídali vznesené dotazy. Exkurze byly financovány z projektu ModIn CZ.1.07/2.2.00/