ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší gymnázium (čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) Volitelné předměty

Transkript

1 Příloha ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší gymnázium (čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) Volitelné předměty Gymnázium, Šumperk Masarykovo nám. 8 Šumperk

2 Název: Motivační název: Školní vzdělávací program pro vyšší gymnázium (čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) vytvořený dle RVP G Vzdělaný člověk má stálé bohatství v sobě. Název školy: Gymnázium, Šumperk, Masarykovo náměstí 8 Fakultní škola Přírodovědecké fakulty UP Olomouc Adresa školy: Jméno ředitele: Masarykovo nám. č. 8, Šumperk Mgr. Milan Maceček Identifikační číslo organizace (IČO): Právní forma: příspěvková organizace s právní subjektivitou Zřizovatel školy Název: Adresa: Olomoucký kraj Jeremenkova 40a, Olomouc Kontakty: telefon vedoucí odboru OŠMT Fax (OŠMT) Platnost dokumentu Platnost dokumentu od 1. září 2009 Podpis ředitele: razítko školy

3 Vzdělávací strategie na vyšším gymnáziu je koncipovaná tak, aby každý žák absolvoval během prvních tří let studia ve většině předmětů základní všeobecně vzdělávací kurz, jež mu zajistí široký rozhled, základní poznatky a dovednosti z oboru, který žáka motivuje k zájmu o studium předmětu. Rozšiřující poznatky jsou součástí učiva volitelných předmětů, které si žák volí v posledních dvou letech studia, a kdy si vybírá celkem 12 hodin z výuky volitelných předmětů, což mu umožňuje studovat netradiční a zajímavé obory, intenzivní přípravu na maturitní zkoušku a ke studiu na vysoké škole. Volitelné předměty se podle učebního plánu vyučují ve dvou různých formách - dvouhodinové semináře - dvě hodiny týdně ve 3. ročníku a ve 4. ročníku SŠ; čtyřhodinové semináře - dvakrát dvě hodiny týdně ve 4. ročníku a každý student si povinně volí dva dvouhodinové semináře a dva čtyřhodinové semináře. Volitelné předměty se vyučují v blocích, které jsou v rozvrhu řazeny na první dvě nebo poslední dvě vyučovací hodiny. Volitelné předměty se nabízejí studentům celého ročníku najednou, žák svůj zájem o předmět projeví vyplněním školou stanovené přihlášky. Volitelnost předmětů je omezena počtem studentů ve skupinách (minimálně 12, maximálně 18). Výjimky z omezení schvaluje ředitel školy. Nabídka volitelných předmětů je obvykle každý rok stejná; může se lišit jen v závislosti na organizačních a úvazkových podmínkách v daném roce. To, jestli se jednotlivé semináře vyučují či nikoliv, závisí na volbě studentů v daném roce. Seznam volitelných předmětů: Dějiny umění/du Deskriptivní geometrie/dg Historicko-geografický seminář/hgs Moderní dějiny / MD Programování/Pg Psychologie/Ps Seminář z anglického jazyka/saj Seminář z německého jazyka/snj Seminář z ruského jazyka//srj Seminář z francouzského jazykasfj Seminář ze španělského jazyka/sšj Základy španělského jazyka/sšj Základy francouzského jazyka/zfj Základy ruského jazyka/zrj Seminář němčina zábavně/snz Seminář z fyziky/fs Seminář z českého jazyka/čs Seminář z hudební výchovy/hudební umění/shv Seminář z latiny Seminář z dějepisu/ds Seminář ze zeměpisu/zs Seminář z matematiky/ms Seminář z biologie/bis Seminář z chemie/chs Společenskovědní seminář/svs Výtvarné techniky/vvt

4 V následující příloze ŠVP pro vyšší gymnázium jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých volitelných předmětů a tabulace jejich vzdělávacích obsahů.

5 1 Semináře 3. ročníku 1.1 Volitelný seminář z českého jazyka a literatury Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Seminář z českého jazyka a literatury se vyučuje jako samostatný předmět: ve 3. a 4. ročníku vyššího gymnázia a v septimě a oktávě 2 hodiny týdně, nebo ve 4. ročníku vyššího gymnázia a oktávě 4 hodiny týdně Volitelný předmět Seminář z českého jazyka a literatury je úzce spjat s estetikou (krásno, ohavno, estetická funkce a estetické kategorie), hudebním a výtvarným uměním (vzájemný vliv jednotlivých uměleckých sfér, stejná společensko-historická východiska uměleckých slohů a směrů), dějepisem (historie obecná a historie slohů a směrů) a s cizími jazyky (gramatické jevy). Vzdělávání ve volitelném předmětu Seminář z českého jazyka a literatury je zaměřeno na: porozumění mluveným i psaným textům především z umělecké, ale i odborné administrativní a publicistické oblasti; rozvíjení obsahové, formální i jazykové stránky mluvených i psaných projevů; vyjadřování myšlenek, názorů, emocí; využívání nejrůznějších pramenů (učebnice, slovníky, tisk, televize, rozhlas, internet) pro získávání dalších informací, ale i dovedností potřebných k práci s nimi; pochopení literatury jako důležitého zprostředkovatele poznání světa i člověka a impuls k formování názorů, postojů a vkusu, ale také jako zdroje estetického zážitku získání hlubších vědomostí z oblasti literární teorie prohloubení znalostí gramatiky českého jazyka Formy realizace: praktický nácvik jazykového projevu (náročnější slohové útvary) vedoucí k rozvíjení vyjadřovacích schopností - formou samostatných činností práce s texty z různých oblastí lidské komunikace - formou samostatné a kolektivní práce i skupinového vyučování Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení vede žáka k samostatnému vyhledávání a třídění informací z různých zdrojů a jejich využívání při učení, praktických činnostech i v životě (formou referátů, seminárních prací) vybírá vhodné texty a motivuje žáka k četbě s porozuměním a následné obsahové, formální i jazykové analýze vede žáka ke kritickému náhledu na různé psané i mluvené projevy z různých zdrojů a k jejich hodnocení a dalšímu využití vede žáka k obsahově, formálně i jazykově správnému vyjadřování myšlenek, a to ve formě mluvené i psané

6 bere v úvahu rozdílnost žáků v oblasti jazykových schopností i schopnosti práce s textem motivuje žáka k účasti na jazykových, recitačních i literárních a novinářských soutěžích, podílu na přípravě školního časopisu vede žáka k využívání nabídky školní a okresní knihovny a seznamuje jej se způsobem vyhledávání v knihovnických katalozích vyhledává a třídí informace z různých zdrojů, uvádí je do vzájemných souvislostí, využívá je při učení, praktických činnostech i v životě a zároveň přistupuje ke zdrojům informací kriticky aktivně přistupuje k práci s texty a analyzuje je po obsahové, formální i jazykové stránce vyjadřuje obsahově, formálně i jazykově správně své názory a myšlenky, a to formou mluvenou i psanou kriticky hodnotí pokrok ve své práci a učení, přijímají radu i kritiku, úspěchy i chyby je mu zdrojem poučení Kompetence k řešení problémů vede žáka pomocí tvůrčích činností k rozvíjení a uplatňování fantazie při práci s texty jej motivuje k aplikaci jazykových, literárně teoretických i slohových poznatků motivuje žáka k hlubšímu uvažování o problémech, k formulování vlastních názorů a umožňuje mu vést diskuse vede žáka k vhodnému způsobu vyjadřování zapojuje žáka do jazykových a literárních soutěží (olympiády, Studenti čtou a píší noviny apod.) rozpozná problém a objasní jeho podstatu samostatně hledá vhodné způsoby řešení problémů, využívá k tomu svých dosavadních vědomostí a dovedností navrhuje kroky k řešení problému, uvažuje o různých postupech a je otevřený k jejich využití vyhledává informace důležité pro řešení problémů zvažuje klady i zápory jednotlivých řešení zapojuje se do jazykových a literárních soutěží Kompetence komunikativní výběrem vhodných textů motivuje žáka k četbě, textovému rozboru a diskusi motivuje k návštěvě divadelních, filmových představení, případně je organizuje, a vede k analýze, kritickému posuzování a diskusi vede žáka k srozumitelnému a vhodnému vyjadřování vzhledem k funkci mluveného i psaného projevu vede jej k vhodné argumentaci a obhajobě vlastního názoru; k naslouchání ostatních a k toleranci jiných názorů své myšlenky formuluje jasně, výstižně, logicky a přehledně, zohledňuje situaci a

7 adresáta zapojuje se do diskusí a vhodně obhajuje své názory naslouchá ostatním a reaguje vhodně a přiměřeně vhodným způsobem prezentují sebe i svou práci využívá moderních informačních zdrojů Kompetence sociální a personální vede žáka k uvědomění si svých individuálních schopností a dovedností dodává žákovi pocit sebedůvěry zadává práci ve skupinách posuzuje reálně své schopnosti a s ohledem na ně si stanovuje své cíle je aktivním a platnou součástí kolektivu při stanovování a dosahování společných cílů při samostatných i společných činnostech využívá svých vědomostí, schopností a dovedností rozhoduje se na základě vlastního úsudku a odolává nátlaku společnosti a médií Kompetence občanské Žk: zadává samostatné a slohové práce zaměřené na současné dění, při jejichž zpracovávání se student vyjadřuje ke společenským, kulturním a ekologickým problémům i mezilidským vztahům a vytváří si občanské postoje klade důraz na mezipředmětové vztahy pěstuje u žáka vztah k světovému i českému kulturnímu dědictví prostřednictvím textů autorů různých kultur vede žáka k vytváření si představy o multikulturním světě vede žáka k účasti na kulturním životě respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí projevuje kladný vztah k umění a kultuře, poznává je, spoluvytváří a chrání vyjadřuje se ke společenským, kulturním a jiným problémům respektuje pluralitu názorů a pohledů na svět a člověka aktivně se zapojuje do kulturního dění ve škole i mimo ni Kompetence pracovní vyžaduje čtení s porozuměním a soustředění se na práci s textem jako východiskem činností vyžaduje odvedení práce v požadované kvalitě a formě a dodržování termínů důsledně hodnotí plnění zadaných úkolů čte s porozuměním a aktivně a soustředěně přistupuje k práci s textem při samostatných pracích dodržuje obsah a formu zadání

8 1.2 Volitelný předmět Seminář z cizího jazyka Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Seminář z anglického /německého/ ruského/ francouzského/ španělského jazyka se vyučuje jako samostatný předmět: ve 3. a 4. ročníku vyššího gymnázia a v septimě a oktávě 2 hodiny týdně, nebo ve 4. ročníku vyššího gymnázia a oktávě 4 hodiny týdně. Je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Cílem semináře je především rozvoj mluveného projevu a rozšíření slovní zásoby a je zaměřen na všestrannou přípravu k maturitě, jak státní, tak profilové. U volitelného předmětu Seminář z druhého cizího jazyka se podle zaměření jeho účastníků klade větší důraz na praktické použití jazyka, protože zpravidla pouze část účastníků hodlá z jazyka maturovat. Vyučovací předmět Seminář z jazyka je zaměřen na: rozvoj mluveného projevu, jak monologu, tak dialogu, nácvik prezentací rozšíření slovní zásoby nácvik receptivních dovedností při práci s poslechovým a psaným textem rozvoj různých druhů písemného projevu rozšíření znalostí o zeměpisu, historii, kultuře a literatuře cílových zemí využívání nejrůznějších pramenů (učebnice, slovníky, internet) pro získávání dalších informací nácvik zkouškových strategií Vyučovací předmět Seminář z anglického jazyka je úzce spjat s informačními a komunikačními technologiemi (vyhledávání informací na internetu, tvorba referátů a prezentací, užívání multimédií a doprovodných materiálů k učebnicím), hudební výchovou (zpěv), českým jazykem a literaturou (mluvnická terminologie, stavba věty, slohové útvary, literární osobnosti a díla), dějepisem a zeměpisem (znalosti reálií). Formy realizace střídání samostatné a skupinové práce hry, zpěv, scénky, dramatizace referáty a prezentace projekty na probrané téma (samostatné, skupinové) práce na počítači (internet, multimédia) sledování naučných videonahrávek a úryvků filmů Místo realizace: běžné učebny, jazykové učebny, učebny s audio/video/dvd technikou, učebny IVT Dělení: Dle možností podle pokročilosti na skupiny v rámci ročníku Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení představuje učební techniky a strategie prezentuje zkouškové strategie

9 vede žáky k samostatnosti a odpovědnosti za výsledky svého učebního procesu motivuje žáky k četbě originálních textů a sledování filmů v originále vyhledává a vyhodnocuje informace a samostatně jich využívá v procesu učení kriticky vyhodnocuje výsledky svého učení, určí překážky a způsoby zdokonalení Kompetence komunikativní rozvíjí receptivní, produktivní, interaktivní a mediační řečové dovednosti žáků nabízí žákům pestrou škálu příležitostí k různým druhům komunikace hovoří srozumitelně, přirozeně a plynule umí zahájit, vést a ukončit rozhovor na témata z oblasti osobní i veřejné spontánně reaguje na názory partnera v komunikaci a na běžné situace diskutuje o problémech, posuzuje názory, hodnotí alternativy v písemném projevu používá přiměřené a pestré stylistické a lexikální prostředky odpovídající obsahu a formě zadání Kompetence sociální a personální organizuje individuální, párovou a skupinovou práci, působí jako poradce podporuje iniciativu, samostatnost a vyjádření vlastního názoru zadává projektovou práci projevuje vlastní názor a dovede jej obhájit při práci ve dvojici či ve skupině dodržuje zásady týmové práce respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků a jejich názor Kompetence občanské upozorňuje na shody a rozdíly mezi naší a cílovou kulturou motivuje žáky ke sledování dění v cílových zemích dovede ocenit jedinečnost své vlastní kultury a respektovat kulturu a zvyky jiných zemí 1.3 Volitelný předmět Základy cizího jazyka Volitelný předmět Základy německého/ ruského/ francouzského/ španělského jazyka se vyučuje jako samostatný předmět: ve 3. a 4. ročníku vyššího gymnázia a v septimě a oktávě 2 hodiny týdně, nebo ve 4. ročníku vyššího gymnázia a oktávě 4 hodiny týdně. Je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Cílem semináře je získat základní znalosti z daného jazyka a domluvit se v běžných každodenních situacích. Cílem výuky je dosažení úrovně A2 Evropského referenčního rámce.

10 Vyučovací předmět Základy jazyka zaměřen na: rozvoj mluveného projevu, jak monologu, tak dialogu vybudování základů slovní zásoby nácvik receptivních dovedností při práci s jednoduchým poslechovým a psaným textem nácvik základních druhů písemného projevu rozvoj komunikativních kompetencí v praktických životních situacích rozšíření povědomí o shodách a rozdílech mezi různými kulturami Volitelný předmět Základy cizího jazyka je úzce spjat s informačními a komunikačními technologiemi (vyhledávání informací na internetu, tvorba referátů a prezentací, užívání multimédií a doprovodných materiálů k učebnicím), hudební výchovou (zpěv), českým jazykem a literaturou (mluvnická terminologie, stavba věty, slohové útvary, literární osobnosti a díla), dějepisem a zeměpisem (znalosti reálií). Formy realizace střídání samostatné a skupinové práce hry, zpěv, scénky, dramatizace projekty na probrané téma (samostatné, skupinové) práce na počítači (internet, multimédia) sledování naučných videonahrávek a úryvků filmů Místo realizace: běžné učebny, jazykové učebny, učebny s audio/video/dvd technikou, učebny IVT Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení představuje učební techniky a strategie, vede k odvozování zákonitostí upozorňuje na souvislosti s již probranou látkou a učivem ostatních předmětů vede ve zdůvodněných případech k porovnání s mateřštinou vyhledává a vyhodnocuje informace a samostatně jich využívá v procesu učení při výuce aplikuje poznatky z jiných předmětů kriticky vyhodnocuje výsledky svého učení, určí překážky a způsoby zdokonalení Kompetence komunikativní rozvíjí receptivní, produktivní, interaktivní a mediační řečové dovednosti žáků užívá vhodné komunikační technologie pro splnění komunikačního cíle umí zahájit,vést a ukončit rozhovor na témata z oblasti osobní

11 reaguje na názory partnera v běžné komunikaci zjišťuje, ověřuje a potvrzuje si informace; klade otázky Kompetence k řešení problémů konfrontuje žáky s problémovou situací přizpůsobuje obtížnost problémových situací aktuálním schopnostem žáků řeší různorodé situace v cizojazyčném prostředí s využitím dostupných učebních pomůcek a dosud nabytých vědomostí řeší jazykové problémy za využití indukce, dedukce a empirických postupů kreativně propojuje všechny získané znalosti a dovednosti k vytvoření samostatného ústního či písemného projevu poradí si i v jazykových situacích, které přesahují jeho znalosti Kompetence sociální a personální organizuje individuální, párovou a skupinovou práci, působí jako poradce podporuje vzájemnou spolupráci a respekt podporuje iniciativu, samostatnost a vyjádření vlastního názoru zadává projektovou práci aktivně spolupracuje a hodnotí výsledky své práce projevuje vlastní názor a dovede jej obhájit při práci ve dvojici či ve skupině dodržuje zásady týmové práce Kompetence občanské upozorňuje na shody a rozdíly mezi naší a cílovou kulturou iniciuje vzájemnou pomoc mezi žáky respektuje názory a přesvědčení spolužáků dovede ocenit jedinečnost své vlastní kultury a respektovat kulturu a zvyky jiných zemí je tolerantní vůči příslušníkům jiných národů, opačného pohlaví, jiných náboženství atd. Kompetence pracovní přesně formuluje zadané úkoly a důsledně vyžaduje jejich plnění začleňuje různorodé pracovní aktivity

12 dodržuje základní pracovní návyky (užívání slovníků, zaznamenávání slovní zásoby a gramatických referencí) a plní přesně zadané úkoly pracuje se slovníky, gramatickými příručkami, informačními technologiemi 1.4 Historicko-geografický seminář Volitelný předmět Historicko-geografický seminář vychází ze vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost. Volitelný předmět je určen žákům třetího a čtvrtého ročníku čtyřletého gymnázia a sedmého /septima/ a osmého /oktáva/ ročníku osmiletého gymnázia s časovou dotací 2 vyučovací hodiny týdně ve 3. a 4. ročníku. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Historicko-geografický seminář je zaměřeno na: porozumění souvislostem mezi ději probíhajícími v geografickém a společenském prostředí pojmenování a rozpoznání příčinných souvislostí zeměpisných jevů a historického vývoje společnosti osvojení specifických poznávacích metod v historii a geografii rozvoj dovedností v oblasti práce se zdroji historických a geografických údajů rozvoj kritického myšlení a logického uvažování používání dějepisných a zeměpisných dovedností a poznatků v praxi shrnutí dějepisných a zeměpisných poznatků na ostatní přírodovědné a společenskovědní předměty motivaci k dalšímu studiu interdisciplinárních oborů Do vyučovacího předmětu Historicko-geografický seminář jsou začleněna tato průřezová témata: Osobní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Enviromentální výchova Mediální výchova Formy realizace: frontální výuka s použitím atlasů, map, audio a video projekcí skupinová práce - práce se statistickými zdroji, práce s internetem, časopisy problémové vyučování k aktuálním tématům projektové vyučování zeměpisné a dějepisné besedy vycházky a exkurze s dějepisnou a zeměpisnou tématikou seminární práce studentů a jejich prezentace Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení

13 vybízí žáka k využívání učebních pomůcek používaných pro získávání a ověřování informací seznamuje žáka s prameny historických a geografických informací /časopisy, internetové zdroje, encyklopedie apod./ vede žáky k vyhledávání informací a při zpracovávání a prezentaci učí získané informace třídit a přiměřeně hodnotit samostatně vyhledává, třídí a porovnává informace nalézá souvislosti mezi jevy, příčiny a důsledky historických a geografických jevů Kompetence k řešení problémů vede žáka k samostatné práci ve skupině a k návrhu postupu řešení zadaného problému s využitím všech dostupných zdrojů informací vyhodnocuje data získaná při práci se zdroji navrhuje řešení a dochází k závěrům, které dokáže zdůvodnit a obhájit Kompetence komunikativní při diskuzi vede žáka ke schopnosti jasně formulovat svůj názor, používat vhodné argumenty, vyslechnout názory ostatních. hodnotí vystupování a projev žáka v rámci diskuzí a příspěvků argumentuje při diskuzích, formuluje své názory a obhajuje je v diskuzi Kompetence sociální a personální vede žáka k samostatnému sledování aktuálního dění ve světě zadává problémové úkoly a projekty při nichž se žák učí spolupracovat při řešení úkolů vede žáka k samostatnosti využívá své schopnosti a dovednosti při práci ve skupině k dosažení vytčeného cíle a uvědomuje si své postavení ve skupině, Kompetence občanské vede žáka k pochopení problémů vyplývajících z etnických, sociálních a kulturních rozdílů v lidské společnosti vede žáka k pochopení problematiky společenských konfliktů a dopadů těchto jevů na společnost organizuje besedy, přednášky, exkurze

14 se orientuje v problematice rasismu, xenofobie a etnické nesnášenlivosti uvědomuje si nebezpečí vyplývající ze společenských konfliktů, chápe rizika s těmito jevy spojená 1.5 Hudební seminář Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Hudební seminář se vyučuje jako samostatný předmět: ve 3. a 4. ročníku vyššího gymnázia a v septimě a oktávě 2 hodiny týdně, nebo ve 4. ročníku vyššího gymnázia a oktávě 4 hodiny týdně. Hudební seminář je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a navazuje na předmět Hudební umění, který se vyučuje v 1. a 2. ročníku vyššího gymnázia a v kvintě a sextě. Volitelný předmět Hudební seminář je úzce spjat s dějepisem (historie obecná a historie hudebních slohů), výtvarným uměním (stejná společensko-historická východiska uměleckých slohů a směrů), českým jazykem a literaturou (sepětí textu a hudby, stejná společenskohistorická východiska uměleckých slohů a směrů); rozšiřuje poznatky z oblastí hudební historie (slohy, osobnosti), hudebních forem, stylově-žánrových okruhů moderní populární hudby; novým učivem je hudební teorie, intonace a rytmus a mimoevropská hudbě. Předmět je chápán jako příprava k maturitě z hudebního umění i příprava na přijímací zkoušky na hudebně zaměřené vysoké školy či konzervatoře. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu hudební seminář je zaměřeno na: uvědomění si skutečnosti, že vnímání hudby je důležitou součástí života jedince i celé společnosti pochopení skutečnosti, že hudební jazyk je zvláštní formou komunikace získání orientace v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti a minulosti pochopení mnohotvárnosti hudební kultury různých etnik a národů získání zběhlosti v základech hudební teorie získání i prohloubení rytmických a intonačních dovedností rozvíjení obecné studentovy hudebnosti Formy realizace: vokální činnosti poslech a interpretace slyšeného samostatná a kolektivní práce, skupinové vyučování Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Žák dle individuálních znalostí a schopností interpretují umělecká díla vyjadřují vlastní názor na slyšenou i prakticky prováděnou hudbu Kompetence k řešení problémů na základě individuálních schopností analyzují v proudu hudby výrazové, obsahové

15 i formální prvky Další kompetence jsou totožné s kompetencemi uvedenými v charakteristice předmětu Hudební umění pro 1. a 2. ročníky a kvinty a sexty. 1.6 Výtvarné umění Volitelný předmět Výtvarné umění je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura je určen pro studenty 3. a 4. ročníku a v rámci volitelného předmětu si student volí ze dvou typů volitelných předmětů: Dějiny umění teoretický seminář navazující na učivo Výtvarného oboru realizovaného v 1. a 2. ročníku a je koncipován jako intenzívní příprava k maturitní zkoušce, případně i k přijímacímu řízení na VŠ; Výtvarné techniky a postupy v teorii i v praxi teoreticko-praktický seminář navazující na předchozí učivo z dějin, teorie a praxe; zvyšující praktické dovednosti v oborech kresba, malba, grafika, písmo a dekorativní kompozice a rovněž připravuje žáka k talentovým zkouškám na VŠ. Volitelný předmět je realizován formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Smyslem zařazení výtvarného oboru do studijního plánu gymnázia je vychovat z žáka člověka kultivovaného, tvořivého a nápaditého s rozvinutým estetickým cítěním, který se dobře orientuje v kontinuitě proměn lidské společnosti v minulosti i současnosti. Protože výtvarno prolíná celým lidským životem / - celkový životní styl člověka, kultura chování, móda a oblékání, dům, byt, zahrada, nábytek a bytové doplňky, vzhled a úprava pracovního prostředí, design, cestování, reklama a tiskoviny, kulturní a společenské akce /, je třeba věnovat mu patřičnou pozornost. Aby toho mohlo být dosaženo, je tedy student oboru Výtvarné umění na gymnáziu vzděláván ve třech oblastech a/ Rozvoj vlastních dovedností a schopností v oblasti jednotlivých složek výtvarného umění, rozvoj výtvarného talentu b/ Rozvoj schopnosti porozumět řeči uměleckého díla v minulosti i současnosti, rozvoj estetického cítění c/ Rozvoj schopnosti orientovat se v jednotlivých uměleckých slozích, oborech umění a jednotlivých uměleckých památkách Ve 3.a 4. ročníku, v septimě a oktávě se tedy mohou studenti podle svého zájmu a budoucího oboru studia na vysoké škole připravovat teoreticky nebo prakticky. Většina výuky se realizuje v učebně školy. Studenti jsou vedeni k zájmu o kulturní dění, navštěvují výstavy a umělecké expozice. Za vhodného počasí probíhají některé výtvarné akce v terénu nebo na školním dvoře. Pro studenty dějin umění probíhá ve třetím ročníku týdenní historicko-umělecká exkurze za památkami ČR, ve 4. ročníku exkurze do Prahy. Studenti výtvarníci - podstoupí ve 3. ročníku kurs kresby a malby v plenéru, ve 4. ročníku akci výtvarné setkávání s architekturou města.

16 1.7 Psychologie Volitelný předmět Psychologie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je úzce spjat s předmětem Základy společenských věd. Volitelný předmět Psychologie se realizuje jako samostatný volitelný předmět: ve 3. ročníku 2 hodiny týdně ve 4. ročníku 2 hodiny týdně Volitelný předmět Psychologie je určen pro zájemce o vysokoškolské studium psychologie, humanitních oborů, studium sociálně právních oborů, učitelských směrů a v neposlední řadě pro žáky, kteří volí Psychologii jako maturitní předmět. Získané znalosti zvyšují pravděpodobnost úspěchu při přijímacím řízení na vysokou školu. Volitelný předmět Psychologie je úzce spjat se základy společenských věd psychologií v 1. ročníku a filozofií ve 4. ročníku (dějiny psychologie), českým jazykem (charakteristiky hlavních postav literárních děl), biologií (determinace psychiky, nervový systém), informačními a komunikačními technologiemi (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, tvorba prezentací a formální stránka seminárních prací). Vzdělávání ve volitelném předmětu Psychologie je zaměřeno na: rozvíjení odborných znalosti žáků v oboru psychologie v oblasti moderních poznatků obecné, vývojové, sociální psychologie, psychopatologie, psychologie osobnosti a psychologie jako vědy zásadní zvýšení sociálních kompetencí žáků, což ve svém důsledku povede k jejich lepšímu uplatnění na trhu práce v tzv. pomáhajících profesích rozvoj osobnosti žáka a jeho komunikačních dovedností, dosažitelných cestou od sebepoznání k porozumění druhým za předpokladu současného osvojení poznatků a praktických dovedností hledání souvislostí mezi tím, s čím se žáci v životě setkávají a co prožívají Formy realizace: frontální výuka i skupinová práce zadávání referátů organizace besed na aktuální témata a exkurze do zařízení, kde se žáci seznámí s náplní práce pomáhajících profesí prezentace využívání komunitního kruhu a osobních zkušeností žáků Vzdělávací a výchovná strategie předmětu Je realizována v souslednosti: nové učivo opakování příprava na maturitu a přijímací zkoušky. Klíčové kompetence Kompetence komunikativní vede žáky k pokládání jasných a srozumitelných dotazů, k obhajobě vlastního stanoviska pomocí vhodných a věcně i eticky správných argumentů a k hledání protiargumentů s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální a odborné termíny včetně symbolických i grafických vyjádření informací různého typu

17 Ostatní kompetence jsou shodné s kompetencemi vzdělávacích oblastí Člověk a společnost a s předmětem Základy společenských věd. 1.8 Moderní dějiny Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Moderní dějiny vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost, vzdělávacího oboru Dějepis, jež výrazně rozšiřuje a doplňuje výuku problematiky dějinného vývoje 20. století, kterou škola nabízí standardně v rámci výukového předmětu dějepis. Hlavním záměrem předmětu je poskytnutí hlubší orientace ve značně složité problematice dějin 20. století v souvislostech historických jevů na úrovni národních, evropských a obecně světových dějin. Nejvýznamnějšími výchovně vzdělávacími cíly jsou především výchova ke kritickému a komplexnímu myšlení, k samostatné práci, umění sebeprezentace a podpora aktivního přístupu ke vzdělávání. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Moderní dějiny je zaměřeno na: světové a české dějiny 20. století a počátku 21. století kultivaci historického vědomí jedince a předávání historické zkušenosti pochopení vlivu klíčových událostí 20. století na současnost a další možný vývoj rozvoj dovedností v oblasti práce se zdroji historických údajů rozvoj kritického myšlení a logického uvažování pochopení vzájemné provázanosti vlivů historických, geografických, politických, sociologických, ekonomických, rozvoje vědy atd. Žák je veden k: pochopení, že historie není uzavřenou minulostí či shlukem faktů a definitivních neměnných závěrů bez vlivu na současnost a budoucnost porozumění historickým kořenům současných společenských jevů, dějů a změn rozlišování mýtů a skutečnosti; aby dokázal rozpoznat myšlenkovou manipulaci a propagandu, byl schopen kritického myšlení práci s více informačními zdroji a vytváření si vlastního, co nejobjektivnějšího pohledu na věc úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k budování respektu k odlišnostem jiných lidí, skupin a kulturních okruhů Do vyučovacího předmětu Moderní dějiny jsou začleněna tato průřezová témata: Osobní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova Formy realizace: frontální výuka s použitím atlasů, map a elektronických informačních zdrojů (prezentace, internet, obrazový materiál, nahrávky, dokumentární filmy)

18 práce s texty, mapami, primárními dokumenty a hodnocení významu jejich vypovídací hodnoty práce s primární a sekundární literaturou a její hodnocení problémové vyučování k aktuálním tématům prezentace referátů na vybraná témata k prohloubení komunikačních dovedností a vystupování před auditoriem 1.9 Volitelný předmět Programování Volitelný předmět Programování se vyučuje jako samostatný předmět ve 3. a 4. ročníku - 2 hodiny týdně nebo jen ve 4. ročníku - 4 hodiny týdně a je úzce spjat se vzdělávací oblastí Matematika a její aplikace a se vzdělávací oblastí Informační a komunikační technologie. Vzdělávání ve volitelném předmětu Programování je zaměřeno na: rozvíjení algoritmického myšlení schopnost vytvořit z obecného algoritmu program, následně ho otestovat, odladit a zefektivnit práci s databázemi schopnost vytvořit pro program grafické uživatelské rozhraní Formy realizace: programování ve spolupráci s vyučujícím programování samostatné a v týmu Výchovně vzdělávací strategie Učitel Žák Učitel Žáci Kompetence k řešení problémů dbá na správnou analýzu zadání programátorských úloh seznamuje studenty s dalšími zdroji informací a ukazuje, jak je při přípravě úloh využívat samostatně hledá řešení problémů se seznamuje s častými problémy uživatelů programů a diskutuje o možnosti jejich řešení Kompetence komunikativní koncipuje některé vhodné úlohy jako skupinovou práci se vyjadřuje stručně, jasně a logicky používá správné matematické a programátorské termíny vytváří přehledný programátorský kód opatřený komentáři Ostatní kompetence jsou shodné s kompetencemi vzdělávacích oblastí Informační a komunikační technologie a Matematika a její aplikace.

19 2 Semináře 4. ročník 2.1 Volitelný předmět Seminář z biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Volitelný předmět Seminář z biologie realizuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a integruje část vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je určen pro žáky čtvrtých ročníků čtyřletého studia a osmých ročníků osmiletého studia jako nadstavba k povinným hodinám biologie a vyučuje se čtyři hodiny týdně. V rámci předmětu Seminář z biologie jsou průběžně uplatňována průřezová témata: environmentální výchova, mediální výchova, osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a multikulturní výchova. Základní učivo biologie je v semináři z biologie soustavně opakováno, rozšiřováno a procvičováno. Důraz je při tom kladen na systematizování a rozvíjení doposud získaných poznatků nejen vzhledem k úspěšnému zvládnutí maturitní zkoušky, ale především přijímacího řízení pro studium biologických i aplikovaných oborů na vysokých školách (odborná a učitelská biologie, ekologie, ekotoxikologie, humánní a veterinární lékařství, hygiena, zemědělské a lesnické obory, farmacie, psychologie, studia tělesné výchovy, rekreologie apod.) Žák zde získává ucelený pohled na evoluci živé přírody a člověka a výrazně zde prohlubuje stěžejní kapitoly z genetiky, molekulární biologie, vývojové biologie a ekologie. V Semináři vedeme žáka především k pochopení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými úrovněmi zkoumání živé přírody (molekulární, buněčná, úroveň tkání, orgánů, orgánových soustav, druhů, populací, společenstev i ekosystémů) i obory biologie, mezi teorií a praxí. Praktická cvičení v rámci předmětu Seminář z biologie probíhají v odborné učebně a jsou zaměřena na mikroskopická pozorování, provádění pokusů a experimentů, řešení zadaných problémových situací jejich vyhodnocování a prezentaci. Žák má větší možnost pracovat s odbornou literaturou, prezentovat výsledky svého pozorování a spolupracovat ve skupině. Při výuce předmětu Seminář z biologie přednostně klademe důraz na postupy, metody a formy práce, které mají umožnit žákovi zkoumat přírodní jevy a porozumět jejich zákonitostem v souvislosti s využitím různých empirických metod i metod racionálního uvažování. Správnou formulací otázek hledáme odpovědi na otázky spojené s představou o molekulární a biologické podstatě života a jeho rozmanitosti, evoluci a systematickém třídění organismů. Vyhledáváním informací z různých věrohodných pramenů i formou pozorování a experimentů vedeme žáka k získání přehledu a vytvoření názoru na stav přírodního a životního prostředí, vztahu člověka k němu a na interakce probíhající mezi jeho jednotlivými složkami. Zapojujeme žáka do aktivit, které směřují k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních. Ve volitelném předmětu Seminář z biologie je využíváno klíčových kompetencí, které jsou uvedeny v ŠVP pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium v kapitole Biologie.

20 2.2 Volitelný předmět Seminář z chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Volitelný předmět Seminář z chemie navazuje na povinný předmět Chemie a uplatňuje mezipředmětové vztahy především s předměty Biologie, Fyzika a Matematika. Je vyučován v rozsahu čtyř hodin týdně ve dvou dvouhodinových blocích a je určen studentům závěrečného maturitního ročníku. V tomto předmětu studenti mají možnost si osvojit či upevnit poznatky a získat dovednosti nezbytné k úspěšnému složení maturity z chemie a složení přijímací zkoušky z chemie na VŠ. Náplň semináře je rozdělena do dvou tematických oddílů: první zahrnuje rozšiřující učivo chemie, a to především základy chemické termodynamiky, základy biochemie, chemie syntetických makromolekulárních látek, barviv, pigmentů, pesticidů a léčiv. druhý je zaměřen na opakování chemie obecné, anorganické a organické s cílem systematizovat a upevnit dosud získané poznatky z předchozího studia. Je kladen důraz na samostatnou práci studentů s informačními zdroji, schopnost komunikace na dané téma s využíváním správné terminologie. Vyučovací předmět realizuje vzdělávací obsah oboru Chemie jako součást vzdělávacích oblastí Člověk a příroda, Člověk a zdraví. V rámci předmětu jsou sledována hlavně průřezová témata Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. 2.3 Volitelný předmět Seminář z matematiky Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Volitelný předmět Seminář z matematiky vychází ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace, který je součástí stejnojmenné vzdělávací oblasti RVP GV, a tento předmět je zaměřen na prohloubení učiva roč. čtyřletého, respektive V.-VIII. ročníku osmiletého studia. Základ programu volitelného předmětu Seminář z matematiky tvoří jak opakovací témata (doplňují tématický plán předmětu matematika ve 4. resp.viii. ročníku), tak náročnější úlohy k přípravě na přijímací zkoušky a studium na vysokých školách. Cílem výuky vyučovacího předmětu seminář z matematiky je rozvoj především logického myšlení, ale také paměti. Výuka matematiky rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa. Napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, vede ke srozumitelné a věcné argumentaci. Učí pamatovat si pouze nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Neméně významným aspektem je rozvoj geometrické představivosti, jak v rovině, tak v prostoru. Časové vymezení předmětu: Týdenní časová dotace: 4.ročník, oktáva : 4 hodiny Organizační vymezení předmětu: Seminář z matematiky je realizován jako volitelný předmět pro žáky 4. ročníku a oktávy. Během studia se mohou žáci každoročně zúčastnit těchto soutěží: matematická olympiáda korespondenční semináře