UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií. Marek Kulík

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Marek Kulík Vzdělávání v Armádě České republiky, se zaměřením na vojenské vysoké školství Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma "Vzdělávání v Armádě České republiky, se zaměřením na vojenské vysoké školství vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne 26. března Marek Kulík

3 Děkuji Mgr. Pavlovi Neumeisterovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a poskytnuté rady při zpracování mé bakalářské práce.

4 ANOTACE Jméno a příjmení: Marek Kulík Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií Vedoucí práce: Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Název práce: Název v angličtině: Anotace práce: Vzdělávání v Armádě České republiky, se zaměřením na vojenské vysoké školství Education in military Czech republic, with a view to military high education Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání v rezortu Ministerstva obrany. Hlavní důraz je kladen na přípravu vojenského personálu v rámci vojenského vysokého školství. Bakalářská práce se snaží zjistit, jak vojenská vysoká škola připravuje své studenty na praxi vojenského profesionála a na následující civilní kariéru a popisuje činnost pedagogů této školy z pohledu jejích absolventů. Klíčová slova: Anotace v angličtině: Vojenská škola, Univerzita obrany, Ministerstvo obrany, Armáda České republiky, vzdělávání vojenských profesionálů, civilní kariéra. This bachelor thesis deals with educational issues of the Ministry of defence. The main offort is directed to preparation military personnel in terms of military high education. Baccalauréate work try find out, how Military university prepares his students on professional practise of military and next civilian career and describe the aktivities of the pedagogues those schools in view of its graduates. Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci: Rozsah práce: 54 s. Jazyk práce: Military school, University of Defence, Ministry of Defence, Army of the Czech Republic, education of military professional, civilian career. 1. Zákon o zřízení Univerzity obrany 2. Studijní programy a obory na Fakultě ekonomiky a managementu 3. Studijní programy a obory na Fakultě vojenských technologií 4. Studijní programy na Fakultě vojenského zdravotnictví 5. Studijní programy a obory Ústavu proti zbraním hromadního ničení 6. Rozhovory 7. Profesní kompetence učitele Český jazyk

5 OBSAH ÚVOD... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST NÁBOR A PŘÍPRAVA VOJENSKÉHO PERSONÁLU A JEJÍ ZAJIŠTĚNÍ Determinanty vzniku profesionální armády v ČR Nábor vojenského personálu z trhu práce Získávání vojenského personálu z Univerzity obrany Role vojenské střední školy v získávání vojenského personálu SOUČASNÝ STAV A KONCEPCE VOJENSKÉHO ŠKOLSTVÍ Bílá kniha o obraně Definice žádoucího cílového stavu v oblasti vojenského školství VOJENSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Fakulta vojenských technologií Fakulta vojenského zdravotnictví Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení Centrum jazykové přípravy Centrum tělesné výchovy a sportu Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové Vojenský obor při fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze Školící a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech Komorní Hrádek Ústav jazykové přípravy Velitelství výcviku Vojenská akademie (vojenská rezortní škola) se sídlem ve Vyškově ODBORNÁ POLEMIKA K DNEŠNÍMU STAVU VOJENSKÉHO ŠKOLSTVÍ VOJENSKÉ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Z POHLEDU OBECNÝCH VĚD O EDUKACI II. PRAKTICKÁ ČÁST CÍLE PRŮZKUMU... 39

6 7 METODIKA PRŮZKUMU Metoda průzkumu Soubor respondentů Realizace průzkumu VÝSLEDKY PRŮZKUMU Shrnutí empirického průzkumu ZÁVĚR Seznam použité literatury Seznam článků z odborného tisku Článek z elektronického seriálu Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam zkratek Seznam příloh... 54

7 ÚVOD V kontextu celospolečenských a politických změn posledních dvaceti let a především vstupem České republiky do mezinárodních struktur Severoatlantické aliance a Evropské unie, z kterého plyne přijetí závazků naší republiky vůči těmto organizacím, bylo nutné reformovat všechny oblasti života společnosti. V rezortu obrany nastaly významné změny v souvislosti s profesionalizací ozbrojených sil, které vyústily mimo jiné i v reformu vojenského školství. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak absolventi vojenské školy vojenští profesionálové v činné službě nahlížejí na kvalitu činnosti pedagogů, působících ve vojenském vysokém školství, se zaměřením na profesní kompetence učitele. Dílčími cíli práce je zjistit, jak absolventi hodnotí efekt přípravy na škole pro svou současnou vojenskou praxi a jak vidí, vzhledem ke svému dosaženému vzdělání, své šance na trhu práce po skončení své vojenské kariéry. Dále identifikovat a přiblížit možnosti počáteční přípravy a dalšího vzdělávání, které nabízí vojenské školství. Těchto cílů chce práce dosáhnout empirickým průzkumem, za pomoci polostrukturovaných rozhovorů, kde je oproti jiným metodám výhodou navázání osobního kontaktu s respondenty, od kterých bude navíc požadováno upřesnění jejich odpovědí a tím bude možnost docílit hlubšího vhledu do problematiky. V jednotlivých teoretických kapitolách je v souvislostech vysvětlen aktuální systém náboru personálu včetně podmínek, které musí uchazeč splňovat, popsán současný a žádoucí stav vojenského školství z pohledu Ministerstva obrany, podrobně je popsán systém vojenského vzdělávání se současnou strukturou vojenského školství, detailně je rozpracována kapitola o Univerzitě obrany. Je vyzdvižena návaznost různých druhů vzdělávání v rámci rezortu obrany a důraz na celoživotní vzdělávání. Nechybí ani kritické pohledy vojenských odborníků na téma současného a budoucího fungování vojenských škol. Poslední teoretická kapitola se věnuje vojenskému profesnímu vzdělávání z pohledu obecných věd o edukaci s ohledem na zkoumané skutečnosti. Praktická část práce se věnuje cílům a metodice průzkumu a prezentuje výsledky průzkumného šetření. Zvolené téma mě jako vojáka z povolání v činné službě zajímá, jeho aktuálnost vyplývá i z postojů Ministerstva obrany, reakcí vojenských profesionálů v odborném tisku a v neposlední řadě ji pociťuji v každodenní pracovní realitě. 7

8 I. TEORETICKÁ ČÁST 8

9 1 NÁBOR A PŘÍPRAVA VOJENSKÉHO PERSONÁLU A JEJÍ ZAJIŠTĚNÍ Armáda České republiky je plně profesionální od ledna Vojáci a vojákyně jsou občany České republiky, kteří se dobrovolně rozhodli vykonávat vojenskou profesi jako své povolání. Každý zájemce o vojenskou profesionální kariéru musí prokázat, že je dostatečně způsobilý pro vojenskou profesi. Úspěšní zájemci jsou zařazeni na volné funkce u vojenských útvarů a zařízení ( Dle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se vojákem z povolání stává občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání a je ve služebním poměru k České republice. Může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti a v jeho průběhu vykonává službu dle potřeb ozbrojených sil na území státu i v zahraničí a za službu je odměňován platem. Tím, že vstupuje do armády dobrovolně, přebírá osobní zodpovědnost za plnění uložených úkolů, své podřízené, svěřenou techniku, materiál apod., ale především se intenzívně podílí na zvyšování své vojensko odborné připravenosti a svém kariérním růstu (Černohorský, 2007). 1.1 Determinanty vzniku profesionální armády v ČR Společenské a politické změny po roce 1989 si vyžádaly změnu přístupu k výstavbě a použití ozbrojených sil. Masová armáda se stala nepotřebnou, proto došlo nejprve ke snižování stavů a posléze k profesionalizaci armády. Dalším mezníkem se stal vstup naší republiky do NATO v roce 1999, který pro nás znamenal převzetí části odpovědnosti za bezpečnost a obranu svých spojenců tak, jako spojenci přebírají část odpovědnosti za obranu ČR. V roce 2002 proto byla započata reforma ozbrojených sil (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011). Vláda České republiky dne 12. listopadu 2003 schválila svým usnesením č Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovanou na změněný zdrojový rámec, který mimo jiné stanovuje, že základní cíl reformy ozbrojených sil ČR je zvýšení jejich schopnosti při zabezpečování obrany státu využitím nejen vlastních zdrojů, ale i přínosu našeho členství v NATO. Tato skutečnost zároveň předpokládá, že ČR bude plnit závazky, které z tohoto členství plynou (Kostelka, 2003). 9

10 Jako následek uvolnění mezinárodního napětí v 90. letech minulého století a vzniku nových bezpečnostních rizik, došlo k velké redukci zbrojního potenciálu celé Evropy. Nebylo nutno udržovat početně velké armády. Ozbrojené síly se začaly přesunovat do oblasti řešení mírových operací. Tyto nové úkoly si vyžádaly i novou kvalitu ozbrojených sil. Menší, vysoce mobilní, technicky vybavené a kvalitně vycvičené armády by měly mít schopnost dlouhodobého působení mimo svůj domovský stát a spolupracovat s mnohonárodnostními silami. V návaznosti na tento celosvětový trend se v ČR postupně začala snižovat délka základní vojenské služby, byla zahájena redukce početního stavu ozbrojených sil a zvyšovala se úroveň její profesionalizace. 1.2 Nábor vojenského personálu z trhu práce Vojákem z povolání se může stát každý občan ČR splňující tyto zákonné podmínky: je starší 18 let, je trestně bezúhonný, je zdravotně způsobilý, splňuje kvalifikační předpoklady (musí být alespoň vyučen), není ke dni nástupu do služby členem politické strany nebo hnutí a odborové organizace, složil vojenskou přísahu. Mimo těchto zákonných podmínek musí uchazeč splňovat požadavky spjaté s konkrétní obsazovanou pozicí. Pokud je právě doplňována pozice, pro kterou má uchazeč předpoklady, podá si žádost o povolání do služebního poměru na oddělení náboru krajského vojenského velitelství (KVV) dle místa trvalého bydliště. Tuto žádost lze podat pouze osobně. Žádosti nejsou přijímány v době, kdy neprobíhá nábor nebo od osob neuplatnitelných v ozbrojených silách ČR. Pokud není aktuálně doplňována pozice pro uchazeče vhodná, může uchazeč vyplnit registrační formulář v elektronické formě na stránkách Ministerstva obrany nebo se zaregistruje osobně nebo telefonicky na oddělení náboru KVV ( Výběr vojenského personálu se provádí na oddělení pro výběr personálu v Praze. Uchazeč musí absolvovat: vyšetření zdravotní způsobilost ve vojenské nemocnici, 10

11 šetření fyzické zdatnosti, psychologická vyšetření a pohovor, motivační a personální pohovor. V případě úspěšného výběru je uchazeči na oddělení náboru KVV vydáno rozhodnutí o povolání uchazeče do služebního poměru. Počátek vojenské kariéry tvoří přípravná služba ve Vyškově, která se dělí na tříměsíční kurz základního výcviku jednotlivce a výcvik v odborných kurzech specialistů dle služebního zařazení. Následuje přeložení k vojenskému útvaru či zařízení ( 1.3 Získávání vojenského personálu z Univerzity obrany Pro kariéru vojáka z povolání není nutné předchozí studium na vojenské škole, armáda ale zájemcům nabízí získání kvalitního středoškolského i vysokoškolského vzdělání plně srovnatelného se vzděláním na civilních školách. Podmínky pro uchazeče o studium na vysoké vojenské škole: ukončené střední odborné vzdělání, splnění výše uvedených zákonných podmínek, složení přijímacích zkoušek. Před odesláním přihlášky je nutné navštívit oddělení náboru KVV, kde proběhne registrace přihlášky, poté uchazeč absolvuje lékařské vyšetření ve vojenské nemocnici, následuje přijímací řízení na vybrané fakultě. Přijatý uchazeč předloží na KVV požadované doklady a podá žádost o převzetí branné povinnosti. Převzetí rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání je nezbytné k tomu, aby mohl být do služebního poměru povolán a mohl tak zahájit studium. Dnem povolání do služebního poměru nastupuje přijatý uchazeč jako vojín dva měsíce přípravné služby ve Vyškově ( Průběh studia a vojenské služby u vojenského prezenčního studia studentů Univerzity obrany se řídí zákony a předpisy platnými pro průběh služby vojáků z povolání AČR. Po absolvování základního vojenského výcviku ve výcvikovém zařízení AČR je uchazeč přeložen k Univerzitě obrany a zařazen na systemizované místo studující VVŠ, čekatel a je jmenován do hodnosti svobodník. Přitom se zavazuje 11

12 ke službě v AČR po dobu studia a na dobu dvojnásobku doby trvání studia po jeho ukončení. U studia spojeného s výcvikem pilotů a letovodů se jedná o dobu trojapůlnásobku doby trvání studia. Řádným studentem se stává po zápisu do studia a po složení imatrikulačního slibu ( Studenti jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů. Po dobu bakalářského studia a navazujícího výcviku jsou jmenováni do hodností svobodník, desátník, četař. Po dobu magisterského studia jsou jmenování do hodností svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr. Úspěšné dokončení studia daného ročníku podmiňuje jmenování do vyšší hodnosti. Nedílnou součástí studia je aplikační kurz ve výcvikovém zařízení AČR. Zde studenti získají vojenské a velitelské dovednosti. Jeho úspěšné absolvování je podmínkou pro zápis do dalšího ročníku ( Části absolventů (kritériem jsou dosažené výsledky a splnění stanovených podmínek) bakalářského studia je umožněno pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu. Absolventi, kteří nepokračují ve studiu, jsou zařazeni na systemizovaná místa dle potřeb ozbrojených sil a absolvují odborný aplikační důstojnický kurz ve výcvikovém zařízení AČR. Jsou-li zařazeni na důstojnické místo, jsou jmenování do základní důstojnické hodnosti. Absolventi bakalářských studijních programů jsou jmenováni do hodnosti poručík, absolventi více než desetisemestrálních programů jsou jmenováni do hodnosti nadporučík. Jsou zařazeni na systemizovaná místa dle potřeb ozbrojených sil ( Pokud se stane, že voják nesplní závazek k setrvání ve služebním poměru, musí uhradit vojenské správě náklady vynaložené na studium dle délky studia a doby trvání služebního poměru po jeho ukončení ( 1.4 Role vojenské střední školy v získávání vojenského personálu Žáci na střední vojenské škole nejsou vojáky a studují tudíž na rozdíl od studentů vojenské vysoké školy bez závazku k AČR. Po úspěšném absolvování studia mohou odejít do civilního zaměstnání nebo studovat dále na civilní vysoké nebo vyšší odborné škole. Ovšem zaměření školy zájem o další vojenskou kariéru předpokládá, a tak je zde předpoklad, že absolventi buď budou pokračovat ve studiu na vysoké vojenské škole, nebo budou zařazeni k vojenským útvarům. V tomto případě si v posledním ročníku studia podají žádost o povolání do služebního poměru, je jim 12

13 nabídnuto odpovídající místo a po absolvování základní přípravy ve vojenském výcvikovém zařízení se stávají vojáky z povolání ( 13

14 2 SOUČASNÝ STAV A KONCEPCE VOJENSKÉHO ŠKOLSTVÍ Proces vzdělávání je v současnosti chápán resortem obrany jako nekončící proces probíhající nejen prostřednictvím vzdělávacího systému, ale i získanými zkušenostmi vojáků především ze zahraničních vojenských i mírových misí. Byl zaveden koncept celoživotního učení, jehož základem jsou vojenské kariérové kurzy, součástí je i systém odborných, specializačních, zdokonalovacích a dalších vojenských kurzů, které rozšiřují profesionalitu každého vojáka. Propracovaný je zejména systém jazykové přípravy v souladu s normou STANAG 6001 (viz kapitola 3.4), intenzivní je především výuka anglického jazyka. Zřetelně tak stoupá úroveň jazykové způsobilosti personálu rezortu obrany ( 2.1 Bílá kniha o obraně Ministerstvo obrany vydalo v roce 2011 dokument Bílá kniha o obraně, ve kterém analyzuje celkový stav Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky a současně vymezuje koncepční principy a konkrétní cíle pro stabilní rozvoj rezortu. V oblasti vojenského školství navrhuje Bílá kniha tato opatření: lépe propojit postup v kariéře se systémem individuální přípravy personálu, změnit obsah vzdělávacích a výcvikových programů, klást důraz na rozvoj praktických vojenských znalostí a velitelských dovedností absolventů vojenských škol a kariérových kurzů (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011). 2.2 Definice žádoucího cílového stavu v oblasti vojenského školství Příprava vojenského personálu je tvořena uceleným systémem výchovy, výcviku a vzdělávání a je důsledně propojena s řízením kariér přípravou na budoucí služební zařazení. Příprava personálu je řízena centrálně dle požadavků ozbrojených sil. Středoškolské a vysokoškolské vzdělávací kapacity Ministerstva obrany tyto požadavky plně uspokojují. Systém spočívá v soustavě celoživotního vzdělávání, které tvoří akreditované vzdělání a profesní příprava sestávající ze systému kariérových a odborných kurzů (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011). 14

15 Funkce střední školy v systému personálního řízení: přímé doplňování ozbrojených sil v technických specializacích, případně k přípravě uchazečů ke studiu na vysoké vojenské škole, poskytuje perspektivním příslušníkům mužstva a poddůstojníkům střední odborné vzdělání ukončené maturitou což je předpoklad pro jejich další postup do hodnostního sboru praporčíků, umožňuje vojákům získání certifikované kvalifikace uplatnitelné na civilním trhu práce po skončení služby (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011). Funkce vysoké školy v systému personálního řízení: poskytuje akreditované bakalářské, magisterské a doktorské vzdělání nejenom vojákům, ale i příslušníkům ostatních bezpečnostních složek, umožňuje studium zaměstnancům státní správy a svoje kapacity nabízí i ostatním zájemcům o studium, umožňuje postgraduální a celoživotní vzdělávání, poskytuje kvalifikační kurzy pro důstojníky, rozvíjí vojenskou vědu (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011). Vysoká škola připravuje nižší důstojníky v počtech, studijních programech a oborech odpovídajících potřebám ozbrojených sil a ekonomickým možnostem. Její absolventi nastupují do velitelských funkcí a do funkcí specialistů, na které musejí být dobře připraveni. Proto jsou vzděláváni nejen ve vojenské teorii a patřičné vojenské odbornosti, ale i v historii, právu, politologii, etice, sociologii, psychologii a dalších společenských a humanitně orientovaných vědách (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 85). Tímto nejen přímo vojenským vzděláním získávají širší rozhled, který může pomoci při výkonu jejich následné velitelské funkce. Provázání s praxí zajišťuje zapojení důstojníků se zkušenostmi z velení vojskům, řízení štábů a z vojenských operací do výuky v rámci jejich kariérního postupu (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 86). Důstojníci, kteří v rámci výuky předávají své získané zkušenosti a poznatky z praxe, jsou často účastníky kariérových kurzů. V rámci svého vzdělávání mají za úkol podílet se na výuce a předávání vědomostí studentům. 15

16 Vojenská vysoká škola nabízí vyšší stupně odborného vojenského vzdělávání, zejména kariérové a odborné kurzy povinné pro vyšší důstojníky. Její odborné ústavy rozvíjejí vědeckou činnost ve specifických oborech vojenské vědy (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 86). Tyto kurzy jsou povinné z hlediska profesního růstu. Obvykle je důstojník vyslán na kurz až po ustanovení do funkce, která toto vyšší vzdělání požaduje. Pokud se stane, že předepsané vzdělání nesplní, má možnost účasti na opravných termínech. Další nesplnění se řeší formou udělením výjimek, případně sesazením z funkce. Absolventi vysoké školy před zařazením do praxe procházejí specializovanou přípravou ve výcvikovém a školicím středisku AČR. V případě velitelských funkcí jsou v rámci této přípravy vysíláni na stáž ke zkušeným velitelům k získání praktických návyků a zkušeností. Pak teprve nastupují na předem stanovené základní funkce u útvarů (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 86). Provázání s praxí může probíhat formou stáže u vojenských útvarů, kde se absolventi podílejí na samotném výcviku, na jeho plánování a samotném provedení. Jsou zařazeni pod zkušené velitele jednotek a mají možnost vidět přímo v praxi činnost zkušených důstojníků a veškerého důstojnického sboru na daném útvaru. Toto vyslání na stáž se provádí ke konci studia. Ve vybraných oborech a specializacích, kde je to účelnější nebo ekonomicky efektivnější, se vojáci připravují v civilních vzdělávacích zařízeních v České republice či v zahraničí (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 84). Jedná se o obory s minimem studentů, které se na vojenských školách nevyučují. Případně se armádě nevyplatí investovat prostředky do výuky. Ať už na zabezpečení učebních pomůcek nebo platy pedagogů. Ekonomicky efektivnější je tyto studenty odeslat v rámci kurzů do civilních škol nebo firem. Klíčovým zařízením je výcvikové a školicí středisko AČR, které poskytuje neakreditované formy vzdělávání a individuálního výcviku pro poddůstojníky, praporčíky a nižší důstojníky. Potřeby všech složek ozbrojených sil naplňuje prostřednictvím kariérových a odborných kurzů. Kromě toho provádí kurzy pro spojence, partnery, mezinárodní organizace a jiné subjekty. Podílí se na výchově a vojenské přípravě studentů vysoké školy, nabízí certifikované rekvalifikační kurzy v oborech uplatnitelných na civilním trhu práce a poskytuje nezbytnou teoretickou vzdělávací podporu základnímu i speciálnímu výcviku (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 86). Toto středisko se nachází ve Vyškově a každý z vojáků 16

17 Armády České republiky jím ve své vojenské kariéře alespoň jednou projde. Ať už z důvodu kariérním růstu, kdy postupuje v hodnostním sboru, při zvyšování své odbornosti, případně při přípravě na výjezd do zahraniční mise. Toto středisko je vybaveno na patřičné úrovni, vzhledem k úkolům, které jsou na něj kladeny. A to jak personálně, tak materiálně. Řízení systému jazykové přípravy je jednotné ve všech jazykových zařízeních a v celé struktuře kariérního vývoje vojáků. Jazyková příprava, s preferencí anglického jazyka, diferencovaně prostupuje všemi hodnostními sbory. Naplňování požadavků na jazykovou kompetenci je podmínkou pro jmenování do důstojnického sboru a také při přímém náboru do sboru nižších důstojníků. Příslušníci sboru vyšších důstojníků a generálů musejí dosahovat jazykových znalostí na úrovni SLP 3333 (Ministerstvo obrany ČR Bílá kniha o obraně, 2011, s. 87). Jazyková příprava se uskutečňuje vysláním do jazykového kurzu. Účastníci jsou na kurz odesílání v rámci plnění požadavků, které na jejich systemizované místo klade zaměstnavatel. Pokud účastník není úspěšný při vykonání zkoušky, jsou mu poskytnuty náhradní termíny vykonání další zkoušky. Jestliže je neúspěšný soustavně, není mu prodloužen závazek. Pro základní funkce, jako jsou střelci, řidiči, kuchaři, apod. tato jazyková příprava není vyžadována. Samozřejmě, v rámci své soukromé aktivity mohou odjet vykonat přezkoušení z jazykové přípravy, ale toto nemá vliv na jejich kariérní růst. 17

18 3 VOJENSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Krátce po vstupu České republiky do NATO se na nejvyšších místech začalo uvažovat o nové podobě vojenského školství ( Diskuse o způsobu a obsahu transformace vojenského školství do podoby odpovídající požadavkům armády pro 21. století vyústily v červnu 2001 úkolovým listem ministra obrany, ve kterém byl stanoven požadavek na řešení reorganizace vojenského školství. Požadavek změn vyplynul z nutnosti přizpůsobit vojenskou školskou soustavu potřebám Armády České republiky a současně vytvořit v oblasti vzdělávání základní podmínky pro přechod k profesionální armádě. Návrhy směřovaly k vytvoření jednodušší soustavy vojenských škol s nižšími plánovanými počty osob, menší materiální a kapacitní náročností a vyšší efektivitou finančních výdajů, která bude schopna zabezpečovat kvalitní přípravu vojenských profesionálů v souladu s potřebami doplňování AČR ( Po změnách a reorganizacích vojenského školství od rozdělení Československa tvořilo vzdělávací soustavu AČR 10 vojenských škol (3 vysoké vojenské školy, 1 vojenská instituce při civilní vysoké škole, 4 vojenské střední školy a 2 resortní školy) a jedno školicí a výcvikové středisko. Nejpodstatnější slabou stránkou tohoto stavu byl příliš vysoký počet studijních programů a oborů, ve kterých byli připravováni odborníci ozbrojených sil. Výsledkem takto pojaté přípravy bylo velké množství málopočetných studijních skupin a z toho plynoucí nutnost vysokého počtu učitelů. Příprava studentů tak byla málo efektivní s vysokými provozními náklady ( Z výše uvedených důvodů se v celkovém rámci reorganizace vojenského školství připravoval postupný útlum a zrušení středních vojenských škol a přechod na doplňování praporčického a částečně i poddůstojnického sboru rekrutací civilních maturantů. Předpokládalo se ponechání pouze jedné vojenské střední školy, aby rezort obrany měl možnost poskytovat poddůstojníkům bez maturity úplné střední vzdělání z důvodů zvyšování kvalifikace i z důvodů motivačních při budování profesionální armády, zejména formou studia při zaměstnání. Prezenční studium mělo být zachováno ve velmi omezeném rozsahu ( Během několika let po vstupu ČR do NATO proběhla přeměna vnitřních struktur vojenských vysokých škol tak, aby odpovídaly plánovanému sloučení do jediné instituce. Hlavním impulsem pro jejich integraci byly požadavky armády, která se během devadesátých let výrazně proměnila, kromě technických a technologických změn 18

19 uvnitř armády měla zásadní vliv na její podobu úplná profesionalizace branné moci. Moderní, malá a pohyblivá armáda tak měla dostat školu odpovídající jejím potřebám. S tím souviselo i rozhodnutí o výrazném snížení zaměstnanců školy. Dle dokumentu Ministerstva obrany Reorganizace vojenského školství mělo dojít i k významnému snížení počtu studijních programů a oborů tak, aby korespondovaly se snížením počtu zaměstnanců, ale současně aby poskytovaly vzdělání v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu dle požadavků rezortu. Z vedení univerzity byla deklarována snaha rozvinout na její půdě tradici vojenského školství a získat prestiž na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Vznikla potřeba vyškolit z posluchačů nejen odborníky ve svých oborech, ale současně je vychovávat po stránce morální, etické a fyzické. Univerzita má také připravovat po odborné stránce i civilní posluchače. Na půdě univerzity se také každoročně konají Kurzy Generálního štábu, Kurzy vyšších důstojníků a také Kurzy celoživotního vzdělávání. Univerzita chce být současně i vědecko-výzkumnou institucí ( Současná vzdělávací soustava AČR zahrnuje státní vojenské školy a rezortní vzdělávací a výcviková zařízení ministerstva obrany ČR. 1. vojenské školy Univerzita obrany se sídlem v Brně. Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové. Vojenský obor při fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. 2. rezortní vzdělávací zařízení Školící a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech Komorní Hrádek. Ústav jazykové přípravy (pracoviště Vyškov, Praha, Brno, Olomouc). 3. rezortní výcvikové zařízení Velitelství výcviku Vojenská akademie (vojenská rezortní škola) se sídlem ve Vyškově ( 19

20 3.1 Univerzita obrany Univerzita obrany se sídlem v Brně je státní vysoká škola, zřízená k 1. září 2004 na základě zákona č. 214/2004 Sb. ze dne 2. dubna 2004 (viz příloha č. 1), o zřízení Univerzity obrany. Vznikla spojením tří vojenských vysokých škol Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Z těchto škol vznikly tři fakulty nové univerzity a v České republice tak zůstala pouze jediná vysoká vojenská škola ( Vznik Univerzity obrany v roce 2004 přinesl zásadní změnu v dosavadním vývoji vysokého vojenského školství v České republice. Její zrod znamenal výrazné posílení univerzitního charakteru vojenského vysokoškolského vzdělávání. Nové akreditované studijní programy jednotlivých fakult jsou obecněji zaměřené. Oddělením výcviku od teoretické přípravy se vytváří širší prostor pro kultivaci osobnostních a intelektuálních parametrů vojenského profesionála (Univerzita obrany, 2006, s. 5). Absolventi Univerzity obrany mají všeobecně koncipovanou formu vzdělání. Nejsou tedy vzděláváni jen ve vojenských odbornostech, s možností využití jen ve službách armády, ale mají možnost širšího uplatnění v civilním sektoru. Tímto se studium na Univerzitě obrany stává konkurenceschopnějším v porovnání s jinými vysokými školami. Hlavním posláním Univerzity obrany je šíření vzdělanosti, rozvoj myšlení a nezávislého vědeckého bádání v oblastech důležitých pro bezpečnost České republiky a pro plnění jejích spojeneckých závazků. Primární působnost Univerzity obrany je dána zaměřením vzdělávání, výchovy a přípravy vojenských profesionálů pro potřeby Armády České republiky a vědecké činnosti ve prospěch resortu Ministerstva obrany ČR, sekundárním posláním Univerzity obrany, vyplývajícím z její jedinečnosti, je zabezpečovat další aktivity ve prospěch bezpečnostního systému České republiky (Univerzita obrany, 2006, s. 9). Univerzita nabízí akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, jejichž zaměření je vojenské, vojensko-manažerské, ekonomické, technické a zdravotnické, i programy celoživotního vzdělávání. Připravuje vojenské profesionály a další odborníky pro sféru bezpečnosti a obrany státu. Širší zaměření odborného profilu absolventů rozšiřuje možnosti jejich uplatnění jak v měnících se podmínkách armády, tak v civilním životě ( 20

21 Studium na Univerzitě obrany absolventům poskytuje ucelený rozsah znalostí, které umožňují zvládnutí činností v oblasti řízení a velení. Vojenské a velitelské dovednosti studenti získávají mimo univerzitu v rámci základního výcviku, důstojnického kurzu a odborného vojenského kurzu. V přípravě studentů, budoucích profesionálních vojáků AČR, je kladen důraz na formování osobnosti velitele, odborného náčelníka, vojenského ekonoma nebo lékaře, na osvojování teoretických znalostí a praktických dovedností a schopností vést týmy. Důraz je kladen také na jejich fyzickou zdatnost, psychickou odolnost a jazykovou vybavenost. Absolventi univerzity jsou připraveni působit i v jednotkách zahraničních misí a v rámci aktivit NATO ( Na univerzitě mohou studovat i studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě, taktéž zahraniční studenti, především na základě mezinárodních smluv ( Struktura univerzity obrany: 1. fakulty Fakulta ekonomiky a managementu. Fakulta vojenských technologií. Fakulta vojenského zdravotnictví. 2. vysokoškolský ústav Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení. 3. centra Centrum jazykové přípravy. Centrum tělesné výchovy a sportu ( Studijní programy: Bakalářský tříletý, dosažený titul bakalář (Bc.). Bakalářský čtyřletý studijní program vojenský pilot, dosažený titul bakalář (Bc.). Navazující magisterský dvouletý, dosažený titul inženýr (Ing.). Magisterský pětiletý studijní program vojenská farmacie, dosažený titul magistr (Mgr.), studijní program vojenské zubní lékařství, dosažený titul doktor zubního lékařství (MDDr.). 21

22 Magisterský šestiletý studijní program vojenské všeobecné lékařství, dosažený titul doktor medicíny (MUDr.). Doktorský tříletý a čtyřletý, dosažený titul doktor (Ph.D.), ( Fakulta ekonomiky a managementu Fakulta ekonomiky a managementu je garantem celospolečensky uznaného a široce orientovaného univerzitního studijního programu Ekonomika a management, který vytváří předpoklady k dokonalému zvládnutí ekonomických a manažerských procesů zejména takových disciplín, jako je ekonomie, management, právo, matematika, statistika a informatika. Široce orientovaný společenskovědní základ tvoří předpoklady pro osobnostní rozvoj studentů na bázi tvůrčích, kreativních přístupů s uplatňováním teoretických i praktických poznatků vědy a výzkumu. Absolvent získá vysokoškolskou kvalifikaci bakaláře, inženýra nebo doktora, kterou může uplatnit v rámci svého profesního působení v organizačních strukturách armády nebo v civilním sektoru ( Fakulta připravuje důstojníky AČR pro manažerské a ekonomické funkce. Studijní program je plně srovnatelný se vzděláním na civilních vysokých školách, je rozšířen o speciální vojensko-odbornou a vojensko-profesionální přípravu dle potřeb AČR. Tato orientace nabízí zájemcům o studium na fakultě základní profesní nastavení jejich kariéry v rámci Armády ČR ( Studijní programy a obory na Fakultě ekonomiky a managementu jsou uvedeny v příloze č Fakulta vojenských technologií Fakulta vojenských technologií je zaměřena na vzdělávání, výchovu a přípravu vojenských profesionálů v technicko-manažerských studijních oborech pro potřeby AČR, vzdělává i civilní studenty pro potřeby státní správy a obranného průmyslu. Odborná vojenská příprava studentů vojáků-profesionálů probíhá v aplikačních kurzech ve výcvikových zařízeních AČR. Fakulta zajišťuje také rezortní vzdělávání, které probíhá v kvalifikačních a specializačních kurzech ( 22

23 Vzdělávání na FVT absolventům poskytuje ucelený rozsah znalostí, který umožňuje zvládnutí činností v konkrétní oblasti technického zaměření. V přípravě studentů, budoucích profesionálních vojáků AČR, je kladen důraz na formování osobnosti odborného náčelníka, na jeho vysokou teoretickou a praktickou připravenost, včetně jeho fyzické zdatnosti, psychické odolnosti a jazykové připravenosti ( Studijní programy a obory na Fakultě vojenských technologií jsou uvedeny v příloze č Fakulta vojenského zdravotnictví Fakulta vojenského zdravotnictví je centrem zdravotnického vzdělávání AČR, srovnatelným s obdobnými institucemi států NATO. Plně pokrývá potřeby vojsk v oblasti přípravy zdravotnických profesionálů všech odborností, zdravotnické informatiky, vědy a výzkumu. Je výrazně zaměřena na rozvoj vojenskomedicínských odborností. Profiluje se především v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a ochrany proti vojenským biologickým, chemickým a nukleárním hrozbám. Úzce spolupracuje s Univerzitou Karlovou v Praze, Lékařskou a Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové, Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a dalšími vojenskými i civilními vzdělávacími institucemi a je tak optimální modelem přípravy odborníků v málo početných odbornostech. Do výuky průběžně zavádí standardy platné v rámci legislativy NATO ( Fakulta zajišťuje také specializační a celoživotní vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších pracovníků ve vymezených oborech, výuku aktivovaných zdravotnických pracovníků, odborné doškolování lékařů, nelékařských zdravotnických i nezdravotnických pracovníků. Účastní se periodické přípravy lékařů a zdravotníků vysílaných do zahraničních misí. Zajišťuje kurzy rozšíření první pomoci v poli pro příslušníky zdravotnické služby i pro vojenské profesionály nezdravotníky (např. z jednotek Vojenské policie, průzkumných a speciálních jednotek AČR, útvarů URNA Policie ČR apod.), vzdělávací a výcvikové akce, které stanovuje Plán kurzů a odborných stáží zdravotnické služby AČR (Česko. Agentura vojenských informací a služeb Vojenské zdravotnické školství = Military medical school systém, 2006). 23

24 Studenti magisterských studijních programů vojenského všeobecného lékařství a vojenské zubní lékařství zároveň studují na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. FVZ zajišťuje vojensko-medicínskou a vojensko-odbornou výuku, odborné praxe a stáže na posádkových ošetřovnách, ve vojenských nemocnicích a specializovaných pracovištích civilních nemocnic. Studijní plán umožňuje studentům specializaci dle vlastní volby z výběrových studijních předmětů. Studenti magisterského studijního programu vojenská farmacie jsou zároveň studenty Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. FVZ zajišťuje vojensko-odbornou výuku, odborné praxe a stáže v lékárnách vojenských nemocnic. Od března 2008 je akreditován bakalářský studijní program specializace ve zdravotnictví. Studijní obor zdravotnický záchranář je akreditován pro společné uskutečňování s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice a FVZ ( Studijní programy u Fakulty vojenského zdravotnictví jsou vedeny v příloze č Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení se sídlem ve Vyškově působí hlavně v oblasti aplikovaného výzkumu, vědecké a pedagogické činnosti. Připravuje specialisty chemického vojska a státní správy v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Současně zajišťuje zvyšování odborné kvalifikace personálu chemického vojska a vzdělávání zahraničních specialistů v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Ústav má dvě části: Oddělení chemické a radiační ochrany zajištění výuky obecných chemických a jaderných disciplín a předmětů profilujících specializaci v oblasti ochrany proti chemickým a jaderným zbraním a radiační ochrany. Oddělení chemického vojska a technicko-ekonomïckého rozvoje zajištění výuky a výcviku předmětů profilujících velitele jednotek chemického vojska ( Studijní programy a obory Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení jsou uvedeny v příloze č

25 3.1.5 Centrum jazykové přípravy Centrum jazykové přípravy se sídlem v Brně zajišťuje jazykové vzdělávání na Univerzitě obrany ve vysokoškolském studiu odborného jazyka inženýrů-ekonomů, manažerů, techniků, lékařů a zdravotnického personálu a dále celoživotní vzdělávání příslušníků rezortu obrany. Aplikace jeho vědecko-výzkumné činnosti zaměřující se na zdokonalování a zefektivňování výuky se promítá do jazykové přípravy na Univerzitě obrany i v AČR ( Ve všech studijních programech univerzity zajišťuje povinnou výuku angličtiny i dalších jazyků (arabština, francouzština, němčina, ruština, španělština) a také výuku českého jazyka pro cizince ( Centrum tělesné výchovy a sportu Centrum tělesné výchovy a sportu v Brně zajišťuje výuku základní tělesné výchovy a speciální tělesné přípravy pro obě brněnské fakulty Fakultu ekonomiky a managementu a Fakultu vojenských technologií. Zajišťuje také služební tělovýchovu příslušníků školy, výběrové tělovýchovné a sportovní činnosti, volnočasové aktivity a sportovní reprezentaci školy ( Tělesná výchova pro Fakultu vojenského zdravotnictví v Hradci Králové je zajišťována katedrou všeobecného zdravotnictví skupinou tělesné přípravy. Výuka tělesné výchovy je pro studenty vojenského prezenčního bakalářského a magisterského navazujícího studia a pro studenty civilního bakalářského a magisterského studia povinná po celou dobu studia ( 3.2 Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové poskytuje úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou v těchto oborech vzdělávání: technické lyceum čtyřleté denní studium internátního typu, elektrotechnika čtyřleté denní studium internátního typu (obor ve školním roce nebude otevřen), 25

26 mechanik elektronik čtyřleté denní studium internátního typu (obor dobíhá a končí v roce 2013), podnikání tříleté dálkové studium (obor dobíhá a končí v roce 2013). Škola připravuje absolventy pro dráhu profesionála v AČR i pro další studium na vysokých vojenských školách. Po splnění závazku u AČR se absolventi uplatní u civilních institucí a firem ( Vyšší odborná škola Ministerstva obrany připravuje diplomované specialisty ve vzdělávacím programu: ochrana vojsk a obyvatelstva tříleté kombinované studium. Absolventi jsou odborníky při řešení mimořádných a krizových situací a následném obnovení normálního stavu, na analýzu rizik existenčního ohrožení obyvatelstva a ozbrojených složek státu, k organizaci prevence těchto rizik a najdou uplatnění na systemizovaných funkcích v AČR a státní správě ( 3.3 Vojenský obor při fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze Vojenský obor je vojenská vysoká škola, pod názvem Katedra vojenské tělovýchovy patří do struktury kateder Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Nabízí nejvyšší tělovýchovné vzdělání, specializuje se na ozbrojené složky České republiky ( Studijní program se nazývá tělesná výchova a sport, studijní obor je Vojenská tělovýchova. Formy studia jsou prezenční a kombinované. Forma kombinovaná je určena vojákům a příslušníkům bezpečnostních složek ve služebním poměru vyslaných ke studiu zaměstnavatelem, občanští zaměstnanci resortů musí mít dohodu o zvýšení kvalifikace. V bakalářském tříletém studiu získají absolventi kvalifikaci v profesionálním řízení v oblasti tělesné výchovy a sportu u všech druhů vojsk, jsou odborníky pro tělovýchovnou práci u útvarů a zařízení AČR. Navazující dvouleté magisterské studium připravuje tělovýchovné náčelníky, učitele vojenských středních a vysokých škol, 26

27 trenéry a metodiky, adepty doktorandského studia nebo vědecké a výzkumné práce ( 3.4 Školící a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech Komorní Hrádek Toto jsou vzdělávací aktivity armádního Školícího a vzdělávacího střediska MO v Choceradech Komorním Hrádku: jazykové příprava příslušníků AČR v anglickém a francouzském jazyce s cílem dosáhnout úrovně SLP 2 a 3 dle STANAG 6001 (viz kapitola 3.5), individuální jazyková výuka funkcionářů ministerstva obrany a generálního štábu AČR vybraných pro specifické zahraniční úkoly, speciální terminologické jazykové kurzy dle požadavků (např. pozorovatelé OSN). Typy kurzů: intenzivní (denní), kombinované (při zaměstnání), ( 3.5 Ústav jazykové přípravy Ústav jazykové přípravy je ústřední resortní jazykové vzdělávací zařízení s pracovišti ve Vyškově, Praze, Brně a Olomouci. V současnosti je ve vzdělávacích zařízeních vyučován jazyk anglický, francouzský, německý, ruský a český, převažuje jazyk anglický. Jazyková příprava je zaměřena především pro cílovou způsobilost dle požadavků NATO STANAG 6001 SLP 2 a SLP 3 v jazyce anglickém a STANAG 6001 SLP 1, SLP 2 a SLP 3 v jazyce francouzském, německém, ruském a českém. Ústav je v ČR jediným garantem standardizovaných testů pro zkoušky dle STANAG 6001 a koordinuje provádění těchto zkoušek na vojenských školách a rezortních vzdělávacích zařízeních ( STANAG 6001 je standardizační dohoda (standardization agreement) NATO ke zjištění úrovně jazykové způsobilosti ve čtyřech řečových dovednostech poslech s porozuměním, ústním projev, čtení s porozuměním a písemný projev. Kvalifikační 27

28 zkoušky (proficiency exam) dle STANAG 6001 mohou skládat zaměstnanci rezortu obrany, žáci a studenti vojenských škol, ostatní osoby jen na základě písemné žádosti schválené ředitelem Ústavu jazykové přípravy ( SLP (standardized language profile) je standardizovaný jazykový profil, který vyjadřuje výsledky jazykových zkoušek formou čtyřmístného číselného kódu označující úroveň způsobilosti v jednotlivých řečových dovednostech pomocí stupnice 0, 0+, 1, 1+, 2, 2+, 3, 3+, 4, 4+, 5 (např. úroveň SLP 2 je středně pokročilá znalost jazyka odpovídající přibližně maturitní zkoušce), ( Typy kurzů: intenzivní kurz denní studium pro posluchače, kteří mají dosáhnout vyšší úrovně SLP, hodinové dotace jsou v rozmezí 400 až 600 vyučovacích hodin v závislosti na výstupním SLP, kombinovaný kurz studium při zaměstnání, posluchači docházejí do kurzu na jeden týden v měsíci po dobu 10 měsíců, hodinová dotace je 300 vyučovacích hodin, zdokonalovací kurz pro absolventy intenzivních kurzů, kteří nedosáhli požadované výstupní úrovně ve všech dovednostech, a dále pro posluchače, kteří si potřebují oživit své jazykové znalosti před výjezdem do zahraničí, hodinová dotace je 100 až 200 vyučovacích hodin, terminologický kurz zaměřen na vojenskou terminologii pro vojáky z povolání před výjezdem na zahraniční mise, hodinová dotace kurzu je 200 vyučovacích hodin ( 3.6 Velitelství výcviku Vojenská akademie (vojenská rezortní škola) se sídlem ve Vyškově Velitelství výcviku Vojenská akademie (VeV-VA) zajišťuje rozvoj doktrinální soustavy v AČR, organizaci a provádění základní, odborné a speciální přípravy, kariérového vojenského vzdělávání a výcviku důstojníků, praporčíků a rotmistrů a přípravy příslušníků aktivních záloh, modernizaci a rozvoj výcvikových zařízení AČR, simulačních a trenažérových technologií AČR a plánování využití učebně výcvikových zařízení pro výcvik jednotek a útvarů (svazků) druhů vojsk a sil AČR 28

29 a NATO a vytváření podmínek pro činnost součástí zahraničních armád. VeV-VA je resortním vzdělávacím a výcvikovým zařízením (resortní školou) Ministerstva obrany ČR ( Kurzy: základní příprava počáteční tříměsíční etapa výcviku, výchovy a vzdělání vojáka v činné službě AČR naučí vojáka základní práva a povinnosti, základní činnosti potřebné k přežití na bojišti a k boji, obsluhu a střelbu z ručních zbraní, vytvoří fyzické a psychické předpoklady pro výkon služby, kariérové kurzy 1. důstojnický doba trvání 7 měsíců absolvent zná a umí aplikovat zásady přípravy a řízení bojové činnosti, přípravy a řízení výcviku v souladu se zákony a ustanoveními vojenských řádů, předpisů a pomůcek na stupni četa, rota, získá základní přehled o činnosti pozemních a vzdušných sil, jejich způsobu použití a bojových možnostech, 2. praporčický doba trvání 2 měsíce absolvent zná a umí aplikovat zásady přípravy a řízení bojové činnosti, přípravy a řízení výcviku v souladu se zákony a ustanoveními vojenských řádů a předpisů na stupni četa, 3. poddůstojnický doba trvání 3 měsíce absolvent zná a umí aplikovat zásady přípravy a řízení bojové činnosti, přípravy a řízení výcviku v souladu se zákony a ustanoveními vojenských řádů a předpisů na stupni družstvo, účelové kurzy, požární odbornosti ( 29

30 4 ODBORNÁ POLEMIKA K DNEŠNÍMU STAVU VOJENSKÉHO ŠKOLSTVÍ Rezort obrany potřebuje ke své činnosti kvalifikované personální zajištění. Personál je možno získat najmutím na trhu práce vázáním v zaměstnaneckém vztahu vůči státu (pracovní/služební poměr) a jeho přípravou k výkonu práce/služby na požadovaných systémových místech. Setrvávání personálu v zaměstnaneckém vztahu se označuje jako retence a získávání zájmu o zavázání se a následné zavázání se vůči státu v pracovním/služebním poměru jako rekrutace. Požadavky na rekrutaci jsou při předpokladu ustálené struktury personálu ozbrojených sil určovány jeho úbytkem, k němuž dochází přirozeně (odchod do důchodu, úmrtí) nebo rozhodnutím o ukončení zaměstnaneckého vztahu ze strany státu nebo zaměstnance. Zásadní změnu, která iniciovala další změny v jednotlivých částech rezortu obrany, představoval přechod od smíšeného typu ozbrojených sil (určeného po jejich mobilizaci k obraně státního teritoria) k plně profesionálním ozbrojeným silám operujícím v mírové velikosti především v zahraničí. Jednu z těchto změn představuje změna v systému přípravy důstojníků, kde ozbrojené síly již nemusí spoléhat na tradiční způsob doplňování personálu z vojenských škol, ale z důvodu dosažení co nejvyšší pohotovosti k plnění úkolů mohou volit efektivnější způsob získávání personálu z trhu práce. Tito zaměstnanci přicházejí již s určitou vstupní kvalifikací (určenou dosaženým vzděláním, délkou praxe předchozího povolání, jazykovými a jinými kompetencemi, získanými ve školách, vzdělávacích zařízeních a u předešlých zaměstnavatelů), která je více nebo méně využitelná pro výkon vojenského povolání jako specifické profese, pro jejíž výkon má stát monopol v podobě ozbrojených sil. Tento monopol zakládá také monopol státu na přípravu vojáků pro službu ve vlastních ozbrojených silách. Monopol existuje v případě vojenského výcviku, v jiných formách přípravy (jazyková, vzdělávání vojenských profesionálů) již může být oslaben, neboť tyto formy přípravy mohou realizovat vojenské i nevojenské školy. Zvýšená poptávka po nižších důstojnících a změna v rekrutační praxi se staly příčinou otevření důstojnického kurzu na Vojenské akademii ve Vyškově. Diskuse o potřebnosti vojenského školství je pak diskusí o tom, zda vojenské povolání je v celém spektru systemizovaných míst určených vojákům z povolání a ve všech hodnostních sborech naprosto specifickým povoláním nebo zda se jedná o aplikaci civilních povolání do podmínek ozbrojených sil. V tomto případě by potom bylo efektivnější nepřipravovat nové vojáky z povolání studiem na vlastních 30

31 vojenských školách, ale využít jejich civilního vzdělání a formou vojenské přípravy jim umožnit získání základních kompetencí pro službu v ozbrojených silách a dále tyto kompetence dle potřeby rozšiřovat (Pernica, Zůna, 2009). Rokem 2010 vstoupily ozbrojené síly do nové éry své existence. Velikost hodnostního sboru nižších/vyšších důstojníků se po 20 letech ustálila a podařilo se dosáhnout takřka 100procentního podílu důstojníků s vysokoškolským vzděláním. Zároveň lze rok 2010 považovat za rok, od kterého se začnou v případě vojenského školství výrazněji projevovat důsledky stárnutí české populace. Odhlédnuto od argumentu o obtížně vyčíslitelné hodnotě národní hrdosti absolventa vojenské vysoké školy, pak tento vývoj v kombinaci s nákladovostí výkonů jediné vojenské vysoké školy v oblasti doplňování nižších důstojníků a rovněž v oblasti případného doplňování praporčíků oslabuje potřebnost vlastní vysoké školy výrazně deklarující svou orientaci na doplňování ozbrojených sil před rozvojem specifických vojenských disciplín jako je operační umění, vojenské strategie a metody vojenského plánování. To pootevírá nové možnosti jak pro doplňování důstojníků do AČR, a to ať už přímým náborem na trhu práce, nebo ve spolupráci s některými veřejnými vysokými školami schopnými operovat v příznivějších nákladových poměrech, než je to v případě Univerzity obrany (vertikální integrace), tak pro substituci výkonů ve zmiňovaných specifických disciplínách, které jsou od vzniku Univerzity obrany spíše potlačovány (Pernica, Zůna, 2010, s. 82). V reakci na předchozí článek Österreicher uvádí, že při personální práci s vojáky je třeba dosáhnout cíle profesní dovednosti, kde drtivou většinu vzdělávacích potřeb pokrývají zkoušky specializované způsobilosti a kariérní kurzy. Výjimku dle autora tvoří vojáci v odbornostech, kde není AČR mzdově konkurenceschopná a navrhuje jejich doplňování formou stipendia po dobu studia na civilní vysoké škole s následným dovzděláním ve vojenských profesních dovednostech. Nejlevnější cestou se autorovi jeví toto dovzdělání v letních měsících mezi ročníky. Po celospolečenských změnách posledních dvaceti let, kdy se zvýšila nabídka spektra vzdělání civilního vysokoškolského sektoru a tím se zároveň snížila potřeba doplňování vševojskových důstojníků z řad absolventů Univerzity obrany, lze dle autora začít uvažovat o doplňování důstojnického sboru ze sboru poddůstojnického, výše popsanou stipendijní cestou u úzkoprofilových odborností nebo cíleným náborem absolventů civilních vysokých škol (Österreicher, 2010). 31