PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRN Katedra pracovního práva a sociálního zabezpe ení DIPLOMOVÁ PRÁCE. Odpov dnost zam stnavatele za škodu

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRN Katedra pracovního práva a sociálního zabezpe ení DIPLOMOVÁ PRÁCE Odpov dnost zam stnavatele za škodu Tereza Lakotová 2007/ 2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Odpov dnost zam stnavatele za škodu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1

2 POD KOVÁNÍ Touto cestou bych cht la pod kovat vedoucí mé diplomové práce JUDr. Jan Zachovalové, Ph.D. za její cenné rady a p ipomínky. Zárove chci pod kovat svoji rodin, která mi vytvo ila vhodné podmínky pro vypracování této diplomové práce a byla mi celou dobu mého studia velkou oporou. 2

3 OBSAH OBSAH ÚVOD PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY DRUHY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH SUBJEKTY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH OBSAH PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY ODPOV DNOSTNÍ ODPOV DNOSTNÍ VZTAHY PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOST SKUTKOVÁ PODSTATA PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI DRUHY PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI FUNKCE PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI EDCHÁZENÍ ŠKODÁM POVINNOSTI ZAM STNAVATELE I ZAJIŠ OVÁNÍ BOZP ODPOV DNOST ZAM STNAVATELE ZA ŠKODU ZP SOBENOU ZAM STNANCI OBECNÁ ODPOV DNOST ZAM STNAVATELE ZA ŠKODU ODPOV DNOST NA ODLOŽENÝCH CECH ODPOV DNOST I ODVRACENÍ ŠKODY ODPOV DNOST ZA ŠKODU I PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ ÚPRAVA ODPOV DNOSTI ZA PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ VYMEZENÍ POJMU PRACOVNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ ROZSAH NÁHRAD ŠKODY NÁHRADY ŠKODY P I PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCÍCH Z POVOLÁNÍ NÁHRADY ŠKODY P I ÚMRTÍ ZAM STNANCE PODSTATNÁ ZM NA POM REGRESY POJIŠT NÍ ZAM STNAVATELE ZA ŠKODU P I PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ DOSAVADNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA NZP NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁKON O ÚRAZOVÉM POJIŠT NÍ ZAM STNANCE ZÁV R RESUME

4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

5 1 ÚVOD Právní institut odpov dnosti je základním kamenem každého právního odv tví. Podle teorie práva je právní odpov dností uplatn ní nep íznivých právních následk, stanovených právní normou, v i tomu, kdo porušil právní povinnost. Odpov dnost je tedy právním institutem, který chrání právní vztahy, už v právu ob anském, obchodním, správním, trestním, pracovním apod. V právním ádu se tedy rozlišuje p edevším ob anskoprávní odpov dnost, trestní odpov dnost, správn právní odpov dnost a také pracovn právní odpov dnost. Jednotlivé druhy odpov dnosti se navzájem neustále dopl ují a p ekrývají. 1 Snahou diplomové práce je podat ucelený výklad, týkající se problematiky odpov dnosti zam stnavatele za škodu v etn ady zm n, které vznikly p ijetím relativn nového zákoníku práce s ú inností od (zákon. 262/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ). ást diplomové práce je v nována pracovn právním vztah m, kterými jsou vztahy mezi zam stnanci a zam stnavateli vznikající p i výkonu závislé práce. Diplomová práce se dále zabývá pracovn právními vztahy odpov dnostními, popsána je pracovn právní odpov dnost, její skutková podstata (tedy jednotlivé p edpoklady vzniku odpov dnosti), ale také druhy a funkce. Samostatnou kapitolu tvo í bezpe nost a ochrana zdraví p i práci (BOZP). Základem diplomové práce je pon kud hlubší rozpracování odpov dnosti zam stnavatele za škodu zp sobenou zam stnanci, která v sob skrývá obecnou odpov dnost zam stnavatele za škodu, odpov dnost zam stnavatele za škodu na odložených v cech, odpov dnost zam stnavatele za škodu p i odvrácení škody a nejrozsáhleji obsaženou odpov dnost zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech a nemocech z povolání. V rámci této odpov dnosti jsou vymezeny základní pojmy, kterými jsou pracovní úraz, nemoc z povolání, podrobn ji je poté zam eno na rozsah náhrady škody, tedy jednotlivé druhy náhrad za škodu zp sobenou pracovními úrazy a nemocemi z povolání. I když sou ástí odpov dnosti zam stnavatele za pracovní úrazy 1 ŠTANGOVÁ V., ZACHARIÁŠ J. Nad pracovn právními vztahy. Praha : Nakladatelství ORAC s.r.o., 1997, s. 91 5

6 a nemoci z povolání je jeho zákonné pojišt ní, je k této problematice vypracována samostatná kapitola. D vodem je ta skute nost, že p ijetím innosti zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc (zákon. 266/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ) zde dojde k podstatným zm nám, na které je poukázáno. Dojde ke zrušení odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech a nemocích z povolání a nahrazení novým systémem úrazového pojišt ní zam stnanc. Tento systém bude formou sociálního úrazového pojišt ní s vlastním systémem poskytovaných dávek. Proto jsou této problematice p evážn v novány i úvahy de lege ferenda. 6

7 2 PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY Pracovn právní vztahy jsou vztahy mezi zam stnanci a zam stnavateli, které vznikají p i výkonu závislé práce. Jsou to právní vztahy, jejichž obsahem jsou subjektivní práva a subjektivní povinnosti. Za závislou práci sou asný zákoník práce (zákon. 262/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis, dále jen nzp) považuje práci, která je vykonávána ve vztahu nad ízenosti zam stnavatele a pod ízenosti zam stnance, p emž jde výlu o osobní výkon práce zam stnance pro zam stnavatele podle pokyn zam stnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odm nu za práci, v pracovní dob nebo jinak stanovené nebo dohodnuté dob na pracovišti zam stnavatele, pop ípad na jiném dohodnutém míst, na náklady zam stnavatele a na jeho odpov dnost ( 2 odst. 4 nzp). Za závislou práci se považují také p ípady, kdy zam stnavatel na základ povolení (jako agentura práce), do asn p id luje svého zam stnance k výkonu práce k jinému zam stnavateli na základ ujednání v pracovní smlouv nebo dohod o pracovní innosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zam stnanci do asný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní innosti u jiného zam stnavatele (dále jen uživatel ) a zam stnanec se zaváže tuto práci konat podle pokyn uživatele a na základ dohody o do asném p id lení zam stnance agentury práce, uzav ené mezi agenturou práce a uživatelem ( 2 odst. 5 nzp). Vymezení pojmu závislá innost se objevilo až v nzp, který je v ú innosti relativn krátkou dobu, tj. od Do této doby sice zákoník práce (z.. 65/1965 Sb., dále szp) pojednával o závislé innosti, ale definici pojmu neobsahoval. Sou asný Zákoník práce (nzp) je postaven na základ principu co není zakázáno, je dovoleno, což znamená, že každý m že init, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. Tento princip je také obsažen v lánku 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. sledkem toho, že se nzp ídí výše uvedeným principem, p edstavuje v tší liberalizaci 7

8 v pracovn právních vztazích a výrazn posiluje princip smluvní volnosti jejich astník t chto vztah. 2 Sou asný zákoník práce má p evážn kogentní povahu. To znamená, že zam stnanec a zam stnavatel mohou svými právními úkony zakládat práva a povinnosti pouze v mezích ustanovení nzp a nemohou si vzájemn projevenou v lí odchyln upravit otázky, které nzp výslovn nedovoluj. 3 V nzp je tento p ístup upraven v 2 odst. 1, podle kterého odchýlení se od nzp není možné tam, kde nzp odkazuje na ob anský zákoník a není-li v nzp stanoveno jinak, v náhrad škody. Odchýlení také není možné od ustanovení ukládající povinnosti, což neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prosp ch zam stnance. Kone není odchýlení možné od ustanovení uvedených v 363 odst. 1 nzp, kterými se zapracovávají p edpisy Evropských spole enství, pokud nejde o odchýlení se ve prosp ch zam stnance, a od ustanovení uvedených v 363 odst. 2 nzp. U ostatních ustanovení nzp je odchýlení možné DRUHY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH Pracovn právní vztahy rozd lujeme podle objektu (p edm tu) pracovn právních vztah, tj. cíle, k n muž chování subjekt v daném pracovn právním vztahu sm uje, na: individuální pracovn právní vztahy kolektivní pracovn právní vztahy Individuální pracovn právní vztahy jsou p edevším ty právní vztahy, které vznikají mezi jejich subjekty, tj. zam stnancem, kterým je vždy fyzická osoba, na stran jedné, a zam stnavatelem, kterým m že být osoba právnická nebo osoba fyzická, na stran druhé, v souvislosti s ú astí v pracovní procesu. 2 VYSOKAJOVÁ M. Nad novým zákoníkem práce. Zdravotnictví a právo. Praha : LexisNexis CZ s.r.o., 2006, KUBÍNKOVÁ M. a kol. Nový zákoník práce s ú inností od 1.ledna 2007 a související p edpisy s exkluzivním výkladem a p íklady pro praxi. Praha : SONDY s.r.o., 2006, s MUŠKA F. Zákoník práce ( 75 otázek a odpov dí z praxe). Praha : ASPI a.s., 2007, s. 14 8

9 Individuální pracovn právní vztahy m žeme rozd lit na : základní individuální pracovn právní vztahy, jejichž prost ednictvím se p ímo realizuje pracovní proces. Základní pracovn právní vztahy jsou : - pracovní pom r, - právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní pom r, - služební pom r p íslušník ozbrojených sil, - pracovn právní vztahy soudc, státních zástupc, len družstev atd. související (odvozené) individuální pracovn právní vztahy, které vytvá ejí p edpoklady pro realizaci základních pracovn právních vztah, chrání základní pracovn právní vztahy p ed jejich porušením a postihují ípady porušení základních pracovn právních vztah. Odvozenými pracovn právními vztahy jsou : - právní vztahy v oblasti zabezpe ení práva na zam stnání, - kontrolní vztahy vznikající p i kontrole nad dodržováním pracovn právních p edpis a p edpis o bezpe nosti a ochran zdraví i práci, - odpov dnostní vztahy. 5 Kolektivní pracovn právní vztahy jsou právní vztahy kolektivní povahy. V kolektivních pracovn právních vztazích nem že nikdy vystupovat jako subjekt jednotlivec. Subjekty v t chto vztazích p edstavují zam stnavatelé na jedné stran a reprezentanti zam stnanc (nap. odbory, rada zam stnanc, zástupce pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci) na stran druhé. Kolektivní pracovn právní vztahy jsou vztahy kolektivního vyjednávání sm ující k uzav ení kolektivní smlouvy. Právo na uzav ení kolektivní smlouvy za všechny zam stnance podle 22 nzp má jen odborová organizace, a to proto, protože jen ona disponuje v kolektivních pracovn právních vztazích pracovn právní subjektivitou (narozdíl od rady zam stnanc, zástupce pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci). 5 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

10 2.2 SUBJEKTY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH Subjekty pracovn právních vztah mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Fyzické osoby mohou vystupovat jako subjekty pracovního práva (a rovn ž tak jako subjekty pracovn právních vztah ) v r zném postavení : jako zam stnanec, tedy jako subjekt, který koná práci za odm nu pro jiný subjekt, kterým je zam stnavatel, jako zam stnavatel, tedy ten, pro n hož je práce konána, jako uchaze o zam stnání. Právnické osoby mohou vystupovat jako subjekty pracovního práva (a rovn ž jako subjekty pracovn právních vztah ) stejn tak v r zném postavení : jako zam stnavatel, tedy subjekt, pro který je práce v pracovn právním vztahu konána, jako odborová organizace, jako stát. 6 edpokladem k tomu, aby výše uvedené subjekty mohly vstupovat do pracovn právních vztah jako nositelé subjektivních práv a povinností, vlastním jménem nabývat práv a brát na sebe právní povinnosti z t chto vztah plynoucí a nést odpov dnost za své chování v t chto pracovn právních vztazích, je, aby uvedené subjekty byly nadány souhrnem ur itých vlastností, který je ozna ován jako pracovn právní subjektivita. Pracovn právní subjektivitu tvo í: zp sobilost k práv m a povinnostem, tedy zp sobilost mít v pracovn právních vztazích práva a povinnosti, zp sobilost k právním úkon m, která znamená možnost svým jednáním nabývat práv a brát na sebe právní povinnosti, zp sobilost k protiprávním úkon m (deliktní zp sobilost) tzn. nést odpov dnost za vlastní jednání, jímž došlo k porušení práva, 6 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

11 zp sobilost procesní, tzn. schopnost samostatn jednat p ed orgánem íslušným rozhodovat ve sporech z pracovn právních vztah plynoucích. 7 Dle 6 odst. 1 nzp zp sobilost fyzické osoby jako zam stnance mít v pracovn právních vztazích práva a povinnosti, jakož i zp sobilost vlastními právními úkony nabývat t chto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákon stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let v ku; zam stnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by p edcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukon í povinnou školní docházku. Zam stnanec, který má sice pracovn právní subjektivitu, m že uzav ít dohodu o hmotné odpov dnosti až v okamžiku, kdy dosáhne v ku 18 let. Podle 10 odst. 1 nzp zp sobilost fyzické osoby jako zam stnavatel mít práva a povinnosti v pracovn právních vztazích vzniká narozením. Zp sobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovn právních vztazích jako zam stnavatel vzniká dosažením 18 let v ku. Právní úkony fyzické osoby, která je zam stnavatelem, iní v pracovn právních vztazích dle ustanovení 11 odst. 2 nzp tato osoba; místo ní je mohou init osoby jí pov ené. Pokud je zam stnavatelem právnická osoba, její pracovn právní subjektivita je spjata s jejím vznikem. Tuto problematiku nzp výslovn neupravuje, ale odkazuje na úpravu OZ, a to na 20 OZ. Dle tohoto ustanovení OZ mohou init jménem právnické osoby jako zam stnavatele právní úkony: - statutární orgány - ti, kte í jsou k tomu oprávn ni smlouvou o z ízení právnické osoby, zakládající listinou nebo zákonem, - jiní pracovníci nebo lenové, pokud je to stanoveno ve vnit ních edpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu za azení obvyklé. V p ípad, kdy je ú astníkem pracovn právních vztah eská republika (stát) je právnickou osobou a je zam stnavatelem. Za stát v pracovn právních vztazích jedná a práva a povinnosti vykonává organiza ní složka státu, která za stát v pracovn právním vztahu zam stnance zam stnává ( 9 nzp). Právní 7 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

12 úkony v pracovn právních vztazích iní za stát vedoucí organiza ní složky státu; další zam stnanci tak mohou init za podmínek stanovených zákonem. 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis, a to konkrétn dle ustanovení 7 tohoto zákona OBSAH PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH Obsah pracovn právních vztah tvo í práva a jim odpovídající povinnosti jejich ú astník (subjekt ). Jedná se o : - povinnost n co dát (mzdu, náhradu škody), právo n co dostat, - povinnost n co konat (práci, vytvá et podmínky pro její výkon), právo, aby bylo konáno, - povinnost n eho se zdržet (zp sobení škody), právo, aby zdržení se bylo respektováno, - povinnost n co strp t (omluvenou nep ítomnost zam stnance v práci), právo využít této povinnosti odst. 2 z.. 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis : Další zam stnanci organiza ní složky mohou jménem státu init právní úkony pouze v rozsahu stanoveném vnit ním p edpisem organiza ní složky. 9 GALVAS M., GREGOROVÁ Z., HRABCOVÁ D., PÍCHOVÁ I., ZACHARIÁŠ J. Pracovní právo eské republiky. Brno : Masarykova univerzita, 1997, s

13 3 PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY ODPOV DNOSTNÍ 3.1 ODPOV DNOSTNÍ VZTAHY Jedná se o závazkové vztahy, které vznikají porušením právní povinnosti, tedy z protiprávních úkon, protiprávních událostí nebo také nežádoucích stav (nap. u nemoci z povolání). Jde o sekundární právní vztahy, které vznikají vedle nebo sou asn s porušením primární právní povinnosti. Podle toho, v jakém okamžiku vzniká sekundární právní vztah, se rozeznávají dv základní koncepce právní odpov dnosti: koncepce aktivní právní odpov dnosti právní odpov dnost vzniká již se vznikem primární právní povinnosti (základního právního vztahu); m žeme íci, že aktivní odpov dnost splývá s primární povinností. koncepce pasivní právní odpov dnosti právní odpov dnost vzniká až v d sledku porušení primární právní povinnosti; (jde o sekundární pracovn právní vztah). 3.2 PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOST Pracovn právní odpov dnost je pasivní právní odpov dností. Jde o odvozený pracovn právní vztah, který vznikne, jakmile je porušen základní primární pracovn právní vztah. Podmínkou vzniku odpov dnostního vztahu je tedy existence n kterého ze základních pracovn právních vztah. Nej ast ji jde o pracovní pom r, ale odpov dnostní vztah vznikne i porušením základního pracovn právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní pom r. Pracovn právní odpov dnost je vztahem sank ním, který má podobu relativního závazkového vztahu (oprávn ní jednoho konkrétního subjektu odpovídá povinnosti druhého). Subjekty odpov dnostního vztahu jsou totožné se subjekty primárního pracovn právního vztahu, který byl porušen, tedy zam stnanec na jedné stran a zam stnavatel na stran druhé. 13

14 Obsah odpov dnostního vztahu se však od obsahu základního pracovn právního vztahu liší. Rozdíl spo ívá v tom, že jeho obsah je tvo en pouze jednou dvojicí práv a povinností, zatímco základní pracovn právní vztah adou vzájemných práv a povinností. Tou jedinou povinností odpov dnostního vztahu je povinnost jednoho subjektu strp t negativní následek porušení (povinnost nahradit škodu) a jediným právem druhého subjektu požadovat od in ní vzniklé újmy (právo na náhradu škody). Objektem odpov dnostního právního vztahu je ochrana základního narušeného pracovn právního vztahu a odstran ní následk jeho porušení. 10 Nejd ležit jším druhem pracovn právní odpov dnosti je zejména odpov dnost za škodu, která je typem hmotné odpov dnosti. Dalšími typy hmotné pracovn právní odpov dnosti jsou zejména odpov dnost za porušení pracovní kázn, za prodlení, dále pak odpov dnost zam stnavatele za bezd vodné obohacení. 11 Pracovn právní odpov dnost za škodu je narozdíl od ob anskoprávní odpov dnosti za škodu postavena na základ nerovnosti subjekt ; pracovn právní odpov dnost zvýhod uje zam stnance oproti zam stnavateli. 3.3 SKUTKOVÁ PODSTATA PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI Skutková podstata je souborem ur itých prvk, které musí být spln ny, aby mohl vzniknout odpov dnostní vztah. Tyto prvky pracovn právní odpov dnosti m žeme rozlišovat na objektivní (objekt, chování subjektu, protiprávnost, p ípadn škodná událost, škoda, p inná souvislost) a na subjektivní (subjekt, zavin ní). Objektivní prvky: Objekt Objektem odpov dnostního vztahu je základní pracovn právní vztah, který byl chováním subjektu porušen (nap. pracovní pom r, právní vztah 10 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s ŠTANGOVÁ V., ZACHARIÁŠ J. Nad pracovn právními vztahy. Praha : Nakladatelství ORAC s.r.o., 1997, s

15 založený dohodou o pracovní innosti apod.) 12 Chování subjektu Tento objektivní p edpoklad je ur ujícím pro stanovení, zda vzniklý odpov dnostní vztah bude odpov dnostním vztahem pracovn právním. Chování zam stnance se zkoumá bez ohledu na to, zda je v postavení šk dce i poškozeného. Pro ur ení, že daný p ípad náhrady škody bude posuzován podle nzp a bude se jednat o pracovn právní odpov dnost, je nezbytné, aby innost, kterou zam stnanec vyvíjel p i vzniku škody, byla pod aditelná pod pln ní pracovních úkol nebo p ímou souvislost s pln ním pracovních úkol. 13 Pojem pln ní pracovních úkol a p ímá souvislost s ním je upraven v 273 a 274 nzp. Podle ustanovení 273 nzp je pln ním pracovních úkol výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního pom ru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r, jiná innost vykonávaná na p íkaz zam stnavatele a innost, která je p edm tem pracovní cesty. Pln ním pracovních úkol je též innost konaná pro zam stnavatele na podn t odborové organizace, rady zam stnanc, pop ípad zástupce pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci nebo ostatních zam stnanc, pop ípad i innost konaná pro zam stnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zam stnanec nepot ebuje zvláštní oprávn ní nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zam stnavatele, jakož i dobrovolná innost organizovaná zam stnavatelem. Pln ním pracovních úkol není, jestliže zam stnanec z pln ní pracovních úkol vybo il a došlo tak k excesu. Nej ast ji jde o situace, kdy zam stnanec v pracovní dob koná práci nikoliv pro zam stnavatele, ale pro sebe (tzv. melouch) nebo neoprávn použije služebního automobilu bez souhlasu zam stnavatele pro soukromé jízdy. 14 i posouzení innosti zam stnance konané na p íkaz zam stnavatele je nutné si uv domovat, že zam stnavatel odpovídá za správnost pokyn 12 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s HOCHMAN J. Náhrada škody podle zákoníku práce. Praha : LINDE Nakladatelství s.r.o., 2005, s

16 a p íkaz daných zam stnanc m a za p ípadnou škodu, která jejich uskute ním vznikne. Pokud však zam stnanec spln ním p íkazu naplní skutkovou podstatu trestného inu i p estupky, nezbavuje ho to vlastní odpov dnosti, nebo spln ní takového p íkazu musí odmítnout. 15 i pracovní cest p jde o pln ní pracovních úkol, jestliže zam stnanec vykonává innost, jež je p edm tem pracovní cesty. Pracovní cestou se podle 42 odst. 1 nzp rozumí asov omezené vyslání zam stnance zam stnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pln ním pracovních úkol je též innost vykonávaná pro zam stnavatele z vlastní iniciativy zam stnance. Takovýmto pln ním však není innost provád ná z vlastní iniciativy, pro jiného zam stnavatele. Vylu ujícím initelem z pojmu pln ní pracovních úkol by byl zákaz zam stnavatele nebo pot eba zvláštního oprávn ní pro tuto innost. 16 Dle 274 nzp si m žeme pod pojmem ímá souvislost s pln ním pracovních úkol p edstavit úkony pot ebné k výkonu práce a úkony b hem práce obvyklé nebo nutné p ed po átkem práce nebo po jejím skon ení (nap. mytí, p evlékání) a úkony obvyklé v dob p estávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zam stnavatele a dále vyšet ení ve zdravotnickém za ízení provád né na p íkaz zam stnavatele nebo vyšet ení v souvislosti s no ní prací, ošet ení p i první pomoci a cesta k nim a zp t. Takovými úkony však nejsou cesta do zam stnání a zp t, stravování, ošet ení, p ípadn vyšet ení ve zdravotnickém za ízení, ani cesta k nim a zp t, pokud není konána v objektu zam stnavatele. Za innost v p ímé souvislosti s pln ním pracovních úkol se považuje též školení zam stnanc zam stnavatele organizované zam stnavatelem nebo odborovou organizací, pop ípad orgánem nad ízeným zam stnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné p ipravenosti. P íkladem z judikatury m že být p ípad, kdy p i školení po ádaném zam stnavatelem vyšla zam stnankyn v no ních hodinách ze svého pokoje na neosv tlenou chodbu a na schodišti upadla a zranila se. Zam stnankyn považovala tento úraz za pracovní a požadovala po svém zam stnavateli odškodn ní úrazu. K úrazu ale nedošlo p ímo p i školení nebo v p ímé 15 HOCHMAN J. Judikatura v pracovním právu. Praha : Nakladatelství LINDE s.r.o., 1999, s HOCHMAN J. Judikatura v pracovním právu. Praha : Nakladatelství LINDE s.r.o., 1999, s

17 souvislosti se školením, ale v souvislosti s ubytováním. Nešlo tedy o innost, která byla v p ímé souvislosti s provád ným školením. 17 Cestou do zam stnání a zp t se rozumí dle 387 nzp cesta z místa zam stnancova bydlišt (ubytování) do místa vstupu do objektu zam stnavatele nebo na jiné místo ur ené k pln ní pracovních úkol a zp t; u zam stnanc v lesnictví, zem lství a stavebnictví také cesta na ur ené shromaždišt a zp t. Cesta z obce bydlišt zam stnance na pracovišt nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není sou asn obcí jeho pravidelného pracovišt, a zp t se posuzuje jako nutný úkon p ed po átkem práce nebo po jejím skon ení. Protiprávnost Protiprávním úkonem je porušení právní povinnosti. Je to lidské chování, které není dovolené a je v rozporu se zákonem. Protiprávní úkon m že spo ívat bu v konání (komisivní chování) nebo opomenutí (omisivní chování). Opomenutí je protiprávní, když subjekt m l povinnost n co init a ne inil. Škoda Škodou se rozumí majetková újma vyjád itelná v pen zích. U škody žeme rozlišovat skute nou újmu (skute né zmenšení majetku) a jinou újmu, tzv. ušlý zisk (p edpokládané zvýšení majetku, které nenastalo). Skute ná škoda by se m la hradit vždy, ale u ušlého zisku to tak není, náhrada za ušlý zisk je spíše výjime ná. Náhrada ušlého zisku m že být poškozeným požadována, pokud je škoda zp sobena úmysln. Újma, k níž m že v rámci pracovn právních vztah dojít, m že mít nejr zn jší charakter. M že se jednat o újmu, která spo ívá ve zni ení nebo poškození v ci, o špatný postup, kterým se nezv tší majetek zam stnavatele, pop. se m že jednat i o újmu imateriální, která spo ívá v zásahu do t lesné integrity lov ka, zp sobení bolesti, zhoršení podmínek života apod HOCHMAN J. Judikatura v pracovním právu. Praha : Nakladatelství LINDE s.r.o., 1999, s GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

18 inná souvislost Aby mohla pracovn právní odpov dnost být p itatelná ur itému subjektu, musí mezi následkem tj. škodou a protiprávností (protiprávním úkonem) existovat p inná souvislost. To znamená, že mezi škodou a protiprávním úkonem musí existovat vzájemný vztah. P inná souvislost musí být p ímá a nesmí být p erušena jinou událostí. Podle toho, zda se pohybujeme v oblasti subjektivní nebo objektivní odpov dnosti, musíme zjiš ovat p inný et zec. Jestliže se pohybujeme v oblasti subjektivní odpov dnosti (odpov dnost zam stnance za škodu), pak musíme zkoumat otázku, zda zavin né chování zam stnance bylo bezprost ední p inou vzniku škody. Budeme-li zkoumat objektivní odpov dnost (odpov dnost zam stnavatele za škodu), zjiš ujeme zda, konkrétní protiprávnost byla bezprost ední p inou vzniku škody. 19 Subjektivní znaky: Subjekt Musí jít o subjekt, který má deliktní zp sobilost, která je sou ástí pracovn právní zp sobilosti. Deliktní zp sobilostí je schopnost nést nep íznivé právní následky za své protiprávní chování. Zavin ní Zavin ní je vnit ní psychický vztah šk dce k vlastnímu chování a jeho následk m, které jsou protiprávní. Je založeno na spojení dvou psychických prvk, a to prvku rozumového, spo ívajícího ve v domosti a p edvídání ur itého výsledku, a prvku volního, spo ívajícího v tom, že subjekt n co chce, eventuáln je s n ím srozum n. Na r zné kombinaci obou prvk a stup jejich intenzity jsou založeny r zné formy a stupn zavin ní : úmysl (dolus) - úmysl p ímý, kdy šk dce v l, že jedná protiprávn a m že zp sobit škodu, a tuto škodu zp sobit cht l, 19 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. Brno : Masarykova univerzita, 2001, s

19 - úmysl nep ímý, kdy šk dce v l, že jedná protiprávn a m že zp sobit škodu, a pro p ípad, že škoda nastane, s ní byl srozum n, nedbalost (culpa) - nedbalost v domá, kdy šk dce v l, že jedná protiprávn a m že zp sobit škodu, škodu však zp sobit necht l a bez p im ených d vod spoléhal na to, že škoda nenastane, - nedbalost nev domá, kdy šk dce nev l, že jedná protiprávn a m že zp sobit škodu, ani ji zp sobit necht l, ale vzhledem k okolnostem a svým zkušenostem a znalostem to v t m l a mohl. Forma zavin ní má vliv na zp sob a výši právem stanovené náhrady škody DRUHY PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI Pracovn právní odpov dnost m žeme d lit podle r zných kritérií, ale základním d lením v pracovním právu je klasifikace na odpov dnost subjektivní a objektivní. Subjektivní odpov dnost Jako odpov dnost subjektivní je konstruována odpov dnost zam stnance za škodu. Jde o odpov dnost za zavin ní. Zam stnanec odpovídá podle míry svého zavin ní, tzn. odpovídá jen za to, co zavinil. Objektivní odpov dnost Jako odpov dnost objektivní je konstruována odpov dnost zam stnavatele za škodu. Jde o odpov dnost za protiprávní stav. Objektivní odpov dnost zam stnavatele je budována bez ohledu na zavin ní na stran odpov dného subjektu a je považována za pom rn tvrdou sankci, která postihuje zam stnavatele bez ohledu na to, zda se choval i nechoval v souladu s právem. Objektivní odpov dnost m že proto p sobit jako demotiva ní faktor. Aby se oslabilo toto demotiva ní p sobení, bývá konstrukce objektivní odpov dnosti dopln na právním institutem liberace. Liberace (zprošt ní se odpov dnosti) znamená existenci právem edpokládaných skute ností, které vyvolávají to, že se zam stnavatel zprostí objektivn vzniklé odpov dnosti. Existenci právem p edpokládané skute nosti 20 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. Brno : Masarykova univerzita, 2001, s

20 musí prokázat odpov dný subjekt. Na rozdíl od exkulpace (vyvin ní se), kdy povinný subjekt prokazuje, že svým chováním vznik škody nezavinil, p i liberaci zam stnavatel neprokazuje své vlastní chování, ale existenci n jakého jevu mimo n j, který je právem stanoven a jehož prokázaná existence ho zbavuje odpov dnosti. Co do rozsahu rozeznáváme liberaci úplnou a áste nou. Úplná liberace znamená, že prokáže-li zam stnavatel právem p edpokládané skute nosti, zprostí se odpov dnosti zcela. áste ná liberace vede pouze k áste nému zbavení se odpov dnosti, ást odpov dnosti z stává na zam stnavateli. 21 Existuje také absolutní objektivní odpov dnost, což je odpov dnost bez možnosti liberace. Proto je také n kdy takto ozna ována. Tento typ odpov dnosti je upraven v 368 nzp. 3.5 FUNKCE PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOSTI Za funkce pracovn právní odpov dnosti považujeme: obecné funkce: - preventivn výchovná - repara ní (satisfak ní) - ochranná - represivní zvláštní funkce: - sociáln ochranná - stimula ní Preventivn výchovná funkce sm uje k p edcházení škodám, jejím cílem je p sobit na zam stnavatele i zam stnance tak, aby dodržovali povinnosti v pracovn právních vztazích a aby ke vzniku škod pokud možno bec nedocházelo. NZP zd raz uje význam preventivn výchovné funkce, klade ji na první místo. V ásti jedenácté hlavy první, konkrétn v 248 a 249 nzp, která se zam ují na p edcházení škodám, je stanovena preven ní povinnost 21 GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

21 zam stnavatel a zam stnanc. 22 Na základ t chto ustanovení je zam stnavatel povinen zajiš ovat svým zam stnanc m takové pracovní podmínky, aby mohli ádn plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí li závady, je povinen u init opat ení k jejich odstran ní. Zam stnavatel je povinen soustavn kontrolovat, zda zam stnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. K ochran majetku je zam stnavatel oprávn n provád t v nezbytném rozsahu kontrolu v cí, které zam stnanci vnášejí nebo odnášejí od zam stnavatele, p ípadn prohlídky zam stnanc. Bližší podmínky stanoví zam stnavatel v pracovním ádu. i kontrole a prohlídce musí být dodrženy právní p edpisy o ochran osobní svobody a nesmí být ponižována lidská d stojnost. Osobní prohlídky m že provád t jen osoba stejného pohlaví. Preven ní povinnost je uložena i zam stnanc m ( 249 nzp). Zam stnanec je povinen po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezd vodnému obohacení. Je-li k odvrácení škody hrozící zam stnavateli neodkladn t eba zákroku, je zam stnanec povinen zakro it; nemusí tak u init, brání li mu v tom d ležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zam stnance, p ípadn osoby sob blízké podle 116 OZ 23. Zjistí-li zam stnanec, že nemá vytvo eny pot ebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skute nost nad ízenému vedoucímu zam stnanci. Repara ní funkce sm uje k od in ní škody na majetku ú astník pracovn právního vztahu. Platná právní úprava na ni klade d raz zejména u náhrady škody zp sobené zam stnavatelem zam stnanci. Pokud jde o náhradu škody, kterou zp sobil zam stnanec zam stnavateli z nedbalosti, vychází se ze zásady, že povinnost uhradit zam stnavateli zp sobenou škodu nesmí p ivést zam stnance do situace, která by ohrozila jeho existenci. 24 Této zásad se íká limitace náhrady škody. Ta je upravena v 257 odst. 2 nzp, podle kterého výše požadované náhrady 22 ŠTANGOVÁ,V., ZACHARIÁŠ J. Nad pracovn právními vztahy. Praha : Orac,s.r.o., 1997, s OZ : Osobou blízkou je p íbuzný v ad p ímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v pom ru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sob navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrp la jedna z nich, d vodn poci ovala jako újmu vlastní. 24 ŠTANGOVÁ,V., ZACHARIÁŠ J. Nad pracovn právními vztahy. Praha : Orac,s.r.o., 1997, s

22 zp sobené z nedbalosti nesmí p esáhnout u jednotlivého zam stnance ástku rovnající se ty ap lnásobku jeho pr rného m sí ního výd lku p ed porušením povinnosti, kterým zp sobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda zp sobena úmysln, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Pokud zam stnanec zp sobil škodu úmysln, m že zam stnavatel podle 257 odst. 3 nzp požadovat krom ástky uvedené výše (max. ty ap lnásobek zam stnancova pr rného m sí ního výd lku p ed porušením povinnosti), i náhradu ušlého zisku. Ochranná funkce pracovn právní odpov dnosti spo ívá v tom, že chrání pracovn právní vztahy a sankcionuje jejich porušování. Ochranná funkce je nejd ležit jší pracovn právní funkcí, dalo by se, jen s malou nadsázkou, íci, že je to výraz pracovního práva jako takového. K ochran zam stnance (p edevším jeho života, zdraví a sociální sféry) pracovní právo kdysi vzniklo a pokud bude existovat, bude se v n m tato funkce uplat ovat. 25 Represivní funkce spo ívá v postihu subjektu za jeho protiprávní chování tím, že mu ukládá povinnost snášet nep íznivé d sledky stanovené jako sankce za jeho protiprávní chování. Pracovn právní odpov dnost represivní funkci plní výrazn, tak jak naopak ustupuje do pozadí funkce repara ní. Sociáln ochranná funkce je odvoditelná ze zvláštních funkcí pracovního práva jako právního odv tví. Pracovní právo poskytuje ochranu postavení zam stnance v pracovn právních vztazích, zajiš uje realizaci jeho práv stanovených Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Sou asn ale poskytuje zam stnavateli i nástroje k tomu, aby zabezpe oval ádný chod pracovního procesu. Stimula ní funkci m žeme vid t v tom, že odpov dnostní systém pracovního práva odstra uje t žký ekonomický dopad škod zp sobených v pracovním procesu na sociální sféru zam stnance a omezuje tak jeho svázanost strachem p ed zp sobením velké škody drobným opomenutím GALVAS, M. Poznámky k p sobení ochranné funkce pracovního práva v sou asnosti. Právo a zam stnání, 2001,. 2, s GALVAS M. a kolektiv. Pracovní právo. 2. aktualizované a dopln né vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

23 4 BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI V nzp je této oblasti v nována celá V. ást, a proto i já jsem této problematice v novala samostatnou kapitolu. D vodem je také to, že pé e o bezpe nost a ochranu zdraví p i práci (dále jen BOZP) je jednou ze základních povinností zam stnavatele v i zam stnanci v pracovn právních vztazích. Život a zdraví jedince (v našem p ípad zam stnance) jsou základními hodnotami každého lov ka a v p ípad jejich ztráty neexistuje za adekvátní náhrada. Dle 101 odst. 2 nzp je pé e o bezpe nost a ochranu zdraví p i práci uložená zam stnavateli nedílnou a rovnocennou sou ástí pracovních povinností vedoucích zam stnanc na všech stupních ízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Právní otázky v souvislosti s bezpe ností práce musíme ovšem posuzovat v kontextu s novým zákonem. 309/2006 Sb., ve zn ní pozd jších edpis, kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovn právních vztazích a o zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i innosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy. 27 Hlavním cílem právní úpravy bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v nzp je, dá se íci povinnost zam stnavatele, p edcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zam stnanc p i práci. Právními p edpisy k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci jsou ve smyslu 349 odst. 1 nzp p edpisy na ochranu života a zdraví, p edpisy hygienické a protiepidemické, technické p edpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební p edpisy, dopravní p edpisy, p edpisy o požární ochran a p edpisy o zacházení s ho lavinami, výbušninami, zbran mi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými p ípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. 4.1 P EDCHÁZENÍ ŠKODÁM Jednou ze základních zásad nzp je zásada prevence, která je obsažena v 248 a 249 nzp, podle kterých je zam stnavatel povinen zajiš ovat svým 27 JOUZA L. Nový zákoník práce (3. ást). Právní rádce, 2006,. 9, s. V 23

24 zam stnanc m takové pracovní podmínky, aby mohli ádn plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li zam stnavatel závady, je povinen init opat ení k jejich odstran ní. Zam stnavatel je zárove povinen soustavn kontrolovat, zda zam stnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Zam stnavatel je z d vodu ochrany majetku oprávn n v nezbytném rozsahu provád t kontrolu v cí, které zam stnanci k n mu vnášejí nebo od n ho odnášejí, pop ípad provád t prohlídky zam stnanc. P i kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti podle 11 OZ. 28 Osobní prohlídku m že provád t pouze fyzická osoba stejného pohlaví. Práv tak je zam stnanec povinen po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezd vodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nad ízeného. Zjistí-li zam stnanec, že nemá vytvo eny pot ebné pracovní podmínky, je povinen tuto skute nost oznámit nad ízenému vedoucímu zam stnanci. 4.2 POVINNOSTI ZAM STNAVATELE P I ZAJIŠ OVÁNÍ BOZP Obecnou povinností zam stnavatele, stanovenou v 101 odst. 1 nzp je zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví zam stnanc p i práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Povinnost zam stnavatele zajiš ovat BOZP se podle 101 odst. 5 nzp vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho v domím zdržují na jeho pracovištích. Veškeré náklady spojené se zajiš ováním bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci jsou hrazeny zam stnavatelem. Ten nesmí požadovat po svých zam stnancích hrazení t chto náklad ( 101 odst. 6 nzp). Plní-li na jednom pracovišti úkoly zam stnanci dvou a více zam stnavatel, jsou zam stnavatelé povinni vzájemn se písemn informovat o rizicích a p ijatých opat eních k ochran p ed jejich p sobením, která se týká BOZP pro všechny zam stnance na pracovišti. Na základ písemné dohody zú astn ných zam stnavatel touto dohodou pov ený zam stnavatel OZ : Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, ob anské cti a lidské d stojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projev osobní povahy. 24

25 koordinuje provád ní opat ení k ochran bezpe nosti a zdraví zam stnanc a postupy k jejich zajišt ní. Každý z t chto zam stnavatel je povinen - zajistit, aby jeho innosti a práce jeho zam stnanc byly organizovány, koordinovány a provád ny tak, aby sou asn byli chrán ni také zam stnanci dalšího zam stnavatele, - dostate a bez zbyte ného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zam stnanc pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, a nep sobí-li u n j, p ímo své zam stnance o rizicích a p ijatých opat eních, které získal od jiných zam stnavatel. To vše je stanoveno v ustanovení 101 odst. 3 a 4 nzp. Zam stnavatel je povinen vytvá et bezpe né a zdraví neohrožující pracovní prost edí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a p ijímáním opat ení k p edcházením rizik m ( 102 odst. 1 nzp). Prevencí rizik se podle 102 odst. 2 nzp rozumí všechna opat ení vyplývající z právních a ostatních p edpis k zajišt ní BOZP a z opat ení zam stnavatele, která mají za cíl p edcházet rizik m, odstra ovat je nebo minimalizovat p sobení neodstranitelných rizik. Jednotlivá rizika vycházejí nap. z nevhodného uspo ádání pracovišt, nevhodnosti organizace práce, v chybném ur ení pracovních prost edk pro konkrétní práci za konkrétních podmínek, z nevhodného ur ení konkrétních zam stnanc ke konkrétní práci vzhledem k jejich schopnostem a mí e pou ení o rizicích práce a podobn. 29 S prevencí rizik úzce souvisí povinnost zam stnavatele vyhledávat nebezpe né initele a jejich zdroje, povinnost zam stnavatele pravideln kontrolovat úrove BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prost edk a vybavení pracoviš ( 102 odst. 3 nzp), povinnost zam stnavatele poskytovat svým zam stnanc m osobní ochranné zdravotní pom cky ( 104 nzp). Ustanovení 103 nzp je vý tem dalších povinností zam stnavatele. Mezi nejd ležit jší povinnosti zam stnavatele pat í : - nep ipustit, aby zam stnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náro nost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní zp sobilosti, 29 KOCOUREK J. Zákoník práce. Poznámky, judikatura, provád cí p edpisy. Praha : EUROUNION Praha, s.r.o., 2008, s

26 - sd lit zam stnanc m, které za ízení závodní preventivní pé e jim poskytuje závodní preventivní pé i a jakým druh m o kování a jakým preventivním prohlídkám a vyšet ením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zam stnanc m podrobit se t mto kováním, prohlídkám a vyšet ením, - zajistit zam stnanc m poskytnutí první pomoci, - zajistit zam stnanc m dostate né a p im ené informace a pokyny o BOZP - zajistit zam stnanc m školení o právních a ostatních p edpisech k zajišt ní BOZP, které dopl ují jejich odborné p edpoklady a požadavky pro výkon práce, - nepoužívat takového zp sobu odm ování prací, p i kterém jsou zam stnanci vystaveni zvýšenému nebezpe í újmy na zdraví a jehož použití by vedlo p i zvyšování pracovních výsledk k ohrožení, - zajistit dodržování zákazu kou ení na pracovištích stanoveného zvláštními právními p edpisy. 30 Podle tohoto zvláštního právního p edpisu je zakázáno kou it jak v budovách státních orgán, orgán územních samosprávných celk, vnit ních i vn jších prostorách všech školských za ízení, ale také v prostorách za ízení spole ného stravování (hotely, restaurace, jídelny apod.), s výjimkou t ch, které mají vyhrazeny prostory pro ku áky a spl ují hygienické požadavky na v trání. Dále je zakázáno kou it i v uzav ených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, koncertní sín, ale také ve sportovních halách. 30 Zákon. 379/2005 Sb., o opat eních k ochran p ed škodami p sobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zm souvisejících zákon. 26

27 5 ODPOV DNOST ZAM STNAVATELE ZA ŠKODU ZP SOBENOU ZAM STNANCI Odpov dnost zam stnavatele za škodu je vždy objektivní, tj. zam stnavatel odpovídá za vzniklou škodu bez ohledu na zavin ní. Zam stnavatel odpovídá za škodu, která vznikla zam stnanci p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním bez ohledu na skute nost, kdo tuto škodu zp sobil. Odpovídá zásadn za celou vzniklou škodu bez možnosti limitace s výjimkou situace, kdy škodu zp sobil rovn ž zam stnanec a kdy se z toho d vodu odpov dnost zam stnavatele pom rn omezí 31 ( 270 nzp). Nejde tu však o zproš ovací d vod, ale pouze o spoluodpov dnost poškozeného zam stnance za zavin né jednání, které je v p inné souvislosti se vzniklou škodou. V tomto p ípad hradí škodu spole zam stnavatel i poškozený zam stnanec, a to podle míry svého zavin ní (dle 257 odst. 4 nzp). Zam stnavatel je povinen podle 269 nzp nahradit zam stnanci škodu, a to v pen zích, pokud škodu neod inil uvedením v p edešlý stav. Objektivní odpov dnost zam stnavatele m žeme v eském pracovním právu rozd lit na odpov dnost za výsledek (tj. i bez porušení konkrétní právní povinnosti vzniká odpov dnost na základ protiprávního stavu) a odpov dnost za protiprávnost (jde o sankci za porušení právní povinnosti). U odpov dnosti zam stnavatele za škodu zp sobenou zam stnanci nelze hovo it o šk dci, protože odpov dný subjekt nemusí být totožný s tím subjektem, který škodu zp sobil. Zam stnavatel odpovídá za škodu i v p ípad, kdy žádnou právní povinnost neporušil. Objektivní odpov dnost zam stnavatele je budována bez ohledu za zavin ní na stran odpov dného subjektu, což m že mít demotiva ní charakter. Proto je konstrukce objektivní odpov dnosti dopln na právním institutem liberace (viz výše). Úprava nzp lení odpov dnost zam stnavatele za škodu na obecnou odpov dnost zam stnavatele za škodu zvláštní odpov dnosti zam stnavatele za škodu 31 VYSOKAJOVÁ M., KAHLE B., DOLEŽÍLEK J. Zákoník práce. Komentá. 2. aktualizované vydání. Praha : ASPI, Wolters Kluwer, 2008, s

28 - odpov dnost za škodu na odložených v cech, - odpov dnost za škodu vzniklou p i odvrácení škody, - odpov dnost za škodu p i pracovních úrazech a nemocech z povolání OBECNÁ ODPOV DNOST ZAM STNAVATELE ZA ŠKODU Charakteristickým znakem obecné odpov dnosti zam stnavatele za škodu je p evládající repara ní funkce, jejímž cílem je nahradit zam stnanci v plném rozsahu škodu, kterou utrp l p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním, s potla ením prvk preventivn výchovných. Obecná odpov dnost zam stnavatele za škodu zp sobenou zam stnanci má subsidiární povahu, tzn. uplatní se ve všech p ípadech, kdy nejsou spln ny edpoklady odpov dnosti za škodu podle n kterého ze zvláštních druh odpov dnosti zam stnavatele za škodu (tj. odpov dnost zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech nebo nemocech z povolání, odpov dnost zam stnavatele za škodu na odložených v cech nebo odpov dnost zam stnavatele za škodu p i odvracení škody). Obecná odpov dnost zam stnavatele je úplná, což znamená, že neexistuje zprošt ní. Možné je pouze omezení odpov dnosti zam stnavatele v p ípad, že škodu zavinil také poškozený zam stnanec. Nejedná se tedy o zproš ovací d vod, ale pouze o spoluodpov dnost poškozeného zam stnance za zavin né jednání, které je v p inné souvislosti se vzniklou škodou. 33 U obecné odpov dnosti zam stnavatele za škodu rozlišuje nzp 2 skutkové podstaty: První skutková podstata je upravena v 265 odst. 1 nzp, podle kterého zam stnavatel odpovídá zam stnanci za škodu, která mu vznikla p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mrav m. Nezáleží na tom, zda došlo k porušení pracovn právních povinností nebo úmyslnému jednání proti dobrým mrav m. Nerozhoduje ani to, kdo se 32 B LINA M. a kolektiv. Pracovní právo. Praha : C.H.Beck, 2001, s JAKUBKA J., HLOUŠKOVÁ P., HOFMANNOVÁ E., SCHMIED Z., ŠUBERTOVÁ Z., TOMADLOVÁ L., TRYL L., Zákoník práce, provád cí na ízení vlády a další související edpisy s komentá em k Praha : Nakladatelství ANAG, 2007, s

29 porušení pracovn právních povinností nebo úmyslného jednání proti dobrým mrav m dopustil. M že to být zam stnavatel, jeho zam stnanci, jiná osoba nebo dokonce i jiná organizace. Není také rozhodující, zda došlo ke škod na cech nebo na zdraví. Rozhodující je v t chto p ípadech, tj. v p ípadech, kdy škoda zam stnanci vznikne p i jeho pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s tímto pln ním, okolnost, jakou innost (jaké úkoly) v dob vzniku škody zam stnanec konal 34 ; pokud je tato okolnost spln na, za vzniklou škodu odpovídá vždy zam stnavatel. Druhá skutková podstata je obsažena v 265 odst. 2 nzp. Podle tohoto ustanovení zam stnavatel odpovídá zam stnanci též za škodu, kterou mu zp sobili porušením právních povinností v rámci pln ní úkol zam stnavatele zam stnanci jednající jeho jménem. U této skutkové podstaty nerozhoduje, jakou innost (zda pracovní úkol nebo jiný úkon, který není v p inné souvislosti s pln ním pracovních úkol ) poškozený zam stnanec vykonával v okamžiku vzniku škody. Jedinou podmínkou, která musí být spln na je, aby šlo o jednání v rámci pln ní úkol zam stnavatele a jeho jménem. Pro správné posouzení konkrétního p ípadu je proto t eba vždy p esn rozlišovat mezi podmínkou vážící se k poškozenému zam stnanci, podle níž je eba, aby škoda na stran zam stnance vznikla p i pln ní pracovních úkol tímto zam stnancem, nebo p i jím provád ných úkonech ( innostech), které jsou s pln ním pracovních úkol v p ímé souvislosti (viz. výše první skutková podstata), a podmínkou spojenou s jednáním šk dc, podle níž je t eba, aby jednání t ch, kte í škodu zam stnanci zp sobili, bylo jednáním v rámci pln ní úkol zam stnavatele a sou asn bylo provád no jeho jménem (viz. výše druhá skutková podstata). 35 P íkladem obecné odpov dnosti zam stnavatele za škodu m že být ípad, kdy zam stnavatel nap íklad odpovídá zam stnanci za škodu, která mu vznikla nepravdivým pracovním posudkem, na základ kterého se zam stnanec nemohl ucházet o pracovní uplatn ní u jiného zam stnavatele KOCOUREK J. Zákoník práce. Poznámky, judikatura, provád cí p edpisy. Praha : EUROUNION Praha, s.r.o., 2008, s KOCOUREK J. Zákoník práce. Poznámky, judikatura, provád cí p edpisy. Praha : EUROUNION Praha, s.r.o., 2008, s HOCHMAN J. Judikatura v pracovním právu. Praha : Nakladatelství LINDE, 1999, s

30 Co se tý e škody, která vznikne zam stnanci na dopravním prost edku, kterého použije p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním, je ležité pro odpov dnost zam stnavatele rozlišovat, zda zam stnanec dopravní prost edek použil se souhlasem zam stnavatele nebo bez jeho souhlasu. Pokud zam stnanec dopravní prost edek použije se souhlasem zam stnavatele, za vzniklou škodu odpovídá zam stnavatel. V opa ném ípad odpovídá sám zam stnanec. Zam stnavatel rovn ž neodpovídá za škodu, která vznikne na ná adí, za ízeních a p edm tech zam stnance, pot ebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu ( 265 odst. 3 nzp). P íkladem z praxe je p ípad týkající se zam stnance, který byl vyslán na pracovní cestu, kterou uskute nil služebním vozem. Když na pracovní cest skon il ve ve erních hodinách výkon pracovních povinností, ubytoval se na podnikové ubytovn jiné organizace. Služební auto zaparkoval p ed ubytovnou. Pon vadž bydlel na ubytovn ješt s dalšími neznámými osobami, rozhodl se své osobní v ci ukrýt za sedadla v aut, což považoval vzhledem ke své situaci za nejbezpe jší zp sob uschování v cí. V ranních hodinách zjistil, že mu bylo auto odcizeno. Bylo sice nalezeno poškozené, ale z vozidla byly odcizeny zejména radiop ehráva a kazety. Zam stnavatel odmítl škodu uhradit. Soud inil právní záv r, že p i pracovní cest, konané mimo obvod zam stnancova bydlišt nebo pracovišt, m že s povahy nebo množství p ikázané práce vyplynout, že se zam stnanec musí ubytovat v míst výkonu práce na pracovní cest, pop ípad pot eba p enocování m že vzniknout dodate, proto, že pln ní pracovního úkolu si vyžádalo delší as, než byl p vodn edpokládán. V takovémto p ípad i p enocování v míst pracovní cesty je úkonem nutným p ed po átkem práce a po jejím skon ení a jde o p ímou souvislost s pln ním pracovních úkol, nebo uvedený úkon nepostrádá místní, asový a vnit ní ú elový vztah k pln ní pracovních úkol zam stnancem. V p ípad, jde-li o škodu na v cech, je t eba, aby i tyto v ci sloužily k pln ní pracovních úkol, nap íklad k innosti, která byla p edm tem pracovní cesty nebo k provedení úkon pot ebných k výkonu práce a k provedení úkon hem práce obvyklých nebo nutných p ed po átkem práce nebo po jejím skon ení (nap. osobní pot eb zam stnance b hem pracovní cesty). Ostatní ci, které k uvedené innosti neslouží, totiž nemají žádný vztah k výkonu 30