INIS-mf p jaderných zařízeni

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INIS-mf 13736. p jaderných zařízeni"

Transkript

1 INIS-mf p jaderných zařízeni

2 Bezpečnost jaderných zařízení 3/1993 PRÍRUČKA PRO REVIZE PROGRAMU ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI Státní úřad pro jadernou bezpečnost Ústav jaderných informací

3 Bezpečnost jaderných zařízení 3/1993 Ú VTEI Řada technických zpráv č. 237 PŘÍRUČKA PRO REVIZE PROGRAMU ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI Překlad publikace MANUAL OF QUALITY ASSURANCE PROGRAMME AUDITING IAEA, Vienna, 1984 STI/DOC/10/237 Ediční řadu "Bezpečnost jaderných zařízení" řídí úsek hlavního inspektora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost v nakladatelství Nuklin v Ústavu jaderných informací 15616Praha-Zbraslav Redaktorka: RNDr. Marie Bukvová Technický redaktor: Vladimír Nejezchleb Účelová publikace ISBN

4 PŘEDMLUVA Plány Mezinárodní agentury pro atomovou energii pro ustanovení bezpečnostních norem pro jaderné elektrárny (tzv. program NUSS) zahrnují vypracování tří druhů dokumentů: (1) Soustavu přijatých právních předpisů (Code of Practice) pro jaderné elektrárny pracující na tepelných neutronech, která stanoví cíle a minimální požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila přiměřená bezpečnost pro tyto elektrárny. (2) Bezpečnostní návody (Safety Guides), které uvádějí další požadavky a doporučené postupy, podle kterých by se mělo postupovat při uplatňování Soustavy přijatých právních předpisů. (3) Příručky pro uživatele, určené především operátorům v jaderných elektrárnách, které obsahují metody a techniky pro řešení specifických problémů. Práce na vypracování právních předpisů a návodů byla zahájena v roce 1975 a týkala se pěti hlavních oblastí: vládní organizace, umísťování, projektování, provozování a zajištění jakosti. V oblasti zajištění jakosti byl soubor právních předpisů a jedenácti bezpečnostních návodů vypracován do roku 1983 a publikován v angličtině, francouzštině, španělštině a ruštině. Tyto dokumenty se nyní užívají v řadě členských států jako požadavky na zajištění jakosti pro jaderné elektrárny. Aby se usnadnilo jejich využití, zdůrazňoval výbor pro technické posouzení z hlediska zajištění jakosti při řadě příležitostí význam a potřebu postupovat podle vývoje příruček uživatelů. Dokumenty by měly poskytnout členským státům, které uplatňují právní předpisy a bezpečnostní návody, praktické příklady postupů, praktických činností a dokumentů. Tyto materiály objasňují metody a techniky používané těmi organizacemi v členských státech, které již mají obsáhlé zkušenosti v zajištění jakosti. Stejné názory byly vyjádřeny v diskusích během mezinárodního symposia o zajištění jakosti jaderných elektráren, které se konalo v Paříži v květnu Byla vybrána řada námětů, které by mohly uživatelům doplnit informace a usnadnit správný výklad právních předpisů a návodů při realizaci projektů jaderných elektráren. Sekretariát agentury dal na základě těchto doporučení podnět k vypracování příruček pro uživatele, které jsou nejvíce potřebné v členských státech investujících do programů jaderné energie a které zahájily činnosti pro zajištění jakosti. S uvážením rozdílu mezi příručkami pro uživatele a právními předpisy a bezpečnostními návody, vypracovávají se tyto dokumenty mimo program NUSS a mimo stanovené postupy pro vypracování, posouzení a schvalování těchto dokumentů, které jsou v tomto programu použity. Pokud jde o příručky pro uživatele, bylo rozhodnuto postupovat podle standardní praxe, použité při vypracování agenturních publikací, jako jsou průvodce a technické zprávy. Tento postup zkracuje dobu a snižuje náklady na vypracování těchto příruček tak, že jsou nejnižší mezi dokumenty programu NUSS a neobsahuje požadavky, pro jejichž formulaci by byla zapotřebí široká shoda expertů pro zajištění jakosti. Na základě výměny informací mezi sekretariátem a členy výboru pro technické posouzení zajištění jakosti a nadřazenou poradní skupinou programu NUSS bude však zajištěno, že příručky budou v souladu správními předpisy a bezpečnostními návody. Členové těchto dvou výborů se také jako konzultanti a členové poradních skupin zúčastní vypracování, posouzení a schvalování příruček dříve, než budou doporučeny generálnímu ředitelství k publikaci. Předkládaná příručka pro revize programu zajištění jakosti obsahuje materiál a ilustrativní příklady pro uplatnění požadavků na revize programu zajištění jakosti, stanovené v Soustavě přijatých právních předpisů z hlediska zajištění jakosti pro bezpečnost jaderných elektráren, bezpečnostní řada MAAE Č. 50-C-QA, sekce 13 a dodatečných požadavků a doporučení, předložených v bezpečnostním návodu pro revize zajištění jakosti pro jaderné elektrárny, bezpečnostní řada MAAE ČJO-SG-QAIO. Příručka je v první řadě určena revizorům a ředitelům (manažerům) programu zajištění jakosti. Předkládá metody a techniky, vhodné pro přípravu a provádění revizí a vyhodnocení výsledků.

5 OBSAH 1. ÚVOD Cíl a použití příručky Účel revizí Odpovědnost 2a provádění revizí 6 2. ŘfcENÍREVIZÍ Přístupy a organizace 8 12 Postupy 8 3. ČINNOSTI PRED REVIZÍ Všeobecné plánovania stanovení termínů Posouzení harmonogramu Individuální plán revizí Vypracování plánu revize Definice účelu a náplně revize Harmonogram pro individuální revizí Identifikace norem provádění revize Vypracování seznamu kontrol a postupů Dokumentace plánu revizí Organizace a příprava revizníholýmu Požadavky na pracovníky Příprava revizního týmu Oznámení revize a počáteční kontakt s tím, u kterého se revize provádí Jednání před zahájením revize PROVEDENÍ REVIZE Technika revize Výbárvzorků Posouzení dokumentace Pohovor Uplatnění osvědčení Sledování Dosvědčení Zaznamenání nálezů revize Koordinace revizního týmu ČINNOSTI PO REVIZI Porada po revizi Vypracování zprávy Odezva Sledování ZÁZNAMY 22 PŘÍLOHA: PŘÍKLADY REVIZNÍ DOKUMENTACE 23 Příklad 1. Výtah z popisu programu zajištění jakosti 24 Přítíad2. Provádění revizí oddělením zajištění jakosti 25 Příklad3. Stanovení termínů revizních činností v útvaru zajištění jakosti 34 Příklad4. Harmonogram vnitřních revizí 39 Příklad 5. Seznam kontrol pro připomenutí projektu revizí 39 Přiklade. Plánrevize 40 Přiklad 7. Harmonogram individuálních revizí 41 Příklad 8. Denní program revizí 42 Příklad 9. Seznam kontrol pro vyhodnocení systému zajištění jakosti dodavatele 43 Příklad 10. Seznam kontrol revizí zajištění jakosti 56 Příklad 11. Seznam kontrol pro vyhodnocení dodavatele 70 Příklad 12. Seznam kontrol pro revizi specifícké činnosti 75 Příklad 13. Seznam kontrol pro revizi specifické činností (distribuce dokumentů) 17 Příklad 14. Postuprevize 78 Příklad 15. Záznam o kvalifikaci vedoucího revizora 79. Příklad 16. Záznam o kvalifikaci revizního personálu 80 Příklad 17. Seznam kontrol založených na technice sledováni 81 Příklad 18. Seznam kontrol pro potmění (osvědčení) 82 Příklad 19. Formulář pro zaznamenání nálezů 83 Příklad 20. Formulář pro nálezy revize 83 Příklad 2Ĺ Formulář revizní zprávy 84 Příklad 22. Revizní zpráva: předávací dopis a revizní zpráva 86 Příklad 23. Revizní zpráva: předávací dopis, nálezy revizní zprávy a dopis s odezvou 90

6 UVOĎ 1.1 Cíl a použiti příručky Soustava přijatých právních předpisů (Code of Practice) pro zajištění jakosti z hlediska bezpečnosti jaderných elektráren, dále pouze Kód. stanoví požadavky na uplatnění systému plánovitých a dokumentovaných vnitřních a vnějších revizí, na ověření jeho souladu se všemi aspekty programu zajištění jakosti a na určení jeho účinnosti. Tyto požadavky jsou dále rozpracovány v bezpečnostním návodu pro revize zajistění jakosti jaderných elektráren (bezpečnostní řada MAAE č. 50-SG-QA10). Bezpečnostní návod obsahuje požadavky a doporučení pro řízení, přípravu a revize programu zajištění jakosti. Tato příručka má poskytnout návod a ilustrativní příklady metod a technik vnitřních a vnějších revizí, které odpovídají požadavkům a doporučením Kódu a bezpečnostního návodu. Metody a techniky jsou založeny na praxi v členských státech, které mají významné zkušenosti s prováděním revizí programu zajištění jakosti. Příručka je hlavně určena revizorům a vedoucím programů zajištění jakosti. Předkládá metody a techniky, které se považují za vhodné pro přípravu a provádění revizí a pro vyhodnocení výsledků, techniky a metody, používané pro provádění revizí programů zajištění jakosti, popisované různým způsobem jako revize "systému", "výroby" a "procesů". Techniky a metody, které jsou zde popsány, se mohou použít k vyhodnocování schopností dodavatelů zajistit jakosti jak je definováno v 50-SG-QA Účel revizí Podle Kddu je revize "dokumentovaná činnost, používající metody vyšetřování, kontroly a vyhodnocení objektivních průkazů, aby bylo možné rozhodnout, zda jsou přiměřené, zda se dodržují stanovené postupy, instrukce specifikace, kódy, normy, administrativní nebo provozní programy a jiné odpovídající dokumenty a zda jejich uplatnění je účinné". Tato široká definice, jestliže je užita pro revizi programu zajištění jakosti, ukazuje, že revize: (1) představuje dokumentovanou činnost, (2) používá metody hodnocení, kontroly a vyšetření objektivních průkazů, (3) má za cíl ověřit, že program zajištění jakosti je přiměřený a v souladu se stanovenými požadavky a se stanovením jejich účinnosti. Podle Kódu musí být celkový program zajištění jakosti stanoven jako nedílná součást projektu jaderné elektrárny. Odpovědná organizace (jak je definována podle Kódu) odpovídá za stanovení a uplatnění tohoto programu. Tato organizace může práci se stanovením a uplatněním celého programu nebo jeho části převést na jiné organizace, ale nemůže se zbavit odpovědnosti za zabezpečení jeho účinnosti a za splnění požadavků státního dozoru. Obdobně organizace, která přenesla technickou odpovědnost za náplň prací v nějakém programu výstavby jaderné elektrárny (včetně příslušných činností, požadovaných celkovým programem zajištění jakosti) na nižší dodavatelskou organizaci, může část této pracovní náplně a příslušné činnosti pro zajišíění jakosti požadovat od ní. Organizace však musí ověřit účinnost svého vlastního programu zajištění jakosti, včetně účinnosti té části, kterou přenesla na jiné organizace, a to při provádění vnitřních nebo vnějších revizí programu zajištění jakosti. Bez ohledu na to, zda je revize prováděna jako vnitřní nebo vnější, musí: (1) určit, zda existuje přiměřený program zajištění jakostí a zda byly vypracovány postupy zajišťování jakosti, včetně jejich dokumentace; (2) na základě kontroly objektivního průkazu zjistit, zda byl program zajištění jakosti uplatněn v souladu se specifickými požadavky; (3) vyhodnotil účinnost programu; (4) identifikovat nedostatky a nesoulady; (5) doporučit nápravná opatření; (6) seznámit vedení organizace, u které byla revize provedena, s vyhodnocením stavu a adekvátnosti programu zajištění jakosti.

7 1.3 Odpovědnost za provádění revizí Odpovědná organizace má konečnou odpovědnost za všechna hlediska jaderné elektrárny, protože je žadatelem o povolení výstavby a licenci na provozování reaktoru. Odpovědnost je založena na zákonných požadavcích na bezpečnost provozu. Zahrnuje stanovení a uplatnění celkového programu zajištění jakosti a revizní funkci, která je hlavním prvkem programu zajištění jakosti. Tento systém představuje celý hierarchický řetěz účastníků, podflejících se na vypracování projektu a realizaci jaderné elektrárny, včetně všech dodavatelů předmětů a služeb, jak ukazuje obr. 1. V tomto systému vnitřní revize zahrnuje ty části programu zajištění jakostí, které jsou pod přímým řízením vlasmi organizace. Vnější revize pokrývá ty části, které nejsou pod přímým řízením organizace a které nejsou prováděny v rámci její organizační struktury. Odpovědnost každého účastníka v tomto řetězu může být důsledkem přímých požadavků právních předpisů a/nebo požadavků v hospodářské smlouvě. Požadavky v hospodářské smlouvě jsou obvykle specifikovány odkazem na příslušné kódy, zákony, jiné právní předpisy nebo normy. Odpovědná organizace vnitřní revize odběratel ' - (např. elektrárenská společnost) vnější'revíze vnitřní revize (vyšší dodavatel A) vnitřní revize (vyšší dodavatel B) vnitřní revize (vyšší dodavatele) dodavatel/finální dodavatel (např. dodavatel reaktoru) vnější revize obecný dodavatel, respektive kusový dodavatel obecný dodavatel, respektive kusový dodavatel obecný dodavatel, respektive kusový dodavatel obecný dodavatel, re kusový dodavatel dodavatel (např. předmětů nebo služeb) Obr. 1 Vyšší dodavatelé v hierarchickém řetězci obvykle odpovídají za revize u svých dodavatelů. Pokud to k ověření účinnosti programu zajištění jakosti, za který odpovídá, považuje vyšší dodavatel za nutné, může také provádět revize na nižší dodavatelské úrovni nebo zúčastnit se vnější revize, prováděné jeho subdodavatelem

8 Jestliže organizace provádí revize pro vyhodnocení dodavatelů, může měnit rozsah a charakter činnosti v níže uvedených závislostech. (1) Na předcházející revizi ve prospěch třetí organizace, týkající se vyhodnocení obecně použitelných programů zajištěni jakosti nějaké organizace. Existuje řada národních a mezinárodních schémat pro uznání lěchto programů dodavatelů předmětů (kusových) a služeb, např. ASME^, AFCEB 2 * atd. Při plánování revizí a vypracování specifických revizních plánů by měla být povinná pozornost věnována průběžnému a současnému uznání dodavatelů. (2) V úvahu přicházející požadavky jiných vyšších dodavatelů, zúčastněných na programu výstavby jaderné elektrárny. Existují ekonomické výhody, které lze získat spoluprací mezi vyššími dodavateli při vyhodnocovaní jejich potenciálních kusových dodavatelů, např. vyšší dodavatelé A i B jsou oba zapojeni v jednom programu výstavby jaderné elektrárny, určují stejné kusové dodavatele a provádějí revize ve vzájemné spolupráci. Pro všechny účastníky spolupráce na revizích musí být stanovena jejich odpovědnost a musí být dosaženo souhlasu při výběru vedoucích revizních týmů a členů revizních týmů. (3) Na dostupnosti informací na základě řádných dohod o spolupráci, jako je CASE (Agentura pro koordinaci vyhodnocení dodavatelů). s) American Society of Mechanical Engineers -Americká společnost strojních inženýrů 21 Francouzská společnost pro předpisy pro projektován! a výstavbu zstízem tepelných jaderných elektráren

9 2 ŘÍZENÍ REVIZÍ 2.1 Přístupy a organizace Požadavky na revize programů zajištění jakosti se uplatňují podle přístupů a postupů, které odpovídají její úrovni, náplni práce a odpovědnosti. Nejvyšší úrovní přístupu k revizi může být rozhodnutí o programu zajištění jakosti, který vyhovuje požadavkům právních předpisů nebo průmyslové normě, nebo obojímu. Takový přístup může být uveden v návodu pro přistup vedení nebo v jiném vrcholném organizačním dokumentu a měl by na něj být uveden odkaz alespoň v následující hierarchické úrovni ustanovení o přístupu. Následující hierarchická úroveň přístupu může být uvedena v popisu programu zajištění jakosti nebo v příručce pro zajištění jakosti. Může to být ustanovení o přístupu s rozhodnutím ustanovit vnitrní a vnější revize, odpovídající požadavkům právních předpisů, příslušných kódů a norem a odpovědnosti za program, organizací delegované. Jestliže jsou požadavky na zajištění jakosti založeny na Kódu, muže mít ustanovení o přístupu v popisu programu takou formu, jaká je uvedena v příloze (přiklad 1). Podle vedení organizace se stanoví povinnost vytvořit nezávislý systém revizí, který bude vedení používat ke zjištění a k nápravě možných nedostatků v programu zajištění jakosti. Odpovědnost může převzít specifická revizní skupina nebo může být odpovědností týmu adhoc (sestaveného pro tento případ) kvalifikovaných jednotlivců z různých organizačních útvarů. Bez ohledu na to, jak by 1 revizní tým vytvořen, měla by to být skupina odpovídající za revizi, která podává zprávy osobě nebo útvaru, odpovědným za zabezpečení účinnosti programu zajištění jakosti. To znamená, že základní principy organizace funkcí zajištění jakosti, zdůrazněné v Kódu, by měly být uváženy, když se stanoví oprávnění revizního týmu, jeho odpovědnost a postupy provádění revize. Revizní tým odpovědný za ověřování jakosti musí být nezávislý na útvaru, u kterého revizi provádí a musí podávat zprávy na stejnou nebo vyšší organizační úroveň, než je organizační útvar, funkce nebo skupina, u kterých revizi provádí. Tato organizační nezávislost se vztahuje na každého individuálního revizora. Revizor musí být dostatečně nezávislý na činnostech a funkcích, které jsou předmětem revize, včetně nákladů a plánů, a musí být schopný podávat zprávy o skutečnostech, které zpozoroval. Z těchto důvodů nemusí podávat zprávy vedoucímu, který je přímo odpovědný za kontrolované činností. Organizační nezávislost revizní skupiny a každého individuálního revizora musí být jasně definována a dokumentována To se obvykle provádí prostřednictvím zpracování organizačního řádu a souvisejícího popisu odpovědností, které jsou součástí postupu řízení revizí. 2.2 Postupy Přístup k revizím zajištění jakosti vyžaduje vypracování písemných postupů, které popisují vhodné metody. Mohou být dva typy postupů: první je všeobecný typ programových postupu, platný pro všechny organizační útvary; druhý obsahuje uplatněné postupy, vypracované pro individuální revize. Programové postupy dávají směrnice pro přípravu a provedení revizí plánovitým a systematickým způsobem, a to jak pro vnější, tak i pro vnitřní revize. Postupy se v první řadě vztahují na činnosti vedení, obsahují požadavky na odpovědnost skupin a osob a postupují podle specifikací posloupnosti případu, podle kterých se má postupovat při vypracování, provádění a dokumentování výsledků a při podávání zpráv o revizích. Postupy také specifikují činnosti pro vypracování plánů a harmonogramů, podle nichž se má postupovat. V příloze jsou uvedeny příklady programových postupů organizace, která má celkovou odpovědnost za výstavbu elektrárny. V tomto specifickém případě jsou dva programové postupy, které jsou součástí příručky s postupy útvaru zajištění jakosti: - Postup č. QP 18.1, Provádění revizí jakosti ^útvarem zajištění jakosti (přiklad 2) - Postup č. QA 18.2, Plánování revizních činností útvaru zajištění jakosti (příklad 3) Postupy provádění revizí nebo pracovní instrukce pro revizory se obvykle zabývají jednotlivými revizemi. Kód vyžaduje, aby revize byly v souladu s písemnými postupy nebo se seznamy kontrol. Ukazuje, že postupy provádění mohou být uvažovány jako alternativa k seznamu kontrol a že postupy a seznamy kontrol jsou zaměnitelné. Dodatečné informace o postupech provádění jsou uvedeny v kapitole '' Revize jakos ti Je výraz používaný v některých útvarech (organizacích) pro revize zajištění jakosti

10 3 ČINNOSTI PRED REVIZI 3.1 Všeobecné plánování a stanoveni termínu Činnosti před revizí obvykle začínají plánováním a stanovením termínů. Požadavky na plánování stanovení termínů jsou obsaženy v postupech zajištění jakosti. Tyto požadavky normálně obsahují: (1) odpovědnost příslušných skupin nebo jednotlivců za iniciaci plánování a vypracování harmonogramu revize; (2) vypracování celkového harmonogramu pro zajištění revizí celého programu zajištění jakosti a jeho podstatných prvků: (3) námět pro každou individuální revizi; (4) frekvenci revizí. Vypracování celkového plánu a harmonogramu revizí, vnitřních a vnějších, se projednává odděleně. Proto by měly být vypracovány dva zvláštní plány a harmonogramy. Je však nutné, aby oba plány a harmonogramy byly ve vzájemném vztahu, aby byly stanoveny optimální zdroje požadovaných kapacit a aby byl zajištěn plynulý průběh činností v rámci projektu výstavby jaderné elektrárny. Bezpečnostní návod pro revize zajištění jakosti pro jaderné elektrárny, 50-SG-QA10, specifikuje podmínky pro vypracování harmonogramu revizí. Podmínky, které se vztahují k vnitřním revizím, zahrnují případy: (1) když se považuje za nezbytné nezávisle zhodnotit účinnost programu zajištění jakostí; (2) když se provádějí podstatné změny ve funkčních oblastech programu zajištění jakosti, jako je podstatná reorganizace nebo revize (úprava) postupů; (3) když vznikne podezření, že se jakost předmětu nebo služby zhoršila, ať se jedná o požadavky nebo o uplatnění programu zajištění jakosti; (4) když je nutné ověřit uplatnění požadovaných nápravných opaďení. Kromě toho jsou pro vypracování harmonogramu vnějších revizí významné následující podmínky: (1) když je nutné určit schopnost programu zajištění jakosti dodavatele před potvrzením hospodářské smlouvy nebo před vystavením objednávky; (2) když od potvrzení hospodářské smlouvy uplynula dostatečná doba na uplatnění programu a je vhodné určit, zda organizace odpovídajícím způsobem provádí funkce definované v programu, příslušných kódech a normách a v jiných dokumentech, uvedených v kontraktu. Plán a harmonogram vnitřních revizí by měl obsahovat: (1) organizační útvar, u kterého má být provedena revize, odpovídající pracovní oblast celé organizace; (2) druh revize, která má být provedena (uplatnění, sledování atd.); (3) frekvenci; (4) zkoušené údaje; (5) odkaz na dokumenty z předcházejících revizí, program zajištění jakosti, postupy nebo jiné dokumenty, které mají být použity; (6) odhadnuté požadavky na kapacity. Pro vnější revize by měl plán a hamonogram navíc obsahovat: (1) organizaci, u které má být provedena revize; (2) druh revize (vyhodnocení, funkce); (3) kdo a kdy má být uvědomen o revizi; (4) odkaz na smluvní požadavky. Harmonogramy by měly být vypracovány způsobem úsečkového diagramu nebo popisného textu. V příloze (příklad 4) je příklad celkového harmonogramu pro vnitrní revize. Obecně nemá celkový harmonogram revizí obsahovat posloupnost prováděných činností nebo náplň každé revize. Ty mají být podrobně předkládány v každém plánu individuální revize. Pozornost by se měla také zaměřit na provádění častých revizí během počátečních stadií činnosti, kterými lze zjistit nedostatky a uplatnit nápravná opatření dříve, než činnost příliš pokročí.

11 3.2 Posouzeni harmonogramu Celkový harmonogram revizí by měl byt projednán s organizací, u které jsou revize prováděny (nebo s jejími představiteli) a měl by být periodicky posuzován tak, aby odpovídal současným činnostem podle programu. Aby byla revize účinná, měla by být provedena za optimálních podmínek s ohledem na schopnosti personálu organizace, která provádí revizi a v souladu s prováděním revidovaných činností. Je proto důležité stanovit vzájemně vyhovující harmonogram a uvážit i navrhované změny dat. Všechny návrhy, které by mohly znamenat úlevy na cílech revize, by měly být odmítnuty. 3.3 Individuální plán revizí Vypracování plánu revize Pro každou individuální revizi by měl být vypracován plán odpovídající stanovenému celkovému reviznímu plánu a harmonogramu. Měl by obsahovat následující prvky: náplň, požadavky, složení revizního týmu, Činnosti, které jsou předmětem revize, útvary, které mají být o revizi uvědomeny, použité dokumenty, časové termíny, písemné postupy nebo seznamy kontrol a jazyk, ve kterém budou revize provedeny. Za vypracování individuálního revizního plánu odpovídá organizace, která provádí revize. Plán zpravidla zpracovává vedoucí revizor. Individuální revize se obvykle připravuje s použitím seznamu kontrol; jako minimum by měl být v revizním plánu zpracován seznam kroků, které mají být splněny během fáze přípravy. Přiklad takového seznamu kontrol je uveden v příloze (příklad 5) a vzorový plán revize je uveden v příkladu Definice účelu a náplně revize Kód stanoví požadavky na revize, které mají určit, zda program zajištění jakosti pro jadernou elektrárnu existuje, zda je adekvátní, účinný a správně se uplatňuje. Přestože jsou revize i s jinými účely, v tomto dokumentu se uvažují pouze revize programu zajištění jakosti. V rámci tohoto všeobecného účelu mohou mít individuální revize různý obsah. Pro každou revizi je nezbytné stanovit obsah revize a oblast, která je předmětem revize. Obsahem revize může být některý z následujících bodů: (1) Celý program zajištění jakosti organizace. Hloubka revize může být omezena, ale měla by pokrývat všechny prvky programu. (2) Podstatná činnost programu zajištění jakosti, jako je projektování nebo zajišťování dodávek. Tento druh revize se zabývá všemi prvky vybrané činnosti a nemusí se ohlížet na různé programy zajištění jakosti nebo projekty, ve kterých má být tato činnost uplatněna. (3) Specifické praktické činnosti, které se vztahují k nějaké činnosti, například k řízení projektových změn nebo k přebírání nakupovaných (dodávaných) předmětů. Toto může být obsahem revize s použitím sledování, jestliže při těchto činnostech byly zjištěny nedostatky. Všechny tyto druhy revizí vy měly být založeny na specifických požadavcích. Při určování náplně revize by měly být tyto požadavky použity jako základ ke stanovení kritérií, podle nichž se bude vyhodnocovat program zajištění jakosti nebo jeho podstatné prvky. V souladu s definicí se při každé revizi vyhodnocuje objektivní průkaz, který se pak porovnává se stanovenými kritérii. Každá revize by měla identifikovat objektivní průkazy a ty by měly být zkontrolovány včetně jejich rozsahu. Z tohoto hlediska by měly být zvažovány: (1) dokumentace (např. programy, postupy a záznamy o zajištění jakosti); (2) organizační dokumenty včetně oprávnění, odpovědnosti a linií spolupráce a výměny informací; (3) provedení činností: (4) předměty a služby; (5) informace, získané při pohovoru. Náplň revize s ohledem na výběr objektivních průkazů a metody by měla být předem určena a definována v průběhu přípravy revize. 10

12 3.3.3 Harmonogram pro individuální revizi Každý plán individuální revize by měl obsahovat harmonogram jednotlivých případů. Podrobný harmonogram má zvláštní význam pro vnější re vize, u kterých by měla býl stanovena spolupráce mezi organizací, u které je prováděna revize a revizním týmem. Při stanovení harmonogramu by se měly vzít v úvahu: (1) čas pro jednání před zahájením revize; (2) doby potřebné pro každou část revize; (3) doby pro setkání a konzultace revizních týmu; (4) funkce pracovníků organizace, u které se revize provádí, s nimiž se předpokládají pohovory a kteří se zúčastní jednání před zahájením a po provedení revize; (5) doba pro jednání po dokončení revize; (6) způsoby, jakými se může harmonogram změnit v případě nepředpokládaného vývoje. K pomoci na přípravě podrobného harmonogramu by se měli určit revizní pracovníci a styční pracovníci by se měli zavázat, že budou k dispozici buď sami, nebo jejich zástupci. Harmonogram revize by měl být zpracován bud* jako úsečkový graf, nebo jako denní program. Příklady harmonogramů individuálních revizí, předkládaných jako úsečkový graf nebo jako denní program, jsou uvedeny v příloze, příklady 7 a 8 (z 50-SG-QA10) Identifikace norem provádění revize Důležitým prvkem přípravy je stanovení norem provedení nebo kritérií, podle kterých bude vyhodnocena adekvátnost a účinnost programu zajištění jakosti. Požadavky na revizi jsou specifikovány v Kódu a předpisech států nebo v průmyslových normách. Kromě těchto všeobecných požadavků jsou činnosti organizace, která provádí revizi, založeny na určeném souboru zákonných předpisů, kódů, norem, vnitřních přístupů a postupů a také na výkresech a specifikacích. Všechny tyto dokumenty jsou považovány za normy provádění a měly by být identifikovány tak, jak je vhodné, v průběhu přípravy revize. V závislosti na druhu a náplni revize by měly být vybrány vhodné normy provádění. Jestliže je prováděna revize celkového programu zajištění jakosti, měly by se použít takové platné normy, jako je Kód. Adekvátnost stanovených postupů a instrukcí by se měly porovnávat s programem zajištění jakosti organizace a odpovídajícím ustanovením o jejích přístupech. Jestliže se revize týká činností, předmětů a služeb, měly by se používat odpovídající průmyslové normy, pracovní postupy nebo instrukce. Měly by se také identifikovat a posuzovat ostatní informace, které mohou umožnit pohled na činností a program zajištění jakosti organizace, u které je revize prováděna; tj.: (1) všechny platné dokumenty státního dozoru, např. bezpečnostní návody, doporučení atd.; (2) ustanovení, obsažená v bezpečnostních zprávách; (3) seznamy a popisy inspekcí a zkoušek, které provedla organizace, u které je revize prováděna, včetně popisu a specifikace inspekce, zkušebního a měřícího zařízení. Hlavně by se měla posoudit účinnost programu zajištění jakosti na základě kvalitativních kritérií prováděcích norem, které musí pracovníci revizního týmu velmi dobře znát. Je-li to možné, měla by se používat kvantitativní kritéria, která usnadní a přispějí ke změření účinnosti programu. Statistický výběr vzorků dokumentů pro kontrolu je přístup k měření s použitím kritérií tohoto druhu Vypracování seznamu kontrol a postupů Aby bylo zabezpečeno, že se budou dodržovat všechny platné požadavky prováděcích norem a správným způsobem zaznamenával výsledky každé kontroly při revizi, měly by se vypracovat seznamy kontrol a postupy. Seznam kontrol je zamýšlen jako návod a neměl by omezovat vyšetřování; revizoři by se měli vždy zaměřit na dobré nebo nedostatečné činnosti vně připravených seznamů kontrol. Neexistují žádné standardní seznamy kontrol, kromě těch, které některé organizace užívají pro vyhodnocení celkového programu zajištění jakosti smluvního partnera. Organizace, která provádí revize, může také vypracovat všeobecné seznamy kontrol, ačkoli ty se obvykle připravují na objednávku při přípravě individuálních revizí. Způsob a obsah seznamů kontroí pro individuální revizi závisí na různých faktorech, jako je druh revize, 11

13 náplň a to. čemu dává osobně přednost revizor. Jsou nicméně některá kritéria, která by měl obsahovat každý seznam kontrol: (1) opatření k identifikaci toho, na co se revize vztahuje; činnost nebo organizaci (útvar), která je předmětem revize; data revize; normy, vzhledem ke kterým se bude vyhodnocovat program zajištění jakosti; (2) jméno (jména) revizora (revizorů); (3) definici specifických norem provedení (včetně odkazů na specifické kapitoly norem nebo dokumentů programu zajištění jakosti, které definují požadavky); (4) prostor na zaznamenání výsledků kontroly; může to být jednoduchý blok, kde se uvede souhrn výsledků nebo se mohou zaznamenávat výsledky každého kroku; (5) identifikaci specifické podpůrné dokumentace, jako je: podrobný plán sběru specifických průkazů pro odpověď na každou otázku seznamu kontrol, listy s údaji revizorů, seznam osob, které mají být kontaktovány a listy s nálezy; (6) závěry revizorů. Je snaha vypracovat soubor standardních seznamů kontrol pro vyhodnocení celkového programu zajištění jakosti. To je užitečné, jestliže mají být prováděny mnohé revize se stejným účelem. Před tímto problémem stojí specializované agentury, které provádějí u více organizací revize pro obecné použití, např. CASE (Koordinační agentura pro vyhodnocení dodavatelů) v USA nebo EDF (Electricite de France - Francouzské elektrárny) ve Francii. Seznamy kontrol Case jsou založeny na požadavcích 10 CFR 50, příloha B a souvisejících norem ANSI a seznamy u EDF jsou založeny na kódu MAAE. Příklady jsou uvedeny v příloze (příklady 9 a 10). Při vypracování seznamu kontrol pro individuální revizi je nejdůležitějším bodem seznam specifických požadavků, odvozený od prováděcích norem nebo jiných informací. Tato část seznamu kontrol může být vypracována tak, že stanoví požadavky nebo klade vhodné otázky. V druhém případě se předpokládá, že odpověď bude ano nebo ne, což označuje splnění nebo nesplnění (požadavků). Výhodou použití otázek je, že každý paragraf s požadavky může být rozdělen na několik jednoduchých otázek, na které může odpovědět sám revizor. Soubor otázek pro specifické požadavky umožňuje, aby si revizor udělal vlastní úsudek, založený na objektivním průkazu. Protože by tento úsudek měl být objektivní, neměly by být otázky v seznamu kontrol zaujaté podle interpretace požadavků personálu revizního týmu nebo podle cesty, které dávají přednost při splnění úkolu. Revizní tým by měl mít pochopení pro interpretaci požadavků a měl by se zúčastnit při přípravě nebo pří posouzení všech otázek seznamu kontrol, které jsou specifické pro individuální revizi. To je zvlášť důležité, jestliže jsou použity kvalitativní prováděcí normy, které mohou obsahovat nekvalifikovatelné rysy. jako je "podstatná" (odchylka nebo změna), "vhodná" (činnost) nebo "tak, jak je nutné", "jestliže je požadováno". V příloze je kromě dříve uvedených příkladů zařazeno ještě několik dalších příkladů různých způsobu a druhů seznamů kontrol (11,12,13). V kapitole 2.2 je rozbíráno použití postupů pro uplatnění namísto seznamů kontrol. Rozhodnout, zda postupy revizí mohou být užitečnější než seznamy kontrol, spadá do odpovědnosti revizní organizace, pokud to není jinak specifikováno v programu zajištění jakosti nebo v celkovém plánu revizí a harmonogramu. Příklady toho, kdy mohou být postupy revizí vhodnější než seznamy kontrol, jsou: (1) jestliže je člen revizního týmu poměrně nezkušený a vyžaduje podrobnější vedení při plnění úkolu; (2) jestliže člen nebo členové jsou techničtí specialisté bez předcházejících zkušeností s prováděním revizí; (3) jestliže je prováděna revize komplexní činnosti a postup krok za krokem by ulehčil provedení revize. V příkladu 14 v příloze je uveden příklad postupu, který se vztahuje k revizi dokumentačního střediska jaderné elektrárny Dokumentace plánu revizí Všechny prvky činností před revizí by měly být dokumentačně zpracovány, stejně jako revizní plán, který by měl shrnovat dokumenty z průběhu činností před revizí tak, aby byly relevantní. Individuální formální plán je dokument, podle kterého se má revize provést a který specifikuje posloupnost případů. Zahrnuje následující prvky: (1) Určenírevize: stanovit počet revizí, předmět revizí a datum vypracování plánu. (2) Oprávnění revize: např. jmenovat organizaci nebo agenturu, pro kterou je revize prováděna. Pro vnitřní revize dává oprávnění vedení organizace a revize je prováděna na základě oprávnění ustanovení o přístupu této organizace. 12

14 (3) Účel revize: např. určit účinnost celkového programu zajištění jakosti nebo zjistit, zda je specifická činnost prováděna správně. Náplň revize by měla být předkládána dostatečně podrobně, aby revize mohla proběhnout plynule. (4) Identifikaci prováděcích norem nebo relevantních požadavků, vzhledem ke kterým bude program vyhodnocován. Je vhodné uvést seznam všech specifických odkazů podle čísel paragrafů nebo odpovídajících kapitol každého platného dokumentu. (5) Stanovit organizační útvary nebo pracovní oblasti, které mají byl předmětem revize a jestliže je to vhodné, určit organizace (organizační útvary), které mají být o revizi uvědomeny. (6) Jmenovat vedoucího revizora a členy revizního týmu. (7) Stanovit posloupnost předmětů revize nebo odkazy na zvláštní dokument, který obsahuje harmonogram revize. Harmonogram revize je součástí dokumentace řádného plánu revize, popsané v článku a je znázorněn v příloze, v příkladech 6 a 7. (8) Určit normy a specificky vypracované postupy revizí a seznamů revizí, které mají být použity. (9) Určit jazyk, ve kterém bude revize provedena, jestliže je to podstatné. Plán revize by měl být posouzen a schválen. V závislosti na situaci, za jaké bude vypracován, druhu revize a jiných závažných faktorech, může plán posoudit a schválit vedení revizní organizace nebo může být formálně vyhovující také posouzení speciálním úřadem. Formální posouzení plánu revize můře být požadováno: (1) jestliže má revize dát vyčerpávající vyhodnocení celkového programu zajištění jakosti; (2) jestliže mají být výsledky revize použity pro rozhodnutí, zda přijmout nebo odmítnut některé kritické části programu zajištění jakosti; (3) jestliže je podezření, že existují vážné problémy v uplatňování programu zajištění jakosti. Pokud je rozhodnuto, že je nutné formální posouzení revizního plánu, bude požádán odpovídající úřad o analýzu posouzení revizních plánů. V případě kladného posudku bude plán a harmonogram schválen a revizní tým obdrží oprávnění, aby pokračoval ve své činnosti. 3.4 Organizace a příprava revizního týmu Vedení revizní organizace by mělo vybrat kvalifikovaného vedoucího revizora a vhodný počet individuálních revizorů. Určený vedoucí týmu odpovídá za přípravu revize podle stanoveného individuálního plánu. Osoby, které jsou přímo odpovědné za oblasti, které jsou předmětem revize, nesmí být zahrnuti do výběru týmu ani nemohou být jeho členy. Aby byla zabezpečena organizační nezávislost revizního týmu, nesmí revizoři podávat zprávy vedoucímu, který je přímo odpovědný za kontrolované činnosti. Množství osob revizního týmu bude záviset na době, která je k dispozici pro provedení revize, účelu a místu revize, na komplexnosti a specializaci činností, kleré mají být posouzeny. Při určování velikosti revizního týmu by se mělo vzít v úvahu, že vnitřní revizi může provádět malý počet revizorů po dlouhé časové období. Vnější revize může být účinnější a z hlediska nákladů efektivnější, jestliže ji provádí větší tým v kratší době, (vzhledem k takovým faktorům, jako je dosažitelnost pracovníků a požadavky na cestování). Počet revizorů by měl být optimální, aby činnosti při revizí probíhaly podle harmonogramu, aby se revizoři navzájem nerušili a nesnižovali tak účinnost prací. V mnoha případech může dobře vycvičený a zkušený revizor provádět revizi efektivně a v rozumné době Požadavky na pracovníky Když je stanoven revizní tým, musí být určen kvalifikovaný a zkušený vedoucí revizor. V závislosti na náplni revize by mohli být členové revizního týmu vybráni z útvaru zajištění jakosti a ze zkušených technických specialistů. Personál z útvaru zajištění jakosti, určený do revizního týmu, by měl být vycvičen a zkušený v revizních technikách a techničtí specialisté by měli být použiti, když to je nutné. Jestliže je pro vedoucího revizora požadována formální kvalifikace a osvědčení, revizní organizace by měla certifikaci zajistit Příklad formuláře záznamu o kvalifikaci vedoucího revizora je uveden v příloze, příklad 15, příklad doporučeného vzdělání a zkušenosti pro kvalifikaci vedoucího revizora je uveden v příkladu 16. Každý člen revizního týmu by měl být proškolen v souladu s požadavky revizní organizace. Obvykle se nepožaduje formální osvědčení (certifikát), avšak příslušný technický základ a vzdělání jsou nutné. Kromě vzdělání, zkušeností a výcviku v technikách revizí by potenciální revizor měl mít dobré charakterové vlastnosti a měl by být zkušený v jednání s lidmi. 13

15 Výcvik revizorů by měl zajistil, aby budoucí revizor získal odpovídající orientaci ve všech prováděcích normách a kritériích, používaných pro revize programů zajištění jakosti. Také by měl zajišťovat všeobecné a specializované instrukce o metodách a technikách. Všeobecný výcvik by měl zahrnovat cíle, organizaci, přípravu, provedení a podávání zpráv o revizích. Specializovaný výcvik by měl zahrnovat metody kontroly, kladení otázek a vyhodnocení činností, které jsou předmětem revize a dokumentování a vypracování zpráv o nálezech. Výcvik teoretický by měl být doplněn praktickým výcvikem pod přímým dohledem zkušeného a kvalifikovaného revizora Příprava revizního týmu Po určení revizního týmu by měl být dostatek času věnován jeho přípravě. Vedoucí revizor odpovídá za organizaci a přípravu týmu, která by měla zahrnovat následující úkoly: (1) Seznámit revizní tým s náplní revize o oblasti, která bude předmětem revize. Členové se musí orientovat v prováděcích normách, které mají být použity v příručkách zajištění jakosti, postupech, specifikacích a jiných důležitých dokumentech. Kromě toho by měla být určena oblast, která má být předmětem revize, s ohledem na takové informace, jako je právo přístupu, právo pohovoru s jednotlivými pracovníky, bezpečnostní požadavky atd. (2) Zjistit základní informace o organizaci (útvaru), která(-ý) je předmětem revize a doplnit je informacemi z předcházejících revizí (např. zprávami o obtížích, o oblasti se slabými činnostmi atd). Informace by měly také obsahovat zprávy o potížích, které lze v určitých oblastech revize předpokládat. (3) Projednat revizní plán a harmonogram včetně strategie revize. (4) Stanovit práci pro každého člena revizního týmu, včetně vymezení pracovní oblasti a odpovídající činností. (5) Vyřešit praktické otázky jako je doprava, zásobování atd. Každý člen revizního týmu by měl z hlediska náplně své práci posoudit stávající postupy a seznam kontrol a je-ii to nutné, doplnit je podle potřeb stanoveného úkolu. Tyto by měl pak posoudit vedoucí revizor a projednat s členy revizního týmu. K přípravě vyhovujících seznamů kontrol by měli mít revizoři dostatečný čas, aby mohli posoudit všechny potřebné dokumenty o zajištění jakosti organizace (útvaru), u které má být revize provedena (např. příručky pro zajištění jakosti, postupy a specifikace) a také aby plně porozuměli tomu, co má být kontrolováno nebo vyšetřováno. Příprava revizního týmu může zahrnovat jednání v rámci týmu, při kterých se zvažují všechny prvky plánu a harmonogramu a specifické úkoly, stanovené pro každého člena. Předpokládá se, že v tomto stadiu si bude každý člen týmu plně vědom svých povinností a odpovědností. 3.5 Oznámení revize a počáteční kontakt s tůn, u kterého se revize provádí Revizní organizace by měla organizaci (útvaru), u které(-ho) bude revize provedena, oznámit konání plánované revize předem. Časový rámec pro oznámení bude záviset na druhu revize (vnější nebo vnitřní), náplni revize a jiných závažných faktorech. Vnitřní revize může být oznámena v relativně krátké době před revizí, zvláště když byl stanoven celkový harmonogram. Pro vnější revizi se považuje za rozumnou dobu oznámení jeden až tři měsíce před jejím konáním, jestliže jde o pravidelnou revizi podle harmonogramu. V oznámení musí být stanoven účel, náplň a oprávnění revize. V zásadě jsou rozdíly mezi formálním oznámením a styky, určenými mezi revizním týmem a organizací, jejichž účelem je shromáždit všechny dokumenty nutné pro přípravu revize. Formální oznámení může být písemné, telefonické nebo osobním stykem, což závisí na vztazích mezi revizní organizací a organizací, u které je revize prováděna. Předpokládá se však, že všechny vnější revize by měl předcházet formální dopis s oznámením, zaslaný oficiální cestou, obsahující alespoň účel, náplň a harmonogram revize a všechny dodatečné informace, považované za vhodné. Pro vnitřní revizi není oficiální oznámení vždy nutné, ale písemné oznámení by mělo být zasláno osobám odpovědným za oblast, která bude předmětem revize. Jestliže jsou známa jména revizorů, měla by být sdělena organizaci, u které má být revize provedena, současně s oznámením revize. V jiných případech by měla být tato jména oznámena, jakmile jsou revizoři vybráni. Jde-li o revizi dodavatele v zahraničí, měl by být specifikován jazyk, ve kterém bude revize provedena. 14

16 Některé organizace provádějí neoznámené revize. U neoznámených vnitřních revizí by měla být lato praxe stanovena v přístupech a postupech organizace. Provedeni vnějších neoznámených revizí obecně vyžaduje předcházející dohodu mezi dotyčnými organizacemi. Existují však silné argumenty proti neoznámeným revizím, např. negativní reakce, které mohou vyvolat u organizace, která je předmětem revize, praktické problémy ve styku s jejími pracovníky a při sběru podstatných informací. Po oznámení plánované revize je třeba stanovil pracovní uspořádání mezi revizním týmem a organizací, která je předmětem revize. Měly by se využít stanovené způsoby styku, aby se získala příručka k programu zajištění jakosti organizace, organizační schéma a další závažné dokumenty, které umožní revizorům určit vnitřní prováděcí normy a postupy v organizaci, u které má být revize provedena. Pomocí těchto styků by měly být vypracovány administrativní podrobnosti, jako jsou harmonogramy, určení a uspořádání zásobování apod. Styky mezi stranami během fáze přípravy mohou být zvlášť užitečné, jestliže revizní tým není seznámen s organizací, která je předmětem revize. Za těchto okolností může vedoucí revizor provést předběžný dohled, který mu umožní, aby se seznámil s touto organizací, se závody, výrobky, pracovníky a dokumentací programu zajištění jakosti. S takovými znalostmi lze vypracovat účinný plán, vytvořit optimální tým a provést revizi nejhospodárnějším způsobem. 3.6 Jednání před zahájením revize Na začátku revize by se mělo uskutečnit jednání revizního týmu s vedením a personálem organizace, u které má být re vize provedena. Cílem jednání je zahájit styky mezi oběma stranami a stanovit základní pravidla, včetně potvrzení náplně a harmonogramu revize, projednání posloupnosti činností, stanovení spojovacích kanálů a určení doby pro jednání na závěr revize. Jestliže není jednání před zahájením revize považováno za nutné, měl by vedoucí týmu zaslat denní program revize (nebo celý plán revize) vedení organizace, u které má být revize provedena. Aby jednání před zahájením revize (a skutečně celého revizního procesu) bylo úspěšné, je podstatné vytvořit vhodnou pracovní atmosféru při jednání s personálem organizace, která je předmětem revize. Za přípravu jednání před zahájením revize odpovídá vedoucí revizního týmu, který toto jednání vede jako jeho předsedající a hovoří jménem celého týmu. Aby byly zabezpečeny všechny klíčové body, měl by vedoucí revizor připravil denní program jednání, který může obsahovat následující prvky: 1I) Představit členy revizního týmu a jejich protějšky v organizaci, u které je prováděna revize. (2) Oznámit, kdo je vedoucí revizor a projednat: (a) náplň revize, (b) prováděcí normy, (c) metody. (3) Projednat harmonogram revize. (4) Jmenovat osoby odpovědné v organizaci, u které je revize prováděna, za každou oblast, která je předmětem revize. (5) Určit dobu projednání výsledků revize po jejím ukončení. Ve svém oznámení by vedoucí revizor měl nejdříve stanovit cíl revize. (To může být zvlášť užitečná pomoc organizacím, které nemají zkušenosti s revizemi, neboť získají jasný obraz o účelu, náplni a metodách). Jestliže v organizaci již revize byla, měl by být vysvětlen vztah mezi oběma revizemi, zejména s ohledem na jakékoli nápravné činnosti, které byly požadovány. Vedoucí revizního týmu by měl také vysvětlit, které informační dokumenty byly použity pro vypracování plánu a které prováděcí normy budou při revizi použity. Při diskusi by měla být potvrzena vhodnost a platnost těchto dokumentů. Pracovníkům organizace, u které je prováděna revize, by měly být vysvětleny metody, které mají být použity. Vedoucí revizor by měl stanovit, které typy dokumentů budou posouzeny jak při činnostech, tak i při záznamech. Může také ohlásit připravené seznamy kontrol, aby objasnil druh inforamci, které budou 1) V čsl. názvosloví by to mělo být provedeno v organizačním fádu nebo v dílčím programu zajištěníjakosti jaderné elektrárny poznámka překladatele. 15

17 zajímat revizory. Mél by ukázal na pracovní oblastí a činnosti, které mají být posouzeny. Při diskusi by měly být objasněny všechny navrhované administrativní způsoby práce, obě strany by se měly shodnout na harmonogramu prací (včetně všech navržených změn a úprav), na přibližné době trvání každé části revize, na seznamu osob, se kterými budou probíhat pohovory aul. Měl by být stanoven čas projednání na závěr revize a navržen seznam osob, jejichž účast se očekává. Z jednání před zahájením revize by měl revizní tým získat všeobecný dojem o organizaci, u které se revize provádí, například z hlediska reakcí personálu dané organizace během pohovorů, při určování jazyka a kocipování závěrů zprávy. 16

18 4 PROVEDENI REVIZE 4.1 Techniky revize Tato kapitola nabízí vodítka k výběru iechnik, které mají být použity pro zabezpečení účinné revize s úspěšnými výsjedcy poté, kdy skončilo jednání před zahájením revize. Popsané techniky zahrnují: metody výběru vzorků dokumentů, posouzení dokumentů a pohovory o nich, osvědčení o uplatnění pracovních instrukcí, zaznamenání procesů a systémů, potvrzování např. na základě provádění nezávislých zkoušek, inspekcí nebo kontrol. Soubor technik, popsaný v této kapitole.by se však neměl považovat za uzavřený seznam prostředků, které má revizor k dispozici. Jejich použití by žádným způsobem nemělo omezovat revizora v tom, aby jednal na základě toho, jak chápe situaci a jaké má zkušenosti, aby dosáhl co nejspolehlivějších výsledků revize Výběr vzorků Obecně nelze pří revizi provést kontrolu všech dokumentů, které jsou k dispozici. Proto revize účinnosti uplatnění programu zajištění jakosti obvykle zahrnuje náhodný výběr vzorků postupů, instrukcí, výkresů a záznamů, podie nichž se ověřuje, zda se podle nich správně postupovalo a zda jim bylo vyhověno. Ve stadii: plánování by měl revizor vypracovat seznam různých typů dokumentů, které mají být zkontrolovány, nákupní příkazy, výrobní výkresy, inspekční záznamy. Pro každý typ by měl revizor odhadnout množství nezbytných dat, které jsou k dispozici a stanovit a zaznamenat četnost vzorků. Výběr vzorků se může provést buď matematicky podle metod statistického výběru vzorků, nebo více subjektivně na základě osobního nebo profesionálního posouzení revizora. Výhodou statistického výběru vzorků je určení náhod při výběru vzorků ú matematická pravděpodobnost závěrů, získaných procesem výběru vzorků; neschopnost kvalifikovaného revizora provést objektivní posouzení je konečnou nevýhodou. Je však zjištěno, že dobrý revizor může objevit v/znamné problémy, které matematické metody nezjistí, možná proto, že umí spojit záchytné body, které vyplývají z kontrolovaných oblastí, nebo které stanoví na základě sledování po sobě následujíc ích činností. V případech, kdy revizor použije svůj profesionální úsudek, může mít kontrola toho, co organizace provedla od předchozí re vize, podstatnou cenu při vedení výběru nejvhodnějších vzorků dokumentů Posouzení dokumentace Pro revizi je podstatné posoudit, jak příručka pro zajištění jakosti organizace, kde se revize provádí, a související uplatňované postupy vyhovují technickým a specifickým požadavkům zajištění jakosti. Kromě zjištění nedostatků programu a chyb v dokumentaci, získá revizor cennou počáteční informaci z hlediska operací, které jsou předmětem revize. Toto posouzení by měl provést ještě před provedením revize, kdykoli je to možné, na pomoc pň vypracování specifického seznamu kontrol. Taková posouzení nutně neprokazují nesoulad se specifikovanými požadavky a v mnoha případech se musí získat další důkaz z jiné dokumentace (např. ze záznamů výstupu, pracovních instrukcí a výkresů nebo pohovorů s příslušnými pracovníky dané organizace). Avšak doba, věnovaná posouzení dokumentace před revizí může podstatně snížit rozsah čtení, studování a analyzování, které by byly jinak nutné v průběhu revize. Posouzení výstupu programových postupů (například objednacích příkazů, instrukcí pro řízení a kontrolu procesů a výkresů) prokazuje, zda je uspokojivé uplatnění programu organizace, u které se provádí revize. Není to vždy rozhodující, avšak další důkazy mohou být shromážděny na základě pohovorů a pozorováním praktických pracovních činností. Seznamy kontrol jako takové byly probrány v článku 3.3.5; jsou obvykle vypracovány tak, aby revizor mohl v příslušné době posuzovat, zda příručka a postupy vyhovují specifickým požadavkům a zda organizace, u které se revize provádí, vyhovuje svým postupům Pohovor Ačkoli některé cíle revize lze dosáhnout posouzením samotných dokumentovaných objektivních průkazů, může být např. revize záznamů platnosti dokumentů a některých požadavků provedena pouze na základe pohovorů. Pohovory dávají důležité informace pro revizi, zejména pokud jde o odpovědnost a oprávnění pracovníků; například v některých případech není obecně k dispozici průkaz o uplatnění dokumentovaných odpovědností. Na základě pohovoru s vedoucím a pracovníky v elektrárně (nebo její části) lze získat cenný 17

19 pohled na jejich znalosti a pochopení dokumentované praxe a z toho pravděpodobnosti, že vyhovují příslušným prováděcím normám. Druh otázek, které mohou být položeny během pohovoru, by se mohl týkat otázek proč, kdy, kdo, který a jak. Příklady otázek jsou následující: Proč pouze útvar zajišťování dodávek posuzuje nabídky? Kdy posuzuje skupina zajištění jakosti požadavky zákazníka? Kde jsou archivovány záznamy o zajištění jakosti? Kdo provádí a osvědčuje zkoušky? Které procesy jsou považovány za speciální? Jak se provádí výcvik pracovníků, kteří provádějí inspekce. Pro revizora je podstatné zvolit pro pohovor takové prostředí, aby se jednání často nepřerušovalo. Musí se vždy snažit, aby objektivně navrhoval zlepšení, aby nepodával formální zprávy o málo významných (drobných) nedostatcích a nesnažil se dokazovat, že on neprovádí "hon na čarodějnice". Revizor by měl také pochopit vysvětlení problémů, zjištěných při revizi. Ten, kdo je podroben revizi, raději akceptuje, že je třeba provést změny, jestliže zjistí, že revizor chápe jeho situaci, ale trvá na odstranění nedostatků, které u něho zjistil Uplatnění osvědčení Nejpřímější technika pro stanovení souladu s postupy a pracovními instrukcemi organizace (útvaru), u které je prováděna revize, je osvědčit činnosti přímo v průběhu prací. Avšak uplatnění osvědčení v tomto kontextu by se nemělo použít pro akceptaci daného předmětu. Tento způsob se může úspěšně použít například u speciálních výrobních a inspekčních procesů. Typickými příklady jsou pozorování svařování, tepelného zpracování a destruktivních i nedestruktivních zkoušek a kontrol a shoda revize s príslušnými postupy, instrukcemi a výkresy. Jestliže je technika osvědčení použita, měly by být tam, kde je to možné, před provedením revize posouzeny postupy a systémy, které jsou relevantní a s příslušným pracovníkem organizace, která je revidována, vysvětleny všechny nejasnosti. Specifická vysvětlení postupu, která mohou být zapotřebí, se nejlépe podají přímo na místě kontroly, kde se může současně ověřit soulad operace s postupy Sledování Efektivní metodou ověření, zda je proces prováděn správně, je vybrat specifický úkon a pak sledovat procesy použité pro splnění tohoto úkonu. Příklady specifických úkonů jsou zpráva o specifickém nesouladu nebo proces prováděný nakonkrétním výrobku. Za předpokladu, že úkon, vybraný pro sledování, je platným vzorkem, může se touto metodou získat cenný důkaz o tom, zda se tyto závažné procesy provádí v souladu se stanovenými postupy. Všeobecný přístup k plánování revize, která použije tuto techniku, je následující: (1) určit výrobní linku, typ dokumentu nebo služby v průběhu procesu, které mají být použity pro začátek revize; (2) identifikovat hlavní kroky, které by měly být typicky předpokládány pro sledování do okamžiku zahájení revize; (3) zjistit rozhodující charakteristiky každého z dokumentů, které řídí hlavní kroky v seznamu kontrol nebo v postupu revize; (4) rozhodnout o rozsahu vzorku. Vzorky by měly být vybrány na základě možnosti reprodukce procesu, například ze standardní výrobní linky. Jestliže procesy budou pravděpodobně odlišné vzhledem k různé složitosti nebo jiným unikátním rysům, měl by být vybrán alespoň jeden vzorek z každé výrobní linky, služby nebo dokumentace. Jestliže je cílem revize konkrétní činnost s vyloučením následných oprav, může být použito více vzorků; v takových případech se obvykle považuje za uspokojivé použití tří vzorků. Vzorový seznam kontrol, použitý pro revizi s technikou sledování je uveden v příloze (příklad 17). 18

20 4,J.6 Dosvedčení Dosvědčení je technikou, při které se konkrétní proces opakuje nezávisle na těch, kteří ho původně provedli. Zřídka se používá jako revizní technika vzhledem k vynaloženým nákladům a času. Kromě toho by dosvědčení v této souvislosti nemělo zmást rozhodnutí o přijatelnosti předmětu. Dosvědčení může sloužit jako efektivní cesta k ověřeni, zda konkrétní proces byl proveden správně. Je také cenné jako revizní technika, spočívající na předpokladu, že předmět nebo činnost, vybrané pro dosvědčení, jsou reprezentativní. Příklady dosvědčení zahrnují nezávislé zkoušky, inspekce nebo kontroly konkrétního předmětu s použitím stejných postupů a zařízení jako při originálních zkouškách atd. Opakování inspekce předmětů znamená znovu odebrat konkrétní části nebo sestavy a provést vzorové inspekce z hlediska vybraných charakteristik. Charakteristiky, které má inspekce posoudit, musí být pečlivě zvoleny: těsné tolerance a navazující rozměry, elektrické funkce a proměnlivé údaje jsou aspekty, které by měly být ověřeny. Vzorové inspekce méně významných charakteristik poskytují měřítko pro soulad kontrolovaného útvaru (organizace) s instrukcemi, výkresy aid. Vzorový seznam kontrol údajů pro dosvědčení je uveden v příloze (příklad 18). 4.2 Zaznamenání nálezů revize Při provádění revize určí revizor nálezy a pozorování. Nálezem je stanovení, zda je skutečnost v souladu či nesouladu se stanovenými požadavky. Pozorování je názor revizora, že nevyhovující podmínka není pokryta specifickým požadavkem nebo, že mohla být zlepšena účinnost postupu, praxe nebo instrukce. Revizor musí poskytnout dostatečný objektivní důkaz na podporu svých nálezů a pozorování a musí dát podrobnou informaci revidovanému útvaru (organizaci), která by umožnila další vyšetření z hlediska nápravné Činnosti. Revizor proto nemůže spoléhat na paměť, ale musí zjištěný důkaz zaznamenat Proto by předměty kontrolované při určování souladu nebo nesouladu měly být jednotlivě identifikovány a zaznamenány. Jestliže seznam kontrol určí tyto předměty explicitně, mohlo by to poskytnout dostatečný důkaz. Ve všech případech by měl revizor v průběhu revize používat vyhovující záznamy (například formuláře pro daný účel nebo alespoň poznámkový sešit), které by se snadno získaly po celou dobu, odpovídající době požadované pro uschování dat. Tyto informace poskytují základnu pro řádné zaznamenání nálezů a pozorování, které mají být obsaženy ve zprávě o provedené revizi. Jestliže má být zaznamenán důkaz o kontrole dokumentace, je podstatné poznamenat čísla a názvy dokumentace a jejich dřívější revize (změny). Pro zřejmý důkaz je také důležité, aby byl zaznamenán dříve, než jsou předměty vráceny do archívu nebo skladu. Vzorový formulář záznamu o nálezech a pozorováních je uveden v příloze (příklad 19). Je dobrou praxí upozornit na nálezy a pozorování jednotlivce, určeného jako průvodce revizora tak, aby nedostatek pochopil. Kromě toho je také výhodné, jestliže odpovědný pracovník revidované organizace může ověřit zaznamenané skutečnosti. Metoda zaznamenávání skutečností nálezů je znázorněna v přfloze (příklad 20). 4.3 Koordinace revizního týmu Provádění revizí vyžaduje úzkou spolupráci mezi členy týmu. Spolupráce začíná jmenováním vedoucího revizora týmu, který obvykle stanoví odpovědnosti celého týmu i jeho členů a informuje každého člena už ve stadiu plánování revize. Odpovídá také za to, že každý člen týmu bude schopný provádět (a také prováděl) své stanovené povinnosti. V průběhu revize by si měli členové týmu často vyměňovat informace, aby vedoucí revizor týmu mohl provést nutné změny směrnic a rozhodnutí s cílem zlepšit vyhodnocení situace a dosáhnout cíle určené v plánu revize. Tyto výměny informací také dovolí, aby každý člen předal informace, které se mohou týkat jiné části revize. Členové revizního týmu by se měli setkávat před projednáním výsledků po ukončení revize. Při tomto projednání má vedoucí revizor týmu koordinovat: (1) diskusi o nálezech a pozorováních, (2) vyhodnocení nálezů a pozorování pro identifikaci všeho, co může být zdůrazněno jako obecné problémy, (3) předložení nálezů a pozorování, aby se zabezpečilo, že jsou faktické a mohou být zdůvodněny. 19

Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729. Doc.EWF Česká verze

Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729. Doc.EWF Česká verze Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729 Doc.EWF 487-02 Česká verze 1/11 Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem

Více

ISA 610 POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu)

ISA 610 POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) O B S A H Odstavec Úvod... 1-4 Rozsah a cíle interního auditu..

Více

Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis:

Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis: SM-05 INTERNÍ AUDITY Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis: 1 OBSAH Číslo kapitola strana 1 OBSAH... 2 2 PŘEHLED ZMĚN A REVIZÍ... 2 3 ÚČEL... 2 3.1 ROZSAH PLATNOSTI... 3 3.2 DEFINICE... 3 3.3 POUŽITÉ

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

SMĚRNICE DĚKANA Č. 4/2013

SMĚRNICE DĚKANA Č. 4/2013 Vysoké učení technické v Brně Datum vydání: 11. 10. 2013 Čj.: 076/17900/2013/Sd Za věcnou stránku odpovídá: Hlavní metodik kvality Za oblast právní odpovídá: --- Závaznost: Fakulta podnikatelská (FP) Vydává:

Více

AUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb!

AUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb! AUDITY Audity představují nezávislý zdroj informací a týkají se všech podnikových procesů, které tvoří systém zabezpečování jakosti podniku.audity znamenají tedy systematický, nezávislý a dokumentovaný

Více

Praha PROJECT INSTINCT

Praha PROJECT INSTINCT Atestační středisko Equica Inspekční orgán č. 4045 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Protokol o provedené zkoušce ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Statutární město Přerov Praha 29. 1. 2015 PROJECT INSTINCT Obsah 1. Identifikace

Více

Doporučené postupy k provádění Vyhlášky č. 309/2005 Sb Vydání č. 1 (02/2008) Revize 1 (10/2008) Skupina DP 03

Doporučené postupy k provádění Vyhlášky č. 309/2005 Sb Vydání č. 1 (02/2008) Revize 1 (10/2008) Skupina DP 03 03 Sestavy OBSAH Označení postupu DP 03/01 DP 03/02 DP 03/03 DP 03/04 DP 03/05 DP 03/06 DP 03/07 DP 03/08 Otázka k přijatému doporučenému postupu Co je ve smyslu vyhlášky č. 309/2005 Sb. chápáno pod pojmem

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Malty k injektáži Zatřídění dle př. 2 NV 312 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 8 Výrobce: IČ: Adresa: Datum prověrky: Výrobna: 1 Systém řízení výroby dokumentace a obecné požadavky 1.1 1.2 1.3

Více

10 Otázky obecné povahy OBSAH

10 Otázky obecné povahy OBSAH 10 Otázky obecné povahy OBSAH Označení postupu DP 10/01 DP 10/02 DP 10/03 DP 10/04 R 1 DP 10/05 Otázka k přijatému doporučenému postupu Je možné použít určité tlakové části již dříve provozovaného tlakového

Více

Pokyn o účasti notifikovaných osob

Pokyn o účasti notifikovaných osob Pokyn o účasti notifikovaných osob při prokazování shody podle směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích je použitelný pro notifikované osoby z CPD-GNB CIRCA jako dokument NB/CPD/01/002-rev.04. Úvod Od

Více

POŽADAVKY NORMY ISO 9001

POŽADAVKY NORMY ISO 9001 Kapitola Název Obsah - musí MUSÍ MŮŽE NESMÍ Záznam POČET Dokumentovaný postup Obecné požadavky staus národní normy 1 Předmluva požadavek organizacím, které musí dodržovat evropské směrnice 2 1 0.2 Procesní

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy

Více

Certifikační postup NBÚ aktualizace 2016

Certifikační postup NBÚ aktualizace 2016 1.1 Účel postupu Certifikační postup NBÚ aktualizace 2016 Předkládaný Certifikační postup Národního bezpečnostního úřad (dále jen NBÚ) stanovuje proces certifikace technických prostředků, které jsou používány

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Konstrukční těsněné systémy zasklení s mechanickými prostředky pro přenos vlastní váhy tabulí do Zatřídění dle př. 2 NV-163 těsněného úložného rámu a odtud do nosné konstrukce pro vnější stěny

Více

05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH

05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH 05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH Označení postupu DP 05/01 R1 Otázka k přijatému doporučenému postupu Jak je třeba chápat pojem Technická specifikace pro návrh VZSN podle článků 1.2.1

Více

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv [ 1 ] [ 2 ] VYR-32 verze 4 kapitola 1 Farmaceutický systém jakosti The Rules Governing Medicinal Products in EU, EU Guidelines to GMP, Chapter 1 Platnost od 31.1.2013 Právní základ: čl.47 Směrnice Evropského

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Návrh II. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 24 odst. 7, 29 odst. 7 a 30 odst. 9:

Více

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského

Více

Std PED APC STANDARD

Std PED APC STANDARD Číslo listu 1 / 9 STANDARD NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠENÍ PRAVIDLA PROCESU PRO SCHVALOVÁNÍ NDT PRACOVNÍKŮ UZNANÝMI NEZÁVISLÝMI ORGANIZACEMI PRO TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ Účel Tato směrnice stanovuje podmínky pro schvalování

Více

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Systém managementu jakosti ISO 9001

Systém managementu jakosti ISO 9001 Systém managementu jakosti ISO 9001 Požadavky na QMS Organizace potřebují prokázat: schopnost trvale poskytovat produkt produkt splňuje požadavky zákazníka a příslušné předpisy zvyšování spokojenosti zákazníka

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. července 2015 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. července 2015 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Strana 2489 208 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. července 2015 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Vláda nařizuje podle 7 odst. 3, 8 odst. 3, 9 odst. 4 a 10 odst. 3 zákona

Více

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA(BoS(13/164 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

Metodický pokyn. pro ověřování způsobilosti právnických osob. k provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení

Metodický pokyn. pro ověřování způsobilosti právnických osob. k provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení Drážní úřad Wilsonova 80 121 06 Praha 2 Metodický pokyn pro ověřování způsobilosti právnických osob k provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení I. Úvod 1. Tento metodický

Více

Kurzy připravují NDT pracovníka pro činnosti při zkoušení výrobků a zařízení pomocí vizuální metody v průmyslových podmínkách.

Kurzy připravují NDT pracovníka pro činnosti při zkoušení výrobků a zařízení pomocí vizuální metody v průmyslových podmínkách. VT METODA VIZUÁLNÍ EN473 Kurzy připravují NDT pracovníka pro činnosti při zkoušení výrobků a zařízení pomocí vizuální metody v průmyslových podmínkách. Pro metodu VT jsou požadavky na vstupní znalosti

Více

ISA 600 VYUŽITÍ PRÁCE JINÉHO AUDITORA. (Tento standard je platný) OBSAH

ISA 600 VYUŽITÍ PRÁCE JINÉHO AUDITORA. (Tento standard je platný) OBSAH VYUŽITÍ PRÁCE JINÉHO AUDITORA (Tento standard je platný) OBSAH Odstavec Úvod.. 1-5 Přijetí úlohy hlavního auditora 6 Postupy hlavního auditora 7-14 Spolupráce auditorů. 15 Záležitosti, které je nutné zvážit

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH Odstavec Úvod Předmět

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

A. Blokový grant. D. Fond na stipendia. 1. Definice a účel. 2. Výběr Zprostředkujícího subjektu Blokového grantu. Pracovní překlad

A. Blokový grant. D. Fond na stipendia. 1. Definice a účel. 2. Výběr Zprostředkujícího subjektu Blokového grantu. Pracovní překlad Příloha 3: Pravidla a postupy pro Blokové granty, Fond na přípravu projektů, Fond technické asistence a Fond na stipendia v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Příloha 3 tvoří nedílnou součást Rámcové

Více

SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI

SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI ZÁSADY SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE Správná laboratorní praxe soubor opatření, které je nutné dodržovat pojišťuje kvalitu získaných analytických dat obor

Více

Shrnutí závěrů auditu Vydání zprávy auditora

Shrnutí závěrů auditu Vydání zprávy auditora Shrnutí závěrů auditu Vydání zprávy auditora Ing.Michaela Krechovská, Ph.D. Auditor připravuje shrnutí závěrů auditu při každém auditu, aby: zdokumentoval své úvahy týkající se přiměřenosti provedené auditorské

Více

Žádost o posouzení. Jméno statutárního zástupce:

Žádost o posouzení. Jméno statutárního zástupce: TECHNICKÝ ÚSTAV POŽÁRNÍ OCHRANY Certifikační orgán pro certifikaci výrobků č. 3080 Žádost o posouzení Identifikační údaje o žadateli : Obchodní jméno: IČO: DIČ: výrobce dovozce distributor Adresa, tel.,

Více

ABC s.r.o. Výtisk číslo: PŘÍRUČKA ENVIRONMENTU. Zpracoval: Ověřil: Schválil: Č.revize: Počet příloh: Účinnost od:

ABC s.r.o. Výtisk číslo: PŘÍRUČKA ENVIRONMENTU. Zpracoval: Ověřil: Schválil: Č.revize: Počet příloh: Účinnost od: ABC s.r.o. PŘÍRUČKA EMS Výtisk číslo: Zpracoval: Ověřil: Schválil: Tento dokument je duševním vlastnictvím společnosti ABC s.r.o. Rozmnožování a předávání třetí straně bez souhlasu jejího jednatele není

Více

DOKUMENT ILAC ILAC-P13:10/2010

DOKUMENT ILAC ILAC-P13:10/2010 DOKUMENT ILAC Aplikace normy ISO/IEC 17011 pro akreditaci poskytovatelů zkoušení způsobilosti Překlad ČIA - červenec 2011 2 Copyright ILAC 2010 ILAC podporuje oprávněné reprodukování této publikace nebo

Více

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY Státní úřad pro jadernou bezpečnost jaderná bezpečnost VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY bezpečnostní návod JB-1.7 SÚJB Prosinec 2010 Jaderná bezpečnost

Více

N á v r h. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji

N á v r h. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji III. N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji Vláda nařizuje podle 4, 5 odst. 1 a 2, 6 odst. 2 a 3, 7, 8 odst. 2 a 4, 11, 12 odst. 1, 15 odst. 2, 23 odst. 3, 41 odst. 1 a 50 odst. 5 zákona

Více

Specifikace TSDI. 2. Účelem této veřejné zakázky je zabezpečení zdárné kompletní realizace stavby Pavilonu Farmacie II.

Specifikace TSDI. 2. Účelem této veřejné zakázky je zabezpečení zdárné kompletní realizace stavby Pavilonu Farmacie II. Příloha č. 1 Zadávací dokumentace Počet listů: 5 Specifikace TSDI přesná specifikace předmětu plnění, všech souvisejících úkonů a dílčích plnění TSDI podlimitní veřejné zakázky Pavilon Farmacie II - TSDI

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS)

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2Management

Více

Audity ISŘ. Je-li tento dokument vytištěn, stává se neřízeným. MERO ČR, a. s. Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou SJ-GŘ Lenka Šloserová v. r.

Audity ISŘ. Je-li tento dokument vytištěn, stává se neřízeným. MERO ČR, a. s. Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou SJ-GŘ Lenka Šloserová v. r. MERO ČR, a. s. Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou SJ-GŘ-22 A Audity ISŘ 13. Lenka Šloserová v. r. 19. listopadu 2015 Hana Fuxová v. r. Ing. Stanislav Bruna v. r. - Organizační změny - Implementace ISO

Více

Z K U Š E B N Í Ř Á D

Z K U Š E B N Í Ř Á D Příloha č. 1 k Rozhodnutí č. 118/2001 Z K U Š E B N Í Ř Á D Ministerstva prů myslu a obchodu P R O Z K O U Š K Y E N E R G E T I C K Ý C H A U D I T O R Ů 1 Tento zkušební řád upravuje podmínky pro složení

Více

Metodický pokyn pro ověřování odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu

Metodický pokyn pro ověřování odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu Drážní úřad Wilsonova 300/8 121 06 Praha 2 Vinohrady crdux003w56j CRDUX003W56J Č. j.: DUCR-5218/12/Jr Metodický pokyn pro ověřování odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek

Více

Hodnoticí standard. Strojírenský technik technolog (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Strojírenský technik technolog (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Strojírenský technik technolog (kód: 23-105-M) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Týká se povolání: Strojírenský technik technolog

Více

Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků

Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků Požadavek norem ISO 9001 ISO/TS 16949 : 4.2 na dokumentaci Dokumentace systému managementu jakosti musí zahrnovat: a) dokumentované

Více

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled Ing. Lenka Žďárská Proč systém kvality? Vyhláška 306/2012 Sb., příloha IV, článek IV.I., odstavec 2 Pro sterilizování zdravotnických

Více

Proces R3 Interní audity

Proces R3 Interní audity Účinnost dokumentu od: 1.1.2011 Proces R3 Interní audity Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/17 Proces: Garant procesu: Účel: Vymezení

Více

Co musí zahrnovat dokumentace systému managementu kvality? 1 / 5

Co musí zahrnovat dokumentace systému managementu kvality? 1 / 5 ISO 9000:2005 definuje třídu jako 1) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkem na kvalitu produktů, procesů nebo systémů, které mají stejné funkční použití 2) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkům

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Ú Ř A D P R O C I V I L N Í L E T E C T V Í. referát výroby

Ú Ř A D P R O C I V I L N Í L E T E C T V Í. referát výroby Ú Ř A D P R O C I V I L N Í L E T E C T V Í referát výroby Postup pro žadatele o oprávnění organizace k výrobě (dále jen POA) podle nařízení Komise (EU) č. 748/2012, části 21, oddílu A, hlavy G (dále jen

Více

P ř í l o h a č. 6 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Kontrolní řád města Brna

P ř í l o h a č. 6 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Kontrolní řád města Brna P ř í l o h a č. 6 S t a t u t u m ě s t a B r n a Kontrolní řád města Brna Účelem tohoto kontrolního řádu je stanovit základní pravidla provádění kontrolní činnosti, zejména se zaměřením na účelnost nakládání

Více

Ing. Martin Kruczek L 8 POŽADAVKY NA ODBORNOU KVALIFIKACI (VYHL. Č. 298/2005 SB.)

Ing. Martin Kruczek L 8 POŽADAVKY NA ODBORNOU KVALIFIKACI (VYHL. Č. 298/2005 SB.) Ing. Martin Kruczek L 8 POŽADAVKY NA ODBORNOU KVALIFIKACI (VYHL. Č. 298/2005 SB.) Novelizace prováděcího právního předpisu k zákonu č. 61/ 1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,

Více

Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení,

Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení, Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady 9000. Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení, uvedení do provozu a dodání, servis po prodeji... a dále

Více

ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému

ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému V. Vybrané části nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb., nařízení vlády

Více

Informační systémy veřejné správy (ISVS)

Informační systémy veřejné správy (ISVS) Informační systémy veřejné správy (ISVS) zákon č.365/2000 Sb. ve znění pozdějších změn Informační systémy veřejné správy soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy Správci ISVS

Více

IAF - Mezinárodní akreditační fórum Informativní dokument IAF

IAF - Mezinárodní akreditační fórum Informativní dokument IAF IAF ID 2:2011 IAF - Mezinárodní akreditační fórum Informativní dokument IAF Informativní dokument pro přechod akreditace systému managementu z normy ISO/IEC 17021:2006 1. vydání (IAF ID 2:2011) Mezinárodní

Více

Technik pro řízení kvality a hygieny v potravinářství (kód: M)

Technik pro řízení kvality a hygieny v potravinářství (kód: M) Technik pro řízení kvality a hygieny v potravinářství (kód: 29-041- M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Potravinářství a potravinářská chemie (kód: 29) Týká se povolání: Technik

Více

INŽENÝRSKÁ ČINOST SLUŽBY TDS

INŽENÝRSKÁ ČINOST SLUŽBY TDS PŘÍLOHA Č. 2 k Příkazní smlouvě INŽENÝRSKÁ ČINOST SLUŽBY TDS VÝKONOVÁ FÁZE Č. 5 PŘÍPRAVNÁ FÁZE - ZABEZPEČENÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ 1. Technická, odborná, kontrolní a organizační činnost při práci se všemi stupni

Více

Hodnoticí standard. Servisní technik ve strojírenství (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Servisní technik ve strojírenství (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Servisní technik ve strojírenství (kód: 23-095-M) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Týká se povolání: Servisní technik Kvalifikační

Více

CO JE TŘEBA VĚDĚT O SYSTÉMU ŘÍZENÍ JAKOSTI DLE ČSN EN ISO 9001:2001

CO JE TŘEBA VĚDĚT O SYSTÉMU ŘÍZENÍ JAKOSTI DLE ČSN EN ISO 9001:2001 CO JE TŘEBA VĚDĚT O SYSTÉMU ŘÍZENÍ JAKOSTI DLE ČSN EN ISO 9001:2001 Systém řízení jakosti ve společnosti vytváří podmínky pro její dobré postavení na trhu a tedy zabezpečení její budoucí prosperity. I.

Více

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU Základní standardy 1000 Účel, pravomoci a odpovědnosti Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu musí být formálně stanoveny ve statutu interního

Více

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základní informace Právní zakotvení inspekcí Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o

Více

POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/35/EU

POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/35/EU POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/35/EU (revize textu k 1. 5. 2014) Dodávání na trh a bezpečnostní zásady (článek 3 směrnice) Elektrická zařízení mohou být dodávána na trh

Více

AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007

AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

INSTRUKCE PRO SME č. 3/2016 Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí

INSTRUKCE PRO SME č. 3/2016 Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí INSTRUKCE PRO SME č. 3/2016 Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí Tato instrukce je vydána z důvodu sjednocení činnosti stanic měření emisí (dále jen SME ) v souvislosti

Více

Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému

Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému Zásady prováděcího nařízení Komise (EU) o společné bezpečnostní metodě (CSM) pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č.

Více

Čl. 2 Princip posuzování změn v objektu nebo zařízení změny v řízení bezpečnosti nové poznatky změny v provozu

Čl. 2 Princip posuzování změn v objektu nebo zařízení změny v řízení bezpečnosti nové poznatky změny v provozu METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Čl. 1 Úvod

Více

Obecné pokyny k parametrům specifickým pro pojišťovny nebo zajišťovny

Obecné pokyny k parametrům specifickým pro pojišťovny nebo zajišťovny EIOPA-BoS-14/178 CS Obecné pokyny k parametrům specifickým pro pojišťovny nebo zajišťovny EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19;

Více

Příručka jakosti a environmentu

Příručka jakosti a environmentu Příručka jakosti a environmentu Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.5.2005 1.5.2005 0 Dne: 13.4.2005 Dne: 25.4.2005 1 / 6 O B S A H : 1. Úvod 3 2. Oblast použití systému řízení 3 3. Politika 3 4.

Více

Metodika pro inspektory práce

Metodika pro inspektory práce Psychosocial Risk Assessments Metodika pro inspektory práce Komise vrchních inspektorů práce (SLIC) www.av.se/slic2012 S podporou Evropské unie Před kontrolou Budou vybrána pracoviště v následujících odvětvích:

Více

ISA 402 ZVAŽOVANÉ SKUTEČNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SUBJEKTŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH SLUŽEB SERVISNÍCH ORGANIZACÍ

ISA 402 ZVAŽOVANÉ SKUTEČNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SUBJEKTŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH SLUŽEB SERVISNÍCH ORGANIZACÍ ZVAŽOVANÉ SKUTEČNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SUBJEKTŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH SLUŽEB SERVISNÍCH ORGANIZACÍ (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosince 2004 nebo po tomto datu.)* O B S A

Více

ISA 620 VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu.

ISA 620 VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu. VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu.)* O B S A H Odstavec Úvod.... 1-5 Stanovení nutnosti využít práce vykonané

Více

LOGO SMĚRNICE. Stran: Vydání: Revize: Výtisk č. : Platnost od:

LOGO SMĚRNICE. Stran: Vydání: Revize: Výtisk č. : Platnost od: SM-02 VÝVOJ A NÁVRH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ Výtisk č. : Schválil: Platnost od: Podpis: 1 1 OBSAH Číslo kapitola strana 1 OBSAH...2 2 PŘEHLED ZMĚN A REVIZÍ...2 3 ÚČEL...2 3.1 DEFINICE...2 3.2 ZKRATKY...2

Více

Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení"

Kategorie ediční řady Bezpečnost jaderných zařízení Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení" Modrá obálka s červeným pruhem: - obecně závazné právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti mírového využívání atomové energie Modrá obálka se

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD PRVNÍ AUDITNÍ ZAKÁZKA POČÁTEČNÍ ZŮSTATKY (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec

Více

DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, PRAHA 2 VINOHRADY

DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, PRAHA 2 VINOHRADY *crdux0088gb0* CRDUX0088GB0 DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, 121 06 PRAHA 2 VINOHRADY Č. j. došlého dokumentu: V Praze dne: 19.03.2015 Sp. Zn.: OU-STD0127/15 Telefon: +420 972 241 841 (linka 403) Č. j.: DUCR-9701/15/Pd

Více

PROGRAM PRO ZABEZPEČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODDĚLENÍ PAS PRO OP VK

PROGRAM PRO ZABEZPEČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODDĚLENÍ PAS PRO OP VK PROGRAM PRO ZABEZPEČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODDĚLENÍ PAS PRO OP VK Identifikační kód: Č.j.: 22 858/2010-M1 Datum účinnosti: 15.9.2010 Verze: 1.0 ZPRACOVAL: SCHVÁLIL: Ing. Martin Ryšavý vedoucí oddělení

Více

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD.

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Cíle prezentace 1. Přiblížit důvody zavádění modelu CAF 2009 za podpory procesního řízení. 2. Shrnutí

Více

ISO 9001 : 2015. Certifikační praxe po velké revizi

ISO 9001 : 2015. Certifikační praxe po velké revizi ISO 9001 : 2015 Certifikační praxe po velké revizi Audit Audit z lat. auditus, slyšení Vzhledem k rozsahu prověřování se audit obvykle zabývá jen vzorky a jeho výsledek tedy neznamená naprostou jistotu,

Více

VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY - DOHODA O ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI

VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY - DOHODA O ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY - DOHODA O ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI 1 - Rozsah platnosti Tyto všeobecné nákupní podmínky (dále jen podmínky ) platí pro veškeré kupní smlouvy, v nichž společnost TOMATEX Otrokovice,

Více

(Text s významem pro EHP) (6) Tyto pracovní postupy by měly zohlednit právní předpisy

(Text s významem pro EHP) (6) Tyto pracovní postupy by měly zohlednit právní předpisy L 129/10 Úřední věstník Evropské unie 17.5.2006 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 736/2006 ze dne 16. května 2006 o pracovních postupech Evropské agentury pro bezpečnost letectví pro provádění normalizačních inspekcí

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: plánování,

Více

II. VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM

II. VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Vnitřní směrnice obce Ctiboř č. 9 k finanční kontrole podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů I. OBECNÁ ČÁST Finanční kontrola se vykonává podle

Více

DOPORUČENÍ. DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků

DOPORUČENÍ. DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků 25.9.2013 Úřední věstník Evropské unie L 253/27 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků (Text s významem

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela novou povinnost

Více

Technik řízení jakosti ve strojírenství (kód: M)

Technik řízení jakosti ve strojírenství (kód: M) Technik řízení jakosti ve strojírenství (kód: 23-070-M) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Týká se povolání: Technik jakosti

Více

Směrnice akreditovaných činností SAC 9. certifikační orgán dokument revize číslo platnost od: stránka stránek SMĚRNICE

Směrnice akreditovaných činností SAC 9. certifikační orgán dokument revize číslo platnost od: stránka stránek SMĚRNICE 0 1. 2. 2015 1 8 1 OBSAH 1 OBSAH... 1 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 2 3 TERMÍNY A DEFINICE... 3 4 ÚVOD... 4 5 SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY, NORMY A VYHLÁŠKY... 4 6 POSTUP PODÁVÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ NÁMITEK/STÍŽNOSTÍ...

Více

Energy Performance Contracting Energetické služby se zárukou PROCES

Energy Performance Contracting Energetické služby se zárukou PROCES Energy Performance Contracting Energetické služby se zárukou PROCES přípravy výběrového řízení veřejné zakázky na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem metodou EPC Prosinec 2012 Praha

Více

PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI

PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI Bc. Jiří Kotrbatý Akreditace v hematologické laboratoři, Sysmex Hotel Holiday Inn, Brno, salonek Beta 16.4.2015 Přezkoumání systému

Více

Procesní audit VIKMA

Procesní audit VIKMA Procesní audit VIKMA07-2. 5. 2014 Cíl auditu Procesní audit je zaměřen na relevantní firemní procesy marketing, vývoj, nákup, servis apod. a jeho cílem je průběžně kontrolovat jejich úroveň, aby bylo možné

Více

Hodnoticí standard. Strojírenský technik konstruktér. Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Strojírenský technik konstruktér. Odborná způsobilost. Platnost standardu Strojírenský technik konstruktér (kód: 23-104-M) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Týká se povolání: Strojírenský technik

Více

JAK MŮŽE NAŠE FIRMA SPLNIT POŽADAVKY EVROPSKÉ INICIATIVY* PRO SPRÁVNOU OBCHODNÍ PRAXI V OBCHODNÍCH VZTAZÍCH?

JAK MŮŽE NAŠE FIRMA SPLNIT POŽADAVKY EVROPSKÉ INICIATIVY* PRO SPRÁVNOU OBCHODNÍ PRAXI V OBCHODNÍCH VZTAZÍCH? JAK MŮŽE NAŠE FIRMA SPLNIT POŽADAVKY EVROPSKÉ INICIATIVY* PRO SPRÁVNOU OBCHODNÍ PRAXI V OBCHODNÍCH VZTAZÍCH? Stručný kontrolní seznam pro malé a střední podniky *) Iniciativa pro férový obchod je národní

Více

22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv

22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv 22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých

Více

Kontrolní záznam dle ČSN EN ISO 9001: 2001 CHECKLIST Společnost:

Kontrolní záznam dle ČSN EN ISO 9001: 2001 CHECKLIST Společnost: 4.1 Všeobecné požadavky Stanovila organizace: Pouze všeobecné posouzení / doporučení - procesy potřebné pro QMS? - vzájemné vazby procesů QMS? 4. Systém managementu jakosti - QMS 4.2 4.2.1 - postupy a

Více

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE Václav Šebesta Ústav informatiky Akademie věd ČR, e-mail: vasek@cs.cas.cz Abstrakt Jestliže ještě před

Více

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Opletalova 41, 110 00 Praha 1 Nové Město Dokumenty ILAC ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří Číslo publikace: ILAC - G17:2002 Zavádění koncepce stanovení

Více