Mgr. Jan Šesták, Ph.D. Březen 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mgr. Jan Šesták, Ph.D. Březen 2010"

Transkript

1 Studie: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Mgr. Jan Šesták, Ph.D. Březen 2010 Realizováno v rámci projektu spolufinancovaného Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika

2 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Obsah 1. Úvod Člověk se zdravotním postižením Postižení, poškození, zneschopnění, znevýhodnění Specifikace zdravotního postižení Kvantifikace osob se zdravotním postižením v ČR a Jihočeském kraji Člověk se zdravotním postižením riziková skupina nezaměstnaných Východiska pro začlenění lidí se zdravotním postižením Chráněná dílna Chráněná pracovní dílna v ČR Příspěvky zaměstnavatelům dle Zákona o zaměstnanosti ČR Vymezení a financování chráněné dílny v Horním Rakousku Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v ČR Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v Horním Rakousku Právní formy a zaměření výroby chráněných pracovních dílen a zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP v Jihočeském kraji Právní formy provozování chráněné pracovní dílny v Horním Rakousku Chráněná pracovní dílna jako součást systémových nástrojů podpory pracovního začlenění lidí se zdravotním postižením Nástroje podporující pracovní začlenění lidí se ZP v České republice Systém podpory pracovního začlenění v Horním Rakousku Sociální služby v České republice Nástroje na pomezí ČR Nástroje politiky zaměstnanosti v ČR Kritéria kvality nástrojů podpory jako východisko pro naplnění cíle a účelu podpory Výkonové a kvalitativní standardy chráněných dílen v Horním Rakousku Kritéria kvality poskytování sociální služby v České republice Hlavní rozdíly v provozování chráněných dílen v Horním Rakousku Výsledky dotazníkového průzkumu mezi provozovateli chráněných pracovních dílen a zaměstnavateli zaměstnávajícími více než 50 % osob se ZP Doporučení a podněty Přehled použitých zdrojů

3 1. Úvod Společnost je tvořena jedinci. Lidskými bytostmi různého věku, s rozličnými schopnostmi, d ovednostmi, zk ušenostmi, s nestejnými povahami, přednostmi, vědomostmi, dispozicemi a inteligencí. Společnost je taková, jaký je vztah mezi těmito jedinci navzájem. Společnost v České republice si také v posledních dv aceti letech více uvědomuje, že její součástí jsou lidé s různým typem postižení. Více než dřív se o ně staráme. Více je učíme a vzděláváme, pořádáme pro ně sbírky nebo společenské akce, více akceptujeme jejich přítomnost, více oceňujeme ty, kteří o ně pečují, více o lidech s postižením mluvíme a píšeme, na péči o postižené dáváme tu více, tu méně finančních prostředků. Jankovský (2001) mluví o postižení jako o dimenzi, která dává životu určitý rozměr, kvalitu. Můžeme říci, že kvalita života člověka s mentálním postižením je z velké části závislá na kvalitě vztahu s ostatními členy společnosti. Začlenění lidí s postižením je od razem kvality t ohoto vztahu. Jak píše Jan Pavel II.: Člověk s postižením je jedním z nás a plně se podílí na našem lidství. Začlenění se ve své praktické rovině projevuje příležitostmi, které člověk s postižením ve společnosti má. Jednou z nejdůležitějších příležitostí je i pracovní uplatnění lidí s postižením. Pracovní uplatnění je jedním z prioritních cílů speciálně pedagogické i zdravotně sociální podpory lidí se zdravotním postižením, neboť nemůže-li se člověk realizovat, uplatnit své dovednosti a vědomosti, podílet se na své soběstačnosti a nemá možnost se při práci setkávat s jinými lidmi, je využití veškeré rehabilitační podpory jen částečné. Člověk tak ztrácí motivaci k práci na sobě, k překonávání překážek, ke vzdělávání a profesní přípravě nebo k odbornému růstu. Jedním z nástrojů, které lze pro podporu pracovní integrace (pracovního začlenění) lidí se zdravotním postižením využít, je v České republice (Jihočeském kraji) i v Rakousku (Horním Rakousku) chráněná pracovní dílna nebo chráněné pracovní místo. Z vykli j sme s i p oužívat pro t oto le gislativní v ymezení z jednodušeně jen sousloví chráněná dílna. Chráněné dílny významně napomáhají zvyšování kvality života lidí se zdravotním postižením, podílejí se na jejich schopnosti žít samostatný, soběstačný a důstojný život s odpovídajícím sociálním postavením a naplněnými potřebami užitečnosti a potřebnosti. Zároveň plní nezastupitelnou úlohu příspěvku k proměně pohledu majoritní společnosti na soužití a začlenění lidí se zdravotním postižením. Chráněná dílna má v podmínkách ČR (ale i Rakouska) mnoho různých podob. Liší se ekonomikou provozu, personálním zajištěním, zaměřením i způsobem práce. Li ší se v počtech zaměstnaných osob se zdravotním postižením i v druhu a míře zdravotního postižení lidí, kteří v ní našli pracovní uplatnění. Model uplatňovaný dosud v České republice však na rozdíl od toho rakouského vykazuje problémy s neprovázaností chráněných dílen s dalšími nástroji podporujícími lidi se zdravotním postižením při jejich pracovním (ale i sociálním) začlenění. Je tím myšlena jednoznačná návaznost na sociální služby na straně jedné a větší prostupnost na otevřený trh práce na straně druhé. 3

4 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Předkládaná studie si klade za cíl představit a částečně analyzovat provozování chráněných dílen v České republice (Jihočeském kraji), pokusit se je porovnat s vymezením a podmínkami chráněných dílen v Horním Rakousku a zasadit je do rámce systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením. Součástí jednotlivých kapitol jsou aktuální statistické údaje a názory a postoje provozovatelů chráněných dílen. Studii je možné uchopit také jako nabídku pro poznání a inspiraci z hornorakouského modelu. 4

5 2. Člověk se zdravotním postižením 2.1. Postižení, poškození, zneschopnění, znevýhodnění Pojem postižení je chápán v různém významu, čemuž stále ještě napomáhá poměrně značná terminologická nejednotnost. Týká se to jednak druhů postižení, ale také samotného pojmu postižení. V současném pojetí je v popředí člověk, a teprve následně se hovoří o tom, zda se jedná o člověka zdravého, či s postižením. Dříve se postižení v nímalo s píše jako k ategorie, b yl d iagnostikován d efekt, a podle druhu a stupně postižení následovalo opatření. Dnešnímu přístupu mnohem lépe odpovídá vnímání postižení jako dimenze, tedy rozměru života. Světová zdravotnická organizace vydala v roce 1980 Mezinárodní klasifikaci poruch, disabilit a handicapů MKPDH (International Classification of Impairments, Disabilites and Ha ndicaps). J ednotícím p ojmem s e s tal p ojem postižení (angl. disablement), které zahrnuje tři základní komponenty: poškození, zneschopnění a znevýhodnění. V roce 2001 došlo k revizi a vznikla tzv. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Nehodnotí se již diagnóza jako t aková, al e její vliv n a s ociální roli, situace a prostředí, ve kterém člověk s postižením ži je. N amísto ha ndicapu m luvíme o restringované participaci, tedy omezení v aktivitě důležité ve vztahu k sociálnímu prostředí. Poškozením (angl. impairment) se rozumí jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické struktury či funkce. Marek, Kalvach, Sucharda a k ol. ( 2001) v ymezují i mpairment t aké j ako poruchu. Poškozením je například ztráta oka. Tato porucha je tedy změna funkce na úrovni tělního orgánu či systému. Zneschopněním (angl. disability) se rozumí stav, kdy v důsledku poškození a ve srovnání se stavem zdraví je omezena nebo chybí schopnost jedince vykonávat nějakou činnost takovým způsobem či v takových mezích, které se v daném sociokulturním prostředí považují za normální. Jedná se tedy o poruchu na úrovni celého jedince. Znevýhodněním (angl. h andicap) se r ozumí st av, k dy v důsledku poškození nebo zneschopnění a ve srovnání se stavem zdraví jedinec nemůže nebo může omezeně plnit role, které odpovídají jeho věku, pohlaví, sociálním a kulturním zvyklostem. Může být například znevýhodněn při hledání zaměstnání. Jde o změnu rolí, které člověk zastává ve vztahu ke společnosti. Nově mluvíme o restringované participaci, tedy omezení funkční schopnosti jedince v činnostech důležitých ve vztahu k sociálnímu prostředí. 5

6 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením 2.2. Specifikace zdravotního postižení Z hlediska po stižení se v našich podmínkách rozlišuje m ezi š esti v elkými s kupinami osob s postižením, respektive zdravotním postižením: 1. lidé s mentální retardací (lehká, středně těžká, těžká, hluboká) 2. lidé se smyslovým postižením (vady a poruchy řeči, sluchové postižení, zrakové postižení) 3. lidé s tělesným postižením (postižení horních končetin, dolních končetin, páteře, omezené lokomoce) 4. lidé s kombinovaným postižením (nejčastěji mentální postižení kombinované s tělesným nebo smyslovým postižením, např. DMO, případně s přidruženým duševním onemocněním) 5. lidé s duševním onemocněním (schizofrenie, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti apod.) 6. dlouhodobě (trvale) nemocní (postižení respirační, kardiovaskulární, zažívací, kostní a s valové, k ožní, a lergické, k arcinogenní, i munogenní, c entrální ne bo periferní nervové soustavy, získané poruchy pohybového a nosného aparátu) OSOBA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI Vymezení do Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb., 67) říká, že osobou se zdravotním postižením je člověk, který: byl orgánem sociálního zabezpečení uznán plně invalidním, tedy pobírá plný invalidní důchod (zákon používá termín osoba s těžším zdravotním postižením ), byl org ánem s ociálního zabezpečení uznán částečně invalidním, tedy pobírá částečný invalidní důchod, byl rozhodnutím úřadu práce uznán zdravotně znevýhodněným, tedy jeho možnosti vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či získat n ovou jsou podstatně omezeny z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který je definován jako nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění (zákon používá termín osoba zdravotně znevýhodněná ). Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, poživatelem plného či částečného invalidního důchodu, prokáže fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení (vydává příslušná pobočka České správy sociálního zabezpečení ČSSZ). Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou dokládá rozhodnutím úřadu práce. 6

7 Vymezení od Od 1. l edna 2010 d ochází v Zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ke změně ve vymezení statusu invalidního pojištěnce, a jsou rozlišovány tři stupně invalidity. Podle nové právní úpravy je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Návazně na to, rovněž od 1. ledna 2010, došlo v Zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ke změnám ve vymezení pojmu osoby se zdravotním postižením, a to následovně: Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním n ebo d ruhém stupni, rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoby zdravotně znevýhodněné ) Kvantifikace osob se zdravotním postižením v ČR a Jihočeském kraji Skupina osob se ZP ČR pravděpodobný počet osob Lidé s tělesným postižením Lidé s mentálním postižením Lidé s duševním onemocněním Lidé se smyslovým postižením Lidé s vnitřním postižením Celkem Pravděpodobný počet osob v Jihočeském kraji Zdroj: ČSÚ

8 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Další dostupné údaje o lidech se zdravotním postižením v Jihočeském kraji K bylo v Jihočeském kraji občanů využívajících mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené, z toho ve věku do 18 let. (TP 3 651, ZTP , ZTP/P 6 014). K bylo v Jihočeském kraji poživatelů invalidního důchodu, z toho částečného invalidního důchodu a plného invalidního důchodu. Zdroj: ČSÚ Statistické údaje o nezaměstnanosti osob se ZP v Jihočeském kraji Evidovaní uchazeči o zaměstnání v Jihočeském kraji k : Jihočeský kraj celkem Celkem % Počet uchazečů celkem Z toho Mladiství do 18 let 410 1,8 OZP-zdravotně znevýhodnění 544 OZP-ČID OZP-plně invalidní 19 50letí a starší ,5 Dlouhodobé nezaměstnaní (déle než 6 m.) ,2 Zdroj: Úřady práce v Jihočeském kraji Poznámka: Největší podíl nezaměstnaných osob se ZP na celkovém počtu nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání byl zjištěn v okresech P rachatice (1 8,6 %) a S trakonice (17 %). 8

9 Vývoj počtu evidovaných uchazečů se ZP a jejich podílu na celkovém počtu nezaměstnaných v Jihočeském kraji: k k k OZP celkem Z toho OZZ ČID PID Zdroj: úřady práce v Jihočeském kraji Poznámka: Největší nárůst evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZP byl zjištěn v okresech České Budějovice (180 osob), Český Krumlov (107) a Tábor (205). V Jihočeském kraji vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZP v uvedeném o bdobí celkem o 503 osob se ZP (o 16 %). Evidovaní uchazeči se ZP v členění podle věku k Jihočeský kraj: do 19 % % % % 50 + % CELKEM 4 0,1 80 3, , , Zdroj: Úřady práce v Jihočeském kraji Poznámka: Téměř 2/3 evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZP jsou osoby nad 50 let. Do údajů nebyly zahrnuty okresy Tábor, Strakonice (nebyla dodána data) a Písek (chybně uvedená data). Evidovaní uchazeči se ZP podle délky evidence k Jihočeský kraj: do 6 m % 6 12 % % 24 + % CELKEM m m , , , , Zdroj: Úřady práce v Jihočeském kraji Poznámka: Do údajů nebyly zahrnuty okresy Tábor ( nebyla d odána d ata), P ísek a S trakonice (chybně uvedená data). 9

10 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Evidovaní uchazeči se ZP podle vzdělání k Jihočeský kraj: ZŠ a bez % Vyučen, SŠ bez maturity % SŠ s maturitou % VŠ % CELKEM , , ,2 37 1, Zdroj: Úřady práce v Jihočeském kraji Poznámka: Údaje jednoznačně potvrzují problém nízké kvalifikace osob se ZP, zmiňovaný v předchozích kapitolách. Do údajů nebyly zahrnuty ok resy Tábor, S trakonice ( nebyla d odána d ata) a P ísek (chybně uvedená data) Člověk se zdravotním postižením riziková skupina nezaměstnaných Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pr acích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny populace, což potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, že právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, ženy s malými dětmi, zdravotně postižení občané, lidé nad 50 let, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející emigranti. VÝZNAM PRÁCE PRO ČLOVĚKA S POSTIŽENÍM Práce z aujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Práce tedy neslouží p ouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností v ést r ozhovory, p otkávat j iné l idi a u zavírat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec o bjektivizovat s vé schopnosti a získat pocit odborné kompetence. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními l idmi. V konkrétní práci, k níž jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Z mentálně hygienického hlediska umožňuje pracovní úsilí odvod přebytečné duševní a tělesné energie. 10

11 V kontextu životní dráhy člověka práce určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Prací ukazujeme dětem, které teprve vychováváme, p latné h odnoty. Nabízíme j im možnost ztotožnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluprožívají jejich pracovní úspěchy i nezdary. Skutečnou hodnotu práce člověk obvykle poznává, až když ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení práce z osobního života člověka má totiž podle našich i zahraničních poznatků průkazné negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvyklé časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků a dovedností. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, d ochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný r ozklad i ntegrity o sobnosti. V ytrácejí s e a ktivity, kte ré b yly p ravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. U jedince vede ztráta práce: k poklesu sebedůvěry, ke snížení pocitu v lastní ho dnoty, k poklesu důvěry vůči ostatním lidem, k depresi, f atalismu a k apatii j ako po slednímu st upni psy chického st rádání dlouhodobě nezaměstnaných, který je spojen s pocitem ztráty vlastní hodnoty a s beznadějí, k nárůstu sociální izolace, k obviňování vlastní rodiny ze ztráty práce. J. Šiška dále konkretizuje význam práce pro člověka s postižením: poskytuje ekonomickou nezávislost a vyšší životní standard, pozitivně ovlivňuje sebeurčení člověka (je-li zaměstnán, není nucen žít podle diktátu někoho jiného), status být zaměstnán u člověka s postižením pozitivně ovlivňuje postoje společnosti k lidem s postižením obecně. Podle Henstocka (1989) se prostřednictvím zaměstnávání lidí s mentálním postižením v integrovaném prostředí zvyšují vyhlídky na jejich přijetí ve společnosti, pracovní místo v integrovaném prostředí je prostředkem pro vytváření a rozvíjení sociálních interakcí, práce je jedním ze způsobů, kterým většina lidí pokračuje v učení a rozvíjení kompetencí, zaměstnání je jedním z klíčových aspektů dosažení statusu dospělosti. U lidí se zdravotním postižením vystupují do popředí nejen ekonomické, sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu života, problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon m ají ti to lidé v současné společnosti mnohem menší příležitosti uplatnit se na trhu práce. 11

12 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiženého rodinného příslušníka. Pro os oby s postižením má p ráce n ejen ekonomický, ale i zdravotněrehabilitační a sociálně-adaptační význam: zvyšuje jejich sebehodnocení, pomáhá překonávat problémy v oblasti psy chiky. V zhledem k tomu, ž e 5 4 mládeže s handicapem tvoří jedinci postižení mentální re tardací různého stupně, je nutno pamatovat i na to, že právě zde má pracovní příprava a práce sama významný socioterapeutický význam, který dokonce převyšuje přínos ekonomický. Pro tuto skupinu mládeže je třeba zajišťovat vhodnou pracovní činnost a vznik chráněných dílen ve spolupráci s jejich rodiči a nestátními neziskovými organizacemi. 12

13 SOUVISEJÍCÍ DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření na téma Hodnoty a potřeby osob s mentálním p ostižením realizované studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích oboru Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby s 63 lidmi s mentálním postižením ve věkovém rozmezí let ( 2007) ukázalo, že 84 % respondentů považuje práci (zaměstnání) za důležitou součást svého života. V roce 2004 byl proveden dotazníkový výzkum mezi rodiči žáků pomocných, zvláštních a p raktických š kol v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Strakonice. Z 8 oslovených škol se zúčastnili rodiče v 8 školách. Ve š kolním r oce b ylo n a těchto školách 415 žáků, kteří ukončí školní docházku v letech Podle předpokladů jich nastoupí do zaměstnání jen 6 % (tj. 25). Od rodičů těchto žáků se podařilo získat 165 dotazníků, tj. 40 %, dalších 26 dotazníků pochází od rodičů žáků, kteří ukončí školní docházku v roce Celkem bylo získáno 191 dotazníků od rodičů žáků zvláštních, pomocných a praktických škol. Představitelé škol považují za největší problém svých absolventů v dalším životě především možnost jejich pracovního uplatnění (průměrná hodnota závažnosti problému 8,42 na desetibodové stupnici) a jejich neaktivitu a setrvání pouze doma (průměrná hodnota 6,57). Velkým problémem jsou označovány i nedostatek finančních prostředků (4,58) a nefunkční rodina (4,57) (viz tabulka). Výsledky otázky Co považujete za hlavní problém vašich absolventů? Pozn. U každé možnosti měl respondent ohodnotit míru závažnosti problému hodnotou na stupnici od 1 nejméně závažný do 10 nejzávažnější. Odpovědi jsou seřazeny v pořadí podle zjištěných průměrných hodnot závažnosti. Pořadí Položka (označená možnost) Průměrná hodnota 1. Pracovní uplatnění absolventů 8,42 2. Zůstávají doma, bez aktivity 6,57 3. Málo finančních prostředků 4,58 4. Nefunkční rodina 4,57 5. Chybějící sociální služby 2,57 Rodiče žáků považují za významné znevýhodnění a omezení svých dětí v dalším životě především nezaměstnanost (55 %), nedostatek finančních prostředků (35 %) a předsudky okolí a netoleranci (16 %). 23 % rodičů zastává názor, že jejich dítě nebude v dalším životě nijak znevýhodněno. Na první pohled velmi nízký počet rodičů si myslí, že jejich dítě bude znevýhodněno architektonickými bariérami (3 %). Porovnáme-li vš ak te nto údaj s počtem respondentů, kteří mají dítě s tělesným postižením, z jistíme, ž e v šichni rodiče žáků s tělesným postižením považují architektonické bariéry za závažné znevýhodnění jejich dítěte v dalším životě (viz tabulka). 13

14 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Výsledky otázky Co bude podle Vás Vašeho syna/vaši dceru v dalším životě vzhledem k jeho/jejímu postižení nejvíce znevýhodňovat a omezovat? Pozn. U otázky bylo možné označit více možností. Odpovědi jsou seřazeny v pořadí podle četnosti. Pořadí Položka (označená možnost) Počet % 1. Nezaměstnanost % 2. Málo finančních prostředků % 3. Nic, nebude znevýhodněn % 4. Předsudky okolí, posměch netolerance % 5. Chybějící sociální služby 16 8 % 6. Jiné 12 6 % 7. Architektonické bariéry 5 3 % Rodiče žáků předpokládají, že jejich dítě bude po absolvování školy potřebovat zaměstnání (79 %), zaměstnání v chráněné dílně (14 %) nebo využití centra denních služeb (8 %). Překvapivé je, že 72 % rodičů si myslí, že tyto možnosti budou pro ně a jejich dítě dostupné (viz tabulka č. 4 a č. 5). S názory koresponduje i výčet chybějících sociálních služeb pro absolventy škol představiteli jednotlivých škol. Nejčastěji uváděnou chybějící službou jsou chráněné dílny (75 %), následuje chráněné bydlení a podporované zaměstnávání (50 %), a 38 % chybí centrum denních služeb a osobní asistence. Výsledky otázky Co bude Váš syn/vaše dcera po absolvování školy potřebovat? Pozn. U otázky bylo možné označit více možností. Odpovědi jsou seřazeny v pořadí podle četnosti. Pořadí Položka (označená možnost) Počet % 1. Zaměstnání % 2. Zaměstnání v chráněné dílně % 3. Centrum denních služeb 15 8 % 4. Osobní asistence 5 3 % 5. Nevyplněno 3 2 % 14

15 Výsledky otázky Myslíte si, že tato možnost bude pro Vašeho syna/vaši dceru dostupná? Pozn. Odpovědi jsou seřazeny v pořadí podle četnosti. Pořadí Položka (označená možnost) Počet % 1. Ano % 2. Ne % 3. Nevyplněno 15 8 % Celkem % Jedním ze základních handicapů občanů se ZP bývá nižší úroveň vzdělání a kvalifikace téměř 75 ekonomicky aktivních občanů se ZP nemá maturitu, zatímco u populace celkem je to pouze 60. Základním problémem není zabezpečit pracovní uplatnění všem osobám se zdravotním postižením, ale těm, které pracovat mohou a chtějí. To ale předpokládá umožnit jim získat odpovídající kvalifikaci (po níž je poptávka), vytvořit takové pracovní podmínky (včetně úpravy pracovního prostředí), aby mohly již získanou kvalifikaci uplatnit. S tím ale musí jít ruku v ruce kompenzace více nákladů zaměstnavatelům spojených s vytvářením těchto předpokladů. To ale také znamená odstranit b ariéry v myšlení lidí jak u zaměstnavatelů, tak i u samotných osob se zdravotním postižením, aby jejich uplatnění na volném trhu práce tj. na běžných pracovištích spolu s ostatními - bylo chápáno jako přirozené. Chráněná práce by poté měla být určena těm, kteří ze zdravotních důvodů mají svou výkonnost omezenou v takové míře, že jejich uplatnění v běžném zaměstnání není účelné. (Chráněná práce má své plné oprávnění. Podle mnohých však jen pro občany se ZP s těžším zdravotním postižením, s mentálním postižením, tedy pro ty občany se ZP, kteří ze zdravotních důvodů nemohou podávat plný pracovní výkon, tj. kteří se nemohou plně uplatnit na otevřeném trhu práce.) Zajímavé jsou v tomto ohledu také zkušenosti z USA, kde chráněná dílna měla plnit funkci jakési přestupní stanice ze segregovaného prostředí do integrovaného světa. K přechodu z chráněné dílny na pracovní místo v integrovaném prostředí však podle Golda (1975) prakticky nedocházelo. Pokud ano, pak jen u těch pracovníků, kteří nevyžadovali intenzivní péči. Chráněné dílny tak úlohu tranzitní stanice na cestě k pracovnímu místu v komunitě neplnily. Principy normalizace v oblasti zaměstnávání lidí s mentálním postižením nebyly realizovány. Chráněné dílny ztratily popularitu, a v letech osmdesátých a devadesátých se v USA začal prudce rozvíjet model tzv. podporovaného zaměstnání. To je využíváno také v ČR, bude o něm řeč v dalších kapitolách. 15

16 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením 2.5. Východiska pro začlenění lidí se zdravotním postižením I přes znamení doby (integrace) jsou možnosti začleňování lidí s postižením do běžného prostředí značně omezené. Po mnoho let deklarovaná snaha o integraci vyúsťuje do postoje společnosti, který sice uznává nutnost péče o lidi s postižením, vítá a oceňuje každou snahu o aktivitu ve prospěch lidí s postižením, ale zároveň se zdráhá procesu vzájemného poznávání, respektu a soužití aktivně zúčastnit. Schmid (2005) přímo uvádí, že běžná praxe s lidmi s postižením se vyznačuje opakem integrace: segregace do speciálních zařízení pro postižené, tedy speciálních škol, chráněných dílen, speciálních obydlí a domovů (ústavů). Naše politika péče o postižené se nevyznačuje integrací do společnosti, která by chápala odlišnost jako normální praxi její existence, nýbrž vyčleněním do speciálního světa odlišnosti. Společnost často uznává určité kvality l idí s postižením, výsledky jejich činnosti, ale neumožňuje dostatečně, aby dostali příležitost podílet se také na jejích aktivitách, její práci, spolupracovat s ní. Organizují se výstavy výrobků lidí s postižením a společnost očekává tak trochu jiný výr obek, ne z cela d okonalý, ke kte rému získává vztah skrze jeho postiženého tvůrce. Ale příležitost umožnit podíl a spolupráci člověka s postižením na výrobě běžné věci, běžného výrobku společnost příliš nevyhledává. Nadační fond pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nedávno přišel s myšlenkou udělovat výrobkům, které vyrábějí lidé s postižením, značku, logo Práce postižených. Vedle značky Bio nebo Klasa se tak pravděpodobně brzy budeme moci setkat i s tímto označením. Trochu paradoxně tak využití této značky, kromě vyčlenění postižených do odlišného světa jejich práce, také stírá a zastiňuje práci zdravých lidí, kteří s nimi na výrobku spolupracují, pomohli vytvořit příležitost pro jejich práci a podporují je. J. Š iška pí še, ž e za vhodný teoretický z áklad sl užeb pro o soby s po stižením by l v osmdesátých letech přijat filozofický směr prosazující integraci jedince s postižením do normálního a pozitivně přijímaného socio-kulturního prostředí. Tyto axiomy byly soustředěny pod n ázev " normalizace" (Nirje, 1969; Wolfensberger, 1972) a později "valorizace sociální role." Teorii normalizace aplikoval O Brian (1987) do pěti intencí, které v řadě vyspělých demokratických zemí určily směr při koncipování sociálních služeb a služeb zaměstnanosti pro osoby s postižením. Služby je třeba organizovat tak, aby jedinci umožnili: žít v normálním prostředí, tj. v podmínkách, které určují komunitu/obec, mít příležitost k informovanému a skutečnému rozhodování, a to jak na každodenní úrovni, tak na úrovni závažných životních rozhodnutí, mít příležitost rozvíjet kompetence potřebné pro vykonávání funkčních a smysluplných činností, být respektován a mít pozitivně hodnocenou sociální roli, účastnit se života komunity prostřednictvím sítě sociálních vztahů. 16

17 V tomto světle se však podívejme na princip, který přináší do inkluzivního postoje jedince nebo společnosti nový prostor pro uvažování nad smyslem integrace, inkluze. Jan Pavel II. ve své encyklice O lidské práci píše o potřebě života, v němž by handicapovaný člověk cítil, že není odstrčený na okraj světa práce, ani závislý na společnosti, ale že je plnoprávným podmětem práce, užitečným a respektovaným pro svou lidskou důstojnost, a že je také povolán, aby přispíval k rozvoji a dobru vlastní rodiny a společnosti podle svých schopností. Postižená osoba je jedním z nás a plně se podílí na našem lidství. Mají stejný podíl jako my, jsou stejně jako členové většinové společnosti povoláni, aby přispívali k dobru společnosti. Začlenění lidí s postižením tedy kromě jiného znamená jim tuto povinnost svěřovat a připomínat, pomoci vytvářet k naplnění jejich povolání příležitosti. Baumgart (1985) definuje tento aspekt jako hledání pospolitého bytí. K výše uvedeným východiskům sociálních služeb podporujících začlenění můžeme tedy přiřadit ještě dva cíle: mít příležitost podílet se na lidství komunity, naplňovat povolání přispívat k dobru společnosti. Jako důležité východisko je třeba také zmínit mezinárodní Úmluvu o právech osob se zdravotním p ostižením, rat ifikovanou v nedávné době i Českou republikou. Mezi její deklarované cíle patří například: odstranit stereotypy, předsudky a škodlivé praktiky ve vztahu k osobám s e zdravotním postižením, včetně těch, které se týkají pohlaví nebo věku, ve všech oblastech života, podporovat povědomí o schopnostech a přínosu osob se zdravotním postižením, podporovat p ozitivní v nímání os ob s e z dravotním p ostižením a l epší společenské povědomí v tomto směru; podporovat uznání dovedností, zásluh a schopností osob se zdravotním postižením a jejich přínosu na pracovišti i na trhu práce, podporu všech sdělovacích prostředků při zobrazování osob se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s účelem této úmluvy, podporovat u osob se zdravotním postižením získávání pracovních zkušeností na otevřeném trhu práce, podporovat p racovní a p rofesní re habilitaci osob s e z dravotním p ostižením, stejně jako programy zaměřené na udržení pracovního místa a návrat do zaměstnání, dosažení a udržení co nejvyšší úrovně samostatnosti osoby se ZP, uplatnění v plné míře tělesné, duševní, sociální a profesní schopnosti a dosáhnutí plného začlenění a zapojení do všech aspektů života společnosti. 17

18 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením Habilitační a rehabilitační služby a programy v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb mají být podle úmluvy připraveny a poskytovány takovým způsobem, aby: začínaly pokud možno co nejdříve a byly založeny na multidisciplinárním posouzení individuálních potřeb a předností, podporovaly zapojení a začlenění do společnosti a všech oblastí jejího života, byly do brovolné a do stupné pr o o soby se z dravotním po stižením co n ejblíže místu jejich bydliště, a to včetně venkovských oblastí. 18

19 3. Chráněná dílna 3.1. Chráněná pracovní dílna v ČR Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž úkolem je umožnit pracovní uplatnění lidem se zdravotním postižením. Chráněnou pracovní dílnu vymezuje Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v 7 6. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vymezené n a základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním p ostižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek (viz dále). Zákon o zaměstnanosti v 75 vymezuje také tzv. chráněné pracovní místo. Jedná se o pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro os obu s e z dravotním postižením na základě dohody s úřadem práce. Toto místo musí být provozováno nejméně dva roky ode dne jeho vzniku, které je uvedené ve smlouvě. Stejně jako u vytvoření chráněné dílny, může i při vytvoření nového chráněného pracovního místa zaměstnavatel požádat příslušný úřad o poskytnutí příspěvku (viz dále). Zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením: Činí-li podíl zaměstnanců se zdravotním postižením více než 50 % celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, mluvíme v ČR o tzv. zaměstnavateli zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Tento termín je důležitý z hlediska příspěvků při zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a pro poskytování tzv. náhradního plnění (viz dále). Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami s e zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu v íce n ež 5 0 % osob s e z dravotním p ostižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je p rávnickou os obou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. 19

20 STUDIE: Chráněné dílny v Jihočeském kraji a Horním Rakousku jako součást systémových nástrojů podporujících pracovní uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením V současné době je v Jihočeském kraji 142 zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP. Nejvíce v ČB (50), Písku (31), nejméně v Jindřichově Hradci (7) a Českém Krumlově (8). Podle údajů úřadů práce byly u těchto zaměstnavatelů k (kromě okresů Písek a Český Krumlov nebyla dodána data) následující počty přepočtených úvazků zaměstnaných OZP: Celkem: 1 959,36 Z toho OZZ, ČID: 1 347,81 PID: 611,55 (z toho 500,67 v okrese České Budějovice) 3.2. Příspěvky zaměstnavatelům dle Zákona o zaměstnanosti ČR PŘÍSPĚVEK NA VYTVOŘENÍ CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ DÍLNY Zákon o zaměstnanosti v 76 umožňuje prostřednictvím místně příslušného úřadu práce po skytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa v chráněné dílně pro osobu se zdravotním postižením. Ten může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pro osobu s těžším zdravotním postižením (tj. osoba plně invalidní) může být výše tohoto příspěvku až dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud tedy průměrná mzda činí Kč (průměrná mzda v národním hospodářství za čtvrtletí 2009) mohl by v roce 2010 příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa v chráněné dílně pro osobu se zdravotním postižením být poskytnut až do výše Kč, pro osobu s těžším zdravotním postižením až do výše Kč. V případě vytvoření 10 a více pracovních míst v chráněné dílně pak může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením dosáhnout až desetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pokud se jedná o osoby s těžším zdravotním postižením, činí výše příspěvku až čtrnáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. PŘÍSPĚVEK NA VYTVOŘENÍ CHRÁNĚNÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA Zákon o zaměstnanosti v 75 umožňuje prostřednictvím místně příslušného úřadu práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Ten může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pro osobu s těžším zdravotním postižením může činit maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. 20

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst.

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ Souhrnné informace o možnostech pracovního uplatnění, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a podnikání osob se zdravotním postižením podle zákona č. 435/2004

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Kdo je OZP a proč ji zaměstnat? Dominika Linhartová pracovní konzultant APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 TERMINOLOGIE OZP = Osoba se Zdravotním Postižením Druhy průkazů

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Libor Buganský Mgr. Andrea Pavelková libor.bugansky@ot.mpsv.cz andrea.pavelkova@ot.mpsv.cz Ostrava, 7.10.2011 Nezaměstnanost k 31.7.2011

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ Z á s a d y postupu úřadu práce při posuzování žádostí zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání při poskytování příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů a osob

Více

Ohrožené skupiny na trhu práce

Ohrožené skupiny na trhu práce Ohrožené skupiny na trhu práce Rizikové skupiny na trhu práce občané se zdravotním postižením mladí lidé, mladiství uchazeči o zaměstnání, absolventi vyšší věkové kategorie nekvalifikovaní pracovníci,

Více

I. Úvod do problematiky

I. Úvod do problematiky Informace z ukončené kontrolní akce Hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM stav k 16. 2.2015 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Změna: 340/2014 Sb. Ministerstvo

Více

Podpora zaměstnanosti NEETs v Jihočeském kraji. Jihočeská hospodářská komora České Budějovice 2. prosince 2014

Podpora zaměstnanosti NEETs v Jihočeském kraji. Jihočeská hospodářská komora České Budějovice 2. prosince 2014 Podpora zaměstnanosti NEETs v Jihočeském kraji Jihočeská hospodářská komora České Budějovice 2. prosince 2014 podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ( v % ) Situace na trhu práce 11,0 10,0 10,5 9,5 Podíl

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář AKTUALIZACE Aktualizace k 1. dubnu 2011 ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Komentář Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. dubna 2011 zákonem č. 73/2011 Sb.,

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červen 2014 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 6. 2014

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( s vysvětlujícími příklady)

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( s vysvětlujícími příklady) 1 z 6 16.1.2013 14:54 Integrovaný portál MPSV Zaměstnanost > Obecné informace > Právní předpisy > Výklady a stanoviska > Plnění povinného podílu OZP Výklad 14 zákona č. 435/2004 Sb., Výklad 5 písm. d)

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Registrační číslo ÚP: PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP Úřad práce ČR krajská pobočka v 1) : OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě 78

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červenec 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 31. 7.

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) PF MU Brno 2014 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) International Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) International

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Registrační číslo ÚP: CHPM - zřízení Úřad práce ČR krajská pobočka v: OSÚ S 15 Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona č. 435/2004 Sb., o

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červen 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 6. 2015

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce I. Přehled vybraných zákonných ustanovení zaměřených na PODPORU zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce 1) Oblast

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009 Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Říjen 2009, Praha 1 Úvod Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV) pomáhá lidem,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Úřad práce v Pardubicích

Úřad práce v Pardubicích Úřad práce v Pardubicích Seminář v rámci mikroprojektu EUROPRACA SUDETY Pardubice, 17. 12. 2009 Pravidla pro poskytování podpory v nezaměstnanosti Ing. Eva Šopíková Oddělení evidence a podpory Podpora

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ne_10zadprisppodzam.pdf - Adobe Acrobat Professional Registrační číslo ÚP: Úřad práce 1) : PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem

Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem Tisková zpráva V průběhu prvního čtvrtletí 2004 provedly úřady práce 2 325 kontrol. Kontroloři

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Bc. Ilona Knížková Vedoucí oddělení důchodového pojištění OSSZ Pardubice ČSSZ Praha http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ Nová právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny ANOTACE PROJEKTU OP LZZ WWW.ESFCR.CZ Název a číslo projektu Zpracování ovoce a bylin ve Velké Kraši CZ.1.04/3.1.06/30.00128 Žadatel projektu VS Rychleby s.r.o. 24704971 Olivova 303/49 Praha 251 01 Kontaktní

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP

Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP Změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vládní návrh předložen v květnu 2013 49 novela zákona o zaměstnanosti (od 1.10. 2004) Současně jsou novelizovány zákon č.

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více