na 42. pou do Ellwangen v sobotu 5. ervence 2014! Mnohdy se uzavíráme sami do sebe. Pane, pomoz mi vyjít sm rem k jiným, sloužit t m nejslabším!

Transkript

1 Léto roku 2014 Srde n zveme na 42. pou do Ellwangen v sobotu 5. ervence 2014! Mnohdy se uzavíráme sami do sebe. Pane, pomoz mi vyjít sm rem k jiným, sloužit t m nejslabším! papež František

2 Marko Rupnik - Velehrad realita nahrazována popisnými reáliemi Práv dnes se mnohá z on ch mocenských, stejn jako církevních center jeví vy erpaná. Evropské k es anství trpí obdobím opot ebované, unavené inkulturace. Kulturní zm ny jsou obrovské. Nem ní se pouze p edstava lov ka, m ní se lov k sám. Neprochází zm nou pouze životní styl a jeho hodnoty, ale m ní se dokonce samotné základy hodnotového systému. To, co bylo kdysi bytostn podstatné, je asto nahrazováno tím, co je samo o sob druho adé: realita je nahrazována popisnými reáliemi. Také v církvi a v teologii je poci ována nesnáz, s jakou se dochází k tomu, co je podstatné a co m že dát život. Typicky církevní zp soby jednání jsou nahrazovány zp soby používanými sv tem" a sv tu vlastními. A práv proto není d ležité, aby církev ohledn Velehradu stále jen n co veled ležitého organizovala a vymýšlela, za každou cenu vytvá ela nová díla a projekty. Semeno do Velehradské p dy je už staletí zaseté. O jedné v ci jsem totiž pevn p esv d en: K velehradským poutník m i dnes promlouvá Tajemství a v mnohých se tak rodí tv r í nadechnutí. A práv dnes prožíváme dobu plodnou na tv r í vnuknutí a naše poslání spo ívá v pozornosti k takovým inspiracím; abychom v sob chránili prostor, který plodná vnuknutí u iní t lem. Cyril a Metod j evangelizovali neagresivn, a možná pokra uje tv r í idea Velehradu práv v utvá ení sít vztah, které dalece p esahují hranice, rasy a národy. "Nikdo neobjevil hrob sv. Metod je a také hrob jeho bratra Cyrila v ím z stává hádankou. Ovšem generace, které tímto místem prošly, a které zasely do zem a vyronily v bazilice modlitby, stesky, prosby a díky, mají v tší váhu a sílu, více d jinnosti, než jakýkoliv hrob. Na Velehrad m nikdy nenapadlo modlit se na hrob jednoho ze dvou svatých brat í, zato jsem vždy jasn vnímal, že jsem n jakým zp sobem jejich sou asníkem. Na Velehrad tedy n kdo odpo ívá. Ten, který poutníkovi jako pokorná lou rozsv cuje noc a zah ívá srdce, a to v Evrop, jinak organizované a promyšlené jako dokonalý palác z chladivého skla. Obrázek na 1. stran Hlasu: Mozaika svatých Cyrila a Metod je. Autor návrhu je jezuita a um lec Marko Ivan Rupnik, * 1954 Slovinsko realizace: Centrum Aletti, ím Je autorem mozaiky v bazilice sv. Pia v San Giovanni Rotondo. Jeho díla se však nacházejí i v mariánských svatyních v Lurdech a Fatim. Také kapli Redemptoris Mater ve Vatikánu nebo sarkofág Tomáše Špidlíka na moravském Velehrad zdobí jeho mozaiky. Je autorem ady knih a studií. Velehradská basilika se svým tajemným sv tlem, které se zdá vycházet z vnit ku chrámu, se svou záplavou zlatých forem a soch sv tc, p sobí dojmem nebe na zemi. Tomáš kardinál Špidlík SJ. "Z odvážného díla solu ských brat í Cyrila a Metod je vyrostla kultura našeho národa. Evangelium, které hlásali našim p edk m, ovlivnilo naši kulturu mnohem více, než si n kdy p ipouštíme. Radost a nad je, svoboda i jasný sm r k vysokému ideálu, rozvinuté bohatství ducha i spole enství, které dovede slavit, to všechno pat í k d dictví otc vyrostlém z dar Ducha zprost edkovaným k es anskou vírou." Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký Otázka hrobu sv. Metod je je snad populárn jší než hledání Veligradu, tedy sídla moravských knížat a metropole prvního moravského arcibiskupa Metod je. Co nás tolik zajímá na kostech? Vždy je to prach a popel, který se odevzdává p írod, velkému Božímu dílu. Kosti nás zajímají!?! Ale co myšlenky a dílo tak velikého u itele, jakým byl svatý Metod j se svým bratrem Konstantinem Cyrilem. Není víc první slovanské písmo, staroslov nský liturgický literární jazyk, kterým mohli a mohou Slované velebit Boha, jako jiné národy? Není víc p eklad Bible, Písma svatého a vytvo ení nejstarší slovanské literatury? Není víc nádherný Proglas než kosti? Myšlenky hledejme, ne kosti, milí k es ané!" Prof. Miloslav Pojsl: Doslov z publikace "Velehrad sv. Cyril a Metod j v ikonografii baziliky" 2

3 sobota 5. þervence NÁRODNÍ POUġ KE SV. METODċJOVI DO ELLWANGEN (JAGST) slavnostní poutní bohoslužba v basilice sv. Víta na námčstí prĥvod a modlitba u pamčtní desky sv. MetodČje spoleþný občd v exerciþním domč na Schönenbergu mariánská pobožnost s požehnáním na Schönenbergu, požehnání aut rozlouþení SamozĜejmČ jsou zváni dámy, dčti i páni v krojích. Poutní menu stojí 16 : pĝedkrm, hlavní jídlo, zákusek, káva. PĜihlášky ke spoleþnému občdu adresujte na misii v MnichovČ (do ). TČšíme se na shledanou! 3

4 Postní duchovní obnova na Svaté HoĜe bĝezna 2014 Naši krajané z NČmecka i z ýech se scházejí každoroþnč v postní dobč na Svaté HoĜe, aby naslouchali Pánu a vnitĝním zklidnčním a modlitbou mu byli blíž. Po pĝivítání všech pĝítomných P. Bohuslavem Švehlou, zahájil první úvahou duchovní obnovu jáhen Josef Jonáš. Sobotní rozjímání vedl Mons. Josef Žák z PlznČ. Po občdč byla možnost prohlídky baziliky Nanebevzetí Panny Marie. V odpoledních hodinách následovala druhá úvaha pana Jonáše. V parku jsme se modlili kĝížovou cestu. V nedčli ráno sloužil P. Švehla mši svatou v bazilice, koncelebroval novoknčz P. David Horáþek CSsR., evangelium þetl jáhen Josef Jonáš. Bohoslužba byla pĝenášena Rádiem Proglas. PodČkování za krásný duchovní víkend patĝí Svaté HoĜe, zamčstnancĥm kláštera, kuchyni, tčm kteĝí nás doprovázeli i všem pĝítomným. PĜíští postní duchovní obnova bude bĝezna SPRECHER vedoucí ýeské duchovní služby v NČmecku konec ledna spoluorganizování pohĝbu Otce Karla FoĜta ýeské BudČjovice - Mnichov února Výroþní konference delegátĥ a mluvþích (Sprecher) jinojazyþných duchovních správ v NČmecku a pĝíslušných referentĥ nčmeckých biskupství. Konference se konala v KolínČ nad Rýnem. Na konferenci pĝibývají zástupci východních církví spojených s ěímem (Chaldejská církev, Syrsko - Malankarská církev, Koptové a další) bĝezna - Duchovní obnova na Svaté HoĜe bĝezna - Zasedání výboru stĝediska Velehrad v ěímč kvčtna - NČmecko/þeské setkání knčží v Brannenburgu kvčtna - Úþast na Katolických dnech v ěeznč ěímský poutní dĥm Velehrad volá o pomoc! Poutní dĥm Velehrad je v roce 2014 uzavĝen. Hlavním dĥvodem uzavĝení je ztráta licence (povolení k provozování poutního domu). Mnohé pokoje jsou vlhké, zatéká do stĝech. V souþasnosti jsou proto pokoje vystčhovány a pĝipraveny k rekonstrukci. Probíhají jednání o povolení stavby, která je rozplánována na nčkolik etap. Celkový obnos oprav je odhadován na 1,8 mil.. Schází 1 milion. StĜedisku poutního domu Velehrad je možné posílat dary i nabídnout osobní pĥjþku. Konto v Itálii a kontaktní adresa: ( CENTRO RELIGIOSO BOEMO VELEHRAD Via delle Fornaci, 200, Roma IBAN: IT 34 I BIC: PASCITM1383 Banka: Monte dei Paschi di Siena; Via delle Fornaci, 2/4/6; Roma 4

5 "Mit Christus Brücken bauen - S Kristem stav t mosty" 99. Katolické dny v ezn V bavorském ezn se od 28. kv tna do 1. ervna 2014 p edstavilo v rámci 99. Katolických dn více než 300 církevních spolk, organizací, biskupství, eholních a laických spole enství. P ipraveno bylo více než 1000 jednotlivých akcí zahrnující p ednášky, modlitby, bohoslužby, hudební a divadelní p edstavení, výstavy a další kulturní program. Úvodní mše svatá ve tvrtek 29. kv tna dopoledne na stadionu byla zkouškou odolnosti a vytrvalosti - byla zima a pršelo. P esto se bohoslužby zú astnilo asi deset tisíc lidí. Spolu s n kolika desítkami n meckých biskup koncelebrovali Mons. Adolf Pintí (administrátor eskobud jovické diecéze) a Mons. Anton Otte (probošt vyšehradské kapituly). Napo ítal jsem nejmén sto kn ží v plášt nkách. Ob tní dary nesli eští manželé Barbora a Marek Pokorní se svými d tmi, kte í v ezn bydlí. Doprovázelo je n kolik set d tí, které odd len slavily bohoslužbu slova na vedlejší louce. eze ský biskup Rudolf Voderholzer zvláš p ivítal Otce biskupa Františka Radkovského ze sousední Plzn. P ítomen byl i n mecký prezident Joachim Gauck a další prominenti. Po así se postupn umoud ilo, za alo svítit slunce. I to p isp lo k dobré nálad setkání. Z eských církevních osobností se programu zú astnili: Dominik kardinál Duka, biskupové Jan Baxant a Jan Vokál, Mons. Tomáš Halík a mnozí další. V diskuzích vystoupili mj. bývalý europoslanec Dr. Vladimír Špidla, ministr kultury Daniel Herman. Také mezi dobrovolníky bylo mnoho našich krajan. Sobotní program vyvrcholil poutí do pohrani ního m ste ka Neukirchen beim Heiligen Blut, kde se sešlo mnoho poutník z Bavorska i západních ech. Ned lní bohoslužbou 1. ervna byly Katolické dny slavnostn ukon eny. Díky Ackermann-Gemeinde a dalším esko - n meckým spolk m bylo mnoho materiál i akcí p ipraveno dvojjazy n. My k es ané musíme v d t, že m žeme být státu i spole nosti mnohem prosp šn jší, když budeme mluvit spole nou e í, zahájil na ezenském nám stí Katolické dny n mecký prezident Joachim Gauck. V bec poprvé v historii se N meckých katolických dn zú astnila oficiáln i eská církev. Vedle p espolní plze ské a litom ické diecéze ji v ezn reprezentovala BK s pražskou arcidiecézí. Plze ského biskupa Františka Radkovského jsme mohli potkat na mnoha diskuzích a bohoslužbách. P i jednom programu vypráv l skv lou n m inou o eské církvi, o své osobní cest k ví e a kn žství. Vzpomínal na postavení církve v dob komunismu, na kardinála Tomáška a jeho projekt Desetiletí duchovní obnovy. Publikum pot šil zmínkou, jak v sou asné dob p ichází do eska nová generace sudetských N mc, aby zde pomáhala odstra ovat škody napáchané komunismem. eši m li na Katolických dnech n kolik vlastních stánk. Zájem byl o stánek, kde se rozdávala mapa eských diecézí, propagovala poutní místa i další zajímavosti a památky. Plze ští nabízeli chodské kolá e, litom i tí dobré lehké víno. V elá, srde ná a k es anská atmosféra provázela celé p tidenní setkání. Odcházím z tohoto setkání posílen ve ví e a íkám si, jestli by i eská církev nem la n co takového zkusit, komentoval Katolické dny eský kn z s n meckými ko eny. Mons. Anton Otte 5

6 Návšt va papeže Františka v Svaté zemi: Jordánsku, Palestin a Izraeli kv tna Papež František p ilet l do jordánského Ammánu v sobotu 24. kv tna v poledne. V paláci se setkal s králem Abdullahem II., jeho rodinou a mnoha reprezentanty království. Kéž by tato návšt va p isp la k r stu a prosazování dobrých a srde ných vztah mezi k es any a muslimy." Na Mezinárodním stadionu slavil arabsky a italsky první mši svatou. P ítomno bylo i 1400 d tí, které poprvé p istoupily k 1. sv. p ijímání. Jordánsko poskytuje úto išt asi dv ma milión m uprchlík. Za tuto velkorysou a nelehkou pomoc Svatý Otec všem pod koval. V Zajordání, v míst, kde se Ježíš nechal pok tít od Jana K titele, se papež setkal s uprchlíky a handikepovanou mládeží. Druhý den p elet l papež František do Betléma na palestinské území. Prezident Mahmúd Abbás p ivítal vzácného hosta ve svém sídle. Na Nám stí jesli ek slavil papež latinsky a arabsky druhou mši svatou. P ítomno bylo asi 9000 k es an, také mnoho z pásma Gazy. Po skon ení bohoslužby p ekvapiv pozval Svatý Otec do Vatikánu p edstavitele Palestiny a Izraele ke spole né modlitb za dar pokoje. Odpoledne papež navštívil sociální st edisko Phoenix Center, kde na dvou km 2 žije asi lidí, z toho n kolik set d tí. Po rozlou ení s Betlémem se papež František p emístil do Tel Avivu, kde ho p ijal izraelský prezident Šimon Perés. N kolika vrtulníky pak všichni let li do Jeruzaléma. Na nunciatu e se uskute nilo podve erní setkání ímského biskupa s patriarchou Konstantinopole Bartolom jem. Basilika Božího hrobu je spole n vlastn na latinskou, eckou pravoslavnou a arménsku církví. Bohoslužby zde mohou konat také pravoslavné církve koptského, syrského a etiopského ritu. V této basilice se slavila ekumenická bohoslužba všech t chto k es an. P ítomni byli i biskupové anglikánské a luteránské církve. T etí den se papež na Chrámové ho e setkal s muslimy, modlil se u Zdi ná k a v památníku Jad Vašem následovalo setkání s vrchními rabíny. Odpolední program naplnilo setkání s kn žími, eholnicemi a seminaristy na Olivové ho e v Basilice národ. V Getsemanech zasadil papež odnož jednoho olivovníku hned vedle stromu, který zde p ed 50 lety zasadil papež Pavel VI. Pak se papež vrátil vrtulníkem do Tel Avivu a ve ve erních hodinách odlet l z Izraele do íma. palestinský prezident Mahmúd Abbás, vrchol celé apoštolské cesty: s rabíny u Zdi ná k v Jeruzalém izraelský prezident Šimon Perés setkání papeže Františka a papež František a patriarchy Bartolom je Na tomto míst, kde se narodil Kníže pokoje, bych rád vyslovil svoje pozvání Vám, pane prezidente Mahmúde Abbási, a panu prezidentovi Šimonu Perésovi, abyste se spolu se mnou spojili v intenzivní modlitb k Bohu za dar pokoje. A jako místo konání tohoto modlitebního setkání nabízím sv j d m ve Vatikánu. Všichni touží po míru, mnoho lidí jej denn vytvá í malými gesty; mnozí trpí a trp liv snášejí námahu etných pokus o jeho vytvo ení. A všichni, zvlášt ti, jejichž úkolem je sloužit vlastnímu národu, máme povinnost stát se nástroji a tv rci pokoje p edevším v modlitb. Budovat pokoj je obtížné, ale žít bez pokoje jsou muka. Všichni muži a ženy této zem a celého sv ta nás žádají, abychom p ednesli Bohu jejich vroucí touhu po pokoji. Toto setkání se uskute nilo o Letnicích (Pfingsten) 8. ervna ve Vatikánských zahradách. 6

7 16. kv tna - Oslava svatého Jana Nepomuckého v Mnichov Každý rok se spolu s Ackermann-Gemeinde scházíme v mnichovském Asamkirche, v kostele zasv ceném sv. Janu Nepomuckému. Letošní bohoslužb op t p edsedal mnichovský emeritní biskup Mons. Dr. Franz Dietl. Kostel byl plný, pohošt ní na Velehrad výborné. N kolik p ímluv, které zazn ly letos p i mši svaté: Na p ímluvu svatého Jana Nepomuckého prosíme za ochranu pro všechny lidi pracující na mo i, na ekách a vodních za ízeních i pro ty, kte í stav jí mosty mezi b ehy. Jan Nepomucký se stal ob tí nespravedlivého násilí. Pomáhej všem nespravedliv souzeným, aby jim byla zachována lidská d stojnost, bu pomocníkem v nesnázích, a vít zí pravda nad nespravedlivostí. Katolické dny v ezn se po ádají pod heslem "S Kristem stav t mosty." Prosíme za všechny, kte í usilují o porozum ní a spolupráci mezi Bavorskem a eskou republikou. Jan Nepomucký je mimo jiné patronem generálních viká, prosme za všechny muže i ženy, kte í pracují v církvi, a je jejich víra a láska k církvi živá, ob tavá a neztroskotá na lidských slabostech. N mecko naše farnost P. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, München 089/ , fax: 089/ sál Velehradu: Dachauerstr. 23, München 089/ misie@misie-nemecko.com nebo: Tschechischsprachige-Mission.Muenchen@ebmuc.de bankovní spojení: LigaBank München; konto , BLZ IBAN: DE BIC: GENODEF1M05 Prelát Pavel Ku era, Slune ní nám stí 1, Praha 5 - Stod lky P. ThDr. Emil Valášek, Kühberg 9, Passau P. Waldemar Obr bski CMF Polnische Katholische Gemeinde, Hühnerweg 25, Frankfurt 0173/ Jáhen Ing. Jan Kaplan, Akazienweg 2, Petershausen 08137/99265 Jáhen Luboš Šourek, Seniorenheim, Köln am Rhein Jáhen Josef Jonáš, ernín 73, Zdice u Berouna 00420/ Slovenské katolické misie v N mecku: Sprecher Mons. Rudolf Maslák, Landsberger Str München (089) Pfr. Arpád Bernath (zodpov dný za Norimberk), Friedrichstr Veitsbronn (0911) Pfr. Peter Ce uch, Gemeinde St. Gorazd, Philipp-Fleck-Str Frankfurt am Main (069) Pfr. Peter Hudyma, August Bebel Str Mannheim (0621) Pro zasmání: "Život nekon í vždycky smrtí. N kdy kon í už svatbou." "Pes, který št ká, je nedova ený." "V život je pot eba se pro n co zapálit. V krematoriu už bude pozd." "Víte, kdy ku e naposled pípne? - V samoobsluze u pokladny." 7

8 * Jsme jedna rodina * Všichni jsme brat i * Jsme jedna rodina * K tem byli do církve p ijati: Rosario Neruda, Mnichov Karla Kaderová, Mnichov Opustili nás: Dr. Jan Lexmann, Altdorf nedožitých 84 let Naši jubilanti: 35 let Helena Sabatino, Unterschleißheim ( 4. 4.) 45 let Leona Vogl - Žá ková, Mnichov (18. 4.) Jan Behrens, Rüdesheim (28. 4.) 50 let Martin Lexmann, Radebeul ( 1. 4.) P. Ji í Obru a SJ., Luzern ( 1. 4.) 60 let Hana Dhungana, Mnichov (13. 4.) P. Pavel Hov z, Brno (13. 5.) bývalý duchovní správce ve Frankfurtu 65 let Jaroslava Tichota, Mnichov ( 5. 4.) Vladimír Koutecký, Mnichov (11. 4.) Ing. Jan Smrt, Korntal (19. 5.) 70 let Marianne Hanke, Offenbach (10. 4.) Jan Plášil, Karlsfeld (25. 4.) Marie Popeláková, Martinice (20. 6.) 75 let Julie Mišík, Garbsen (20. 6.) 80 let Dr. Wilhelm Platz, Frankfurt am Main (16. 4.) Alexandra Allis, Mnichov ( 3. 5.) Prof. Dr. Karel Skalický, eské Bud jovice (20. 5.) d íve ím Paul Smíšek, Böblingen (21. 6.) 82 let P. Pavel Ku era, Praha (27. 5.) 85 let V ra Válek, Fellbach ( 3. 5.) Nad žda Krej í, Mnichov (11. 5.) Eliška Cikl, Mnichov ( 1. 6.) 90 let Gertruda Gruber-Goepfertová, Rosenheim (16. 4.) Prelát Josef Šach, Kanada (22. 4.) Nina Bogdanovi, Mnichov (18. 6.) a všichni, o jejichž jubileu jsme se nedozv d li. Pok t ní a vytrvají, v manželství a pokoj mají, zem elé vem do nebe, prosíme, Pane, tebe! A jubilant m? - Živió, živió,. Výro í: 25 let kn žství Mons. Jan Vokál sv cení , ím 40 let kn žství P. Miroslav Ml och OP. sv cení , Walberg 45 let kn žství P. Jan Birka sv cení , Dillingen P. Ji í Kopic SDB , Dillingen Kdo jsme my tvá í v tvá Dít ti Ježíši? Kým jsme p ed d tmi dneška? Jsme jako Maria a Josef, kte í p ijímají Ježíše a starají se o N j s mate skou a otcovskou pe livostí? Anebo jsme jako Herodes, který jej chce zlikvidovat? Jsme jako pastý i, kte í pospíchají, aby se Mu poklonili a uctili Jej svými nepatrnými dary? Anebo jsme lhostejní? Možná jsme rétory i pobožn stká i; lidmi zneužívajícími obraz chudých d tí za ú elem zisku? Jsme schopni být u nich a ztrácet s nimi as? Umíme jim naslouchat, pe ovat o n, modlit se za n a s nimi? Anebo je p ehlížíme, abychom se mohli zaobírat svými zájmy? Papež František v Betlém Požehnaný as volna a prázdnin p ejí P. Bohuslav Švehla, sekretariát misie v Mnichov : Vendula Bílková a Marie Popeláková. Hlas Sv. Cyrila a Metoda Seelsorgebrief Hrsg.: Tschechische katholische Seelsorge in Deutschland Verantwortung und Redaktion Pfr. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, München tisk Typografik, Plze 8