Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Veronika Vašnovská

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Veronika Vašnovská Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu Bakalářská práce 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze, dne Veronika Vašnovská

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmile Fonferové za odborné vedení práce, cenné rady a trpělivost.

4 Abstrakt V této práci se zabývám analýzou informačních zdrojů používaných studenty VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. Zaměřuji se na používání sociálních sítí jako jednoho z možného zdroje informací. Proces získávání informací ke studiu znázorňuji pomocí modelů komunikace, k nimž uvádím jako příklady příspěvky ze studentské skupiny na Facebooku. Tyto příspěvky rovněž zkoumám pomocí obsahové analýzy. Dále se zabývám využíváním oficiálního profilu vysokých škol na Facebooku. V závěru práce shrnuji výsledky dotazníku, který byl zadáván studentům VOŠIS a PIS VŠE. Klíčová slova: informace, informační zdroje, modely komunikace, obsahová analýza, sociální sítě. Abstract In this thesis I am dealing with analyse of information sources used by students of VOŠIS and PIS VŠE to their study. I am focusing on the use of the social networks as one of the possible source of information. The process of obtaining the information to study I am representing with the communication models. For these communication models I am giving the entries from students group on the Facebook as an example and studying them by using the content analysis. I am also dealing with the usage of the official profiles of Universities on the Facebook. At the end of this thesis I am summarizing the results of questionnaire that was assigned to the students of VOŠIS and PIS VŠE. Keywords: information, information sources, models of communication, content analysis, social networks.

5 Obsah Úvod Vymezení pojmů Data Informace Znalosti Informační toky Komunikace Modely komunikace Lineární model Osgoodův a Schrammův model komunikace Danceho model komunikace Newcombův model komunikace Model komunikace Westleye a MacLeana Příjmový model komunikace Rituálový model komunikace On-line komunikace Výhody on-line komunikace Nevýhody on-line komunikace Sociální sítě Facebook Kategorizace informačních zdrojů Oficiální stránky školy Harmonogram, studijní a učební plány Aktuality Intranet Další informace Stránky Vysoké školy ekonomické Informace pro současné studenty, aktuality Integrovaný studijní informační systém Centrum informačních a knihovnických služeb Další informace Moodle Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací Informace od vyučujících...17

6 3.6. Informace od spolužáků Osobní rozhovor Skupiny na Facebooku Další informační zdroje Modely komunikace v praxi Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE První typ modelu Druhý typ modelu Třetí typ modelu Shrnutí Příjmový model Rituálový model Obsahová analýza Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku Výskyt nejvíce používaných slov Studenti s největším počtem příspěvků Konkrétní příklady příspěvků ve skupině Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku Pohled vysokých škol Pohled studentů Shrnutí Dotazníkový průzkum Cíl dotazníku Forma dotazníku On-line verze Tištěná verze Výsledky dotazníku Otázky související s Hypotézou č Otázky související s Hypotézou č Doplňující otázky Potvrzení či vyvrácení Hypotéz...48 Závěr...49 Seznam použité literatury a internetových zdrojů...51 Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů...54 Příloha č. 1 Dotazník...56

7 Úvod V posledních letech zaznamenávají sociální sítě velký rozvoj, a to téměř všude po celém světě. Mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť patří bezesporu Facebook. Počet jeho uživatelů vletošním roce pravděpodobně dosáhne jedné miliardy. Ačkoli dnes Facebook využívají lidé všech věkových kategorií, největší zastoupení má mezi mladými lidmi. Facebook představuje především prostředek on-line komunikace. Facebook původně sloužil ke komunikaci mezi studenty americké univerzity a přestože se rozšířil i mezi běžné uživatele, používají ho studenti ke komunikaci týkající se studia dodnes, a to nejen v Americe. Studenti Vyšší odborné školy informačních služeb (dále VOŠIS ) a Podnikových informačních systémů na Vysoké škole ekonomické (dále PIS VŠE ) mohou spolu komunikovat prostřednictvím chatu či zpráv, ale vhodnější a především účelnější je pro získání informací možnost oslovit větší počet spolužáků. Proto si mezi sebou studenti VOŠIS a PIS VŠE začali vytvářet skupiny. Tyto skupiny mohou být založeny na základě studovaného oboru, podle ročníku nebo jsou založeny pro konkrétní předměty či skupinové práce. Studenti tak zde mají možnost zveřejňovat příspěvky týkající se školy či studia nebo také příspěvky jiných studentů komentovat. Příspěvky jsou rovněž k dispozici i ostatním členům skupiny. Dnes tedy můžeme o Facebooku hovořit jako o možném zdroji informací ke studiu. Téma, které jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci mě zajímalo z toho důvodu, že jsem sama členkou studentské skupiny na Facebooku, který využívám jako dodatečný zdroj informací ke studiu. Díky členství ve studentské skupině jsem měla možnost dlouhodobého pozorování příspěvků v této skupině. Na základě získaných informací se však domnívám, že někteří studenti nepoužívají Facebook jako dodatečný zdroj informací ke studiu, ale jako zdroj primární. A právě proto jsem se rozhodla, že se v mé bakalářské práci zaměřím na analýzu a míru využití informačních zdrojů, které používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. V teoretické části práce nejprve definuji základní pojmy, které se v ní budou dále vyskytovat. Dále se budu zabývat definicí komunikace, zaměřím se na vyjádření struktury komunikace pomocí komunikačních modelů, vysvětlím specifika on-line komunikace, budu se zabývat výhodami a nevýhodami této komunikace, zaměřením se rovněž na komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, konkrétně na Facebook. V další 1

8 kapitole analyzuji informační zdroje, které mají možnost studenti využívat k získávání informací ke studiu. Mezi tyto informační zdroje patří oficiální stránky školy, stránky Vysoké školy ekonomické, Moodle, Systém rezervace témat absolventských/ bakalářských prací a konzultací, informace získané ve škole od vyučujících či informace získané od spolužáků, jak díky osobnímu kontaktu, tak prostřednictvím studentských skupin na Facebooku. V praktické části práce vyjádřím s použitím modelů komunikace proces získávání informací ke studiu, tak jak probíhá mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE. K vybraným modelům komunikace definovaným vteoretické části práce uvedu příklady ze studentské skupiny na Facebooku. Příspěvky ze studentské skupiny rovněž podrobím obsahové analýze, abych mohla zjistit, jaké konkrétní záležitosti týkající se studia zde studenti řeší. Na základě informací, které jsem získala díky členství ve skupině na Facebooku se domnívám, že by studenti využívali jako zdroj informací oficiální profil školy na této sociální síti. Důležité informace týkající se školy či studia by tak byly na jednom místě. Vyšší odborná škola informačních služeb tento profil zatím nemá. Abych si však udělala lepší představu o tom, jaké má takový profil školy na Facebooku výhody i nevýhody, oslovím studenty vysokých škol, které profil na Facebooku již mají. Jelikož potřebuji znát názor i druhé strany, tzn. názor vysokých škol, oslovím rovněž jejich zaměstnance. Na závěr mé práce provedu dotazníkový průzkum, kde oslovím studenty VOŠIS a PIS VŠE, abych si potvrdila či vyvrátila své názory (hypotézy) ohledně aktuálně využívaných informačních zdrojů ke studiu a případné využití oficiálního profilu školy na Facebooku. 2

9 1. Vymezení pojmů Tato kapitola vysvětluje důležité pojmy, které se v práci vyskytují, a dále popisuje vztahy mezi některými pojmy, konkrétně mezi daty, informacemi a znalostmi Data Data reprezentují specifické vlastnosti objektů (entit a událostí v reálném světě) a jsou množinou popisující objekt bez kontextu. Data se stávají informacemi, když je vhodně zpracujeme (strukturujeme) a dodáme za určitým účelem. 1 Data sama o sobě nemají pro člověka příliš velký význam. Lze je chápat jako hodnoty, které popisují nějakou skutečnost nebo jako údaje, které lze přenášet nebo dále zpracovat. Data mohou mít tedy podobu symbolů, čísel či písmen. Získávají se měřením či pozorováním. Při práci s daty se vychází z jejich struktury. Podle míry struktury lze data rozdělit na data strukturovaná, nestrukturovaná či semistrukturovaná Informace Informace představují data, která mají pro člověka nějaký význam či smysl. Vyjadřují smysluplnou interpretaci dat a vztahů mezi nimi. Informace člověka obohacuje, takže díky nim dochází ke snižování či odstranění míry jeho nevědomosti. S pojmem informace se setkáváme již ve středověku. Samotný výraz informace byl však poprvé zaznamenán v roce 1274 ve významu soubor aktů, které vedou kprokázání důkazů trestného činu a k odhalení jeho pachatelů Znalosti Pokud si člověk dá informace do souvislosti, pochopí je, porozumí jim, stávají se z informací pro něj znalosti. Znalost může člověk použít, dál s ní nakládat a také má díky znalosti nějaký užitek. Ten může být peněžní nebo nepeněžní. Nepeněžní užitek představuje např. změnu chování člověka po tom, co získal určitou znalost. 3 1 POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, , str. 61. ISBN POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, , str. 22. ISBN HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října

10 Obrázek č. 1 popisuje výše definované vztahy mezi daty, informacemi a znalostmi. Navíc je zde znázorněna skutečnost, že informace mohou představovat sdělitelné (vyjádřené) znalosti a dále, že informace a znalosti se dají opět zpracovat do dat. Obr. č. 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi Informační toky Pod pojmem informační tok si lze představit přenos informace z jednoho místa na druhé. Mapování informačních toků slouží ke znázornění či pochopení situace, co se s informací děje od místa jejího vzniku až do doby, než se dostane k cíli, tedy než dorazí ke konečnému uživateli. Než k uživateli informace dorazí, může dojít k tzv. šumu, to znamená, že informace může být nějakým způsobem zkreslena či ovlivněna. 2. Komunikace Počátky slovního dorozumívání se odhadují na dobu před více než několika desítkami tisíc let. Definic pojmu komunikace existují desítky. Zbyněk Vybíral ve své knize uvádí definice od různých autorů, například definice komunikace od Michaela Kunczika zní takto: Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů. 5 4 Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online] [cit ]. Dostupné z: 5 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 21. ISBN

11 Irena Reifová ve své knize rovněž uvádí definice od různých autorů, např. George Gerber definuje komunikaci jako sociální interakci prostřednictvím sdělení. Podle Jamese Careyho je komunikace symbolický proces, při němž je realita produkována, udržována a transformována. 6 Asi nejjednodušším způsobem lze tedy proces komunikace popsat jako přenos informace z jednoho místa na druhé, či jako proces dorozumívání se. Mezi základní funkce komunikace, jak uvádí Zbyněk Vybíral ve své knize, je informovat, instruovat, přesvědčit a pobavit. 7 Schopnost komunikace je pro lidi nezbytná, potřebují ji jak v jejich osobním, tak i v profesionálním životě Modely komunikace Strukturu komunikace lze znázornit pomocí modelů komunikace. První zmínky o komunikačním modelu pochází z řecké kultury, konkrétně od Aristotela, a to z doby několik set let před naším letopočtem. Jeden z prvních modelů masové komunikace pochází ze 40. let minulého století a bývá popisován jako model lineární. Modelů komunikace existuje mnoho, např. Irena Reifová ve své knize Slovník mediální komunikace jich popisuje deset, Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové komunikace popisuje čtyři základní modely komunikace Lineární model Jedná se o historicky první model komunikace, který zachycuje komunikační tok jako přenos sdělení od odesílatele k příjemci prostřednictvím komunikačního kanálu a s důsledkem účinku na příjemce. 8 Tento jednoduchý model komunikace je jednosměrný, a proces komunikace uvažuje tak, že obsah sdělení či informace má pro odesílatele úplně stejný význam jako pro příjemce, oba tedy chápou podanou informaci naprosto stejně. Uvedený model komunikace vůbec nepředpokládá, že by proces komunikace mohl být ovlivněn nějakým šumem, ani nepočítá se zpětnou vazbou příjemce. 6 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 99. ISBN VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 23. ISBN REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s ISBN

12 Z tohoto základního lineárního modelu komunikace vycházeli Claude Shannon a Warren Weaver. Shannona a Weavera lze považovat za zakladatele teorie informace. Do jejich modelu komunikace, jak je uvedeno na obrázku č. 2, byl již zahrnut šum, díky kterému může dojít ke zkreslení informace na cestě od odesílatele k příjemci. Obr. č. 2 Shannon Weaverův model komunikace 9 Jako další lineární model lze uvést komunikační model Harolda Lasswella. Podle jeho názoru lze nejlépe proces komunikace popsat, pokud odpovíme na otázky kdo, říká co, jakým kanálem, ke komu, s jakým účinkem a proč. 10 Laswellova definice komunikačního aktu je znázorněna na obrázku č. 3. Obr. 3 Lasswellův model komunikace Osgoodův a Schrammův model komunikace Zakladatelem tohoto modelu je Charles Osgood a Wilbur Schramm. Podle jejich teorie je komunikace kruhový proces, v němž odesílatel a příjemce informace jsou rovnocenní 9 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 88. ISBN Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: toy.sks.cz/lufo/soubory/lufo-100.pdf 11 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s ISBN

13 partneři, které spojuje např. stejná kultura či společnost. Osgoodův a Schrammův model je přijatelný pro zkoumání komunikačních dějů s bezprostřední zpětnou vazbou, např. v případě interpersonální komunikace. 12 Tento model díky zpětné vazbě předpokládá minimální výskyt šumu Danceho model komunikace Spirálový model Franka E.X. Dance vychází z Osgoodova a Schrammova modelu komunikace. Dance se sice přikláněl k názoru, že vyjádření komunikace pomocí kruhového modelu je přesnější než znázornění pomocí lineárního modelu, avšak ani kruhový model není úplně přesný. Dance se přechodem od představy kruhu (v němž se komunikace dostává do stejného místa bodu, ze kterého vzešla) ke spirále snažil lépe postihnout dynamiku komunikace a zdůraznit skutečnost, že dosavadní průběh komunikace vždy ovlivňuje její další vývoj Newcombův model komunikace Model Theodora Newcomba bývá nazýván také jako model ABX. Písmena A a B představují osoby, které spolu komunikují, a písmeno X vyjadřuje určitou situaci, ve které se osoby A a B nacházejí. Tento model klade důraz především na psychickou stránku osob, jež spolu komunikují, a také na vztahy mezi účastníky komunikace. Mohou nastat různé kombinace vztahů, např. A i B mají pozitivní vztah a sdílejí pozitivní vztah k X nebo A a B mají pozitivní vztah, ale A má na rozdíl od B negativní vztah k X apod. 14 Podle Newcomba má právě tento negativní vztah podporovat osoby A a B ke komunikaci, a to díky napjaté situace ve vztahu k X Model komunikace Westleye a MacLeana Tento model vychází z Newcombova modelu ABX, jedná se tedy opět o model mediální (masové) komunikace. Model Bruce Westleye a Malcolma MacLeana popisuje komplexní povahu mediální komunikace, zvláště pak skutečnost, že možnosti zpětné 12 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s

14 vazby jsou v mediální komunikaci minimalizované nebo opožděné. 15 Oproti původnímu ABX modelu se v tomto modelu nevyskytuje jen jeden prvek X, ale je jich více. A to z důvodu, že díky masové komunikaci si osoba A nebo B může vybrat z většího počtu zdrojů, médií. Do modelu Westleye a MacLeana přibyl ještě prvek C, ten znázorňuje masového (mediálního) komunikátora, který zprostředkovává přenos sdělení mezi A a B. 16 Model je zobrazen na obrázku č. 4. Obr. 4 Model Westleye a MacLeana Příjmový model komunikace Tento model vychází z kritické teorie Stuarta Halla. Model bere v potaz to, že příjemců komunikace může být více, ne pouze jeden. Příjemci nemusí vždy chápat dané sdělení či nějakou zprávu přesně tak jak byla myšlena, či ji nemusí chápat každý naprosto stejně. To, jak příjemci chápou určité sdělení, je dáno mimo jiné jejich kulturou, zájmy či kontextem sdělení. Jak zdůrazňuje Denis McQuail ve své knize, tento model jako jediný bere v úvahu moc publika, které danému sdělení přináší význam. 18 Stuart Hall se zabýval právě procesem přeměny (transformace) daného sdělení, a to od jejího vzniku až po podání daného sdělení příjemcem. 15 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 76. ISBN

15 Rituálový model komunikace Rituálový model představuje opak modelu lineárního. Tento model klade důraz spíše na vnitřní uspokojení podavatele (nebo příjemce) než na nějaké účelové využití. 19 Na člověka má tento rituál převáženě pozitivní a příjemný vliv. Rituál může být nějaká událost, jež se pravidelně opakuje, slib, který někomu dáme, či jako rituál lze vnímat intonaci hlasu při rozhovoru s nějakým člověkem nebo způsob toho, jak nás vždy pozdraví. Často se s tímto modelem komunikace lidé setkávají v politické oblasti, nejčastěji před volbami, kdy politici slibují svým voličům, jak se budou mít dobře, pokud zvolí jejich stranu. Jako rituál v masové komunikaci lze vnímat zprávy v televizi, které začínají pravidelně v půl osmé večer a již několik let mají stejnou znělku. Jak uvádí Denis McQuail a Irena Reifová ve svých knihách, jedná se tedy o souvislost v čase a prostoru On-line komunikace Vliv internetu na lidskou komunikaci má podle Zbyňka Vybírala obohacující i neblahý účinek. Neblahý vliv podle něj představuje dopad na kvalitu řeči a myšlení, dopady na životní styl, zdravotní a fyzický stav. Obohacující vliv pak představuje informační dostupnost, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost při zprostředkování kontaktu. 21 Člověk si dnes mnohdy ani neuvědomuje, že díky internetu přebírá do svého jazyka i tzv. anglismy. Když lidé na internetu něco dohledávají, běžně používají termín vygooglovat. Letos je tomu třicet let, kdy se poprvé objevil tzv. smajlík, kterého dnes lidé běžně používají při psaní sms zpráv, ů či při psaní na chatu. Podle Davida Šmahela lze on-line komunikaci rozdělit prostřednictvím čeho jsou informace předávány, a to tedy může být prostřednictvím textu, obrazu, zvuku nebo multimédia (např. videokonference) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s ISBN MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 74. ISBN REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s ISBN VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s ISBN ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s.r.o., 2003, s ISBN

16 Výhody on-line komunikace Globálnost Mezi velkou výhodu on-line komunikace patří bezesporu její globálnost. Díky sociálním sítím může uživatel on-line komunikovat s někým, kdo je na druhém konci republiky nebo na druhém konci světa. Ať už se to týká jeho rodiny či přátel, kteří bydlí v jiné zemi, nebo jsou od něj tak daleko pouze dočasně. Při navazování přátelství s lidmi z cizích zemí může uživatel poznávat jinou mentalitu či kulturu, a také si v neposlední řadě rozvíjet znalost cizího jazyka. Rychlost Další výhodou on-line komunikace je rychlost. Člověk nemusí, jako tomu bylo dříve, čekat několik dní na dopis, ale může komunikovat pomocí ů či chatu a odpověď může dostat během několika vteřin. On-line komunikace je výhodná i z ekonomického hlediska, vezmeme-li v potaz například cenu obyčejné poštovní známky. Anonymita Pokud se člověk rozhodne pro komunikaci on-line např. prostřednictvím chatu, poskytuje mu tato komunikace i jistou míru anonymity. Anonymní komunikace s lidmi pomocí počítače v teple domova může u lidí navozovat pocit bezpečí. Ovšem někteří uživatelé si neuvědomují, že prostřednictvím internetu mohou být anonymní pouze do jisté míry. Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku, stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych, abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně nebo záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který požadavek podal, typ a cíl požadavku, případně další věci KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. VŠE - FIS. 10

17 Jednoduchost Jedním z dalších důvodů, proč je komunikace on-line mezi lidmi natolik oblíbená, je i skutečnost, že tato komunikace může být jednodušší než v reálném životě. Pro mnoho lidí je daleko snadnější vyjádřit svoje pocity, problémy či názory psaným slovem, než aby je řekli druhému člověku do očí. Člověk má možnost rozmyslet si svoji odpověď ještě než druhému člověku odepíše, což například při verbální komunikaci mezi dvěma osobami nemusí být vždy možné. Rovnost Při komunikaci on-line mají všichni stejné příležitosti, jsou si rovni. To souvisí i s jistou mírou anonymity, kdy při této komunikaci nehraje roli, zda je člověk za počítačem malý či velký, hubený či tlustý, běloch nebo černoch, bohatý nebo chudý. Při komunikaci, kdy si lidé nevidí navzájem do tváře, tedy nezáleží na tom, jak člověk vypadá, jaké je národnosti či jakého dosáhl vzdělání Nevýhody on-line komunikace Závislost Mezi negativní stránky on-line komunikace určitě patří možnost nebezpečí závislosti. Mnoho lidí na internetu tráví stále více a více času, brouzdáním po internetu vyplňují nejen svůj volný čas, ale třeba i čas kdy jsou v práci. Na internetu se dá dnes najít již v podstatě cokoliv. Někteří lidé nutně potřebují být on-line, aby jim neuteklo něco nového např. na Facebooku, a když už nemůžou být u počítače, existuje dnes na(ne)štěstí také internet v mobilu, takže on-line může být uživatel v podstatě pořád a kdekoli. A právě tímto způsobem začíná závislost na internetu. Jako u každé závislosti, tak i u této se vyskytují abstinenční příznaky jako je nervozita, třes rukou a nutkavá myšlenka se připojit. Zneužití osobních údajů Zneužití údajů je další velmi závažnou hrozbou při používání internetu. Aby se toto riziko minimalizovalo, je třeba aby uživatelé používali bezpečná hesla k ům či bankovním účtům. Za bezpečné, tzv. silné, heslo se považuje kombinace malých a velkých písmen, číslic a přípustných znaků. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně 14 znaků. Na sociálních sítích či různých chatech by uživatelé měli být velmi opatrní a neměli by nikomu sdělovat své citlivé údaje. 11

18 Osobní údaje nejsou pouze čísla dokladů nebo rodné číslo. Zjednodušeně řečeno to jsou všechny údaje, na základě kterých by mohl někdo jiný přímo či nepřímo určit vaši osobu. Krádež (zcizení) identity je nedovolené shromažďování a používání osobních údajů, obvykle za účelem kriminální činnosti. 24 Požírač času a zdravotní problémy Mezi negativa patří také skutečnost, že u počítačů lidé tráví velké množství času. Na internetu existuje mnoho lákadel, a také při on-line komunikaci s lidmi člověk někdy ani nevnímá, jak čas ubíhá. Dochází k omezení fyzické aktivity a následným zdravotním problémům. Lidi, kteří často sedí u počítače, trápí bolesti zad, bolesti zápěstí od držení myši či problémy se zrakem. Komunikace pouze on-line Komunikace on-line má jistě svoje výhody, ale také nevýhody. Když uživatel komunikuje s někým on-line, nevidí jak se při tom tváří, zda se mu ve tváři odráží radost či smutek. Někdy si také člověk napsaná slova může vyložit úplně jinak, než je dotyčný myslel. Otázkou je, zda si budeme s dotyčným člověkem mít ještě vůbec co říct, až se uvidíme osobně, když už jsme si vše řekli on-line. Zkreslení informací Při komunikaci on-line může docházet ke zkreslení či přeměně informací. Každý člověk může informaci pochopit jinak, trochu si skutečnost upravit, mnohé vypustit a to zcela nevědomě či nezáměrně. Stejně tak veškeré informace uvedené na internetu nemusí být vždy pravdivé. Je tedy vhodné si takto získané informace ještě ověřit či používat další důvěryhodný zdroj Sociální sítě Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 25 Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online] [cit ]. Dostupné z: 12

19 Sociální síť je aplikace, která spojuje lidi na celém světě a umožňuje jim mezi sebou komunikovat, sdílet své zážitky, ale i fotografie, hudbu či videa, vyjadřovat svoje názory, vyhledávat své přátelé či známé, ale také se seznamovat s cizími lidmi. V dnešní době mohou uživatelé přes sociální sítě hledat nové zaměstnání či je využívat při získávání informací ke studiu atd. Možností, které sociální sítě přinášejí, je opravdu mnoho. Právě proto jsou sociální sítě mezi lidmi tolik oblíbené. V současné době snad každý mladý člověk využívá nějakou sociální síť, avšak sociální sítě získávají čím dál více příznivců i v ostatních věkových kategoriích. Počet uživatelů tedy neustále stoupá Facebook Facebook patří mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť. Počet uživatelů v roce 2012 pravděpodobně dosáhne Obr. č. 5 Logo Facebooku 26 jedné miliardy. Založil ho 4. února 2004 student Harvardské univerzity Mark Zuckerberg a původní název zněl The Facebook. Původně měl sloužit pouze ke komunikaci mezi studenty Harvardu, zájem o něj byl ale tak obrovský, že se začal rozšiřovat do ostatních univerzit a později i mezi běžné uživatele. Mark Zuckerberg bývá označován jako nejmladší miliardář, nový Bill Gates či jako autor nejlepšího nápadu od vzniku Googlu. 27 O vzniku Facebooku byl také v roce 2010 natočen film The Social Network. Uživatel se na svůj profil na Facebooku přihlašuje pomocí u a hesla. Založit si profil může každý, starší třinácti let. Kromě standardních funkcí umožňuje Facebook mimo jiné možnost vytváření skupin. Skupinu mohou tvořit lidé, které spojuje nějaká záliba, mohou to být kolegové z práce, nebo třeba studenti, studující stejnou školu, případně i stejný ročník. Členové skupin mohou mezi sebou diskutovat, a jejich příspěvky se zobrazí pouze ostatním členům, nikoliv však všem přátelům daného uživatele. 26 Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online] [cit ]. Dostupné z: 27 Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 13

20 3. Kategorizace informačních zdrojů Cílem této kapitoly je analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. Informační zdroje mohou být jak oficiální, tak neoficiální. Informační zdroj lze chápat jako prostředek společenské komunikace tvořený množinou informací a sloužící k jejich fixaci (záznamu) a/nebo přenosu v čase a prostoru či jako systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty...) Oficiální stránky školy Oficiální stránky školy ( slouží jak studentům VOŠIS, tak studentům VŠE, konkrétně oboru PIS na Fakultě informatiky a statistiky. Výuka na Vyšší odborné škole informačních služeb byla zahájena v roce 1992, od září 2002 nabízí ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze bakalářský studijní program Aplikovaná informatika, obor Podnikové informační systémy. 29 Výuka probíhá na základě akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Harmonogram, studijní a učební plány Studenti zde najdou harmonogram pro daný akademický rok. Zde jsou k dispozici informace o délce trvání semestru, zkouškovém období, data státních zkoušek či odevzdání absolventských či bakalářských prací. Dále je studentům k dispozici studijní a učební plán. Vzorový studijní plán představuje doporučený seznam předmětů, které by měl student vystudovat v každém semestru. V učebním plánu jsou k dispozici informace o jednotlivých předmětech, tedy co bude náplní předmětu, jaká je jeho studijní zátěž a požadavky na ukončení Aktuality Studenti zde rovněž najdou aktuality, tedy informace od vyučujících či ze studijního oddělení. Informace od učitelů se nejčastěji týkají jakýchkoli změn v předmětu 28 Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online] [cit ]. Dostupné z: 29 Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online] [cit ]. Dostupné z: 14