SYNERGIE VE VENKOVSKÉM PROSTORU. Paradoxy rozvoje venkova

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SYNERGIE VE VENKOVSKÉM PROSTORU. Paradoxy rozvoje venkova"

Transkript

1

2 SYNERGIE VE VENKOVSKÉM PROSTORU Paradoxy rozvoje venkova Kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova Jan Binek Hana Svobodová Kateřina Chabičovská Jan Holeček Iva Galvasová Jaroslav Martének GaREP, spol. s r. o. Společnost pro regionální ekonomické poradenství Brno

3 Autorský kolektiv: Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jaroslav Martének Recenzovala: Ing. Svatava Nunvářová, Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity GaREP, spol. s r. o., Brno 2010 náměstí 28. října 3, Brno, ISBN

4 SYNERGIE VE VENKOVSKÉM PROSTORU Paradoxy rozvoje venkova Kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova Publikace byla vytvořena v rámci výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR s označením QH82249 SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova řešeného týmem společnosti GaREP, spol. s r. o., v rámci Programu výzkumu v agrárním sektoru jako třetí ze série publikací rozvíjející téma synergie. Hlavní myšlenkou projektu je rozvinutí synergie v přístupu k rozvoji venkova. Projekt usiluje o dosažení synergického účinku při aplikaci účelně vybraných postupů, opatření a nástrojů k podpoře vyšší kvality života na venkově a podnikání v agrárním sektoru. Uvedený účinek bude umožněn zvýšením kvality činností institucí ovlivňujících tento rozvoj. Hlavním principem řešení je komplexní a interdisciplinární pohled na vytyčený předmět zkoumání. Řešitel výzkumu: GaREP, spol. s r. o., společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno 3

5 OBSAH Úvod Paradoxy vymezování venkova Paradoxy rozvoje venkova Paradoxy rozvojových představ Paradoxy působení státní správy na rozvoj venkova Vlastnické paradoxy venkovský způsob života a vztah k půdě Paradoxy zemědělské Paradoxy zemědělského podnikání Paradoxy dotací do zemědělství a jejich efektů v rozvoji venkova Paradoxní výprodej státní půdy Paradoxy řešení problémů Prostorové souvislosti problémů Paradoxy řešení problémů Paradoxy rozvojových nástrojů Nabídka rozvojových nástrojů Paradoxy uplatňování nástrojů Pozemkové úpravy a jejich efekty v rozvoji venkova Paradoxy spolupráce Fungování spolupráce Leader metoda spolupráce versus LEADER dotační program Různorodost spolupráce Paradoxy informační Informace versus znalosti Předávání informací Závěr Literatura Seznam zkratek

6 ÚVOD Život je plný paradoxů. Často se setkáváme se skutečnostmi, nad kterými nám zůstává rozum stát, které nedávají smysl, ale přesto se dějí. Ve vztahu k veřejné správě, ať již její politické či výkonné dimenzi, se nás toto paradoxní dění dotýká až na hranici absurdity. Lidská společnost se svojí snahou o organizaci subjektů a jejich vztahů, nastavováním pravidel chování a dalšími okolnostmi sice vytváří podmínky pro fungování řady struktur, na druhou stranu právě tou přílišnou snahou o organizaci vytváří problémy nové a chová se kontraproduktivně. Rozvoj venkova je významné společenské téma. Zvažují se různé společensko-ekonomické či environmentální konsekvence tohoto prostoru (klidný prostor pro život, území spjaté s přírodou, místo pro rekreaci, produkční prostor zemědělství, prostor pro rozšiřování měst apod.). Tyto úvahy ústí do pojmenovávání hodnot, problémů, šancí venkova. Uskutečňují se různé kroky k jejich uchování, vyřešení, rozvinutí. Venkov se v důsledku těchto aktivních snah mění řada věcí se zlepšuje, objevuje se i nemálo degradujících jevů. Něco se však přes všechny snahy nemění. Realizace rozvojových aktivit s sebou přináší paradoxy, jichž je i vzhledem k abstraktnosti pojmu venkov více než v jiných oblastech. Paradox je dle slovníku cizích slov logicky neřešitelný rozpor. V oblasti rozvoje venkova je rozporných skutečností celá řada. Počínaje uchopením venkovského prostoru jako takového, přes protichůdné cíle jeho proměn a proti sobě působící nástroje, jimiž může být ovlivňován, po oblast rozvojových struktur a aktérů, kteří zde v tomto směru působí. V jednotlivých částech publikace jsou ve vztahu k obecnějším tématům či procesům pojmenovány rozpory (paradoxy) rozvojového dění na venkově a ve vztahu k venkovu. Tyto rozpory jsou vřazeny do širšího kontextu a je naznačeno pozadí jejich vzniku. V podtitulu publikace je zdůrazněno, že záměrem rozboru paradoxů je kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova. Upozornění na proti sobě působící opatření či na špatné přístupy je prvním krokem k jejich omezení a odstranění. Autoři se již delší dobu ve své výzkumné i praktické činnosti soustavně věnují rozborům podmínek fungování a rozvoje venkova a účelně spolupracují s odpovědnými subjekty ve veřejné správě při hledání efektivních cest, jak nalezené problémy řešit a tedy i nalezené paradoxy eliminovat. 5

7 S ohledem na uvedenou skutečnost si autoři v této publikaci dovolili nadsázku i kritiku, protože na některé věci je třeba upozornit skutečně důrazně. A přes toto kritické vyznění oceňují velký kus cesty, který venkov ve svých proměnách ušel za posledních 20 let, výsledky obětavé činnosti řady osobností a odhodlání v započatém díle pokračovat. Věříme, že publikace bude impulzem pro hlubší zamyšlení nad pojmenovanými problémy a zejména že poslouží k vyjasnění způsobů, co udělat pro odstranění největších paradoxů. Motto paradoxů rozvoje venkova: Největší brzdou rozvoje venkova, paradoxně, je často právě snaha o jeho rozvoj. 6

8 1. PARADOXY VYMEZOVÁNÍ VENKOVA Základem rozvoje území či určité oblasti lidského života je jasné vymezení prostoru rozvojového působení. Obtíže spojené s takovýmto uchopením venkova jsou jednou z příčin, proč se venkov potýká s nedostatečným společenským uznáním a také s nepochopením rozvojových představ. Paradoxy vymezování venkova jsou vyjádřením nesouladu mezi úrovní, způsobem a využitím daného vymezení. Pojem venkov je neurčité a do jisté míry abstraktní označení osídlené kulturní krajiny se specifickými charakteristikami. Co je venkov, vnímáme v podstatě intuitivně, na základě řady znaků různorodé povahy. Zásadní otázkou je, zda je vůbec možné vymezit venkov jednoznačně a exaktně, a pokud ano, za jakých podmínek a k jakému účelu (Binek a kol., 2009: 11). Řada odborníků se v poslední době přiklání k názoru, že jednoznačné vymezení venkova je velmi obtížné, protože nelze vymezit jeden venkov, ale několik typů venkovů s různými znaky ať už kvantitativními, či kvalitativními (např. příměstský venkov, odlehlý apod.). Regionální politika však pohlíží na venkov jako na jeden prostor se stejnými předpoklady rozvoje a stejnými problémy. Diferenciací je zpravidla myšleno rozlišení mezi venkovským a městským prostorem, rozdíly v sociálním postavení, ekonomickém prostředí či v tradici a historii měst na jedné straně a venkova na straně druhé. Přitom jenom zběžný pohled na český venkov odhalí zásadní rozdíly ve velikosti, vybavenosti a roztříštěnosti sídelní struktury nebo třeba v poloze obcí vůči centrům osídlení (Perlín, 2010). Výchozí otázkou tedy není, jak venkov vymezit, ale spíše za jakým účelem vymezovat venkov. Můžeme uvést následující hlediska: 1) Vymezení venkovských území pro uplatnění rozvojových nástrojů. 2) Vymezení venkovských území pro statistické účely. 3) Specifická vymezení (klasifikace) venkovských území. Vymezení území pro uplatnění rozvojových nástrojů musí být už vzhledem ke svému užití obvykle spojenému s přerozdělováním veřejných prostředků jednoznačná. Z tohoto důvodu bývají i poměrně jednoduchá a tedy logicky unifikující. Ve vztahu k celistvosti prostoru bývají vymezována velká území na základě určitého souhrnného ukazatele (např. dle hustoty zalidnění) či dle vybrané charakteristiky jednotlivých obcí (např. počet obyvatel). Odlišnost těchto přístupů je zřetelná při srovnání grafického průmětu kritéria OECD a klasifikace území ČR uvedené v Programu rozvoje venkova ČR (PRV ČR) na obr. 1 a 2. 7

9 Venkovské a městské obce metodologie OECD Venkovská obec < 150 obyvatel/km 2 Prevážně venkovské (>50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Významně venkovské (15-50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Převážně městské (< 15 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Obr. 1: Venkovské a městské území dle metodologie OECD (2000) založené na hustotě zalidnění Pramen: Eurostat population census [on-line] V realitě ČR vymezení OECD de facto odráží rozlišení území zařazených pod cíl 1 a městského území Prahy. Typologie zpracovaná na základě vybavenosti subregionálních jednotek s obyvateli v Programu rozvoje venkova ČR (obr. 2) nakonec nebyla využita jako podklad pro diferenciaci rozvojových nástrojů (tím byla pouze velikost obcí s diskutovanou hranicí 500 obyvatel). Využití jednoznačných kritérií pro stanovení území rozvíjených jako venkovská obvykle paradoxně potlačuje logiku přirozených rozvojových celků tvořených většími i menšími obcemi (spádová území, resp. mikroregiony. Otázkou tedy je, kdy upřednostnit širší rozvojový kontext a stavět více na spolupráci a synergii, a kdy naopak podporovat pouze venkovské (tj. malé) obce v území bez ohledu na charakter a problémy tohoto území (v periferní oblasti i v příměstské oblasti). Vymezování venkovských území/obcí s sebou přináší dva zásadní problémy: 1) Striktní určení kvantitativních indikátorů (zejména počet obyvatel, hustota zalidnění) např. pokud má 499 obyvatel, žádá o dotaci z Programu roz- 8

10 voje venkova prostřednictvím SZIF. Pokud však přesáhne hranici 500 obyvatel, žádá o dotaci z příslušného regionálního operačního programu (ROP). 2) Striktní vymezení hranic administrativních území krajské dotační programy pro venkovské obce jsou nastaveny v rámci administrativních hranic. Pokud chtějí spolupracovat dvě obce, kdy jedna je na území jednoho kraje a druhá na území jiného, nelze je podpořit ze stejného dotačního programu. Souvisejícím paradoxem rovněž je, že čím přesněji se daří venkov vydefinovat, tím méně tato definice odráží skutečnou realitu. Typologie subregionálních jednotek Městské aglomerace (pracovní vymezení) Mezilehlé území (pracovní vymezení) Periferijní území (pracovní vymezení) Hranice k Hranice krajů Hranice subregionálních jednotek Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS Praha, a.s. Mapový podklad ČÚZK 2003 Obr. 2: Typologie prostoru pro vymezení venkovských oblastí zpracovaná na základě vybavenosti subregionálních jednotek Pramen: Program rozvoje venkova ČR na období , MZe 2008 Na Slovensku je vymezení obcí pro účely čerpání z dotačních programů pojato zcela odlišně než v Česku: obce mimo Bratislavský kraj jsou v souvislosti s principem územní koncentrace v Národním strategickém referenčním rámci na roky rozdělené do skupin podle významu jejich lokalizace v sídelním systému. 9

11 Tyto skupiny tvoří inovační póly růstu (78 obcí) a kohezní póly růstu (858 obcí). Další skupinu tvoří obce, které nejsou póly růstu v zájmovém území pólů růstu (393), a obce, které nejsou póly růstu mimo zájmové území inovačních pólů růstu (1 489) tyto obce jsou oprávněné čerpat finanční prostředky z Programu rozvoje venkova (67 % obcí). Zbývajících 33 % tvoří obce, které mohou čerpat finanční prostředky z ROP. Nemohou tedy jako v České republice nastat problémy s překročením stanoveného počtu obyvatel či hranice území. Členění určená pro statistické účely jsou značně různorodá. Jejich prvořadým účelem je zachytit vývoj určitých jevů v určité struktuře. Mohou být variantní. Na jejich základě lze sledovat podmíněnosti volby ukazatelů apod. Příkladem tohoto přístupu jsou aktivity Českého statistického úřadu: v roce 2008 vznikla studie Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006 a krajské reprezentace postupně vydávaly i detailnější průměty ukazatelů do území jednotlivých krajů. Jedna z variant vymezení je zachycena na obr. 3. Obr. 3: Vymezení venkovského prostoru dle studie Českého statistického úřadu (Varianta 1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do obyvatel) Pramen: Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006, ČSÚ,

12 Ostatní (specifická) vymezení (klasifikace) venkovských území či obcí provazují různé pohledy či zvýrazňují určité charakteristiky. Odvíjí se od dostupných statistických ukazatelů, přičemž složitost výpočtů a tudíž i vymezení odpovídá erudovanosti zpracovatele. U všech výpočtů pak výsledek odpovídá tomu, jaké jsou zvoleny vstupní údaje (a také obvykle tomu, jak si představujeme, že by měl výsledek vypadat když vychází tak, jak nepředpokládáme, upravíme vstupní údaje či metodu zpracování). Tato členění jsou založena na hodnocení charakteru sídel, obcí, či mikroregionů a zohledňují specifické rysy jednotlivých území. Z velmi specifických členění lze uvést národopisné klasifikace. Příkladem povedeného komplexního členění, které usiluje o prostorový průmět jednotlivých venkovů, tj. venkovských území s určitým charakterem či společnými znaky, je typologie znázorněná na obr neprofilovaný venkov 7. Strukturálně postižený průmyslový venkov 6. Intenzivní rekreační oblasti 5. Problémový rekreační venkov 4. Vybavený moravský venkov 3. Moravské periferie 2. Nerozvojový sousedský venkov 1. Jádrový venkov vyřazeno Obr. 4: Typologie venkovského prostoru založená na komplexu socioekonomických charakteristik Pramen: Perlín, 2010 Vymezení venkova bývá obvykle zjednodušeno na vymezení podle velikosti obcí. Tímto přístupem vymezuje venkovské obce řada subjektů Český statistický úřad vytvořil dokonce osm variant vymezení venkova, 11

13 jiné varianty uvádí OECD, jinak je venkov vymezen pro účely realizace Programu rozvoje venkova České republiky na období , své vymezení používají regionální operační programy, jiné krajské úřady Paradoxem je, že starostové obcí vnímají venkovskost své obce většinou odlišně od těchto přístupů. Příkladem mohou být výsledky dotazníkového šetření v obcích Zlínského kraje s méně než obyvateli, kdy 85,6 % starostů těchto obcí považuje svoji obec za venkovskou. Obr. 5: Příklady vymezení venkova Pramen: Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji. Brno: GaREP, spol. s r. o., 2010 Prostorové nejednoznačnosti zachycení venkova dokumentují i následující teze: I ve venkovských obcích se nachází lokality s městským charakterem zástavby. Nemalá území měst jsou ve své podstatě venkovskými sídly. Existují venkovské obce, kde tradice vymizely. Na druhé straně v mnohých městských částech přetrvalo či bylo obnoveno mnoho tradic (často jde ale o bývalé venkovské obce, které vrostly do většího města). V posledních desetiletích došlo k výrazné proměně společenského chování, takže řada lidí na venkově žije městským způsobem života. Mnozí 12

14 obyvatelé měst vytváří aktivní sousedské komunity či se stěhují na venkov, aby mohli žít venkovským stylem života, pokud za něj ještě lze něco označit. Není tedy možné slučovat přístupy k vymezení venkovského území, které je především charakterizováno jasnou vazbou s nějakou prostorovou lokalizací a uspořádáním hmoty, a přístupy k vymezení venkova jako určité sociálně ekonomické entity, která je charakterizována především prostřednictvím určitých znaků, zachycujících souvislost s lidmi a jejich aktivitami (viz dodržování venkovských tradic v městských částech třeba hody, trhy apod., a naopak velmi městské projevy chování lidí dosídlených do venkovského území...). Výše uvedené naznačuje, že je velmi obtížné poskytnout jednoznačnou charakteristiku venkovského prostoru. To, že každý hledá nějaké vymezení (které je z podstaty věci účelové a generalizující), je třeba vnímat pozitivně. Každé takovéto členění má svůj specifický význam a je důležité tuto přidanou hodnotu využít v poznání určitého problému, zachycení určité souvislosti a výsledně v rozvoji určitého aspektu venkova. Právě soubor různorodých pohledů je základem pro reálné vnímání venkova a následně pro jeho skutečný rozvoj. 13

15 2. PARADOXY ROZVOJE VENKOVA Paradoxy rozvojových představ Pod pojmem rozvoj bývá obvykle chápán proces pozitivních změn (obvykle v oblasti sociální, ekonomické a environmentální). Rozvoj venkova je již pojem značně abstraktnější, a to především vzhledem k pružnosti vnímání venkova/venkovských obcí/území. Co lze tedy ve skutečnosti považovat za rozvoj venkova a jak je tento rozvoj naplňován? Rozvoj venkova je komplexem dílčích rozvojových složek, které jsou znázorněny na obr. 6. Jednotlivé složky se vzájemně ovlivňují, mají společné aktéry a podobné rozvojové nástroje. Pokud rozvineme jednu složku, obvykle dojde i k rozvoji dalších. Zeměd lství, lesnictví a Kultura, tradice krajiny prost edí OBLASTI ROZVOJE Obyvatelstvo AKTÉŘI Pr myslová emesla Správa obce NÁSTROJE APLIKAČNÍ ÚZEMÍ, CÍLOVÁ SKUPINA Cestovní ruch, rekreace Infrastruktura Služby, vybavenost, vzd lávání Obr. 6: Rozvojové oblasti venkova Pramen: Svobodová, H.: Faktory rozvoje venkova v podmínkách České republiky. Rigorózní práce. Brno: Geografický ústav PřF MU,

16 Rozvoj venkova je také stále více zdůrazňovanou součástí cílů Společné zemědělské politiky EU, avšak není možné jej vnímat odděleně bez kontextu regionální politiky (Binek, Svobodová, 2009). Průnik v cílech a opatřeních rozvoje venkova, formulovaných v rámci společné zemědělské politiky i regionální politiky, je zřejmý a je nutné podpořit snahy o synergii rozvojových aktivit vycházejících z těchto politik. Prioritami rozvoje venkova v uvedeném kontextu a s důrazem na komplexní rozvoj venkovských regionů jsou dle Evropské komise 1 mimo jiné: podpora konkurenceschopnosti (paradoxem však je, že např. pravidla pro zemědělské subjekty v nových zemích zejména dvourychlostní dotační systém jsou do roku 2013 nastavená tak, aby zemědělci těchto zemí nebyli v rámci celé EU či světa příliš konkurenceschopní), péče o krajinu (zde se jako paradox jeví nedostatečné financování komplexních pozemkových úprav, které jsou jedním z nejdůležitějších funkčních nástrojů péče o krajinu; jiným paradoxem je bezohledné zabírání kvalitních půd fotovoltaickými elektrárnami, kdy dochází nejen k estetickému zhoršení vnímání krajiny, ale také k degradaci kvality půdy pod fotovoltaickými články), posílení infrastruktury obcí (v českém prostředí se toto posilování infrastruktury paradoxně jeví jako černá díra neustále se investuje, ale výsledky nejsou příliš zřetelné). Z výše uvedeného je patrné, že podmínky nastavené Evropskou unií shora (tedy příliš obecně) nejsou a v kombinaci s projevy specifik českého prostředí často ani nemohou být naplněny. Čeští úředníci ovšem také často přetváří ve svých dokumentech a rozhodnutích priority rozvoje podle svého nejlepšího mínění, což se při snaze o aplikaci v praxi obvykle jeví spíše jako kontraproduktivní. K rozvoji můžeme přistoupit komplexně a usilovat o spolupráci všech relevantních aktérů a o synergické působení rozvojových nástrojů (zde je nezbytným předpokladem kvalitní plánování), nebo se věnovat rozvoji jednotlivých oblastí a řešení jednotlivých problémů podle aktuálně dostupných nástrojů (nejčastěji získatelných dotací ), podle finančních a odborných dispozic či ochoty a aktivity jednotlivých aktérů. Ve druhém případě je 1 Evropská komise. URL <http://ec.europa.eu/agriculture/capexplained/sustain index_cs.htm> [cit ] 15

17 třeba mít v patrnosti riziko, že jednotlivé činnosti a jejich dopady nemusí být slučitelné. Paradoxním případem potom může být snaha o rozvoj určitého periferního území jedním rezortem (např. speciální dotační prostředky a metodická pomoc) a opatření jiného rezortu, které situaci zhorší (např. zrušení nejbližší střední školy či sociálního zařízení z důvodu finančních úspor). Jedním z paradoxů je fakt, že rozhodování o obecných směrech a podmínkách rozvoje venkova se uskutečňuje ve velké vzdálenosti od venkova bez reálných podkladů (názory obyvatel, starostů apod.) a znalosti poměrů na venkově, často v kontrastu k rozvoji města či ve vazbě na zemědělství. Představy o rozvoji venkova se liší i podle osobních dispozic, životních zkušeností a kvalifikace osob v daných pozicích. Jinak vnímá rozvoj venkova starosta venkovské obce, jinak mladý obyvatel venkova, jinak senior. Podle svých kompetencí bude odlišně vnímat rozvojové priority pracovník kraje, pracovník ministerstva, jinak zástupce specifické zájmové skupiny. Klíčové je, do jaké míry dokáže kdokoliv z nich kvalifikovaně vystupovat jako představitel dané instituce a z této pozice o rozvoji venkova rozhodovat. Důležitá je také otevřenost představitelů jednotlivých institucí vůči všem zainteresovaným stranám na rozvoji venkova, které často rozhodnutí úředníků a politiků nemohou ovlivnit jinak než účastí ve volbách, což je možnost velmi omezená. Např. při vzniku nového zákona nemá občan (ani skupina občanů) možnost jakkoliv ovlivnit jeho obsah, nemůže se účastnit připomínkového řízení a vstupovat do tvorby normy. Může pouze oslovit své poslance, kteří budou o připraveném zákoně rozhodovat, což dává minimální šanci na jakoukoliv změnu předložené normy. Nastavení politiky rozvoje venkova se navíc děje striktně podle určitých daných pravidel, přitom by se však v řadě případů lépe uplatnil tzv. selský rozum (kterýžto pojem právě z venkova pochází a tradičně byl pro přístup k venkovu charakteristický). Selský rozum de facto naplňuje principy udržitelného rozvoje, protože při realizaci rozvojových aktivit bere ohled i na jejich širší dopady např. že nelze žít na dluh, při plánování je třeba myslet i na budoucí generace, podnikání či dopravní infrastrukturu lze rozvíjet do určité míry (aby nedošlo ke zhoršení kvality života v území) atd. Na druhé straně je se selským rozumem spojen konzervatismus, tradicionalismus a tedy jistý odpor vůči dynamickému rozvoji. V případě rozvoje venkova je nejtěžší posoudit jeho přiměřenost. Je nutné klást důraz spíše na kvalitativní aspekty rozvoje, aby bylo co nejlépe naplněno očekávání všech skupin obyvatelstva i dalších subjektů, které v obci 16

18 sídlí. Kvantitativní pojetí rozvoje totiž může ve značné míře měnit charakter rozvíjeného objektu (např. z vesnice se stane město ). Za rozvoj bývá také často obyvateli venkova chápána i stabilita, tedy stav, kdy se mají dobře a jsou se stávajícími poměry spokojeni. Obyvatelé některých venkovských obcí mohou být chudí, ale přesto spokojení (tzv. stabilizovaná bída ). Možnosti rozvoje obce porovnání názorů 52 starostů a 945 obyvatel ve vybraných obcích MAS Boskovicko Plus Starostové obcí mají obvykle poměrně jasnou představu o rozvoji své obce. Na rozdíl od nich poměrně velký počet obyvatel (13,1 % respondentů) nedokázal vůbec formulovat nějakou představu o rozvoji své obce a 3,8 % dotázaných obyvatel tvrdilo, že není zapotřebí pro rozvoj své obce dělat něco navíc než dosud. Většina občanů však cítila, že rozvoj jejich obce by měl mít určité priority. Občané by nejvíce přivítali rozvoj sociální infrastruktury obce obchodů, služeb, vybavení obce sportovními zařízeními (zejména postrádali koupaliště) a kulturními institucemi. Zároveň jsou si vědomi významu rozvoje cestovního ruchu pro další rozvoj obce, i toho, že osud obce závisí na tom, zda budou mladí odcházet, nebo zda zůstanou, případně přijdou další. S tím souvisí nejen možnost získat bydlení, ale i podmínky pro každodenní život (rozvoj sociální infrastruktury a péče o kvalitu života tzn. vytváření podmínek pro aktivní život v obci) a také rozvoj podmínek pro podnikání a podpora pracovních příležitostí. Část respondentů vidí závislost rozvoje obce na získání finančních prostředků z cizích zdrojů (evropských nebo národních dotací). Jen 4,2 % respondentů uvedlo, že je nespokojeno s vedením obce a v jeho změně že vidí další možnost rozvoje obce. Zatímco občané zdůrazňují rozvoj podmínek pro život v obci a pak teprve otázku výstavby rodinných domků, starostové výstavbu rodinných domků kladou na první místo, i když rozvoj služeb, které zajistí kvalitní život obyvatel obce (tzn. vybavení obce obchody, službami, sportovními, kulturními institucemi apod.), patří i k jejich prioritám. S výstavbou souvisí také důležitost rozvoje technické a dopravní infrastruktury. Významnou úlohu v rozvoji spatřují obce i v podpoře rozvoje podnikání a ve zvyšování počtu pracovních příležitostí. Na rozdíl od obyvatel nepovažují starostové rozvoj cestovního ruchu pro další rozvoj obce za příliš významný a rovněž i další možnosti nepokládají za prioritní. Paradoxní je i představa, že slučování (zde myšleno zejména jako slučování malých obcí, ale platí obecně) je spolehlivou cestou k úsporám a k rozvoji. 17

19 Česká republika se vyznačuje vysokou hustotou sídel s poměrně rovnoměrným rozložením, velkou četností malých venkovských sídel a naopak relativně malým počtem velkých měst (Illner, 2006). Roztříštěná struktura obcí, tj. velký počet malých a velmi malých obcí, se v posledních letech stala předmětem řady diskusí. Kritizována bývá zejména z hlediska sociálního a ekonomického rozvoje venkova, stability volených orgánů malých obcí, jejich finančního hospodaření, kvality jejich správních úkonů, dodržování zákonnosti apod. Pravda je, že s velikostí obce klesají relativní náklady na výkon místní vlády a na poskytované služby, takže tyto funkce jsou levnější. Spojením obcí se nesníží náklady na budování infrastruktury sídelní struktura zůstane stále stejná (ekonomické argumenty proto nelze přeceňovat). Mnohých úspor lze dosáhnout prostou spoluprací (např. v rámci svazků obcí). Nelze rovněž popřít, že velké obce jsou pro soukromý kapitál přitažlivější než obce malé. Ve skutečnosti lze v malých obcích využít levnějších výrobních zdrojů ceny půdy, práce apod. Bariérou ovšem často zůstává špatná dopravní dostupnost. Místní správa ve velkých obcích může být efektivnější, kvalifikovanější, a tedy kvalitnější, protože v obecních úřadech a ve volených orgánech je větší specializace, aparát je početnější, profesionálnější a lépe technicky vybavený. Výkonnější místní správa pak znamená i spokojenější občany. O profesionalizaci a specializaci správy ve velkých obcích, stejně jako o schopnosti řešit složitější úkoly, což vše z toho plyne, není pochyb. Naproti tomu je však rozsáhlejší a specializovanější aparát náchylnější k byrokratismu i k technokratickým řešením a může snáze unikat kontrole veřejnosti. Také samotný pojem kvality místní správy je nejednoznačný. Na druhé straně je zřejmé, že neuvolnění starostové v nejmenších obcích mívají často obtíže se zvládnutím obecní administrativy. Malé obce mají totiž často problém se získáním kvalifikovaného úřednického aparátu (pokud vůbec na něco takového mají prostředky) a politických představitelů. K řešení tohoto problému by mohlo napomoci zřízení poradenských a konzultačních míst pro starosty (především neuvolněné) a úředníky malých obcí (často účetní na částečný úvazek), která by mohla být specializovaná, např. finanční poradní místa (pro výkon samosprávné funkce), poradní místo pro územní plánování atp., kam by se mohli představitelé malých obcí obrátit a získat kvalifikované informace nutné k řešení svých problémů. 18

20 Také místo zřizování Czechpointů i v relativně malých obcích by se mohlo začít uvažovat o zřizování kiosků státní správy, kde by se občan prostřednictvím videopřenosu spojil s příslušným pracovištěm státní správy a v místě svého bydliště by si vyřídil potřebné záležitosti. Takže nutnost kvalifikované pracovní síly by byla ponechána na větších sídlech, která by tyto kiosky spravovala, a vesnice by jen poskytla potřebné prostory a prostředky pro provoz kiosku a případně by mohla ověřovat pravost listin, jež občan předkládá v řízeních. V souvislosti s rozvojem obcí může být paradoxem také zrušení okresních úřadů. Nástupnické obce s rozšířenou působností ani pověřené obecní úřady nezískaly za 11 let své působnosti takové postavení jako tehdejší okresní města, resp. okresní úřady, a nebyly jim ani svěřeny příslušné kompetence. Pomyslná mezera mezi obecními a krajskými úřady je tak velmi široká. Paradoxy působení státní správy na rozvoj venkova Pro rozvoj venkova je neodmyslitelné působení státní správy jako dohlížitele, podporovatele a realizátora veřejného zájmu. Rozvoj venkovského prostoru má mnohé zvláštnosti v porovnání s rozvojem měst. Jsou však k dispozici pouze jedny nástroje státní správy, jednotná legislativní regulace, jedny orgány státní správy. Specifické potřeby rozvoje venkova nejsou příliš respektovány. Jedním z negativních příkladů v tomto směru může být uplatňování stavebního řádu ve venkovském prostoru. V tomto směru nejde jen o aplikaci územního plánování v rozvoji venkova, jde také o aplikaci stavebního řádu v rozvoji sídelních funkcí vesnic. Územní plánování malých sídelních útvarů vesnic může být a také je velmi efektivním nástrojem pro pozitivní rozvoj venkova. Přesto jsme nepřijatelně často očitými svědky masivní devastace venkovského prostoru suburbanizačními procesy, výstavbou rezidenčního bydlení, satelitních pseudosídlišť, vesnicko-průmyslových zón. Nelze se tomu však divit, developeři se snaží maximalizovat svůj zisk, a proto maximálně zahušťují obytný prostor a upřednostňují krátkodobá hlediska při zástavbě nových lokalit. Zvláštní je, že si to obce při tvorbě regulativů výstavby neuvědomují a developerům takovéto jednání umožňují, resp. řada regulativů není dodržována. Toto rozsáhlé selhávání státní správy při aplikaci územního plánování, nekvalifikovanost a nekompetentnost úřadů a lokálních politiků má na venkovský prostor mnohé a rozsáhlé devastační dopady. 19

21 Hnutí Obnova vesnice, které se v českých poměrech projevilo až v 90. letech 20. století, upozorňovalo na negativní vývoj vzhledu vesnických sídel a předpokládalo postupné odstraňování stavebních nešvarů. To, že by mohly vznikat nešvary nové, se jevilo nemyslitelné. Stát jako aktivní iniciátor a účastník hnutí obnovy vesnice, dnes rozvoje venkova, na tomto poli, ač vybaven potřebnými kompetencemi, stavebním zákonem a stavebními úřady, příliš často selhává. Novostavby i rekonstrukce staveb na venkově mají často daleko do zákonem předpokládaného harmonického životního prostoru. Stavební úřady nejsou kvalifikovaným, odborným oponentem neuvážených záměrů stavebníků a mnohdy účinně nepostihují ani hrubé přestupky. Specifickou pozornost v tomto směru je nutno věnovat zemědělské půdě jako základnímu faktoru životního prostředí. Existence a přetrvávání zákona o ochraně zemědělské půdy, historicky už zcela překonaného, je zřetelným negativním faktorem rozvoje venkova, selhávajícím nástrojem realizace veřejného zájmu. Zákon sám, ale zejména špatná kvalita výkonu státní správy v ochraně zemědělské půdy dramaticky zhoršuje udržitelnost rozvoje venkova. Přitom struktury státu již nejméně dvacet let pracují na nové zákonné normě. Praktická rezignace státu v ochraně zemědělské půdy se opírá o pomýlenou domněnku, že potraviny budou vždy snadno a levně dostupné a půda k jejich výrobě není nezbytná. Proto je zemědělská půda s podporou státu velkoplošně odnímána zemědělské výrobě a nenapravitelně devastována. V poslední době k tomuto jevu dochází výstavbou slunečních elektráren. Ty vedle ostatních negativních dopadů dokumentují selhání kompletní struktury státní správy v oboru nejen ochrany půdy, ale také ochrany přírody a krajiny. Jiným příkladem selhání výkonu státní správy ve vztahu k rozvoji venkova je výkon činností spojených s ochranou a tvorbou krajiny. Venkovská krajina jako základ a východisko rozvoje venkova, zejména v oblastech s pokračující intenzivní zemědělskou velkovýrobou, je nadále ekologicky nestabilní, téměř dokonale zbavená posledních pozůstatků přírodě blízkých ekosystémů. K řešení ekologické nestability má stát zákonný nástroj a má i poměrně silnou strukturu správních úřadů až po úroveň obcí. Přesto se vlastníci, ale zejména uživatelé pozemků trvale a beztrestně dopouštějí poškozování až odstraňování krajinných prvků. To se děje za pasivního přihlížení a také mlčení orgánů ochrany přírody a krajiny, včetně orgánů inspekčních. Jak jinak by bylo možno vysvětlit pozoruhodně paradoxní existenci pozemků vyhrazených komplexními pozemkovými úpravami pro fungování v územních systémech ekologické stability? Jedná se rozhodně o stovky, možná však i tisíce hektarů pozemků, jimž je správním rozhodnutím pozemkového úřadu, orgánu státní 20

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Společnost pro regionální ekonomické poradenství

Společnost pro regionální ekonomické poradenství NĚKOLIK OTAZNÍKŮ NA ROZEHŘÁTÍ MOZKOVÝCH ZÁVITŮ 1. Co se vám vybaví, když se řekne venkov? Tetčice, 9. 9. 2010 2 NĚKOLIK OTAZNÍKŮ NA ROZEHŘÁTÍ MOZKOVÝCH ZÁVITŮ 2. Co považujete za rozvoj venkova? Tetčice,

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Rozvoj venkova z hlediska kompetencí

Rozvoj venkova z hlediska kompetencí Rozvoj venkova z hlediska kompetencí Ing. Jan Binek, Ph.D. Konference Udržitelný rozvoj na venkově Třanovice, 23. února 2012 Východiska prezentace Dlouholeté praktické zkušenosti se zpracováním strategií

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Regionální stálá konference podtitulek Královéhradeckého kraje 20. června 2014 ve 12:30 hod. PROGRAM Aktuální informace o stavu přípravy čerpání

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace

6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace 6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace Vlastnická strategie a její plnění prostřednictvím inovačních aktivit organizace 6.1. Vlastnická strategie a její plnění

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více