Zabezpeèovací a sdìlovací techni ka. Jaroslav Tlapa

Transkript

1 Zabezpeèovací a sdìlovací techni ka tratí západních a jižních Èech Jaroslav Tlapa

2 Podìkování Tato publikace by nemohla vzniknout bez pomoci øady osob, kterým za t o patøí mé podìkování. Cením si zejména velmi podnìtných pøipomínek a upozornìní, které mi p oskytl v duchu pøátelské spolupráce Ing. Ivo Laníèek. Z okruhu lidí, kteøí nepracují v oboru zabezpeèovací a sdìlovací technik y, se zasloužili o získání øady údajù zejména: Nadislava Lišková, František Zem an, Vojtìch Zeman, Mvdr. Ladislava Jelínková, Jindøiška Šmolíková, Hana Rad ová a Jarmila Špùrová RNDr, Podìkování náleží pracovníkùm odvìtví zabezpeèovací a sdìlovací techn iky, kteøí si již užívají odpoèinku v dùchodu a jejich stále dobrá pamì a pøípadn ì i osobní archivy pomohly objasnit øadu historických údajù. Jsou to (v abecední m poøadí): Jaromír Beran, František Brùha, Vladimír Dulík, Josef Mitina, Josef V edral a František Zíma. V neposlední øadì podìkování náleží pracovníkùm, kteøí se stále aktivnì zabývají zabezpeèovací a sdìlovací technikou a pomohli získávat rùzné údaje a podklady (nìkteøí se podíleli na lektorské práci a odmítli zvláštní zveøejnìní). D ìkuji tedy tìmto pracovníkùm (v abecedním poøádku): Ing. Jaroslav Bukovský, Ing. Ladislav Cajthaml, Ing. Pavel Cimrman, Ing. Pavel Dostál, Ing. Vladimír D uraj, Ing. František Duspiva, Ing. Franišek Fiala, Ing. Ivo Hostièka, Ing. Irena Hrnèíøová, Ing. Miroslav Hrubý, Ing. Lubomír Høíbal, Ing. Ladislav Hurt, Václav Klimeš, Doc. Ing. Ivan Koneèný, CSc., Ing. František Kotrba, Ing. Karel Kun z, Ing. Václav Mareš, Èestmír Mittelbach, Ing. Petr Pechhold, Ing. Jiøí Rejda, Al ois Rut, Václav Ryba, Ing. Jiøí Sedlák, Ing. Jaroslav Scheinher, Zdenìk Schneid er, Ing. Jaroslav Sláma, Bohuslav Sobota, Ing. Martin Steinberger, Ing. Václ av Suda, Ing. Petr Sýkora, Ing. Miloslav Šála, Petr Velík, Ing. Miroslav Veverk a, Ing. František Vlach, Ing. Josef Volek, Ing. Václav Vydra a øada dalších. Zvláštní dík patøí obchodním spoleènostem KTA technika, s.r.o. a SaZ Plz eò, spol s r.o., které financovaly tisk této publikace a umožnily tak její rozšíøení mezi zájemce. Dìkuji i za technickou pomoc pracovníkù SDC Plzeò. Autor Publikace neprošla jazykovou úpravou. 2

3 Obsah Na úvod 6 Zaèátky zabezpeèovací a sdìlovací techniky 7 Pøevzaté návìsti z konìspøežky a lodní dopravy 7 Zvonkové návìsti, telegraf a telefon 8 Tvarové návìsti 9 Svìtelné návìsti 11 Zabezpeèení výmìn a pøestavování výmìn a mechanických návìstidel 11 Mechanická a elektromechanická stavìdla a pøístroje 12 Zaèátky tra ových zabezpeèovacích zaøízení 16 Elektrické stavìní výmìn 18 Spolupùsobení vlaku a zaøízení 19 Elektrohydraulická a elektropneumatická stavìdla 21 Elektrická a elektrodynamická stavìdla 21 Spádovištì 23 Pøejezdová zaøízení 23 Teèka za kapitolou zaèátkù zabezpeèovací a sdìlovací techniky 24 Øízení drah a odvìtví 25 Vrcholové øízení 25 Vrcholové øízení za Rakousko - Uherska 25 Vrcholové øízení za první republiky 25 Vrcholové øízení za protektorátu 26 Vrcholové øízení po roce Regionální øízení 30 Regionální øízení za Rakousko - Uherska 31 Regionální øízení za první republiky 32 Regionální øízení za protektorátu 33 Regionální øízení po roce Návìstní dílny a údržba do vzniku udržujících jednotek 37 František Zeman továrna na stroje Plzeò 42 Návìstní (pozdìji Sdìlovací a zabezpeèovací) dílny Plzeò 45 Udržující jednotky západních a jižních Èech 52 Oblast Èeských Budìjovic 55 Správa, SZD a SSZT Èeské Budìjovice 55 OSŽT Èeské Budìjovice 58 Oblast Strakonic 59 Správa, SSZT Strakonice 59 Oblast Tábora 60 Správa, SZD Tábor 60 3

4 Oblast Berouna a Zdic 61 Správa Pøíbram 61 Správa, SZD Beroun (Zdice) 62 Oblast Plznì 63 Správa Blatno u Jesenice 63 Správa, SZD a SSZT Plzeò 63 OSŽT Plzeò a detašovaná pracovištì SŽT v Plzni 66 Sdìlovací a zabezpeèovací laboratoø Plzeò 67 Oblast Klatov 69 Správa a SSZT Klatovy 69 Oblast Chebu a lázeòského trojúhelníku 69 Správa, SZD Karlovy Vary 69 Správa, SZD Mariánské Láznì 70 SZD Cheb 71 SSZT Karlovy Vary, Cheb 73 Nehody 74 Projekce 77 Projekèní kanceláø dráhy a nástupnické organizace 77 Sudop a nástupnické organizace 78 Výzkum a vývoj 79 Školství 79 Výstavba novìjší sdìlovací techniky 82 Výstavba klasické dálkové kabelizace 82 Optické kabely 83 Rádiová technika 83 Automatické telefonní ústøedny 84 Výstavba novìjší zabezpeèovací techniky 85 Elektrodynamická zabezpeèovací zaøízení 85 Starší stanièní reléová zabezpeèovací zaøízení 86 Spádovištì 86 Zabezpeèovací zaøízení na støídavé trakci 88 Dálkové zabezpeèovací zaøízení 88 Dálkové zabezpeèovací zaøízení Plzeò - Cheb 88 Další dálkovì ovládaná zabezpeèovací zaøízení 91 Další výstavba novìjších zabezpeèovacích zaøízení 92 Pøechod k elektronickým stanièním a tra ovým zaøízením 94 Stav v roce Nejstarší zabezpeèovací zaøízení 96 Pøehled nìkteré vybrané zabezpeèovací techniky 98 Investièní akce v roce

5 Drážní pracovištì odvìtví v západních a jižních Èechách v roce SSZT Plzeò 100 SSZT Cheb 100 SSZT Èeské Budìjovice 101 OSŽT Plzeò a detašovaná pracovištì SŽT v Plzni 101 OSŽT Èeské Budìjovice 102 Ostatní pracovištì 102 Firmy zajiš ující v západních a jižních Èechách v roce 2000 èinnost v oboru 103 SaZ Plzeò, spol. s r. o. 103 KTA technika, s.r.o. 104 SAZOM, spol. s r. o. 105 ATE, s.r.o. 106 AK-SecTel, s.r.o. (døíve CB-SecTel, s.r.o.). 107 TMS s.r.o. 108 Ostatní firmy 108 Závìr 109 Zdroje obrázkù 1 10 Použité zkratky 111 Mapa tratí západních a jižních Èech 113 Literatura 114 5

6 Na úvod Již od poèátkù zabezpeèovací a sdìlovací techniky na železnici se objev ují snahy dokumentovat její vývoj a historii. Ing. Ivo Laníèek, autor Chronologi ckého pøehledu historického vývoje odvìtví železnièní zabezpeèovací a sdìlova cí techniky, uvádí øadu autorù kteøí se touto problematikou zabývali, napøíklad I ng. Jan Niè, Richard Høivnacký, Janošek a pod.. Další jsou uvedeni v odkazec h této publikace. V souvislosti s citovanou chronologií jsem i já zaèal zjiš ovat údaje ze západních a jižních Èech. Pamìtníkù zbylo málo, nìkteré dokumenty s e ztratily, zejména pøi reorganizaci k , kdy vznikly Správy dopravní c esty. Tehdy se likvidovala nebo pøemís ovala nìkterá pracovištì Sdìlovacích a zabezpeèovacích distancí, likvidovaly se služby sdìlovací a zabezpeèovací tech niky na Správách drah. Dokumenty se vìtšinou odvážely do sbìru. Èas bìžel a pøece se našlo dost lidí, kteøí zaèali se shánìním informací p omáhat. Objevily se i nìkteré vzácné doklady. Na jedné stranì se nìkteré vìci nenašly vùbec, na druhé se ale objevovaly informace, které pøesahovaly ráme c pùvodní myšlenky a byla škoda je jen tak zase vrátit do temnoty èasu, odkud by se již patrnì nikdy nevynoøily. Pøevážnì se jednalo o poznatky zejména z o boru zabezpeèovací techniky. Sdìlovací technika - vìrná pøítelkynì techniky za bezpeèovací - ale také nepøišla zkrátka. Proto jsem dle možností tyto støípky historie, které se týkaly oblasti západ ních a jižních Èech, složil. Nejde o nìjakou encyklopedii, ani uèebnici. Publikac e je vedena snahou zachránit dosud dostupné (i když nìkdy neúplné) historické údaje. Je urèena zejména okruhu zájemcù o zabezpeèovací a sdìlovací techni ku. Moje snaha pøevážnì probíhala v roce s magickým èíslem 2000, kdy s e blížil pøelom tisíciletí, a tak zákonitì vznikla myšlenka historii doplnit i o pøehle d stavu k tomuto roku, který by snad mohl být nìkdy pozdìji také zajímavý. Co z toho vzniklo, si máte možnost pøeèíst. Bez pomoci øady pracovníkù by to neb ylo možné. Bìhem práce jsem èasto vzpomínal na Doc. Ing. Ladislava Jelínka, CSc., který dlouhá léta pøednášel zabezpeèovací techniku na vysoké škole a po odc hodu do penze žil v západních Èechách. Pokud by byl ještì mezi námi, jistì b y celou publikaci obohatil svými poznatky. I z jeho archivu byly použity nìkteré vìci, díky pochopení jeho dìtí. Pokládám za nutné ještì vysvìtlit, že pokud jsou v publikaci používány t ituly osob, jsou vždy použity v èasovém kontextu, tj. jaké tituly mìla daná osob a v popisovaném èase. Dále pøedem uvádím, že v publikaci jsou bílá místa ta m, kde se údaje nepodaøilo nalézt. Nelze ani vylouèit menší nepøesnosti dané z droji informací. Omlouvám i kvalitu nìkterých fotografií, která je dána jejich stáøí m. Snad ale Vás výsledek nezklame. 6

7 Zaèátky zabezpeèovací a sdìlovací techniky Cílem této kapitoly je soustøedit nìkteré zajímavosti z historie zaøízení, n e tedy poskytnout encyklopedický pøehled. Chceme-li si utvoøit alespoò povšech ný dojem o historii zabezpeèovací a sdìlovací techniky, nezbývá než pøekroèit hranice západních a jižních Èech a celého státu a získat ponìkud širší pohled z a pomoci historických dokumentù a literatury. Snad prvním uceleným dílem o železnièní zabezpeèovací technice v èes kém jazyce byla dvoudílná kniha Martin Boda: Zabezpeèování dopravy vlakové na železnicích - viz závìreèný pøehled literatury, odkaz 1. Není bez zajímavo sti, že Martin Boda, (jak krásnì zní jeho titul: em. hon. docent pøi C. K. Èeské v ysoké škole technické v Praze a vrchní inženýr Královských Uherských státníc h železnic m. sl.) první díl této knihy dokonèil v Èeských Budìjovicích v roce Dalším takovým stìžejním dílem je Technický prùvodce - viz 2. Již nástup železnièní dopravy se neobešel bez nehod. K první nehodì d ošlo v den zahájení provozu na trati Manchester - Liverpool Byl us mrcen William Huskisson, nejvìtší zastánce železnice v anglickém parlamentu, okolo neoèekávanì projíždìjící lokomotivou. V poslednì jmenované publikaci Ing. Dr. Jan Bílek uvádí, že historicky první velká železnièní nehoda s katastr ofálními následky se odehrála v roce 1842 v Belgii v Belevue u Versailles. Pø i nehodì bylo usmrceno 40 osob. Na našem území byla první velká srážka vlak ù u Hoøovic. Bylo usmrceno 21 osob a zranìno dalších 60. Tuto n ehodu popsal Arbes v románì Mesiáš. Rodily se další nehody a zaèaly se hle dat prostøedky, jak nehodám zamezit. Zaèátky zabezpeèování na železnici popisuje Ing. B. Nádvorník v knize Železnice Èech, Moravy a Slezska, viz 3. Pøevzaté návìsti z konìspøežky a lodní dopravy Potøeba prvních návìstí na železnici vznikla spíš z titulu odbavování vlak ù. První takovéto návìsti byly pøevzaty z konìspøežky Èeské Budìjovice - Line c. Byly to údery zvonce. První zvonìní znamenalo pøípravu k odjezdu, druhé p øistavení lokomotivy a tøetí odjezd. Další provozní návìsti byly na železnicích pøebírány z lodní dopravy. Za èala se používat signalizace praporky, nejdøíve jako nouzová. Praporky se vyta hovaly na stožár, strážníci trati na strážních domcích (rozmístìných na viditeln ost) návìst opakovali až do sousední stanice. Žlutý praporek znamenal žádost o jízdu nebo již probíhající jízdu pomocného stroje ve smìru od zaèátku tratì, m odrý totéž v opaèném smìru. Žlutý a bílý praporek znamenal, aby pomocný str oj ještì pøibral nákladní vùz. Èervený naøizoval pomalou jízdu a èerný zastavení vlaku nebo upozornìní na nesjízdnost trati. Praporky byly ale nìkdy špatnì vidìt a tak poèátkem ètyøicátých let zave dla Jižní státní dráha košová návìstidla opìt pøevzatá ze systému øízení lodní 7

8 dopravy v plavebních kanálech. O tìchto návìstidlech se napøíklad zmiòuje Ing. Václav Chudáèek senior (pozdìji titul Prof.) v literatuøe 4. Uvádí, že sloužily pr o pøedávání správ mezi zamìstnanci na trati a na lokomotivì. Z lokomotivy se pøedávaly zprávy pomocí rùznobarevných praporkù. Koše byly proutìné ve tvar u koule. Koš vytažený na stožár znamenal volno, koš vytažený do poloviny výš ky znamenal pomalu a spuštìný koš - stùj. Traduje se, že se do košù v noci k vùli viditelnosti dávalo (asi v misce) øeøavé uhlí. Jinde se uvádí, že se pod koše zavìšovala v noci svítilna s èerveným svìtlem. Èervený praporec na lokomotivì znamenal, že bìhem tohoto pùldne poj ede ještì jeden vlak ve stejném smìru (poslední vlak byl bez oznaèení), modrý praporec znamenal, že se stroj ještì tento pùlden vrací. Zprávy o zvláštních vla cích se dávaly bíloèervenými a modroèervenými praporci. Zvonkové návìsti, telegraf a telefon Pozdìji nastal nástup zvonkových návìstí a telegr afu, takže lze mluvit spíše o sdìlovací technice, ze kter é se zaèala rodit skuteèná zabezpeèovací technika. Pro zvonkové návìsti se používaly pøístroje vzor Leber. N a trati byly venkovní zvonky (používal se název tra ové ú derníky), které pro svoji podobu dostaly pøezdívku èíòan i. V dopravních kanceláøích byly rovnìž zvonky, al e v kanceláøském provedení, které se natahovaly na pé ro, jako hodiny. Vlak jedoucí od zaèátku tratì se oznamo val tøikrát dvìma údery jdoucími za sebou, vlak v opaèn ém smìru tøikrát tøemi údery. Pokud se týká telegrafu, tak podle literatury 5 byl první optický telegraf na železnici instalován na trati Dr ážïany - Lipsko. V roce 1837 byl použit první železnièní telegraf v Anglii, viz 23. U nás byl pozdìji elektrický tel Obr.1 Zvonková návìst egraf zaveden na všech hlavních tratích a používal se n a ÈSD ještì v šedesátých létech. V zaèátcích provozu se jednalo o jediné pevné spojení mezi dopravnami vùbec. Pøi pomìrnì málo vy vinutých technických prostøedcích musela být zejména vìnována velká pozorno st stavu vedení. Ve výnosech z první republiky najdeme napøíklad naøízený po stup mìøení linky. Když se mìøila telegrafní linka z Prahy na Moravu, tak význa mné stanice odpojovaly zbytek linky a to postupnì dle harmonogramu po dese ti minutách a telegrafisté zapisovali proud v lince. Je zøejmé, že takové mìøení vyžadovalo kázeò všech zúèastnìných. Pozdìji se zaèaly zavádìt telefony. Tra ové spojení na našich železnicíc h bylo nejdøíve jednodrátové s nástìnnými telefony vzor Telefonní pøístro je se pozdìji vymìòovaly za stolní, používalo se dvoudrátové vedení. Objevoval y se první telefonní zapojovaèe a manuální ústøedny. Zaèal se používat (v naše m regionu asi v roce 1938) i selektor vzor Prchal-Ericsson se stejnosmìrnou v olbou (pozdìji nahrazovaný induktivními selektory). Selektor byl umístìn v dop 8

9 ravnách na trati a umožòoval vzájemné volání po trati i pøechod na ústøednu. Ka ždý ale po vyzvednutí sluchátka mohl vstoupit do hovoru. Induktivní selektor te nto nedostatek již odstraòoval a byl i spolehlivìjší. To již ale pøedbíháme. Obr. 2 Obrázek historického telefonu Tvarové návìsti Vìnujme se návìstním soustavám. Další autor, vrchní rada ÈSD Ing. L adislav Hlásný, v Technickém prùvodci píše: Návìstí na železnicích jest pùvo du anglického. První návìstní soustavu zavedl Jiøí Stephenson, vynálezce prv ní osvìdèené lokomotivy, aby zabezpe èil volnou cestu vlaku, taženému parní l okomotivou rychlostí 36 km/hod. Zaved l barevné otáèivé tabule postavené pod él dráhy; každá strana tabule byla natø ena jinou barvou a zamìstnanci dle pot øeby obraceli pøíslušnou stranu proti vla ku. V noci se na tabule zavìšovaly sví tilny se sklem shodné barvy. Tato soustava s barevnými náv ìstidly se za dne neosvìdèila, ponìvad ž se ukázalo, že barva tìles za jistého denního osvìtlení se buï mìní, nebo úplnì mizí. Proto se zaèalo za dne používat návìstidel, na nichž není rozhodující ba rva, nýbrž tvar. Polohou desky návìstid la, obrácenou proti vlaku se návìstilo stùj a deska soubìžná s kolejí znaèila volno. Obr. 3 Pyramidové návìstidlo 9

10 Doprava však vyžaduje též návìstiti tøetí pojem pomalu ; proto se používalo návìstní soustavy bratøí Chape-ù, s pohyblivými, podlouhlými rameny, které vedle vìtší rùznoznaènosti byly lépe viditelné. Aèkoliv v zájmu jednotnosti bylo by výhodnìjší návìstiti stejnì za dne jako v noci, nebylo to možné se zøením k tehdejším svìtelným zdro jùm; proto se v noci vyjadøovaly rùzné návìstní pojmy dále rozdílnými ba rvami svìtel. První návìstidla s otoènou deskou se nazývala distanèní (vzdálenostní). Jednalo se o štíhlou skøíò ve tvaru pyramidy, na které byl terè, který se otáèel k olem svislé osy. Obsluhovala se nejdøíve ruènì, pozdìji i na dálku pomocí dráto vodù, i (v roce 1868) elektricky. Do základní polohy se zaøízení uvádìlo závažím. Pozdìji se zaèínala používat návìstidla v provedení, které známe pod pojmem mechanická návìstidla. Mìla ramena podle použité návìstní soustav y rùznì tvarovaná. Vžil se systém (asi kolem roku 1875), že rameno ve vodoro vné poloze znamená stùj, jedno šikmé rameno volno a dvì šikmá ramena jí zdu odboèkou. Existovaly návìstní soustavy, kde šikmé rameno nesmìøovalo v zhùru, jak je u nás obvyklé, ale šikmo dolù. V Belgii pak šikmé rameno zname nalo výstrahu a existovala i svislá poloha ramene, která znamenala volno. V e Francii se zase používala návìstidla s rameny na obì strany od osy stožáru, která platila pro jízdu vlakù v obou smìrech. Pro jízdu platila vždy ramena vle vo od stožáru. Nepanovala velká jednotnost. V Nìmecku napøíklad byly jiné p øedvìsti v Bavorsku a jiné v Prusku. Podle Ing. Nagyho bylo první dv ouramenné návìstidlo postaveno V noci se na návìstidlech použ ívaly svítilny, jejichž svìtlo se mìnilo p omocí barevných skel. Pro zajímavost uvádím, že pro noèní svìtelnou návìst volno bylo v poèátku používáno svì tlo bílé pro svoji nejvìtší viditelnost (te dy i jízda odboèkou se signalizovala dv ìma bílými svìtly), pro návìst pomal u svìtlo zelené a pro stùj svìtlo èerv ené. V této podobì tyto návìsti ještì znala (jak o tom píše vrchní inženýr Bo da) vydaná zmìna návìstí Rakousko - Uherských železnic z 1. øíjna Docházelo ale k zámìnám s bílými s vìtly v okolí železnice a tak pozdìji se pro volno zaèalo používat svìtlo zele né a pro pomalu (výstrahu) svìtlo žl Obr. 4 Pracovníci SZD Cheb vymìòují uté. I vjezd odboèkou se signalizoval d návìstidlo DR (vprav vìma žlutými svìtly. Aby nedošlo k zá o) za ÈSD mìnì návìsti pøi rozbití barevných ske l, zaèala se používat lepená obvykle dvouvrstvá skla. 10

11 Aby strojvedoucí mohl pøed návìstidlem vèas zastavit, zaèala se objevov at potøeba na zábrzdnou vzdálenost pøed návìstidlem umístit další návìst, kter á by signalizovala stav na hlavním návìstidle. Tak vznikly první pøedvìsti a to ji ž v roce Mìly hranatý, pozdìji kulatý terè, který, pokud nebyl sklopen, si gnalizoval výstrahu (na pøíštím návìstidle je znak stùj ) a sklopený signalizov al volno. U nás byly pøedvìsti zavedeny v roce V návìstních pøedpise ch z roku 1913 je již stanoveno, že...musí být postaveny pøedvìsti pøed všem i návìstidly vjezdovými a je-li to tøeba i pøed návìstidly jinými.... V první repub lice pak byly zavedeny pøedvìsti trojznaké, signalizovaly navíc oèekávanou jízd u odboèkou pomocí pøídavného ramene. Svìtelné návìsti Jak bylo uvedeno v pøedchozí kapitole, první svìtelné návìsti vznikly vla stnì s nutností v noci osvìtlit tvarové návìsti. Svìtelná nepøenosná návìstidla u ÈSD byla oficielnì zavedena v roc e První taková návìstidla u nás zøejmì vyrábìla firma ÈKD a jejich konstr ukci pøevzala pozdìji firma Signaltechna, závod 03 n. p. Elektrosignal Praha (døí ve Elektro Signal Praga). Nìkteøí pamìtníci si tato pomìrnì štíhlá a lehká návìs tidla pamatují. Pozdìji se zaèala používat návìstidla vzoru SSSR a nyní AŽD. Z atím co u nás se používají návìstidla, kde každá barva svìtla má svoji optiku, v e svìtì existují i tak zvaná projektorová (reléová) návìstidla, u kterých se pø ed žárovkou pohybuje gravitaènì vyvážený segment s barevnými filtry, takže b arva svìtla se mìní tímto zpùsobem. Zabezpeèení výmìn a pøestavování výmìn a mechanických ná vìstidel Nutnost zajistit výmìny proti pøestavení vedla k použití prvních výmìnov ých zámkù. Mìly rùznou konstrukci, odlišnou u rùzných železnic. U nás se použ ívaly zámky typu Götz. U jejich originálního provedení se ale zjistilo, že pøi zne èistìní vnitøku zámku mohly sousední zádržky lepit. Tak se nìkdy pohybovala i zádržka nenadzvedávaná ozubením klíèe, ale unášená sousední zádržkou. Zá mek pak bylo možno odemknut i jiným klíèem. Záležitost vyøešila firma A. Frosse & Büssinga Liberta Praha zavedením mosazných vložek mezi zádržkami a provedla i další vylepšení. Takto upraven ý zámek byl schválen k používání (v podobì, jak je prakticky používán dodnes) výnosem MŽ ze dne viz 6. Klíèe tìchto zámkù mají celkem 96 typù. Stavìní výmìn a mechanických návìstidel se nejdøíve provádìlo míst nì, pozdìji dálkovì, pomocí pák a tyèových, pozdìji drátových, pøípadnì øetìzo vých táhel. Podle 7 je o prvním na dálku obsluhovaném vjezdovém návìstidle z mínka z Anglie v roce Výrobcem zaøízení byl pan Curtis. V roce 1843 bylo v Anglii vybudováno první zaøízení pro obsluhu výmì n a návìstidel technikem jménem Gregori. Návìstidla se pøestavovala jednoduc 11

12 hými drátovody a výmìny tyèovými táhly. A bylo opìt co øešit. Napøíklad co s tí m, když se táhla pøetrhla, jak si poradit s protažením táhel (drátovodù) vlivem t epla atd.. Problém tepelné dilatace táhel se pozdìji øešil rtu ovými nebo èastìji mechanickými kompenzátory. Ty zjednodušenì øeèeno - pøi pomalé tepelné zm ìnì délek táhel zajiš ovaly trvalé napnutí drátovodu. Pøi rychlejším pohybu potø ebném pro pøestavování se pak staly samosvorné a pohyb beze zbytku pøenáše ly. Obr. 5 Mechanický kompenzátor DR Na obrázku je nìmecký komp enzátor. U nás se kompenzátory po užívaly hlavnì u vzdálených mecha nických návìstidel. Náš výrobek byl zaveden výnosem MŽ ze dne viz 8. Výrobcem byla firma F errovia. Pokud bychom mìli popisova t mechanické pøestavníky a závorník y vèetnì jejich historie, pøekroèilo by to zámìr této publikace. Dostatek in formací je stále k dispozici v odbor né literatuøe. Mechanická a elektromechanická stavìdla a pøístroje Nutnost vzájemných závislostí prvkù zaøízení a nutnost neustálého zlepš ování zabezpeèovacích zaøízení vedla ke vzniku stavìdel s pákami a øadièi, kd e závislosti se provádìly mechanickými registry (pravítkovými skøínìmi) vzájem ným pùsobením pravítek, nástavcù a os (na kterých byly rùznì tvarované èlán ky), tyèí a podobnì. Tyto závislosti se realizovaly v pravítkové skøíni (mechani ckém registru) pøístrojù (první stavìdla tyto pravítkové skøínì nemìla). Podkladem pro realizaci takového pøístroje (který byl pøirozenì pro každ ou kolejovou situaci jiný) se stala dnešní závìrová tabulka, kdysi nazývaná plá n závìrový. Tyto tabulky z poèátku století se pøíliš nelišily od dnešních, ani ve znaèkách, ani v provedení. Nová zaøízení ale pøirozenì vedla k doplnìní zna èek a tabulek. Závìrová tabulka byla (a dlouho asi bude) zkušebním kamenem pro každého pracovníka v železnièní zabezpeèovací technice. O vzniku stavìdel Ing. Ladislav Hlásný v Technickém prùvodci píše: První samostatná stavìdla výmìnová a návìstní provedl Saxby a Farme r (Anglie) již v roce Mechanické èásti tìchto zabezpeèovacích zaøízení vyrábìjí u nás továrny Elektro Signal Praga, Závody na výrobu z abezpeèovacích zaøízení národní podnik v Praze a Fr. Zeman v Plzni. Souèásti elektrických hradlových závìrù pro zabezpeèovací zaøízení dod ává rovnìž Elektro Signal Praga a Závody na výrobu zabezpeèovacích z aøízení národní podnik Praha. Pro úplnost je tøeba doplnit, že za první republiky existovali u nás další vý robci. Z tìch nejznámìjších napøíklad firma ÈKD (døíve Breitfeld, Danìk i spol. 12

13 Praha Karlín) založená v roce 1854, firma (Ferovia) Rosseman a Kühnemann a.s., Siemens a.s. Praha, Fross & Büssinga Liberta Praha. Napøíklad první dvojité páky pro jedno pole pøístroje 5007 vyvinuly firmy Z eman Plzeò a Fross & Businga Praha, jak je zøejmé z výnosu MŽ ze dne viz 9. Zaèaly se rodit i zásady a principy, které musí zabezpeèovací zaøízení d održovat. V publikaci 1 vrchní inženýr Boda napøíklad formuluje první zásady pr o stanièní zabezpeèovací zaøízení: Pøi zabezpeèování vlakové dopravy ve stanicích - máme-li na zøeteli jeji ch kolejová zaøízení - nutno k tomu pøihlížet, aby: 1. výmìny, kterými se vlaky pøi vjezdu a výjezdu ubírají, byly správnì po staveny, a v této poloze tak dlouho uzavøeny, až poslední vùz vlaku j e mine 2. aby se vlaky z protìjších smìrù a z odboèek souèasnì do stanic vjí ždìjící vzájemnì neohrožovaly a 3. aby vjezd vlakù na koleje vlaky obsazené byl vylouèen. V kontinentální Evropì bylo velkým pøelomem v zabezpeèovací technic e vynalezení hradlových závìrù (jak se døíve øíkalo hradlových vložek) témìø v podobì jak je známe dnes a jak je bude zøejmì znát ještì i pøíští generace. Jej ich vynálezcem byl v roce 1870 vrchní inženýr Karl Frischen z Berlína. Hradlov é závìry se obsluhovaly proudem z ruènì ovládaného induktoru, nepotøeboval y jiný zdroj a svojí konstrukcí zajiš ovaly mechanickou vazbu do zaøízení (tj. uv olnìní, zablokování pravítek a tedy i pák). Hradlové závìry mají obvykle více dotekù. Jejich nastavení se dìje pomo cí zkušebních želízek, které se vkládají pod tlaèítko. Ty byly vymyšleny již v roc e 1923, jak vyplývá z 10 a používají se ještì dnes. Stavìdlové a øí dící pøístroje byly tedy doplnìny hradlo-vými. Konstrukce pøístrojù se lišila. Jiná byla v A nglii, jiná v Nìmecku a odlišná i v Rakous ko - Uher-sku. V Èec hách se pøirozenì bu dovala zaøízení Rakou sko - Uherského vzo ru, který byl dán výrob ky firmy Siemens & H alske, Stephan Götz a synové ve Vídni. Zab ezpeèovací zaøí-zení ji ného typu se objevila 13

14 za druhé svì-tové války. Obr. 6 Stavìdlo SA12 Mechanická a elektromechanická stavìdla lze popisovat spoleènì, lišila se jen tím, zda mìla nebo nemìla elektrickou èást. Jedním z nejstarších typù stavìdel bylo zaøízení SA12. Názvy tìchto zaø ízení (podobnì jako dalších 3414, 5007) se odvozovaly od èísel vzorových (typo vých) výkresù jejich sestavy. V našem regionu bylo zaøízení SA12 kdysi napø. v e stanici Perštejn. Souhlas mezi dopravou a stavìdlem se udìloval pomocí sou hlasových kladek. Zjednodušenì øeèeno - výpravèí obsloužil kladku (u sebe a pøes drátovod na stavìdle). Kladka vynesla na stavìdle z drážky kulièku tak, že uvolnila mož nost postavení návìstidla pøíslušnou pákou. Když se páka dala do polohy stùj, kulièka sjela zpìt do drážky a nové postavení bez nového souhlasu znemožnil a. Souhlasové kladky v dopravní kanceláøi se obsluhovaly toèením (na zpùso b toèení klikou). Zaøízení tohoto typu vešla do podvìdomí železnièních zamìstnancù pod názvem Buštìhrad. Poslední takové zaøízení bylo patrnì v Dasnicích na tr ati Cheb - Karlovy Vary. Další stavìdla SA12 byla na trati Mariánské Láznì - Karlovy Vary ve sta nicích Ovesné Kladruby, Teplá, Poutnov, Teplièka, Karlovy Vary Bøezová, ale i na jiných tratích. Pomìrnì øídce se vyskytovala i stavìdla typu Götz. 14

15 Novìjším zaøízením bylo j iž zaøízení Z hledis ka funkèního šlo o zaøí-z ení s možností doplnìní hradlovými skøínìmi a ele ktric-kým propojením s øí dícími pøístroji typu Rank. Stavìdlo 3414 mìlo jinou starší mechanickou kons trukci než poz-dìjší násle dovník typu Obr. 7 Stavìdlový pøístroj 3414 Kaznìjov Obr. 8 Èást vzorového listu

16 Obr. 10 Stavìdlo 5007 a øídící pøístroj Rank firmy ÈKD Obr. 8 Podpis inženýra Ranka Sjednocení zabezpeèovacích zaøízení prov edl v létech 1908 až 1912 inženýr Rank, po kte rém byl také nazván elektromechanický øídící pøíst roj, kterých je ještì dnes velké množství v provoz u. Vznikla jednotná a nejrozšíøenìjší øada mechan ických a elektromechanických zabez-peèovacích pøístrojù vzor 5007 s podrobnou dokumentací. K aždý vzorový list byl opatøen razítkem ministerstv a a dominantním podpisem inženýra Ranka. V Nìmecku tón v zabezpeèovací technice udávala zejména firma Sie mens & Halske Berlín, AEG Berlín a pozdìji po slouèení i s dalšími firmami firm a V.E.S (Vereinigte Eisenbahn Signalwerke, GmbH Berlín). Jak již bylo uvedeno, hlavnì v dobì druhé svìtové války se na naše území dostala nìmecká zaøíze ní tìchto firem. Na první pohled se lišila tvarem ramene mechanických návìstid el (viz obrázek 4). Místo drátových táhel používala lanek. Také používala již zmí nìné kompenzátory nejen pro návìstidla, ale ve velkém poètu i pro vzdálenìj ší výmìny, takže na zhlaví stanice byl obvykle celý les kompenzátorù. Nejvìtší poèet nìmeckých pøístrojù u nás byl typu Einheit. Nejdùkladnìjš í popis zaøízení tohoto typu je v literatuøe 11. Stavìdla tohoto typu mìla nízko položené pravítkové skøínì, obvykle zas klené. Páky nad pravítkovou skøíní výraznì pøeènívaly. Tato zaøízení byla napøíkl ad na trati Plzeò - Cheb v Plešnicích, Pòovanech, Pavlovicích a také ve stanic i Vojtanov atd.. Jiným typem bylo zaøízení Henning, které je na historickém snímku pøevz atém z podkladu 12 a umístìném v pozadí èelní strany obálky. Stavìdlo tohoto typu bylo napøíklad v železnièní stanici Domažlice ještì v roce 1959 a mìlo ty èová táhla. Zaèátky tra ových zabezpeèovacích zaøízení Zásady které musí splòovat tra ové zabezpeèovací zaøízení se pokusil for mulovat vrchní inženýr Boda ve své knize: Zabezpeèovacím zaøízením na tratích dvoukolejných nutno tedy p ouze dohonìní, a na jednokolejných tratích nejen dohonìní, nýbrž i setká ní se vlakù opaèných smìrù zameziti. Tak v roce 1842 byla v Anglii zavedena jízda vlakù v prostorových od dílech (blocích). Strážníci oddílu smìli dát návìstidlo do polohy dovolující jízdu, až dostali od dalšího strážníka ve smìru jízdy zprávu (odhlášku), že vlak opusti 16

17 l tra ový oddíl. Bezpeènost ale závisela na strážnících, jejich selhání mohlo mít z a následek nehodu. Proto se pozdìji objevila tra ová zabezpeèovací zaøízení. První tra ové zaøízení, bloková soustava Cookeova, vznikla již v roce Vrchní inženýr Boda píše: Sir William Fothergill Cooke užil ku vzájemnému se dorozumìní blokovní ch strážníkù mezi stanicemi Norwich a Yarmouth dráhy Great Eastern Ra ilway svùj telegraf jehlový. Za tímto úèelem umístil u každého blokovního strážníka jehly magnetické, omotané drátem otáèené kolem osy, a spojil dva takové sousední pøístroje, blokovní odstavec omezující, vedením nad zemním, s galvanickou batterií a s pøepínaèem. Dle smìru proudu batte rie vedením kolujícího odchylovaly se jehly obou pøístrojù buï na pravo a neb na levo; nekoloval-li však žádný proud, mìla jehla svislou polohu. Svi slou polohou jehly návìstilo se, že blokovní odstavec je volný - vyklizen, a odchýlenou jehlou, že je obsazen. Smìr odchylky jehly naznaèoval zár oveò smìr vlaku v odstavci tom se pohybujícího. Pokud Vám pøi ètení tìchto øádkù zatrnulo, tak máte cit pro zabezpeèova cí techniku. Ano, když se pøetrhlo vedení, jehla byla ve svislé poloze a oddíl se j evil tøeba i mylnì jako volný a bylo nachystáno na nehodu. Ovšem i to se èase m zjistilo, jelikož další zaøízení byla již provedena jinak a zásada, že pøi poruše musí zabezpeèovací zaøízení pøejít do bezpeèného stavu byla na svìtì. Tato zaøízení, podobnì jako použití zvonkù k zabezpeèení dopravy, i kd yž byla pokrokem, závisela na tom, zda dopravní zamìstnanec informace správ nì vyhodnotil. Vazba na návìsti nebo vlak nebyla. Na Paøížské výstavì pøedstavil svùj vynález patentovaný roku 1880 Jiøí K ift Winter, telegrafní inženýr pøi Madarasské dráze v Indii. U blokového (oddílov ého) návìstidla byla pøítlaèná kolejnice spojená s ramenem stožáru tak, že vla k uvádìl ramena do polohy stùj stlaèením kolejnice svými koly a rameno se m ohlo uvolnit jen elektromagnetem, který dostal proud, když následující strážník o ddílu obsluhou zaøízení vyslal proud do vedení a potvrdil volnost tratì. Pak se d alo opìt postavit návìstidlo do polohy volno a zvedla se i pøídržná kolejnice. T o již byl znaèný pokrok. V kontinentální Evropì (jak ji ž bylo uvedeno) bylo velkým pøelom em v zabezpeèovací technice vynal ezení tzv. blokovní soustavy Sieme nsovy. Budu opìt doslovnì citovat vr chního inženýra Bodu: První blokovní linie dle této soustavy byla zøízena r oku 1871 a 1872 mezi Berlíne m a Postupinem, v Rakousk u r mezi Vídní a Štadla vou, v Uhrách roku 1873 me zi Marcheggem a Bøetislavou (Prešpurkem). Ne, není to pø Obr. 11 Historický nákres principu hradlových závìrù 17

18 eklep, skuteènì je tam napsáno Bøetislavou. Autor ale poukazuje, že i tato soustava mìla své slabiny, které vedly k n ehodám. Zaøízení však bylo pozdìji zdokonalováno. Bez zajímavosti není, proè napøíklad se u nás neuznávala zaøízení použív aná v USA, napøíklad samoèinná blokovací soustava Hallova zøízená na dráz e Chicago and North Western. Vrchní inženýr Boda píše:...americkým správám železnic pøi zavádìní samoèinných blokovních zaø ízení jde v první øadì o to, aby uspoøily blokovní strážníky, tedy o ohledy hospo dáøské, nikoliv však, aby dosáhly co možno nejvyššího stupnì bezpeènosti dopr avy vlakové. Proto nelze tamní tra ová blokovní zaøízení považovat za vzory, kte rými by se dráhy evropské mohly øíditi. Vìtšina systémù ale stále umožòovala chybu lidského èinitele, jak dnes uèenì øíkáme. Tehdy se konstatovalo:...nedoporuèuje se dùvìøovati jedinì v (ve smyslu spoléhat se jedi nì na) bdìlost, ostražitost a spolehlivost lidskou... A další zásada byla na svìtì. Lidský èinitel je omylný a proto ho má tech nika pøi nejmenším kontrolovat. Takže nezbývá, než zabezpeèovací zaøízení stále zlepšovat, a to se dìlo a dìje. Elektrické stavìní výmìn Jak již bylo uvedeno, výmìny se zatím stavìly mechanicky na místì neb o pomocí pák. Jak jinak, zaèalo se øešit i elektrické stavìní výmìn i mechanic kých návìstidel. Podle Ing. Nagyho se první elektrický pohon výmìny na svìtì objevil v roce Vrchní inženýr Boda o elektrickém stavìní výmìn píše: Do r stavìly se návìsti a výmìny výhradnì ruèními pákový mi stavidly, elektricky uzavírané a uvolòované slabými proudy galvanický mi; neb indukèními. Již r konala firma Siemens a Halske ve Vídni pokusy stavìti návìsti a výmìny silnými proudy elektrickými; když se zdaøily, postavila r ozsáhlé zabezpeèovací zaøízení v nádraží pøerovském na stranì k Olo mouci a Krakovu, pozdìji i k Vídni; podobná zaøízení byla pak ještì uskut eènìna i na jiných stanicích. Této myšlenky chopily se i jiné firmy, v Èechách byla to firma Køiž íkova, která konala pokusy stavìním návìstí a výmìn silnými proudy elek trickými. Takže elektricky stavìné výmìny nejsou pøílišná novinka, mají za sebou pøes sto let existence. U nás vìtšího úspìchu v elektrickém stavìní výmìn dosáhla firma Èesk omoravská - Kolben - Danìk. Tato firma obdržela výnosem z roku viz 13 - souhlas k tomu, aby vyrábìla výrobky (zøejmì v licenci) firem Westinghouse Brake & Saxby Signal Co. v Londýnì a The Union Switch and Signal Co. v Pit 18

19 tsburghu. Tak zøejmì se firmì otevøelo pole v dodávkách elektrických èástí zab ezpeèovacích zaøízení. Podrobnosti o elektrických pøestavnících jsou v literatuøe 14 z roku Je zde uvedeno zajímavé øešení pro stanice, kde není elektrický proud. Cituji:... elektrický pohon vzdálené výmìny ve stanici (se øeší) pomocí r uèního generátoru. Jest to generátor na stejnosmìrný proud... (napìtí 11 0V)... který se pøi pøestavování výmìny pohání ruènì a který èiní instalac i neodvislou od dodávky proudu ze sítì. Vedle generátoru jest postaven s tùl s øídítky a závìrovými magnety... obdobnì zaøízený jako elektrické st avìdlo. Pøi pøestavování výmìny postaví se dotyèné øídítko ve smìru žáda ného pohybu, naèež se otáèí klikou generátoru tak dlouho, až indukèní z aøízení ukáže, že jazyky výmìny jsou úplnì pøeloženy a uzamèeny. Obr. 12 Elektrický pøestavník ÈKD Elektrické pøestavníky ÈKD mìly obvykle motory jed nofázové kolektorové. Kromì výmìnových pøes-tavníkù se v yrábìly i elek-trické pøestavník y návìstní pro mechanická ná vìstidla, jak již bylo uvedeno. Elektrickým pøestavník em byla podle literatury 15 napøíklad vybavena výmìna è. 3 v Praze Malešicích. Závislost na stavìdle typu SA12 byla provedena mechanickým závorníkem. Prá vì obrázek tohoto stavìdla (obr. 6) byl uveden na pøedchozích stránkách jako pøíklad stavìdla SA12. Ruèní klikové zaøízení na výrobu proudu je na obrázku pøístroje vidìt vlevo pák. Na stìnì je indikátor volnosti koleje. Šikmý proužek v kruhu signalizoval neobsazenou kolej, vodorovný obsazenou kolej. Pro ovládání pøestavníkù byla vyvinuta rel é. V prospektech firmy ÈKD z roku 1928 jsou i obrázky relé se znaèkou ÈKD. Pokud Vám obráz ek pøipomíná relé, která po druhé svìtové válce vešla u nás do podvìdomí jako sovìtská klasic ká relé, tak se nemýlíte. Ostatnì obdobná anglic ká relé byla též v roce 1948 dodána na stavbu spádovištního zabezpeèovacího zaøízení v Èesk ých Budìjovicích. Spolupùsobení vlaku a zaøízení Obr 13 Klasické relé ÈKD Prostøedkem pro zjiš ování volnosti koleje se zaèaly stávat izolované kol eje. Ty se v podobné podobì používají ještì dnes. První izolovaná kolejnice by la vynalezena panem Pfeilem v roce Obecnì jde o nízkonapì ové zaøíze ní obvykle napájené suchými èlánky. Pokud soukolí vlaku zkratovalo odizolovan 19

20 é kolejnice (nebo odizolovanou kolejnici), pøitáhlo napøíklad tak zvané hradlové r elé a jeho clonka se zmìnila. Relé bylo pozdìji použito pro elektrické vazby v z aøízení. Pro zajímavost je tøeba podotknout, že izolované styky na kolejnicích T, A, Xa v podobì, jak se ještì mnohde nachází, byly zavedeny již (o všem s odizolovanými ocelovými spojkami), viz 16. V již citovaném firemním materiálu firmy ÈKD z roku 1927 je zmínka o dalším zajímavém zaøízení - samoèinném zaøízení na zastavování vlakù. Ele ktrický pøestavník, podobný pøestavníku návìstnímu, pøi poloze návìstidla na st ùj vztyèil páèku, která pøi prùjezdu lokomotivy narazila na narážku na spodku l okomotivy a uvedla do chodu prùbìžnou vlakovou brzdu. Zmiòme se ještì o j edné zajímavosti. Stávalo s e, že vlaky za mlhy (a v An glii o mlhy není nouze) a šp atné viditelnosti projely náv Obr. 14 Princip kladení tøa skavek ve vazbì s návìs tidlem ìst stùj. Tak se objevilo kr ásné zaøízení. Když bylo ná vìstidlo na stùj, tak takov á mechanická pacièka spoj e-ná s návìstidlem položil a na kolej tøaskavku. Ostatnì není to zas t ak dlouho, co ještì v našic h Návìstních pøed-pisech b yly tøaskavky, které pokláda li pochùzkáøi, uvá-dìny jako prostøedek k zastavení vla ku. Izolované koleje, které se používaly v zaøízeních byly obvykle krátké. Zji š ovaly, že vlak vjel a izolovanou kolej opustil (napøíklad uvolnil výmìny na zhl aví). Nebyl však žádný prostøedek na zjištìní, zda napøíklad celá stanièní kolej je volná. Toto zjištìní se ponechávalo na dopravních zamìstnancích. Omyly tìch to zamìstnancù pøi zjiš ování volností kolejí vedly k èastým nehodám. Tak vzni kl návrh kolejového obvodu, který kontroloval delší úseky kolejí. U nás takový k olejový obvod na principu dvoufázového kolejového relé vyvinula firma ÈKD ji ž ve tøicátých létech, ale nedošel rozšíøení pro nepochopení z nejvyšších míst. V citovaných prospektech firmy ÈKD se najde i popis kolejových stykových tra nsformátorù, které bylo potøeba u kolejových obvodù použít v pøípadì, že na trati byla elektrická trakce, a oddìlit tak signální proud od trakèního. Kolejová cív ka fázového relé se napájela støídavým proudem o napìtí 6 V, místní 110 V. Zd rojem bylo vedení 500 V. Kromì tìchto zaøízení se používaly i rùzné kolejnicové doteky, jejichž z e zaèátku malá spolehlivost se pozdìji vylepšovala tak, jak pouhé mechanické pùsobení vlaku na dotek bylo nahrazováno elektomagnetickým. 20

21 Elektrohydraulická a elektropneumatická stavìdla Ve svìtì se provádìly pokusy s hydraulickým stavìním výmìn. Podle 17 se tato stavìdla poprvé objevila na svìtové výstavì ve Vídni v roce 1873, nedo sáhla však velkého využití pro svoji pomìrnì velkou technickou nároènost. V r oce 1881 bylo takové stavìdlo uvedeno do provozu v Berlínì, ale v roce 1885 bylo zrušeno. Nejpoužívanìjší byl systém Bianchi Servettas z roku 1884, který pracoval s tlakem 50 atmosfér. Používal se v jižní Francii, Itálii, Španìlsku, In dii a v jižních oblastech, kde nehrozil mráz. U nás se tato zaøízení nepoužívala. Rozšíøenìjší byla stavìdla elektropneumatická, kde výmìny pohánìl stla èený vzduch. Nejrozšíøenìjší byla stavìdla Westinghouse, která vznikla v roce Nejvíce se používala v USA (Boston, Chicago, Filadelfia, St. Luis) a v A nglii. Pozdìji se rozšíøila i v kontinentální Evropì. Používala se s výhodou na spádovištích. Taková stavìdla byla napøíklad na území Slovenska ve stanicích Žilina, Krompachy, Poprad a Spišská Nová Ves. Stavìdlo v Žilinì bylo v èinno sti ještì v padesátých létech. Výstavbu provádìla v licenci firma Telefongyar Budapest. V jižních Èechách do této kategorie patøilo i spádovištní zabezpeèo vací zaøízení Èeské Budìjovice, jehož výmìnové pøestavníky používaly rovnìž k pohonu vzduch - podrobnosti budou uvedeny dále. Elektrická a elektrodynamická stavìdla Éra zavádìní elektrických pohonù, vèetnì elektrických pøestavníkù, vedla k realizaci elektrických a elektrodynamických stavìdel. Nejdøíve byla mec hanická stavìdla doplòována elektrickými øadièi. V starší literatuøe se pro tato Obr. 15 Nìmecké elektrické stavìdlo 21

22 stavìdla vžil název elektrická stavìdla. Mechanické èásti èasem ubývaly, zùstá valy ale vlastní pravítkové skøínì (registry). Nakonec zmizely i hradlové skøínì a stavìdla získala svoji podobu tak, jak ji znají pamìtníci. Ustálil se pro nì název elektrodynamická stavìdla. Stavìdla byla jednoøadá i víceøadá podle toho, kolik øad elektrických øadièù mìla. První elektrické stavìdlo firmy Siemens & Halske bylo pøedvedeno na výstavì ve Frankfurtu nad Mohanem v roce Patrnì první elektrické stavìdlo na území dnešní ÈR (jak již bylo øeèeno) uvedla do pro vozu tatáž firma v Pøerovì Další takové stavìdlo vzoru 1901 bylo instalováno v Èeských Velenicích - viz 18. Šlo o jednoøadý typ, vzdálenost klièek byla 100 mm, výška pøístroje mm. V pøední zešikmené horní èásti byly pod stavìcími klièkami umístìny kul até clonky. V èeských zemích vyrábìla elektrická stavìdla firma ÈKD (viz kapitola o elektrickém stavìní výmìn). Na trh elektrických stavìdel se ale pokoušela pro niknout i firma Frosse & Büssinga Liberta Praha, které byl v roce 1925 legalizo ván nákup licence na silnoproudé zabezpeèovací zaøízení firmy AEG Berlín - viz 19. Novìjší elektrodynamická stavìdla používala samozøejmì elektrických pø estavníkù, svìtelných návìstidel, izolovaných kolejnic a pozdìji i kolejových obv odù. I vazba na elektromechanická zabezpeèovací zaøízení se již provádìla po mocí tak zvaných otoèných vložek, které nahradily klasické hradlové závìry a pr oud pro ovládání vložek se vyrábìl místo ruèními tak elektrickými induktory. Hla vní technický trik ale spoèíval v provedení øadièù. Øadièe se otáèely o 90 o (i ob ìma smìry), mohly být výmìnové, závìrné, návìstní, i další. Bìhem jejich otáè ení o urèité stupnì (i ve více polohách, napø. 30 o a 68 o ) povoloval další otoèení e lektromagnet, který pøitáhl jen tehdy, byly-li splnìny urèité podmínky (volnost ce sty, postavení výmìn, provedený závìr atd.). Potøebná žebøíèková relé byla pøí mo pod øadièi. Tak napø. u návìstního øadièe pøi otoèení do polohy 30 o byla provádìna p rvní kontrola správnosti vlakové cesty. Další otáèení bylo možné, byla-li kontrola bez závad. V poloze 45 o došlo k mechanickému zapevnìní øadièe proti otoèe ní zpìt. V poloze 68 o se provádìla druhá kontrola vlakové cesty a jejího závìru. Pokud i ta byla bez závad, pak v poloze 80 o se rozsvítilo návìstidlo a pohyb øadièe konèil v poloze 90 o. Návìstidlo bylo možné kdykoliv dát na stùj, úplný návrat øadièe byl možný ale jen pøi zrušení cesty, jinak trval závìr cesty. Vzájemné závislosti zajiš oval pøevážnì mechanický registr jednoduchéh o provedení. A tak se stalo, že zaøízení byla nakonec daleko úspornìjší než nov ì vznikající reléová zabezpeèovací zaøízení, která vše musela øešit rozsáhlými el ektrickými závislostmi. Ta ovšem pozdìji poskytovala daleko více možností a vì tší komfort a elektrodynamická zaøízení vytlaèila. Elektrodynamická stavìdla se vyrábìla víceøadá (nìkolik ètyøøadých je je štì v èinnosti v oblasti Mostu) a jednoøadá. Dvì taková jednoøadá ústøední sta vìdla byla i ve Vranovì a Vèelné, jak bude ještì uvedeno. 22

23 Spádovištì V literatuøe 20 je zmínka o dalším zajímavém zaøízení, o samoèinné kolej ové zarážce s elektrickým dálkovým øízením. Jde vlastnì o první mechanizaci spádoviš. Ruèní pokládání zarážek na koleje pøed pohybujícími se vozy (odvìs y) bylo nahrazeno el ektric-kým a to prvnì na seøaïovacím ná -draží Èeská Tøebo-v á. Zaøízení instalo-va la firma ÈKD, jak se uvádí na základì lic enèní smlouvy s pa nem Deloiso-nem. Zaøízení pra-c ovalo tak, že vedle n ormální kolejnice byl a položena po-mocn á. V mezeøe mezi o bìma kolej-nicemi by la vedena zarážka (p Obr. 16 Automatická spádovištní zarážka ro železnièáøe èuba ), která se pohybovala na lanì ovládaném dálkovì øízený m elektromotorem. Zarážka se dala nasunout do rùzné vzdálenosti ve vymezen ém prostoru (podle rychlosti odvìsu), pøípadnì odvést mimo kolej. V krajních p olohách byly koncové vypínaèe. Pøi najetí kola na zarážku se tato odpojila od l ana, po uvolnìní zarážky se opìt k lanu pøipojila. Sloužil k tomu pedál s píste m. Pøejezdová zaøízení O tìchto zaøízeních jen krátce. Bezpeènost na køižovatkách silnic a želez nice se zajiš ovala nejdøíve pouze zamìstnancem dráhy, který silnièní vozidla z astavoval obvykle praporkem. Pozdìji se montovaly zábrany - dnes nazývané závory. Obvykle byly místnì obsluhované, pozdìji i na dálku pomocí drátovodný ch táhel (jednodrátových nebo dvoudrátových). Ještì pozdìji bylo toèení klikou místy nahrazeno elektrickými pohony. Mechanické dálkové pohony se u nás po užívaly nejdøíve typu Stefan Götz. Ty byly zrušeny v roce viz 21 - a nahr azeny pohonem Liberta z roku Další pohon typu ÈKD byl zaveden v roc e viz 22. Za zmínku stojí svìtelné výstražné zaøízení vzor FRÝBA, které vyrábìl po dnik Elektrosignál Praha. První takové zaøízení bylo na jihu Èech uvedeno do p rovozu v roce 1936 u Závišína na trati Blatná - Bøeznice. Pozdìji byla vybudov ána na místních tratích další zaøízení. Šlo o jakéhosi pøedchùdce modernìjších a dnes ještì používaných zaøízení VÚD. Zaøízení mìlo výstražné štíty trojúhelník ového (pozdìji kulatého) tvaru, které se sklápìly pøi poruše z vodorovné poloh y do svislé a zakryly svìtla. Toto øešení bylo použito i u prvních pøejezdù typu VÚD a bylo nahrazeno až zavedením pozitivní signalizace (bílého kmitavého sv 23

24 ìtla). Zaøízení Frýba používalo jako indikátor jízdy vlaku rtu ové kolejové doteky, umístìné na pøibližovací vzdálenost. Zapojení zaøízení bylo relativnì dùmyslné a bezpeèné. Problém byl ovšem hlavnì v rtu ových kolejových dotecích, které byly pomìrnì choulostivé. Pozdìji se tato zaøízení s úpravami vyrábìla pod oz naèením SIGNÁL. Jejich výroba trvala do padesátých let. Novìjší zaøízení VÚD doznala velkého rozšíøení. Jejich hlavní pøínos (kro mì dalších technických vylepšení) je v tom, že používají ventilové kolejové obv ody, tj. obvody, které jsou napájeny støídavým proudem ze zaøízení a na konci obvodù je zapojen mezi kolejovými pasy usmìròovaè. Zaøízení vyhodnocuje pøít omnost usmìrnìného proudu. Nejvìtší úspora je v tom, že není tøeba pokládat kabely na pøibližovací vzdálenost. Na pøejezdech byla budována i zaøízení vzor SSSR a pozdìji zaøízení AŽ D. Teèka za kapitolou zaèátkù zabezpeèovací a sdìlovací technik y Technika se vyvíjela dál. O modernìjších zaøízeních bude øeè ale na jiné m místì publikace. V dalších kapitolách zkusíme jiný pohled na zabezpeèovací a sdìlovací t echniku a to z hlediska øízení a organizace. Zájemce o chronologický pøehled o dkazuji na literaturu 23. V publikaci, kterou ètete, je kladen dùraz na region záp adních a jižních Èech. Zpracování je voleno z pohledu rùzných stupòù organiz ace øízení (s pøípadným èlenìním podle hlavních období státu), dál z technick ého èlenìní problematiky odvìtví sdìlovací a zabezpeèovací techniky a pohledu na stav v roce

25 Øízení drah a odvìtví Jak již bylo øeèeno, další popis øízení drah a odvìtví je zamìøen hlavnì n a oblast západních a jižních Èech, pouze pro úplnost je struènì popsáno i vrch olové øízení. Popis se skládá ze dvou kapitol: vrcholové øízení (ministerstvo atd.) regionální øízení (øeditelství drah atd.) Pojednání o vlastních výkonných a organizaèních jednotkách, organizaci údržby, výstavby, výroby atd. je uvedeno až za tìmito kapitolami. Následující ka pitoly jsou rozdìleny na øízení: za Rakousko - Uherska za první republiky za protektorátu po roce 1945 Vrcholové øízení Zájemce o bližší podrobnosti o vrcholovém øízení odkazuji na již zmínìno u publikaci Ing. Ivo Laníèka: Chronologický pøehled historického vývoje odvìtví železnièní zabezpeèovací a sdìlovací techniky. Vrcholové øízení za Rakousko - Uherska Podle podkladù 24 a 25 bylo kabinetním listem z rozhodnuto o založení Generálního øeditelství státních drah ve Vídni. To pùsobilo od do ve Vídni byla agenda pøevedena pod zvláštní oddìle ní ministerstva veøejných prací. Ještì týž rok 2. listopadu byla železnièní agenda pøeøazena pod ministerstvo pro obchod, živnosti a veøejné stavby. Naøízením ministerstva obchodu - viz 26 - byl zøízen dnem ve Víd ni ústøední správní úøad C.k. øeditelství pro státní železnièní provoz. Nejvyšším rozhodnutím z a naøízením ministerstva obchodu z bylo opìt zøízeno Generální øeditelství rakouských státních drah. Podle 27 bylo dne 21. ledna 1896 (v uvedeném zdroji 25 - Pamìtní knize je údaj ) zøízeno samostatné ministerstvo železnic (K. k. Eisenbahnmini sterium) a generální øeditelství bylo zrušeno Vrcholové øízení za první republiky Po rozpadu Rakousko - Uherska zaèalo koncem roku 1918 pùsobit Minis terstvo železnic Èeskoslovenské republiky, jehož prvním ministrem byl Isidor Za hradník. 25

26 Sdìlovací a zabezpeèovací technika byla zaèlenìna pod odbor IV staveb ní, department 5, pak pod odbor VI dopravní (pozdìji VII), department 6, (pozd ìji 5 a pak odd. VII/4). V následující tabulce jsou souhrnnì uvedeny údaje podle let P odkladem byly Roèenky státních a soukromých drah Èeskoslovenské republiky - viz 28. Tyto roèenky byly vydávány až do roku 1929 za kalendáøní rok, pak za období od kvìtna do konce dubna pøíštího roku. Tabulka centrálních orgánù za první republiky Rok Centrál-n Nadøazený o í orgán rgán 1920 MŽ Odbor IV - sta vební Odvìtvový orgán Department 5 - záležitosti veš kerého železnièního svršku, z aøízení pro zabezpe-èení dopr avy a zaøízení návìstní 1921 MŽ dtto dtto- koncem roku již zmìna - viz rok MŽ dtto Department 5 - vìci veškeréh o železnièního svršku, (5b) sk upina pro vìci zabezpeèení do pravy a zaøízení návìstní MŽ Odbor VI - do pravní Department 6 - vìci zabezpeè ení dopravy a zaøízení návìstn í Pøednosta Vladimír Šrámek, Dr, tech. inž. dtto Ing. Josef Krejèí 1932 MŽ dtto dtto-koncem roku zmìna na 5 Ing. Vladimír Ibl 1933 MŽ dtto Department 5 - vìci zabezpeè ení dopravy a zaøízení návìstn í neobsazeno dtto MŽ dtto dtto Ing. Gabriel Tùma MŽ odbor VII - dopravní Odd. VII/4 zabezpeèení dopra vy vlakové, zaø. návìstní, tele grafní a telefonní, návìstní díln y dtto Vrcholové øízení za protektorátu Dne byla podle dohody v Mnichovì èást pohranièních území ÈR postoupena Nìmecku. Na poèátku roku byl vypracován nový organizaèní øá d podniku Èesko - Slovenské dráhy a pošty v zemích Èeských, který mìl vstou pit v platnost viz literatura 29. Dne ale Nìmci obsadili zbyt ek Èech a Moravy, Slovensko se odtrhlo a byl vyhlášen protektorát. Dne byly vyhlášeny vládním naøízením Protektorátní dráhy Èech a Moravy. Na železnièních vozech se zaèalo objevovat znaèení ÈMD a nìmecké BMB. Minist erstvo zmìnilo název na Ministerstvo dopravy protektorátu Èech a Moravy. V záøí 1939 vypukla druhá svìtová válka. 26

27 Ve vìstníku ministerstva ze dne viz literatura 30 - je pod èísle m 252 uvedeno, že dosavadní oznaèení skupiny III/7 øeditelství drah návìstnic tví... mìníme s okamžitou platností na služba zabezpeèovací a dorozumívac í. Ministerstvo bylo pøejmenováno na Ministerstvo dopravy a tec hniky (MDT). Podle údajù v Chronologickém pøehledu odvìtví železnièní a sdìl ovací techniky v té dobì (až do konce války) byl vedoucím (patrnì) služby Ing. J. Kasalý. Ve vìstníku MDT ze dne viz literatura 31 - je zveøejnìno rozho dnutí ministra ze dne s platností od , kde se popisuje násle dující pùsobnost: Odbor AII - dopravní, odd. 27 stavba, udržování a obnova zabezpeèova cích a dorozumívacích zaøízení, vzorové listy a pøedpisy. Vìci návìstních dílen, souèinnost v osobních vìcech služby zabezpeèovací a dorozumívací. Vrcholové øízení po roce 1945 Po druhé svìtové válce ministerstvo støídalo názvy. Ještì v dobì Košick é vlády bylo na osvobozeném území zøízeno Ministerstvo dopravy v Košicích. Další vývoj je podchycen v další tabulce. Zmiòme se pouze o nìkterých klíèový ch bodech rùzných reorganizací, kterých nebylo málo. Po roce 1945 bylo na Ministerstvu dopravy oddìlení VI/5 služba zabezpe èovací, návìstní, dorozumívací, jak se doèítáme v Železnièním vìstníku MD ze dne viz 32, kde se vymezují povinnosti služby a pùsobnost. V roce 1949 vzniklo Ústøední øeditelství ÈSD. Zrušeno bylo v roce V roce 1970 vznikla Ústøední správa železnic, pod kterou pracovala Spr áva sdìlovací a zabezpeèovací techniky (S14) bylo ministerstvo pøej menováno na Federální ministerstvo dopravy a pozdìji správa byla pøejmenová na na Odbor sdìlovací a zabezpeèovací techniky O14. V roce 1988 vzniklo Ústøední øeditelství ÈSD, v rámci kterého pracoval døívìjší Odbor sdìlovací a zabezpeèovací techniky O14. Je na místì pøipomenout, že došlo k rozdìlení Èeskoslovensk a. V roce 1993 vzniklo Generální øeditelství ÈSD. V rámci tohoto øeditelstv í vznikla sekce infrastruktury, ve které pracoval Odbor automatizace a elektrotec hniky s oznaèením O 530, tedy byla slouèena silnoproudá i slaboproudá tech nika pod jedno øízení. V souvislosti s rozdìlením Èeskoslovenska se nástupnickým objektem Èeskoslovenských státních drah (ÈSD) staly Èeské dráhy s. o. (ÈD). Generální øeditelství ÈSD bylo pøejmenováno na Generální øeditelství ÈD (GØ). V rámci GØ zaèátkem druhého pololetí vznikla Divize dopravní cesty, odštìpný závod. A reorganizace pokraèovaly. V létech byla sféra sdìlovací a zabezpeèo vací techniky pøiøazena k investiènímu odboru a odbor byl oznaèován jako se kce S7 AE. Samozøejmì toto manželství z rozumu se neosvìdèilo, došlo k o ddìlení a nyní (zaèátek roku 2000) je název odboru opìt Odbor automatizace a elektrotechniky O14. 27

28 Pracovníci naší profese mìli zastoupení na vyšších místech. Z našeho r egionu se stal nejvyšším pøedstavitelem ve funkci vrchního øeditele Dopravní ce sty o.z. Ing. František Nykles (od èervna 1996 do konce roku 1997). Rok Centrál-n í orgán MD Tabulka centrálních orgánù od roku 1945 Nadøazený orgá n Øeditelství státníc h drah 1948 dtto Øeditelství státníc h drah, pozdìji Øe ditelství èeskoslov enských drah n.p dtto Ústøední øeditelství ÈSD Odvìtvový orgán služba zabezpeèovací, návì stní, dorozumívací VI/5 Odbor sdìlovací a zabezpeè ovací (V) mìl odd. V/1 sdìlovací, V/2 z abezpeèovací a V/3 provozní Služba sdìlovací a zabezpeè ovací - mìla odd. pro údržb u a provoz sdìl.a zab. zaø. ( 22) a pro investice a techni cký rozvoj 1950 dtto dtto skupina 5-6, v èervnu již od dìlení sdìlovací a zabezpeè ovací dtto dtto oddìlení sdìlovací a zabezp eèovací MD Ústøední øeditelství oddìlení 63, pak referát 632, koncem r ÈSD koncem rok koncem roku Ústøední správ oku MŽ u zrušeno a sdìlovací a zabezpeèovací 1953 MŽ øíjen MD Ústøední správa sdìlovací a zabezpeèovací (ÚS21) 1954 MD Ústøední správa sdìlovací a zabezpeèovací služby (ÚS14 ) Pøednosta Ing. J Kasalý, p ak Ing. Hubert Svoboda Ing. Hubert Svo boda dtto Ing, Adolf Jiru cha dtto František Miško vský (od ) František Miško vský František Miško vský, øíjen Ing. Anto-nín Altne r dtto dtto Ing. Antonín Alt ner 1959 dtto Odbor železnièní sdìlovací a zabezpeèovací služby (O14) 1960 dtto Odbor železnièní sdìl. a zab. služby, od srpna odbor zabe zpeèovací techniky dtto Ústøední správa sdìlovací a zabezpeèovací služby dtto Odbor zabezpeèovací techni ky (O14) 1963 dtto Odbor zabezpeèovací techni ky, od kvìtna služba sdìlova cí a zabezpeèovací (S14) Ing. Ant. Altner od dubna Ing. A lois Eliáš Ing. Alois Eliáš dtto dtto dtto 28

29 Pokraèování tabulky 1970 FMD od Ústøední správa ž eleznic od dtto 1971 dtto dtto Správa sdìlovací a zabez-pe èovací techniky - od dubna o dbor sdìlovací a zabezpeèov ací techniky (O14) Pøednosta dtto dtto dtto Róbert Farbula od Rok Centrální orgán Nadøazený orgá n Odvìtvový orgán 1964 dtto Služba sdìlovací a zabezpeè ovací techniky - od èervna sp ráva (S14) dtto Správa sdìlovací a zabezpe 1969 èovací techniky (S14) dtto dtto Odbor sdìlovací a zabez-pe dtto 1979 èovací techniky (O14) 1980 dtto dtto Ing. Ivo Laníèek, od dtto dtto Ing. Ivo Laníèek dtto dtto Ing. Ivo Laníèek - od Ing. Karel Du-š ák, CSc., od Ing. K arel Koška FMDS od FMDS, v druhém ètvrtletí F MD Ústøední øeditelství ÈSD dtto Ing. Karel Košk a dtto dtto Ing. Karel Košk a, pak Ing. Josef Mráz 1991 FMD dtto Odbor automatizace a elektr otechniky (014) 1992 dtto dtto O14, od dubna Sekce infra-s truktury, odbor automatizace a elektrotechniky (O530) 1993 FMDS?, pak MD Generální øeditelst ví ÈSD, od ÈD, Divize dopravní ce sty o.z. (DDC) Sekce infrastruktury odbor a utomatizace a elektrotech-ni ky, koncem roku odbor sdìlo vací a zabezpeèovací techni ky (O14) Pokraèování tabulky Ing. Josef Mráz dtto Ing. Josef Mráz, od Ing. Jan Matìjka, od Ing. Karel Plachet ka 29

30 Rok Centrální orgán Nadøazený orgá n 1994 MD Generální øeditelst ví ÈD - Divize dop ravní cesty o.z. (D DC) Odvìtvový orgán odbor sdìlovací a zabez-peè ovací techniky (O14) 1995 dtto DDC Sekce automatizace a elektr otechniky, pak sekce technic ká pro automatizaci a elektro techniku (S7AE) Pøednosta Ing. Karel Plach etka, od František Ko pecký František Kope cký (po promoci Ing.) Ing. František K opecký 1996 dtto dtto Sekce automatizace a elektr otechniky (S14) 1997 MDS dtto dtto Ing. František K opecký, od Ing. Tomáš Neu gebauer MDS dtto Odbor automatizace a elektr otechniky (O14) Ing. Tomáš Neu gebauer Použité zkratky DDC Divize dopravní cesty MDS Min. dopravy a spojù GØ Generální øeditelství MŽ Ministerstvo železnic FMD Federální ministerstvo dopravy SD Správa dráhy FMDS Federální min. dopravy a spojù ÚØ Ústøední øeditelství MD Ministerstvo dopravy Výèet by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili, že vznikla Tech nická ústøedna dopravní cesty (TÚDC), která v sekci sdìlovací a zabezpeèova cí techniky (S14) soustøedila mimo jiné i øadu odborníkù této profese a hrála a h raje v odvìtví významnou úlohu. Její sídlo je v Praze, ale jak bude zmínka, i v Plzni má své detašované pracovištì. Vedoucím sekce 14 je ing. Jaroslav Ran da, øeditelem Technické ústøedny dopravní cesty je Ing. Jaroslav Grim, rovnìž dlouholetý pracovník odvìtví zabezpeèovací techniky a bývalý námìstek náèeln íkù odboru 14. V minulosti (podle informace Ing. Nádvorníka) existovala podobná instit uce pod názvem Projekènì konstrukèní vývojové pracovištì (PKVP), pozdìji PT R oblasti SZT v Pøerovì. Dne bylo zøízeno PKVP zabezpeèovací a sd ìlovací techniky v Praze. Vedoucím byl Ing. Alexandr Uhlík. Po jejím zrušení (pa tnì konec roku 1971) nìkteré povinnosti pøešly k VÚŽ, po zøízení TÚDC pak k TÚDC. To se ale již vymyká zamìøení této publikace. Regionální øízení V této kapitole se budeme zabývat tak zvaným (obvykle) druhým stupnì m øízení (øeditelstvími drah a podobnì), v našem pøípadì v Plzni a Èeských B udìjovicích. 30

31 Regionální øízení za Rakousko - Uherska Døíve, než bude zmínka o regionálním øízení na západì a jihu Èech a o vazbì na odvìtví zabezpeèovací a sdìlovací techniky, je tøeba se struènì zmín it o rozvoji železnic v tomto regionu. Železnice se zde stavìly nejdøíve jako soukromé. V našem regionu byla jako první postavena železnice Praha - Plzeò - Brod nad Lesy, nazývaná Èeská západní dráha (Böhmische Westbahn). První úsek mezi Plzeò - Skvròany a B rod nad Lesy byl slavnostnì otevøen 14. øíjna Plzeòské nádraží této želez nice zahájilo èinnost v dubnu Doprava z Plznì do Prahy byla zahájena 15. èervence Podle roèenky - viz 33 - mìla Èeská západní dráha ale centr ální administraci ve Vídni 1 (Johannesgasse 12). V Praze pak byla na Smíc hovì pouze Betriebs - Direction in Prag. Dráha byla zestátnìna Další drahou byla Dráha císaøe Františka Josefa (Kaiser Franz Josef - Bahn). Skládala se z hlavní tratì Vídeò - Cheb a vedlejších tratí Vídeò - Praha, Èeské Budìjovice - Veselí nad Lužnicí, dvou kratších úsekù okolo Vídnì a prop ojení tøí nejvìtších pražských nádraží. Dráhu realizovala spoleènost, v èele kte ré byl kníže Schwarzenberg. 1. záøí 1868 byl zahájen provoz na úseku Èeské B udìjovice - Plzeò. Celá hlavní tra byla otevøena 28. ledna I tato dráha mì la své øeditelství ve Vídni IX, Bezirk, Bahnhof. V roce 1884 byla dráha zestátn ìna. Koneènì tøetí dráha byla Plzeòsko - bøezenská dráha (v originálu Eisen bahn Pilsen - Priesen (Komotau)). V roce 1873 byla dána do provozu èást Plze ò - Bøezno, v roce 1877 pak èást Plzeò - Železná Ruda. Tato dráha mìla øedite lství v Praze na adrese Waisengasse 984/II. Dráha byla zestátnìna v roce Jelikož se v Plzni stýkaly tøi dráhy, byla zde také tøi nádraží. Všechna sic e v prostoru kolejištì dnešního hlavního nádraží, pøesto ale samostatnì fungují cí. Teprve pozdìji byla spojena do nádraží jednoho. Dnešní budova nádraží byl a budována v letech V souvislosti se zøízením C.k. øeditelství pro státní železnièní provoz ve Vídni byly zøizovány vrchní provozní úøady, v roce 1884 v Pøíbrami, v èerve nci téhož roku v Èeských Budìjovicích, Praze, Plzni. Po zestátnìní drah, souèasnì se vznikem Generálního øeditelství železni c ve Vídni ( ), vzniklo 11 provozních øeditelství železnic, mimo jiné v Pl zni, v Èeských Budìjovicích a v Praze. Plzeòské øeditelství napøíklad ze zaèát ku mìlo 7 oddìlení a pokladnu, mimo jiné inspektorát pro udržování tratí, které mu byly podøízeny sekce pro udržování tratì. V Plzni byly tøi, dále ve Strakoni cích, Chebu, Klatovech a Žatci. Pøibývaly nové tratì a oblast øeditelství se mìnila bylo zrušeno øeditelství v Èeských Budìjovicích a jeho tratì si rozdìlila øeditelství V Plzni, P raze, Vídni a Linci. 31

32 V souladu se zrušením Generálního øeditelství železnic ve Vídni ( ) byla provozní øeditelství železnic pøejmenována na C.k. øeditelství státních d rah. U nás existovala v Plzni, Praze, Hradci Králové, Olomouci a Brnì. V tìc hto øeditelstvích byla mimo jiné oddìlení pro udržování staveb a tratí, kterému b yly podøízeny sekce pro udržování tratí dvì v Plzni, dvì v È. Budìjovicích, po j edné Strakonice, Cheb, Podboøany, Žatec, Domažlice, Èeský Krumlov. Za poznámku stojí, že v roce 1903 byla v obvodu plzeòského øeditelství vybudována první elektrizovaná železnice ve støední Evropì na trati Tábor - Bec hynì. Plzeòské øeditelství na poèátku sídlilo ve více objektech, hlavnì v Huso vì ulici 11. V roce 1897 byla dokonèena budova v Jagellonské ulici, která je i dnes využívána pro úèely øeditelství a dalších útvarù a je známa jako stará budo va øeditelství. Pozdìji byla ve smìru z Purkyòovy ulice pøistavena další nová b udova, obì byly propojeny a slouží svému úèelu i dnes. Regionální øízení za první republiky Po rozpadu Rakousko - Uherska vznikla další øeditelství viz 34. V roce bylo zøízeno sedm Øeditelství státních drah. a to: v Praze, Plzni, Hradci Kr álové (t.è. v Karlínì), v Brnì, Olomouci (na Slovensku v Bratislavì a Košicích). Na øeditelství vznikly skupiny návìstnictví v rámci již zmínìných odborù stavb a a udržování dráhy. Zmínka o tìchto skupinách je již ve výnosu býva lého Rakousko - Uherského ministerstva železnic. Kromì toho existovala (pozdìji v souvislosti se zestátnìním drah rušená ) øeditelství: Generální øeditelství výhr. priv. Buštìhradské železnice v Praze (zest átnìna 1923) Øeditelství priv. spol. Ústecko - Teplické dráhy v Teplicích - Šanovì ( v roce 1923 bylo již v likvidaci) Provozní øeditelství Košicko - Bohumínské dráhy v Tìšínì. V roce 1923 došlo k zestátnìní Buštìhradské železnice a v souvislosti s tím bylo øeditelství v Praze rozdìleno na øeditelství Praha - Sever (to zahrno valo bývalou Buštìhradskou železnici a Ústecko - Teplickou) a Praha Jih (tam p atøila i oblast kolem Tábora). Mnichovská dohoda a odstoupení Sudet na podzim roku 1938 znamenal y odstoupení rozsáhlé èásti tratí Nìmecku. V následující tabulce jsou souhrnnì uvedeny údaje o øeditelství na územ í dnešní ÈR (kromì nich existovala i øeditelství Bratislava a Košice) a dále údaje o øídícím orgánu odvìtví sdìlovací a zabezpeèovací techniky v rámci øeditelst ví Plzeò. Podkladem byly opìt Roèenky státních a soukromých drah Èeskoslov enské republiky (od roku 1930 vydávané ne za kalendáøní rok, ale za období od kvìtna do konce dubna následujícího roku (napø ). 32

33 Tabulka regionálních orgánù za první republiky Rok Existující øeditelství Oddìlení Skupina Øeditelství stát. drah Pl zeò, Praha, Hradec Kr álové, Brno, Olomouc 1923 dtto, ale koncem roku ji ž zmínky o Praha seve r a Praha jih Plzeò, Praha jih, Hrade c Králové, Brno, Olom ouc, Praha sever Oddìlení III -stavba a udržování dráhy Skupina 8 -návì stnictví Skupináø (P lzeò) Ing. Ant. Mik schik dtto dtto dtto dtto dtto neobsazeno 1926 dtto dtto dtto Ing. Zdenìk Šotek prozatí mní skupináø dtto dtto dtto Ing. Zdenìk Šotek 1934 dtto dtto dtto, koncem ro ku skupina 7 Ing. Zdenìk Šotek Plzeò, Praha, Hradec dtto Skupina 7 - náv dtto 1936 Králové, Brno, Olomou c ìstnictví - ) dtto dtto dtto Ing. Karel Rù žièka Pozn. * ) Decernáty: sdìlovací, zabezpeèovací a technická kanceláø Regionální øízení za protektorátu Koncem roku 1938 ( ) obsadili pohranièí Nìmci. Plzeòské øedite lství pøedalo znaènou èást tratí Øíšským øeditelstvím drah ve Vídni, Linci, Norimb erku a Drážïanech. Od plzeòského øeditelství byl oddìlen i zbytek jihoèeské o blasti, který pak v létech patøil pražskému øeditelství. V záøí 1939 vypukla druhá svìtová válka. V již uvádìném podkladu Organizace podniku je uvedeno, že dne byla ustanovena služba zabezpeèovací a dorozumívací - VMD 54a, str Pøednostou v Plzni byl po celou dobu války a krátce i po válce Ing. Karel Rùžièka. Poèátkem roku 1942 byly další zmìnny v organizaèní struktuøe øeditel ství železnic. Z doby války se pøíliš podkladù nedochovalo. Ví se ale napøíklad, že za války ještì došlo k zøízení kontrolorù pro službu dorozumívací v Plz ni, (obdobnì v Hradci Králové, Brnì a Olomouci) - viz 35. Po válce byli v roce 1948 kontroloøi dorozumívací, zabezpeèovací a provozní slouèeni do funkce d orozumívací a zabezpeèovací. 33

34 Regionální øízení po roce 1945 V rámci øeditelství po roce 1945 existovala služba sdìlovací a zabezpeè ovací (nejdøíve Sl. 5, pozdìji Sl. 14) a mìla i další názvy, jak bude uvedeno dále. I když názvy se mìnily, oznaèení Sl. 14 (na rozdíl od nadøízeného orgánu) již z ùstávalo. Až do zøízení Divize dopravní cesty byla služba podøízena øeditelství (v našem pøípadì v Plzni). Pamìtník Josef Mitina vzpomíná, že na Øeditelství státních drah v Plzni po válce mìla služba tøi oddìlení. V èele zabezpeèovacího byl Ing. Císaø, vedo ucím sdìlovacího byl ing. Pražák a personálního Soukup. Pøednostou byl Ing. Karel Rùžièka. Øeditelství státních drah (tedy i plzeòské) byla v roce 1949 pøejmenován a na ÈSD národní podnik, Provozní øeditelství drah. V rámci služby sdìlovací a zabezpeèovací existovaly skupiny V1 - sdìlovací, V2 - zabezpeèovací a V3 - provozní a patrnì i ekonomická. V roce 1952 došlo k pøejmenování øeditelství na Správy dráhy, ale souè asnì došlo k rozdìlení obvodu dráhy na tøi oddìlení dráhy a to v Plzni, Sokolo vì a Èeských Budìjovicích. Poèet drah byl ke dni viz 36 a 37 - zreduko ván na Jihozápadní dráhu se sídlem v Plzni, Severozápadní dráhu se sídlem v Praze a Støední dráhu se sídlem v Olomouci (na Slovensku byla Východní d ráha se sídlem v Bratislavì) zároveò vznikly v rámci Jihozápadní dr áhy dva Provozní oddíly a to Plzeò a Èeské Budìjovice (celkem jich bylo v cel e republice vèetnì Slovenska 12). Øídící èlánek v naší oblasti se nazýval Jiho západní dráha Správa dráhy v Plzni. Od bylo na službì pìt oddìlení, které jsou citovány i v pozdìjší m výnosu FMD ze dne viz literatura 38 : 1- zabezpeèovací 2- sdìlovací 3- technické 4- výroby a realizace staveb 5- ekonomické Novým oddìlením se proti døívìjšímu stavu stalo oddìlení výroby a realiz ace staveb (pùvodní název oddìlení výroby a investic). To pøevzalo øízení realiz ace investic v odvìtví od investièního odboru dráhy, vèetnì stavebních dozorù. Tím se výraznì zlepšila realizace staveb zabezpeèovací a sdìlovací techniky. Tento stav trval až do , kdy opìt øízení pøevzal investièní odbor. Z hlediska øeditelství stav trval do roku 1989, kdy v rámci ÈSD Plzeòsk é oblasti bylo øeditelství pøejmenováno na Oblastní øeditelství v Plzni. Byly souè asnì zrušeny Provozní oddíly. V jejich místech zùstala provozní pracovištì. Or ganizace služby ale zùstala nezmìnìna. Po spojení odvìtví sdìlovací a zabezpeèovací techniky s odvìtvím elekt rotechniky zmìnila služba název na Služba automatizace, elektrotech niky a energetiky. Dne 1. èervence 1993 vznikla Obchodnì provozní øeditelství Praha, Plze ò, È. Budìjovice, Ostrava, Olomouc, Brno, Èeská Tøebová, Hradec Králové, Ú 34

35 stí nad Labem pøestala v Plzni existovat služba automatizace, elek trotechniky a energetiky. Jednotky odvìtví sdìlovací a zabezpeèovací techniky byly novì podøízeny Divizi dopravní cesty o.z.. Dne byla Obchodnì provozní øeditelství (OPØ) rozdìlena na O bchodnì pøepravní øeditelství a Provozní øeditelství. Tento stav nemìl dlouhé trv ání a byla opìt øeditelství slouèena a existovala Obchodnì provozní øe ditelství bylo dokonce Obchodnì provozní øeditelství v Èeských Bud ìjovicích zrušeno a jeho obvod byl zaèlenìn pod OPØ Plzeò.. V následující tabulce je pøehled organizace z pohledu služby, pokud se údaje podaøilo zjistit. U nejistých údajù je uveden otazník. Z øeditelství jsou uv edena jen øeditelství v èeských zemích (tj. bez Bratislavy, pøípadnì Košic). Tabulka regionálních orgánù od roku 1945 Rok Existující øeditelství Služba Øeditelství drah v Plzni, Praze, Ústí n.l., Hradci Králové, Brnì, Olomouci 1949 Provozní øeditelství drah dtto Oblastní øeditelství v Plzni, Praze, Olomouci (Podle 23 i HK, BR, ÚL) 1952 dtto, koncem roku Správa dráh y, v Plzni, Praze, Olomouci,. Ú stí n.l zøízena oddìlení dráhy 1953 Správa dráhy v Plzni, Praze, Ústí nad Labem, Olomouci (Ost ravská dráha) Služba zabezpeèov ací a dorozumívací? Služba sdìlovací a z abezpeèovací (Sl.5) dtto Náèelník - pøednosta (Plzeò) Ing. Karel Rùžièka Ing. Rudolf Peschke od dtto dtto dtto? dtto * ) dtto Služba sdìlovací a zabezpeèovací (Sl.1 4) Josef Chocholka dtto dtto dtto dtto, zrušena oddìlení dráhy. dtto dtto Jan Cink dtto dtto dtto Od SD v Plzni (Jihoz ápadní dráha), Praze(Severozá padní dráha), Olomouci (Støedn í dráha) Služba sdìlovací a z abezpeèovací techni ky (Sl. 14) dtto dtto dtto dtto Pokraèování tabulky 35

36 Rok Existující øeditelství Služba Náèelník - pøednosta (Plzeò) dtto dtto Ing. Václav Darebný dtto dtto Ing. Václav Darebný, o d Ing. Jiøí Ada m dtto dtto Ing. Jiøí Adam SD pak Oblastní øeditelství Plze dtto dtto ò, Praha, Olomouc, zanikly Pro vozní oddíly 1990 Oblastní øeditelství Plzeò, Prah a, Olomouc dtto Ing. Jiøí Adam, od Ing. Jaroslav Sche dtto zøízena Obchodnì provo zní øeditelství Plzeò, Praha, È. Budìjovice, Ostrava, Olomou c, Brno, È.Tøebová, Hradec Kr álové, Ústí nad L OPØ rozdìlena na O bchodnì pøepravní øeditelství a Provozní øeditelství došlo ke slouèení a b yla zøízena Obchodnì provozní øeditelství zrušeno Obchodnì provozní øeditelství Èeské Bud ìjovice, zùstala øeditelství Prah a, Plzeò, Ústí nad Labem, Hrad ec Králové,Brno, Ostrava Od Služba automatizace, elektr otechniky a energeti ky (Sl. 14) dtto Sl. 14 zru šena inher dtto (od titul pøed nosta) Ing. Jaroslav Scheinhe r Pozn. * ) 1963 vznikla Jihozápadní dráha, obdobnì Severozápadní a Støední dráha. Zár oveò zøízeny Provozní oddíly, v regionu Plzeò a Èeské Budìj ovice. 36

37 Návìstní dílny a údržba do vzniku udržujících jednotek Údržba zabezpeèovacího a sdìlovacího zaøízení byla v poèátcích organi zovaná tak, že údržbáøi byli kmenovými zamìstnanci Návìstních dílen (ND). Ty z poèátku nebyly samostatné. Údržbu tedy zajiš ovaly i Návìstní dílny Plze ò. Dráha ale neprovádìla údržbu vedení (jak vzdušných, tak kabelových), tu pro vádìla pošta (v roce 1922 je zmínka, že existovala Øeditelství pošt a telegrafù v Praze, Pardubicích, Brnì, Opavì, Bratislavì a Košicích). Rok 1919 byl rokem, kdy byla v øadì èeských výnosù definována pravid la pro údržbu zabezpeèovací techniky. Shodou okolností první výnos, který s e týkal zabezpeèovací techniky v první republice, byl výnos MŽ ze dne nazvaný Zavedení úkolové práce v návìstních dílnách - viz 39. Ten byl urèe n (cestou øeditelství) Návìstním dílnám Plzeò, Praha Smíchov a Olomouc. V roce 1919 byly také stanoveny požadavky na odborné znalosti a zkou šky pro návìstní mistry a návìstní dìlmistry a pro mostní a návìstní zámeèníky ve výnosu Ministerstva železnic z viz 40. Zmiòme se ještì o nìkterých dalších výnosech. Odborníci si jistì vzpomenou na dohady, kdo udržuje jednodrátové a kdo dvoudrátové závory. Tak to již stanovil výnos MŽ ze dne viz 41 - kd e se údržba dvoudrátových závor (v originálu zábran) pøidìlovala návìstním zá meèníkùm. Jednodrátové pak zùstávaly v údržbì odboru pro udržování tratí. Jak dlouho pak trvalo, než všechna vjezdová návìstidla byla vybavena fu ngujícími pøedvìstmi? Tak tohle urgoval již výnos MŽ ze viz 42, který upozoròoval, že podle Návìstních pøedpisù z roku 1913 musí být postaveny pø edvìsti (o atrapách ani slovo) pøed všemi návìstidly vjezdovými a je-li to tøeba i pøed návìstidly jinými (oddílovými, odjezdovými). Periodické prohlídky zaøízení, ty dobøe zná každý pracovník provozu. Dod ržují se stále. Málo kdo ale ví, že byly naøízeny již výnosem è. 86, obsaženém v e Sbírce výnosù, svazek II, díl 2 (bohužel bez datumu). A tak si Øeditelství státní ch drah v Praze vykoledovalo za neplnìní rozkazu pìknou dùtku od ministra ž eleznic Dr. Šrámka ve výnosu MŽ ze dne viz 43. Snad jediným dochovaným dokumentem o organizování údržby Návìstní mi dílnami Plzeò je koncept rozkazu návìstním mistrùm s èíslem 565/24 n.d. z e dne , kterým pøednosta Ing. Peschke ukládal pøezkoušet hradlové z ávìry (vložky) a zabezpeèit jejich okénka jako reakci na nehodu, pøi které vjely za sebou dva vlaky do jednoho tra ového oddílu. 37

38 Obr. 17 Rozkaz Návìstních dílen z roku 1924 Závada nastala tím, že se podaøilo dát odhlášku za vlakem, aniž se uzavø el vlastní hradlový závìr a mohlo být znovu postaveno na volno. Udržující pracovníci nebyli vždy spokojeni se svojí situací. Jejich práva há jila, a pozdìjší odbory nahrazovala, Jednota zamìstnancù Èeskoslovenských st átních drah se sídlem na Václavském námìstí 42, Praha 2. Ta vznášela požada vky na úlevy zamìstnancùm. S tìmi si ale MŽ ráznì poradilo, napø. ve výn osu z viz 44. V tomto výnosu ministr železnic mimo jiné píše Jednot ì zamìstnancù Èeskoslovenských státních drah: K požadavkùm návìstních mistrù: K è. 1./ Pøeøadìní návìstních mistrù do vyššího statu jest nepøípustno vz hledem k zásadám zákona z 22. prosince 1924, è-286 Sb.z. a n. K è. 2./ Žádosti o poskytnutí jednodenního volna v každém týdnu návìs tním mistrùm není možno vyhovìti ze služebních dùvodù. K è. 3./ Pøíspìvky na opatøení oblekù pøiznávají se pouze úøedníkùm, po vinným ve službì nosit stejnokroje; žádosti není možno vyhovìti z ohledu na jiné státní i železnièní úøedníky. K è. 4./ Pokud se týká dìlnických výpomocí návìstním mistrùm a návìst ním zámeèníkùm, byly pøíslušné smìrnice vydány zdejším výnosem z 21. srpna 1923, èíslo 22223/23, uveøejnìném ve Vìstníku ministerstva železnic èíslo 42/

39 V tomto duchu výnos pokraèuje a svìdèí o tom, že ministerstvo mìlo po mìrnì nekompromisní postoj. Monopol pošty na údržbu kabelù a vedení byl narušen výnosem MŽ ze dne viz 45 - ve kterém bylo stanoveno, že hradlové kabely mezi dop ravní kanceláøí a stavìdly jakož i mezi stavìdly a izolovanými kolejnicemi prová dí správa státních drah. Udržování tìchto kabelù pøísluší rovnìž správì státních drah. Tra ová vzdušná vedení dál udržovala pošta. Tento stav trval do roku až 1946, kdy údržbu všech sdìlovacích a zabezpeèovacích vedení a kabelù postupnì pøebírala dráha. Oficielnì akce byla ukonèena až V následující tabulce je souhrnnì podchycen stav Návìstních dílen na území dnešní ÈR v rozsahu, jak se jej podaøilo vysledovat (kromì uvedených d ílen existovaly dílny na Slovensku v Bratislavì, od roku 1921 v Košicích). V z ávorce u názvu ND je uvedeno sídlo, pokud se liší. Podkladem byly opìt Roèe nky státních a soukromých drah Èeskoslovenské republiky. Tabulka Návìstních dílen za první republiky Rok Existující ND Pøednosta - vedoucí 1920 Plzeò, Praha Smíchov, Èeská Lípa (Hradec Králo neuvedeno vé), Brno, Olomouc, 1921 Plzeò, Praha Smíchov, Brno, Olomouc Antonín Dobrý 1922 Plzeò, Praha Smíchov, Praha Denisovo nádr. (Hr adec Králové), Èeská Lípa (Hradec Králové), Brn o, Olomouc neobsazeno 1923 ) Plzeò, Praha Smíchov, Hradec Králové Èeská Lí pa (Hradec Králové), Brno, Olomouc neobsazeno od èervna pak Ing. Rudolf Peschke 1924 dtto Ing. Rudolf Peschke Plzeò, Praha Smíchov (Praha jih), Chomutov (Pr aha sever), Hradec Králové, Èeská Lípa (Hradec Králové), Brno, Olomouc Plzeò, Praha Smíchov, Hradec Králové, Èeská Lí pa (Hradec Králové), Brno, Olomouc dtto dtto Plzeò, Praha Smíchov, Hradec Králové, Brno, Ol omouc dtto 1939 Plzeò, Praha Smíchov, Brno byly zrušeny dílny Hradec Králové a Olo mouc dtto Pozn. * ) Èerven 1923 osamostatnìní Návìstních dílen Plzeò Bìhem války existovaly zøejmì jen Návìstní dílny Plzeò, Praha Smíchov a Brno. Návìstní dílny Hradec Králové a Olomouc byly zrušeny viz 46. Našla se ale zmínka - viz 47 - že dnem byly zøízeny Návìstní dílny v K 39

40 olínì. Po válce byly opìt zøízeny Návìstní dílny v Hradci Králové a Olomouci - viz 48. Pøi reorganizaci v roce 1944 vznikly (jak bude podrobnìji popsáno dále) již samostatné udržující jednotky a Návìstní dílny se pøestaly údržbou zabý vat. Tìsnì po válce ale musely Návìstní dílny údržbu zaøízení v pohranièí dot ovat materiálem a neúspìšnì usilovaly o pøevzetí údržby. Obr. 18 Pohled na složištì bývalých Návìstních dílen Plzeò Zde by kapitola mìla konèit, ale pro celkový pøehled struènì ještì nìco o dalším osudu Návìstních dílen na dnešním území ÈR. Je doloženo, že ještì v roce 1950 existovaly Návìstní dílny v Plzni, Úst í n.l., Praze, Hradci Králové, Brnì a Olomouci. Dílny v Praze, Brnì a Olomouci se od roku 1954 pøemìnily na podnik Výroba a výstavba sdìlovacích a zabezp eèovacích zaøízení (VVSZZ) a po výstavbì nových dílen ve Valašském Meziøíèí ( ) tyto dílny pøevzaly pùsobnost pro obvod Moravy. V závìreèné fázi tedy existovaly Sdìlovací a zabezpeèovací dílny (nový název platný od roku 1952) v Plzni, Ústí n.l., Praze, Hradci Králové a Valašské m Meziøíèí. Tyto dílny existovaly až do postupné privatizace, která zaèala v roce 1992 a pokraèovala v dalších létech. Døíve, než pøistoupíme ke kapitole podrobnìji popisující Návìstní dílny Pl zeò, je tøeba se z dùvodù chronologických vìnovat ještì následující zajímavé k apitole o firmì, která dominovala v oboru zabezpeèovací techniky v Plzni. 40

41 41

42 František Zeman továrna na stroje Plzeò Do historie se nesmazatelnì zapsala firma František Zeman továrna na stroje Plzeò jako skuteènì první význaèná nositelka tradice zabezpeèovací te chniky v západních Èechách. Její historii se podaøilo vysledovat díky údajùm, k teré poskytli vnuci zakladatele firmy - viz 49. Nìkteré údaje doplnil bývalý praco vník této firmy, pozdìji náèelník Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen Plzeò, Ja romír Beran. Poèátky firmy František Zeman sahají až k datu , kdy František Zeman (* 1880, ) ukonèil svùj pracovní p omìr ve Škodových závodech a.s. a založil vlast ní živnost s dílnou na Palackého námìstí è. 9 (è. p.57) v zadní èásti dvora hostince Anglický dvùr. František Zeman pozdìji koupil prostor v Rož mberské ulici (dnešní Podìbradovì, vedle dneš ní redakce Plzeòský deník) a tam dílnu pøestìhov al dne V dobì první svìtové války byli majitel i v ìtšina zamìstnancù nasazeni na frontu a dílna p øestala pracovat. Sám majitel byl pozdìji vyrekla mován pro práci ve Škodovce a vrátil se 26.èerve nce Po 28. øíjnu 1918 se postupnì vraceli d emobilizovaní vojáci a dílna zaèala opìt pracovat. Rozšíøila se i do pronajatých prostor v ohradì v Korandovì ulici (kde byl sklad) a do další èásti prostoru Rožmberské ulice (po prodeji tìchto p Obr. 19 Pan František Zeman rostor zde byla postavena tiskárna, kterou døíve v yužíval Plzeòský deník). Železnièní zabezpeèovací zaøízení zaèala firma vyrábìt nejménì od roku První zmínka o firmì ve výnosech bývalého Ministerstva železnic (MŽ) pr vní republiky je ze dne viz 50. Ve výnosu se zmocòují øeditelství státn ích drah, aby v pøípadì potøeby vyzvaly firmu Fr. Zeman v Plzni ku podání nab ídky na dodání mechanických stavìdel, jelikož jak ukázalo dobrozdání, pøístroje vyrobené touto firmou jsou kvalitní. Další zmínka je ve výnosu MŽ ze dne viz 51 - který je odpovìd í na dotaz firmy Zeman, kteøí výrobci smí dodávat kabely pro zabezpeèovací z aøízení. Pro zajímavost - byly pro dodávky tìchto kabelù uznány firmy Køižík v Podmoklech, Bratislavská kabelovka a firma Siemens a Halske ve Vídni s pøed ností dodávek od tuzemských firem. V roce 1926 byly zakoupeny prostory a nìkteré budovy vèetnì železniè ní vleèky bývalého pivovaru Prior (vpravo za seøaïovacím nádraží smìrem na Žatec), kam se firma pøestìhovala. Hlavní tovární budova mìla rozlohu m 2. Výroba se znaènì rozšíøila a pøed krizí byl obrat firmy v tehdejší mìnì 8 miliónù Kès. Firma mívala až 200 zamìstnancù. 42

43 Obr. 20.Zamìstnanci firmy Zeman a rodina majitele Podle údajù z archivu dìdicù firmy vyrábìla firma tato zabezpeèovací za øízení: pøedvìsti a mechanická návìstidla všech typù dotahovaèe pøestavníky, závorníky tyèe k pøestavníkùm a závorníkùm stavìcí kozlíky jednopákové až šestipákové ústøední zámky stavìdlové a øídící pøístroje železnièní závory ruèní pohony závor Sortiment firmy byl ale daleko vìtší, napøíklad tlakové brzdy pro kolejová vozidla, stroje pro opravu a stavbu železnièního svršku, gumárenské stroje, plec hoobrábìcí stroje, nádoby a nádrže, ale i ocelové stavby, jak ukazuje následujíc í hlavièka dopisního papíru.. Obr. 21. Hlavièka dopisního papíru firmy Zeman 43

44 Odlitky z šedé litiny firma odebírala od firem Suchý, Jouza a Èáp Chrást, Ing. Skála a Kozák Klabava. Odlitky z ocele dodávala Škodovka a temperov anou litinu Èeskomoravské strojírny v Praze a Bratøí Èermákové v Hoøovicích. Firma mìla i své konstruktéry. Jedním byl napøíklad Ing. Smola, o dalších chybí informace. Krize si vybrala svoji daò i na firmì Zeman. Ta musela v roce 1934 prov ést vyrovnání s vìøiteli. Financování firmy pøevzal nejvìtší vìøitel firma Elektrote chna Praha (Siemens). Asi za pìt let se firma vykoupila za cenu dalších úvìrù, které poskytla Plzeòská záložna pro obchod a živnosti. Zaèal ale opìt vzestup firmy. Za druhé svìtové války firma nemìl a zøejmì žádné problémy s odbytem. V r oce 1941 majitel firmy zemøel a firmu pøevz ali jeho tøi synové. Velké škody zpùsobil v dubnu 1945 nálet na plzeòské seøaïovací nádraží. Byl y poškozeny budovy, zejména støechy a p o válce pùl roku firma nepracovala, provád ìly se opravy. Pak se výroba opìt rozebìhl a. Po únoru 1948 byl podnik zestátnìn výmìrem ministerstva prùmyslu ze dne dle zákona è. 114/48 Sb, dokonc e se zpìtnou platností od Takov á již byla doba. Firma byla zaèlenìna do n árodního podniku Elektrosignál Praga jako poboèný závod. Národními správci se stali Ing. Papírník a paní Mariánová. Ing. Papí Obr. 22 Stavìdlový pøístroj 5007 firmy Zeman rník svojí èinností firmu zlikvidoval. Zaøízení bylo rozkradeno, vyvezeno do šrotu. Nìkterý materiál se ale podaøilo pøevést d o tehdejších Návìstních dílen, kam také pøešla øada zamìstnancù. V prostorác h firmy (po rùzných úpravách) dnes sídlí Ferona a.s.. Potomkùm majitele nebylo dosud nic vráceno. O firmì Zeman se najdou zmínky i v literatuøe. Napøíklad americký Èech F. J. Vlèek ve své knize Povídka mého života, kterou sepsal v Clevelandu - vi z 52 - píše o své návštìvì firmy, která tehdy ještì s malým poètem zamìstnan cù dokázala zvládnout i velké dodávky: V Plzni jsme také navštívili továrníka Františka Zemana, s který m mne seznámil na pražských veletrzích inž. Podhajský. Zalíbil se mi v Praze hned napoprvé, proto bych byl rád shlédl v Plzni jeho závod. Šel j sem ho navštívit v prùvodu pana Podhajského a agenta Francouze, jenž mu pøinášel objednávku v cenì asi šesti miliónù korun.... Nechápal js em, jak bude moci ve svém závodu vyhotovit tak velkou objednávku. Øek 44

45 l jsem mu soukromì: Budete-li potøebovat peníze, jsem ochoten Vám vy pomoci; vidím, že jste pøièinlivý muž a výborný prùmyslník. To ne, øekl; Vážím si vašeho pøátelství a úvìr by je mohl pokazit. Protluku se nìjak; vždy pøed pùldruhým rokem, když jsem se vrátil z vojny, zaèal jsem s jedním uèedníkem. Protože jsem byl vlastenec, odvedla mne rakouská vl áda v mém pokroèilém vìku a hnala na srbskou frontu. Když jsem se p o tøech létech vrátil, našel jsem dílnu znièenou; jeden plynový motor zbyl, i ten zkazili. A vidíte, dnes již mám patnáct dìlníkù, jde to, a pùjde to. J ste první muž v èeskoslovenské republice, jenž odmítá pomoc, pravil js em mu. Mnì je vaše pøátelství milejší než vaše peníze odpovìdìl. Dne s má v Plzni skvìle zaøízenou továrnu s pùl tøetím stem dìlníkù. Tací lid é jako František Zeman budují republiku. Firma František Zeman továrna na stroje Plzeò Prior se ale nesmazateln ì zapsala do historie zabezpeèovací techniky. Ještì dnes jsou v provozu nìkt eré mechanické a elektromechanické stavìdlové pøístroje vyrábìné firmou Fr. Z eman. Navíc firma vychovala øadu odborných pracovníkù, kteøí se pozdìji uplatn ili v Návìstních dílnách, nebo v údržbì. Aby byl obraz úplný, je tøeba ještì poznamenat, že v Plzni byla další fir ma, která dodávala pozinkovaný drát prùmìru 4mm pro zabezpeèovací zaøízení. Jednalo se o firmu Šimon Semler, drátovna a kujné hutì Plzeò. Jejich výrobe k byl schválen výnosem MŽ ze dne viz 53. Podle informací pana Duška z Pøíbrami existovala i firma Vohanka a spo l. Pøíbram, která vyrábìla pohony závor. Návìstní (pozdìji Sdìlovací a zabezpeèovací) dílny Plz eò Historické údaje této kapitoly byly získány díky Jaromíru Beranovi, bývalé mu náèelníku Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen Plzeò. Návìstní dílny existovaly v rámci odboru pro udržování železnic a dozoru na nì (OUD) zøejmì již za Rakouska-Uherska, patrnì od roku Nebyly sa mostatné. V již uvádìném výnosu 34 tehdejšího Ministerstva železnic (MŽ) ze dne (jde patrnì vùbec o první výnos našeho odvìtví vydaný po vzniku ÈS R) je zmínka o Návìstních dílnách Praha-Smíchov, Plzeò, Olomouc a øeší se v nìm zavedení úkolové práce v tìchto dílnách. Další dílny sice zmínìny nejso u, ale zøejmì existovaly. Osamostatnìní Návìstních dílen umožnil výnos MŽ ze dne viz 54. V bodì Ba) se naøizuje... Návìstní dílny, zøídí se, pokud se to u jedn otlivých øeditelství ještì nestalo, jako samostatná místa služební, postavená na r oveò odborùm pro udržování dráhy

46 V Úøedním listu Øeditelství státních drah v Plzni z roku 1923, je rozkaz è. 9 - viz 55 - ve kterém je oznámeno osamostatnìní Návìstních dílen v Plzn i od ve smyslu již citovaného výnosu MŽ è Prvním pøednostou byl Ing. Rudolf Peschke. Øídící aparát mìl jednoho ná mìstka, 6 administrativních pracovníkù, jednoho dìlmistra a jednoho skladníka. Sídlo bylo v bývalém Železnièním konzumu ve Švihovské ulici è. 10 (lokalita z a Hamburkem ). Èást dílen byla v nìkolika místnostech již zbourané budovy d øívìjšího Starého øeditelství státních drah ve Švihovské ulici è. 19 (za dnešní Železnièní poliklinikou). Èást byla v prostoru bývalého osobního nádraží Plzeò (lokalita Pod lávkou ), tehdy tzv. Sekèních dílen. Pozdìji zde byla Dílna støedn ích oprav SZD Plzeò. V tomto prostoru bylo i skladištì bìžného spotøebního m ateriálu. Návìstní dílny kromì údržby provádìly opravy i výstavbu zabezpeèovací a sdìlovací techniky. Poèet zamìstnancù v Návìstních dílnách Plzeò v roce byl 131. Tentýž údaj je dokladován u roku Jak již bylo uvedeno, v roce 1944 vznikly jednotky pro údržbu, do který ch byli pøevedeni všichni návìstní mistøi a návìstní zámeèníci dílen, zabývající s e údržbou. Údaje jsou mimo jiné i v již zmínìném dokumentu 27 Organizace po dniku. Oblast výstavby a rekonstrukcí zùstala u Návìstních dílen. V roce 1944 vybudovaly Návìstní dílny Plzeò novou pøízemní dílnu v pr ostoru Wenzigova 8. Ta byla poboøena pøi bombardování Následn ì byla pak znièena na 50% pøi požáru V roce 1945 byly objekty opr aveny a vybudována patrová nástavba nad tzv. novou zámeènickou dílnou (dne s prodejní prostory firmy SaZ Plzeò, spol. s r.o.). Již v roce 1944 byly pod Dorozumívací (sdìlovací) správou Praha a Brn o první telegrafní (spojovací) stavební vlaky. Pozdìji vznikly i u Návìstních dílen vèetnì Plznì. Roky 1945 až 1946 také byly roky, ve kterých konèila údržba vìtš iny vedení a sdìlovacích kabelù poštou a údržbu pøebírala dráha. Úplné ukonèe ní pøevzetí bylo V již citovaném dokumentu Organizace podniku se uvádí, že v roce mìly Návìstní dílny tøi oddìlení: 1 - dorozumívací 2 - zabezpeèovací 3 - pomocné Do oddìlení 1 byly pøidìleny mechanické dílny a dílny pro montáž doroz umívacích zaøízení, stanice pro nabíjení akumulátorù, zkušebny, dorozumívací z aøízení, montážní vozy, telegrafní stavební vlak, vozidla pro mìøení a opravy ka belù. Do oddìlení 2 byly pøidìleny mechanické dílny, zámeènické dílny, dílny p ro montáž hradlových pøístrojù, stavìdel, návìstidel a cestových závor a montá žní vlaky pro montéry zabezpeèovacího zaøízení. 46

47 Do oddìlení 3 pøíslušely kováøské dílny, truhláøské, natìraèské, klempíøsk é aj., vozy pro natìraèe, skladištì, zaøízení a montáž, uèòovská dílna. Obr. 23 Pohled na èást areálu Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen Plzeò Dne byly Návìstní dílny Plzeò pøejmenovány na Sdìlovací a z abezpeèovací dílny (SZd). Rozšíøily se pozdìji do dalších prostor Pod lávkou, kde byla vybudována nová skladová hala a prostor pro autodopravu. V roce 1961 zapoèala rozsáhlá delimitace prùmyslové výroby v odv ìtví. Podnik Automatizace železnièní dopravy pøebíral nìkteré výroby od n.p. E lektrosignál a n.p. Tesla a na druhé stranì pøedával ménì efektivní výrobu Sdì lovacím a zabezpeèovacím dílnám. V rámci tìchto pøevodù výroby se tehdejší opatrné vedení dílen rozhodlo k pøijetí pomìrnì nevýhodné výroby kladek a dal šího pøíslušenství pro celou sí ÈSD. Pozdìji dílny ale vyrábìly i nìkteré moder nìjší výrobky, jako mìøící šunty kolejových obvodù a napájeèe. Souèástí Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen se stala rovnìž opravna blokù, jediná v dráze. V již zmínìné publikaci Organizace struktury drah z roku 1982 bylo ve Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílnách již schváleno vedle (v té dobì nazýva ného) Radiokomunikaèního støediska i Kontrolnì mìrové støedisko. Pro umístì ní tìchto jednotek SZd odkoupily v roce 1977 dvoupatrový dùm Wenzigova 13, kde bylo následnì umístìno i drážní odvìtvové výpoèetní støedisko. Dùm byl v dezolátním stavu a musel postoupit rozsáhlou generální opravu a pøestavbu. Na tu se nepodaøilo zajistit dodavatele (jak v té dobì bylo obvyklé) a tak tíha v šech prací ležela na zamìstnancích dílen, kteøí práce provádìli za nemalých pot íží po pracovní dobì. Vnitøek objektu byl dokonèen v roce 1983, venkovní a d oprovodné práce trvaly až do kolaudace, která probìhla

48 Støedisko rádiové techniky (urèitou dobu fungující pod názvem Radiok omunikaèní støe-disko) bylo z øízeno již v roce 1969 a sídli lo v bývalém objektu SZD P lzeò u mostu pøes tra na Kla tovské tøídì. Vedoucím byl In g. Ivan Koneèný. V roce støedisko sídlilo v pøízemí objektu Wenzigova 13. V edoucím støediska se stal Ing. Milan Duchek. Po dokonèe ní stavebních úprav se støedi sko pøestìhovalo do druhého patra bu-dovy, kde je ještì v dobì vzniku této publikace. Obr. 24 Rekonstrukce objektu SZd Wenzigova 13 Toto støedisko provádí nejen servis radiokomunikaèních drážních prostøedkù, ale také provádìlo nebo ø ídilo i výstavbu rádiových sítí, vèetnì vybavování mobilních drážních prostøedkù (lokomotiv, hnacích vozidel). Støedisko se rozhodujícím zpùsobem podílelo na úpravách tra ových rádiových systémù, které se jako první montovaly v západn ích Èechách, a vlastnì se za pochodu upravovaly tak, aby splnily požadavky dráhy. O výstavbì tìchto sítí je zmínka v kapitole Výstavba novìjší sdìlovací t echniky. Soubìžnì s tìmito akcemi se buduje diagnostika rádiových sítí. Na st øedisku lze dnes dálkovì sledovat provoz rùzných vysílaèù, vèetnì diagnostiky j ejich chyb. Soubìžnì se nasazují i digitální poèítaèová záznamová zaøízení v u rèených stanicích, která umožòují nahrávání hovorù pro øízení provozu. Støedisko rádiové techniky napøíklad realizovalo i akci náhrady vzdušnéh o vedení pomocí rádia v úseku Chrást u Plznì - Radnice a Dalovice - Perštejn. Souèástí støediska je i servis elektrické požární signalizace, kterou toto støedisk o rovnìž montovalo. Kontrolnì mìrové støedisko (KMS) bylo nejprve (od øíjna 1981) zaøaze no pod Radiokomunikaèní støedisko. Dne vešel v platnost statut KM S. Kontrolnì mìrové støedisko se pozdìji osamostatnilo. Provádìlo opravy, kali brování a evidenci elektrických mìøících pøístrojù celého odvìtví v Jihozápadní dráze. Následnì zajiš ovalo kalibraci i pro další zájemce. Sídlilo ve zmínìném o bjektu Wenzigova 13 v pøízemí. Mìlo dobré vybavení, vèetnì kalibrátoru Fluke a pozdìji i øídícího poèítaèe M3T Ke dni bylo KMS pøevedeno pod Elektroúsek Plzeò a nakonec v srpnu 1992 odstìhováno do Starého Plzence. V souèasné dobì støedisko o d pøešlo k Technické ústøednì dopravní cesty (TUDC). Má název Kali braèní laboratoø 2 a je podøízeno Kalibraènímu støedisku elektrických velièin a fr ekvence v Hradci Králové. Nyní má tøi pracovníky. Drážní ovìtvové výpoèetní støedisko (pro Jihozápadní dráhu) sídlilo v prvním patøe uvedené budovy. Vzniku tohoto støediska pøedcházely aktivity na poli výpoèetní techniky. Jednalo se napøíklad o zpracování montážních výkre 48

49 sù zabezpeèovacího zaøízení poèítaèem (tehdy ve Výpoèetním støedisku dráhy v Sušické ulici na poèítaèi ZPA 601). Program byl dokonèen v roce 1975 a umo žòoval provést nejen kompletní montážní dokumentaci reléových stojanù, ale i montážní výkresy kabelù (jak vnitøních, tak venkovních), popisy štítkù na relé a popis návlaèek na vodièe v klasických policích stojanù. Popis tìchto návlaèek se uskuteèòoval pomocí dìrné pásky vyprodukované poèítaèem a jejím sejmutí m na upraveném dálnopisném zaøízení, které tisklo adresy pøímo na návlaèky. Další aktivitou bylo nasazení výpoèetních dìrnopáskových automatù Soe mtron 385 na agendu rozpoètù, fakturace, kalkulace a soupisù materiálù na st avby. Programy byly dokonèeny v roce 1977 za spolupráce Kanceláøských stro jù a pracovníkù Sdìlovací a zabezpeèovací distance Plzeò. Pracovníci sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen pracující v poboèce teh dejší Èeskoslovenské vìdeckotechnické spoleènosti byli organizátory celostátní konference nazvané Využití poèítaèù ve sdìlovací a zabezpeèovací technice. Tato konference se konala 7. a 8. øíjna 1975 v Plzni za velké úèasti pracovníkù odvìtví z celé republiky. Agenda zpracovávaná na automatech Soemtron se natolik osvìdèila, že bylo pøijato rozhodnutí zakoupit poèítaè støední øady SM Ten byl koncem r Obr. 25 Poèítaè SM4-20 ve Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílnách Plzeò oku 1984 uvádìn do provozu. Po odstranìní rùzných závad byly nejdøíve za s polupráce pracovníkù Výzkumného ústavu železnièního VVO7 sídlících v objek tu Wenzigova 6 (vedoucí Ing. Vladislav Jakubec) realizovány programy nahraz ující agendu na dìrnopáskových automatech. Souèasnì pracovníci dílen vytváø eli programy pro potøeby Kontrolnì mìrového støediska, Støediska rádiové techn iky, závodové dopravy, osobní agendy atd.. Velkým pøínosem bylo v roce 1986 zavedení decentralizovaného zpracování agendy MTZ podle programu VÚŽ a t 49

50 o v reálném èase. Byly zakoupeny i poèítaèe pro SZD Plzeò, Cheb, Èeské Bud ìjovice a výše uvedené programy nasazeny i u tìchto jednotek. Pozdìji byl poèítaèový systém drážního odvìtvového støediska zálohová n dalším poèítaèem SM4-20 a jako první v síti ÈSD byla realizována poèítaèov á sí Decnet všech jednotek odvìtví vybavených v dráze poèítaèem, vèetnì na pojení terminálù na službì sdìlovací a zabezpeèovací techniky Správy dráhy v Plzni. Tak bylo možno získávat informace z výkonných jednotek v reálném è ase. Šlo o první prùlom do dosud prosazované koncepce centrálních drážních v ýpoèetních støedisek.. V pronajatých místnostech objektu Wenzigova 11 byl dále zøízen Kabel ový oddíl. Prvním vedoucím byl pan Musil, pak Ing. Vladimír Rychtera. Kabelov ý oddíl mìl dobré vybavení a zkušené pracovníky. Realizoval opravy a mìøení k abelù v západní èásti dráhy (v jižních Èechách existoval druhý kabelový oddíl u SZD Èeské Budìjovice). Provádìl i práce pro mimodrážní zájemce. Po odkoupení dalšího domu è. 7 ve Veverkovì ulici (ulice pøiléhající k za dní èásti dílen) a jeho rozsáhlých stavebních úpravách, které vìtšinou provádìli brigádnicky zamìstnanci laboratoøe, dílen a služby 14, byla do nìj pøemístìna S dìlovací a zabezpeèovací laboratoø z pùvodních prostor v Prešovské ulici. Ta rovnìž patøila pod Sdìlovací a zabezpeèovací dílny. Podrobnosti jsou na jiné m místì publikace. Pracovníci dílen byli také jedním z hlavních organizátorù mezinárodní ko nference Automatizace øízení kolejové dopravy, která se konala 17. až v Plzni. Této konference se úèastnili odborníci ze SRN, Rakouska, Dánska, Švýcarska a Maïarska. Pøednášky odborníkù ze západu byly pro mnohé úèast níky prvním podrobnìjším seznámením s moderní zabezpeèovací technikou za železnou oponou. Za dobu trvání Návìstních dílen nebo Sdìlovacích a zabezpeèovacích díl en Plzeò se vystøídali následující pøednostové a náèelníci: Ing. Rudolf Peschke Od èervna 1923 do Ing. Antonín Altner Asi od do 1953 (od byl již námìstkem pøednosty) Èenìk Fremund Od do Ing. Vojtìch Slach Od do Jan Kondr Od do ledna 1980 Jaromír Beran Od do Ing. Josef Volek Od do Sdìlovací a zabezpeèovací dílny Plzeò realizovaly øadu významných a n ároèných montážních akcí. Zaènìme u pøejezdových zaøízení. Za zmínku stojí z ajímavý pokus na zviditelnìní mechanických závor. V roce 1959 docházelo k nehodám na pøejezdu v Plzni - Zátiší (tra Plzeò - Vejprnice) z dùvodu špat né viditelnosti mechanických závor. Tehdejší náèelník dráhy Šikl požádal Sdìlo vací a zabezpeèovací dílny, aby závory doplnily elektrickou signalizací, vèetnì si lnièních upozoròovadel. Dílny úkol splnily. Vlastní závory byly vybaveny støídavì 50

51 kmitajícími èervenými svìtly jak velkými, tak malými na bøevnech a na každém silnièním pøejezdovém upozoròovadle byla umístìna kmitající žlutá svìtla. Byl t o impozantní pohled. Když se závory zavíraly a nebo byly zavøené, tak kmitala c elá ulice a závory nikdo nepøehlédl. Pozdìji byla svìtla na silnièních upozoròov adlech zrušena, zùstala èervená u závor a podobným zpùsobem se vybavovaly další pøejezdy. Sdìlovací a zabezpeèovací dílny dále realizovaly rùzná automatická pøej ezdová zaøízení. První zaøízení typu VÚD bylo postaveno v roce 1961 na za stávce Nové Hamry. Pak jich bylo postaveno nìkolik desítek. Pozdìji dílny reali zovaly i novìjší typy pøejezdových zaøízení. Dnes již málo kdo ví, že napøíklad jedno z prvních reléových zabezpeè ovacích zaøízení vzoru SSSR ve stanici Praha Smíchov (1954 první velké zaø ízení v dnešní ÈR po Velimi a Peèkách) budovaly Sdìlovací a zabezpeèovací dílny Plzeò. Teprve pøed závìrem stavby jej pøevzal novì vytvoøený podnik Výro ba a výstavba sdìlovacích a zabezpeèovacích zaøízení Praha. Realizovaly dále reléová zabezpeèovací zaøízení Milíkov (1958), dnes již rekonstruované zaøízení Beroun Závodí (1968), Plasy (1973), Staòkov (1975), T øemošná (1980), Vejprnice (1982), Nová Ves u È.B. (1982), Chotìšov ( p ozdìji i dálkové ovládání TZD ze Stoda), Chrást u Plznì (1986), Kaøízek (1987), Stod (1988), Putim (1993). Zahájily také výstavbu reléového zabezpeèovacího zaøízení Dívèice, které pak dokonèovala již firma SaZ Plzeò, spol. s r.o.. Obr. 26 Ovládací stùl Tøemošná Kromì již uvedeného dálkového ovládání TZD stanice Chotìšov ze žs t. Stod, instalovaly Sdìlovací a zabezpeèovací dílny Plzeò ve výhybnì Radonic e (kterou podnik AŽD vybavil v roce 1983 reléovým zabezpeèovacím zaøízením ) dálkové ovládání typ FST se zabezpeèeným pøenosem, výrobkem firmy Alsto m, Brøndby, Dánsko (døíve Sasib Dedicon Railway a.s.). Zkušební provoz pak ji ž vyhodnocovala firma SaZ Plzeò. 51

52 Sdìlovací a zabezpeèovací dílny také vystavìly automatické tra ové za bezpeèovací zaøízení v úseku Plzeò - Stod v délce 25 km. Jednalo se o univ ersální autoblok se soubory FID a KAV pracující s napájecí frekvencí 75 Hz. Ús ek Plzeò - Nýøany byl dokonèen v roce 1975, zbytek v roce V tra ovém úseku Èièenice - Protivín realizovaly Sdìlovací a zabezpeèo vací dílny Plzeò v létech první prototyp automatického hradla AH83 v síti ÈSD. Zaøízení TEST vybudovaly dílny ve stanicích Bránice (1990), Èížová (199 2), Písek (1993) a zahájily jeho výstavbu v Dobøanech a Starém Plzenci (doko nèení provedla firma SaZ Plzeò, spol. s r. o.). Podobnì zahájily výstavbu autom atických hradel v úseku Dobøany - Pøeštice - Švihov - Klatovy a dokonèení prov ádìla již firma SaZ Plzeò, spol. s r. o.. Provádìly i akce dálkové kabelizace, napøíklad pokládku dálkového kab elu v úseku Plzeò - Stod v létech 1978 až 1982, výstavbu automatických tel efonních ústøeden Ostrov n. Ohøí, Aš atd., dále elektronických ústøeden Støíbro, Františkovy Láznì a Èeské Velenice. Dalším úspìchem Sdìlovacích a zabezpeèovacích dílen byl vývoj reléov ého domku OPD uskuteènìný za spolupráce tehdejšího Montážního závodu sp ojù 05, Zruè nad Sázavou. Tìmito bílými domky jsou vybavena zabezpeèovací z aøízení v celé republice i na Slovensku. Dnem byly Sdìlovací a zabezpeèovací dílny zrušeny a násled nì privatizovány, vèetnì kabelového oddílu a opravny blokù. Nástupnickou org anizací se stala dne organizace SaZ Plzeò s.r.o.. založená Vlastníky byli Ing. Josef Volek, Ing. Vladimír Rychtera a Ing. Petr Pechhold. Po slednì jmenovaný koncem roku 1994 odešel a založil v Plzni firmu KTA techni ka, s.r.o. (Kabelová telekomunikaèní a automatizaèní technika). Majiteli této firm y se stali Ing. Petr Pechhold a Ing. Irena Hrnèíøová. Neprivatizované èásti dílen pøešly pod SZD Plzeò (viz dále). 52

53 8GUåXMtFtMHGQRWN\]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFK 3UYQtVDPRVWDWQpXGUåXMtFtMHGQRWN\Y]QLNO\]DYiON\Y roce 1944 vgre NG\VHQPHFNê~WODNVWXSRYDO6QDKDSRQPþLWþHVNpRE\YDWHOVWYRYHGODWDN GDOHNR åh L YVWQtN\ PLQLVWHUVWYD D L HGLWHOVWYt GUDK E\O\ RG OHGQD Y\GiYiQ\MLåWpPYêKUDGQYQPþLQEH]þHVNêFKSHNODG$SRVOHGQtWDNRYê YVWQtNY\ãHOWVQSHG koncem války ). 9HYVWQtNX0LQLVWHUVWYDSURGRSUDYXDWHFKQLNXGQHYL] 56 - Y\ãHO QPHFNê YêQRV SRGOH NWHUpKR E\O\ N MLå IXQJXMtFtP 6LJQDOZHUNVWätte - 1iYVWQtP GtOQiP ]t]hq\ RG WDN ]YDQp Signalmeisterei 3O]HD 3tEUDP D XSUDåVNpKR HGLWHOVWYt PLPR MLQp L 7iERU -H WHED DOH XYpVW PpQ ]QiPRX VNXWHþQRVW åh YWRPWR YêQRVX VH ]L]XMt L WDN ]YDQp Fernmeldemeisterei v3ud]h D %UQ WHG\ QFR MDNR VGORYDFt VSUiY\ NWHUp PO\ S$VREQRVW YREODVWL YHONp 3UDK\ D YHONpKR %UQD D NDåGi POD SLGOHQ telegrafní (spojovací) stavební vlak. Dalším výnosem ze dne viz 57 E\O SRþHW 6LJQDOPHLVWHUHL UR]ãtHQ 9REODVWL HGLWHOVWYt 3O]H E\O\ ]t]hq\ RG YýHVNêFK %XGMRYLFtFKD6WUDNRQLFtFK 3UR ~SOQRVW QD ~]HPt ]DEUDQpP 1PFL YWpWR GRE H[LVWRYDO\ tãvnp 6LJQDOPHLVWHUHL0DULiQVNp/i]Q&KHE)DONQRY6RNRORY%HþRYD.9DU\ 3RY]QLNXXGUåXMtFtFKMHGQRWHNNQLPSHãOD~GUåED]1iYVWQtFKGtOHQ 2ILFLHOQtþHVNêSHNODGXYHGHQêFKYêQRV$WXGtåDQLSHNODGQi]YXRERX W\S$ MHGQRWHN QHH[LVWRYDO 7tP]HMP GRãOR N nejednotnosti vþhvnpp Qi]YX VREODVWLHGLWHOVWYt3O]HVHSUR6LJQDOPHLVWHUHLSRXåtYDOQi]HY=DEH]SHþRYDFt správa, jak owrpvygþtyêqrv]urnxrnwhuppmhãwexgh]ptqnd 3URWHNWRUiWQt 6LJQDOPHLVWHUHL PO\ Y\PH]HQ\ REYRG SRGOH REYRG$ %HWULHEVDPW SDWUQ ãor R REYRG 3URYR]QtKR ~DGX 1NWHUp PO\ S$VREQRVW v jednom obvodu,mlqpmdnr6wudnrqlfhd7ieruyhgyrxystsdg6wudnrqlfvh MHGQDOR R.ODWRY\ D 6WUDNRQLFH D ]DPVWQDQFL StVOXãHOL ~DGX VWRWRåQêP VtGOHP QDS 6WUDNRQLFH ([LVWRYDO\ L StSDG\ NG\ 6LJQDOPHLVWHUHL REKRVSRGDRYDOD GYD REYRG\ D åigqê QHPO VtGOR YPtVW 6LJQDOPHLVWHUHL -HGQDOR VH PLPR QDãt REODVW QDS R 3DUGXELFH VREYRG\ ýhvni 7HERYi D Kolín. VWRPWRStSDG]DPVWQDQFL6LJQDOPHLVWHUHLSDWLOLSRGWUD"RYRXVSUiYX 2UJDQL]DFHE\ODWHG\SRPUQNRPSOLNRYDQi 3R YiOFH SLUR]HQ GRãOR NGDOãtP ]PQám. VÒHGQtP OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK 3O]H ]H GQH YL] 58 - byly vymezeny nové okrsky QiYVWQtFKPLVWU$DQiYVWQtFK]iPHþQtN$ 2WRPåHYURFHVHSRXåtYDOQi]HY=DEH]SHþRYDFtVSUiYDVYGþt ÒHGQtOLVWHGLWHOVWYtVWiWQtFKGUDK3O]H]YL] 59 NWHUê]YHHMXMH cituji Ä=t]HQt]DEH]SHþRYDFtVSUiY\.DUORY\9DU\RGGOHYêQRVX0' z þtv 3HUV S$VREQRVW VSUiY\ GOH YVWQtNX 0' þ z a 28/1944 z R E\ VYGþLOR R WRP åh Qi]HY =DEH]SHþRYDFtVSUiYDE\OSRXåtYiQLQD Ministerstvu dopravy. 9MLåXYHGHQpPSRGNODGXÄ2UJDQL]DFHSRGQLNX³VHXYiGtåHY roce 1946 E\O\=DEH]SHþRYDFtVSUiY\QDKUD]HQ\Dorozumívacími správami a to v Plzni 52

54 WD VH SDWUQ SR]GML UR]GOLOD QD 3O]H D 3O]H %ODWQ X -HVHQLFH.ODWRYHFK 0DULiQVNêFK /i]qtfk 6WUDNRQLFtFK D ýhvnêfk %XGMRYLFtFK 'RUR]XPtYDFt VSUiYD.DUORY\ 9DU\ ]HMP SLSDGOD SRG HGLWHOVWYt VWiWQtFK drah vòvwt Q / D 'RUR]XPtYDFt VSUiYD 7iERU SDWLOD VWiOH SRGHGLWHOVWYt státních drah Praha. Vznikly tedy nové Dorozumívací správy v Mariánských /i]qtfk%odwqx-hvhqlfhd.odwryhfk VÒHGQtPOLVWXHGLWHOVWYtVWiWQtFKGUDKY Plzni ze dne viz 60 - MVRX SRGFK\FHQ\ SHVXQ\ SUDFRYQtN$ NWHt VH VWDOL SHGQRVW\ QRYêFK VSUiY zevwduêfk SUDFRYLã" -HGQDOR VH R /XGYtND -DãND GR 0DULiQVNêFK /i]qtfk -DURPtUD ýhvhqhnd GR %ODWQD X -HVHQLFH D -DURPtUD )LDO\ GR.ODWRY MDNR SUR]DWtPQtKRSHGQRVW\ ÒGDM NG\ E\OD]UXãHQD =DEH]SHþRYDFt VSUiYD Y3tEUDPL VH QHSRGDLOR QDMtW1HPOXYtVHRQtMLåSLSHMPHQRYiQtVSUiYQD'RUR]XPtYDFtVSUiY\Y roce 1946 a vmlåflwrydqppòhgqtpolvwxhglwhovwytvwiwqtfkgudky Plzni z MHURYQåXSHYRGXSUDFRYQtN$]PtQNDMLåMHQREêYDOp=DEH]SHþRYDFtVSUiY v3teudpl -HOLNRå MHMt SHGQRVWD 0LURVODY 6WRþHV MLå Y roce 1945 se stal SHGQRVWRX X =DEH]SHþRYDFt VSUiY\.DUORY\ 9DU\ SDN QHMVStã E\OD =DEH]SHþRYDFtVSUiYD3tEUDP]UXãHQDMLåY roce Dnem viz 61 a 62 - byly zrušeny Dorozumívací správy Blatno u Jesenice, Klatovy a StraNRQLFH D QDRSDN E\OD ]t]hqd 'RUR]XPtYDFt VSUiYD v%hurxq 9REYRGX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y 3O]QL MVRX N uvedenému datu uvedeny existující Dorozumívací správy v3o]ql %HURXQ ýhvnêfk %XGMRYLFtFKD0DULiQVNêFK/i]QtFK1iYVWQtVSUiYD.DUORY\9DU\SDWLODY té GRE ]HMP VWiOH SRG QRY Y\WYRHQp HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Ústí nad /DEHP SLVRXþDVQp ~SUDY MHMtKR REYRGX 2EGREQ WR SODWt R 'RUR]XPtYDFt VSUiY7iERUNWHUiSDWLODSRG3UDKX VURFH GRãOR N QRYp UHRUJDQL]DFL GUDK D E\OD ]t]hqd RGGOHQt dráhy - viz 63 2G E\O\ ]t]hq\ QRYp YêNRQQp MHGQRWN\ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 6=' D WR UR]ND]HP PLQLVWHUVWYD þ ]H GQH viz 64 NWHUêE\OSR]GML XSUDYHQ GDOãtP UR]ND]HP þ XYHHMQQpP YL] 65 3UR 3O]HVNp RGGOHQt GUiK\ E\OD ]t]hqd 6=' 3O]H]DD]HQi GRSUYp WtG\ GR GUXKp SDN 3O]H D %HURXQ 3UR 6RNRORYVNpRGGOHQtGUiK\WRE\OD6='.DUORY\9DU\D0DULiQVNp/i]QRE ]DD]HQp YH GUXKp WtG SURýHVNREXGMRYLFNp RGGOHQt GUiK\ WR E\OD SZD 7iERUDýHVNp%XGMRYLFHURYQåREYHGUXKpWtG'iOH1iYVWQtGtOQ\E\O\ SHMPHQRYiQ\ QD 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GtOQ\ (SZd) a byla i v Plzni ]t]hqd 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWR (SZL). Podle uvedených GRNXPHQW$ E\O\ MHãW XVWDQRYHQ\ DOH QH Y]iSDGQtFK D MLåQtFK ýhfkifk WDN ]YDQp VWDYHEQt ]DEH]SHþRYDFt ~VHN\ D UR]KODVRYp GtOQ\ %OLåãt SRGUREQRVWL uvedeny nejsou. Další údaje jsou uvedeny v kapitolách podle jednotlivých oblastí. ÒGDMHNWHUpVHRYêNRQQêFKMHGQRWNiFKSRGDLOR]MLVWLWMVRXY následující WDEXOFH7YDUWDEXON\E\OSRXåLWSRGOHQiYUKX,QJ/DQtþNDDE\NRUHVSRQGRYDO smhkr FKURQRORJLFNêP SHKOHGHP 9 tabulce jsou uvedeni pouze první 53

55 SHGQRVWRYpQiþHOQtFL'DOãtSRGUREQRVWLMVRXYWH[WX1HMLVWpQHERQH]MLãWQp ~GDMHMVRXY\]QDþHQpRWD]QtNHP 7DEXONDMHGQRWHNRGYWYtY]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFKiFK Místo Název Období 3UYQtSHGQRVWD Poz trvání QiþHOQtN n. %HþRY nad Teplou Signalmeisterei do ) Blatno Dorozumívací správa od DURPtUýHVHQHN u Jesenice do Beroun Dorozumívací správa od 'YRiN-DQ do SZD - viz SZD Zdice ýhvnp %XGMRYLFH Josef Šretr ýhvnp %XGMRYLFH Falknov (Sokolov) Cheb Karlovy Vary Klatovy Mariánské /i]q 3O]H 3O]H 3O]H 6LJQDOPHLVWHUHL=DEH]SHþRYD cí, pak Dorozumívací správa SZD 66=76'&ý%XGMRYLFH 26ä7ý%XGMRYLFH od do od od DURVODY+DUPiþHN,QJ-Lt5HMGD od ,QJ-Lt6HGOiN Signalmeisterei do ) Signalmeisterei SZD 66=76'&3O]H Signalmeisterei =DEH]SHþRYDFtSDN Dorozumívací správa SZD SSZT SDC K. Vary Dorozumívací správa SSZT SDC Klatovy Signalmeisterei Dorozumívací správa SZD 6LJQDOPHLVWHUHL=DEH]SHþRYD cí, pak Dorozumívací správa SZD 66=76'&3O]H Dorozumívací správa SZD Dorozumívací správa SZD do 1945 od do od do 1945 od do od do od do od 1946 do od do do 1945 od 1946 do 1951 od do od GRUR]GOHQt od 1956? do od od? od do 1956? od? od František Zíma Ing. František Vlach 0LURVODY6WRþHV.DUHO1HEHVi Ing. František Vlach Jaromír Fiala Karel Karásek Ludvík Jašek František Zíma Salzman (PDQXHO.HQ Ing. Miloslav Šála Josef Majer (PDQXHO.HQ Jan Bárta Jan Bárta 1) 1) 2) 3) 1) 4) 54

56 do 1956? 3RNUDþRYiQtWDEXON\ Místo Název Období 3UYQtSHGQRVWD trvání QiþHOQtN 3O]H 1iYVWQtGtOQ\ od Ing. Rudolf Peschke SZd od ýhqn)uhpxqg do O]H 26ä73O]H od Ing. Václav Vydra 3tEUDP 6LJQDOPHLVWHUHL=DEH]SHþRYD od LURVODY6WRþHV cí správa do 1945? Strakonice 6LJQDOPHLVWHUHL=DEH]SHþRYD od DQ'YRiN cí, pak Dorozumívací správa do SSZT SDC Strakonice od ,QJ/XERã3HWU$ Tábor Zdice (Beroun) 6LJQDOPHLVWHUHL=DEH]SHþRYD cí, pak Dorozumívací správa SZD do od do od do SZD od do Herold Poznámky: 2EODVWSDWLODGR*URVVGHXWVFKHV5HLFK 2) 'RUR]XPtYDFtVSUiYDSDWLODXUþLWRXGREXSRGHGLWHOVWYtÒVWtQ/ 3) 3UR]DWtPQtSHGQRVWD 4) 'RãORSDWUQNGOHQtQD3O]HD3O]H 5) 3DWLODSRGSUDåVNpHGLWHOVWYt 6) 3$YRGQ6='%HURXQSDN]PQDQD=GLFH Viktor Prášek Poz n. 5) $QWRQtQ9RUOtþHN 6) 'RSOPHMHãWåHSRYLQQRVWLQiYVWQtFKPLVWU$DQiYVWQtFK]iPHþQtN$ E\O\ SRGFK\FHQ\ MLå Y3HGSLVX SUR QiYVWQt PLVWU\ D 3HGSLVX SUR QiYVWQt ]iphþqtn\] roku viz 66 a 67. VþOiQNXMH]DMtPDYi]PtQNDRWRPåH~GUåEiVHPXVtSRVWDUDWRWR aby bydlel vmhpx XUþHQp GRPRYVNp VWDQLFL &LWXML Ä1HP$åHOL EêW QiYVWQtPX PLVWUXSLGOHQVOXåHEQtE\WMHSRYLQHQ]DRSDWLWVLVRXNURPêE\WYPtVWNWHUp MH PX QDGt]HQêP HGLWHOVWYtP XUþHQR ]D MHKR GRPRYVNRX VWDQLFL 6YRX GRPRYVNRXVWDQLFLQHVPtEH]SRYROHQt]PQLW³ 7RWpåMHXYHGHQRXQiYVWQtFK]iPHþQtN$ 2EODVWýHVNêFK%XGMRYLF 6SUiYD6='D66=7ýHVNp%XGMRYLFH 3RGNODG\SURWXWRNDSLWROXMVRXSHY]DW\MHGQDN] literatury - viz 68 a 69 - a dále zlqirupdft QNWHUêFK SUDFRYQtN$ ]HMPpQD 9ODGLPtUD 'XOtND D GDOãtFK SUDFRYQtN$XYHGHQêFKYSRGNRYiQtQD]DþiWNXSXEOLNDFH 3UYQt YêNRQQi MHGQRWND RGYWYt VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ vznikla výhvnêfk %XGMRYLFtFK MDN MLå E\OR XYHGHQR GQH (v podkladech uvedených vshghãopp RGVWDYFL MH GDWXP -HMt 55

57 název byl Signalmeisterei. Po válce se vurfh SRXåtYDO Qi]HY =DEH]SHþRYDFtVSUiYDY roce 1946 Dorozumívací správa3uyqtpshgqrvwrx E\O QiYVWQt PLVWU -RVHI âuhwu 9NUiWNpP REGREt VH Y\VWtGDOR QNROLN SHGQRVW$ $VL ]D S$O URNX E\O MLå SHGQRVWRX )UDQWLãHN âprotn YêSUDYþt D SLEOLåQ ]DGDOãtFK S$O URNX EX 0LURVODY 6WRþHV SUDFRYQtN HGLWHOVWYt GUDK v Plzni, nebo Ludvík Jašek (vsrgnodgxqd]ydqppäohw6='³mhxuþlwêur]sru QDMHGQRPPtVWVHPOXYtR0LURVODYX6WRþHVRYLQDMLQpPR Ludvíku Jaškovi). 'DOãtSHGQRVWD-DURVODY)RXVE\OMLåYHIXQNFLGpOH =DYiON\PODVSUiYDobvod RPH]HQêKUDQLFHPLRNXSRYDQpKR~]HPt9HVPUX naýhvnp 9HOHQLFH NRQþLO Y1RYêFK +UDGHFK QD +RUQt'YRLãW YH 9HOHãtQ D vevpux QD.iMRY NRQþLO YH =ODWp.RUXQ 9H VPUX QD 3O]H NRQþLO REYRG v3urwlytq.dqfhoihvsuiy\e\o\ysrgnurytexgry\slvwdupqrfohåq7dwrexgryd E\OD SHG NRQFHP YiON\ ]QLþHQD SL OHWHFNpP QiOHWX 6SUiYD REGUåHOD MHGQX NDQFHOiYHYêSUDYQtEXGRYYHVWHGQtþiVWLSUYQtKRSRVFKRGt1iYVWQtPLVWL E\OL XPtVWQL YPH]LSDWH VWDYGOD D QiYVWQt GR]RUFL V pomocníky byli vevnohswrkrwrvwdygod 3RGOH MLå FLWRYDQpKR ÒHGQtKR OLVWX VWiWQtFK GUDK Y3O]QL ]H POD správa po válce následující obvodyhvpuxqd3o]hnrqþlodshg3urwlytqhp VPUHP QD3UDKX NRQþLOD ]D ýhvnêpl %XGMRYLFHPL =E\WHN REYRGX WYRLOD státní hranice. VURFH POD 'RUR]XPtYDFt VSUiYD SRGOH MLå FLWRYDQpKR ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Plzni z obvod YH VPUX QD 3O]H Då po+rudårylfh YêOXþQ ]H 6WUDNRQLF Då %ODWQR YêOXþQ VPUHP ]ýhvnêfk %XGMRYLF QD 3UDKX Då N7iERUX YþHWQ YH VPUX ]H 6WUDNRQLF QD 9RODU\ Då porgerþnxy km 57,144 u 9RODU=E\WHNREYRGXRSWWYRLODVWiWQtKUDQLFH -DURVODYD )RXVH NWHUê VH VWDO NRQWURORUHP Y\VWtGDO Y roce 1950 veixqnfl-durvody+dupiþhn.g\å GRãOR N reorganizaci, vznikla 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFHýHVNp%XGMRYLFH1iþHOQtNHPVHVWDORSW-DURVODY +DUPiþHNDDQLVtGORVHQH]PQLOR 3RGOHMLåFLWRYDQpKRUR]ND]X0'þ]HGQHE\Oobvod6='ýHVNp %XGMRYLFHVWDQRYHQWDNWR %DEtQGQHãQt+RUDåRYLFHSHGPVWtPLPRýHVNp9HOHQLFHVWiWQtKUDQLFH ýhvnp%xgmrylfh+ruqt'yrlãwvwiwqtkudqlfh 3URWLYtQ3tVHN3XWLP5DåLFH ýhvnp%xgmrylfhýhuqê.tå ýlþhqlfh+dlgp KOHý6' Strakonice - Volary ýlþhqlfh7êqqdg9owdyrx 'tyþlfh1hwrolfhd&huwory/lsqr VURFH E\O SUR SRWHE\ 6=' XSUDYHQ URKRYê ]GQê REMHNW podvwdygohpwyrtfturkeêydopwtg\5xgpdupig\d1igudåqtxolfhdguhvd 56

58 1iGUDåQt %\O FKDUDNWHULVWLFNê VYêP REORXNRYêP S$GRU\VHP 3$YRGQ VORXåLO MDNR WUXKOiVNi D ]iphþqlfni GtOQD VRXNURPQtN$ 'QHV MH MLå ]ERXUiQ XVWRXSLOUR]ãLRYDQp1iGUDåQtWtG Po zrušení SZD Zdice (Beroun) vurfh VH REYRG 6=' ýhvnp%xgmrylfh UR]ãtLO R WUDW ýtåryi %H]QLFH %H]QLFH %ODWQi 6WUDNRQLFH D %ODWQi Nepomuk. 3R RGFKRGX QiþHOQtND -DURVODYD +DUPiþND GR G$FKRGX VH VWDO Y roce QiþHOQtNHP,QJ Jan Hroch. VWp GRE VH GRNRQþRYDO QRYê DUHiO výhvnêfk %XGMRYLFtFK 1HPDQLFtFK GR NWHUpKR VH 6=' Y roce 1970 SHVWKRYDOD DGUHVD 1HPDQLFNi 9 PRGHUQtP DUHiOX E\OD ~VWHGQD VNODG\ GtOQ\ NDQFHOiVNp PtVWQRVWL $UHiO NYDOLWDWLYQ ]OHSãLO SRGPtQN\ fungování celé SZD.,QJ +URFKD Y\VWtGDO LQJ 0LURVODY %DãWi 7HQ RGHãHO dovrxnurppkrvhnwruxdyhixqnflkry\vwtgdoynywqx,qj-lt5hmgd 9H IXQNFL SURYR]QtFK QiPVWN$ VH Y\VWtGDOL -DQ ýhuylqnd /XGYtN Koranda, ing.0lurvody.uhmþtdlqj7rpiã1ryin-dqýhuylqnddvly roce 1963 odešel na3uryr]qt RGGtO 7DP KR Y\VWtGDO YH IXQNFL,QJ -DQ -HGOLþND NWHUê ]GHSUDFRYDODåGRVYpSHGþDVQpVPUWL SZD ýhvnp %XGMRYLFH GLVSRQRYDOD URYQå GREH Y\EDYHQRX GtOQRX VWHGQtFK RSUDY VWDQRYLãWP SUR ~GUåEX OLQLRYpKR YODNRYpKR]DEH]SHþRYDþH (vzniklo v roce 1972) a opravnou relé, která vznikla v roce 'DOãt YêUD]QRX VORåNRX E\O NDEHORYê RGGtO YHGHQê 9iFODYHP.OLPHãHP Vznikl vurfhsrgrnrqþhqtndehol]dfhwudw9hvhot-lkodyd-hkry]qlnx SHGFKi]HOR ]t]hqt NDEHORYp þhw\ Y roce Kabelový oddíl disponoval Y\VRFH RGERUQêPL SUDFRYQtN\ D ]DMLã"RYDO L YHONp DNFH QDStNODG PRQWiå GiONRYpKR NDEHOX 3O]H &KUiVW PRQWiå GiONRYpKR NDEHOX&KRGRY.DUORY\ 9DU\PRQWiå]iYVQpKRNDEHOX3UDFKDWLFH9RODU\SRVWXSQRXNDEHOL]DFLWUDW 9LPSHUN 9RODU\ 1RYi 3HF DGX SHORåHN D ]HMPpQD RGVWUDRYiQt SRUXFK nandehohfk3udfryqtflvlrvyrmlollwhfkqrorjllprqwiåhrswlfnêfkndeho$dsoqlol vwrpwrvpuxyhoplgreh~nro\y celé Jihozápadní dráze. VOHGQX E\O NDEHORYê RGGtO SULYDWL]RYiQ VSROHþQRVWt 706 VUR 'toqd E\OD SR]GML URYQå SULYDWL]RYiQD DOH QHGUiåQt VSROHþQRVWt 3UDFRYQtFL GtOQ\ YWãLQRX SHãOL GR~GUåE\ 2SUDYQX UHOp SULYDWL]RYDOD ILUPD CB-SecTel, s.r.o. VPDMHWNX66=7]$VWDODRSUDYQDEDWHULt SZD byla zrušena a vznikla Správa dopravní cesty (SDC) ýhvnp %XGMRYLFH YUiPFL NWHUp E\OD ]t]hqd 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ 66=7 3HGQRVWRX VSUiY\ VH VWDO RSW,QJ -Lt 5HMGD 2EYRG MHGQRWN\ VH ]PQLO MHGQDN SHY]HWtP QNWHUêFK WUDWt RG 6=' Tábor a dokonce i z SUDåVNpKR REYRGX DOH QD GUXKp VWUDQ Y]QLNHP 6'& D 66=76WUDNRQLFHGDOãtWUDWXE\O\ ZS$VREQRVWLWpWRjednotky byla k odebrána i tak zvaná velká VGORYDFtWHFKQLND~VWHGQ\GiONRYpVSRMHUiGLDDWG-HMLFK~GUåEXSHY]DOD QRYY]QLNOi2EODVWQtVSUiYDåHOH]QLþQtFKWHOHNRPXQLNDFtýHVNp%XGMRYLFH 57

59 ,QJ-Lt 5HMGD YH VYp IXQNFL NRQþLO YSURVLQFL t]hqtp VSUiY\ E\O SUR]DWtPQSRYHQ,QJ7RPiã1RYiN9GXEQXVHSDNVWDOSHGQRVWRX Alois Rut. VVRXYLVORVWL VH ]UXãHQtP 6'& 6WUDNRQLFH ]tglod 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ ýhvnp %XGMRYLFH YH6WUDNRQLFtFK SURYR]Qt VWHGLVNR, MHKRå YHGRXFtP VH VWDO,QJ/XERã 3HWU$ 9SRORYLQ URNX ]GH Y]QLNOR L UHYL]Qt RGGOHQt UHYL]H HOHNWUR XUþHQi WHFKQLFNi ]Dt]HQt,QJ 3HWU$ VH VWDO YHGRXFtPWRKRWRVWHGLVNDDYHGRXFtPSURYR]QtKRVWHGLVNDMH/DGLVODYýHUQê 26ä7ýHVNp%XGMRYLFH 2G E\OD ]t]hqd Y UiPFL RUJDQL]DþQt MHGQRWN\ 6SUiY\ åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt 6ä7 Y Praze také jedna z jejich osmi oblastních VSUiY 2EODVWQt VSUiYD åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt 26ä7 ýhvnp%xgmrylfh 3HGQRVWRXVHVWDOLQJ-Lt6HGOiNSUDFRYQtNVGORYDFtKRRGGOHQt]DQLNOp6=' ýhvnp%xgmrylfh ÒNROHP 6ä7 MH ]DMLã"RYDW ~GUåEX ÄYHONp³ VGORYDFt WHFKQLN\ Y\þOHQQp zeêydoêfk6='wmwhohnrpxqlndþqtfkndeho$qdg]hpqtfk VGORYDFtFKYHGHQt WHOHIRQQtFK D GiOQRSLVQêFK ~VWHGHQ]HVLORYDFtFK VWDQLF]Dt]HQt GDWRYp VtW WHOHIRQQtFK NRQFRYêFK ]Dt]HQt L UiGLRYêFK ]Dt]HQt DWG -HMt REYRG ]DKUQXMH vsrgvwdw Då QD PDOp RGFK\ON\ REYRG EêYDOp 6=' ý%xgmrylfh D 7iERU 6tGOHPMHGQRWN\MH1HPDQLFNiýHVNp%XGMRYLFH 26ä7 ý%xgmrylfh YH VYpP ]DþiWNX POD SUDFRYQtN$ D E\OD UR]GOHQD GRþW\ REYRG$ 910 ý%xgmrylfh$7ò ý%xgmrylfhwud" 6WUDNRQLFH D 7iERU WHFKQLFNp D HNRQRPLFNp þlqqrvwl ]DMLã"RYDO MHMt VSUiYQt aparát. VSU$EKX VYpKR GRVDYDGQtKR WUYiQt POD 26ä7 ý%xgmrylfh PD[LPiOQ SUDFRYQtN$ NG\å QDS YREGREt OHW ]DMLã"RYDOD L þlqqrvwvwdqrylãw~guåe\9=yý%xgmrylftfkdwdnplrsudyqx9= VURFHY]QLNODX26ä7ý%XGMRYLFHLGYQRYiSURYR]QtVWHGLVND a to: VWHGLVNRUiGLRYpWHFKQLN\±SR]GML]PQQpY tzv. oblastní radiovou RSUDYQX 252 NWHUi SOQt ~NRO\ ~GUåE\ D VHUYLVX UDGLRYp WHFKQLN\ pouze vreyrgxs$vreqrvwl26ä70iyvrxþdvqpgresudfryqtn$ NDEHORYêRGGtO.2VHWHPLNDEHORYêPLþHWDPL7iERUý%XGMRYLFH D 6WUDNRQLFH D MHGQRX VSRMRYDFt þhwrx.2 Pi YVRXþDVQp GRE 19SUDFRYQtN$ ]QLFKå QNWHt VH ]DEêYDMt L ~GUåERX D ]SUDFRYiQtP WHFKQLFNp GRNXPHQWDFH 6YRML þlqqrvw L Y\NRQiYi VSHFLiOQt VNXSLQD ~GUåE\DRSUDYRSWLFNêFKNDEHO$DWRLYUiPFL26ä73O]H 3RVWXSQGRFKi]HORLN GDOãtPRUJDQL]DþQtP]PQiPWDNåHYVRXþDVQp GREPi26ä7ý%XGMRYLFHWDWRSURYR]QtVWHGLVND obvody VNM: ý%xgmrylfh 1VGUXåXMH REYRG EêYDOpKR 910 6WUDNRQLFH D $7Ò ý%xgmrylfh ý%xgmrylfh VGUXåXMH REYRG EêYDOpKR 910 ý%xgmrylfh ± WUD" D ORO Tábor). kabelový oddíl 58

60 =DþiWNHP U POD 26ä7 ý%xgmrylfh SURYR]QtFK SUDFRYQtN$ v~guåe D RSUDYiFK WHOHNRPXQLNDþQt WHFKQLN\ D SUDFRYQtN$ WHFKQLFNpKR D správního aparátu. 3UDFRYQtFL HNRQRPLFNpKR RGGOHQt 26ä7 E\OL YURFH SHYHGHQL podstppt]hqtdsduiwxhglwhovwyt6ä7 VURFH E\OR SHGiQR VGORYDFt ]Dt]HQt QD ~]NRNROHMQêFK WUDWtFK -LQGLFK$Y +UDGHF 2EUDWD D-LQGLFK$Y +UDGHF 1RYi%\VWLFH VSROHþQRVWL -+0'NWHUiWUDWSULYDWL]RYDOD VURFHPOD26ä7ý%XGMRYLFHYtFHMDNWHFKQLFNêFKMHGQRWHN NWHUp YOLYHP RGþOHQQt ~GUåE\ ]Dt]HQt 9= SRNOHVO\ QD 7- Y roce 1999, DYãDN WDWR 26ä7 XGUåXMH QD ]inodg GRKRG\ VH 66=7 ý%xgmrylfh L DVL 3WHFKQLFNpMHGQRWN\W]Y PDOp VGORYDFtWHFKQLN\ K]DþiWNXURNXPi26ä7ý%XGMRYLFHYHVYp~GUåE celkem 988 km tratí, zwrkrmh MHãW QD NP WUDWt QDG]HPQt YHGHQt D QD NP WUDWt MVRX U$]Qp IRUP\ YtFHPpQ SURYL]RUQtFK VGORYDFtFK NDEHO$ ]iyvqpsroråhqpqdwohvhguik\qherxsdw\nrohmqlfhdsrg WHOHIRQQtFK ~VWHGHQ ] toho jednu hlavní, 2 uzlové a jednu koncovou, DYãDN WFKWR ~VWHGHQ MH MLå HOHNWURQLFNêFK D X]ORYi $7Ò 6WUDNRQLFH D SRGUXåQi YýtþHQLFtFK MVRX MLå GLJLWiOQt 1D W\WR WHOHIRQQt ~VWHGQ\ MH ]DSRMHQRYtFHMDNWHOHIRQQtFK~þDVWQtN$ NDQiO$ DQDORJRYêFK SHQRVRYêFK ]Dt]HQt = UHVS 9= D NDQiO$GLJLWiOQtFKSHQRVRYêFK]Dt]HQt NP WUDWt Y\EDYHQêFK WUD"RYêP UDGLRYêP V\VWpPHP 756 D NP WUDWt Y\EDYHQêFK VWXKRYRX UDGLRYRX VtWt SUR SRWHE\ ~GUåE\ WUDNþQtFK YHGHQt (SOE) NP WUDWt Y\EDYHQêFK RNUXK\ SURYR]QtFK GLVSHþHU$ QHER GLVSR]LþQtFK YêSUDYþtFKDNPWUDWtY\EDYHQêFKRNUXK\HOHNWURGLVSHþHU$ GiOQRSLVQê NRQFHWUiWRU 7&21 VH GiOQRSLVQêPL ~þdvwqtn\ D RGSRYtGDMtFtPPQRåVWYtPGiOQRSLVQêFKVWURM$ Oblast Strakonic Správa, SSZT Strakonice 2EODVW 6WUDNRQLF YWãLQRX SDWLOD SRG ýhvnp %XGMRYLFH YQNWHUêFK obdobích zde ale byly samostatné jednotky. VREODVWL 6WUDNRQLF S$VRELOD MLå RG Signalmeisterei. 3HGQRVWRXE\OSRGOHY]SRPtQHN)UDQWLãND%U$K\-DQ'YRiN 3RGOH ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y3O]QL ]H GQH POD správa obvod 9H VPUX QD 3O]H NRQþLOD SHG.RWHURYHP VPUHP QD ýhvnp %XGMRYLFH NRQþLOD 3URWLYtQHP WUD" QD =GLFH SDWLOD MLå 3tEUDPL 2G.ODWRY na3o]h NRQþLOD SHG3HãWLFHPL RG 'RPDåOLF QD 3O]H SHG 6WRGHP D od'rpdåolfqd7dfkrynrqþlody Boru u Tachova. 6SUiYD E\OD ]UXãHQD -HMt REYRG E\O UR]GOHQ PH]L 'RUR]XPtYDFtVSUiY\ýHVNp%XGMRYLFH%HURXQD3O]H 59

61 -DN MLå E\OR XYHGHQR Y]QLNOD 6SUiYD GRSUDYQt FHVW\ 6'& 6WUDNRQLFH3HGQRVWRX6SUiY\VGORYDFtD]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\ (SSZT) Strakonice se stal Ing./XERã3HWU$6SUiYDVtGOLODYEXGRYQiGUDåt6WUDNRQLFH Další reorganizace kyhgodnh]uxãhqtfhop6'&6wudnrqlfhywãlqd REYRGXWUDWtSLSDGODRSWSRG6'&ýHVNp%XGMRYLFH Oblast Tábora Správa, SZD Tábor Táborský region zkohglvnd SRGt]HQRVWL åhoh]qlfh E\O VWtGDY SRGt]HQ SRGHGLWHOVWYt3UDKDýHVNp%XGMRYLFHQHER3O]HWDNåHQNWHUpSRGNODG\VH QHSRGDLOR QDMtW 1HRFHQLWHOQêP ]GURMHP LQIRUPDFt SUR WXWR NDSLWROX VH VWDO GORXKROHWêSURYR]QtQiPVWHNDSR]GMLQiþHOQtN6='7iERU9ODGLPtU'XOtN 3UYQtYêNRQQiMHGQRWNDRGYWYtSignalmeisterei SR]GML=DEH]SHþRYDFt VSUiYD E\OD ]t]hqd VRXþDVQ V obdobnými jednotkami v jiných lokalitách a to vuipfl HGLWHOVWYt 3UDKD 9URFH E\OD SHMPHQRYiQD na'rur]xptydft VSUiYX 3HGQRVWRX E\O +HUROG 3R YiOFH E\O SHGQRVWRX -DURVODY &KRERW NWHUê E\O ]DþiWNHP SDGHViWêFK OHW ] funkce odvolán. Sídlo jednotky bylo v7ierhqdsurwlvwdqlþqtexgry 9URFHPODMHGQRWNDQiVOHGXMtFtobvodýHVNp9HOHQLFHYêOXþQ3UDKD +RVWLYD YêOXþQ ýhvnp %XGMRYLFH YêOXþQ 9HVHOt QDG /XåQLFt +RUQt &HUHNHY 3tVHN PVWR 7iERU +RUQt &HUHNHY 7iERU %HFK\Q 2EUDWD -LQGLFK$Y+UDGHF1RYi%\VWLFH2OEUDPRYLFH6HGOþDQ\%HQHãRYX3UDK\ 'ROQt.UDORYLFHýHUþDQ\6YWOiQDG6i]DYRXYêOXþQ VURFH ]HMP GRãOR N~SUDY REYRGX SDWUQ Y souvislosti s~sudyrx REYRGX HGLWHOVWYt D REYRG'RUR]XPtYDFt VSUiY\ ýhvnp%xgmrylfh se posunul k Táboru. 3RSDQX&KRERWRYLE\OGDOãtPSHGQRVWRX'RUR]XPtYDFtVSUiY\Y7iERH Jaroslav Sochor. 'QH E\OD ]t]hqd 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 7iERU NWHUi SDWLOD MLå SRG HGLWHOVWYt 3O]H 3HGQRVWRX E\O 9LNWRU 3UiãHN 3URYR]QtPQiPVWNHPVHVWDO9ODGLPtU'XOtNNWHUêMLPE\ODåGRURNXNG\ SHãHO GRIXQNFH QiþHOQtND 6WDO VH WDN VOXåHEQ QHMVWDUãtP QiPVWNHP QiþHOQtND YFHOp VtWL ý6' 0O UR]KRGXMtFt SRGtO QD NYDOLWQt SUiFL MHGQRWN\ D nawrp åh Y rámci SZD Tábor nedošlo k velkým nehodám zylq\ RGYWYt 9ODGLPtU 'XOtN E\O WDNp SRYHQ ~NROHP RYLW PRGHO WHFKQLFNêFK XGUåRYDFtFK ~VHN$ 782 3RGOH ]NXãHQRVWt QDE\WêFK SUiY Y7iERH SDN E\O WHQWR model zaveden v celé síti. 3RGOHMLåFLWRYDQpKRUR]ND]X0'þ]HGQHE\Oobvod SZD Tábor stanoven takto: ýhvnp%xgmrylfhplpr%hqhãryx3udk\plpr 9HVHOtQDG/XåQLFtýHVNp9HOHQLFHPLPR 9HVHOtQDG/XåQLFt+RUQt&HUHNHY Tábor - Cejle - Kostelec mimo 60

62 Tábor - Písek mimo 2OEUDPRYLFH6HGOþDQ\ 7iERU%HFK\Q 2EUDWD-LQGLFK$Y+UDGHF-LQGLFK$Y+UDGHF1RYi%\VWLFH 7HQWRREYRGSR]GMLGR]QDO]PQVPUHPQD3UDKXNRQþLOYýHNDQLFtFK DVPUHPQD0RUDYXE\OQDRSDNSURGORXåHQN JihlaYPVWR VSRþiWHþQt Ii]L WDWR GLVWDQFH VWiOH VtGOLOD SURWL YêSUDYQt EXGRY VWDQLFH 7iERU 3R]GML ]DSRþDOD YêVWDYED QRYp DXWRPDWLFNp WHOHIRQQt ~VWHGQ\ D provozních budov v7ierh ýhndqlftfk.rãtqvni D 6=' 7iERU VH NRQFHPURNXSHVWKRYDODGRWRKRWRREMHNWX 9LNWRU3UiãHNSHãHOYURFHQDQRY]t]HQê3URYR]QtRGGtOýHVNp %XGMRYLFHDYHIXQNFLMHMY\VWtGDO-RVHI.XþtUHN2GURNXGRURNX E\O QiþHOQtNHP 9ODGLPtU 'XOtN SURYR]QtP QiPVWNHP -DQ &DEDO SR]GML Ing. Volavka. Po odfkrgx9odglptud'xotndgrg$fkrgxqdvwrxsloqdmhkrptvwr Ing. František Kotrba. Ve funkci byl do , kdy se stal QiþHOQtNHP SHGQRVWRX,QJ-Lt 9RMWFK 7HQ VHWUYDO YH IXQNFL Då GR]UXãHQt SZD Tábor. 3UR ~SOQRVW XYHPH L REVD]HQt IXQNFH KODYQtKR LQåHQêUD 6=' 7iERU VWpWR IXQNFL VH Y\VWtGDOL,QJ,YR +RVWLþND,QJ -Lt 9RMWFK,QJ )UDQWLãHN.RWUEDD,QJ-Lt5$åLþND 86='7iERUY]QLNODVSRMRYiþHWDNWHUiE\ODSR]GML]DþOHQQDGRQRYp SRPUQ VLOQp GtOQ\ VWHGQtFK RSUDY 7D SURYiGOD UHNRQVWUXNFH ]Dt]HQt GUREQp LQYHVWLFH UHQRYDFH PHFKDQLFNêFK SiN QiYVWLGHO SHVWDYQtN$ D ]iyruqtn$ 'ioh ]GH Y]QLNOD RSUDYQD SHMH]GRYêFK ]Dt]HQt 9Ò' RSUDYQD HOHNWURQLFNêFK ]Dt]HQt Y\UiEQêFK 6GORYDFtPL D ]DEH]SHþRYDFtPL GtOQDPL +UDGHF.UiORYpDRSUDYQDDXWRPDWLFNêFKGREtMHþ$.H]UXãHQt6='7iERUGRãOR2MHMtREYRGVHSRGOLO\6SUiY\ ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ 6'& -LKODYD ýhvnp %XGMRYLFH D 6WUDNRQLFH 'toqd VWHGQtFK RSUDY D RSUDYQ\ E\O\ Y roce 1995 privatizovány firmou CB-SecTel, s.r.o.. Oblast Berouna a Zdic Údaje z této oblasti zywãt þivwl FK\Et MHOLNRå REGREt NG\ ]GH E\O\ ]t]hq\mhgqrwn\qdãhkrrgywyte\ory\vwtgiqrregretpmhmlfk]uxãhqtddgd SRGNODG$EXGHSDWUQQHQiYUDWQ]WUDFHQD 6SUiYD3tEUDP SignalmeistereiSRYiOFH=DEH]SHþRYDFtVSUiYD3tEUDPE\OD]t]HQD 3HGQRVWRXQiYVWQtVSUiY\E\O0LURVODY6WRþHV Obvod VSUiY\GOHÒHGQtKROLVWXHGLWHOVWYtVWiWQtFKGUDKY Plzni ze dne E\OGiQWtPåHWUD"3O]H%HURXQNWHUiSURWtQDODREYRGVSUiY\3tEUDPE\OD SLGOHQDVSUiY3O]H+UDQLFHVSUiY\WHG\E\O\VPUHPQD=GLFHSHGVWDQLFt =GLFH VPUHP QD 3URWLYtQ SHG VWDQLFt 3URWLYtQ VPUHP QD 5DåLFH SHG WRXWR 61

63 stanicí. Z%HURXQD =iyrgt NRQþLO REYRG Då YH VWDQLFL /RXQ\ SHGPVWt D vgdoãtp VPUX SHG VWDQLFt 'XãQtN\ =5DNRYQtND SDN SHG 0ODGRWLFHPL D vgdoãtpvpuxshg%odwqhpx Jesenice. =DEH]SHþRYDFt VSUiYD Y3tEUDPL E\OD ]UXãHQD ]HMP MLå Y roce 1945, MDNMLåE\OD]PtQNDYNDSLWROHÄ8GUåXMtFtMHGQRWN\]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFK³ Její REYRGVLSDWUQUR]GOLO\'RUR]XPtYDFtVSUiYD6WUDNRQLFHD3O]H Správa, SZD Beroun (Zdice) 3R]UXãHQt'RUR]XPtYDFtFK VSUiY YH 6WUDNRQLFtFK%ODWQ X-HVHQLFH D Klatovech vznikla Dorozumívací správa Beroun. 3HGQRVWRX E\O DGMXQNW VWiWQtFK GUDK -DQ 'YRiN -HOLNRå YH ]UXãHQp 'RUR]XPtYDFt VSUiY 6WUDNRQLFHE\OSHGQRVWRXWDNp-DQ'YRiNSDNVHSDWUQVWDOWHQWRSUDFRYQtN po zrušení správy ve6wudnrqlftfk SHGQRVWRX VSUiY\ Y%HURXQ 3R]GML VH REMHYXMHMPpQR$QWRQtQD9RUOtþND'DOãtSRGUREQRVWLRSWFK\Et VURFH POD 'RUR]XPtYDFt VSUiYD SRGOH MLå FLWRYDQpKR ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Plzni z obvod YH VPUX QD 3O]H Då po&kuivw YêOXþQ QDWUDWL =GLFH 3URWLYtQ Då SHG 3URWLYtQ D ]3tVNX Då SHG 5DåLFH 6PUHP QD 3UDKX Då =DGQt 7HEi YêOXþQ 5DNRYQtN SDWLO MHãW doreyrgx VPUHP QD /RXQ\ NRQþLO REYRG SHG VWDQLFt /RXQ\ SHGPVWt VPUHPQD0ODGRWLFHNRQþLOSHG0ODGRWLFHPLDREGREQ]5DNRYQtNDVPUHP QD%ODWQRX-HVHQLFHSHGWRXWRVWDQLFt 'QH E\OD ]t]hqd 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH v%hurxq -HMt VtGOR VH SR]GML ]PQLOR QD Zdice NGH E\OD GRVWDYQD pro~þho\6='qryiexgrydy1huxgryxolfl7de\odnrodxgryiqdytmqx 3UYQtPSHGQRVWRXE\O]HMP$QWRQtQ9RUOtþHNSRQPQDVWRXSLO0LURVODY5$W pracovník s velkými zkušenostmi získanými u]deh]shþrydft GLYL]H ILUP\ ý.' 3UDKD 6tGOHP 6=' =GLFH E\OD EXGRYD QD SURWLYtQVNpP ]KODYt åvw =GLFH v1huxgryxolflyhnwhupmhmhãwgqhvrsudyqd9ò'duhop 3RGOH MLå FLWRYDQpKR UR]ND]X 0' þ ]H GQH E\O obvod SZD Beroun stanoven takto: Praha Smíchov - Rokycany mimo, Praha Smíchov - Vyšehrad mimo Praha Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun Závodí Beroun - Rakovník, Rakovník - Mladotice mimo Rakovník - Blatno u Jesenice mimo /RFKRYLFH=DGQt7HEi Zdice - Písek mimo %H]QLFH5RåPLWiOSRG7HPãtQHP%H]QLFH6WUDNRQLFHPLPR Blatná - Nepomuk mimo. 2EYRGE\OSR]GMLVPUHPN3UD]H]NUiFHQWDNåHNRQþLO]D%HURXQHP VUiPFL 6=' =GLFH SUDFRYDOD L GtOQD VWHGQtFK RSUDY D RSUDYna relé a SHMH]GRYêFK]Dt]HQt9Ò' 62

64 6='=GLFH]DQLNODDMHMtREYRGVLUR]GOLOD6='3O]HD6=' ýhvnp%xgmrylfh0lurvody5$wrghãhogrixqnfhqiþhoqtnd6='3o]h 2EODVW3O]Q Správa Blatno u Jesenice 'tyh Qå EXGH SRSViQD VLWXDFH YH YODVWQt 3O]QL MH WHED VH ]PtQLW R WRPåHRGURNXH[LVWRYDODDorozumívací správa Blatno u Jesenice, kde SHGQRVWRX E\O -DURPtU ýhvhqhn 7DWR VSUiYD E\OD ]UXãHQD MDN MLå bylo uvedeno výše. 6SUiYD6='D66=73O]H Pro zpracování historicnp þivwl WpWR NDSLWRO\ VORXåLO\ NURP XYHGHQêFK RGND]$ ]HMPpQD ~GDMH -RVHID 0LWLQ\ GORXKROHWpKR SUDFRYQtND Y oboru, který odcházel do penze vurfhmdnrãnrotftyufkqtqiyvwqtplvwuqd6gorydft D]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFL3O]H -DN MLå E\OR XYHGHQR GQH Y]QLNOD Signalmeisterei 3O]H VOLWHUDWXH 70 MHXYHGHQRSDWUQFK\EQåHN]DORåHQtGRãOR]GURM tohoto údaje není uveden. PoYiOFH VH YH YêQRVHFK SO]HVNpKR HGLWHOVWYt promhgqrwn\wrkrwrw\sxsrxåtydoqi]hy=deh]shþrydftspráva, který byl v roce ]PQQ QD Dorozumívací správa 3UYQtP SHGQRVWRX VSUiY\ E\O Salzman. 3RGOH ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK ]H E\O obvod správy QiVOHGXMtFt 9H VPUX QD 3UDKX NRQþLO Y%HURXQ YH VPUX QD &KHE NRQþLO SHG Planou u0duliqvnêfk/i]qtvpuhp]h6yrmãtqdnrqþloshgvwdqlft%ru u7dfkryd 6PUHP QD'RPDåOLFH NRQþLO YH 6WRG VPUHP QD.ODWRY\ NRQþLO v3hãwlftfk 6PUHP QDäDWHF NRQþLO SHG VWDQLFt %ODWQR X -HVHQLFH VPUHP naýhvnp %XGMRYLFH E\OD SRVOHGQt VWDnicí stanice Koterov. Z Rokycan na1h]yvwlfhnrqþloshg1h]yvwlfhpl VURFH POD 'RUR]XPtYDFt VSUiYD SRGOH MLå FLWRYDQpKR ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Plzni z obvod YH VPUX QD 3UDKX Då k&kuivwx X 3O]Q VPUHP QD ädwhf Då SHG WXWR VWDQLFL VPUHP QD ýhvnp %XGMRYLFHDåSR+RUDåRYLFHYþHWQ6PUHPQD&KHENRQþLODY3O]QL-LåQtP SHGPVWt=E\WHNREYRGXMHGiQVWiWQtKUDQLFt 3RGOHY\SUiYQt-RVHID0LWLQ\SR]GMLE\ODWDWRVSUiYDUR]GOHQDQDGY D WR 3O]H NGH VH VWDO SHGQRVWRX -RVHI 0DMHU SR]GML (PDQXHO.HQ D 3O]HNGHE\OSHGQRVWRX-DQ%iUWDDQiPVWNHP.DGOHþHN 'QHE\O\]t]HQ\6GORYDFtD]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFH6=' 3HGQRVWRX 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 3O]H, která byla ]DD]HQD GR SUYQt WtG\ WM PH]L YHONp MHGQRWN\ MHGLQi Y]iSDGQtFK D MLåQtFK 63

65 ýhfkifk E\O (PDQXHO.HQ 6=' 3O]H VtGOLOD SRGREQ MDNR SHGFKR]t správy) vst]hpthglwhovwytvwiwqtfkgudk3o]h 3RGOH MLå FLWRYDQpKR UR]ND]X 0' þ ]H GQH E\O obvod SZD 3O]H 1 stanoven takto: 3O]H5RN\FDQ\ 5RN\FDQ\1H]YVWLFHPLPR &KUiVWX3O]Q5DGQLFH 3HGQRVWRX 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 3O]H, která byla vguxkp WtG E\O -DQ %iuwd 6=' 3O]H VtGOLOD URYQå YSt]HPt HGLWHOVWYt VWiWQtFKGUDK3O]H 3RGOH MLå FLWRYDQpKR UR]ND]X 0' þ ]H GQH E\O obvod SZD 3O]H 2 stanoven takto: 3O]HäDWHF]iSDGQtQiGUDåtPLPR 3O]H%URGQDG/HV\ý6' 3O]HäHOH]Qi5XGD 3O]H%DEtQGQHãQt+RUDåRYLFHSHGPVWt 'RPDåOLFH-DQRYLFHQDGÒKODYRX Klatovy - Babín 1êDQ\6HN\DQ\9DOFKD1êDQ\ 3R VORXþHQt RERX 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GLVWDQFt 3O]H D 3O]H]HMP Y URFH Y]QLNOD 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 3O]H prakticky vreyrgx SHGFKR]tFK GYRX 6=' -HMtP SHGQRVWRX E\O (PDQXHO.HQ D QiPVWNHP -DQ %iuwd 3DQ.DGOHþHN VH VWDO YUFKQtP QiYVWQtP PLVWUHP 6tGOHP 6=' VH VWDO St]HPQt REMHNW QD GQHãQt.ODWRYVNp WtG GtYH WtGD PiMH YOHYR YHVPUX RGPVWD SHG PRVWHP SHV WUD" NWHUêGQHVMLåQHH[LVWXMHMH]GHNYWLQiVWYtDWUåLãW$VLY roce 1958 se stal QiþHOQtNHP)UDQWLãHNâWUXQFQiPVWNHPSDQ3WiN9GREY]QLNX3URYR]QtFK RGGtO$ RED SHãOL QD3URYR]Qt RGGtO 32 3O]H 6RXþDVQ E\OD ]UXãHQD 6=' =GLFH D MHMt QiþHOQtN 0LURVODY 5$W VH VWDO QiþHOQtNHP6='3O]H2EYRG6='=GLFHVLUR]GOLOD6='3O]HD6='ýHVNp %XGMRYLFH 3RRGFKRGX0LURVODYD5$WDGRSHQ]HE\OGRIXQNFHXVWDQRYHQ Ing.-Lt $GDP NWHUê GtYH SUDFRYDO QD 6='.DUORY\ 9DU\ D SR]GML E\O QiPVWNHPQD SZD Cheb. 'QHVH6='SHVWKRYDODGRQRYpEXGRY\Y6XãLFNpXOLFLþ kde je její nástupnická organizace i vgqhãqtgre,qj $GDP E\O YH IXQNFL Då GR GR MHKR SHFKRGX QD VOXåEX VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ NGH VH VWDO WHFKQLFNêP QiPVWNHP D SR]GMLQiþHOQtNHP9HIXQNFLQiþHOQtND6='3O]HMHMY\VWtGDO-RVHI9HGUDO NWHUê E\O YH IXQNFL RG URNX GR URNX 'DOãtP QiþHOQtNHP E\O Ing./XERPtU +tedodrg roku 1990 Ing. František Nykles. Ten byl ve funkci SHGQRVW\ Då GR NRQFH URNX NG\ GRãOR NUHRUJDQL]DFL D 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFHE\O\N]UXãHQ\ -HãW SHG WtP GRãOR NSULYDWL]DFL 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFKGtOHQ3O]HDMHMLFKQHSULYDWL]RYDQiSUDFRYLãWE\OD]DD]HQD GRRUJDQL]DFH6='3O]H-HGQDORVHR6WHGLVNRUiGLRYpWHFKQLN\6GORYDFtD 64

66 ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWR.RQWUROQ PURYp VWHGLVNR D 2GYWYRYp YêSRþHWQt VWHGLVNR 9Wp GRE GRViKO VWDY SUDFRYQtN$ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 3O]H SRþWX.RQWUROQ PURYp VWHGLVNR E\OR SR]GML SHYHGHQR dos$vreqrvwl(ohnwur~vhnx3o]h9urfhpod6='sudfryqtn$ 3L 6=' 3O]H IXQJRYDOD SRPUQ VLOQi D Y\EDYHQi GtOQD VWHGQtFK RSUDYNWHUiPODVtGORYHâYLKRYVNpXOLFLYREMHNWXSURYL]RUQtKRFKDUDNWHUXX NROHMLãW D YH =GLFtFK 9HGRXFtP SO]HVNp GtOQ\ VWHGQtFK RSUDY E\O)UDQWLãHN 9\NURþLO GiOH -HGOLþND D SDN E\O GORXKROHWêP YHGRXFtP RG URNX 2WD Havlík. VURFH YHGO GtOQX %RKXVODY =DSODWtOHN SR QP QDVWRXSLO -RVHI.ROi D SR]GML RGURNX RSW Bohuslav Zaplatílek. Dílna disponovala tak NYDOLWQtPLSUDFRYQtN\åHE\ODVFKRSQDQDSUHDOL]RYDWLUHOpRYp]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt Y/DãRYLFtFK D WR YþHWQ SURMHNWX 3RGREQ QDS UHDOL]RYDOD ~VWHGQt VWDYQtYêPQQDVSiGRYLãWL3O]H 'toqx YH =GLFtFK SHG SULYDWL]DFt YHGO SDQ äxþhn Ve=GLFtFK E\OD Wpå RSUDYQD UHOp D ]Dt]HQt 9Ò' 2E GtOQ\ VWHQtFK RSUDY D opravny byly privatizovány a v lednu 1995 vznikla nástupnická firma SAZOM, spol. s r.o.. Po vzniku Správy GRSUDYQt FHVW\ 6'& 3O]H ( ) se Ing. Nykles stal YUFKQtP SHGQRVWRX 6'& 3HGQRVWRX 6SUiY\ VG ORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt techniky (SSZT) této SDC se stal Ing. Miloslav Šála. Obvod západních ýhfk E\O WHG\ UR]GOHQ KODYQ PH]L 66=7 3O]H 66=7.DUORY\ 9DU\ SDWtFt pod SDC Karlovy Vary a 66=7.ODWRY\ SDWtFt pod SDC Klatovy. Po zrušení SDC Karlovy Vary a Klatovy k ]$VWDOD Y ob- YRGX]iSDGQtFK ýhfk SRX]H 2EU3UDFRYQtFL6='3O]HSURYiGtUHNRQVWUXNFH ~VWHGQtKRVWDYGODäLFKRYLFH 6'& 3O]H Y rámci které byla v&khex GQH ]t]hqd GUXKi 66=7 KVWHMQpPX GDWX VH VWDO SHGQRVWRX 66=7 3O]H,QJ František Duspiva. Ing.0LORVODYâiODSHãHOGRIXQNFHSURYR]QtKRQiPVWND6'&3O]H Ä9HONi³ VGORYDFt WHFKQLND ~VWHGQ\ GiONRYp VSRMH UiGLD D SRGREQ E\OD RGGOHQD D ]DþOHQQD GR 6SUiY\ åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt 3UDKD 65

67 6ä7 NRQNUpWQ GR 2EODVWQt VSUiY\ åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt 3O]H 26ä73HYHGHQRE\ORL6WHGLVNRUiGLRYpWHFKQLN\ 26ä73O]HDGHWDãRYDQiSUDFRYLãW6ä7Y3O]QL 2G ]DSRþDOD Y3UD]H þlqqrvw 6SUiYD åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt6ä7DYMHGQRWOLYêFKREODVWHFKL2EODVWQtVSUiY\åHOH]QLþQtFK WHOHNRPXQLNDFt 26ä7 PH]L QLPL L 26ä7 3O]H 3HGQRVWRX E\O MPHQRYiQ ke dni ing. Václav Vydra. Jedná se osuryr]qt VORåNX NWHUi]DMLã"XMH ~GUåEX ÄYHONp³ VGORYDFt WHFKQLN\ Y\þOHQQp ] bývalých SZD, t.j. WHOHNRPXQLNDþQtFK NDEHO$ QDG]HPQtFK VGORYDFtFK YHGHQt WHOHIRQQtFK D GiOQRSLVQêFK ~VWHGHQ ]HVLORYDFtFK VWDQLF ]Dt]HQt GDWRYp VtW WHOHIRQQtFK NRQFRYêFK]Dt]HQtLUDGLRYêFK]Dt]HQtDWG -HMt REYRG ]DKUQXMH SUDNWLFN\ FHOp ]isdgqt ýhfk\ 6RXþiVWt 26ä7 MH L 6WHGLVNR UiGLRYp WHFKQLN\ R NWHUpP E\OD ]PtQND YNDSLWROH R 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFKGtOQiFK3O]H 'HWDãRYDQiSUDFRYLãW6ä7 V3O]QLE\OD]t]HQDLGHWDãRYDQiSUDFRYLãW6ä7]QLFKåSUYQtGYPDMt FHORVt"RYRXS$VREQRVW První zghwdãrydqêfk SUDFRYLã" 6ä7 3UDKD XPtVWQêFK Y Plzni, je,qwhjudfhwhohnrpxqlndþqtvtw,76 7RWR SUDFRYLãW Y]QLNOR D Pi FHORVt"RYRX S$VREQRVW =DPVWQiYi ãslþnryp RGERUQtN\ YH YêSRþHWQt D SHQRVRYp WHFKQLFH -HKR S$YRGQt Qi]HY E\O 2GERU UR]YRMH GDWRYêFK VtWt SR]GML 5R]YRM GDWRYêFK VtWt SDN E\O SLMDW GQHãQt Qi]HY 3$YRGQ SUDFRYLãW VORXåLORMDNRSRUDGQtRUJiQ6ä7SUR oblast datových sítí. =inodghp SUDFRYLãW VH VWDOL SUDFRYQtFL 9ê]NXPQpKR ~VWDYX åhoh]qlþqtkr 3O]H 6XONRY SUDFRYLãW 0,6 PtVWQt LQIRUPDþQt V\VWpP 9HGRXFtP SUDFRYLãW MH,QJ 9ODGLPtU +UXEê 3RþHW SUDFRYQtN$ VH]S$YRGQtFK WtUR]URVWOQDVRXþDVQêFK]QLFKåY Plzni pracuje 15 lidí. 3UDFRYLãWPiþW\LRGGOHQt NRQFHSFHDSURMHNWRYiQtWHOHNRPXQLNDþQtFKVtWt.23 RSWLPDOL]DFH GLDJQRVWLND D EH]SHþQRVW WHOHNRPXQLNDþQtFK VtWt (ODI) LQWHJURYDQp WHOHNRPXQLNDþQt D LQIRUPDþQt VOXåE\ D DSOLNDFH (ITA) VSUiYDORNiOQtFKSURVWHGt6/3 2GGOHQt.23]DMLã"XMHLQWHJUDFLRSWLPDOL]DFLDSURMHNWRYiQtYãHFKþiVWt WHOHNRPXQLNDþQt VtW NRRUGLQDFL D UHDOL]DFL WFKWR VtWt RUJDQL]DFH D ~þdvw nawhvwryiqtdnwlyqtfklsdvlyqtfkvt"ryêfknrpsrqhqwdsrg 2GGOHQt2',SURYiGtQiYUK\DUHDOL]DFLLQRYDFtWRSRORJLHVPURYiQtD NRQILJXUDFt VtW ]DMLã"XMH GLDJQRVWLNX D EH]SHþQRVW YWHOHNRPXQLNDþQt VtWL SURYiGQtDXGLW$VtWtDWG 2GGOHQL,7$ SURJUDPXMH 3HUVRQiOQt NRPXQLNDþQt V\VWpP 3.6 ]DMLã"XMH QDVD]RYiQt PXOWLPHGLiOQtFK SURVWHGN$ Y3.6 LQRYDFH D UR]ãLRYiQt HOHNWURQLFNp SRãW\ WHVWRYiQt SURVWHGN$ YHGHQt SRGS$UQêFK LQWUDQHWRYêFK SURVWHGN$SRGSRUDVSUiYF$PORNiOQtKRSURVWHGtDSRG 66

68 2GGOHQt 6/3 ]DMLã"XMH SRGSRUX LQIRUPDWLN\ D SRVN\WRYiQt WHOHNRPXQLNDþQtFKVOXåHESUR6ä7VSUiYXORNiOQtKRSURVWHGtX26ä7XNDåGp 26ä7 MH GHWDãRYDQê SUDFRYQtN SRGSRUX RSHUDþQtFK V\VWpP$ D DSOLNDþQtKR software, spolupráci na aplikacích atd.. ZYê]QDPQêFK DNFt SUDFRYLãW,QWHJUDFH WHOHNRPXQLNDþQt VtW MPHQXMPH DXGLW VtW /$1 QD *HQHUiOQtP HGLWHOVWYt ý' SURMHNW\ VtWt VWXGLH,6'1 LQWHJUDFH GRKOHGX VtWt ~SUDY\ V\VWpP$ QD URN GRNXPHQWRYiQt VRXþDVQêFKVWDY$DWG VVRXþDVQp GRE MH Y3O]QL L GDOãt FHORVt"RYp SUDFRYLãW 6ä7 Y]QLNOp Marketing 9HGRXFtP SUDFRYLãW MH,QJ -DURVODY 9iD =DMLã"XMH VOXåE\]iND]QtN$P QD SROL GDWRYêFK VtWt SURQiMP\ RNUXK$,QWHUQHWRYp VOXåE\ VOXåE\QD~VHNXEXGRYiQtVtWtDSRGREQ 6ä7 Pi YGRE Y]QLNX WpWR SXEOLNDFH ~WYDU Provoz datových sítí v3dugxelftfk NWHUp YHGH,QJ =GHQN 9RPRþLO 9 Plzni vzniklo detašované SUDFRYLãWWRKRWR~WYDUXNWHUpYHGH,QJ=GHQN-DQGD Uvedené útvary mají sídlo v3xun\ryxolfl3o]h 0H]LGHWDãRYDQp~WYDU\6ä7SDWtL6GORYDFtD]DEH]SHþRYDFtODERUDWR 3O]H 6GORYDFtD]DEH]SHþRYDFtODERUDWR3O]H SdORYDFtD]DEH]SHþRYDFtODERUDWR6=/E\OD]t]HQDUR]ND]HPþ XYHHMQQpPYMLåFLWRYDQpP9VWQtNX0ä 65 ]HGQHDE\OD]DD]HQD pod6gorydft D ]DEH]SHþRYDFt GtOQ\ Y3O]QL ÒNRO ]DORåLW WXWR ODERUDWR E\O XORåHQ /DGLVODYX $QWRQtQRYL SUDFRYQtNX WHKGHMãtKR 9GHFNRYê]NXPQpKR ~VWDYX GRSUDYQtKR 7HQ GRVWDO SLGOHQX MHGQX PtVWQRVW YH6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOQiFK YHOLNRVWL [ PHWU$ D VWDO VH SUYQtP YHGRXFtP ODERUDWRH 7HQWR VWDY WUYDO GR NG\ ODERUDWR SHãOD SRG6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFL3O]H7HSUYHYEH]QXQDVWRXSLOGRODERUDWRH GUXKêSUDFRYQtN%XUHãDODERUDWRPODMLåGYDSUDFRYQtN\1iSOQtSUiFHE\O\ SHULRGLFNp SURKOtGN\ SURPRYiQt NDEHO$ D YHGHQt RPH]RYiQt SRUXFK StSDGQQDVWDYRYiQtVGORYDFtFK]Dt]HQtDSRGREQ 'QH VH ODERUDWR SHVWKRYDOD GR MHGQp PtVWQRVWL YH þwyuwpp SDWH VWDUp þivwl EXGRY\ HGLWHOVWYt Y3XUN\RY XOLFL Y GRE Y]QLNX WpWR SXEOLNDFH SDWt PtVWQRVW SUDFRYQtN$P VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ Stavební správy). Ladislav Antonín v roce 1956 odešel a na jeho místo QDVWRXSLO,QJ 9iFODY.DGOHF 3RþHW SUDFRYQtN$ VH SR]GML ]YWãLO QDWL 9 té GREVHODERUDWRVWDODQRVLWHONRX]DYiGQtSU$P\VORYpWHOHYL]HQD dráze. 3R RGFKRGX,QJ.DGOHFH QD 6WHGQt SU$P\VORYRX ãnrox elektrotechnickou vurfh ]DVWXSRYDO YHGRXFtKR ODERUDWRH XUþLWê þdv -DQ 'RELiã2GURNXGRURNXE\OYHGRXFtP,QJ/XERPtU+tEDO9 roce E\ODODERUDWRSHYHGHQDRSWNH6GORYDFtPD]DEH]SHþRYDFtPGtOQiP 'DOãtPYHGRXFtPVHVWDO,QJ-DQ1HXJHEDXHUDE\OYHIXQNFLDåGR roku /DERUDWRE\OD SHVWKRYiQD GR REMHNWX YH NWHUpP VtGOLOD 6=' 3O]H nagqhãqt.odwryvnp WtG SHG PRVWHP SHV WUD"-HOLNRå WHQWR REMHNW PO EêW ]ERXUiQSHVWKRYDODVHSR]GMLY roce 1973 do Solní ulice 13, do budovy proti 67

69 QRYpþiVWLSRãW\=GHE\ODODERUDWRSRX]HNUiWFHDSHVWKRYDODVHGRREMHNWX v3uhãryvnpxolflþ VGRENG\E\OYHGRXFtPODERUDWRH,QJ1HXJHEDXHUY\YLQXODODERUDWR ]Dt]HQt QDQDKUiYiQt KRYRU$ YêSUDYþtFK D GtN\ YHGRXFtPX ODERUDWRH ]DþDOR QDVD]RYiQtYtFHNDQiORYêFK]Dt]HQt=Xý6'/DERUDWR]DMLã"RYDODLY\GiQt SRWHEQêFKQiYRG$QD~GUåEXDSURYR]WFKWR]Dt]HQtSURFHORXUHSXEOLNX 3RþHW SUDFRYQtN$ VH]YWãRYDO D VSHFLDOL]DFH QD þivw VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtVHVWDODYtFH]HWHOQRX 2G OLVWRSDGX GR URNX E\O YHGRXFtP ODERUDWRH,QJ,YDQ.RQHþQê 9Wp GRE VH YODERUDWRL NURP QRUPiOQtFK SRYLQQRVWt SURYiGO L YêYRM 9ê]QDPQêP ~VSFKHP E\OR Y\YLQXWt PQLþH SUR QDSiMHQt UDGLRVWDQLF D GiOH QDSiMHþH NROHMRYêFK REYRG$ NWHUp QiVOHGQ Y\UiEO\ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtGtOQ\3O]H 'DOãtP YHGRXFtP E\O RG URNX,QJ 0LURVODY 9HYHUND Då GR URNX 3RMHKRRGFKRGXQD3U$P\VORYRXãNROXGRSUDYQtQDVWRXSLOQDNUDWãtGREX Ing. Karel Píhrt a v roce 1982 Ing.-DURVODY 6OiPD NWHUê NRQþLO Y této funkci v roce VWpWR GRE Y\YLQXOD ODERUDWR PLþH LPSXOV$ SUR WHOHIRQQt ~VWHGQ\DE\ODQRVLWHONRX]DYiGQtGLVSHþHUVNêFK]Dt]HQtW\SX=%:/.Y celé VtWLý6'5HDOL]RYDODWDNpGYRXIi]RYê]GURMSURPHQtIi]RYêFKUHOpDWRSRGOH QiYUKX9Òä VWRPWR REGREt VL SUDFRYQtFL ODERUDWRH ]D SRPRFL 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFKGtOHQVYpSRPRFQRSUDYLOLEXGRYXYH9HYHUNRYXOLFL]DGQt WUDNW 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOHQ NDP VH ODERUDWRY roce 1983 SHVWKRYDOD 'DOãtPYHGRXFtPODERUDWRHVHVWDOY roce 1990 Ing. Pavel Cimrman. =DWtP FR ODERUDWRH Y jiných drahách byly vwp GRE ]DþOHQQ\ pod6gorydft D]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH GRSLV)0'6 2 Y Plzni ODERUDWR E\OD ]DD]HQD SRG6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt dílny. Teprve posulydwl]dfl 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOHQ 3O]H SHãOD 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWR RSW SRG 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFL3O]H 1iVOHGQRGSRORYLQ\URNXDåGRNRQFHURNXVHVWDOYHGRXFtP ODERUDWRH,QJ/XERPtU+tEDO VUiPFL UHRUJDQL]DFH N SHãOD ODERUDWR SRG 6SUiYX åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt 6ä7 D E\OD SRGt]HQD SUDFRYLãWL WpWR VSUiY\ v2orprxfl NWHUp YHGH,QJ =GHQN 6YRERGD 9HGRXFtP ODERUDWRH Y Plzni je ]DþiWNHPURNX-RVHIýHUYHQê 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWR POD D Pi YHONê Yê]QDP prorgywytvgorydftd]deh]shþrydftwhfkqln\y]isdgqtfkdmlåqtfkýhfkifk 3UDFRYQtN$P ODERUDWRH E\O\ YåG\ VYRYiQ\ QHMVORåLWMãt ~NRO\ Y oboru. 3URYiGOL QDVWDYRYiQt NROHMRYêFK REYRG$ SH]NRXãN\ QNWHUêFK ]Dt]HQt VFKYDORYiQt SURMHNW$ D]iYURYêFK WDEXOHN QDVWDYRYiQt VGORYDFtFK V\VWpP$ atd.. VVRXþDVQp GRE Pi 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWR 3O]H 5SUDFRYQtN$ Oblast Klatov 68

70 Správa a SSZT Klatovy V roce 1945 okolí KlaWRY SDWLOR SRG =DEH]SHþRYDFt VSUiYX 6WUDNRQLFH Dorozumívací správa byla v.odwryhfk ]DORåHQD YURFH 3HGQRVWX ]DVWXSRYDO-DURPtU)LDOD'RUR]XPtYDFt VSUiYD E\OD]UXãHQD %OLåãt SRGUREQRVWLVHQHSRGDLOR]MLVWLW Dne vznikla v Klatovech Správa dopravní cesty (SDC), v rámci které pracovala 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ (SSZT). 3HGQRVWRX VSUiY\ VH VWDO.DUHO.DUiVHN 6tGOR VSUiY\ E\OR QHMGtYH vsurvwruifk QiGUDåQt EXGRY\ Y.ODWRYHFK 3R]GML 6'& NRXSLOD QRYê REMHNW v KODWRYHFKDWDNVHSHVWKRYDODYþHWQ66=7GR9RtãNRY\XOLFH,,, 'QH E\OD 6'&.ODWRY\]UXãHQD MHMt REYRG SLSDGO SRG 6'& 3O]H 2EODVW&KHEXDOi]HVNpKRWURM~KHOQtNX +LVWRULH WpWR REODVWL E\OD SR]QDPHQiQD WtP åh SLSDGOD YGRE protektorátu do Grossdeutsches Reich. Podklady o historii v tomto území poskytl zejména František Zíma, SR]GMãtGORXKROHWêQiþHOQtN6='0DULiQVNp/i]QD&KHEDYêUD]QiRVREQRVW ]DEH]SHþRYDFt D VGORYDFt WHFKQLN\ %\O YQiþHOQLFNp IXQNFL SHV OHW D Y\NRQDOPQRKR]iVOXåQpSUiFH =DGUXKpVYWRYpYiON\H[LVWRYDO\Y QPHFNpREODVWL Signalmeisterei a to v&khex 0DULiQVNêFK /i]qtfk )DONQRY GQHãQt 6RNRORY %HþRY QDG Teplou a Karlových Varech. Ty byly zrušeny po válce v roce Správa, SZD Karlovy Vary -DN MLå E\OR HþHQR E\OD XVWDQRYHQD =DEH]SHþRYDFtVSUiYD Karlovy Vary 3HGQRVWRX E\O 0LURVODY 6WRþHV NWHUê SLãHO ]3tEUDPL 6tGOR jednotky bylo tehdy na'roqtpqigudåt František Zíma vzpomíná, jak po válce nastoupil do Falknova, sám jediný ýhfk 0O NGLVSR]LFL 1PF$ QD ~GUåEX 0DWHULiO VH SRVtODO ]1iYVWQtFK dílen v3o]ql1dytfpoqdvwrxslwqdyrmqxdqikudgdqhe\od7hkg\]ghe\oqd LQVSHNþQt FHVW,QJ $GROI -LUXFKD NWHUê PX LKQHG ]DtGLO RGNODG 1HE\OD WR lehká doba. 3RGOH ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y3O]QL ]H GQH POD správa tento obvod 9H VPUX QD &KRPXWRY NRQþLOD SHG VWDQLFt &KRPXWRY vevpux]&khexqd3o]hpodreyrgdågrvwdqlfh3odqix0/= Plané u 0/ Då N Boru u Tachova. Z%HþRYD QDG 7HSORX Då GR VWDQLFH %ODWQR X -HVHQLFH'R REYRGX SDWLOD L WUD".DãWLFH.DGD 3UXQpRY =E\WHN REYRGX E\ORKUDQLþHQVWiWQtKUDQLFt 1i]HY =DEH]SHþRYDFt VSUiYD.DUORY\ 9DU\ E\O YURFH ]PQQ na Dorozumívací správa Karlovy Vary. Dorozumívací správa Karlovy Vary vwpgre SLSDGOD]HMP SRGHGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Ústí n.l. a její obvod VH ]PQLO -HMt SHGQRVWD 0LURVODY 6WRþHV RGHãHO GR 3O]Q E\O QMDNê þdv 69

71 navoxåevgorydftd]deh]shþrydftsdnvhvwdogrur]xptydftpd ]DEH]SHþRYDFtP NRQWURORUHP VOXåE\ SR]GML E\O YHGRXFtP VNXSLQ\ ]DEH]SHþRYDFtFK SURMHNWDQW$ QD'UDKSURMHNWX 0tVWR QKR E\O XVWDQRYHQ 9iFODY6NDOD7HQXWUSOWåNê~UD]SLQHKRGPRWRURYpKRYR]tNX1iYVWQtFK dílen v2vwuryqdg2ktd]ik\]hpho3rqpqdvwrxslo-rvhiâhuhgdnwhuê DOHEU]\RGHãHOQDRGGOHQtåHOH]QLþQtFKSHSUDYGRÒVWtQDG/DEHP1RYE\O MDNRSHGQRVWDMPHQRYiQ.DUHO1HEHVi 3R ]UXãHQt HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Ústí n. L. Dorozumívací správa.duory\9du\rswslsdgodn Plzni. V roce 195 VH SURMHGQiYDOD QRYi RUJDQL]DFH SRGOH VRYWVNpKR Y]RUX 'QHP E\O\ XVWDQRYHQ\ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 6=' s~þlqqrvwt RG Tak vznikla 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH Karlovy Vary. 1iþHOQtNHP6='.DUORY\9DU\VHVWDORSW.DUHO1HEHVi 3RGOH MLå FLWRYDQpKR UR]ND]X 0' þ ]H GQH E\O obvod SZD Karlovy Vary stanoven takto: &KHEPLPR3UXQpRYPLPR 7UãQLFH)UDQWLãNRY\/i]QPLPR Tršnice - Luby u Chebu 6RNRORY.OLQJHQWKDOý6' Nové Sedlo u Lokte - Krásná Chodov - Nová Role.DUORY\9DU\GROQtQiGUDåt-RKDQQJHRUJHQVWDGWý6' Dalovice - Merklín u K. V. Ostrov - Jáchymov.DUORY\9DU\GROQtQiGUDåt%HþRYQDG7HSORXPLPR %HþRYQDG7HSORX%ODWQRX-HVHQLFHPLPR Protivec - Bochov 1iþHOQtN.DUHO 1HEHVi RGFKi]HO GR G$FKRGX Y roce 1958 a na jeho PtVWRE\OMPHQRYiQ,QJ.DUHO.RWãRYHF6tGOR6='E\ORY Karlových Varech, v Nákladní ulici 21. Dne byla SZD Karlovy Vary zrušena. 6SUiYD6='0DULiQVNp/i]Q V roce 1946 vznikla 'RUR]XPtYDFt VSUiYD 0DULiQVNp /i]q. 3HGQRVWRXY Mariánských Lázních byl Ludvík Jašek. VURFH POD'RUR]XPtYDFt VSUiYD 0DULiQVNp/i]Q SRGOH MLå FLWRYDQpKR ÒHGQtKR OLVWX HGLWHOVWYt VWiWQtFK GUDK Y Plzni z obvod YH VPUX na3o]hdåshgvwdqlfl3o]h-låqtshgpvwtsdwlonqt&khedwudwvpuhp kkudqlftpwud"0duliqvnp/i]qdå.duory\9du\yêoxþq%hþryqdg7hsorx %ODWQRX-HVHQLFHYêOXþQ1DWUDWL3ODQiX0/'RPDåOLFHDåSRRGERþNX X'RPDåOLFYNPEH]'RPDåOLFDQDWUDWL]3REåRYLFDåSRRGERþNX X6WDNRYDY km 151,

72 VURFH E\OD 'RUR]XPtYDFt VSUiYD 0DULiQVNp /i]q ]UXãHQD D MHMt REYRGE\OUR]GOHQPH]L.DUORY\9DU\D3O]H%êYDOêSHGQRVWD/XGYtN-DãHN SHãHO]0DULiQVNêFK/i]QtGR.DUORYêFK9DU$MDNRWHFKQLNSUR]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt V rámci nové organizace v roce 1952 vznikla od GORYDFtD ]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFH0DULiQVNp/i]Q 1iþHOQtNHP 6=' 0DULiQVNp/i]Q VH VWDO)UDQWLãHN =tpd 6tGOHP 6=' E\ODEXGRYD1iGUDåQtQiPVWtY Mariánských Lázních. 3RGOH MLå FLWRYDQpKR UR]ND]X 0' þ ]H GQH E\O obvod SZD 0DULiQVNp/i]QVWDQRYHQWDNWR &KHE3O]H*QPLPR Cheb - Aš - státní hranice &KHEVWiWQtKUDQLFHVPU6FKLUQGLQJ &KHEVWiWQtKUDQLFHVPU:DOGVVDVHQ )UDQWLãNRY\/i]Q3OHVQiVWiWQtKUDQLFH $+UDQLFHYýHFKiFKVWiWQtKUDQLFH 0DULiQVNp/i]Q%HþRYQDG7HSORXPLPR 3ODQiX0/'RPDåOLFHPLPR 3REåRYLFH6WDNRYPLPR %RUX7DFKRYD6YRMãtQýHUQRãtQ 1RYê'Y$UX6WtEUDGQHãQt3RYDQ\%H]GUXåLFH 'QHE\OD6='0DULiQVNp/i]Q]UXãHQDYL]GiOH SZD Cheb VURFHVH]DþDORMHGQDWRVORXþHQt6='.DUORY\9DU\D0DULiQVNp /i]q.vorxþhqt GRãOR D Y]QLNOD 6=' &KHE ]DWtP VH VtGOHP v Mariánských Lázních. VURFH VH 6=' &KHE SHPtVWLOD GR SURYL]RUQtFK místností v Chebu vexgry EêYDOp 7UD"RYp GLVWDQFH X QiGUDåt 9Wp GRE VH v&khex VWDYOD QRYi YåRYi QiGUDåQt EXGRYD.G\å E\OD Y roce 1961 GRNRQþHQDE\ORSURSRWHEX6='&KHESLGOHQRSiWpSDWUREXGRY\D6=']GH VtGOLOD Då GR YêVWDYE\ QRYp EXGRY\ 9HYåRYp EXGRY E\OR SR]GML XYHGHQR dosuryr]xyhonpuhopryp]deh]shþrydft]dt]hqtdwdnpwhohirqqt~vwhgqd 71

73 2EU3$YRGQtRYOiGDFtVW$O&KHE 'tohqvnp SURVWRU\ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH &KHE E\O\ S$YRGQ XPtVWQp YGHYQêFK REMHNWHFK QiNODGQtKR QiGUDåt VWDQLFH &KHE VþHUYQX E\OD GRNRQþHQD YêVWDYED QRYp GtOHQVNp EXGRY\ Y prostoru EêYDOpKR GHSD GQHV :RONHURYD XOLFH NDP E\OD GtOQD VWHGQtFK RSUDY SHPtVWQD 9 roce 1984 b\od SURWL WpWR EXGRY SRVWDYHQD QRYi WtSDWURYi EXGRYD :RONHURYD 7D E\OD GRNRQþHQD YURFH D 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtGLVWDQFHVHGRQtSHVWKRYDOD]YêSUDYQtEXGRY\QiGUDåt&KHE V SZD Cheb vznikl vurfh QiYUK ]Dt]HQt $='2 DXWRPDWLFNê ]NRXãHþGiONRYêFKRNUXK$ $XWRU\ E\OL 9iFODY.URXSD D-Lt 9tW =Dt]HQt E\OR ]DYHGHQR]DYiGFtPOLVWHP6= 72

74 1iþHOQtN )UDQWLãHN =tpd odešel dog$fkrgx D na jeho místo nastoupil Ing. Miroslav Šelepa. V roce MHM Y\VWtGDO,QJ /DGLVODY Cajthaml. V roce 1993 došlo ksulydwl]dfl GtOQ\ VWHGQtFK oprav. Dnem se stala její nástupnickou organizací firma ATE, s.r.o.. SZD Cheb byla v rámci reorganizace zrušena ke dni EUâHGHViWiOpWDPRQWiå automatických závor u SZD Cheb SSZT Karlovy Vary, Cheb 6RXþDVQ VH ]UXãHQtP 6=' &KHE E\OD ÄYHONi³ VGORYDFt WHFKQLND WM ~VWHGQ\ GiONRYp VSRMH UiGLD D SRGREQ SHYHGHQD SRG QRY ]t]hqrx 2EODVWQtVSUiYXåHOH]QLþQtFKWHOHNRPXQLNDFt26ä7Y3O]QL7D]tGLODY Chebu VYpGHWDãRYDQpSUDFRYLãW 3HVWR åh Y&KHEX WHKG\ VtGOLOD L 7UD"RYi GLVWDQFH SUDFRYLãW Elektroúseku s dílnami a skladem, SZD s bývalými dílnami a skladem a bylo ]GH GDOãt ]i]hpt E\OD Y\WYRHQD 6SUiYD GRSUDYQt FHVW\ 6'& v Karlových Varech a v rámci SDC i 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt techniky Karlovy Vary. 3UYQtP YUFKQtP SHGQRVWRX 6SUiY\ GRSUDYQt FHVW\.DUORY\ 9DU\ VH VWDO EêYDOê SHGQRVWD 6=' &KHE,QJ /DGLVODY &DMWKDPO 3HGQRVWRX 6SUiY\ VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ 66=7 VH VWDO NWpPXå GDWX Ing. František Vlach. V Karlových 9DUHFK E\O QHGRVWDWHN SURVWRU GtYH ]GH POD VtGOR MHQ 7UD"RYi GLVWDQFH 6tGOHP 6'& E\OD EXGRYD Y1iNODGQt XOLFL 3R]GML E\OD SLNRXSHQD SUR6'& GDOãt EXGRYD DOH 66=7 ]$VWDOD YS$YRGQtP PtVW Då do zániku SDC Karlovy Vary. 'QH E\O MPHQRYiQ,QJ 9ODFK QD PtVWR YUFKQtKR SHGQRVW\ 6SUiY\GRSUDYQtFHVW\.DUORY\9DU\DSHGQRVWRX66=7VHVWDO,QJ-DQ)LãiN 3L GDOãt UHRUJDQL]DFL GRãOR NH ]UXãHQt 6'&.DUORY\ 9DU\ REODVWSLSDGODSRG6'&3O]H9UiPFLWpWR6'&E\OD]t]HQDSpráva VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ &KHE 3HGQRVWRX VH VWDO RSW Ing.)UDQWLãHN9ODFK.UXKVHX]DYHODVtGOHP66=7&KHEVHVWDODRSWEXGRYD YH:RONHURYXOLFLY Chebu. 73

75 Nehody KQHKRGiP GRFKi]t YH YãHFK RERUHFK OLGVNp þlqqrvwl 1HY\KêEDMt VH åigqp REODVWL DQL QHMPRGHUQMãtP WHFKQRORJLtP SRXåtYDQêP Y takových RERUHFK MDNR MH QDStNODG NRVPRQDXWLND D OHWHFWYt 6HOKDW P$åH MDN WHFKQLND WDNOLGVNêþLQLWHODWRLQDåHOH]QLFL=GRNRQDORYiQt]Dt]HQtYHGHN minimalizaci WFKWR YOLY$ DOH QLNROLY N~SOQpPX Y\ORXþHQt $ WDG\ SUiY MH MHGQR ] GLOHPDW ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ WRWLå XUþHQt KUDQLFH YêãH SURVWHGN$ NWHUp VH PDMt Y\QDNOiGDW QD ]Dt]HQt ]D NWHURX MLå QH]EêYi QHå SLSXVWLW PRåQRVW L NG\å PiOR SUDYGSRGREQpKR DOH PRåQpKR MHKR VHOKiQt -LQêPL VORY\ GHILQRYDW NG\O]HSLMPRXWÄVSROHþHQVNpUL]LNR³]DMHKRåKUDQLFLMLåQHQt~QRVQpLQYHVWRYDW GDOãtILQDQþQtSURVWHGN\GR]Dt]HQt 1HKRGXP$åH]S$VRELWLOLGVNêþLQLWHORNWHUpPVH]PLXMHYUFKQtLQåHQêU Boda ve své knize 1 ]PLRYDQpQD]DþiWNXWpWRSXEOLNDFHD"PXWRGRSUDYiFL prominou): Ä-LVWi þivw ]DPVWQDQF$ ]DPVWQDQi REVOXKRX ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt VWDQH VH þdvhp PiOR P\VOtFtPL D YStSDG SRWHE\ NG\å ]Dt]HQt Y\SRYGOR VOXåEX QHVSROHKOLYêPL DXWRPDW\ 9ãHFKQ\ VQDK\ VPRYDO\ N tomu, by se zamezily takové výkony zshqikohqt vrndpålwp GXãHYQt QHStþHWQRVWL D UR]WUåLWRVWL DM MLPLå E\ EH]SHþQRVW GRSUDY\YODNRYpPRKODEêWRKURåHQD³ ýtpmvrx]dt]hqtprghuqmãtwtpytfhyolyolgvnpkrþlqlwhohrph]xmtdoh SLPLPRiGQRVWHFKMHMSOQY\ORXþLWQHPRKRX'DOãtPRåQRVWQHKRGMHDOHWDNp zg$yrg$ãsdwqp~guåe\qherixqnfh]dt]hqt 3UR LOXVWUDFL QHKRG VH ]PLPH R QNWHUêFK NWHUp VH VWDO\ Y oblasti ]isdgqtfk QHER MLåQtFK ýhfk D WR ]YLQ\ RGYWYt VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt techniky: Dne došlo kqhkrg YåVW.iMRY WUD" ýhvnp %XGMRYLFH Volary). VWp GRE WDP E\OR ~VWHGQt VWDYGOR 6$ D QHKRGX ]DStþLQLOR XYROQQpGUiWRYpWiKOR]iYRUQtNXYêPQ\0OEêWSRVWDYHQYMH]GQD kolej 1, DOHYêPQDVPRYDODQDREVD]HQRXNROHMþ 7. ZG$YRG$YROQpKRGUiWRYRGX VHSRGDLORSHORåLW]iYRUQtNRYRXSiNXSURSRORKXQD kolejdqlåyêk\ende\od v odpovídající poloze a vlak narazil na sedmé koleji do tam stojícího vlaku. 3RGREQêFKQHKRGE\ORMHãWQNROLN Dne došlo na trati Holoubkov - Rokycany k vjezdu vlaku 7387 do obsazeného oddílu mezi hradlem Borek a Rokycany, ve kterém stál ORNRPRWLYQt YODN 1HKRGX ]S$VRELO XGUåXMtFt ]DPVWQDQHF NWHUê PO v5rn\fdqhfk VHMPXWê NU\W StVWURMH 5XþQ XYROQLO YMH]GRYê QiYVWQt KUDGORYê ]iyudsrsuryhghqp~guåemhmx]dyhohohnwulfn\dqlåvlxygrploåhwdngdo na hradlo Borek odhlášku. VWp GRE DOH ORNRPRWLYQt YODN MHãWGR Rokycan nevjel. 74

76 K podobnému vjezdu vlaku do obsazeného oddílu došlo nawudwl 3O]H &KUiVW X 3O]Q QD KUDGOH %XNRYHF 7HQWRNUiW VH MHGQDOR owhfkqlfnrx StþLQX 7UD"RYp YRGLþH D VH YStYRGHFK QD VORXSX KUDGOD %XNRYHF GRVWDO\ GR ]NUDWX QD ]HP D YODVWQ VH SURSRMLO\ 7DN E\OR PRåQR SRVWDYLW QiYVWLGOR SUR YODN L NG\å YODN MHãW GR&KUiVWX X 3O]Q nevjel. KQDMHWtDOHQDãWVWtQHGRãOR 'DOãt QHKRGD YH VWDQLFL 0ODGRWLFH E\OD ]S$VREHQD RP\OHP ~GUåE\ 3L YêPQNODVLFNêFKUHOpVRGSRMLWHOQêPLYRGLþLGRãORGQHN]DPQQt StYRG$ XMHGQRKR UHOp D QD VYWHOQpP QiYVWLGOH VYtWLOD åoxwi PtVWR þhuyhqp 7DN YMHO RVREQt YODN 2V QD REVD]HQRX SUYQt NROHM DOH QD ãwvwt YþDV ]DVWDYLOÒGUåEiPRåQiSRGYOLYHPþDVRYpKRVWUHVXERKXåHOSRYêPQUHOp IXQNFL]Dt]HQtSRiGQQHY\]NRXãHO Jedna nehoda se proslavila i za hranicemi naší vlasti. Na tratích YHGRXFtFKSHV]iSDGQtKUDQLFHE\O\LQVWDORYiQ\YêNROHMN\NWHUpPO\]DEUiQLW QHåiGRXFtPX XMHWt YODNX 7DNp ]D VWDQLFt ýhvni.xelfh E\OD WDNRYi GiONRY VWDYQi YêNROHMND YNP 3L SRVWDYHQp YODNRYp FHVW E\OD VNORSHQi QDKRGLW QD NROHM SLRGMH]GX YODNX ML E\OR PRåQR MHQ SR SURMHWt D XYROQQt izolované koleje IK10 zayênrohmnrx'qhrgmtågogr1phfndh[suhv Ex 7HQ MHãWSHMtåGO nad výkolejkou a neuvolnil izolovanou kolej, ale vinou špatného doteku (pro odborníky vreyrgx KUDGORYp ]DUiåN\ NWHUê PO SLGUåHW KUDGORYp UHOp GRãOR NY\EDYHQt 6LJQDOLVWD ]QDOê StVQpKR UR]ND]X ]DMLVWLW DE\ ]D YODNHP MHãW QFR QHRGMHOR SHVWDYLO LKQHG YêNROHMNX QD NROHM VWp GRE RYãHP YODN QDG YêNROHMNRX MHãW SHMtåGO D Y\SDGOR SW YR]$ expresu. KWåNêPDVPUWHOQêP]UDQQtPRVREQHGRãOR-HQåHY\NROHMHQêYODN E\O þivwhþq Y]HPL QLNRKR D WDP QHPO MHQ WDN QNGR StVWXS.G\E\ QHãOR owdn YiåQRX YF WDN E\ VH GDOR tfl åh QDVWDOD IUDãND ähoh]qi RSRQD GODOD VYRMH]PDWN\E\O\NDWDVWURIiOQtDRGVWUDQQtQiVOHGN$QHKRG\VHQHXYLWHOQ protahovalo. Podrobnosti byly vqphfnpp WLVNX D WHOHYL]L X QiV LQIRUPDFH nebyly. %RKXåHO PRKRX QDVWDW L StSDG\ NG\ Y]Dt]HQt H[LVWXMH VNU\Wi ]iydgd NWHURX VH QHSRGDt YþDV REMHYLW =Dt]HQt SDN SUDFXMH L QNROLN OHW QHå VH závada objeví. Tak došlo kqhkrg YHVWDQLFL 0LURYLFH WUD" =GLFH 3URWLYtQ 6WDQLFH E\OD Y\EDYHQD ~VWHGQtP VWDYGOHP V WDN ]YDQêP 63 Y\EDYRYDþHP 9ODNRYp FHVW\ VH UXãLO\ SR projetí izolovaných kolejnic nebo NROHMRYêFKREYRG$NWHUpE\O\Y]Dt]HQtDNWLYRYiQ\Y souvislosti s vybudováním SHMH]GRYpKR ]Dt]HQt Y km 45,606 dne Vybavovací izolované NROHMH D REYRG\ E\O\ ]MHGQRGXãHQ HþHQR ]DSRMHQ\ SDUDOHOQ FRå VH SL]NRXãNiFK]Dt]HQtQH]MLVWLOR7DNVHVWDORåH]PtQQêGHQE\ODSHVWDYHQD YêPQD þ SRG PRWRURYêP YODNHP 0RV NWHUê YMtåGO QD NROHM MHOLNRå ]iyufhvw\e\o]uxãhqshgþdvqsurmhwtpnrohmryêfkreyrg$nwhuppo\uxãlw YODNRYp FHVW\ SRX]H SL RGMH]GHFK 3UR YMH]G\ POR ]Dt]HQt UXãLW FHVWX Då REVD]HQtP L]RORYDQp NROHMH þ 'RãOR N vyšinutí vozu vlaku a k jeho nárazu doyodnxvwrmtftkrqdnrohml=dt]hqtsudfrydorohwdqlåvhqd]iydgxslãor 75

77 2EUäHOH]QLþQtQHKRGDY0LURYLFtFK 3tþLQRX GDOãt QHKRG\ YýtåRYp =GLFH 3URWLYtQ NWHUi VH VWDOD E\OD WHFKQLFNi]iYDGD 9êNROHMND 9N POD NRQWUROQt]iPHN MHKRå NOtþHP VH RGHP\NDOD YêPQD þtvor 9RMiFL åhoh]qlþqtkr YRMVND SRQHFKDOL posrvxqx YêPQX þ YSROR]H VPXMtFt QDYêNROHMNX, NG\å YêPQX QHX]DPNOLDNOtþQHRWRþLOLYNRQWUROQtP]iPNXYêNROHMN\SRGDLORVHMLPY\MPRXW YêVOHGQê NOtþ YêNROHMN\ 7HQWR YêVOHGQê NOtþ XPRåQLO SRVWDYHQt YODNRYp FHVW\ 3LYMH]GXYODNX0QQDSUYQtNROHMYODNRGERþLOQDQHVSUiYQSRVWDYHQp YêPQ þ D QDMHO QD YêNROHMNX 9\ãLQXOR WDN SW YR]$ =iydgd E\OD vphfkdql]px ]ipnx YêNROHMN\ =iyrux ]ipnx E\OR PRåQR SLGUåHW S$ONUXKRYêPVHJPHQWHPYêNROHMN\DVRXþDVQVWDYtWND]iPNXYOLYHP]WXKQXWt PD]LYD VH QHYUDFHOD WDNåH YêVOHGQê NOtþ E\OR PRåQR Y\MPRXW 'RGDWHþQ VH ]MLVWLORåH]iYDGDVHWêNDODFHOpMHGQpVpULHY\UREHQêFKYêNROHMHN 'DOãt QHKRGD E\OD EH] QiVOHGN$ DOH XND]XMH MDN PiOR VWDþt NQHKRG Dne ve stanici Perštejn došlo kur]yãhqtphfkdqlfnpkrqiyvwlgod 3UR PpQ REH]QiPHQp þwhqih PXVtP Y\VYWOLW åh MGH R VWDY NG\ QDStNODG poshwuåhqt GUiWRYRGX PXVt PHFKDQLFNp QiYVWLGOR ]DXMPRXW SRORKX ÄVW$M³ RSW MHGQD ]H ]ivdg ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ 9SRSLVRYDQpP StSDG VH WR QHVWDOR MHQ SURWR åh ]$VWDOD RWHYHQi GYtND VYtWLOQ\ HOHNWULFNpKR RVYWOHQt QiYVWLGOD NWHUi QHãOR SRiGQ ]DMLVWLW Y]DYHQp SROR]H 7D SDN ]DEUiQLOD správné funkci mechanizmu. Vlak Os 7019 vjel dovwdqlfh QD QiYVW ÄYROQR³ NWHUiWDN]$VWDODQDQiYVWLGOHSRSHGFKR]tPYODNXD]DVWDYLOPSHGNRQFHP vlaku Pn KYHOPL ]ioxgqp SRUXãH GRãOR YH VWDQLFL +RRYLFH 3L YMH]GX H[SUHVX ([ GRãOR N VDPRYROQpPX SHVWDYHQt HOHNWULFN\ VWDYQêFK YêPQ þtvor D =iydgx ]S$VRELO XORPHQê GUiW NWHUê VSDGO QD YêYRG MLQpKR doteku (pro odborníky vuhoprypp EORNX 9 D]S$VRELO åh]dsrmhqt POR MLQRX 76

78 IXQNFL9ODNYMHOQDMLQRXNROHMDOH]DVWDYLOEH]QiVOHGN$3RSVDQêGUXKSRUXFK\ MHYHOPLQHEH]SHþQêDMHÄþHUQRXP$URX³SUDFRYQtN$Y]DEH]SHþRYDFtWHFKQLFH /]H PX SHGFKi]HW MHQ YHOPL Y\VRNRX D NYDOLWQt WHFKQRORJLt PRQWiåH D MHMt kontrolou. V]DSRMHQt SUDNWLFN\ QHO]H SHGHP SURYpVW WDNRYi RSDWHQt DE\ SRUXFKDWRKRWRW\SXE\ODVWRSURFHQWQEH]QiVOHGN$ 1D ~GUåEitFK ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt OHåt YHONi RGSRYGQRVW SURWRåHSRWHEQpSUiFHSURYiGt]DSOQpKRSURYR]XD]WRKRYåG\SO\QRXXUþLWi UL]LND D VWUHVRYp VLWXDFH 6WDþt QHFKWQi PDOi QHSR]RUQRVW D P$åH GRMtW kqhkrg 7DN GQH SURYiGO QiYVWQt PLVWU ~GUåEX DXWRPDWLFNêFK ]iyru PH]L.D]QMRYHP D +RUQt %t]rx Y km 22,694. Aby nedocházelo kqduxãhqt VLOQLþQtKR SURYR]X ]YLQ\ ~GUåE\ SURYHGO ~SUDYX ]Dt]HQt WDN DE\ ]iyru\e\o\rwhyhqpdplprþlqqrvw1hvwdþloyãdn~sudyxyþdvrgvwudqlwshg StMH]GHP YODNX 0Q D GRãOR NHVUiåFH QiNODGQtKR DXWD D YODNX D L kyiåqppx]udqqtqiyvwqtkrplvwud 9êþHW QHKRG QHQt ~SOQê -DN YLGtWH QNWHUp MVRX EH] QiVOHGN$ SHVWR jsou zaqhkrg\ SRYDåRYiQ\ D YãHFKQ\ QHKRG\ VH G$VOHGQ SURãHWXMt 3DN SRGREQWHEDMDNRYOHWHFNpGRSUDYVHLKQHGSURYiGtRSDWHQtDE\VHVWHMQp QHKRG\ QHY\VN\WO\ MLQGH 0$åH GRMtW NQHKRGiP ]DYLQQêFK VRXKURX YtFH IDNWRU$QNG\ Då QHSUDYGSRGREQRX 9]DEH]SHþRYDFt WHFKQLFH SODWt DOH YtFH QHåMLQGH]iVDGDåHH[LVWXMHOLWHEDMHQQHSDWUQiPRåQRVWåHVHQFRVWDQH tak kwrpxxuþlwgrmgh 1NWHUp QHKRG\ VH EH] QiVOHGN$ QHREHãO\ D ]SHþWHQpKR MVWH MLVW XVRXGLOLMDNMHWåNpMLPSHGHMtW Projekce ähoh]qlþqt VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt Y]iSDGQtFK D MLåQtFK ýhfkifk SURMHNWRYDOD ]HMPpQD GUiåQt SURMHNFH Y3O]QL 3URMHNþQt VWHGLVNR GUiK\ D GDOãt SO]HVNi SURMHNFH SDWtFt SRG 68'23 D SR]GML QiVWXSQLFNp RUJDQL]DFH MPHQRYDQêFK SUDFRYLã" 1RY W\WR SURMHNþQt SUiFH SURYiGt L SURMHNFHILUP\6D=3O]HVSROVURD.7$WHFKQLNDVUR 3URMHNþQtNDQFHOiGUiK\DQiVWXSQLFNpRUJDQL]DFH 9H 9VWQtFtFK 0LQLVWHUVWYD åhoh]qlf ] roku 1952 jsou zmínky o3urmhnþqtfkndqfhoitfkguik\qd]êydqpl'udksurmhnw7dnåhwdsdwuqy té GREH[LVWRYDODMLåLY3O]QL3UYQtPQiþHOQtNHPE\O,QJ-RVHI=LNPXQG 3R]GMLGRãORNH]PQQi]YX9]PtQQpSXEOLNDFL)0'Ä2UJDQL]DþQt struktury drah zurnxvhxyigtqi]hy3urmhnwrypvwhglvnr 3UYQtPL SURMHNWDQW\ ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ Y WpWR RUJDQL]DFL VH VWDOL SiQRYp 6WRþHV D.DUiVHN 9]QLNOD WDN ]YDQi VNXSLQD VODERSURXGX D SRþHW SURMHNWDQW$ VH SRVWXSQ ]Y\ãRYDO Då QD ãhvw SUDFRYQtN$ 9 URFH VH VWDO po0lurvodyx6wrþhvrylyhgrxftpwpwrvnxslq\,qj0duwlq6whlqehujhu 9H YHGHQt SURMHNþQt RUJDQL]DFH VH SR,QJ =LNPXQGRYL Y\VWtGDOL Ing.(PLO9DFtNDRGURNX,QJ=GHQN9OþHN1i]HYRUJDQL]DFHVH]PQLO 77

79 RSW QD 3URMHNþQt NDQFHOi GUiK\ 9URFH E\O QD IXQNFL QiþHOQtND jmenován Ing. Steinberger, který veixqnfl VHWUYDO Då GR SULYDWL]DFH WpWR projekce. 0H]LSURMHNW\NWHUpE\O\QDSURMHNþQtPSUDFRYLãWLVODERSURXGXY\WYRHQ\ MH DGD SURMHNW$ UHOpRYêFK VWDQLþQtFK ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt QDS 3ODV\ &KRWãRY 6WRG 9HMSUQLFH'tYþLFH%HURXQ GiOH XQLYHU]iOQt DXWRPDWLFNê EORN 3O]H 9HMSUQLFH 1êDQ\ &KRWãRY 6WRG DGD SHMH]G$ D UHNRQVWUXNFt D další akce. V roce 1993 došlo k privatizaci. Nástupnickou organizací projektující ]DEH]SHþRYDFt StSDGQ L VGORYDFt ]Dt]HQt VH VWDOD ILUPD,QJ 0DUWLQ Steinberger s.r.o., která má vvrxþdvqpgreþw\lsudfryqtn\=mhmlfksurmhnw$ XYHPHUHOpRYiVWDQLþQt]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt+RUQt'YRLãW&KHE,,&KHE,,, &KOXPþDQ\ 3HãWLFH ]Dt]HQt 7HVW 1RYp +UDG\ 6WDUê 3O]HQHF %ORYLFH 1H]YVWLFHDHOHNWURQLFNi]Dt]HQt1HPDQLFH&LWLFH Sídlo firmy je vexgry3xun\ryd3o]h Sudop a nástupnické organizace Státní ústav dopravního projektování (Sudop) vznikl v roce 1953 z bývalé SURMHNþQt ~VWHGQ\ åhoh]qlf 93O]QL PO SUDFRYLãW U$]QêFK SURIHVt NWHUi YWãLQRXE\ODSRGt]HQDSUDåVNpFHQWUiOH 3UYQtPLSURMHNWDQW\]DEH]SHþRYDFtSrofese byli pánové Josef Krákora a ýdglo 3UDFRYDOL SRGREQ MDNR SURMHNWDQWL GDOãtFK SURIHVt 6XGRSX YH þwyuwpp SDWHVWDUpþiVWLEXGRY\HGLWHOVWYtY3XUN\RYXOLFL VGRE SURMHNWRYiQt GiONRYpKR]DEH]SHþRYDFtKR]Dt]HQt 3O]H &KHE UR]ãtLO 6XGRS VYp SUDFRYLãW ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ D SUR WHQWR ~þho VL pronajal objekt ve6nyudqhfk.lplfni 9HGRXFtP WpWR SURMHNFH VH VWDO Ing.%RKXPLO%RFKiNEêYDOêWHFKQLFNêQiPVWHNQiþHOQtNDVOXåE\VGORYDFtD ]DEH]SHþRYDFt3UDFRYDOL]GHQHMHQþHãWtSURMHNWDQWLDOHLVRYWãWt,QJ5SLQ Ing. Novikov a další). PoGRNRQþHQt SURMHNWX YURFH VH SRþHW SURMHNWDQW$ VQtåLORGHãHOL,QJ%RFKiND6XGRSREMHNWYH6NYUDQHFKRSXVWLO 9ãHFKQD SUDFRYLãW 6XGRSX VH SR]GML SHVWKRYDOD GR QRYp EXGRY\ v Sušické 25. 9HGRXFtPVNXSLQ\]DEH]SHþRYDFtDVGORYDFtVHVWDO9iFODY5\ED 0H]L Yê]QDPQp SURMHNW\ Y\SUDFRYDQp QD WRPWR SUDFRYLãWL SDWt UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt D DXWRPDWLFNi WUD"RYp]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt 3O]H Beroun, Cheb - Sokolov. V roce 1992 došlo k privatizaci Sudopu a vznikla firma Ústav dopravního SURMHNWRYiQt3O]H9URFHSURMHNWDQWL]DEH]SHþRYDFtSURIHVH] této firmy RGHãOL D SHãOL NSRGQLNX $XWRPDWL]DFH åhoh]qlþqt GRSUDY\ VUR $ä' D Y\WYRLOL SURMHNWRYp VWHGLVNR Y3O]QL.RWHURY 8 VHDGLãW 9HGRXFtP VH stal ing.-rvhi %RUHþHN 7RWR SUDFRYLãW QDStNODG SURMHNWRYDOR UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt3O]H5DGEX]D 78

80 Výzkum a vývoj 9ê]NXPQê ~VWDY åhoh]qlþqt 3UDKD 9Òä]tGLO 9 Plzni Líních - 6XONRY SUDFRYLãW REODVWL VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ RGGOHQt WUD"RYêFK ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt 7RWR SUDFRYLãW ]DNOiGDO EêYDOê YHGRXFt VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ODERUDWRH 3O]H,QJ.RQHþQê V SDQHP.DVNRX 3R]GMLSLE\OLGDOãtSUDFRYQtFL VURFH SL UHRUJDQL]DFL VH WRWR SUDFRYLãW RVDPRVWDWQLOR SRG Qi]YHP 9ê]NXPQê ~VWDY åhoh]qlþqt 3UDKD REODVW VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\/tQ 6XONRY =DþiWNHP URNX Pi SUDFRYLãW RVP SUDFRYQtN$ D GDOãtþW\LY3UD]H9HGRXFtPMH'RF,QJ,YDQ.RQHþQê&6F PracRYLãW Y roce 1996 získalo vuipfl 9Òä DNUHGLWDFL MDNR SUYQt ]NXãHEQtODERUDWRSURYêYRM]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\DY dohodnutém rozsahu ]DVWXSXMH RGEUDWHOVNp VORåN\ åhoh]qlfh Y$þL GRGDYDWHO$P QRYp WHFKQLN\ 9HãNHUi QRY ]DYiGQi HY L XSUDYRYDQi ]Dt]HQt ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ naåhoh]qlfle\podeêwwtpwrsudfrylãwprg]nrxãhqddrgvrxkodvhqd 3UDFRYLãW Y\YLQXOR W\SRYRX DGX HOHNWURQLFNêFK ]GURM$ pro]deh]shþrydft]dt]hqt SUR PHQãt YêNRQ\ SRG R]QDþHQtP%=% SUR YWãt YêNRQ\ SRG R]QDþHQtP %=6 GiOH HOHNWURQLFNê NRGpU (. URN 5HDOL]RYDOR Wpå YURFH LQRYDFL PRELOQt þivwl YODNRYpKR ]DEH]SHþRYDþH 9=NWHUiQ\QtQHVHR]QDþHQt/6 VURFH E\O XNRQþHQ YêYRM EH]SHþQpKR SHQRVRYpKR ]Dt]HQt 08=$NWHUpMHY\XåtYiQRSURU$]QpDSOLNDFHY]DEH]SHþRYDFtWHFKQLFHDMHKR SRXåLWtSLQiãt]QDþQêHNRQRPLFNêHIHNW 3UDFRYLãW 9Òä Y/tQtFK 6XONRY D Y 3UD]H VRXVWHXMH ãslþnryp RGERUQtN\DUR]KRGXMtFtP]S$VREHPRYOLYXMHYêYRM]DEH]SHþRYDFtDVGORYDFt techniky naåhoh]qlfl Školství Pokrok v]deh]shþrydft D VGORYDFt WHFKQLFH Y\åDGRYDO ]Y\ãRYiQt NYDOLILNDFH SUDFRYQtN$ YRERUX 3L YêFKRY RGERUQtN$ SUR SRWHE\ åhoh]qlþqt ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ VHKUiO\ Yê]QDPQRX UROL MHGQDN SU$P\VORYp ãnro\ vso]hvnpp UHJLRQX 6WHGQt SU$P\VORYi ãnrod GRSUDYQt 3O]H D GiOH 9\VRNi ãnrod åhoh]qlþqt SR]GML GRSUDY\ D VSRM$ 1H]DQHGEDWHOQê E\O L StQRV 6WHGQtKRRGERUQpKRXþLOLãWåHOH]QLþQtKRY%UQ Pro sledování historie školství vrerux ]DEH]SHþRYDFt D VGORYDFt WHFKQLN\ PXVtPH RSXVWLW KUDQLFH UHJLRQ$ 3RGOH OLWHUDWXU\ 71 SUYQtSHGQiãN\ oåhoh]qlfl E\O\ VSRMHQ\ VH MPpQHP )UDQ]H -RVHSKD *HUVWQHUD SURIHVRUD D HGLWHOH SUDåVNp SRO\WHFKQLN\ MHMtP SRNUDþRYDWHOHP MH GQHãQt VWDYHEQt IDNXOWD ý987 Y Praze). VURFH ]DþtQi SRSUYp SHGQiãHW MLå FLWRYDQê YUFKQt LQåHQêU 0DUWLQ%RGD SHGPW Ä]DEH]SHþRYiQt GRSUDY\ YODNRYp 79

81 QD åhoh]qlftfk³ 3RY]QLNX ýhvnrvoryhqvnp UHSXEOLN\ E\OD Y létech UHRUJDQL]RYiQD ýhvni Y\VRNi ãnrod WHFKQLFNi SRG QRYêP Qi]YHP ýhvnp Y\VRNp XþHQt WHFKQLFNp Y3UD]H ý987 -Hdnotlivé studijní obory se staly samostatnými vysokými školami (dnes fakultami). Na Vysoké škole LQåHQêUVNpKR VWDYLWHOVWYt SHGQiãHO DVL RG URNX,QJ &WLERU )LDOD YUFKQt RGERUQê UDGD PLQLVWHUVWYD åhoh]qlf D KRQRURYDQê GRFHQW ýhvnpkr Y\VRNpKR XþHQtWHFKQLFNpKRY3UD]HSHGPWÄåHOH]QLþQtGRSUDYDDMHMt]DEH]SHþRYiQt³ 3RNUDþRYDO YSHGQiãNiFK L SR RSWQpP RWHYHQt Y\VRNêFK ãnro SR roce VOpWHFK ]GH SHGQiãHO VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt,QJ 9iFODY&KXGiþHN 3DUDOHOQ VSHGQiãNDPi na oboru stavebním probíhala výuka ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ SUR åhoh]qlþqt GRSUDYX D REHFQp VGORYDFt WHFKQLN\ L QDRERUXHOHNWURWHFKQLFNpP=GHS$VRELORGURNX,QJ-DURVODY.OLND2ED SHGPW\E\O\YWpGREQHSRYLQQp3HGQiãHODåGRURNXSDNSHGQiãN\ SHY]DO 3URI Ing. Adolf Šubrt. VURFH ]DþDO SHGQiãHW,QJ'U-DQ%tOHN ministerský rada naplqlvwhuvwyx åhoh]qlf 9 roce 1931 byl ustanoven jako honorovaný docent pro signální techniku na Vysoké škole elektrotechnického LQåHQêUVWYt SR]GML HOHNWURWHFKQLFNi IDNXOWD ý987 3HGQiãHO]GH Då GR URNX SHGPW VQi]YHP Ä]DEH]SHþRYiQt YR]E\ YODNRYp³ 9 létech SRNUDþRYDOYSHGQiãNiFKLQDWpWRãNROHMDNRH[WHUQLVWD,QJ9iFODY&KXGiþHN 2EU3UYQtEXGRYD9âä Bílek. =DORåHQt 9\VRNp ãnro\ åhoh]qlþqt SHGFKi]HOR ]t]hqt IDNXOW\ åhoh]qlþqtkr LQåHQêUVWYt SL ý987 7D VH stala základem pro novou Vysokou školu åhoh]qlþqt 9âä NWHUi ]DKiMLOD VYRML þlqqrvw ãnroqtp URNHP YEXGRY Sokolovská 83 v Praze 10 (viz literatura 72 ). V tomto roce na škole zahájily výuku YODVWQ GYD URþQtN\ SUYQt VORåHQê zqryêfk åin$ DOH L MLå GUXKê VORåHQê zåin$ NWHt SHãOL ]IDNXOW\ åhoh]qlþqtkr LQåHQêUVWYt ý987 HY MLQêFK ãnro 9âä POD þw\l IDNXOW\ D WR GRSUDYQt VWURMQt VWDYHEQt HOHNWURWHFKQLFNRX 3RVOHGQ jmenovaná se skládala ze specializací bloky a spoje våhoh]qlþqt GRSUDY D elektrická trakce a energetika våhoh]qlþqt GRSUDY5HNWRUHP9âäVHVWDO,QJ9iFODY Bidlo, prorektorem pak Doc. Ing. Dr.)UDQWLãHN -DQVD 'NDQHP fakulty elektrotechnické se stal Ing. Dr. Jan.DWHGUD %ORN\ D VSRMH NWHUi VH ]DEêYDOD YêXNRX ]DEH]SHþRYDFt D VGORYDFt WHFKQLN\ YGRSUDY GOXåQR SRGRWNQRXW åh QHMHQ åhoh]qlþqt Y]QLNOD vurfh D YHGRXFtP VH VWDO 'RF,QJ 9iFODY &KXGiþHN RG URNX profesor a vopwhfkdågndqhohnwurwhfkqlfnpidnxow\9âädy létech rektor. 80

82 9âä ]isdvlod VQHGRVWDWNHP SURVWRU 3R]GML Y 3UD]H ]tvndod GDOãt SURVWRU\ QDStNODG Y Hybernské ulici, na MalostranskéP QiPVWt Y.DUOtQ QHGDOHNRNRVWHODVY&\ULODD0HWRGMH 1D SHORPX OHW VH Y\VRNi ãnrod VWKRYDOD GR älolq\ SRG QRYêP názvem Vysoká škola dopravy, SR]GML Vysoká škola dopravy a spojov. ZSHGQiãHMtFtFKYRERUXMPHQXMPHKODYQ'RF,QJ/DGLVODYD-HOtQND&6FD 3URI,QJ2OGLFKD3RXS'U6F3UYQt]QLFKSRRGFKRGXGRSHQ]HVWUiYLO]iYU VYpKR ålyrwd VPDQåHONRX 'RF,QJ /LEXãL.DGHiYNRYRX &6F URYQå SHGQiãHMtFtQDY\VRNpãNROHY Rokycanech. VäLOLQ Y\VRNi ãnrod S$VREt GR GQHãQt GRE\ SRG Qi]YHP älolqvni univerzita. PoUR]GOHQt VWiWX DOH SRþHW þhvnêfk SRVOXFKDþ$ NOHVDO WDNåH VH VWiOH G$UD]QML REMHYRYDOD D REMHYXMH QXWQRVW ]DMLVWLW YêFKRYX RGERUQtN$ L výhvnpuhsxeolfh3uyqtvqdk\rgurnxmvrxly Plzni. Na =isdgrþhvnp XQLYHU]LW Y3O]QL IDNXOW HOHNWURWHFKQLFNp NDWHGH DSOLNRYDQp HOHNWURQLN\ E\OD ]DYHGHQD VSHFLDOL]DFH åhoh]qlþqt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ YQRY ]t]hqpp VWXGLMQtP RERUX Ä'RSUDYQt HOHNWURLQåHQêUVWYt³ 5RþQ ML DEVROYXMH SU$PUQ GHVHW VWXGHQW$ 9\XþXMH ]GH QDS 'RF,QJ,YDQ.RQHþQê &6F Ing.9iFODY &KXGiþHN &6F MXQLRU,QJ =GHQN.DXIPDQQ,QJ )UDQWLãHN )LDODDQNWHtGDOãtH[WHUQLVWp Podobné aktivity se vyvíjí i v Praze a Pardubicích. =PLPHVHMHãWRGQHãQt6WHGQtSU$P\VORYpãNROHGRSUDYQt63â' v Plzni. Jak je uvedeno volwhudwxh 73 SHGQiãN\RVGORYDFtD]DEH]SHþRYDFt technice naåhoh]qlfl]dþdo\mhãwqd6whgqtsu$p\vorypãnrohhohnwurwhfkqlfnp (SPŠE) v3o]ql3uyqtdevroyhqwlgywtg\qdwxwrãnroxqdvwrxsloly roce 1954 D XþLOR VH YEXGRY 2EFKRGQt DNDGHPLH QD 0DVDU\NRY QiPVWt 3HGQiãN\ ovgorydft D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLFH QDåHOH]QLFL ]DþDO\ YH školním roce 3R]GMLVHXþLORLY.RSHUQtNRYXOLFLQHGDOHNRQiGUDåt3O]H-LåQt SHGPVWt D MHãW SR]GML YREMHNWX ]YDQpP +DPEXUN QDG KODYQtP QiGUDåtP 3UYQtP SHGQiãHMtFtP]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ E\O,QJ2OGLFK %XULDQ GtYMãt SUDFRYQtN 1iYVWQtFK GtOHQ 9URFH ]DþDO SHGQiãHW VGORYDFt WHFKQLNX,QJ9iFODY.DGOHFDåGRURNX.G\å E\OD YURFH ]DORåHQD 6WHGQt SU$P\VORYi ãnrod GRSUDYQt SRNUDþRYDO\ SHGQiãN\ QD WpWR ãnroh ânrod E\OD YURFH SHVWKRYiQD doqryêfk PRGHUQtFK REMHNW$ QD.RWHURYVNp XOLFL NGH Pi L PRGHUQt GtOQ\ 2ERU\ VGORYDFt D]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ SDWt SRG WDN]YDQRX SHGPWRYRX komisi elektrotechniky. VWFKWRRERUHFKMHãWSHGQiãHOL,QJ)UDQWLãHN9\NURþLO ( ), Ing.-RVHI 3HOHFK,QJ 0LURVODY 9HYHUND SHGQiãt od roku 1982) a další. VVRXþDVQp GRE H[LVWXMH YH ãnroh RERU Ä]DEH]SHþRYDFt D VGORYDFt technika vgrsudy³9\xþxmhvhyqpsrgohqryêfkxþheqtfksoiq$6wxghqwl MVRX SLSUDYRYiQL QHMHQ Y oblasti dopravní slaboproudé elektrotechniky, ale i vreodvwlwhohnrpxqlndft]deh]shþhqtremhnw$gdwryêfkvtwtudglrnrpxqlndftd SRGREQ 1D YêFKRY VWXGHQW$ VH SRGtOHOD D MHãW SRGtOt DGD H[WHUQtFK SUDFRYQtN$ý' VURFH SDWUQ ãnrox þhndmt QNWHUp ]PQ\ SURMHGQiYi VH QDS SHD]HQtVGORYDFtD]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\SRG63â( 81

83 9êVWDYEDQRYMãtVGORYDFtWHFKQLN\ Výstavba klasické dálkové kabelizace 7DWRNDSLWRODY]QLNODSRGOHSRGNODG$SHGDQêFKSHGQRVW\26ä7 5HDOL]DFHGiONRYêFKNDEHO$E\ODSHGSRNODGHPNH]NYDOLWQQtåHOH]QLþQt VGORYDFt VtW D SHGSRNODGHP NQiVWXSX GDWRYêFK VtWt 7DNp OLQLRYi WUD"RYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt E\ VH EH] GiONRYp NDEHOL]DFH QHREHãOD 3RWHEX SURYiGWGiONRYRXNDEHOL]DFLURYQåY\YROiYDOR]DYiGQtVWtGDYpWUDNFH3URWR vdgstsdg$yêvwdyedwfkwrwhfkqlnãodwdntndmtfäuxnxyuxfh³=plphvh MHQRYWãtFKVWDYEiFK První dálkový kabel byl pokládán v úsekx3o]hägtuhfy souvislosti se ]DYiGQtP VWtGDYp WUDNFH %\O XYHGHQ GR SURYR]X YURFH D XPRåQLO SURYiGQt ]NRXãHN SUYQt VWtGDYp WUDNFH Y naší republice na úseku Starý Plzenec - Blovice. VeVWHMQpPURFHE\OSDNGRNRQþHQDåGR6WUDNRQLF 1iVOHGRYDOR SRORåHQt GiONRYpKR NDEHOX QD WUDWL 3O]H &KHE Y roce Šlo onrpelqrydqê NDEHO NWHUê VORXåLO L EXGRXFtPX GiONRYpPX ]DEH]SHþRYDFtPX ]Dt]HQt WDNåH PO YêSLFK\ QHMHQ YH YãHFK VWDQLFtFK DOH L uuhopryêfkvntqtdxwreornx VOpWHFK Då E\O SRORåHQ GiONRYê NDEHO Y úseku Valcha - 'REDQ\ 'ionryi NDEHOL]DFH SRNUDþRYDOD Y roce 1967 uvedením do provozu kabelu v úseku Cheb - Sokolov a z&khexqd)udqwlãnry\/i]qdrfkudqqpkr kabelu na3rph]t 1D WUDWL &KHE 6RNRORY E\O\ VWDQLFH Y\EDYHQ\ VWDQLþQtPL UHOpRYêPL ]DEH]SHþRYDFtPL ]Dt]HQtPL D WUD"RYp ~VHN\ DXWREORNHP %\OD ]GH ]DYHGHQDVWtGDYiWUDNFH VURFH E\OD GRNRQþHQD L NDEHOL]DFH QD WUDWL 6WUDNRQLFH ýhvnp %XGMRYLFHVRGERþNRX5DåLFH±3tVHNDE\ORWDNXPRåQQR]DYHGHQtVWtdavé WUDNFHQDFHOpWUDWLý%XGMRYLFH±3O]H%\ODLGRNRQþHQDNDEHOL]DFHY úseku ýhvnp %XGMRYLFH 9HVHOt QDG /XåQLFt 9 roce 1971 navázala na tuto stavbu realizace dálkového kabelu v~vhnx9hvhotqdg/xåqlft7ieru VURFH E\O GRNRQþHQ GiONRYê NDEHO 7iERU ýhuyhqi QDG 9OWDYRX který byl vurfh SURGORXåHQ Då GR 3tVNX 9 URFH E\O L XYHGHQ dosuryr]xgionryêdwud"ryêndehoy~vhnx3urwlytq3tvhnýtåryi9 letech ±SDNSUREKODNDEHOL]DFH]EêYDMtFtFK~VHN$WUDWL3URWLYtQ±%H]QLFH VURFH E\OD GRNRQþHQD GiONRYi NDEHOL]DFH Y úseku Veselí n.l. - Jihlava. 3RNOiGNDGiONRYpKRNDEHOXVPUHPQD'RPDåOLFH]DþDODY~VHNX3O]H - Stod vopwhfk Då D XPRåQLOD UHDOL]DFL DXWRPDWLFNpKR WUD"RYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR]Dt]HQtY tomto úseku. VOpWHFK Då E\OD SURYHGHQD GiONRYi NDEHOL]DFH 6RNRORY Karlovy Vary. VURFH SRNUDþRYDOD WDWR NDEHOL]DFH ].DUORYêFK 9DU$ do Dalovic. VOpWHFKDåE\OSRORåHQGiONRYêNDEHOY~VHNX3O]H&KUiVW u3o]q D SRNUDþRYDOD SRNOiGND GiONRYpKR NDEHOX Y ~VHNX &KUiVW X 3O]Q 82

84 %HURXQ %\OD URYQå Y\YROiQD elektrizací a výstavbou reléových ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt D DXWREORNX 'R provozu byl dálkový kabel uveden v roce =' ý%xgmrylfh Y roce 1985 zahájila náhrady nadzemních vedení SXSLQRYDQêPL FHORSODVWRYêPL NDEHO\ D" MLå ]iyvqêpl 3UDFKDWLFH ± 9RODU\ QHER SRORåHQêPL YROQ QD GUiåQtP WOHVH 9LPSHUN ± 9RODU\ ± 1RYi 3HF VURFH QiVOHGRYDO REGREQê NDEHO SLSHYQQê NSDW NROHMQLFH QD WUDWL 6WUDNRQLFH ± 9LPSHUN 7RPX MHãW YOHWHFK ± SHGFKi]HOD NODVLFNi ]HPQtNDEHOL]DFHýtþHQLFH±3UDFKDWLFH 'ionryêndeho3o]h7hprãqie\osrnoigiqyopwhfkdå Kabelizace z'redqqd.odwry\srnudþrydodsrvwxsqyopwhfkdå 'REDQ\/XåDQ\DYOpWHFKDåQD]E\WNXWUDWGR.ODWRY Rok 1997 byl rokem, kdy se uvedl do provozu kabel v úseku Strakonice - %ODWQi±%H]QLFHVRGERþNRX%ODWQi1HSRPXN VURFH E\O SRORåHQ WUD"RYê NDEHO Y úseku Hýskov - Rakovník. Navázal namlåsroråhqêrfkudqqêndeho%hurxq=iyrgt+êvnry]ohwdå VURFH SUREtKDOD SRNOiGND WUD"RYpKR NDEHOX Y~VHNX 7HPRãQi Blatno u Jesenice. 5HDOL]RYDOD VH L DGD NDEHOL]DFt QD YHGOHMãtFK WUDWtFK QDS YWãt þivw WUDW+RUQt&HUHNHY7iERU.iMRY9RODU\YStKUDQLþQtFKREODVWHFKKRUVNêFK REODVWHFKDDGDRFKUDQQêFKNDEHO$ Optické kabely 2SWLFNp NDEHO\ SHGVWDYXMt YêUD]Qê SRNURN YH VSRMRYp WHFKQLFH D SRXåtYDMtVHMLåLYQRYêFKW\SHFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQt První dálkový RSWLFNê NDEHO E\O LQVWDORYiQ MDNR ]iyvqê QD RSUiFK WUDNþQtKR YHGHQt QD WUDWL 3O]H ýhvnp%xgmrylfh YURFH 8PRåQLO PQRKRQiVREQUR]ãtLWVSRMRYpPRåQRVWLPH]LREPDX]O\1DWRPWRNDEHOXMH QDVD]HQRSHQRVRYp]Dt]HQt3&0WHWtKRiGXILUP\3KLOLSV 1iVOHGRYDOGDOãt]iYVQêRSWLFNêNDEHOY~VHNX3O]H/XåDQ\NWHUêE\O GRNRQþHQYURFH7DWRDNFHSRNUDþRYDOD]/XåDQGR.ODWRYNGHE\ONDEHO MLåSRORåHQGR]HPDWRURYQåY roce HDOL]RYDO\ VH L QNWHUp NUDWãt ~VHN\ QDStNODG &KHE 3RPH]t Y roce VVRXþDVQp GRE VH UHDOL]XMH RSWLFNê NDEHO VRXþDVQ VWUD"RYêP kabelem) nawudwl ýhvnp %XGMRYLFH +RUQt 'YRLãW VRGERþHQtP Y Rybníku do Vyššího Brodu. Rádiová technika =DYiGQt UiGLRYp WHFKQLN\ ]DSRþDOR YGRE NG\ E\O\ N dispozici první UDGLRSRMtWND 5DFHN D SR]GML 9;: 9;1 9;0 7HFKQLND NWHUi 83

85 byla vwp GRE NGLVSR]LFL StOLã QHSHVYGþLOD'RVW þdvwr SDQRYDO VWDY ÄYLGtP vás, ale neslyším. Technika se ale zlepšovala. 3UYQtVNXWHþQYHONRXDNFtY nasazení rádiové techniky bylo vybudování rádiového spojení Tesla SELEX vwudwl 3O]H &KHE âor R GXSOH[Qt ]Dt]HQt na frekvenci 160 MHz, které bylo uvedeno do provozu v roce Toto ]Dt]HQt YêUD]Q SRPRKOR GLVSHþHU$P GiONRYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt 'LVSHþHUPRKOY\YRODWNWHURXNROLYORNRPRWLYXDQLåE\UXãLORVWDWQtVWURMYHGRXFt %\OR PRåQp L YRODW ]ORNRPRWLY\ D WR L GR VOXåHEQt VtW 9SDPWL MH Mt]GD rakouského ministra dopravy na této trati, kdy z lokomotivy volal do svého VHNUHWDULiWX YH 9tGQL =Dt]HQt E\OR modernizováno v létech a SHVWDYQRQD]Dt]HQt6HOHFWLF %XGRYiQt GDOãtFK WUD"RYêFK UiGLRYêFK VSRMHQt VH QHPRKOR GHOãt GREX SURVDGLWSHVWRåHMHKRStQRV\E\O\]HMPp%RKXåHODåDGDQHKRGNWHUêPE\ se dalo zabránit, kdyby bylo kglvsr]lfl UiGLRYp VSRMHQt ]S$VRELOD REUDW vqd]tuiqtqdwdwr]dt]hqt Tak vurfh Då ]DSRþDOD YêVWDYED WUD"RYpKR UiGLRYpKR V\VWpPX 756 ]Dt]HQtP ILUP\ +77 3DUGXELFH GtYH 7HVOD Y~VHNX 3O]H &KHE YêPQD ]Dt]HQt.DUORY\ 9DU\ 756 VH UHDOL]RYDO L QD WUDWL 3O]H ýhvnp%xgmrylfh 'QH E\O GRNRQþHQ L ~VHN 3O]H %HURXQ 9Wp GRE E\OR MLå vybaveno 120 hnacích vozidel. VURFH E\O\ Y\EDYHQ\ ~VHN\ 3O]H.ODWRY\ ýhvnp %XGMRYLFH 7iERU9HVHOt-LKODYD=GLFH3URWLYtQDE\ORY\EDYHQRMLåKQDFtFKYR]LGHO VURFHE\OY\EDYHQ~VHN3O]HýHVNi.XELFH1HSRPXN%ODWQi D%H]QLFH%ODWQi6WUDNRQLFH VURFH E\O GRNRQþHQ ~VHN.DUORY\ 9DU\ &KRPXWRY D ýhvnp %XGMRYLFH+RUQt'YRLãW 9URFHVHXYiGOGRSURYR]X~VHN3O]HäDWHF VURFH VH GRNRQþXMt NUDWãt ~VHN\ QD WUDWtFK ýhvnp %XGMRYLFH 9HVHOtQDG/XåQLFtD9HVHOtQDG/XåQLFtýHVNp9HOHQLFH =Dt]HQt Pi Y\VRNp SDUDPHWU\ XPRåXMH L SHFKRG GR VOXåHEQt VtW D URYQåLStSDGQpGiONRYp]DVWDYHQtYODNX0iUH]HUYXLQDGDOãtPRåQRVWL 6RXþDVQ VUDGLRILNDFt WUDWt E\OD YH YHONêFK X]OHFK 3O]H &KHE D.DUORY\9DU\]Dt]HQtGRSOQQDRPtVWQtUDGLRWHOHIRQQtVtWVY\XåLWtP]Dt]HQt ILUP\ &211(&7 V\VWHPV,0& PRGHO &6 (;3 FRå XPRåQLOR Y\EUDQêP SURYR]QtP SUDFRYQtN$P EH]GUiWRYp VSRMHQt]H VSHFLiOQ Y\EDYHQp SHQRVRYp stanice nejen do systému TRS, tj. komunikaci skqdftplyr]lgo\dglvshþhuhp ale i vstup dovoxåheqtwhohirqqtvtwý' 5iGLRYpVPURYpVSRMHMVRXQDWUDWL&KUiVWX3O]Q6WXSQR5DGQLFHD nawudwl'tyþlfh1hwrolfh1êdq\+hpdqryd+x"2vwuryqdg2kt'dorylfh aj.. $XWRPDWLFNpWHOHIRQQt~VWHGQ\ =ivdgqt PRGHUQL]DFH]DVWDUDOêFK WHOHIRQQtFK ~VWHGHQ ]DSRþDOD V purx GLJLWiOQtFK ~VWHGHQ -DNR SUYQt E\OD GR SURYR]X XYHGHQD WHOHIRQQt ~VWHGQD Siemens HICOM 300 v3o]qlnwhuiqdkudglods$yrgqt~vwhgqxvhþwyhufryêpl 84

86 YROLþL XYHGHQRX GR SURYR]X YURFH 1RYi ~VWHGQD E\OD DNWLYRYiQD L VH svými satelity dosuryr]x 6RXþDVQ E\O ]SURYR]QQ RSWLFNê NDEHO PH]L åvw 3O]H KODYQt QiGUDåt D EXGRYRX HGLWHOVWYt Y3XUN\RY XOLFL NaKODYQt VOXåE KODYQtKR QiGUDåt 3O]H D XSHUyQQtFK YêSUDYþtFK E\O\ DNWLYRYiQ\WHUPLQiO\LQWHJURYDQpKRWHOHIRQQtKR]Dt]HQt75$'(%2$5' VOpWHFKDåE\O\Y\EXGRYiQ\GLJLWiOQt~VWHGQ\QDWUDWL3O]H.ODWRY\77&~VWHGQ\7HVODQHER~VWHGQ\6LHPHQV VURFH E\O\ XYHGHQ\ GR SURYR]X GLJLWiOQt ~VWHGQ\ W\S 6LHPHQV Hicom 300 v Chebu a byl pokryt i uzel Sokolov. Ve Strakonicích je od roku 1996 v provozu uzlová digitální telefonní ~VWHGQD 77& D YýLþHQLFtFK W]Y,7= 77& WM LQWHJURYDQp WHOHNRPXQLNDþQt]Dt]HQtNWHUpVOXþXMHIXQNFHWHOHIRQQt~VWHGQ\DWHOHIRQQtKR ]DSRMRYDþHYêSUDYþtFK 3RVWXSQ RG URNX VH WDNp ]DþDO\ EXGRYDW PHQãt HOHNWURQLFNp WHOHIRQQt ~VWHGQ\ D" MLå DG\ 8( YêUREFH 7HVOD /LSWRYVNê +UiGRN QHER $7(86 YêUREFH ILUPD 1 3UDKD NWHUp ]DþDO\ QDKUD]RYDW PDOp D" MLå WLGLþRYp QHER L KOHGDþRYp ~VWHGQ\ -HGQi VH QDS R $7Ò ý9hohqlfh 8( 3 3tVHN -+UDGHF +RUQt &HUHNHY 8( 3 %ODWQi 0LOHYVNR âhywtq 8(33UDFKDWLFH/RXþRYLFH7HER3URWLYtQ$7(86'HOWD VURFHEXGHXYHGHQDGRSURYR]XKODYQtGLJLWiOQtWHOHIRQQt~VWHGQD výhvnêfk %XGMRYLFtFK W\SX (ULFVVRQ 0' D V ní budou i uvedeny do provozu digitální integrovaná telekomxqlndþqt]dt]hqtyhyãhfkåvwqdwudwl ý%xgmrylfh±+ruqt'yrlãw 'LVSHþHUVNp RNUXK\ 77& MVRX YSURYR]X QD WUDWL 3O]H ýhvnp %XGMRYLFH9HVHOtRG roku êVWDYEDQRYMãt]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\ 2 VWDUêFK D HOHNWURPHFKDQLFNêFK ]Dt]HQtFK E\OD MLå ]PtQND GtYH =HMPpQDHOHNWURPHFKDQLFNêFK]Dt]HQtY]RUE\ORSRVWDYHQRWROLNåHYêþHW E\]DEUDOYWãtþiVWSXEOLNDFH 9QXMPHVHSURWRQRYMãtWHFKQLFHDWR]SRKOHGXMHMtKRSRXåLWtY obvodu ]isdgqtfkdmlåqtfkýhfk (OHNWURG\QDPLFNi]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt 2 WFKWR]Dt]HQtFK E\OD REHFQi]PtQND MLå YKLVWRULFNp þivwl SXEOLNDFH VGUi]H E\OD SRX]H GY WDWR ]Dt]HQt RE ~VWHGQt VWDYGOD QRYMãtKR MHGQRDGpKR W\SX 3UYQt E\OR YQRY Y\EXGRYDQp YêK\EQ 9UDQRY QD WUDWL 3O]H &KHE %\OR Y\EXGRYiQR DVL YURFH D SR]GML E\OR QDKUD]HQR GiONRYêP]DEH]SHþRYDFtP]Dt]HQtP'UXKpHOHNWURG\QDPLFNp]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt SRVWDYLO MHãW WHKGHMãt SRGQLN (OHNWURVLJQiO 3UDKD YH YêK\EQ 9þHOQi uýhvnêfk %XGMRYLF YURFH, WRWR ]Dt]HQt E\OR nahrazeno v roce 1999 QRYêP 3RNXG VH SRYHGH ]ipu QNWHUêFK SUDFRYQtN$ SDN HOHNWURG\QDPLFNp VWDYGOR 9þHOQi EXGH XPtVWQR GR PX]HD ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ NWHUp E\ 85

87 POR EêW SHPtVWQR ] Vidnavy do Hradce Králové, do prostoru bývalých 6GORYDFtFKD]DEH]SHþRYDFtFKGtOHQ 6WDUãtVWDQLþQtUHOpRYi]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt 3UYQtP VWDQLþQtP UHOpRYêP]DEH]SHþRYDFtP]Dt]HQtP Y oblasti Správy GUiK\ 3O]H POR EêW ]Dt]HQt YH VWDQLFL 3UDKD 6PtFKRY -HOLNRå DOH došlo kshur]gohqtreyrg$gudksrvxqxodvhkudqlfhreyrgxso]hvnpguik\ k%hurxqx D REODVW RG %HURXQD VPUHP N3UD]H SLSDGOD L VGRNRQþRYDQêP UHOpRYêP ]Dt]HQtP 3UDKD 6PtFKRY GR 3UDK\ 7DN VH SUYQtPL UHOpRYêPL ]DEH]SHþRYDFtPL]Dt]HQtPLYGUi]HVWDO\WLGYRXNROHMQpYêK\EQ\QDWUDWL3O]H &KHE D WR 0LOtNRY %URG Q 7 D 6DODMQD XYiGQp GR SURYR]X Y roce URMHNW GODOL PLPR MLQp SUDFRYQtFL EêYDOpKR 'UDKSURMHNWX Y Plzni, legendární Ä]DEH]SHþRYiFL³0LURVODY6WRþHVD.DUHO.DUiVHN 3UYQt YHONp UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt E\OR SRVWDYHQo v Citicích na Sokolovsku vurfh 5HDOL]RYDO MH SRGQLN 9êVWDYED VGORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt Y.ROtQ RG URNX SRGQLN V novým názvem $XWRPDWL]DFH åhoh]qlþqt GRSUDY\ $ä' âor R]Dt]HQt V klasickými relé a FHVWRYêP V\VWpP RYOiGiQt QHE\OR QXWQp RYOiGDW MHGQRWOLYp YêPQ\ FHVW\ VH VWDYO\ GYPD WODþtWN\ V\VWpPHP ÄRGNXG NDP³ 6WDQLFH POD MHãW YORåHQi QiYVWLGOD =Dt]HQt E\OR QNROLNUiW UHNRQVWUXRYiQR D EXGH QDKUD]HQR HOHNWURQLFNêP]DEH]SHþRYDFtP]Dt]HQtP 2GDOãtFKVWDQLþQtFKUHOpRYêFK]Dt]HQtFKMH]PtQNDY kapitole týkající se 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOHQ 3O]H -HGQDOR VH R GQHV MLå ]UXãHQp ]Dt]HQt YH VWDQLFL 0LOtNRY DNWLYDFH D GQHV MLå UHNRQVWUXRYDQp ]Dt]HQt Beroun Závodí (aktivace 1968), =D ]PtQNX VWRMt L WR åh YURFH E\OR Y\EXGRYiQR VWDQLþQt UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 3O]H.RWHURY SRGOH RULJLQiOQt VRYWVNp dokumentace. Druhou takovou stavbou sevrywvnrxgrnxphqwdfte\oruhopryp VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt &KHE GRNRQþHQp YURFH 2E WDWo ]Dt]HQt MVRX MLå GQHV QDKUD]HQD PRGHUQMãtPL &KHE.RWHURY ). 2 QRYMãtFK VWDQLþQtFK UHOpRYêFK ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt MH zfkurqrorjlfnêfkg$yrg$]ptqnddåy kapitole Další výstavba. 6SiGRYLãW 9H VYp GRE VH VWDOR QHMGRNRQDOHMãtP VSiGRYLãWQtP ]DEH]SHþRYDFtP ]Dt]HQtP YUHSXEOLFH ]Dt]HQt YåHOH]QLþQt VWDQLFL ýhvnp %XGMRYLFH XYHGHQp dosuryr]x Y URFH -HGQDOR VH R ]Dt]HQt ILUP\ :HVWLQJKRXVH ] Anglie, NWHUp POR SRKQXWRX KLVWRULL âor MLå R]Dt]HQt UHOpRYp VWHPL GYRMLcemi NROHMRYêFKEU]GDHOHNWURSQHXPDWLFN\RYOiGDQêPLSHVWDYQtN\=Dt]HQtE\OR REMHGQiQR SHG URNHP.G\å E\O\ VRXþiVWL ]Dt]HQt GRGiQ\ VSDGOD åhoh]qi RSRQD D QHSLFKi]HOR Y~YDKX DE\ PRQWiå SURYHGOD QHER tglod DQJOLFNi ILUPD GRNRQFH DQL DE\ UDGLOD =iohålwrvwl VH XMDO 0LURVODY 6WRþHV 3RPiKDOL PX,QJ -RVHI 6FK GO ]H VOXåE\ VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt Y Plzni, osobnost syholnêpl ]NXãHQRVWPL E\O GtYH SHGQRVWRX 1iYVWQtFK GtOHQ %UDWLVODYD D GDOãt SUDFRYQtN VOXåE\,QJ &tvd 3RGOH GRNXPHQWDFH SRVWXSQ 86

88 RGKDORYDOL WDMH þlqqrvwl ]Dt]HQt 9Wp GRE VDPR]HMPV reléovou technikou QHE\O\ åigqp ]NXãHQRVWL WDNåH YêNRQ WR E\O REGLYXKRGQê 3URSRiGHN XYHPH åh SRXåLWi UHOp MDN NyGRYi WDN NODVLFNi E\OD WpP VWHMQi MDNR EXGRXFt ÄVRYWVNi³.yGRYi UHOp MDN Otþt,QJ %XNRYVNê POD SRX]H MLQp XFK\FHQt SRPRFt SRVWUDQQtFK ÄXãt³.ODVLFNi E\OD YWãLQRX GYRXGRWHNRYi MHOLNRåYtFHGRWHN$QHE\ORWHED 3HV YãHFKQ\ SRWtåH VH SRYHGOR ]Dt]HQt DNWLYRYDW 0OR tgtft VW$O zenwhupkr VH RYOiGDO\ YêK\EN\ &HVWD VH YROLOD VWLVNHP DUHWRYDQpKR WODþtWND StVOXãQp NROHMH NWHUp SRSU$MH]GX YR]$ RGYVX E\OR SQHXPDWLFN\ Y\VXQXWR ]SWGR]iNODGQtSRORK\([LVWRYDODSHGYROED'UXKêSXOWVORXåLONt]HQtEU]G 2EU9êPQDNROHMRYêFKEU]GQDVSiGRYLãWLýHVNp%XGMRYLFH Asi vurfh E\OD SURYHGHQD YêPQD EU]G ]DQRYp 0 Y\UiEQp uqiv SRGOH VRYWVNp GRNXPHQWDFH VDGRX Y\OHSãHQt 9 roce 1991 bylo celé ]Dt]HQt QDKUD]HQR ]Dt]HQtP.203$6 NWHUp MH Y našem regionu QHMPRGHUQMãt%\O\XYHGHQ\GRSURYR]XLMHGQRSiVRYpNROHMRYpEU]G\=Dt]HQt.203$6 E\OR QHMGtYH YRYRYDFtP SURYR]X D Y roce 1993 bylo dáno do trvalého provozu. 1HMYWãtVSiGRYLãWY3O]QLQDVYRMLPHFKDQL]DFLþHNDORSRPUQGORXKR VURFHE\OD]DKiMHQDVWDYED~VWHGQtKRVWDYQtYêPQNWHURXUHDOL]RYDOD zasrprfl GDOãtFK MHGQRWHN 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GLVWDQFH 3O]H %\OR SRVWDYHQR QRYp PRGHUQt YåRYp VWDYGOR 3DWQiFW YêPQ E\OR Y\EDYHQR HOHNWULFNêPLSHVWDYQtN\Vt]HQtP]HVWDYGOD%\O\GRSOQQ\NROHMRvé obvody, SRþtWDþH RV :66% D VYWHOQi QiYVWLGOD,QVWDORYiQR E\OR L GHVHW NROHMRYêFK brzd. VGRE UHDOL]DFH VH QD VHDRYDFtP QiGUDåt 3O]H UR]D]RYDOR ]D KRGLQYR]$ 'DOãt GY EU]G\ E\O\ LQVWDORYiQ\ QD VSiGRYLãWL %HURXQ 3RVOHGQtMHMLFKJHQHUiOQtRSUDYDSUREKODYURFH 87

89 =DEH]SHþRYDFt]Dt]HQtQDVWtGDYpWUDNFL VQDãt UHSXEOLFH QDVWXSRYDOD VWtGDYi HOHNWULFNi WUDNFH N9 +] -DNR SUYQt ~VHN PO EêW UHDOL]RYiQ ~VHN 3O]H +RUDåRYLFH SHGPVWt nanwhupp PO\ EêW ]NRXãHQ\ QRYp HOHNWULFNp ORNRPRWLY\ ]H ânrgryn\ =DþDO SUREOpP FR GODW VH ]DEH]SHþRYDFtP ]Dt]HQtP DE\ QHE\OR WRXWR WUDNFt RYOLYRYiQR %\OD VWDQRYHQD ]ivdgd åh HOHNWURPHFKDQLFNi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQtPXVtPtWGYRXSyORYiRGSRMHQtGRGORXKêFKGUiWRYRG$EXGRXRVD]HQ\ YDMtþNRYpL]ROiWRU\StVWURMHXNROHMQQ\DLQGXNWRU\DMHMLFKNOLN\L]RORYiQ\%\OR WHED DOH H[SHULPHQWiOQ SRWYUGLW GRVWDWHþQRVW ~SUDY 7R VH POR SURYpVW na~vhnx 3O]H %ORYLFH 5HDOL]RYDOD VH QNWHUi RSDWHQt MDNR L]RORYiQt GUiWRYRG$ YDMtþNRYêPL L]ROiWRU\ XNROHMQQt StVWURM$ D SRGREQ 6RXþDVQ VH realizoval dálkový kabel z3o]q GR ägtufh.g\å E\OD GiONRYi NDEHOL]DFH GRNRQþHQD Y]GXãQp YHGHQt VQHVHQR D Y ~VHNX 6WDUê 3O]HQHF %ORYLFH E\OR GRNRQþHQR WUROHMRYp YHGHQt QDVWRXSLO Y druhém pololetí 1962 tehdejší 9ê]NXPQê ~VWDY GRSUDYQt 9Ò' D YãLFKQL SURYR]XVFKRSQt Ä]DEH]SHþRYiFL³ 3URYHGORVHãNROHQtMDNVHEXGRXSURYiGQDPHQtDE\ORXUþHQRåHPHQt budou probíhat vqrþqtfk KRGLQiFK DE\ VH PLQLPDOL]RYDOR UL]LNR ~UD]X RVRE 2EVDGLODVH~SOQYãHFKQDVWDQRYLãWY úseku Starý Plzenec - Blovice. Zapojily VH PtFt StVWURMH NDP VH GDOR QD ]DEH]SHþRYDFt StVWURMH GUiWRYRG\ åto\ NDEHO$ 'RSUDYQt ]DPVWQDQFL E\OL SRXþHQL åh QHVPt VDKDW QD StVWURMH DE\ nedošlo k jejich úrazu. ZaYHONêFK REDY VH XYHGOR WUDNþQt YHGHQt SRG SURXG 2EiYDQê RKRVWURM VH QHNRQDO YHGHQt VH FKRYDOR VOXãQ 3URYiGOR VH RGHþtWiQt KRGQRW QDYR]RYDO\ VH U$]Qp VWDY\ YHGHQt D RSW VH PLOR 3R]GML VH MHãW SURYiGOR PHQt SL Mt]G ORNRPRWLY\ 3RWYUGLOR VH åh QDYUåHQi RSDWHQt EXGRX Y\KRYRYDW, GRSUDYQt ]DPVWQDQFL VL MLå PRKOL ViKQRXW QD StVWURMHNG\åÄ]DEH]SHþRYiFL³SHGYHGOLåHGRWHNMHQH]UDQLO =$VWDO MHãW MHGHQ SUREOpP NWHUê QD MPHQRYDQpP ~VHNX QHE\O RYHQ -DNVHEXGRXFKRYDWHOHNWULFNpSHVWDYQtN\"([LVWRYDODWHRUHWLFNiPRåQRVWåH SHVWDYQtNRYp PRWRU\ VH PRKRX YOLYHP LQGXNFH GR NDEHORYêFK ålo ]HMPpQD SLPLPRiGQêFKVWDYHFKYHGHQtSRRWRþLWD]S$VRELWQHKRGX9ê]NXPQê~VWDY na problému pracoval dlouhou dobu a došel pak k]iyux åh QHEH]SHþt nehrozí. Na trati byl nasazen první reléový poloautoblok s klasickými relé. Celý ~VHNWUDNFH3O]H+RUDåRYLFHSHGPVWtE\OGRNRQþHQYURFH3R]GML E\ODWUDNFHSURWDåHQDDåGRýHVNêFK%XGMRYLF 'ionryp]deh]shþrydft]dt]hqt 'ionryp]deh]shþrydft]dt]hqt3o]h&khe 9ê]QDPQêP PH]QtNHP VH VWDOR EXGRYiQt GiONRYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt '== 3O]H &KHE WHKG\ VH SRXåtYDO Qi]HY GLVSHþHUVNi FHQWUDOL]DFH3HYiåQMHGQRNROHMQiWUD"3O]H&KHEVHVWDOD~]NêPSURILOHP ýw\l Y\EXGRYDQp YêK\EQ\ VLFH VLWXDFL ]OHSãLO\ DOH QHY\HãLO\ 8YDåRYDOR VH o]gyrxnrohmqqt WUDW 1D trati ale byly úseky se špatným skalnatým terénem, MHMLFKå]GYRXNROHMQQtE\Y\åDGRYDORQDGPUQpQiNODG\DWHUPtQGRNRQþHQtE\ 88

90 E\O StOLã Y]GiOHQê 3R]GML E\OR UHDOL]RYiQR SRX]H ]GYRXNROHMQQt Y úseku 3O]H.R]ROXS\D&KHE/LSRYi =URGLODVHQDWHKGHMãtGREXRGYiåQiP\ãOHQNDQDVDGLWQDWUDWLPRGHUQt ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLNX YþHWQ GiONRYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt 3U$NRSQtN\ WpWR P\ãOHQN\ VH VWDOL WL SUDFRYQtFL WHKGHMãt 6SUiY\ GUiK\ Y Plzni,QJ %RKXPLO %RFKiN,QJ0LORã 'HFNHU D $ORLV +UXEHã 3R]GML VH SLGDOL L GDOãtDOHRGS$UF$WpWRWHFKQLN\E\ORYtFHQHåMHMLFKSt]QLYF$2GS$UFL~P\VOQ SRåDGRYDOL QHVP\VOQ Y\VRNp SDUDPHWU\ SURSXVWQRVWL D NODGOL GDOãt SHNiåN\ 7DN QDStNODG GRãOR NWRPX åh E\OR QXWQR XYDåRYDW QD WUDWL VþW\SRMPRYêP DXWREORNHPNWHUêDOHQLNG\QHE\OGRVWDWHþQY\XåLW 'tn\rvreqtvwdwhþqrvwlkuvwn\sudfryqtn$vhqdnrqhfsrgdlorqhpråqp =DþDO VH ]SUDFRYiYDW HWDSRYê SURMHNW QD FHOp ]Dt]HQt YHGRXFtP SURMHNþQtKR týmu Sudopu se stal Ing.%RKXPLO %RFKiN GtYH WHFKQLFNê QiPVWHN QiþHOQtND VOXåE\ VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ (WDSRYê SURMHNW E\O schválen %\OR MDVQp åh YODVWQt GiONRYp RYOiGiQt PXVt EêW GRYH]HQR D MLQp rozhodnutí vwp GRE QHPRKOR EêW QHå ]Dt]HQt GRYp]W ] bývalého SSSR. Na pomoc prosurmhnwryiqt GDOãtFK VWXS$ GRNXPHQWDFH E\OL SL]YiQL VSHFLDOLVWp /HQLQJUDGVNp NDQFHOiH*LSURWUDQVLJQDOVYMD] =DGiYDFt SURMHNW E\O Y\SUDFRYiQ vuhnrugqtgrede\ovfkválen. %\OR UR]KRGQXWR åh WUD"RYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt EXGH þhvnrvoryhqvnp VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt Då QD ]GYRXNROHMRYDQê ~VHN 3O]H.R]ROXS\ D VWDQLFL 0DULiQVNp /i]q EXGH VRYWVNp 'ionryp ]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQtEXGHURYQåVRYWVNp VWp GRE VH URGLO YH 9ê]NXPQpP ~VWDYX GRSUDYQtP 9Ò' QRYê univerzální autoblok (pro odborníky - se soubory FID a KAV). Autory byli Ing.3RXS&6F,QJ Kyjovský, CSc. a Ing. Faran, CSc.. Tento autoblok však E\OR WHED RG]NRXãHW 3URWR E\OR UR]KRGQXWR MHM ]DEXGRYDW na jednokolejném~vhnx.rwhury6wduê3o]hqhf%\osrvwdyhqmdnrþw\]qdnê napájecí frekvence byla zvolena odlišná odvwtgdyp WUDNFH D WR +] 1D ~VHNX VH GORXKRX GREX RYRYDOR D ]NRXãHOR =Dt]HQt E\OR XYHGHQR GR provozu vþhuyhqfl URNX 9êVOHGN\ VH VWDO\ SRGNODGHP SUR SURMHNWRYiQt WRKRWRDXWREORNXQDWUDWL3O]H&KHEDSR]GMLY rámci celé republiky. 'ionryp RYOiGiQt POR EêW S$YRGQ W\SX 3ý'& þivwhþq V SRODUL]RYDQêPLNyG\QDNRQHFE\ORQDKUD]HQRPRGHUQMãtPþLVWIUHNYHQþQtP ]Dt]HQtPý'&0VHNWHUêPDOHDQLY6665]DWtPQHE\O\SRWHEQp]NXãHQRVWL 7DNp ~VWHGQt VWDYGOR QDQDãt åigrvw E\OR SHSUDFRYiQR SURWL S$YRGQtPX WODþtWNRYpPX QD RYOiGiQt PDQLSXOiWRU\ V RGGOHQêP WDEOHP D DXWRPDWLFNêP záznamem grafikonu. 3UR UHDOL]DFL DNFH E\OR WHED Y\SURMHNWRYDW D UHDOL]RYDW L NRPELQRYDQê dálkový kabel a napájecí kabel 6 kv, 75Hz. 1DSiMHQt +] SLQHVOR GRVW NRPSOLNDFt 1DStNODG WHKGHMãt PRWRU\ HOHNWULFNêFK SHVWDYQtN$ QHY\KRYRYDO\ SURWR VH UR]KRGOR Y mezilehlých VWDQLFtFKSRXåtWSURSHVWDYQtN\VWHMQRVPUQpQDSiMHQt9 3URYiGFt SURMHNW Y\SUDFRYiYDOD VNXSLQD,QJ $OHQ\ 9\PWDORYp zsrgqlnx $XWRPDWL]DFH åhoh]qlþqt GRSUDY\ $ä' ]D VSROX~þDVWL VRYWVNêFK H[SHUW$3URMHNWE\ORWHEDþDVWRPQLWDXSUDYRYDW96665QDStNODGQH]QDOL UR]H] YêPQ QiVLOQp SHVWDYHQt YêPQ\ YR]LGOHP 7DNp MHMLFK ]DSRMHQt SHMH]G$ E\OR KRGQ EHQHYROHQWQt 8Ni]DOR VH åh QHO]H DQL XYDåRYDW R WRP DE\ QDS RGYUDWQp YêPQ\ E\O\ ]DYi]iQ\ MHQ našimi elektromagnetickými 89

91 ]ipn\ MHOLNRå QDStNODG SL XORPHQt KiNX ]ipnx PRKOR EêW PDQLSXORYiQR syêpqrx DQLå E\ WR ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt ]MLVWLOR 3URWR E\O\ QDVD]HQ\ upravené elektromagnetické zámky snrqwurorxmd]\n$y]ru6665 Stavba navíc dostala do vínku QRYRX QiYVWQt soustavu a bylo postaráno o další problémy. Problé- P\ VH HãLO\ D Y\HãLO\ Dne Státní komise pro LQYHVWLþQt YêVWDY bu povolila zahájení stavby. V roce 1964 se Obr. 33 Elektromagnetický zámek vzor SSSR SURYiGO\QNWHUp StSUDYQpSUiFHDYSU$EKXURNX]DþDODYODVWQtYêVWDYED *HQHUiOQtP GRGDYDWHOHP VH VWDO SRGQLN $ä' NWHUê QDVDGLO QD SUiFH PRQWiåQt ]iyrg\ 3UDKD.ROtQ D %UQR =iyrg 3UDKD UHDOL]RYDO NDEHO N9 závod Kolín práce na]deh]shþrydftp]dt]hqty~vhnx3o]h6yrmãtq]iyrg %UQR YH ]EêYDMtFt þivwl WUDWL.URP WFKWR ]iyrg$ ]GH SUDFRYDOD DGD VXEGRGDYDWHO$YþHWQMHGQRWHNGUiK\6WDYEXtGLO]YOiãWQtãWiE 1D VWDYEX VH ]DþDO GRGiYDW PDWHULiO D E\OR KR RSUDYGX KRGQ 3HSRþWHQRYODN$R padesáti vozech. 3UREOpP$ VWiOH SLEêYDOR 6RXERU\ WUD"RYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt (prorgeruqtn\ Y]SRPtQDQp ),' D.$9 VH XNi]DO\ ODELOQt E\O\ VWDåHQ\ D upravovány. Stojany dálkového ovládání se musely zywãt þivwl SHGODW 3HGOiYDO\VHUR]YDGþHNWHUêPQHVYGþLODIUHNYHQFH+]DGDOãtYêUREN\ %\OR WHED GRHãLW RFKUDQX SURWL YOLYX VWtGDYp WUDNFH D SRGREQ 1D HãHQt VH SRGtOHOLLVRYWãWtH[SHUWL,QJ1RYLNRY,QJ8VSHQVNLM,QJ%DENLQDNUiWNRGREL další. 7pP QHSHNRQDWHOQê SUREOpP VH REMHYLO SL ]DStQiQt NDEHOX N9 75+] 3L plsrmhqt QNROLND WUD"RYêFK ~VHN$ VWRXSO MDORYê NDSDFLWQt SURXG vndehox WDN åh PXVHOR EêW]DStQiQt]DVWDYHQR 7R E\OR YGRE NG\ ]Dt]HQt POR EêW MLå RåLYRYiQR HãHQt VH QDãOR YSRXåLWt VWDQLþQtFK NRPSHQ]DþQtFK tlumivek. Ty byly vyrobeny vwpp]i]udþqppwhuptqxdgryiåhq\qdvwdyexl R QHGOtFK D VYiWFtFK.DEHO VH XYHGO SRG SURXG D ]DþDOR RåLYRYiQt ]Dt]HQt 9ãH E\OR DOH ]SRåGQR D WDN SRGQLN $ä' SRYRODO WHFKQLN\ D LQåHQêU\ ] celé UHSXEOLN\ 7DNp GUiKD QDVDGLOD QD YODVWQt SH]NXãRYiQt SUDFRYQtN\ ]H YãHFK 6GORYDFtFKD]DEH]SHþRYDFtFKGLVWDQFt Všechno nakonec (jako vsrkigfh GREH GRSDGOR 6WDYED E\OD VODYQRVWQ XYHGHQD GR provozu v jedenáct hodin patnáct minut. Byla uvedena dosuryr]x SUYQt D GORXKRX GREX MHGLQi GiONRY RYOiGDQi WUD" veêydopp ýhvnrvoryhqvnx ]3O]Q GR &KHEX 'RED YêVWDYE\ GYD URN\ E\O YêNRQNWHUêVHQHSRGDLORGRVXGSHNRQDW 90

92 2EU2YOiGDFtVW$OQiKUDGQtREVOXK\6WtEUR =Dt]HQt VH SOQ RVYGþLOR =~VWHGQtKR VWDYGOD O]H tglw FHORX WUD" Då navwdqlfh 3O]H-LåQt SHGPVWt.LPLFH.R]ROXS\ UHOpRYi ]Dt]HQt WFKWR VWDQLFE\ODEXGRYiQDPLPRDNFL'==QDS.LPLFHE\O\]DSQXW\Y roce 1963) a 0DULiQVNp/i]QMHMLFKåSURYR]MHDOHQDVWDYGOHNRQWURORYiQ=DMtPDYRVWtMH QD ~VWHGQtP VWDYGOH DXWRPDWLFNê ]i]qdp JUDILNRQX ÄSRMH]GRJUDI³ NWHUê pracuje na elektromagnetickém principu swlvnryêpl NODGtYN\ 'QHV MLå na~vwhgqtpvwdygohe\o\grsoqq\srþtwdþhnwhupdohpdmtlqirupdþqtixqnfl VRXSLV\YODN$DSRGREQDQHMVRXQDSRMHQ\QDt]HQtSURYR]X VURFH E\OD GRNRQþHQD UHNRQVWUXNFH þw\srmprypkr DXWREORNX nawpwrwudwlqdwtsrmpryê=dt]hqtwudw3o]h&khevhgrþndorurnxd WDNpGtN\GREUp~GUåESUDFXMHMLåQHXYLWHOQRXGREXSHVOHW 'DOãtGiONRYRYOiGDQi]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt =DYiGQtGDOãtFKGiONRYRYOiGDQêFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQtQDVHEH nechalo vfhopuhsxeolfhþhndwgorxkiopwd VQDãtREODVWLMDNMLåE\ORXYHGHQRQDMLQpPPtVWSRDNWLYDFLUHOpRYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt 6WRG E\OR ] této stanice realizováno dálkové RYOiGiQt VWDQLFH &KRWãRY SRPRFt ]Dt]HQt 7=' 1iVOHGQE\ORY roce 1992 ]NRXãHQR D SR]GML XYHGHQR GR provozu dálkové ovládání výhybny Radonice ]H VWDQLFH 'RPDåOLFH -HGQDOR VH R ]Dt]HQt W\SX )67 VH ]DEH]SHþHQêP SHQRVHP YêUREHN ILUP\ $OVWRP %UøQGE\ 'iqvnr GtYH 6DVLE 5DLOZD\ 'HGLFRQDV'DOãtGiONRYpRYOiGiQtW\SX7='E\ORUHDOL]RYiQRQDWUDWLýHVNp %XGMRYLFH 9HVHOt YH YêK\EQ'REHMRYLFH s ovládáním z&krwêþdq D YHYêK\EQ1HSODFKRYV ovládáním z Dynína. 91

93 'DOãtYêVWDYEDQRYMãtFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQt 0RGHUQMãt VWDQLþQt UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt VH EXGRYDOD MLå YêKUDGQ YEORNRYpP SURYHGHQt V UHOpRYêPL EORN\ D YWãLQRX V þtvolfryêp RYOiGiQtPVWDYQtFHVWYROERXNRPELQDFHþtVHO0RQWRYDODVHL]MHGQRGXãHQi UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt QD]YDQi 7(67 3R]GML VH ]DþDOD REMHYRYDW ]Dt]HQt K\EULGQt WM þivwhþq HOHNWURQLFNi þivwhþq UHOpRYi D L HOHNWURQLFNi (viz další kapitola). 2 QNWHUêFK WFKWR VWDQLþQtFK ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQtFK E\OD MLå zmínka vndslwroh R 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOQiFK -HGQDOR VH ouhopryi VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 3ODV\ 6WDNRY 7HPRãQi9HMSUQLFH1RYi9HVXý%&KRWãRY SR]GMLLGiONRYpRYOiGiQt7=']H Stoda), Stod (1988), Putim (1993). V souvislosti shohnwulilndft WUDW ]+RUDåRYLF SHGPVWt GR ýhvnêfk %XGMRYLF E\O\ SURYHGHQ\ MHQ QHMQXWQMãt ~SUDY\ ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt ]HMPpQD YêVWDYED VYWHOQêFK QiYVWLGHO D UHOpRYpKR SRORDXWREORNX Pro zajímavost - první vlak s elektrickou lokomotivou z&khex GR ýhvnêfk %XGMRYLF MHO YtMQX 6WDQLþQt UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt VH UHDOL]RYDOD MHQ MHGQRWOLY 7DN E\OR YURFH DNWLYRYiQR WRWR ]Dt]HQt vevwdqlftfk+oxerniqdg9owdyrxd1hpdqlfhvrxþdvqe\ouhdol]ryiqwud"ryê VRXKODVPH]LREPDVWDQLFHPLDY roce 1969 ve stanici Katovice. 9êUD]QMãt QiU$VW QDVWDO NG\å VH YURFH ]DþDO PRGHUQL]RYDW W]Y MLåQt WDK zýhvnêfk %XGMRYLF GR -LKODY\ 9 rámci této akce bylo vybudováno YWãt PQRåVWYt UHOpRYêFK VWDQLþ QtFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQtD následovala elektrizace tahu. 3UYQt HOHNWUL]RYDQê ~VHN ýhvnp %XGMRYLFH &KRWêþDQ\ E\O uveden do provozu V rámci modernizace tahu E\ODY\EXGRYiQDVWDQLþQtUHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt.DUGD ãryd HþLFH &KRWêþDQ\ âhywtq UHNRQ struováno v roce 1992) Horusice (1972), Jarošov nad1håiunrx 3R]GML QD tomto tahu SLE\OD GDOãt VWDQLþQt UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt D WR Jihlávka (1982), Veselí nad /XåQLFt '\QtQ 'REHMRYLFH DOH WDNp Kamenný Malíkov (1982) a Velký 5DWPtURY NGH MLå GtYH byla klasická reléová zabez- SHþRYDFt]Dt]HQt 2EU0RQWiåY reléové místnosti 92

94 VPH]LVWDQLþQtP ~VHNX 9HVHOt QDG /XåQLFt 6REVODY E\O QD zastávce tshf Y\EXGRYiQ YOpWHFK SUYQt SHGFK$GFH DXWRPDWLFNpKR KUDGOD 1iYUK SURYHGO,QJ )UDQWLãHN )LDOD =DSRMHQt Y\XåtYDOR REYRG$ UHOpRYpKR poloautobloku. První prototyp automatického hradla AH83 byl uveden do provozu v~vhnx ýtþhqlfh 3URWLYtQ Y roce Ke schválení AH83 došlo þm 9H VWDQLFL 3RþiWN\ äluryqlfh E\OR DNWLYRYiQR ]Dt]HQt 7(67 $NWLYRYiQD E\OD L GDOãt ]Dt]HQt NWHUi DOH GQHV MLå SDWt GR REYRGX 66=7 Jihlava. Ve stanici Hluboká Zámostí bylo vurfhdnwlyryiqr]dt]hqt7(67 1D '== QDYD]RYDOR GRNRQþHQt WDKX Cheb - Sokolov, NGH VH XYiGOD dosuryr]x VWDQLþQt UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 7UãQLFH.\QãSHUN Dasnice) a universální autobloky vopwhfkdå7. VOpWHFK Då VH EXGRYDOR D UHNRQVWUXRYDOR YWãt PQRåVWYt ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt YUiPFL DNFH ]YêãHQt YêNRQQRVWL D þivwhþqpkr ]GYRXNROHMQQtWDKXý%XGMRYLFHýtþHQLFH7HPHOtQAkce byla vyvolána výstavbou atomové elektrárny Temelín. Tak bylo v roce 1988 vybudováno VWDQLþQtUHOpRYp]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt=OLYYURFHýtþHQLFHDWpåQRYp UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt YH VWDQLFL âhywtq ]GYRXNROHMQQt 'ioh E\OD Y\EXGRYiQD ]Dt]HQt 7(67 Y=iERt D 7HPHOtQX REY roce 1988). 3RX]H UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 'tyþlfh VH SR ]DVWDYHQt VWDYE\ WRKRWR ]Dt]HQtDU$]QêFK]PQiFKGRþNDORRåLYHQtDåY roce HONiDNFHSUREKODQDGYRXNROHMQpWUDWL3O]H%HURXQKODYQY létech Då 9H YãHFK VWDQLFtFK E\OD Y\EXGRYiQD UHOpRYi VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt D QD NDåGp WUD"RYp NROHML EDQDOL]RYDQê RERXVPUQê automatický blok. ZGDOãtFKYWãtFK]Dt]HQtSLSRPHPHVWDQLþQtUHOpRYp]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 3O]H VWDYGOR GiOH %HURXQ NWHUp VH MLå YtFHNUiW UHNRQVWUXRYDOR UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt 9HONp +\GþLFH 3O]H 5DGEX]D'RPDåOLFH.ODWRY\ V souvislosti sshghohnwul]dþqtpl~sudydplqdwudwl3o]h.odwry\ byla vopwhfkdåsuryigqdprghuql]dfh]deh]shþrydftfkdvgorydftfk ]Dt]HQt YWRPWR ~VHNX %\OD WDN Y\EXGRYiQD UHOpRYi ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt &KOXPþDQ\ X 'REDQ 3HãWLFH ]Dt]HQt 7HVW 'REDQ\ Švihov (1995) a dále automatická hradla v~vhnx'redq\3hãwlfhâylkry.odwry\ 1iVOHGQ E\OD GQH QD ~VHNX 3O]H.ODWRY\ XYHGHQD do provozu elektrická trakce. 5HDOL]RYDOD VH L GDOãt ]Dt]HQt 7(67 QD WUDWL 3O]H +RUDåRYLFH SHGPVWt, ve Starém Plzenci (1995), Blovicích (1996). Za zmínku stojí ]HMPpQD ]Dt]HQt 7(67 Y1H]YVWLFtFK SURVLQHF NWHUp Pi MDNR SUYQt ovládání zglvsohmhmhgqrwqpkrrevoxåqpkrsudfrylãw 'DOãt]Dt]HQt 7(67 E\OD LQVWDORYiQD YPHQãtFK VWDQLFtFK R QNWHUêFK byla zmínka vvrxylvorvwl VH 6GORYDFtPL D ]DEH]SHþRYDFtPL GtOQDPL 3O]H Jedná se o.wqry%uiqlfhýtåryrxd3tvhn VURFH QD WUDWL 0DULiQVNp /i]q.duory\ 9DU\ XYHGOD ILUPD AK signaldvgrsuryr]xgionrypnrqwuro\vh]dt]hqtpremote DVRXþDVQ ]GH E\OR LQVWDORYiQR QNROLN VDPRYUDWQêFK YêK\EHN.RQWURO\ MVRX VWDåHQ\ dovwdqlfh%hþryq72egreqp]dt]hqtmhyreodvwl9lpshundwud"6wudnrqlfh - Volary). 93

95 =D ]PtQNX VWRMt åh NG\å SRGQLN $ä' Y\URELO SUYQt GYD SURWRW\S\ HOHNWURQLFNêFKSHMH]G$ byl jeden z nich zkoušen na zastávce Obora, na trati 3O]H ädwhf NP 'RSURYR]X E\O XYHGHQ 'DOãtFK SW HOHNWURQLFNêFKSHMH]G$E\ORDNWLYRYiQRQDWUDWL&KHEVWiWQtKUDQLFH veot]nrvwl 3RPH]t 7\WR SHMH]G\ MVRX W\SX 6LHPHQV D Y\XåtYDMt SRþtWDþ$ QiSUDY 'DOãt HOHNWURQLFNp SHMH]G\ MVRX Y provozu vreyrgx 66=7 ýhvnp %XGMRYLFH D WR YWUD"RYpP ~VHNX 9HVHOt 'RRY GiOH YH 9þHOQp D v.dphqqpp ÒMH]G 9.DUGDãRY HþLFL MVRX Y provozu další dva, zqlfkå jeden v km 14,078 pracuje s automatickými závorami PINTSCH-BAMAG. Další SHMH]G\EXGRXXYHGHQ\GRSURYR]XQDWUDWLýHVNp%XGMRYLFH+RUQt'YRLãW vgrkohgqpgre 3HFKRGNHOHNWURQLFNêPVWDQLþQtPDWUD"RYêP]Dt]HQtP 9ê]QDPQRX D SU$NRSQLFNRX VWDYERX E\O þlvw HOHNWURQLFNê DXWREORN FELB výrobek firmy Alstom, BrøQGE\ 'iqvnr GtYH 6DVLE 'HGLFRQ 5DLOZD\ DV3U$NRSQtNHP]DYHGHQtWpWRWHFKQLN\E\O,QJ)UDQWLãHN)LDODSUDFRYQtN6O 2 5HDOL]DFL ]DMLã"RYDOD ILUPD 6D= 3O]H VSRO V UR 9H YODVWQtP WUD"RYpP ]Dt]HQt QHMVRX UHOp D MHGQRWOLYp RGGtO\ DXWREORNX MVRX SURSRMHQ\ RSWLFNêP NDEHOHP )LUPD WRWR WUD"RYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt UHDOL]RYDOD v~vhnx.rwhury6wduê3o]hqhfyurfh2yryiqtixqnftdxwreornxe\or SRPUQQiURþQpDDXWREORNSURãHOGORXKRGREêPL]NRXãNDPLMHMLFKåWtKDOHåHOD na Ing.9iFODYX 0DUHãRYL SUDFRYQtNX 2 D QD 9Òä 1D ]inodg ~VSãQpKR YêVOHGNX ILUPD 6D= 3O]H VSRO V UR ]DMLã"RYDOD YURFH ãpiprqwiå D RåLYRYiQt WRKRWR W\SX DXWREORNX SUR ILUPX $ä' Y úseku Svitavy - Opatov - Zádulka nakodyqtpnrulgrux%uqrýhvni7heryi 2EU3O]HMLåQtSHGPVWt9OHYRREVOXåQpSUDFRYLãW(7% YSUDYRMHãWQDHDNWLYRYDQpVGORYDFt]Dt]HQt+,&20D XSURVWHGNODSNRYê]DSRMRYDþÄ$LGD³ 8 VWDQLþQtFK ]DEH]SHþRYDFtFK]D t]hqt QHQt MHGQRWQê názor na to, která ]Dt]HQt O]H MLå SRYDåRYDW ]D þlvw elektronická. První elektro- QLFNpVWDQLþQt]DEH] SHþRYDFt ]Dt]HQt v hybridním (kombinovaném) provedení (tj.mhãw VXUþLWêP SRþWHP UHOp E\OR v našem regionu postaveno ve stanici 3O]H -LåQt SHG PVWt -HGQDOR VH o typ ETB 6WDYEX UHDOL]RYDO SRGQLN $ä' s.r.o. a firma KTA technika, s.r.o. 3O]H =Dt]HQt POR MDNR SUYQt YUHSXEOLFH MLå GiONRYp RYOiGiQt ]H stanice 3O]HKO n. (Radbuza). Do provozu bylo uvedeno koncem dubna

96 VVRXþDVQp GRE SUREtKi UR]ViKOi YêVWDYED YREODVWL MLåQtFK ýhfk nawudwl ýhvnp %XGMRYLFH +RUQt 'YRLãW MDN EXGH XYHGHQR Y jiné kapitole. VUiPFL WpWR VWDYE\ E\OR MLå XYHGHQR GR SURYR]X HOHNWURQLFNp VWDYGOR ILUP\ 6WDUPRQ&KRFH VUR W\SSSZK-98 D WR GQH YH VWDQLFL 9þHOQi D QiVOHGQ VWHMQp VWDYGOR YH VWDQLFL.DPHQQê ÒMH]G X ýhvnêfk %XGMRYLF -HGQi VH URYQå RNRPELQRYDQp HOHNWURQLFNp ]Dt]HQt VþiVWPL NWHUp REVDKXMt UHOp =Dt]HQt MH XUþHQR SUR SRXåLWt YH VWDQLFtFK GR GYDFHWL YêPQ VSURVLQFLE\ORXYHGHQRGRSURYR]XGDOãt]Dt]HQtNWHUpP$åHEêW SRYDåRYiQR ]D þlvw HOHNWURQLFNp D WR VWDYGOR W\SX ESA 11 ve stanici 1HPDQLFH-HOLNRåWRWRVWDYGORMHYRYRYDFtPSURYR]XMHYHVWDQLFLSDUDOHOQ Y\EXGRYiQR L MLå VFKYiOHQp ]Dt]HQt (7% NWHUp EXGH XUþLWRX GREX NRQWURORYDW þlqqrvw]dt]hqt(6$9êvwdyexsuryhgodilupd6d=3o]hvsrov r. o., vlastní HOHNWURQLFNp]Dt]HQtGRGDODDRåLYLODILUPD$ä'3UDKDVUR 9ãHFKQD MPHQRYDQi VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt MVRX REVOXKRYiQD SRPRFt GLVSOHMH SRþtWDþH WDN ]YDQpKR MHGQRWQpKR REVOXåQpKR SUDFRYLãW (JOP). 2EGREQi ]Dt]HQt VH EXGRX UHDOL]RYDW YL] GiOH QD WDKX ýhvnp %XGMRYLFH +RUQt 'YRLãWLY obou koncových uzlech a projektuje se další HOHNWURQLFNp]Dt]HQtSURVWDQLFL&LWLFH 95

97 Stav v roce tãH VH URN D EOtåt VH SHORP WLVtFLOHWt -H SURWR YKRGQp Y tomto Yê]QDPQpP URFH XGODW PDORX UHNDSLWXODFL RUJDQL]DFH D VRXþDVQpKR VWDYX Y\EUDQpVGORYDFtD]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\Y]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFKiFK 1HMVWDUãt]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt 3RGtYHMPHVHQHMGtYHQDWRMDNiQHMVWDUãt ]Dt]HQt E\OD QHER MVRX Y provozu v regionu. VREODVWL]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFKVHY\VN\WRYDO\ VQDG YãHFKQ\ W\S\ ]DEH]SHþRYDFtFK ]Dt]HQt které se objevily veêydopp ýhvnrvoryhqvnx %RXOLYê UR]YRM ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ PO DOH za následek jejich nahrazování novými ]Dt]HQtPL =DþiWNHP URNX StOLã RSUDYGX VWDUêFK PX]HMQtFK ]Dt]HQtY západních a MLåQtFKýHFKiFKQH]$VWDOR 1D QNWHUêFK WUDWtFK MHãW GORXKRX GREX ]$VWDOD QPHFNi PHFKDQLFNi QiYVWLGOD 1D WUDWL.ODWRY\äHOH]Qi5XGDMDNXYiGt,QJ6FKHLQKHU E\OR PRåQR YLGW VWDUp EDYRUVNp PHFKDQLFNp SHGYVWL -HMLFK WHUþ VH YGUXKp SROR]H VORåLO dowydux ãlsn\ 3RVOHGQt WDNRYi SHGYVW ]$VWDOD na dnes zrušené trati Cheb - Waldsassen a byla MDNR PX]HMQt QD åigrvw QPHFNp VWUDQ\ odvezena do SRN. Na obrázku je další typ EDYRUVNpSHGYVWLV pomocným ramenem. Podobnou raritou byl dlouho i poslední QPHFNê PHFKDQLFNê SHVWDYQtN YH stanici +i]oryqdyêpqþ 2EU%DYRUVNiSHGYVW 3RVOHGQt ]Dt]HQt SA12 bylo demontováno asi v roce 1975 ve stanici 7HSOLþNDWUD"0DULiQVNp/i]Q.DUORY\9DU\ VURFHE\ORGHPRQWRYiQRVWDYGORW\SXGötz YHVWDQLFL7HPRãQi 3RVOHGQt VWDYGOD WRKRWR W\SX SRFKi]HMtFt ] roku 1902 byla demontována ve stanici Kryry v roce HVWDQLFL1HMGHNMHGDOãtKLVWRULFNp]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt] roku

98 2EU6WDYGORYêStVWURMYHVWDQLFL1HMGHN2EU2EGREQêStVWURMEH]NU\WX VGRSUDYQt NDQFHOiL MH tgtft StVWURM NWHUê VH REVOXKXMH URYQå ÄKLVWRULFN\³9êSUDYþtQHMGtYHQDVWDYGORQD]QDþtNROHMVLJQDOLVWDX]DYH]iYU YêPQ D WHSUYH SRWRP YêSUDYþt REVORXåt QiYVWQt YORåNX 6WDQLFH Pi L GDOãt ]YOiãWQRVWL QDStNODG VWiOH QHPi RGMH]GRYi QiYVWLGOD.G\VL POD QPHFNi PHFKDQLFNi YMH]GRYi QiYVWLGOD D SHGYVWL D QD VWDYGOHFK E\O\ NR]OtN\ ssindplrnwhuêfksdpwqtflwyugtåhvhmhgqdorrw\seinheit7dwrqiyvwlgod E\OD MLå Y\PQQD ]D VYWHOQi 1D WpWR UHNRQVWUXNFL E\OR NUiVQp WR åh vgrsudyqtndqfhoile\o\srqhfkiq\xnd]dwhohsrvwdyhqtqiyvwlghoy]ru'5wm VNtQN\ VRWRþQRX FORQNRX QD NWHUp MH V\PERO UDPHQH QiYVWLGOD'5 5DPHQR je vsror]h ÄVW$M³ QHER ÄYROQR³ SRGOH SRVWDYHQt QiYVWLGOD GQHV MLå RYãHP VYWHOQpKR 6WDYGOD 3414 MVRX MHãW YH VWDQLFtFK %HþRY QDG 7HSORX ] roku 1918 UHNRQVWUXNFH.D]QMRY]URNXUHNRQVWUXNFHVWDYGODURN VWDYGODURN3RGERDQ\] roku 1922 (rekonstrukce 1962) VMLåQtFK ýhfkifk YH VWDQLFL 1RYp +UDG\ GRåtYDMt VYRMH SRVOHGQt GQ\ VWDYGORYp StVWURMH D tgtft StVWURM ]URNX FRå MH SDWUQ UHNRUG vgpofhsuryr]x]dt]hqt 1HMVWDUãt]iYLVOpVWDYGOR 5007 z roku 1905 je ve stanici Omlenice. 1HMVWDUãt ~VWHGQt VWDYGOR MH +i]ory ] roku 1910 (rekonstrukce 1955). 97

99 =H VGORYDFtFK ]Dt]HQt MVRX XUþLWRX UDULWRX KRGLQ\ QD YêSUDYQt EXGRY =HOHQi /KRWD NWHUp PDMt KRGLQRYê VWURMHN XYQLW EXGRY\ D SRK\E UXþLþHN naflihuqtnxqivwxslãwmhryoigiqsrprfteryghq$ 3HKOHGQNWHUpY\EUDQp]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\ 8UþLWê REUi]HN R VWDYX ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ XND]XMH QiVOHGXMtFt tabulka. Jsou vqty\eudqisrx]hqnwhuifkdudnwhulvwlfni]dt]hqtph]lqlpll ÄRKURåHQp GUXK\³ MDNR PHFKDQLFNi QiYVWLGOD D PHFKDQLFNp SHMH]G\ ÒGDMH E\O\ SHY]DW\ ]SDVSRUWQt SRþtWDþRYp HYLGHQFH MHGQRWOLYých SSZT, stav leden roku HKOHGY\EUDQêFKGUXK$]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\N SSZT N á z e v zdt] e n í 3O]H Cheb ý%xg Celkem jovice 0HFKDQLFNiQiYVWLGOD HFKDQLFNpSHMH]G\ $XWRPDWLFNpSHMH]G\FHONHP z toho typ VÚD zwrkrw\s$ä' z toho typ SSSR z toho elektronické z toho se závorami z toho bez závor (OHNWURPHFKDQLFNptGtFtStVWURMH HFKDHOPHFKVWDYGORYpKUDGOStVWURMH HFKDHOPHFK~VWHGQtDtGtFtVWDYGOD %XEQRYpStVWURMH Kozlíky HOpRYi]DE]Dt]HQt$ä'D HOpRYi]DE]Dt]HQt7( \EULGQtDHOHNWURQLFNiVWDQLþQt]Dt]HQt UD"RYpNROHMHV autobloky (km kolejí) 170, ,3 Tr. koleje s automatickými hradly (km kolejí) 50, ,3 Tr. koleje sstprxyd]erxvrxkodv\ 15,9 0 33,6 49,5 (km kolejí.) Tr. koleje s poloautobloky (klasické. reléové) 155,3 61,2 197,1 413,6 (km kolejí) 1H]DEH]SHþHQpWUD"RYpNROHMHNPNROHMt 364,8 487,6 628,8 1481,2 98

100 ,QYHVWLþQtDNFHY roce RN MDNR MLå QNROLN URN$ SHG WtP QHQt ERKDWê QD LQYHVWLþQt SURVWHGN\LQYHVWRYDQpGRåHOH]QLFH ZYê]QDPQMãtFK DNFt YQiPL SRSLVRYDQp REODVWL SUREtKi KODYQ PRGHUQL]DFHWUDWLýHVNp%XGMRYLFH+RUQt'YRLãWY rámci které se realizuje GiONRYiNDEHOL]DFHRSWLFNêLWUD"RYêNDEHODGRSURYRGQiVGORYDFtWHFKQLND YþHWQ WUD"RYêFK UiGLRYêFK V\VWpP$ 7UD" EXGH Y\EDYHQD PRGHUQt ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLNRX QNWHUp DNFH MLå SUREtKDO\ Y roce viz výše). VeVWDQLFtFK EXGRX SHYiåQ HOHNWURQLFNi NRPELQRYDQi ]Dt]HQt 6==. ILUP\ 6WDUPRQ VUR &KRFH 9~QRUX E\OR XYHGHQR GR SURYR]X WRWR ]Dt]HQt vevwdqlfl+ronrydslsudyxmhvh]dsqxwtwpkrå]dt]hqtyh9hohãtq9hvwdqlfl 5\EQtN EXGH HOHNWURQLFNp ]Dt]HQt (6$ ILUP\ $ä' 1DWUDWL EXGRX ]t]hqd DXWRPDWLFNi KUDGOD D SHMH]GRYi ]Dt]HQt YãH ]D SRXåLWt SRþtWDþ$ QiSUDY DoSURYR]X E\OD MLå XYHGHQD DXWRPDWLFNi KUDGOD $+ Y~VHNX 9þHOQi.DPHQQê ÒMH]G +RONRY 7UD" EXGH XPRåRYDW GiONRYp RYOiGiQt ]ýhvnêfk %XGMRYLF =Dt]HQt EXGH Y\EDYHQR GLDJQRVWLNRX 9QiYD]QRVWL EXGH HãHQ L X]HO ýhvnp %XGMRYLFH D X]HO +RUQt 'YRLãW YãH ]D SRXåLWt HOHNWURQLFNêFK ]Dt]HQt (6$ ILUP\ $ä' =Dt]HQt VWDQLFH +RUQt 'YRLãW VH SHGSRNOiGi aktivovat vpvtflnywqx, NG\å QD WUDWL QHEXGH ]t]hq DXWRPDWLFNê EORN V NyGRYiQtP EXGH WUD" jednou z nejmodeuqmly\edyhqêfk 5HDOL]XMH VH L YêVWDYED UHOpRYpKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt nafkrpxwryvnpp ]KODYt VHDRYDFt VWDQLFH &KHE D UHDOL]RYiQ\ EXGRX L QNWHUpPHQãtDNFH 1DWUDWL3O]HäDWHFVHQDVD]XMH]Dt]HQtLOCALE 98 firmy AK signal, DV 'R QNWHUêFK VWDQLF VH LQVWDOXMt VDPRYUDWQp YêK\EN\ D EXGXMt VH ]MHGQRGXãHQi VWDQLþQt ]Dt]HQt VRPH]HQêP SRþWHP VYWHOQêFK QiYVWLGHO RGYR]HQi ]H ]Dt]HQt 7(67 9ROQRVW WUDWL VH ]MLã"XMH SRPRFt SRþtWDþ$ QiSUDY ILUP\ $/&$7(/.RQWURO\ D QH]DEH]SHþHQp SRYHO\ VH SHQiãHMt SRPRFt ]Dt]HQt 5(027( ]DEH]SHþHQp SRYHO\ SRPRFt ]Dt]HQt 08=$ tgtft SRþtWDþ RYOiGiQt D NRQWURO\ MVRX VRXVWHGQ\ GR VWDQLFH %ODWQR X -HVHQLFH =Dt]HQtVSROXSUDFXMHLVH]Dt]HQtPYODNRYpKRGLVSHþHUD2/7,67DNWRE\O\MLå Y\EDYHQ\VWDQLFH3HWURKUDG.U\U\9URXWHN8YDåXMHVHY\EDYLWFHOê~VHNPH]L VWDQLFHPL.D]QMRYD.DãWLFH Obdobné aktivity se sledují na trati Nepomuk - Blatná. 'UiåQtSUDFRYLãWRGYWYtY]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFKiFKY roce GRãOR NH ]PQ REYRG$ PH]L 66=7 3O]H D ýhvnp %XGMRYLFH 'R VDKDO REYRG 66=7 ýhvnp %XGMRYLFH YH VPUX na3o]hdåshgåvw.rwhurydvpuhpqd3urwlytqdåshgvwdqlfl=glfhwme\o dán hranicemi bývalé SSZT Strakonice. Od VH KUDQLFH PH]L REPD správami vrátily do stavu, ve kterém byly vgre H[LVWHQFH 6GORYDFtFK D 99

101 ]DEH]SHþRYDFtFK GLVWDQFt WM YHVPUX QD 3O]H NRQþt REYRG 66=7 ýhvnp %XGMRYLFHSHGVWDQLFt+RUDåRYLFHSHGPVWtDVPUHPQD=GLFHSHGVWDQLFt %H]QLFH3RGUREQRVWLMVRXXYHGHQ\X jednotlivých SSZT. 66=73O]H 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ 3O]H MH SRGt]HQD 6SUiY GRSUDYQtFHVW\3O]H 3HGQRVWRXVSUiY\MHLQJ)UDQWLãHN'XVSLYD6tGORVSUiY\ MH6XãLFNiXOLFH3O]H Obvod66=73O]HMHNRKUDQLþHQYH VPUX QD&KHE VWDQLFt 3O]H -LåQt SHGPVWt YþHWQ YH VPUX QD ädwhf VWDQLFt 0ODGRWLFH YþHWQ VPUHP na3udkxvwdqlft%hurxqyþhwqvpuhpqd5dnryqtnvwdqlft5dnryqtnyþhwqd YHVPUXRG5DNRYQtNDQD%ODWQRX-HVHQLFHDåN%ODWQXX-HVHQLFH9HVPUX ze Zdic na ProtivíQ NRQþt REYRG SHG VWDQLFt%H]QLFH D GR REYRGX SDWt L WUD" /RFKRYLFH=DGQt7HEiPLPR9HVPUX]3O]QQDýHVNp%XGMRYLFHNRQþt obvod vvwdqlfl +RUDåRYLFH SHGPVWt YþHWQ D GDOãt KUDQLþQt ERG Y oblasti 'RPDåOLF MH VWDQLFH 3REåRYLFH PLPR =EêYDMtFt Y\PH]HQt REYRGX MH GiQR státní hranicí. 3RG 66=7 3O]H SDWt L RSUDYQD YODNRYpKR ]DEH]SHþRYDþH vornrprwlyqtp GHSX 3O]H NGH SUDFXMH OLGt 0i L GREH Y\EDYHQRX D ]NXãHQRX NDEHORYRX þhwx NWHUi Y\KOHGiYi D RGVWUDXMH SRUXFK\ NDEHO$ Disponuje dobrým technickým vybavením. VVRXþDVQpGRESRVN\WXMHVOXåE\L SSZT Cheb. 9URFH]DþQHSL66=7SUDFRYDWRSUDYQDUHOpY Klatovech. VVRXþDVQpGREPi66=73O]HSUDFRYQtN$ SSZT Cheb 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ &KHE MH SRGt]HQD 6SUiY GRSUDYQt FHVW\ 3O]H 3HGQRVWRX VSUiY\ MH,QJ)UDQWLãHN 9ODFK 6tGOR VSUiY\ je ve:ronhuryxolfly Chebu. -HGQRWNDSURYiGt~GUåEX]DEH]SHþRYDFtKR]Dt]HQtDY\EUDQpVGORYDFt techniky vreodvwl&khexoi]hvnpkrwurm~khoqtnxdmhkrrnrot Obvod 66=7 &KHE NRQþt VPUHP ] Chebu na Chomutov ve stanici Perštejn, VPUHPQDäDWHFYHVWDQLFL.DãWLFHVPUHPRGäDWFHQD3O]HYHVWDQLFLäLKOH NaWUDWL3O]H&KHEREYRGNRQþtSHGVWDQLFt3O]H-LåQtSHGPVWt1DWUDWL z3odqp X 0/ VPU 6WDNRY MH SRVOHGQt VWDQLFt YREYRGX VWDQLFH 3REåRYLFH Zbývající vymezení obvodu je dáno státní hranicí. 2EYRG]DKUQXMHLVRXNURPRXWUD"6RNRORY.UDVOLFHNGH~GUåEXURYQåSURYiGt SSZT Cheb. VUiPFL 66=7 &KHE SUDFXMH RSUDYQD YêPQQêFK GtO$ GR NRQFH URNX 1999 jediná neprivatizovaná v]isdgqtfk D MLåQtFK ýhfkifk SRG NWHURX SDWt RSUDYQD GtO$ XQLYHU]iOQtKR DXWRPDWLFNpKR EORNX 8$% RSUDYQD UHOp RSUDYQD YODNRYpKR]DEH]SHþRYDþH9=DRGURNXLRSUDYQDEORN$UHOpRYpEORN\ SHGWtPRSUDYRYDODILUPD6D=3O]HVSROV r. o.). 66=7PiQD]DþiWNXURNXFHONHPSUDFRYQtN$ 100

102 66=7ýHVNp%XGMRYLFH 6SUiYD VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ ýhvnp %XGMRYLFH MH SRGt]HQD6SUiYGRSUDYQtFHVW\ýHVNp%XGMRYLFH3HGQRVWRXVSUiY\MH$ORLV 5XW6tGORVSUiY\MHýHVNp%XGMRYLFH1HPDQLFNi 438. Obvod 66=7 ýhvnp %XGMRYLFH N ]DVDKXMH VPUHP QD 3UDKX Då doýhndqlf6puhpqd0rudyxnrqþt]d+ruqt&huhnytynp6puhp na3o]h NRQþt SHG +RUDåRYLFHPL SHGPVWtP =3URWLYtQD QD =GLFH NRQþt %H]QLFt YþHWQ WUDW QD5RåPLWiO SRG 7HPãtQHP 1D WUDWL ]%ODWQp NRQþt REYRGSHG1HSRPXNHP 66=7 GLVSRQXMH RSUDYQRX YODNRYpKR ]DEH]SHþRYDþH D KRGOi SHY]tW ]SWLSULYDWL]RYDQRXRSUDYQX]DEH]SHþRYDFtFKUHOp 66=7PiQD]DþiWNXURNXFHONHPSUDFRYQtN$. 26ä73O]HDGHWDãRYDQiSUDFRYLãW6ä7Y Plzni 3HGQRVWRX26ä73O]HMHRGMHMtKRY]QLNXLQJ9iFODY9\GUD -HMtP VtGOHP MH VWDUi þivw EXGRY\ HGLWHOVWYt DGUHVD3XUN\RYD XOLFH 3O]H9HGHQt26ä7MHþiVWHþQXPtVWQRYEêYDOêFKPtVWQRVWHFKVOXåE\ þivwhþq YPtVWQRVWHFK VGORYDFtFK SUDFRYLã" EêYDOp 6=' D MHãW YQNWHUêFK dalších. 6RXþiVWt 6ä7 MH L 6WHGLVNR UiGLRYp WHFKQLN\ NWHUp Pi SUDFRYLãW vremhnwx :HQ]LJRYD 7R Pi GQHV ]DPVWQDQF$ YþHWQ GHWDãRYDQêFK SUDFRYLã" Y Chebu, Mariánských Lázních, Klatovech a Zdicích. Dále má kabelový oddíl s pracovníky v Plzni a Chebu - celkem se jedná o 16SUDFRYQtN$ Obvod 26ä7 3O]H ]DKUQXMH SUDNWLFN\ FHOp ]isdgqt ýhfk\.rqfryê ERG VPUHPQD&KRPXWRYMH.OiãWHUHFQDG2KtVPUHPQDýHVNp%XGMRYLFHMVRX WR+RUDåRYLFHSHGPVWtVPUHPQD3UDKX%HURXQ]H=GLFGR3URWLYtQDMHWR %H]QLFH1DWUDWL]/RFKRYLFQD=DGQt7HEiREYRGNRQþtSHG=DGQt7HEiQt 9H VPUX ]%HURXQD QD 5DNRYQtN MH WR /XåQi X5DNRYQtND YþHWQ WUDWL na Blatno X -HVHQLFH 6PUHP ]3O]Q QD ädwhf MH SRVOHGQtP ERGHP VWDQLFH 3RGERDQ\ 26ä73O]HPiQD]DþiWNXURNXFHONHP]DPVWQDQF$ 'HWDãRYDQiSUDFRYLãWE\ODMLåSRSViQD-HGQiVHR,QWHJUDFHWHOHNRPXQLNDþQtVtWYHGRXFt,QJ9ODGLPtU+UXEê 0DUNHWLQJYHGRXFt,QJ-DURVODY9iD 3URYR]GDWRYêFKVtWtSO]HVNpSUDFRYLãWYHGH,QJ=GHQN -DQGDMHSRGt]HQRGR3DUGXELF 6GORYDFtD]DEH]SHþRYDFtODERUDWRYL]GiOH 101

103 6GORYDFtD]DEH]SHþRYDFtODERUDWR3O]HE\OD]DþiWNHPURNX SRGt]HQi SUDFRYLãWL Y 2ORPRXFL 93O]QL ML YHGH -RVHI ýhuyhqê 6tGOR ODERUDWRH MH 9HYHUNRYD XOLFH 3O]H 0i SUDFRYQtN$ 3RGUREQML E\OD MLå SRSViQD8YDåXMHVHRY\þOHQQt]DEH]SHþRYDFtþiVWLODERUDWRtSRG7Ò'& 26ä7ýHVNp%XGMRYLFH 3HGQRVWRX 2EODVWQt VSUiY\ åhoh]qlþqtfk WHOHNRPXQLNDFt YýHVNêFK %XGMRYLFtFK MH LQJ -Lt 6HGOiN 9HGHQt 26ä7 VH QDFKi]t QD DGUHVH ýhvnp %XGMRYLFH1HPDQLFNi Obvod 26ä7 ýhvnp %XGMRYLFH MH Y\PH]HQ QiVOHGXMtFtPL ERG\ VPUHP na3udkx MVRX WR +HPDQLþN\ X 7iERUD YþHWQ VPUHP QD 0RUDYX.RVWHOHF u-lkody\ PLPR VPUHP QD3O]H +RUDåRYLFH SHGPVWt PLPR VPUHP z3urwlytqd QD =GLFH MH WR %H]QLFH PLPR QD WUDWL %ODWQi 1HSRPXN NRQþt REYRGSHG1HSRPXNHP=E\WHNY\PH]XMHVWiWQtKUDQLFH 6RXþiVWt 26ä7 MH MDN MLå E\OR XYHGHQR 6WHGLVNR UiGLRYp WHFKQLN\ D VLOQê NDEHORYê RGGtO 3UDFRYQtFL 26ä7 Y\YtMHMt ]QDþQp DNWLYLW\ N docílení PRGHUQL]DFH VGORYDFt VtW QDS ]MHMLFK SRGQWX E\O QDYi]iQ NRQWDNW s.dehoryqrx 'þtq 3RGPRNO\ V cílem zajistit výrobu hybridního kabelu (s optickými a metalickými vlákny) vsuryhghqt Y\KRYXMtFtP ý' Hãt L RWi]NX NDEHORYêFKVRXERU$SURWHQWR~þHO 26ä7 ýhvnp %XGMRYLFH Pi QD ]DþiWNX URNX FHONHP 96SUDFRYQtN$'DOãtFKHNRQRPLFNêFKSUDFRYQtN$SRGOpKiStPR6ä73UDKD 2VWDWQtSUDFRYLãW 9ê]QDPQp SUDFRYLãW 9ê]NXPQpKR ~VWDYX åhoh]qlþqtkr Y/tQtFK E\OR MLå vwpwr SXEOLNDFL SHGVWDYHQR =DþiWNHP URNX Pi SUDFRYLãW RVP SUDFRYQtN$DGDOãtþW\LY3UD]H9HGRXFtPMH'RF,QJ,YDQ.RQHþQê&6F.URP MPHQRYDQêFK SUDFRYLã" Msou v3o]ql MHãW GHWDãRYDQi SUDFRYLãW QNWHUêFKLQVWLWXFt -H ]GH GHWDãRYDQp SUDFRYLãW 2GERUX DXWRPDWL]DFH D HOHNWURWHFKQLN\ Divize dopravní cesty o.z., které má dva pracovníky vsurvwruifkeêydopvoxåe\ 14. Dále jsou zde dva pracovníci TUDC syd]erxqdrgywyt 3UDFRYQtFL RGYWYt VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt WHFKQLN\ MVRX L QD MLQêFK SUDFRYLãWtFK1D6WDYHEQtVSUiY3O]HSUDFXMHVLOQiVNXSLQDWFKWRRGERUQtN$ (6SUDFRYQtN$-HGQtP]QiPVWN$6WDYHEQtVSUiY\MHEêYDOêSHGQRVWD6O Ing. Jaroslav SchHLQKHU 'DOãt WL SUDFRYQtFL SUDFXMt QD SO]HVNpP SUDFRYLãWL 'UiåQtKR ~DGX SUDFRYLãW E\OR]t]HQR UR]KRGQXWtP PLQLVWUD GRSUDY\ þ.0 -HGHQ SUDFRYQtN SUDFXMH QD UHJLRQiOQtP LQVSHNWRUiWX Generální inspekce na pracovišti výhvnêfk%xgmrylftfk'doãtsudfxmtqd23 3O]H 1NWHtSUDFRYQtFLRGYWYtSUDFXMtQDYHGRXFtFKPtVWHFK6SUiYGRSUDYQt FHVW\PLPR6SUiY\VGORYDFtD]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\ 102

104 )LUP\]DMLã"XMtFtY]iSDGQtFKDMLåQtFKýHFKiFKY roce 2000 þlqqrvwy oboru V následujícíp SHKOHGX MVRX XYHGHQ\ ILUP\ VH VtGOHP Y západních a MLåQtFKýHFKiFKNWHUpYRERUXUHDOL]XMtYHWãtVWDYE\DUHNRQVWUXNFHSURý' 6D=3O]HVSROV r. o. )LUPD 6D= 3O]H VSRO V r.o. vznikla dne v rámci privatizace EêYDOêFK 6GORYDFtFK D ]DEH]SHþRYDFtFK GtOHQ 3O]H 0DMLWHOL ILUP\ VH VWDOL Ing. Josef Volek, Ing.9ODGLPtU 5\FKWHUD D,QJ 3HWU 3HFKKROG 3RVOHGQ MPHQRYDQêXNRQþLOVYRMLþLQQRVWYHILUPGQH Sídlo firmy vvrxþdvqp GRE MH ÒVODYVNi 3O]H 'DOãt SURYR]\ ILUP\ jsou ve:hq]ljryxolflþ3o]hnghmhsuryr]qt~vhndrggohqtqinxsxd prodeje. Sklad, dílny a autodoprava mají sídlo vqryppduhioxqddguhvh-låqt 280, Dýšina. )LUPDPiSUDFRYQtN$ Provádí: vuhvruwx GRSUDY\ YêUREX YêVWDYEX PRQWiå D RSUDY\ VGORYDFtKR ]DEH]SHþRYDFtKR ]Dt]HQt YþHWQ VtWt do 1000V PRQWiå GiONRYêFK VGORYDFtFK NDEHO$ Y\URYQiQt Y\YDåRYiQt ]iyuhþqpphqtgionryêfkndeho$ LQYHVWRUVNi SURMHNWRYi LQåHQêUVNi GRGDYDWHOVNi VWDYHEQVSUiYQtþLQQRVWYHYêVWDYE SRUDGHQVNiþLQQRVWYRERUHFKSHGPWXþLQQRVWL PRQWiå D RSUDY\ WHOHNRPXQLNDþQtFK ]Dt]HQt Yþ radiových) SURMHNWRYi þlqqrvw Y LQYHVWLþQt YêVWDYE YþHWQ VGORYDFtKRD]DEH]SHþRYDFtKR]Dt]HQtý' zemní a výkopové práce DGDOãtDNWLYLW\PLPRý' )LUPDSURYiGtLVHUYLVQtþLQQRVWQD~VHNXHOHNWULFNpSRåiUQtVLJQDOL]DFHD QNWHUêFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQt ZYê]QDPQêFK VWDYHE WpWR ILUP\ UHDOL]RYDQêFK SUR åhoh]qlfl MH WHED MPHQRYDWUHOpRYpVWDQLþQt]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt'tYþLFHMHKRåYêVWDYEXMHãW ]DKDMRYDO\ 6GORYDFt D ]DEH]SHþRYDFt GtOQ\ 3O]H DOH GRNRQþRYDOD MLå ILUPD 6D=3O]HVSROVUR'iOH&KHEVHDRYDFtMLåQt]KODYtVWDYGOR 1 (1999). 'iohhohnwurqlfnp]deh]shþrydft]dt]hqt(6$yåvw1hpdqlfhhohnwurqlfnp ]Dt]HQt GRGDO D RåLYRYDO SRGQLN $ä' V U R 6RXþDVQ ILUPD UHDOL]RYDOD v~vhnx ýhvnp %XGMRYLFH 1HPDQLFH FHQWUDOL]RYDQê DXWREORN NWHUê QDKUDGLO dosavadní univerzální. Termín uvedení do provozu obou akcí byl konec roku HDOL]RYDOD L ]Dt]HQt 7(67 GRNRQþRYDOD 7(67 'REDQ\ 6WDUê Plzenec (1995) a budovala TEST Švihov (1995) a Blovice (1996). V úseku 'REDQ\3HãWLFHâYLKRY.ODWRY\ILUPDGRNRQþRYDODDXWRPDWLFNiKUDGOD 103

105 O elektronickém autobloku FELB, který realizovala firma na úseku.rwhury6wduê3o]hqhfe\odmlå]ptqnd.urpshmh]gryêfk]deh]shþrydftfk]dt]hqt$ä'uhdol]rydodilupd vurfh NV HOHNWURQLFNêFK SHMH]GRYêFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQt 3== ($YêUREHNILUP\$ä'VURYREYRGXVWDQLFH.DUGDãRYDHþLFH )LUPD VH YQXMH L]DYiGQt GDOãtFK PRGHUQtFK SUYN$ GR]DEH]SHþRYDFt techniky. V souvislosti ssureopp\nwhup]s$vrexmhqdqnwhuêfkwudwtfkv malou KXVWRWRX GRSUDY\ QHGRVWDWHþQi ãxqwryi FLWOLYRVW ]DMLVWLOD RG]NRXãHQt Y\VRNRQDS"RYêFK LPSXOVQtFK NROHMRYêFK REYRG$ IUDQFRX]VNp ILUP\ $/6720 7\WRREYRG\E\O\VFKYiOHQ\SURSRXåtYiQtQDý' VVRXþDVQp GRE ILUPD ]DMLã"XMH VFKYiOHQt QRYpKR EH]SHþQpKR þdvrypkrvrxerux(&6;nwhuêvhryxmhyhvwdqlfl6wxsqr ZYêUREN$ NWHUp ILUPD Y\UiEt SUR ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt XYHPH VStQDþSURGRGDWHþQpNyGRYiQtNROHMRYêFKREYRG$61D]Dt]HQtY\YLQXWi ve spolupráci s9òä WM HOHNWURQLFNê PQLþ QDSWt (0 SUR QDSiMHQt HOHNWURPRWRULFNêFKSHVWDYQtN$DHOHNWURQLFNêPQLþQDSWtSURQDSiMHQt PHQãtKRSRþWXVYWHOQêFKQiYVWLGHOQHERGRKOtåHFtFKREYRG$YêPQ 5RþQtREUDWILUP\MHPLO.þ )LUPDMHGUåLWHOHPFHUWLILNiWXMDNRVWLSRGOHQRUP\,62 KTA technika, s.r.o. Po odchodu jednoho zmhgqdwho$ilup\6d=3o]hvsrov r. o. Ing. Pech- KROGDE\OD]DORåHQDY prosinci 1994 nová firma KTA technika, s. r. o.. Majiteli firmy jsou Ing. Petr Pechhold a Ing.,UHQD +UQþtRYi Sídlo firmy je Ruská 16, 3O]H Firma má 31 stálých a 34 externích SUDFRYQtN$ V dlouhodobou spoluprácí. 2EU2EVOXåQpSUDFRYLãW3HORXþ 3URYiGt PRQWiå projekci, revize, servis a opravy následující tech- QLN\D]Dt]HQt VGORYDFtD]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQtåHOH]QLþQtGRSUDY\ HOHNWULFNiSRåiUQtVLJQDOL]DFH PtVWQtDGiONRYpNDEHO\YþHWQSRNOiGN\ UHDOL]DFHWHOHNRPXQLNDþQtFKVtWt UR]KODVRYi]Dt]HQt UiGLRYi]Dt]HQt LQIRUPDþQt]Dt]HQt 104

106 DUHDOL]XMHGDOãtPLPRGUiåQtDNWLYLW\ ZYê]QDPQêFK VWDYHE SUR ý' XYHPH.RWHURY HOHNWURQLFNp VWDQLþQt ]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt(7% D GiOH GDOãt]Dt]HQt QD kterých se podílela jako VXEGRGDYDWHO ILUP\ $ä' VUR QDStNODG.ODWRY\ UHOpRYp ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt3O]H-LåQtSHGPVWt]DEH]SHþRYDFt]Dt]HQt(7%YþHWQGiONRYpKR RYOiGiQt ]DEH]SHþRYDFt ]Dt]HQt (7% 6YLWDY\ 3HORXþ YWãt PQRåVWYt SHMH]GRYêFK]Dt]HQt~SUDY\VWiYDMtFtFK]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQtDSRGREQ Firma montovala jedny z prvních samo- YUDWQêFK SHVWDYQtN$ $ä' QD ]isdg ýhfk DWRNVYH6WXSQSR dvou v%oþlftfk.d sejovicích a Radomyšli. Projekce firmy vyhotovila 22 zabezpeþrydftfk SURMHNW$ D GDOãt SURMHNW\ VGOR vací. 2EU6DPRYUDWQêSHVWDYQtN$ä'YHVWDQLFL6WXSQR 5RþQtREUDWILUP\VHSRK\EXMHNROHPDåPLOLyQ$.þ )LUPDMHGUåLWHOHPFHUWLILNiWXMDNRVWLSRGOHQRUP\,62 SAZOM, spol. s r. o. -DN MLå E\OR XYHGHQR WDWR ILUPD Y]QLNOD SULYDWL]DFt EêYDOêFK GtOHQ VWHGQtFK RSUDY D RSUDYQ\ UHOp D SHMH]GRYêFK ]Dt]HQt 9Ò' SL 6=' 3O]H )LUPD E\OD ]DORåHQD Y lednu Majiteli firmy jsou Ing. Vladimír Duraj a Miloslav Tolar. 6tGOR ILUP\ MH.ODEDYD D SUDFRYLãW Y /LQGDXHURY XOLFL 3O]H Opravna relé a VÚD je v1huxgryxolfl=glfh )LUPDPi]DPVWQDQF$ Provádí: YêVWDYEX D RSUDY\ FHOpKR VRUWLPHQWX VGORYDFt D ]DEH]SHþRYDFtWHFKQLN\ PRQWiåH HOHNWULFNêFK VGORYDFtFK WHOHNRPXQLNDþQtFK UR]YRG$ v objektech PRQWiåHWHOHNRPXQLNDþQtFKVtWt SRNOiGNXSHORåN\DRSUDY\NDEHO$ PRQWiåH]iYRU]DEH]SHþXMtFtFKYMH]G\GR]iYRG$SDUNRYLã" RSUDY\ ]DEH]SHþRYDFtFK UHOp D RSUDY\ D UHYL]H SHMH]GRYêFK ]DEH]SHþRYDFtFK]Dt]HQt9Ò' GDOãtSUiFHSURPLPRGUiåQtRGEUDWHOH 105