Problematika historick ch zahrad a v PraÏské památkové rezervaci

Transkript

1 Problematika historick ch zahrad a v PraÏské památkové rezervaci parkû ZdeÀka MLADÁ A NOTACE: PraÏská památková rezervace má ve sv ch hranicích historicky vysok podíl zelenû. Témûfi v echny v znamné zahrady jsou zapsané kulturní památky nebo jsou souãástí národních kulturních památek. Se zmûnou spoleãenského zfiízení v roce 1989 vzrostl tlak vlastníkû nemovitostí a investorû na trïní vyuïití majetku, coï se v mûstské zástavbû projevilo sniïováním podílu zelenû na rostlém terénu. ZároveÀ v ak do lo k mnoha v znamn m rehabilitacím památek zahradního umûní. 1 2 PraÏská památková rezervace (dále jen PPR) má historicky ve sv ch hranicích vysok podíl zelenû. Na Malé Stranû je to pfiedev ím vrch Petfiín se zahradami pûvodnû církevními a lechtick mi, na Hradãanech je to komplex zahrad PraÏského hradu vãetnû Jeleního pfiíkopu a Chotkov ch sadû a na Novém Mûstû zejména v jiïní ãásti pozûstatky zahrad klá terních. Nezanedbatelné jsou i zelené plochy a zahrady pevnosti Vy ehradu. V dûsledku historického v voje a spoleãensk ch zmûn dochází pfiedev ím na území Starého a Nového Mûsta k zastavování pozemkû v 19. století, na Albertovû zdravotnick mi zafiízeními (napfiíklad Zemská porodnice) a koncem století i budovami univerzitního areálu. Na místû zbofien ch hradeb byly zaloïeny mûstské parky umuzea âelakovského sady, uhlavního nádraïí Vrchlického sady a umuzea hlavního mûsta Prahy Sady na Pofiíãí, pozdûji pfiejmenované na vermovy sady. K nejmlad ím parkûm zaloïen m ve 30. letech 20. století v hranicích PPR patfií Zítkovy sady na Ra ínovû nábfieïí a RÛÏov sad s kvûtnicí na místû pûvodních armádních pozemkû na Petfiínû. Témûfi v echny v znamné zahrady, aè uï církevní, palácové nebo mû Èanské, jsou kulturní památky nebo poïívají vy í stupeà ochrany a jsou národní kulturní památky. Napfiíklad Velká strahovská zahrada a zahrady PraÏského hradu na Hradãanech, Vald tejnská zahrada na Malé Stranû, zahrada klá tera Na Slovanech (Emauzy) na Novém Mûstû. Národní kulturní památka je i Star Ïidovsk hfibitov pûvodnû v Ïidovském ghettu v Josefovû. Historické zahrady a parky potfiebují kvûli své rostlinné sloïce specifick pfiístup pfii jejich ochranû a péãi o nû. Hlavní zásady péãe byly formulovány roku 1981 Mezinárodním v borem pro historické zahrady a historické lokality ICOMOS IFLA v takzvané Florentské chartû, aby na tomto specifickém úseku doplnila Benátskou chartu. 1 Florentská charta se stala jakousi rukovûtí teoretick m základem, o kter se pfii péãi o historické zahrady a parky (historickou zeleà) památková péãe opírá. Florentská charta ve sv ch ãláncích definuje pojem historická zahrada a podmínky péãe o ni, vymezuje pojmy údrïba a konzervace, Obr. 1. Praha-Malá Strana, ãp. 33, Letenská 12, vestavbou snídárny do dvora domu byly obestavûny stávající stromy. (Foto ZdeÀka Mladá, 2008) Obr. 2. Praha-Malá Strana, ãp. 33, Letenská 12, bûhem tfií let po dostavbû snídárny stávající stromy odumfiely a byly odstranûny. (Foto archiv NPÚ HMP, 2011) restaurování a restituce, stanovuje podmínky pro vyuïití zahrady a její právní a správní ochranu. Dle Florentské charty oznaãení historická zahrada náleïí stejnû tak mal m, drobn m zahradám jako rozsáhl m tvarovan m nebo krajináfisk m parkûm. Pfiedmûtem památkové ochrany historick ch zahrad a parkû je na základû v e uvedené charty zejména architektonická kompozice zahrady, 1 PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ, BoÏena et al. Zahrady a parky v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999, s ISBN Florentská charta. 94 IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezervaci

2 mastr_02_12.qxd :16 Stránka do které patfií: její pûdorys a rûzné profily jejího zastavûna ani nad úrovní ani pod úrovní terénu. Obr. 3. Praha-Malá Strana,zahrada domu ãp. 171, Snû- terénu, její rostlinná hmota (dfieviny, jejich objem, Jedná se tfieba o zadláïdûní pûvodnû zatravnûné- movní 13, pohled ze zahrady Na Valech. (Foto archiv barevnost, rozmístûní, vzájemné pomûr y), její ho dvora, o vybudování dûtského hfii tû na ãásti NPÚ HMP, 2007) stavební a dekorativní prvky, její tekoucí a stojaté zahrady, zastfie ení dvora. Nevratné znamenají ta- Obr. 4. Praha-Malá Strana, zahrada domu ãp. 171, Snû- 2 vody s pfiíslu n m zrcadlením. Zásadní souãástí kové zmûny prostfiedí, Ïe obnova zelenû je na da- movní 13, zahradní kfiídlo paláce. (Foto ZdeÀka Mladá, památky zahradního umûní je Ïivé rostlinstvo, ném místû nemoïná. Jedná se o zástavbu pozem- 2008) které potfiebuje ke své existenci pûdu jako pro- kû podzemní parkovi tû a stavby, nové budovy, stor pro kofienov systém a zdroj Ïivin, vodu dopravní stavby a rozliãnou infrastrukturu. Dal í specifickou kategorií pfiedstavující zne- a svûtlo jako podmínku fotosyntézy; proto je tfie- V souãasnosti dochází k úbytku zelenû v PPR hodnocení podmínek pro existenci zahradních ba dûslednû chránit její prostfiedí. âlánek 14 Flo- plíïiv m zpûsobem. Tímto jevem nejsou v raznû úprav na rostlém terénu jsou vestavby pod rajské rentské char ty uvádí: Historická zahrada musí ohroïeny nejv znamnûj í památky zahradního dvory klá terû. Pfii celkové rekonstrukci a dostav- b t udrïována ve vhodném prostfiedí. Je tfieba od- umûní, ale t ká se to pfiedev ím zelenû, jeï je bû klá terních budov kostela Panny Marie Vítûzné mítnout jakoukoli zmûnu fyzikálního prostfiedí, jeï souãástí dvorû a vnitroblokû. Po roce 1989 je ten- a klá tera PraÏského Jezulátka (ãp. 385, Karme- ohroïuje ekologickou rovnováhu. To platí pro ve - to trend na vzestupu v dûsledku restitucí, zmûn litská 9) na Malé Stranû bylo projektováno vybu- keré souãásti infrastruktur y, vnitfiní i vnûj í (ka- vlastníkû nemovitostí a vstupu siln ch investorû dování nov ch prostor s dvojicí schodi È pod raj- nalizace, zavodàovací systémy, silnice i cesty, do âeské republiky. Na nûkter ch místech PPR sk m dvorem, k realizaci v ak prozatím nedo lo. parkovací plochy, oplocení, technická zafiízení dochází k postupné zástavbû cel ch vnitroblokû Zahradní úprava rajského dvora byla fie ena tech- umoïàující hlídání ãi provoz a dal í). Úkolem pa- po jednotliv ch dvorech, jako pfiíklad lze uvést nicky jako zeleà na konstrukci (stfie ní zahrada), mátkové péãe je zachování pfiimûfieného vyuïití vnitroblok na Malé Stranû vymezen ulicemi Ja- rajsk dvûr se tak stal pouhou nevûrohodnou kuli- památky a její autenticity. Ta se t ká stejnû tak náãkovo nábfieïí, Zborovská, Petfiínská a Vítûzná. sou a ztratil svoji autenticitu. Podobn osud ãekal koncepce historické zahrady a objemu jejích ãás- Nelze pfiesnû vyãíslit, kolik procent dvorû a za- rajsk dvûr klá tera dominikánû s kostelem sv. tí jako její v zdoby nebo v bûru vegetace ãi ne- hrad zaniklo, protoïe Národní památkov ústav, Jiljí (ãp. 238, Husova 8) na Starém Mûstû, pod rostû, které ji vytváfiejí. Za nejvût í problémy územní odborné pracovi tû v hlavním mûstû Praze kter mûl b t vestavûn konferenãní sál. Bûhem v péãi o historické zahrady a parky na území PPR, (dále jen NPÚ HMP) nevede podrobnou statistiku, projednávání stavby s archeologick m oddûlením jak o kulturní památky, tak o zahrady a parky, kte- ale jist obrázek mûïeme získat z údajû monito- a zpracované studie v ak investor od zámûru ré nejsou kulturními památkami, lze oznaãit udr- ringu ze Zpráv o prûbûïném sledování památky za- upustil a dal pfiednost finanãnû ménû nároãnému Ïení vhodného prostfiedí pro jejich existenci a do- psané na Seznamu svûtového kulturního dûdictví fie ení. PoÏadavek NPÚ HMP, aby návrh kompozi- saïení jejich pfiimûfieného vyuïití. UNESCO, jako pfiíklad uvádím údaje z roku ce rajského dvora vycházel z historick ch pramenû a byla zde obnovena tradiãní kfiíïová dispozi- 3 4 Pfiíãiny úbytku zelenû se dají shrnout do dvou Masivní zástavby dvorû a pfiístavby ve dvorech se základních okruhû jedním je pfiímé zastavování t kaly 14 objektû, u 13 objektû byly zastfie eny pozemkû nadzemními a podzemními stavbami, dvory a atria. V rámci pfiestavby b valého pivova- druh m je zmûna prostfiedí v bezprostfiedním ru u sv. Tomá e (ãp. 28, 29, 30, 32 a 33, Josef- okolí parku, zahrady nebo vnitroblokové zelenû ská 8) na Malé Stranû byla do dvora vestavûna 2 TamtéÏ. vyvolaná stavebními úpravami na sousedících po- snídárna. Aby nemusely b t pokáceny dva stávají- 3 TamtéÏ. zemcích, zejména podzemními stavbami. Ztráty cí javor y, byly snídárnou doslova obestaveny. 4 TamtéÏ. zelenû se dají rozdûlit na vratné a nevratné. Vrat- V dûsledku zmûn prostfiedí a naru ení ekologické 5 Praha historické jádro mûsta 2007 : Zpráva o prû- né znamená to, Ïe je kupfiíkladu zniãena pouze ve- rovnováhy se zhor il bûhem dvou let zdravotní bûïném sledování památky zapsané na Seznamu svûto- getace, ale podmínky pro její existenci nikoliv. Ne- stav stromû natolik, Ïe musely b t pokáceny (obr. vého kulturního dûdictví UNESCO. Praha : NPÚ ÚOP ní naru en nebo odtûïen pûdní profil, plocha není 1 a 2). v hlavním mûstû Praze, IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezer vaci 95

3 5 6 ce, projektant neakceptoval a odbor památkové péãe magistrátu mu dal za pravdu. Samotnou kapitolou je módní trend v stavby bazénû v palácov ch zahradách jako souãásti hotelového nebo luxusního bydlení pod PraÏsk m hradem. V pfiípadû podzemního bazénu v zahradû paláce ãp. 171, Snûmovní 13 pochybil NPÚ HMP, kdyï se fieditel ústavu neztotoïnil s názorem referentû a v písemném vyjádfiení k územnímu fiízení ãj. NPÚ-311/15464/2008 se stavbou za urãit ch podmínek souhlasil. Odbor památkové péãe magistrátu následnû nekriticky pfiejal vyjádfiení NPÚ HMP. Samotn palác má b t pfiebudován na hotel Art Palace Chamare, nádvofií má b t zastfie eno prosklenou konstrukcí, pod nádvofiím vybudován suterén, do zahrady má b t kromû podzemního bazénu vestavûna pfiízemní stavba snídárny a zahradní kfiídlo paláce zastfie eno lehkou prosklenou konstrukcí. 6 Palác SchützenÛ (Harbuval-Chamaré) je ranû barokní stavba palácového typu vzniklá v letech na místû dvou stfiedovûk ch domû a kostelíka sv. Michala. V horních partiích zahrady je doloïena existence románského pohfiebi tû. Úprava zahrady s nikou a sochafiskou v zdobou vznikla v období, kdy palác vlastnila hrabata z Klenové ( ), jejichï erb se objevuje jak ve tukové v zdobû niky, tak jej nese i jedna z plastik. Zahrada mûla pravidelnou dispozici s hlavní kompoziãní osou ukotvenou na jedné stranû vstupem do zahrady v zahradním prûãelí paláce, na druhé v ohradní zdi toto uspofiádání je i pfies pozdûj í úpravy patrné dodnes. Ve 30. letech 20. století bylo zahradní kfiídlo paláce pfiestavûno a prodlouïeno aï k ohradní zdi s nikou a terasní zeì pfiiléhající ke kfiídlu nahrazena novou zdí s arkádami. Souãasn stav zahrady je v sledkem rehabilitace v 80. letech 20. století. 7 Rovinatá zahrada o rozloze 1005 m 2 je vsazena mezi zahradní a západní kfiídlo paláce a je poloïena v úrovni druhého patra západního kfiídla. Zahrada je pohledovû patrná ze zahrady Na Valech PraÏského hradu, od níï je oddûlena zahradním kfiídlem paláce a úzkou zahrádkou sousedícího domu, a ze zahrady Lesliovského paláce ãp. 180 (britské velvyslanectví), se kterou bezprostfiednû sousedí. Zahrada je sama o sobû v znamn m dokladem ranû barokní zahrady palácového typu a její v znam je tû zvy uje skuteãnost, Ïe je zároveà nezastupitelnou souãástí jedineãného urbanismu místa pásu palácov ch zahrad na jiïním svahu pod PraÏsk m hradem, kter se zde poãal utváfiet na pfielomu 16. a 17. století, jehoï v voj byl zavr- en a kodifikován zhruba o století pozdûji a témûfi beze zmûn zûstal uchován do souãasnosti. Zahrada pfii domu ãp. 171 je jmenovitû zapsanou nemovitou kulturní památkou (r. ã /1-626). Plo ná vestavba bazénu pod historickou zahradu je v principu nevhodn m zásahem do jejího organismu, mizí historicky vzniklé souvrství jejího podloïí. V stavba tak rozmûrného podzemního bazénu s pfiíslu enstvím o zastavûné plo e nad 300 m 2 a hloubce v kopu cca 8 m se jeví v rozporu s pfiedmûtem ochrany a zásadami péãe o historické zahrady, pfiedev ím s ãlánkem ã. 14 Florentské charty. Stavbou bazénu bude znehodnocena tfietina plochy zahrady, bude naru en stávající vodní reïim pûdy, znemoïnûna existence vzrostl ch stromû nad podzemním bazénem a ekosystém zahrady tak bude rozvrácen. Pfiístavba objektu snídárny k jiïní ohradní stûnû zahrady na místû, kde není doloïena historick mi materiály Ïádná stavba, zmen uje plochu zahrady o cca 140 m 2 a deformuje její dochovan pûdorys. Stavby navrïené v zahradû snídárna spolu s podzemním bazénem zaujímají témûfi polovinu v mûry historické zahrady. V koneãném dûsledku se jedná o nepfiimûfien zásah do architektonické kompozice zahrady a hmoty jejího podloïí, zasahující její dal í existenci. Vzhledem k sloïit m terénním pomûrûm jiïního svahu pod PraÏsk m hradem, situování zahrady pod svahem zahrady Na Obr. 5. Praha-Malá Strana, ãp. 171, Snûmovní 13, fiezopohled stávajícího stavu. (Dokumentace pro ÚR, Faber Projects, Zbynûk P eniãka, 2008) Obr. 6. Praha-Malá Strana, ãp. 171, Snûmovní 13, fiezopohled navrhovaného stavu s vyznaãením kontroverzních úprav podzemního bazénu, zastfie ení dvora a prosklené nástavby zahradního kfiídla. (Dokumentace pro ÚR, Faber Projects, Zbynûk P eniãka, 2008) Valech PraÏského hradu a pod zahradou Lesliovského paláce (cca 10 m vysoká opûrná zeì) mû- Ïe v dûsledku vybudování podzemního bazénu dojít ke zmûnû vodního reïimu okolí a tím i k ohroïení existence sousedních palácov ch zahrad (obr. 3 6). Ve fázi jednání a zámûru je v stavba podzemního bazénu v zahradû b valého klá tera theatinû ãp. 192 na Malé Stranû v rámci celkové pfiestavby objektu na rezidenãní bydlení. PÛvodnû si investor pfiál umístûní bazénu v b valém refektáfii, od ãehoï pozdûji ustoupil a pfiesunul bazén do zahrady na místo b val ch skleníkû. Bazén je zahlouben, zãásti podzemní a s budovou jej spojuje podzemní chodba. Studie umístûní bazénu v zahradû byla sice vylouãena písemn m vyjádfiením NPÚ HMP ãj. NPÚ-311/13845/2011, doposud v ak není známo stanovisko odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy v této vûci. Velké emoce vzbudil kontroverzní návrh úpravy Karlova námûstí vze l z architektonické soutû- 6 Archiv NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze, Stavební úpravy objektu ãp. 171, Snûmovní 13, Praha 1, Faber Project, Zbynûk P eniãka, 06/2008. Dokumentace pro územní rozhodnutí, ãj / PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ, BoÏena et al. PraÏské zahrady a parky. Praha : SZKT, ISBN IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezervaci

4 Ïe, kterou vypsala mûstská ãást Praha 2 v roce 2008 s cílem fie it velmi obtíïnou úlohu dal í obnovy Karlova námûstí. SoutûÏ byla vyhlá ena jako ideová, souãástí soutûïních podkladû byl dendrologick prûzkum a stavebnû-historick prûzkum Karlova námûstí. Nejv e ocenûn m návrhem soutûïe (druhá cena) se stal návrh autorského kolektivu architektû Vladimíra tulce, Jana Vrány a Kry tofa tulce. Karlovo námûstí vzniklo v roce 1348 v rámci velkorysého zaloïení Nového Mûsta praïského císafiem a králem Karlem IV. a zachovalo se aï doposud v hranicích svého vzniku. V roce 1870 vypracoval Bedfiich Wünscher plán vefiejného mûstského parku na celé plo e námûstí. JiÏ v roce 1884 v ak pfiedloïil nov fieditel praïsk ch zahrad a parkû Franti ek Thomayer dva alternativní návrhy nov ch úprav, z nichï jeden byl v letech realizován s tím, Ïe do nové kompozice byly vtûleny nûkteré ãásti pfiedchozí úpravy. Thomayerova parková úprava je i pfies zásahy ve 20. století (protipoïární nádrï a protiletecké kryty z 2. svûtové války, v stupy z metra v 80. letech) zachována dodnes a to bylo hlavním dûvodem prohlá ení parku na Karlovû námûstí v roce 1998 za kulturní památku. V témïe roce probûhla dle autorského návrhu architektû Magdalény Dandové a Jaromíra Kosnara první etapa rehabilitace ãásti parku pfied Novomûstskou radnicí, rehabilitace stfiední a jiïní ãásti parku byla pod vlivem vefiejného mínûní pozastavena. Park o v mûfie témûfi ãtyfi hektarû tvofií jeden kompoziãní celek, pfiestoïe je rozdûlen dvûma pfiíãn mi, v souãasné dobû velmi frekventovan mi dopravními tahy, ulicí Jeãnou a Îitnou. Podélnû prochází stfiedem parku hlavní prûhled na ose sever jih, ukonãen v severní ãásti pomníkem Vítûzslava Hálka z roku 1881 a v jiïní ãásti pomníkem Benedikta Roezla, kter zde byl umístûn v roce Vítûzn soutûïní návrh vloïil do podélné osy parku nad Thomayerovu cestní síè cca 40 m irok pás vyv en ch betonov ch chodníkû oddûlen ch úzk mi pruhy trávníkû, nov centrální pobytov prostor námûstí zahlouben pod Jeãnou ulicí s piazzetou a terasovû uspofiádan m prostorem pro konání kulturních akcí a nov mi komerãními plochami a pû í zónu na v chodní stranû námûstí nad plánovan mi podzemními garáïemi. Vytvofiení prostoru pro pofiádání kulturních akcí a podzemní parkování pod ulicí na v chodní stranû parku poïadoval Úfiad mûstské ãásti Prahy 2. 8 Památková hodnota parku spoãívá v jeho kompozici, která vznikla koncem 19. století jako eklektická pod vlivem v té dobû pfievládajícího architektonického slohu. âlenûní porostû dfievin, prûhledû a voln ch prostranství (paloukû) vychází z principû pfiírodnû krajináfiského (anglického) parku, ale trasování cest a formování dvou ústfiedních bodû parkové kompozice bazénu s pravideln m (formálním) parterem ve stfiední ãásti a bazénu jiïní ãásti leïícím ve stfiedu takzvané ma le se odvíjí jiï v duchu historizujících stylû, zejména nastupující secese. Park na Karlovû námûstí je jedineãn m dokladem dobov ch idejí a estetiky, byl zaloïen podle plánu v znamného zahradního architekta Franti ka Thomayera, kter ve své funkci mûstského zahradníka v královském hlavním mûstû Praze fiídil i zakládání parkû. Thomayer pracoval uv znamn ch zahradních architektû v Rakousku a Francii a po návratu z ciziny roku 1884 vtûlil novou zahradní estetiku do návrhu parku na Karlovû námûstí. Realizace vítûzného návrhu by znamenala masivní znehodnocení Thomayerovy kompozice, zejména vloïením nového centrálního pobytového prostoru parku do jeho kompoziãnû nejv znamnûj í, severojiïní osy. Neúmûrnû by se zv il podíl zpevnûn ch ploch v parku a navrhovan m sní- Ïením terénu v pásu cca 40 x 130 m by do lo k naru ení profilû terénû parku. Vybudování piazzety v hloubce cca 5,5 m pod úrovní terénu a na ni navazujících komerãních prostor o plo e cca 750 m 2 pfiispûje k existenãnímu ohroïení parku vlivem zmûny vodního reïimu stejnû tak jako plánovaná podzemní parkovi tû na v chodní hranici parku. Stavbou podchodu a podzemních obchodních prostor ve stfiední ãásti námûstí by do lo ke zniãení pozûstatkû kaple BoÏího tûla, která stála do roku 1789 v centrální ãásti námûstí naproti kostelu sv. Ignáce. Problémy Karlova námûstí vyvstaly, dá-li se to tak fiíci, ve druhé polovinû 20. století a mají ir í urbanistické souvislosti. Ulice Jeãná a Îitná, dûlící námûstí na tfii ãásti, se staly souãástí vnitfiního mûstského okruhu Prahy a zatûïují Karlovo ná- Obr. 7. Praha-Nové Mûsto, Karlovo námûstí, plán na znovuupravení sadu na Karlovû námûstí, Franti ek Thomayer, 1884, nerealizovan alternativní návrh. (Archiv NPÚ HMP) 9 mûstí nadmûrnou dopravou. Spolu se sniïující se úrovní údrïby parku narûstají poïadavky spoleãnosti na vyuïití prostoru parku, nestaãí jiï funkce parku jako taková, ale park by se mûl stát místem i pro kulturní akce, shromaïìovací plochou, hfii tûm, restaurací pod ir m nebem a v neposlední fiadû téï námûstím, trïi tûm a parkovi - tûm. V mnoha pohledech je park na plo e Karlova námûstí povaïován za pfiítûï a pfieïitek konce 19. století bránící modernímu provozu. Na druhou stranu je park kulturní památkou jako celistvû dochované realizované dílo Franti ka Thomayera v Praze s nezamûniteln m rukopisem, jako jedineãn zástupce mûstského parku v historizujícím krajináfiském slohu konce 19. století. Pfied vyhlá- ením vefiejné ideové architektonické soutûïe mûstská ãást konzultovala s NPU HMP podmínky zadání, ale pfiipomínky ústavu k nadmûrnému a neadekvátnímu uvaïovanému vyuïití parku (napfiíklad podzemní parkovi tû, provozní propojení jednotliv ch ãástí parku, shromaïìovací prostor, místo pro pofiádání kulturních akcí) nebyly v za- 8 Archiv NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze, Vefiejná ideová urbanisticko-architektonická soutûï o návrh úprav Karlova námûstí, Praha 2, cena: Ing. arch. Valdimír tulc, Ing. arch. Jan Vrana, Ing. arch. Kry tof tulc, ãj. 5580/ Archiv NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze, Alternativní návrh parku na Karlovû námûstí Franti ka Thomayera, záfií IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezervaci 97

5 mastr_02_12.qxd :16 Stránka dání soutûïe zohlednûny a byly omezeny pouze vé rehabilitaci se opût stane ozdobou Karlova Obr. 8 a 9. Praha-Nové Mûsto, Karlovo námûstí, jiïní ãást na konstatování, Ïe park na Karlovû námûstí je námûstí (obr. 7 9). námûstí, porovnání návrhu Franti ka Thomayera s vítûz- kulturní památka. 10 ZeleÀ v PraÏské památkové rezervaci se nepo- n m návrhem ideové architektonické soutûïe Zákre- Pfielom v osudu parku znamenaly v roce t ká pouze s negativními pfiípady, bûhem posled- sem ãervenû je oznaãená oblast zahloubení terénu, modfie v sledky pfiedepsaného zji Èovacího ních dvaceti let do lo k mnoha v znamn m akcím podzemní objekty. (Archiv NZM, archiv NPÚ HMP) archeologického prûzkumu v centrální ãásti par- obnovy jak památek zahradního umûní, tak za- ku po obou stranách Jeãné ulice, kdy byla zji tû- hrad a parkû leïících na území rezervace. K nej- na a doloïena pfiesná poloha kaple BoÏího tûla. v znamnûj ím rehabilitacím patfií bloková obnova V rámci prûzkumu byly nalezeny dva hroby s kos- v sadeb ovocného sadu Semináfiské zahrady na terními pozûstatky v blízkosti otiskû základû kap- Petfiínû, ke které se pfiifiadila v nedávné dobû ob- le. Prostor s pfiedpokládan m zachováním reliktû nova ãásti ovocn ch v sadeb Velké strahovské stavby byl zafiazen do seznamu zvlá tû v znam- zahrady. Nelze opominout rekonstrukci barokní- n ch praïsk ch lokalit, které by mûly b t uchová- ho skvostu Vrtbovské zahrady, komplexní rehabi- ny budoucím generacím v intaktním stavu dle litaci Vald tejnské zahrady a palácov ch zahrad mezinárodní Úmluvy o ochranû archeologického pod PraÏsk m hradem Ledeburské, Velké a Ma- 10 MLADÁ, ZdeÀka. VyuÏití Karlova námûstí v Praze. In dûdictví Evropy z roku 1992, takzvané Maltské lé Pálffyovské, Kolovratské, Malé konvence. Na základû tûchto zji tûní bude mu- Fürstenberské. V znamná byla rovnûï obnova RÛ- ãásti soudobé mûstské krajiny (CD-ROM). KromûfiíÏ : NPÚ set b t vítûzn návrh pfiepracován s tím, Ïe nebu- Ïového sadu s kvûtnicí zaloïeného na Petfiínû ve ÚOP v KromûfiíÏi, 2009, s ISBN de zasahováno do terénu v centrální ãásti Karlo- 30. letech 20. století, citlivá rekonstrukce parku va námûstí. Je politováníhodné, Ïe dochovaná Královská a kníïecí akropole v areálu Národní 11 Palácové zahrady pod PraÏsk m hradem : pfiíloha ãa- historická kompozice parku, která je rovnûï pfied- kulturní památky Vy ehrad dokonãená v roce sopisu Zprávy památkové péãe. Praha : Státní ústav pa- mûtem ochrany a zároveà podstatou památky za a zpfiístupnûní obnovené Svatováclavské mátkové péãe, ISBN hradního umûní, nebyla sama o sobû postaãují- vinice v areálu PraÏského hradu v roce KUâA, Otakar; BÉM, Pavel; KLEGA, Pavel. Fürstenber- cím argumentem pro zachování. Park vdûãí za V ulicích rezervace byla obnovena nûkterá stro- ská zahrada : obnova palácové terasové zahrady pod ponechání své centrální ãásti v nezmûnûné po- mofiadí, diskutabilní zûstává pouïití novû vy- PraÏsk m hradem. Praha : Magistrát hlavního mûsta Pra- dobû tomu, Ïe je to v znamná archeologická lo- lechtûn ch kultivarû dfievin v historickém pro- hy, Bez ISBN. kalita, a nikoliv faktu, Ïe je to pfiedev ím památ- stfiedí. Napfiíklad v Jeãné ulici byly pûvodní 13 Archiv Národního zemûdûlského muzea, Sbírka map ka zahradního umûní. NPÚ HMP zastává názor, trnovníky akáty pfies protesty památkového ústa- a plánû, inv. ã. 138/V/Z 94, Karlovo námûstí, návrh Fran- Ïe Thomayerova parková kompozice je cenn m vu nahrazeny novodob m kultivarem, na námûstí ti ka Thomayera, 1884/1885 severní a jiïní ãást Kar- kulturním dûdictvím hodn m zachování a po citli- Na Kampû byl za staré trnovníky akáty vysázen lova námûstí a Velké Sborník pfiíspûvkû : Historické zahrady a parky jako sou- IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezer vaci

6 mastr_02_12.qxd :16 Stránka Obr. 10. Praha-Malá Strana, ãp. 153, Velká Fürstenber- rovinnou ãást 0,86 ha a na terasovou ãást rání opuky byly zdi buì opraveny, nebo vyzdûny ská zahrada, celkov pohled na terasovou ãást zahrady ze 0,64 ha, její ífika je 130 m a celková v ka de- z nové opuky. Rubové strany zdí byly odvodnûny stavebního jefiábu. (Foto archiv NPÚ HMP, 2007) seti teras ãiní 35 m. drenáïemi a koruny zdí utûsnûny speciální smûsí Obr. 11. Praha-Malá Strana, ãp. 153, Velká Fürstenber- Barokní kompoziãní osa zahrady vychází z kru- jílu. Novû byly vystavûny dvû oranïerie na místû ská zahrada, pohled na barokní osu zahrady tfietí rok po hového bazénu s barokní pískovcovou sochou nedochovan ch, pavilon a ka na byly rekonstruo- rekonstrukci. (Foto archiv NPÚ HMP, 2011) Neptuna, pokraãuje centrálními schodi ti vzhûru vány. Litinové schodnice a zábradlí byly doplnûny po svahu a konãí pavilonem v podobû dvou- a restaurovány. Barokní osa zahrady byla zdûraz- podlaïní saly terreny na nejvy í terase. Na cent- nûna rûïov mi záhony, na ãást teras byly vysáze- kultivar javoru babyky. K zajímavostem patfií v - rální schodi tû navazuje systém deseti teras, je- ny ovocné dfieviny a vinná réva jako pfiipomínka sadba rastru stromû v pûdoryse za války zbofie- jichï souãástí byly dvû oranïerie umístûné syme- hospodáfiské funkce zahrady v minulosti. Obvo- ného kfiídla Staromûstské radnice na Staromûst- tricky na ose schodi tû mezi dvûma opûrn mi dová kulisa dfievin byla komponována pfieváïnû ském námûstí do doby, neï bude rozhodnuto, zdmi, které se v ak do souãasnosti nedochovaly. ze stromû domácí provenience (obr ). jak m zpûsobem bude radnice dostavûna. V re- Historick v voj zahrady je ponûkud sloïit, pûvod- zervaci pfiibyly solitérní dfieviny na námûstích ne- nû zde byly vinice, v dobû renesance byl na místû bo nároïích ulic, napfiíklad platan na Malostran- tfií domû a pozemkû vybudován palác s pravidel- Památková hodnota historick ch zahrad a par- ském námûstí. Závûr nou zahradou a terasov mi vinicemi, kter byl kû spoãívá v jejich jedineãném zaãlenûní do urba- Jako pfiíklad vzorové obnovy památky zahradní- v polovinû 18. století pfiebudován v barokním sty- nismu mûsta. Památky zahradního umûní zahrnu- ho umûní lze uvést obnovu Velké Fürstenberské lu. Dal ího rozvoje doznala zahrada za majitele jí iroké spektrum dochovan ch kompoziãních zahrady na Malé Stranû. Jako poslední z paláco- Karla Egona Fürstenberka, kter získal palác se principû od stfiedovûk ch (rajské dvor y), rene- v ch zahrad pod PraÏsk m hradem byla v letech zahradou v roce Zahrada slouïila jako uïit- sanãních a silnû zastoupen ch barokních formál po dlouholeté projektové pfiípravû re- ková, v dolní ãásti byly sklady dfieva a ovocn sad ních úprav aï po mûstské sady koncipované v du- konstruována terasová ãást zahrady a 1. kvûtna a v horní ãásti vinice. AÏ v roce 1860 byla dolní chu pozdního krajináfiství a historizujících slohû 2008 slavnostnû otevfiena vefiejnosti. Terasová ãást zahrady pfiemûnûna na krajináfisk park dle zavr en ch kompozicemi ze 30. a 40. let 20. sto- ãást zahrady byla po 2. svûtové válce nepfiístupná, návrhu Josefa Liebla a patrnû v souvislosti s tou- letí. Na vytváfiení prostfiedí PPR se nemalou mû- pustla a na poãátku 21. století stála pfied záni- to úpravou bylo schodi tû ve svahu doplnûno liti- rou podílejí zahrady a dvor y se solitérní zelení kem. Autorem projektové dokumentace byl kolek- nov m zábradlím a litinov mi schodnicemi. Ve 20. a vnitroblokové zástavby Starého i Nového Mûs- tiv Komplexního projektového ateliéru MEPRO: století pro la spodní ãást zahrady drobn mi úpra- ta. Na vybran ch negativních pfiíkladech jsem se Ing. arch. Ivan Bfiezina, Ing. arch. Zdenka Hlaviã- vami v souvislosti s vyuïitím pro velvyslanectví pokusila nastínit zpûsoby naru ení památkov ch ková, P. Selichar, Ing. arch. J. Veselá, projekt Polské republiky, horní ãást nebyla po roce 1945 hodnot, které spoãívají pfiedev ím ve ztrátû au- zahradnû architektonick ch úprav zpracovali pfiístupná a víceménû z politick ch dûvodû pustla. tenticity památky zahradního umûní nebo histo- Ing. Václav Weinfurter, Ing. Vítûzslava Ondfiejová Z hlediska památkové péãe se jednalo o vzor- rického prostfiedí, aè uï poru ením architektonic- a Ing. Jifiina vamberková. Velká Fürstenberská nou obnovu památky zahradního umûní. Po od- ké kompozice, poïadavky na nepfiimûfiené zahrada, poslední ze souboru terasov ch paláco- stranûní náletov ch dfievin a ãásteãném sejmutí vyuïívání nebo zánik ãi ohroïení prostfiedí. Zatím v ch zahrad pod PraÏsk m hradem smûrem na v - terénu se objevily opûrné zdi v celé své velikosti. se nejedná o masivní ztrátu památkov ch hod- chod, náleïí ke stejnojmennému paláci ãp. 153 PÛvodnû opukové zdivo bylo vyspraveno pfieváï- not, ale pokud by se negativní pfiípady mnoïily, a je s rozlohou 1,55 ha nejvût í z celého soubo- nû ciheln mi pfiizdívkami (plentami), které byly zanechali bychom pfií tím generacím vyprázdnû- ru. Z celkové v mûry zahrady pfiipadá na spodní odstranûny a po posouzení statiky a stupnû zvût- né kulisy bez jakékoliv autenticity. IN MEDIAS RES ZdeÀka MLADÁ / Problematika historick ch zahrad a parkû v PraÏské památkové rezer vaci 99