ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Transkript

1 Ročník X., měsíčník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Řepka olejná Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů. Statistický přehled, aktuality Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce duben roku se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 31,8 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 57,2 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v dubnu roku významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2010 prudký cenový nárůst obilovin o 83,0 %. U potravinářské pšenice byla v dubnu průměrná cena Kč/t a proti dubnu roku 2010 se cena zvýšila o Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o Kč/t a dosáhla v dubnu výše Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v dubnu činila Kč/t, vykázal cenový nárůst o Kč/t proti stejnému období roku 2010, kdy jeho cena dosahovala výše Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v dubnu činila Kč/t, což představuje nárůst o Kč/t oproti roku Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v dubnu činila Kč/t, oproti stejnému období v roce 2010 se tak zvýšila o Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o Kč/t, v dubnu roku tak dosahovalo cenové hladiny Kč/t, v loňském roce Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v dubnu činila Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2010 o Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci duben dosahovala výše Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o Kč/t. TIS ČR SZIF 1

2 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název Měsíc Měsíc Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Semeno řepky Řepkové výlisky Řepkový ext. šrot Pšenice potr Pšenice krmná Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody za období od Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Kukuřice Řepka Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH Zpráva o trhu obilovin a olejnin

3 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, pš. mouky v roce 2009/2010/ v Kč/kg 2009 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,93 2,99 3,06 3,03 3,01 3,07 3,09 2,82 2,69 2,70 2,61 2,66 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 8,48 7,63 7,63 7,49 7,52 7,66 7,42 7,16 6,81 6,47 6,36 6,47 Pš. mouka hladká SC 11,62 11,06 10,45 10,18 10,59 9,69 9,38 9,62 9,22 9,16 9,04 8, I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,66 2,73 2,80 2,74 2,73 2,81 2,92 3,43 4,22 4,51 4,56 4,65 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 6,55 6,16 6,13 5,98 5,92 5,87 5,71 5,88 6,09 6,27 7,18 7,74 Pš. mouka hladká SC 8,41 8,73 8,38 8,67 8,50 8,29 7,99 7,99 8,59 8,88 10,03 10,37 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 4,82 5,28 5,61 5,63 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 8,24 8,67 9,06 8,91 Pš. mouka hladká SC 10,71 11,24 11,24 11,41 Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2009/2010/ Pšenice potravinářská CZV Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV Pšeničná mouka hladká SC I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. Měsíce V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. Pramen: ČSÚ Zpráva o trhu obilovin a olejnin

4 INTERVENČNÍ ZÁSOBY Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám ztráty/korekce Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám Čistý zůstatek Množství v nabídce Pramen: SZIF Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 za období k t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám ztráty/korekce Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám Čistý zůstatek Množství v nabídce Pramen: SZIF Zpráva o trhu obilovin a olejnin

5 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od do Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Pšenice celkem 1 603, ,8 531, , , ,5 z toho pšenice durum 107, ,3 59, , , ,7 Žito , , , , , ,6 Ječmen celkem 793, ,4 51, , , ,0 Oves 64, ,1 25, , , ,7 Kukuřice 9 617,1 * 1 396, , , ,1 Semena řepky olejky , , , , , ,9 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.4. do ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky zvýšil na 531,3 t. Největší množství pšenice pocházelo z Německa, odkud bylo dovezeno 308,5 t, tj. 58,1 %. U dovozu ječmene došlo ke snížení importu, celkem o 197,6 t na 51,7 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k jeho snížení o 4 557,3 t na 1 480,2 t, jednotková cena komodity žito činila celkem za měsíc duben roku 5 212,0 Kč/t. Z Německa pocházelo 52,6 % importů, tj. 778,9 t žita za jednotkovou cenu 5 098,3 Kč/t. Vývoz: V dubnu se snížil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 9 385,8 t na ,5 tun, jednotková cena činila 6 024,4 Kč/t. Do Německa bylo prodáno ,0 t tj. 61,4 % pšenice. Měsíc duben přinesl u komodity ječmen jeho úhrnné snížení exportu o ,8 t (-73,2 %) na celkových 9 670,0 t za jednotkovou cenu 4 901,7 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 54,2 %, tj ,6 t za jednotkovou cenu 4 673,8 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci zvýšil, a to celkem o 3 701,5 t (+37,9 %) na celkových ,9 t za jednotkovou cenu ,6 Kč/t ,7 t, tj. (47,8 %) řepky se vyvezlo do Německa. Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku 04/ HRK/t Období IV. III. IV.11/III.11 Komodita Min. Max. průměr průměr % Pšenice Kukuřice Mouka T-550 hladká Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%); Zpráva o trhu obilovin a olejnin

6 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 05/ PLN/t Komodita Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice Ječmen Oves Žito Kukuřice Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2010/ EUR/t Komodita Burza 2010 prosinec leden únor březen duben Pšenice měkká Vídeň 257,00 277,50 300,00 265,00 271,00 Wels 210,00 235,00 245, Ječmen krmný Vídeň 180,00-218,50-184,00 Wels 197,50 220,00 220,00 212,50 202,50 Žito Vídeň 237,00-246, Wels Kukuřice krmná Vídeň 201,00-226,00-215,00 Wels 210,00 220,00 220,00 220,00 217,50 Pramen: AMA; Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období duben /t Komodita Nákupní cena od zemědělských výrobců duben ( /t) Vývoj průměrných cen IV. 11 / III. 11 IV. 11 / IV. 10 Min. Max. průměr /t % /t % Pšenice potravinářská (A) 164,00 385,00 223,02-28,18-11,2 110,57 98,3 krmná 140,00 205,00 185,30-8,01-4,1 87,30 89,1 Žito potravinářské (A a B) 195,00 265,00 234,44 2,65 1,1 138,72 144,9 Ječmen krmný 165,00 200,00 177,69 1,33 0,8 88,81 99,9 Krmná kukuřice 180,00 235,00 202,46-0,70-0,3 85,46 73,0 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období HUF/t Komodita Týden Pšenice potravinářská , , , , ,15 Pšenice krmná ,57 Kukuřice krmná , , , , ,04 Ječmen krmný Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici Zpráva o trhu obilovin a olejnin

7 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat 2010 Leden Únor Březen Duben Leden Únor Březen Duben 4 306, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,0 KS pro nosnice 5 227, , , , , , , ,9 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od do Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t Množství v t Vývoz Jednotková cena Kč/t Množství v t , ,9 524, , , ,8 Zbytky škrobárenské 588, ,8 9, ,0 Řízky řepné 53, ,5 0, , , ,6 Bagasa a jiné cukr. odpady Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků 240,6 594,3 0,0 534, ,3 50, , ,2 310, ,0 609, , , , ,8 914, ,7 125,6 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.4. do se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 822,3 t (o 2,4 %) na ,8 t za jednotkovou cenu 7 270,7 Kč/t. 73,2 %, tj. Vývoz: V období od 1.4. do se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 457,0 t (+20,2%) na množství 2 714,1 t za jednotkovou cenu 509,9 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému ,6 t pokrutin, pocházelo z Německa za jednotkovou cenu 7 196,6 Kč/t. Import otrub se snížil oproti březnu o 421,2 t (-44,5 %) na 524,5 t za 5 824,6 Kč/t. 457,4 t bylo dovezeno z Polska za jednotkovou cenu 5 294,7 Kč/t. měsíci snížil o 562,7 t, tj. 7,7 % na 6 754,8 t. Do Německa byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 56,0 %, (3 781,4 t). Zpráva o trhu obilovin a olejnin

8 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku duben Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální Slovensko celkem Vývoj cen IV. III. IV. 11 / III. 11 IV. 11 / IV. 10 /t /t /t % /t % 346,40 329,61 16,79 5,1 84,76 32,4 314,54 313,30 1,25 0,4 68,02 27,6 306, ,02 36,0 nosnice 257,34 254,40 2,93 1,2 54,50 26,9 startér 490,38 462,23 28,15 6,1 80,97 19,8 předvýkrm 303,97 301,84 2,12 0,7 64,76 27,1 dokrm 263,69 254,28 9,41 3,7 83,33 46,2 prasnice rodící 232,78 231,33 1,46 0,6 63,24 37,3 prasnice kojící 290,92 287,24 3,68 1,3 67,58 30,3 telata, startér 256,07 278,05-21,98-7,9 37,83 17,3 mladý dobytek výkrm dojnice 255,90 254,05 1,85 0,7 60,44 30,9 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu IV. III. IV. 11 / III. 11 IV. 11 / IV. 10 /t /t /t % /t % Krmná mouka 135,23 129,74 5,49 4,2 44,93 49,8 Otruby 103,36 101,67 1,69 1,7 45,85 79,7 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot žitné ,9 4,6 4,9 5,2 pšeničné ,8 24,0 23,6 23,1 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,0 0,0 0,0 0,0 žitné ,4 6,3 8,3 7,3 pšeničné ,9 63,5 63,2 64,4 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,5 1,5 0,0 0,0 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. Zpráva o trhu obilovin a olejnin

9 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za duben HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů 2010 listopad prosinec leden únor březen duben 0 3 týden předvýkrm týden vlastní výkrm týden konečná fáze KS pro výkrm prasata I. fáze II. fáze III. fáze Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici Referenční ceny duben Pšenice potravinářská /t Brno 247, Brno ,69 Bratislava 272,96 287,35 232,39 Bratislava 282,40 277,38 193,63 Mnichov 265,00 255,00 255,00 Mnichov 254,00 254,00 262,50 Boloňa 283,00 273,00 - Boloňa 275,00 275,00 275,00 Ljubljana 302,95 305,32 313,89 Ljubljana 312,52 296,27 297,19 Rouen/Creil 240,44 215,44 230,44 Rouen/Creil 246,37 253,37 257,37 Krmný ječmen /t Brno 202,55 191,66 185,29 Brno ,39 Bratislava - 171,50 200,00 Bratislava 165,00 169,22 - Mnichov Mnichov 186,00 194,50 190,50 Boloňa 249,00 241,00 - Boloňa 238,00 238,00 241,00 Ljubljana Ljubljana Rouen/Creil 192,44 182,44 184,44 Rouen/Creil - 188,37 190,37 Pramen: AgrarMarkt Austria Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t Srpen 209,00 222,50 214,50 Srpen ,00 129,00 136,00 Listopad 208,75 224,75 220,00 Listopad ,25 137,75 137,00 Leden ,75 225,75 221,25 Leden 136,50 139,50 138,50 Kukuřice /t Srpen 240,00 242,75 236,75 Srpen ,25 145,75 144,25 Listopad 203,00 211,50 207,25 Listopad ,25 143,25 140,25 Leden ,75 213,75 209,25 Leden 143,25 145,00 142,25 Pramen: AgrarMarkt Austria Zpráva o trhu obilovin a olejnin

10 Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka /t (WCE) Květen 410,52 421,49 409,97 Květen ,53 283,48 285,57 Červenec 415,42 426,12 415,53 Červenec ,15 288,34 291,05 Listopad 415,85 427,57 417,02 Listopad ,42 291,03 292,85 Řepka /t (MATIF) Květen 464,25 473,50 467,25 Květen ,75 318,00 312,25 Srpen 432,00 449,75 442,25 Srpen ,25 300,00 300,50 Listopad 432,75 450,00 441,25 Listopad ,00 305,25 305,50 Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria Trendy u komodit obilovin, jejich ceny na trzích v Polsku PLN/t Obiloviny Pšenice krmná Kukuřice Tritikale Ječmen krmný Žito krmné Pšenice Žito Pramen: Sparks Polska 05/ Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská /t Ječmen krmný /t Kukuřice krmná /t FR Rouen (220 Hagberg) 252,30 FR Rouen 202,30 FR Bordeaux 235,30 BE Antverpy 256,00 DE Hannover 199,00 DE Hamburg 255,00 DE Hamburg 250,00 AT Wien 197,50 HU Transdanubia 217,70 HU Transdanubia 235,89 PL Zachodni 198,49 AT Wien 223,50 PL Slaski 265,42 Ječmen sladovnický /t PL Slaski 248,68 AT Wien - FR Creil (dvouřadý) - Žito potravinářské /t Pšenice setá /t DE Stuttgart 257,00 DE Hamburg 233,00 DE Hannover 234,00 PL Zachodni 225,22 PL Slaski - Pramen: SZIF, ŘVO z Zpráva o trhu obilovin a olejnin

11 Měsíční tržní ceny EU 27 duben /t Státy Pš. krmná Pšenice Kukuřice krmná Komodita Ječ.slad. Ječ. krmný Žito Rakousko - 250,00 216,25-194,50 - Belgie 241,78 252,32 239,53-196,00 - Bulharsko 214,55 229,88 214,01-173,84 - Kypr ,00 - Česká republika - 242,51 219,82 202,29 176,82 229,63 Německo 228,76 250,94 236,95 227,04 193,25 229,71 Dánsko 219,96 268,12-223,91 186,48 - Estonsko 229, ,23 - Španělsko - 243,62 248,22 235,08 221,55 - Finsko - 198,02-181,66 161,19 - Francie 237,86 250,83 237,99 212,24 189,11 - Řecko - 240,00 242, Maďarsko 233,57 265,28 212,57-159,70 - Irsko 243, ,66 - Itálie - 262,21 245,71-239,00 - Litva 224,39 234,20-197,60 203,23 213,82 Lucembursko Lotyšsko 192,19 236, ,72 201,04 Malta Nizozemí 244,67-245,10-200,33 - Polsko 228,81 244,42 232,50 214,35 198,55 201,53 Portugalsko 257,15 275,00 250,94-216,49 - Rumunsko 190,70 239,81 213,27-189,93 - Švédsko - 243, ,05 - Slovinsko - 301,65 229, Slovensko 196,43 257,02 200,37-178,20 - Velká Británie 236,92 266, ,81 - Pramen: EK Odhady světové produkce cereálií mil.t PŠENICE KUKUŘICE Cereálie celkem KOMODITA 08/09 09/10 10/11 odhad 11/12 výhled Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři* Produkce Obchod Spotřeba Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři* Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA; Zpráva o trhu obilovin a olejnin

12 Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě zvýšit celkem o 18,0 mil.t na 667,0 mil.t (2010/11 -/12) Pšenice Světová produkce mil.t ,0 649,0 667,0 2009/ / /2012 Pramen:IGC, GMR No.411 U pšenice odhadovaná světová produkce vzroste o 18,0 mil.t na 667,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla zvýšit o 36,0 mil.t na 848,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává zvýšení produkce o 4,0 % na celkových 1 803,0 mil.t. Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2010/ - /2012 mil.t ,0 667,0 812,0 848, , ,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Kukuřice Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem Pramen:IGC, GMR No.411 Situace na vnitřním trhu intervenční zásoby EU obiloviny k 26. V březnu a dubnu zaznamenala západní a střední Evropa deficit vláhové bilance, naopak nadbytek na jihu Evropy (ESP, IT), na východě vč. oblasti Černého moře) a v části severní Afriky. Podprůměrný výskyt dešťů se týkal zejména Francie, Beneluxu, Německa, Velké Británie. Obavy o úrodu pšenice v důsledku sucha v dubnu a květnu vyvstávají zejména v severní Francii, Beneluxu, na jihovýchodě Velké Británie, na západě Německa a v severní Itálii. V těchto dnech je očekáváno deštivé počasí v Anglii, na severu Německa a v severní Itálii. Vývoj porostů v Evropě odpovídá danému období. V intervenčních zásobách EU 27 se k nacházelo t obilovin, z toho t pšenice a t ječmene. Největší zásoby obilovin se k nacházely v HU 126 tis. t (89 tis. t ječmene, 37 tis. t pšenice), PL 116 tis. t (ječmen), DE 123 tis. t (ječmen), CZ t (ječmen), FI 92,5 tis. t (ječmen) a SK 84 tis. t (70 tis. t ječmene a 14 tis. t pšenice). K prodeji na vnitřní trh v EU 27 bylo celkem vyčleněno 2,80 mil. t obilovin, k bylo prodáno 2,6 mil. t (93%), k prodeji zbývalo t ječmene (DE 21 tis. t, FI 79 tis. t, SE 67 tis. t, UK 10 tis. t, FR 147 t). Pro program pomoci nejchudším osobám v EU byly k Zpráva o trhu obilovin a olejnin

13 z celkového množství 2,76 mil. t obilovin odebrány 2 mil. t obilovin (71%) a k odběru zbývalo 790 tis. t, z toho 735 tis. t ječmene (BE, DE, FR, AT, FI, CZ, EE, HU, PL, SK, BG, RO) a 55 tis. t pšenice (HU, SK, BG). Nejvíce obilovin bylo odebráno v DE a FR, naopak žádné obiloviny nebyly v rámci tohoto programu doposud vyskladněny v BG a RO. V období od do byly vydány vývozní licence na 230 tis. t pšenice, 4 tis. t pšeničné mouky, 16 tis. t pšenice tvrdé, 94 tis. t ječmene, 17 tis. t kukuřice, 5 tis. t žita a 5 tis. t ovsa; dovozní licence byly vydány na 66 tis. t pšenice, 26 tis. t pšeničné mouky, 99 tis. t pšenice tvrdé, 12 tis. t ječmene a 175 tis. t kukuřice. Dovoz do EU za 47 týdnů hosp. r. 2010/11 dosahuje 11,3 mil. t (loni 7,2 mil. t; předloni 10,4 mil. t), vývoz z EU dosahuje 25,9 mil. t (loni 20,6 mil. t; předloni 27,7 mil. t), EU je čistým vývozcem 14,6 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 13,5 mil. t; předloni 17,3 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z Svět Celková bilance na trzích, komodita pšenice (2006/ /11) Produkce 2006/ / / / /11* mil. t 2010/11 : 2009/10 Svět celkem 596,3 612,1 682,2 683,8 647,2-5,4 Argentina 16,3 18,6 11,0 11,0 15,0 +36,4 Austrálie 10,8 13,6 21,4 21,9 26,0 +18,7 Irán 14,7 15,9 8,0 13,5 15,5 +14,8 Kanada 25,3 20,1 28,6 26,8 23,2-13,4 Čína 108,5 109,3 112,5 115,1 114,5-0,5 Indie 69,4 75,8 78,6 80,7 80,8 +0,1 Kazachstán 13,5 16,5 12,5 17,0 9,7-42,9 Rusko 44,9 49,4 63,8 61,8 41,5-32,8 Turecko 17,5 15,5 16,8 18,5 17,0-8,1 Ukrajina 13,9 13,9 25,9 20,9 16,8-19,6 EU 124,9 120,1 151,1 138,1 136,1-1,4 USA 49,2 55,8 68,0 60,4 60,1-0,5 Další země 136,6 143,4 152,0 158,6 151,1-4,7 Exporty Svět celkem 115,6 116,4 143,2 134,2 125,2-6,8 Argentina 12,2 10,2 8,6 5,2 7,5 +45,1 Austrálie 11,2 7,5 13,5 13,7 15,0 +9,2 Kanada 19,3 16,6 18,7 19,0 17,0-10,4 Kazachstán 8,1 8,2 5,7 7,9 5,0-36,5 Rusko 10,8 12,2 18,4 18,6 4,0-78,4 Ukrajina 3,4 1,2 13,0 9,3 3,5-62,5 EU 13,8 12,3 25,3 22,1 2,0-0,5 USA 24,9 34,3 27,1 24,2 35,0 +44,8 Další země 36,9 48,3 40,0 38,5 51,2 +9,2 Konečné zásoby Svět celkem 130,6 126,0 166,7 197,9 182,8-7,6 Austrálie 4,0 3,7 3,6 4,1 6,7 +62,9 Kanada 6,9 4,4 6,5 7,8 6,0-23,4 Čína 38,5 39,0 45,7 54,3 59,3 +9,2 Indie 4,5 5,8 13,4 16,2 14,6-10,1 Rusko 4,1 4,1 10,7 12,1 4,3-64,4 EU 14,2 12,4 19,0 15,9 12,5-21,5 USA 12,4 8,3 17,9 26,6 22,8-14,0 Další země 58,6 56,7 67,7 87,5 79,5-9,1 Poznámka: *) Odhad Pramen: AgrarMarkt 04/; Agra Europe 15/11 Zpráva o trhu obilovin a olejnin

14 Mezinárodní kotace obilovin podle týdenního hlášení IGC London Datum Pšenice US$/t EUR/t EUR/t US No 2 HRW, 11,5 %, Golf 377,00* 258,22 252,89 148,87 US No 2 SRW, Golf 333,00* 228,10 226,35 145,86 US DNS 14 % (PNW) 530,00* 363,01 362,57 192,48 Argentina, Up River 355,00 243,15 246,61 176,69 EU, Franz., grade 1 b) 382,00 261,64 257,00 133,08 EU, Germany, B-Qualität 391,00 267,81 264,08 139,84 EU, United Kingdom, Feed 353,00 241,78 247,30 125,56 Canada CWRS 13,5 %, St. Law. 483,00 330,82 325,55 200,00 Black Sea Milling ,08 Australia ASW 290,00 198,63 197,01 139,85 Ječmen EU, France, Feed b) 284,00 194,52 192,12 110,53 EU, France, Spring Malting 347,00 237,67 231,24 118,05 EU, Germany, Feed Australia (Adelaide) Feed 251,00 171,92 174,65 117,29 Australia (Adelaide) Malting 286,00 195,89 197,70 150,38 Canada (St. Lawrence), Malting 387,00 265,07 261,98 175,19 Black Sea Feed ,02 Kukuřice US Yellow Corn 3, Golf 326,00* 223,29 222,15 121,05 Argentina, up River 319,00* 218,49 215,87 124,06 Poznámka: *) Květen Pramen: IGC Grain Market indicators ze dne Řepkový polní den PREOL se vydařil V Nabočanech u Chrudimi se letos konal v pořadí již třetí ročník řepkového polního dne. V rámci komentované prohlídky se tak zájemci mohli dozvědět řadu užitečných informací týkajících se nejen preferovaných odrůd ozimé řepky označovaných jako PREOL ideal. Přítomné v rámci polního dne pozdravil také Ing. Andrej Babiš, který mimo jiné ohlásil novou akvizici Agrofertu, nákup Lihovaru Vrby resp. společnosti Ethanol Energy. Uvažujeme, že v lihovaru budeme časem zpracovávat i obilí, cukrovou řepu, kukuřici, vyrábět škrob, gluten a možná izoglukozu. Ohledně řepky si neskromně myslím, že i díky tomu, že jsme postavili Preol, jsou výkupní ceny řepky nad Kč a že řepka byla, je a bude nejprofitnější plodinou českých zemědělců, vyzdvihl. Paradoxně připustil, že je možné, že se časem Česká republika stane zemí, která nebude řepku vyvážet, ale kvůli vzrůstajícím kapacitám spíše dovážet. Ing. Babiš poznamenal, že řepka je pro Agrofert strategickou surovinou a počítá se s navýšením kapacity Preolu na 460 tisíc tun. V plánu je podle jeho slov také postavení rafinerie, výroba stolního oleje v lahvích, počítá se i s olejem pro potravinářské účely a nově skupina vyrábí i margarín Zlatá Haná. Nepřítel zemědělců je podle slov Ing. Babiše Evropská unie a naopak neskrýval své sympatie k současnému ministrovi zemědělství, který je jak dále uvedl prvním ministrem, který komunikuje se zemědělci. Pramen: k Zpráva o trhu obilovin a olejnin

15 Světové importy cereálií celkem podle kontinentů a regionů za období 08-09/11-12 mil.t 08/09 09/10 10/11 11/12 (výhled) IMPORTY odhady EVROPA 14,3 9,8 14,8 14,1 13,0< EU-27 12,3 7,7 12,6 11,9 10,8< Ostatní 2,0 2,2 2,2 2,3 2,2< CIS 7,1 5,8 6,7 6,7 6,5< Azerbájdžán 1,7 1,1 1,5 1,3 1,3 Gruzie 0,6 0,8 0,8 0,8 0,8 Rusko 0,3 0,1 0,6 0,6 0,4< Uzbekistán 1,5 1,7 1,5 1,7 1,6< Ostatní 3,1 2,0 2,3 2,2 2,2 S. & C. Amerika 29,6 29,3 27,2 29,2 28,8< Kanada 2,1 2,5 1,2 1,5 1,5 Kuba 1,6 1,5 1,5 1,6 1,6 Dominik. rep 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Mexiko 13,6 14,2 13,1 14,5 14,2< USA 5,9 4,5 4,4 4,6 4,5< Ostatní 5,0 5,2 5,5 5,6 5,6 J. Amerika 22,7 23,9 23,5 24,6 24,0< Brazílie 7,6 8,0 7,6 7,9 7,9 Chile 2,5 1,9 1,8 1,9 1,7< Kolumbie 5,1 5,2 5,1 5,1 5,1 Peru 2,8 3,5 3,4 3,4 3,3< Venezuela 2,6 3,6 3,0 3,5 3,5 Ostatní 2,0 1,8 2,5 2,8 2,6< Blízký východ 50,1 42,5 36,5 38,6 37,7< Írán 14,7 7,6 4,1 3,9 4,1< Irák 3,9 3,9 3,6 4,1 4,1 Izrael 3,3 3,1 3,3 3,4 3,4 Jordánsko 1,7 1,7 1,6 1,8 1,8 Saudská Arábie 10,1 10,8 10,3 11,3 10,5< Turecko 4,3 4,0 3,6 3,5 3,5 UAE 1,8 2,1 1,5 1,5 1,5 Yemen 3,2 3,1 2,8 2,7 2,7 Ostatní 7,1 6,2 5,8 6,4 6,2< Dálný východ 69,0 75,5 76,5 77,1 77,2< Pacifická Asie 59,6 67,5 69,3 69,7 70,0< Čína 2,0 4,0 5,4 6,1 6,1 Indonésie 5,7 6,5 7,2 7,3 6,7< Japonsko 23,8 25,4 24,3 24,3 24,5< Korea (J.) 10,2 12,2 12,1 12,1 11,9< Malajsie 3,7 3,8 4,1 4,2 4,3< Filipíny 3,6 3,1 3,3 3,2 3,2 Taipei, čínský 5,5 5,7 5,9 6,1 6,1 Thajsko 1,7 1,8 1,8 1,7 2,1< Vietnam 2,1 3,4 3,5 3,1 3,5< Zpráva o trhu obilovin a olejnin

16 mil.t 08/09 09/10 10/11 11/12 (výhled) mil.t IMPORTY odhady Ostatní 1,5 1,6 1,7 1,6 1,6 Jižní Asie 9,4 7,9 7,1 7,4 7,2< Bangladéš 3,1 3,9 3,4 3,1 3,1 Indie 0,0 0,3 0,3 0,5 0,5 Pákistán 3,0 0,2 0,2 0,6 0,6 Srí Lanka 1,0 1,2 1,1 1,1 1,1 Ostatní 2,3 2,3 2,1 2,1 1,9< Afrika 55,5 52,2 53,7 55,7 55,6< Severní Afrika 35,2 33,0 36,5 38,3 38,0< Alžírsko 8,9 7,5 7,9 8,0 8,2< Egypt 15,0 15,6 16,1 16,5 16,5 Maroko 5,6 4,4 6,3 7,1 7,1 Tunisko 2,8 2,3 3,3 3,6 3,1< Sub-Sahara 19,8 19,2 17,1 17,4 17,6< Etiopie 1,3 1,1 0,6 0,9 0,9 Keňa 2,2 2,2 1,0 1,1 1,1 Nigérie 3,6 4,0 4,0 3,9 4,1< Ostatní 12,7 12,0 11,6 11,4 11,4< Oceánie 0,8 0,8 1,0 0,9 0,9< Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k Světové exporty cereálií celkem období 08-09/ /09 09/10 10/11 11/12 (výhled) EXPORTY odhady mil.t Argentina 22,3 20,0 24,7 25,9 Austrálie 18,4 18,0 22,2 22,4 Kanada 22,2 21,5 20,4 21,4 EU-27 30,0 23,6 27,6 23,4 Kazachstán 6,0 8,4 5,5 6,8 Rusko 23,1 22,0 4,1 10,5 Ukrajina 24,9 21,0 11,1 20,3 USA 77,7 79,1 87,8 82,1 Brazílie 7,2 7,6 14,5 9,8 Čína 0,5 0,6 0,7 1,2 Indie 2,6 1,9 3,2 2,8 Jižní Afrika 2,7 1,8 2,6 2,3 Turecko 2,2 5,1 3,0 3,7 Ostatní 9,6 9,3 13,0 11,0 Svět celkem 249,5 239,9 240,4 246,6 243,6< Pšenice celkem 136,8 127,8 121,7 126,4 126,7< Kukuřice (zrno) 83,6 86,4 93,9 94,2 92,5< Ječmen 19,5 16,9 15,1 17,0 15,7< Čirok 6,7 6,1 6,7 5,8 Oves 2,3 2,1 2,1 2,1 Žito 0,2 0,3 0,4 0,3 Ostatní 0,3 0,3 0,5 0,5 Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k Zpráva o trhu obilovin a olejnin

17 Svět - produkce, exporty, nabídka a využití celkem mil.t Produkce Exporty Nabídka Využití Zrniny celkem celkem Potraviny Krmivo Argentina 2009/10 36,6 23,5 39,3 4,0 7,1 2010/11 odhad 42,2 26,9 44,3 4,0 7,6 /12 výhled 43,5 29,1 46,6 4,1 7,8 Austrálie 2009/10 33,6 20,2 40,1 2,3 6,7 2010/11 odhad 40,0 23,2 48,9 2,5 8,5 /12 výhled 38,0 23,8 50,5 2,5 9,5 Kanada 2009/10 49,3 22,4 64,5 3,3 18,9 2010/11 odhad 45,2 23,1 59,9 3,3 17,8 /12 výhled 48,5 22,6 59,1 3,4 17,7 EU /10 292,2 27,6 346,6 63,0 166,4 2010/11 odhad 274,7 31,7 330,4 62,6 158,8 /12 výhled 286,2 27,3 327,5 62,5 159,3 Kazachstán 2009/10 19,6 8,4 22,5 2,8 3,8 2010/11 odhad 11,8 5,5 16,3 2,4 3,0 /12 výhled 16,2 6,8 18,8 2,5 3,5 Rusko 2009/10 94,1 22,0 111,7 19,6 39,1 2010/11 odhad 59,0 4,1 76,1 18,4 34,6 /12 výhled 83,8 10,5 90,6 19,1 36,2 Ukrajina 2009/10 45,5 20,7 50,7 7,4 13,4 2010/11 odhad 38,4 12,1 42,6 7,0 12,7 /12 výhled 44,7 19,8 50,8 7,2 13,2 USA 2009/10 409,4 79,3 480,1 30,5 141,3 2010/11 odhad 390,6 87,3 471,1 31,0 141,2 /12 výhled 409,8 81,1 460,5 31,3 140,2 SVĚT CELKEM 2009/ ,1 239, ,6 611,5 755,6 2010/11 odhad 1 732,5 240, ,4 622,1 752,8 /12 výhled 1 802,5 245, ,5 627,6 762,3 Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k Zpráva o trhu obilovin a olejnin

18 SZP musí udržet zemědělce v srdci místního hospodářství Budoucí rozvoj mnoha zemědělských regionů v EU by mohl být ohrožen, pokud navrhovaná reforma společné zemědělské politiky nenapraví patří často malé či střední podniky činné na geograficky znevýhodněném území. Pro využití jejich přidané hodnoty zbývá vykonat ještě velký závažnou nevyváženost stávajícího systému kus práce, kupříkladu nově definovat horské a nezaručí stálou podporu malým a středním zemědělské produkty. Místní potravinové systémy zemědělcům a producentům, kteří jsou jsou klíčovým motorem pro mnoho místních v zemědělství EU v převaze. Tak varovali místní a regionálních ekonomik, a je důležité je a regionální zástupci ve čtvrtek po přijetí tří stanovisek Výboru na plenárním zasedání Výboru regionů v Bruselu. Zemědělství je klíčovou součástí hospodářství v mnoha evropských regionech a SZP je záchrannou sítí pro 30 milionů lidí pracujících v zemědělství po celé EU. Podle Luise Durnwaldera (IT/ELS), zemského hejtmana autonomní provincie Bolzano a zpravodaje stanoviska VR o budoucnosti SZP do roku 2020, však musí být při současné reformě odstraněna přetrvávající nevyváženost v podpoře pro zemědělství v rámci SZP vyplývající z plateb v minulosti, aby se zajistilo, že SZP bude poskytovat spravedlivější a cílenější podporu zejména pro malé podniky nebo podniky, které čelí mimořádným geografickým znevýhodněním. Přímé platby musí být i nadále kostrou stabilizace příjmů podporovat. Příležitosti pro evropské producenty na globálním trhu byly středem pozornosti také ve stanovisku Emilie Müllerové (DE/ELS), ministryně pro spolkové a evropské záležitosti Svobodného státu Bavorsko, o takzvaném balíčku předpisů týkajících se mléka. Liberalizace trhu s mlékem a postupné rušení kvót do roku 2015 nepochybně povede k větším cenovým výkyvům a ohrozí mnoho malých a středních producentů. Bude však zároveň studnicí nových příležitostí pro evropské producenty k tomu, aby využili zvýšenou poptávku. Důležité je zajistit, aby tito malí producenti (kteří v mnoha regionech produkujících mléko tvoří převážnou část místních ekonomik) nebyli po provedení liberalizace jednoduše ponecháni na pospas sobě samým, a aby byla přijata řada nových nástrojů s cílem stabilizovat zemědělců jakožto odměna za poskytování trh s mlékem a pomoci zemědělcům být na veřejných statků a kompenzace za vyšší výrobní globálním trhu konkurenceschopní. Tato tři standardy EU. Avšak původní systém, který je stále stanoviska přijatá na květnovém plenárním ještě využívání pro mnoho plateb, narušuje trh a nadále zvýhodňuje větší zemědělské podniky na zasedáním VR doplňují a podporují předchozí stanoviska Výboru o zemědělství a reformě SZP, úkor těch menších, které potřebují větší podporu. Je konkrétně předběžné stanovisko o místních nezbytné zavést spravedlivější systém. Výbor prostřednictvím stanoviska pana Durnwaldera opět požaduje soudržnější přístup k SZP, zejména vyzývá k přesnějšímu definování funkce politiky rozvoje venkova a k jejímu souladu s politikou soudržnosti. Druhý pilíř SZP, zaměřený na rozvoj venkova, je důkazem toho, že dnešní zemědělci dělají mnohem více, než že jen produkují potraviny: podporují i cestovní ruch a bojují proti změně klimatu. Zemědělství může významně přispět k cílům potravinových systémech vypracované bývalou členkou VR Lenie Dwarshuis-Van de Beek na žádost evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe a stanovisko o budoucnosti SZP vypracované rovněž panem Reném Souchonem. Četná doporučení v těchto stanoviscích byla zohledněna v konečném návrhu reformy SZP. Výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců. Úkolem jeho 344 členů ze všech 27 členských států EU je zapojit orgány regionální strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný a místní samosprávy a společenství, která růst podporující začlenění, avšak pouze budou-li prostředky z druhého pilíře efektivněji využívány reprezentují, do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropská komise, a bude-li lépe chápána nutnost dalších podpůrných Evropský parlament a Rada jsou povinny opatření, např. Fondu soudržnosti. Potřeba větší podpory malým zemědělcům nebo zemědělcům ze znevýhodněných oblastí byla zdůrazněna i ve stanovisku pana Reného Souchona (FR/SES), konzultovat Výbor v oblastech politik týkajících se regionů a měst. Výbor se může obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva, nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se předsedy regionální rady Auvergne, o zemědělských zásadou subsidiarity, popř., že nerespektuje režimech jakosti jako např. CHOP (chráněné regionální nebo místní pravomoci. označení původu). Evropa má dlouhou tradici produkce vysoce kvalitních potravin, z nichž mnohé Pramen: k jsou na svém území jedinečné. EU uznala potenciální značné výhody pro producenty, k nimž Zpráva o trhu obilovin a olejnin

19 Nové odrůdy řepky a obilnin Jak uvedl Bc. Pavel Stárek, produktový manažer společnosti Rapool, pro letošek připravili nové hybridní odrůdy Xenon, Primus, Adam a liniovou Arot. Xenon podle něj vyniká vysokým výnosem oleje na hektar, odolností proti poléhání a zdravotním stavem. Je středně raný až polopozdní. Primus má zkrácenou výšku porostu, je středně raný až polopozdní, odolný vůči poléhání a vyznačuje se vyrovnanou výnosovou úrovní, vyšších výnosů dosahuje v teplé oblasti. Adam naopak dosahuje lepších výnosů v chladnějších oblastech, je polopozdní, s vysokým výnosem semen a oleje na hektar, má rychlý počáteční vývoj. Poslední novinkou mezi řepkami je Arot, taktéž s vysokým výnosem oleje a semen a odolností vůči poléhání. S novinkami u obilnin seznámil posluchače Ing. Luděk Novotný, produktový manažer společnosti Saaten- Union CZ s. r. o. Je to především ozimá pšenice Genius (E+), registrovaná v minulém roce v Německu. Podle Ing. Novotného se vyznačuje vysokým výnosem a kvalitou. Je středně raný až polopozdní, má velmi dobrý zdravotní stav. Je zimovzdorný a zvládá pozdní setí a je plastický. Mezi další novinky patří hybridní ozimá pšenice Hyland (B/C), ozimý dvouřadý sladovnický ječmen Malwinta, ozimý ječmen Henriete, Sylva či ozimá pšenice Tiguan (C). U posledních tří se registrace teprve dokončuje. Pramen: k Francie: 120 nových bioprodejen za rok 2010 V loňském roce bylo ve Francii otevřeno 127 nových bioprodejen a biosupermarketů. Podle časopisu Bio Linéaires měla celková prodejní plocha nově otevřených bioprodejen celkem m2. Polovinu z nově otevřených prodejen tvoří biosupermarkety s prodejní plochou přesahující 300 m² na prodejnu. Ve stejném roce ale ukončilo svoji činnost 128 Švýcarsko: spotřeba biopotravin vloni vzrostla o 6 procent Švýcarský trh s biopotravinami vloni pokračoval v dynamickém růstu. Meziročně se spotřeba biopotravin zvýšila o 6,1 procenta. Švýcaři tedy vloni za biopotraviny utratili 1,3 miliardy EUR, tedy více než 31 miliard korun. Švýcaři tak zůstávají na špici spotřeby biopotravin v Evropě. Největší oblibě se vloni těšily kromě čerstvých biopotravin především bio polotovary, obrat této kategorie vzrostl o 10 procent. Nejvíce biopotravin nakupují Švýcaři tradičně v konvenčních specializovaných bioprodejen, které na trhu působily v průměru déle než 15 let. Jedná se především o malé prodejny. Podle Bio Linéaires je nyní průměrná velikost bioprodejen ve Francii 172 m², celkově ve Francii působí bioprodejen. Pramen: k supermarketech. Vloni se ale velkému zájmu těšili především přímí prodejci z farem jejich obraty vloni vzrostli o 10 procent a prodej z biofarem se na celkovém obratu podílí již 5,4 procenty. Švýcarsko se může také chlubit vysokým podílem ekologických farem na celkovém počtu farem již 11 procent zemědělců hospodaří ekologicky. Pramen: k Novela zákona o ekologickém zemědělství sníží administrativní zátěž zemědělců Konkrétní pravidla ekologického hospodaření se výrazně nemění, hlavní změny jsou administrativní a mají přispět k lepšímu fungování celého systému ekologického zemědělství. Zjednoduší se například národní legislativa, zkvalitní kontrolní systém a upraví vydávání výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Novela zákona o ekologickém zemědělství reaguje na změny v evropské legislativě, které nastaly od roku Hlavním cílem novely zákona je zjednodušit národní legislativu ekologického zemědělství a vypustit ta ustanovení, která už upravuje evropská legislativa. Je to náš další krok ke snížení byrokracie. Zjednoduší se také registrace nových ekologických zemědělců a zruší se správní poplatek tisíc korun za podání žádosti o registraci, uvedl ministr Ivan Fuksa. Ekologičtí zemědělci se musí podřídit speciálním kontrolám. Mohou si však vybrat podle svého uvážení jednu ze tří ministerstvem pověřených kontrolních organizací. S ní uzavírají smlouvu, kterou mohou později vypovědět a přejít k jiné kontrolní organizaci. Zákon nově stanovuje ekologickým zemědělcům lhůtu 30 dnů od vypovězení smlouvy s původní kontrolní organizací do uzavření smlouvy s novou kontrolní organizací. V případě nedodržení této lhůty hrozí, že o registraci ekologického zemědělce přijdou. V rámci zkvalitnění dozoru nad činností kontrol může nově Ministerstvo zemědělství kontrolním organizacím v případě zjištěného pochybení uložit pokutu až do výše Kč. Podle nové evropské legislativy již nesmí kontrolní organizace vydávat výjimky z pravidel ekologického zemědělství, proto je nově bude vydávat Ministerstvo zemědělství a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jedná se například o výjimky na použití konvenčních osiv v ekologickém zemědělství, nebo na nákup zvířat pocházejících z konvenčních farem pro doplnění ekologického stáda. Jsem přesvědčen, že tento novelizovaný zákon pomůže splnit hlavní cíl nového Akčního plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství v letech Tím je dosáhnout podílu patnácti procent ekologického zemědělství do roku 2015 a šedesátiprocentního podílu českých biopotravin na trhu s biopotravinami, dodal ministr Fuksa. Pramen: k Zpráva o trhu obilovin a olejnin

20 Klimatické změny snižují úrodu obilovin Podle výsledků jedné americké studie, která porovnávala klimatické podmínky a sklizeň obilovin v uplynulých 30 letech, způsobily klimatické změny propad ve výrobě pšenice ve výši 33 mil. tun. Stanford/Braunschweig (dpa)- Klimatické změny v globálním měřítku způsobují pokles úrody obilovin. To jsou aktuálně zveřejněné výsledky studie, které vzešly ze vzájemného porovnání sklizně obilovin a klimatických podmínek v uplynulých 30 letech. Výsledky šetření amerických vědců ze Stanfordovy a Kolumbijské univerzity, zveřejněné v odborném časopise Science prokázaly, že zemědělství v uplynulých 30 letech v globálním měřítku vyprodukovalo o 5,5 % méně pšenice než by tomu bylo bez nastalých klimatických změn. To představuje absolutní propad ve výši 33 mil. tun a odpovídá množství pšenice, které vyprodukuje Francie za rok. Světovou produkci kukuřice zredukovaly klimatické změny o téměř 4 %, tj. o 23 mil. t. Podle výpočtů vědců to odpovídá více než 6% nárůstu cen potravin. David Lobell a jeho dva kolegové porovnávali navzájem sklizeň mezi roky 1980 a 2008 ve všech zemích světa, ve kterých se obiloviny pěstují, s naměřenými teplotami. V téměř všech zemích, ve kterých se pěstuje pšenice a kukuřice došlo od roku 1980 k nárůstu teplot. Kromě toho výsledky modelových výpočtů prokázaly, že čím byla v jednotlivých zemích teplota vyšší, tím nižší byl výnos. Pokud teplota stoupla o jeden stupeň Celsia, poklesl paralelně k tomu výnos až o 10 %. Pokrok v oblasti zemědělství dnes sice umožňuje mnohem vyšší výnosy než před několika desítkami let, ale deset let klimatických změn má stejný efekt jako pokles technologického pokroku za jeden rok, uvádí se v časopise Science. Naproti tomu klimatické změny nijak nezhoršily výnosy sójových bobů a rýže, zde byly ztráty a zisky v převážně většině v rovnováze. Ve vyšších nadmořských výškách a také v chladnějších zemích dokonce klimatické změny úrodu rýže zvýšily. Rýže potřebuje k růstu relativně vysoké konstantní Rozhovor Bio info: Miroslav Korbička Miroslava Korbičku by čtenáři portálu Bio-info.cz již měli znát. Provozuje totiž v Brně tři restaurace zdravého životního stylu Rebio a my jsme o něm již několikrát psali. Jak jste se dostal k profesi restauratéra? Co bylo impulzem pro založení jídelen zdravého životního stylu? Vše co souvisí s provozem klasické restaurace mě naučil můj bratr. Je to zkušený kuchař, který pracoval několik let v zahraničí jako vedoucí mezinárodní kuchyně. Spolu jsme v devadesátých letech provozovali různé typy gastronomických provozů. Vzpomínám si jak mě dlouho trvalo než jsem se správně naučil nosit obyčejnou kávu. Prošel jsem si vším od pivnice a vinárny, přes rychlé občerstvení po provozy, kdy jsme stravovali více než šest tisíc lidí v kompletním celodenním menu. Impulzem pro vznik prvního Rebio bylo poznání, že co by tehdejší striktní vegetarián, jsem si u nás na rozdíl od zahraničí, příliš nepochutnal. Prostě jsem si řekl, že je potřeba dokázat, že i zdravé jídlo může výborně teploty. Spojené státy jsou jednou z mála zemí, ve kterých průměrné teploty v průběhu posledních 30 let nestouply, ale naopak mírně poklesly. Následkem toho zde vědci nezaznamenali žádné ztráty na úrodě. Samozřejmě se jednalo pouze o modelové výpočty, které měly svoje hranice, uvedl tým profesora Lobella: Náš přístup by mohl být příliš pesimistický, protože nezohledňuje skutečnost, že se zemědělci klimatickým změnám přizpůsobují, např. výsadbou nových druhů plodin nebo dřívější setbou. Georg von Wühlisch, vědec ze Spolkového ústavu pro oblasti venkova, lesnictví a rybářství se sídlem v německém Braunschweigu se domnívá, že aktuální období sucha v Německu je předzvěstí posunu ročních období. Vše nasvědčuje tomu, že v Německu přichází jaro dříve a později nastupuje podzim, uvedl Wühlisch. Vysoké teploty a nízké srážky v dubnu a v květnu nejsou sice nic neobvyklého, ale na základě vývoje v uplynulých letech je možné pozorovat trend prodloužení letního období. Dlouhodobé následky sucha budou mít díky posunu ročních období vliv především na druhovou skladbu lesů, prohlásil vědec. Také na pole bude mít vliv sucho, stoupne nebezpečí písečných bouří. Pomoci by podle názoru expertů mohly tzv. zemědělsko-lesnické systémy. Na písčitých polích by se mezi kulturními plodiny jako je kukuřice, řepka nebo ječmen pěstovaly cca 12 m široká stromořadí. Pásy dřevin by snižovaly větrnou erozi, vítr by se díky stromům zbrzdil a písek by se méně vířil. V současné době odborníci v oboru lesnictví zkoumají, do jaké míry by bylo možné tyto systémy využít v bývalé hornické oblasti v Braniborsku, která je nejsušším regionem v Německu. V posunu ročních dob a delším vegetačním období spatřuje Wühlisch také nové možnosti pro německé zemědělce. Snad bude možné do budoucna v Německu sklízet dvakrát do roka. Pramen: k chutnat. Kteří lidé či organizace vás inspirovali? Můj bratr, přítel Ing. arch. Řihák, který projektoval první Rebio u Měnínské brány a jeho vzor Tomáš Baťa. Dále pak skvělá indická kuchyně se svými filigránskými způsoby vaření v hnutí Hare Krišna. V neposlední řadě také vyhlášený "Salad Bar" v Santa Fe v New Mexico. Vaše restaurace Rebio jsou prvními certifikovanými bioprovozy v České republice. Jak se s podmínkami certifikace vypořádáváte? Věřím, že úspěšně. I když správně nakupovat, skladovat, zpracovávat a deklarovat Bio je každodenní mravenčí práce. Co je na dodržení pravidel bio nejsložitější? Základním pravidlem je transparentnost celého procesu. Začíná to nákupem surovin a produktů v biokvalitě se všemi potřebnými náležitostmi. Musíte mít poměrně rozsáhlé skladovací prostory pro oddělené uskladnění, vyškolený personál, nemluvě o agendě a splnění kriterií pro zpracování a deklaraci daného jídla v biokvalitě, Zpráva o trhu obilovin a olejnin

21 atd.. Proč je pro vás vaření z bioproduktů důležité? Při ekologicky šetrném způsobu pěstování zemědělských plodin neumírá zbytečně všechno možné co je zrovna na poli. Krajina neztrácí svoji diverzitu, vzduch se dá dýchat a voda pít. No a kvalitu, senzorické vlastnosti biosurovin může ve srovnání s průmyslově vyráběnými potravinami zpochybňovat jen ten, kdo nemá možnost každodenního srovnání. Jak dalece je pro vás důležitý původ surovin? Jednoznačně preferujeme místní ekofarmáře a regionální produkci. Bio však pro nás ztrácí kouzlo pokud letí přes půl Evropy. V tom případě je už ke zvážení konvenční sezónní zelenina ze spádové oblasti. Musí ovšem být z prověřeného zdroje. A až na třetím místě je běžná světová produkce ovoce a zeleniny běžně dostupná ve velkoskladech. Spolupracujete s některými moravskými farmáři? Ano a rádi.velkou výhodou je když mají vlastní závoz. S jakými výzvami se potýkáte při nákupu čerstvých, farmářských produktů? Náročné práce farmářů si velice vážím.vím, že je těžké udržet si rozsah, objem a kvalitu nabízeného sortimentu po celý rok. Především první dva ukazatele jsou pod padesáti procenty našich potřeb. Letos například v důsledku srážkového nadnormálu bojujeme navíc i s kvalitou brambor. Čerstvé zeleniny týdně zpracujeme přes 3 tuny. Samozřejmě lze snadno a levně vařit ze zeleniny mražené, ale z mnoha důvodů se tomu to vyhýbáme. Pozorujete u svých zákazníků nějaký vývoj směrem k preferenci domácích surovin, udržitelnosti? Nemyslím si, že se v tomto blížíme k Rakousku nebo Německu. Je to věc absence poptávky vysoce uvědomělého zákazníka patriota nebo malí farmáři ještě nevystrčili růžky a chybí nabídka? Prodej a nákup "ze dvora od svého farmáře" je pro obě strany určitě perspektivní možnost.. Jakou radu byste dal farmářům, kteří chtějí prodávat svoji produkci do restaurací či stravovacích provozů? Nebát se a sednout do auta a vytvořit si ve svém spádovém území vlastní síť odběratelů. Jezdit na nově vznikající místní farmářské trhy, kde mám zaručeno, že nekoupím povadlou zeleninu z druhého konce světa. Pro nás v Rebiu je vždy ctí poznat a uvítat nového farmáře z okolí. Co si myslíte, že je nejdůležitější, aby si vaši zákazníci uvědomovali, ve spojitosti s pokrmy, které pro ně připravujete? Aby věděli, že pro ně jídla připravujeme dle zásady hlavního šéfkuchaře Vlastimila Kelbla: "s láskou a maximálním zaujetím". Vařit v Rebiu je pro naše kuchaře prestižní záležitost. Jaký je váš názor na bio versus místní suroviny? Pokud jde o můj názor na bio versus spádová produkce, vždy šáhnu s chutí po bio zebře, zvlášť pokud jde o domácí provenienci. Nejdál jsem ochoten tolerovat biopotraviny z Rakouska a Německa, samozřejmě pokud se nejedná o fair trade produkci. Na druhé straně si však nemyslím, že každý sezónní podnikatel v zemědělství musí projít certifikační procedurou. Konec konců každý poctivě zapálený farmář, který má rád přírodu a svůj kraj, je přece potenciální ekologický zemědělec. Pramen: Zpráva o trhu obilovin a olejnin