Dojnice. Dojnice. Prasata. Silážování 1/11. Efektivní hospodaření v Sasku. S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě

Transkript

1 Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN Dojnice Využít lépe potenciál dojnic strana 8 1/11 Dojnice Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby strana 14 Prasata S příkrmem pro lepší start strana 16 Silážování Silážovanie, a konzervačné kyseliny strana 21 Efektivní hospodaření v Sasku strana 3 S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě strana 24

2 slovo šéfredaktora Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Jsme velmi rádi, že Vám můžeme nabídnout další číslo našeho odborného časopisu i v roce Jsem přesvědčen o podstatně lepším průběhu hospodářského roku 2010/2011 a z dnešního pohledu se zdá, že se ustálí i rozkolísané ceny vepřového masa a tak českému a slovenskému chovu prasat nezazvoní poslední zvonek. Ceny mléka také vykazují stabilní stav a lze daleko lépe přemýšlet o budoucnosti chovu dojných krav. Celý tým SCHAUMANN odborných poradců (v ČR i SR), speciálních poradců včetně výzkumné základny je naplno připraven ve spolupráci s Vámi udělat vše potřebné pro maximální úspěch ve Vašich stájích. Skončila jedna z tvrdších zimných sezón a naplno sa rozbiehame do silážnej sezóny. V nej sa bude rozhodovať v priebehu niekoľkých týždňov o tom, aké problémy nás budú tlačiť nasledujúce desiatky týždňov. Nákupne ceny poľnohospodárskych komodít, hlavne kravského mlieka dlhodobo nenapĺňajú potreby a očakávania nás všetkých. Žiaľ, toto nie je len situácia na Slovensku či v Česku, ale s určitými odchýlkami predstavuje celosvetovú charakteristiku doby, ktorú žijeme. Na frustráciu a kapituláciu bolo, je a bude vždy dosť času. Našou najväčšou a najdostupnejšou rezervou v živočíšnej produkcii sú krmivá a ich kvalita. Využívanie čo najväčšieho objemu kvalitne zakonzervovaných stráviteľných živín z vlastných krmív predstavuje jeden z najúčinnejších intenzifikačných nástrojov. Úspešné zvládnutie silážneho procesu vyžaduje vysoko koncentrovaný a systémový prístup. Na jednej strane stoja náklady na vlastný konzervačný proces, od zberu hmoty až po jej zakrývanie. Vyšší výnos vegetačne staršej hmoty, nižšia intenzita tlačenia, zjednodušenia v prístupe ku konzervácii až po vzduchotesné utesnenie siláže, to sú len kľúčové momenty, v ktorých sa snažíme znížiť vstupné náklady. Nezabudnime však, že na druhej strane toho všetkého stojí menej výživná a nestabilnejšia siláž, straty energie a zníženie jej stráviteľnosti, spôsobené jej zahrievaním a rozvojom nežiaducich mikroorganizmov až po povrchové straty, ktoré, nie zriedkavo, predstavujú kg siláže na 1m 2 povrchu našich siláží! Toto sú faktory, ktoré nám spôsobujú zvyšovanie náklady na nakúpené krmivá, klesanie tržieb za mlieko a taktiež stúpanie nákladov na liečbu zvierat, na ich reprodukciu a na obnovu stáda. Nešetrime draho! Táto výzva znie v prvom momente možno až paradoxne, ale v každodennom živote je to veľmi častý jav, ktorý si mnohokrát vôbec neuvedomujeme. V technickej oblasti (stroje, prístroje a zariadenia) sme si to už začali jednoznačnejšie uvedomovať a praktizovať. Cena stroja hovorí veľmi málo o tom, čo všetko očakávame a čo potrebujeme... Nič iné nás nečaká ani v oblasti chovu a výživy zvierat. Objavujme a spoznávajme kľúčové princípy, ktoré nám pomôžu kompetentne sa rozhodovať a nesústreďovať sa len na strnulú minimalizáciu vstupných nákladov. Úspech stojí a čaká na nás všetkých v celkovej efektívnosti a ňou sa musíme začať systematicky a dennodenne zaoberať. Týmto smerom boli zamerané takmer dve desiatky našich odborných seminárov na konci tohtoročnej zimy, na ktorých ste sa v hojnom počte zúčastnili. Vaša účasť a záujem je pre nás veľkým záväzkom, aby sme spoločne oživili tieto mechanizmy v reálnej praxi. Našou ambíciou je ponuka produktov špičkovej kvality, avšak ruka v ruke so serióznym a korektným odborným poradenstvom tak, aby sme spoločne dosiahli Ing. Dušan Kořínek, Ph.D. ÚSPECH V MAŠTALI! MVDr. Tomáš Mitrík, PhD. OBSAH SKOT Efektivní hospodaření v Sasku... 3 Kalbi Milch Classic Vysoké přírůstky... 6 Plnou parou do laktace... 7 Řízení stáda Využít lépe potenciál dojnic... 8 Pětkrát kg mléka... 9 Rindamin BP Pufr pro krev a bachor Rindamast Přesvědčivé denní přírůstky Vzájomná dôvera slávi úspech Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby PRASATA Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma S příkrmem pro lepší start Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost Fit do laktace Výkrm prasat Dobré výsledky s řepkovým extrahovaným šrotem SchaumaCid Protect Krmné kyseliny proti salmonelám & Co SILÁŽOVÁNÍ Silážovanie, a konzervačné kyseliny Bonsilage Plus S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě Praktické typy Silážování kukuřice návod pro správný management Tiráž: Úspěch ve stáji Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: , MK ČR E ISSN Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. Adresa redakce: nám. Svobody 35, Volyně, tel , schaumann@schaumann. cz, web: Překlady: Ing. Lenka Procházková Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek Uzávěrka: Úspěch ve stáji 1/2011 Sazba: PTS s.r.o. Vodňany Tisk: Typodesign List České Budějovice Neprodejné OVCE Millaphos Plodné bahnice /11

3 CHOV SKOTU Efektivní hospodaření v Sasku Zemědělská společnost, družstvo vlastníků v Laasu hospodaří na území Saska asi 80 km od Drážďan. Zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou se zaměřením na chov holštýnských dojnic a produkci mléka, ale má také výrobnu pro zpracování vepřového masa a vlastní obchod. Díky tomu, že podnik má také bioplynovou stanici, je celý koloběh výrobní procesu prakticky uzavřen. Zemědělské družstvo (Agrargenossenschaft Laas e. G.) vzniklo z původního typického východoněmeckého LPG (Landwirtschaftlichen Produktionsgenossenschaften) v roce Letos v dubnu tedy oslaví desetileté výročí existence. Má celkem má 110 členů, 55 zaměstnanců (39 mužů, 15 žen a 7 učňů). Dceřinou společností je nákupní středisko, ve kterém se mimo jiné realizují také výrobky podniku s jednadvaceti zaměstnanci. Rostlinná výroba Družstvo hospodaří na 1920 ha zemědělské půdy, 1801 ha tvoří orná půda a 119 ha trvalé travní porosty. Z celé plochy pouze 30 ha družstvo vlastní, ostatní půdu má propachtovanou (pachtovné se liší podle bonity půdy a kolísá v rozmezí 200 až 205 eur/ha). V roce 2010 pěstovali na 33 ha ozimou řepku, na 312 ha ozimý ječmen, 479 ha ozimou pšenici a 70 ha ozimé žito. Také se věnují pěstování tritikale (133 ha), 20 ha zabírá oves, 28 ha cukrová řepa. Poměrně velká plocha je věnována kukuřici (297 ha) a travním porostům na orné půdě (129 ha). Průměrná nadmořská výška pozemků je 120 m a spadne pouze 450 mm srážek. Podle Dietmara Wiesnera, předsedy představenstva, jsou proto časté problémy s přísuškem, ale také v tom, že většina srážek často spadne v krátkém období. Protože bonita a také kvalita půdy jednotlivých pozemků jsou rozdílné, bývá také různá kvalita pěstovaného obilí. Přímo ze dvora Kvalita přímo ze dvora je systém, který je v Sasku velmi rozšířen, zájem obyvatel o kvalitní výrobky s deklarovaným původem roste. V Laasu mají výkrmnu prasat s kapacitou 2000 kusů, a tak ročně vykrmí asi 5500 prasat. Z nich je 1482 poraženo a zpracováno pro podnikovou prodejnu nebo místní kantýnu, jídelnu. Vepřové maso je prodáváno buď jako syrové rozbourané, nebo se vyrábějí výrobky, jakými jsou např. uzeniny. Kromě nákupního centra disponuje družstvo také pojízdnými prodejnami, ve kterých také realizuje své výrobky. Pojízdné prodejny zásobují podle přesně určeného jízdního řádu 60 vesnic v okolí Laasu. Dojnice ustájené v rekonstruované volné boxové stáji přijmou denně až 60 kg krmiva Krmiva pro zvířata Krmné směsi pro skot i prasata si v podniku vyrábějí pomocí mobilní míchárny krmných směsí z vlastních obilovin. Pro skot používají z jadrných krmiv pouze řepkový extrahovaný šrot a chráněnou bílkovinu Rindastar 39. Krmné dávky počítá Dietmar Wiesner sám. Vyrábějí travní a kukuřičné siláže a pro odchov mladých jalovic, suchostojné dojnice a dojnice na konci laktace využívají také siláže žita. Krmné žito pěstují jako předplodinu pro kukuřici na zrno. Žito se seje koncem srpna až do 20. září a sklízí se příští rok v dubnu až květnu, podle Dietmara Wiesnera by mělo být do 10. května sklizeno. Sklizeň se řídí podle počasí, na jaře bývají v oblasti nejvyšší srážky. Optimální sušina žita při sklizni je 20 %, výnos bývá kolem 10 t/ha. Na strniště žita se navozí kejda a fugát z bioplynové stanice a seje se kukuřice. V podniku nerozdělují jámy na siláže pro zvířata a pro bioplynovou stanici, ale krmivo mohou s výhodou separovat podle kvality. Nejkvalitnější dostanou dojnice, průměrné mladá zvířata a nejhorší krmivo (např. z okrajů jam) se vozí do bioplynky. Pro krávy se používá pět krmných dávek, a to pro 1/11 3

4 Boční strany stájí jsou otevřené s automaticky zavíranými roletami dojnice v rozdojovací skupině, vysokoprodukční dojnice, dojnice dále v laktaci, pro suchostojné, pro přípravu na porod a otelené krávy se krmí individuálně na porodně. Dojnice v rekonstruovaných stájích V podniku chovají asi 390 dojnic holštýnského plemene a dalších 400 kusů mladého skotu. Průměrná užitkovost ve stádě je v současné době kg mléka s tučností 4,19 % a obsahem bílkovin 3,49 %. Prakticky všechno mléko (99 %) dodávají ve třídě S (super). Od 1. ledna 2011 se v Německu sjednotily podmínky pro zpeněžování, resp. nákupu mléka. Mléko musí mít 3,5 % bílkovin a 3,8 % tuku. Za každou 0,1 % tuku je příplatek, příp. srážka 2,2 centu, za 0,1 % bílkovin jsou to čtyři centy. Připlácí se také za množství mléka ( l čtyři centy) a za zatřídění do nejvyšší třídy (0,5 centu). Laasští chovatelé denně dodávají do mlékárny litrů mléka. Počet somatických buněk v bazénových vzorcích je podle výsledků kontroly užitkovosti v průměru v ml, celkový počet mikroorganismů v ml. Průměrný laktační den stáda je 163 dní a index perzistence laktace 86. K inseminaci krav se využívají jak sexované dávky, tak i dávky býků testantů. První inseminace se provádí podle připraveného připařovacího plánu dávkami prověřených býků. Býků v testu se pro inseminaci využívá také z ekonomického důvodu proto, že inseminační index se u krav pohybuje mezi 2,8 3. Systém testace býků je v Německu velmi dobře propracován, jak uvedl Dietmar Wiesner. Dojnice jsou ustájeny v rekonstruovaných stájích. Přestavba starých stájí z vazného systému začala asi v polovině devadesátých let, dojnice byly ustájeny v kombiboxech, a do stávajícího stavu, volné boxové stáje, byla ukončena kolem roku 2005, stále se ale dělají určitá vylepšení. Stropy, resp. střecha stájí se nezvedala a stropy byly izolovány, větší kubatury bylo dosaženo vybouráním a otevřením bočních stěn a jejich vybavením roletami. Rolety jsou stahovány a zatahovány automaticky podle větru, teploty a deště, neboť mají senzory pro měření rychlosti větru, které pak nastavují výšku rolet, a stejně tak dešťový senzor může být naprogramovaný na zatažení rolety tak, aby se vlhkost nedostala ke zvířatům a k podestýlce. Větrání je v horkém počasí zajištěno také ventilátory. V produkčních stájích jsou tři, resp. čtyři řady hlubokých boxových loží, které jsou vystýlány řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou. Spotřeba na jednu krávu je 1,2 kg slámy a 1,7 kg vápence na den. Výhodou takto připraveného lože je, že krávy nemají problémy s vemeny ani končetinami a paznehty a udržují se čisté. Součástí dodržení hygieny ve stáji a dobrého zdravotního stavu končetin je vyhrnování kejdy. Ve stájích je k tomu využíváno lanových shrnovacích lopat. Podlahy stáje, krmiště a chodeb jsou dostatečně rýhované, aby nebyly kluzké a umožňovaly dojnicím bezpečný pohyb. Krávy ve stáji jsou rozděleny do skupin podle fáze laktace. Ve čtyřřadé stáji je také skupina krav stojících na sucho (ty mají k dispozici výběh), které se před porodem přesunují do porodny, jež je v těsné blízkosti stáje. Stádo dojnic v Laasu je velmi vyrovnané a ve stáji je klid, krávy buď žerou (pijí) nebo leží. U dojnic, které mají velký tělesný rámec, zaujme zejména velmi dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů, ale podobně i velmi dobré stájové mikroklima. Krmení dojnic Výživa všech zvířat v podniku Laas je řešena kompletně podle konceptu firmy SCHAUMANN. Spolupráce v oblasti výživy i konzervace objemných krmiv trvá více jak 10 let. Krmivo se zakládá krmným vozem jedenkrát denně a asi 6 7x denně přihrnuje. Krmný stůl je široký a prostorný. Poměr míst u žlabu je 1 : 2, ale dojnice žerou čtyři až pět hodin, pak leží v boxech a přežvykují. Krmná dávka vypočítaná pro dojnice s denní užitkovostí 40 kg mléka se skládá z kukuřičné siláže (42 kg), travní siláže (9,5 kg), extrahovaného řepkového šrotu (3,7 kg), sušených cukrovkových řízků (1,5 kg), ječné slámy (1 kg), chráněného proteinu Rindastar 39 (3 kg), doplňkového krmiva Schaumasil TMR (0,3 kg), vitamíno-minerálního krmiva Rindavit (0,2 kg), kalcium karbonátu (0,12 kg), NaCl (0,08 kg). Celková hmotnost denní krmné dávky pro dojnici je 61,4 kg, což je 28,53 kg sušiny. Objemné krmivo představuje více než 18 kg sušiny. Zbytky krmiva ve žlabu, na krmném stole (asi 3 % objemu krmné dávky) se vyhrnují k bioplynové stanici a tam se spotřebují. Voda je dostupná adlibitně a v napájecích žlabech je temperovaná. Nová je i dojírna Krávy se v podniku dojí v prostorné, světlé a vzdušné rybinové dojírně de Laval s 2x dvanácti stáními a rychlým odchodem. Podlahu ve středu dojírny lze nastavit do optimální plochy podle výšky dojiče, aby pro něho bylo nasazování strukových nástavců pohodlné. Pro čištění V produkčních stájích jsou boxová lože vystýlaná řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou 4 1/11

5 CHOV SKOTU V Laasu se dojí v rybinové dojírně s 2 x 12 stáními s rychlým odchodem vemen před dojením se používají utěrky pro každou dojnici, ale vemena jsou čistá díky podestýlce a pravidelnému odklizu kejdy v produkční stáji. K dezinfekci struků po dojení se využívá prostředek na bázi jódu, který ničí všechny typy mastitidních patogenů. Dojí se třikrát denně (ve 4, 12 a 23 hodin) asi po třech hodinách, v dojírně pracují dva dojiči, resp. dojičky. Po podojení skupiny dojnic se dojicí zařízení automaticky proplachuje pomocí systému airwash (automatická mezidezinfekce dojicích strojů). K vyčištění dojaček mezi jednotlivými dojnicemi se používá kromě vody také jódový dezinfekční prostředek, aby nedocházelo k případnému přenesení nákazy mezi zvířaty. Dietmar Wiesner ale řekl, že v současné době jsou v celém stádě pouze tři dojnice s mastitidou a jejich počet obvykle kolísá mezi 5 10 kusy. Na podlahu stání v dojírně i v čekárně byl použit tvrdolitý asfalt, který je pro pohyb krav bezpečnější. Průměrné přežívání dojnic ve stádě v Laasu je 2,2 laktace. Hlavním důvodem brakace, která nyní činí přes 30 %, jsou podle Dietmara Wiesnera problémy s reprodukcí, ale také časté ketózy krav po otelení a na začátku laktace, tedy problémy s příjmem krmné dávky negativní energetická bilance na začátku laktace. Odchov mladého skotu Telata jsou do tří týdnů věku odchovávaná ve venkovních boxech a napájena nejprve mlezivem a následně pasterovaným zbytkovým mlékem. Býčci jsou přibližně ve věku čtyř týdnů prodáváni a dále jsou odchovávány jen jalovičky. Ty jsou umístěny do skupinových přistýlaných kotců v odchovně a napájeny pomocí mléčných automatů mléčnou krmnou směsí Kalbi Milch Super Sweet. Jalovice se poprvé zapouštějí ve věku 15 měsíců a hmotnosti 400 kg. Vhodná doba, resp. hmotnost V dojírně se používá automatická mezidezinfekce každé dojicí jednotky pro zapuštění se zjišťuje měřením obvodu hrudníku jalovic. K první inseminaci jalovic používají sexované sperma, pro další inseminace nesexované, klasické inseminační dávky. Březost jalovic je asi 85 %. Koloběh uzavírá bioplynka Bioplynovou stanici s výkonem 500 kw postavili v Laasu v roce 2005 a za šest let provozu nabyli mnoha zkušeností. Mají dva železobetonové fermentory kryté dřevěnou střechou s fólií přes ní o objemu každého 1000 m 3. Suroviny se smíchají v zásobníku pro bioplynová zařízení a homogenní směs jde do fermentorů. Vedle fermentoru jsou umístěny zbytkové sklady, z kterých je stále jímán bioplyn, stejně jako z fermentoru. Sklady v Laasu mají 9000 m 3 a vyvíjí se v nich asi 10 % bioplynu. Jako surovinu pro výrobu bioplynu využívají kejdu ze stájí skotu, dále zbytky krmiv, kukuřičnou, travní siláž a siláž žita a jako rezervu obilí. Za den se spotřebuje asi 25 až 30 t materiálu. Jak řekl Dietmar Wiesner, denně do bioplynové stanice navážejí tun travní siláže nebo deset tun kukuřičné siláže. Odpadní teplo se využívá pro vytápění dojírny, mléčnice, obchodu, dílen, kanceláří, ale také k dosušování obilí, dřeva, štěpků a podobně. Funkce bioplynové stanice je řízena automaticky a analyzátor zjišťuje podíl metanu, síry a kyslíku v průběhu fermentace. V Laasu byla podle předsedy představenstva Dietmara Wiesnera bioplynka nutností také proto, že díky různě kvalitní půdě nejsou zemědělci schopni produkovat plodiny v potravinářské kvalitě, a tak by se čistě rostlinnou výrobou neuživili. Proto musí mít živočišnou výrobu, jejíž odpady, a to jak kejda, tak zbytky krmiva, i z hlediska výživy zvířat méně kvalitní siláže se v bioplynové stanici využijí. Alena Ježková Suroviny pro bioplynku se připravují ve stacionárním míchacím a dávkovacím zařízení Bioplynová stanice v Laasu funguje již šest let 1/11 5

6 ODCHOV TELAT Kalbi Milch Classic Vysoké přírůstky Při nízkých vnějších teplotách potřebují především mladší telata více energie pro udržení tělesné teploty. Pokus v odchovu telat v lednu 2010, při zkrmování nápoje Kalbi Milch Classic, měl mimo jiné osvětlit, jestli může mléčná krmná směs (MKS) o vyšší koncentraci kompenzovat negativní účinky chladného prostředí. Na Slovensku je výrobek Kalbi Milch Classic dodáván pod jménem KALBIMILCH SUPER Pokus byl zahájen s 60 černostrakatými telaty býčky, kteří byli nastájeni v druhém lednovém týdnu a rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina měla k dispozici automat na mléčnou krmnou směs a také na jadrnou krmnou směs pro odchov telat. Tímto bylo možné sledovat u každého telete individuální příjem nápoje i krmné směsi. TMR a seno (v prvních týdnech pokusu) bylo volně k dispozici. Voda byla také volně k dispozici v napáječkách. Koncentrace nápoje byla 140 g (suchá MKS) na litr vody. Maximální množství nápoje bylo 7 l, takže zvířata mohla za den přijmout až cca 1 kg suché MKS. Z důvodu řešení ještě jiných otázek v tomto pokusu, zůstalo množství nápoje po dobu 6 týdnů konstantní. V 7. týdnu bylo množství mléka snižováno a v 8. týdnu se mléčná krmná směs již nepodávala. Jako jadrná krmná směs pro odchov telat bylo použito Kalbi Flocs Plus a TMR pocházela z Hülsenbergu od krav v laktaci. Pokus ještě není kompletně uzavřen, ale mohou být představeny výsledky, které se týkají všech telat. Jedno tele v průběhu pokusu vypadlo, takže vyhodnocení zahrnuje 59 telat. Výsledky pokusu Pokus probíhal celkem bezproblémově. Je třeba podtrhnout skutečnost, že pouze 17 z 59 telat muselo být ošetřeno. Zvířata byla na počátku pokusu v průměru 19 dní stará a vážila cca 50 kg. Po osmi týdnech dosahovala hmotnost téměř 100 kg. To odpovídá dennímu přírůstku 881 g. Z důvodu vysoké koncentrace mléčného nápoje a dlouhé době zkrmování přijala telata v průměru cca 49 kg Kalbi Milch Classic. Toto vysoké množství nápoje ovlivnilo samozřejmě příjem jadrné krmné směsi pro odchov a TMR. Během celého období pokusu spotřebovala telata 16,5 kg krmné směsi pro odchov a 17,8 kg sušiny TMR (tabulka 1). Přírůstek telat byl během celého období rovnoměrný. Pouze v 7. týdnu byl u některých zvířat zaznamenán nižší přírůstek. V prvních třech týdnech přijímala telata více než 90 % energie z MKS. Teprve pak začala žrát určité množství jadrné krmné směsi a TMR. V 6. týdnu pocházela stále ještě převážná část energie z MKS. Mezi příjmem energie z jadrné krmné směsi a TMR byla většinou rovnováha, jen s minimálním upřednostněním pro TMR (graf 1). Tab. 1: Základní data k pokusu v odchovu telat Hmotnost na počátku pokusu kg 49,64 Hmotnost na konci pokusu kg 98,96 Denní přírůstek g 881 Spotřeba Kalbi Milch Classic kg 49,3 Spotřeba jadrné krmné směsi kg 16,45 Spotřeba TMR (suš.) kg 17,7 Telata jsou individuality Rovněž za stejných podmínek odchovu vykazují telata velké rozdíly v přírůstcích. Zatímco nejslabší tele mělo přírůstek 468 g, nejlepší 1230 g, což je 2,62 krát více. Mezi příjmem jadrné krmné směsi a denním přírůstkem je pozitivní vztah. Telata mohla kromě jadrného krmiva přijímat i TMR, proto jsou v příjmu jádra mezi telaty extrémní rozdíly. Nejnižší příjem jádra je 0,8 kg a nejvyšší 47 kg za 8 týdnů. Tele, které přijalo pouze 0,8 kg jádra přirůstalo denně 859 g, to znamená, že muselo sežrat mnohem více TMR. Zvíře, které přijímalo nejvíce jádra 1027 g, zaostávalo ovšem o více než 200 g za přírůstkem nejlepšího telete. Shrnutí Vyšší koncentrace (140g/l nápoje) Kalbi Milch Classic fungovala velice dobře. Napájení pomocí automatů probíhalo bezproblémově. Při maximálním množství nápoje 7 l, přijímala telata cca 1 kg suché mléčné krmné směsi. Dosahovalo se velmi vysokých přírůstků, během prvních šesti týdnů při plném napájení byly vyšší než 800 g. Nízké venkovní teploty se podařilo více než kompenzovat. Menší zlom v příjmu krmiva v 7. týdnu poukazuje na to, že většina telat během mléčné fáze přijímala málo jadrné směsi pro odchov a také velmi malé množství TMR. Na druhé straně pak následuje razantní nárůst příjmu jadrné krmné směsi a především TMR. Graf 1: % Rozdělení příjmu energie Dr. Leonhard Raab Mléčná krmná směs jadrná krmná směs TMR týdny 6 1/11

7 VÝROBA MLÉKA dodatečný vápník v posledních 3 týdnech před otelením. Také fosfor a sodík odpadávají. Doplňuje se pouze vyšší dávka hořčíku, abychom zabránili negativnímu působení draslíku na vznik mléčné horečky. Pro zvýšení resorpce jsou stopové prvky zinek, mangan a měď částečně organicky vázáné, aby došlo k efektivnímu doplnění rezerv pro příští laktaci. Rindavital VK Plus obsahuje mimo jiné vysokou dávku vitaminu E pro stimulaci imunitního systému a biotin pro podporu látkové výměny tuků a stability paznehtů. Vazač toxinů pomáhá odlehčit zatížení jater. Rindavital VK Plus se používá v dávce 150 g na den během posledních tří týdnů. Osvědčil se také při průběžném dávkování 6 7 týdnů při krátkém jednofázovém systému stání na sucho. Přitom se musí zohlednit dostatečné zásobení vápníkem g na den! Plnou parou do laktace Výživa a krmení krav stojících na sucho je základem pro kvalitu příští laktace. Cíle, které nejsou dosaženy, způsobují pokles užitkovosti a problémy látkové výměny v následující laktaci. Stání na sucho slouží k regeneraci krav po laktaci a k přípravě na laktaci příští. Období stání na sucho má důležité cíle: dosažení správné tělesné kondice (BCS = 3,5) a přizpůsobení látkové výměny na zvyšující se potřebu energie a minerálních látek před otelením. Zásobení vápníkem Z minerálních látek stojí v popředí zásobení vápníkem a předcházení vzniku mléčné horečky. Klasická cesta vede přes sníženou nabídku vápníku a s tím spojenou mobilizaci vápníku z tělesných rezerv. V tomto případě je doporučován osvědčený Rindavital VK, krmivo s nízkým obsahem vápníku a bohaté na fosfor, doplněné vitaminy (především vitamin E) a hodnotným betakarotenem. Rindavital VK se krmí poslední tři týdny před otelením v dávce 150 g/den. V 1. fázi stání na sucho by mělo být zohledněno odpovídající zásobení vápníkem. Druhá novější varianta profylaxe s Rindavital VK Plus postrádá Kyselé soli Pro problémové podniky, především při vysokých obsazích draslíku v travních silážích, je alternativou klasický produkt s kyselými solemi Rindavital MF Sauer (dávka 300 g/den). Dalším důležitým faktorem v období stání na sucho je odpovídající zásobení energií. Protikladem stoupající potřeby energie v době telení je větší nebo menší pokles příjmu krmiva. Pokrýt potřebu energie zvýšeným množstvím jadrného krmiva nebývá většinou správná cesta, protože před otelením stoupá riziko bachorové acidózy. Tekuté výrobky řady Tirsana jsou vhodnou alternativou, pozitivně ovlivňují přímo energetický metabolismus krav a zvířata je ráda přijímají. Tirsana BSK, Tirsana Plus a Tirsana Extra obsahují glycerin, propylenglykol a další účinné látky v různých koncentracích. Mohou být dávkovány přímo na krmivo (např. pomocí konve), zamíchány do TMR nebo podávány v napájecí vodě. Tato varianta se úspěšně používá již více než tři roky na pokusném statku Hülsenberg. Výhodou produktů Tirsana je navýšení příjmu krmiva krátce před telením, menší nebezpečí vzniku ketózy, zvýšení mléčné užitkovosti a konečně výrazně lepší start do laktace. Nový prémiový výrobek Nejnovější prémiový výrobek Tirsana 1312 je balený v 0,5 l lahvích a má také vysoký obsah vitaminu B 12. Takto krmené krávy regenerují velmi rychle. Účinek výrobků Tirsana podporuje Rindavital C Plus. Ovlivňuje přeměnu mastných kyselin na glukózu, snižuje zatížení jater a uvolňuje současně energii pro tvorbu mléka a pro procesy látkové výměny. Tento mechanismus účinku nabízí rovněž Schaumann Energizer C Plus. Kromě toho Energizer-výrobky podporují látkovou výměnu energie přímo (propylenglykol, glycerin) a stimulují látkovou výměnu bachoru (živé kvasinky, vitaminy). Energizer-výrobky jsou velmi chutné a mohou být zvířatům přikrmovány samostatně. Při telení je nutno zabezpečit včasný přísun tekutin a vyrovnání elektrolytické bilance. V tomto případě se osvědčilo dávkování Rindavital Energietrunk. Krávy dostávají všechny důležité minerální látky a současně přijímají energii ve formě glukózy. Pro přímou podporu látkové výměny vápníku se doporučuje opakované podání Schaumann Calci Plus, kromě vysoce využitelného vápníku obsahuje důležité stopové prvky a vitaminy. S inovativními výrobky pro suchostojné krávy lze optimálně zabezpečit start do laktace. Dipl.- Ing. agr. Gregor Janknecht, speciální poradce/ obchodní ředitel Statku Hülsenberg GmbH 1/11 7

8 Řízení stáda Využít lépe potenciál dojnic Výsledky na statku Hülsenberg ukazují: podniky s chovem dojnic, které chtějí zvýšit užitkovost na vysokou úroveň, jsou velmi úspěšné s ucelenými strategiemi. Vyplatí se využít potenciál krav nebo je potřeba počítat také s větším množstvím problémů? Není možná příznivější dojit trochu méně mléka? Takové jsou často otázky chovatelů dojnic. Jak může být podnik s vysokou užitkovostí ještě úspornější? Problém průměrných čísel V mnoha oblastech výroby mléka se pracuje s průměrnými hodnotami, u příjmu sušiny, u dojivosti, u klouzavého průměru stáda, u parametrů plodnosti, u počtu somatických buněk, u nákladů na krmiva, u kvality krmiv. V mnoha případech se přistupuje tak, že se výrazné odchylky od průměru nezahrnují do hodnocení. Využít lépe potenciál neznamená jen zvýšení užitkovosti, ale i optimalizaci mnoha dalších faktorů, např. zdraví vemene, plodnost, užitkovost z objemného krmiva, efektivitu krmiv nebo také snížení veterinárních nákladů. Efektivita krmiva ovlivňuje spotřebu krmiva na 1 kg mléka a tím také náklady na 1 kg mléka. Pokud se rozhodnu, že chci zvýšit mléčnou užitkovost, nesmím počítat s průměrnými náklady na krmiva, ale s mezními náklady. Otázka zní: Co stojí litr mléka navíc? Je navýšení mléčné užitkovosti způsobeno především zvýšením užitkovosti v laktační špičce nebo se zlepšila perzistence? Na statku Hülsenberg se již mnoho let dojí podstatně více než kg mléka a často i více než kg (schéma 1). Ve srovnání s rokem 2008 se v posledních dvou letech zvýšila užitkovost o 600 kg, za poslední rok na kg mléka. Mléčná užitkovost v letech 2003/2004 měla svou příčinu v systému dojení v tomto období se dojilo třikrát denně. Ve které fázi se nadojí o 600 kg mléka navíc? Schéma 2 představuje laktační křivky z minulých tří let, jsou tu zahrnuty krávy, které měly minimálně dvě laktace. Po cca 20 dnech jsou rozdíly patrné: Dojnice zásobené Rindavital C Plus jsou lépe připravené. Jejich denní užitkovost v 50. dnu laktace byla cca o 3 kg vyšší. Tento rozdíl zůstává zachován i v dalším průběhu laktace. Jiná je situace u prvotelek. Jak schéma 3 dokládá, mléčná užitkovost do 70. dne laktace je téměř identická, pak cca o 3 kg vyšší než výsledek z roku V posledních dvou letech byla dosažena užitkovost 35 kg mléka krátce před 50.dnem laktace a teprve po 200. dnu došlo k poklesu. Tato vysoká perzistence vede k tomu, že prvotelky dávají na 300. dnu laktace o 5 kg mléka více. Především u prvotelek se nadojí zmíněných 600 kg mléka navíc z velké části teprve ve 2. a 3. třetině laktace. To je ve fázi, ve které je energetická bilance vyrovnaná nebo později dokonce kladná. Efektivita krmiv Podíl objemného krmiva vztažený na sušinu byl ve všech třech letech vyšší než 60 %. Množství jadrného krmiva na 1 kg mléka se pohybovalo s cca 274 g na celkem dobré úrovni. Také efektivita krmiva (kg mléka na kg přijaté sušiny) se ve sledovaném období neměnila a dosahovala s 1,5 vynikající výsledek. Dřívější sledování na Hülsenbergu (schéma 4) ukazují, že efektivita krmiva s hodnotou 1,4 v pozdějších úsecích laktace Schéma 1: Mléčná užitkovost Hülsenberg kg mléka/kráva/rok Stání na sucho Již dlouhou dobu praktikuje statek Hülsenberg 1-fázový způsob stání na sucho. V posledních čtyřech týdnech před otelením dostávají i jalovice krmivo, které se předkládá kravám stojícím na sucho. Dlouhá léta se používá k profylaxi mléčné horečky Rindavital VK Plus. Nově se již dva roky v období stání na sucho krmí na zvíře a den ještě dávka 100 g Rindavital C Plus /11

9 VÝROBA MLÉKA VÝROBA MLÉKA Schéma 2: Laktační křivky hülsenbergského stáda, krávy kg mléka dny laktace Schéma 3: Laktační křivky hülsenbergského stáda, jalovice kg mléka dny laktace Schéma 4: Vliv dnů laktace na efektivitu krmiva kg mléka / kg sušiny 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1, dny laktace spadá do velmi příznivé oblasti. Pokud posuzujeme mléčnou užitkovost na kg sušiny bez záchovné potřeby, pak se například na 300 dnů laktace dosahuje ještě 1,9 kg mléka na 1 kg sušiny. Náklady Pro získání 600 kg mléka navíc bylo nutno investovat 12 na krávu - zkrmování Rindavital C Plus během celého období stání na sucho. U této mléčné užitkovosti není nutné zohlednit záchovnou potřebu, dostáváme pak, že se dojilo 2,15 kg mléka na kg sušiny. Jestliže vezmeme skutečně vynaložené náklady na krmiva, pak potřebujeme na pokrytí nákladů, při výnosu 30 ct na kg mléka, navíc celkem 57 kg mléka. Další výhody, které Rindavital C Plus pro krávy a telata přináší, se zde nezohledňují. Tato vysoká perzistence nepřichází sama od sebe. Každý zlom v mléčné užitkovosti, ať už je příčinou špatný zdravotní stav vemene nebo nedostatečná kvalita krmiv znamená, že se již ani po odstranění problémů nedosáhne původní laktační křivky. Zvýšení užitkovosti je pro statek Hülsenberg velmi rentabilní, i přes výchozí vysokou úroveň užitkovosti i vyšší spotřebu krmiv. V současnosti se zkrmuje produkt Rindavital VK C Plus, který je kombinací Rindavital VK Plus a Rindavital C Plus, obsahuje nejdůležitější živiny z obou produktů. Statek Hülsenberg potvrzuje: Vyplatí se vysokou užitkovost dále zvyšovat. Přitom platí, využít ještě lépe potenciál, který je k dispozici. Rozhodující není pouze absolutní výše užitkovosti. Na zřetel musí být v rámci zvyšování užitkovosti brány rovněž další faktory jako kvalita krmiv, užitkovost z objemného krmiva nebo celoživotní užitkovost. Dr. Leonhard Raab Pětkrát kg mléka Na statku Hülsenberg dosáhlo v roce 2010 pět dojnic životní užitkovost kg mléka. Těchto vynikajících výsledků bylo možné dosáhnout díky dobré šlechtitelské práci a samozřejmě odpovídajícímu řízení chovu a výživy zvířat (viz tabulka). Kráva Cambridge mezitím stádo opustila. Krávy Argentinia a Cool jsou opět březí a budou moci svou životní užitkovost nadále zvyšovat. Zajímavé je rovněž, že celkem osm krav překročilo v poslední roční uzávěrce životní užitkovost kg mléka. Tab.: kráva Dipl.-Ing. agr. Gregor Janknecht Data užitkovosti pěti kg krav na statku Hülsenberg (stav: listopad 2010) číslo stáje otec OM pořadí laktace životní užitkovost (kg) Argentinia 1380 Luxemburg Laban Ashton 1404 Rudolph Leadman Cambridge 1487 Ubbo Blackstar Cheyenne 1531 Emerson Rudolph Cool 1536 Mtoto Lasso /11 9

10 Rindamin BP Pufr pro krev a bachor VÝROBA MLÉKA Rindamin BP obsahuje speciální kombinaci tří vysoceúčinných pufrujících látek, které účinně předchází překyselení. Výsledkem je stálý příjem krmiva s konstantním množstvím mléka a stabilní tučností mléka. Pufrační systém v Rindaminu BP reguluje ph hodnotu krve a stabilizuje ph hodnotu bachoru. Použití tohoto speciálního minerálního krmiva se doporučuje v následujících situacích: vysoký podíl kukuřičné siláže velmi vysoká stravitelnost objemného krmiva nízký obsah vlákniny < 11 % strukturované vlákniny velmi krátká řezanka objemného krmiva vysoké dávky vedlejších produktů s malou velikostí částic vysoký podíl jadrného krmiva nízký obsah tuku v mléce krmné dávky s nižší sušinou stres z vysokých letních teplot Podle stupně překyselení se doplňuje 100 až 200 g na zvíře a den ke stávající krmné dávce. Výsledky z praxe Zkrmování Rindaminu BP působí pozitivně na užitkovost (tabulka 1). V jednom zákaznickém podniku s 65 černostrakatými dojnicemi, při užitkovosti stáda kg mléka se zkrmovalo 150 g Rindaminu BP na zvíře a den. Z nízkého obsahu tuku v mléce (tabulka 1) vyplývá, že i při nižším podílu koncentrátu způsobovalo vysoce stravitelné objemné krmivo v typické kukuřičné krmné dávce překyselení krav. Rindamin BP zvýšil obsah tuku i bílkoviny v mléce při zachování konstantního množství mléka. Přitom klesl počet somatických buněk výsledky ukazují, že překyselení bylo pomocí Rindaminu BP neutralizováno. Především při stresu z vysokých letních teplot se doporučuje tento přípravek zvířatům dávkovat. Již teplotu 25 C a 75 % vzdušnou vlhkost vnímají dojnice jako stresující (graf 1). Využití správného pufru pro Vaše zvířata Vám vysvětlí Schaumannodborný poradce přímo ve Vašem podniku. Dipl.- Ing. agr. Stefan Neumann, Winnert Graf 1: Oblasti teplotního stresu pro krávy (podle Wierama, 1990) teplota v C 45 Tab. 1: Výsledky ze zkrmování Rindaminu BP Dávka 150 g Rindaminu BP pro krávu a den od 10/09, n = 65 08/09 09/09 10/09 11/09 12/09 Tuk % 3,33 3,33 3,76 3,82 3,92 Bílkovina % 3,41 3,49 3,56 3,55 3,52 Mléko kg 30,8 29,2 30,7 31,3 30,6 Močovina ppm Počet somat. buněk Podíl jadrného krmiva % Průměrná užitkovost stáda kg mléka bez stresu lehký stres významný stres velmi významný stres relativní vlhkost vzduchu, v % 10 1/11

11 VÝKRM BÝKŮ Rindamast Přesvědčivé denní přírůstky Schaumann-koncept pro výkrm býků má důležitý cíl: využít skryté rezervy v užitkovosti účinným využitím krmiva pro zvýšení efektivity a hospodárnosti krmení. Vyšší denní přírůstky přináší vyšší výnosy na ustajovací místo a rok. Od odchovu býčků až po konec výkrmu se specifickou kombinací makroprvků a stopových prvků v jednotlivých výrobcích, stejně jako vitaminy nabízí Rindamast program vynikající doplněk výživy pro celou fázi výkrmu. Úspěšný polní pokus V rámci polního pokusu v podniku se 410 ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Osnabrück se zkrmovaly tyto produkty z řady Rindamast: Rindamast Basis Uni a Rindamast Uni Ass-Co. V pokusu se vykrmovali býci hnědého skotu, rozděleni do dvou skupin při stejných podmínkách ustájení a výživy. Jediný rozdíl mezi skupinami byl v minerálním doplňku (tabulka 1). Jedna skupina dostávala výrobek Rindamast Basis Uni, který je vybaven selenem využitelným v bachoru a v tenkém střevě. Druhé skupině se zkrmoval Rindamast Uni Ass-Co, který je doplněn ještě sírou. Síra podporuje fermentaci v bachoru díky podpoře růstu bakterií a zvýšení stravitelnosti vlákniny. Výhodou v Rindamast Uni Ass-Co je také komplex účinných látek Ass-Co Ferm, který snižuje tvorbu kyseliny mléčné v bachoru a přispívá ke stabilizaci ph hodnoty. Toto má velký význam speciálně u krmných dávek bohatých na energii s nízkým obsahem strukturované vlákniny krmných dávek pro výkrm býků, kde se ph hodnota bachoru pohybuje na hranici subklinické acidózy. Výsledky Všechna zvířata se před zahájením a po ukončení pokusu zvážila. Zjištěný denní přírůstek u skupiny s Rindamast Basis Uni dosahoval vysoké úrovně 1258 g (graf 1). Ve skupině, kde se zkrmoval Rindamast Uni Ass-Co byl naměřen denní přírůstek 1354 g. To znamená, že při stejných podmínkách výživy bylo dosaženo o 7,6 % vyššího přírůstku živé hmotnosti. Toto významné zvýšení užitkovosti lze odvodit z efektivnějšího zhodnocení krmiva, podmíněného vyšším růstem bakterií a stabilnější ph hodnotou v bachoru. Předcházející krmivářské pokusy potvrzují srovnatelné zvýšení denních přírůstků u býků ve vyšších hmotnostních kategoriích. Tabulka 2 uvádí další z výsledků popsaného polního pokusu. Na každých 100 gramů vyššího denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací místo a rok o 40 až 50. Během trvání pokusu byl ve skupině s Rindamast Uni Ass-Co zaznamenán stabilnější příjem krmiva. Rindamast Uni Ass-Co má vliv na stabilnější až vyšší příjem krmiva, což bylo ověřeno i v dalších podnicích pro výkrm býků, např. podnik s 300 ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Meppen. Podle vyjádření vedoucího pracovníka tohoto podniku, jsou býci od začátku zkrmování Rindamast Uni Ass-Co klidnější. Základem pro hospodárný výkrm skotu s vysokou úrovní užitkovosti je přizpůsobení krmné dávky potřebám zvířat. Schaumann odborný poradce je pro Vás v této otázce kompetentním partnerem. Martin Grabow Tab. 1: Složení krmné dávky (% sušiny) RINDAMAST BASIS UNI RINDAMAST UNI ASS-CO kukuřičná siláž suš. (%) starter 19/4 * suš. (%) travní siláž suš. (%) pivovarské mláto suš. (%) 2,6 2,6 doplněk 35/2 ** suš. (%) 4,8 4,8 ječmen suš. (%) 3,8 3,8 minerální krmivo suš. (%) 2,5 2,5 ječná sláma suš. (%) 0,3 0,3 příjem krmiva suš. kg/den 4,8 4,8 obsah živin sušina g/kg N-látky g vláknina g strukturovaná vláknina g N-látky využitel. ve střevě g ME skot MJ 11,44 11,44 vápník g 13,8 13,8 fosfor g 4,7 4,8 sodík g 2,5 2,5 hořčík g 2,8 2,8 * (jadrné krmivo pro odchov s 19 % N-látek a 11,2 MJ ME) ** (bílkovinné doplňkové jadrné krmivo s 35 % N-látek a 10,2 MJ ME) Graf 1: Tab. 2: g/den Průměrné denní přírůstky v polním pokusu 1258 g RINDAMAST Basis Uni 1354 g RINDAMAST Uni Ass-Co Užitkovost ve výkrmu (doba výkrmu 82 dní) Rindamast Basis Uni Rindamast Uni Ass-Co počet zvířat počáteční ž. hmotnost kg 156,23 159,92 konečná ž. hmotnost kg 259,41 270,97 denní přírůstek g navýšení denního přírůstku g + 96 * * na každých 100 g navýšení denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací místo o cca /rok 1/11 11

12 Vzájomná dôvera slávi úspech Výsledky firmy ZEMEDAR, s.r.o.,poprad svedčia o tom, že holštajnské kravy sa dajú chovať aj pod Vysokými Tatrami Za 3 roky spolupráce dosiahli veľký pokrok v kvalite krmív (hlavne konzervovaných) až do tej miery, že dodávateľ poradenských služieb ich chov prezentoval počas série odborných seminárov ako pozitívny príklad toho, že aj v nepriaznivom roku a v neľachkých výrobných podmienkach je možné dorobiť špičkové krmivá a dosiahnuť nárast priemernej úžitkovosti stáda. Našimi hostiteľmi počas posledného februárového týždňa boli konateľ firmy ZEMEDAR, s.r.o., Poprad Ing. Ján Regec, zootechnik firmy pán Peter Laskovský a poradca firmy SCHAUMANN Slovensko Ing. Milan Nahálka. Firma ZEMEDAR, s.r.o., Poprad vznikla v roku 1996 a začala hospodáriť v objektoch a na parcelách bývalého Štátneho majetku Stráže. Aj napriek tomu, že hospodári pod Vysokými Tatrami, miera zornenia je vysoká (995 ornej pôdy z ha pôdy poľnohospodárskej). To dovoľuje pestovať trhové plodiny (ozimná repka olejka, ozimná pšenica, jarný jačmeň, sadbové zemiaky) i krmoviny na ornej pôde (kukurica na siláž, lucerna a trávy na ornej pôde). Základom podnikania firmy ZEMEDAR je živočíšna výroba (produkcia mlieka a mäsa). Každé z odvetví chovu HD má vlastné výrobné stredisko: dojnice sú sústredené v Poprade, dojčiace kravy sú chované v stredisku Vlková. Vo Vlkovej chovajú aj dojné stádo oviec (rôznopodielové krížence zošľachtenej valašky, cigáje a plemena lacaune 800 bahníc). Tamojšie stádo dojčiacich kráv (60 kráv) vzniká na podklade dojníc holštajnského a slovenského strakatého plemena prevodným krížením s plemenom charolais. V chove okrem inseminačných dávok využívajú aj plemenné býky z firmy Akron, Hrabušice. Z tejto firmy kúpili aj 6 plemenných jalovíc. Ďalších 5 plemenných jalovíc kúpili od partnerov z Českej republiky. Nové maštale za 40 miliónov Ako vraví pán Regec: Neinvestovali sme 40 miliónov v starej mene pre to, aby sme dojili tri či štyri tisíc litrov mlieka. Na kraji Popradu vyrástla dvojica moderných objektov s veľkou svetlou výškou na báze oceľovej konštrukcie s pevnou bočnou stenou do výšky 1,5 m. Výška pevnej steny je väčšia ako sa v súčasnosti odporúča (0 60 cm). Predsa len v podhorí Vysokých Tatier je nepredstaviteľná dolná i horná hranica spomínaného intervalu. Výška bola zvolená aj vzhľadom na kohútikovú výšku dojníc, teda aby pevná stena kryla väčšiu časť tela dojníc. Na zvyšnej časti steny je zvinovacia plachta, ktorá je dvíhaná, resp. spúšťaná ručne. Prístup Ručné prihŕňanie poskytuje zootechnikom i obslužnému personálu lepšiu možnosť kontaktu so zvieratami. V tomto prípade prihŕňa krmivo pán Laskovský. Nie je však vôbec výnimočné, keď túto službu pre dojnice vykonáva aj sám konateľ firmy. vzduchu a svetla (presvetlenie strechy maštalí) mal za následok zvýšenie priemerného nádoja o 1 l. Plachty sú spúšťané už pri vonkajšej teplote vyššej ako 0 C. Zvieratá znesú chlad, nemajú však radi vlhko a prievan. Nielen dojnice, ale aj teľatá od veku 10 dní sú ustajnené s použitím ležiskových boxov. Ich veľkosť je v maštali pre odchov mladého dobytka prispôsobená veku teliat. Tento systém presne zodpovedá odporúčaniam chovať zvieratá v jednom type ustajnenia celý život (nielen produkčný). Pozitívny vplyv tohto prístupu vidieť na bezproblémovom navykaní teliat, ktoré nabehli na spomínaný systém ustajnenia už od mala. Problémy boli skôr po presune jalovíc zo strediska Vlková. Zvýšený komfort v objektoch bol spolu so zlepšením kvality krmív rozhodujúcim faktorom zvýšenia priemernej úžitkovosti i celkovej produkcie mlieka. To pomohlo aj kompenzácii zníženia nákupnej ceny mlieka medzi rokmi 2008 a K pohode v maštali prispieva aj umiestnenie dojárne v nej (eliminácia stresov pri presune). Zľava Ing. Nahálka, Ing. Regec a pán Laskovský. Pre názornosť sme vybrali fotografiu ležiskových boxov v sekcii najmenších teliat. Pre lepšiu predstavu o ich skutočnej veľkosti ich treba s výškou boxu mliečneho kŕmneho automatu pre teľatá (vľavo). 12 1/11

13 CHOV SKOTU je však dôležitejší obsah živín a hlavne ich dostupnosť. Darmo dorobíte veľa zelenej hmoty, keď ju zvieratá nedokážu využiť. Prestarnutý porast je chudobný na dusíkaté látky a časť z nich viazaná vo forme nevyužiteľnej pre zviera. Celkový pohľad na maštaľ č.2, v ktorej sú ustajnené dojnice, kravy stojace nasucho a vysokoteľné jalovice tesne pred pôrodom. Výroba objemových krmív je prioritou Limitujúcou podmienkou napredovania v chove dojníc bola podľa slov pána Regeca zmena v prístupe k výrobe objemových krmív. Pozitívom bolo, že starostlivosť o ich kvalitu si vzal pod patronát sám konateľ firmy. Prelom nastal pred 3 rokmi, keď ZEMEDAR začal spolupracovať s firmou SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN). Jej zástupcom pre podtatranský región je Ing. Milan Nahálka. Pán Nahálka odporučil jednak rozšírenie portfólia pestovaných plodín (napr. o porasty mätonohu na ornej pôde), ale aj rozšírenie výmery niektorých dovtedy využívaných plodín (napr. lucerny). Radikálnou zmenou prešla najmä starostlivosť o porasty krmovín na ornej pôde a ich následný zber a konzervovanie. Vďaka spolupráci s firmou SCHAUMANN dokázali tunajší farmári, že aj v oblasti priamo v podhorí Vysokých Tatier je možné efektívne chovať aj červenú varietu holštajnského dobytka. Na to, aby dokázali z porastov krmovín vyťažiť čo najviac, potrebovali zaviesť monitoring ich zloženia v odporúčaných štádiách zberu. Poznanie skutočného zloženia porastu a hlavne dynamiky zmien (a hlavne jej rýchlosti) v tomto čase utvrdilo manažment firmy v tom, že pre dosiahnutie vyššej produkčnej účinnosti objemových krmív, ktorá je nevyhnutnou ekonomickej efektívnosti produkcie mlieka a mäsa, je potrebné zberať porasty v skorších štádiách. To umožňuje zvýšiť počet kosieb lucerny z 3 na 4 ročne pri minimálnom znížení objemu pozberanej zelenej hmoty, ale vyššej produkcii stráviteľných živín. Pri výrobe konzervovaných objemových krmív Prežili aj vďaka zlepšeniu kvality krmív Tá im totiž pomohla zvýšiť produkciu mlieka pri zachovaní počtu dojníc v stáde. Kým v roku 2008 nadojili l mlieka, o rok neskôr to bolo už l. Vlani prekročili hranicu 1 milióna l o l. Vďaka zvýšeniu úžitkovosti nebol pokles celkových príjmov z predaja mlieka tak výrazný. Kým v roku 2008 zinkasovali pri priemernej nákupnej cene 0,323 /l za mlieko o rok neskôr bol pri výrazne nižšej priemernej nákupnej cene (0,213 /l) ročný príjem za mlieko Po miernom zlepšení nákupnej ceny mlieka v roku 2010 (0,277 /l) stúpli tržby na Pre názornosť uvádzame vývoj priemernej úžitkovosti kráv v rokoch ( kg mlieka). Podľa slov Ing. Regeca treba za zlepšením vidieť v prvom rade zodpovedný prístup ku kvalite objemových krmív. Na druhej strane však tamojšie dojnice dostali vždy aj tie komponenty, ktoré v iných podnikoch vysadili najmä v časoch extrémne nízkych nákupných cien mlieka. My sme naším kravám dávali do kŕmnej dávky sójový a repkový šrot aj v čase keď sme za mlieko dostávali len 5,21 Sk/l (0,173 /l), dodáva konateľ firmy ZEMEDAR. Treba zlepšiť kvalitu trvalých trávnych porastov To je jedna z najväčších spoločných výziev pre firmy ZEMEDAR a SCHAUMANN. Pôvodné v podstate nekultúrne porasty treba jednak zveľadiť prísevom a tiež je potrebné aj v tejto oblasti sústrediť sa na skoršie termíny zberu. Kým prvý krok bude trvať dlhšie, druhý krok, t.j. skorší termín zberu by chceli vyskúšať v Poprade už tento rok. Aj v tejto oblasti si podľa slov Ing. Regeca sľubujú veľa od podrobnejšieho monitoringu porastov TTP. Konateľ firmy aj napriek vlaňajšej veľmi dobrej kvalite konzervovaných bielkovinových krmív nie je spokojný na 100 %. Predvlani to bolo tak na 50, vlani na 90 a dúfam, že tento rok to bude už na 100 %, dodáva. Ing. Nahálka vie, že mu môže dôverovať. Vie, že páni Regec a Laskovský si stoja za slovom a že urobia maximum preto, aby dojnice vo firme ZEMEDAR dostali na kŕmny stôl to najlepšie. Na základe 3-ročných skúseností konštatuje bezproblémovú spoluprácu a hlavne dôveru, na základe ktorej postupne zavádzali spomínané zlepšenia vo výrobe objemových krmív. Vynaložené úsilie bolo korunované úspechom. Preto nám nezostáva nič iné len držať palce aj tento rok a veriť, že táto dvojstrana sa stane inšpiráciou aj pre ďalších farmárov. Snímky: Marián Dukes a MVDr. Tomáš Mitrík, PhD. Vlastný štartér pre teľatá. Celkový pohľad na modernú maštaľ pre dojnice. 1/11 13

14 Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby Spolupráca RDP Most pri Bratislave a firmy SCHAUMANN Slovensko priniesla ovocie v podobe kvalitných krmív Ich vzájomná spolupráca začal pre 4 rokmi. Od silážovania lucerny sa dostali postupne ku kompletnému programu poradenstva vo výžive v chove dojníc. Jedným z najväčších spoločných úspechov je 11. miesto v celoslovenskej holštajnskej TOPke, ktorú v novembri minulého roku zverejnila Slovenská holsteinská asociácia. Na tejto dvojstrane vám predstavujeme zohratú dvojicu RDP Most pri Bratislave a firmy SCHAUMANN Slovensko. Našimi sprievodcami boli predseda družstva Ing. Rudolf Horváth a hlavná zootechnička Ing. Viera Glasnáková. Zo strany firmy SCHAUMANN Slovensko nás sprevádzal odborný poradca Ing. Peter Labuda. Vyvážený vzťah rastlinnej a živočíšnej výroby je základom fungovania Roľníckeho družstva podielnikov v moste pri Bratislave. Podľa slov jeho predsedu Ing. Horvátha je dôležitá rovnováha oboch základných zložiek poľnohospodárskej prvovýroby. Rastlinná výroba však musí okrem krmovín produkovať také komodity, aby zisk z nej dokázal saturovať momentálne nepriaznivú situáciu na trhu s komoditami živočíšnej výroby. Aj preto už viac ako 10 rokov na poliach svojho chotára pestujú tvrdú pšenicu (s výnimkou ostatného roka aj ako osivo). Jej výmera sa pohybuje dlhodobo medzi 450 a 500 ha, čo predstavuje značný podiel z celkovej výmery 1270 ha. V tunajšom chotári je cca 300 ha pôd so štrkovým podložím s hĺbkou podzemnej vody až do 8 m. Tie sa nehodia na pestovanie trhových plodín. Zato sú domovskými parcelami pre krmoviny (lucerna a kultúrne trávy) dorábané pre stádo holštajnského dobytka (základ 280 dojníc) a dojčiacich kráv plemena charolais (základ tvorí 20 kráv). Na kvalitnejších pôdach sa zas pestujú porasty kukurice na siláž a jarné miešanky. Živočíšna výroba sa rastlinnej revanšuje zásobovaním pôdy maštaľným hnojom. Tento cenný zdroj živín si pochvaľujú tunajší agronómovia, ktorí sa museli v nedávnej minulosti uspokojiť výlučne s hnojovicou. To však nerobilo v pôde dobrotu. Podľa slov Ing. Horvátha boli pôdy spečené a mali nedostatok organickej hmoty. Ustajňovacia technológia s použitím slamy je síce drahšia a na prevádzku náročnejšia, podľa slov Ing. Horvátha má však výhody aj vo väčšej pohode zvierat v maštaliach. Prvý rok lucernová siláž V Moste pri Bratislave mali podľa slov našich sprievodcov dlhodobo vysoký obsah tuku v mlieku (nad 4,2 %). Problémom však bol pomerne Predseda RDP Most pri Bratislave Ing. Rudolf Horváth. nízky obsah tuku (okolo 3,1 %). V roku 2007 však došlo vplyvom nekvalitných objemových krmív k poklesu obsahu tuku v mlieku. Túto situáciu bolo treba riešiť. Vtedy tunajším družstevníkom podala pomocnú ruku firma SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN), konkrétne Ing. Peter Labuda, prostredníctvom ktorého sa počas prvého roka spolupráce podarilo radikálne zlepšiť kvalitu lucernových siláží v podniku. Podľa slov Ing. Labudu tunajší pracovníci pochopili, že ak chcú dorobiť kvalitné krmivo na celý rok, musia bezpodmienečne dodržiavať technologickú disciplínu. Jej súčasťou je spoločné posudzovanie vhodnosti porastov zootechnikmi a agronómami priamo na parcelách (samozrejmosťou je prítomnosť pána Labudu už od tohto okamihu), cez navážanie hmoty do jamy, jej utláčanie (aj tu majú k dispozícii upravené kolesá so železničných vagónov). Dôležitou súčasťou celého procesu silážovania sa stali rozbory obsahu sušiny silážovanej hmoty (6 až 7-krát denne). Samozrejmou súčasťou úspechu je používanie kvalitných silážnych konzervantov, v tomto prípade radu Bonsilage. Jednou z najdôležitejších zmien v procese silážovania lucerny bol skorší termín zberu. V Moste pri Bratislave zvykli silážovať lucernu pri %-nom obsahu sušiny. Mali ny to však dôvod. Lucerna na tamojších pôdach so štrkovým podložím mávala vyšší obsah popolovín, ktoré zvyšovali stupeň proteolýzy bielkovín krmoviny. Tomu sa dalo zabrániť práve vyšším obsahom sušiny. Malo to však aj odvrátenú stranu. Silážovaná hmota s vyšším obsahom sušiny síce nepodliehala proteolýze, následkom karamelizácie (Maillardova reakcia) sa v nej však vytvárali komplexy látok, ktoré znižovali dostupnosť živín (najmä dusíkatých látok). Skoršia kosba lucerny pri nižšom obsahu sušiny (do 35 %) dala základ pre vyšší obsah dusíkatých látok a tiež ich lepšiu stráviteľnosť pre dojnice. Spomínané opatrenia rezultovali v prvom roku spolupráce do 3-litrového nárastu priemernej dennej úžitkovosti na dojnicu po otvorení silážnej jamy z prvej kosby lucerny. Teľaťá a neskôr aj ostatné kategórie HD Po úspešnej spolupráci pri výrobe lucernových siláží sa Ing. Glasnáková rozhodla rozšíriť spoluprácu s firmou SCHAUMANN aj v oblasti Tab. č.1: Príklady kŕmnych dávok pre jalovice a kravy. Kategória Jalovice 3 8 mesiacov Jalovice do 8 mesiacov Jalovice nad 8 mesiacov Dojnice nad 25 kg mlieka Dojnice pod 25 kg mlieka Nasuchostojace kravy Kukuričná siláž Lucernová siláž Jačmenná siláž Seno trávne , ,5 Kŕmna zmes 2 2 2,5 8,5 5,5 4 Repné rezky 3 5 CCM 3,5 2,5 Príprava na pôrod 14 1/11

15 CHOV SKOTU odchovu teliat. Tu sa veľmi dobre osvedčili mliečne náhradky KALBI- MILCH BASIC z ponuky firmy SCHAUMANN a štartérová vločkovaná TKŠka. Teľatá aj vďaka nej lepšie naštartujú svoj rast. Intenzívny rast (samozrejme, jalovíc, keďže býčky predávajú vo veku 2 týždňov). Pokračuje prakticky až do veku 8 mesiacov, keď z ich kŕmnej dávky vymizne jadrové krmivo. Odvtedy je základom ich jedálnička lucernová siláž, jačmenná siláž, kukuričná siláž a seno. Vďaka dobre naštartovanému rastu dosahujú jalovice veľmi dobré objemové, výškové i hmotnostné parametre, čo ich umožňuje po prvýkrát pripustiť už vo veku 13 mesiacov. Priemerný vek pri otelení je podľa prepočtov pani Glasnákovej na úrovni 24 mesiacov. Priemerné medziobdobie v stáde sa pohybuje na úrovni 420 dní. Stádo charolais ašpiruje na šľachiteľský chov Na počiatku súčasného stáda plemena charolais bolo 15 jalovíc dovezených priamo z Francúzska pred 5 rokmi. V súčasnosti sa stádo rozrástlo na 20 kráv, pričom podľa slov výkonného riaditeľa zväzu chovateľov mäsového dobytka na Slovensku Ing. Jozefa Poláčka ide o veľmi cenný genofond, ktorý bude po udelení štatútu šľachtiteľského chovu viac než vítaným spestrením ponuku plemenných býkov v rámci Slovenska. Zvieratá tunajšieho stáda majú veľmi dobrý telesný rámec (kravy majú ž. hm. okolo 900 kg) i rastové parametre (priemerný denný prírastok čistokrvných býkov vo výkrme sa pohybuje medzi a gramami). Súčasťou tohto stáda sú aj krížence s holštajnským plemenom, ktoré vznikajú na podklade prvostupňových kríženiek holštajnských dojníc s vlastným plemenným býkom plemena charolais (toho využívajú na pripúšťanie dojníc po druhej neúspešnej inseminácii). Voľná pôrodnica vznikla rekonštrukciou teľatníka. Jej súčasťou je aj malá dojáreň v dvoma stojiskami. Stádo dojčiacich kráv plemena charolais v zimovisku. Základom tímu firmy SCHAUMANN sú špičkoví odborníci Ako nám prezradila Ing. Glasnáková, spočiatku hľadela na Ing. Labudu s nedôverou. Zdal sa jej príliš mladý na to, aby mali odporúčania z jeho úst svoju váhu. Štyri roky spolupráce s ním ju však presvedčili, že vo firme SCHAUMANN zamestnávajú výhradne fachmanov, ktorí k špičkovým produktom firmy pribalia aj adekvátny poradenský servis. Ich prvoradou snahou je pomoc farmárom. Podľa prezentovaných výsledkov je možné konštatovať, že v prípade spolupráce s RDP Most pri Bratislave sa táto snaha stretla s úspechom. Veľký podiel na úspešnej spolupráci s firmou SCHAUMANN má aj špeciálny poradca pre chov HD a odborný vedúci tímu poradcov firmy SCHAUMANN Ing. Marián Nagy, hoci vo firme pôsobí necelý rok. Pohľad do výrobne kŕmnych zmesí. Ing. Glasnáková a spolu s Ing. Labudom počas kontroly kŕmnych dávok dojníc. Vlani sa podarilo zasilážovať prvú kosbu včas (aj vďaka dodržaniu technologickej disciplíny i troche šťastia). Aj vďaka tomu prevyšuje obsah NL v nej (22 % v sušine) celoslovenský priemer (16 %). Snímky: Marián Dukes 1/11 15

16 Odchov selat Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma S příkrmem pro lepší start Úspěšní producenti selat stojí vždy před výzvou, jak beze ztrát odchovat velké vrhy selat. Prasnice nemůže všechna selata optimálně zásobit mlékem, i když je k dispozici dostatečný počet struků. Každý podnik individuálně musí dojít k rozhodnutí, jestli je pro něj rentabilní odchov selat bez matky pomocí automatu. Intenzivní příkrm selat od druhého dne života zlepšuje výsledky v užitkovosti velkých vrhů. Velký počet selat odstavených na prasnici a rok lze dosáhnout pouze cílenou strategií výživy a řízení. Množství mléka prasnice závisí především na stádiu laktace. Přirozený průběh laktační křivky vykazuje v prvních týdnech pozvolný nárůst. Ve třetím týdnu je dosaženo maxima. U velkých vrhů může dojít především v prvních dnech života k deficitu. Intenzivní příkrm od prvního dne života je proto základ úspěšné a bezeztrátové produkce selat. Bi-Lactal Dessert a Bi-Lactal Plasma se výborně hodí pro cílenou strategii výživy v první třetině laktace. Varianty odchovu popsané dále využívají výhody těchto výrobků. Nový zákusek pro selata Bi-Lactal Dessert je vhodný právě pro příkrm velkých vrhů. Krémovitou mléčnou kaši přijímají selata velmi ráda a může být nabízena již od prvního dne života. Mléko prasnice je účinně doplněno, což zvyšuje přežití novorozených selat především během často kritických prvních dní života. Producenti selat profitují z vyššího počtu odstavených selat na prasnici a rok, stejně jako z vysoké hmotnosti při odstavu a vyšší užitkovosti v odchovu. Spolehnutí se na automaty (umělá prasnice) zvyšuje také hygienický status. Výsledky z praxe dokládají o 14 % vyšší přírůstek vrhu u selat přikrmovaných Bi-Lactal Dessert (schéma). Zpětné informace z podniků popisují, jak již bylo řečeno, vysoký příjem mléčné kaše a vitalitu selat. Díky tomuto speciálnímu doplňku se realizuje vysoký příjem sušiny a energie, přechod na suché krmivo je jednodušší. Probiotikum Bonvital stabilizuje zdraví střevní sliznice malých selat. Schéma: BI-LACTAL DESSERT přináší o 14 % vyšší přírůstek vrhu kg přírůstek ž. hmot. / den / vrh 2,6 2,51 2,5 2,4 +14 % 2,3 2,20 2,2 2,1 2,0 Kontrola BI-LACTAL DESSERT Mléčná krmná směs pro umělé prasnice Používání napájecích automatů umělých prasnic má za cíl zvýšit nejen počet odchovaných selat, ale zajistit také jejich rovnoměrný vývoj a uspokojivé hmotnosti při odstavu. Pro úspěšný odchov bez matky od třetího dne života se výborně hodí Bi-Lactal Plasma. Tato tekutá mléčná krmná směs je vhodná do téměř všech na trhu běžných automatů umělých prasnic. Mléčná krmná směs obsahuje vysoce stravitelné mléčné bílkoviny a tuky stejně jako krevní plazmu a specifické imunoglobuliny. Kromě kyselin obsahuje i probiotikum Bonvital. Všechny komponenty podporují zdraví ve střevech a imunitní odolnost. M. Sc. agr. Henrike Kaack Úspěšné přikrmování v době kojení PROČ Podpora výživy větších vrhů. Trénink enzymatického systému malých selat. Příprava selat na příjem pevných krmiv. Odstavené sele může samostatně přijímat krmivo, snižuje se nebezpečí kompenzačního žraní. Úleva pro prasnici, nižší ztráty živé hmoty během laktace. JAK Tekuté nebo kašovité produkty zamíchat s teplou vodou, zabránit hrudkovatění. Krmivo nabízet několikrát denně čerstvé a teplé. Krmivo nabízet ve větších plochých miskách. Jednou denně nechat vyžrat žlaby do čista. Nesežrané krmivo ze žlabů odstranit. Volný přístup k čerstvé vodě. Nabídnout elektrolyty jako profylaxi průjmů. Zkušenosti s používáním mléčných krmných směsí Schaumann ve VOD Lidmovice. VOD Lidmovice chovají cca 300 prasnic základního stáda na třech farmách a mají vlastní rozmnožovací chov pro produkci prasniček na obměnu vlastního stáda. Hlavní zootechnička paní MVDr. Straková má dlouhodobé zkušenosti s používáním mléčných krmných směsí pro selata. Bez používání mléčných náhražek by v tomto podniku nemohlo být dosaženo kvalitních výsledků v odchovu selat. V roce 2009 vyzkoušeli v Lidmovicích mléčné směsi od firmy Schaumann ČR s.r.o., a to řadu Bi-Lactal Super a vzhledem k výborné kvalitě a rozumné ceně ji začali používat na všech farmách. Od dubna roku 2010 pak používají i nový produkt Bi-Lactal Plasma. Jak paní doktorka sama říká, Bi-Lactal Plasma je používán především na porodně u vrhů, kdy prasnice má nedostatek mléka, u více početných vrhů a pro všechna selata s nižší porodní váhou. Bi-Lactal Plasma podávají selatům již 24 hodin po narození, a to po dobu 3 až 5 dnů a poté dle potřeby přecházejí na Bi-Lactal Super s prestarterem Schaumann. Bi-Lactal Plasma také dále krmí všem velmi slabým selatům po odstavu a to po dobu cca 5 dnů jako doplněk ke kompletní krmné směsi pro selata. Pro zlepšení kondice některých selat se v Lidmovicích také osvědčilo přikrmovat selatům po odstavu cca 4 5 dnů Bi-Lactal Super. Selata obě mléčné krmné směsi velice dobře přijímají a hlavně pak Bi-Lactal Plasma, při jehož používání nebyl zaznamenán žádný průjem či jiné zdravotní a zažívací potíže. V Lidmovicích si chválí také výbornou míchatelnost (rozpustnost) obou produktů a jejich trvanlivost. Používání Bi-Lactalu Plasma přineslo VOD Lidmovice navýšení váhy selat při odstavu o 0,6 kg na sele, velice vyrovnaná selata při odstavu a hlavně snížení ztrát selat na porodně o celých 50 %. Je pravda, že krmení mléčných náhražek přináší na jedné straně zvýšení nákladů, ale na straně druhé zvýšený ekonomický přínos. Konkrétně v případě Lidmovic je náklad cca ,- Kč měsíčně. Produkce živě narozených selat je 500 měsíčně a při ztrátách na porodnách a předvýkrmu, které činily 25 % odcházelo do výkrmu 375 selat. Používání Bi-Lactalu ale přineslo snížení ztrát na 12,5%. V současné době tedy v Lidmovicích odchází 440 selat do výkrmu, což je o 65 selat více. Každé odstavené sele na víc přináší chovateli cca 1 000,- Kč zisku navíc, v případě Lidmovic to pak je ,- Kč měsíčně a po odečtení navýšených nákladů je přínos ,-Kč měsíčně. Z výše uvedeného vyplývá, že pro Lidmovice byla sázka na krmení produktů Bi-Lactal Super a Bi-Lactal Plasma jednoznačně přínosem. 16 1/11

17 PRASNICE Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost Hospodářský úspěch produkce selat je velkou měrou závislý na počtu prodaných selat na prasnici a rok. Schaumann nabízí pro všechny fáze krmení prasnic individuální řešení. Tento parametr je i v tomto, pro produkci selat, hospodářsky špatném období rozhodující při určení výrobních nákladů. Náklady na krmiva pro prasnice a selata tvoří hlavní podíl variabilních nákladů. Nízká cena krmiva popř. nízké náklady mohou čistě početně snížit výrobní náklady. Tato skutečnost má opodstatnění pouze, pokud zůstane stejná úroveň užitkovosti. Zhoršením užitkovosti se z levného krmiva může velmi rychle stát drahé krmivo. Dnes není ojedinělé odstavovat 28 a více selat na prasnici a rok. Moderní, plodné genotypy takovou užitkovost dosahují. Důležitým faktorem pro hospodárný odchov selat je nejen počet odstavených selat, ale i hmotnost při odstavu a vyrovnanost zvířat. V této souvislosti má největší význam výživa prasnic odpovídající fázi užitkovosti a zdravotní stav prasnic. Schaumann-koncept výživy nabízí inovativní a efektivní výrobky pro všechny produkční fáze vysokoužitkových prasnic. Probiotikum Bonvital je jako garant užitkovosti, zdraví a jistoty základním kamenem všech výrobků. Účinnost Bonvital na užitkovost byla potvrzena v mnohých pokusech nezávislých institutů. Minerální krmiva pro prasnice Linie SCHAUMAPHOS splňuje všechny požadavky na zásobení prasnic minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými látkami s cíleným zaměřením na užitkovost. Linie SCHAUMALAC je v praxi ověřená řada výrobků splňující vysoké požadavky na užitkovost. V jednotlivých fázích produkce jsou prasnice optimálně zásobené minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými látkami. Výsledkem jsou výborné výsledky v reprodukci a odchovu selat. SCHAUMALAC PROTECT nabízí kombinaci Bonvital s mastnými kyselinami se středně dlouhým řetězcem (MCFA). Zlepšuje se zdravotní stav (střevní trakt a organismus) a vytváří se základ pro nejvyšší užitkovost. Organicky vázané stopové prvky s vysokou využitelností v kombinaci s odpovídajícím vybavením účinnými látkami a vitaminy zajišťují vysoký výkon metabolismu. Výsledkem jsou rychlé porody, vysoká mléčná užitkovost a nízké ztráty živé hmoty během laktace. SchaumaLac Protect je cílená a inteligentní kombinace užitkovosti a zdraví. SCHAUMALAC Z-AF doplňuje energii a účinné látky, neboť již před porodem se rozhoduje o užitkovosti kojících prasnic. SchaumaLac Z-AF se výborně hodí pro zvýšení kvality krmné směsi pro březí nebo kojící prasnice popř. k sestavení speciálního přípravného krmiva na porod. Vytváří základ pro nejvyšší mléčnou užitkovost, zdraví a dobrou kondici prasnic. Zkrmováním SchaumaLac Z-AF se podařilo v mnoha úspěšných podnicích produkujících selata zvýšit příjem krmiva prasnic, zlepšit konzistenci výkalů, minimalizovat výskyt MMA a stimulovat tvorbu a spouštění mléka. Významně se zvýšila vitalita selat a prasnic. SCHAUMA OMNI-S je nový výrobek, který může díky vysokému obsahu kvalitního lososového oleje pozitivně ovlivnit mnoho fyziologických parametrů. Kombinace s funkční lignocelulózou působí příznivě na zdraví ve střevě. Schauma Omni-S se s úspěchem používá v kritických fázích (příprava na porod, laktace, odstav až zapuštění). Z praktických podniků jsou potvrzeny tyto výhody: vitálnější selata, menší výskyt poporodních onemocnění, menší ztráty selat během mléčné výživy, intenzivnější projevy říje, vyšší procento zapuštěných. Schauma Omni-S je hodnotná podpora výživy zaměřená na vysokou užitkovost a zdraví prasnic. Dr. Martin Rimbach 1/11 17

18 PRASNICE Fit do laktace V období prašení prožívá prasnice stresovou situaci. V této fázi je nutno přísně dbát na výživu a krmení! Krmivo musí především podporovat vitalitu a zdraví prasnice, řídit cíleně její látkovou výměnu a zabezpečovat optimální porodní hmotnost selat. Ustájení prasnic do porodních kotců by mělo být provedeno v klidu, minimálně 5 dní před očekávaným termínem porodu. Osprchování prasnice a důkladné vyčištění a dezinfekce porodny je základ pro vysokou užitkovost. Tato opatření lze jednoduše provádět především u turnusového systému. V posledním týdnu březosti rostou plody enormním způsobem může to být až 100 g za den. Speciální přípravné krmivo na porod nabízí vysokou koncentraci živin (min. 13 MJ ME a 9 g lysinu na kg). Nadměrná redukce denní dávky krmiva během delšího časového úseku, často sledováno u pozdních prašení, vede k nedostatkům v zásobení potřebnými živinami. Riziko poruch látkové výměny u prasnic stoupá. Přípravné krmivo na porod Následkem jsou nižší porodní hmotnosti selat a prasnice vysílené a oslabené prodlužovaným porodem. Přípravné krmivo nebo SchaumaLac Z-AF jako topdressing má v této fázi pozitivní účinek na látkovou výměnu a zlepšuje zásobení energií a živinami. Přípravné krmivo se zkrmuje cca. 5 7 dní před porodem až 2 5 dní po porodu. SchaumaLac Z-AF je vhodný jako doplněk energie a účinných látek ve speciálním přípravném krmivu na porod nebo jako topdressing pro zvýšení živinové úrovně směsí pro březí a kojící prasnice. V poslední třetině březosti je rovněž doporučován Schauma Omni-S. Obsažené omega-3-mastné kyseliny podporují neuronální vývoj selat. Novorozená selata jsou aktivnější a cílevědoměji hledají mléčnou žlázu. SchaumaLac Z-AF a Schauma Omni-S je velmi účinná kombinace pro přípravné krmivo před porodem. Podniky ve svých zkušenostech hovoří o lepším a především kontinuálním příjmu krmiva po oprašení. Obsažená funkční lignocelulóza podporuje zdraví střevní sliznice. Po porodu onemocní stále mnoho prasnic klasickým MMA-komplexem (zánět mléčné žlázy, zánět dělohy a nedostatek mléka). Častými příčinami jsou nepříznivé podmínky ustájení, např. příliš studené stáje, průvan, nedostatečná hygiena především během porodu. Nedostatky ve výživě, především nízký obsah vlákniny a nevyvážené zásobení minerálními látkami, podporují toto polyfaktoriální onemocnění. Kritické jsou také zácpy krátce před porodem, které jsou doprovázené zvýšeným příjmem bakteriálních jedů ze střev a potlačením tvorby mléka. To vše vede ke snížení hmotnosti při odstavu a vyšším ztrátám selat. K pozdějším následkům MMA-onemocnění se počítá zhoršená plodnost v následných vrzích. Účinné látky v SchaumaLac Z-AF pomáhají předcházet zácpám a zvyšují schopnost dělohy odpovídat na hormon oxytocin (děložní kontrakce). I při vysoké úrovni užitkovosti lze se SchaumaLac Z-AF docílit ještě dalších zlepšení. Pouze vitální selata a zdravé prasnice schopné podávat vysokou užitkovost jsou základem pro rentabilní a úspěšnou produkci selat. Zásobení vápníkem U vysokobřezích prasnic je kladen také důraz na zásobení vápníkem. V rámci zákonných předpisů musí krmná směs pro březí prasnice do dvou týdnů před oprašením obsahovat 8 % vlákniny v sušině. To znamená: Koncentrace energie klesá a při vysokých dávkách krmiv bohatých na vápník, jako např. cukrovkové řízky, stoupá obsah vápníku ve směsi. Rozhodující není obsah vápníku ve směsi, podstatnější je celkový denní příjem vápníku. Aby bylo v termínu porodu k dispozici dostatečné množství volného vápníku, docházelo ke kontrakcím dělohy a tvořilo se mléko, nesmí vysokobřezí prasnice přijímat vysoké dávky vápníku. Pro příjem vápníku se od 85. dne březosti doporučuje 20 až 25 g Ca na prasnici a den. Toto platí pro prasničky i prasnice stejně. Pomocí vhodného minerálního krmiva lze obsah vápníku v krmné směsi pro březí nastavit podle požadavků. Přípravné krmivo na porod a SchaumaLac Z-AF umožňují cílenou regulaci hospodaření s kyselinami a zásadami před porodem, stimulaci látkové výměny vápníku pro rychlý průběh porodů a správnou tvorbu mléka. Komponenty okyselující moč obsažené v SchaumaLac Z-AF snižují zatížení moči bakteriálními kmeny a také výskyt onemocnění jako např. MMA-komplex. Příjem vody Pro zdravý start do laktace má velký význam rovněž dostatečný příjem vody v době prašení. Kolíkové napáječky jsou nedostačující. Prasnice by měly mít v době prašení vodu k dispozici přímo ve žlabu. Dostatek vody v této fázi pomáhá vyloučit močí odpadní produkty metabolismu a vymýt dobře močový měchýř. Močové cesty jsou tak ochráněné před infekcemi a s tím spojenými onemocněními. M. Sc. agr. Henrike Kaack, Dr. Martin Rimbach 18 1/11

19 VÝŽIVA PRASAT Výkrm prasat Dobré výsledky s řepkovým extrahovaným šrotem Zkrmování řepkového extrahovaného šrotu (RES) prasatům bylo vždy problematické z důvodu zastoupení antinutričních látek kyseliny erukové a glukosinolátů. Kyselina eruková nehraje u nových odrůd již žádnou roli, glukosinoláty jsou zastoupeny stále, i když většinou v nízkém množství. Vědecky je potvrzeno, že v celkové krmné dávce prasat může být 1,5 2 mmol glukosinolátů / kg krmné směsi. V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné obsahy glukosinolátů, v roce 2008 v RES jen cca 7 mmol/kg, což by umožňovalo podíl RES až 20 % v celkové krmné dávce. Tabulka 1 obsahuje výsledky německého řepkového monitoringu z pohledu využití ve výživě a dokládá, že se RES stal v průběhu let velmi stabilním a na obsah živin konstantním krmivem. RES ve srovnání se sójovým extrahovaným šrotem obsahuje o cca 10 % méně dusíkatých látek a o cca 8 g méně lysinu na kg. Většina esenciálních aminokyselin je také hůře stravitelná než u sójového šrotu. Pokud tyto rozdíly ve výpočtu krmné dávky zohledníme a vyrovnáme pomocí jiných komponentů, přesto RES zůstává vynikajícím bílkovinným krmivem pro prasata. Výhody Tyto výhody potvrzují pokusy provedené v nedávné minulosti ve vědeckých a výzkumných zařízeních. Ve výzkumném zařízení LLFG v Idenu bylo ve vlastních pokusech v roce 2006 ověřeno, že při dávkování 10 % RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu ale také 15 popř. 20 % nebylo zaznamenáno žádné statisticky průkazné zhoršení biologických ukazatelů ve výsledcích výkrmu. Díky o něco nižšímu příjmu krmiva na konci výkrmu, který v pokusné skupině s 20 % RES znamenal o cca 25 g nižší celkový přírůstek, byla zlepšena spotřeba krmiva a podíl libové svaloviny. Celkově byla dosažena finanční výhoda až 5 na prase. Podobných výsledků docílil Weiß a kol v pokusu v Hesensku. Při dávkování 10 popř. 15 % RES v krmné směsi bylo dosaženo mírné zlepšení v denních přírůstcích, spotřebě krmiva i podílu libové svaloviny. V pokusu provedeném Bergem a kol v Braunschweigu přineslo 15 % RES v konečné fázi výkrmu o cca 50 g nižší denní přírůstek při mírně zhoršené spotřebě krmiva, ale významně lepší podíl libové svaloviny. Doporučené dávkování Pro zvýšení praktického využití takových výsledků byla Weißem, Sommerem a Weberem provedena a koncipována paralelně probíhající praktická sledování. V roce 2007 bylo pro tento projekt získáno sedm zemědělských podniků (v Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku- Anhaltsku), které se lišily genetikou zvířat, technikou krmení i strategií výživy. Při dávkování 5 % RES v předvýkrmu a 10 % RES na konci výkrmu se v žádném podniku neprojevily rozdíly ve srovnání s paralelně vykrmovanou skupinou bez RES. Stejný výsledek byl dosažen o rok později ve studii s 10 popř. 15 % RES. Jako doporučení odvozené z uvedených výsledků lze považovat minimálně 10 % RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu. Konkrétní výsledky pokusů v oblasti výživy prasnic a selat doposud chybí, proto mohou být udávána pouze doporučení 5 10 % popř. 5 %. V brzké době bychom se měli i pro tyto kategorie dočkat odpovídajících výsledků. Dr. Manfred Weber, LLFG Iden Tab. 1: Hodnoty řepkového extrahovaného šrotu monitoring, rok 2005 až počet zkoušek n sušina % 89,1 89,9 89,5 89 obsah v 1000 g RES s 89 % sušiny (rozpětí) tuk g 28 (10 64) vláknina g 121 ( ) N látky g 336 ( ) popel g 71 (65 80) glukosinoláty mmol 8,1 (4,4 11,1) ME prasata MJ 10,2 (9,8 11,0) 31 (14 40) 120 ( ) 333 ( ) 73 (68 87) 7,7 (4,4 11,0) 10,3 (9,6 10,8) 37 (18 48) 113 ( ) 338 ( ) 71 (67 75) 9,4 (3,1 17,1) 10,6 (9,8 11,0) 37 (13 82) 116 (95 127) 337 ( ) 70 (63 88) 6,9 (0,9 17,2) SCHAUMANN příklady krmných směsí pro výkrm prasat s řepkovým extrahovaným šrotem Schaumann-program nabízí různé možnosti pro optimální doplnění minerálních a účinných látek v krmných směsích s různým podílem řepkového extrahovaného šrotu. Některé příklady uvádí následující tabulka. SCHAUMANN příklady krmných směsí pro výkrm prasat s řepkovým extrahovaným šrotem předvýkrm střed výkrmu konec výkrmu 10,6 (9,7 11,4) střed konec výkrmu kategorie kg od pšenice % ječmen % kukuřice % 20 sójový šrot % řepkový šrot % sójový olej % Schaumaphos M 80 % Schaumaphos M 60 % 3 obsah živin ME MFF MJ 13,3 13,1 12,9 13,2 N-látky % ,7 17 lysin % 1,05 1 0,9 1 1/11 19

20 HYGIENA SchaumaCid Protect Krmné kyseliny proti salmonelám & Co. Nový test má přesvědčivé výsledky: škodlivé kmeny lze mít pod kontrolou pomocí Schaumann-krmných kyselin. Pravidelné kontroly na přítomnost salmonel ukazují, že je i nadále nutností proti těmto bakteriálním původcům onemocnění bojovat. Pomocí dezinfekčních opatření a kombinací speciálních krmných kyselin lze tyto patogeny dobře potlačovat. Výzkumné práce na FH Tulln (Vysoká škola Tulln) dokládají vynikající účinek SchaumaCid Protect. Nařízení o výskytu salmonel v chovu prasat ukládá chovateli provést rozbory, vyhodnotit výsledky, zadokumentovat je a případně provést účinná opatření proti salmonelám. Důsledné dodržování hygienických kroků má zabránit zanesení salmonel do podniku a jejich rozšíření. Krmné kyseliny mohou salmonely a další patogeny redukovat a posílit tak zdraví zvířat. Pozitivní účinky speciálních organických kyselin na zdraví ve střevech jsou již ve výzkumu doloženy. Speciálně u gramnegativních bakterií jako jsou salmonely a E. coli, ale také u grampozitivních bakterií jako jsou např. stafylokoky potvrzují krmné kyseliny svůj účinek. V důsledku regulace ph-hodnoty se vytvoří v žaludku bariéra proti patogenům a pepsin je optimálně ovlivněn pro trávení bílkovin. Speciální kombinace kyselin z SchaumaCid-programu jsou již řadu let standardem v efektivním potlačování salmonel v zemědělských podnicích. Na FH Tulln byly v roce 2009/2010 provedeny MIC (Minimum inhibitory concentration) testy ( testy minimální inhibiční koncentrace ) kyselinových produktů. Tímto se rozumí nejmenší množství (koncent- race) kyseliny, které je nutné ke snížení růstu patogenu na < 25 % při stanovené ph-hodnotě. Sledování probíhalo za definovaných podmínek. Výsledky zobrazují jen účinnost kyseliny při nastavených ph-hodnotách. Nejsou ovlivněné přídavkem kyseliny podmiňujícím pokles ph. Tak je potvrzena účinnost kyselin v doporučeném dávkování (tab. 1) např. u výrobku SchaumaCid Protect tekutý s obsahem MCFA (mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem). Patogeny Salmonella enterica, Staphylococcus xylosus a Escherichia coli naočkované na živném médiu byly velmi výrazně redukovány. Růst kmenu E.coli vykazoval pouze 1,3 % oproti kontrole. Salmonely byly redukovány na 5,3 % a stafylokoky na 18,8 % ve srovnání se 100 % kontrolou (tab. 2). Informace o Schaumann-výrobcích řady SchaumaCid poskytne Schaumann-odborný poradce. Dipl.-Ing. agr. Tim Ove Kuhlmann Tab.1: Doporučené dávkování Schaumacid Protect Selata 0,5 1,0 % Prasnice 0,3 0,7 % Výkrm prasat 0,3 0,5 % Drůbež 0,3 0,5 % Tab.2: MIC-pokus účinnosti při ph 5 dávkování, % Schauma- Cid Protect růst bakterií, (kontrola 100 %) % potvrzení pro dané dávkování E.coli 0,5 1,3 ano Salmonella enterica 0,5 5,3 ano Staphylococcus xylosus 0,17 18,8 ano 20 1/11