Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov. Rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

1 Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov Rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace 2012 pořizovatel: spolupráce / technická pomoc: Rokycanova Sokolov PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Moravská Ostrava datum zpracování: verze:

2 ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části: 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Základní charakteristika ORP Sokolov Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Určení problémů k řešení v ÚPD Problémy k řešení vyplývající z ÚAP kraje Všeobecné problémy k řešení Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Konkrétní problémy k řešení Metodika zpracování Přehledy Seznam příloh Seznam použitých podkladů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam nejčastěji používaných zkratek Přílohy /40

3 Obsah grafické části: 1. Problémový výkres 3/40

4 1. Přehled změn provedených touto aktualizací První Územně analytické podklady SO ORP Sokolov 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. Tato druhá úplná aktualizace ÚAP SO ORP Sokolov byla zpracována vlastními pracovníky Městského úřadu Sokolov ve spolupráci s firmou PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Moravská Ostrava, která zpracovala podklady pro témata spadající pod sociodemografický a hospodářský pilíř. Podkladem pro aktualizaci byly první ÚAP SO ORP Sokolov vytvořené v rámci projektu IOP externím dodavatelem v roce 2008 a první úplná aktualizace ÚAP v roce Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován v souladu s metodikou Krajského úřadu Karlovarského kraje, ke které se ORP Sokolov připojila, a to do Jednotné osnovy ÚAP Karlovarska JOKar. Na základě metodiky připravené Odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje a v souladu s metodickými pokyny Ministerstva pro místní rozvoj byla důkladněji propracována především kapitola 5. Určení problémů k řešení v ÚPD. V souvislosti s tím byl metodicky aktualizován také obsah problémového výkresu. 2. Základní charakteristika ORP Sokolov a) Základní charakteristika území ORP Území SO ORP Sokolov je součástí Karlovarského kraje, který se nachází v západní části České republiky. Sousedí se správními obvody ORP Cheb, ORP Kraslice, ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně. Další ORP, která jsou součástí Karlovarského kraje, jsou ORP Aš a Ostrov. Území lze poměrně dobře rozdělit do tří charakteristických oblastí. Severní část SO ORP Sokolov se nachází v podhůří Krušných hor. Obce v této oblasti se vyznačují dobrým stavem přírodních podmínek, na druhou stranu však trpí v hospodářském pilíři, nenacházejí se zde žádní větší zaměstnavatelé, a proto jsou obyvatelé nuceni za prací dojíždět. Hlavní funkcí těchto obcí tak je bydlení a rekreace. Na území obce Krajkové se nachází přírodní rezervace Leopoldovy Hamry, v Tatrovicích je pro změnu vodní nádrž Tatrovice, která slouží jak k vodohospodářskému, tak i rekreačnímu účelu. Střední část ORP Sokolov se nachází v Sokolovské pánvi, kde dochází desítky let k těžbě hnědého uhlí a to pochopitelně ovlivňuje dotčené obce. Pozitivní stránkou této činnosti je stabilní zaměstnavatel, který je v rámci SO ORP vůbec tím největším. Těžba však negativně poznamenala životní prostředí, i když to se v poslední dekádě rapidně zlepšilo. Přispívají k tomu rozsáhlé rekultivace, na nichž vznikly vodní nádrže, lesopark či golfové hřiště. Centrem této oblasti i celého SO ORP je Sokolov. Okolní obce se stávají jeho satelity, které plní hlavně funkci bydlení (Těšovice, Staré Sedlo, Královské Poříčí, 4/40

5 Lomnice). Výjimkou jsou obce Dolní Rychnov a Svatava, kde se nachází i několik významných podniků. Specifickou oblastí Sokolovské pánve je její západní část Kynšperk nad Ohří a jeho okolí. Životní prostředí je zde dobré, nedotčené žádnou negativní činností. Nachází se zde řada historických objektů. Chybí však větší zaměstnavatelé, které několik drobných podniků nemůže nahradit. Kynšperk n/o patří mezi pětici největších měst a ve srovnání s ostatními je na tom v tomto ohledu hůře. Poslední část SO ORP Sokolov tvoří jeho jižní část, která se nachází na území Slavkovského lesa. V roce 1974 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zaujímá rozlohu necelých 200 km2. Díky tomu se zde vyskytují místa, která jsou lidskou činností téměř nepoznamenána. Životní prostředí je zde nejlepší v celém ORP, což je dokázáno jak zmíněnou CHKO, tak i řadou maloplošně chráněných území. Osídlení je ve Slavkovském lese velmi řídké, což je zapříčiněno vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce a činností vojenského výcvikového tábora, v jehož důsledku řada obcí zanikla (ve správním území města Březová a obce Rovná). Pro značnou část této oblasti jsou také typické pozůstatky dřívější hornické činnosti, zejména rud (Horní Slavkov, Krásno), u obce Podstrání se nachází národní kulturní památka Středověký důl Jeroným v Čisté. Na správním území obce Nová Ves se vyskytují zdroje minerálních vod. Stejně jako pro Podkrušnohoří, také zde platí, že hospodářské podmínky nejsou silnou stránkou této oblasti. Nacházejí se zde zemědělské areály, které však nefungují v takovém rozsahu jako v dobách minulých. Výjimku v tomto ohledu tvoří města Krásno a Horní Slavkov, kde několik podniků úspěšně funguje. Celkově by se SO ORP Sokolov tedy dal charakterizovat jako území, kde existuje těžba nerostných surovin, která sice negativně ovlivňuje životní prostředí kolem sebe, ale na druhé straně je pro tento region nesmírně důležitá, protože vytváří několik tisíc pracovních míst a je ekonomickým nositelem této oblasti. Těžba hnědého uhlí se však pomalu utlumuje, a tak brzy bude muset dojít k restrukturalizaci zdejšího průmyslového odvětví. Kontrastem k této činnosti jsou rozsáhlé přírodní plochy, které obyvatelům Sokolovské pánve poskytují dostatek prostoru k volnočasovým aktivitám. Rozloha SO ORP Sokolov: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Počet obcí: Počet katastrálních území: Administrativní členění: Seznam obcí: 488,96 km obyvatel na km SO ORP Sokolov má 30 obcí z toho 9 měst, 90 katastrů, 72 částí obcí, 5 pověřených obecních úřadů (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) (Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Josefov, Kačerov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov a Vřesová.) Pozn. Tučně vyznačená jsou města, Svatava má statut městyse. Zdroj: ČSÚ: 5/40

6 b) Mapa SO ORP Obr. 1: Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje zdroj: KÚKK, 12/2012 Obr. 2: Schéma Karlovarského kraje s vyznačením SO ORP Sokolov zdroj: MěÚ Sokolov, 12/2012 6/40

7 Obr. 3: Schéma SO ORP Sokolov zdroj: KÚKK, 12/2012 7/40

8 3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy 3.1. Horninové prostředí a geologie A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Celé území SO ORP Sokolov náleží ke krušnohorské soustavě České vysočiny. Podstatná část území se nachází v kotlině Sokolovské pánvi se střední nadmořskou výškou 451,8 m n.m. Na severu až severozápadě se zdvíhají Krušné hory, na jihu a jihovýchodě pak pohoří Slavkovského lesa. SO ORP Sokolov se vyznačuje výskytem nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Území SO ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající, tak ukončenou. Plochy dotčené těžbou se rozprostírají na 30,5 km2. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy a svahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. Ve SO ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. Přes všechna negativa vzniklá v důsledku těžby je nutno konstatovat, že těžba nerostných surovin je významnou hospodářskou složkou této oblasti. B) Dílčí SWOT analýza Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Ložiska hnědého uhlí Ložiska stavebního kamene (živce Krásno, žula - Vítkov, kaolin - Chodov, štěrkopísek Lomnice, svory Bukovany, stopové a vzácné prvky Tisová) Výskyt rašeliny (Krásno) Stabilní původní geologické podloží Nízká seismická činnost Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Ubývající zásoby hnědého uhlí PŘÍLEŽITOSTI Následná rekultivace a revitalizace krajiny vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Rozšíření těžby prolomením limitů OHROŽENÍ Sesuvy a eroze na výsypkách Vznik nestabilních ploch pro další použití Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Překotné čerpání zásob nerostných surovin Nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru (např. skládka) 8/40

9 3.2. Vodní režim A) Vyhodnocení stavu a vývoje území SO ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Na území SO ORP Sokolov je stanoveno záplavové území Q100 na několika tocích (Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava), které pokrývá 14,96 km2 území. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v jejímž rámci vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území. B) Dílčí SWOT analýza Vodní režim SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existující zdroje vody pro hospodářský rozvoj Výskyt pramenišť Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les; Krušné hory Výskyt vývěrů minerálních vod Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby Přeložení přítoků řeky Ohře v souvislosti s těžbou PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vybudování protipovodňových opatření Kontaminace spodních vod v důsledku starých ekologických zátěží Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Možné narušení vodního režimu v důsledku těžby rašeliny ve Slavkovském lese 9/40

10 Zhoršení následků záplav při výstavbě na nevhodných plochách 3.3. Hygiena životního prostředí A) Vyhodnocení stavu a vývoje území SO ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Zdejší klima má největší vliv na zemědělství, z tohoto pohledu je méně příznivé. Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Znečištění ovzduší ale od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Na území SO ORP Sokolov se nacházejí dvě skládky skupiny S - ostatní odpad, a to v Březové v k.ú. Tisová u Sokolova (A.S.A. spol. s r.o.) a v Chodově (SATER CHODOV spol. s r.o.). Ostatní obce řeší odpad svozem na tyto skládky. Zdrojem hluku je na území SO ORP Sokolov především silniční doprava. Měření hluku je prováděno pouze v individuálních případech, kdy se předpokládá možné zvýšení hladiny hluku, naposledy v případě dočasné zvýšené průjezdnosti obcemi SO ORP Sokolov z důvodu budování silnice R6 a uzavření části původní I/6, neprovádí se pravidelně. Další podstatnou složkou hygieny životního prostředí je výskyt radonu. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, v okolí města Loket, Krásno a obce Nová Ves. B) Dílčí SWOT analýza Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Instalované ČOV Vysoký podíl domácností napojených na centrální vytápění Vyhlášená CHKO Slavkovský les Zvyšující se podíl tříděného odpadu Elektrifikace páteřní železniční dopravy Nevhodné umístění průmyslových objektů uvnitř sídel Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Inverzní poloha center osídlení v pánevní oblasti Vysoká hlučnost a prašnost pocházející z těžby v blízkosti sídel Hluk z průjezdné dopravy (Chodov, Nové Sedlo, Staré Sedlo) PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Výsadba ochranné a estetické zeleně Dobudování systémů dešťové kanalizace s odvodem do ČOV Možný únik z chemických závodů (Momentive Specialty Chemicals, a.s.) Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování 10/40

11 Sanace starých ekologických zátěží Výstavba obchvatů, vyvedení tranzitní dopravy mimo centra energií Zvýšení podílu železniční dopravy (Horní Slavkov, Krásno) 3.4. Ochrana přírody a krajiny A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Celé území bylo v posledních 150 letech značně exploatováno především těžbou hnědého uhlí a s těžbou spojeného průmyslu. Došlo nejen k odlesnění krajiny, ale i k odkryvu svrchní půdy a přemístění velkého množství půdy. Těžba byla upřednostňována téměř před vším, docházelo ke změně toků potoků a k záborům mnohých významných přírodních biotopů. V současné době dochází k částečnému návratu území do přírodního stavu pomocí cílených rekultivací. Výsypky jsou zalesňovány, lomy připravovány pro zatopení vodou. Příkladem je již vytvořená vodní nádrž Michal, která spolu s dalšími dvěma připravovanými nádržemi změní území v jezerní oblast. Pro vznik těchto nádrží se plánuje použití vody z řeky Ohře. Na západním okraji Sokolova, mezi Sokolovem, Dolním Rychnovem a Březovou, se na výsypce nachází golfové hřiště pro širší veřejnost a buduje se přírodní park s chovem zvěře. SO ORP Sokolov se vyznačuje velkým množstvím chráněných území. Nejrozsáhlejší je CHKO Slavkovský les s rozlohou téměř 200 km2. Dále se zde nachází řada maloplošných zvláště chráněných území typu národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Na území SO ORP Sokolov je vymezeno 2309,48 ha lokálního ÚSES (4,7 % území), 6992,83 ha regionálního ÚSES (14.3 % území) a 3754,27 ha nadregionálního ÚSES (7,68 %). Koeficient ekologické stability má hodnotu 1,86. B) Dílčí SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Zastoupení velkoplošných chráněných území (CHKO Slavkovský les) Zastoupení maloplošných chráněných území (NPR, PR, PP) Zastoupení prvků sítě NATURA 2000 Obnova krajiny rekultivací Trend trvalého snižování škodlivých emisí v ovzduší Staré ekologické zátěže Instalované zdroje znečištění ovzduší a vod Likvidace původního biospolečenství těžbou Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nefunkčnost částí ÚSES Nízká hodnota KES v pánevní oblasti PŘÍLEŽITOSTI Obnova původních přírodních společenství Rozšíření ochrany hodnotných krajinných prvků OHROŽENÍ Rozšiřování invazivních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) Negativní vnímání krajiny v důsledku umisťování větrných elektráren a 11/40

12 Zvýšení podílu lesnických rekultivací Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) fotovoltaiky 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Území SO ORP Sokolov patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její nižší bonitou. Zemědělská půda tvoří necelých 30 % území ORP, z toho orná půda tvoří 25,5 %, trvalé travní porosty 70,0 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 0,2 % plochy území. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těžbou a následnou tvorbou půd v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území SO ORP Sokolov zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. Lesnatost SO ORP Sokolov je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes již jsou vytlačeny jehličnatými lesy, které ve SO ORP Sokolov zaujímají 87 % plochy území. Převážnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les. B) Dílčí SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoké procento zalesnění (41 %) Velkoplošné chráněné území Slavkovský les Důsledná ochrana ZPF Poškození lesů v minulosti imisemi z průmyslové činnosti Vysoký podíl smrkových monokultur Nízký podíl zemědělské půdy Vysoký podíl ostatních ploch PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Výsadba původních lesních dřevin Rozvoj lužních lesů v záplavových oblastech Vymezení prvků ÚSES Dokončení komplexních pozemkových úprav Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Eroze a odvodnění pozemků Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF (především nejkvalitnější půdy) a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva) 12/40

13 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Území SO ORP Sokolov se vyznačuje poměrně hustou silniční sítí. Nejvýznamnější je rychlostní silnice R6, která umožňuje dopravní napojení ve směru SRN Karlovy Vary a dále na Prahu. Poloha území SO ORP Sokolov při komunikaci R6 byla důvodem pro zařazení tohoto ORP do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12 v Politice územního rozvoje ČR Další významné dopravní napojení představuje celostátní trať číslo 140 Cheb Chomutov. Spojuje území SO ORP Sokolov se sousedním SO ORP Cheb na západě území a dále umožňuje dopravní napojení do SRN, a na východě směřuje do sousedního SO ORP Karlovy Vary a dále do Chomutova, a umožňuje dopravní napojení na Prahu. Z ostatní dopravy má největší význam doprava cyklistická. V současné době mají cyklostezky a cyklotrasy na území SO ORP Sokolov délku cca 360 km a připravuje se budování dalších okolo budoucího jezera Medard a úseky stávající cyklostezky podél Ohře. Území SO ORP Sokolov je poměrně dobře vybaveno sítěmi technické infrastruktury. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, plynofikace, rozvod tepla a stav vodovodních sítí a kanalizace. SO ORP Sokolov se vyznačuje především výrobou elektrické energie, na výrobě energie Karlovarského kraje se podílí 97 %. Elektřina je zavedena do všech obcí SO ORP. V rámci výroby elektřiny se zde uplatňují také obnovitelné zdroje energie B) Dílčí SWOT analýza Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Silnice I. třídy s napojením na celostátní síť Přímé silniční napojení na SRN Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území SO ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) SLABÉ STRÁNKY Přetížení komunikací nákladní dopravou Deficit parkovacích míst Většina odpadů končí na skládkách (jen malá část se využívá jinak) Horší dopravní dostupnost Slavkovského lesa Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV obcí Dolní Nivy, Tatrovice a Vřesová PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Budování cyklostezek s napojením na ostatní regionální cyklostezky Dotace na budování veřejné infrastruktury Regionální centrum zpracování odpadu Nová výstavba bez komplexního řešení dopravní a technické infrastruktury Vyčerpání kapacity skládek komunálního odpadu Přechod domácností na tuhá paliva 13/40

14 (Vintířov) využití pro výrobu tepla Budování obchvatů Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy 3.7. Sociodemografické podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Tato kapitola se věnuje osídlení dnešního území SO ORP Sokolov, historickému vývoji osídlení a vzniku sídel, využití území a dále demografii, která zahrnuje především počet obyvatelstva a jeho vývoj, strukturu obyvatelstva z hlediska věku a vzdělání. Zároveň kapitola obsahuje základní údaje o školství, zdravotnictví a veřejné správě. Velký vliv na osídlení Sokolovska měl výskyt nerostného bohatství. Dobývání rud od 14. století a těžební průmysl ve 20. století s sebou přinesly zvýšení počtu obyvatel. Mezi významná sídla v historii patřilo např. město Horní Slavkov, které v století patřilo k největším městům Českého království nebo např. Loket, který představoval po celé historické období velmi významné správní středisko. Průmyslový charakter Sokolovska ovlivnil i skladbu obyvatelstva, představovalo totiž pracovní příležitosti v dělnických profesích i pro občany z jiných částí republiky. Tomu odpovídá i vzdělanostní struktura obyvatel, převládá vzdělání základní a středoškolské, vysokoškoláků je zde cca 6 %. Proti roku 2010 došlo k navýšení podílu vysokoškoláků o 2 %. Průměrný věk obyvatel SO ORP Sokolov je 39,9 let. V počtu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb si SO ORP Sokolov stojí v porovnání s ostatními SO ORP v Karlovarském kraji dobře, po SO ORP Karlovy Vary má těchto zařízení nejvíce. Veřejnou správu na území SO ORP Sokolov reprezentují zejména městské a obecní úřady. Ostatní instituce veřejné správy jsou soustředěny v Sokolově. B) Dílčí SWOT analýza Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dobrá poloha centra SO ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Snižující se počet obyvatel bez vzdělání v SO ORP Sokolov Příznivá věková struktura obyvatel Úbytek dětí do 14 let věku Klesající počet obyvatel v SO ORP Sokolov vlivem migrace Vysoká míra nezaměstnanosti Chybějící vysoké školství Nízká kapacita objektů pro seniory Nedostatečné zajištění zdravotnických a sociálních služeb v menších okrajových obcích Nízká průměrná mzda v rámci ČR Nerovnoměrnost osídlení území PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Zvyšující se zájem o bydlení ve venkovských oblastech a s tím spojené Sociální segregace národnostních menšin 14/40

15 rozšíření stávajících služeb Podpora místních kulturních akcí a dalších aktivit zachovávajících sociální soudržnost malých obcí Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy Suburbanizace vytvářející minimální podmínky pro sociální soudržnost Odchod vysokoškolsky vzdělaných lidí Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.) 3.8. Bydlení A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. V oblasti bydlení je sledován jak stav, tak vývoj řady jeho složek. Analýza v této práci se zabývá indikátory bytový fond, domovní fond, trvale obydlené byty, obydlené byty v rodinných domech, výstavba bytů atd. Jedná se o indikátory, které úzce souvisí s životní úrovní jako podstatné složky kvality života. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. V některých obcích je rozvoj dalších ploch pro bydlení omezen územními podmínkami, např. v Sokolově nebo Královském Poříčí. V jiných obcích je naopak velká rezerva zastavitelných ploch a zde dochází k výstavbě nových domů. Největší rozmach výstavby byl zaznamenán v obcích Dolní Rychnov, Dolní Nivy a Chodov, naopak k poklesu došlo v obcích Rovná a Chlum Svaté Maří. Rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení se nacházejí v obcích Lomnice, Dolní Rychnov, Staré Sedlo a Březová, které lákají svou výhodnou polohou vůči městu Sokolov. Další rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v Josefově a v Šabině. Podrobněji jsou tyto indikátory popsány v následujících kapitolách. B) Dílčí SWOT analýza Bydlení SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Významný nárůst výstavby rodinných domů v obcích Dolní Rychnov, Dolní Nivy a Chodov Existující volné plochy pro bydlení Nová výstavba nezapadá do původního vzhledu sídla Vysoká cena nemovitostí v poměru k průměrné mzdě 15/40

16 Úspěšná regenerace panelových domů na sídlištích Růst kvality bydlení Nedostatek sídlištích parkovacích ploch na Nejnižší podíl rodinných domů v rámci Karlovarského kraje Vysoké stáří domovního fondu PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Vymezování vhodných zastavitelných ploch pro bydlení Doplňování veřejné infrastruktury do ploch pro bydlení Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Transfer sociálně slabých skupin obyvatel a s tím související chátrání bytového fondu Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby 3.9. Rekreace A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. V minulosti byly na území SO ORP Sokolov omezené možnosti rekreace. S ustupováním těžby nerostných surovin a následnou rekultivací se však otevírají nové možnosti využití území, mezi něž patří rozvoj cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit obyvatel a návštěvníků. Nabídku rekreačních míst tak například v posledních letech rozšířila vodní nádrž Michal nebo golfové hřiště v Dolním Rychnově. Mezi plánované atraktivity patří jezero Medard, jezero Boden a dalším rozvojem území po uzavření dolů Jiří a Družba se zabývá Urbanistická studie rozvoje území Sokolovska a Plán zapojení hornických atrakcí do turistických cest. Dalším významným záměrem s pozitivním dopadem na rozvoj cestovního ruchu a rekreace je důl Jeroným a jeho plánované zpřístupnění veřejnosti. SO ORP Sokolov láká návštěvníky i svým kulturním dědictvím, mezi nejvýznamnější patří MPR Loket s hradem Loket ze 12. století, historické jádro v rámci MPZ H. Slavkov, historické jádro města Kynšperk n. Ohří a města Krásno nebo např. poutní místo Chlum Sv. Maří s areálem proboštství sv. Maří Magdalény, VPZ Královské Poříčí a VPZ Dolní Rychnov. Rekreační potenciál území doplňují sportovní areály již zmíněná vodní nádrž Michal, krytý bazén v Sokolově, zimní stadion a sportovní hala v Sokolově, motokrosový areál v Lokti, golfové hřiště v Dolním Rychnově a v neposlední řadě vznikající síť cyklotras a cyklostezek a in-line ploch a okruhů. 16/40

17 B) Dílčí SWOT analýza Rekreace SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existující zahrádkářské osady s chatkami Atraktivita CHKO Slavkovský les Nabídka širokého spektra sportovních aktivit Blízkost koupaliště Michal Síť značených turistických a cyklistických tras Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně) Malá prezentace rekreačního potenciálu obcí až na výjimky (Sokolov, Loket) Nedostatečné zázemí pro rekreaci Nedostatek turistických ubytoven Chybějící nabídka dalších ploch pro individuální rekreaci Přetrvávající špatná image území Nízká návštěvnost turistů v rámci Karlovarského kraje (s výjimkou Lokte) Špatný stav kulturních památek Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Dobudování a zkvalitnění sítě cyklostezek Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rekultivace území za účelem rekreace Rozšíření nabídky rekreačních aktivit Využití potenciálu pro rozvoj turismu přírodní, kulturní, historické, technické, církevní památky a zajímavosti Prezentace rekreačního potenciálu Jiné využití zahrádkových osad podnikání, skladování apod. Trvalé bydlení v rekreačních chatách Vznik rekreačních objektů s nedořešením likvidace odpadů Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky Nedotažení rekultivací a rozvojových projektů pro rekreaci 3.10.Hospodářské podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území SO ORP Sokolov je průmyslovým regionem, který se vyznačuje tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V rámci zahlazování důsledků těžby rekultivacemi a revitalizací krajiny se však území SO ORP Sokolov přeměňuje a při tom je důraz kladen na rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Údaje o počtu ekonomicky aktivních obyvatel byly získány ze SLBD V tomto roce bylo na území SO ORP Sokolov obyvatel, z toho 53,60 % obyvatel ekonomicky aktivních, převážně v sekundárním sektoru. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se zvyšuje v terciárním sektoru, primární sektor má dlouhodobě nejnižší zastoupení. 17/40

18 Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů fyzických osob připadajících na obyvatel. V roce 2011 míra podnikatelské aktivity ve SO ORP Sokolov dosahovala hodnoty 159,4. Proti roku 2004 došlo ke zvýšení o 7,9, přesto je však míra podnikatelské aktivity v rámci Karlovarského kraje nejnižší. Struktura zaměstnanosti je sledována dle sektorů primárního, sekundárního a terciárního. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 pracovalo v sekundárním sektoru. Kromě tradičních odvětví pro tento region se čím dál více lidí uplatňuje v elektronice a elektrotechnice. Zároveň se zvyšuje podíl osob pracujících ve službách. Míra nezaměstnanosti ve SO ORP Sokolov je dlouhodobě vyšší, drží se nad celorepublikovým průměrem i průměrem v Karlovarském kraji. V roce 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti ve SO ORP Sokolov hodnoty 12,4 %. Do roku 2008 byl patrný pokles míry nezaměstnanosti, v roce následujícím se již začala projevovat ekonomická krize. V rámci SO ORP Sokolov byla nejhorší situace v obci Vřesová, kde míra nezaměstnanosti v roce 2011 dosáhla hodnoty 45,1 %, následovala obec Nová Ves s 24,9 %, Dasnice s 22,6 % a Nové Sedlo s 20,0 % a obec Vřesová s 19,4 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v obcích Krásno 8,6 %, Šabina 8,9 % a Kaceřov 10,2 %. Mezi jednotlivými obcemi jsou zřejmé podstatné rozdíly v tomto ukazateli. B) Dílčí SWOT analýza Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Fungující průmyslové řetězce výskyt surovin, zpracovatelský průmysl Průmyslová tradice v regionu Vysoký podíl malých podnikatelů zajišťujících občanskou vybavenost Nízká cena práce Vysoká mobilita pracovních sil v rámci regionu Nabídka rozvojových ploch pro podnikání Vysoký podíl nezaměstnaných Nepříznivé podmínky pro zemědělství Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce Převažující sekundární sféra Existence nevyužívaných opuštěných průmyslových areálů Nižší kupní síla obyvatel PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Výstavba podnikatelských inkubátorů Rozvoj terciérní sféry Asanace a využití opuštěných průmyslových areálů Přechod těžebních subjektů na jiné podnikatelské odvětví Blízkost SRN a Karlových Varů pro zajištění dalších pracovních příležitostí a možností rozvoje podnikatelské aktivity Ztráta zájmu investorů Odliv specializovaných odborníků v důsledku nízkých mezd Postupné snižování těžby a tím útlum navazujícího průmyslu Likvidace malých živnostníků soustředěním OV v nákupních zónách na okraji měst Velká část zaměstnanců a firem závislá na 3 největších zaměstnavatelích ve SO ORP Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí 18/40

19 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek 4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ Souhrnné SWOT analýzy udržitelného rozvoje území jsou zpracovány za celé území SO ORP Sokolov. Jsou zpracovány na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých tematických okruhů. Z těchto dílčích analýz jsou vybrány podstatné teze a podrobné dílčí teze jsou agregovány. Souhrnné SWOT analýzy určují významné jevy v území, které mají nebo mohou mít prioritní nebo zásadní význam pro URÚ. Souhrnné SWOT analýzy jsou zpracovány jednotlivě pro tři pilíře udržitelného rozvoje území. Výstupy tematických SWOT analýz byly do skupin podle jednotlivých pilířů sloučeny tímto způsobem: Zdroj: Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009 (pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY - S Ložiska nerostných surovin Většina území SO ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, Krušné hory Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Zastoupení velkoplošných a maloplošných chráněných území Obnova krajiny rekultivací Vysoké procento zalesnění SLABÉ STRÁNKY - W Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nízká hodnota KES v pánevní oblasti Vysoký podíl smrkových monokultur 19/40

20 PŘÍLEŽITOSTI - O OHROŽENÍ - T Následná rekultivace a revitalizace krajiny vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Sanace starých ekologických zátěží Obnova původních přírodních společenství Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) Sesuvy a eroze na výsypkách Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování energií Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva) (pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY - W Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území SO ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury v rámci KK (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) Dobrá poloha centra SO ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Existující volné plochy pro bydlení Existující zahrádkářské osady s chatkami Síť značených turistických a cyklistických tras Deficit parkovacích míst Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Klesající počet obyvatel ve SO ORP Sokolov vlivem migrace Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká průměrná mzda v rámci ČR Nejnižší podíl rodinných domů v rámci Karlovarského kraje Nedostatek turistických ubytoven Přetrvávající špatná image území Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost 20/40

21 Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně) PŘÍLEŽITOSTI - O OHROŽENÍ - T Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rozšíření nabídky rekreačních aktivit Přechod domácností na tuhá paliva Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.) Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky (pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY W Fungující průmyslové řetězce výskyt surovin, zpracovatelský průmysl Průmyslová tradice v regionu Nabídka rozvojových ploch pro podnikání Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území SO ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) Existující volné plochy pro bydlení Existující zahrádkářské osady s chatkami Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce Existence nevyužívaných a opuštěných průmyslových areálů Deficit parkovacích míst Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Nejnižší podíl rodinných domů v rámci Karlovarského kraje Nedostatek turistických ubytoven Přetrvávající špatná image území Malá atraktivita v porovnání s ostatními SO ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost PŘÍLEŽITOSTI - O HROZBY - T Asanace a využití opuštěných Velká část zaměstnanců a firem závislá na průmyslových areálů 3 největších zaměstnavatelích SO ORP Přechod těžebních subjektů na jiné Růst nezaměstnanosti v souvislosti podnikatelské odvětví s ukončováním těžby hnědého uhlí Modernizace železniční tratě č. 140 pro Přechod domácností na tuhá paliva 21/40

22 zvýšení atraktivity železniční dopravy Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rozšíření nabídky rekreačních aktivit Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky 4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Při podrobném zkoumání podmínek v tomto pilíři dojdeme k závěru, že území SO ORP Sokolov lze zjednodušeně rozdělit do dvou oblastí. Jedna z nich má negativní charakter životního prostředí a týká se obcí a měst, které jsou zasaženy, ať přímo či nepřímo, povrchovou těžbou hnědého uhlí. Jedná se o tyto obce a města: Vintířov, Vřesová, Chodov, Nové Sedlo, Královské Poříčí, Svatava a Lomnice. Dalo by se mezi ně zařadit i centrum SO ORP město Sokolov, které je navíc negativně ovlivňováno umístěním chemického závodu takřka v centru sídla. Poslední obcí, která je hodnocena negativně, jsou Citice, a to díky své pozici vůči železniční trati č. 140 a Elektrárně Tisová. Čím více jsou obce a města vzdálena od Sokolovské pánve, tím jsou podmínky pro životní prostředí lepší. Nejlepších výsledků dosáhlo města Březová a také obce Nová Ves a Tatrovice. Obecně by se dalo poznamenat, že dobré podmínky jsou v méně urbanizovaných oblastech. V těch se i nadále předpokládá, že nastavené podmínky vytrvají. Naopak v Sokolovské pánvi je postupem času reálný předpoklad toho, že se podmínky budou zlepšovat. Nachází se zde řada rekultivovaných ploch, které mohou stav životního prostředí v daném území výrazně zlepšit. A těchto ploch bude s útlumem těžby přibývat. V současné době převažují obce, ve kterých jsou územní podmínky pro příznivé prostředí hodnoceny pozitivně. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj Co se týče podmínek v hospodářském pilíři, můžeme konstatovat, že se prakticky jedná o opačný stav než v environmentálním pilíři. V tomto hodnocení jsou na tom pozitivně obce a města, na jejichž území je provozován těžební průmysl a s ním spojené další aktivity (Vřesová, Vintířov, Chodov, Nové Sedlo). U obcí Lomnice a Královské Poříčí je však situace jiná, ovlivněny těžbou hnědého uhlí jsou, ale spíše se jedná o limit, obce na tomto průmyslu nijak neparticipují a tento druh činnosti na území obcí nevytváří pracovní příležitosti. Dobré podmínky jsou vytvořeny v Sokolově jako centru SO ORP, v sousední Svatavě, ve Slavkovském lese pak ve městech Horní Slavkov a Krásno. Zbylá část SO ORP Sokolov je hodnocena negativně, neboť ve většině chybí větší počet podniků, které by zaměstnávaly dostatek obyvatel dané obce či města. Příležitostí může být využití tzv. brownfields, které se nacházejí téměř v každé obci. V centrální části SO ORP může ke zlepšení pomoci železniční trať č Odlehlejší sídla je potřeba s rozvinutějšími obcemi spojit kvalitními komunikacemi. Na území SO ORP Sokolov se však nacházejí obce, ve kterých nemusí být žádoucí, aby v nich vznikaly průmyslové provozy či velkoplošné podniky. Jejich hlavní funkcí je bydlení a to by mělo být zachováno (Staré Sedlo, Těšovice, Lomnice, Josefov atp.). Celkově je pozitivně hodnoceno pouze 9 obcí z 30, což vypovídá o tom, že v rámci hospodářského rozvoje na tom SO ORP Sokolov není ideálně. Ukazuje na to i nezaměstnanost, která je v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná. 22/40

23 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Převažující část SO ORP byla v rámci tzv. sociálního pilíře vyhodnocena pozitivně, pouze v šesti případech bylo přistoupeno k negativnímu hodnocení (Bukovany, Dolní Nivy, Horní Slavkov, Nová Ves, Rovná, Tatrovice). Příčinou byla malá atraktivita bydlení v některých jmenovaných obcích, což je dáno jak nedostatkem zastavitelných ploch pro tuto funkci, tak skutečnost, že se zde nachází skupiny nepřizpůsobivých občanů. Cesta ke zlepšení v tomto pilíři může vést přes zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch, zkvalitnění a rozvoj turistických a cyklistických tras, větší nabídku volnočasový aktivit a dostatek ploch pro bydlení v rodinných domech. Tyto obce se také potýkají s větší mírou nezaměstnanosti, a proto by bylo vhodné, aby docházelo i ke zvyšování počtu pracovních příležitostí. V ostatních obcích byly podmínky zhodnoceny kladně, i když ve většině z nich převažovaly pozitivní hodnoty jen těsně. Jako velký nedostatek byl nalezen deficit parkovacích míst, která jsou potřeba zejména v obcích a městech, kde se vyskytuje zástavba panelových domů. V některých obcích a městech je nutné dobudovat či zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu, která může bránit v rozvoji bydlení či rekreace. Pozitivní skutečností je zjištění fungující soudržnosti obyvatel jednotlivých obcí. V převážné většině z nich se koná řada akcí, z nichž některé přesahují hranice samotné obce či dokonce regionu. 23/40

24 Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území Tabulka 1: vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Sokolov podle pilířů URÚ 1) 2) 3) 4) 5) 6a) 6b) 7) 8) 9) 10) Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Veřejná dopravní infrastruktura Veřejná technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky 24/40

25 Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí územní podmínky vyváženost vztahu Obec Z H S dobrý š pa tný Březová Z, S H Bukovany Z H, S Citice S Z, H Dasnice Z, S H Dolní Nivy Z H, S Dolní Rychnov Z, H, S Habartov Z, S H Horní Slavkov Z, H S Chlum Svaté Maří Z, S H Chodov H, S Z Josefov Z, S H Kaceřov Z, S H Krajková Z, S H Královské Poříčí S Z, H Krásno Z, H, S Kynšperk nad Ohří Z, S H Libavské Údolí Z, S H Loket Z, S H Lomnice S Z, H Nová Ves Z H, S Nové Sedlo H, S Z Rovná Z H, S Sokolov H, S Z Staré Sedlo Z, S H Svatava H, S Z Šabina Z, S H Tatrovice Z H, S Těšovice Z, S H Vintířov H, S Z Vřesová H, S Z Pozn.: stejné* = špatný jeden pilíř, pouze se změnil jeho typ kartogram 2012 tendence stejné stejné zhoršení zlepšení stejné zlepšení stejné* zlepšení stejné stejné stejné stejné zlepšení stejné zlepšení stejné zlepšení zhoršení zhoršení stejné zlepšení stejné stejné zlepšení zlepšení stejné stejné zlepšení stejné zlepšení Tabulka 2: Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí SO ORP Sokolov Zdůvodnění změny stavu ve sloupci tendence : V aktualizaci 2010 byla vyváženost hodnocena subjektivním způsobem na základě odborného úsudku zpracovatele ÚAP. V této aktualizaci byly pro vyhodnocení vyváženosti získány další podklady, a to od zástupců jednotlivých obcí a dále také bylo využito údajů z příloh č. 2 4 Rozboru udržitelného rozvoje území ÚAP Karlovarského kraje Vyhodnocení obcí dle indikátorů pro jednotlivé pilíře. 25/40

26 Kartogram vyváženosti územních podmínek URÚ obcí SO ORP Obr. 4: Kartogram vyváženosti územních jednotek URÚ obcí SO ORP Sokolov 4.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Souhrnné územní vyhodnocení podmínek URÚ vychází z výše uvedených vyhodnocení jednotlivých pilířů, souhrnných SWOT analýz a dalších zjištění, zejména z osobní znalosti daného území a informací od zástupců obcí ve SO ORP Sokolov. Ve SO ORP Sokolov převažuje dobrý stav podmínek pro příznivé životního prostředí, což vypovídá o tom, že SO ORP jako celek lze v tomto pilíři hodnotit velmi pozitivně, ačkoliv image území je odlišná. Špatné podmínky panují pouze v oblastech těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí. Ložiska hnědého uhlí jsou však považována za silnou stránku, přináší s sebou i pracovní příležitosti a zaměstnanost v tomto odvětví je pro SO ORP Sokolov 26/40

27 v současné době klíčová. Dá se očekávat, že podmínky pro příznivé životní prostředí se budou i nadále ve SO ORP Sokolov zlepšovat. Přispívá k tomu dobrá kanalizační síť (s ČOV) a dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší. S útlumem těžby bude narůstat počet rekultivovaných ploch a celková revitalizace území. Co se podmínek pro hospodářský rozvoj týče, celkově je ve SO ORP Sokolov vnímáme jako špatné a ze všech třech pilířů jej považujeme jako nejméně rozvinutý. Pouze v několika málo případech byl tento pilíř vyhodnocen kladně, týká se obcí, na jejichž území je provozována těžba hnědého uhlí či jiná navazující činnost. Také Sokolov se sousedním Dolním Rychnovem mají dobré podmínky. Výjimku v řídce osídlených oblastech pak tvoří město Krásno, kde je zaznamenán velký počet pracovních míst nejen pro obyvatele samotné obce. Ve zbývajících obcích byly podmínky vyhodnoceny záporně a je potřeba využít některých příležitostí, které většina z obcí nabízí (nevyužívané areály, zvýšení atraktivity z hlediska bydlení či rekreace). Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel je podobně jako environmentální pilíř zhodnocen kladně, neboť v převážné většině obcí bylo nalezeno více pozitivních než těch záporných skutečností. Celé ORP má výhodnou polohu vzhledem k lázeňskému trojúhelníku a Spolkové republice Německo. Se sousedním státem je SO ORP Sokolov spojen rychlostní komunikací i železničními tratěmi (přes SO ORP Cheb nebo ORP Kraslice). Výhodou je také kvalitní síť turistických a cyklistických tras, které se navíc neustále rozšiřují. Ačkoliv je ve SO ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná úroveň vzdělání, je zde vyšší míra nezaměstnanosti a hrozí i její narůst vzhledem k postupnému ukončování těžby hnědého uhlí. Zvyšování počtu nezaměstnaných může mít velmi negativní vliv na celý SO ORP. V celém SO ORP Sokolov se nachází pouze dvě obce, které byly ve všech třech pilířích hodnoceny kladně a mají tedy dobrý výsledek vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Jedná se o Dolní Rychnov a město Krásno. Ve dvaceti obcích dopadlo vyhodnocení špatným stavem jednoho z pilířů, ve většině z nich tak byl vyhodnocen tzv. hospodářský pilíř (v podstatě jde o celou západní část SO ORP). Pro osm obcí znamenalo vyhodnocení podmínek špatný stav ve dvou pilířích, ve všech se objevil hospodářský pilíř. Z výše uvedeného souhrnu vyplývá, že ve SO ORP Sokolov se nenachází žádná obec, jejíž územní podmínky by byly natolik špatné, aby ve všech třech pilířích byl konstatován špatný stav. 5. Určení problémů k řešení v ÚPD Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí je stěžejním úkolem rozboru udržitelného rozvoje území. Problémy byly identifikovány na základě provedených analýz vývoje a stavu území. Zdrojem zjištění problémů byly následující podklady: - SWOT analýza zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění dle 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. - vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území - zjištění vyplývající z vlastních průzkumů území - územní průmět jevů a záměrů závady, ohrožení, střety - zjištění získaná od zástupců jednotlivých obcí SO ORP Sokolov - zjištění získaná od jednotlivých odborů MěÚ Sokolov s působností na území SO ORP Sokolov - ÚAP Karlovarského kraje 2011 a v nich identifikované problémy k řešení ve SO ORP Sokolov 27/40