Konzumní brambory a brambory na výrobu škrobu, pěstování, užití a ekonomika

Transkript

1 Konzumní brambory a brambory na výrobu škrobu, pěstování, užití a ekonomika Havlíčkův Brod 2014 Metodická příručka Publikace byla zpracována na základě výsledků výzkumného projektu QIA101A184 řešeného na Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě (dále VÚB), dále byly využity výsledky Dlouhodobého koncepčního rozvoje VÚB pod názvem Trvale udržitelné systémy produkce kvalitních brambor a výsledky poradenské činnosti VÚB Havlíčkův Brod. Kolektiv autorů: Obsah: Ing. Bohumil Vokál, CSc. Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Ing. Ervín Hausvater, CSc. Ing. Petr Doležal, Ph.D. Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D., MBA, LL.M. Ing. Milan Čížek, Ph.D. Ing. Jana Exnarová 1. Úvod 2. Definice, význam brambor konzumních a pro výrobu škrobu, využití, spotřeba 3. Požadavky na prostředí, zařazení do osevního postupu 4. Zpracování a příprava půdy, technologie pěstování 5. Výživa a hnojení 6. Výběr odrůd brambor, SDO, sadba brambor. Ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům 8. Sklizeň, posklizňová úprava, požadavky na jakost 9. Odbyt a ekonomika produkce, modelové kalkulace 10. Závěr 11. Literatura 12. Recepty z brambor 13. Anotace 1

2 1. Úvod, cíl metodické příručky a její uplatnění Bramborám patří vedle obilovin, ozimé řepky a dalších tržních plodin (mák, kmín, hrách, hořčice, trávy na semeno apod.) důležité místo ve struktuře pěstovaných plodin. Na výsledku výroby brambor obvykle závisí nejen úspěšnost rostlinné výroby, ale i specializovaného zemědělského podniku jako celku. Výměra brambor se u specializovaných podniků pohybuje kolem 10 % orné půdy. V posledních letech však dochází k trvalému poklesu osázených ploch bramborami. K poklesu dochází u zemědělského sektoru i u domácností, ale tam zdaleka ne tak dramaticky. Nejvyšší pokles zaznamenaly konzumní brambory a brambory pro výrobu škrobu. Na poklesu osázených ploch bramborami se podílí zejména ekonomická náročnost a nestabilita výroby brambor ve srovnání s jinými tržními plodinami, zvýšení tržních cen obilovin a ozimé řepky a také nástup výstavby bioplynových stanic a s tím spojené vyšší nároky na osevní plochy kukuřice v neprospěch brambor. Ve VÚB Havlíčkův Brod je dlouhodobě vydávána řada Praktických informací pro zemědělskou praxi, které slouží pro orientaci pěstitelů brambor v jednotlivých oblastech technologie pěstování, sklizně a posklizňové úpravy brambor. Kromě toho VÚB vydal několik monografií o pěstování brambor, poslední z této řady vyšla v roce Předkládaná metodická příručka je určena nejen zemědělské prvovýrobě, ale i pracovníkům ve službách, poradenství, státní správě apod. Může být rovněž vhodnou pomůckou pro menší pěstitele brambor a své uplatnění jistě najde při výchově budoucích zemědělských odborníků v oboru pěstování rostlin. Metodická příručka vychází z výsledků řešení výzkumného projektu Technologie pěstování brambor nové postupy šetrné k životnímu prostředí a dlouhodobého koncepčního rozvoje VÚB Trvale udržitelné systémy produkce kvalitních brambor, ekonomické výsledky pak byly získány dlouholetou poradenskou prací VÚB. Cílem metodické příručky Konzumní brambory a brambory na výrobu škrobu, pěstování, užití a ekonomika je soustředit a zveřejnit nové poznatky z řešení výzkumného projektu a dlouhodobého koncepčního rozvoje na úseku pěstitelské technologie této plodiny. Při zpracování metodické příručky bylo využito nových poznatků na úseku pěstování konzumních brambor a brambor na výrobu škrobu, doplněných o ekonomické údaje a rovněž o část týkající se užití konzumních brambor (recepty z brambor). Převzaty byly i dřívější údaje, zpracované výzkumnými pracovníky VÚB a dalšími spolupracujícími autory. 2. Definice, význam brambor konzumních a pro výrobu škrobu, využití, spotřeba Brambory konzumní ostatní (pozdní) jsou sklízeny od 1.. a jsou určeny pro letní, podzimní a zimní konzum, případně pro dlouhodobé skladování až do jarních měsíců. Zároveň se využívají jako surovina pro zpracování na výrobky a polotovary z brambor. Jedná se o nejvýznamnější užitkový směr se značným objemem dováženého množství (ve slupce, ve výrobcích). Odbyt ostatních konzumních brambor od pěstitele probíhá několika způsoby. Jedním z nich je přímý prodej pěstitelů (ze dvora, farmářské trhy), jenž má řadu výhod, mezi které patří zaručená kvalita, nižší spotřebitelská cena, jistota deklarované odrůdy, a tím i 2

3 varného typu apod. Nejrozšířenější je ale odbyt ve slupce, jenž probíhá bezprostředně po sklizni a v závislosti na skladovacích podmínkách u pěstitelů i celé následující období včetně jarních měsíců. Odbyt směřuje buď přímo do obchodní sítě, nebo zařízení, která se specializují na tržní úpravu brambor (třídění, čištění, praní, balení) a následuje prodej obchodním organizacím. Významné množství je určeno pro výrobu potravinářských výrobků (lupínky, hranolky, kaše) a polotovarů z brambor. Odbyt se uskutečňuje převážně na základě smluvního ujednání, které řeší především množství, termín a cenu dodávky. Stále častěji jsou předmětem smluv i specifické požadavky na kvalitu brambor, odrůdu a v některých případech i na zvolenou technologii pěstování, sklizně a skladování brambor. To platí především pro dlouhodobé smlouvy přinášející partnerům vzájemnou jistotu (množstvím, kvalitou, cenou). Podobná situace je i v případě dovozů. Ty jsou přímo upraveny pro obchodní síť nebo jsou určeny pro tržní úpravu (čištění, praní, balení) a dodávku pro obchod a ostatní spotřebitele ve slupce. Dále směřují do provozů zabývajících se zpracováním brambor na potravinářské výrobky a polotovary. Významnou položkou je přímý dovoz těchto výrobků pro náš trh, a to především v případě hranolků. Prodej ostatních konzumních brambor se v síti obchodů uskutečňuje převážně ve slupce a v drobném balení. Výjimkou však není ani volný prodej a prodej ve větším balení. Samozřejmostí je odpovídající tržní úprava a většinou vyhovující označení zboží. Výrobky a polotovary z brambor jsou pro obchodní síť dodávány převážně v drobném balení, pro větší spotřebitele balení odpovídá požadavkům odběratele. Ostatní (pozdní) konzumní brambory se pěstují zejména v bramborářské oblasti Českomoravské vrchoviny (kraj Vysočina), ale i v Jihočeském a Středočeském kraji. Vývoj v posledních hospodářských letech znázorňuje tabulka 1. Je zřejmé, že domácí produkce této komodity stále klesá až na t v roce Na rozdíl od údajů ČSÚ jsou od ploch brambor ostatních odečteny plochy a produkce brambor pro výrobu škrobu a tzv. farmářská sadba. Množství farmářské sadby lze vyjádřit jako rozdíl mezi sadbou, která je k dispozici pro trh v ČR a potřebou sadby (osázené hektary násobené průměrnou spotřebou 3 t/ha). Dovoz brambor konzumních ostatních se od našeho vstupu do EU neustále zvyšuje, a to nejen ve slupce (82 až 18 tis. t), ale i ve výrobcích (133 až 181 tis. t) a tvoří v průměru více než 45 % domácí produkce. Spotřeba ostatních konzumních brambor se pohybuje v posledních letech na hodnotě 62,0 kg/obyvatele/rok (z toho 5,5 kg z domácí produkce). Produkce brambor určených pro výrobu škrobu je předmětem tzv. pěstitelských smluv, které uzavírají škrobárny s jednotlivými pěstiteli. Smlouvy vytvářejí odbytovou jistotu. Problémem pro pěstitele je cena, která je v průměru let relativně nízká a v letech s nižší výnosovou úrovní (nižším obsahem škrobu) pro něj není jednoznačnou zárukou rentability tohoto užitkového směru pěstování. Tato okolnost pak zároveň ovlivňuje i výši nabídky brambor pro výrobu škrobu, která je většinou nižší než množství požadované zpracovatelským průmyslem. 3

4 Tab. 1: Bilance nabídky ostatních konzumních brambor Ukazatel Hospodářský rok (1.. až ) 2006/ / / / / /2014 Produkce ve slupce (t) Dovoz ve slupce (t) Dovoz ve výrobcích (t) Vývoz ve slupce (t) Vývoz ve výrobcích (t) Ztráty (t) z produkce Necertifikovaná sadba (t) K dispozici Pozn.: podle údajů ČSÚ, ČŠS, VÚB, ztráty 15 % Také u brambor pro výrobu škrobu trvale klesala pěstitelská plocha od roku 2004 (513 ha) až na 3104 ha v roce Navíc v roce 2012 přestala platit Společná organizace trhu (SOT) a padly výrobní kvóty. Proto byl tento stav nahrazen Zvláštním systémem pěstování brambor na výrobu škrobu. Výsledkem je ekonomická stabilizace oboru, pozvolný nárůst pěstitelských ploch a jistota přiměřené realizace produkce včetně finanční dotace za dodržování podmínek zvláštního systému pěstování. V roce 2012 bylo vyplaceno celkem 45,5 mil. Kč na plochu 309 ha ( Kč/ha), v roce ,6 mil. Kč na 3886 ha ( Kč/ha), v roce 2014 (4535 ha) bude rozděleno 85,0 mil. Kč, sazba na ha byla stanovena na 19 60,44 Kč. U bramborového škrobu, dextrinu a modifikovaných škrobů a přípravků na bázi bramborového škrobu je během hospodářského roku bilance dovozu a vývozu téměř vyrovnaná. V České republice zůstávají pouze 2 výrobci bramborového škrobu LYCKEBY AMYLEX, a.s. Horažďovice a Škrobárny Pelhřimov (80 % pěstitelských ploch), a.s. Rakouská firma Agrana Gmünd neustále zvyšuje svůj podíl na trhu s bramborami pro výrobu škrobu (920 ha brambor pro výrobu škrobu v roce 2014, 20 %). Tab. 2: Bilance nabídky brambor pro výrobu škrobu Ukazatel Hospodářský rok (1.. až ) 2006/ / / / / /2014 Produkce (t) Dovoz (t) Vývoz (t) K dispozici Pozn.: podle údajů ČSÚ, ČŠS, VÚB 3. Požadavky na prostředí, zařazení do osevního postupu Pro pěstování brambor jsou rozhodující stanovištní podmínky zahrnující půdu, podnebí (klima) a povětrnostní podmínky (počasí). Pro výběr pozemků má význam především sklonitost, skeletovitost, půdní druh a obsah živin, organických látek a ph. Sklonitost 4

5 pozemku patří k nejvýznamnějším faktorům určujícím jeho vhodnost pro pěstování brambor vzhledem k ochraně půdy proti erozi. Z půdních druhů jsou pro pěstování brambor vhodné lehké hlinitopísčité a střední písčitohlinité půdy. Naopak nevhodné jsou těžké, vesměs málo propustné jílovitohlinité a jílovité půdy. Pro tvorbu výnosu brambor a jeho kvalitu je rozhodující přirozený obsah živin v půdě (stará půdní síla), který by se na pozemcích specializovaných pěstitelů brambor měl udržovat (Mehlich III.) v rozmezí: u fosforu mg/kg půdy, u draslíku mg/kg půdy a u hořčíku mg/kg půdy. Vytvoření vyrovnané zásoby živin na pozemku je základním předpokladem pro efektivní a relativně jednoduché hnojení dusíkem. Výše obsahu organické hmoty v půdě a její kvalita se projevuje na fyzikálních vlastnostech půdy a zároveň ovlivňuje aktivitu mikroedafonu (mineralizaci a humifikaci). Bramborům nejlépe vyhovuje kyselá půdní reakce (ph 5,5 6,5), případné vápnění (při poklesu ph pod 5,5) je nutné provádět v osevním sledu až pro následné plodiny. Brambory můžeme charakterizovat jako na předplodinu nenáročnou a zlepšující plodinu, která zvyšuje výrobnost celého osevního sledu, zejména pokud je zařazeno organické hnojení přímo k bramborům či k předplodině. V bramborářské výrobní oblasti jsou brambory obvykle zařazovány po obilovinách, méně po ozimé řepce či jetelovinách. Důležité je vybrat pro pěstování brambor vhodné půdní bloky (podle eroze, půdního druhu, vodního režimu apod.) a na ně zařazovat brambory maximálně 1x za 4 roky. Hlavním důvodem je, že při opakovaném pěstování brambor existuje větší nebezpečí zvýšeného výskytu chorob a škůdců, lze předpokládat pokles výnosové úrovně a nárůst zaplevelení, např. pýrem plazivým, svízelem přítulou, pcháčem a čistcem bahenním. 4. Zpracování a příprava půdy, technologie pěstování Cílem zpracování půdy je připravit optimální podmínky pro růst a vývoj brambor a tím i pro dosažení vysokého výnosu v odpovídající kvalitě. Současně musí zpracování půdy minimalizovat negativní dopady hospodaření na stanoviště. Příprava půdy při pěstování brambor je důležitá vzhledem k okopaninovému charakteru této plodiny. Brambory mají výrazné nároky na provzdušnění půdy v oblasti celé kořenové soustavy. Proto se při pěstování brambor využívá většinou konvenčního způsobu zpracování půdy, tj. technologie s orbou. Vlastní příprava půdy začíná již v období po sklizni předplodiny, většinou obilniny. Po její sklizni se nejprve provede podmítka, tj. mělké zkypření půdy do hloubky mm. Je velmi důležité, aby se podmítka provedla co nejdříve po sklizni předplodiny a zejména kvalitně. Základem je dodržení hloubky zpracování, tj. maximálně 100 mm. Hlavním cílem podmítky je zamezit ztrátám vody z utužené půdy. Podmítkou se nejen zamezí úniku kapilární vody, ale umožní se i dešťové vodě lépe zasakovat do půdy. Zároveň se částečně zapraví posklizňové zbytky předplodin, které jsou zdrojem organických látek v půdě. Podmítka má také význam v regulaci plevelů na pozemku. S podmítkou je možné naset strništní meziplodinu, pokud je setí provedeno včas, tzn. v bramborářské oblasti nejpozději do konce srpna. Pokud nesejeme meziplodinu současně s podmítkou, je třeba podmítku ošetřit, tj. povrch pozemku uvláčet branami a poté naset meziplodinu nebo směsku meziplodin na zelené hnojení. 5

6 Před podzimní orbou se provede aplikace hnoje a fosforečných, draselných, případně hořečnatých minerálních hnojiv. V klasické technologii zpracování půdy je orba základní operací s mnohostranným účinkem. Orba půdu kypří, obrací, drobí, zapravuje rostlinné zbytky, hnojiva, ničí plevele. K podzimní orbě se musí přistoupit bezprostředně po aplikaci hnoje nebo jiných organických hnojiv, aby nedošlo ke ztrátám živin. Nejvhodnější termín pro provedení orby je ve většině oblastí kolem poloviny října. Ačkoliv byla doposud orba brána jako základní operace při zpracování půdy, v poslední době se objevují názory, které toto tvrzení zpochybňují, zejména v souvislosti s protierozní ochranou půdy a standardy správné zemědělské praxe (GAEC). V novele nařízení vlády č. 49/2009 Sb. je uvedeno, že na pozemku, jehož průměrná sklonitost přesahuje pět stupňů, je zakázáno použití standartní orby s ponecháním půdy v hrubé brázdě do jara (s výjimkou zapravení tuhých statkových nebo organických hnojiv). K první jarní operaci přistoupíme, jakmile je půda schopná zpracování (oschnutí hřebenů brázd), aby nedocházelo k nežádoucím ztrátám vody ze slehlé půdy. První operací je urovnání povrchu půdy. Urovnání povrchu půdy se provádí šikmo na směr brázd vzniklých podzimní orbou. Tato operace je ale většinou vynechávána při použití technologie odkameňování. Kypření půdy před sázením brambor zajišťuje kypré lůžko a prokypřenou vrstvu půdy a provádí se optimálně do hloubky mm. Účelné je dvojí postupné prokypřování, nejprve do hloubky kolem 100 mm, opakovaně na konečnou hloubku mm. Kypření má silný odplevelující efekt, termín a časový odstup od ostatních operací se proto volí kromě vlhkosti půdy i na základě fáze vzcházejících dvouděložných plevelů. Pro kypření půdy lze využít kypřiče s pasivními pracovními orgány, které mají větší pracovní záběr a vyšší plošnou výkonnost. Kvalita a hloubka kypření je však zpravidla nižší než při kypření rotačními kypřiči. V současnosti je v našich podmínkách nejvíce rozšířena technologie záhonového odkameňování půdy. Tato technologie zahrnuje dvě operace rýhování a vlastní separaci kamenů a hrud. Rýhování spočívá ve vytvoření rýh do hloubky cca 250 mm od urovnaného povrchu půdy a ve vzdálenosti rovnající se dvojnásobku meziřádkové vzdálenosti (zpravidla 1500 mm). V našich podmínkách se používá rýhovačů se dvěma rozorávacími tělesy (radlicemi) pro vytvoření jednoho záhonu. Dokonalé prokypření půdy v záhonech zajišťují separátory hrud a kamenů. Tento způsob přípravy půdy umožňuje na kamenitých půdách podstatné snížení obsahu kamenů v záhonu (až o 90 %), čímž se při sklizni podstatně snižuje mechanické poškození hlíz, zvyšuje výtěžnost tržních hlíz a snižují se následné skladovací ztráty. Současně s kameny jsou ze záhonu odseparovány i hroudy. Do vytvořených záhonů jsou vysázeny dva řádky brambor. Po výsadbě již není možné provádět žádnou mechanickou kultivaci z důvodu nestejných vzdáleností mezi jednotlivými vytvořenými záhony a vrstvy uložených kamenů a hrud pod povrchem brázd mezi záhony. Hlavním přínosem záhonového odkameňování půdy před sázením je snížení mechanického poškození hlíz vzájemným kontaktem brambor a kamenů při sklizni, dopravě a naskladnění. Prokázáno bylo též zvýšení výnosů a výtěžnosti hlíz větších velikostních tříd v souvislosti s kvalitnějším prokypřením a rozdrobením půdy. 6

7 Obr. 1: Rýhování půdy (první operace technologie odkameňování) Obr. 2: Separace hrud a kamenů (druhá operace technologie odkameňování)

8 Obr. 3: Sázení brambor v rámci technologie odkameňování 5. Výživa a hnojení Brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Jedním ze základních předpokladů jejich úspěšného pěstování je proto zajistit jim jejich optimální množství. Velmi významným faktorem je samotná přítomnost živin v půdě, která bývá souhrnně označována jako stará půdní síla. Na výživě rostlin se stará půdní síla podílí více než přímé dodání živiny v hnojivech. Stará půdní síla se vytváří pravidelným hnojením i střídáním plodin v rámci osevního sledu. Udržení půdní úrodnosti jako předpokladu zajištění stabilních výnosů a kvality zajistíme přiměřenou náhradou odebraných živin hnojením minerálními a organickými, popř. organominerálními hnojivy a správnými agrotechnickými zásahy. U brambor je důležitá jednak intenzita příjmu živin a dále celkové množství přijatých živin. Rostlina bramboru přijímá živiny téměř po celou dobu své vegetace, ale s nejvyšší intenzitou kolem fáze kvetení. Průměrné hodnoty odběru živin na 10 t hlíz spolu s nadzemní částí a kořeny jsou dle Neuberga kg N, 8,8 kg P, 0 kg K, 22 kg Ca a 8,4 kg Mg. Pro stanovení dávek živin je třeba využívat informace o zrnitostním složení a obsahu P, K a Mg v půdě, hodnotě ph půdy, obsahu humusu (organické hmoty), obsahu anorganického N v půdě na jaře před sázením, dávce organického hnojiva, délce vegetační doby zvolené 8

9 odrůdy a užitkovém směru pěstování brambor. Během vegetace je pak důležitý obsah živin v listech bramboru (posouzení výživného stavu porostu v raných fázích růstu a vývoje). Brambory patří mezi rostliny pěstované obvykle v tzv. první trati, to znamená, že se k nim aplikují statková hnojiva, jejichž pozitivního působení využívají plodiny pěstované v rámci celého osevního sledu. Není to však pravidlo, brambory, stejně jako ostatní plodiny, nejlépe dokáží využít statková hnojiva v druhé trati. Statková hnojiva nabývají na významu i v oblasti dodávání živin. Hnojení brambor může mít různou podobu, i když standardem je vyzrálý chlévský hnůj. K statkovým hnojivům patří hnůj, močůvka, kejda, zelené hnojení a sláma. Doporučená dávka chlévského hnoje je 30 t/ha. O výši dávky hnoje na jeden hektar rozhoduje celkové množství hnoje, který je k dispozici. U zemědělských podniků, které provozují vlastní bioplynovou stanici (dále BPS) bohužel často dochází k situaci, že chlévský hnůj je využit pro potřeby BPS a pro vlastní aplikaci na ornou půdu zůstává menší část hnoje, vyprodukovaného v ŽV. Chlévský hnůj je třeba aplikovat na podzim, pouze na lehkých půdách je přípustné aplikovat dobře vyzrálý chlévský hnůj na jaře. Kvalitním statkovým hnojivem je kejda skotu a prasat. Největší účinnost má kejda, jestliže je aplikována na jaře před založením porostu. Dávky se řídí obsahem dusíku v kejdě. Při použití kejdy skotu se dávky pohybují na úrovni t/ha, u kejdy prasat t/ha a u kejdy drůbeže 15 t/ha. Při hnojení kejdou je výhodná její kombinace se zeleným hnojením nebo zaorávkou slámy. Zelené hnojení je zatím méně využívaným způsobem dodání organické hmoty do půdy. K zelenému hnojení lze využít celé řady plodin i jejich kombinací založených jako podsev do krycí plodiny nebo častěji jako strništní meziplodiny. Jako podsev lze doporučit jílek jednoletý a jako strništní meziplodinu lničku setou, svazenku vratičolistou a hořčici bílou. Dobré výsledky byly dosaženy i se slézem krmným, světlicí barvířskou, ředkví olejnou nebo svatojánským žitem. Zaorávku slámy lze též doporučit v případech nedostatku jiných statkových hnojiv. K jedné tuně slámy je třeba přidat 5 6 kg N (24-28 kg síranu amonného, nebo kg močoviny, případně kg ledku amonného s vápencem). Nedoporučuje se použití ledku vápenatého. Příznivějšího efektu využití živin se dosáhne kvalitním rozřezáním slámy. Důležité je též rovnoměrné rozprostření slámy po pozemku a kvalita zapravení orbou. Mezi organická a organominerální hnojiva, která lze použít pro hnojení brambor, patří průmyslově vyráběné komposty, digestát z BPS a čistírenské kaly. Průmyslové komposty jsou uplatňovány při pěstování brambor především v podmínkách absence živočišné výroby provázeného nedostatkem statkových hnojiv (ranobramborářské oblast). Digestát ze zemědělských BPS je hnojivo, které se svým složením a účinky spíše blíží kombinovaným minerálním hnojivům. Použití i dávkování digestátu jako hnojiva se do značné míry podobá použití a dávkování kejdy, samozřejmě vždy s přihlédnutím ke konkrétnímu obsahu živin, zejména dusíku. Použití čistírenských kalů je omezeno přítomností nežádoucích toxických prvků (musí splňovat limitní obsahy), rizikových organických látek a patogenních mikroorganizmů. Při jejich aplikaci je nutné řídit se platnou legislativou. Minerální hnojiva mohou být aplikována jako doplněk organického hnojení a na základě výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd (dále jen AZZP ). Cílem je zajistit 9

10 rostlinám bramboru optimální množství živin a zároveň udržet nebo zvýšit půdní úrodnost stanoviště. Při stanovení dávek P, K a Mg v minerálních hnojivech je nutné přihlížet k aktuální zásobě živin v půdě. Udržování potřebné půdní reakce (ph 5,5 6,5) se provede aplikací vápenatých hnojiv v rámci osevních sledů, nejlépe dolomitickým vápencem. Nejvýznamnější živinou, která se podílí na výši výnosu a kvalitě brambor, je dusík. Se zvyšující se dávkou klesá jeho účinnost. To znamená, že v rámci nízkých dávek N na jeden hektar (50 kg) na 1 kg dusíku připadá přírůstek výnosu kolem kg hlíz, ale u dávek nad 120 kg N/ha již jenom kg hlíz. U velmi vysokých dávek (nad 150 kg N/ha) nastává výnosová deprese, ale je obtížné určit přesnou hranici. Z pevných dusíkatých hnojiv se nejčastěji používá síran amonný, granulovaná močovina, ledky, z kapalných DAM-390. Často se dávka dusíku zapravuje ve vícesložkových pevných, případně kapalných hnojivech. Použitím inhibitorů nitrifikace a ureázy při aplikaci N je zvyšována efektivnost využití dusíku dodávaného v hnojivu tak, aby byl maximálně přijímán rostlinou a pokud ne, aby byl co nejvíce zabudován do organických vazeb v půdě. Tím se podstatně snižuje i riziko ztrát dusíku vyplavením a denitrifikací. Kromě toho při použití inhibitoru ureázy je možné hnojivo aplikovat blíže k hlízám, kde je lepší vodní režim a vyšší využití dusíku rostlinami. V rámci technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích uplatnit lokální aplikaci minerálních hnojiv při sázení. Lze použít samotná dusíkatá hnojiva nebo v případě lehčích půd i kombinovaná hnojiva (pevná i kapalná). Během vegetace přihnojujeme dusíkem zpravidla vodným roztokem granulované močoviny až do koncentrace 9 %, výhodná je kombinace s postřikem proti plísni bramboru. Příjem fosforu rostlinami bramboru je výrazně ovlivňován půdní reakcí a dostatkem organických látek v půdě. Při aplikaci vyšších dávek (při nízké zásobě fosforu v půdě) je účelné použít na podzim spolu se statkovými hnojivy hnojiva s pomalejším uvolňováním méně rozpustného fosforu typu Hyperkorn, a ta pak na jaře doplnit nižší dávkou superfosfátu. Při vyhovující a dobré zásobě fosforu v půdě lze použít na podzim superfosfáty, které obsahují vodorozpustný fosfor, nebo na jaře vícesložková hnojiva buď v pevné, nebo v kapalné formě. Brambory mají střední nároky na množství draslíku v půdě, i když ho z půdy odčerpávají v poměrně velkém množství. Při nízké zásobě draslíku v půdě použijeme doporučenou dávku draslíku zpravidla v draselné soli na podzim. Při dobré a vyšší zásobě draslíku v půdě lze použít nižší dávky draslíku ve formě pevných vícesložkových hnojiv. Brambory jsou citlivé na nedostatek hořčíku, proto je důležité dbát na optimalizaci zásoby přístupného hořčíku a na poměr K : Mg v půdě. Dávku hořčíku zapravujeme zpravidla na jaře ve formě Kieseritu nebo vícesložkových pevných nebo kapalných hnojiv. Během vegetace hořčíkem hnojíme roztokem hořké soli v koncentraci 5 %. Náklady na hnojení minerálními hnojivy dle šetření VÚB u vybraného souboru pěstitelů na Českomoravské vrchovině tvoří 10,5 % úplných vlastních nákladů na ha brambor. 10

11 Tab. 1: Kritéria hodnocení obsahu jednotlivých živin v orné půdě (Mehlich III) Obsah Fosfor (mg/kg) Draslík (mg/kg) Hořčík (mg/kg) půda půda lehká střední Těžká lehká střední těžká Nízký do 50 do 100 do 105 do 10 do 80 do 105 do 120 Vyhovující Dobrý Vysoký Velmi vysoký nad 185 nad 380 nad 420 nad 510 nad 285 nad 330 nad 460 Tab. 2: Doporučené dávky dusíku v minerálních hnojivech Dávka hnoje (t/ha)nebo ekvivalentního množství statkového hnojiva bez hnoje Délka vegetační doby zvolené odrůdy množitelské porosty Dávka N v kg /ha brambory konzumní a pro potravinářské výrobky brambory pro výrobu škrobu velmi rané a rané polorané polopozdní a pozdní velmi rané a rané polorané polopozdní a pozdní velmi rané a rané polorané polopozdní a pozdní velmi rané a rané polorané polopozdní a pozdní

12 Tab. 3: Doporučené dávky P2O5, K2O a MgO v minerálních hnojivech (kg /ha) Dávka hnoje (t/ha) P 2 O 5 K 2 O MgO nebo ekvivalentního obsah v půdě množství statkového vyhovující nízký dobrý Vyhovující nízký vyhovující nízký hnojiva a dobrý a dobrý Bez hnoje Obr. 4 Lokální aplikace hnojiv v rámci technologie odkameňování 6. Výběr odrůd brambor, SDO, sadba brambor Jedním z nejvýznamnějších intenzifikačních faktorů v systému pěstování brambor je odrůda. Kvalitu odrůdy bramboru zaručuje registrace odrůd. V ČR registraci zajišťuje podle zákona č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých 12

13 zákonů Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Navíc, ve všech členských státech EU může být pěstována sadba odrůd zapsaných ve Společném katalogu odrůd zemědělských plodin (dle legislativy EU a ČR, zhruba odrůd). Katalog je ale pouze úředním seznamem bez jakýchkoliv praktických hospodářských informací. Jako zdroje informací o hospodářských vlastnostech odrůd v ČR lze využít národní registr odrůd nebo institut doporučování odrůd (Seznam doporučených odrůd, dále SDO). Současný systém SDO nesplňuje požadavek uživatelů na objektivní a kvalitní informace o odrůdových vlastnostech všech pěstovaných a obchodovaných odrůd, protože v SDO mohou být zkoušeny pouze odrůdy registrované v ČR. Zejména u brambor se jedná o závažný problém, protože se u pěstitelů (množitelů) brambor zvyšuje podíl u nás neregistrovaných odrůd. Určitým vodítkem při výběru odrůd může být vývoj množitelských ploch, na kterém je zřejmé, kterým odrůdám množitelé a odběratelé sadby dávají přednost. Z delší časové řady množitelských ploch lze zjistit odrůdy stabilní, nastupující a ustupující (stagnující). Pro pěstitele v ČR je v průměru z celého nabízeného sortimentu (kolem 200 odrůd) rozhodujících odrůd a převažující varný typ B. Spotřeba sadby poměrně značně kolísá (2,5 3,5 t/ha), souvisí se sponem výsadby, u kterého je vesměs stabilní vzdálenost mezi hrůbky (50 mm) a podle užitkového směru pěstování se mění vzdálenost v řádku. Pro technologii odkameňování je většinou větší vzdálenost mezi jednotlivými odkameněnými záhony a tím i mezi vnějšími hrůbky (± 1050 mm). Tuto skutečnost je nutné vzít v úvahu při volbě vzdálenosti sadbových hlíz v řádku a zmenšit vzdálenost o ± 20 % tak, aby byl zachován požadovaný počet trsů na 1 ha. Pro množitelské porosty je doporučován počet trsů brambor na 1 ha 58 6 tis. (50 x mm), pro rané konzumní tis. (50 x mm) a pro ostatní užitkové směry tis. (50 x mm). Obecně platí, že je možné šetřit na množství sadby, ale nikdy ne na kvalitě. V případě použití kvalitní, vitální sadby, můžeme bez obav snížit počet vysázených hlíz. Sázení je významná část pěstitelské technologie, je to pracovní operace ovlivněná především pěstitelskou plochou, mechanizací, která je k dispozici a užitkovým směrem pěstování. Před sázením je nutné vytvořit předpoklady (podzimní a jarní ošetření půdy, podzimní aplikace statkových hnojiv) tak, aby sázení proběhlo včas, do nakypřené, nezamokřené půdy, dle možnosti prohřáté na 6 8 C. Pro množitelské porosty, pro plochy ostatních konzumních brambor a brambor určených pro výrobu škrobu ve vyšších, chladnějších polohách je možné sázet koncem dubna, resp. začátkem května. Hloubka sázení by se měla rovnat velikosti sadbových hlíz nebo být maximálně o 30 mm větší (měřeno od urovnaného povrchu půdy). Výška nahrnuté ornice nad hlízami se musí pohybovat kolem 150 mm. Sázeče brambor mohou být vybaveny adaptéry pro pásové hnojení minerálními (pevnými i tekutými) hnojivy umožňujícími aplikovat nižší dávku hnojiva v optimální vzdálenosti od sadbové hlízy. Podobně lze při sázení využít i zařízení na moření hlíz proti vločkovitosti a škůdcům. Využití těchto možností je organizačně náročnější, ale zejména v technologii odkameňování stále více využívané. Vzhledem k rozšíření této technologie jsou v ČR využívány zejména dvouřádkové sázeče brambor, na menších plochách či v konvenční technologii pěstování lze využít i čtyřřádkové či šestiřádkové sázeče. 13

14 Náklady na nákup sadby tvoří dle šetření VÚB u vybraného souboru pěstitelů na Českomoravské vrchoviny 26,4 % úplných vlastních nákladů na ha brambor. Nicméně k tomu je zapotřebí dodat, že používáním technologie odkameňování se snížilo množství sadby vysázen na ha a navíc řada pěstitelů využívá tzv. farmářskou sadbu, u které jsou výrazně nižší pořizovací náklady. Tab. 3: Seznam doporučených odrůd (SDO) pro ostatní přímý konzum v roce 2014 Velmi rané Rané Polorané Polopozdní až pozdní Flavia Alice Bella Mozart Liliana Barbora Granola Lydia Marketa Bohemia Janet Monika Dagmar Jolana Primarosa Dali Linda Rosara Jitka Rafaela Saline Julinka Red Anna Suzan Ramos Satina Valetta Secura Victoria Velox Valy Vlasta Verona Vendula. Ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům Plevele jsou velmi významným škodlivým činitelem. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos hlíz. Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos nejméně o %, ale vysoké zaplevelení redukuje výnos až o 90 %. V porostech brambor se vyskytuje řada plevelných druhů s různým stupněm hospodářské škodlivosti. Plevelné spektrum je vázáno na půdně-ekologické podmínky, v ranobramborářské oblasti převládá ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, pcháč rolní, pěťour maloúborný, lokálně rukev lesní; v typické bramborářské oblasti patří k nejvíce zastoupeným plevelným druhům svízel přítula, merlík bílý, pýr plazivý a plevelná řepka olejka. Porosty brambor a jiných plodin mohou zaplevelovat i samotné plevelné brambory, které na pozemku vydrží i v podmínkách doporučené doby rotace brambor (4 a více let). Napomáhají tomu zejména mírné zimy, kdy půda nepromrzne na dostatečně dlouhou dobu. Přímé regulační zásahy zaplevelení se dělí na mechanické (kultivace) a chemické (použití herbicidů). S uplatněním kultivačních zásahů se setkáme v konvenční technologii (omezená nebo plná mechanická kultivace). Mechanická kultivace se provádí od sázení do vzejití porostu. Jedná se o systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu. V podmínkách malopěstitelů a zahrádkářů, v zemědělských podnicích s menší výměrou brambor nebo v rámci ekologického způsobu hospodaření lze pokračovat v kultivačních zásazích i po vzejití rostlin. Cílem kultivačních zásahů je především ničit plevele v prostoru meziřádků a na boku hrůbků. Kultivacemi se také půda provzdušňuje, rozrušuje se půdní škraloup, usnadňuje pronikání vody do půdy, snižuje se výpar vody a zvyšuje biologická činnost půdy. Mechanickou kultivaci je třeba provést minimálně čtyřikrát (alespoň jedna 14

15 proorávka naslepo, vláčení do vzejití, plečkování po vzejití a nahrnování před zapojením porostu). V současné době však dominuje způsob regulace plevelů pomocí herbicidů, zejména v technologii odkameňování, kde po zasázení není možný žádný kultivační zásah a regulace plevelů se tak koncentruje pouze na aplikaci herbicidního přípravku. Herbicidy se ale aplikují i v rámci technologie tzv. omezené mechanické kultivace preemergentně těsně před vzejitím brambor. U brambor se používá převážně systémových herbicidů, a to s účinkem přes kořeny (půdní herbicidy), nebo s účinkem přes listy (listové herbicidy). Půdní herbicidy se používají většinou po zasázení před vzejitím brambor (preemergentně) a jejich účinnost proti dvouděložným plevelům nejvíce záleží na době a podmínkách aplikace. Některé herbicidy z této skupiny se mohou aplikovat i na vzešlé plevele, neboť jsou přijímány i nadzemními orgány. Pro vysokou účinnost herbicidů je obecně velmi důležité vystihnout růstovou fázi plevelů, ve které jsou rostliny nejcitlivější, to znamená maximálně ve fázi jednoho až tří pravých listů (přeslenů), poté účinnost klesá. K tzv. standardním herbicidům používaných k regulaci dvouděložných plevelů preemergentně patří přípravky na bázi linuronu, přípravky s účinnou látkou metribuzin, případně jejich kombinace s přípravky obsahující účinnou látku clomazone tehdy, kdy hrozí vyšší zaplevelení svízelem přítulou. K dalším přípravkům patří herbicidy s kombinací účinných látek metribuzin a flufenacet, který vykazuje vysokou účinnost na svízel přítulu a jednoleté trávovité plevele. Vysokou účinnost na svízel a další dvouděložné plevele má rovněž účinná látka flurochloridone, kterou je nutné z důvodu možného poškození vzcházejících rostlin brambor použít bezprostředně po zasázení (do 3 5 dnů). Účinná látka prosulfocarb je účinná na řadu jednoletých dvouděložných plevelů, navíc má velmi dobrou účinnost na svízel přítulu. U prosulfocarbu je ale třeba počítat s nižší účinností k violce rolní, heřmánkům a plevelné řepce, což je možné řešit společnou aplikací (TM) snížené dávky prosulfocarbu s jinými herbicidy na bázi metribuzinu, linuronu apod. TM však podstatně zvyšují cenu ošetření. Do brambor je možné použít i aclonifen, který byl v ČR poprvé registrován v roce Postemergentní aplikace herbicidů jsou využívány tehdy, pokud preemergentní herbicidy měly obecně nižší nebo nízkou účinnost. Při technologii odkameňování slouží k posílení reziduálního účinku preemergentního přípravku a jako prevence proti následnému, tzv. druhotnému zaplevelení. Proti dvouděložným plevelům lze po vzejití brambor použít přípravky s účinnou látkou metribuzin, zejména tam, kde hrozí nebezpečí druhotného zaplevelení merlíkem bílým. Postemergentní použití metribuzinu je však třeba vyloučit u citlivých odrůd, a to zejména u množitelských porostů. Přípravky s účinnou látkou rimsulfuron lze doporučit proti výskytu svízele přítuly. Proti pýru plazivému se v typické bramborářské oblasti používají herbicidy s účinnými látkami propaquizafop, fluazifop-pbutyl, haloxyfop-metyl, quizalofop-p-tefuryl, glyphosate, quizalofop-p-ethyl, rimsulfuron a další. Z hlediska účinnosti je rozhodující doba jejich aplikace. Optimální období je, když je pýr ve fázi 3 až 5 listů. Náklady na ošetření porostů brambor herbicidy tvoří dle šetření VÚB u vybraného souboru pěstitelů na Českomoravské vrchovině zhruba 20 % celkových nákladů na chemickou ochranu brambor. Porosty brambor byly ošetřeny přípravky s účinnými látkami metribuzin a linuron, často v kombinaci s přípravky s účinnou látkou clomazone. V posledních letech byl 15

16 na části porostů aplikován přípravek Plateen (metribuzin + flufenacet, 24 %), 20 % porostů bylo ošetřeno přípravkem Boxer (prosulfocarb) a téměř jedna třetina porostů byla ošetřena přípravky s účinnou látkou glyphosate. Tab. 4: Seznam registrovaných selektivních přípravků na ochranu brambor proti dvouděložným plevelům pro preemergentní aplikaci Účinná látka Název přípravku aclonifen Bandur clomazone Cirrus CS, Clomanova, Clomate, Command 36 CS, Compas, Gamit 36 CS, Pertus, Reactor 360 CS flurochloridone Racer 25 EC linuron Afalon 45 SC, Datura, Ipiron 45 SC, Nuflon metribuzin Metriphar 0 WG, Mistral, Sencor 0 WG, Sencor Liquid metribuzin, clomazone Cetus metribuzin, flufenacet Plateen 41,5 WG metribuzin, prosulfocarb Arcade 880 EC prosulfocarb Boxer Pozn.: V tabulce nejsou uvedeny souběžné dovozy. Tab. 5: Seznam registrovaných selektivních přípravků na ochranu brambor proti dvouděložným plevelům pro postemergentní aplikaci Účinná látka Název přípravku bentazone Basagran Super, Benta 480 SL, Troy 480 metribuzin Metriphar 0 WG, Mistral, Sencor 0 WG, Sencor Liquid metribuzin, prosulfocarb Arcade 880 EC rimsulfuron Titus 25 WG, Verdict 25 WG Pozn.: V tabulce nejsou uvedeny souběžné dovozy. Ochrana proti chorobám a škůdcům bramboru je jedním z nejdůležitějších článků technologie pěstování této plodiny. Snižuje ztráty na výnosech, ale také ovlivňuje rozhodujícím způsobem kvalitu výsledného produktu, tj. hlíz. Při klasické ochraně je důraz kladen na chemickou ochranu všemi dostupnými registrovanými prostředky; v ekologickém zemědělství jsou využívána agrotechnická opatření, biologické a fyzikální přípravky; v integrované ochraně pak jde o kombinaci všech reálných možností ochrany včetně využití odolných odrůd brambor. Choroby způsobené abiotickými činiteli (abiotikózy) vznikají působením abiotických vlivů prostředí, tj. především povětrnostními a půdními podmínkami a jejich kombinací v dané sezóně. Řadíme k nim rovněž poškození vzniklá cizorodými látkami v prostředí nebo nesprávné použití přípravků na ochranu rostlin a chybné agrotechnické zásahy a mechanická poškození. Abiotikózy jsou významné zvláště u hlíz, neboť velmi poškozují jejich kvalitu. Mezi nejzávažnější abiotikózy patří abiotické hlízkování bramboru, tvorba nových dceřiných 16

17 hlíz, deformace hlíz, růstové rozprasky, abiotická dutost a sklovitost hlíz, závažné problémy pak působí abiotické šednutí dužniny bramboru. Ochranou proti těmto chorobám jsou především agrotechnická opatření, úprava podmínek sklizně a skladování brambor a dodržování skladovacího režimu. Obr. 5: Tvorba dceřiných hlíz Obr. 6: Deformace hlíz Obr. : Abiotická dutost hlíz Obr. 8: Abiotické šednutí dužniny Virové choroby jsou způsobeny rostlinnými viry, které jsou snadno přenosné sadbou, některé mechanicky šťávou a savými, případně žravými škůdci (vektory). S jejich vizuálním projevem se můžeme setkat zejména na nati (různé formy mozaiky, zkadeření, nekrózy, deformace, stáčení listů, inhibice růstu apod.), v některých případech i na hlízách (nekrózy slupky, dužniny). Virové choroby, v závislosti na odrůdě, pěstitelských i klimatických podmínkách pěstování, snižují výnosy o %. Virové choroby mohou snížit i škrobnatost o 1-2 % a zhoršit barvu výrobků z brambor, jako lupínků, hranolků, sušených výrobků apod. Podle škodlivosti rozdělujeme virová onemocnění na těžká a lehká. Mezi těžké virové choroby brambor patří onemocnění způsobené Y virem, A virem a virem svinutky bramboru. Mezi lehké virové choroby náleží onemocnění způsobené viry S, X a M. Ochrana proti virovým chorobám brambor je součástí technologie množení sadby. Bakteriální choroby patří k velmi závažným škodlivým organismům, které snižují výnosy a ohrožují kvalitu hlíz. Proti původcům bakteriálních chorob nelze v praxi zasahovat přímo, neboť použití baktericidů přináší rizika pro spotřebitele a životní prostředí a také je ekonomicky neúnosné. Proto jsou rozhodující karanténní a preventivní opatření. Mezi hlavní bakteriózy patří bakteriální kroužkovitost bramboru, bakteriální hnědá hniloba bramboru (obě 1

18 patří mezi karanténní choroby), bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz a aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru. Ochrana vychází z preventivních opatření a v první řadě znamená odstranění zdrojů infekce v certifikované sadbě. Další opatření jsou směřována k omezení mechanického poškození hlíz během celé technologie pěstování, sklizně a posklizňové úpravy brambor. U obecné strupovitosti je ochrana možná především kombinací výběru odrůd pro konkrétní stanoviště, tzn., že do lehčích půd s častým výskytem choroby lze vysazovat jen odolnější odrůdy. Náchylné odrůdy by se měly pěstovat v těžších půdách a na vlhčích lokalitách. Obr. 9: Bakteriální černání stonku Obr. 10: Měkká hniloba hlíz Obr. 11: Obecná strupovitost bramboru Obr. 12: Obecná strupovitost bramboru Původci houbových chorob poškozují všechny části bramborových rostlin a způsobují závažné výnosové a kvalitativní ztráty. Některé z nich se vyznačují epidemickým šířením (plíseň bramboru), jiné postihují brambory jen za určitých okolností, zvláště při vysoké hladině zdroje infekce v sadbě nebo v půdě a v době, kdy jsou rostliny a hlízy oslabeny stresovými podmínkami nebo nedostatky v technologii pěstování, sklizně a posklizňové úpravy. Ochrana proti houbovým chorobám spočívá v celém komplexu opatření, která jejich výskyt omezují. Při intenzivním pěstování je u nejzávažnějších chorob nezbytné použití fungicidů. Plíseň bramboru je nejvýznamnější chorobou této plodiny vůbec. Při souhře vhodných podmínek je pro bramborové rostliny likvidačním faktorem a bez intenzivní ochrany mohou ztráty dosahovat desítek procent. Zničením listové plochy dochází ke snížení výnosů a 18

19 napadány jsou i hlízy, které po infekci hnijí již na poli nebo až ve skladech a jejich rozklad je obvykle dále urychlován dalšími mikroorganismy, především bakteriemi. Ochrana proti plísni bramboru zahrnuje pěstitelská opatření, ošetření porostů fungicidy a likvidaci natě mechanicky nebo chemicky. Pěstitelská opatření začínají výběrem vhodné odrůdy pro dané podmínky, dále je to výběr lokality, podpora rychlého vývoje porostů (narašení, naklíčení sadby), vyrovnaná výživa (velmi důležitý je dostatek přijatelného hořčíku) a vhodná hustota porostu. Při výskytu plísně v hlízách je vhodné organizovat sklizeň později, aby se hlízy rozložily ještě v půdě. Rozhodující součástí ochrany je ošetření fungicidními přípravky. O efektivnosti fungicidní ochrany rozhoduje především včasná a kvalitní aplikace, vhodná frekvence postřiků a výběr fungicidů podle konkrétní situace. Pro zahájení ochrany je vhodné využít některou z metod prognózy a signalizace, a to buď zpracovanou vlastní automatickou meteorologickou stanicí s tímto programem nebo poskytovanou státní správou nebo jinými organizacemi. Pro použití fungicidů je však třeba dodržet některá pravidla, která odrážejí účinnost a specifické vlastnosti jednotlivých fungicidních látek, tzn. preventivní postřiky před výskytem plísně a v období suchého počasí a slabého infekčního tlaku lze zajistit běžnými kontaktními fungicidy. Období před epidemií a na začátku epidemie, období silného infekčního tlaku a deštivého počasí vyžaduje použití nejúčinnějších fungicidů. V druhé polovině postřikové sezóny a v závěru vegetace se aplikují přípravky, které vykazují příznivý efekt v ochraně hlíz, tj. fungicidy obsahující fluopicolide, propamocarb - hydrochloride, fluazinam a cyazofamid. Frekvence postřiků v období bez srážek nebo se slabými srážkami se řídí účinností a perzistencí přípravků na listech a v rostlině a je obvykle - 10 dní, po intenzivních srážkách je nutné postřiky co nejdříve obnovit. Ukončení vegetace (likvidace natě) je opatřením, které by mělo nastoupit v okamžiku, kdy infekční tlak v porostu je již tak silný, že i přes fungicidní clonu dochází k nárůstu choroby v nati a jsou ohroženy infekcí i hlízy (napadení natě 5 20 %). Ukončení vegetace se provádí chemicky nebo mechanicky (v omezené míře), popř. kombinací obou způsobů. Tab. 6: Fungicidy registrované v ČR proti plísni bramboru a doporučené použití Přípravek Účinná látka Dávka na 1 ha Acrobat MZ WG dimethomorph, mancozeb 2 kg Způsob účinku lokálně systémový a kontaktní Altima 500 SC fluazinam 0,3 0,4 l kontaktní Doporučené použití po celou vegetaci, přednostně v druhé polovině postřikové sezóny po celou vegetaci, přednostně závěrečná ošetření, dobře chrání hlízy Ochr. lhůtadny Antre 0 WG propineb 2,5 kg kontaktní 14 Banko 500 SC chlorothalonil 2 l lokálně systém. 8 Bukanyr (malobalení) Consento Criterium oxichlorid měďnatý fenamidone + propamocarbhydrochloride mancozeb + benalaxyl 0,6-0,8 % (60-80 ml/10 l vody ) 1,6 2 l 2,5 kg kontaktní lokálně systém. systémový a kontaktní při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství po celou vegetaci, přednostně na začátku a v druhé polovině postřikové sezóny při akutním nebezpečí plísně a silném infekčním tlaku, v deštivém počasí, před výskytem plísně v porostu, max

20 ošetření Cuprocaffaro oxichlorid mědi 4 5 kg kontaktní Cuprozin Progress Curzate Gold Curzate M Curzate M WG Cymbal Dauphin 45 hydroxid měďnatý cymoxanil, mancozeb cymoxanil, mancozeb cymoxanil, mancozeb cymoxanil cymoxanil 2 l kontaktní 2 2,5 kg 2-2,5 kg 2-2,5 kg 0,2-0,25 kg/ha+ Dithane DG Neotec - TM 0,22 kg/ha + Dithane DG Neotec - TM lokálně systémový a kontaktní lokálně systémový a kontaktní lokálně systémový a kontaktní lokálně systém. lokálně systém. Dithane DG Neotec mancozeb 2 kg kontaktní Dithane M 45 mancozeb 2 kg kontaktní Drago Emendo Fantic M Flowbrix Funguran-OH 50 WP Galben M Champion 50 WP Infinito Kocide 2000 Kunshi Kuprikol 50 Kuprikol 250 SC cymoxanil, mancozeb valifenalate mancozeb benalaxyl-m mancozeb oxichlorid měďnatý hydroxid měďnatý benalaxyl, mancozeb hydroxid měďnatý fluopicolide, propamocarb - hydrochloride hydroxid měďnatý cymoxanil, fluazinam oxichlorid měďnatý oxichlorid měďnatý 2 kg 2,5 kg 2,5 kg lokálně systémový a kontaktní lokálně systémový a kontaktní systémový a kontaktní 2, 3,3 l kontaktní 4 5 kg kontaktní 2-2,5 kg systémový a kontaktní 4 5 kg kontaktní 1,2 1,6 l lokálně systémový, systémový 3,5 kg kontaktní 0,4 0,5 kg lokálně systémový a kontaktní 4-5 kg kontaktní 6 8 l kontaktní Manfil 5 WG mancozeb 2,1 kg kontaktní při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu, v 1. polovině postřikové sezóny při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu, v 1. polovině postřikové sezóny při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu, v 1. polovině postřikové sezóny při slabším infekčním tlaku mimo posledních ošetření při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu, v 1. polovině postřikové sezóny po celou vegetaci mimo posledních ošetření, max. 3 ošetření při akutním nebezpečí plísně a silném infekčním tlaku, v deštivém počasí, před výskytem plísně v porostu, max. 2-3 ošetření při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při akutním nebezpečí plísně a silném infekčním tlaku, v deštivém počasí, před výskytem plísně v porostu, max. 2-3 ošetření při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při silném infekčním tlaku uprostřed postřikové sezóny, max. 4 ošetření při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření 14 AT 14 20

21 Manfil 80 WP mancozeb 2 kg kontaktní Manzate 5 WG mancozeb 2 kg kontaktní Mastana SC mancozeb 3,2 l kontaktní Mixanil Moximate 25 WG chlorothalonil, cymoxanil cymoxanil, mancozeb 2 l 2,5 kg kontaktní a lokálně systémový lokálně systémový a kontaktní Nando 500 SC fluazinam 0,3 0,4 l kontaktní Novozir MN 80 New mancozeb 2 kg kontaktní Ohayo fluazinam 0,3 0,4 l kontaktní Penncozeb 5 DG mancozeb 2 kg kontaktní Polyram WG metiram 2 kg kontaktní Polyversum (v systémech ekologického zemědělství) Ranman + Ranman Activator pythium oligandrum oospory 1 milion ks/g cyazofamid 0,1 0,2 kg 0,25 0,5 kg/t sadby 0,2 l/ha + 0,15 l/ha Ranman TOP cyazofamid 0,5 l/ha Revus mandipropamid 0,5 0,6 l Revus MZ Ridomil Gold MZ Pepite Sacron WG Sereno Tanos 50 WG Unikat Pro Valis M Zetanil WG mandipropamid, mancozeb mancozeb, metalaxyl- M cymoxanil fenamidone, mancozeb cymoxanil, famoxadone zoxamide, mancozeb valifenalate mancozeb cymoxanil, mancozeb 2 2,5 kg 2,5 kg 0,22 kg/ha + Dithane DG Neotec - TM 1,0 1,5 kg 0,6 0, kg biopreparát kontaktní s omezeným syst.účinkem kontaktní s omezeným syst.účinkem lokálně systémový lokálně systémový, kontaktní systémový a kontaktní lokálně systémový lokálně systémový a kontaktní lokálně systémový a kontaktní 1,8 kg kontaktní 2 2,5 kg 2 2,4 l lokálně systémový a kontaktní lokálně systémový a kontaktní Zignal 500 SC fluazinam 0,3 0,4 l kontaktní při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu v 1. polovině postřikové sezóny po celou vegetaci, přednostně závěrečná ošetření, dobře chrání hlízy při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření po celou vegetaci, přednostně závěrečná ošetření, dobře chrání hlízy při slabším infekčním tlaku, mimo posledních ošetření při slabém infekčním tlaku, mimo posledních ošetření preventivně od BBCH 14, max. 8x, v intervalu 14 dnů moření suché nebo nástřik na hlízy l vody/t sadby, v systémech EZ při silném infekčním tlaku, po celou dobu vegetace včetně ochrany hlíz, max. 3 ošetření při silném infekčním tlaku, po celou dobu vegetace včetně ochrany hlíz, max. 3 ošetření v plné vegetaci a při silném infekčním tlaku při akutním nebezpečí plísně a silném infekčním tlaku, v deštivém počasí, před výskytem plísně v porostu, max. 2-3 ošetření po celou vegetaci, přednostně na začátku a v druhé polovině postřikové sezóny po celou vegetaci mimo posledních ošetření po celou vegetaci, mimo posledních ošetření, max. 3x za sezónu po celou vegetaci mimo posledních ošetření, max. 3 ošetření při akutním nebezpečí plísně, silném infekčním tlaku, při napadení porostu, v 1. polovině postřikové sezóny po celou vegetaci, přednostně závěrečná ošetření, dobře chrání hlízy AT