Dále jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly konkrétní dovednosti, znalosti.

Transkript

1 POKYNY KE SD AS KE SD Na úvod apitoly je uveden as potebný prostudování láty. as je pouze orientaní a m'že vám sloužit jao hrubé vodíto pro rozvržení studia celého pedm,tu i apitoly. CÍL Dále jsou uvedeny cíle, terých máte dosáhnout po prostudování této apitoly onrétní dovednosti, znalosti. VÝKLAD Následuje vlastní výlad studované láty, zavedení nových pojm' a jejich vysv,tlení. SHNÍ POJM: Na záv,r apitoly jsou zopaovány hlavní pojmy, teré si v ní máte osvojit. Poud n,terému z nich ješt, nerozumíte, vra<te se nim ješt, jednou. OÁKY Pro ov,ení, že jste dobe a úpln, látu apitoly zvládli, máte dispozici n,oli teoreticých otáze. 1

2 KAY 4 HODN PO NASDOVÁNÍ ÉO KAPOLY ENÁC NÁ CO JE KA. NÁ JEDNOLVÉ DHY KAOVÝCH POD:. A AKÉ NÁ VÝPOE EAKANCÍ POCEBNÝCH K ENÍ KAOVÉHO POD, POPCÍPADE KAOVÉHO VÝKON. 1. Charateristia zratových jev! 1.1. áladní pojmy rat: náhodné nebo úmyslné spojení pes zanedbatelný odpor nebo impedanci dvou nebo více bod' obvodu, teré mají pi normálním provozu r'zná nap,tí. ratový proud: proud, terý tee místem zratu po dobu trvání zratu. Je to nadproud, terý je d'sledem poruchy nebo nesprávného propojení v eletricém obvodu. Doba trvání zratu : doba od oamžiu vzniu zratu až do jeho oneného vypnutí ve všech fázích postižených zratem. P*edpoládaný zratový proud: proud, terý by protéal obvodem, dyby byl zrat nahrazen ideálním spojením se zanedbanou eventuální stejnosm,rnou složou proudu. V pípad, trojfázového zratu se pedpoládá, že proud vzniá souasn, ve všech tech fázích. Soum-rný zratový proud: efetivní hodnota stídavé soum,rné složy pedpoládaného zratového proudu se zanedbanou eventuální aperiodicou složou proudu.

3 Po.áte.ní rázový zratový proud : efetivní hodnota stídavé soum,rné složy pedpoládaného zratového proudu v oamžiu vzniu zratu, pi onstantní impedanci. Je to pechodný stídavý proud, vzniající v prvním oamžiu po zratu, dyž nap,tí má ješt, p'vodní hodnotu a odpor se už zmenšil zratem. Nárazový zratový proud i p ( m ): maximáln, možná oamžitá hodnota pedpoládaného zratového proudu. Veliost nárazového zratového proudu závisí na oamžiu, v n,mž e zratu dochází. Stejnosm-rná složa zratového proudu i DC : je to složa zratového proudu, terá vzniá v pípad,, dyž zrat nastane pi pechodu nap,tí nulou. Posouvá pr'b,h zratového proudu asymetricy od osy x. A poátení hodnota i DC. stálený zratový proud : efetivní hodnota zratového proudu, terá z'stává po odezn,ní všech pechodových jev'. Evivalentní rátodobý oteplovací proud th : efetivní hodnota fitivního proudu sinusového pr'b,hu s onstantní amplitudou, terý za dobu zratu vyvine stejné množství tepla jao pedpoládaný zratový proud s nejv,tší možnou stejnosm,rnou složou. Jmenovitý rátodobý proud thr : efetivní hodnota proudu, terou musí eletricé zaízení vydržet po jmenovitou dobu zratu za stanovených podmíne. Soum-rný vypínací proud vyp : efetivní hodnota uzavené periody soum,rné složy pedpoládaného zratového proudu v oamžiu odd,lení ontat' prvního pólu spínacího zaízení. ázový zratový výon zratového obvodu S : Pomyslná hodnota definovaná jao souin poáteního rázového soum,rného zratového proudu, jmenovitého nap,tí sít, n a souinitele 3. S 3 n Jmenovité nap-tí sít- n : sdružené nap,tí, terým je soustava oznaena a n,muž se vztahují n,teré provozní charateristiy. Eletricy vzdálený zrat: zrat, pi terém veliost soum,rné složy pedpoládaného zratového proudu z'stává v podstat, onstantní. Pr'b,h zratového proudu: 3

4 Eletricy blízý zrat: zrat, pi terém písp,ve alespol jednoho synchronního stroje pedpoládanému poátenímu zratovému proudu perauje dvojnásobe jmenovitého proudu generátoru, nebo zrat, pi terém písp,ve asynchronních a synchronních motor' perauje 5 % poáteního rázového zratového proudu bez motor'. Pr'b,h zratového proudu: de je poátení rázový zratový proud i p nárazový zratový proud ustálený zratový proud A poátení hodnota stejnosm,rné složy 1 horní obalová iva dolní obalová iva zaniající stejnosm,rná složa 4

5 1.. Druhy zrat Soum-rný zrat Soumrný trojpólový zrat m'že nastat pi ovovém dotyu všech tí fází navzájem. Všechny ti vodie jsou shodn, postiženy a vedou stejný zratový proud. ento druh zratu se nejast,ji vysytuje v abelových sítích ( oblou, vznilý pi jaémoliv zratu snadno poruší izolaci mezi všemi fázemi ) a vede asto nejvyšším hodnotám pedpoládaného zratového proudu. Nesoum-rné zraty K nesoum,rným zrat'm patí: - Dvoufázový zrat izolovaný. Vzniá pi prostém spojení dvou r'zných fází. - Dvoufázový zrat zemní. Vzniá pi spojení dvou r'zných fází a zem,. - Jednofázový zrat. Vzniá pi spojení jedné fáze se zemí u soustavy s uzemn,ným uzlem. p'sobuje nejv,tší rušení sd,lovacích vedení. Soum,rný trojfázový zrat p'sobí na trojfázovou soustavu symetricy. Všechny ostatní zraty zp'sobují asymetricé zatížení. Výpoet hodnot proudu pi nesoum,rných zratech se zjednodušuje použitím metody soum,rných slože Výpo$et zratových proud asový pr'b,h zratového proudu: Nastane-li v síti zrat, je to pro generátor náhlá zm,na zatížení, jež je doprovázena pechodným d,jem. Pi zratu v bezprostední blízosti generátoru lesne svorové nap,tí tém, na nulu a magneticé pole v ase t0 odpovídá emse E, protože v d'sledu magneticé setrvanosti se to nem'že pizp'sobit soem. Emsa E, daná v bezporuchovém stavu, se v tomto oamžiu spotebuje jen v rozptylové reatanci a svorové nap,tí se blíží nule. Jamile zane téci zratový proud, zane se vytváet jemu odpovídající statorové pole, teré zeslabuje hlavní budící, až se dosáhne malého ustáleného pole, teré odpovídá ustálenému chodu naráto. ratový proud lze rozložit na ti složy, z nichž dv, jsou tlumené a po jistém ase zaninou. Na poátu zratu jsou všechny ti složy superponovány, pi emž složa stejnosm,rná je závislá na oamžiu zratu. Jestliže nap,tí je v oamžiu zratu v jisté fázi maximální, potom v této fázi stejnosm,rná složa je rovna nule a opan,, pi pr'chodu nulou v jisté fázi, bude stejnosm,rná složa v této fázi maximální. Stejnosm,rná složa zratového proudu tedy nem'že být ve všech fázích stejná, na rozdíl od složy stídavé, terá je ve všech fázích stejná a nazýváme ji soum,rnou. 5

6 Stídavou složu zratového proudu lze rozd,lit na ti ásti. d '' - rázová ást ( trvá asi 0, seundy ) ( ) '' '.e d ' - pechodná ást ( trvá asi 5 10 seund ) ( ) '' '.e t t - ustálená ást de,, jsou efetivní hodnoty rázového, pechodového a ustáleného proudu [ A ] d, d asové onstanty - rázová, pechodová Dílí písp,vy zratového proudu, picházející do místa zratu r'znými cestami, je možno pi urování poáteního rázového zratového proudu, nárazového zratového proudu a vypínacího proudu, pro dimenzování sítat algebraicy. Po.áte.ní rázový zratový proud se urí pomocí vztahu: 1. de 1 je souinitel nárazového zratového proudu uvedený v tabulce výp výsledné výpotové nap,tí sousledné složy [ V ] celová výpotová impedance uvedená pro r'zné druhy zrat' v tabulce 1 výp abula 1: Veliost výpo.tové impedance pro r!zné zraty 1 DH KA 1 [ ] trojfázový 1 (1) v trojfázovém rozvodu (1) + () + (0) jednofázový 3 na jednofázovém vývodu o (1) + () + (0) + 3 1f impedanci 1f dvoufázový 3 (1) + () dvoufázový zemní 3 3 ( 1) + ( 0) + ( 1) ( 0) / ( ) 3 1 ( 0) ± j + ( 1) pro proud v postižených vodiích ( 1) ( 0) ( 1) + ( 0) + ( ) pro proud procházející do zem, 6

7 ratové impedance V souladu s provád,ním výpotu soum,rnými složami budou uvažovány zratové impedance sousledné, zp,tné a netoivé. Pro výpoet soum,rných trojfázových zrat' je jedinou uvažovanou impedancí impedance sousledná. p,tná zratová impedance v míst, zratu se urí, jestliže soum,rná soustava nap,tí záporného sledu fází se apliuje v míst, zratu. Pi výpotu zratových proud' jsou apacity vedení a paralelní admitance netoivých zát,ží zanedbány. Hodnoty sousledných a zp,tných impedancí se mohou navzájem lišit pouze v pípad, toivých stroj'. Pi výpotu zrat' eletricy vzdálených, je obecn, dovoleno uvažovat. ( 1) () Netoivou zratovou impedanci (0) v míst, zratu dostaneme, jestliže apliujeme stídává nap,tí mezi zratovými fázemi a spoleným vedením (nap. zemnicí soustavou, nulovým vodiem, zemnícími vodii, stín,ním abelu a plášt,m abelu). Pi výpotu nesoum,rných zratových proud' v izolovaných a rezonann, uzemn,ných soustavách vn nebo vvn pi apliaci evivalentního nap,<ového zdroje v míst, zratu by m,ly být uvažovány apacity netoivé složy vodi' a netoivé paralelní admitance nerotaních zatížení. anedbání netoivých apacit vedení v soustav, s uzemn,ných uzlem vede výsled'm, teré jsou vyšší než sutené hodnoty zratových proud'. Odchyla závisí na n,terých parametrech soustavy nap.. na délce vedení mezi transformátory s uzemn,ným nulovým bodem. V soustavách nn apacity vedení a paralelní admitance netoivých zatížení není nutné uvažovat. Až na zvláštní pípady se netoivé impedance liší od zratových impedancí sousledných. 7

8 ratové impedance eletricého zaízení sí<ových napáje', transformátor', venovních vedení, abel', reator' a podobného zaízení jsou si sousledná a zp,tná zratová impedance rovny: ( 1) (1) (1) () () () Pi výpotu netoivé zratové impedance vedení se ( 0) (0) (0) uruje ze stídavého nap,tí uvažovaného mezi temi paralelními vodii a spoleným zp,tným vedením (nap. zemí, zemnícím zaízením, nulovým vodiem, zemnícím vodiem, abelovým plášt,m). V tomto pípad, protéá spoleným zp,tným vedením trojnásobe proudu netoivé složy. a normálních oolností se netoivé zratové impedance liší od zratových impedancí sousledných: (0) m'že být v,tší, rovna nebo menší než (1). Sí(ové napáje$e S Q Je-li zrat napájen ze sít,, u teré je znám pouze poátení soum,rný zratový výon nebo poátení rázový zratový proud Q v bod, pipojení napájee Q, evivalentní impedance sít, Q (sousledná zratová impedance) v bod, pipojení napájee Q se uruje následovn,: c nq c Q S Q nq 3 Q Je-li zrat napájen transformátorem ze sít, vn nebo vvn, u teré je znám pouze poátení soum,rný zratový výon S Q nebo poátení rázový zratový proud Q v bod, pipojení napájee, lze evivalentní impedanci Qt vztaženou e stran, transformátoru s nižším nap,tím urit jao: cnq 1 cnq 1 Qt S t 3 t Q r Q r 8

9 de nq je jmenovité nap,tí soustavy bod, pipojení napájee Q; S Q poátení soum,rný zratový zdánlivý výon v bod, pipojení napájee; Q poátení rázový zratový proud v bod, pipojení napájee Q; c t r souinitel nap,tí; jmenovitý transformaní pevod, pi terém se pepína odboe nachází v záladní poloze; V pípad, napáje' se jmenovitým nap,tím nad 35 V napájených z venovních vedení je možné evivalentní impedanci Q považovat za reatanci, t.j. Q j Q 0 +. V jiných pípadech, jestliže není pro rezistance Q sí<ových napáje' známa žádná pesná hodnota, je možné dosadit Q 0,1 Q, de Q 0,995 Q. Poátení soum,rný zratový výon S Q nebo poátení rázový zratový proud Q na stran, vyššího nap,tí napájecího transformátoru udá rozvodný závod. Evivalentní netoivá zratová impedance sí<ových napáje' není obvyle pro výpoet vyžadována. Ve zvláštních pípadech se vša m'že stát, že bude nutné tuto impedanci uvážit. ransformátory Sousledné zratové impedance dvouvinu<ových transformátor' možné vypoítat ze jmenovitých údaj' transformátoru následovn,: u r r ur r Pr 100 Sr 100S r 3 r +je j + de nap,tí; r je jmenovité nap,tí transformátoru na stran, vyššího nebo nižšího 9

10 nap,tí; r S r P r jmenovitý proud transformátoru na stran, vyššího nebo nižšího jmenovitý zdánlivý výon transformátoru; jmenovité ztráty transformátoru naráto; u r jmenovité nap,tí naráto v %; u r ohmicá složa jmenovitého nap,tí v %; Potebné údaje lze nalézt na štítu na stroji nebo je lze zísat od výrobce. Ohmicou složu impedance je možné vypoítat ze jmenovitých ztrát transformátoru naráto. Pom,r / obvyle roste s veliostí transformátoru. velých transformátor' je odpor ta malý, že je možné pi výpotu veliosti zratového proudu uvažovat, že impedanci pedstavuje pouze reatance. Odpor je nutné uvažovat tehdy, jestliže máme vypoítat nárazový proud i p nebo zaniající aperiodicou složu i DC. V pípad, tívinu<ových transformátor' lze sousledné zratové impedance A, B a C vypoítat pomocí tí zratových impedancí (vztažených na stranu A transformátoru): AB AC BC u 100 S rab ra (strana C rozpojena) u 100 S rab rac ra (strana B rozpojena) u rac rbc ra (strana A rozpojena) 100 S rbc pomocí vzorc': A B C ( AB + AC BC ) ( BC + AB AC ) ( + ) AC BC AB 10

11 de ra je jmenovité nap,tí; S rab jmenovitý zdánlivý výon mezi stranami A a B; S rac jmenovitý zdánlivý výon mezi stranami A a C; S rbc jmenovitý zdánlivý výon mezi stranami B a C; u rab jmenovité nap,tí naráto v %, mezi stranami A a B; u rac jmenovité nap,tí naráto v %, mezi stranami A a C; u rbc jmenovité nap,tí naráto v %, mezi stranami B a C; Venovní vedení a abely: Sousledné zratové impedance L L +lze j vypoítat z údaj' vodie, jao jsou pr'ezy a roztee vodi'. Netoivé zratové impedance lze zísat m,ením nebo výpotem pomocí pom,r' (0)L / L a (0)L / L. mpedance ( 1) L a 0) L L ( abel' nn a vn závisejí na pracovních postupech a normách jednotlivých stát' a lze je pevzít z pírue nebo údaj' od výrobce. eatory omezující zratový proud Sousledné, zp,tné a netoivé impedance si jsou rovny za pedpoladu geometricé soum,rnosti. Omezující reatory se považují za souást zratové impedance. u 100 n 3 n de u je impedanní nap,tí reatoru v %; n jmenovité nap,tí reatoru ve V; n jmenovitý proud reatoru v A. Generátory mpedance generátor': G G + j d 11

12 de d je rázová reatance generátoru; a pro G lze s dostatenou pesností použít následující hodnoty: 0, 05 pro generátory s rg > 1 V a S rg 100 MVA, G d 0, 07 pro generátory s rg > 1 V a S rg < 100 MVA, G d 0, 15 pro generátory s rg 1000 V. G d Pro generátory pracující pímo do sít, a pro generátory pracující pes bloové transformátory se impedance poítá s oreními souiniteli uvedenými v SN Motory Synchronní motory se uvažují stejn, jao synchronní generátory. Asynchronní motory v soustavách nn a vn napájejí zratovým proudem místo zratu. V pípad, trojfázových soum,rných zrat' zratové proudy asynchronních motor' rychle zaniají. Není nutné uvažovat asynchronní motory i supiny asynchronních motor', teré mají celový jmenovitý proud menší než 1 % poáteního rázového zratového proudu vypoítaného bez vlivu motor'. Písp,ve zratových proud' asynchronních motor' proudu je možné zanedbat, jestliže: rm 0,01 de rm je souet jmenovitých proud' v sousedství místa zratu; zratový proud v míst, zratu bez vliv' motor'. Podrobn,ji rozebírá vliv motor' norma SN (l.13). P8epo$et impedancí, proud a naptí Pi výpotu zratových proud' v soustavách s r'znými hladinami nap,tí je nutné provést pepoet impedancí, proud' a nap,tí z jedné hladiny do druhé. Pi výpotu v pom,rných hodnotách nebo obdobných jednotových soustavách není žádný pepoet nutný, jsou-li tyto soustavy oherentní. 1

13 mpedance zaízení v nadazené i podazené síti se d,lí nebo násobí druhou mocninou jmenovitého transformaního pevodu t r nebo ve zvláštních pípadech druhou mocninou transformaního pevodu t odpovídajícího sutené poloze pepínae odboe, je-li tato známa. Nap,tí a proudy se pepoítávají jmenovitým pevodem transformátoru t r nebo pevodem t. Pro výpoet eletricy blízých zrat' se zavád,jí orení initelé uvedení v norm, SN Nárazový zratový proud i p se urí pomocí vzorce: i p.. '' de je souinitel nárazového zratového proudu poátení rázový zratový proud [ A ] Nárazový zratový proud i p namáhá celý obvod zratu tj. vypínae, sb,rnice, vinutí transformátoru apod. - eletrodynamicými silami. Definován je jao vrcholová hodnota první amplitudy zratového proudu pi nejv,tší možné stejnosm,rné složce. Hodnota nárazového zratového proudu závisí od impedance zratového obvodu. Nejv,tší vyrovnávací proudy teou pi zratech na svorách generátoru. Pi zratech vzdálen,jších od generátoru vzniá jenom malé pechodové zv,tšení proudu nad hodnotu v ustáleném stavu. i p uruje pom,r nap,tí ped vzniem zratu impedanci zratového oruhu a lesá tím rychleji, ím v,tší je rozdíl mezi poátení a ustálenou hodnotou zratového proudu. Souinitel nárazového zratového proudu písp,vu ze soustavy ( eletricy vzdálený zrat ) se urí bud vzorcem: 0, 001 0, 001 nebo pomocí impedancí: a 1 + e 1+ 1/ e a 1, 0 + 0, 98.e 3. 13

14 nebo není-li výpoet provád,n s impedancemi, použije se hodnota podle následující tabuly: abula : Hodnoty sou.initele pro výpo.et nárazového zratového proudu MÍSO KA za alternátory do 55 MW 1) v soustav, vvn, zvn v soustav, vn v soustav, nn v abelovém rozvodu nn ) za transformátory 3) vvn / vn nebo vn / nn vn / nn do 50 VA vetn, do 630 VA vetn, 1,95 1,7 1,6 1,4 1,3 do 1600 VA vetn, PONÁMKA 1) - Pro zrat v blízosti alternátoru nebo za bloovým transformátorem; PONÁMKA ) - Pro zrat vzdálený od napájecího transformátoru i alternátoru ( impedance mezi místem zratu a napájecím transformátorem je v,tší než 10% ze sousledné impedance zratového obvodu); PONÁMKA 3) - Pro zrat v blízosti seundární strany transformátoru ( impedance mezi místem zratu a napájecím transformátorem je do 10% sousledné impedance zratového obvodu ). Vypínací zratový proud v souinu s nap,tím místa zratu pedstavuje tzv. zratový výon a je jedním z hlavních údaj' vypína'. Pro volbu vypínae se uruje soum,rný vypínací proud a stejnosm,rná složa vypínacího zratového proudu, ob, hodnoty pro nejratší dobu vypnutí min. [ s ]. 1,7 1,3 1,5 1,6 Soum-rný vypínací zratový proud b. - Pro písp,ve soustavy s asynchronními motory, eletricy vzdáleného synchronního stroje, nebo pro zratové písp,vy z r'zných zdroj' procházející do místa zratu spolenou cestou, lze uvažovat: b - Pro synchronní stroj, prochází-li jeho zratový písp,ve pi eletricy blízém zratu samostatnou cestou ( tj. synchronní stroj je pipojen radiáln, do místa zratu ): b µ. '' de µ je souinitel, terý pedstavuje pom,r efetivní hodnoty celového vypínacího zratového proudu a efetivní hodnoty subtransitního proudu 14

15 - Pochází-li zratový písp,ve asynchronního motoru samostatnou cestou ( motor je pipojen radiáln, do místa zratu ) a lze-li oeávat od pesn,jšího výpotu eonomicý pínos, urí se vypínací proud b [ A ] písp,vu asynchronního motoru vzorcem: b M ''. e min M ' de M je poátení rázový zratový proud od motoru [ A ] min nejratší doba vypnutí [ s ] M asová onstanta stídavé složy zratového proudu asynchronního motoru [ s ] Stejnosm-rná složa vypínacího zratového proudu avyp se urí vztahem: avyp. ''. e min a de je poátení rázový zratový proud [ A ] min nejratší doba vypnutí [ s ] a asová onstanta stejnosm,rné složy písp,vu zratového proudu [ s ] Stejnosm,rná složa zratového proudu vzniá v pípad,, dyž zrat nastane pi pechodu nap,tí nulou. Když je nap,tí pi vzniu zratu na maximální hodnot,, stejnosm,rná složa (ss) nevznine v'bec. Vlivem tlumení zaniá asi 0,1 se po vzniu zratu. lumení ss složy závisí na pom,ru ohmicého odporu indutivit, zratového oruhu generátoru. K odporu a reatanci generátoru se pipoítává odpor a reatance sít,. lumení je tedy tím v,tší, ím je místo zratu vzdálen,jší od generátoru. stálený zratový proud. Pro zraty poítané jao zraty eletricy vzdálené, pro dimenzování zaízení: M 15

16 de M je poátení rázový zratový proud bez uvažování vlivu asynchronních motor'[ A ] Evivalentní oteplovací proud th pro obecný pr'b,h proudu i (t): th Q de Q je Joule'v integrál [ A.s ] doba trvání zratu [ s ] Evivalentní oteplovací proud th lze stanovit použitím souinitele e : th. e de souinitel e pro orientaní stanovení evivalentního oteplovacího proudu je možno urit z tabule nebo ze vztahu: str e 1+ t str a 314. Pro pesn,jší urení evivalentního oteplovacího proudu použijeme vztah: th '' m + n de m je souinitel tepelného úinu ss složy zrat. proudu n souinitel tepelného úinu st. složy zrat. proudu 16

17 rete evivalentní oteplovací proud pro dobu trvání zratu t 0,s pi trojfázovém zratu v míst, r 3 rozvodné soustavy pi uvažování inných odpor' Cešení: reatance sít, pepoteno na nap,<ovou hladinu 380 V: vedení: transformátor 1v 1 vyp 1,1., 13 s 3.6,56 v 0,38 1S.,13. 6, v v v. l. l v v.. v v 0, , ,38 0,38 4 6, ,.10 u v 6 0, , S

18 abel 1 1. l. l 0,05.0, 001 0,14.0, 0,048 () 1 ( 1 v + 1 ) + ( v K ) 0, ,0198 0,04778 Poátení rázový zratový proud: v C. vyp 1,1.0, 3 5, 06A 0,04778 () 1 () 1 Evivalentní oteplovací proud: e e. str de e 1 +, str a t 314. bez vlivu ind. motor' e e t 1,004.5,06 5,08A 1+ 0, ,0434.0, 1,004 P*. Pro dané zadání urete evivalentní oteplovací proud e pro dobu trvání zratu t 0, s pi jednofázovém zratu v míst, r 3 (schéma sít, viz p.. 1) Náhradní schéma sousledných, zp,tných a nulových (netoivých) impedancí 18

19 Dle píladu. 1 je: 1S 1V 1v , ,.10 6, , , ,048 netoivé impedance: ,85. 4,7. 1 3, vyp. + 0,85.8, ,7.0,01 0,047 3,5.0,048 0,1391 1,1.. + () 1 ( 0) () 1 ( 0) v 7, de () 1 ( 0, j.0,0198) ( 0) ( 0,1391+ j.0,0543). 1 e () 1 + ( 0) (.0, ,1391) + (.0, ,05436) 1,1. 3.0,38 0,447. e 1,96A 0,447 e viz pílad. 1 e 1,004.,96, 97A 19

20 KA KAOVÝ POD NESOMENÝ KA SOMENÝ KA KAOVÁ MPEDANCE CO JE O KA? CO O JE SOMENÝ KA? JAKÉ DHY NESOMENÉHO KA OENÁVÁME? VYSVELEE POJEM ELEKCKY BLÍKÝ KA. CO JE O POÁENÍ ÁOVÝ KAOVÝ POD? 0