Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Zdravotn sociální fakulta PORUCHY PAM TI VE STÁ Í DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Zdravotn sociální fakulta PORUCHY PAM TI VE STÁ Í DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Vedoucí práce: Bc. Jitka Kroupová Mgr. Lenka Motlová

2 Abstract Memory Disorders in Old Age Memory belongs to cognitive functions of the psyche. Knowledge, skills and memories making up our personal history and identity are stored in it. Memory changes or disorders are typical for old age. The ability to absorb new information, to store it in memory and the subsequent information processing decline in old age. The dividing line between memory impairment and dementia is very vague. The objective of the theoretical part of the thesis is to describe aging and old age, memory in old age, memory disorders clinics, the issue of memory disorders in old age with focus on the causes, diagnosis, treatment and prevention. The first goal of the practical part is to find the reasons why clients suffering from memory disorders seek help at the ALS contact point the Centre for the Elderly PATUP in ZSF JU. The second aim of the practical part is to compare experiences of the ALS contact point workers who are involved in the Project of the early memory disorders detection promotion, "Days of Memory", in memory scanning. The stated aims of the thesis were met. The data required for the practical part of the thesis were obtained by a combination of a qualitative and quantitative research. The qualitative research method was an interrogation technique of a semi-structured interview conducted with seniors who have contacted the Faculty of Health and Social Studies JU, the Institute of Social Work the University Centre for Seniors PATUP, within the project of Memory Days, with the purpose to let their memory tested". As the quantitative research method, the interrogation technique using a questionnaire was applied to interview the contact points staff members of the ALS within the project Days of Memory. The research group for the qualitative research consisted of 10 seniors who came to the Senior Centre PATUP to have their memory tested within the project Days of Memory. The research group for the quantitative research was composed of 13 contact points workers of the ALS involved in the Days of Memory. The thesis will be used as a feedback for the ALS and its contact points, and particularly for the Senior Centre at the PATUP in ZSF JU at free consultations and tests of memory.

3 Prohlá ení Prohla uji, e svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn pouze s pou itím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohla uji, e v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby touté elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky kolitele a oponent práce i záznam o pr b hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysoko kolských kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát. V eských Bud jovicích podpis studenta

4 Pod kování Ráda bych na tomto míst pod kovala Mgr. Lence Motlové za její odborné vedení, cenné rady a as v novaný p i zpracování této diplomové práce. Pod kování pat í také osloveným respondent m a pracovník m kontaktních míst ALS za jejich spolupráci.

5 OBSAH: ÚVOD SOU ASNÝ STAV Stárnutí a stá í Pojem stárnutí a stá í Demografie stárnutí Psychika ve stá í Stá í a spole nost Kognitivní funkce ve stá í Pam D lení pam ti Funkce pam ti Pam ve stá í Poruchy pam ti P í iny vzniku poruchy pam ti P íznaky poruchy pam ti Pr b h poruchy pam ti Diagnostika poruchy pam ti Prevence poruchy pam ti Demence Rozd lení demencí Alzheimerova nemoc Vaskulární demence Demence s Lewyho t lísky Frontotemporální demence Mírná kognitivní porucha Lé ba demence Farmakologická lé ba Nefarmakologická lé ba Komunikace s lov kem s demencí Ambulance pro poruchy pam ti eská alzheimerovská spole nost Projekt Dny pam ti Kontaktní místo v eských Bud jovicích CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cíl práce Hypotéza Operacionalizace pojm METODIKA Pou ité metody a techniky sb ru dat Charakteristika výzkumného souboru

6 3.3 Realizace výzkumu Zpracování dat VÝSLEDKY Výsledky kvalitativního výzkumu Shrnutí výsledk kvalitativního výzkumu Výsledky kvantitativního výzkumu Vyhodnocení výsledk kvantitativního výzkumu DISKUSE ZÁV R SEZNAM POU ITÝCH ZDROJ KLÍ OVÁ SLOVA P ÍLOHY

7 ÚVOD V rámci st edo kolského a vysoko kolského studia jsem m la mo nost nav t vovat r zné domovy pro seniory v T ebí i i eských Bud jovicích. I v osobním ivot se velmi asto setkávám s mnoha seniory. Tato cílová skupina osob m zajímala ji d íve, a proto jsem si zvolila bakalá skou práci na téma: Vyu ití volného asu senior v domovech pro seniory po zm n legislativy. Na základ zku eností b hem kolních praxí, studia a osobních zku eností, jsem si ve svém okolí za ala v sou asné dob více v ímat situací, kdy senio i mívají r zné poruchy pam ti. Poruchy pam ti ve stá í jsou v sou asné dob velmi aktuálním tématem. Neustále se prodlu uje o ekávaná doba ivota a v k je jedním z rizikových faktor, který m e mít za následek i vznik poruch souvisejících s úbytkem kognitivních funkcí, kam pat í i pam. Hranice mezi poruchou pam ti a demencí je velmi nez etelná. Poruchou pam ti je my len úbytek pam ti v jakékoliv kognitivní oblasti nap. krátkodobé zapamatování, zraková pam atd. Demence je záva ná získaná porucha pam ti a dal ích poznávacích funkcí, které jsou p eká kou v ka dodenních b ných innostech lov ka. Nej ast j í p í inou demence je Alzheimerova choroba. V eské republice existuje ada organizací, které pomáhají osobám s poruchami pam ti a jejich rodinám. Jedná se nap íklad o poradny pro poruchy pam ti, kognitivní centra, ale i r zná sociální za ízení, organizace zaji ující kurzy trénování pam ti atd. Problematikou osob posti ených demencí se zabývá i eská alzheimerovská spole nost ( ALS), která zahájila v ervnu 2008 projekt s názvem Dny pam ti, projekt na podporu v asného záchytu poruch pam ti. Teoretická ást diplomové práce je rozd lena do esti hlavních kapitol, které zahrnují stárnutí a stá í, pam, poruchy pam ti, demence, ambulance pro poruchy pam ti a eskou alzheimerovskou spole nost. Cílem teoretické ásti práce je popsat stárnutí a stá í, pam ve stá í, ambulance pro poruchy pam ti, problematiku poruch pam ti ve stá í se zam ením na p í iny, diagnostiku, lé bu a prevenci. P i zpracování tohoto tématu budu vycházet ze studia odborné literatury, jako je nap íklad Kalvach: Geriatrie a gerontologie (2004); Hort: Pam a její poruchy (2007); 7

8 Jirák: Demence a jiné poruchy pam ti (2009); Pidrman: Demence (2007). Budu vyu ívat v echny dostupné komunika ní prost edky, tedy i internet. Data, pot ebná pro praktickou ást diplomové práce, budou získána kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Prvním cílem praktické ásti práce je zjistit, z jakých d vod se klienti v oblasti poruch pam ti obracejí na kontaktní místo ALS Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i ZSF JU. Druhým cílem praktické ásti práce je porovnat zku enosti pracovník z kontaktních míst ALS, zapojených do Projektu na podporu v asného záchytu poruch pam ti Dny pam ti, v oblasti testování pam ti. 8

9 1. SOU ASNÝ STAV 1.1 Stárnutí a stá í Lidský ivot je chápán od narození a do smrti jako nep etr itý proces. Stá í je dal í vývojová fáze ivota, ve které je d raz kladen p edev ím na uchování pohybové a psychosociální zdatnosti (46). Stárnutí nep ichází neo ekávan a naráz, ale je plynulým p echodem v rámci ivota lov ka (51). Hlavním vývojovým úkolem stá í je, dle teorie E. H. Eriksona, dosáhnout integrity v pojetí vlastního ivota. D le ité je pozitivní p ijetí svého ivota, který dával ur itý smysl (76) Pojem stárnutí a stá í Postoj k vlastnímu stárnutí a ke stá í bývá individuáln rozdílný. Adaptace na stárnutí má r zný pr b h v ase, v t inou v závislosti na vn j ích stresorech, ale také na zm nách psychického a t lesného stavu (76). Stárnutí je proces, ve kterém nastávají v jednotlivých orgánech t la specifické degenerativní, morfologické a funk ní zm ny. Tyto zm ny se objevují ve vývoji jedince v r znou dobu a pokra ují r znou rychlostí (81). Tento slo itý d j je z ejm následkem geneticky podmín ných zm n, neúplné korekce náhodných chyb a vlivu vn j ího prost edí i ivotního stylu ka dého jedince. Celý proces je ovlivn n mnoha faktory, p i kterých nápadn klesá p izp sobivost a stoupá zranitelnost organizmu (22). Stá í je poslední etapa procesu stárnutí. Je to období na konci p irozeného vývojového procesu ka dého lov ka. Jednotná definice stá í neexistuje (65). R znorodost a individuálnost p í in a projev, jejich nástup v r zném v ku, vzájemná podmín nost i rozpornost jsou d vodem obtí ného vymezení a len ní stá í. Obvykle se proto stá í rozli uje na kalendá ní, sociální a biologické (43). Kalendá ní stá í je vymezeno dosa ením ur itého v ku. Výhodou tohoto definování je jednozna nost, jednoduchost a snadné porovnání. Na druhou stranu v ak nepostihuje individuální rozdíly mezi lidmi (57). D íve byl za po átek stá í dle Sv tové 9

10 zdravotnické organizace ozna ován v k 60 a více let. Hranice odpovídá patnáctiletému len ní ivota, p i em v k let je ozna ován jako rané stá í (senescence), let jako vlastní stá í (senium) a 90 let a více jako dlouhov kost. V sou asné dob se v ková hranice posouvá, nebo se prodlu uje o ekávaná doba do ití. Také se pr b n zlep uje zdravotní i funk ní stav stárnoucích generací. Dnes je tedy za po átek stá í zpravidla pova ován v k 65 let a o vlastním stá í se hovo í od v ku 75 let. len ní je tedy následující: a) let mladí senio i; b) let sta í senio i; c) 85 a více let velmi sta í senio i (43). Sociální stá í je období, které je vymezené n kolika sociálními zm nami nebo spln ním ur itého kritéria, jakým je nej ast ji dosa ení v ku, v n m vzniká nárok na odchod do starobního d chodu. V souvislosti se sociálním stá ím m eme hovo it o takzvanou sociální periodizaci ivota. Ta lení lidský ivot do t í, respektive ty období (v k ) (57): první v k (p edproduktivní, období d tství a mládí, u ení, profesní p íprava, získávání sociálních zku eností), druhý v k (produktivní, období dosp losti, produktivita biologická i ekonomicko-sociální), t etí v k (postproduktivní, stá í), p ípadn tvrtý v k (období závislosti). Zahrnuje prom nu sociálních rolí a pot eb, ivotního stylu i ekonomického zaji t ní. Upozor uje na spole né zájmy i na rizika senior, k nim pat í nap. maladaptace (nep izp sobivost) na penzionování, ztráta ivotního programu a spole enské presti e, osam lost, pokles ivotní úrovn, ale také obava ze ztráty sob sta nosti, v kového vylou ení a diskriminace (ageismus) (43). Biologickým stá ím se ozna uje konkrétní míra involu ních zm n daného jedince (atrofie, pokles zdatnosti, zm ny adapta ních mechanism ). Toto vymezení stá í by bylo mnohem výsti n j í ne kalendá ní v k lov ka. Pokusy o jeho ur ení se v ak nezda ily, a proto se ani nevyu ívá (57). Pracovi t zabývající se biologickým stá ím obvykle hodnotí funk ní stav a výkonnost, jako souhrn involuce, kondice a patologie (43). Velmi asto dochází k rozpor m mezi stá ím kalendá ním a biologickým. Mnoho lidí je na sv j v k neobvykle zdatných a výkonných, naopak jiní p sobí p ed asn zestárlým dojmem (44). 10

11 1.1.2 Demografie stárnutí V Evropské unii dochází za poslední desetiletí k z etelnému stárnutí populace. Je to dáno p edev ím tím, e se neustále prodlu uje délka ivota a na druhé stran je velmi nízká míra porodnosti. P edpokládá se, e tento trend bude i nadále pokra ovat (56). Pro ozna ení populace za starou i stárnoucí je pova ován osmiprocentní i vy í podíl populace ve v ku 65 let a více. Tato hranice byla p ekro ena ke konci minulého století v t inou evropských zemí. Proces stárnutí populace probíhá rychleji v rozvinutých zemích (34). St ední délka ivota udává, kolik let, s nejv t í pravd podobností, zbývá v dané populaci jedinci ur itého v ku a pohlaví. V roce 1994 byla st ední délka ivota v R pro mu e 69,5 let a pro eny 76,6 let. V roce 2003 to bylo ji 72,1 let u mu a 78,7 let u en. Prognózy do roku 2020 po ítají s 80,6 lety pro eny a 76,9 lety pro mu e (34). Mu i umírají v pr m ru o 6 8 let d íve ne eny, co z eteln formuje strukturu seniorské populace (71). Dle studie OSN budou do roku 2050 tvo it lidé star í 60 let p ibli n p tinu a v zemích západní Evropy dokonce a t etinu sv tové populace (79). Podle eského statistického ú adu se budou lidé u nás v roce 2050 do ívat asi o deset let více ne nyní a pr m rný v k nejspí e dosáhne let. Nejvíce se tak roz í í kategorie osob v tzv. tvrtém v ku (80 a více let), a bude tím tvo it podstatnou ást seniorské populace. Schéma. 1 znázor uje v kovou skladbu obyvatel v letech 2010 a 2060 (71). 11

12 Schéma. 1: V ková skladba obyvatel v roce 2010 a 2060 Zdroj: eský statistický ú ad (13) V dne ní dob se hovo í nejen o kvantit ivota, ale p edev ím o jeho kvalit. P edstava úsp ného stárnutí je zam ena na posilování kvality ivota a úsp nou adaptaci ve stá í. Klade se d raz na udr ení aktivity lidí ve vysokém v ku. Nár st star í populace nemusí nutn znamenat zvý ení po tu závislých a nemocných osob, je-li spole ností dostate n zaji t na prevence ztráty samostatnosti, nezávislosti (34) Psychika ve stá í Stejn jako dochází ve stá í k t lesným zm nám, dochází i k psychickým zm nám, které pova ujeme za normální sou ást ivota. Na kvalit psychiky se nejvíce podílí osobnost lov ka a její úrove, která má pro stá í v t í význam, ne vlastní kalendá ní v k (34). Ve stá í jsou n které zm ny ve smyslu zhor ení (pokles vitality, omezení tv r ích schopností, nejistota, pokles sebehodnocení), n které funkce z stávají nezm n ny (slovní zásoba, jazykové dovednosti), a jiné mohou naopak vykazovat zlep ení (vytrvalost, trp livost, schopnost úsudku) (34). 12

13 Zm ny psychiky mohou být podmín ny bu biologicky nebo psychosociáln. Do biologicky podmín ných zm n pat í nap íklad celkové zpomalení, obtí e v zapamatování a vybavování, sní ení frustra ní tolerance atd. M e se v ak jednat i o p íznaky chorobných proces, jejich vznik je ve stá í pravd podobn j í, ne d íve (nap. Alzheimerova choroba). Psychosociáln podmín né zm ny vznikají p sobením sociokulturních vliv, ivotním stylem jedince, ale také postojem spole nosti (76). Zm ny v psychice se projevují poklesem celkové psychické p izp sobivosti. Star í lidé bývají v neznámém prost edí, i p i kontaktu s cizími lidmi nejistí a úzkostliví. Tato uzav enost se m e vystup ovat a do samotá ství a uzavírání se do svého sv ta (65). Psychomotorické zpomalení se u senior projevuje zpomalením pohyb, nerozhodností, váhavostí, sní enou reaktivitou. Na v e pot ebují více asu (34) Stá í a spole nost Velkým významem pro seniora je jeho vztah ke spole nosti a k rodin. M e asto trp t pocitem neu ite nosti, p ít í pro rodinu, mén cennosti, nebo také pocitem nejistoty a viny (65). Jednou z nejv t ích zm n v tomto v ku je odchod z pracovního ivota do starobního d chodu (p edev ím pro mu e). M ní se sociální role seniora tím, e kon í role pracovní a nastupuje role prarodi e. V této dob mnoho senior poci uje sní ení své autority a spole enské presti e (34). Senio i ve vy ím v ku mají také strach z osam losti, opu t nosti a z fyzické i citové závislosti na okolí. Osam lost m e být zap í in na sociální situací (ovdov ním), fyzickým stavem seniora (onemocn ním), ale také psychickým stavem (demencí). Starý lov k m e poci ovat také genera ní osam lost, nebo se musí vyrovnávat se smrtí svých vrstevník nebo partnera. Prevencí izolace a osam losti jsou kvalitní mezilidské vztahy a funk ní rodina (34). Dále nastávají zm ny týkající se ekonomického zaji t ní. asto seniory omezují v kulturních a spole enských aktivitách, co s sebou m e nést dal í r zná rizika. 13

14 Dal í zm nou je p edev ím nadbytek volného asu, zm na ivotního stylu, spole enského postavení a zm na bydli t (a ji dobrovolná i nedobrovolná) (34). Hlavním vývojovým úkolem stá í je, dle E. H. Eriksona, dosáhnout integrity v pojetí vlastního ivota. lov k by m l sv j ivot uznávat takový, jaký byl a sna it se najít smysl zbývajícího ivota (76) Kognitivní funkce ve stá í Kognitivní funkce znamenají funkce (roz)poznávací. Pomáhají poznávat sv t kolem nás, orientovat se v n m a vnímat sám sebe. Pat í k nim my lení, pam, orientace, jazykové dovednosti (syntaxe, gramatika), úsudek, vizuáln -prostorové schopnosti, koncentrace, schopnost plánovat apod. (78). V k není choroba, ale rizikový faktor vzniku mnoha poruch v etn t ch, které souvisejí s úbytkem kognitivních funkcí. S v kem se sni uje plasticita my lení a v t inou se zpomaluje výbavnost ze zásobní pam ti, sni uje se psychomotorické tempo, a tím i rychlost zpracování informací. Také dochází ke kumulaci nep íznivých faktor, jako je nap íklad ovdov ní, osam lé ití, zhor ení ekonomického statutu, omezení sob sta nosti apod., které zhor ují pam (41). Ve vy ím v ku se zhor ování pam ti vyrovná schopností informace uspo ádat. P íjem informací zále í na pozornosti a soust ed ní ka dého z nás. Usilovný t lesný i du evní trénink má schopnost vytvo it hustou nervovou sí a dokonalost fungování celého nervového systému (46). P i hodnocení psychických funkcí senior se pou ívá psychiatrické a psychologické vy et ení a dále ada standardizovaných vy et ovacích postup a test zam ených na kognitivní i nekognitivní funkce. Velmi d le ité je hodnotit psychický stav starého lov ka ve vztahu k psychosociálnímu prost edí a také k somatickému stavu (41). 14

15 1.2 Pam Pam pat í mezi poznávací (kognitivní) funkce psychiky. Do ní ukládáme v domosti, dovednosti a vzpomínky, které tvo í na i osobní historii a identitu (72). Je definována jako schopnost organism p ijímat, uchovávat a znovu vybavovat informace v centrálním nervovém systému (CNS), a to i po odezn ní vyvolávajících podn t (70). Je d mysln uspo ádána a nefunguje izolovan, nýbr komplexn. Skládá se z mnoha slo ek, které spolu vzájemn spolupracují. D le itou úlohu v ní sehrávají faktory, jako je soust ed ní, plánování a organizování, ale i ada dal ích faktor, nap íklad v k, pohlaví, pocit t stí (29). Fyziologicky je pam ovliv ována únavou, vý ivou a celkovým zdravím a r znými léky, které mohou po kozovat pam (16). V mozku jsou informace ulo eny v tzv. pam ových stopách, co jsou synapse mezi výb ky neuron. B hem ivota vymizí p ibli n % neuron, zárove ubývá i synapsí a nervové bu ky se zmen ují (70). Pam se spojuje s dal ími funkcemi CNS, s vnímáním, emotivitou, jednáním. Spolu s geneticky zakódovanými vlastnostmi organismu slou í jako adapta ní prost edek. Organismus se m e díky tomu p izp sobovat svému okolí, jeho zm nám i nárok m (41) D lení pam ti Pam lze d lit podle n kolika hledisek. Auto i nejsou v d lení pam ti v bec jednotní. Jedno ze základních d lení vychází z Atkinson-Shifferinova modelu, ve kterém se rozd luje na t i základní druhy, kterými jsou senzorická, krátkodobá a dlouhodobá pam. Podle tohoto modelu jsou v echny vn j í podn ty zpracovány na imi smysly a p evedeny do senzorické pam ti, kde prob hne t íd ní na podstatné a nepodstatné informace. Dále jsou bu odstran ny nebo pokra ují do krátkodobé a n které z nich a do dlouhodobé pam ti (59). Krátkodobá (pracovní) pam je centrum pro zpracování informací obdr ených pomocí senzorických receptor (vizuálních, sluchových, hmatových, chu ových, ichových nebo motorických). Je schopna takto zachytit pouze n kolik informa ních 15

16 jednotek (p ibli n p t a dev t), má tedy omezenou kapacitu. Pomocí ní e íme aktuální problémy. Takto pochopíme nap íklad smysl jedné v ty, m eme vyto it telefonní íslo, s ítat, ale také ídit auto a p itom s n kým hovo it atd. Takovéto informace spontánn zapomínáme asi po patnácti sekundách, jestli e si je neopakujeme. Vliv na zapamatování má samoz ejm také na e pozornost a soust ed ní (14). I krátkodobá pam umí filtrovat smyslové vjemy. Je d le itá nejen pro p íjem informací, ale také pro komunikaci s okolím. Je velmi náchylná k chybám. Je výhodné se azovat jednotlivé pojmy (informace) do skupin, které spolu n jakým zp sobem logicky souvisí (47). Senzorická pam je zvlá tním typem krátkodobé pam ti. Jedná se o zásobníky informací získaných na imi smysly. Záznamy p etrvávají velmi krátce (zlomky sekund). Tento jev je také nazýván jako setrva nost zrakového vjemu. Sluch je na tom o mnoho lépe, nebo délka uchování sluchového záznamu je pr m rn asi t i sekundy. To má za následek lep í pamatování v eho sly eného (v rámci senzorické pam ti) (59). Je výrazn ovliv ována pozorností. Ta p sobí výb rov a ur uje, na co se máme soust edit. Do této pam ti se v ak také snadno dostávají takové podn ty, které jsou d le ité pro na e p e ití, pop ípad jsou pro nás nové a neznámé (66). Senzorická pam chrání mozek p ed nepodstatným ukládáním informací v eho druhu, se kterými se celý ivot ka dodenn setkáváme. Je to biologická a áste n i podv domá funkce, kterou lze velmi t ko trénovat (47). Dlouhodobá pam ukládá v echny informace, znalosti, zku enosti a dovednosti nashromá d né b hem ivota. ím lépe jsou informace zpracovány a uspo ádány krátkodobou pam tí, tím snadn ji a rychleji si je vybavíme a poté pou ijeme (14). Tato pam nejlépe odolává naru ení i ztrát informací, je nejstabiln j í, má sv j ád a je organicky uspo ádána. Informace se do dlouhodobé pam ti lépe ukládají ne li se z ní vybavují (66). Podílí se na fungování podv domí a také samotné tvorb osobnosti. Dále se d lí na sémantickou a epizodickou. Sémantická pam obsahuje informace o sv t okolo nás (fakta, významy atd.) (59). Je schopna pamatovat si význam slov a za azení do jednotlivých skupin (nap. kopretina, r e kv tina; význam slova svoboda). lov k ji m e prohlubovat 16

17 p edev ím u ením i pozorováním a týká se také slovní zásoby (46). Zahrnuje na e v eobecné vzd lání. Díky ní m eme pojmenovávat v e kolem nás a s ím p icházíme do kontaktu. Je v ní zahrnuto ovládání slov a pojm (66). Epizodická pam obsahuje události, které jsme pro ili, jsou to osobní zku enosti (víme tedy, co jsme d lali v era i p ed týdnem). Ta se dále m e d lit na p ímou, jde-li o zám rné zapamatování, nebo nep ímou, jestli e jde o získávání dovedností (59). S p ibývajícím v kem si lov k lépe vybavuje d ív j í události, které nám pomáhají ut ídit si na e ivotní etapy (46). N kte í auto i d lí dlouhodobou pam je t na procedurální. Do této pam ti pat í nap íklad nau it se jezdit na kole, nau it se psát na klávesnici atd. Jsou zde zahrnuty návyky, postupy a automatismy, které jsou postupem asu nev domé (82). Jiné d lení pam ti je, podle charakteru zapamatované informace, na deklarativní a nedeklarativní pam. Toto rozd lení není úpln striktní, v echny druhy pam ti se prolínají (70). Obsah deklarativní (explicitní) pam ti lze popsat i vyjád it slovy. lov k si ji m e v dom vybavit. M e být vytvo ena jednorázov (28). Dá se dále rozd lit na pam epizodickou, která obsahuje vzpomínky na r zné situace a události, dále na pam sémantickou, která obsahuje pojmy, v domosti a skute nosti a na pam ikonickou, co p edstavují obrazy. Deklarativní pam bývá výrazn posti ena u Alzheimerovy choroby (38). Na tento typ pam ti si lidé st ují p i problémech s pam tí (bývá výrazn posti ena u Alzheimerovy choroby). Je také vyu íván p i mnoha vzd lávacích aktivitách. Zahrnuje pr b h v domého a úmyslného rozvzpomínání (72). Nedeklarativní (procedurální, implicitní) pam nelze popsat slovy. Je nep ístupná v domému vybavení. Vytvá í se opakovaným u ením (28). Jedná se o motorické dovednosti (ch ze, ú elné pohyby), e ové dovednosti, podmín né reflexy, emo ní pam atd. Tato pam bývá posti ena u podkorových demencí (p. u demence p i Parkinsonov chorob, Huntingtonov chorey) (38). P i stárnutí dochází v deklarativní pam ti (p edev ím v epizodické) k výraznému poklesu, zatímco u nedeklarativní je bu jen malý nebo ádný pokles (72). 17

18 Dal í d lení pam ti m e být ist z asového hlediska na ultrakrátkou, krátkou, st edn dobou a dlouhodobou pam. Toto d lení v ak není zcela jednotné a ustálené. Jednotliví auto i se mezi sebou zna n li í i v pou ívání terminologie (38). Ultrakrátká pam (senzorický registr, bezprost ední, okam itá pam ) trvá vte iny a desítky vte in. Ozna ují se tak v echny vjemy, které si lov k uv domuje (38). Krátkodobá pam (provozní pam ) má p echodný charakter. V t ina z informací zanikne, nebo nejsou ji dále pou ívány ani posilovány opakováním (38). Slou í k vybavení malého mno ství slovních i zrakov prostorových informací, které jsou pot ebné k e ení aktuálních problém (70). St edn dobá pam (konsolidace) ukládá n které informace do dlouhodobé pam ti. Ty v ak musí být posilovány opakováním. Na ukládaní má velký vliv emo ní náboj dané zprávy. N kdy bývá ultrakrátká, krátkodobá i st edn dobá pam ozna ována souhrnn pojmem krátkodobá pam. U Alzheimerovy nemoci je ji od po áte ních stádií posti ena práv krátkodobá pam (38). Dlouhodobá pam je schopna udr et informace i celo ivotn. Podkladem jsou pam ové stopy, které mají charakter trvalých zm n bílkovin nervových bun k a jejich výb k (38). Má v podstat neomezenou kapacitu a neomezenou dobu ulo ení. Dá se dále je t rozd lit na pam recentní (uchovává informace z nedávné minulosti) a trvalou (uchovává informace ze vzdálené minulosti) (70). Pam lze také d lit podle druhu osvojení informací. Zde se jedná o pam mechanickou, p i em osvojování probíhá opakováním a asociací, dále pam logickou, kdy základem jsou souvislosti a smysl látky a pam citovou, její podstatou je zapamatování a reprodukce cit (70). I podle rychlosti a obtí nosti zapamatování se dá d lit pam. Jedná se o názorný typ, kde se výrazn uplat ují p edstavy, dále o slovn -logický typ, kde si lov k lépe pamatuje slova, pojmy i my lenky ulo ené slovn a posledním typem je emocionální typ, kdy si lov k dob e pamatuje citov zabarvené zá itky. U ka dého jedince p eva uje jeden typ této pam ti (59). 18

19 1.2.2 Funkce pam ti Pam ové procesy jsou obecn popisovány jako t i operace, kterými jsou v t pování, uchování a vybavení. Tyto procesy jsou na sob závislé a vzájemn na sebe p sobí (72). V t pování (kódování) znamená ukládání informací do pam ti v r zných formách, jako je nap íklad vizuální, akustická i sémantická (tzn. na základ významu slov). P i u ení bývá výhodn j í akustická forma p ed vizuální (výjimkou jsou malé d ti). K lep ímu zapamatování a uchování informací m eme pou ít prosté opakování innosti (mechanickou pam ) nebo výhodn j í je uspo ádání informací do celk (tedy pou ití logické pam ti). Pro zapamatování nových informací je velmi d le itý také spánek. V n m dochází k upevn ní a ustálení nových pam ových stop (6). Pro uchování (ulo ení) informací je výhodné uspo ádat si informace do n jakého smysluplného celku. lov k si snadn ji vybaví informace, které pro n j mají n jaký význam nebo je spojen se silným citovým zá itkem. Lépe je u it se zám rn systematicky a spojovat u ivo s p íklady i praxí (6). K vybavení informací pou ívá lov k asociace. M eme rozli ovat dva typy vybavení. Prvním z nich je znovupoznání, tedy rozpoznání podn t a jejich odli ení od nových a neznámých. Druhým typem je reprodukce, neboli proces rekonstrukce zapamatovaného. Reprodukce m e být nep esná, nebo lidé mají tendence své vzpomínky dopl ovat (6). Zapamatování si je innost dynamická a v dy p ítomná. Tuto schopnost rozvíjíme pomocí stále rostoucího mno ství informací (29). Závisí na hloubce zpracování jednotlivých informací. K ú innému zapamatování je d le itá mobilizace pozornosti, dostatek asu na vytvo ení du evních p edstav, opakování nahlas, dále nalezení smyslu získané informace a následné za azení do ur ité kategorie (53). Zapomínání je p irozenou sou ástí pam ových proces. lov k si nepot ebuje pamatovat v echno. Zapomínání je dáno vyhasínáním nervového spoje. Nedostate n za azená informace je vyt sn na do nev domí. Podle tzv. Ebbinghausovy k ivky zapomínání nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po nau ení se n emu. 19

20 Zatímco mno ství zapomenutého po p ti dnech a po m síci se li í ji jen málo (6). Existují t i hlavní p í iny zapomínání, kterými jsou rozpadlé vzpomínky, p ekrývání novými informacemi nebo chybné uchování vzpomínky. Na výkonu pam ti se podílí r zné faktory, mezi které pat í fyzická kondice ( únava, nevolnost, bolest), poznávací faktory (pozornost, soust ed ní), emocionální faktory (stres, smutek, radost), faktory prost edí (zvuky, v n, osv tlení), po adavky daného úkolu (jednoduchý, i slo itý úkol) atd. (29) Pam ve stá í Pro stá í jsou typické zm ny nebo poruchy pam ti. Klesá schopnost p ijímat nové informace, ukládat je do pam ti a následn zpracovávat. Sni uje se zapamatovatelnost, výbavnost, vnímavost, p edstavivost, a dále je nedostatek koncentrace a zájmu. Starý lov k si velmi dob e vybavuje vzpomínky na d tství, ale není schopen vzpomenout si na to, co d lal nap íklad v era. Naproti poruchám pam ti v ak intelektuální úrove nebývá výrazn naru ena. Stejn tak i slovní zásoba, kterou si lov k osvojil ji v mládí, bývá zachována do vysokého v ku. Starý lov k s bohatými ivotními zku enostmi je o mnoho moud ej í a rozvá n j í (65). N které studie ukazují, e ji od t icátého roku v ku klesá schopnost p ijímání a udr ení informací v dlouhodobé pam ti. Od sedmdesátého roku v ku je tento pokles je t o mnoho rychlej í. Velmi d le itá je tzv. plasticita mozku, co vyjad uje kvalitu nervových spojení mezi bu kami mozku (neurony) (66). V dosp losti dochází k úbytku mozkových bun k. Mozek má schopnost nové bu ky vytvá et, av ak musí být p im en stimulován. Intelektová a slovní zásoba se s v kem nem ní. Ve stá í se objevují n které zm ny psychických funkcí, jako je zpomalení celkového psychomotorického tempa, ztuhlost v my lení a jednání, zhor ení koncentrace a zvý ená psychická unavitelnost, sní ení smyslové výkonnosti, ale také ochuzení fantazie a omezení tv r ích schopností. P í inou zhor ení pam ových schopností bývá velmi asto jejich nepou ívání, stres, ale také n které patologické procesy v mozku v d sledku chorob (demence, deprese) (70). 20

21 Na zm nách pam ti se mohou podílet i t lesné faktory. Slab í sluch a zrak mohou po kodit funkci pam ti, nebo mohou být p eká kou p i ú inném a ú elném ukládání informací. Mezi jednotlivými lidmi jsou velké rozdíly, av ak p irozené stárnutí bývá p í inou jen mírných a p íle itostných obtí í. Tyto zm ny mohou vyvolávat pocity ztráty, úzkosti a frustrace (29). Mentální aktivita, i ve star ím v ku, má pozitivní vliv na sebev domí a také je mo né se díky ní nau it i posílit konkrétní typ dané aktivity. Novým manuálním, pohybovým nebo du evním dovednostem se doká e nau it i star í lov k (72). Star í lov k vyrovnává du evní vy erpanost tím, e pou ívá více rozvahu a své zku enosti. Takto se vyhýbá situacím, které vy adují rychlé tempo a rozhodování. Dává p ednost p esnosti p ed rychlostí. Ve v t í mí e se objevuje citová zranitelnost. H e sná ejí stres, psychický konflikt i hádky. Dalo by se íci, e dochází ke zjednodu ování osobnosti, ztrácí vztah k n kterým lidem, zájm m, hodnotám i cíl m. S v kem vzr stá po et osob s depresí. Ta m e být nap íklad reakcí na ztrátu blízké osoby i bydlení, na t lesné onemocn ní nebo z jiného d vodu (68). Mnoho senior si asto zt uje, e si nedoká í vybavit n jaké slovo. Popisují význam jednoho výrazu pomocí více slov. Tato situace není úpln problémem pam ti, nýbr jde o nesnáze se znovu nalezením slov. P í inou m e být nap íklad nep íli asté pou ívání výrazu, silné emoce nebo citové problémy atd. (14). Nejv t í sní ení výkonu pam ti je v p ípad, e se má star í lov k nau it n jaké jméno, které si pouze p e te. Lépe si jméno pamatuje, pokud jej sly í nebo sám vyslovuje (51). 1.3 Poruchy pam ti Ve vy ím v ku se výskyt poruch pam ti zvy uje a pat í k nejzáva n j ím chorobám, které p sobí t ké psychické poruchy (37). Hranice mezi poruchou pam ti a demencí je velmi nez etelná. Demence je záva ná získaná porucha pam ti a dal ích poznávacích funkcí, které iní lov ku p eká ku v b ných innostech. Poruchou pam ti m eme nazvat úbytek pam ti v jakékoliv kognitivní oblasti, jako je nap. krátkodobé zapamatování, zraková pam atd. (6). 21

22 Demence p edstavuje jednu z nejv t ích zdravotních potí í vy ího v ku. Nej ast j í p í inou demence je Alzheimerova choroba. Pro správný farmakoterapeutický zásah je velmi d le itá v asná diagnóza (55) P í iny vzniku poruchy pam ti Poruchy pam ti mohou být vyvolávány velkým mno stvím p í in. V t inou se na vzniku podílí více faktor najednou. Zpo átku je v dy d le ité vylou it jiné onemocn ní, ve kterém je porucha pam ti pouze doprovodným p íznakem (p. sní ená funkce títné lázy). Mezi rizikové faktory m eme tedy za adit d di né faktory, rodinný výskyt, poran ní hlavy, v k, enské pohlaví, vysokou hladinu cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, obezitu, kou ení, cukrovku, ale také osamocenost a deprese (6). Deprese po kozuje pam a my lení mnoha r znými zp soby. Nedostatek energie i nízká motivace brání v novat pozornost p i tení, lov k má potí e se spánkem a je b hem dne unavený (20). R zné rizikové faktory se mohou vzájemn ovliv ovat. V eobecn se dá íci, e máme faktory genetické, biologické, sociální, fyzikální a chemické (75) P íznaky poruchy pam ti Výpadky pam ti pat í mezi první známky za ínající demence, eho si v imneme sami nebo okolí. Postupn dochází ke ztrát identity, sob sta nosti, autonomie. Nakonec si lov k nepamatuje, kdo jsou lidé okolo ani kdo je vlastn on sám (72). P íznaky demence se mohou objevovat je t mnoho let p ed tím, ne je porucha patrná klinicky. Vyvíjí se tedy dlouhou dobu a p edcházet jí m e mírná kognitivní porucha (2). Velký pokles kognitivních funkcí ovliv uje profesní i b né aktivity a dokonce i sob sta nost daného jedince. Následn bývá i porucha nekognitivních funkcí, kam pat í nap íklad emoce, chování a spánek (37). M e se objevit neklid, zm ny osobnosti, 22

23 poruchy chování, zhor ený úsudek, problémy s nacházením slov, s dokon ováním my lenek a pln ním pokyn (58). P i demenci jsou t i základní okruhy poruch. Je to porucha kognitivních funkcí, dále behaviorální a psychologické p íznaky (poruchy chování, emotivity, spánku atd.) a t etím p íznakem jsou poruchy aktivit denního ivota (37). N kte í auto i tyto t i základní skupiny p íznak ozna ují jako A-B-C : - A (Activities of Daily Living) porucha sob sta nosti, aktivit denního ivota a sociální dopady. Lidé trpící demencí se postupem asu stávají nesob sta ní v b ných innostech, jako je koupání nebo jiné hygienické návyky, ukládání se ke spánku a vstávání, stravování, nákup, cestování atd. - B (Behavior) behaviorální a psychologické p íznaky demence. Jedná se p edev ím o poruchu chování (netaktní a odbrzd né chování), úzkostnost, depresi, poruchu spánku a agresi. Nej ast ji se objevuje neklid a zvý ená pohyblivost (u 75 % nemocných), bloud ní a putování (60 %) a depresivita (50 %). - C (Cognition) naru ení kognitivních funkcí. Bývají velmi záva né, nejnápadn j í a asto se tyto p íznaky objevují jako první (p edev ím u Alzheimerovy choroby). Pokles pam ových schopností je p edev ím p i u ení se nových informací. Zpo átku nemoci je posti ena hlavn krátkodobá pam. Nastávají poruchy pozornosti a motivace, sní í se celková aktivita, dále za nou mít paranoidní my lení, jsou dezorientováni v ase, míst a pozd ji i ve vlastní osob (72) Pr b h poruchy pam ti Pr b h onemocn ní je individuální. Zále í zde nap íklad na genetických dispozicích, psychickém a somatickém stavu. Zhor ování jednotlivých funkcí v ak probíhá r zným tempem a velmi asto závisí na p í in onemocn ní. Rozvoj demence se m e rozd lit do ty ech stádií na demenci lehkou, st ední, t kou a terminální stádium (75). Samotné demenci velmi asto p edchází stav, který je nazýván mírnou kognitivní poruchou (MCI Mild Cognitive Impairment). Dochází p i ní k subjektivní, 23

24 objektivní a m itelné poru e pam ti, která nicmén nedosahuje je t stupn demence. Neovliv uje b né aktivity denního ivota (37). Tato porucha se v % vyskytuje u populaci osob nad 65 let. V pr b hu 5-7 let p echází mírná kognitivní porucha u % nemocných do demence (63). V prvním stádiu, tedy p i lehké i mírné demenci se objevují mírné poruchy krátkodobé pam ti. lov k se sna í kompenzovat úbytek schopností. Klade d raz na zku enosti, stereotyp a vyhýbá se obtí ným situacím. M e nastat zm na chování, celkové zpomalení, nezájem i sociální izolace. V tomto stádiu lov k pot ebuje kontrolu a ob asnou pomoc (75). Mezi prvními p íznaky se m e objevovat hor í vyjad ování a hledání slov, obtí e v nových situacích, s novými p ístroji, zhor ení zejména krátkodobé pam ti, potí e s rozhodováním atd. (26). Ve druhém stádiu, p i st ední demenci, je ji záva n j í porucha pam ti, kdy zasahuje i do dlouhodobé pam ti. Dochází k dezorientaci asové i místní. lov k má potí e s e ením jakýchkoliv problém, s chápáním souvislostí, nerozumí po adavk m a sd lením, ztrácí soudnost. Nastávají potí e p i vzájemné komunikaci, a to jak s porozum ním, tak i s verbálním projevem. e je obsahov chudá a má omezenou slovní zásobu. Dochází k výrazným zm nám v chování a mezilidských vztazích (75). V tomto stádiu pot ebuje nemocný prakticky nep etr itý dohled a dopomoc p i sebeobslu ných innostech. Je to období nejdel í, nebo m e trvat 2 10 let a pro pe ující osobu je toto velmi náro né. Proto pot ebuje pomoc nejen nemocný, ale také lenové rodiny i pe ující. V této fázi onemocn ní mají velký význam nefarmakologické metody a aktivizace (26). T etí stádium, tedy t ká demence, zp sobuje naprostou dezorientaci asem, místem i osobou. Komunikace je tém nemo ná, stejn jako schopnost my lení, náhledu na sebe sama, respektování sociálních pravidel. Nezvládá nejjednodu í sebeobsluhu, v t inou nedoká e kontrolovat ani vym ování. Aktivita nemocného spo ívá v opakování neú elných pohyb nebo toulání. Je pln odkázán na pomoc a pé i od okolí. Pomoc rodin (pe ujícím) je naprosto nezbytná a v n kterých p ípadech je nutné nemocného p emístit do ústavního za ízení (75). I nemocní v tomto stádiu jsou schopni vnímat laskavý p ístup pe ujících a zdravotnických pracovník. 24

25 Na tomto principu jsou zalo eny i moderní o et ovatelské p ístupy. Nemocný je schopen rozpoznat vlídnost prost edí a tvá í a je schopen pro ívat pocity spokojenosti a t stí (26). Terminální stádium je n kdy ozna ováno jako tvrté stádium. V této fázi je nemocný upoutaný na l ko, je inkontinentní, nekomunikuje a není schopen jakékoliv aktivity. Je tedy pln závislý na o et ovatelské pé i (75) Diagnostika poruchy pam ti P i vy et ení psychického stavu seniora je zapot ebí hodnotit kognitivní i nekognitivní funkce, a to ve vztahu k jeho psychosociálnímu prost edí a somatickému stavu (36). Je zapot ebí poruchu pam ti nejd íve rozpoznat, správn diagnostikovat a následn ur it její p í inu, která je velmi d le itá i z d vodu následné lé by (63). Demence pat í mezi získaná posti ení, nebo dochází ke ztrátám ji rozvinutých intelektových schopností. Proto jí je mo né diagnostikovat a po druhém roce ivota lov ka (75). Velmi d le itý je nejen v asný záchyt demencí, ale také depresí, které mohou napodobovat p íznaky demence (36). Mezi základní diagnostické metody pat í anamnéza, klinický obraz, orienta ní a screeningová posouzení kognitivních funkcí a dal í pomocná vy et ení (28). Léka si v rámci anamnézy musí ud lat p ehled o úrovni pacienta p ed onemocn ním, tedy jeho základní dovednosti a kognitivní funkce. P i vy et ení psychického stavu seniora je zapot ebí hodnotit kognitivní i nekognitivní funkce, a to ve vztahu k jeho psychosociálnímu prost edí a somatickému stavu (36). Anamnéza musí být získána hodnov rn, a to jak v oblasti vzniku potí í, tak i o vývoji a pr b hu nemoci. Samotný nemocný nemusí mít správný náhled na nemoc. To samé v ak m e být i u blízkých osob nemocného, kdy mohou n které obtí e podce ovat nebo si je ani nemusí uv domovat. Mnoho lidí poruchu pam ti p isuzuje samotnému stá í, a proto není pomoc v as vyhledána. D le itou roli hraje nejen samotný nemocný i rodina, ale také praktický léka. Zhodnocení kognice je základním p edpokladem 25

26 diagnostiky, av ak je d le ité i pe livé neurologické vy et ení, které vylou í jiná onemocn ní (28). Pro screeningové vy et ení demence se nej ast ji pou ívá Mini Mental State Examination test (MMSE), tzv. Folstein v test. Tento test velmi dob e odhalí st edn t kou demenci (p edev ím Alzheimerova typu), av ak neposta uje v diagnostice asných stádií demence a lehkých poruch poznávacích funkcí (MCI). Výhodou je na druhé stran docela snadné a asov nenáro né provedení testu (28). Test hodnotí 10 funkcí orientaci, zapamatování, pozornost a po ítání, výbavnost pam ti, pojmenování p edm t, opakování v ty, t ístup ový p íkaz, tení, vyhov ní p íkazu, psaní a obkreslování podle p edlohy. Je zde mo né získat nejvíce 30 bod, p i em 10 bod a mén znamená pokro ilou formu demence (36). Mezi jednodu e proveditelný a ú inný test pat í Test kreslení hodin. Klient má za úkol nakreslit hodinový ciferník s ísly a ru i kami, a poté v n m zakreslit ur itý as. Maximáln m e získat 10 bod. Hodnotí se celistvost nakresleného íselníku, správné nastavení ru i ek dle pokyn, tak i po adí a umíst ní ísel na ciferníku (36). Pro cílenou a detailn j í diagnostiku vyu ívají odborníci dal í standardizované testy a baterie test (28). V diagnostice se velmi asto pou ívají i testy odhalující depresi. Mezi tyto testy pat í nap íklad geriatrická kála deprese dle Yesavage (Geriatric Depression Scale, GDS) nebo Hamiltonova stupnice deprese (HAMD) (69). P i diagnostice se pou ívají i dal í pomocná vy et ení. Provádí se nap íklad biochemické vy et ení (k vylou ení interních a metabolických onemocn ní), vy et ení funkce títné lázy, vy et ení likvoru, provedení zobrazovacích metod (po íta ová tomografie, magnetická rezonance mozku) (28). Pro stanovení pravd podobné diagnózy syndromu demence musí kognitivní deficit ovliv ovat sociální i pracovní postavení lov ka. Dále také musí být vylou ena jiná p í ina p íznak demence (39). P i snaze, o v asnou diagnostiku demence, mohou nastat následující p eká ky. N kte í pacienti se neradi sv ují s svými problémy, nebo se za n stydí nebo zám rn zatajují své poruchy pam ti. Porucha kognitivních funkcí m e být p ekryta sociáln 26

27 p ijatelným chováním. Dal í p eká kou jsou situace, kdy je porucha pam ti nesprávn pova ována za p irozený projev stárnutí. M e se v ak také stát, e jsou kognitivní funkce zanedbávány p i vy et ení (39) Prevence poruchy pam ti Pr m rná délka do ití se stále prodlu uje, a proto je velmi d le ité co nejvíce oddalovat poruchy kognitivních funkcí. Pak bude lov k více schopen sám zvládat jak ka dodenní aktivity, tak i pé i o vlastní osobu a sob sta nost. Prevence sni uje pot ebu dlouhodobé pé e, náklady na zdravotní pé i, zát pe ujících osob, ale také zlep uje kvalitu ivota (2). Pro poruchy pam ti platí v podstat to samé, co pro svaly. Jestli e pam pou íváme a posilujeme ji, je silná. Pokud ji nepou íváme, tak atrofuje a zmen uje se. Platí zde tedy zásada, e pou íváním a trénováním pam ti si utvá íme rezervu pro p ípadné budoucí onemocn ní (7). Pro lov ka je d le ité mít tzv. kognitivní rezervy, díky nim m e být oddáleno klinické po kození nervových struktur. I kdy jsou nervové struktury zna n po kozeny, projeví se nemoc a mnohem pozd ji. D le itou sou ástí je také kompenzace neuronálních zm n spojených se stárnutím pomocí náhradních mechanism. Vyu ívání takových mechanism je závislé na vzd lání a d ív j ím intelektuálním rozvoji lov ka (2). Do prevence m eme za adit zdravý zp sob ivota, tedy dostatek spánku v noci, tekutin, t lesného pohybu, pobytu v p írod a co nejmén zát ových situací. V dne ní dob se nelze vyvarovat stresovým situacím, je v ak d le ité um t je co nejlépe zvládat. D le itá je také správná lé ba v ech t lesných onemocn ní (p edev ím lé ba vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu) a pravidelné u ívání p edepsaných lék. lov k by m l mít n jaké zájmy, kterým se bude moci v novat i v zim ( etba, poslech hudby) (52). Významnou roli v ochran proti demenci hraje vitamín C a E. Po kození mozku m e zp sobovat nadm rný p ívod alkoholu spolu v kombinací s nedostatkem vitamínu B1 (17). K lep í pam ti ale také p ispívá správná vý iva a ivotospráva. 27

28 Je zapot ebí mít dostatek kyseliny listové a vitamínu B12, vitamínu C, hlídat si hladinu cholesterolu a celkovou hmotnost a do stravy za azovat dostatek ovoce a zeleniny a také ryb. Dal ím rizikovým faktorem je stres a r zné reakce na stres (2). Vzhledem ke vzr stajícímu po tu osob s r znými stupni kognitivních poruch stoupá i zájem o farmakologické i nefarmakologické preventivní a interven ní postupy. Jedním z nefarmakologických p ístup je tzv. kognitivní trénink, jeho cílem je zvý it nebo alespo udr et kognitivní schopnosti po co nejdel í dobu ivota. Kognitivní interven ní programy m eme roz lenit podle cílového zam ení na kognitivní stimulaci, trénink a rehabilitaci. Kognitivní stimulace znamená zapojení do skupinových aktivit, které podporují kognitivní a sociální fungování nespecifickým zp sobem (nap. diskuze, volno asové aktivity atd.). Kognitivní trénink posiluje jednotlivé kognitivní funkce (pam, pozornost). Kognitivní rehabilitace pomáhá lidem s kognitivním po kozením se stanovením a následn dosa ením jejich cíl (72). Trénink pam ti v pravém slova smyslu není p íli vhodný pro nemocné trpící demencí. Ten je vhodný spí e u osob, které mají pouze lehkou poruchu pam ti nebo v kem podmín ný kognitivní úbytek. Trénink pam ti a psychomotorický trénink p sobí proti procesu stárnutí, zlep uje pam ový výkon, posiluje sob sta nost, zlep uje a oddaluje proces demence (26). Trénování pam ti je soubor cvi ení zam ených p evá n na udr ení a zvý ení du evního zdraví. Metodou zábavných a nenáro ných her se procvi uje asociativní my lení, vzpomínání, schopnost koncentrace, udr ení pozornosti, objas ování pojm, pru nost rozhodování, formulování, kombinování, logické my lení, v típivost, vyvozování, uva ování v souvislostech atd. Pravidelný a vhodn volený trénink pam ti podporuje aktivizaci a p sobí jako prevence poruch výkonnosti mozku (19). Mozkový trénink zahrnuje jak metody zcela neformální ( e ení k í ovek, problémové diskuse, achy atd.), tak i metody cílené, jako jsou nap íklad e ení matematických úloh, trénink fantazie a imaginace, cvi ení zrakové i sluchové pozornosti a pam ti, slovní hry na roz í ení slovní zásoby, a mnoho dal ích. P i trénování pam ti je d le ité vylou ení stresu a úzkosti z neúsp chu. Je t eba st ídat krátké tréninkové jednotky s nicned láním a s p irozenými denními aktivitami, relaxací, odpo inkem atd. 28

29 Není vhodná atmosféra sout ivosti, skupiny by m ly být malé, výkonov i znalostn vyrovnané (32). Optimální po et ú astník je 6-15 osob. Práce v malých skupinkách podporuje vzájemný sociální kontakt a je základem pro vzájemnou spolupráci a komunikaci (19). Velké riziko p edstavuje rodinná anamnéza a genetické predispozice (genetické faktory), které mohou za % kognitivních schopností. Tyto faktory se ovlivnit nedají, av ak existují i ovlivnitelné faktory, na kterých je t eba postavit strategii ke sní ení rizika kognitivních poruch. Na správné kognitivní funkci ve stá í se lov k podílí ji v d tství. Zále í nap íklad na kognitivních schopnostech dít te, socioekonomickém postavení rodi a samoz ejm na vzd lání. Vzd lání pat í mezi nejv t í negenetický faktor pro vznik demence. Lidé s vy ím vzd láním mívají ucelen j í zam stnání a tím i více mo ností pro intelektuální i kulturní aktivity. Prevencí demence je mít volno asové aktivity a zam stnání, které dlouhodob p sobí jako intelektuální stimulátor a udr uje kognitivní rezervy (2). eská spole nost pro trénování pam ti a mozkový jogging ( STPMJ) je nejv t í organizací, která realizuje kognitivní trénink (trénování pam ti). Byla zalo ena v roce 1998 jako ob anské sdru ení. Program kurz není zam en jen na pam, ale i na zvý ení sebev domí, na trénování dal ích kognitivních funkcí a dává návod k pozitivním zm nám ivotního stylu. Krom této organizace poskytuje r zné formy kognitivního tréninku mnoho dal ích subjekt (72). 1.4 Demence Pojem demence je slo enina latinského slova de (bez) + mens (mysl, v domí, rozum) (28). Demence pat í mezi organická mozková onemocn ní. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a p idru ených zdravotních problém (MKN-10) adí demenci pod kapitolu Poruchy du evní a poruchy chování (F00-F99), do oddílu Organické du evní poruchy v etn symptomatických. Zde je definována demence (F00-F03) jako syndrom zp sobený chorobou mozku. M e být chronické i progresivní povahy a dochází zde k poruchám vy ích nervových kortikálních funkcí 29

30 (pat í sem pam, my lení, orientace, chápání, po ítání, schopnost u ení, jazyk a úsudek). K tomuto se asto p ipojuje porucha chápání, emotivity, sociálního chování nebo motivace. P i demenci není zast eno v domí. asto bývá p idru ená porucha chápání a m e mu p edcházet zhor ená emo ní kontrola, sociální chování i motivace (74). Hlavní charakteristikou nemoci je úpadek kognitivních, tedy poznávacích, funkcí a druhotn také úpadek ostatních psychických funkcí od p vodní kapacity. Kone ným d sledkem n kterých demencí je smrt. Ta je zp sobená bu nep ímo(p idru ené nemoci, úrazy), nebo p ímo (selhání základních ivotních funkcí v d sledku Alzheimerovy nemoci) (18). Existuje více ne sto r zných typ demencí. Nej ast ji se v ak jedná o Alzheimerovu nemoc, vaskulární demenci a demenci s Lewyho t lísky. Lidé s demencí mají r zné potí e p edev ím s krátkodobou pam tí. Zapomínají co práv ekli i ud lali, av ak jsou schopni p evypráv t co se stalo p ed mnoha lety (8). Po et nov zji t ných p ípad demence je u osob star ích 65 let asi 10 p ípad na 1000 obyvatel ro n a u osob nad 85 let je to ji 90 p ípad na 1000 obyvatel ro n. Po et v ech p ípad demence v populaci se významn zvy uje s v kem. Udává se, e výskyt st ední nebo t ké demence u osob nad 65 let je p ibli n 2-5 % (n kte í auto i uvád jí i 4-7 %). Ve v ku 80 let trpí demencí p ibli n % populace, ve v ku 85 let 30 % a u osob nad 95 let jsou odhady ji % (28). Podle odhad Alzheimer Europe je v Evropské unii posti eno demencí více ne 7,3 milion osob, z nich % p ípad p edstavuje Alzheimerova choroba. V eské republice trpí demencí 123 tisíc osob. Podle odhad se v ak lé í mén ne desetina pacient (55) Rozd lení demencí Demence m eme rozd lit do dvou hlavních skupin (toto d lení neodpovídá Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a p idru ených zdravotních problém - MKN-10). První skupina demencí je atroficko-degenerativního p vodu 30

31 (primární degenerativní demence) a druhou skupinu p edstavují demence sekundární (symptomatické), kdy demence je p íznakem jiného onemocn ní. Druhá skupina se dále rozd luje na ischemicko-vaskulární demence a ostatní symptomatické demence (37). D lení je tedy následující: 1. Atroficko-degenerativní demence a) Alzheimerova choroba, b) demence s Lewyho t lísky, c) kombinace demence s Lewyho t lísky a Alzheimerovou chorobou, d) demence p i Parkinsonov nemoci, e) Huntingtonova chorea, f) frontotemporální lobární demence (nap. Pickova choroba) a dal í vzácné demence. 2. Symptomatické demence A. Ischemicko-vaskulární demence: a) vaskulární demence s náhlým za átkem, b) multiinfarktové demence, c) p evá n podkorová vaskulární demence (Binswangerova choroba), d) demence zp sobená strangulací, srde ní zástavou atd. B. Ostatní symptomatické demence: a) demence infek ní etiologie, b) demence posttraumatické etiologie, c) demence intoxika ní etiologie (p. alkoholová, farmakogenní), d) demence p i epilepsii atd. (18). Více ne 60 % demencí je tvo eno ze skupiny atroficko-degenerativních demencí, z nich nej ast j í je Alzheimerova nemoc. Vaskulární demence jsou zastoupeny ve více ne 20 %, p i em nej ast j í je multiinfarktová. Sekundární demence se vyskytují asi v 10 % a smí ené formy demencí jsou v % (63). 31

32 Alzheimerova nemoc Demence u Alzheimerovy nemoci je primární degenerativní onemocn ní mozku neznámé p í iny. Obvykle za íná pomalu a nenápadn, av ak b hem n kolika let se trvale zhor uje. Vyzna uje se tím, e naru ení pam ti trvá nejmén 6 m síc (74). Má plynule progredující charakter, který v krátkém ase výrazn nekolísá. Jedná se o nej ast j í typ demence, nebo zahrnuje p ibli n 50 % v ech demencí a dal ích 10 % je smí eného typu (37). Alzheimerovu nemoc poprvé popsal Alois Alzheimer v roce Dochází p i ní k odum ení nervových bun k v jednotlivých oblastech mozku. Mozek se zmen uje a rozvine se otvor v oblasti spánkového laloku a hipokampu, který je odpov dný za ukládání a vybavování nových informací. Toto ovliv uje schopnost lidí pamatovat si, mluvit, p emý let a d lat rozhodnutí (1). P í iny vzniku Alzheimerovy nemoci nejsou známy. Existují v ak rizikové faktory pro vznik onemocn ní, kterými jsou vysoký v k, enské pohlaví, ale i výskyt onemocn ní v rodin (u rodi, prarodi, sourozenc ), deprese, onemocn ní i úraz mozku, dlouhodobý stres atd. Faktorem, který v ak m eme ovlivnit, je nízká du evní aktivita a nízké vzd lání (61). Typické je celkové zhor ování poznávacích funkcí. Postupn se zhor uje sob sta nost a lov k p estane zvládat samostatný ka dodenní ivot. Omezuje se schopnost navazovat kontakty s okolím, m ní se emotivita lov ka. Prvními projevy zhor ené pam ti p i Alzheimerov nemoci je zapomínání jmen i nedávných událostí. Následn ji lov k není schopen vybavit si ur itá data, najít cestu dom, stále obtí n ji se rozhoduje a za ne ztrácet zájem o zam stnání a své koní ky (25). Díky nenápadnému za átku onemocn ní jsou první projevy demence asto bez pov imnutí. Takovými projevy jsou men í zm ny osobnosti, chování, návyk a zvyk. lov k za íná být spí e pasivn j í a izoluje se od okolí. Ztrácí pru nost v my lení, úsudku a mohou být patrné poruchy orientace v prostoru. Typická bývá porucha abstrakce, co se projeví v neschopnosti vysv tlit nap íklad p ísloví i p irovnání. 32

33 Poru ená je hlavn krátkodobá pam a to p edev ím v típivost. Dlouhodobá pam je dlouho zachována. My lení je jednodu í, ulpívavé, sni uje se slovní zásoba a e se stává obsahov chudá. V pozd j ích stádiích se mohou objevit i bludy a halucinace. Postupn dochází k emo nímu oplo t ní, objevuje se deprese nebo na druhou stranu takzvan tupá euforie i návaly vzteku. Velmi brzy se zm ní celková osobnost jedince, objevuje se egoismus, sobeckost a podezíravost. lov k se o sebe p estane starat, ztrácí motivaci k innosti, zájm m a d ív j ím aktivitám (63). Demence Alzheimerova typu je dle Americké psychiatrické asociace definována jako mnoho etné kognitivní poruchy, které se projevují poruchami pam ti a specifickými p íznaky, kterými jsou poruchy e i (afázie), neschopnost vyvinout ú elnou pohybovou innost, a koliv pohybové funkce nejsou po kozeny (apraxie), neschopnost rozeznat i rozli it p edm ty, a koliv senzorické funkce nejsou po kozeny (agnozie) a poruchy výkonu inností (plánování, organizace, atd.). Dále musí docházet ke kognitivním poruchám, které zap í i ují podstatné problémy ve spole enském a pracovním ivot jedince. A poslední podmínkou pro úplnost definice demence Alzheimerova typu je, e pr b h nemoci má pozvolný za átek a dochází k postupnému ubývání kognitivních schopností (84). Alzheimerova nemoc se m e objevit ve dvou formách. První je sporadická (ob asná) forma, pod kterou spadá 80 % v ech p ípad a je typická pro vy í v k. Druhá forma je familiární (vrozená), která je velmi vzácná (1-5 %) a objevuje se ji po padesátém roku v ku (25). Alzheimerova nemoc se m e vyskytovat i familiárn (d di n ), ale objevuje se takto spí e vzácn. V t chto p ípadech je pravd podobné, e se u jednoho ze dvou len rodiny (bratr, sestra a d ti) projeví tato nemoc (8). Alzheimerovu nemoc lze rozd lovat podle doby nástupu prvních p íznak. První je Alzheimerova nemoc s asným za átkem (jiné názvy: presenilní; Alzheimerova nemoc 2. typu), kdy za íná ji p ed 65. rokem. Pr b h nemoci se pom rn rychle zhor uje a nastávají výrazné mnoho etné poruchy tzv. vy ích korových funkcí. Druhá je Alzheimerova nemoc s pozdním za átkem (jiné názvy: senilní; Alzheimerova 33

34 nemoc 1. typu). Za íná po 65. roce (obvykle v 70 letech i pozd ji), je to mnohem ast j í typ, má pozvolný pr b h a hlavním p íznakem bývá porucha pam ti (74). Nemoc m e trvat od objevení prvních p íznak a do smrti pr m rn 7-10 let (dal í zdroje uvád jí i jiná rozmezí nap let), av ak je to velmi individuální (37). Onemocn ní má t i stádia, a to asné (mírné), st ední a t ké (hluboké) (63). V prvním stádiu se jedná o mírné a mnohdy p ehlédnutelné p íznaky. M e jít o zhor ení krátkodobé pam ti, ob asnou asovou a prostorovou dezorientaci, nejistotu v rozhodování a obtí né hledání slov. Tito lidé jsou je t relativn sob sta ní a samostatní. Druhé stádium vy aduje ji stále ast j í dopomoc od druhé osoby, lov k se stává nesob sta ným. Nastávají ji výrazné výpadky pam ti (jména len rodiny), dezorientace ve známém prost edí, zhor ení e ových schopností (porozum ní i komunikace), a dále se mohou vyskytovat bludy, halucinace, poruchy chování, agresivita. Ve t etím stádiu se jedná ji o pokro ilou demenci, kdy je lov k zcela závislý a vy aduje neustálou o et ovatelskou pé i. Nemocný má obtí e p i p íjmu potravy, s ch zí, inkontinencí, je úpln dezorientován a není schopen navázat slovní kontakt (25). Mnoho lidí s touto nemocí ije i nadále ve svém vlastním dom, i u p íbuzných, a to i v dob pot eby celodenní pé e (4). Doposud není p esn známa p í ina Alzheimerovy nemoci, a proto není mo ná taková lé ba, která by vedla k úplnému vylé ení. Mnoho organizací se sna í pomoci nejen nemocnému, ale také pe ujícím a rodin. Existuje ada lék, které zmír ují i odstra ují p íznaky nemoci a zlep ují kvalitu ivota nemocných (25). Tyto léky nezabrání úbytku mozkových bun k, ale vedou ke zvý ení acetylcholinu v mozku a tím zlep uje jeho fungování. Jedná se o tzv. inhibitory acetylcholinesterázy, které blokují innost látky, která rozkládá acetylcholin. Tyto léky jsou ur eny k lé b p íznak mírné a st edn t ké Alzheimerovy nemoci (61). Dále se pou ívají blokátory tzv. NMDA receptor, které se pou ívají v lé b st ední a t ké fáze onemocn ní. Krom t chto lék k lé b kognitivních poruch se pou ívají i léky k lé b nekognitivních poruch. Sem pat í r zná antipsychotika a antidepresiva. V lé b Alzheimerovy nemoci je zapot ebí komplexního p ístupu, co znamená propojení lé by farmakologické, psychoterapeutické a rehabilita ní (67). 34

35 Vaskulární demence Tento typ demence tvo í p ibli n % v ech demencí, p i em výskyt se zvy uje s v kem a spí e p eva uje u mu. Je druhou nej ast j í demencí (po Alzheimerov nemoci). Pro tento typ musí být spln ny t i podmínky. Pacient musí mít demenci, musí být prokázáno cerebrovaskulární onemocn ní a tyto poruchy spolu musí souviset a být na sob závislé. P íznaky se objevují náhle, velmi asto kolísají a zhor ují se ve skocích. Obvykle se objeví do 3-6 m síc od mozkové p íhody. Kognitivní poruchy nastávají v d sledku po kození mozku n jakou cévní patologií (63). Rizikovými faktory vzniku vaskulární demence je nejvýznamn j í hypertenze, dále iktus, kardiovaskulární onemocn ní, kou ení, diabetes mellitus, mu ské pohlaví, v k atd. P e ití u tohoto typu demence je krat í a trvá p ibli n 4-6 let. Osobnost nemocného i s náhledem na nemoc bývá pom rn dlouho zachována. Mohou se v ak objevovat neurologické p íznaky, období deprese, náladovost, ale také poruchy ch ze, pády a mo ová inkontinence (50). Vaskulární demenci m eme roz lenit na t i základní typy. Nej ast j ím typem je multiinfarktová demence (MID). Ta vzniká díky opakovaným mikroinfarkt m, které p sobí mozkové posti ení. Nemoc se projevuje skokovým pr b hem (28). Tento typ je nej ast j í mezi rokem ivota. V po átcích nemoci bývá vy í drá divost, labilita, poruchy pozornosti, bolesti hlavy, vy í unavitelnost. Intelekt a osobnost nebývá zpo átku posti en. Postupn se p idávají p íznaky deprese a zmatenosti. P i rozvinuté nemoci je prognóza nep íznivá. Nemocní p e ívají 4-6 let, nebo p í inou nemoci bývá velmi asto dal í CMP (63). Dal ím typem je podkorová vaskulární demence (tzv. Binswangerova choroba). Má chronický, progresivní pr b h a vyskytuje se p i hypertenzi. P í inou jsou mikroinfarkty v bílé hmot hemisfér mozku. Vyskytuje se ji v preseniu. Hlavními p íznaky je porucha emotivity, výrazné naru ení iniciativy a spontánnosti. Nemocný je neaktivní, má zpomalenou a monotónní e, my lení a psychomotoriku. Pam a intelekt je na za átku mén po kozen. Mezi neurologické p íznaky pat í porucha stání, ch ze a ovládání sv ra, parkinsonský syndrom (63). 35

36 T etím typem vaskulární demence je demence p i rozsáhlé cévní mozkové p íhod. Vznik je náhlý po cévní p íhod. Typické jsou neurologické p íznaky. Prognóza je nejistá, nebo je zde vysoké riziko dal ích CMP. D le itá je lé ba i dal ích onemocn ní, jako je hypertenze, diabetu a dal ích. V echny tyto typy se mohou vzájemn kombinovat (63). U pacient s rizikem vzniku vaskulární demence se preventivn doporu uje sní it rizikové faktory. V praxi to znamená absolvovat kontroly krevního tlaku, p estat kou it, upravit t lesnou hmotnost, lé ba p idru ených onemocn ní a dal í. Je nutné zamezit opakování dal ích cévních mozkových p íhod. Nasazuje se antiagrega ní, pop ípad antikoagula ní lé ba. D le ité jsou i dal í dopl kové lé ebné postupy, podpora a spolupráce s rodinou, rehabilita ní pé e a resocializace (50) Demence s Lewyho t lísky Dal í astou degenerativní demencí s p ibli nou etností % je demence s Lewyho t lísky (28). Je zapot ebí odli it demenci s Lewyho t lísky p edev ím od Alzheimerovy nemoci a od demence p i Parkinsonov chorob. Jedná se o rychle progredující onemocn ní, které se projevuje ast ji u mu (64). Pro diagnostiku tohoto typu demence je nutná p ítomnost alespo jednoho z projev, jako je extrapyramidový syndrom, zrakové halucinace a výrazn kolísavý pr b h. Mohou se objevovat i dal í projevy, kterými jsou opakované pády, závrat, p echodné poruchy v domí, poruchy spánku atd. astá je apatie, poruchy nálady a deprese. Pam je posti ena obdobným zp sobem jako u Alzheimerovy nemoci. Je zde porucha v típivosti a výbavnosti, obtí e s krátkodobou pam tí a se soust ed ním. D le itým diagnostickým p íznakem bývá kolísavý výkon p i kontrolních vy et eních. Lé ba je zam ena p edev ím na symptomatickou lé bu (28). 36

37 Frontotemporální demence Nej ast j í formou této demence je Pickova nemoc. Jedná se o nesourodou skupinu onemocn ní, která vede k posti ení temporálních a frontálních lalok mozku. Nemoc se objevuje ji v letech a je pro ni typická výrazná zm na osobnosti, sociálního chování a porucha e i. Krom p íznak demence se vyskytují i dal í projevy, jako poruchy chování (ztráta sociálního pov domí, mentální rigidita, stereotypní chování), afektivní p íznaky (deprese, úzkost, emo ní oplo t lost), ztráta náhledu, poruchy e i a n které t lesné poruchy (inkontinence, ztuhlost, t es) (63). Za átek nemoci je pomalý a postupn se rozvíjí. Pam je vcelku zachována (narozdíl od Alzheimerovy nemoci), bývá posti ena pouze výbavnost (28) Mírná kognitivní porucha Jedná se o pom rn nov definované onemocn ní nazývané mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment MCI). Je charakterizováno posti ením alespo jedné ze slo ek kognice, kdy je t nedochází k naru ení aktivit b ného ivota a sob sta nosti a nejedná se tedy o demenci. Velmi asto bývá po kozena recentní pam (28). Na lehkou poruchu pam ti si m e st ovat jak nemocný, tak i jeho okolí. Celková úrove kognitivních schopností je zachována. N kte í auto i uvád jí, e p ibli n 15 % pacient posti ených MCI ka doro n p echází do Alzheimerovy nemoci a b hem 6 let tam p ejde a 80 % nemocných (67). Rizikovými faktory vzniku nemoci jsou multiinfarktové zm ny, atrofie, deprese atd. MCI je pova ována za prodromální stádium Alzheimerovy nemoci, kterou lze takto identifikovat d íve ne dojde do stádia demence. Diagnostika se d lá pomocí neuropsychologického vy et ení. Také jsou p ijímána tzv. Petersenova kritéria, kdy si pacienti st ují na svoji pam, ta je i objektivn naru ena, av ak ostatní kognitivní funkce i známky demence nejsou p ítomny a není naru ena sob sta nost. Test MMSE je na toto onemocn ní málo senzitivní. Vhodnými testy je nap íklad tzv. Adenbrookský kognitivní test (ACE-R), 37

38 Wechslerova pam ová kála, test ADL pro vy et ení základních v edních inností a dal í testy a vy et ení (28) Lé ba demence A koliv je pokrok medicíny zna ný, není v sou asné dob známa kauzální lé ba demence. Dosahuje se v ak výrazných lé ebných úsp ch ve zpomalování progrese Alzheimerovy nemoci. Je d le ité v asné nasazení vhodné lé by. Pacienti jsou velmi asto diagnostikováni a v pozdním stádiu, kdy ji pot ebují komplexní institucializovanou pé i (39). Velkou roli tedy hrají prakti tí léka i, kte í p icházejí do kontaktu s pacienty s kognitivní poruchou jako první. Pokud léka rozpozná u nemocného demenci, m e jej v as odeslat na specializované pracovi t, kde je zahájena v asná a komplexní lé ba na zpomalení pr b hu nemoci. Neodmyslitelnou sou ástí pé e o lidi s demencí je i sociální pé e a podpora pe ovatel. Do této oblasti se velmi intenzivn zapojuje eská alzheimerovská spole nost ( ALS) (28). Demence postihuje pom rn vysoké procento star ích osob. N které studie ukazují, e lidé s vy ím vzd láním, kognitivn náro ným zam stnáním a lidé zapojení do v estranných kognitivních aktivit mají tém o polovinu ni í riziko demence oproti lidem s ni ími úrovn mi v t chto oblastech (72). V po áte ním období nemoci je cílem zahájit co nejd íve lé bu a zlep it i zachovat stávající kognitivní deficit. V pokro ilej ím stádiu je cílem lé by zpomalení progrese nemoci, prevence behaviorálních p íznak, a také udr ení nemocného co nejdéle sob sta ného. V kone ném stádiu nemoci je d raz kladen na paliativní postupy, o et ovatelskou pé i a pe ovatelskou slu bu (77). Lé ba musí být v dy komplexní a zahrnovat i úpravu ivotosprávy, kompenzaci t lesných potí í, dostatek vitamín, tekutin a rehabilitaci (52). U lov ka s demencí je lé ena naru ená kognitivní funkce, schopnost a dovednost cílev dom plánovat, emo ní kreativita, jednání, chování a zm ny osobnosti pacienta, ím se zlep uje kvalita ivota nemocného i pe ujících. V dne ní dob pat í mezi hlavní cíle lé by stabilizace nemocného, oddálení progrese a oddálení p echodu nemoci do t ích stádií. 38

39 Tímto se prodlu uje doba sob sta nosti a funk ních schopností nemocného a sni uje se tak pot eba a náro nost pe ovatelské pé e a nutnost hospitalizace. Lé ba demencí v sob zahrnuje behaviorální a farmakogenní kroky (63) Farmakologická lé ba Farmakologickou lé bu lze rozd lit na kognitivní farmakoterapii, která ovliv uje p edev ím naru ené poznávací funkce a nekognitivní farmakoterapii, která ovliv uje p idru ené poruchy nálady, afekt, chování a spánku (38). Jeliko není p í ina Alzheimerovy nemoci doposud zcela známá, nelze lé it kauzáln, ale pouze symptomaticky (67). U Alzheimerovy nemoci se velmi asto indikují inhibitory acetylcholinesteráz a parciální inhibitory tzv. NMDA ionotropních receptor excita ních aminokyselin (39). Inhibitory cholinesteráz jsou schopny obnovovat v mozku pot ebnou rovnováhu koncentrace acetylcholinu. Ta p i Alzheimerov nemoci klesá z d vodu úbytku neuron. Acetylcholin je p ena e nervových signál (neurotransmiter), který se podílí p edev ím na pam ových schopnostech. Tyto léky mají schopnost zmír ovat p íznaky nemoci, pomáhají co nejdéle zachovávat kognitivní funkce, ím chrání sob sta nost nemocného a zlep ují tak kvalitu jeho ivota (25). V sou asné dob se pou ívají t i druhy inhibitor acetylcholinesteráz. Jedná se o Donepezil, Rivastigmin a Galantamin. Inhibitory acetylcholinesteráz jsou ur eny pro lé bu lehkých a st edn t kých stádií nemoci (39). Blokátory tzv. NMDA receptor se pou ívají p i lé b st edních a t kých stádií Alzheimerovy nemoci. Pou ívá se lék zvaný Memantin (67). Léky se pou ívají i pro zlep ení kognitivních funkcí u demencí (není to v ak podlo eno d kazy). Jedná se nap íklad o nootropní farmaka, extrakty z ginkgo biloba, tzv. vychytáva e volných kyslíkových radikál. P i lé b vaskulární demence se pou ívají antiagrega ní p ípravky, vazoaktivní látky, extractum ginkgo biloba (39). Farmakologicky se mohou lé it i dal í p idru ené p íznaky, jako jsou neklid, deprese, úzkost, poruchy spánku, a jiné (39). Jedná se o lé bu nekognitivních funkcí. 39

40 Pou ívají se nap íklad antipsychotika, antidepresiva, neuroleptika, anxiolytika, hypnotika. (67). Vaskulární demenci, jestli e je diagnostikována v asných stádiích, lze lé it kauzáln, kdy se lé ba zam uje na p í inu nemoci. Jedná se p edev ím o antiagrega ní lé bu a dále lé bu dal ích vaskulárních rizikových faktor (hypertenze, diabetes mellitus, atd.). P i symptomatické lé b vaskulární demence se podávají inhibitory cholinesteráz a mamantin. Tyto léky oddalují postu kognitivního deficitu a pozitivn p sobí na behaviorální a psychologické p íznaky demence (67) Nefarmakologická lé ba P i lé b je d le ité, aby nemocný m l pravidelný re im, dobré rodinné zázemí, co nejdéle setrval v domácím prost edí a m l p im enou aktivitu b hem dne (23). Aktivita, a ji v domácím prost edí i v instituci, má p irozeným zp sobem navazovat na to, co bylo p eru eno nap íklad nemocí. Prost edí má být co nejp irozen j í, má vyvolávat p íjemné vzpomínky a nenásilným zp sobem vzbuzovat pot ebu aktivity (32). Cílem behaviorální nefarmakologické lé by by m lo být zachování i zlep ení úrovn jednotlivých dovedností (jemná a hrubá motorika, sob sta nost, kognitivní funkce), dále smysluplné napln ní volného asu, ovlivn ní behaviorálních a psychologických p íznak nemoci a aktivit denního ivota a v neposlední ad i zlep ování komunikace nemocného s rodinou a pe ujícími (verbální i neverbální) (63). Do nefarmakologické terapie se adí také tzv. aktiva ní terapie, do které pat í kondi ní ergoterapie, pet-terapie, reminiscen ní terapie, muzikoterapie, tane ní terapie, kognitivní rehabilitace a kinezioterapie (23). Ergoterapie Ergoterapie (lé ba prací) znamená lé bu smysluplnou inností. Je jednou z d le itých sou ástí rehabilitace. Prost ednictvím smysluplného zam stnávání usiluje o zachování a vyu ívání schopností jedince, pot ebných pro zvládání b ných denních, 40

41 pracovních, zájmových a rekrea ních inností (35). V geriatrii je úsilím ergoterapie zachovat, obnovit i zlep it sob sta nost, pop ípad zlep it kvalitu a d stojnost ivota seniora s t kým zdravotním posti ením (45). N kte í auto i rozli ují ty i hlavní oblasti ergoterapie. Sem pat í kondi ní ergoterapie (usiluje o psychickou rovnováhu nemocného), ergoterapie cílená na posti enou oblast (p esné, cílené a dávkované pohyby), dále ergoterapie zam ená na pracovní za len ní (pomocí ergodiagnostiky, sledování pracovního za len ní klienta) a ergoterapie zam ená na výchovu k sob sta nosti (zvládání b ných inností ka dodenního ivota) (33). Cílem kondi ní ergoterapie je smysluplná innost lov ka, ale také vnímání vlastní d le itosti a sounále itosti, vypln ní volného asu a dále p sobí jako prevence deprese i úzkosti. lov k s demencí takto udr uje i dokonce rozvíjí své stávající schopnosti. Je zde velmi d le itá správná motivace. Do této terapie pat í nap íklad výtvarné i textilní techniky, práce s papírem, nácvik jemné motoriky atd. (23). Pet-terapie Pet-terapie znamená asistovanou psychoterapii pomocí zví ecích milá k. Má pozitivní vliv na psychiku osob s demencí, nebo sni uje deprese a úzkost, stimuluje spole enské chování a zlep uje komunikaci. Má v ak vliv i na fyziologické funkce lov ka, kdy mírn klesá krevní tlak a zpomaluje se srde ní innost (23). Zví e je u osob s demencí vynikajícím prost edkem ke komunikaci, a to jak mezi nemocným a zví etem, tak i mezi pacienty navzájem. Kladn p sobí i na sebev domí nemocného, kdy se m e podílet na pé i o zví e. Velký význam mají také u nemocných v terminálním stádiu, tedy kdy jsou ji upoutáni na l ko. Lé ebné programy se zví aty lze provád t dv ma zp soby. Prvním z nich je chování zví at p ímo v za ízeních. Druhým zp sobem je pravidelné docházení dobrovolník se zví aty (26). Reminiscen ní terapie Terapie spo ívá v systematickém lé ebném vyu ití b né ka dodenní lidské innosti, kterou je vzpomínání. M e se pou ívat individuáln i ve skupinách a jejím cílem je zklidn ní a zorientování klient (30). Jedná se obvykle o rozhovor 41

42 terapeuta s daným lov kem ( i skupinou osob) o jeho dosavadním ivot a d ív j ích aktivitách, o pro itých událostech a získaných zku enostech. asto se p i terapii vyu ívají vhodné podn ty, jako jsou staré fotografie, p edm ty a pom cky pou ívané d íve v domácnosti (31). Vychází z toho, e i p i demenci z stává dlouhodobá pam zachována. Sou ástí této terapie je vyhledávání nejvhodn j ího zp sobu komunikace s nemocným (23). Muzikoterapie Muzikoterapie znamená lé ba pomocí hudby, respektive pomocí aktivit spojených s hudbou a zp vem. Vyu ívá hudby, rytmu, zvuk, tónu a zp vu, asto v návaznosti na pohyb i výtvarnou tvorbu. Muzikoterapie pou ívá verbální prost edky, jako je nap. zp v, rytmizace slov, výk iky, epot, tak i neverbální prost edky (nap. hudba, rytmus, zvuky). Zp v a práce s dechem má velký vliv na dal í t lesné a psychické procesy. Hudba je také prost edkem vzájemné komunikace a vyjad ování vnit ních pocit lov ka (21). Muzikoterapie je také mezilidský proces, který vyu ívá hudby a hudebních aktivit k uspokojení fyzických, psychických, sociálních a spirituálních pot eb lov ka (80). U lidí s demencí se pou ívá bu prosté zpívání písní za doprovodu hudebního nástroje ( i bez n j), nebo jde pouze o poslech hudby (23). Tane ní terapie Tane ní terapie je psychoterapeutické vyu ití pohybu. Má p sobit na zlep ení emo ní, kognitivní, sociální a fyzické integrace lov ka. Estetická stránka pohybu zde není d le itá. Zd raz uje se zde schopnost neverbální komunikace, zlep ení emotivity, koordinace pohybu, rovnováhy a dále vytvá í prost edí pro komunikaci ve skupin (23). U nemocných se syndromem demence je nejvhodn j í, kdy terapie probíhá v kruhu. Mají tak mo nost vzájemného pozorování i sledování a napodobování terapeuta, který je té sou ástí kruhu. Kruh napomáhá p ekonávat bariéry a dodává v em pocit jistoty (26). 42

43 Kognitivní rehabilitace Kognitivní rehabilitace znamená obnovování i udr ování poru ených poznávacích funkcí a posilování t ch funkcí, které z staly zachovány. Je ur ena p edev ím klient m po cévních mozkových p íhodách a p i syndromu demence (32). U osob s psychickými poruchami pomáhá stabilizovat a obnovovat deficity (jako nap íklad oslabení v típivosti, zapomn tlivost, patné nalézání slovních pojm, ubývání koncentrace) nebo alespo zlep it kvalitu ivota nemocného lov ka posilováním jeho sebehodnocení a sociálních kontakt (19). U nemocných s demencí je posti ena p edev ím krátkodobá pam, dlouhodobá z stává déle zachována. Proto se u klient s mírnou demencí pou ívají cvi ení procvi ující krátkodobou pam, zatímco u klient s pokro ilej í demencí se pou ívají cvi ení na dlouhodobou pam (p. dopl ování p ísloví, íkanek) (26). Do kognitivní rehabilitace pat í nap íklad e ení r zných skláda ek, k í ovek, t íd ní geometrických tvar, procvi ování prostorové orientace, rozvíjení slovní zásoby, popis obrázk, poznávání p edm t podle hmatu, pohybové aktivity, relaxa ní techniky atd. (32). Trénink by se m l odehrávat v malé skupin osob a m l by být provád n formou hry. Do této terapie m eme za adit i nácvik orientace v realit (23). Kinezioterapie Kinezioterapie je podp rnou lé ebnou metodou. Vyu ívá aktivn provád ný pohyb mimopracovní povahy. B hem procesu terapeut pomáhá klientovi k úpln j ímu sebepoznání a poznání vlastních mo ností tak, aby je mohl vyu ít ke kvalitn j ímu zp sobu ivota. Zd raz uje neverbální prvky a postupn tak vyvolává pot ebu komunikace (26). Jedná se o cílené p sobení pohybu na psychiku nemocného, jeho du evní procesy, funkce, stavy a osobnost. Jedná se o pohybový program, který vyu ívá prvk t lesných cvi ení, sport a pohybových her. Sna í se zmírnit, odstranit nebo alespo ovlivnit psychické a psychosomatické obtí e i jejich p í iny. Vyu ívá se zde nap íklad gymnastická, relaxa ní, dechová a manipula ní cvi ení (23). P ispívá k udr ení svalové síly a stability, ale také je dobrou prevencí problémového chování. 43

44 Jednotlivá cvi ení musí odpovídat mo nostem nemocných a jsou v dy komentována i slovním doprovodem (38). Orientace v realit Jedná se o individuální i skupinové intervence (p ibli n 3-5 lidí), asi 5x týdn, kdy jedno sezení trvá p l hodiny a hodinu. Zji uje se stupe orientovanosti pacient, hrají se r zné hry zam stnávající kognitivní funkce, d raz je kladen na zapojení v ech smysl, vyu ívají se p edm ty, o který pozd ji diskutují atd. Sou ástí je komplexní p ístup k nemocnému. M eme sem za adit i názorná i barevná ozna ení r zných prostor a jednotlivých místností, viditelným rozmíst ní tzv. nápov d, jako je dne ní datum, velký hodinový ciferník (27). Arteterapie Arteterapie vyu ívá výtvarného projevu jako hlavního prost edku poznání, ovlivn ní lidské psychiky a mezilidských vztah. N kdy bývá p i azována k psychoterapii a jejím jednotlivým sm r m, jindy je pojímána jako samostatný obor. Obvykle se rozli ují dva základní proudy. Prvním proudem je terapie um ním, kde se klade d raz na samotný lé ebný potenciál tv r í innosti. Druhým proudem je artpsychoterapie, kde výtvory a pro itky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány (12). Arteterapie pou ívá nap íklad kresbu, malbu, ale také výtvarné práce s jinými materiály, jako je keramická hlína, d evo, kámen, kov, i plasty. Vedle procvi ování jemné motoriky a koordinace zraku s pohybem, má tato metoda také velký psychologický ú inek, jako emo ní lad ní, estetické vnímání, sebereflexe, projekce (33) Komunikace s lov kem s demencí Komunikace je d le itou podmínkou pro úsp né za le ování lov ka do svého sociálního prost edí. Díky ní jsme schopni p edávat a p ijímat r zná sd lení. 44

45 Tato schopnost je u lov ka s demencí výrazn po kozena, ím za ne být osamocen a izolován od okolí. I v pokro ilém stádiu demence je zapot ebí neustále hledat jiné formy komunikace. Jedná se nap íklad o jednoduchou verbální i neverbální komunikaci, gesta a chování (26). V lehkém stádiu demence se sna íme nemocnému sd lovat skute nosti, abychom jej vrátili zp t do reality. Cílem je pomoci mu uchovat si základní informace o sob samém, o okolním prost edí a o blízkých lidech. Velmi vhodné je vyu ívání nápis s obrázky, barevn odli ené dve e, r zné nást nky, kde je uveden den, m síc, ro ní období, po así a dal í aktuální události. P i jakékoliv innosti se neustále sna íme nenásilnou formou p ipomínat realitu. Tímto p ístupem m eme zpomalit p íznaky nemoci (46). Je nezbytné vytvo it vhodné podmínky pro komunikaci, tedy omezit i odstranit zbyte né zdroje hluku, respektovat momentální aktivitu klienta, udr ovat o ní kontakt, asto oslovovat jménem i p íjmením. Je vhodn j í pou ívat krátké jednoduché v ty, které se zam ují v dy na jedno téma. Také m eme vyu ívat nonverbální prost edky, jako je jemný dotyk, dr ení za ruku i p edvedení pohybu. P i rozhovoru je nutné nepospíchat, nechávat nemocnému dostatek asu. Nemocnému nevyvracíme jeho tvrzení, i kdy jsou chybná a nekritizujeme ho. Naopak je zapot ebí posilovat jeho sebeúctu a sebed v ru (26). lov ku v pokro ilé demenci nikdy nevyvracíme jeho pro itky i vzpomínky. Naopak potvrzujeme jeho vnit ní sv t a vedeme s ním tyto jeho rozhovory (46). Desatero komunikace s pacienty se syndromem demence: 1. P i komunikaci omezujeme ru ivé a rozptylující vlivy (p. rozhlas), ujistíme se, e nemocný dob e sly í, pop ípad má správn nastaveny kompenza ní pom cky a e netrpí komunika ní poruchou (nap. afázií). 2. Nemocného povzbuzujeme vlídným zájmem, usilujeme o klidné chování a pozitivní výraz, omezujeme prudké pohyby a p echázení a z stáváme v zorném poli nemocného. 3. Mluvíme srozumiteln, pomalu a v krátkých v tách. 45

46 4. V hovoru se vyhýbáme odborným výraz m, argonu, dále frázím i ironicky mín ným protimluv m. Pou íváme výrazy známé a p im ené. Pou íváme p ímá pojmenování, vyhýbáme se zájmen m a pokud to jde, tak na p edm ty, osoby, ásti t la, o nich hovo íme, ukazujeme. V p ípad, e nemocný n co správn nepochopil, pou ijeme jinou formulaci a neopakujeme stejná slova. 5. Aktivn navazujeme a udr ujeme o ní kontakt a pr b n ov ujeme, zda pacient na im informacím správn porozum l. D le ité údaje pí eme je t navíc na papír. Pro získání pozornosti, pop ípad pro zklidn ní, pou íváme dotek. 6. Vyu íváme neverbální komunikaci, mimiku, dotek a tyto projevy sledujeme a umo ujeme i u pacienta. Jsme vnímaví k projev m úzkosti, strachu, deprese a bolesti. 7. Dáme jasn najevo, kdy odcházíme, a zopakujeme, zda jen na chvíli, nebo zda konzultace skon ila. 8. Pacienta nepodce ujeme, komunikaci neomezujeme, ale p izp sobujeme ji jeho schopnostem. Pe liv jej informujeme o povaze a d vodu vy et ení ( i lé ebného výkonu), kterému se má podrobit. B hem výkonu s ním komunikujeme, uklid ujeme jej a celý postup komentujeme. 9. Aktivn chráníme d stojnost nemocného, posilujeme jeho autonomii a mo nost rozhodovat o sob, bráníme jeho poni ování, nehovo íme o n m, jako by nevnímal a respektujeme lidský stud. 10. P i komunikaci posilujeme orientaci nemocného osobou, místem a asem, oslovujeme jej d stojn jménem nebo tak, jak si sám p eje i vy aduje. Jeho jistotu posilujeme umo n ním kontaktu s blízkou osobou na kterou je zvyklý nebo závislý (umo ujeme ú ast této osoby p i vy et ení) (41). 1.5 Ambulance pro poruchy pam ti Mnoho lidí p ichází k léka i s tím, e jim zhor ující se pam zt uje jejich ka dodenní ivot. I proto n která v decká pracovi t nebo nemocnice zakládají centra pro poruchy pam ti (53). Pé e o pacienty s poruchou kognitivních funkcí 46

47 je v kompetenci neurologa, psychiatra, geriatra i praktického léka e. V poslední dob p ibývají u nás i v zahrani í poradny pro poruchy pam ti, kognitivní centra, ale i sociální za ízení zabývající se pé í o tuto skupinu osob (28). Ve Vinohradské nemocnici v Praze se nachází první specializované pracovi t v R Ambulance pro poruchy pam ti. Za ízení není v kov omezené. Slou í ambulantním nemocným z Prahy a blízkého okolí s nevratnými poruchami pam ti a dal ími doprovodnými p íznaky. D vodem náv t vy bývá negativn pro ívaná zapomn tlivost a porucha pam ti, která m e být spojena s poruchou e i, osobnostními zm nami a poruchou orientace. Pacient by m l mít doporu ení svého praktického léka e, ale m e p ijít i z vlastní v le nebo z podn tu rodiny. Interdisciplinární tým, který je tvo en psychiatrem, neurologem, internistou, gynekologem, psychologem i dal ím odborníkem, se sna í pomáhat nejen samotným nemocným, ale i rodinným p íslu ník m i pe ovatel m nemocného. Cílem tohoto za ízení je prodlou ení aktivního období ivota bez záva n j ího posti ení centrálního nervového systému. Sna í se oddálit demenci a její projevy, zachytit a lé it organické psychosyndromy, ale také se sna í zjistit, co se skrývá pod subjektivn a objektivn vnímaným zapomínáním (73). 1.6 eská alzheimerovská spole nost eská alzheimerovská spole nost ( ALS) vznikla v roce 1996 a jako ob anské sdru ení byla zaregistrována v únoru Vznikla na základ setkávání a spolupráce profesionál v oboru gerontologie, je se zabývali problematikou osob posti ených demencí. Postupn se leny ALS stávali i rodinný p íslu níci a pe ovatelé osob posti ených demencí. V sou asné dob je ALS respektovaným lenem významných mezinárodních organizací, jako je Alzheimer Europe a Alzheimer Disease Intrnational. Cílem ALS je podporovat pacienty posti ené syndromem demence a jejich rodiny (9). Sídlo ALS je v budov Gerontocentra v im nkov ulici 1600 v Praze 8 Kobylisích (9). 47

48 1.6.1 Projekt Dny pam ti eská alzheimerovská spole nost zahájila v ervnu 2008 projekt s názvem Dny pam ti, je je zam en na v asnou diagnózu Alzheimerovy choroby i jiných typ demence. Projekt významn podpo ili partne i, kterými jsou spole nost Pfizer a Beaufour Ipsen Pharma (55). Akciová spole nost Pfizer je celosv tov nejv t í farmaceutickou firmou, která objevuje, vyvíjí, vyrábí a prodává pi kové léky na p edpis pro humánní a veterinární ú ely a mnoho celosv tov známých spot ebních produkt. Krom samotné distribuce lé iv se spole nost také zabývá kolením odborné ve ejnosti a ve spolupráci s nemocni ními za ízeními se podílí na klinických studiích lék. K hlavním kategoriím lék, na n se spole nost v eské republice zam uje, jsou léky z oblasti kardiovaskulární medicíny, léky pro sní ení hladiny cholesterolu, léky pro poruchy centrální nervové soustavy, antibiotika a léky na poruchu erekce (62). Spole nost Ipsen je celosv tov p sobící originální francouzská farmaceutická spole nost. Zam uje se na výzkum a vývoj nových lék v oblasti endokrinologie, onkologie a neuromuskulárních onemocn ní (5). Projekt Dny pam ti má dva hlavní cíle. Prvním cílem je v asný záchyt Alzheimerovy choroby nebo jiných typ demence. Ú elem je ur it správnou diagnózu a zajistit adekvátní lé bu osobám trpícím Alzheimerovou chorobou. Proto jsou osoby s pozitivním výsledkem odesíláni k odborník m, jako jsou neurologové, psychiat i a geriat i. Do projektu je z celé republiky zapojeno více ne 220 takovýchto specialist. Druhým cílem projektu je sb r dat. Výsledky vy et ení jsou archivovány a pr b n hodnoceny. Projekt je d le itým zdrojem dat v oblasti gerontologie (55). Projekt Dny pam ti byl zahájen na 23 místech eské republiky, p i em jsou zastoupeny v echny kraje. V t inou je to na místech, která pat í mezi kontaktní místa eské alzheimerovské spole nosti. Jsou to za ízení, a ji sociální nebo zdravotní, která poskytují slu by pro osoby s demencí. Vy et ování provádí d kladn za kolení spolupracovníci ALS (zdravotní sestry, sociální pracovníci). V ichni administráto i (vy et ující) jsou zku ení v práci s lidmi s demencí (55). 48

49 V rámci projektu se vy et uje nejen pam, ale zahrnuje také kompletní vy et ení, zhodnocení funk ního stavu a zhodnocení probíhajících zm n u klienta. Pou ívají se tedy i dal í testy, které se dají ozna it jako baterie test, kam pat í: a) Addenbrookský kognitivní test (Addenbrooke s Cognitive Examination Revised ACE-R) (viz. p íloha. 1), který v sob zahrnuje test Mini Mental State Examination (MMSE). b) Osobní dotazník, ve kterém jsou informace o vy et ovaném, osobní anamnéza atd. a popisuje i obtí e, které vedly klienta k zapojení se do projektu Dny pam ti. c) Dotazník funk ního stavu (Functional Activities Questionnaire FAQ-CZ), který má subjektivní a objektivní variantu (tu vypl uje doprovod vy et ovaného). d) Dotazník zm ny schopností lov ka proti minulosti (Dementia Screening Interview AD8-CZ). Ten má také subjektivní a objektivní variantu. e) Dotazník k posouzení nálady u senior, neboli geriatrická kála deprese (viz. p íloha. 2) (55). Hlavním testem p i vy et ování je Addenbrookský kognitivní test. Ten obsahuje 18 otázek, které se zam ují na r zné slo ky pam ti (nap. pozornost a orientace, zrakové a prostorové schopnosti.). V p ípad, e vy et ovanou osobu doprovází n kdo z blízkých, jsou pro n j p ipraveny dotazníky v objektivní verzi. Získáme tak velmi cenné informace jak z pohledu vy et ovaného klienta, tak i z pohledu jeho okolí. Vy et ení v kontaktním centru trvá p ibli n jednu hodinu a je poskytováno zcela bezplatn (48). Na základ výsledk Addenbrookského kognitivního testu jsou klienti odesláni ke specialistovi a to v p ípad, e v testu dosáhli 85 nebo mén bod. V prvním roce vy et ování byla hranice bod stanovena na 90 bod. Tato hranice se v ak ukázala jako p íli p ísná, a proto byla sní ena na ji zmín ných 85 bod. Klient m, kte í dosáhli bod, je doporu ena kontrolní náv t va v kontaktním míst za 3-6 m síc (55). 49

50 Z výsledk test je mo né zjistit, jestli testovaný klient má záva né problémy s pam tí a zda je p ítomna n jaká nemoc. V p ípad nálezu takového problému je zapot ebí, aby klient podstoupil je t odborné vy et ení u neurologa i psychiatra. Ten se pomocí dal ích test pokusí zjistit p í inu poruchy pam ti a následn zahájí vhodnou lé bu (10). Od ervna 2008 p ibli n do íjna 2009 bylo vy et eno p es osob. Více ne 40% z t chto osob bylo odesláno ke specialistovi. V období erven a prosinec 2008 bylo vy et eno celkem osob, z nich u 448 (43% vy et ovaných) byla doporu ena náv t va specialisty. V období leden a srpen 2009 bylo vy et eno 986 osob, z nich 376 (38% vy et ovaných) bylo odesláno ke specialistovi. Mezi odeslanými klienty jsou nejen osoby s podez ením na demenci, ale také ti, kte í m li vysoké skóre v geriatrické kále deprese. Deprese ve stá í pat í mezi velmi astý a záva ný p íznak. Zachycení osob s depresí se stalo neplánovaným, av ak pozitivním výsledkem projektu (55) Kontaktní místo v eských Bud jovicích ALS v sou asné dob spolupracuje se za ízeními (kontaktními místy ALS) ve v ech krajích R. Kontaktní místa fungují jak p i institucích sociálních, tak i zdravotních, státních i nestátních. Tyto místa mají jedno spole né. Mají schopnost a ochotu poskytovat r znorodé slu by klient m se syndromem demence, je mají speciální pot eby a nároky. V echna kontaktní místa poskytují informace o Alzheimerov nemoci a o pé i o lov ka s touto nemocí. N která místa mají mo nost nabídnout setkávání se na svépomocných skupinách rodinných pe ovatel, pop ípad respitní pé i v domácnosti (11). Jedno z kontaktních míst ALS je i v eských Bud jovicích, p esn ji e eno na Jiho eské univerzit v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakult, Ústavu sociální práce Univerzitní centrum pro seniory PATUP. V roce 2001 vzniklo Univerzitní centrum pro seniory PATUP na Zdravotn sociální fakult JU jako nedílná sou ást Ústavu sociální práce. 50

51 Název PATUP je vytvo en od po áte ních písmen hlavních inností a aktivit probíhajících v centru: - P ozna uje Parkinsonovu chorobu; - A ozna uje Alzheimerovu chorobu. Centrum PATUP je od roku 2003 kontaktním místem eské alzheimerovské spole nosti. Centrum zde poskytuje poradenskou linku ohledn demencí, poradenství a konzultace pro seniory i rodinné pe ovatele, dále odleh ující slu by pro rodiny pe ující o osoby s demencí a poradenství v oblasti komunikace. Také organizuje informa ní kampan a ve ejnou sbírku ohledn demence a Alzheimerovy choroby; - T ozna uje trénování pam ti; - U ozna uje koncept úsp ného stárnutí; - P ozna uje pe ovatelskou slu bu, která probíhá v domácím prost edí senior (60). Univerzitní centrum pro seniory PATUP p ispívá ke zvy ování kvality ivota senior, kte í ijí jak v domácnosti, tak i v ústavní pé i. Pomáhá ulevit rodinným pe ovatel m, je se starají o osoby s demencí v rodinném prost edí. Cílovou skupinu centra tvo í senio i, lai tí a profesionální pe ovatelé, klienti s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Centrum zaji uje poradenskou linku, osobní konzultace, poradenství, ve ejnou sbírku a informa ní kampa ohledn demence a Alzheimerovy choroby, trénování pam ti, reminiscen ní terapie, tvo ivé aktivity pro seniory, odborné konzultace pro profesionální i laické pe ovatele (videotrénink interakcí), dobrovolnou innost student (dobrovolník ), a také p edná kovou innost. V echny innosti a aktivity jsou nabízeny zcela zdarma (83). Garantem programu je Mgr. Lenka Motlová. Dále Bc. Kate ina Kosová je koordinátorka pro trénování pam ti a zárove provádí testování pam ti v rámci projektu Dny pam ti. Sídlo Univerzitního centra pro seniory PATUP je v ulici Emy Destinové 46 v eských Bud jovicích (83). 51

52 2. CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY 2.1 Cíl práce Cílem teoretické ásti práce je popsat stárnutí a stá í, pam ve stá í, ambulance pro poruchy pam ti, problematiku poruch pam ti ve stá í se zam ením na p í iny, diagnostiku, lé bu a prevenci. Prvním cílem praktické ásti práce je zjistit, z jakých d vod se klienti v oblasti poruch pam ti obracejí na kontaktní místo ALS Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i ZSF JU. Druhým cílem praktické ásti práce je porovnat zku enosti pracovník z kontaktních míst ALS, zapojených do Projektu na podporu v asného záchytu poruch pam ti Dny pam ti, v oblasti testování pam ti. Pro spln ní stanovených cíl práce byla vyu ita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvalitativního výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Z jakých d vod se klienti, v rámci projektu Dny pam ti, obracejí na kontaktní místo ALS v eských Bud jovicích za ú elem testování pam ti? Dále byly stanoveny dv díl í výzkumné otázky: a) Kde získávají klienti informace o projektu Dny pam ti? b) Jaké potí e s pam tí klienti mají? Pro kvantitativní výzkum byla stanovena hypotéza. 2.2 Hypotéza Dny pam ti. Pracovníci kontaktních míst ALS mají pozitivní zku enosti s projektem 52

53 2.3 Operacionalizace pojm ALS ALS, neboli eská alzheimerovská spole nost, je ob anské sdru ení, jeho cílem je podporovat pacienty posti ené syndromem demence a jejich rodiny. Tato spole nost zahájila v ervnu 2008 projekt s názvem Dny pam ti (blí e viz. kapitola 1.6 teoretické ásti diplomové práce). Projekt Dny pam ti Jedná se o jeden z projekt eské alzheimerovské spole nosti. Projekt Dny pam ti je zam en na podporu v asného záchytu poruch pam ti. Má dva hlavní cíle. Prvním cílem je v asný záchyt Alzheimerovy choroby nebo jiných typ demence. Osoby s pozitivním výsledkem test jsou odesíláni k odborník m. Druhým cílem projektu je sb r dat (blí e viz. kapitola teoretické ásti diplomové práce). Kontaktní místa ALS Jsou to r zná za ízení (sociální, zdravotní, státní i nestátní), která spolupracují s eskou alzheimerovskou spole ností. Kontaktní místa se nacházejí ve v ech krajích R. Do projektu Dny pam ti je zapojeno 23 kontaktních míst, která d lají v rámci tohoto projektu vy et ení pam ti (blí e viz. kapitola teoretické ásti diplomové práce). Kontaktní místo ALS v eských Bud jovicích Tímto místem je Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakulta, Ústav sociální práce Univerzitním centru pro seniory PATUP (blí e viz. kapitola teoretické ásti diplomové práce). Klienti Klienty jsou my leni senio i, kte í se obrátili na Jiho eskou univerzitu v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakultu, Ústav sociální práce Univerzitní 53

54 centrum pro seniory PATUP, v rámci projektu Dny pam ti, za ú elem nechat si otestovat pam. Pracovníci Jedná se o pracovníky kontaktních míst ALS, kte í d lají testování pam ti v rámci projektu Dny pam ti. D vod V tomto p ípad nás zajímá d vod neboli p í ina, která vedla klienta k rozhodnutí, e si p i el nechat otestovat svoji pam v rámci projektu Dny pam ti. Zku enosti pracovník Jedná se o nabyté dovednosti a poznatky získané praxí, pozorováním, ale p edev ím vlastní zku eností. Zku enosti pracovník s projektem Dny pam ti jsou roz len ny do více oblastí. Jedná se o zku enosti pracovník s klienty, s testy, se samotným testováním, s projektem Dny pam ti a dále s organiza ním zaji t ním projektu. Pozitivní zku enosti V tomto výzkumu jsou pozitivní zku enosti my leny ve smyslu kladných zku eností. Znamená to tedy, e pracovníci kontaktních míst ALS mají k projektu Dny pam ti kladný vztah, staví se k n mu p ízniv a nemají k projektu výhrady. 54

55 3. METODIKA 3.1 Pou ité metody a techniky sb ru dat Data, pot ebná pro praktickou ást diplomové práce, byla získána kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu. U kvalitativního výzkumu se jednalo o metodu dotazování, techniku polo ízeného rozhovoru se seniory, kte í se obrátili na Zdravotn sociální fakultu JU, Ústav sociální práce Univerzitní centrum pro seniory PATUP, v rámci projektu Dny pam ti, za ú elem nechat si otestovat pam. V rámci kvantitativního výzkumu byla pou ita metoda dotazování, technika dotazníku pro pracovníky kontaktních míst eské alzheimerovské spole nosti (dále ji ALS) v rámci projektu Dny pam ti. Rozhovor znamená verbální kontakt mezi tazatelem a dotazovaným. Cílem rozhovoru je získat pot ebné informace prost ednictvím kladených otázek. Polostandardizovaný (polo ízený) rozhovor probíhá na základ hrubého seznamu otázek (3). Rozhovor je velmi pracná, asov náro ná a nákladná technika sb ru dat. Anonymita respondent je mén p esv d ivá. Na druhé stran v ak rozhovor klade men í nároky na iniciativu respondenta, je pro n t í vynechat n jaké odpov di. Úsp nost dokon ených rozhovor je mnohem vy í ne návratnost dotazník (15). Polo ízený rozhovor se seniory (viz. p íloha. 3), kte í si na ZSF JU - Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i li nechat otestovat svoji pam, byl rozd len do 5 hlavních okruh. První skupinu tvo ilo deset otázek týkajících se informací o Dnech pam ti, druhá skupina ty otázek byla zam ena na pam, t etí skupina obsahovala sedm identifika ních otázek, tvrtá skupina s osmi otázkami slou ila ke zji t ní zdravotního stavu a pátá skupina také s osmi otázkami byla zam ena na koní ky a aktivity respondent. Rozhovor celkem obsahoval 37 otázek, z nich 28 otázek bylo otev ených, 6 polootev ených a 3 uzav ené otázky. Rozhovory jsem jako tazatelka zaznamenávala do p edem p ipraveného záznamového archu. Vypln né záznamové archy mám ulo eny ve svém osobním archivu. 55

56 Dotazník je standardizovaný soubor otázek, které jsou p edem p ipraveny na ur itém formulá i (3). Pat í mezi vysoce efektivní techniku sb ru dat, která umo uje snadno získat informace od velkého mno ství jedinc. Nezabírá mnoho asu, má pom rn malé náklady a je zaji t na anonymita respondent. Negativní stránkou dotazníku mohou být vysoké nároky na ochotu respondenta odpovídat (snadn ji otázky p esko í i nezodpoví). Dal ím negativem je velice nízká návratnost dotazník (15). Dotazník pro pracovníky kontaktních míst ALS (viz. p íloha. 4) byl rozd len do t í hlavních oblastí. První oblast tvo ilo p t identifika ních otázek, druhá oblast s dvanácti otázkami se zam ovala na informace o klientech, kte í byli v kontaktním míst ALS otestováni a t etí oblast s p ti otázkami byla zam ena p ímo na projekt Dny pam ti. Dotazník zahrnoval datum jeho vypln ní a název kontaktního místa, a dále pak obsahoval 22 otázek, z nich 11 bylo polootev ených, 9 otev ených a 2 uzav ené otázky. Dotazníky byly kontaktním míst m ALS rozposlány em a znovunavráceny také em. Kontaktní místa ALS, která nereagovala na m j s prosbou o vypln ní dotazníku, jsem telefonicky kontaktovala a následn dle domluvy poslala znovu dotazník em. Originály vypln ných dotazník mám v elektronické podob ulo eny na CD-ROMu ve svém osobním archivu. V b eznu 2010 jsem se zú astnila v Praze odborného vzd lávacího kurzu Lze na prahu 3. tisíciletí diagnostikovat demenci v as a efektivn?. Po adateli tohoto kurzu byla eská léka ská komora a spole nost Pfizer. Zde jsem m la mo nost podrobn ji se seznámit s projektem Dny pam ti, s jeho výsledky, dále s problematikou týkající se demence a deprese ve stá í atd. Pozvánka na sympozium: Lze na prahu 3. tisíciletí diagnostikovat demenci v as a efektivn? je sou ástí p ílohy Charakteristika výzkumného souboru Charakteristika výzkumného souboru pro kvalitativní výzkum Výzkumný soubor byl tvo en 10 seniory, kte í si na ZSF JU - Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i li nechat otestovat pam v rámci projektu Dny pam ti. 56

57 Pro za azení klienta do výzkumného souboru diplomové práce, musely být spln ny následující podmínky: a) klient se dobrovoln p ihlásil na testování pam ti v rámci projektu Dny pam ti; b) v k klienta byl 60 a více let (hranice po átku stá í dle Sv tové zdravotnické organizace); c) klient souhlasil s polo ízeným rozhovorem, který bude pou it do mé diplomové práce a byl ochoten odpovídat na otázky; d) klient m l natolik zachované kognitivní funkce, e byl schopen porozum t otázkám a adekvátn na n odpovídal. Do souboru nebyli za azeni klienti se syndromem demence i záva nou poruchou pam ti. Na testování pam ti se v pr b hu mého výzkumu p ihlásilo 11 senior. Jeden z provedených rozhovor v ak musel být z výzkumu vy azen, nebo nespl oval podmínku týkající se porozum ní otázkám a adekvátním odpov dím. Jednalo se o klientku (85 let), se kterou na testování pam ti p i el jako doprovod její druh. Arch z polo ízeného rozhovoru byl vypl ován za pomoci doprovodu, nebo klientka nebyla schopná na n které otázky v bec odpov d t (základní identifika ní otázky, otázky týkající se problém, které klientka má s pam tí, dále otázky týkající se koní k a zájm atd.) a na mnoho otázek odpov d la nevím (neporozum la otázce ani p i d kladném vysv tlení). V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka celkem 32 bod ze 100, tedy hluboce pod hranicí normálu. Z tohoto d vodu nebyla tato klientka do zkoumaného souboru za azena. Výzkumný soubor byl tvo en deseti seniory, jejich v k byl v rozmezí let. Jednalo se o osm en a dva mu e. Na testování pam ti p i ly celkem dva man elské páry, kdy se oba partne i nechali otestovat. P t testovaných klient m lo vystudovanou st ední kolu s maturitou, t i klienti st ední odborné u ili t, dále jeden klient m l vy í odbornou kolu a jeden vysokou kolu. V ichni dotázaní klienti bydlí ve m st a v ichni p i li na testování pam ti bez doprovodu. Man elské páry nejsou brány jako doprovod, nebo se nechali oba partne i samostatn otestovat a nebyli p ítomni p i testování pam ti svého partnera. 57

58 Charakteristika výzkumného souboru pro kvantitativní výzkum Základní soubor tvo ilo 23 pracovník kontaktních míst ALS zapojených do projektu Dny pam ti, kterým byl rozeslán dotazník prost ednictvím u. Výzkumný cílový soubor se skládá z 13-ti pracovník kontaktních míst ALS, kte í vypln ný dotazník odeslali zp t. Oslovena byla v dy ta osoba, která zastupuje dané kontaktní místo ALS. Výzkumný soubor byl tvo en 13 pracovníky kontaktních míst ALS, p i em v ichni byli do projektu Dny pam ti zapojeni od samého za átku tohoto projektu (tedy od ervna 2008). Pohlaví zmín ných pracovník je ze 100 % enské. Ve v kovém rozmezí let vyplnily dotazník 4 pracovnice, v rozmezí let vyplnily dotazník 3 pracovnice, v rozmezí let vyplnily dotazník 3 pracovnice a ve v kovém rozmezí let vyplnily dotazník také 3 pracovnice. Pracovní pozice t chto 13 pracovnic v za ízeních, ve kterých jsou zam stnány, jsou následující: koordinátorka dobrovolnických program ; sociální pracovník, vedoucí pe ovatelské slu by a kontaktního místa ALS; vedoucí sociální slu by; vrchní sestra; zdravotní sestra v ambulancích, provádí testy pam ti; výkonný p edseda sdru ení; stani ní sestra v Domov se zvlá tním re imem; vedoucí kontaktního místa ALS, terapeut na odd. Geriatrie a následné pé e; pe ovatelka a trenérka pam ti; koordinátor st ediska; poradenský pracovník; zástupce vedoucí; pracovnice sociální pé e. 3.3 Realizace výzkumu Realizace kvalitativního výzkumu Polo ízené rozhovory se seniory, tedy kvalitativní ást výzkumu, byly realizovány na Zdravotn sociální fakult Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích, Ústavu sociální práce Univerzitním centru pro seniory PATUP. Výzkum byl realizován od 25. února 2010 do 1. dubna Testování pam ti u senior, kte í se p i li nechat otestovat v kontaktním míst ALS v eských Bud jovicích, provád la vy kolená pracovnice. Ta spolupracuje s ALS, na za átku projektu absolvovala pro kolení v ALS, a dále pr b n získává 58

59 dal í informace o projektu Dny pam ti. Osobn jsem byla p ítomna p i testování pam ti jednotlivých klient, a poté jsem u t chto klient provád la rozhovory. Rozhovory byly provád ny mojí osobou a respondenti dobrovoln souhlasili s rozhovorem a pou itím do diplomové práce. Dále byli uji t ni o anonymit své osoby. Rozhovory se seniory trvaly pr m rn minut. N které informace, jako je nap íklad v k, vzd lání, onemocn ní, sob sta nost atd., jsem získávala do svého výzkumu ji p i vypl ování dotazník pot ebných pro testování pam ti. Audio záznam nebyl pou it z d vodu mo nosti naru ení pr b hu testování a obav senior ze zneu ití informací z testování. Vhodn j í pro tento výzkum byl shledán záznamový arch, díky kterému jsem se na n které otázky nemusela ptát opakovan a zárove byla zachována anonymita klienta. Realizace kvantitativního výzkumu Sb r dat pro kvantitativní výzkum probíhal od 28. kv tna 2010 do 23. ervence V rámci p edvýzkumu, který se konal na konci b ezna 2010, byla ov ena srozumitelnost otázek v dotazníku. P edvýzkum byl, vzhledem ke specifické skupin dotazovaných, proveden pouze s pracovnicí kontaktního místa v eských Bud jovicích. V eské republice je do projektu Dny pam ti zapojeno 22 kontaktních míst ALS, plus je t jedno centrum, které sice není kontaktním místem, ale spolupracuje s ALS v rámci tohoto projektu. Letá ek k projektu Dny pam ti s kontaktními místy ALS, která provád jí vy et ení pam ti, jsou uvedeny v p íloze. 6. Z tohoto po tu kontaktních míst odpov d lo na ádost o vypln ní dotazníku do mé diplomové práce 13 kontaktních míst ALS. Jednalo se o kontaktní místo v eských Bud jovicích, Brn, Plzni, Libici nad Cidlinou, Olomouci, Chomutov, Dvo e Králové, Liberci, Vsetín, Ostrav, Praze (AD Centrum), Uherském Brod a Myslibo icích. Dotazník, pro pracovníky kontaktních míst ALS zapojené do projektu Dny pam ti, byl rozposlán zástupc m jednotlivých kontaktních míst em. obsahoval pr vodní dopis, který je sou ástí p ílohy. 7, a dále ji zmín ný dotazník. 59

60 Návratnost dotazník pro pracovníky kontaktních míst ALS byla 56,5 %. P vodn jsem o ekávala vy í návratnost dotazník. ty i kontaktní místa mi sd lila, e daný dotazník necht jí i nemohou z r zných d vod vyplnit. Zbývající pracovníci kontaktních míst i p es telefonické kontaktování dotazník zp t neposlali. Dotazníky nejsou anonymní, nebo jsem p i vypl ování po adovala uvedení názvu kontaktního místa. S tímto faktem byla v echna kontaktní místa obeznámena. 3.4 Zpracování dat Získaná data byla u kvalitativního výzkumu zpracována formou p ípadových studií. Data z kvantitativního výzkumu byla zpracována formou p epsaných dotazník od pracovník kontaktních míst ALS. P ímá e je ve výsledcích uvád na v p ípad doslovného citování rozhovoru s respondentem seniorem i doslovný p epis odpov di z dotazníku od pracovníka kontaktního místa ALS. N které údaje byly pro p ehlednost dále zpracovány tabulkovým procesorem Microsoft Excel a následn p evedeny do Microsoft Word. 60

61 4. VÝSLEDKY 4.1 Výsledky kvalitativního výzkumu V této ásti diplomové práce jsou na za átku pro p ehlednost zobrazeny dv tabulky, které se zam ují na identifika ní údaje jednotlivých respondent senior, kte í se obrátili na Jiho eskou univerzitu v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakultu, Ústav sociální práce Univerzitní centrum pro seniory PATUP. Jedná se o seniory, kte í si v rámci projektu Dny pam ti p i li nechat vy et it pam. Poté následují zpracované výsledky formou p ípadových studií. Je zde uvedeno 10 rozhovor s t mito respondenty seniory. Výsledky rozhovor jsou zpracovány dle jednotlivých okruh ze záznamového archu (viz p íloha. 3). P i doslovném citování odpov di respondenta je p ímá e uvád na v uvozovkách a kurzívou. Tabulka 1: Identifika ní údaje respondent senior (pohlaví, v k, vzd lání, d ív j í profese a nyní zam stnán/a) íslo Nyní Pohlaví V k Vzd lání D ív j í profese rozhovoru zam stnán/a Rozhovor. 1 ena 61 V ekonomka ano Rozhovor. 2 ena 78 SOU vedoucí odd lení ne Rozhovor. 3 mu 65 S st ední technik ano Rozhovor. 4 ena 64 SOU prodava ka ne Rozhovor. 5 ena 80 SOU administrativní pracovnice ne Rozhovor. 6 ena 60 VO zdravotní sestra ano Rozhovor. 7 mu 62 S asistent radiologa u RTG ne Rozhovor. 8 ena 73 S geodet ne Rozhovor. 9 ena 79 S ú etní ne Rozhovor. 10 ena 81 S zdravotní sestra ne Zdroj: vlastní výzkum 61

62 Tabulka 2: Identifika ní údaje respondent senior (rodinný stav, místo bydli t a s kým klient/ka ije) íslo rozhovoru Rodinný stav Místo bydli t S kým klient/ka ije Rozhovor. 1 vdaná m sto s man elem Rozhovor. 2 vdova m sto sama Rozhovor. 3 enatý m sto s man elkou Rozhovor. 4 vdaná m sto s man elem Rozhovor. 5 rozvedená m sto sama Rozhovor. 6 vdaná m sto s man elem Rozhovor. 7 enatý m sto s man elkou Rozhovor. 8 vdova m sto sama Rozhovor. 9 vdova m sto sama Rozhovor. 10 svobodná m sto sama Zdroj: vlastní výzkum Datum: Rozhovor. 1 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i la 61 letá klientka. Její vzd lání je vysoko kolské a d íve pracovala jako ekonomka (podnikatelka, d lala ú etnictví). Je vdaná a spolu s man elem bydlí ve m st. A koli je v d chodu, ob as je t pracuje ve své d ív j í profesi. Informace o Dnech pam ti O Projektu Dny pam ti se dozv d la z letáku u svého praktického léka e. Objednala se sama telefonicky a na testování p i la bez doprovodu. Jako d vod, pro si p i la nechat otestovat svoji pam, uvedla: No, já celý ivot mám problém s pam tí. D lá mi problém zapamatovat si jména nebo t eba v ci. S tím jsem m la problém v dycky, ale ekla bych, e je to ím dál hor í. 62

63 V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka celkem 99 bod ze 100. Výsledek byl dobrý, jsem s ním spokojena. A taky jsem se trochu uklidnila, e ádnou poruchu nemám, e je to normální. Nikdy d íve na testování pam ti nebyla. S pr b hem testování byla spokojená. Nenastal p i tom ádný problém. Uvedla, e to bylo u ite né, a také se p estala bát, e má n co s pam tí. Na otázku, zda by se nechala znovu otestovat, odpov d la: Ano. Kdybych cítila, e se mi to zhor uje, nechala bych se otestovat znovu. Toto testování by ur it doporu ila. Pam Klientka si pod pojmem poruchy pam ti p edstaví celkov Alzheimerovu chorobu. Dále uvedla: No tak t eba kdy m l n kdo úraz hlavy a po úrazu si nem e na nic vzpomenout nebo si nem e vzpomenout na dobu p ed tím úrazem. Nebo je to t eba skleróza. ím je lov k star í, vybavuje si víc v ci z d tství. Nebo kdy lov k po ád n co hledá. Klientka popsala své problémy s pam tí takto: V dycky jsem byla zapomn tlivá. Ale ekla bych, e tak po tom 55 roku se to za alo zhor ovat. Víc to za alo asi tak v roce patn si vybavuji jména a v ci. Plynule se to zhor uje, tak pozvolna. Po probuzení je to v dycky hor í, pak se to zase zlep í. Potí e s koncentrací nepozoruje, av ak s krátkodobou pam tí ano. Ano, ale to jsem m la v dycky. Nikdy jsem se n jak nezajímala, co jsem m la minulý den k ob du... Moje maminka mi íká, e si nic nepamatuji, proto e si nevzpomenu t eba na jméno n jakého herce nebo zp váka. Ale já jsem se o to nikdy moc nezajímala, tak si to ani tak nepamatuji. V ci které m zajímají si pamatuji, nap íklad okolo fotografování. Ráda si vyhledávám o tom informace na internetu a upravuji fotky v r zných programech na po íta i. Zdravotní stav Sv j fyzický stav by ohodnotila jako p ijatelný a psychický stav jako velmi dobrý. Je pln sob sta ná. 63

64 Klientka uvedla, e její d de ek trp l Alzheimerovou nemocí. Nic bli ího o tom nev d la. Jediným onemocn ním klientky je vysoký cholesterol. Nikdy d íve neprod lala úraz ani onemocn ní mozku. ádné léky na podporu mozkové funkce nebere. Potí e se spánkem (usínáním ani no ním buzením) nemá. Koní ky a aktivity Mezi klient iny koní ky pat í p edev ím fotografování, kolo a etba. Nejrad ji tráví as tením Bible. Její pam jí neomezuje v koní kách a zájmech. Psychicky aktivní se udr uje p edev ím díky své práci. Na otázku, zda lu tí nap íklad k í ovky, odpov d la: D íve jsem nikdy moc nelu tila. Za ala jsem jenom kv li mé pam ti. M la jsem strach, e mám n jakou poruchu pam ti, tak jsem za ala lu tit. Ale v bec m to nebaví, rad ji d lám n co jiného. Klientka se ji ádným zp sobem dále nevzd lává a k univerzit t etího v ku dodala: ekla bych, e tady tato Univerzita t etího v ku (na ZSF JU) je docela k ni emu. Kdyby to bylo zajímavé a byly tam n jaké vy í po adavky, tak bych to klidn d lala. Ale moje maminka tam chodila a nemusela nic d lat. Tak si myslím, e by mi to nic nedávalo. Trénování pam ti nenav t vuje, ale sama ekla, e by se tomu nebránila. Proto byly klientce poskytnuty informace (od koordinátorky pro trénování pam ti) o mo nosti nav t vovat pod ZSF kurzy trénování pam ti. Fyzicky aktivní se klienta udr uje p edev ím díky procházkám a jízd na kole. Datum: Rozhovor. 2 Identifika ní otázky Otestovat pam si p i la klientka - 78 let. Nejvy í dosa ené vzd lání má st ední odborné u ili t a d íve pracovala jako vedoucí odd lení v Prioru. Nyní ji do práce i na brigády nechodí. Bydlí ve m st a jeliko je vdova, tak bydlí sama. 64

65 Informace o Dnech pam ti Informace o projektu získala od své vnu ky, která ji po domluv zárove i objednala. Ta se o Dnech pam ti dozv d la od kolegyn z práce a dal í informace si poté dohledala na internetu. P i testování byla klientka bez doprovodu, av ak její vnu ka jí dovedla a do budovy ZSF (kde probíhalo testování), nebo ona sama tuto ást m sta moc nezná. Na testování pam ti p i la kv li svému zapomínání. Kdy pro n co jdu, tak ne tam dojdu, tak to zapomenu, a pak se musím n kolikrát vracet. Zapomínám v ci a taky ob as jména. V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka 84 bod ze 100. Byla tedy jeden bod pod hranicí, kdy se klienti ji odesílají ke specialistovi. Na otázku, jak je spokojená s výsledkem testování, odpov d la: No, vcelku jo, kdy mi schází jen jeden bodík do normálu. To není je t tak hrozný. Na testování pam ti nikdy d íve nebyla, ale znovu otestovat by se nechala a doporu ila by to i lidem ve svém okolí. S pr b hem testování byla klientka spokojená a bylo to pro ni u ite né: Ur it byl u ite ný. A taky jsem si trochu procvi ila svoji pam, i kdy jsem m la výpadky. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si klientka vybaví toto: Tak t eba potí e, kdy n kdo nem e najít cestu zp t dom, kdy zapomíná ísla autobus nebo si vzít léky. No asi si pod tím p edstavím hlavn to zapomínání. Své potí e s pam tí vidí p edev ím v zapomínání v cí a také jmen, které se plynule zhor ují. Potí e mám hlavn s tím zapomínáním v cí a jmen, po ád se musím pro n co vracet. T eba kdy lu tím k í ovku, tak vím co tam pat í, ale nem u si vzpomenout p esn na ten název. ekla bych, e jsem te víc pasivní. M e to být tak 9-10 let, asi spí po smrti man ela, tak e n co málo p es 9 let. 65

66 Problémy s koncentrací nemá. Na otázku, zda má potí e s krátkodobou pam tí, odpov d la: Ano, to ano. T eba si nem u vzpomenout, co jsem m la v era k ob du nebo co dávali v televizi a tak. Zdravotní stav Sv j fyzický stav hodnotí jako patný, nebo se jí h e chodí a má t es v rukou. Psychický stav vidí jako p ijatelný. Klientka je zcela sob sta ná. Z rodiny m la její matka Alzheimerovou nemoc. Ona sama trpí hypertenzí a ledvinovými kameny. Úraz ani onemocn ní mozku neprod lala a ádné léky na podporu pam ti neu ívá. Klientka uvedla, e má problémy se spánkem. Ve t i hodiny se vzbudím a u nespím. Ob as se v noci vzbudím, proto e m bolí nohy. Koní ky a aktivity Klientka se ve svém volném ase v nuje pletení, lu t ní k í ovek a osmism rek, dále chodí na procházky a do knihovny. Nejrad ji v ak lu tí k í ovky, díky kterým se udr uje i psychicky aktivní. Z pohledu klientky jí pam nijak neomezuje v koní kách. Zájmy jí spí e omezuje její zdravotní stav. Dále se ji nevzd lává, nenav t vuje trénování pam ti ani jiné kluby. Fyzicky aktivní se udr uje p edev ím díky procházkám. Také si tém ka dé ráno trochu zacvi í. Jeliko m la klientka výsledek v Addenbrookském kognitivním testu jeden bod pod hranicí normálu, byla informována o mo nosti objednání se ke specialistovi, který je zapojen do tohoto projektu. P i výb ru léka e projevila klientka zájem nav tívit spí e neurologa, i kv li t esu rukou. V dotazníku k posouzení nálady u senior vy el klientce výsledek, e má mírnou depresi (6 bod ). 66

67 Datum: Rozhovor. 3 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i el man elský pár, kdy si nechali oba otestovat svoji pam. Nejd íve jsem d lala rozhovor s mu em - 65 let. Spole n s man elkou ijí ve m st. Jeho vzd lání je st edo kolské s maturitou a d íve pracoval jako st ední technik na obráb cích strojích. I kdy je ji d chodce, pokra uje je t stále ve své d ív j í profesi. Informace o Dnech pam ti O projektu Dny pam ti se dozv d l z kurzu trénování pam ti, kam i s man elkou spole n dochází. Na otázku, zda se objednal sám, ekl: Byl jsem p inucen man elkou. Man elka nás objednala oba naráz. Doprovod p i testování pam ti nem l. D vodem, pro na testování p i el, bylo: Abych si ov il, jak na tom jsem s pam tí. V Addenbrookském kognitivním testu získal klient celkem 91 bod ze 100. Na spokojenost s výsledkem testu odpov d l: Moc nejsem, proto e jsem si nevzpomn l na tu adresu a slovní zásoba nebyla taky tak valná. D íve na takovém testování nebyl. S pr b hem testování byl velmi spokojený, p edev ím za vlídnost a za velmi dobrý vztah ke klientovi b hem testování. Testování bylo pro klienta zajímavé i u ite né. Ano, tím, e bych tu pam m l trénovat. D lat n co na posílení slovní zásoby, na pohotovost. Klidn by se nechal znovu otestovat: Ano, a budu cítit, e to jde se mnou z kopce. Testování by doporu it v em svým p íbuzným nad 60 let. Pam Na otázku, co si p edstavuje pod pojmem poruchy pam ti, uvedl: Kdy si nem u vzpomenout na n jaké zásadní v ci, t eba zapomenu vypnout sporák. To není na t stí m j p ípad. Nebo zapomenu, co jsem etl. 67

68 Klient na sob nepozoruje ádné potí e s pam tí. Od 40-ti let je to po ád stejný, ale ádné problémy nemám. Potí e s koncentrací ani s krátkodobou pam tí na sob nepozoruje. Zdravotní stav Sv j fyzický i psychický stav by ohodnotil jako dobrý. ádnou pomoc p i pé i o vlastní osobu nepot ebuje, zvládá v e sám. V rodin klienta nikdo netrp l poruchou pam ti. Uvedl, e on sám trpí hypertenzí. Potí e se spánkem nemá. Úraz ani onemocn ní mozku neprod lal a nebere ani ádné léky na podporu mozkové innosti. Koní ky a aktivity Mezi jeho koní ky pat í cyklistika, etba a k í ovky, av ak nejrad ji ve volném ase jezdí na kole. Klientova pam neomezuje jeho koní ky. Myslím si, e nemám zhor enou pam, tak e m to nijak neomezuje. Psychicky aktivní se udr uje lu t ním k í ovek a dále díky kurzu trénování pam ti. Klient se dále nevzd lává, ale p emý lí o studiu na univerzit t etího v ku. Uvádí v ak, e zatím na to nemá as. Na ZSF JU nav t vuje ji p ibli n 1,5 roku kurz trénování pam ti. Fyzicky aktivní je hlavn díky cyklistice. Datum: Rozhovor. 4 Identifika ní otázky ena ve v ku 64 let, ije s man elem ve m st. Má vystudované st ední odborné u ili t. V sou asné dob ji nepracuje (je v d chodu), ale d íve pracovala jako prodava ka. 68

69 Informace o Dnech pam ti O projektu dny pam ti se dozv d la, stejn jako její man el, z kurzu trénování pam ti. Na testování se objednala sama a zárove objednala i svého man ela, se kterým spole n p i la. Na otázku, z jakého d vodu si p i la nechat otestovat pam, odpov d la: Proto e moje maminka m la Alzheimera, tak abych to kdy tak co nejd íve zachytila. V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka celkem 89 bod ze 100. S výsledkem byla spokojená. Ano, jsem spokojená. Mám radost, e to tak dob e dopadlo. Na tomto testování je t nebyla. P ed n kolika lety absolvovala jiné vy et ení pam ti (pomocí jiných test ). Tehdy dopadlo testování také dob e a testy si vzala dom. Na bli í informace si ji nevzpomn la. S pr b hem testování byla spokojená a bylo to pro ní zajímavé i u ite né. Jsou to zajímavé otázky. Ty u ur it odhalí ty poruchy. Klidn by se nechala asem znovu otestovat a doporu ila by to i ostatním. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si klientka p edstaví toto: e zapomenu, co jsem p ed chvílí d lala, nebudu v d t, jak se to d lá, e zabloudím. Prost ty Alzheimerovy projevy. Na otázku, jaké problémy s pam tí na sob pozoruje, odpov d la: Nemohu si vzpomenout na jména, nepoznám osoby na ulici, ale doma jinak ne. Je to u del í dobu, n kolik let nazpátek. Klientka nemá potí e s koncentrací, spí e s nerozhodností. Ob as poci uje potí e s krátkodobou pam tí, kdy si nem e vzpomenout co bylo v era. Zdravotní stav Klientka by sv j fyzický, ale i psychický stav ohodnotila jako dobrý. Je pln sob sta ná. Netrpí ádnými nemocemi a v minulosti neprod lala úraz ani onemocn ní mozku. Neu ívá ani ádné léky na podporu mozkové funkce. 69

70 V rodin trp la poruchou pam ti její maminka, která m la diagnostikovanou Alzheimerovu nemoc. Koní ky a aktivity Ve svém volném ase se v nuje práci na po íta i, natá í na kameru, ale také si prohlí í a sbírá pohlednice a as tráví i na zahrádce. Nejrad ji v ak d lá n co na po íta i a internetu. Potí e s pam tí jí neomezují v koní kách. A koli se nijak nevzd lává, udr uje se psychicky aktivní p edev ím díky kurzu trénování pam ti, lu t ní k í ovek a také prací na po íta i. Do kurzu trénování pam ti chodí, stejn jako její man el, na ZSF JU p ibli n 1,5 roku. Fyzickou aktivitu vynakládá nap íklad p i práci na zahrádce a také p i procházkách. Datum: Rozhovor. 5 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i la paní - 80 let. Vystudovala st ední odborné u ili t a d íve pracovala jako administrativní pracovnice, nyní ji nepracuje. ije ve m st, je rozvedená a bydlí sama. Informace o Dnech pam ti O projektu se dozv d la od své sousedky, která ji na tomto testování byla. Na testování p i la sama a byla objednána sle nou, která d lá trénování pam ti. D vodem, pro na testování pam ti p i la, bylo: Je mi 80 let, tak to není na kodu. H si vybavuji slova. V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka celkem 88 bod ze 100. Na spokojenost s výsledkem testování odpov d la, e musí být spokojená. 70

71 S pr b hem testování byla spokojená a bylo to pro ni p íjemné a zajímavé. Docela jo, proto e jsem se dozv d la, jak jsem na tom. Ono toho zdraví ubývá. D íve na takovém testování pam ti nikdy nebyla. asem by se nechala znovu otestovat a doporu ila by to i ostatním lidem v okolí. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si klientka p edstaví, e zapomínám, kam jsem dala n jaké v ci, nepoznávám lidi. Sama na sob pozoruje tyto potí e s pam tí: A te v poslední dob si h e vybavuji n která slova, ale t eba za hodinu si vzpomenu. Je to asi tak 2 roky nazp t. No, po sedmdesátém roku. Potí e s koncentrací ani s krátkodobou pam tí nepoci uje. Spí e má ob as, jak sama íká, patnou náladu. V dotazníku k posouzení nálady u senior v ak vy el klientce výsledek bez patologie. Zdravotní stav Sv j fyzický stav by ohodnotila jako p ijatelný. Naopak psychický stav ohodnotila lépe, jako dobrý. Je sob sta ná a tém v echny v ci si ud lá sama, krom velkých nákup, které ji dová í syn. V rodin nikdo netrp l poruchou pam ti. Sama klientka má n které zdravotní obtí e, jako je patný zrak a sluch, men í t es v rukou, bolest páte e a zhor ené dýchání. Onemocn ní ani úraz mozku neprod lala. Léky na podporu mozku neu ívá. Na otázku, zda má problémy se spánkem, uvedla: Ano, nem u spát. N kterou noc t eba v bec nespím, jen se p evaluji. Koní ky a aktivity Jako své koní ky ve volném ase uvedla zahrádku, televizi, etbu a také pejska, se kterým chodí t ikrát denn na procházky. Nejrad ji si v ak n co p e te. Pam ji nijak neomezuje v koní kách. 71

72 Psychicky aktivní z stává hlavn díky kurzu trénování pam ti. K í ovky nelu tí, nebo na to prý nemá trp livost. Av ak na v domostní programy v televizi se ráda dívá. Dále se ji nevzd lává, ale od zá í 2009 chodí do kurzu trénování pam ti na ZSF JU. Na otázku, zda se udr uje fyzicky aktivní, odpov d la: D íve jsme chodili na velké procházky, te u tolik ne. Jen po rovin s pejskem. Datum: Rozhovor. 6 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i el man elský pár. Nejd íve jsem d lala rozhovor se enou - 60 let. Spolu s man elem ijí ve m st. Má vystudovanou vy í odbornou kolu a d íve pracovala jako zdravotní sestra. V sou asné dob provozuje, jako osoba samostatn výd le n inná, domácí o et ovatelskou pé i. Informace o Dnech pam ti Informace o projektu Dny pam ti objevila p ibli n p ed 3 m síci v po tovní schránce, kde byl v n jakých novinách vlo en letá ek o tomto projektu. Na testování objednala sebe a zárove i man ela, se kterým p i la (ten v ak není brán jako doprovod). Otestovat pam si p i la z d vodu zapomínání a poruch soust ed ní. V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka celkem 97 bod ze 100. S výsledkem i pr b hem testování byla spokojená, v e probíhalo v klidu a bylo to pro ni zajímavé. Nikdy d íve na takovém vy et ení nebyla, ale klidn by se nechala otestovat znovu a doporu ila by to i svému okolí. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si p edstaví: neschopnost sebeobsluhy, kontakt s okolím, neschopnost p ijímat informace, ztráta koní k, neschopnost íst atd.. 72

73 Na otázku, zda na sob pozoruje n jaké problémy s pam tí, odpov d la: Zapomínám nap íklad co mám ud lat, z p ti v cí ud lám jen ty i. Ale spí jsem nesoust ed ná. Tak 2 roky nazp t. Potí e s krátkodobou pam tí nemá, av ak s koncentrací ano. Ano, jsem neschopná p iléhav se vyjád it, zadrhávám v my lení. Je to rozt kaností. Zdravotní stav Klientka ohodnotila sv j fyzický stav jako velmi dobrý a psychický stav jako dobrý. Ve v em je pln sob sta ná. Poruchou pam ti v klient in rodin nikdo netrp l. Ona sama m la p ibli n v deseti letech úraz hlavy, který byl na t stí bez následk. Nyní má diagnostikovanou úzkostnou depresi, na kterou bere lék Asentra antidepresivum. V sou asné dob je v ak bez v t ích potí í. D íve m la také poruchy spánku, které byly vyvolány n kterými situacemi v rodin. Koní ky a aktivity Ve svém volném ase se ráda v nuje zahrádce, ití, tení a malování. Nejrad ji v ak tráví as hraním si s vnu kami. Na otázku, zda jí zhor ená pam omezuje v koní kách, odpov d la: Te u se nesoust edím tolik na tení. A koli se ji dále nevzd lává a nenav t vuje ani trénování pam ti i jiné kluby, udr uje se psychicky aktivní díky tení. Dále také ráda lu tí sudoku. Fyzickou aktivitu vynakládá p i práci na zahrádce a p i procházkách. 73

74 Datum: Rozhovor. 7 Identifika ní otázky Rozhovor byl proveden i s mu em (62 let) z man elského páru. Má vystudovanou st ední kolu s maturitou a v minulosti pracoval jako asistent radiologa u rentgenu. V sou asné dob je ji v d chodu a nepracuje. Spolu s man elkou ije ve m st. Informace o Dnech pam ti O projektu se dozv d l stejn jako man elka z letáku, který byl ve schránce a také od samotné man elky, která ho na testování pam ti objednala a dotla ila. Jako d vod, pro na testování p i el, uvedl: Zajímalo m to, byl jsem zv davý, jak na tom budu. V Addenbrookském kognitivním testu získal klient celkem 97 bod ze 100 a s výsledkem i pr b hem testování byl spokojený. Na tomto vy et ení byl poprvé, d íve absolvoval psychotesty. Ur it by se nechal otestovat znovu a doporu il by to i ostatním. Na otázku, zda to bylo zajímavé i u ite né, odpov d l: Zajímavá metoda práce, kladení otázek a zpracování. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si klient vybaví: poruchy výbavnosti, zapomínání, neschopnost postarat se sám o sebe. Na otázku, jaké potí e s pam tí na sob pozoruje, odpov d l: Já jsem si z pam ti nikdy problémy ned lal. Kdy si to chci zapamatovat, tak si to napí u nebo to není d le ité. Ob as mám problém s pamatováním ísel. Já jsem prod lal klí ovou boreliózu, tak jsem potom byl hor í. Asi 3-4 roky nazp t. Problémy s krátkodobou pam tí nemá, av ak s koncentrací ano. Myslím si, e jo. ob as se nesoust edím, ale spí e na ned le ité v ci. 74

75 Zdravotní stav Sv j fyzický i psychický stav by ohodnotil jako dobrý. Je zcela sob sta ný. V rodin m la jeho maminka poruchy pam ti. Myslí si, e to mohla být Alzheimerova nemoc (nebyla v ak diagnostikována, nebo nebyla na ádném vy et ení). Klient netrpí ádnými nemocemi, pouze p ed asi 4 roky prod lal boreliózu. ádné léky na podporu mozkové funkce nebere a se spánkem potí e nemá. Koní ky a aktivity Mezi jeho hlavní koní ky ve volném ase pat í chata ení, zahrádka, vnu ky a také sestavování rodokmenu, který je jeho nejv t ím koní kem. Potí e s pam tí ho neomezují v koní kách. Spí e ho omezuje zhor ený zrak. Psychicky aktivní se udr uje pomocí etby, k í ovek a sudoku. Ji se nevzd lává a nenav t vuje ádné kluby i trénování pam ti. Fyzicky aktivní se udr uje pohybem na zahrádce. Aktivn prý ji nesportuje. Datum: Rozhovor. 8 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i la paní 73 let. Má vystudovanou st ední kolu s maturitou a d íve pracovala jako geodet. Nyní ji nepracuje. Je vdova a ije sama, ve m st. Informace o Dnech pam ti O projektu Dny pam ti se dozv d la z kurzu trénování pam ti a nyní je t znovu na akci po ádané ZSF Den trénování pam ti. Na testování p i la sama a byla objednána sle nou z kurzu trénování pam ti. 75

76 D vodem, pro si p i la nechat otestovat svoji pam, bylo: Kdy je lov ku 73 let a vidí kolem sebe ty lidi, tak vidím, e by to n kte í pot ebovaly, ale nejdou, nep ihlásí se na to nebo se bojí. V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka 99 bod ze 100. Jsem spokojená, je t abych nebyla. Ona sama na tomto testování je t nebyla, av ak její bratr ji ano, p ibli n p ed rokem. S pr b hem testování byla spokojená: Já jsem zvyklá z trénování takhle n co d lat, tak e ten pr b h byl p kný, nestresovalo m to. Pro klientku to bylo u ite né: Dobrý bylo, e m to vá n nestresovalo. Jsem ráda, e jsem la, abych se dozv d la, jak to mám s pam tí a e mi nic není. Kdyby cítila, e se pam zhor uje, nechala by se znovu otestovat a také by to doporu ila ostatním. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si klientka vybaví, e se zapomínají jména; e jdu pro n co do pajzky a nevím pro co jsem la; e lov k neví, kde je; e se n co n komu ztrácí, e jim n kdo n co bere a je u nich v byt ; e si neumí vyplnit t eba n jaké dokumenty,nevy ídí si v ci, co jsou pot eba a dal í. Potí e s pam tí u sebe vidí p edev ím v roztr itosti a nesoust ed nosti. Nepamatuju si n kdy jména, ale asem si vzpomenu. Nebo se mi stalo, e zapomenu n jaký termín sch zky, kdy se zapomenu podívat do diá e. Ob as zapomenu, co jsem cht la d lat, ale není to trvalý, potom si vzpomenu, co jsem cht la. Je to u n kolik let. Nepoci uje potí e s krátkodobou pam tí. Mívá problémy s koncentrací, je roztr itá a nesoust ed ná. Zdravotní stav Sv j fyzický i psychický stav ohodnotila jako dobrý. Je pln sob sta ná, v e si d lá sama. V její rodin nikdo netrp l poruchou pam ti. Klientka má n kolik onemocn ní, jako je hypertenze, vysoký cholesterol, zelený zákal a bolesti bederní páte e. P ed n kolika lety upadla na náledí a uhodila se do hlavy. A koli jí n kolik dní bolela 76

77 hlava, ne la k ádnému léka i. P ibli n p ed rokem u ívala klientka antidepresivum, ale v od té doby ji nic takového nebere. Potí e se spánkem nemá. Koní ky a aktivity Ve svém volném ase se v nuje zahrádce, vnou at m, pletení, etb a výlet m. Nejrad ji tráví sv j as na zahrádce. Zhor ená pam neomezuje klientku v jejich zájmech. Práci na zahrádce jí omezuje spí e bolest páte e. Psychicky aktivní je díky k í ovkám. Velmi ráda lu tí k í ovky a sudoku. Dále se ji nevzd lává: Cht la jsem jít, ale mám toho moc a nestíhala bych. Nav t vuje kurz trénování pam ti na ZSF JU. Dohromady tam chodí ji 6 let. Nejd íve kurz nav t vovala 4 roky, poté m la chvíli p estávku a nyní tam dochází druhým rokem. Fyzicky aktivní se udr uje díky výlet m a procházkám a také p i práci na zahrádce. Datum: Rozhovor. 9 Identifika ní otázky Na testování pam ti p i la paní ve v ku 79 let. Vystudovala st ední kolu s maturitou a pracovala jako ú etní. V sou asné dob ji nepracuje. ije ve m st, je vdova (man el jí zem el p ed 5 lety) a bydlí sama. Informace o Dnech pam ti O projektu se dozv d la z kurzu trénování pam ti. Objednala jí sle na, která vede tento kurz. Na testování p i la sama. Na otázku, z jakého d vodu si p i la nechat otestovat pam, odpov d la: Abych v d la, jak jsem na tom. A podle toho se i dál za ídila. 77

78 V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka 93 bod ze 100. No, tak jsem spokojená. mohlo to být hor í, ale i lep í. S pr b hem testování byla spokojená, líbil se jí a celkov to pro ní bylo zajímavé. D íve na takovém testování nebyla. Jist by se nechala znovu otestovat a ur it by to doporu ila. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si p edstaví: Hlavn to zapomínání názv, jmen; t ch úkon denních v cí; e neví kdo je kdo; demence. Na otázku, jaké potí e s pam tí má, odpov d la: Trápí m zapomínání. Potí e se za aly projevovat tak p ibli n od 2005, asi tak. N které dny je to lep í, jindy hor í. N kdy hledám ty správná slova. patn si pamatuju jména. Je pravda, e n které v ci t eba opakuju vícekrát a syn m na to upozorní. Dost v cí si pí u do kalendá e nebo notýsku, co mám d la a rozplánuju si to. Klientka uvedla, e ji mívá potí e s koncentrací, ale s krátkodobou pam tí zatím ne. Zdravotní stav Sv j fyzický stav ohodnotila jako p ijatelný a psychický stav jako dobrý. Je zcela sob sta ná. V rodin nikdo netrp l poruchami pam ti. Klientka onemocn ní ani úraz mozku neutrp la. Má v ak n která onemocn ní, jako osteoporózu, artrózu a vysoký krevní tlak. D íve m la potí e se spánkem, ale nyní ji nemá. I p esto u ívá léky na spaní hypnotikum (Stilnox), dále také u ívá antidepresivum (Zoloft) a je t voln prodejný lék Pharmaton Geriavit (na podporu mozkové funkce). Koní ky a aktivity Ve volném ase má velké mno ství koní k. tu, lu tím, sudoku, ráda se dívám na televizní seriály a na zprávy, asopisy, iju pol tá ky. D íve jsem asto 78

79 pletla, ale te u nem u kv li artróze. Nejrad ji ve volném ase te. Klientku neomezuje pam, narozdíl od bolesti rukou, v koní kách. Psychicky aktivní se udr uje tím, e hodn te a lu tí. Ano, lu tím k í ovky a sudoku moc ráda. Jakmile mám noviny, tak je musím vylu tit. Dále se ji nevzd lává, ale d íve se cht la p ihlásit na univerzitu t etího v ku. Na otázku, zda nav t vuje nap íklad kurzy trénování pam ti, odpov d la: Ano, trénování pam ti tady (na ZSF JU). Od lo ského roku. O tom jsem se dov d la od maminky snachy, která taky nav t vuje toto trénování. Klientka se udr uje i fyzicky aktivní. D íve jsem chodila na jógu. Jedenkrát za týden si sama zacvi ím, ale není to nic moc. Denn chodím na procházky. Datum: Rozhovor. 10 Identifika ní otázky Nechat otestovat pam si p i la paní 81 let. Má vystudovanou st ední kolu s maturitou a d íve pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici. Nyní ji nepracuje. Je svobodná a ije sama, ve m st. Informace o Dnech pam ti O projektu Dny pam ti se dozv d la letos v b eznu na akci pro seniory na ZSF Den trénování pam ti. Na testování se objednala sama a p i la bez doprovodu. Na otázku, z jakého d vodu si p i la nechat otestovat pam, odpov d la: Dozv d la jsem se o této mo nosti na akci pro seniory a cht la jsem se dozv d t, jak na tom jsem, jestli u neza íná Alzheimerova nemoc. Taky zapomínám jména a to je dal í d vod, pro jsem p i la. Cht la jsem si to prost ov it, mo ná, e je to zbyte né a já jsem zdravá. 79

80 V Addenbrookském kognitivním testu získala klientka 95 bod ze 100. Jak mi to bylo vysv tleno, tak jsem spokojená. Na tomto testování d íve nebyla. Pr b h testování se jí moc líbil. Na otázku, zda to bylo pro ní zajímavé i u ite né, uvedla: Bylo to zajímavé tím, e jsem se povzbudila, e to se mnou není tak hrozný. A taky m to zajímá i z bývalé profesní oblasti. Otestovat by se znovu jist nechala a ur it by to doporu ila i ostatním. Pam Pod pojmem poruchy pam ti si p edstaví: Ztráta orientace asu, rozt kanost, pohodlnost a pasivita. Vybavování si jmen, nezapamatování si ísel. Neochota k novým v cem, nap íklad mobil, pustit se do n eho nového. Na otázku, jaké problémy s pam tí na sob pozoruje, odpov d la: Zapomínám jména, patn si je vybavuji. Nakonec si vzpomenu, ale trvá mi to. P ipadá m, e jsem rozt kaná. A plno v cí mi trvá stra n dlouho. N kdy nem u najít vhodné slovo k vyjád ení. Za alo to tak v roce Ono na to mohly mít vliv i narkózy, které jsem prod lala. M la jsem jich osm. Ale jinak se to pak zhor ovalo plynule. Klientka na sob poci uje rozt kanost a také problémy s krátkodobou pam tí. Ta krátkodobá pam není taky tak dobrá, dlouhodobá je lep í. Zdravotní stav Sv j fyzický stav ohodnotila jako p ijatelný a psychický stav jako dobrý. Je zcela sob sta ná. V rodin trp la její maminka poruchou pam ti, av ak nem la ji diagnostikovanou. Klientka trpí ji n kolik let srde ními chorobami, angínou pectoris a polyartritidou. Nikdy neprod lala onemocn ní ani úraz mozku. Na podporu mozkové funkce bere dopln k stravy Ginko Bilobu. Potí e se spánkem nepoci uje. 80

81 Koní ky a aktivity Na otázku, jaké má koní ky, odpov d la: Celý ivot jsem sportovala, tak e sport, hlavn plavání a turistika. Hudba, divadlo, po íta a internet. D íve jsem d lala myslivost. Nejrad ji tráví sv j as turistikou. Pam jí nijak neomezuje v koní kách a zájmech. Psychicky aktivní se udr uje díky tení a poslouchání rádia. Ráda lu tí k í ovky a sleduje televizní kvizy. Dále se ji nevzd lává. Chodila jsem na trénování pam ti sem na ZSF, ale to ji p ed 7 roky. A na podzim bych se cht la zase p ihlásit. Fyzicky aktivní je klientka díky turistice, procházkám a jízd na kole. 81

82 4.1.1 Shrnutí výsledk kvalitativního výzkumu P i shrnutí výsledk je v grafech uvád n po et respondent senior. Grafy jsou tedy íseln vyjád ené. Informace o projektu Dny pam ti získali 4 respondenti z kurzu trénování pam ti na ZSF JU, 2 respondenti z letá ku ve schránce, 1 respondent z letá ku u praktického léka e, 1 respondent od vnu ky, 1 respondent od sousedky a 1 respondent se o tom dozv d l na akci pro seniory na ZSF JU (viz. Graf 1). Graf 1: Od koho (kde) získali respondenti senio i informace o projektu Dny pam ti Z kurzu trénování pam ti na ZSF JU 1 Z letá ku ve schránce Z letá ku u praktického léka e Od vnu ky Od sousedky Na akci pro seniory na ZSF JU Zdroj: vlastní výzkum Na testování pam ti se 4 respondenti objednali sami. Oba man elské páry na testování pam ti objednávala v dy man elka. To znamená, e dva respondenti byli objednáni svojí man elkou. Dal í 3 respondenty objednávala na testování pam ti, v rámci projektu dny pam ti, trenérka kurzu trénování pam ti na ZSF JU. Jednu respondentku objednávala její vnu ka. 82

83 est klient p i lo na testování pam ti samo bez doprovodu a dále p i ly dva man elské páry. Ka dý z man elského páru byl testován samostatn. Ka dý klient m l své osobní d vody, pro si chce nechat otestovat svoji pam (viz. Graf 2). Mnohdy se nejednalo pouze o jeden d vod. Dotázaní senio i uvád li p edev ím tyto následující d vody (d vody jsou se azeny dle po tu odpov dí, které jsou uvedeny v závorce, p i em dva respondenti uvedli dva d vody najednou): 1. Osobní problémy seniora s pam tí potí e se zapamatováním, zapomínání, hor í vybavování slov a porucha soust ed ní (5 odpov dí); 2. Zv davost i pot eba ov ení si, jak na tom klient s pam tí je (4 odpov di); 3. Vy í v k (2 odpov di); 4. Porucha pam ti u rodinného p íslu níka (1 odpov ). Graf 2: D vody, kv li kterým si p i li nechat respondenti senio i otestovat svoji pam 1 Osobní problémy s pam tí 2 5 Zv davost i pot eba ov it si pam Vy í v k 4 Porucha pam ti u rodinného p íslu níka Zdroj: vlastní výzkum V Addenbrookském kognitivním testu, který je hlavní sou ástí baterie test p i testování pam ti v rámci projektu Dny pam ti, mohli klienti získat maximáln 100 bod. V p ípad získání 85 a mén bod je klient odeslán ke specialistovi k dal ímu 83

84 vy et ení. Dotázaní klienti získali body v rozmezí bod. Z výsledk Addenbrookského kognitivního testu vyplývá, e z dotázaných 10 senior byla pouze jedna klientka (klientka z rozhovoru. 2) odeslána ke specialistovi (blí e viz. Tabulka 3) Klientka si vybrala jako léka e neurologa. V rámci vy et ení pam ti se vypl uje i dotazník k posouzení nálady u senior, neboli geriatrická kála deprese (viz p íloha. 2), p i em 0-5 bod znamená normální náladu bez deprese, 6-10 bod znamená mírnou depresi a více ne 10 bod znamená manifestní depresi vy adující podrobné vy et ení. Normální náladu bez deprese m lo (dle tohoto testu) 9 dotázaných klient. Jedna dotázaná klientka (klientka z rozhovoru. 2) m la ve výsledku tohoto testu 6 bod, co znamená mírnou depresi (blí e viz. Tabulka 3). Tabulka 3: Po et získaných bod respondent senior v Addenbrookském kognitivním testu a normální nálada bez deprese dle geriatrické kály deprese íslo rozhovoru Po et bod v Addenbrookském kognitivním testu Normální nálada bez deprese ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano Zdroj: vlastní výzkum Testování pam ti, v rámci projektu Dny pam ti, nikdo z dotázaných respondent d íve neabsolvoval. Pr b h testování a u ite nost testování hodnotili v ichni dotázaní velmi pozitivn. 84

85 Je velmi zajímavé, co v e si respondenti p edstavují pod pojmem poruchy pam ti. Dotázaní respondenti popisovali vesm s n jakého lov ka ve svém okolí, který má problémy s pam tí nebo také popisovali své vlastní potí e s pam tí. Ur ité potí e s pam tí na sob pozoruje dev t z deseti dotázaných klient. N kte í klienti uvedli naráz více potí í s pam tí. V ech 9 klient uvedlo jako své potí e zapomn tlivost (zapomínání jmen, v cí, ísel, termínu sch zky nebo co cht l lov k práv ud lat) i hor í výbavnost (jmen, v cí, slov). Navíc uvedli 2 klienti rozt kanost i nesoust ed nost, 1 klient uvedl asté vracení se pro n co a 1 klient uvedl, e nepoznává lidi na ulici. Pam nikomu z dotázaných klient neomezuje jejich koní ky a zájmy. Potí e s koncentrací uvedlo 5 klient a potí e s krátkodobou pam tí uvedli 4 klienti. Do kvalitativního výzkumu byly zakomponovány také otázky týkající se psychického a fyzického zdravotního stavu (blí e viz. Graf 3 a Graf 4). Tyto otázky byly d le ité pro nastín ní subjektivního náhledu seniora na své zdraví. Z výsledk vyplývá, e respondenti ohodnotili mnohem lépe sv j psychický stav nad fyzickým stavem. Graf 3: Hodnocení svého fyzického stavu respondent senior velmi dobrý dobrý 4 4 p ijatelný patný velmi patný Zdroj: vlastní výzkum 85

86 Graf 4: Hodnocení svého psychického stavu respondent senior velmi dobrý dobrý p ijatelný 8 patný velmi patný Zdroj: vlastní výzkum V ichni dotázaní respondenti byli, dle svého subjektivního hodnocení, pln sob sta ní. P t klient uvedlo, e u nich v rodin trpí n který len rodiny poruchou pam ti. Jeden klient uvedl, e m l d de ek Alzheimerovu nemoc, dále u dvou klient m la matka diagnostikovanou Alzheimerovu nemoc a dva klienti odpov d li, e jejich matka trp la poruchou pam ti, ale nebyla s tím u léka e. Dva klienti uvedli, e v minulosti m li úraz hlavy se kterým v ak k léka i ne li. Jeden z klient prod lal Lymskou boreliózu. Dotázaní senio i se sna í v novat se svým koní k m a být stále psychicky i fyzicky aktivní. Psychickou aktivitu se sna í udr et nap íklad pomocí k í ovek, sledování v domostních program, nebo také etbou. P t klient v sou asné dob nav t vuje kurzy trénování pam ti na ZSF JU - Ústavu sociální práce Univerzitním centru pro seniory PATUP. 86

87 4.2 Výsledky kvantitativního výzkumu Ve výsledcích kvantitativního výzkumu jsou nejd íve uvedeny názvy 13 kontaktních míst (KM), které vyplnily dotazník do mé diplomové práce a jejich zkratky, které jsou následn v diplomové práci pou ívány (viz. Tabulka 4). Jedno z t chto 13 kontaktních míst (AD Centrum, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) není kontaktním místem ALS, pouze spolupracuje v rámci tohoto projektu. Pro zjednodu ení a jednotnost je AD Centrum v tomto výzkumu ozna ováno jako jedno z kontaktních míst ALS. Tabulka 4: Zkratky kontaktních míst a celé názvy kontaktních míst zapojených do kvantitativního výzkumu diplomové práce Zkratka kontaktního místa KM v eských Bud jovicích KM v Brn KM v Plzni KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci KM v Chomutov KM ve Dvo e Králové KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod KM v Myslibo icích Zdroj: vlastní výzkum Celý název kontaktního místa Zdravotn sociální fakulta JU, Ústav sociální práce Diakonie CE st edisko v Brn M stská charita Plze Diakonie CE - St edisko v Libici nad Cidlinou Ob anské sdru ení Pamatová ek, ALS Olomouc OS Nad je Domov se zvlá tním re imem, Chomutov Diakonie CE st edisko Dv r Králové nad Labem Krajská nemocnice Liberec, odd. geriatrie a následné pé e Letokruhy o.s. Vsetín Slezská diakonie Domovinka Siloe, Ostrava AD Centrum, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Oblastní charita Uherský Brod, Denní stacioná Domovinka Diakonie CE st edisko v Myslibo icích Dále jsou pro p ehlednost uvedeny dv tabulky (viz. Tabulka 5 a Tabulka 6), které se zam ují na identifika ní údaje pracovníka kontaktního místa, který vypl oval dotazník. 87

88 Tabulka 5: Identifika ní údaje pracovníka kontaktního místa (Název KM, pohlaví, v k a pozice pracovníka v za ízení) Název KM Pohlaví V k Pozice pracovníka v za ízení KM v eských Bud jovicích ena 23 koordinátorka dobrovolnických program KM v Brn ena 32 sociální pracovník, vedoucí pe ovatelské slu by a kontaktního místa ALS KM v Plzni ena 41 vedoucí sociální slu by KM v Libici nad Cidlinou ena 56 vrchní sestra KM v Olomouci ena 59 zdravotní sestra v ambulancích, provádí testy pam ti KM v Chomutov ena 28 výkonný p edseda sdru ení KM ve Dvo e Králové ena 42 KM v Liberci ena 31 stani ní sestra v Domov se zvlá tním re imem vedoucí kontaktního místa ALS, terapeut na odd. Geriatrie a následné pé e KM ve Vsetín ena 49 pe ovatelka a trenérka pam ti KM v Ostrav ena 30 koordinátor st ediska KM v Praze ena 30 poradenský pracovník KM v Uherském Brod ena 53 zástupce vedoucí KM v Myslibo icích ena 34 pracovnice sociální pé e Zdroj: vlastní výzkum 88

89 Tabulka 6: Identifika ní údaje pracovníka kontaktního místa (Název KM, zapojení pracovníka do projektu a po et dal ích testujících pracovník v KM) Název KM Zapojení pracovníka do projektu Po et dal ích testujících pracovník v KM KM v eských Bud jovicích od za átku projektu KM v Brn od za átku projektu KM v Plzni od za átku projektu KM v Libici nad Cidlinou od za átku projektu KM v Olomouci od za átku projektu KM v Chomutov od za átku projektu KM ve Dvo e Králové od za átku projektu KM v Liberci od za átku projektu KM ve Vsetín od za átku projektu KM v Ostrav od za átku projektu KM v Praze od za átku projektu KM v Uherském Brod od za átku projektu KM v Myslibo icích od za átku projektu Zdroj: vlastní výzkum Ní e následují ji výsledky kvantitativního výzkumu, které jsou zpracovány formou t inácti p epsaných dotazník od pracovník jednotlivých kontaktních míst. Odpov di jsem shrnula a dala je do 3 základních okruh (viz. p íloha. 4). V uvozovkách a kurzívou uvádím p esné zn ní odpov dí, jak mi je pracovníci kontaktních míst vyplnili v dotazníku. 89

90 Kontaktní místo v eských Bud jovicích Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Zdravotn sociální fakulta JU, Ústav sociální práce I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (23 let), která v za ízení pracuje jako koordinátorka dobrovolnických program. Do projektu je pracovnice zapojena od po átku, tedy od roku V tomto kontaktním centru ALS provádí testování pouze ona. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 123 osob. Ostatní údaje o po tech klient jsou pouze orienta ní, vyjád ené procentuáln. Z celkového po tu otestovaných klient bylo p ibli n 50 % osob otestovaných v pr b hu roku 2008, 30 % klient v roce 2009 a p ibli n 20 % klient v pr b hu leto ního roku Na vy et ení ke specialistovi bylo od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku odesláno asi 40 % otestovaných. P i em za rok 2008 bylo odesláno 20 % klient, za rok 2009 p ibli n 15 % klient a od za átku roku 2010 to bylo 5 % klient (10-15 osob). Pam si nechávají z 90 % otestovat eny a pouze 10 % mu i. Na testování pam ti p ichází klienti z 90 % sami bez doprovodu. Nejmlad í testované osob bylo 29 let a nejstar í osob bylo 93 let. Nej ast j ím vzd láním testovaných klient byla st ední kola s maturitou (40 %), základní kola (30 %), vysoká kola (20 %) a st ední odborné u ili t (10 %). Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Problémy s krátkodobou pam tí, zv davost, strach z Alzheimerovy choroby, onemocn ní demence v rodin. 90

91 Klienti, kte í pot ebovali následné vy et ení léka em specialistou, byli odesláni z 60 % k neurologovi a ze 40 % k psychiatrovi. Do kontaktního centra v eských Bud jovicích prozatím klienti opakovan nep i li. Na otázku, zda pracovnice zaznamenala období, kdy se klienti na kontaktní místo obracejí nej ast ji, odpov d la: Spí e podzimní a jarní. Jako d vod uvedla: Klimatické podmínky, reklama. Naopak jako období, kdy klienti na testování pam ti nechodí, uvedla: Léto, Vánoce. Zd vodn ní: P es léto bývají mimo m sto. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní místo v eských Bud jovicích zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Celkem je do projektu zapojeno p ímo v eských Bud jovicích 6 léka a celkov v Jiho eském kraji je 23 léka. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Propagace na kurzech trénování pam ti, na osv tových p edná kách U3V. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: V t inou chodí klienti s tím, e jsou zv daví, jak dopadnou, nebo chodí klienti se záva nými poruchami pam ti, které jim zp sobují problémy v b ném ivot. Zku enosti s testy: Nemám p ipomínky. ekám na nové vylep ené testy, které zjednodu í administraci. Zku enosti se samotným testováním: Testování je velmi individuální na asovou náro nost, která je od 30 min. a po 2 hodiny. Zku enosti s projektem Dny pam ti: Zna né :)... Skv lý projekt, který má výsledky! Zku enosti s organiza ním zaji t ním: Dobré - dobrá spolupráce, komunikace. 91

92 Kontaktní místo v Brn Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Diakonie CE st edisko v Brn I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (32 let), která v za ízení pracuje jako sociální pracovník, vedoucí pe ovatelské slu by a kontaktního místa ALS. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu( erven 2008). Krom této pracovnice provádí testování pam ti v tomto za ízení je t jedna kolegyn. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru otestováno celkem 314 osob. B hem roku 2008 bylo otestováno 127 osob, za rok 2009 to bylo ji 145 osob a za nyn j í rok 2010 bylo otestováno prozatím 42 osob. Následující údaje o klientech jsou ji pouze orienta ní, nebo centrum si ned lá vlastní podrobnou statistiku vy et ovaných osob. Ke specialistovi bylo celkem odesláno % klient. Za rok 2008 bylo k léka i specialistovi ze 127 osob odesláno % klient, za rok 2009 bylo ze 145 osob odesláno také p ibli n % klient a za rok 2010 bylo ze 42 osob odesláno p ibli n 30 % klient. Pam si nechávají asi tak ze 70 % otestovat eny a ze 30 % mu i. Na testování pam ti p ichází klienti spí e sami (cca 85 %) a s doprovodem p ijde cca 15 % klient. V k nejmlad í testované osoby v tomto kontaktním centru byl 45 let a nejstar í osob bylo 96 let. Nej ast j ím vzd láním vy et ovaných klient byla st ední kola s maturitou (p ibli n 40 %), dále m lo asi 25 % klient vystudované st ední odborné u ili t, 25 % vysokou kolu a 10 % základní kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: V t inou proto, e mají subjektivní pocit zhor ení pam ti (ten mají tém v ichni, i ti, kte í v testu dosáhnou dobrého výsledku), 92

93 d vodem íslo 2 bývá, e se setkali s onemocn ním demencí v t inou ve vlastní rodin, a mají obavy, e se toto onemocn ní u nich také rozjí dí, eventueln. P ibli n polovina klient, kte í mají potí e s pam tí, byla dále odesílána k neurologovi a polovina k psychiatrovi. Do kontaktního centra v Brn p icházejí klienti na testování pam ti i opakovan. Jedná se p ibli n o 10 klient, kte í p i li opakovan p ibli n po 0,5-1 roce od prvního testování. Jako d vod opakovaného testování pracovnice centra uvedla: Proto e se cht li ujistit, e jsou v po ádku, a pro pocit, e u nich do lo ke zhor ení pam ti od prvního vy et ení. Období, kdy se klienti více obracejí na kontaktní centrum nemá, dle pracovnice, souvislost s ro ním obdobím. Dále v ak uvedla: Zaznamenali jsme zvý ený zájem p edev ím v obdobích, kdy prob hla v médiích a tisku informa ní kampa, poté se lidé hlásili více. Na otázku, kdy se klienti neobracejí na centrum, odpov d la: Nedá se p esn vysledovat, jen se dá íci, e o prázdninách je t ch zájemc o n co mén ne v jiných m sících. Z d vod dovolených. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Brn zapojeno od za átku projektu (2008). Na svém území má celkem k dispozici 31 léka specialist, z nich 17 léka je brn nských a 14 léka mimobrn nských. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Info letáky lékárny, prakti tí léka i a zdravotnická za ízení, v rámci prezentací st ediska a p i Pomeran ovém dni v ervnu. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: V t ina klient p ichází s obavami, n kte í na p ání rodiny, spolupráce dobrá vesm s se v emi, pouze u t ch, kte í p icházejí na p ání rodiny bývá n kdy obtí n j í. Zku enosti s testy: Testy jsou myslím na velmi dobré úrovni, n které nedostatky které se projevují v praxi, byly zakomponovány do zm n a v sou asné dob probíhá finální fáze aktualizace test a jejich drobných úprav. 93

94 Zku enosti se samotným testováním: Samotné testování bývá n kdy pom rn náro né v tom smyslu, e se asto nejedná o pouhý test pam ti ale zárove o jakési sociální poradenství, a n kte í lidé testování pam ti dokonce berou také jako p íle itost k tomu, aby s nimi n kdo e il jejich ivot pracovní, soukromý, ivot jejich rodiny, politickou situaci, majetkové pom ry. atd., co pak bývá dost náro né, udr et toho lov ka v linii e se v této chvíli máme zabývat vy et ením jeho kognitivních funkcí. Zku enosti s projektem Dny pam ti : Projekt vidím jako smysluplný zvy ování informovanosti mezi lidmi o poruchách pam ti a také hlavn t m kte í pot ebují, se m e dostat v as pomoc a podpora. Zku enosti s organiza ním zaji t ním: Bezproblémové, jediná v c pokud by byly zdroje a mo nosti na rozsáhlej í informa ní kampa o projektu, jist by se to prakticky projevilo v po tu zájemc, to v ak nijak nevnímám jako problém s organizací projektu. Jako jiné zku enosti týkající se projektu, pracovnice uvedla: Pom rn asto se p i vy et ování ukázalo, e vy et ovaný nemá ani nijak výrazné potí e s pam tí, ale p itom má velmi výrazn zvý ený výsledek p i GDS / kála depresivity/ a byl tedy také doporu en k odbornému léka i, práv z tohoto d vodu. Kontaktní místo v Plzni Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: M stská charita Plze I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (41 let), která pracuje v za ízení na pozici vedoucí sociální slu by. Ona sama je do projektu Dny pam ti zapojena od po átku projektu ( erven 2008). Spolu s ní provádí testování pam ti je t jedna osoba. 94

95 II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Ve keré informace týkající se klient v tomto kontaktním centru jsou pouze orienta ní. Od po átku projektu a dne vypln ní dotazníku bylo celkem otestováno cca 500 klient. Za rok 2008 bylo otestováno asi 200 klient, stejn tak jako za rok 2009 (také 200 klient ) a za leto ní rok (2010) bylo doposud otestováno p ibli n 100 klient. K léka i specialistovi byla, od po átku projektu doposud, odeslána asi tvrtina z celkového po tu vy et ených. Dal í data o odesílání klient k léka i za jednotlivé roky nebyly v dotazníku vypln ny. Na testování pam ti p eva ují z 80 % eny a mu i tvo í p ibli n 20 % testovaných. Klienti p ichází vesm s na testování sami bez doprovodu (90 %) a s doprovodem p ichází asi 10 % klient. V k nejmlad í a nejstar í testované osoby v centru nebyl vypln n. P ibli né procentuální zastoupení klient dle vzd lání je následující asi 50 % testovaných osob má základní vzd lání, 30 % st ední odborné u ili t, 15 % st ední kolu s maturitou a 5 % testovaných osob má vysokou kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Zdálo se jim, e n co není v po ádku. Jejich p átelé ekli, e n co není v po ádku. P i pot ebném následném vy et ení léka em specialistou byli klienti asi z 90 % posláni k psychiatrovi a 10 % klient k neurologovi. Klienti na opakované testování pam ti do kontaktního centra v Plzni spí e nechodí. Pracovnice nezaznamenala ádné období, kdy by klienti chodili na testování pam ti ast ji i naopak mén ast ji. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Plzni zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Na území kontaktního centra celkem do projektu zapojeno 7 léka specialist. 95

96 Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Tisk, speciální akce pro seniory, rozhlas. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázky, týkající se zku eností s klienty a s testy, odpov d la pracovnice centra, e jsou dobré. Na otázku, jaké má zku enosti se samotným testováním, odpov d la: V po ádku, jen dlouhou dobu chyb ly originály test. Zku enosti s organiza ním zaji t ním: Dlouhou dobu chybí originály test. Na otázku, zda by cht la je t n co dodat k projektu Dny pam ti, pracovnice v bodech uvedla: Velmi p ínosný projekt pro v asný záchyt lidí s poruchou pam ti; klienti nejvíce senio i; aktivita zam ená na seniory; slo ka komplexní pé e o seniora. Kontaktní místo v Libici nad Cidlinou Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Diakonie CE - St edisko v Libici nad Cidlinou I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (56 let), která v za ízení pracuje jako vrchní sestra. Do projektu je zapojena od za átku projektu ( erven 2008). V tomto kontaktním centru je jediná, která provádí testování pam ti. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru provedeno testování pam ti celkem 28 osobám. V pr b hu roku 2008 zde bylo otestováno 10 klient, v roce 2009 to bylo 13 klient a v leto ním roce (2010) bylo otestováno prozatím 5 klient. 96

97 Od po átku projektu bylo z celkového po tu 28 klient odesláno 15 klient k dal ímu vy et ení k léka i specialistovi. V roce 2008 bylo takto odesláno 5 klient, v roce 2009 bylo klient 6 a v roce 2010 prozatím 4 klienti. Pam si v tomto centru nechávají otestovat spí e mu i (p ibli n 60 %), zatímco eny jsou zastoupeny asi ve 40 %. Na testování p ichází klienti z 80 % sami bez doprovodu. S doprovodem p ijde zhruba 20 % klient. V k nejmlad í zde testované osoby byl 37 let a nejstar í osoby 89 let. Nej ast j í dosa ené vzd lání vy et ovaných klient nebylo pracovnicí v dotazníku vypln no. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Mají nebo m li v rodin n koho s demencí. Mají problém s pam tí. V p ípad pot eby byli klienti asi v 55 % odesláni k psychiatrovi a ve 45 % k neurologovi. Do kontaktního centra v Libici nad Cidlinou p i li opakovan na testování pam ti 3 klienti, a to p ibli n po p l roce od prvního testování. Na otázku, z jakého d vodu p i li klienti opakovan, pracovnice odpov d la: Zjistit jak jsou na tom s pam tí po n jakém ase, zpravidla mají pocit, e je to hor í. Pracovnice centra nezaznamenala ádné období, kdy by klienti chodili na testování pam ti ast ji i naopak mén ast ji. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Libici nad Cidlinou zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Na otázku, kolik léka specialist je na území kontaktního místa zapojeno do tohoto projektu, pracovnice odpov d la: Nemám ádné území, zpravidla posílám zhruba k 5 léka m, kte í jsou v nejbli ím okolí a to je Nymburk, Kolín, Kutná Hora. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Letáky po ekárnách léka. U otázek, týkajících se zku eností, odpov d la pracovnice centra pouze na otázku, jaké má zku enosti s organiza ním zaji t ním: S organiza ním zaji t ním problém 97

98 nemám, jen mi chybí lep í spolupráce s léka i a jejich sestrami. Ne v dy je s nimi dobrá domluva p i objednávání klient. Kontaktní místo v Olomouci Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Pamatová ek Olomouc, Karafiátova 5 I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (59 let), která v za ízení pracuje jako zdravotní sestra v ambulancích a dále provádí testy pam ti. Do projektu je zapojena od roku Spolu s ní provádí testování pam ti je t jedna kolegyn (zdravotní sestra). II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru otestováno celkem 88 klient. P i em v roce 2008 bylo otestováno 30 klient, v roce 2009 to bylo 31 klient a v roce 2010 to bylo prozatím 27 klient. K léka i specialistovi bylo od po átku projektu do sou asné doby odesláno celkem 28 klient. Z tohoto po tu bylo v roce 2008 odesláno k léka i 11 klient, v roce 2009 bylo odesláno 9 klient a b hem roku 2010 to prozatím bylo 8 klient. P i testování pam ti p eva ují eny. Mezi klienty odeslanými k léka i bylo 17 en a 11 mu. Na testování pam ti dochází klienti vesm s sami bez doprovodu. S doprovodem p i lo do tohoto centra asi 10 klient. Nejmlad í testovanou osobou zde byl klient ve v ku 52 let a nejstar í testovanou osobou byl klient ve v ku 88 let. Nej ast j ím vzd láním testovaných klient byla p ibli n v 50 % st ední kola s maturitou, dále asi ve 25 % st ední odborné u ili t, v 10 % to byla základní kola a vysoká kola a v 5 % se jednalo o vy í odbornou kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Na doporu ení praktického léka e. 98

99 Rodina dovede svého p íbuzného proto, e nechce nav tívit doktora, ale k testu svolí. Sám klient si chce ov it své dovednosti. Klient má nebo m l ve své rodin nemocného o kterém se domnívá e trp l Alzheimerovou chorobou. Nebo ve svém okolí je n kdo tak nemocen a má obavu z choroby a chce n jakou jistotu. V t inou udává klient zapomínání. Klienti, kte í pot ebovali dal í vy et ení léka em specialistou, byli z 95 % odesláni k neurologovi, a to proto, e mají ji svého neurologa. Klienti do tohoto kontaktního centra prozatím opakovan nechodí. Jako období, kdy se klienti více obracejí na kontaktní centrum, uvedla pracovnice centra období od za átku roku V t inou po akcích senior, na kterých se také hovo í o testech pam ti, nebo po relaci v rozhlase a samoz ejm na doporu ení praktických léka které jsme kontaktovali tak, e v ekárnách jsou letáky s adresou kontaktních míst. Naopak jako období, kdy klienti moc nechodí uvedla prázdninové m síce a období ch ipkové nemocnosti. A od vodnila to r znými rodinnými d vody. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Olomouci zapojeno od zá í Na svém území má celkem k dispozici 4 léka e specialisty, kte í jsou zapojeni do projektu. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: P edná ky odborného léka e v denním stacioná i, relacemi v eském rozhlase Olomouc, letáky dáváme jak k praktickým léka m do ekáren, tak na ostatní akce. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, odpov d la: Dobré, jsou vst ícní, rádi se n kdy sv ují s r znými problémy co je zrovna tí í. Na ostatní otázky, týkající se zku eností, uvedla pracovnice centra, e jsou dobré, není ádný problém, a dále e nemá ádné negativní jiné zku enosti. 99

100 K projektu Dny pam ti pracovnice je t dále dodala: Myslím si, e je to záslu ný projekt, který pomáhá té v ci pro kterou byl p edur en. Kontaktní místo v Chomutov Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: OS Nad je Domov se zvlá tním re imem, Chomutov I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (28 let), která pracuje jako výkonný p edseda sdru ení. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu. V tomto kontaktním centru provádí testování pam ti pouze ona. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru otestováno celkem 35 osob. B hem roku 2008 bylo otestováno 21 osob, za rok 2009 to bylo 9 osob a za nyn j í rok 2010 byly otestovány prozatím 5 osoby. Ke specialistovi bylo od po átku odesláno celkem 11 osob. Z tohoto po tu klient bylo v roce 2008 odesláno 8 klient, v roce 2009 byli odesláni 2 klienti a v roce 2010 byl prozatím odeslán 1 klient. Otestovat pam si p ichází více eny (p ibli n 60 % en a 40 % mu ). Z 80 % p ichází klienti sami a 20 % p ichází s doprovodem. V k nejmlad í testované osoby v tomto kontaktním centru byl 53 let a nejstar í osob bylo 91 let. Nej ast j ím vzd láním vy et ovaných klient byla st ední kola s maturitou (40 %) a vysoká kola (také 40%), dále m lo 15 % st ední odborné u ili t a 5 % m lo základní kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Obava z nemoci, otestování si svých schopností, odeslaní obvykle p i li s doprovodem, doprovázející osoba problém lépe 100

101 vidí. D vodem byl i pocit zapomínání, a koliv byl adekvátní v ku a testy vy ly tém na 100%. V ichni odeslaní klienti (tedy 100%) byli odesláni k psychiatrovi. Do kontaktního centra v Chomutov nechodí klienti na testování pam ti opakovan. Pracovnice centra nezaznamenala období, kdy by klienti na testování chodili ast ji i naopak nechodili. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní místo v Chomutov zapojeno od za átku projektu (2008). Na svém území má celkem k dispozici 11 léka specialist. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Letáky u léka, Pomeran ový den. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, týkající se zku eností s klienty, pracovnice uvedla: Dobré, mají zájem se n co dozv d t a konzultovat své potí e. Zku enosti s testy: Po drobných úpravách lep í. Zku enosti se samotným testováním: Hodina nikdy nesta í, je t eba více asu na konverzaci a uvoln ní klienta. Zku enosti s projektem Dny pam ti: Dobrý, pova uji ho za u ite ný a smysluplný. Pracovnice dále uvedla, e s organiza ním zaji t ním nemá negativní zku enosti. 101

102 Kontaktní místo ve Dvo e Králové Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Diakonie CE st edisko Dv r Králové nad Labem I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala ena (42 let), která v za ízení pracuje jako stani ní sestra v Domov se zvlá tním re imem. Do projektu Dny pam ti je zapojená od za átku, tedy od ervna V tomto kontaktním míst provádí testování pam ti jen ona sama. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 55 osob. Z nich bylo v roce 2008 otestováno 17 osob, v roce 2009 bylo 28 osob a v roce 2010 bylo prozatím otestováno 10 osob. Ze v ech otestovaných osob bylo odesláno k léka i na dal í vy et ení p ibli n 20 osob, p i em dv osoby byly odeslány v leto ním roce. Na testování p eva ují ze 70 % eny, mu je jen p ibli n 30%. Z 90 % chodí klienti na testování pam ti sami, pouze v 10 % p icházejí s doprovodem. V k nejmlad í testované osoby byl 45 let a nejstar í osoba m la 90 let. Na otázku, jaké je nej ast j í vzd lání vy et ovaných klient, pracovnice uvedla: Nejsem schopna p esn odpov d t,ale p evládají SOU a S. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: N kte í cht jí mít jistotu, e je jejich zapomínání normální, n kte í p icházejí z d vod, e jim poruchy pam ti ji d lají potí e v b ném ivot a jiní zas na doporu ení rodiny. Z 99 % jsou klienti, kte í mají potí e s pam tí, odesíláni k neurologovi. Do kontaktního místa ve Dvo e Králové p i el opakovan na testování pam ti prozatím jeden klient. Klient p i el opakovan na doporu ení pracovnice kontaktního místa, a to po p l roce. 102

103 Pracovnice kontaktního místa nezaznamenala období, kdy by klienti na testování chodili ast ji i naopak nechodili. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum ve Dvo e Králové zapojeno od za átku projektu (2008). Na svém území má v sou asné dob k dispozici 5 léka specialist, kte í jsou do projektu zapojeni. K otázce týkající se propagace projektu Dny pam ti se pracovnice kontaktního místa nevyjád ila. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: N kte í klienti p icházejí nejistí, jsou nervózní, je pot eba získat si jejich d v ru, aby testování prob hlo bez zbyte ných chyb plynoucích z jejich nervozity. Zku enosti s testy: Testy jsou vypracovány dob e, jen je n kdy problém s malým prostorem na zakreslení hodin. Zku enosti se samotným testováním: V testování nevidím problém, jen si myslím, e u vyhodnocování testu ACE-R by se m lo p ihlí et ke vzd lání klienta. Zku enosti s projektem Dny pam ti: Zará í m odmítavý postoj n kterých léka k tomuto projektu. Dále uvedla, e zku enosti s organiza ním zaji t ním jsou dobré. K projektu Dny pam ti, pracovnice kontaktního místa, navíc je t dodala: Pod kování pat í v em kte í se podíleli na vzniku projektu. Pracuji s lidmi s Alzheimerovou chorobou n kolik let a vím, e asto lidé vyhledají léka e a kdy je onemocn ní ji pokro ilé a významn jim komplikuje ivot. Díky projektu se mohou dostat lidé k odborníkovi v as a m e být zahájena adekvátní lé ba. Bohu el se setkávám také s klienty, kte í se setkali s nepochopením a zleh ováním jejich potí í u praktického léka e. Z mého pohledu má tedy projekt velký p ínos pro v asný záchyt poruch pam ti a jejich lé bu. 103

104 Kontaktní místo v Liberci Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Kontaktní místo ALS v Liberci Poradna pro poruchy pam ti, Odd lení geriatrie a následné pé e p i Krajské nemocnici Liberec I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (31 let), která v za ízení pracuje na pozici vedoucí kontaktního místa ALS, a dále jako terapeut na odd lení Geriatrie a následné pé e. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu ( erven 2008). Testování pam ti provádí v tomto kontaktním míst sama. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 202 osob. Z nich v roce 2008 bylo otestováno 76 klient, v roce 2009 to bylo 87 klient a za rok 2010 bylo prozatím otestováno 39 klient. Z tohoto po tu otestovaných klient bylo k léka i specialistovi odesláno celkem 61 klient. P i em za rok 2008 bylo odesláno 25 klient, za rok 2009 bylo odesláno 18 klient a za rok 2010 bylo odesláno také 18 klient. Pam si p ichází ze 70 % otestovat eny (mu i tvo í pouze 30 %). 70 % klient p ichází na testování samo bez doprovodu (s doprovodem p ichází asi 30 % klient ). V k nejmlad í testované osoby byl 38 let, dále pak v k nejstar í testované osoby byl 87 let. Nej ast j ím vzd láním vy et ovaných klient bylo st ední odborné u ili t (p ibli n 35 %), dále m lo 25 % klient základní kolu, 25 % st ední kolu s maturitou a 15 % klient m lo vysokou kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Potí e s krátkodobou pam tí, nepoznávají známé tvá e, zhor ená slovní výbavnost, odkládají v ci neví kam, zm ny vnímá i okolí

105 V ichni odeslaní klienti k léka i (tedy 100%) byli odesláni k psychiatrovi. Do kontaktního místa v Liberci p icházejí klienti na testování pam ti i opakovan. Takto opakovan p i lo p ibli n po roce celkem 5 klient. Jejich d vodem byly progredující p íznaky. Pracovnice kontaktního místa nezaznamenala ádné období, kdy by chodili klienti na testování pam ti ast ji. Naopak jako období, kdy se na kontaktní místo klienti neobracejí, uvedla leden a únor. Jako d vod uvedla: patné po así, nízká propagace projektu DP. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Liberci zapojeno od za átku projektu (2008). Na svém území má celkem k dispozici p ibli n 11 léka specialist. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Rozná ím letá ky. Osobn písemn kontaktuji obvodní léka e i specialisty. Plakáty v blízkosti na í poradny. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: Jen dobré, vy et ovala jsem i nesly ící klientku. Zku enosti s testy: Pot ebovaly by úpravu pro na i klientelu. Zku enosti se samotným testování: asov náro né, 1 klient: 1,5-2 hod asu. Zku enosti s projektem dny pam ti: Pot ebná zále itost vzhledem k v asnému záchytu a zji t ním incidence v populaci. Pracovnice dále uvedla, e zku enosti s organiza ním zaji t ním jsou bez problém. 105

106 Kontaktní místo ve Vsetín Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Letokruhy o.s. Vsetín I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (49 let), která v za ízení pracuje jako pe ovatelka a trenérka pam ti. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu ( erven 2008). Krom této pracovnice provádí testování pam ti v tomto za ízení je t jedna kolegyn. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru otestováno celkem 49 osob. V pr b hu roku 2008, p esn ji e eno od , zde bylo otestováno 21 osob. Za rok 2009 ( ) bylo otestováno 23 osob a v roce 2010 bylo prozatím otestováno 5 osob. Ke specialistovi bylo ze v ech testovaných klient odesláno celkem 26 klient. Z tohoto po tu bylo 13 klient odesláno v roce 2008, 11 klient v roce 2009 a 2 klienti v roce Na testování pam ti p icházejí s velkou p evahou eny, které tvo í 77,5 % v ech klient (mu i p icházejí ve 22,5 %). Samo bez doprovodu p ichází na testování pam ti 81,5 % klient, zatímco s doprovodem je to pouze 18,5 % klient. V k nejmlad í testované osoby byl 38 let, dále pak v k nejstar í testované osoby byl 88 let. Z celkového po tu 46 vy et ených klient (3 klienti p i li na vy et ení opakovan, a proto zde nejsou opakovan zapo ítáni) m lo p ibli n 50 % t chto klient st ední kolu s maturitou, dále 24 % klient m lo st ední odborné u ili t, 11 % klient základní kolu, 11 % klient vysokou kolu a 4 % klient m lo vy í odbornou kolu. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: N kte í jen tak celkov cht jí v d t, 106

107 jak jsou na tom se svou pam tí a jsou i zv daví, co testy obná ejí. N kte í zda se jim pam zhor uje v kem nebo je to projev n jaké kog. poruchy. V t ina z nich ale udává konkrétní problémy : zapomínání jmen u lidí, které n jaký as nevid li, nebo e si nevybaví jméno herce, známé osobnosti atd.. Z nepozornosti a nesoust ed ní d lají chyby, vícekrát jdou na n jaké místo pro n jakou v c. ást klient udává depresivní poruchy. N kolik klient, kte í m li doprovod (man el-ka), nebyli schopni popsat své problémy a výsledky test byly velmi pod pr m rem. Doprovod udává: dezorientace v ase, v míst, patná slovní komunikace, slabá slovní zásoba, zamaskovávání svého deficitu (úsm vem, vyhýbavou odpov dí), agresivita atd. Tito zájemci cht jí poradit, nabídnout dal í mo nosti pé e a odb. vy et ení. Klienti, kte í pot ebovali dal í vy et ení léka em specialistou, byli z 54 % odesláni k neurologovi, 42 % klient bylo odesláno k psychiatrovi a 4 % klient bylo odesláno ke geriatrovi. Do kontaktního místa ve Vsetín p icházejí klienti na testování pam ti i opakovan. Takto opakovan p i li za celou dobu 3 klienti. Na otázku, z jakého d vodu p i li klienti opakovan, pracovnice odpov d la: 1 klientka (s dobrým výsledkem) jen na preventivní kontrolu své pam ti, druhá klientka pro zhor ení jednak pam ti a jednak psych. stavu a t etí na sob pracovala a cht la vid t, zda se to projeví i v testech. Dv klientky p i li na toto opakované testování po p l roce a jedna p i la za rok a tvrt. Pracovnice zaznamenala období, kdy se na kontaktní místo obraceli klienti nej ast ji. Bylo to v prvním roce test (r. 2008) m síce zá í listopad. Na otázku, z jakého d vodu si pracovnice myslí, e se na n klienti více obracejí, odpov d la: Nevím. Mo ná p edváno ní shon, pracovní vytí ení (v ichni zájemci ale nejsou v prac. procesu), rodinné problémy, samota, málo sluní ka Pracovnice zaznamenala i období, kdy se na n klienti p íli neobrací. Jedná se o m síce leden a únor a dále erven a srpen. Na otázku, z jakého d vodu si pracovnice myslí, e se na n klienti neobracejí, odpov d la: Nevím. Nem u dát odpov. 107

108 III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum ve Vsetín zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Na otázku, kolik léka specialist má kontaktní místo na svém území zapojeno do projektu, odpov d la: Konkrétn na Vsetín byli p vodn 3, pak jedna léka ka z projektu odstoupila. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Formou propaga ních leták vydaných ALS (do ekáren léka, na ú ady v m st a do okolních obcí), novinová inzerce v místním tisku, na internetových stránkách na í organizace, p i p edná kových akcích pro ve ejnost (v knihovnách, v klubech pro seniory). Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: Já za sebe m u íct, e dobré. P i samotném testu jsem nem la s klienty ádné v t í problémy. I kdy byli n kte í nervózní a vystra ení (klienti s mírnou demencí nebo i n jakými psychickými poruchami), zvládla jsem je uklidnit a situaci i zábavnou formou odleh it. Ob ma stranám se pak lépe pracovalo. Zku enosti s testy: Pro klienty, kte í p i li opakovan k test m, by mohly být trochu pozm n ny otázky. ALS pracuje na novelizaci a úpravách v sou asných testech. Já bych uvítala ale na opakovaných testech více zm n. Na otázky, týkající se zku eností se samotným testováním a s projektem Dny pam ti, odpov d la pracovnice, e nemá ádný problém. Zku enosti s organiza ním zaji t ním: V t í propagaci ze strany ALS. Myslím tím celostátn pro irokou ve ejnost. Nejen ve v t ích m stech. Ve Zlínském kraji jsou jen 2 kont. místa a my na Vsetín jsme daleko od t ch ostatních. K jiným zku enostem, pracovnice odpov d la: Zájemci o testy íkají, e je to d le itá a prosp ná v c. Ale je jich stále málo nebo k nám n kte í p ijdou a s výraznými poruchami a zhor ením zdravotního stavu. Na otázku, zda by cht la je t n co dodat k projektu Dny pam ti, pracovnice uvedla: Projekt samotný se m líbí. V asný záchyt demencí a následná lé ba má pro pacienty anci na lep í kvalitu ivota. To se pak projeví i u rodinných p íbuzných 108

109 nebo na pe ovatelích. Pé e o klienta s demencí nebo Alz. nemocí je velmi fyzicky i psychicky náro ná jak pro generaci lidí je t v pracovním procesu, tak pro pe ovatele, kte í u jsou sami v seniorském v ku. Kontaktní místo v Ostrav Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Slezská diakonie Domovinka Siloe, Ostrava I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (30 let), která v za ízení pracuje jako koordinátor st ediska (od ). Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu (tedy erven 2008). Krom této pracovnice provádí testování pam ti v tomto za ízení je t jedna osoba. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním centru otestováno celkem 130 osob. P i em v roce 2008 otestovali 54 osob, v roce 2009 bylo otestováno také 54 osob a v roce 2010 bylo prozatím otestováno 22 osob. Pracovnice na otázku, kolik z otestovaných osob odeslali na dal í vy et ení ke specialistovi, neodpov d la. Uvedla pouze, e od ledna 2010 odeslali ke specialistovi 3 klienty. Na testování pam ti p eva ují v % eny. Samo bez doprovodu p ichází 90 % klient. V k nejmlad í testované osoby byl 40 let, dále pak v k nejstar í testované osoby byl 89 let. Pracovnice neuvedla nej ast j í dosa ené vzd lání vy et ovaných klient. Na otázku, z jakých d vod si cht jí klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Prevence; Po áte ní potí e s pam tí; Rodina je donutí p ijít. 109

110 P i pot ebném následném vy et ení léka em specialistou byli klienti z 80 % odesláni k psychiatrovi a z 20 % k neurologovi. Na otázku, zda na testování pam ti chodí klienti opakovan, pracovnice odpov d la: N kdy zále í to na skóre testu ACE-R. Jako d vod opakovaného testování uvedla: Výsledek testu ACE-R je Po et klient, kte í p i li na testování opakovan, pracovnice neuvedla. Napsala v ak, e p ichází po 3 6 m sících. Pracovnice nezaznamenala období, kdy se na kontaktní místo obracejí klienti nej ast ji. Zaznamenala v ak období, kdy se na n klienti p íli neobrací. Jedná se, dle pracovnice, o letní m síce. Jako d vod uvedla: Doba prázdnin-mnozí senio i odjí d jí mimo Ostravu. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Ostrav zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Do projektu je na tomto území zapojeno 18 léka specialist. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Formou letá k ( ekárny léka, kluby senior, knihovny ). Pravidelná (zhruba co 3 m síce) informovanost regionálních médií-ostravský rozhlas, MSK deník, Radni ní noviny, kulturní program m sta Ostravy, Seniortip V rámci na ich akcí ur ených iroké ve ejnosti (svépomocné skupiny, besedy v knihovnách ). Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: Pozitivn hodnotí, e vy et ení probíhá v neformálním prost edí - ne ve zdravotnickém za ízení, vnímáme velmi pozitivní reakce, e vy et ovaní mohou p esko it obvodní léka e a rovnou se objednat u specialisty Zku enosti s testy: V testu ACE-R mají nejv t í problémy s verbální fluencí a vybavení adresy, n kte í trochu rozpa it reagují na otázky v testu GDS. Zku enosti s organiza ním zaji t ním: N kte í zájemci z okrajových ástí Moravskoslezského kraje, pro které je prakticky nemo né dojet do Ostravy, by uvítali víc st edisek, kde by mohli absolvovat vy et ení. 110

111 Kontaktní místo v Praze Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: AD Centrum, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (30 let), která v za ízení pracuje jako poradenský pracovník. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu (tedy erven 2008). Krom této pracovnice neprovádí testování pam ti v tomto za ízení nikdo jiný. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 182 osob. V roce 2008 bylo otestováno 108 osob, v roce 2009 bylo otestováno 53 osob a v roce 2010 bylo prozatím otestováno 20 osob. Ostatní údaje, jako byl po et osob odeslaných k léka i specialistovi, procentuální zastoupení mu a en, procentuální zastoupení osob p icházejících samo a s doprovodem, nejmlad í a nejstar í v k klienta a nej ast j í dosa ené vzd lání klient, nebylo pracovnicí kontaktního místa vypln no. Jako vysv tlení uvedla: Zjist te si prosím v ALS, tato data jsou zpracována a evidována, nezlobte se, ale nebudu to te dohledávat a po ítat, kdy u je to hotové. Informujte se u Mgr. Martiny Mátlové, má to velmi dob e zpracované. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Zapomínají jména, nevybaví si slovo tak rychle, jak by pot ebovali, ztrácejí d v ru ve svou pam. Na otázku, k jakému specialistovi jsou klienti nej ast ji odesíláni, nebylo odpov zeno. Do tohoto kontaktního místa p ichází klienti na testování pam ti i opakovan. Bli í informace, o klientech p icházejících opakovan, nebyly uvedeny. Na otázku, zda pracovnice zaznamenala n jaké období, kdy se klienti na kontaktní místo obracejí nej ast ji, odpov d la: Nejv t í zájem byl v období 111

112 prvního roku b hu projektu. Jinak senio i více chodí kdy je p kné po así bez extrémních výkyv teploty. Jako období, kdy je útlum v testování, pracovnice uvedla: Kdy je horko nebo kdy napadne sníh. Jako d vod tohoto jevu, uvedla: Obávají se komplikací zdravotního stavu. III. Projekt Dny pam ti Na otázku, od kdy je kontaktní místo zapojeno do tohoto projektu, odpov d la: Doc. A. Barto sestavil podobu projektu, podílíme se tedy na projektu od úplného za átku. Otázka týkající se po tu léka specialist na území kontaktního místa zapojených do tohoto projektu, z stala nezodpov zena. Pracovnice uvedla, e aktuální íslo získám v ALS. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Kdy jdu n kam na polikliniku, beru s sebou letáky. Na nást nce na neurologii visí plakátek s informacemi o projektu s nabídkou bezplatného vy et ení pam ti. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: V t inou pozitivní. Zku enosti s testy: Administrace je pom rn náro ná na pozornost, ale lov k se s nimi po ase nau í velmi dob e pracovat. Zku enosti se samotným testováním: Nemám problém. Na otázky týkající se zku eností se zku eností s projektem Dny pam ti a organiza ním zaji t ním, pracovnice uvedla, e neví, na co se konkrétn ptám a co se tímto dotazem chci dozv d t. Na otázku, zda by cht la je t n co dodat k projektu Dny pam ti, pracovnice uvedla: Myslím, e je velice u ite ný a jsem ráda, e se na n m mohu podílet. 112

113 Kontaktní místo v Uherském Brod Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Oblastní charita Uherský Brod, Denní stacioná Domovinka I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (53 let), která v za ízení pracuje jako zástupce vedoucí. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu (tedy erven 2008). Krom této pracovnice provádí testování pam ti v tomto za ízení je t jedna kolegyn. II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 67 osob. V pr b hu roku 2008 bylo otestováno 31 osob, v roce 2009 bylo otestováno 23 osob a v roce 2010 bylo prozatím otestováno 13 osob. K dal ímu vy et ení ke specialistovi bylo odesláno celkem 24 osob. P i em 11 z nich bylo odesláno v pr b hu roku 2008, dále 7 osob v pr b hu roku 2009 a 6 osob v leto ním roce Na testování pam ti p icházejí s 68 % p evahou eny (mu i chodí ve 32 %). Sami bez doprovodu p icházejí klienti v 98 % (pouze 2 % klient p ichází s doprovodem). V k nejmlad í testované osoby byl 36 let, dále pak v k nejstar í testované osoby byl 89 let. Pracovnice uvedla, e nej ast j ím vzd láním je st ední odborné u ili t (64 %), dále st ední kola s maturitou (20 %), základní kola (15 %) a vysoká kola (1 %). Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Pocit zhor ování pam ti. Doporu ení rodinných p íslu ník. Rodinná anamnesa pro vylou ení dg. Klienti, kte í pot ebovali dal í vy et ení léka em specialistou, byli z 80 % odesláni k psychiatrovi a z 20 % k neurologovi. Do kontaktního místa v Uherském Brod nep icházejí klienti na testování pam ti opakovan. 113

114 Pracovnice nezaznamenala období, kdy se na kontaktní místo obracejí klienti nej ast ji. Na druhé stran na otázku, zda zaznamenala období, kdy se klienti na kontaktní místo neobracejí, uvedla: Dle mediální osv ty, málo zájemc pro p edsudky- psychiatr. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní místo v Uherském Brod zapojeno od za átku projektu ( erven 2008). Na území kontaktního místa jsou do projektu zapojeni 2 léka i specialisté. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Vyv ení plakát, oznámení v rozhlase a regionálním tisku. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty a se samotným testováním, odpov d la pracovnice, e dobré. Zku enosti s testy: Tv rci pracují na dolad ní dle na ich p ipomínek. Zku enosti s projektem Dny pam ti: Málo nav t vované. Zku enosti s organiza ním zaji t ním: Organizujeme sami. Kontaktní místo v Myslibo icích Datum vypln ní dotazníku: Název kontaktního místa: Diakonie CE st edisko v Myslibo icích I. Identifika ní otázky Dotazník vypl ovala pracovnice (34 let), která v za ízení pracuje jako pracovnice sociální pé e. Do projektu Dny pam ti je zapojena od za átku projektu (2008). Krom této pracovnice neprovádí testování pam ti v tomto za ízení nikdo jiný. 114

115 II. Informace o klientech, kte í byli otestováni Od za átku projektu do dne vypln ní dotazníku bylo v tomto kontaktním míst otestováno celkem 13 osob. V pr b hu roku 2008 zde bylo otestováno 5 osob, v roce 2009 to bylo 6 osob a v roce 2010 zde byly prozatím otestovány 2 osoby. K dal ímu vy et ení ke specialistovi byly odeslány celkem 3 osoby. P i em 2 z nich byly odeslány v pr b hu roku 2008 a 1 osoba byla odeslána v roce Ze 13 testovaných osob bylo 11 en a 2 mu i. Z t chto osob p i lo na testování pam ti 11 samo bez doprovodu a 2 osoby s doprovodem. V k nejmlad í testované osoby byl 64 let, dále pak v k nejstar í testované osoby byl 89 let. Pracovnice dále uvedla, e z testovaných osob m lo 10 osob základní vzd lání a 3 osoby m ly st ední odborné u ili t. Na otázku, z jakých d vod si nechávají klienti otestovat svoji pam, pracovnice kontaktního místa odpov d la: Mají pocit e zapomínají. V ichni 3 klienti, kte í pot ebovali následné vy et ení léka em specialistou, byli odesláni k neurologovi. Do kontaktního místa v Myslibo icích nep icházejí klienti na testování pam ti opakovan. Na otázku, zda pracovnice zaznamenala období, kdy se klienti na kontaktní místo obracejí nej ast ji, uvedla: Jaro a podzim. Naopak obdobím, kdy klienti na testování pam ti nechodí je, dle pracovnice, zima. Zd vodn ní, pro tomu tak je, pracovnice neuvedla. III. Projekt Dny pam ti Do projektu Dny pam ti je kontaktní centrum v Myslibo icích zapojeno od za átku projektu (2008). Na území kontaktního místa je do projektu zapojeno 13 léka specialist. Na otázku, jakým zp sobem d lají propagaci projektu Dny pam ti, pracovnice odpov d la: Letá ky u léka v ekárnách a noviny. Následující otázky se týkaly zku eností v jednotlivých oblastech: 115

116 Na otázku, jaké má pracovnice zku enosti s klienty, uvedla: Jsou p íjemní a spolupracující. Na otázku, týkající se zku eností s testy, odpov d la, e jsou dobré a se samotným testováním i organiza ním zaji t ním je spokojená. Na otázku, jaké má zku enosti s projektem Dny pam ti, odpov d la: Je dob e e je tento projekt. Na otázku, zda by cht la je t n co dodat k projektu Dny pam ti, pracovnice uvedla: Jsem ráda e je tento projekt pro v echny lidi. Mohou to vyzkou et. 116

117 4.2.1 Vyhodnocení výsledk kvantitativního výzkumu Data týkající se po tu klient, kte í byli otestováni v jednotlivých kontaktních místech, jsou pouze orienta ní a hrubé odhady. N které pracovnice kontaktních míst uvád ly v dotazníku p esná ísla a n které jen odhady. Jeliko jsou tyto informace pouze dopl ující nejsou v tabulkách a grafech p esná ísla od odhad odli eny. Také nastala situace, kdy pracovnice kontaktních míst neodpov d ly na v echny otázky v dotazníku. Jednalo se o nedopln ní otázek týkajících se po tu klient. Z d vodu nutnosti porovnání sebraných údaj jsou n které hodnoty p evedeny na ísla a na procenta. Tabulka 7: Po et otestovaných klient v jednotlivých kontaktních místech Po et otestovaných klient Název KM Celkem KM v eských Bud jovicích KM v Brn KM v Plzni KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci KM v Chomutov KM ve Dvo e Králové KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod KM v Myslibo icích Zdroj: vlastní výzkum Ve zmín ných t inácti kontaktních místech ( viz. Tabulka 7) bylo od po átku projektu ( erven 2008) otestováno celkem p ibli n 1785 osob. Z t chto kontaktních míst bylo z ejm nejvíce osob otestováno v KM v Plzni (cca 500 osob) a na druhé 117

118 stran nejmén osob bylo otestováno v KM v Myslibo icích (13 osob). Je patrné, e nejvíce osob bylo otestováno v pr b hu prvního p lroku projektu Dny pam ti (tedy do konce roku 2008). Tabulka 8: Po et klient odeslaných k léka i specialistovi k dal ímu vy et ení Po et klient odeslaných k léka i specialistovi k dal ímu vy et ení Název KM Celkem KM v eských Bud jovicích KM v Brn KM v Plzni KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci KM v Chomutov KM ve Dvo e Králové KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod KM v Myslibo icích Zdroj: vlastní výzkum V Tabulce 8 je znázorn ný po et testovaných klient, kte í byli (na základ patného výsledku v testech) odesláni k léka i specialistovi k dal ímu vy et ení. P i p epo tu otestovaných klient odeslaných k léka i vzhledem k celkovému po tu otestovaných klient v jednotlivých kontaktních místech vychází, e bylo z kontaktních míst odesláno k léka i v pr m ru % klient ze v ech otestovaných klient. Z devíti kontaktních míst, která vyplnila v ka dém roce po et odeslaných klient k léka i, lze vypo ítat, e v roce 2008 bylo z t chto kontaktních míst odesláno p ibli n 38,6 % klient z celkového po tu vy et ených, v roce 2009 bylo t chto klient 33,8 % a v roce 2010 to bylo prozatím 38,7 % klient odeslaných následn k léka i. 118

119 Tabulka 9: Pohlaví vy et ovaných klient a doprovod vy et ovaných klient p i testování Pohlaví vy et ovaných klient Název KM eny Mu i Sami Doprovod vy et ovaných klient p i testování S doprovodem KM v eských Bud jovicích 90 % 10 % 90 % 10 % KM v Brn 70 % 30 % 85 % 15 % KM v Plzni 80 % 20 % 90 % 10 % KM v Libici nad Cidlinou 40 % 60 % 80 % 20 % KM v Olomouci ,6 % 11,4 % KM v Chomutov 60 % 40 % 80 % 20 % KM ve Dvo e Králové 70 % 30 % 90 % 10 % KM v Liberci 70 % 30 % 70 % 30 % KM ve Vsetín 77,5 % 22,5 % 81,5 % 18,5 % KM v Ostrav % % 90 % 10 % KM v Praze KM v Uherském Brod 68 % 32 % 98 % 2 % KM v Myslibo icích 84,6 % 15,4 % 84,6 % 15,4 % Zdroj: vlastní výzkum Na otázku týkající se pohlaví vy et ovaných klient odpov d lo 11 kontaktních míst (viz. Tabulka 9). Do 10 kontaktních míst p i ly na testování pam ti s velkou p evahou eny. Pouze v kontaktním míst v Libici nad Cidlinou p eva ují p i testování, dle pracovnice, mu i (60 %) nad enami (40 %). Pr m rn se jedná p ibli n o 71% p evahu en. Na otázku, jaké je procentuální zastoupení klient, kte í p i li na testování sami bez doprovodu a naopak s doprovodem, odpov d lo 12 kontaktních míst. Z výsledk vyplývá, e na testování pam ti p i li klienti s velkou p evahou (p ibli n 86 % klient ) sami bez doprovodu. 119

120 Tabulka 10: V k nejmlad ího a nejstar ího testovaného klienta v jednotlivých kontaktních místech V k vy et ovaných klient Název KM Nejmlad í klient Nejstar í klient Pr m rný v k KM v eských Bud jovicích KM v Brn ,5 KM v Plzni KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci KM v Chomutov KM ve Dvo e Králové ,5 KM v Liberci ,5 KM ve Vsetín KM v Ostrav ,5 KM v Praze KM v Uherském Brod ,5 KM v Myslibo icích ,5 Zdroj: vlastní výzkum V Tabulce 10 je znázorn n v k nejmlad ího a nejstar ího testovaného klienta. Nejmlad í klient byl otestován ve v ku 29 let v KM v eských Bud jovicích a nejstar í klient ve v ku 96 let v KM v Brn. V posledním sloupci tabulky je vypo ítán pr m rný v k klient, který se pohybuje v rozmezí 61 76,5 let. 120

121 Tabulka 11: Nej ast j í dosa ené vzd lání vy et ovaných klient Vzd lání vy et ovaných klient Název KM Z SOU S VO V KM v eských Bud jovicích 30 % 10 % 40 % 0 % 20 % KM v Brn 10 % 25 % 40 % 0 % 25 % KM v Plzni 50 % 30 % 15 % 0 % 5 % KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci 10 % 25 % 50 % 5 % 10 % KM v Chomutov 5 % 15 % 40 % 0 % 40 % KM ve Dvo e Králové KM v Liberci 25 % 35 % 25 % 0 % 15 % KM ve Vsetín 11 % 24 % 50 % 4 % 11 % KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod 15 % 64 % 20 % 0 % 1 % KM v Myslibo icích 77 % 23 % 0 % 0 % 0 % Zdroj: vlastní výzkum Na otázku, týkající se vzd lání vy et ovaných klient, odpov d lo 9 kontaktních míst (viz. Tabulka 11). Po vyhodnocení t chto výsledk dohromady vychází, e nej ast j ím dosa eným vzd láním klient v t chto kontaktních místech byla st ední kola s maturitou (31 %), av ak v t sné blízkosti také st ední odborné u ili t (28 %) a základní kola (26 %). Pouze 14 % vy et ených klient m lo vysokou kolu a 1 % vy í odbornou kolu. Tyto údaje jsou graficky znázorn ny v následujícím Grafu

122 Graf 5: Nej ast j í dosa ené vzd lání vy et ovaných klient v 9 kontaktních místech 1% 14% 26% Z 31% 28% SOU S VO V Zdroj: vlastní výzkum V ichni pracovníci vybraných kontaktních míst odpov d li na otázku, z jakých d vod si p ichází klienti otestovat svoji pam. Jejich doslovné odpov di jsou zaznamenány v kapitole 4.2 Výsledky kvantitativního výzkumu. Pracovníci uvád li do dotazníku více d vod najednou. Mezi tyto d vody pat í, dle pracovník, p edev ím: 1. Subjektivní potí e klienta s pam tí zapomínání, zhor ení pam ti, potí e s krátkodobou pam tí, nepoznávání známých tvá í, zapomínání jmen, hor í vybavování slov, neustálé hledání r zných v cí, nesoust ed nost atd.); 2. Zv davost, pot eba ov ení si své pam ti i pot eba prevence; 3. Strach (obava) z Alzheimerovy nemoci; 4. Porucha pam ti u rodinného p íslu níka (p edev ím Alzheimerova nemoc nebo podez ení na ni); 5. Na doporu ení rodiny, známých i praktického léka e; 6. Depresivní poruchy klient. 122

123 Tabulka 12: Procentuální zastoupení odeslaných klient k jednotlivým léka m specialist m Léka specialista, ke kterému byli klienti v p ípad pot eby odesíláni Název KM Neurolog Psychiatr Geriatr KM v eských Bud jovicích 60 % 40 % 0 % KM v Brn 50 % 50 % 0 % KM v Plzni 10 % 90 % 0 % KM v Libici nad Cidlinou 45 % 55 % 0 % KM v Olomouci 95 % - - KM v Chomutov 0 % 100 % 0 % KM ve Dvo e Králové 99 % - - KM v Liberci 0 % 100 % 0 % KM ve Vsetín 54 % 42 % 4 % KM v Ostrav 20 % 80 % 0 % KM v Praze KM v Uherském Brod 20 % 80 % 0 % KM v Myslibo icích 100 % 0 % 0 % Zdroj: vlastní výzkum P i patném výsledku v testech je vy et ovaný klient odeslán k léka i specialistovi, který provede dal í pot ebná vy et ení. Ka dé kontaktní místo má k dispozici n kolik léka specialist (neurology, psychiatry i geriatry), kte í jsou zapojeni do projektu Dny pam ti a ze kterých si klienti mohou vybrat. V Tabulce 12 je v procentech znázorn n po et odeslaných klient k t mto léka m specialist m. Nejmén klient bylo odesláno ke geriatrovi. Výb r mezi neurologem a psychiatrem je v ka dém kontaktním míst velmi individuální a rozdílný. Z výsledk je patrné, e tém polovina v ech klient byla odeslána k neurologovi a polovina k psychiatrovi. Rozdíly v ak nejsou natolik významné, aby se dalo jasn ur it, kam byli klienti více odesíláni. V ech 13 pracovnic kontaktních míst odpov d lo na otázku, zda p i li do jejich centra klienti na testování pam ti opakovan. Do 7 kontaktních míst p i li klienti 123

124 na testování pam ti i opakovan. Jedná se o kontaktní místa v Brn, Libici nad Cidlinou, Dvo e Králové, Liberci, Vsetín, Ostrav a Praze. Do ostatních kontaktních míst klienti opakovan na testování pam ti prozatím nep i li. est pracovnic kontaktních míst zaznamenaly období, kdy se na kontaktní místa obracejí klienti nej ast ji. Mezi tyto období pat í jaro a podzim, období prvního roku testování, dále období, kdy v médiích a tisku prob hne kampa, po akcích pro seniory, p i p kném po así a dále jedna pracovnice uvedla období od za átku roku Na druhé stran zaznamenalo 9 pracovnic období, kdy se klienti na kontaktní místa neobracejí a nastává útlum v testování. Dle pracovnic se jedná o letní období (prázdniny), Vánoce a zimní období, kdy je horko nebo naopak napadne sníh, a také v období ch ipkové nemocnosti a dle mediální osv ty. V echna kontaktní místa, ze kterých byly vypln ny dotazníky, jsou do projektu Dny pam ti zapojena ji od po átku tohoto projektu, tedy od ervna Na otázku, jakým zp sobem d lají jednotlivá kontaktní místa propagaci projektu Dny pam ti, odpov d li pracovnice z 12 kontaktních míst (pracovnice z KM ve Dvo e Králové se k otázce nevyjád ila). Pracovnice uvedli i více zp sob propagace najednou. Odpov di jsou proto se azeny dle po tu odpov dí v sedmi hlavních bodech (v závorách je uveden po et odpov dí): 1. Informa ní letáky v ekárnách u léka (praktických i specialist ), v lékárnách, zdravotnických za ízeních, v klubech senior, v knihovnách, na ú adech, na internetových stránkách organizace atd. (9 odpov dí); 2. Tisku a rozhlas (6 odpov dí); 3. Akce pro seniory i irokou ve ejnost po ádané za ízením (besedy v knihovnách, klubech pro seniory, svépomocných skupinách), v rámci prezentací st ediska i p edná ky odborného léka e v za ízení (5 odpov dí); 4. Plakáty v blízkosti za ízení (3 odpov di); 5. Pomeran ový den (2 odpov di); 6. Kurzy trénování pam ti a osv tové p edná ky Univerzity t etího v ku (1 odpov ); 7. Kontaktování obvodních léka i specialist (1 odpov ). 124

125 Odpov di na otázky týkající se zku eností pracovník jsou zaznamenány v následujících tabulkách. Ty jsou shrnuty dle jednotlivých oblastí zku eností. N kte í pracovníci neodpov d li na v echny tyto otázky. Tabulka 13: Zku enosti pracovník kontaktních míst s klienty Název KM KM v eských Bud jovicích KM v Brn Zku enosti pracovník KM s klienty V t inou chodí klienti s tím, e jsou zv daví, jak dopadnou, nebo chodí klienti se záva nými poruchami pam ti, které jim zp sobují problémy v b ném ivot. V t ina klient p ichází s obavami, n kte í na p ání rodiny, spolupráce dobrá vesm s se v emi, pouze u t ch, kte í p icházejí na p ání rodiny bývá n kdy obtí n j í. KM v Plzni Dobré. KM v Libici nad Cidlinou - KM v Olomouci Dobré, jsou vst ícní, rádi se n kdy sv ují s r znými problémy co je zrovna tí í. KM v Chomutov Dobré, mají zájem se n co dozv d t a konzultovat své potí e. N kte í klienti p icházejí nejistí, jsou nervózní, je pot eba získat KM ve Dvo e Králové si jejich d v ru, aby testování prob hlo bez zbyte ných chyb plynoucích z jejich nervozity. KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod KM v Myslibo icích Zdroj: vlastní výzkum Jen dobré, vy et ovala jsem i nesly ící klientku. Já za sebe m u íct, e dobré. P i samotném testu jsem nem la s klienty ádné v t í problémy. I kdy byli n kte í nervózní a vystra ení (klienti s mírnou demencí nebo i n jakými psychickými poruchami), zvládla jsem je uklidnit a situaci i zábavnou formou odleh it. Ob ma stranám se pak lépe pracovalo. Pozitivn hodnotí, e vy et ení probíhá v neformálním prost edí - ne ve zdravotnickém za ízení, vnímáme velmi pozitivní reakce, e vy et ovaní mohou p esko it obvodní léka e a rovnou se objednat u specialisty. V t inou pozitivní. Dobré. Jsou p íjemní a spolupracující. Na otázku, jaké mají pracovníci zku enosti s klienty, odpov d lo 12 pracovnic kontaktních míst (viz Tabulka 13). Dv pracovnice se u klient setkávají ob as s jejich nervozitou. Av ak odpov di v ech pracovnic m ly kladný charakter. 125

126 Tabulka 14: Zku enosti pracovník kontaktních míst s testy Název KM KM v eských Bud jovicích Zku enosti pracovník KM s testy Nemám p ipomínky. ekám na nové vylep ené testy, které zjednodu í administraci. Testy jsou myslím na velmi dobré úrovni, n které nedostatky KM v Brn které se projevují v praxi, byly zakomponovány do zm n a v sou asné dob probíhá finální fáze aktualizace test a jejich drobných úprav. KM v Plzni Dobré. KM v Libici nad Cidlinou - KM v Olomouci Ochotn spolupracují. KM v Chomutov Po drobných úpravách lep í. KM ve Dvo e Králové KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav KM v Praze KM v Uherském Brod KM v Myslibo icích Zdroj: vlastní výzkum Testy jsou vypracovány dob e, jen je n kdy problém s malým prostorem na zakreslení hodin. Pot ebovaly by úpravu pro na i klientelu. Pro klienty, kte í p i li opakovan k test m, by mohly být trochu pozm n ny otázky. ALS pracuje na novelizaci a úpravách v sou asných testech. Já bych uvítala ale na opakovaných testech více zm n. V testu ACE-R mají nejv t í problémy s verbální fluencí a vybavení adresy, n kte í trochu rozpa it reagují na otázky v testu GDS. Administrace je pom rn náro ná na pozornost, ale lov k se s nimi po ase nau í velmi dob e pracovat. Tv rci pracují na dolad ní dle na ich p ipomínek. Jsou dobré. V Tabulce 14 jsou zaznamenány zku enosti 12 pracovník KM s testy. V období vypl ování dotazník ekali pracovníci KM na novou verzi test, které mají zjednodu it administraci a kde budou ji dolad ny p ipomínky v ech pracovník. Jedna pracovnice KM mimo jiné uvedla problém s malým prostorem na zakreslení hodin. Jedna pracovnice uvedla, e by bylo zapot ebí upravit testy pro jejich klientelu. A dále 1 pracovnice by uvítala více zm n v testech pro klienty, kte í p ichází opakovan. 126

127 Tabulka 15: Zku enosti pracovník kontaktních míst se samotným testováním Název KM KM v eských Bud jovicích KM v Brn Zku enosti pracovník KM se samotným testováním Testování je velmi individuální na asovou náro nost, která je od 30 min. a po 2 hodiny. Samotné testování bývá n kdy pom rn náro né v tom smyslu, e se asto nejedná o pouhý test pam ti ale zárove o jakési sociální poradenství, a n kte í lidé testování pam ti dokonce berou také jako p íle itost k tomu, aby s nimi n kdo e il jejich ivot pracovní, soukromý, ivot jejich rodiny, politickou situaci, majetkové pom ry. atd., co pak bývá dost náro né, udr et toho lov ka v linii e se v této chvíli máme zabývat vy et ením jeho kognitivních funkcí. KM v Plzni V po ádku, jen dlouhou dobu chyb ly originály test. KM v Libici nad Cidlinou - KM v Olomouci Dobré. KM v Chomutov Hodina nikdy nesta í, je t eba více asu na konverzaci a uvoln ní klienta. KM ve Dvo e Králové V testování nevidím problém, jen si myslím, e u vyhodnocování testu ACE-R by se m lo p ihlí et ke vzd lání klienta. KM v Liberci asov náro né, 1 klient: 1,5-2 hod asu. KM ve Vsetín Nemám s testováním ádné problémy. KM v Ostrav - KM v Praze Nemám problém. KM v Uherském Brod Dobré. KM v Myslibo icích Spokojená. Zdroj: vlastní výzkum Tabulka 15 zahrnuje zku enosti pracovník KM se samotným testováním (odpov d lo 11 pracovnic KM). P t pracovnic KM odpov d lo stru n, e mají dobré zku enosti s testováním, jsou spokojení, i nemají problém. Dal í 2 pracovnice uvedly, e je testování v po ádku ( i není problém) a navíc je t dodaly jednu z následujících p ipomínek. Pracovnice 4 KM poukázaly na asovou náro nost testování. Jedna pracovnice uvedla e testování je v po ádku, ale e dlouho chyb ly originály test. A jedna pracovnice nevidí problém v testování, ale u vyhodnocování ACE-R, kdy si myslí, e by se m lo p ihlí et ke vzd lání klienta. 127

128 Tabulka 16: Zku enosti pracovník kontaktních míst s projektem Dny pam ti Název KM Zku enosti pracovník KM s projektem Dny pam ti KM v eských Bud jovicích Zna né :)... Skv lý projekt, který má výsledky! Projekt vidím jako smysluplný zvy ování informovanosti mezi KM v Brn lidmi o poruchách pam ti a také hlavn t m kte í pot ebují, se m e dostat v as pomoc a podpora. KM v Plzni - KM v Libici nad Cidlinou - KM v Olomouci Dobré. KM v Chomutov Dobrý, pova uji ho za u ite ný a smysluplný. KM ve Dvo e Králové Zará í m odmítavý postoj n kterých léka k tomuto projektu. KM v Liberci Pot ebná zále itost vzhledem k v asnému záchytu a zji t ním incidence v populaci. KM ve Vsetín ádný problém. KM v Ostrav - KM v Praze - KM v Uherském Brod Málo nav t vované. KM v Myslibo icích Je dob e e je tento projekt. Zdroj: vlastní výzkum Své zku enosti s projektem Dny pam ti uvedlo 9 pracovnic KM (viz Tabulka 16). P i em 7 z nich ohodnotily projekt Dny pam ti velmi dob e a pozitivn. Jedna pracovnice KM uvedla problematiku, týkající se odmítavého postoje n kterých léka k tomuto projektu. A jedna pracovnice KM uvedla malou náv t vnost. 128

129 Tabulka 17: Zku enosti pracovník kontaktních míst s organiza ním zaji t ním Název KM Zku enosti pracovník KM s organiza ním zaji t ním KM v eských Bud jovicích Dobré - dobrá spolupráce, komunikace. KM v Brn KM v Plzni KM v Libici nad Cidlinou KM v Olomouci KM v Chomutov KM ve Dvo e Králové KM v Liberci KM ve Vsetín KM v Ostrav Bezproblémové, jediná v c pokud by byly zdroje a mo nosti na rozsáhlej í informa ní kampa o projektu, jist by se to prakticky projevilo v po tu zájemc, to v ak nijak nevnímám jako problém s organizací projektu. Dlouhou dobu chybí originály test. S organiza ním zaji t ním problém nemám, jen mi chybí lep í spolupráce s léka i a jejich sestrami. Ne v dy je s nimi dobrá domluva p i objednávání klient. Nemám ádný problém. Nemám negativní zku enost. Organiza ní zaji t ní je dobré. Bez problém. KM v Praze - KM v Uherském Brod Organizujeme sami. KM v Myslibo icích Spokojená. Zdroj: vlastní výzkum V t í propagaci ze strany ALS. Myslím tím celostátn pro irokou ve ejnost. Nejen ve v t ích m stech. Ve Zlínském kraji jsou jen 2 kont. místa a my na Vsetín jsme daleko od t ch ostatních. N kte í zájemci z okrajových ástí Moravskoslezského kraje, pro které je prakticky nemo né dojet do Ostravy, by uvítali víc st edisek, kde by mohli absolvovat vy et ení. Na otázku, jaké mají pracovníci KM zku enosti s organiza ním zaji t ním, odpov d ly pracovnice dvanácti KM (viz. Tabulka 17). Dobré a bezproblémové zku enosti uvedly pracovnice devíti KM, p i em jedna pracovnice navíc je t dodala, e by bylo vhodné d lat rozsáhlej í informa ní kampan o projektu, a dále by jedna pracovnice uvítala lep í spolupráci s léka i a jejich sestrami. Jedna pracovnice KM k této otázce uvedla, e dlouho chyb ly originály test. Dále jedna pracovnice uvedla, e by uvítala v t í propagaci ze strany ALS nejen ve v t ích m stech a více kontaktních míst. A dále jedna pracovnice KM uvedla, e by klienti také uvítali více st edisek, kde by mohli absolvovat vy et ení. 129

130 Na otázku, týkající se jiných zku eností, podrobn ji odpov d ly dv pracovnice kontaktních míst. Jednou ze zku eností je, e ne v ichni vy et ovaní klienti mají potí e s pam tí, ale mají výrazn zvý ený výsledek ve kále depresivity a tudí jsou i oni odesíláni k odbornému léka i. Druhá zku enost se týká stále malého po tu klient nebo jejich p íchod a s výraznými poruchami pam ti. Pracovníci kontaktních míst m li mo nost v záv ru dotazníku doplnit je t n jaké informace k projektu Dny pam ti. Této mo nosti vyu ily pracovnice 6 kontaktních míst, které zde vyjád ily kladný p ínos a u ite nost projektu. 130

131 5. DISKUSE Poruchy pam ti ve stá í jsou velmi obsáhlým a aktuálním tématem. Díky prodlu ování ivota se v dne ní dob n kolikanásobn zvý il po et star ích lidí ve spole nosti. To s sebou p iná í i zvý ený po et lidí, kte í mají r zné potí e s pam tí (od nepatrných poruch pam ti, p es mírnou kognitivní poruchu a po demenci). Mnoho senior pokládá své potí e s pam tí za p irozené a úm rné v ku. Jak uvádí Pidrman, poruchy pam ti je zapot ebí nejd íve rozpoznat, správn diagnostikovat a následn ur it jejich p í inu, která je velmi d le itá i z d vodu následné lé by (63). eská alzheimerovská spole nost má za cíl podporovat pacienty posti ené syndromem demence a jejich rodiny. Tato spole nost zahájila p ed dv ma roky (p esn ji e eno v ervnu 2008) výjime ný projekt s názvem Dny pam ti, projekt na podporu v asného záchytu poruch pam ti. Tato diplomová práce je zam ena práv na tento projekt. Ji mnoho prací se zabývalo tématy, jako je Alzheimerova nemoc, demence i trénování pam ti. Ve své diplomové práci se v ak nezabývám jen t mito tématy, ale v eobecn poruchami pam ti a hlavn projektem Dny pam ti, který v eské republice nem l doposud obdoby. Praktická ást diplomové práce se skládá z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro ka dý typ výzkumu byl stanoven jeden cíl práce. Prvním cílem praktické ásti práce (kvalitativního výzkumu) bylo zjistit, z jakých d vod se klienti v oblasti poruch pam ti obracejí na kontaktní místo ALS Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i ZSF JU. Druhým cílem praktické ásti práce (kvantitativního výzkumu) bylo porovnat zku enosti pracovník z kontaktních míst ALS, zapojených do Projektu na podporu v asného záchytu poruch pam ti Dny pam ti, v oblasti testování pam ti. U kvalitativního výzkumu byla pou ita metoda dotazování, technika polo ízeného rozhovoru s 10 seniory, kte í se obrátili na Zdravotn sociální fakultu Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích, Ústav sociální práce Univerzitní centrum pro seniory PATUP, v rámci projektu Dny pam ti, za ú elem nechat si otestovat pam. 131

132 V rámci kvantitativního výzkumu byla pou ita metoda dotazování, technika dotazníku pro pracovníky kontaktních míst ALS v rámci projektu Dny pam ti. Tohoto výzkumu se zú astnilo 13 pracovník kontaktních míst ALS. P vodním zám rem bylo ud lat polo ízené rozhovory s 23 pracovníky kontaktních míst ALS. Díky rozmíst ní kontaktních míst po celé eské republice byla tato varianta nereálná. Dal í mo ností bylo ud lat rozhovory s pracovníky po telefonu. Nad otázkami bylo zapot ebí se v klidu zamyslet i dohledat n která data. Vzhledem k povaze otázek nebylo tedy mo né provést ani rozhovor po telefonu. Nakonec tedy byla zvolena technika dotazníku, která umo nila získat pot ebná data. V echna kontaktní místa ALS byla kontaktována prvotn pomocí . Ta místa, která nereagovala na moji prosbu o vypln ní dotazníku do mé diplomové práce, byla kontaktována telefonicky a po domluv jsem jim dotazník poslala znovu em. Porovnávání jiných výzkum s výzkumem této diplomové práce je v mnoha p ípadech nereálné. Prozatím zde nebyl proveden ádný podobný výzkum, který by se zam oval na projekt Dny pam ti. Projekt Dny pam ti zkoumá a vyhodnocuje eská alzheimerovská spole nost, která prozatím uve ejnila pouze n které údaje o výsledcích projektu Dny pam ti. V této ásti práce porovnávám mimo jiné také sv j kvalitativní výzkum s kvantitativním výzkumem. N které otázky v rozhovorech s respondenty seniory a v dotazníku pro pracovníky kontaktních míst ALS byly formulovány tak, aby je bylo mo né vzájemn propojit a porovnat. V rámci kvalitativního výzkumu byly pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky stanoveny dv díl í výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo zjistit, kde získávají klienti informace o projektu Dny pam ti. Druhou díl í výzkumnou otázkou bylo zjistit, jaké potí e s pam tí klienti mají. Z rozhovor s respondenty seniory vyplynulo, e informace o projektu Dny pam ti získali z kurzu trénování pam ti na ZSF JU (4 respondenti), z leták (3 respondenti), od p íbuzných i známých (2 respondenti) a na akci pro seniory (1 respondent). Z dotázaných respondent senior nav t vovalo v té dob 5 z nich kurz trénování pam ti na ZSF JU. Na druhé stran jsem v dotaznících pro pracovníky 132

133 kontaktních míst zji ovala, jakým zp sobem d lají propagaci. P ímo v kontaktním míst v eských Bud jovicích se d lá propagace p edev ím na kurzech trénování pam ti a na Univerzit t etího v ku. Ostatní kontaktní místa uvád la propagaci p edev ím pomocí informa ních leták, tisku a rozhlasu, na r zných akcích pro seniory i ve ejnost, dále díky plakát m, ale i v rámci Pomeran ového dne. ALS na svých internetových stránkách uvádí deset p íznak, které by m ly varovat p ed za ínající poruchou pam ti. Mezi tyto p íznaky pat í nap íklad ztráta pam ti, která ovliv uje schopnost plnit b né pracovní úkoly, asová a místní dezorientace, problémy s abstraktním my lením, zakládání v cí na nesprávné místo, zm ny v nálad nebo chování atd. (9). V mém výzkumu na sob pozorovalo ur ité potí e s pam tí dev t z deseti dotázaných respondent senior. Mezi tyto potí e v ichni uvedli zapomn tlivost (zapomínání jmen, v cí, ísel, termínu sch zky nebo co cht l lov k práv ud lat) i hor í výbavnost (jmen, v cí, slov). Dále byla uvád na rozt kanost i nesoust ed nost, asté vracení se pro n co a nepoznávání lidi na ulici. Pro spln ní cíle kvalitativního výzkumu bylo zapot ebí zodpov d t hlavní výzkumnou otázku, která zní: Z jakých d vod se klienti, v rámci projektu Dny pam ti, obracejí na kontaktní místo ALS v eských Bud jovicích za ú elem testování pam ti? Z výzkumu z rozhovor s respondenty seniory jsem zjistila, e d vodem, pro p i li na testování pam ti, jsou p edev ím osobní problémy seniora s pam tí, zv davost i pot eba ov ení si své pam ti, vy í v k, a také porucha pam ti u rodinného p íslu níka. Na druhé stran jsem z dotazníkového et ení od pracovník kontaktních míst zjistila, e hlavními d vody, pro klienti p ichází na testování pam ti, jsou subjektivní potí e klienta s pam tí, zv davost i pot eba ov ení si své pam ti, obava z nemoci, porucha pam ti u rodinného p íslu níka, na doporu ení jiné osoby, nebo také depresivní poruchy klient. Výpov di z obou výzkum spolu velmi úzce korespondují. Potí e, které na sob respondenti senio i pozorovali, jim daly i d vod k zapojení se do projektu Dny pam ti, o kterém se m li mo nost dozv d t p i r zných propagacích projektu. Hlavní výzkumná otázka tímto byla zodpov zena. Domnívám se, e cíl kvalitativního výzkumu byl spln n. 133

134 N které dal í zajímavé výsledky mého kvalitativního výzkumu ní e porovnávám s autory zabývajícími se podobnou problematikou. Senior v na í populaci neustále p ibývá. Typickým rysem seniorské populace je, vzhledem k vy í nad ji na do ití, p evaha en (44). Tento fakt se potvrdil i v mém kvalitativním výzkumu. Do výzkumu bylo zapojeno 10 respondent senior, z nich bylo 8 en a 2 mu i. Kalvach uvádí, e p i zkoumání subjektivního zdravotního stavu je vhodn j í nabídka sudého po tu mo ností odpov di bez st edové nabídky pr m rnosti. Subjektivní hodnocení zdraví se pou ívá p edev ím pro sledování osoby v ase, nikoliv pro porovnávání r zných osob mezi sebou (40). Ve výzkumu jsem zvolila lichý po et odpov dí, nebo se v p edvýzkumu ukázalo, e senio i nebyli schopni odpov d t, zda se cítí je t dob e nebo ji patn. Subjektivní zdravotní stav samoz ejm nelze zobec ovat na v echny klienty. Touto otázkou jsem cht la dokreslit náhled dotázaných respondent senior na sv j fyzický a psychický stav. Z výzkumu vyplynulo, e respondenti senio i lépe hodnotí sv j psychický stav nad fyzickým stavem. Souhlasím s Kalvachem a Hrab tovou, kte í íkají, e seniorské vzd lávání pat í k nejvýznamn j ím volno asovým aktivitám. Je to jeden ze základních p edpoklad toho, aby znalosti ve stá í nezastaraly, aby se nezhor ila orientace v d ní. Základem je osobní neformální vzd lávání, ale existují také organizované formy, tzv. univerzity 3. v ku, které organizují v R prakticky v echny vysoké koly (42). Holmerová uvádí, e trénink pam ti je vhodný p edev ím u osob, které mají pouze lehkou poruchu pam ti nebo v kem podmín ný kognitivní úbytek. Takový trénink p sobí proti procesu stárnutí, zlep uje pam ový výkon, posiluje sob sta nost, zlep uje a oddaluje proces demence (26). Z mého výzkumu vyplývá, e dotázaní respondenti senio i se sna í z stat psychicky aktivní, a to pomocí k í ovek, sledování v domostních program, nebo také etbou. P t z dotázaných klient v sou asné dob také nav t vuje kurzy trénování pam ti na ZSF JU - Ústavu sociální práce Univerzitním centru pro seniory PATUP. Av ak Univerzitu t etího v ku nikdo z dotázaných klient nenav t vuje. 134

135 P i rozhovorech s respondenty seniory byla v dy p íjemná a klidná atmosféra a respondenti byli ochotní spolupracovat. Ka dý rozhovor do mé diplomové práce trval pr m rn minut. N kte í respondenti odpovídali jednozna n na mnou polo ené otázky, jiní m li tendenci se více rozpovídat a odbíhat od tématu. Pro spln ní cíle kvantitativního výzkumu bylo zapot ebí potvrdit i vyvrátit stanovenou hypotézu, která zní: Pracovníci kontaktních míst ALS mají pozitivní zku enosti s projektem Dny pam ti. V p ípad, e na otázky týkající se zku eností pracovník kontaktních míst ALS odpov d la více ne polovina dotázaných pracovník pozitivn i negativn, byla stanovená hypotéza pova ována za potvrzenou i vyvrácenou. P esné výsledky projektu Dny pam ti jsou ze v ech 23 kontaktních míst pr b n vyhodnocovány a zpracovávány v ALS. V mém výzkumu jsou údaje týkající se po tu klient v mnoha p ípadech pouze hrubým odhadem 13 pracovník kontaktních míst ALS. Originály test posílají pracovníci zp t do ALS a mnoho z nich si vlastní databázi o vy et ovaných klientech ned lá. Mátlová uvedla, e v prvním roce zahájení projektu ( erven prosinec 2008) bylo celkem vy et eno 1031 klient a ve druhém roce projektu (leden prosinec 2009) bylo vy et eno celkem 1294 klient (54). Z výsledk vyplývá, e ve 13 kontaktních místech, které se zú astnily mého výzkumu, bylo vy et eno v prvním roce zahájení projektu (v roce 2008) p ibli n 761 klient, ve druhém roce projektu (v roce 2009) bylo vy et eno p ibli n 709 klient a od po átku roku 2010 zde bylo celkem vy et eno p ibli n 315 klient. Na základ výsledk Addenbrookského kognitivního testu jsou klienti odesláni ke specialistovi a to v p ípad, e v testu dosáhli 85 nebo mén bod. V prvním roce vy et ování byla hranice bod stanovena na 90 bod. Tato hranice se v ak ukázala jako p íli p ísná, a proto byla sní ena na ji zmín ných 85 bod. Klient m, kte í dosáhli bod, je doporu ena kontrolní náv t va v kontaktním míst za 3-6 m síc (55). Z výsledk ALS vychází, e bylo v roce 2008 z celkového po tu 135

136 klient odesláno na dal í vy et ení k léka i specialistovi 448 klient (tedy 43,5 %) a v pr b hu roku 2009 bylo takto odesláno 510 klient (tedy 39 %) (54). Na otázku, kolik z otestovaných osob odeslalo kontaktní místo na dal í vy et ení ke specialistovi, pro jednotlivé roky odpov d lo 9 kontaktních míst. Z t chto výpo t vyplývá, e v roce 2008 bylo z t chto kontaktních míst odesláno p ibli n 38,6 % klient z celkového po tu vy et ených, v roce 2009 bylo t chto klient p ibli n 33,8 % a v roce 2010 to bylo prozatím asi 38,7 % klient odeslaných následn k léka i. Do n kterých kontaktních míst chodí klienti na vy et ení pam ti opakovan, a to z vlastní v le i z d vodu hrani ních bod v Addenbrookském kognitivním testu. Z výsledk ALS vychází následující procentuální zastoupení pohlaví vy et ovaných klient. V roce 2008 p i lo na testování pam ti 66 % en a 34 % mu a v roce 2009 to bylo 71 % en a 29 % mu (54). S tímto korespondují i výsledky mého výzkumu, kdy na testování pam ti p ichází ve vybraných kontaktních místech v eobecn s velkou p evahou eny. Mátlová uvedla, e v pr b hu roku 2008 p i lo celkem na testování pam ti 21 % klient s doprovodem a v roce 2009 p i lo 17 % klient s doprovodem (54). V mém výzkumu odpov d lo na otázku, zda p ichází klienti na testování pam ti sami i s doprovodem, 12 kontaktních míst. V nich p ichází klienti s doprovodem asi ve 14 %. Z dotázaných 10 respondent senior (v rámci kvalitativního výzkumu) p i lo 6 klient na testování pam ti samo bez doprovodu a dále p i li dva man elské páry. Ka dý z man elského páru byl testován samostatn. Nikdo z respondent tedy nem l, v dob realizace mého výzkumu, p ímo p i vy et ování pam ti doprovod. Mezi rizikové faktory vzniku demence pat í mimo jiné i vzd lání. Studie prokazují, e demence a p edev ím Alzheimerova nemoc jsou mén asté u lidí s vy í úrovní vzd lání. Jedna ze studií prokazuje, e ve skupin osob s desetiletým a del ím vzd láním byla demence ty ikrát mén astá ne li u osob s estiletým vzd láním. Není v ak doposud známé, jestli za to m e úrove vzd lání samo o sob, nebo na to má vliv i p irozená úrove inteligence i sociokulturní status rodiny (24). Z údaj získaných v mé práci od pracovník kontaktních míst ALS m lo p ibli n 31 % vy et ovaných klient st ední kolu s maturitou, 28 % st ední odborné 136

137 u ili t a 26 % základní kolu. Procentuální rozdíly mezi t mito úrovn mi vzd lání nejsou v mém výzkumu natolik rozdílné, aby bylo mo né ur it nej ast j í vzd lání vy et ovaných klient. Informace týkající se jednotlivých zku eností t inácti pracovník kontaktních míst ALS nebyly vypln ny v emi pracovníky. N kte í se vyjád ili pouze k n kterým zku enostem. Zku enosti pracovník byly roz len ny na zku enosti s klienty, s testy, se samotným testováním, s projektem Dny pam ti a s organiza ním zaji t ním projektu. Zku enosti pracovník kontaktních míst s klienty byly v emi pracovníky popsány velmi pozitivn. Na testování pam ti p ichází r zné typy lidí. Pracovníci musí ke ka dému klientovi p istupovat individuáln. N kdy je zapot ebí u klienta odbourat nervozitu a strach z testování. U zku eností pracovník kontaktních míst s testy m lo n kolik pracovník p ipomínky k test m. V období vypl ování dotazník ekali pracovníci KM na novou verzi test, které mají zjednodu it administraci a kde budou ji dolad ny p ipomínky v ech pracovník. Aktualizovaná nová verze Addenbrookského kognitivního testu je sou ástí p ílohy. 1. V sou asné dob mají kontaktní místa ji k dispozici tyto nové verze. N které p ipomínky se týkaly práv ekání na nové testy. Nap íklad jednou z p ipomínek byl malý prostor na zakreslení hodin. V nové verzi testu je ji o n co v t í prostor na zakreslení hodin. Jedna pracovnice uvedla, e by bylo zapot ebí upravit testy pro jejich klientelu. Více se k této problematice bohu el nevyjád ila. Dle mého názoru v ak není asi mo né upravovat standardizované testy pro r zné skupiny klient. A dále 1 pracovnice by uvítala více zm n v testech pro klienty, kte í p ichází opakovan. I p es tyto p ipomínky byly odpov di, v otázce týkající se zku eností pracovník s testy, ve v t in p ípadech kladné. Dále jsem v rámci výzkumu zji ovala zku enosti pracovník kontaktních míst se samotným testováním. P t pracovnic nemá v testování ádný problém. Dv pracovnice také uvedli, e je testování v po ádku, ale dále jedna uvedla, e dlouhou dobu chyb ly originály test a druhá pracovnice si myslí, e u vyhodnocování ACE-R by se m lo p ihlí et ke vzd lání klienta. ty i pracovnice kontaktních míst poukázaly na asovou náro nost testování. Dle mého názoru je p i vy et ení pam ti senior 137

138 zapot ebí mnoho asu a trp livosti. Mnoho ze senior odbíhá asto od tématu a mají pot ebu se vypovídat. Myslím si v ak, e tuto asovou problematiku bude muset i nadále vy e it individuáln sám pracovník. K otázce, týkající se zku eností pracovník kontaktních míst se samotným projektem Dny pam ti, se vyjád ilo 7 z 9 pracovnic kontaktních míst z mého pohledu velmi pozitivn. Jedna pracovnice poukázala na problematiku, týkající se odmítavého postoje n kterých léka k tomuto projektu. A jedna pracovnice uvedla malou náv t vnost. Problematika malé náv t vnosti, ale i nezájem léka by se, dle mého názoru, mohla e it pomocí v t í propagace projektu Dny pam ti. Propagací mám na mysli nap íklad ast j í informování ve ejnosti pomocí médií, letáky ve více r zných sociálních za ízeních, organizacích a ú adech atd. Pro 9 ze 12 pracovník kontaktních míst jsou zku enosti s organiza ním zaji t ním dobré a bezproblémové. I zde se v ak objevily n jaké p ipomínky. V nich by si pracovníci kontaktních míst p áli v t í propagaci projektu Dny pam ti i v t í po et kontaktních míst. Také zde bylo jedno p ání, které se týkalo lep í spolupráce s léka i. Jak ji bylo e eno vý e, projektu Dny pam ti by velmi pomohla v t í propagace projektu. I propagace v ak velmi závisí na finan ních mo nostech ALS i kontaktních míst. Problémem prozatím z stává nedostatek kontaktních míst, kdy musí n kte í klienti kv li vy et ení pam ti p ekonat n kolik desítek kilometr. V ka dém kraji je minimáln jedno kontaktní místo ALS, kde se provádí testování pam ti. Bohu el jsou n které kraje velmi rozlehlé a pro n které star í klienty je problematické p ekonávat velké vzdálenosti. Z odpov dí týkajících se zku eností pracovník kontaktních míst vyplývá, e v t ina pracovník celkov hodnotí své zku enosti s projektem pozitivn. Pracovníci kontaktních míst i p es své p ipomínky vidí projekt jako p ínosný a u ite ný. Více ne polovina pracovník kontaktních míst ALS odpov d la pozitivn na otázky týkající se zku eností. Stanovená hypotéza, která zní Pracovníci kontaktních míst ALS mají pozitivní zku enosti s projektem Dny pam ti, byla provedeným výzkumem potvrzena, a tím byl spln n cíl kvantitativního výzkumu. 138

139 V k není choroba, ale rizikový faktor vzniku mnoha poruch v etn t ch, které souvisejí s úbytkem kognitivních funkcí (41). Poruchy pam ti jsou ast j í ve stá í, mohou se v ak objevovat i mnohem d íve. N které poruchy nejsou nebezpe né, jiné v ak mohou nazna ovat první p íznaky onemocn ní. Demence nepat í k normálnímu procesu stárnutí (7). ALS zahájila p ed 2 roky, dle mého názoru, velmi záslu ný a u ite ný projekt s názvem Dny pam ti. Díky tomuto projektu je mo né vy et it osoby, které nap íklad mají obavu sv it se s problémy s pam tí léka i nebo cht jí jen preventivn zjistit, zda se u nich neza íná projevovat n jaká porucha. 139

140 6. ZÁV R Diplomová práce se zabývá problematikou poruch pam ti ve stá í. V teoretické ásti práce bylo popsáno stárnutí a stá í, pam, poruchy pam ti, demence, ambulance pro poruchy pam ti a dále také eská alzheimerovská spole nost ( ALS). ALS se zabývá problematikou osob posti ených demencí a v ervnu roku 2008 zahájila projekt s názvem Dny pam ti (projekt na podporu v asného záchytu poruch pam ti), který probíhá doposud. Tímto projektem se zabývám také v praktické ásti diplomové práce, kde byly stanoveny dva cíle. Pro spln ní stanovených cíl práce byla vyu ita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Cílem kvalitativního výzkumu bylo zjistit, z jakých d vod se klienti v oblasti poruch pam ti obracejí na kontaktní místo ALS Univerzitní centrum pro seniory PATUP p i ZSF JU. K tomuto cíli byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Z jakých d vod se klienti, v rámci projektu Dny pam ti, obracejí na kontaktní místo ALS v eských Bud jovicích za ú elem testování pam ti? Dále byly stanoveny dv díl í výzkumné otázky Kde získávají klienti informace o projektu Dny pam ti? a Jaké potí e s pam tí klienti mají?. Domnívám se, e cíl kvalitativního výzkumu byl spln n. V rámci kvalitativního výzkumu byla pou ita metoda dotazování, technika polo ízeného rozhovoru s 10 seniory, kte í se obrátili na Zdravotn sociální fakultu JU, Ústav sociální práce Univerzitní centrum pro seniory PATUP, v rámci projektu Dny pam ti, za ú elem nechat si otestovat pam. Ze zmín ného výzkumu vyplynulo, e hlavními d vody, pro se klienti obrací na kontaktní místo ALS v eských Bud jovicích (v rámci projektu Dny pam ti), jsou osobní problémy seniora s pam tí (potí e se zapamatováním, zapomínání, hor í vybavování slov a porucha soust ed ní), zv davost i pot eba ov ení si své pam ti, vy í v k klienta nebo dále porucha pam ti u rodinného p íslu níka. Informace o projektu Dny pam ti získávají klienti z kurzu trénování pam ti na ZSF JU, z letá ku ve schránce i u praktického léka e, od p íbuzných i známých, a také na akci pro seniory na ZSF JU. Z výzkumu dále vyplývá, e dotázaní klienti m li potí e 140

141 s pam tí, a to p edev ím ve smyslu zapomínání i hor í výbavnosti, a dále pak uvád li rozt kanost i nesoust ed nost, asté vracení se pro n co a nepoznávání lidí na ulici. Cílem kvantitativního výzkumu bylo porovnat zku enosti pracovník z kontaktních míst ALS, zapojených do Projektu na podporu v asného záchytu poruch pam ti Dny pam ti, v oblasti testování pam ti. V souvislosti s cílem byla stanovena hypotéza, ve které jsem p edpokládala, e pracovníci kontaktních míst ALS mají pozitivní zku enosti s projektem Dny pam ti. Domnívám se, e cíl práce byl napln n a stanovená hypotéza byla po vyhodnocení získaných dat potvrzena. Pro kvantitativní výzkum byla pou ita metoda dotazování, technika dotazníku pro pracovníky kontaktních míst eské alzheimerovské spole nosti v rámci projektu Dny pam ti. Z oslovených 23 kontaktních míst se do mého výzkumu zapojilo vypln ním dotazníku 13 kontaktních míst. Zku enosti pracovník jsou roz len ny na zku enosti s klienty, s testy, se samotným testováním, s projektem Dny pam ti a s organiza ním zaji t ním projektu. Z odpov dí vyplývá, e celkové zku enosti pracovník s projektem Dny pam ti, jsou pozitivní. N kte í pracovníci ve svých odpov dích uvád li také doporu ení i p ipomínky týkající se projektu. V období mého výzkumu ekali pracovníci kontaktních míst na nové vylep ené verze test, které také m ly zjednodu it administraci. Pracovníci n kterých kontaktních míst by uvítali nap íklad lep í spolupráci léka zapojených do projektu, v t í propagaci projektu ze strany ALS (pro v t í náv t vnost) a více kontaktních míst. Jako dal í p ipomínky byly uvád ny asová náro nost p i testování, chyb ní originál test atd. Pracovníci kontaktních míst i p es své p ipomínky vidí projekt jako p ínosný a u ite ný a jejich odpov di byly pozitivn lad né. P ipomínky pracovník jsou velmi d le ité pro dobrou spolupráci kontaktních míst s ALS, a také pro neustálé vylep ování tohoto projektu. Diplomová práce bude vyu ita jako zp tná vazba pro ALS a její kontaktní místa a zejména pro ZSF JU, Ústav sociální práce - Univerzitní centrum pro seniory PATUP v oblasti bezplatných konzultací a vy et ení pam ti. 141

142 7. SEZNAM POU ITÝCH ZDROJ 1. ALZHEIMER S DISEASE INTERNATIONAL. About Alzheimer's disease [online]. [cit ]. Dostupné z: < 2. AND L, R., VA KOVÁ, H. Strategie v prevenci demence. In eská geriatrická revue [online]. 2009,. 2, s [cit ]. Dostupné z: < 3. BÁRTLOVÁ, S., HNILICOVÁ, H. Vybrané metody a techniky výzkumu, zji ování spokojenosti pacient. 1. vyd. Brno: IDVPZ, s. ISBN BAYER, A., REBAN, J. Alzheimer s disease and related conditions: a dementologist s handbook. 1. vyd. Rudolfov: Medea Press, s. ISBN BEAUFOUR IPSEN PHARMA. O spole nosti Ipsen [online]. [cit ]. Dostupné z: < 6. BEAUFOUR IPSEN PHARMA. Poruchy pam ti [online]. [cit ]. Dostupné z: < 7. BEAUFOUR IPSEN PHARMA. Poruchy pam ti [online]. [cit ]. Dostupné z: < 8. CAYTON, H., GRAHAM, N., WARNER, J. Dementia: Alzheimer's and other dementias. 2. vyd. London: Class Publishing, ISBN

143 9. ESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLE NOST [online]. [cit ]. Dostupné z: < 10. ESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLE NOST. Dny pam ti [online]. [cit ]. Dostupné z: < 11. ESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLE NOST. Kontaktní místa eské alzheimerovské spole nosti [online]. [cit ]. Dostupné z: < 12. ESKÁ ARTETERAPEUTICKÁ ASOCIACE. Arteterapie v eské republice [online]. [cit ]. Dostupné z: < 13. ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD. Stromy ivota do roku 2066 [online]. [cit ]. Dostupné z: < 14. DESSAINTOVÁ, M. P. Neza ínejte stárnout. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: P íru ka pro u ivatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN DOMBECK, M. Introduction to Memory Problems. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 17. DRAPER, B. Dealing with dementia: A guide to Alzheimer's disease and other dementias. 1. vyd. Crows Nest: Allen & Unwin, s. ISBN

144 18. FI AR, Z., JIRÁK, R. Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN FOR TOVÁ, L. P íloha: Trénování pam ti veselé hrátky s pam tí [online]. [cit ]. Dostupné z: < 20. FOTUHI, M. The Memory Cure: How to Protect Your Brain Against Memory Loss and Alzheimer s disease. 1. vyd. New York: McGraw-Hill Companies, s. ISBN X. 21. GERLICHOVÁ, M. Muzikoterapie p i rehabilitaci pacient po poran ní mozku [online]. [cit ]. Dostupné z: < muzikoterapie-pri-rehabilitaci-pacientu-po-poraneni-mozku>. 22. GRUBEROVÁ, B. Gerontologie. 2. vyd. eské Bud jovice: JU ZSF, s. ISBN HÁTLOVÁ, B., SUCHÁ, J. Kinezioterapie demencí: Pohybová cvi ení v lé b demencí. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN HOLMEROVÁ, I. Rizikové faktory demence [online]. [cit ]. Dostupné z: < 25. HOLMEROVÁ, I., JAROLÍMOVÁ, E., NOVÁKOVÁ, H. Alzheimerova choroba v rodin : P íru ka pro ty, kte í o nemocné pe ují [online]. 2. vyd. Praha: Pfizer, s. [cit ]. Dostupné z: < >. 144

145 26. HOLMEROVÁ, I., JAROLÍMOVÁ, E., SUCHÁ, J. Pé e o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: EV public relations, s. ISBN HOLMEROVÁ, I., ROKOSOVÁ, M., et al. Nefarmakologické p ístupy k pacient m posti eným demencí a podpora pe ujících rodin. In Neurologie pro praxi [online]. 2004,. 1, s [cit ]. Dostupné z: < 28. HORT, J., RUSINA, R., et. al. Pam a její poruchy. Pam z hlediska neurov dního a klinického. 1. vyd. Praha: Maxdorf, s. ISBN IDDON, J., WILLIAMS, H. Pam : 10 krok k posílení pam ti. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, s. ISBN JANE KOVÁ, H., HOLMEROVÁ, I., et al. Studium vlivu reminiscen ní terapie na kvalitu ivota senior vyu ití kvantitativních a kvalitativních metod. In eská geriatrická revue [online]. 2007,. 3, s [cit ]. Dostupné z: < 31. JANE KOVÁ, H., HOLMEROVÁ, I., et al. Úloha vzpomínek a mo nosti jejich terapeutického vyu ití p i práci se seniory. In Reziden ní pé e: odborný tvrtletník pro management ústav sociální pé e, 2008, ro. 4,. 1, s ISSN JANE KOVÁ, H., KALVACH, Z., HOLMEROVÁ, I. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

146 33. JANKOVSKÝ, J., PFEIFFER, J., VESTKOVÁ, O. Vybrané kapitoly z uceleného systému rehabilitace. 1. vyd. eské Bud jovice: JU ZSF, s. ISBN X. 34. JARO OVÁ, D. Pé e o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, ZSF, s. ISBN JELÍNKOVÁ, J., KRIVO ÍKOVÁ, M. Koncepce oboru ergoterapie [online]. [cit ]. Dostupné z: < 36. JIRÁK, R. Hodnocení psychických funkcí u senior. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN JIRÁK, R. Syndrom demence ve stá í. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., et. al. Demence a jiné poruchy pam ti. Komunikace a ka dodenní pé e. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN JIRÁK, R., LA KOVÁ, J. Demence: Doporu ený diagnostický a lé ebný postup pro v eobecné praktické léka e [online]. Praha: Spole nost v eobecného léka ství LS JEP, s. [cit ]. Dostupné z: < >. 40. KALVACH, Z. Posuzování zdravotního a funk ního stavu ve stá í. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KALVACH, Z., et al. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

147 42. KALVACH, Z., HRAB TOVÁ, E. Senior a já... já a senior? [online]. [cit ]. 1. vyd. Praha: SPVG, s. Dostupné z: < 43. KALVACH, Z., MIKE, Z. Základní pojmy stá í, gerontologie a geriatrie. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stá í: Pojetí geriatrického pacienta a jeho problém v o et ovatelské praxi. Praha: Galén, s. ISBN KALVACH, Z., VESTKOVÁ, O. Geriatrická ergoterapie. In Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motiva ní prvky p i práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KOLEKTIV AUTOR. Velká kniha technik u ení, tréninku pam ti a koncentrace. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KOSOVÁ, K. Projekt Dny pam ti na ZSF JU. In Quo Vadis [online]. 2009,. 1, s. 22 [cit ]. Dostupné z: < 49. KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho du e. 3. vyd. Praha: Galén, s. ISBN KOVTUN, V., MÉSZÁROSOVÁ, J. Vaskulární demence. In eská geriatrická revue [online]. 2005,. 4, s [cit ]. Dostupné z: < 147

148 51. K IVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KU EROVÁ, H. Demence v kazuistikách. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN LAIROVÁ, S. Trénink pam ti: principy, metody a cvi ení pro vyu ití a rozvoj pam ti. 2. vyd. Praha: Portál, s. ISBN MÁTLOVÁ, M. První výsledky Dn pam ti. P edná ka v rámci odborného sympozia: Lze na prahu 3. tisíciletí diagnostikovat demenci v as a efektivn?, které se konalo v termínu v Praze. 55. MÁTLOVÁ, M., BARTO, A., HOLMEROVÁ, I. Dny pam ti Jak na v asnou diagnózu Alzheimerovy choroby. In eská geriatrická revue [online]. 2009,. 3, s [cit ]. Dostupné z: < 56. MPSV. Regionální strategie a demografické stárnutí: Age Proofing Toolkit P íru ka ke strategii pro demografické stárnutí [online]. [cit ]. Dostupné z: < 57. MÜHLPACHR, P. Schola gerontologica. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn, s. ISBN Na pomoc pe ujícím rodinám: pro ty, kte í pe ují o blízké posti ené demencí. 7. vyd. Praha: eská alzheimerovská spole nost, s. ISBN Pam [online]. [cit ]. Dostupné z: < 148

149 60. PECHOVÁ, J. Koncepce kurz trénování pam ti na ZSF JU. In Sborník V. mezinárodní konference: Problematika generace 50 plus. eské Bud jovice: JU ZSF, s ISBN PFIZER CZECH REPUBLIC. Alzheimerova nemoc [online]. [cit ]. Dostupné z: < 62. PFIZER CZECH REPUBLIC. O spole nosti [online]. [cit ]. Dostupné z: < 63. PIDRMAN, V. Demence. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN PIDRMAN, V., KOLIBÁ, E. Zm ny jednání senior. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN X. 65. POLEDNÍKOVÁ,. Geriatrické a gerontologické o etrovate stvo. Martin: Osveta, s. ISBN PREISS, M., K IVOHLAVÝ, J. Trénování pam ti a poznávacích schopností. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN PREISS, M., KU EROVÁ, H., et al. Neuropsychologie v neurologii. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Í AN, P. Cesta ivotem: vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, s. ISBN SCHULER, M., OSTER,P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

150 70. SUCHÁ, J. Cvi ení pam ti pro ka dý v k. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stá í: kapitoly z gerontosociologie. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, s. ISBN T PÁNKOVÁ, H., STEINOVÁ, D. Trénování pam ti: Metodická p íru ka. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum Praha, s. ISBN TO NEROVÁ, T. Ambulance pro poruchy pam ti. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 74. ÚZIS. Mezinárodní klasifikace nemocí: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a p idru ených zdravotních problém ve zn ní 10. decenální revize [online]. 2. vyd. Praha: Bomton, s. [cit ]. Dostupné z: < 75. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, s. ISBN VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II., Dosp lost a stá í. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN VL EK, J., FIALOVÁ, D. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN VOKURKA, M., HUGO, J., et al. Velký léka ský slovník. 6. vyd. Praha: Maxdorf, s. ISBN

151 79. VURM, V., et al. Vybrané kapitoly z ve ejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN WEBER, J. Improviza ní muzikoterapie s dosp lými [online]. [cit ]. Dostupné z: < 81. WEBER, P., et al. Minimum z klinické gerontologie pro léka e a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: Institut pro dal í vzd lávání pracovník ve zdravotnictví, s. ISBN WILSON, B. A. Memory Rehabilitation: Integrating Theory and Practice. 1. vyd. New York: The Guilford Press, s. ISBN ZDRAVOTN SOCIÁLNÍ FAKULTA. Univerzitní centrum pro seniory PATUP. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 84. ZGOLA, J. M. Úsp ná pé e o lov ka s demencí. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

152 8. KLÍ OVÁ SLOVA Ambulance pro poruchy pam ti eská alzheimerovská spole nost Kontaktní místa eské alzheimerovské spole nosti Demence Pam Poruchy pam ti Stárnutí a stá í 152

153 9. P ÍLOHY P íloha. 1: Addenbrookský kognitivní test P íloha. 2: kála deprese pro geriatrické pacienty P íloha. 3: Záznamový arch k polo ízeným rozhovor m se seniory P íloha. 4: Dotazník pro pracovníky kontaktních míst ALS P íloha. 5: Pozvánka na sympozium: Lze na prahu 3. tisíciletí diagnostikovat demenci v as a efektivn? P íloha. 6: Letá ek k projektu Dny pam ti a Kontaktní místa ALS, která provád jí vy et ení pam ti P íloha. 7: Pr vodní dopis k dotazníku pro pracovníky kontaktních míst ALS 153

154 P íloha. 1: Adenbrookský kognitivní test

155

156

157

158

159

160

161

162 P íloha. 2: kála deprese pro geriatrické pacienty