Ještě jednou do Brna. Český med Zlatá včela zahajuje Začíná být jasné, kdo pojede do Nasavrk 6/2012

Transkript

1 Příloha Včelařství I 1 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 65 (146) Včelařství 6/2012 Ještě jednou do Brna aneb co se do minulého čísla nevešlo Český med 2012 O medu a o soutěži Zlatá včela zahajuje Začíná být jasné, kdo pojede do Nasavrk Příloha č.6/2012 Seznam šlechtitelských a registrovaných chovů, letní seminář Medojedů s přihláškou a informace, pokyny a přihláška do soutěže Český med 2012 PŘÍLOHA č. 6/2012 Ročník 65 (146) ČESKÝ MED 2012! Obsah: Seznam šlechtitelských chovů 2 Seznam registrovaných chovů 4 Očka ano, ale jak 6 Letní seminář Medojedů 10 Soutěž Český med Pokyny pro soutěžící 12 Soutěž Český Med Údaje na etiketě 15 Ivo Čáslavský

2 Literatura českého humanizmu o včelách (17. část) Tradice brněnského františkána Ve starší literatuře nebývalo obvyklé, aby se autor sám nějakým bližším způsobem identifikoval. Samozřejmě, česká literární věda registruje již od raného středověku jisté výjimky; vzpomeňme na Kristiána ze sklonku 10. století či Kosmu z přelomu století 11. a 12. A to jsou právě ty výjimky potvrzující anonymní autorské pravidlo, i když například můžeme při té příležitosti zmínit typicky středověký zvyk hojného využívání kryptogramů, skrytých sdělení v textu, ve kterých bylo nezřídka uvedeno právě jméno jinak obtížně zjistitelného autora. V opisech 15. a 16. století dnes již asi navždy ztraceného originálu lékařských knih z přelomu 14. a 15. století najdeme alespoň drobné narážky na autorovo sociální zakotvení; mělo se jednat o dnes již asi blíže nezjistitelného mnicha františkánského konventu v Brně. Autor vládl latinou, němčinou i češtinou; dá se proto předpokládat, že byl domácího původu. Ještě z opisů jeho díla, které tak výrazně ovlivnily právě léčitelství humanistického období, je patrné, že pečlivě sumarizoval starší tradici oboru bez ohledu na nějaké vědecké nebo hmotné ambice, zřejmě jen při vědomí praktické využitelnosti shromážděných poznatků v určitém segmentu tehdejších činností souvisejících s lékařstvím či léčitelstvím. Pacientům byly například doporučovány léčebné postupy proti stavům, ve kterých je opouštěly přirozené sny. Absence snů byla považována za nemoc hlavy a existovala řada doporučení, jak podobným problémům čelit. Jedním z nich byla příprava a aplikace masti vyrobené z medu: Vezmi rútu a stred a to spolu zetři a maž tiem čelo a židoviny, a budeš zdráv, neb to jest pravé lékařstvie. Další problémem byla onemocnění hlavy a uší. Dnes bychom možná měli tendenci hovořit o civilizačních potížích. Přípravou lektvarů se tehdy pomáhalo člověku, komuž často zní v hlavě, lék byl určen také pro toho, u koho v uší jest li zvuk. Doporučovaná směs byla připravována následovně: Ten má sobě dělati varmuži z bielého piva s medem, přičině k tomu hřebíčkóv třených, cožť se zdá za podobné, ať by bylo sladko, aby piva toho nemohl číti, toho požívaj ráno a večer. Ozvuky v uších se léčívaly i dalšími způsoby. Jejich příčinou měl být silný vítr, také se počítalo s pobytem ve vlhkém nebo mrazivém prostředí. Z formulace léčebné procedury je zřejmé, že byla určena pro léčitele, nikoli tedy pro přímého pacienta v souvislosti s možnou samoléčbou: Anebo udělaj jemu kvintin ezuly, ješto jest s medem a s teplým vínem spuštěna. Také má se varovati, aby večer málo jedl a málo pil. Také máš sobě tiemto kořením hlavu mýti (...) Tehdy podobně jako je tomu dnes mohlo dojít k poranění uší nárazem či úderem. I s takovými případy se počítalo: Kto jest bit v uši aneb že jemu otekú uši, toto čiň: Vezmi strdi a horkého chleba, tak zvieci jako puol pěsti, a přičiň strdi, púštějž v uši. Dnes můžeme jen hádat, byl-li přípravek určen také žákům bitým ve školách, nezřídka jistě po hlavě a uších. Středověké školství mělo minimálně dvě tváře. Již Vojtěchův hagiograf Bruno z Querfurtu v legendě poznamenal, že mladý Vojtěch vstupoval do magdeburské katedrální školy branami, ze kterých šel strach, avšak za nimi našel bohatě prostřené hody. Tehdejší školy bezesporu nebyly jen ústavy, v nichž se nešťastní studenti učili pod neustálou hrozbou bití memorovat bez bližšího pochopení části církevních spisů, ale jednalo se také o místa opečovávaná renomovanými odborníky, výjimečnými osobnostmi i k mládeži citlivými skvělými pedagogy. Nezapomínalo se ani na ty, kteří měli mít mdlý sluch anebo červy nebo škvora v hlavě. Představa mdlého sluchu nám dnes asi cizí nebude, ale asi jen s obtížemi si dokážeme představit v dnešní době a v prostředí střední Evropy červy a škvory v hlavě, ovšem nezapomeneme-li na slavnou fámu o nebezpečí ataků škvorů na stanující mládež. Mládež může mít ale dnes opravdu Škory v hlavě, ale Škvory s velkým Š, tedy dnes poměrně populární pražskou hudební skupinu, ale to je úplně jiná kapitola, i když je pravda, že se mládeži takoví Škvoři z hlavy i dnes jen obtížně vyhánějí. Vrátíme-li se do středověku, pak dostaneme následující doporučení: Ten vezmi stred a tolikéž žluči svinské a nech, ať se to spolu vaří u víně bielém. A když se uvaří, vlí v sklenici, a když bude potřeba, shřeje vlí v ucho a zacpaj ucho bavlnú nesmočenú. Také moč od malých pacholíkóv vlitý v uši odjímá bolest. Mnozí praví, že tuk ředkvový vlit v uši hluchotu odjímá. Také pravě k témuž, že tuk rútný s strdí jarú též činí. Uvažovalo se ale také o postupech proti naprosté hluchotě: Vezmi zaječí žluč, kokotovú žluč, úhořovú žluč a to směs se strdí jarú a to vpusť v ucho. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: info@emmaregina.cz

3 n 2008 Značení matek n 2009 n 2010 n 2011 n 2012 n 2013 Včely a politika V Včelaříci soutěží v Praze foto: A. Karoch Značení matek 2012 (žlutá) Obsah: Ještě jednou do Brna 184 Včely, med a probiotika 186 Jak předcházet rojení 187 Čtyři roky protirojové metody 188 Obsah vody v medu 190 Český med Zlatá včela zahajuje 200 Contents: Once more to Brno 184 Bees, Honey and Probiotics 186 How to Prevent Swarming 187 Four Years Antiswarming Methods 188 Water Content in Honey 190 Czech Honey Golden Honey Bee Starts 200 polovině dubna přišla zpráva z Polska, že vláda chce zakázat pěstování Bt kukuřice. Ve zprávě stojí ( php?id=13136): Tento krok následuje po protestech v minulém měsíci ve Varšavě, kdy okolo 1500 včelařů a anti-gmo aktivistů uložili tisíce mrtvých včel na schody před Ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marek Sawicki oznámil, že vláda vyhlásí zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810. Ministr prohlásil, že pyl může být odpovědný za mnoho zdravotních problémů a může být dokonce příčinou oslabení populace včel. Jak se na tuto událost dívat? Především musíme mít radost z pokroku. Bývaly doby, kdy na základě pověr vedla davová psychóza k upalování čarodějnic a protižidovským pogromům. Dnes máme demokracii a vše je v jejich intencích. Ministr má funkci, danou mu volbou lidu, a tudíž je jeho povinností hájit a prosazovat vůli lidu. Je mylné se domnívat, že je povinen zkoumat, na co ty mrtvé včely zahynuly, či dokonce číst jakési zahraniční vědecké studie o vlivu pylu Bt kukuřice na včely, případně zkoumat, proč instituce EU s panelem dvaceti vědců proti Bt kukuřici nic nemá. Ostatně, i kdyby četl příslušné vědecké práce a případně souhlasil s rozhodnutím EFSA, i kdyby zkoumal příčinu úhynu včel, i kdyby si zjistil, kolik insekticidů se v Polsku na kukuřici vystříká a jak tyto chemikálie na včely působí, nemohl by jednat jinak. Za svou funkci (a životní standard s ní spojený), děkuje voličům, takže jejich názor je mu rozkazem. Jinak by se se svou funkcí musel rozloučit. Ostatně jsou tu dodavatelé oněch insekticidů a ti ho jistě podpoří. Ti, kdo se domnívají, že horování EU pro inovace a konkurenceschopnost by se mělo týkat i zemědělství, se budou nad tímto rozhodnutím pohoršovat. Není proč. Nedávno proběhla v Polsku diskuse třeba o toleranci k homosexuálům nebo o křížích ve školních třídách. Někdo je pro, někdo proti. Je to věc víry. Existuje i víra ve škodlivost transgenních organismů pan ministr, aby se zavděčil, ocitoval jednu její mantru. Ale opatrně může být odpovědný... může být dokonce příčinou. U nás se diskutuje o bilbordech u dálnic. Mnozí je chtějí odstranit. Poláci zase nechtějí GMO na svých polích. Na tom není přece nic špatného. Křivda se spáchala pouze na těch mrtvých včelách. Nejspíše se proti skutečné příčině jejich úhynu nebude bojovat, neb viník se přece našel a laskavý ministr ho odstraní. Jaroslav Drobník j.drobnik@centrum.cz Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Vladislav Synek (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, Břeclav MK ČR E 126/ISSN červen 2012 l 181

4 Z redakční pošty Pomluvy polystyrenových úlů Ve včelařství č. 3/2012 jsem si přečetl materiál od M. Nežádala. V tomto případě se bohužel nejedná o kritiku, protože ta vychází ze zkušenosti a je proto vítaná. O co jde, nehodlám komentovat, protože z článku je zřejmé, že se autor ani nenamáhal se seznámit s konstrukcí a tvrdí o PS úlech holé nesmysly. Navíc se zaštiťuje citací špatně informované encyklopedie, která nemůže nahradit vysokoškolské vzdělání. Proto bych rád věci uvedl na správnou míru. 1. Včelstvo nežije v polystyrenu a vůbec s ním nedochází ke kontaktu. 2. Polystyren neobsahuje volný styren, takže se tato látka nemůže uvolňovat do vnějšího prostředí. Analyticky obsahuje PS jen několik částí molekul na milion. Proto se také užívá na různé obaly pro přímý styk s potravinami. 3. Sluneční záření způsobuje u pěnového polystyrenu degradaci a snížení pevnosti. Bublinka praská a polystyren se mění na neškodný prášek. 4. Hydrochinon se při výrobě polystyrenu neužívá. Pro jistotu jsem si vše ještě ověřil u výrobce Kaučuku Kralupy. 5. Samozhášivý polystyren obsahuje bromované látky a užívá se zejména ve stavebnictví, kde je vysoké nebezpečí požárů. Není určen pro přímý styk s potravinami. U potravin ostatně žádné nebezpečí požárů nehrozí. 6. Polystyren se natírá epoxidovou pryskyřicí. Vytváří se tak na povrchu laminát, který včelám znemožňuje polystyren vykusovat. Stejným způsobem včely v přírodě vykusují ztrouchnivělé dřevo, a tak si zvětšují životní prostor. Epoxidový laminát se opatří nátěrem propolisu a tím vytvoříme pro včelstvo identické a ekologicky čisté vnitřní prostředí. To umožňuje včelstvu produkovat med v lepší kvalitě než v dřevěných úlech. Med obsahuje menší množství vody, protože je v PS úlech tepleji. 7. Snaha o diskreditaci je nejlépe patrná v kritice česnového napájení. M. Nežádal by měl vidět, jaké obrovské množství vody z napáječky včely odeberou v každém případě v lepší kvalitě než z přírodního prostředí. Články ve Včelařství většinou slouží k výměně informaci a zkušeností včelařů. Článek M. Nežádala však nepřináší žádné nové poznatky. Navíc ho nikdo přece nenutil, aby v PS úlech včelařil. Ve svém článku o výsledcích včelaření v PS úlech jsem uvedl i nároky, které tento způsob včelaření vyžaduje. Zcela subjektivně, na základě 60 let včelaření v lehkých PS úlech mohu prohlásit, že si už vůbec nedovedu představit, že bych včelařil v něčem tak příšerném, jako jsou dřevěné úly. Ing. Václav Smělý Připomínky k léčení včelstev Za zásadní považuji stanovení jasného termínu léčení přípravkem Gabon 92. Vágní termín: Po posledním vytáčení medu je jednoznačně nevhodný, řekl bych škodlivý. Jeden včelař naposledy vytáčí v polovině července a druhý v polovině srpna. Jsem v oblasti pěstování slunečnice, kde jsem se setkal také s názorem: Až slunečnice dokvete. To však také může být koncem srpna. Přesný termín léčení je možné organizovat v rámci jedné ZO, ale stejně je to problém. ZO žádnou nařizovací pravomoc nemá a včelař má protiargument, že z ústředí to nařízené není. Navíc sousední organizace si určitě stanoví termín jiný. Pro skutečně účinné léčení Gabonem je nutné stanovit centrálně jednotný termín např. vložení pásků od 25. do 31. července. Vyndání pásků od 20. do 26. srpna. V tomto případě by byla možná i skutečná kontrola. Ve všech včelstvech v republice by musel být od do Gabon a v žádném včelstvu Chemie jako v Číně Předem se omlouvám poctivým čínským včelařům, ale napadla mne po letošních zkušenostech tato asociace. Letošní rok mělo mnoho včelařů problémy s počtem roztočů Varroa ve svých včelstvech. Já jsem patřil k té šťastnější části včelařů, kteří měli svá včelstva s jejich minimálním počtem. Průměr na jedno včelstvo 0,6 roztoče. Přesto jsem musel i já letos na jaře včelstva přeléčit. Vedení naší organizace rozhodlo, že přeléčit musí vzhledem ke špatné nákazové situaci včelaři všichni, i ti co mají včelstva úplně bez roztočů. Marné byly všechny protesty a námitky. Pokládám postup vedení naší organizace ČSV za nesprávný a byl bych rád, kdyby na můj příspěvek reagovali odpovědní pracovníci. Léčení, ač to tak hezky nazýváme, není totiž nic dobrého, natož pak zdravého. V podstatě se jedná o napuštění úlu jedem, ale v takové koncentraci, aby včely ještě přežily, ale roztoči už ne. Účinná látka (pyrethroid) zůstává na všem v úle včetně plástů, na nichž ještě natíráme plod. Jistě, jed má nějakou ochrannou lhůtu, ale nenamlouvejme si, že v medu uloženém do těchto plástů nebudou jejich rezidua. Budou! Všichni chceme mít zdravá a silná včelstva, ale především bychom měli chtít dobrý a zdravý med! To je důvod, proč včestva vůbec chováme. Osobně mohu říci, že já si na prvním letošním medu určitě nepochutnám, a o tom, že bych jej dal svým vnoučatům, už nemůže být ani řeči. Pokud pronikne na veřejnost, že léčíme (a také čím) často naprosto zbytečně a neodůvodněně, věřte, že se o náš český med budou i zákazníci doslova prát (asi jako o ten čínský). Přitom kvalita českého medu je naše jediná zbraň před medy dovozovými. Ničím jiným konkurovat by nesměl být po Za stávajícího stavu je průkazná kontrola nemožná. Po vložení pásků již samozřejmě nelze vytáčet med, ale případný med ze slunečnice je pro zimování velice vhodný. Skutečný problém bych však viděl až při pozdní medovicové snůšce. Odzkoušený způsob, tedy vložení 2 pásků mezi plodové plásty na dobu 4 týdnů. Uličku mezi plásty bychom museli rozšířit natolik, aby se pásky nedotýkaly plodu a neměly by se dotýkat ani vosku. Účinná látka v Gabonu je lipofilní tj.rozpustná ve vosku(tuku). Potom je nezbytné pásky vyndat a spálit. Zásadně neponechávat déle, hrozí vznik rezistentních roztočů. U silných včelstev je možné vkládat pásky 3. Bedřich Centner, předseda ZO Holice nemůžeme. Právě proto mě krátkozrakost našich funkcionářů tak udivuje. Než takto nesmyslně cpát jedy do našich včelstev, by se snad naši funkcionáři měli zamyslet jak opravdu správně léčit včelstva, když už to opravdu potřebují. Věřte, že jsem slyšel a viděl při léčení opravdové perly. Citace důvěrníka, že..v tomhle úle máš málo včel, tak dáme jen 3 kapky (2 nástavkový úl), není neobvyklá, hlídání doby aerosolování jen odhadem bez hodinek také běžné, o hlídání výkonu aerosolovače už vůbec nemluvím. Jednou chtěl dokonce důvěrník léčit mé včely léčivem 5 let propadlým s odůvodněním, že.. léčivo je chemická látka a té se nemůže nic stát.. (jen ztratit účinnost). Nepochybuji, že tímto léčivem předtím i potom léčil u sousedů. Kapání preparátu na knoty je horor a často mám chuť vyhodit léčitele i s léčivem. Dávkovače často nekapou na knot, tak s lékovkou léčitel třese tak vehementně, až nějaká kapka ukápne. Jak velká? Kdo ví, ale určitě ne tak velká, jak má být. Jeden také léčitel dokonce obtiskával lékovku na knot, když už mu nekapala. Kolik léčiva na knot nanesl? Tak to už neví vůbec nikdo. Venkovní teplota při fumigaci také často nezajímá nikoho. Setkal jsem se i s praxí, že důvěrník nanesl kapky léčiva na spodní okraj knotu, ten zapálil a než jej stačil vložit do úlu, byla účinná látka odpařena mimo úl pod nos léčitele. A v úlu dohořel knot bez léčiva. Připadá mi často, že léčitel léčí především sám sebe. Včely ne! František Novák, Praha 182 l Včelařství

5 Otázky a odpovědi Varroáza a mor Varroa se přiživuje na plodu Tímto dopisem chci navázat na článek přítele Petra Tvarůžka ve Včelařství 1/2012. Po jeho přečtení jsem si řekl: Konečně se někdo ozval! Když se před 20 lety objevila varroáza, začalo se silou a nekompromisně! Ohnisko znamenalo utraceni všech včelstev, I. pásmo (5 km) - po vyšetřeni všech včelstev a jejich utraceni, II. pásmo (7 km - 5+7) - vyšetření všech včelstev, bezpečnostní pásmo /15 km/ - zákaz přesunu, kočování apod. Nové zavčelení možné až za 1 rok! A co se stalo? Parazit se nebývalou rychlostí šířil dál, od východu na západ. Utratily se stovky včelstev, mnoho včelařů, hlavně těch starších, přestalo včelařit vůbec. A nakonec? Na sjezdu ČSV v roce 1990 bylo konstatováno: Plošná likvidace nepomohla! Nedovolím si dávat někomu vinu za utracení stovek, možná tisíců, včelstev a za velké finanční a hospodářské ztráty. Varroa se dál šířila Evropou. Hledaly se léky, způsoby ochrany a nakonec jsme se učili s parazitem žit. Kdo se to nechtěl naučit, zaplatil a dodnes platí ztrátou včelstev. Příroda opět ukázala, že si nedá od člověka poroučet! Mor včelího plodu není také věc neznámá. Objevuje se již snad od nepaměti. Občas zde, tu tam a tam, v menší nebo větší míře. Účinný a zdravotně neškodný lék se dosud nenašel, včelstva je nutné utratit. Pálí se úly, dříve dokonce včelíny, kočovné vozy, nářadí. A co se stalo? Nic!!! Mor se objevuje i tam, kde nikdy nebyl. I tam, kde před léty bylo všechno spáleno, kde proběhla krutá opatření - ohněm! Co z toho vyplývá? Toto není cesta, která pomůže. Ale zatím se proti moru nenašel lék. Zatím neznáme jinou cestu, než včelstvo vysířit, dílo spálit (sa mozřejmě včetně rámků, přepážek a pod.) Ale proč pálit úly, pomůcky, včelíny a kočovné vozy, když víme, že po mnoha létech využívání této metody to nepomohlo?! Víme, že se mor objevil, kde dříve nebyl, nebo sice byl a včelař v rámci prevence vše musel spálit, při obnovení chovu měl ale všechno nové - úly, zařízení, pomůcky, nová veterinárně ověřená včelstva z registrovaných chovů!?! V sousedních státech také mají mor. Ale nikde nepálí úly ani ostatní pomůcky. Dost na tom, že se musí utratit stovky ba i tisíce včelstev. Ale pálit úly? Vždyť existují odzkoušené způsoby, jak úly ošetřit - louhem, vyžíhání plamenem, jak dále hospodařit - čistota, obměna díla, stří dat a čistit nástavky. Nedocházelo by k tak velkým hospodářským a hmotným škodám. Copak to nikdo nesleduje? V roce 1990 bylo v ČR 80 tisíc členů ČSV, kteří chovali 808 tisíc včelstev. V současné době je to 50 tisíc členů a 490 tisíc včelstev. Přitom k řádnému opylení je třeba tisíc včelstev. Náhrady, jsou-li vůbec, jsou nedostatečné a v žádném případě nenahradí ztráty. Starší včelaři po tomto razantním opatřením již většinou nemají chuť ani sílu, ať již fyzickou nebo finanční, začít znovu na zelené louce. A starších včelařů je v ČSV, jak všichni víme, veliké procento. Je proto nutné přehodnotit způsob boje proti vče límu moru!! Proč pokračovat v praxi způsobem léčení, který za desítky let nepomohl, ale stál mnoho peněz, uškodil a také způsobil mnoho, chce se mi říci, osobních tragedií?!? Již jsme se poučili dostatečně! Vlastimil Motlík, Kájov Z redakční pošty Vážený příteli V. Motlíku, radikální tlumení nebezpečných nákaz je v řadě případů metoda velmi účinná. Někdy se stane, že se při jejím uplatnění udělají chyby. Z toho ale vyplývá, že příště je třeba se chyb vyvarovat, nikoliv zavrhnout radikální metodu. Konkrétně: Varroáza se likvidovala v období, kdy nebyly žádné léky. Díky likvidaci prvních ohnisek se šíření natolik zpomalilo, že k dalším ztrátám včelstev (díky léčení, které se mezitím zavedlo) došlo až o 20 let později a opět jen vinou nedodržení předepsaných postupů tlumení. Mor včelího plodu přetrvává ve formě spór, které jsou velmi odolné a přežívají desítky let. Jinak, než odstraněním infekčního materiálu, se mor tlumit nedá. Jistě, že jsou případy neúspěšné likvidace. Vedle toho jsou stovky případů úspěšné radikální sanace morových ohnisek, které byly bezchybně provedeny, a včelaři uznali, že úroveň chovu se tím velmi zlepšila. S auty musíme chodit na emise a technické kontroly. Ruku na srdce: úly a a další včelařské zařízení by něco takového taky potřebovala, protože často jsou zdrojem infekce. Mor včelího plodu Ing. Dalibor Titěra, VÚVč Dol Aplikace zvláště nebezpečného přípravku Dne jsem byl upozorněn dopisem společnosti SALIX Morava, a.s. Horní Moštěnice, že dle novely zákona o státní rostlinolékařské péči musí osoby, které používají přípravky označené jako nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro včely, oznámit tuto skutečnost včelařům a místním úřadům. Proto mi bylo oznámeno písemně, že přípravek Nurelle D bude aplikován v rozmezí od do údajně na nekvetoucí porost a v době mimo letovou aktivitu. Jsem jako včelař překvapen, že v blízkosti stanovišť včel je povoleno užívat tento prostředek, který je nebezpečný i pro lidi a je aplikovaný na rozsáhlém mnohadesítek hektarovém pozemku. Jak asi podnikatel pozná letovou aktivitu včel a omezí se se svojí těžkotonážní technikou pouze na nekvetoucí porost? Proč tedy žádný prostředek není aplikován například na klíšťata, která způsobují vážné nemoci lidí s vysokými náklady na léčení a mnohdy dokonce související s úmrtím? Ale na tzv. ochranu rostlin bez ohledu na životní prostředí, přestože je nebezpečný pro lidi i včely, se používá? Po aplikaci zmíněného přípravku se vyskytlo v okolí několik uhynulých ptáků. Navíc nelze spočítat, kolik včel uhyne a jaké následky to bude mít pro obyvatele, žijící v blízkosti. Domnívám se, že bychom se měli bránit proti postřiku uvedených a jim podobných přípravků, a to nejen k vůli včelám, také kvůli všem v okolí žijících živočichům a samozřejmě k vůli lidem, neboť společnostem jde především o vysokou výnosnost a zisk. Nikoliv o životní prostředí. Dne mi byl opět zaslán dopis pro chovatele včel, od společnosti Zámoraví, a.s., Břest 307, v tomto znění: Oznámení aplikace přípravků na ochranu rostlin v roce 2012 na pozemcích obhospodařované naší firmou dotčeným chovatelům včel a místně příslušným obecním úřadům. Na základě zákona č. 3265/2004 Sb, o rostlinolékařské péči a vyhláška č. 33/2012 Sb., kterou se mění Vyhláška č. 327/2004 Sb, o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin vyplývá, oznámit aplikace přípravků na ochranu rostlin zvláště nebezpečných nebo nebezpečných pro včely. Dále se uvádí, kterých obcí a Obecních úřadů se to týká do okruhu 5 km od pozemků, není však uvedeno, jaký přípravek bude používán a v jakém časovém období, pouze informuje, že bude dána přednost přípravkům bez škodlivosti včelám, ale v případě, že použije přípravek škodlivý, bude to mimo let včel. Nejspíše tato společnost také mlží, jaké přípravky použije a stejně tak i dobu postřiku, aby včelaři zmeškali možnost kontroly. Není možno zamezit na několik dní letu včelám, jak jsme se přesvědčili už z minulé aplikace. Jan Beno Dobrčice 37, Přerov červen 2012 l 183

6 Aktuálně Ještě jednou do Brna Protože včelařská účast na letošních zemědělských veletržních a výstavních akcích, souhrnně označovaných jako TechAgro 2012, byla za poslední roky jedna z největších, je jasné, že se nám do květnového čísla nepodařilo umístit vše, co bychom chtěli. Proto jsme museli některé důležité materiály, které nám z prostorových důvodů vypadly, a další, které jsme nechtěli zbytečně krátit, odsunout do červnového čísla. Zlínský kraj se mohl pochlubit samostatnou expozicí Techagro a zlínští včelaři Členové okresního výboru Zlín propagují Prodej medu ze dvora. Tak by se dala nazvat prezentace včelařů Zlínského kraje na mezinárodní výstavě TECHAGRO v Brně ve dnech , jejíž součástí letos byla i mezinárodní včelařská výstava, zaměřená na propagaci včelích produktů, techniku na zpracování medu a na chov včel. Nechyběly ani odborné přednášky z našeho oboru. Pro podporu prodeje medu a zvýšení jeho spotřeby připravili včelaři Zlínského kraje propagační průzkumovou nabídku lákavých vzorků medu v nejzajímavějším balení medu tak zvaně k Prodeji medu ze dvora. Dvacet pět vzorků v různé adjustaci soutěžilo o pozornost návštěvníků. O zájmu publika svědčilo celkem 1060 obdržených hlasů. Tolik lidí po prohlídce medů v různém balení vložilo svůj kupón do připravené urny. Zájem, který hlasující projevili, ukazuje na důležitost, kterou kupující přikládají i obalu prodávaného medu. Pohár Zlínského kraje za umístění na 1. místě získal med Josefa Okála, 2. místo obdržel med Ing. Jaromíra Straky a 3. místo med Antonína Ševců. Všem včelařům, kteří se zúčastnili prezentace medů, byl udělen certifikát. Organizací a prezentací této soutěže byl pověřený Okresní výbor ČSV,o.s., Zlín. To vše a ještě další informace mohli návštěvníci obdržet ve stánku včelařů Zlínského kraje, kteří se tu takto jako jediní samostatně představili. Estetickým prvkem propagačního stánku byly i krásné a působivé fotografie se včelařskou tématikou, panely o životě a významu včel pro naši přírodu. Záštitu nad touto akcí převzal hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišák, kterému proto patří náš dík. Středem zájmu včelařů byl i velký banner, informující o práci včelařů a opylovací službě jejich včelstev ve Zlínském kraji, na kterém má značný podíl podpora dotační politiky Zlínského kraje pro začínající včelaře. Ta činí mimochodem milion korun ročně. Poděkování patří také funkcionářům OV ČSV, o. s., Brno- město za veškerou organizaci akce. V prostorném přízemí pavilónu E brněnského Výstaviště připravili velmi příjemné podmínky pro prodejce a vystavovatele z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dalších zemí. Vylosované účastnice, které se zapojily svým hlasováním do soutěže o nejlepší med, byly Andrea Maroušková, Strakonice, Karla Blažková, Starovičky a Monika Věrná, Lobodice. Výherkyně obdržely ceny, jak už je u nás obvyklé, se včelími produkty. Jaroslav Studeník - předseda OV ČSV,o.s., Zlín Nechybělo ani Včelpo Včelpo nechybělo Společnost Včelpo, spol. s r. o., se prezentovala na brněnském TechAgru s novými produkty a zajímavě řešeným technologickým zařízením na odbourávání melecitózního medu z plástů. Zeptali jsme se proto jednatele společnosti, Ing. Panajotise Margaritopoulose, na dojmy a konkrétní obchodní výstupy z této akce i jak účast jím řízené společnosti hodnotí: Naši expozici a s ní spojenou exhibici (troufnu si s klidným svědomím použít tento výraz) považuji za velmi úspěšnou a přínosnou. Úspěšnou v realizovaném prodeji našich produktů nevčelařské veřejnosti, dále prodejem včelařských potřeb přátelům včelařům z celé republiky a také v prezentaci našeho zařízení VCO-01 a aktivátoru PM 2011 na odbourávání melecitózního medu z plástů. Přínosnou v nových nápadech a podnětech včelařské odborné veřejnosti, na jejichž empirických základech stavíme vývoj nových včelařských potřeb, které by měly ulehčovat práci a manipulaci se včelami a včelími produkty. Mohu snad říci, aniž bych prozradil firemní tajemství, že ve finálním stadiu zkoušek a průmyslově-právního řízení máme nový typ lapače rojů, sofistikovaný způsob vkládání a fixace voskových mezistěn do rámků a ergonomicky tvarované a řešené odvíčkovací zařízení, které bude finančně, kapacitně a čistotou řezu velmi zajímavé. Velmi příjemné bylo i hodnocení naší malé firmy včelaři v rámci řady diskusí, které u nás proběhly. Nejeden z nich připustil, že v nás nachází nového dodavatele, kterému může věřit. Celkově pak mohu říci, že včelařská výstava v Brně se setkala s velkým zájmem, a proto patří velký dík všem organizátorům této akce! Red. a Ing. Panajotis Margaritopoulos, Včelpo, spol. s r.o., l Včelařství

7 Aktuálně Soutěž domácích medovin Při příležitosti včelařské výstavy na brněnském veletrhu TechAgro se letos již potřetí uskutečnila soutěž domácích medovin. Na přání řady včelařů jsme ji letos vyhlásili jako celostátní. Na minulém ročníku před dvěma lety se nám sešlo 53 vzorků a jejich hodnocení bylo pro komisi opravdu nářez. Počet vzorků od jednoho přihlášeného včelaře jsme proto letos omezili na jeden. Do soutěže nám včelaři poslali celkem 39 vzorků z celé republiky. Dva včelaři poslali po dvou vzorcích a do soutěže byl zařazen vždy pouze jeden z nich, a to ten s lepším bodovým hodnocením. Výsledky soutěže jsou v níže uvedeném katalogu, který byl k dispozici návštěvníkům po dobu prvních tří dnů výstavy, kdy probíhala bezplatná ochutnávka vystavených soutěžních vzorků. O tuto část expozice je již tradičně velký zájem a u stánku s ochutnávkou se vystřídalo několik tisíc návštěvníků. Podle mého odhadu nejméně polovina zájemců byli nevčelaři a řada z nich při této příležitosti poprvé ochutnala medovinu nebo o ní dostala nějaké informace. Význam podobné akce je především propagační. Hodnocení je vždy subjektivní a věřím, že soutěžící je vzali sportovně. Provádíme je podle obdobných pravidel jako u soutěží vín degustací anonymních vzorků ve vylosovaném pořadí. Součet bodového hodnocení je obrazem toho, jak která medovina členům hodnotící komise chutnala nebo jak se jim líbil její vzhled a vůně. Pro včelaře může být zajímavý i zájem návštěvníků o jednotlivé vzorky při ochutnávce. Největší je samozřejmě vždy o nejlépe umístěné vzorky. Druhým kriteriem, podle kterého se zájemci často řídí, je zajímavý název nebo ročník. U názvu obvykle preferují ten, který o medovině něco vypovídá. Ve srovnání s předchozími ročníky stoupá zájem o medoviny přírodní bez přídavku koření a o medoviny ovocné. Ing. Miroslav Holý Katalog soutěže domácích medovin, konané při příležitosti včelařské výstavy na veletrhu TECHAGRO Brno 2012 vzorek č. soutěžící název, ročník počet pořadí bodů 1 Ing. Jaroslav Jirka, Plzeň kořeněná hořká Jiří Pitra, Chroustovice čistá přírodní Libuše Pitrová, Chroustovice višňová přírodní Bořivoj Pitra, Vysoké Mýto hořko mandlová ZO Frýdek-Místek, dům včelařů Chlebovice fojtská Jaroslav Berdych, Kaznějov bezinková Stanislav Kubálek starší, Ivančice Josef Jelínek, Ostrovačice Pavel Slovák, Omice Květoslav Šeda, Zlechov knížecí František Kytlica, Tlumačov domácí Stanislav Kubálek mladší, Ivančice Edmund Hauptmann, Žamberk domácí Jan Plášil, Dobřany domácí Jendovka Jan Bělík, Vracov bez příchuti Václav Ulčák, Kozlovice přírodní Vlastislav Fiala, Lesonice Libor Vyhlídal, Zábřeh čistá, stáří 5 let Josef Hanuška, Újezd u Boskovic domácí Josef Chlup, Újezd u Boskovic domácí Božena Smékalová, Uherčice hořká Miroslav Ostrý, Brno neuvedeno Vladimír Hrabánek, Lešná domácí Božena Dobešová, Mikulovice Boženčina Štefan Válek, Stará Paka Josef Teplý, Hošťálková Jaroslav Partyka, Nasavrky višňová Kateřina Tejkalová, Pavel Veverka, Brno Vilíkova vášeň Miroslav Věříš, Chlumec nad Cidlinou zlatá Jaroslav Tichý, Trpín Závišova hradní Petr Buzrla, Úhonice přírodní za studena Miroslav Pavelka, Drásov domácí Ludvík Oplatek, Domašov domácí Jaroslav Juránek, Brno domácí Oldřich Veverka, Brno bylinná hořká Dana Veverková, Brno bylinná kořeněná 2010/ Co na TechAgru nebylo Brněnští organizátoři měli v úmyslu také v době této veletržní akce uspořádat i soutěž komerčně vyrobených medovin. Ovšem čas byl neúprosný, otázek a problémů s včelařskou výstavou mnoho, takže se soutěž do programu prostě nevešla. Proto ji uspořádali až 2. května v krásném prostředí vinného sklepa U žíznivého mnicha. Jednalo se o nultý ročník. Hodnotitelská komise pracovala ve složení Dana Veverková, Soňa Příleská, Jaroslav Sopouch, Pavel Rataj, Jan Sekanina a Antonín Karoch, tedy zástupci všelařů i zkušení someliéři. Vzorky, kterých se sešel malý počet, připravil Marek Linger. Hned na počátku se však objevil problém, tedy otázka, jak vlastně medoviny hodnotit. Hlavní organizátor soutěže, M. Linger použil americký systém hodnocení medovin. Přítomní someliéři zase se nechávali částečně inspirovat systémem, používaným pro hodnocení vín. Použili dvacetibodové škály. Vzhledem k faktu, že senzorické posuzování je záležitost ryze individuální, shodli se přítomní na jistém zjednodušení situace. V otázce barvy se sjednotili na dvou kritériích tedy zcela neodpovídající a odpovídající. Další kritérium vzhled a čistota vzbudil zprvu obavy, neboť někteří výrobci uvádějí jistou možnost zákalu. Jak se porotci později usnesli, usazenina nemá v moderním nápoji co dělat a majitel vzorku za ni ztrácí body. Na druhé straně za barvu i za vzhled mohli soutěžící obdržet dva body, což se dalo zhruba oželet. Daleko živější diskuse se však rozproudila na téma vůně. Tady mohli soutěžící dosáhnout až šesti bodů. Porotci zároveň snížili počet ukazatelů na čtyři, a to cizí (tedy ta, která nevoní jako medovina po medu), nevýrazná s vůní po myšině a těkavých látkách, čistá, příjemná a plně odpovídající, příjemná, výrazná. Porotci se však nejvíce soustředili na kritérium chuť. Mohla být opět cizí, méně čistá s chutí po myšině nebo těkavých kyselinách, slabší až hrubá, prázdná až neutrální, odpovídající a příjemná a na konec plně odpovídající, příjemná a výrazná. Hodnocené vzorky zde mohly získat až deset bodů. V tomto nultém ročníku se shodli na skutečnosti, že nebudou dělit medoviny na ochucené a tzv. čistě medové. Ovšem v dalších ročnících to vidí jako nutnost. Po závěrečném sečtení bodů se ukázalo, že dvě nejvyšší bodová hodnocení si odnesla k smůle zúčastněných tuzemských producentů slovenská medovina firmy Včelco. kaa červen 2012 l 185

8 Co říká věda Včely, med a probiotika Bakterie mléčného kvašení na sliznici medného volátka včely medonosné. Na snímcích a,b, c jsou patrné i molekuly, které bakterie vylučuje do svého okolí a využívá je k přichycení na sliznici. Na snímku d se nabízí širší pohled na sliznici volátka s bakteriemi mléčného kvašení. Snímek byl pořízený elektronovým mikroskopem. Včelí med je vydatným zdrojem probiotik. Švédští vědci předpokládají, že by se s jejich pomocí mohly léčit i infekce bakteriemi rezistentními k antibiotikům. Probiotika jsou bakterie, které příznivě ovlivňují střevní mikroflóru člověka a prospívají lidskému zdraví. Brání například rozvoji choroboplodných zárodků nebo tlumí nežádoucí reakce imunitního systému. Pozitivní efekty probiotik jsou spojovány především s mléčnými výrobky zakysanými bakteriemi mléčného kvašení. Včelí med je zdrojem podstatně širšího spektra těchto bakterií a také jejich účinky jsou o poznání razantnější. Naznačují to výsledky týmu biologů vedeného Alejandrou Vásquezovou a Tobiasem Olofssonem z university ve švédském Lundu zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE. Člověk hostí ve střevu asi tisíc různých druhů bakterií a jejich celková hmotnost přesahuje jeden kilogram. Počet bakteriálních buněk v našem střevu desetkrát převyšuje počet všech buněk lidského těla. Hmyz hostí v trávicím traktu podstatně nižší počty a také užší spektrum bakterií. Ty však sehrávají v organismu hmyzu ještě důležitější roli než u člověka. K významným zástupcům hmyzí mikroflóry patří i bakterie mléčného kvašení. Včela medonosná hostí v medném volátku třináct různých druhů těchto bakterií. Nejpočetněji jsou zastoupeny bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium. Vasquezová a Olofsson zkoumali mikroflóru medného volátka i dalších druhů včel ze skupiny Apini a studii rozšířili i o spektrum bakterií žijících v medném 186 l Včelařství volátku blízce příbuzných včel ze skupiny Meliponini, jež sice postrádají žihadlo, ale jinak se v mnoha ohledech podobají včele medonosné a dalším zástupcům skupiny Apini. Žijí v koloniích tvořených jedinou matkou a větším počtem dělnic. Vytvářejí si velké zásoby pylu i nektaru a pro med jsou využívány v rozličných částech světa, např. v Mexiku, Thajsku, na Borneu, nebo v Keni. Mezi bakteriemi mléčného kvašení izolovanými z medných volátek včel z celého světa odhalili Vasquezová a Olofsson asi padesát nových, vědě doposud neznámých druhů. Zároveň se ale ukázalo, že základ mikroflóry medného volátka je u všech druhů včel zhruba stejný. Jde zřejmě Snímek povlaku, tzv. biofilmu, bakterií mléčného kvašení na sliznici medného volátka včely medonosné. Červeně jsou označeny bakterie. Zeleně jsou označena jádra buněk sliznice medného volátka. Snímek byl pořízen fluorescenčním mikroskopem. Pramen: PLoS ONE, doi: /journal.pone g002 Pramen: PLoS ONE, doi: /journal.pone g003 o optimální složení dovedené k dokonalosti evolucí trvající asi 80 milionů let. I to dokazuje, že mikroflóra medného volátka sehrává v životě včel velmi významnou roli. Švédští vědci odhalili, že včely přinášejí s nektarem a pylem do úlu i velmi nebezpečné bakterie, kvasinky a plísně. Tyto patogenní mikroorganismy jsou s to velmi rychle zničit zásoby včel. Stačilo by jim k tomu jen několik hodin. Na faktu, že se med nekazí, nekvasí a neplesniví, mají lví podíl bakterie mléčného kvašení v medném volátku, protože tyto bakterie všechny patogenní mikroorganismy zahubí. Obranné bakterie mléčného kvašení získají včely už v prvních dnech života s potravou, kterou dostávají od starších včel. Význam mikroflóry a bakterií mléčného kvašení pro život včel je dalším argumentem proti masovému užívání antibiotik ve včelstvech, včetně preventivního podávání těchto léků, jež je celkem běžné například v USA. Antibiotiky ošetřené včely přicházejí o značnou část své přirozené mikroflóry včetně bakterií mléčného kvašení. Schopnost včel vzdorovat chorobám a chránit zásoby je tím významně oslabena. Nelze vyloučit, že narušení včelí mikroflóry má významný podíl na mnoha komplikacích, s nimiž se včelaři ve svých včelstvech potýkají. Rozvrat včelí mikroflóry může mít zprostředkovaně negativní dopad i na člověka. Med tvořil významnou součást jídelníčku lidí už od pravěku. S kvalitním medem konzumovali lidé i včelí bakterie mléčného kvašení. To představuje podstatně širší přísun probiotik, než jaký si lze zajistit konzumací jogurtů a dalších kysaných mléčných výrobků. Z evolučního hlediska trvá soužití člověka s včelími probiotiky podstatně déle, než kam sahá historie konzumace probiotik z mléčných výrobků. Ty se začaly prosazovat až po domestikaci přežvýkavců před roky. Významný může být u člověka i razantní efekt včelích bakterií mléčného kvašení proti patogenním mikrobům. Lidová medicína využívala med k léčení mnoha infekcí a švédští vědci jsou přesvědčeni, že se za tímto léčebným účinkem skrývá schopnost probiotik z medu ničit bakterie, kvasinky a plísně. Tato probiotika sice sloužila primárně k ochraně zásob nektaru a pylu, ale v současné době, kdy přibývá bakterií odolných k antibiotikům, jsou včelí probiotika velkou nadějí i pro farmacii a humánní medicínu. Probiotika vyrobená z medu by mohla podle švédských vědců v některých případech dokonce nahradit léčbu lidských chorob antibiotiky. Jaroslav Petr

9 Jak to dělám rubrika já Jak předcházet rojení přelétákem Obrací se na mě hodně začínajících mladých včelařů i starších matadorů, co mohu doporučit, aby předešli rojení. Chtěl bych proto napsat něco o předcházení rojení včel, tak zvaným přelétákem. Na mých přednáškách, když o tom hovořím, bývá o tento způsob prevence velký zájem. Pro lepší porozumění přikládám nákresy. Protirojové opatření je základ úspěšného včelaření. Začátečníkům bych proto doporučil, aby měli tolik včelstev, aby tak v sezoně rojení lépe zvládli. Navíc pokud se tento způsob naučí, budou mít o včelstvo více. Na druhé straně, když se rojení vymkne z rukou, a vy nebudete vědět, co s tím, tak vás to může od včelaření odradit. Po padesáti letech praxe vím velice dobře, kolik začínajících včelařů tak dopadlo. Třicet let jsem včelařil v Orlové a Doubravě, v okrese Karviná a teď včelařím 20 let ve Vrbně pod Pradědem okolo 600 metrů nad mořem. Jaro je tu skoro o tři týdny později a zima skoro o tři týdny dřív. Máme tu i větší náklady na zakrmení na zimu. Nadmořskou výšku by měl brát včelař na zřetel, aby věděl, kdy v jeho lokalitě co kvete a kdy začíná snůška. Podle toho by si měl připravit rámky s mezistěnami a počítat raději navíc se zhruba 20 % rámků, pro případ, že se mu včely vyrojí. Tenkostěnné úly, když jsou vystaveny na přímém slunci, se začnou přehřívat a včely je nestačí větrat. Často se tak stává, že se vyrojí. Proto je třeba úly postavit pod listnaté stromy. Na jaře je slunce ohřeje a v létě je listí stromu zastíní. K rojové náladě také přispívá nedostatečná produkce mateří látky matkou. Krom toho je třeba mít dostatečně velké česno a nezapomenout na včasné rozšiřování, ale tak, abychom včelstvo nepodtrhli. Tím by se zastavil jeho růst. (Včelař, když přidá vysoký nástavek a včelstvo není v takové síle, aby ho vyhřálo, tak to včelstvu škodí.) Při zastřižení jednoho křídla matky zabráníme úniku rojů. Pokud střihneme křídlo o čtvrtinu, roj usedne nízko, když o polovinu, tak už matka není schopna letu a roj zůstane na zemi před česnem s hrstkou včel. Včelstvo se vyrojí o něco později. Je možné zastřihnout matce křídlo na jaře, kdy je v úlu méně včel, přímo na plástu opatrně nůžkami. Tato metoda má tu výhodu, že včelař kontroluje stanoviště každých 16 dní bez ztráty roje. Jinak by ho musel kontrolovat po každých 9 dnech. Jmenovaná metoda kontrolování však není vhodná pro velkovčelaře. Někteří včelaří tvrdí, že po zastřižení křídla někdy včely matku vymění. Podle mne výhody převažují. Je také možné dělat oddělky a tím předejít rojení. Další prevence rojení nastává, když na jaře kvete pampeliška a ovocné stromy. Tenkrát je v úlu zase nadbytek pylu. Proto je třeba odebrat plásty zaplněné pylem z obou stran, posypat je práškovým cukrem a uschovat do neprodyšných polyetylénových pytlů. Vrátíme je po skončení medobraní a odebrání medníkových nástavků. Zimujeme-li ve dvou nástavkách, což se přepokládá, a než začneme krmit, dáme jim tyto plásty s pylem do vrchního nástavku. Podle teorie Gerstrungova, pokud je matka na jaře omezená v kladení, pak má včelstvo nedostatek otevřeného plodu, včely kojičky nenacházejí odbyt krmných šťáv a začnou samy polykat krmnou kašičku. Tím se jím zduří pohlavní orgány a stávají se z nich anatomické trubčice. Pokud teplota v úlu dosáhne 36 C, nastává rojová nálada. Četl jsem kdysi v polském včelařském časopisu asi v šedesátých letech, že na to přišel včelař, který měřil včelám teplotu v úlu upraveným lékařským teploměrem. Pokud teplota dosáhla jmenované hodnoty, věděl, že je zle. Teorie Butlerova vysvětluje vznik rojové nálady poklesem mateří látky (feromonu). Tento feromon brání zduření pohlavních orgánů dělnic. Včely začnou stavět matečníky a matka je zaklade. Včely omezí v krmení matku, ta zeštíhlí a je schopná letu. Pokud má matka zastřižené křídlo, roj nám neuletí. Včelstvo v rojové náladě také přestává stavět. Jak ovšem jednou má rojovou náladu, je zbytečné likvidovat matečníky. Zbývá jedině přeleták, abyste nepozbyli snůšky. Jak na přeléták Jde o radikální protirojové opatření, které chystáme na jaře, asi tak v první dekádě či v polovině května dle nadmořské výšky, počasí a síly včelstva. Podezřelé včelstvo vyvíjí menší aktivita letu. Nadzvednutím druhého plodištního nástavku na jedné straně zjistíme během chvilky přítomnost matečníku. V tomto případě použijeme přeléták s přepážkou pro znovuspojení včelstev. Je to rychlé a relativně účinné opatření proti vyrojení. Oddělená část včelstva se ve vhodném okamžiku opět spojí. Rojové včelstvo sundáme z podmetu a dáme vedle. Vezmeme nový nástavek a postavíme ho na tento podmet. Po bocích nástavku dáme jednu souš a jeden plást se zásobami. Do středu dáme 1 až 2 plásty s nejmladším plodem bez včel, které jsme odebrali z rojového včelstva. Když tam není otevřený plod, vezmeme ho z jiných včelstev. Zbytek doplníme mezistěnami a dáme na tento nástavek přepážku. (Poslouží sololit nebo fólie.) Na ni postavíme rojové včelstvo, otevřeme očko a otočíme o 180. Do rojového včelstva dáme místo plástů s plodem souše, nikoliv mezistěny. Rojové včely nestaví. Přeléták se mu říká, protože všechny létavky přeletí do spodního nástavku a ve vrchním nástavku zůstanou mladušky, většinou 4 dny staré, bez létavek. Proto je jim třeba nastříkat vodu do jedné souše, aby nepožraly plod. Matečníky není třeba vylamovat, včely je odstraní samy. Přelétak není ztracený, protože má otevřený plod a včely musí vystavět mezistěny, aby se odstranily nahromaděné krmné šťávy. Pokud prší a není snůška, musíme je krmit, ale ne cukrem. Já dávám do podmetu plást s medem. Včely tak podnítím, aby vystavěly mezistěny. (Včely stavějí, jen když mají přínos nektaru.) Podmet mám 10 cm vysoký a v něm vzadu na pravé straně zasíťované očko 3 cm. Může být i na levé, ale nikdy uprostřed. Uprostřed je totiž chumáč včel, ale to už je téma na jiný článek. Upozornění! Do přelétáků se nedávají matečníky, ale nejmladší otevřený plod. Jak začne silná snůška a je pěkné počasí, pak přepážku odstraním, aniž bych hledal matku, a obě části včelstva spojím. Pokud je pěkné počasí, bývá snůška v porovnání s jinými úly někdy až rekordní. Jaroslav Franek, učitel včelařství franekjaroslav1@seznam.cz červen 2012 l 187

10 Včelařská praxe Čtyři roky protirojové metody rojení, žádné divoce žijící roje, které neléčené jsou zdroji nákaz varroázy i včelího moru v oblasti. Přitom si stále kladu otázku, proč dosud náš výzkum, velkochovy nebo přední osobnosti tuto metodu nepodporují. Už je to hodně dlouho, když nás v květnovém čísle Včelařství 2007 oslovilo autorské trio Linhart, Bičík a Vagera se svojí protirojovou metodou a požádali o prověření v široké praxi. Rozhodl jsem se tuto teorii, jak omezit rojení, vyzkoušet na svých dvou včelnicích v praxi. Včelařím na Benešovsku, v krajině se smíšenou snůškou, kdy jaro zahajuje květ javorů silně podněcující jarní rozvoj s následnou smetankou na lukách a řepkou olejkou na polích. První vytáčení spouštím po odkvětu jírovce, poté využívám maliny a ostružiny v kombinaci s lesní medovicí (pokud přijde), snůškou z luk, eventuálně ze semenáče jetelů. Na druhé včelnici vytáčím med po odkvětu lip popř. medovice z listů lip. Včelařím v oblasti průměrné na pyl. Z jara včely nepodněcuji ani jim nepodávám cukr, neboť jsem dostatečně nakrmil včelstva rok před tím (obvykle začínám krmit 26. července a končím 15. srpna). Včelařím 45 let, myslím, že poměrně úspěšně. Vždy jsem se snažil dodržovat či aplikovat metodiku různých autorů, encyklopedií, či čerpat znalosti z časopisu Včelařství, včelařských pře kladů, či využíval zkušenosti ze zahraničních časopisů o chovu včel. Při studiu na VŠZ v Praze jsem předložil k obhajobě titulu Ing. diplomovou práci o nosemě, jejím tlumení bez antibiotik dle původní metodiky prof. Svobody, bývalého ředitele VÚVč v Dole. Včelařil jsem se 120 včelstvy až do roku 2007, kdy celý kraj i okres Benešov postihla citelně varroáza, a došlo k totálnímu odvčelení krajiny. To se nevyhnulo ani mně, který v zimním vyšetření včelí měli neměl roztoče. Tehdy jsem tu to nákazovou situaci podcenil a výsledkem toho všeho bylo, že v tomto nešťastném roce mi poslední včelstva dodýchala počátkem listopadu. Jistě si dovedete představit, co to pro mne znamenalo být bez včel a naopak mít plnou garáž zaplněnou od shora dolů plásty se zásobami, mrtvým plodem a marnou sna hou na příští rok někde sehnat oddělky. Přesto se mi podařilo pár dobráků včelařů uprosit na okrese Mělník, Přelouč a Nový Bydžov a založit v roce 2008 nový chov. Rozhodl jsem se k radikálnímu ozdravení včelích příbytků. Celkem 45 nevyhovujících úlů jsem rozštípal na topení a zmodernizoval své včelnice nástavkovými úly s varroadny. Při osazování nových oddělků jsem se rozhodl, že budu uplatňovat metodu včelaření dle profesora Bičíka, doc. Vagery a Dr. Linharta a přesně podle jejich člán ku ve Včelařství 5/2007 a 10/2007. Věřte, že do té doby jsem zažil za 40 let poměrně hodně. Tehdy jsem musel používat závoj a rukavice, včely jsem v rojové náladě destruoval prohlídkou, pátral po matečnících každých 9 dní, a přesto se mi včelstva rojila a létala tak vysoko, že jsem si přál být majitelem požárního žebříku či vysokozdvižné plošiny. O sníženém medném výnosu se nemá cenu zmiňovat. Uplatněním, jak já říkal, Linhartovy metody, mi nastala nová doba. Pokud postupujete, jak autoři LBV popisují ve své metodice, budete se divit, jak to perfektně fun guje. Po čtyřech letech praxe při více než osmdesáti včelstvech všem skeptikům vzkazuji: vyzkoušejte ji a již po prvním roce budete mezi těmi (včetně mé maličkosti), kdo autorům navrhuje Nobelovu cenu za přínos ve včelařství. Metoda je geniálně jednoduchá, nenáročná a při jejím využití snížíte pracnost ve včelstvech. Už žádné Jak to tedy dělám já osobně? Z jara po proletu včelám proškrábu vidličkou nejbližší zásoby a vedle chumáče pokud možno dám jednu kvalitní trubčí souš z loňska. Asi koncem března dám do středu plodiště rovnou 2 trubčí rámky, ale zadrátkované, popřípadě jen s 2 cm mezistěny tak, aby tyto trubčí rámky nebyly vedle sebe, ale vždy byly střídány žemlovou souší či plodovým plástem (zvláště pokud je v plodišti více plodu). Při nejbližší další prohlídce za příznivého počasí dávám okolo středu plodiště vpravo i vlevo po 3-4 mezistěnách, které jsou ale zkráceny tak, aby mezistěna byla pod horní loučkou cca 3 cm, dole 0,5 cm a po stranách asi 2 cm od bočních louček daleko. Tato jediná úprava ořezáním umožní včelstvu začít najednou stavět na všech přidaných mezistěnách. Ne postupně, protože pro včely plná mezistěna je vlastně překážka neumožňující velkoplošné stavění. Přebytečné plásty s plodem převěsím do dalšího plodiště nad hnízdo nahoru. Asi za 10 až 14 dní doplním spodní plodiště o další 2 ks zadrátkovaného rámku. Od této doby pouze přidám opět najednou 4-5 mezistěn a starý plod na starších plástech jde nahoru do dalšího nás tavku. S postupující jarní snůškou dám do II. plodiště najednou 2-3 nadrátkované rámky pro výchovu trubčího plodu, dopl ním na plný počet zbývající prostor krácenou mezistěnou. Nad plodiště dávám mřížku, pak cca 2 medníkové nástavky. U svých úlů používám 2x11 rámků míry 39x24 cm v plodišti i v medníku. Od tohoto okamžiku není třeba lézt do včel. Pod mřížkou je šest až sedm trubčích rám ků. Nebudou tam však žádné mateří misky a matečníky, protože veške ré krmné štávy mladušek jdou jako přebytky do výživy trubců. I když se to zdá nepochopitelné, perfektně to funguje. Vy líhlí trubci zahřívají plod, jsou akululátory tepla. Včelstva uvolní daleko více létavek do terénu, dělnice přinesou podle mého odhadu až o polovinu více nektaru do úlu a rojová nálada se vůbec neprojeví. Pokud je velmi silná snůška, je nutné se podívat do plodiště, zda-li nejsou trubčí plásty zalité medem, což se stává u dvouprostorových starých úlů velmi často. Zdůraz ňuji, že potom by metoda nefungovala. Trubčí plásty jsou určené při této metodě výhradně k chovu trubců, nikoliv jako medné! Skeptici se teď usmívají, že budu mít úly plné trubců. Není to ale pravda. Také jsem kdysi dával stavební rámky k okénku, jak stále doporučuje neinovovaná literatura, 188 l Včelařství

11 Včelařská praxe trubce jsem likvidoval jako darmožrouty (jak jsem se hluboce mýlil). Připomínám, že trubčí plásty musíme udržovat vždy v centru plodiště, prostřídané dělničím plodem. Naprostá většina kolegů včelařů, které jsem do metody zasvětil, mi po celé 4 roky používání LBV stylu dává za pravdu. Žádné roje, větší medný výnos a podstatně méně zásahů do včelstev. Skeptici poukazují na větší zamoření varroázou v úlech. Tuto možnost připouštím. Trubčí plod láká kleštíka více a on ho upřednostňuje před dělničím plodem. To je ale můj chovatelský záměr! Dělničí plod tak nemám plně napadený roztoči. Je pro budoucí dobu nepoškozený. Mnozí autoři doporučují po 15. červenci trubčí plod vyřezat a zlikvidovat. Za roky 2008 až jsem v našich podmínkách žádný trubčí plod dosud nevyřezával, neboť nebylo co vyřezávat. Domnívám se, že v této podletní době jsou matky jaksi unavené kladením trubčího plodu, věnují se kladení dělničí generace včel z důvodu zachování společenství a pudu sebezáchovy. Trubce vidím shromážděné a hladové u posledního plástu či v podmetu, odkud se asi vytratí (podle mé domněnky) umřít i s parazitem mimo úlový prostor. Ještě se musím zmínit o jedné výhodě či nevýhodě, jak pro koho. Každý rok na jaře si dávám práci se značením matek podle příslušné barvy a mám radost, když matku ihned uvidím, jak klade. Toto však neplatí následující rok na jaře, kdy při prvním nasazení trubčích rámků zjistím, že ve včelstvu mám neoznačenou matku. Kdy proběhla tichá výměna, zda na podzim při krmení, když včely sami chtějí matku měnit, nebo časně na jaře? Takže ze současných 88 včelstev jsem našel pouze tři matky loni označené a značkující kavalkáda začíná znovu. Tento jev tichých výměn matek mi potvrzuje kolega, super nadšenec a chovatel včelích matek Arnošt Klukas z Břehů u Přelouče, který mne na tento jev v předstihu upozornil, a dodnes mi to potvrzují kolegové, kteří metodu LBV používají. Včely si takto odchovávají svoji nejlepší a vysoce cennou matku bez našeho zásahu. Uvádím na závěr, že nejsem koupený autory metody. Je to mé zatím čtyřleté zkoušení na svých 88 včelstvech. Podotýkám však, že dosud mi tato metoda zatím sice nepřinesla 120 kg medu na včelstvo, ale mohu se směle měřit se včelaři, včelařící v systému Dadant, či nízkonástavkáři. Asi mne mnozí zatratíte, ale chcete-li kritizovat, nejdříve vyzkoušejte. Hodně zdaru při šíření a prosazování metody LBV. Pokud mi to zdravotní stav a čas dovolí, po předchozí domluvě rád předvedu. Ing. Miroslav Baloušek, Nová pražská 2143, Benešov Tel.: červen 2012 l 189

12 Včelařská praxe Obsah vody v medu Med je jedním ze široké řady živočišných produktů, který má téměř nezastupitelné místo ve výživě člověka. Jeho sběr, přepracování, obohacování o specifické látky, zahušťování, ukládání, zavíčkování v plástech a zrání je dílem včely medonosné (Apis mellifera, L., 1758). Ta patří mezi blanokřídlý hmyz, který je jedním z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Včely létavky sbírají nektar z květů (med květový, nektarový), medovici (med medovicový, lesní), anebo jsou dle přírodních podmínek oba zdroje zastoupeny určitým podílem (med smíšený); ten však naše poslední vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek, směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, neuvádí. Med s tímto označením, tedy smíšený med, je pak vyřazován ze soutěží Český med, protože toto označení není uvedeno v české legislativě, ani v legislativě EU. (Vořechovská a Titěra, 2011) Státní dozor nad jeho kvalitou a zdravotní bezpečností při produkci, získávání, zpracování, skladování, výrobě produktů z medu s výjimkou jeho prodeje ze dvora, v současné době vykonává územně příslušná Krajská veterinární správa Státní veterinární správy ČR, která je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností, podřízeným Ministerstvu zemědělství ČR (zákon č.166/1997 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a č. 308/2011 Sb.). Úřední veterinární lékař jako odborně způsobilá osoba vykonává cíleně prováděné veterinární kontroly a dle plánu a aktuální situace, odebírá úřední vzorky medu k laboratornímu vyšetření ve státních laboratořích. Dozor nad prodejem v tržní síti vykonává územně příslušná SZPI (Dupal, 2011). Laboratorní vyšetřování medu provádějí státní či soukromé akreditované laboratoře. U těchto pracovišť bylo dosaženo shody managementu jakosti s kritérii mezinárodní normy ISO/IEC 17025:2005. Akreditované (ověřené a uznané) postupy vyšetření musí být v souladu nejen s českou, ale i s legislativou EU. Akreditované laboratoře provádějí vyšetření senzorická, fyzikální, fyzikálně-chemická, chemická, mikrobiologická a příp. některá další specializovaná vyšetření. Mezi fyzikální, fyzikálně-chemická, chemická vyšetření patří ta vyšetření, která vyžaduje platná legislativa ČR a EU. Je to: stanovení obsahu vody, hydroxymetylfurfuralu, stanovení obsahu cukrů (zejména redukujících), stanovení titrační kyselosti, vodivosti, aktivity enzymů (zejména diastázy), stanovení ph a nečistot v medu. O vyšetřených vzorcích medu vedou laboratoře i v elektronické formě Protokoly o zkoušce, které předávají v písemné formě orgánům státního dozoru a příp. i majitelům vzorků. Na základě pečlivého odečtení výsledků vyšetření a posouzení jejich dopadu na kvalitu a zdravotní bezpečnost medu, rozhodne orgán státního dozoru o medu, nebo přijme či nařídí opatření. Stanovení vody v medu patří k významným vyšetřením, protože výše její hladiny (aktivita vody, označovaná v potravinách 190 l Včelařství Měření cukernatosti refraktometrem, foto B. Titěra a surovinách jako aw) nepřímo udává koncentraci přítomných cukrů. Průměrné množství vody je udáváno 17,6 % s rozsahem 13,4 22,9 %. Obsah vody v medu signalizuje, zda jsou v něm vytvořeny příznivé či nepříznivé podmínky pro případně přítomné mikroorganismy, které mohou způsobit jeho destrukci. Kažení nejčastěji způsobují osmofilní (tolerující nebo rostoucí v prostředí bohatém na cukry) kvasinky. Jejich obsah závisí na původu medu, typu úlů, síle včelstva, zrání medu, době vytáčení, podmínkách a délce skladování medu apod. Květové medy (nektarové) obsahují v základní surovině obvykle více vody než medy medovicové. Naše stávající platná legislativa (vyhláška č. 76/2003 Sb.) člení med podle původu a podle způsobu úpravy. Zvláštní skupinu tvoří med pekařský, též označován jako med průmyslový (nazvaný podle určení cíle jeho dalšího opracování a použití) a med z tropických oblastí (nazvaný podle jeho geografického původu) a některé další. Obsah vody je touto vyhláškou limitován hranicí 20 % u medů květových a medovicových, výjimku z nich tvoří 23 % vody v medu vřesovém. Průmyslový med má limitovaný obsah vody až do 25 % a dokonce může vykazovat smyslové odchylky, které jsou způsobené kvašením v povrchových vrstvách. Na obsah vody v medu mají vliv i podmínky skladování, zejména teplota a vlhkost vzduchu, a jeho délka. Doporučuje se udržovat skladovací teploty pro med pastový do 20 C, u medu nevyzrálého, u kterého je vysoké nebezpečí zkvašování cukrů, se doporučuje snížená teplota ve skladu až na 16 C. Pokud chceme zachovat medy tekuté, je doporučena pokojová teplota 20 C 25 C. Tato teplota je ideální pro skladování např. akátového medu, u něhož je pak tekutost zachována až po dobu 1/2-1 roku. Krystalizace je též výrazně ovlivněna podílem základních cukrů v medu. Med je díky vysoké koncentraci několika cukrů silně hygroskopický, tzn. že je schopen přijímat vlhkost z prostředí. Hygroskopicita může být někdy dokonce vlastností žádoucí, např. při výrobě některých pekárenských výrobků za použití medu, např. medových perníků, u nichž zpomaluje jejich vysychání a tvrdnutí, tedy jejich stárnutí. Skladujeme-li med v prostředí vlhkých skladů, který není dostatečně zabezpečen dokonale přiléhajícím a těsnícím uzávěrem nádoby, dochází na povrchu medu k přijímání vlhkosti a ke zřeďování vrchních vrstev

13 Včelařská praxe medu. To může vést k jeho znehodnocování zejména tehdy, když podíl vody v medu překročí hranici 25 % a obsahuje-li např. kvasinky. Med začne v povrchové vrstvě kvasit, tzn. že jsou bohatým enzymatickým systémem kvasinek fermentovány cukry v něm obsažené. Využití této schopnosti medu přijímat okolní vlhkost s následným pomnožením kvasinek a zkvašováním medu s vysokým podílem vody je nejen v naší geografické poloze, ale již historicky ve světě, známo a dokonce žádoucí při výrobě medoviny (Stauch, 2011). Pokud med obsahuje méně vody než 20 % (podle vyhlášky č. 76/2003 Sb.), či jen do 18 % (podle Svazové normy ČSV Český med ), mluvíme o medu dostatečně zahuštěném, který při prudkém trhnutí s nevíčkovaným teplým plástem medu (při sklepnutí včel) již nevystřikuje a je velmi dlouho trvanlivý, protože v takovém medu je pro mikroorganismy tzv. fyziologické sucho, tj. nedostatek vody k životu a činnosti kvasinek. Souhrnně lze říci, že při obsahu vody 17 % je med prakticky bezpečný, při obsahu 17,1 20 % jeho trvanlivost závisí na počtu obsažených mikroorganismů, zejména již zmíněných osmofilních kvasinek. Ty se při vyšším obsahu vody a vhodné teploty probouzejí k intenzivní enzymatické činnosti a zkvašují med za produkce oxidu uhličitého, vody, tepla a příp. alkoholu. Tabulka č. 1 Počet vybraných vzorků z vyšetřených medů celkem v letech Rok celkem ČR vyšetřeno celkem z ČR vybráno z toho Jihomoravský kraj Tab. č. 2 Obsah vody v medu v letech (vyjádřeno v %) vzorky obsah vody z ČR z toho JmK maximum 18,6 19,0 20,6 19,8 průměr 16,56 17,37 19,53 17,43 minimum 13,6 14,6 13,7 13,6 maximum 18,6 19,0 18,6 18,5 průměr 16,7 16,73 16,95 17,39 minimum 13,6 15,0 16,1 17,39 Graf č. 1. Průměrný obsah vody v medu v letech (v %) ve vztahu k limitu Vyhlášky č. 76/2003 Sb. a Svazová norma ČSV Český med Vybraná vyšetření medu za období let Z dostupných 345 výsledků vyšetřených medů z let jsem vybrala jen ty, které se týkaly medů původu ČR a Jihomoravského kraje a u kterých bylo provedeno stanovení vody. Výsledky vyšetření a stanovení vody v medech jsem dále zpracovala a jejich počty uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1 přináší informace o počtech vyšetřených vzorků ve státní akreditované laboratoři celkem, počtech vybraných vyšetřených vzorků a z toho počtech vzorků, pocházejících z Jihomoravského kraje. Medy, z nichž byly odebrány vzorky, pocházejí z různých včelařských provozů i prodejen z celé ČR; samostatně jsou z nich vyhodnocovány a přirovnávány výsledky ze vzorků z Jihomoravského kraje. Z celkového počtu vyšetřených vzorků ve sledovaném období (345) bylo v roce 2005 vyšetřeno 81 vzorků medů; z nich pouze 60 vzorků obsahovalo námi sledovaná kriteria, tj. byl stanoven obsah vody. V roce 2006 bylo vyšetřeno 53 vzorků medu a z toho na obsah vody 34 vzorků, o rok později (2007-akce Rok medu) vyšetřeno 159 vzorků, z toho 72 vzorků na obsahv ody, v roce 2008 vyšetřeno 52 vzorků medu a 36 vzorků vybráno k vyhodnocení. Našemu cíli tedy vyhovovalo 202 vzorků. Získané výsledky obsahu vody za sledované období prezentuje tab. č. 2. Průměrné hodnoty obsahu vody ve vyšetřovaných vzorcích medu v letech jsou v souladu s Vyhláškou č. 76/2003Sb., maximální obsah vody překračuje u 1 vzorku limit o 0,6 % v r. 2007; vyšetřovaný med ve sledovaném období byl dostatečně vyzrálý. Při srovnání průměrných hodnot se svazovou normou ČSV Český med, která připouští jen 18 % vody, vyplývá, že průměrný obsah vody ve vzorcích medu ve sledovaném období z ČR byl v souladu, ale maxima překračovala ve všech letech tuto svazovou normu o 0,5 1,00 %. Průměrné hodnoty vody v medu tedy dokladují, že med ve sledovaném období let byl dostatečně zahuštěný a vyzrálý, a vyhovoval (až na jedno maximum obsahu vody) z 345 vyšetřených medů Vyhlášce č. 76/2003 Sb. Norma ČSV Český med se jeví i na naši úroveň dosti tvrdá. Není jednoduché daného limitu v našem systému chovu (zejména některých typech úlů) a technologii zpracování medu jednoznačně dosáhnout. Pro větší přehlednost nabízíme i grafické znázornění získaných hodnot obsahu vody (viz graf č. 1). Použitá literatura: Dupal,L.:Med kvalita,vady,znehodnocení. Včelařství,44, 2011,č. 11 s Stauch,D.:Cojsemomedoviněnevěděl. Včelařství, 64, 2011, č.12, s.412. Vořechovská,M.,Titěra,D.:Českýmed2011. Včelařství, 64, 2011, č.12, s MVDr. Jana Lunerová, KVS SVS pro Jihomoravský kraj, Inspektorát Brno Doc. MVDr. Vladimír Pažout, CSc., FVHE, Veterinární a Farmaceutická Univerzita Brno červen 2012 l 191

14 Aktuálně Včely by se divily Med je ryze přírodní produkt. Aby jím zůstal i na pultech obchodů, není dovoleno do něj nic přidávat či jej něčím nastavovat a musí si po celou dobu zachovat svoje charakteristické vlastnosti. Falšování a pozměňování medu je striktně zakázáno. Přesto se tak celosvětově děje. Pančovaný med totiž přináší na rozdíl od toho pravého velké zisky. Na úkor spotřebitelů. Ze 17 testovaných medů byly čtyři naředěné lacinými sirupy, dva z nich ještě navíc obarvené éčkem. Dva ze tří biomedů propadly, obsahovaly pesticidy, které v biopotravinách nemají co dělat. Milovníci medu nebyli nikdy vystaveni tolika svodům, jako je tomu dnes tváří v tvář regálům napěchovaným sklenicemi sladké pochoutky ze všech končin světa. Je libo ochutnat med z Argentiny? Stačí vztáhnout ruku. A co takhle med z pomerančových květů, anebo dokonce tropické květeny? Neodolali jsme a přihodili je do nákupního koše, kde už jsme měli jak české medy, tak i ty, které podle etiket pocházejí ze zemí ES a mimo ES. Dvojí metr Bez ohledu na to, odkud med pochází, musí splňovat ukazatele kvality. Vypovídají o jeho složení (zejména o obsahu fruktózy a glukózy), vyzrálosti, čerstvosti i o šetrném zacházení. I když spotřebitel nemá příliš šancí poznat svými smysly kvalitu, je přesto dobré, aby o ní něco málo věděl. Tvorba medu od květu po plást je záležitostí pouze samotných včel. Sladina, kterou přinesou do úlu nejstarší dělnice včelstva, obsahuje poměrně vysoký obsah vody. Mladší dělnice, které pracují v úlu, roztok postupně zbavují nadbytečné vody, a když obsahuje 16 až 20 % vody, buňky v plástech zavíčkují. Jestliže včelař vytočí med dříve, než dosáhne kýženého nízkého obsahu vody, bude nedozrálý, začne kvasit a to ho znehodnotí. Pokročilé kvašení prozradí pěna na povrchu, což se v obchodě dá poznat skrz sklo či plast obalu. Unijní Směrnice Rady 2001/110/ES a z ní vycházející česká vyhláška č. 76/2003 Sb. povoluje maximálně 20 % vody; testované medy se do tohoto limitu vešly. Ty, které si z testu za obsah vody odnášejí velmi dobrou známku, měly dokonce méně než 17 % vody. Aby včely přežily zimu či období, kdy je nedostatek snůšky, musí jim včelař obstarat krmení. Buď jim ponechá část medu, který si samy nanosily, nebo jim připraví cukerný roztok sacharózy. Protože sacharóza není v medu ve větším množství typická, je pro její obsah stanoveno obecně maximálně 5 %; výjimky existují pro některé ve směrnici a vyhlášce vyjmenované druhy medu, např. akátový, vojtěškový, blahovičníkový, u kterých se vyšší obsah sacharózy připouští. Bez zajímavosti není, že v sedmi medech jsme sacharózu neodhalili; resp. její případný obsah byl pod hranicí stanovitelnosti. Zda med obsahuje více sacharózy, než je povoleno, konzument nepozná. Utěšit ho ale může, že při kontrolách v tomto parametru medy dlouhodobě vyhovují. Jedním z klíčových ukazatelů kvality medu je hydroxymethylfurfural (HMF), látka vznikající dehydratací a následnou cyklizací cukrů. V čerstvých potravinách se téměř nevyskytuje. Naopak se přirozeně vyskytuje v potravinách, které obsahují sacharidy (nepřesně cukry) a které prošly nějakým tepelným zatížením. Jeho obsah vzrůstá v závislosti na teplotě a době zahřívání, typu sacharidů (fruktóza je teplotně méně stabilní), podmínkách skladování atd. Čerstvý med HMF neobsahuje, anebo je ho v něm jen velmi málo. Při dlouhodobém uskladnění v důsledku vyšší teploty se začne HMF uvolňovat a jeho obsah v medu stoupá. Druhou, možná pravděpodobnější příčinou je přehřátí (i opakované) medu v průběhu jeho zpracování. Přehřátý či starý med ztrácí svoji biologickou hodnotu, významně se snižuje obsah vitamínů a enzymů. A dostáváme se k dvojímu metru, který se vztahuje na obsah HMF v medu a na který by mohli doplácet spotřebitelé. Pro med s udáním původu z regionů s tropickým klimatem a směsi těchto medů je kritérium kvality méně přísné než pro medy ze zbytku světa. Zatímco pro ně platí maximální přípustný obsah HMF 40 mg/kg, pro tropy je dvojnásobný, tedy 80 mg/kg. V měkčím stanoveném limitu se odráží horké podnebí, které může (ale nemusí) mít vliv na rychlejší nárůst HMF. Dvojí limit však otevírá možnou cestu ke zneužívání. Kdyby třeba při zpracování medu došlo k jeho necitlivému přehřátí či byl použit starý med či med skladovaný v neodpovídajících teplotních podmínkách, postačilo by do něj přidat malou příměs z oblastí s tropickým klimatem, a hlavně to uvést na obalu, a jeho zpracovatel by rázem získal dost značný manévrovací prostor. Vešel by se do zvýšeného limitu a neutrpěl by ztráty. Cizokrajný med z Argentiny a Mexika prošel se ctí, obsah HMF se pohyboval pod hranicí stanovenou pro netropické medy; argentinský se dokonce zařadil mezi nadstandardně dobré. Na samém vrcholu se umístily dva české medy s nejnižším obsahem HMF Medocentrum Jan Löffelmann (2,0 mg/kg) a Jankar Profi (2,2 mg/kg). Výrobky s obsahem medu z regionů s tropickým klimatem (Biophar, JSG a Kaufland Stilla fiori) také splnily tvrdší limit, ale naměřeným obsahem HMF již byly za jeho polovinou. Kdyby medy analyzovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nechala by pravděpodobně z trhu stáhnout Včelí med květový nektarový firmy Moraviaprodukt Češka, Lednice s datem trvanlivosti pro nadlimitní obsah HMF 52,4 mg/kg, který signalizuje buď jeho přehřátí, nebo přílišné stáří. A možná by se pozastavila i nad jeho deklarací, kdy si spotřebitel může vybrat, zda se jedná o český med, přírodní produkt či o směs medů pocházejících ze zemí EU a mimo EU. Medová statistika Každý Čech v průměru zkonzumuje 0,7 kg medu za rok, což je o kilogram méně než v Řecku, jehož obyvatelé jsou se spotřebou 1,7 kg medu na obyvatele a rok jeho největšími jedlíky v Evropě. V sousedním Německu dosahuje spotřeba 1,2 kg medu na hlavu a rok. Zhruba každá čtvrtá sklenice medu na českých pultech pochází ze zahraničí; nejvíce této sladké pochoutky se k nám dováží z Německa, Číny a Bulharska. Český med se naopak vyváží na Slovensko, do Rumunska a Polska. Sama Evropa je v produkci medu soběstačná zhruba z poloviny; největšími dodavateli medu do Evropy jsou Argentina, Čína a Mexiko. Na světových trzích je však nejžádanější med evropský, a to díky vysokým standardům kvality. K největším odběratelům patří Švýcarsko, Japonsko, USA a Saudská Arábie. (Pramen: Situační a výhledová zpráva, včely, 2011) Předražené sladidlo Říká se, že snaha falšovat potraviny je stará jako lidstvo samo. A falšovat jde v podstatě kde co, med nevyjímaje. Když se do medu přidá něco, co tam nepatří, zvětší se jeho objem a zvýší se pochopitelně zisky. V historii dávné i docela nedávné sázeli falšovatelé na cukerný roztok z řepy. Když byly jejich praktiky odhaleny, začali medy pančovat levným kukuřičným a třtinovým sirupem, jehož profil lze uměle vytvořit tak, aby byl velmi podobný profilu pravého medu. Na čas měli pokoj, protože vědci si lámali hlavu, jak falšování odhalit. Nakonec jim pomohly tzv. 192 l Včelařství

15 C4 cukry a izotopy uhlíku d13c, které vypovídají o manipulaci s cukry. Úspěch vědců falšovatele neodradil, paradoxně jejich konání posunul na vyšší, sofistikovanější úroveň. Přibližně před čtyřmi lety nahradili sirup kukuřičný a třtinový sirupem z obilí. A vědci byli opět na začátku. Tentokrát se vydali cestou enzymů, které nejsou medu vlastní. Přítomnost obilných sirupů indikuje cizorodý enzym beta-fruktofuranozidáza, který se používá na jejich výrobu. Dalšími spojenci, vypovídajícími o naředění medu po vytočení, jsou dva ukazatele naopak medu vlastní aminokyselina prolin a enzym diastáza; ty by med v určité míře obsahovat měl. Nastal čas jmenovitě uvést, které medy z našeho testovaného souboru jsou falšované: Kaufland Stilla fiori, Med včelí květový lesní od dodavatele Product Bohemia, Nová Ves u Chotěboře, Včelařský dvůr Včelí med květový nektarový od dodavatele Moraviaprodukt Češka, Lednice a JSG Med luční od dodavatele JSG med, Plzeň. Trio dodavatelů Product Bohemia, Moraviaprodukt a JSG med je pozorným spotřebitelům dobře známo z kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která již mnohokrát prokázala, že medy falšují (viz Podrobné výsledky kontrol medu v tržní síti za období na Nám se ale navíc podařil husarský kousek, který dosud v žádném výsledku kontroly nefiguruje. Věřili byste tomu, že by med mohl být uměle obarven? Když někteří zpracovatelé nectí zásadní pravidlo, že do medu není dovoleno nic přidávat, nemuseli by se ani štítit mu tak trochu vylepšit barvu. Tak jsme na to vsadili a analýzy daly odpověď: JSG med a Product Bohemia obohatily testované medy o amoniak-sulfitový karamel, tedy éčko vedené pod kódem E150d. Za zmínku v této souvislosti stojí, že v roce 2011 proběhla na úrovní Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) diskuse, týkající se bezpečnosti některých barviv (i uváděného karamelu), ale taktéž i hydroxymethylfurfuralu, který je považován, možná neprávem, za rizikový. Směrnice rady 2001/110/ES o medu je bezpříkladně rozporná. V odstavci 5 preambule se říká: Vzhledem k úzké souvislosti mezi jakostí medu a jeho původem je nezbytné, aby o nich byly poskytnuty úplné informace, aby spotřebitel nebyl uveden v omyl, pokud jde o jakost výrobku. Zvláštní zájmy spotřebitele, pokud jde o geografické vlastnosti medu, a plná průhlednost v tomto ohledu vyžadují uvedení země původu, v níž byl med sklizen, na etiketě. Nicméně v článku 2, odstavci 4a) se umožňuje označení země původu, kde byl med sklizen, takto: směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES. Což je vlastně odkudkoli. Pokud předpokládáme, že med nemá nadpozemský či vesmírný původ, pak tímto je Směrnice v zásadním rozporu sama se sebou. Vyhověla tak de iure spotřebitelům, ale de facto spíše producentům, kteří tak mohou legálně míchat cokoli s čímkoli, a informační hodnota označení původu je nulová. Biopřetvářka Žádné právní předpisy neřeší výši reziduí pesticidů v biopotravinách, pro biopotraviny žádné zvláštní limity reziduí nejsou. Ekologický zemědělec má pouze přísně zakázáno je na ochranu plodin používat a z toho logicky vyplývá, že v jeho biopotravinách žádné být nesmí. Pokud se najdou v biopotravině pesticidy, má se za to, že je úmyslně na plodinu nedovoleně použil. V případě medu ale takový předpoklad neplatí, pokud ekozemědělec úmyslně sám nepoužíval pesticidy na své farmě. Přítomnost reziduí je sice důsledkem nesplnění podmínek pro bioprodukci medu (a je to špatně!), ale je otázka, nakolik to mohl ekozemědělec ovlivnit. Z tohoto důvodu někteří odborníci tvrdí, že biomed je pochybný sám o sobě. Když si kupujeme med, kupujeme si ve sklenici s ním i kousíček přírody. Včely ovšem běžně sdílejí stejné prostředí jako my, a tak si environmentální puristé připlácejí za biomed. Ekologická produkce medu musí splňovat přísné požadavky. Včelíny musí být umístěny tak, aby se zdroje nektaru a pylu v okruhu tří kilometrů skládaly převážně z ekologicky pěstovaných plodin a/nebo z přirozené vegetace a/nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí. Včelí dělnice sbírají nektar a pyl zpravidla v okruhu do 500 m od úlu, když zdroje dojdou, jejich letový rádius se zvětšuje a může dosáhnout tří a dokonce až pěti kilometrů. Řada podmínek pro ekologický chov včel je v českých přírodních podmínkách v praxi jen těžko splnitelná, uvedl Jiří Urban, který má v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském na starosti kontrolu ekologického zemědělství. Za pravdu mu dávají naše nálezy, které milovníky biomedu nepotěší: medy Billa Naše bio od dodavatele Dr. Ing. Jana Pintíře, PhD., Švihov a Albert Bio med květový od dodavatele Pro-Bio ze Starého Města pod Sněžníkem obsahovaly insekticid acetamiprid, Albert navíc ještě insekticid thiacloprid. Oba chemické přípravky jsou určeny k hubení hmyzích škůdců na polích. Patří do skupiny neonikotinoidů s neurotoxickými účinky na hmyz a za oběť jim často padají i včelstva. Ze skupiny neonikotinoidů je i přípravek imidakloprid, který je ve světě spojován se syndromem hromadného hroucení včelstev, mezi včelaři známým pod zkratkou CCD (Colony Collapse Disorder). Pod vlivem tohoto přípravku včely ztrácejí navigační schopnost, nedokážou se vrátit zpět do úlu, kde jeho osazenstvo postupně vyhladoví a zahyne. V Německu, kde byla v roce 2008 tímto způsobem zdecimována včelstva, to nazvali nemoc šílených včel. Americký vědecký časopis Science zveřejnil letos v březnu studii o účincích neonikotinoidů na včely. Aktuálně Výsledkem pokusů, při nichž byly na včely přilepeny malé vysílačky, bylo zjištění, že 43 % včel ovlivněných tímto chemickým přípravkem zabloudilo a nedokázalo se vrátit do úlu. Zahraniční produkci biomedu zastupoval mexický z pomerančových květů, který z hlediska pesticidů s přehledem vyhověl, stejně jako většina nebiomedů. Pokud jsme u konvenčních medů zaznamenali významnější nález pesticidů, bez ohledu na to, že vyhověly legislativě, snížili jsme jim v tomto sledovaném parametru hodnocení. A nakonec dobrá zpráva. V žádném z testovaných medů se nenašly zbytky antibiotik, jimiž se včelstva ani u nás ani v jiné zemi Evropského společenství léčit nesmí, avšak třeba v USA a v některých dalších amerických a asijských státech povolena jsou. Český med dvakrát jinak Na etiketách medu můžeme najít dvě různá vyobrazení ochranné známky se shodným názvem český med, z nichž každá patří jinému majiteli. Ochranná známka Českého svazu včelařů o.s. Český med s vyobrazením včely v plástu a písmeny ČSV byla Úřadem průmyslového vlastnictví do rejstříku ochranných známek zapsána Formou licence ji Český svaz včelařů propůjčuje na výrobky svým členům, jestliže splňují požadavky svazové normy, která má přísnější nároky na kvalitu medu než česká vyhláška (např. nejvýše 20 mg HMF na kg medu, nejvýše 18 % obsahu vody). Touto ochrannou známkou byly označeny medy Medocentrum Jan Löffelmann, květový pastový med přímo od včelaře, a Včelpo Med květový. Druhou ochrannou známku s vyobrazením tří úlů a nápisem Český med vlastní firma Medoexport s.r.o. Jaroměř. Úřadem průmyslového vlastnictví byla do rejstříku zapsaná Označen jí byl testovaný výrobek český med květový firmy Medokomerc, Čestín. Nutno zdůraznit, že tato ochranná známka nijak nesouvisí s plněním svazové normy Českého svazu včelařů. Zeptali jsme se na Úřadě průmyslového vlastnictví v Praze, jak je možné, že existují dvě zapsané ochranné známky se stejným názvem pro stejný druh výrobku, z nichž každá patří někomu jinému, navíc s jiným významem pro spotřebitele, takže to může být matoucí. I dostalo se nám šalamounské odpovědi: Ochranná známka sice slouží k rozlišení různých subjektů na trhu, avšak slovní spojení český med je příliš obecné, takže si ho nikdo nemůže přivlastnit jen sám pro sebe. Přihlásit si ochrannou známku s názvem český med může i nadále každý, jen si k ní musí vymyslet jiný obrázek neboli grafické ztvárnění. Převzato se souhlasem časopisu dtest červen 2012 l 193

16 Český med 2012 Nízký obsah vody v medu aneb téma roku 2012 Kontrola dodaných medů probíhá ve VŮVč Dol velmi přísně a pečlivě Med je pro včelí společenství jednou ze dvou nepostradatelných složek výživy. Potrava, která nesmí podlehnout zkáze, i když je v teplém a vlhkém prostředí dlouhou řadu měsíců. U medu včely zvolily pro konzervaci zásob strategii sušení. Nektar nebo medovice jsou řídkými cukernými roztoky, které by bez konzervace rychle zkvasily. Včely ale dovedou obsah vody v medu rychle snížit tak výrazně, že v něm kvasinky ani jiné mikroby nemají šanci žít. Pokud med obsahuje malé množství vody, také ostatní procesy probíhají daleko pomaleji a med lépe zachovává všechny cenné látky během skladování a ztekucování. Aby byl med hustý, je třeba včelám nechat dost času na jeho zpracování. Pokud si přejeme opravdu zralý med, samotné zavíčkování není automatickým pokynem k vytáčení. Med totiž zraje ještě i pod víčky. Svou roli hrají i enzymy rozkládající vyšší cukry na jednoduché. K odpaření vody musí včely vydatně větrat. Lépe se jim pára vyhání, když česna nejsou přímo u země, kde je vlhko a nižší proudění vzduchu. To platí hlavně o vysokých úlech s mnoha nástavky. Přetlačovat sloupec vzduchu dá včelám hodně práce. Je třeba zdůraznit, že obsah vody v kvalitním medu musí být pouze dílem včel, nikoliv průmyslových technologií. Technicky je možné zahušťování řídkého medu po vytočení, stejně jako přilévání vody do medu až po hranici normy. Ale lze takové produkty ještě považovat za kvalitní med? Nejlepší medy Zlínského kraje Kolik vody obsahuje opravdu zralý med? Změřili jsme v posledních 12 letech několik tisíc vzorků medu, a máme o tom jasnou představu. České medy od včelařů mají v průměru 16,7 % vody (směrodatná odchylka je 1,1 %). To znamená, že šestina medů obsahovala méně než 15,5 % vody. Jednotlivé ročníky se nijak výrazně neliší. Husté medy s obsahem vody pod 16 % představují ze spotřebitelského hlediska skutečně špičkovou kvalitu. Přesný obsah vody v medu zjistíme laboratorním refraktometrem, orientačně i v terénu ručním refraktometrem. Praxe zná i jednoduché použití objemové hmotnosti: Jeden litr dobrého medu váží 1,40 kg. Do mlékařské konve (25 litrů) se tedy vejde více než 35 kg medu. I letos vyhlašujeme soutěž Český med Doufám, že doručené exponáty budou stejně kvalitní jako v minulých letech. Poznámka: Pokyny k soutěži Český med 2012 a přihlašovací formulář najdete v příloze tohoto časopisu. Ing. Dalibor Titěra, CSc. vedoucí zkušební laboratoře VÚVč Dol 194 l Včelařství

17 Včelařská praxe Tiché výměny Ačkoli nehodlám tvrdit, že jsou tiché výměny základem mé obnovy matek, potvrzuji jejich zvýšený výskyt. To je velmi cenné a ušetří finanční prostředky za nákup matek. Ročně mi takto matku spontánně vymění asi 1/3 včelstev. Chov trubců v provozu se150 včelstvy Příroda se probudila z mrazivého zimního sevření a dlouho očekávané jaro je v plném proudu. Nejen zpěv ptáků, vůni květů a bzučení včel však jaro nám včelařům přináší. Také rojení nás plně zamětnává už od konce dubna. Proto bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti s metodou LBV, autorů RNDr. Romana Linharta, prof. RNDr. Vítězslava Bičíka CSc. a doc. RNDr. Jiřího Vagery CSc., z UP v Olomouci. Včelařím už 56 let, v současnosti se svými dvěma syny v oblasti jižní Moravy. Chováme 150 včelstev v úlech typu nástavkový zateplený (4 cm polystyrén a z obou stran laťovka, rámková míra 38x28). Jsme členy základní organizace Židlochovice. Za svoji včelařskou kariéru jsem otestoval mnohá tradiční protirojová opatření od vylamování matečníků, přelétáku či tvorby oddělků. Shledal jsem, že jejich účinnost není ani zdaleka stoprocentní. Vysoká pracnost často neodpovídá dosaženým výsledkům. Proto jsem uvítal možnost otestovat chov trubců, jako principiálně novou metodu tlumení nežádoucí rojivosti. Tyto řádky píši proto, abych se podělil o své zajímavé zkušenosti a motivoval další včelaře k nezávislému otestování metody. Protože patřím k větším chovatelům, mohl by být tento příspěvek inspirativní také pro komerční včelaře. Medný výnos Metodu potlačení rojové nálady chovem trubců používám od roku Ačkoli se mnozí včelaři obávají, že trubci ochuzují včelstva o med, toto nemohu potvrdit. Například v minulé sezóně 2011 jsem dosáhl průměrného výnosu 96 kg medu na včelstvo a rok. Podotýkám, že s 80 včelstvy kočuji. Přikláním se tedy k názoru, že se snížení medných výnosů nemusejí uživatelé obávat. Vždyť tento průměrný roční výnos medu od každého z mých včelstev je více než uspokojivý i pro velmi náročné chovatele. A je krásným dokladem toho, že trubci nijak nesnižují medný výnos včelstev. Spíše naopak. Účinnost metody Dříve jsem míval u svých včelstev okolo 30 rojů ročně. S aplikací protirojového chovu trubců jsem se rojivosti zcela zbavil a roje mám jen zcela výjimečně. V loňské sezóně to byly například dva roje. Chov matek Metoda chovu trubců tlumí stavbu matečníků tak silně, že ve včelstvech s trubci nelze vůbec chovat matky. Za účelem chovu matek v několika úlech trubce nechovám a tato včelstva používám jako chovná. Problém varroázy Pravdou je, že je třeba tomuto veterinárnímu riziku věnovat pozornost. Mohu ale potvrdit, že má včelstva nejsou za dodržení metodiky publikované autory roztočem výrazně poškozena. Aplikuji tyto kroky proti jeho přemnožení. Na jaře před rozkvětem ovocných stromů aplikuji kyselinu mravenčí v dlouhodobých nosičích. Po vytočení akátu a přejezdu do lesa opět obyčejně bývá snůšková přestávka, po vytočení lípy jedu na slunečnici, a když je potřeba, podle spadu dám kyselinu mravenčí. Po třetím vytočení medu slunečnice dávám gabon (pozor slabá účinnost). V říjnu následují 2 fumigace, před Vánocemi aerosol. Přínos metody pro obor Pokud bych měl přínos autorů a jejich metody pro rozvoj včelařství jako oboru shrnout, hodnotím ho takto: Namísto tvrdošíjného odmítání LBV metody, přesně podle návodu vyzkoušet a potom se nestačíte divit. Je to přelomová metoda, která při dodržení metodiky funguje na sto procent. Metodu mohu doporučit všem, kdo složitě a pracně řeší problém rojové nálady a chtějí snížit množství času a práce investované na kg vyprodukovaného medu. A také těm, kteří si chtějí užívat pohledu na krásná a pracovitá včelstva plná medu. Václav Klobása Klobasa.vaclav@seznam.cz červen 2012 l 195

18 Včelařská praxe Zber peľu má na južnom Slovensku už dlhú tradíciu. V tych rokoch pozbierané a vysušené obnôžky peľu vykupoval podnik Medos v Galante. Dnes sa situácia zmenila, výkup zabezpečuje Firma Kopert so sídlom v Nových Zámkoch a používa ho na chov čmeliakov. Časť včelárov sa zaoberá touto činnosťou a treba priznať, že tvorí nezanedbateľnú položku v ich ekonomike. Peľochytom nazývame prídavné zariadenie, ktoré sa upevňuje alebo vkladá do úľa. Podstatou je prekážka cez ktorú musia včely preliezť a strácajú pri tom peľové obnôžky, ktoré sa zachytávajú do zbernej nádoby. V podstate rozlišujeme 2 základné druhy peľochytov, v závislosti od uloženia v úľovej zostave: predný a spodný. Predný peľochyt Ako už z názvu vyplýva, peľochyt sa upevňuje pred letáčový otvor a svojim spôsobom vytvára prekážku pre včely prilietajúce do úľa. Väčšina peľochytov je vytváraná svojpomocne, takže existujú rôzne typy a tvary, ktoré si včelár prispôsobí svojmu typu úľovej zostavy. Princíp je jednoduchý: drevená konštrukcia krytá strieškou, obsahujúca peľochytovú mriežku, ktorá môže byť v polohe otvorenej, včely majú voľný priechod do úľa, alebo v polohe uzavretej a včely musia preliezať cez mriežku. Pojem mriežka je trochu zavádzajúci, ale jedná sa väčšinou o plastovú dosku s vyvŕtanými otvormi presného rozmeru. Kolmo pod uzavretou mriežkou je uchytené včelotesné pletivo, cez ktoré však obnôžky prepadávajú do zbernej zásuvky, pomocou ktorej sa peľ od včelstva odoberá. Upevnenie na prednú stenu úľa je včelotesné, to znamená, že včela sa do úľa dostane jedine cez mriežku, očká na nadstavkoch musia byť uzavreté. Je dobré, ak je aj zásuvka včelotesná, aby sa v priestore s peľom nezdržovali včely. Výhody predného peľochytu po menších úpravách montáž na rôzne typy úľov, nepotrebujú odnímateľné dno. Nevýhody v prípade silných dažďov možnosť namoknutia peľu, vo veľkých horúčavách sa môžu včely vyvesiť na peľochyte problematický odber peľu zo zásuviek. Peľochytová mriežka v činnosti Peľochyty Peľ z najlepšej peľodajnej rastliny maku siateho Spodný peľochyt Je to v podstate peľochytový rám, ktorý sa vkladá medzi odnímateľné dno a prvý nadstavok. Rám slúži len ako nosič peľochytovej mriežky. Tá je buď v celom priestore rámu, alebo je len v určitej časti, v tom prípade je vhodné v časti bez mriežky upevniť pletivo kvôli vetraniu. Odnímateľné dno musí mať aj nádobu na odber peľu. Spôsoby, akými sa uvedie do prevádzky spodný peľochyt sú rôzne, princíp je však rovnaký, ak je otvorený letáč, včely lietajú priamo do úľa, v prípade uzavretia letáča sú nútené lietať cez peľochyt. Výhody spodného peľochytu väčšia plocha mriežky, odber peľu zo zadnej strany dna. Nevýhody v peli je viacej nečistôt, dno musí byť prispôsobené na odber peľu. Peľochytová mriežka Je to väčšinou plastová doštička s vyvŕtanými otvormi. Z dávnej doby poznáme asi 1 mm hrubé plasty s otvormi s lúčovitými zárezmi, tie sa však neosvedčili, včely sa pri preliezaní poškodzovali. V dnešnej dobe je to väčšinou 4-5 mm hrubý plast s otvormi od 4,9 do 5,1 mm. Rozmer 5,1 je z môjho pohľadu sympatickejší, včely dokážu preniesť malé obnôžky, alebo sa naučia prechádzať otvorom tak, že o jednu obnôžku prídu, ale druhú podsunutím nožičky pod zadoček úspešne prenesú do úľa. Treba si uvedomiť, že pri odbere peľu nechceme pripraviť včelstvo o všetok peľ, bez neho by totiž neprežilo. Otvory pre výlet trúdov riešia včelári rôzne, buď vyvŕtajú priamo do mriežky pár väčších otvorov, alebo použijú rôzne trubičky a otvory v konštrukcii peľochytu. Spodný peľochyt s uzavretým letáčom Predný peľochyt s vytiahnutou peľovou zásuvkou 196 l Včelařství

19 Doba zberu Treba zdôrazniť jeden podstatný fakt: ak má včelár záujem odoberať peľ, musí mať včelstvá v oblasti bohatej na peľové zdroje, v opačnom prípade mu včelstvá zoslabnú alebo môže o ne dokonca prísť. Termín začatia zberu závisí od rôznych faktorov počasie, sila a rozvoj včelstva, prírodné podmienky. Niektorí nasadzujú peľochyty už po prvom prelete, iní na vŕbe alebo až na repke. Horšie je to s ukončením zberu. Zimná generácia by mala mať plnohodnotnú výživu. Dobu ukončenia treba odhadnúť v závislosti na lokalite, zber kým to sype môže mať katastrofálne následky. Treba si uvedomiť, že peľ je dôležitou výživovou zložkou včelstva. Rady na záver ak sú včelstvá umiestnené v radoch alebo skupinách, treba nasadiť peľochyty všetkým, najlepšie na celom stanovisku. Včely neradi preliezajú cez prekážky, radšej vletia do susedných úľov až po nasadení peľochytov sa ukáže, kde všade sú netesnosti na úli (medzery medzi nadstavkami, vypadnuté uzly, zle uzavreté očko...) Zmes peľových obnôžok peľ odoberať každý deň, aby pri vlhkom počasí nezačal plesnivieť ak je predpoklad výbornej znášky, zhodnotiť ekonomiku zberu peľu a medového výnosu. Zber peľu totiž znižuje výnos medu. Rastliny ako agát poskytujú peľ minimálne peľochyty spúšťať na noc, aby včely cez ne vyletovali. Pár dní sú dezorientované a bodavejšie. Nenasadzovať a spúšťať ich v jeden deň, včely si musia najprv zvyknúť dobré rastliny produkujúce dostatok peľu sú vŕba, repka, horčica, avšak z vlastnej praxe je najlepší mak siaty. Peľ sa odporúča zberať len v dobe jeho prebytku v prírode. Uchovávať sa môže mrazením, alebo sušením. Mrazí sa pri -18 C v bežných mrazničkách, suší sa v špeciálnych sušičkách a pri postupnom zvyšovaní teploty až na 45 C. Po usušení sa skladuje v tme a uzavretých nádobách, môže sa dať aj do mrazničky. Upotrebenie sušeného peľu je individuálne, v prípade výroby cukrovo-medového cesta je výborné použiť ho zomletý ako prírodný zdroj bielkovín. Autor: RNDr. Igor Dibus PV Zubří, Autor fotografií: Michal Dibus Naše polemika Mrakodrapy pro včely? Nadpis tohoto příspěvku napovídá o další kapitolce na téma věčně živé úlové otázky. Rozhodl jsem se také do této diskuse přispět. Snad to může být pro někoho zajímavý nápad od zájmového malovčelaře, který ve včelaření sleduje určitou možnost práce v přírodě a přitom zažívá příjemné pocity například při medových žních. Včelstva mám umístěna v klimaticky teplé oblasti středních Čech v nadmořské výšce cca 200 m n. m. Průměrně chovám 7 včelstev v nástavkových úlech, některé starší, slabě zateplené, některé novější, které jsem si již vyrobil sám. Jsou jednoduché, nezateplené se samostatným dnem. Rámková míre je u všech 39x24 cm. Jako snad každý včelař, také jsem prošel za 35 let praxe různými vývojovými fázemi, vyzkoušel různé zlepšováky a různé způsoby včelaření. Mohu říci, že hledat nové, moderní, pokrokové a práci ulehčující metody je mi blízké. V zásadě jde stále o otázku, zda včelařit v zateplených nebo nezateplených úlech. Konstatuji, že v jednotlivých typech úlů nepozoruji žádné podstatné rozdíly. Jednou mají lepší výsledky včelstva v tom, podruhé v jiném úlu. Samozřejmě faktorů, které mají na výsledky vliv, je celá řada, ať již zmíníme na prvém místě matku, dále způsoby vedení včelstev, snůškové poměry, počasí atd. Dnes vyráběně zateplené úly mají zcela jiné parametry a úly polystyrenové budou, pokud jde o teplodržnost úplně v jiné kategorii. Žádné systematické pozorování, pokud jde o výsledky chovu v jedněch či druhých typech úlů zavedeno nemám, a proto také na svém sledování nemíním provádět nějaké závěry. Na úlovou otázku se dívám ještě z jiného pohledu než jen z efektivity včelaření. Se zájmem sleduji polemiku zastánce silně uteplených polystyrenových úlů Ing. Smělého. Obecně z příspěvků autorů, kteří vyzkoušeli způsob včelaření v silně teplodržných úlech vyplývá, že včelstva chovaná v těchto úlech se na jaře dříve probouzejí, jdou rychleji do rozvoje, takže lépe využijí brzkou snůšku ovocných stromů a zejména řepky, takže výnosy z takto vedených včelstev jsou výrazně vyšší. Později v sezoně včelstva narostou do značné síly, často více než 5 6 nástavků. Ovšem obhospodařovat taková megavčelstva je nad moji představu. Vím, jak je pro mě náročný již 4. nástavek, který celkem často musím nasadit i v případě mých včelstev. Abych k takovým včelám lezl po štaflích nebo konstruoval nějaký pojezdový jeřáb a kladkostroj a další zařízení na manipulaci s vrchními nástavky, je jaksi mimo moje přesvědčení. Nevčelařím proto, abych měl rekordní výnosy. Včelařím proto, že mě baví být touto formou v relativně úzkém spojení s přírodou, sledovat přírodní jevy a těšit se z této činnosti. Pokud někdo provozuje včelařství jako koníčka v tom směru, že jej zase baví objevovat cesty, jak co nejvíce zefektivnit výsledky své včelařské činnosti, nic proti tomu. Ale nemyslím, že je nutné si z takových zkušeností brát příklad, který by bylo žádoucí obecně akceptovat. Nebo dokonce snad podléhat pocitům, že kdo moderní a nadmíru efektivní technologie nenásleduje, není pokrokový. Co by mě upoutalo na polystyrenových úlech, je skutečnost, že jsou lehké a že manipulace s nimi je příjemná. Ale samotný materiál (polystyrén), nutnost použití dalších ochranných a zpevňujících, přírodě nikoliv blízkých nátěrů a hmot atd. pro zajištění vyšší mechanické odolnosti na mě nepůsobí povzbudivě. Vůbec možno říci, že na intenzifikaci včelaření je možné nahlížet jako na jednu z cest, která je provázena nasazením nevšedních materiálů a technologií, což nemusí být vždy optimální až již z hlediska osoby včelaře nebo také z hlediska snah o přírodě blízké počínání. Mám za to, že rovněž při profesionálním včelaření ve včelích farmách, kde lze předpokládat snahu o co největší efektivitu podnikání, se nepřiklánějí k většímu zavádění silně uteplených úlů. Rozšířeny jsou spíše tenkostěnné, jednoduché dřevěné a v podstatě lehké úly (ať již jde o jakýkoliv rozměr rámků). Větší nasazení silně uteplených úlů, v nichž by včelstva narostla do nevšední velikosti, nepozoruji. Zřejmě celková rentabilita velkochovů nehovoří ve prospěch použití takových úlů a s tím spojeného způsobu včelaření. Pravděpodobně je tedy výhodnější chovat větší počet včelstev, přinášejících standardní výnos, než menší počet včelstev mimořádně silných přinášejících nadstandardní výnos. Jistě může být v podmínkách malovčelařů zajímavé zkoumání, jak včely reagují na naše laboratorní pokusy a zásahy, resp. snahy o vytváření podmínek pro posílení jejich maximálního rozvoje. Výsledky mohou být impozantní, mohou přinést mnohá poznání, ukázat některé směry, které je vhodné následovat. Ale vždy je třeba ještě zachovat zdravý rozum, uvážit, co opravdu následovat a rozvíjet a využít pro běžnou praxi. Snad u všeho je žádoucí hledat zlatou střední cestu, která v sobě nese i nejméně rizik do budoucna. Otázka na závěr tedy zní: co je vlastně vhodnější, kýženého celkového výnosu z chovu dosáhnout s jistou mírou řekněme extenzivního včelaření, tedy s větším počtem včelstev nebo sledovat intenzivní technologie, tzn. snižovat počet včelstev a maximalizovat jejich výnosy? Každý si budeme muset učinit závěr sám. Ať každý včelaří, v čem mu to vyhovuje, v čem spatřuje svou cestu pokroku, co také vyhovuje daným klimatickým podmínkách a jeho osobnímu přesvědčení. Ovšem za sebe si dovolím uzavřít, že v dokonale teplodržných mrakodrapech včelařit nehodlám. Ing. Kamil Kaulich, zájmový včelař kaulich@volny.cz červen 2012 l 197

20 Jak začít včelařit (část 6.) Červen Včelstvo se v červnu dostává do maximální síly. Kvalitní matka klade cca 1500 až 2000 vajíček denně a musí mít dostatek místa. Nejpozději počátkem června budeme sklízet výsledky naší celoroční práce, vytáčet první med z letošní snůšky. Med - definice Včelí med je nejznámější nejdůležitější včelí produkt. Med definujeme jako sladkou hmotu, vytvářenou včelami z nektaru nebo medovice, které včely sbírají, přetvářejí pomocí výměšků hltanových žláz a zralý ukládají v plástech. Účelem zrání je přetvoření řídkých, a tedy mikrobiálně nestálých, přírodních šťáv na hutné mikrobiálně stálé zimní zásoby med. Při zrání se mění i chemické složení původních surovin. Především se štěpí sacharóza na invertní cukr a současně z jednoduchých cukrů vznikají cukry složité. Včelařství, Vladimír Veselý a kolektiv Tato definice nám přesně vystihuje, co je považováno za med. My včelaři bychom neměli používat spojení dvou slov včelí med, neboť žádný jiný med než včelí nemůže být považován za med. Dělení medu Medy dělíme do dvou základních skupin. Každá tato skupina může mít ještě několik jednodruhových medů: květové medy jsou to výhradně medy z nektaru různých květů medovicové medy jinak známé jako lesní medy, tyto medy jsou tmavé a mají odlišnou chuť od květových medů Do další skupiny patří: smíšené medy jsou to medy, které obsahují nepřesné množství medů z nektarů i medovice. Mnozí neznalí konzumenti medu se domnívají, že včela sama provádí míchání těchto medů Smyslové orgány včely Řadu těchto orgánů se doposud nepodařilo dostatečně prozkoumat. Mezi nejdůležitější patří zrak, čich a smysl pro orientaci. Na signalizaci objevení potravy včely používají tzv. signalizační tance. Včely, které pozorují tancující včelu, vnímají také vůni přinesené potravy. Signalizační tance včely v úle dělají vždy při zjištění nového zdroje potravy. Jsou to dva druhy tanců kruhový, kterým včely upozorňují na zdroj potravy asi do 100 metrů a osmičkový kterým signalizují větší vzdálenost od potravy než 100 metrů. Při této taneční činnosti včel, je další včely pozorují a společně vylétají na zjištěný zdroj 198 l Včelařství potravy. Sosáčkem nasají tento zdroj do svého medného váčku a už za letu dokážou odstranit z nektaru velké množství vody, za pomoci hltanových žláz ho změnit na koncentrát, obohatit enzymy a postupně měnit na med. Tento med pak ukládají do plástu a vrací se opět pro další nektar. Další včely obdobným způsobem v úle tento med zpracovávají a postupně víčkují. Odebírání medných plástů Včelstvu budeme odebírat plásty se zralým medem, který bude obsahovat maximálně 19 % vody. Za velice kvalitní lze považovat med, který obsahuje méně než 18 % vody. K měření vody lze v obchodní síti zakoupit refraktometr, velice praktickou pomůcku pro tyto účely. Neodebírejme medné plásty včelstvu v době silné snůšky. Každým zásahem do včelstva v době snůšky, včelstvo stresujeme a na několik hodin bude přínos minimální v porovnání s jiným včelstvem, které bylo v klidu. Teorie o zavíčkování jedné nebo dvou třetin plástu je ne vždy ta správná. Když silně trhneme plástem a vystříkne nám z něho med, je to důkaz toho, že med je nevyzrálý, s velkým obsahem vody. Výhodou nástavkového včelaření je, že pod nástavek s nevyzrálým medem vložíme další prázdný nástavek, který je vystrojen soušemi. Horší situace nastává u maloprostorových úlů. Při silné snůšce včely budou víčkovat i medy s větším množstvím vody. Vytáčení a uskladňování medu Místnosti pro vytáčení medu by měly splňovat základní hygienické podmínky pro manipulaci s potravinami. Musíme také dbát na to, aby se nám včely nedostávaly do zmíněných místností, zejména v době, kdy není žádná snůška. Neměli bychom používat staré zrezlé kovové medomety, ale medomety z nerezových materiálů. To se týká i dalšího kovového zařízení. Na toto zařízení lze získat až 50% státní dotaci. Med bychom měli cedit zásadně přes dvě včelařská síta. Je vhodné mít alespoň dvě soupravy sít. Někteří včelaři tato síta nepoužívají a nechávají zbytky vosku a pylu vyčeřit. Při největší snaze se nám nepodaří docílit toho, aby ve vyčeřeném medu nezůstaly zbytky voští a větších zrn pylu. Ve sklenici s medem jsou bohužel tyto zbytky dobře viditelné. Naši odběratelé medu to považují za nějaké smetí a mají k takovému medu výhrady. Med skladujeme pouze v nádobách, které jsme nikdy nepoužili k jiným účelům. Nejvíce oblíbenou nádobou na skladování medu byly a dodnes někde jsou konve ze slitiny hliníku, které už dnes nikdo nevyrábí, ale jejich váha i s medem je snesitelných cca 40 kg. Ve včelařských prodejnách lze zakoupit lehké plechové nádoby za cca 120,- Kč s potravinářskou úpravou na cca 20 nebo 25 kg medu. Váha těchto nádob je kolem 1150 g, ale nevýhodou je použitelnost jenom několik let. U nádob z plastu musíme dbát, aby tyto nádoby byly vhodné k potravinářským účelům. Medy skladujeme ve vhodných zejména suchých místnostech při normální pokojové teplotě v řádně uzavřených obalech. Med je hygroskopický a má snahu do sebe absorbovat vlhkost z místností, různé pachy a vůně, takže ho musíme uchovávat v uzavřených nádobách. Krystalizace a opětné ztekucování medu Za přirozenou vlastnost medu lze považovat jeho krystalizaci, a to zejména v případě květových medů. Žel mnoho včelařů používá vžitý nesprávný výraz, a to cukernatění. Zkrystalizovaný med lze snadno rozpustit do tekutého stavu ve sklenici. Stačí tuto sklenici postavit na několik hodin na ústřední topení. V mikrovlnné troubě i při malém výkonu, dojde ke zničení mnoha Refraktometr zdraví prospěšných látek medu a ten se pak stává bezvýznamnou sladkou tekutinou. K rozehřátí zkrystalizovaného medu je možné ve včelařských prodejnách koupit elektrickou spirálu. Med by neměl překročit teplotu po zahřátí 45 o C. Můžeme ho také ohřívat v tepelných komorách. Při cirkulaci vzduchu teplota obalu nesmí překročit 50 o C. Budeme-li med prodávat, musíme si opatřit vhodné obaly. Na obalu by měla být etiketa, na které je uvedeno o jaký druh medu jde, jméno výrobce a kontakt, země původu a záruka. Med není považován za potravinu, kterou po otevření sklenice okamžitě spotřebujeme. Za nevhodný obal ale musíme považovat např. sklenice typu OMNIA se zamačkávacím víčkem. V současné době lze zakoupit za rozumné ceny vhodné svazové obaly na med přímo od výrobce. Paletu těchto sklenic včetně šroubovacích víček nám prodejci dovezou až na dvůr. Med ve sklenicích se nemá skladovat v lednicích, ale uzavřený někde v suché, tmavé a chladné místnosti. Oddělky V měsíci červnu je velice vhodná doba k rozšiřování početního stavu včelstev formou tzv. oddělků. Ze všeho nejdřív musíme mít mladou kladoucí matku, kterou jsme si