STUDIE VYTÁPĚNÍ CPA DELFÍN Uherský Brod

Transkript

1 STUDIE VYTÁPĚNÍ CPA DELFÍN Uherský Brod objednatel: CPA Delfín Uherský Brod zakázka číslo: 07/132 adresa: Uherský Brod objekt: CPA Delfín Uherský Brod zpracoval: ing. Karel Kodiš datum:

2 Obsah : IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 3 1. ÚVOD 4 2. VSTUPNÍ ÚDAJE 4 3. STÁVAJÍCÍ STAV 7 4. ÚPRAVY ZAŘÍZENÍ ROZBOR PROVOZNÍCH ÚDAJŮ PROVOZNÍ NÁKLADY INVESTIČNÍ NÁKLADY ZÁVĚR DOPORUČENÝ POSTUP

3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Objednatel CPA Delfín Adresa Slovácké náměstí 2377, Uherský Brod IČ zástupce Mgr. Vlastimil Šmíd ředitel číslo účtu telefon , mobil: místo stavby Uherský Brod Zhotovitel firma Hennlich Industrietechnik spol. s r.o v Odštěpný závod G-TERM adresa Českolipská 9, Litoměřice IČ DIČ zapsaná obchodním rejstříku Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka č. 274 bankovní spojení HVB Bank Czech Republic a.s Ústí nad Labem číslo účtu /2700 zástupce Ing. Vladimír Vách, vedoucí o.z. kontaktní osoba Ing. Karel Kodiš, technický ředitel o.z. KODIS@HENNLICH.CZ telefon Obchodní oddělení fax telefon technické oddělení, projekce fax

4 1. ÚVOD Studie stávající stavu vytápění Centra pohybových aktivit Delfín v Uherském Brodě byla zpracována na základě požadavku Energetické agentury Zlínského kraje. Provozní náklady celého zařízení neodpovídají projektovaným předpokladům, zařízení které mělo reprezentovat nejmodernější způsoby využívání tepelných energií působí spíše jako odstrašující případ. Celé zařízení původně dobře koncipované utrpělo realizací a následným vylepšováním. Studie má sloužit jako podklad pro rozhodování o nejvhodnějším postupu při úpravách topných zdrojů, jak z hlediska investičních, tak především z hlediska provozních nákladů, s konečným cílem dosažení projektovaných parametrů s minimálními investicemi. 2. VSTUPNÍ ÚDAJE Podkladem pro zpracování byly údaje poskytnuté provozovatelem zařízení a Energetickou agenturou Zlínského kraje, z nichž některé jsou přímo citovány v následujícím textu. Jedná se především o roční spotřeby tepla, elektrické energie a vody, grafy podílu jednotlivých zařízení na dodávce tepla apod. Tyto údaje byly doplněny kontrolou dostupné projektové dokumentace (schéma zapojení zdrojů tepla-centroprojekt Zlín, projekt pro stavební řízení), souhrnná technická zpráva zak. Č , technická zpráva vytápění arch. Č. BF5/N/037). Studie CPA DELFIN Uherský Brod-Posouzení stávajícího stavu systému zásobování teplem z geotermálních vrtů, zpracovatel Qzp s.r.o., Brno, Ing. Luděk Urban, Bc Petr Červinka, Brno, listopad Vodní plochy teplota objem plocha C m³ m² plavecký bazén ,5 312,5 rekreační bazén ,3 255 dětský bazén vířivka 35 3,5 4,37 Z dále uvedených údajů je patrný pokles podílu tepelných čerpadel z původních 50% na 42% celkové dodávky tepelné energie do objektu. Proti projektovým předpokladům 100% podílu TČ na dodávce tepla se jedná o výrazný rozdíl. Spotřeba el. energie 2005,cena 2,01 Kč/kWh vytápění-tč- topný faktor 3,5 kwh/rok Kč/rok podíl zdroje kwh GJ/rok Kč/GJ cena tepla Budova Delfín celkem Spotřeba TČ(z toho) ,53% , Budova Delfín Elektrokotelna ,47% , ZS Celkem

5 Spotřeba el. energie 2006,cena 2,20 Kč/kWh vytápění-tč- topný faktor 3,5 kwh/rok Kč/rok kwh GJ/rok Kč/GJ cena tepla Budova Delfín celkem Spotřeba TČ(z toho) ,96% , Budova Delfín Elektrokotelna ,04% , ZS Celkem Cena za 1 GJ vyrobeného tepla v roce 2006 CPA Uherský Brod Elektrokotelna Kč 400 GEO TČ celkem 100 ZS Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem TČ GEO 1-3 ZS 1-3 Elektrokotelna Grafy byly převzaty z podkladů Energetické agentury Zlínského kraje Pro posouzení celkového stavu primárních zdrojů energie byla zpracována Studie CPA DELFÍN Uherský Brod-Posouzení stávajícího stavu systému zásobování teplem z geotermálních vrtů. Zpracovatelé studie provedli měření dopravního množství všech čerpadel umístěných ve vrtech za různých provozních režimů. Výsledek studie je shrnut v závěru, jenž je přímo citován: - 5 -

6 Údaje o měření množství čerpané vody v jednotlivých vrtech. Prostý matematický součet 5,57 l/s V příloze č. 2, 3, 4 citované studie je uvedeno maximální průtočné množství při současném chodu čerpadel cca 5,6l/s. Pokud, v souladu se závěry studie, konstatujeme shodné dopravní množství ve skutečném i teoretickém případě, můžeme vyvodit, že úpravou zapojení primárního systému se dopravní množství zvýší o 5,3%. Rozhodující údaj o skutečné vydatnosti zdroje je v závěru zprávy pouze komentován: dle dat z MaR- sdělení pracovníků objednatele- nikdy nedošlo k vypnutí čerpadel vrtů z důvodů poklesu na minimální hladinu pro nedostatek vody

7 3. STÁVAJÍCÍ STAV Sluneční kolektory 50C 4,6 A) Stávající zapojení dle projektu ke st. povolení 5,7 Podzemní voda 55/45C GEO Zimní stadion 55/45C 14 vířivka Odpadní voda ZS přívod bazén /45C dětský bazén Rekreační bazén 3 10 OV plavecký bazén Elektrokotle 90/70C 25 26a 26b 19 Zjednodušené schéma zapojení tepelného hospodářství je zpracováno podle Technologického schématu PS 02. Tepelná čerpadla (projekt pro stavební povolení). Toto zapojení doznalo některé změny např. napojení slunečních kolektorů. Tyto změny neovlivní výstupní informace studie. Podle předaných informací byly v posledním roce provozu několikrát měněny kompresory tepelných čerpadel. Ze zkušeností můžeme předpokládat, že nejčastější příčinou poruch kompresorů tepelných čerpadel je nízká vypařovací teplota vedoucí k nasátí kapalného chladiva a následně mechanickému poškození kompresoru. Tato závada je zapříčiněna nedostatečným výkonem primárního zdroje

8 3.1 Primární zdroje Podzemní voda Základním primárním zdrojem pro tepelná čerpadla měla být podle projektové dokumentace podzemní voda o vydatnosti 10l/s, při ochlazení o 5 C tomu odpovídá chladicí výkon 209 kw, při provozních podmínkách (výstupní teplota 55 C, a c hladivu R 407 C je topný faktor max. 3,5) tzn. topný výkon může být cca 300 kw. Skutečné, měřením ověřené množství vody je 5,7 l/s, skutečný chladicí výkon je 118 kw, dosažitelný topný výkon při shodných provozních podmínkách je 166 kw. Tento výkon přibližně odpovídá výkonovému rozdělení tepelných čerpadel GEO. Není ověřena skutečná vydatnost vrtů, není zjištěn důvod proč vsakovací vrty neplní svou funkci. Studie konstatovala dopravní množství jednotlivých ponorných čerpadel, není zdůvodněn rozdíl mezi jednotlivými čerpadly Odpadní teplo ze zimního stadionu Projektová dokumentace předpokládala celkový topný výkon 320 kw, což odpovídá 3x109 kw instalovaných zařízení. Zadaný teplotní spád je 21/15 C, potřebný chladicí výkon 210 kw. Problémem zůstává provozní doba zdroje, a skutečná možnost využití této energie. I při provozu jednoho chladicího kompresoru je množství odpadního tepla vyšší než je schopno zařízení ZS v této době odebrat. Příspěvek jednotlivých TČ a elektrokotelny k výrobě tepla v CPA v roce ,0 800,0 700,0 600,0 500,0 GJ 400,0 Elektrokotelna 300,0 200,0 ZS 3 GEO 2 100,0 GEO 3 ZS 2 GEO 1 ZS 1 0,0 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec GEO1 GEO2 GEO3 ZS 1 ZS 2 ZS 3 elektrototelna Graf byl převzat z podkladů Energetické agentury Zlínského kraje Z grafu je patrný podíl tepelných čerpadel na roční dodávce tepla. Celkové dodané teplo z tohoto zdroje dle PD mělo být 560 MWh/rok

9 Dosažitelné údaje o chladicím zařízení zimního stadionu. V objektu jsou instalovány dva chladicí kompresory Starý typ: 4 VN 150 A ČKD Praha, Q0 316kW, Pe 88kW, Pm 100 kw, n = 985/min Nový typ: GEA Grasso (NL) typ Grasso 412, Q0 311kW, Pe 78,6k W, Pm 110 kw, n = 1000/min. Bilance odpadního tepla chladicí zařízení zimní stadion dodávka chladu (6480 hod) Qo Pe Pm Qk odp. teplo hod kw kw kw kw MWh kompresor K kompresor K2 starý porucha 01/ kompresor K2 nový teoreticky využitelná energie skutečně využitelná energie 1701 současnost provozu kompresorů 0, ,8 210 Reálně využitelná je tepelná energie pouze za chodu chladicích kompresorů a v součtu chladicích výkonů TČ ZS tj 210 kw. Provozní hodiny tepelných čerpadel jsou vypočteny z jmenovité spotřeby el. energie v pracovním bodě 10/50 GEO 1 - příkon 34 kw, topný faktor 3,5 ZS - příkon 38 kw, topný faktor 3,5 Spotřeba elektřiny a provozní hodiny TČ v roce 2005 Příkon 34 kw příkon 38 kw GEO1 GEO2 GEO3 ZS1 ZS2 ZS3 Celkem TČ 2005 kwh hod kwh hod kwh hod kwh hod kwh Hod kwh hod kwh hod Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

10 Spotřeba elektřiny a provozní hodiny TČ v roce 2006 Příkon 34 kw příkon 38 kw GEO1 GEO2 GEO3 ZS1 ZS2 ZS3 Celkem TČ 2006 kwh hod kwh hod kwh hod kwh hod kwh hod kwh hod kwh hod Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem V následující tabulce jsou uvedeny provozní hodiny a dodané teplo pro jednotlivé skupiny TČ v letech 2005, Pro srovnání je z průměrné dodávky tepla v letech 2006, 2007 vypočtena teoretická provozní doba pro 2 a 3 ks tepelných čerpadel GEO. Nízký stupeň využití zdroje 22-37% je zřejmě zapříčiněn nedostatečností primárního zdroje a technickými problémy z toho vyplývajícími. Provozní hodiny, dodané teplo tepelná čerpadla GEO,ZS Teoret. teoret. počet TČ v provozu 1ks 1ks 2ks 3 ks provozní hodiny GEO1 hod dodané teplo kwh využití zdroje 36,74% 22,19% počet TČ v provozu souč. provozu chl. kompresorů 0,60 0,80 odpadní teplo kwh provozní hodiny ZS hod dodané teplo kwh využití zdroje 31,58% 34,64% součet tepla dodaného TČ kwh využití zdroje je vztaženo k 100% dodávce roční spotřeby tepla tepelnými čerpadly Teoretická provozní doba TČ ZS je odvozena od provozu chladicích kompresorů při současnosti 0,6 a 0,8 a maximálního chladicího výkonu tří tepelných čerpadel ZS 210 kw. Pokud by byly navrženy vrty s výměníky, bylo by efektivní mařit přebytečný výkon kompresorů ZS v okruhu vrtů

11 Stupeň využití celého zdroje je nízký 31-35%. Pro zvýšení efektivity celého systému je nutné zajištění návaznosti chodu všech tří TČ ZS na chod chladicích kompresorů Odpadní teplo z odváděné vody Tato část zařízení není uváděna v přehledu provozních hodin, není vůbec v provozu. Dále uvádíme teoretický potenciál odpadní vody odváděné z bazénu. Podle údajů obsluhy je na praní filtru používáno denně 35-40m³ vody. V tabulkách jsou uváděny údaje o spotřebách vody které vycházejí z počtu návštěvníků a předepsané spotřeby na návštěvníka. Výměna bazénové vody Hygienická výměna vody 40l/osobu 2006 Počet osob Odpad_voda měsíc Odpad_voda den l L leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Ø den Skutečné množství odpadní vody kolísá od 12 do 24 m³/den, průměrná hodnota 22 m³/den Odpadní voda ze sprch odpadní vody ze sprch 20l/osobu, teplota 33 C 2006 Počet osob Odpad_voda měsíc Odpad_voda den l L leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Ø den

12 V grafu jsou uvedeny reálné hodnoty spotřeby vody na doplňování bazénů a na přípravu TUV. CPA Delfín- spotřeba bazénové a užitkové vody průměrná denní spotřeba bazény 63m3 60 m praní filtrů 37m3/den bazénová vode dle návštěvníků + filtrace průměr 59 m3 průměrná denní spotřeba TUV 18m I.05 III. 05 V.05 VII.05 IX.05 XI.05 I.06 měsíc III.06 V.06 VII.06 IX.06 XI.06 Bazény TUV bazény dle návštěvnímů + filtrace Teoretické spotřeby vody dle počtu návštěvníků uvedené v tabulkách pro rok 2006 jsou porovnány v grafu s reálnou měřenou spotřebou vody. Průměrná denní spotřeba vody na TUV (sprchy) je podle měření 18m³, teoretická spotřeba dle počtu návštěvníků je 11m³. Průměrná denní spotřeba bazénové vody včetně praní filtrů je podle skutečnosti za roky 2005, m³, teoretická spotřeba na praní filtrů a doplňování vody dle návštěvníků má být 59 m³. Rozdíly jsou na straně skutečné spotřeby. Při 360 dnech provozu je toto navýšení 3240 m³ u doplňovací vody a 2520 m³ u užitkové vody. Tepelná kapacita odpadních vod dif.t den Rok m³ kwh m³ kwh TUV bazén Zde musíme upozornit na technický problém spočívající ve využívání odpadní bazénové vody. Bazénová voda je na základě hygienických předpisů měněna v předepsaném množství cca 40 l/návštěvníka. Voda z bazénů je použita na praní filtrů. To je prováděno podstatně větším průtočným množstvím vody v opačném směru proudění, než při běžném provozu filtrace

13 Celkové množství vody odteče ve velmi krátkém časovém úseku min. Pokud bychom při tomto průtoku chtěli odebírat teplo byl by zapotřebí chladicí výkon tepelného čerpadla cca 300 kw. Takto navržené zařízení by bylo neekonomické. Zbývá tedy možnost zdržení vody a vychlazení vody v akumulační jímce, a to buď před filtrací, nebo za ní. Prostorové možnosti pro instalaci jmky odpadní vody jsou v prostoru pod bazénem. Tepelná čerpadla -odpadní vody Výkon el. Příkon provoz el. Příkon Teplo topný chladicí den rok den Rok kw kw kw hod kwh kwh kwh kwh TČ OV TČ bazén součet Nevyužitím odpadního tepla z vypouštěných vod se provozovatel připravuje o dodávku 1251 MWh (4 504 GJ ) tepla za cenu 174,6 Kč/GJ (cena pro rok 2006). 3.2 Zdroje tepla Hlavním zdrojem tepelné energie měla být tepelná čerpadla pracující z vody o celkovém topném výkonu 249 kw, dále tepelná čerpadla v okruzích zpětného získávání tepla z okruhů odpadní vody, a chlazení zimního stadionu 324 kw. Mimo tepelná čerpadla byl do okruhu sprchové vody navržen deskový výměník pro přímou rekuperaci tepla o výkonu 55 kw. Náhradním zdrojem je elektrokotelna o výkonu 772 kw. Tepelná čerpadla CPA _Delfín + ZS teploty- prim.strana teploty - sek. strana top výkon. chl. Výkon el. příkon top. Faktor výstup zpátečka Výstup zpátečka kw kw kw GEO ,6 58,5 33,5 2,6 GEO ,6 58,5 33,5 2,6 GEO ,6 58,5 33,5 2,6 ZS ,4 30,6 3,7 ZS ,4 30,6 3,7 ZS ,4 30,6 3,7 OV ,3 16,7 3,0 Celkem 651,8 209,0 Parametry tepelných čerpadel jsou uvedeny pro provozní body dle dokumentace výrobce(viz příloha )

14 Praktické zkušenosti z provozu celého zařízení doložené ročními fakturami za el. energii ukazují na závažné nedostatky ve využívání celého systému zdrojů tepla, které jsou k dispozici. Hlavní příčiny vzájemná neprovázanost primárních zdrojů tepla a tepelných čerpadel sjednocení teplotních úrovní, které přináší výrazné snížení dosažitelných topných faktorů nevhodně dimezovaný primární zdroj potřebám dodávky tepla neodpovídající rozvržení zdrojů tepla neralizovaná rekuperace tepla z odpadních vod neodborné zásahy do celého regulačního systému nedostatečné sledování základních provozních parametrů a zpětné doregulování systému 4. ÚPRAVY ZAŘÍZENÍ Všechny navrhované změny respektují stávající instalovaná zařízení, úpravy se týkají pouze jejich propojení a způsobu provozu. Pokud provozovatel neprovede navrhované úpravy je provoz celého zařízení neekonomický a návratnost vynaložených investičních nákladů se výrazně prodlužuje. Úpravy jsou provedeny v několika postupných krocích dle schématu 1. Rozdělení tepelných čerpadel GEO tak, že z podzemní vody pracuje pouze tepelné čerpadlo ZS o výkonu 108 kw, dvě původní tepelná čerpadla GEO o výkonu 196 kw budou napojena na nový primární zdroj suché vrty s vertikálními výměníky. Pro zajištění dostatečného přívodu energie je nutno vyvrtat 16 vrtů o hloubce 125 m. 2. Propojení primárních rozvodů tak, aby všechny zdroje mimo podzemní vodu byly zapojeny do stávající akumulační nádoby 10m³ podle pracovních teplotních úrovní. Předpokládáme napojení všech okruhů přes deskové výměníky, s tím, že v okruhu tepelných čerpadel ZS bude nemrznoucí směs o koncentraci 10%, která umožní optimální využití teplotních spádů všech zdrojů. Zapojení slunečních kolektorů do společného okruhu umožní jejich dlouhodobé využití i mimo oblast teplot nevyužitelných pro ohřev TUV. Vzhledem k navrhovanému zapojení je nutné na vstup tepelných čerpadel umístit směšovací ventily, které zajistí optimální vstupní teplotu na výparníky. 3. Tepelná čerpadla ZS budou rozdělena podle teplotních úrovní na něž ohřívají vodu 30/35 C, a 40/50 C 4. Budou přepojena TČ GEO na společný primár. 5. Instalace systém rekuperace tepla z odpadní vody TČ OV. 6 Výstup z elektrokotelny bude zapojen tak, aby byl umožněn současný provoz tepelných čerpadel a el. kotelny jako doplňkového zdroje

15 16 x Vrty 125 m C) Nový primární zdroj, úprava topných okruhů 55/45C GEO kw 1 15 Podzemní voda 5l/s, 125 kw 55/45C 108kW 304 kw ZS 2 15 Sluneční kolektory 156m2-70 kw 10-30C 30-40C 50C C 40-80C 3 5,7 4,6 55/50C topný systém VZT Zimní stadion 21/15C 8 nemrznoucí směs 10% 12C ZS /45C GEO kw 30/35C dětský bazén 26C plavecký bazén 26C Odpadní voda 24-33C 9 8C ZS /45C OV kW 40/50C vířivka 35C Rekreační bazén 30C Elektrokotle 90/70C Všechny topné systémy budou vzájemně propojeny pro případ poruchy některého zařízení. Propojení bude uzavíráno ručně. Celkový instalovaný výkon 658 kw. 5. ROZBOR PROVOZNÍCH ÚDAJŮ Při rozboru vycházíme z naměřených hodnot spotřeby vody a el. energie předaných objednatelem. Všechny ostatní uváděné hodnoty jsou vypočteny za podmínek, které jsou specifikovány. Teplo na ohřev TUV je vypočteno pro rozdíl teplot 40 C, pro bazény 20 C. Rozdělení spotřeby tepla na UT a VZT vychází z rozdílu celkové tepelné energie dodané do objektu, snížené o ohřev TUV a bazénů. Rozdělení na měsíce vychází z dlouhodobých statistik teplotních průměrů. Roční tepelná bilance bazénu TUV bazény UT+VZT objem teplo objem teplo celkem m3 MWh m3 MWh MWh MWh leden únor březen

16 duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec součet CPA Delfín- spotřeba tepla rok 2006, průměrný výkon zdroje MWh,kW výkon TČ kw měsíc celkem UT,VZT TUV+bazény průměrný výkon TČ V grafu jsou znázorněny tyto údaje : Číselné údaje osy y platí pro údaje o teple v MWh, pro výkon zdroje platí v kw. Teplo- skutečná spotřeba tepla měřená po měsících Bazén - spotřeba tepla na ohřev bazénové vody zahrnuje ztrátu odparem, ztráty přestupem tepla a ztráty cirkulací, bez ohřevu při vyměněné vody TUV teplo na ohřev TUV vycházející z měřené spotřeby TUV UT,VZT teplo zbylé po odpočtu tepla na ohřev bazénové vody a TUV Průměrná velikost zdroje tepla je pro měřené hodnoty měsíčních spotřeb tepla vypočtena z provozní doby 24 hod za den pro každý měsíc. Nejvyšší hodnota je 270 kw. V tabulce Denní provoz bazénu jsou uvedeny tyto hodnoty Teplota průběh denní teploty nejchladnějšího dne Rozdíl vnitřní vnější denní teplota Procentní podíl část denní spotřeby tepla Vytápění množství tepla na vytápění TUV množství tepla na ohřev TUV

17 Bazén množství tepla na ohřev bazénové vody Součet celkové množství tepla TČ dodávka tepla tepelným čerpadlem Rozdíl rozdíl ve spotřebě a dodávce tepla = výkon doplňkového zdroje Denní provoz bazénu hod Teplota ºC , , , ,5 Rozdíl ºC procentní podíl % 4,32 4,73 4,86 5,00 4,59 4,05 3,65 3,78 3,92 4,05 4,19 4,32 Vytápění kwh TUV kwh Bazén kwh Součet kwh TČ kw Rozdíl kw hod teplota ºC rozdíl ºC procentní podíl % vytápění kwh TUV kwh Bazén kwh součet kwh TČ kw rozdíl kw

18 Diagram topného výkonu nejchladnější den kw hodiny UT+VZT TUV bazén Komentář : Na diagramu je patrné, že při vhodném provozním uspořádání lze snížit požadavek na celkový výkon zdroje. Při tomto uspořádání je průměrný potřebný výkon 328kW. Jedná se ovšem o maximální výkon v nejchladnějším dni roku. V objektu je instalováno 658 kw topného výkonu v tepelných čerpadlech a 772 kw v elektrokotelně. Dále 70 kw ve slunečních kolektorech a 50 kw v rekuperačním výměníku. Celkem 2 x větší výkon v tepelných čerpadlech + dvojnásobná rezerva v elektrokotelně. 6. PROVOZNÍ NÁKLADY Porovnání provozních nákladů vychází z naplnění předpokladů projektové dokumentace, že veškerá tepelná energie bude za normálních podmínek dodávána tepelnými čerpadly. Stav v roce 2006 Teplo el. Energie cena kwh kwh GJ Kč Budova Delfín celkem Spotřeba TČ , Budova Delfín Elektrokotelna , ZS Celkem , Stav po úpravě Budova Delfín celkem Spotřeba TČ , Budova Delfín Elektrokotelna 0 0 ZS Celkem Rozdíl provozních nákladů

19 7. INVESTIČNÍ NÁKLADY Investiční náklady úprava stávajícího stavu zemní vrty propojení, šachty zemní práce úprava primární části strojovny úprava sekundární části strojovny úprava MaR celkem Investiční náklady úspora provozních nákladů prostá návratnost Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 3,5 roků Pro srovnání uvádíme odhad investičních a provozních nákladů na výměnu stávajícího zdroje za plynovou kotelnu. Investiční náklady změna zdroje plynová kotelna 400 kw plynová přípojka komíny, odkouření celkem Kč Kč Kč Kč Provozní náklady kwh m³ Kč/ m³ Kč Plynová kotelna 400 kw Investice do plynové kotelny Kč, znamená znehodnocení investice do instalované technologie tepelných čerpadel, provozní náklady tohoto zdroje budou minimálně o 40% vyšší. Porovnání investičních a provozních nákladů plynová kotelna Kč TČ Kč rozdíl Kč Provozní náklady plynová kotelna TČ rozdíl prostá návratnost Kč Kč Kč 5,1 roků

20 Rozdíl investičních nákladů oproti plynové kotelně se při provozu tepelných čerpadel zaplatí již 5,1 roku. 8. ZÁVĚR DOPORUČENÝ POSTUP 1) Prověřit stávající stav tepelného hospodářství z pohledu jeho momentálního provozování a skutečného provedení stavby ve vazbě na projekt. 2) Ve spolupráci s projektantem ověřit projektovou dokumentaci z hlediska známých údajů o provozních parametrech. 3) Ověřit hydrogeologické podmínky stávajících vrtů, včetně vsakovacích. Na potvrzené množství vody připojit odpovídající výkon tepelných čerpadel. 4) Zprovoznit TČ odpadní vody. Nevyužitím odpadního tepla z vypouštěných vod se provozovatel připravuje o dodávku 1251 MWh (4 504 GJ ) tepla za cenu 174,6 Kč/GJ. 5) Upravit primární zdroje dle doporučeného schématu hydraulické propojení vazby elektro a MaR. 6) Zjistit skutečnou provozní bilanci primárních zdrojů, chybějící kapacitu zajistit vrty s vertikálními výměníky. 7) Provést úpravy topných systémů dle doporučeného schématu. 8) Zajistit zprovoznění celého systému v rámci MaR, kontrolovat dodržování provozních režimů. Všem navrhovaným krokům by mělo předcházet ověření vstupních údajů a předpokladů této studie ve spolupráci s provozovatelem a projektantem. Součástí této přípravy by mělo být i sledování vybraných provozních parametrů při maximálním využití stávajícího systému MaR. Instalované technologie jsou schopny po realizaci navrhovaných úprav plně pokrýt spotřebu tepelné energie pro CPA Delfín v Uherském Brodě. Provoz upravených systémů bude dlouhodobě efektivní a spolehlivý