economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE ŘÍJEN 2009 ČÍSLO 4 ZDARMA

Transkript

1 economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE ŘÍJEN 2009 ČÍSLO 4 ZDARMA Dostavba budovy FM VŠE / 26 Kos obydlená sopka v Egejském moři / 30 Rozhovor s Evou Zaoralovou / 37 Dětský koutek NF VŠE / 9 Ekofórum: Eduard Janota / 16 Nové taláry NF VŠE / 22 Představení kandidátů na rektora VŠE / 4 Liberalismus očima politiků / 18

2 2 Editorial Proč se lidé na sebe mračí? Na počátku věků byli lidé na sebe hodní. Jestliže potřebovali něco směnit, museli se na sebe usmívat, jinak by k transakci nedošlo. Později, když díky vynálezu peněz bylo možné rozeznat prodávajícího a kupujícího, se také oba na sebe museli usmívat. Prodávající, aby vůbec prodal, a kupující, aby nebyl ošizen (a kvůli slevě). Kde se tedy na světě vzali zamračení lidé? Bylo to od té doby, co začala podnikat skupina lidí, která se nebála (a stále nebojí) své protivníky například zavírat do vězení. Ta skupina lidí, to je stát. Jejich podnikání (říkejme jim třeba ti nahoře ) se vyznačuje velkou koncentrací zamračenosti. Jedině podnikání státu produkuje zamračené kupující, kteří musí stát ve frontách na nekvalitní zboží (a služby), protože kvůli zákonům není jiné k sehnání. Bohužel, zamračení jsou zde i prodávající, protože vědí, že i kdyby se smáli, jejich kapsa se o moc nenaplní. Jsou zamračení lidé i na svobodném trhu? Nejsou svobodný trh má totiž tu vlastnost, že dokáže eliminovat zamračené lidi (takzvaná samoeliminace zamračenosti). Když je někdo zamračený (ať prodávající, nebo kupující), dlouho tak nevydrží, protože se neuživí. Dojde mu, že když se bude na ostatní smát, bude bohatší. A kupující nemá důvod se mračit, protože usměvaví prodávající chtějí stůj co stůj vykouzlit úsměv na každém, neboť nakonec dostanou zaplaceno. Státní sektor má tedy dlouhodobou koncentraci zamračenosti, která nezmizí. Proč ale ten stát, kvůli němuž se lidé mračí, existuje? Protože existuje skupina lidí, kteří se chtěli smát ještě více. Chtěli se smát nikoli jen svým zákazníkům, které krátkozrace ošidili, chtěli se smát všem a na úkor všech. A jak dlouho se ti nahoře budou smát a ten zbytek mračit? Bude to do té doby, než ze svého zamračeného údolí nahlédnou do údolí sousedního, kde jsou lidé stále ještě usměvaví. Dnes ale už ani to nejusměvavější údolí není tak usměvavé, aby mohlo zamračené inspirovat, co mají udělat k prozáření vlastního úsměvu. Pokusili jsme se zjistit, co si myslí liberální politici, kteří si předsevzali zavést nějaké ty liberální reformy, když je většinou po prvním volebním období (někdy i dříve) opozice svrhne. Nechtějí svou liberální hlavou prorazit zeď? Liberální hlavy jsou ale dostatečně tvrdé na to, aby to zkusily. Rozhovor nám exkluzivně poskytli Mirek Topolánek, Mikuláš Dzurinda a Přemysl Sobotka. Více se dočtete v článku s rozhovory Liberalismus očima politiků. Liberální politik musí být z podstaty věci lepší než politik, který je intervencionalistou. Ať je liberální politik jakkoli zkažený, hanebný a zkorumpovaný, má nad sebou ideologickou aureolu, která ho omezuje ve vykonávání alespoň některého ze základních chtíčů politiků ovlivňovat, rozkazovat, snažit se pomáhat tam, kde se mu to vrátí. I liberální politik chce úctu, bohatství, vliv, ale je tu určitá šance, že bude respektovat i přirozené právo lidí na svobodnou volbu, na vlastní výdělek. VŠE navštívil v rámci Ekofóra ministr financí Eduard Janota. Rekordní účast ukázala, že se studenti o dluh státu zajímají. Asi chápou, že to je jejich dluh. A že tuto politickou hypotéku, za kterou se nevědomky zaručili asi všichni čtenáři těchto řádků, jednou budou muset zaplatit. Nezávidím nám. Zajímavý je také rozhovor Pavlíny Máčalové s Tomášem Holubem z ČNB o krizi a naší měně. Pozoruhodné je, že názory pánů Janoty i Holuba vykazují jednu podobnost. Oba mluví překvapivě otevřeně a bez populistických příkras, ale z jejich vyjádření je cítit přesvědčení, že vyrovnaný rozpočet je správný, že příjmy by se měly rovnat výdajům. Vyjdeme-li z toho, že stát neumí hospodařit (údajně) jinak než špatně, bylo by lepší snižovat příjmy a výdaje bez ohledu na to, jestli jedno nebo druhé bude větší či menší. Ve víře v to, že rozpočet musí být vyrovnaný, se často také ta druhá položka (většinou příjmy) k té první dorovnává. Jde o názor praktiků, vlastně elitních státních úředníků, jejichž hlavním posláním je hospodařit tak, aby se náklady rovnaly výnosům, jakákoli odchylka by mohla vzbuzovat pochybnosti. Na to, aby se alespoň jedna státní špatnost (příjmy nebo výdaje státního rozpočtu) radikálně snížila, si musíme počkat asi až na příchod odvážného liberála. Bude-li například takový Paul Krugman stále agitovat ve prospěch lidské plánovací neomylnosti, pravděpodobně se ještě dlouho nedočkáme. Vysokou školu ekonomickou opět čeká významný mezník, kterým jsou další rektorské volby. Právě volby mají velký vliv na chod školy a také na určení směru, kterým se škola bude ubírat. Volby se uskuteční a akademický senát VŠE při nich zvolí rektora, který školu povede ve funkčním období 2010 až V Economixu můžete porovnat volební programy obou kandidátů. Brad Pitt si ve filmu Hanebný pancharti zahrál krvelačného Američana. Tento Američan je ale natolik přímočarý, s přirozeným smyslem pro to, co se musí udělat a co by se dělat nemělo, že by mu možná mnohý divák svěřil vlastní život. Navíc jednoho z židovských vojáků hrál i někdejší představitel psovoda seriálového komisaře Rexe. Je to první Tarantinův film, který je nám (Evropanům) bližší, neboť prostředí nacisty okupované Francie známe z filmů a něco podobného naši předci zažili i v protektorátu. Německé uniformy jsou neobyčejně slušivé, snad proto se filmaři k problematice této války stále vracejí (například Steven Spielberg točí filmy o této válce s až vojenskou pravidelností). Také o Tarantinově filmu se v magazínu, kromě mnohého jiného, dočtete. Vladimír Štípek, šéfredaktor obsah Stavební úpravy a bezpečnost areálu VŠE na Žižkově / 3 Aktuality / 8 Mimosemestrální kurzy / 8 Dětský koutek NF VŠE / 9 Jak se osvědčil BiblioBox? / 9 Konference Vliv globální krize na řízení výkonnosti / mezinárodní vědecká konference Facility Management / 10 Nemocnice v Italské rozšiřuje své služby / 11 Nový obor Hospodářské a politické dějiny / 12 NF a FPH otevřely předmět vyučovaný špičkovými manažery / 13 Laboratoř experimentální ekonomie / 13 Studium v zahraničí / 14 Seznamte se: Buddy System / 15 Ekofórum s Eduardem Janotou / 16 Liberalismus očima politiků / 18 Jak se léčí nemoc? / 21 Nové akademické taláry NF VŠE / 22 Univerzita nebo ne? / 22 Sloupek Tomáše Vorla jr. / 23 Tomáš Holub z ČNB o krizi a měně / 24 Mladý a úspěšný Karel Zajíček / 25 Dostavba budovy FM v Jindřichově Hradci / 26 Rozhovor s Mgr. Eliškou Novotnou z FM VŠE / 26 Fotografická soutěž na FM VŠE / 27 Při studiu na VŠE není vozík překážkou / 28 SHS informuje / 28 Soutěž o nové logo SHS / 28 Cestopis: Kos / 30 Na baru s Tomášem Polákem z MIG 21 / 32 Na Dobronice šestky nejezdí žádné švestky / 34 Na VŠE jsou tygři! A tygřice! / 35 MFF Karlovy Vary / 36 Rozhovor s Evou Zaoralovou / 37 Filmový valčík pro VŠE / 38 Výstava Přemysla Pospíšila v atriu RB / 38 Recenze knihy Vzhůru ke dnu / 39 Recenze filmu Hanebný pancharti / 39 economix Šéfredaktor: Vladimír Štípek Zástupce šéfredaktora: Pavlína Máčalová Redaktoři: Michal Kľučár, Lucie Kubečková, Hana Kubovcová, Jana Lysáková, Dana Odvodyová, Anna Stejkozová, Pavlína Škromachová, Jaromír Valeš, Lenka Vebrová, Zuzana Žiačiková a další... Fotografie: Andrea Chovanová, Petr Kolařík, Janusz Konieczny, Vojtěch Polák, Tereza Syrová, Jaroslav Šícha. Editor: Jan Jaroš Design a sazba: Pavel Vodička Tisk: Omikron spol. s r. o. Economixu: redakce@economix.cz Vydal: Evidenční číslo: MK ČR E 17789

3 Stavební úpravy a bezpečnost v areálu VŠE na Žižkově zpravodajství 3 V průběhu letních prázdnin škola připravila některé stavební investiční akce, které budou mít na její provoz významný vliv. Některé stavební úpravy se týkají zvýšení bezpečnosti (protipožární stavby, úpravy únikových cest), jiné mají zvýšit komfort pro uživatele. Ve vestibulu Nové budovy (NB) je budováno informační centrum, které by mělo být v listopadu již v provozu a bude poskytovat služby studentům, zaměstnancům i návštěvníkům. Rekonstrukcí prošel i interiér restaurace U Nata, která se nachází hned vedle budoucího informačního centra. V průběhu prázdnin došlo k výměně zbylých původních oken NB ze 70. let. Nové okenní rámy jsou rovněž vyrobeny z hliníku, ale samozřejmě splňují moderní standardy. V SB byla také instalována tlačítka, která jsou přímo napojena na zařízení elektrické požární signalizace a vyvolávají evakuační poplach, takto jsou vybaveny již všechny budovy areálu. Pokud někdo zamáčkne tlačítko, spustí se automaticky poplach, je automaticky vyhlášena evakuace a automaticky se spouští všechna návazná zařízení na zařízení elektrické požární signalizace. Tento poplach se nedá zastavit, uvádí Božena Nevyjelová, technička požární ochrany VŠE. K zamáčknutí tlačítka je nutné překonat skleněnou destičku. Rozbití skla není náročné, ale značně eliminuje nebezpečí náhodného zamáčknutí a částečně odrazuje i od zneužití a vyhlášení planého poplachu. Další úpravy se týkají snahy o zvýšení bezpečnosti v areálu školy. V prvním patře Staré budovy (SB) byla instalována požární roleta, která slouží k rozdělení odpočinkové zóny a únikové cesty (podle vyhlášky 23/2008 Sb.). Ve vestibulu NB bylo upraveno umístění občerstvovacích automatů kvůli zachování průřezu únikové cesty, jak uvádí informační vedení školy. SB byla vybavena nutným požárním rozhlasem, který je napojen na systém zařízení elektrické požární signalizace. Nyní je tedy celý areál VŠE na Žižkově vybaven požárním rozhlasem a je zajištěna automatická aktivace spuštění evakuačního rozhlasu při signalizaci požáru. V případě výjimečné události se z rozhlasu začne ozývat: Pozor! Je vyhlášena evakuace. Žádáme všechny, aby z bezpečnostních důvodů okamžitě opustili areál školy a řídili se pokyny evakuační skupiny. Je-li poplach vyhlášen a evakuace začne, lidé neznalí únikových cest se mohou řídit zelenými únikovými značkami s bílým panáčkem a s označením směru úniku. Tyto značky jsou vylepeny na chodbách po celé VŠE, požární technici jejich stav pravidelně kontrolují. Vyhlášení cvičné evakuace je v kompetenci vedení školy, jde však o velmi náročné rozhodnutí, protože cvičná evakuace může narušit některé zkoušky či testy a je jen velice těžké najít termín, kdy by se nic obdobně důležitého nekonalo a ve škole by byl dostatečný počet studentů. Současná legislativa provádění cvičných evakuací nenařizuje. Nová moderní protipožární opatření již definitivně nahradila například původní médium přenosu signálu nebezpečí kolejnici, do které se v případě ohrožení zdraví či životů tlouklo, aby zvuk varoval lidi nacházející se v budově. Takto vyhlášený poplach však dnes již neuslyšíte a ve Staré budově už nenajdete ani onu kolejnici. Autoři: Lucie Kozáková, Zuzana Žiačiková, Vladimír Štípek

4 4 volba rektora Kandidáti na rektora představili své programy V pátek 2. října 2009 ve představili ve Vencovského aule VŠE své volební programy kandidáti na post rektora pro období prof. Richard Hindls a doc. Jiří Schwarz. Oba ke své prezentaci přistoupili jinak, což vyplývalo z toho, že prof. Hindls má téměř za sebou již jedno volební období ve funkci rektora. Na úvod předseda volební komise, člen Akademického senátu VŠE a moderátor prezentace doc. Zbyněk Švarc stručně představil oba kandidáty a vysvětlil přítomným její pravidla. Poté si kandidáti vylosovali pořadí, ve kterém prezentovali svůj program, na což měli každý 15 minut. Jako první předstoupil před publikum prof. Richard Hindls, který se prezentoval lepším ústním projevem než jeho protikandidát. Zcela určitě, v krasobruslařské terminologii, sklidil více bodů za umělecký dojem. Ten mu ale poněkud narušila jeho powerpointová prezentace, která vypadala, jako by byla šita horkou jehlou. Její vizuální stránka byla ve srovnání s jeho prezentací z roku 2005 dost slabá. Bohužel za uměleckým dojmem zaostával i obsah jeho prezentace. Hovořil dost obecně, spíše o věcech, které bude muset udělat jakýkoli rektor, protože vyplývají z již schválených nebo připravovaných změn v legislativě. Naprosto však chyběla vize do budoucna, nějaký nápad, nová iniciativa. Logicky, na rozdíl od svého protikandidáta, prof. Hindls prezentaci zahájil výčtem úspěchů, kterých dosud VŠE dosáhla za jeho funkčního období. Za to poděkoval vedení školy, ale také vedení fakult a senátům. Z jeho slov vyplynulo, že tyto úspěchy považuje i za své a tak trochu si je tím přivlastnil. Pokud předpokládáme, že ve svém programu měl prof. Hindls tyto úspěchy seřazeny podle toho, jaký význam jim přisuzuje, hned první, tedy nejvýznamnější počin během jeho funkčního období byl z jeho pohledu poněkud paradoxní. Zcela zásadní úlohu v něm totiž sehráli spolupracovníci právě jeho protikandidáta doc. Schwarze. Jde o získání certifikátů ECTS Label a DS Label od Evropské unie, které VŠE dostala jako první univerzita v ČR, což byl výsledek dlouhodobého úsilí Ing. Miroslava Svobody a doc. Daniela Šťastného z Národohospodářské fakulty. Mimochodem, získání ECTS Labelu pro VŠE měl ve svém volebním programu již v roce 2005 děkan Schwarz. Avšak poté, co v minulých rektorských volbách těsně neuspěl, snažil se certifikát získat pro svou fakultu (NF VŠE). Jelikož škola může tyto certifikáty získat jen jako celek, nikoli jen jedna fakulta, byl projekt přepsán a ve spolupráci s Ing. Blankou Habrmanovou z FPH VŠE a nedávno zesnulým prorektorem pro pedagogiku doc. Felixem Koschinem se tyto certifikáty podařilo získat pro celou VŠE. Prof. Hindls pak jel v červnu do Bruselu toto významné ocenění pro VŠE jako rektor osobně převzít. Jako druhý nejvýznamnější úspěch prof. Hindls prezentoval získání podle jeho názoru prestižního ocenění 1st Business School in Eastern European Zone. O prestižnosti tohoto ocenění jsme psali v Economixu č. 1/2009 na straně 18. Toto ocenění uděluje v rámci projektu Eduniversal soukromá francouzská konzultantská společnost SMBG podnikající v oboru osobnostního rozvoje. Metoda výběru posuzovaných škol, posuzovaná kritéria a možnost ovlivnění výsledku prestižnost takového ocenění značně zpochybňují. V podstatě jde o jistou formu účelové reklamy dané společnosti. VŠE se v tomto žebříčku umístila na 27. místě těsně za Cambridgeskou univerzitou a daleko před Chicagskou univerzitou. To asi hovoří za vše... V každém případě prof. Hindls avizoval, že VŠE toto ocenění letos dostala znovu. Na třetím místě ve výčtu úspěchů VŠE uvedl trojnásobné zvýšení počtu studentů vyslaných do zahraničí za poslední čtyři roky. Fakticky to však znamená, že v příštím akademickém roce 2010/11 by mělo do zahraničí vycestovat asi 650 studentů (2005/06 = 216, 2006/07 = 227, 2007/08 = 257, 2008/09 = 325, 2009/10 = 460 studentů). Zda je to úspěch, když na VŠE studuje téměř studentů, nechť posoudí každý sám. Dalším významným počinem je podle prof. Hindlse vytvoření Střediska handicapovaných studentů (SHS). To je nepochybně záslužné a SHS skutečně handicapovaným studentům v mnohém pomáhá. Od založení SHS v roce 2007 bylo do techniky pro handicapované investováno 1,5 milionu Kč. Hindls k tomu

5 volba rektora 5 uvedl: V současné době máme 17 handicapovaných studentů a stará se o ně profesionální tým na základě profesionální metodiky a profesionálních pomůcek. Ředitelem SHS je Martin Ctibor, který se bohužel podle několika handicapovaných studentů věnuje spíše své realitní činnosti než chodu střediska a nemá žádnou znalost o problematice handicapovaných. Ve skutečnosti tak SHS fakticky vede zrakově handicapovaný student Václav Eliáš, který byl také na fotografii v prezentaci pana rektora. Značně nevyhovující je rovněž to, že SHS sídlí v jedné místnosti, která slouží současně jako kancelář i jako studovna. O přístupu vedení k SHS svědčí i to, že prorektor, který měl SHS na starosti, se od jeho založení v roce 2007 nepřišel do prostor SHS ani jednou podívat. Pokud se někdo z handicapovaných studentů snažil komunikovat přímo s vedením školy včetně pana rektora, byl odkázán právě na ředitele Ctibora. Prof. Hindls dále VŠE prezentoval jako centrum společenského života a uvedl několik akcí, které se již pravidelně odehrávají v prostorách VŠE. Dále uvedl významné investiční akce, mezi něž patří výstavba sportovní haly na Třebešíně, revitalizace kolejí, rekonstrukce prostor VŠE na Žižkově a dostavba areálu FM VŠE v Jindřichově Hradci. Později ve své prezentaci uvedl, že je připravována rekonstrukce Nové budovy a její nástavba, rekonstrukce Staré budovy a že VŠE získala akceptační protokol pro rekonstrukci koleje III.G na Jarově za asi 65 milionů Kč. Proinvestovat desítky milionů korun nepochybně přináší radost všem zúčastněným. Poněkud zvláštní nezbytnou investicí jsou například sprchové kouty s masážními tryskami na kolejích. Možná by neškodilo udělat nezávislý audit těchto investic. Prof. Hindls rovněž zmínil založení Rozvojového a poradenského centra (RPC), které podle něj slouží jako psychologická a kariérní opora studentům, je významným partnerem pro firmy (pozn. red.: Šance) a je pořadatelem Dne s VŠE. Dalším uvedeným úspěchem je implementace nových informačních systémů školy, které jsou údajně již plně implementovány. Jedním z těchto informačních systémů je i studijní informační systém (ISIS). Buďme samozřejmě šťastni, že tento systém máme. Každý si je však vědom (studenti, vyučující a zejména studijní referentky), s jakými porodními bolestmi, které stále ještě neutichly, se potýká. Ve svém volebním programu má prof. Hindls uvedeno ještě mnoho dalších počinů, avšak ve své prezentaci je nezmínil. Za takový počin (úspěch) považuje například zdvojnásobení částky určené na Grant rektora a České spořitelny pro studentské organizace. Podle studentské tajemnice Saviny Finardi bylo studentským organizacím rozděleno 400 tisíc Kč. Nechme stranou to, která ze zhruba třiceti studentských organizací působících na VŠE si na tyto peníze může sáhnout a jak je dělán předvýběr kandidátů pro přidělení grantu. Asi jen málokdo považuje tuto částku za úspěch vzhledem k potenciálu VŠE. A to je zde ještě zvláštně štědrý přístup vedení školy k podnikající studentské organizaci Buddy System. Úspěchy typu pokrytí VŠE bezdrátovou sítí, zhotovení nového webu VŠE, webhosting a hardwarová a softwarová podpora pro útvary školy by spíše měly být považovány za samozřejmost. Prof. Hindls dále prohlásil: V současné době je VŠE velmi konsolidovaná, je bez jakýchkoli problémů, které by vycházely navenek ze školy, není zmítána žádnými obrovskými spory a má velmi konsolidovaný rozpočet. Je otázka, zda tento stav se nějak liší od stavu, kdy rektor Hindls před čtyřmi lety od své předchůdkyně VŠE převzal. Poté prof. Hindls přešel ke svému strategickému plánu pro příští období. Upozornil zejména na to, že se blíží období velkých změn ve vysokém školství, zejména těch legislativních. Za svou prioritu považuje na tuto situaci vysokou školu připravit a uvedl tyto základní body: reforma terciárního vzdělávání, případná klasifikace univerzit, změny financování vědy (výměna studentů, dotace na výzkum a vývoj, IGA, kvalifikace pedagogů, projekty jako zdroj financí); měnící se populační struktura zájemců o studium (koncepce přijímacího řízení, koncept nabídky forem studia); růst internacionalizace univerzitního prostoru (výměna/hostování učitelů, výjezd studentů do zahraničí, akreditované magisterské programy v angličtině, programy joint/double degree, internacionalizace výzkumu, ECTS Label); trvalé zkvalitňování akademického prostředí a infrastruktury školy (rekonstrukce NB, SB a kolejí, dobudování SHS) systematická práce s absolventy školy (kariérní mapa, projekt Reflex, projekční agenda), bohatost akademického života na VŠE (mezinárodní uznání VŠE, odborné a společenské akce). Jelikož se dostal prezentací svých úspěchů poněkud do časové tísně dané patnáctiminutovým limitem, náplň výše uvedených bodů stručně a rychle proběhl. Zajímavé bylo, že připustil, po analýze, i snížení počtu přijímaných studentů na VŠE podle dopadu tohoto kroku na rozpočet školy. V této souvislosti by bylo dobré připomenout, že na jeho mateřské fakultě (FIS VŠE) se letos údajně přijalo nad rámec dohodnutých čísel asi 300 studentů, za které VŠE nedostane od MŠMT ani korunu, což podle vyjádření kvestora Libora Svobody značně zatěžuje rozpočet VŠE a do budoucna by to mohlo VŠE způsobit velké problémy. Tímto prof. Hindls zakončil svou prezentaci a poděkoval publiku za pozornost. Poté moderátor představení kandidátů doc. Švarc uvedl druhého kandidáta doc. Jiřího Schwarze. Jeho vystoupení bylo na začátku poznamenáno technickými problémy s mikrofonem, kvůli kterým musel svou prezentaci dvakrát přerušit. Nakonec mu byl mikrofon vyměněn, a tak se mohl po několika minutách ujmout své prezentace. Předchozí technické problémy ho zřejmě trochu znervózněly, protože úvod jeho přednášky tím byl trochu poznamenaný, čímž ve srovnání s prof. Hindlsem nemohl dostat tolik bodů za umělecký dojem. Tento nedostatek však vykompenzoval obsahovou stránkou prezentace. Svou powerpointovou prezentaci pojal velmi jednoduše a omezil se na

6 6 volba rektora sedm základních bodů svého programu doplněných vtipnými momentkami z filmů zlatého fondu české kinematografie (Marečku, podejte mi pero, Byli jednou dva písaři, Valentin Dobrotivý a další). Svůj program rozdělil do sedmi bodů, k nimž uvedl následující: 1. Poctivá a inovativní výuka jádro naší práce Stručně popsal vývoj nabídky předmětů na VŠE po roce Tento vývoj považuje za nezbytný, ale má své meze, jež se projevily v podivné konkurenci, která je dána systémem financování, kdy si fakulty vzájemně konkurují o předem zajištěné financování své výuky, čímž dochází k navyšování především přímé výuky a uzavírání fakult, protože to je pro ně nezbytné. Podle jeho názoru do tohoto procesu nelze zasahovat direktivně, ale pouze na základě konsensu dohody podložené změnou financování. Je si však vědom, že přechod od výkonového systému ke kapitační platbě principy tohoto problému neřeší. Podle doc. Schwarze je potřeba se zaměřit na zbytečné duplicity ve výuce, zbytečné nahrazování kurzů jinými, což studentům nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Za nezbytné považuje zlepšení podpory pedagogické činnosti. Rovněž se vyjádřil k ISIS, kde má VŠE mnoho rezerv. Oceňuje, že je systém integrovaný, ale měl by být i přátelský jak ke studentům, tak i k učitelům, a také je záhodno, aby byl rychlejší a reagoval na změny. 2. Kvalitní věda výkladní skříň univerzity Největší problém VŠE doc. Schwarz spatřuje v kvalitě vědecké činnosti. Problém se podle jeho názoru může ještě zvětšit, pokud u nás dojde ke změně vysokého školství a k očekávanému rozdělení vysokých škol na vědecké a pedagogické. Jelikož se podle něj VŠE nedaří vychovávat dostatek kvalitních vědců, vidí šanci v importu renomovaných vědců, k čemuž chce založit institut pod názvem International Center for Economic Research řízený renomovaným zahraničním profesorem. Institut by byl financován z vnějších zdrojů a byl by atrakcí pro zahraniční vědce, kteří by měli na VŠE povinnost nejen učit, ale především vtáhnout do vědy doktorandy, mladé vědce VŠE. Jejich povinností během pobytu u nás (13 nebo 32 týdnů) by bylo napsat minimálně jeden vědecký článek, který by byl publikován v zahraničním impaktovaném časopise. V diskusi, která následovala po skončení prezentací obou kandidátů, doc. Schwarz uvedl, že ředitele výše uvedeného institutu představí senátorům osobně v den volby rektora ( ). 3. Specializace podle toho, co mi jde lépe Podle doc. Schwarze vyučující oceňují, že mají možnost na svém pracovišti dělat to, co jim jde. Domnívá se, že dělba práce se prohlubuje také na univerzitní půdě. VŠE má pedagogy, kteří výborně učí, a pro studenty je, jak uvedl, velkou slastí poslouchat je a účastnit se jejich přednášek. Někteří z těchto vyučujících však mají velké problémy s vědeckou činností. Naproti tomu jsou na VŠE jiní vyučující, kteří skvěle píší a uplatňují své články v impaktovaných časopisech, ale nejsou schopni tak dobře oslovit studenty. To jsou podle něj charakteristické rysy člověka, které nelze tak jednoduše překonat. Podle doc. Schwarze by byla chyba tlačit na glajchšaltování vědecké práce. Proto si myslí, že proces a podmínky pro zvyšování kvalifikace na VŠE jsou zcela nekompatibilní s touto potřebou, kdy se každý specializuje podle toho, co mu jde. Pokud by se tedy stal rektorem, zasadil by se o to, aby v diskusi byly znovu vyjasněny podmínky pro habilitační a profesorské řízení, aby se nesnížila úroveň těchto podmínek, nýbrž aby se zvýšila substituovatelnost. To by znamenalo, že titul docent, ačkoli jde o vědecko-pedagogický titul, by byl přístupný i pro výborné pedagogy, kteří z různých důvodů nemohou publikovat v impaktovaných časopisech, třeba i z důvodu, že jejich disciplína vůbec impaktovaný časopis v ČR nemá. Tím by se nastolila určitá spravedlnost mezi obory a byla by to reflexe současného stavu. 4. Dobré účty dělají dobré přátele Za základ dobré spolupráce mezi pracovišti VŠE doc. Schwarz považuje pevná a jasná pravidla a také transparentnost. Za zcela nezbytné považuje zavedení procesu řízení kvality na VŠE, zejména pak na celoškolských pracovištích se zaměřením na rektorát. To znamená provést podrobný audit vykonávaných činností, zda jsou skutečně potřebné a zda finanční toky s těmito činnostmi související jsou adekvátní. Doc. Schwarz je přesvědčen, že tato činnost by mohla být zabezpečena z vnitřních lidských zdrojů, tedy fakultou, která toto vyučuje. Předpokládá totiž, že vyučující, kteří to učí, jistě umějí toto řízení a audit i dělat. Tento proces by tak byl velmi levný a úspory, které by se tak získaly, by zůstaly fakultám. Předpokládá, že o tyto úspory by se snížila částka, kterou si sráží rektorát při grantech a jiných činnostech, jež nejsou součástí hlavní činnosti. Rovněž by se snažil prosadit pravidla pro tvorbu rozvrhů a přidělování učeben fakultám, což považuje také za významný faktor pro zvýšení kvality pedagogické činnosti, protože dlouhodobé poskytnutí konkrétních učeben fakultám také znamená jejich lepší vybavení ze strany fakult a snížení nejistot při tvorbě rozvrhu. 5. VŠE naše pracovní priorita Doc. Schwarz považuje za důležité, aby studenti i vyučující považovali VŠE za svou prioritu, k čemuž je potřeba jim vytvářet podmínky. Snižováním nákladů na celoškolských pracovištích by finanční zdroje byly převedeny do mzdových fondů fakult. Rovněž považuje za nezbytné lépe a efektivněji využívat školní majetek a finanční výnosy z majetku věnovat na posílení hlavní činnosti VŠE, tedy na pedagogickou činnost. Mnoho pravomocí a servisních činností lze rovněž delegovat na úroveň fakult, například při organizovaní konferencí, kongresů a seminářů. Rovněž považuje za nezbytné zpříjemnění prostředí pro studenty a mladé pedagogy, a to provozováním dětského koutku a rozšířením přístupnosti areálu školy.

7 volba rektora 7 6. Jsme tu pro studenty Doc. Schwarz uvedl, že se musíme snažit co nejlépe připravit studenty pro život. Za nezbytnou součást této přípravy považuje zahraniční zkušenost. Téměř každý student, což zní v současné době nerealisticky, by měl alespoň jeden semestr studia strávit v zahraničí. Učinil by údajně vše pro to, aby se tak stalo. Nárůst by měl být geometrickou řadou nárůst aritmetickou řadou je pro VŠE podle něj velmi pomalý. Zmínil se také o podpoře studentských aktivit. Podle něj by se tak mělo dít za naprosto jasných a transparentních pravidel, což podle něj v současnosti není. K vysoké škole podle doc. Schwarze patří to, že je živá, že je polepená akcemi, které se na škole konají. Podle něj by mělo být zrušeno omezení pro propagaci těchto akcí. Za prioritu považuje také Středisko handicapovaných studentů, přičemž již jednal v Poslanecké sněmovně, aby ze státního rozpočtu byla dána částka tři miliony Kč na zařízení a podporu činnosti SHS. 7. Rektorát servisní orgán fakult především ve vztahu k externímu prostředí Pokud jde o rektorát, považuje za zásadní změnit systém jeho práce. Jde o instituci, která má především reprezentovat VŠE směrem ven a uvnitř má pouze vytvářet prostředí, ve kterém by se fakulty rozvíjely. Změnil by pravidla kolegium rektora by se skládalo z děkanů, prorektorů a případně zvaných hostů a nikdy by se nehlasovalo o záležitostech, které patří do kompetencí jednotlivých fakult, stejně jako o pravidlech rozpočtu. Tam musí podle něj vždy docházet ke konsensu, což je velmi náročné, ale je potřeba tyto věci vydiskutovat až do konce nelze přehlasovat děkana, tak jak se například stalo při habilitačních a profesorských řízeních. Pokud jde o schůze vedení, účastnili by se jich rektor, prorektoři a vedoucí jednotlivých útvarů. Tyto schůze by byly automaticky přístupné děkanům, kteří by tam chodili, pokud by to považovali za nutné. Nikdo by je však nenutil. Tím doc. Jiří Schwarz ukončil svou prezentaci a moderátor představení kandidátů doc. Švarc vysvětlil pravidla následné diskuse. Otázky účastníků prezentace směřovaly k pohledu kandidátů na význam a smysl Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, k osvětlení kritérií pro habilitační a profesorské řízení, v čem by se navazovalo na probíhající změny a co by bylo zcela novou iniciativou kandidátů, co škola udělala pro to, aby nebyla tak dlouhá (patnáctiměsíční) lhůta pro uveřejnění článku v impaktovaném časopise, který sama obhospodařuje, jak chtějí konkrétně podporovat mezifakultní spolupráci na VŠE, zda již proběhl audit pracovišť rektorátu, jaké konkrétní kroky provedou k tomu, aby v mnohem větší míře než doposud byli lidé u nás schopni publikovat v zahraničních časopisech, ke stravování v meze a další. Padla také otázka redaktora Studentského listu na doc. Schwarze, který ve svém programu slibuje zlepšení přístupnosti areálu VŠE ze stanic MHD. Touto otázkou byl děkan Schwarz evidentně potěšen, protože pro případ, že by tato otázka padla, měl připravenu další prezentaci, v níž představil již hotový projekt Českých drah, který počítá s průchodem pro cestující, ale i veřejnost z hlavního nádraží do ulice Italská, kde studenti mohou bezpečně jít do školy, aniž by museli přebíhat koleje a být ohroženi na svém zdraví. Toto řešení je již velmi blízko realizaci a doc. Schwarz o tom vedl jednání se starostkou Prahy 2 Janou Černochovou. Projekt nebude VŠE stát ani korunu, je však potřeba vytvořit tlak veřejnosti. Rovněž, podle svých slov, dávno jednal se starostkou Prahy 3 Milenou Kozumplíkovou o zpřístupnění Rajské zahrady v kopci nad školou z areálu VŠE a tak by studenti měli daleko lépe přístupnou tuto odpočinkovou zónu. Oba kandidáti prezentovali své programy v pondělí 5. října 2009 od rovněž publiku na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. Zvukový záznam pražské prezentace spolu s powerpointovými prezentacemi obou kandidátů si můžete pustit na adrese multimedia.vse.cz v sekci 8 Ostatní. Je to jediný zde zařazený odkaz (multimedia.vse.cz/ media/viewer/?peid=2afbcc9e- 3b464accb cc6d4). Rektora zvolí naši zástupci v Akademickém senátu VŠE v pondělí 12. října O výsledku volby a dalších souvislostech vás budeme informovat v příštím čísle Economixu. Autor: Martin Steiner

8 8 aktuality UDĚLENÍ ČESTNÝCH DOKTORÁTŮ Ve čtvrtek udělí představitelé VŠE čestné doktoráty Arthuru P. Dempsterovi z Harvardovy univerzity a Glennu Shaferovi z Rutgersovy univerzity. Slavnostní předání proběhne v ve Vencovského aule. Obory vědeckého bádání a akademické profily obou ekonomů si můžete přečíst na cz/zpravodaj.php?id=325. CYKLUS PŘEDNÁŠEK PORTÁLOVÉ TECHNOLOGIE V PRAXI Tématem cyklu přednášek pořádaných katedrou informačního a znalostního inženýrství FIS VŠE a firmou Seznam.cz jsou Portálové technologie v praxi. Jde již o pátý ročník. Přednášky se konají už od , a to každé úterý od do v RB 336. Na měsíc říjen připadají tyto přednášky: téma Přístupnost v praxi Lukáš Marvan; téma Fulltext I. Petr Nevrlý; téma Produkt a jeho reálný přínos, příklady Martin Picek; téma SCRUM aneb Jak řídit projekty Tomáš Pergler. Přednášky se konají až do Celý přehled najdete na zprava/ ECONTECH SPOLUPRÁCE STUDENTŮ S FIRMAMI HP, ČSOB A ČKD GROUP Rozvojové a poradenské centrum (RPC) nabízí možnost zapojit se do soutěže EconTech. Jde o týmovou práci studentů VŠE a ČVUT při řešení úkolů zadaných spolupracujícími firmami. Studenti tak získají praxi, případně mohou vyhrát různé ceny. Více na DELOITTE TAX ACADEMY Společnost Deloitte, partner FFÚ VŠE, připravila pro studenty posledních ročníků, kteří ovládají anglický jazyk a zajímají se o daňové poradenství, pravidelný vzdělávací kurz Deloitte Tax Academy. Proběhne pět lekcí na daňová témata, například DPH, převodní ceny, mezinárodní zdanění právnických a fyzických osob a další. Uzávěrka přihlášek je Více na absolventi/tax-academy. KONFERENCE: SEDMÉ ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM V pondělí se na Masarykově koleji v Praze 6 uskuteční sedmý ročník konference České dny pro evropský výzkum (CZEDER). Téma zní následovně: Směrem k efektivní politice výzkumu a vývoje pro Evropu. Konference se bude v letošním roce věnovat například tematickým blokům hodnotícím přínos českého předsednictví v Radě EU k evropské politice výzkumu a vývoje a dále 7. a 8. rámcovému programu EU. Podrobné informace a program konference najdete na _program.pdf. KONCERT ONDŘEJE HAVELKY A JEHO MELODY MAKERS Koncert s podtitulem: Zbrusu nový koncert Příběh jazzu spolu s přednáškou se bude konat ve středu 14. října 2009 od ve Vencovského aule. Vstupné: 150 Kč (je však již vyprodáno). Bližší informace na havelkanavse.kvalitne.cz. VŠ LIGA INFORMAČNÍ SCHŮZKA Informační schůzka Vysokoškolské amatérské ligy (squash, badminton, volejbal) bude ve čtvrtek od v posluchárně A v Nové budově. Dozvíte se podstatné informace od historie a fungování přes výhody pro členy až po turnaje a registrace. Více na www. vsliga.cz. POKRAČUJÍCÍ WORKSHOP K PŘÍPADOVÝM STUDIÍM PRO PEDAGOGY VŠE Tento workshop v angličtině pořádá Rozvojové a poradenské centrum (RPC) dne od 9 do 12 hodin v místnosti RB 358. Účast na workshopu předpokládá mít rámcovou představu či osnovu případové studie, aby bylo možné tuto představu v průběhu workshopu rozvíjet. Pozvání platí pro absolventy kurzu i pro ostatní zájemce z řad akademických pracovníků školy. Podrobné informace na MIMOSEMESTRÁLNÍ KURZY 2OP448 INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE PRO MANAŽERY Tento kurz je určen studentům navazujícího magisterského studia. Pořádá ho katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací FMV VŠE. Termínem výuky je 7. až 9. říjen Bližší informace na stránkách katedry fmv.vse.cz/pc.aspx?ident=243. 2SE418 NATO AND EU AFTER ENLARGEMENT (ANGLICKY) Kurz, který bude probíhat ve dnech , připravilo společně Centrum evropských studií, Konrad-Adenauer-Stiftung a katedra světové ekonomiky FMV VŠE. Přednášejícím je Dustin Dehéz, lektor Institute for Foreign and Security Policy, Düsseldorf a Otto-Suhr-Institute of the Freie Universität, Berlin. Bližší informace na 2OP447 RETAIL MARKETING Kurz je určen studentům navazujícího magisterského studia. Vyučujícím je prof. Tim Bendig a proběhne října Bližší informace na stránkách katedry obchodního podnikání a komerčních komunikací FMV VŠE (fmv.vse.cz/ pc.aspx?ident=242). 5EN343 ORGANIZACE TRHŮ A ODVĚTVÍ POHLEDEM MANAŽERŮ Speciální předmět NF VŠE a FPH VŠE přinese teoretické poznatky o fungování trhů a odvětví prostřednictvím postřehů vrcholových manažerů a předsedů představenstva významných podniků. Přednášky budou probíhat každou středu vždy od v Likešově aule. Více informací najdete v článku na straně 13. 3PS622 SOCIOLOGIE (ANGLICKY) Sociologii v anglickém jazyce máte možnost studovat díky kurzu plánovanému na října 2009 v RB 435. Vyučovat bude hostující profesor Hoimanti Dasgupta z Univerzity v Kalyani v Indii. Bližší informace najdete na stránkách katedry psychologie a sociologie řízení FPH VŠE (kpsr.vse.cz). DISKUSNÍ SEMINÁŘ S PROF. DEIRDRE MCCLOSKEYOVOU Katedra institucionální ekonomie NF VŠE pořádá diskusní seminář Statistical Significance is Worse Than Useless, který bude vyučovat prof. Deirdre McCloskeyová, autorka knihy The Cult of Statistical Significance: How the Standard Error Costs Us Jobs, Justice, and Lives. Seminář proběhne ve středu v v místnosti RB 212. Více na kie.vse.cz. Autor: Lucie Cepáková

9 zpravodajství 9 Dětský koutek Národohospodářské fakulty Na začátek nového semestru připravila Národohospodářská fakulta VŠE novinku v přízemí Nové budovy v místnosti č. 26 otevřela dětský koutek, který je určen zejména pro děti zaměstnanců, a to všech fakult VŠE. V případě, že nebude jeho kapacita vyčerpána, mohou jej využít pro své děti i studenti, zatím však jen z NF VŠE. Realizace tohoto projektu trvala více než rok, přičemž stavební práce byly hotovy za jeden měsíc. Cílem projektu je zvýšení komfortu zaměstnanců, případně i studentů VŠE a dát maminkám i tatínkům na mateřské dovolené příležitost vrátit se dříve do práce nebo ke studiu. Sloužit by měl ke krátkodobému hlídání dětí předpokládá se, že doba hlídání dítěte bude 120 minut, tak aby byla pokryta právě jedna vyučovací hodina včetně přestávky před i po ní. Kapacita koutku je omezena na šest dětí a bude naplňována v pořadí, jak si kdo hlídání objedná. O děti se bude starat kvalifikovaná zdravotní sestra a porodní asistentka Renata Vašíčková. Dětský koutek bude v provozu v době výuky v pracovní dny od 9.00 do Po zkušebním provozu může být režim v dětském koutku ještě modifikován podle potřeb zaměstnanců. Informovat se můžete buď osobně, nebo na telefonu Provoz dětského koutku je financován ze sponzorského příspěvku zdravotní pojišťovny AGEL, takže jej lze využívat bezplatně. Vedení NF VŠE doufá, že dětský koutek bude využíván a pomůže tak udržet mladé pedagogy na VŠE a zvýší celkový komfort a flexibilitu výuky. Autor: Betka Kuchařová Jak se osvědčil BiblioBox? CIKS výhledově počítá s instalací BiblioBoxu i na Jižním Městě. Námi dotázaní studenti oceňují možnost vracet knihy mimo otevírací hodiny knihovny, což je jistě výhoda. Objevuje se však i kritika, že některé rozměrnější knihy nelze do otvoru pro vracení knih vstrčit. Sami jsme se přesvědčili, že se do BiblioBoxu nevešlo například Misesovo Lidské jednání. Stejně tak se do otvoru nevejde ani V předminulém čísle magazínu Economix (2/2009, strana 13) jsme vás informovali o možnosti vracet knihy vypůjčené z knihovny VŠE do takzvaného BiblioBoxu. Na to, jak se BiblioBox za dobu svého provozu osvědčil, jsme se zeptali ředitelky Centra informačních a knihovnických služeb (CIKS) Ing. Jany Hartmanové. Jana Hartmanová k dosavadnímu provozu uvedla: BiblioBox se nám osvědčil, i přes počáteční poměrně vysokou investici ( Kč) hodnotíme jeho pořízení jako užitečné pro studenty i pro knihovnu. Studenti si na službu postupně zvykají, v současné době je prostřednictvím BiblioBoxu vraceno průměrně více než 50 knih denně. Hodně využíván byl i během uzavření knihovny o prázdninách, výjimečně bylo také možné jeho prostřednictvím vracet i knihy z Jižního Města. první díl Marxova Kapitálu. Obě knihy si lze vypůjčit v knihovně VŠE. Tento nedostatek však lze obejít tak, že knihu do otvoru v BiblioBoxu vsunete otevřenou. Jenže v takovém případě nejde zaručit, že se tím kniha neponičí. Zde BiblioBox selhává a investice 150 tisíc korun by mohla být vnímána jako zbytečná, když pouhým vhozením knihy můžeme riskovat její poškození. Ozývají se hlasy, že funkci BiblioBoxu mohla vykonávat jakákoli jiná uzamykatelná schránka s otvorem, umístěná například u vrátnice, kde je díky ostraze jisté, že by se nikdo nepokoušel vylovit z otvoru nějakou knihu. Permanentní přítomnost vrátných by zajistila, že by se do boxu nedostal jiný než knihovnický materiál (například tekutiny), což by znamenalo alespoň další využití služby ostrahy bez vynaložení dalších nákladů. Za 150 tisíc Kč by se tak mohlo pořídit například 150 výtisků Mankiwových Zásad ekonomie. Autor: Vladimír Štípek

10 10 zpravodajství Konference Vliv globální krize na řízení výkonnosti Ve dnech září 2009 se na VŠE uskutečnila konference Vliv globální krize na řízení výkonnosti pořádaná katedrou manažerského účetnictví FFÚ. Hlavním tématem byly změny v přístupech řízení výkonnosti a controllingu ve firmách pomocí ICT, které si vynucuje pokračující globální krize. Pro manažery, controllory i odborníky z oblasti výzkumu byl připraven bohatý třídenní program. Mezi přednášejícími nechyběli odborníci jako Andy Kelly z Cranfield School of Management nebo Dr. Bernard Marr z Advance Performance Institute. Hlavním cílem bylo vytvoření ideálních podmínek pro diskusi, výměnu názorů a zkušeností všech, které spojuje zájem o problematiku firemního řízení. Na konferenci vystoupil i Jiří Rusnok, absolvent NF VŠE, v letech ministr financí a v letech ministr průmyslu a obchodu za ČSSD a později člen NERV. Nyní působí jako předseda představenstva ING Penzijního fondu a zároveň prezident Asociace penzijních fondů. Tématem jeho přednášky bylo téma ekonomiky v krizi a v období postkrizovém a zároveň výstupy, které z toho plynou pro finanční manažery. Rusnok svou přednášku uvedl citátem Tomáše Bati, který jako hlavní příčinu krize označoval morální bídu. Varoval před zadlužováním, podporou nekonkurenceschopných podniků, lenošením a mrháním. Na několika grafech dokládal jasné příčiny krize, ale i fakt, že současná krize se svou závažností ani délkou trvání velké krizi z 30. let nevyrovná. Dalšímu strmému ekonomickému propadu zabránily podle něj především ekonomické stabilizátory současných vlád. Tedy skutečnost, že dnešní státy si mohou dovolit daleko větší míru přerozdělování než ve 30. letech a tím krizi zpomalit a překonat, s čímž ovšem velká část ekonomů zásadně nesouhlasí. Otázkou stále zůstává, zda některé intervence nemohou naopak na trhu způsobit další problémy. Mezi potenciálními riziky byla uvedena vysoká nezaměstnanost, neochota bank k poskytování úvěrů, obří rozpočtové schodky nebo například nejistý vývoj cen ropy a dalších komodit. Přestože je Rusnok členem ČSSD, jeho názory se v mnohém se současnou levicovou politikou rozcházejí. Upozornil například na nefunkčnost progresivního zdanění, které se týká pouze 12 % příjmů státu, a tudíž v rozpočtu nehraje natolik významnou roli. Varoval před neefektivním fungováním velkých nadnárodních korporací, které se prý často dá srovnat s fungováním komunistického státu. Požádali jsme Jiřího Rusnoka o vyjádření k aktuálním otázkám, jako je přijetí Janotova úsporného balíčku a také ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Jak byste zhodnotil činnost NERV? Nebyla jeho funkčnost do značné míry omezena svržením Topolánkovy vlády? Jaká je šance na přijetí doporučení, která NERV vydal? Myslím, že musíte vycházet z toho, k čemu rada byla vytvořena. Byl to ad hoc poradní orgán složený z lidí, kteří mají svá občanská povolání a jsou odborníky v oblasti ekonomie a národního hospodářství. Já myslím, že rada svůj účel splnila. Zaprvé velmi rychle připravila balík opatření, zadruhé svou funkci poradního orgánu plnila i po pádu vlády ODS. Premiér Fischer shledal naše fungování přínosným a požádal nás, aby NERV pokračoval. Svou činnost jsme se rozhodli uzavřít publikací shrnující doporučení a rady do budoucna. Dnes je otázkou číslo jedna přijetí Janotova úsporného balíčku. Jak se k němu stavíte? Je šance na jeho schválení? Myslím, že radikální snížení rozpočtového schodku je naprosto nezbytné. Nepřijetí úsporného balíčku by mohlo v budoucnu pro naši zemi znamenat velké riziko. Doufám, že schválen bude, ale s jistotou to říct nemohu. Jak vidíte, v české politice už je možné naprosto všechno. Autor: Lucie Kozáková 3. mezinárodní vědecká konference Facility Management Fakulta podnikohospodářská VŠE se spolupodílela na realizaci třetí mezinárodní vědecké konference s názvem Facility Management Významná opora řízení v období nestability, která se konala 25. května 2009 v prostorách Likešovy auly při příležitosti 10. výročí založení české pobočky International Facility Management Association (IFMA). Hlavní téma semináře se soustředilo na současné problémy spojené s ekonomickou krizí a na posouzení funkce Facility Managementu (FM) v časech nestability s důrazem na redukci nákladů podniků. Letošní konference se zúčastnilo přes sto odborníků z podnikatelské i akademické sféry, což předčilo předcházející dva ročníky. Nutnost kooperace teoretiků a praktiků zdůraznil v úvodním příspěvku rektor VŠE prof. Richard Hindls. Příspěvky přednesené v dopoledním bloku se týkaly zejména aktuálního vývoje hospodářské situace z pohledu teorie, reakce vlád, úlohy kohezní politiky a hledání možnosti nastartování ekonomiky. Děkan Národohospodářské fakulty a člen NERV doc. Jiří Schwarz přednesl příspěvek o krocích podniknutých vládou s cílem oživení hospodářství. Zahraniční host, doc. Lang, se zaměřil na srovnání české a německé zkušenosti s facility managementem. Odpolední pokračování konference s podtitulem Rozsah základních činností Facility Managementu se věnovalo aplikaci managementu při řízení podpůrných procesů, rozvoji sdílených služeb v oblasti správy budov a outsourcingu hotelových a obchodních služeb. Druhý blok konference uzavřela analýza vývoje FM v krizovém období. S podnětnou přednáškou vystoupil hlavní organizátor vědeckého semináře Ing. Vlastimil K. Vyskočil z katedry managementu FPH, která se zaobírala strategií snižování podnikových nákladů. Vyskočil ve svém vystoupení zdůraznil nutnost úspory nákladů pro efektivní podnikatelskou činnost a inovace: Není tedy žádným překvapením, že málokdo z nás vlastně uvažuje o tom, jak dělat věci levněji, když přemýšlí o tom, jak bychom to mohli dělat lépe. Ovšem platí, že inženýrova prestiž se nesníží, pokud navrhne produkt nebo službu tak, že bude navíc vyráběna levněji, rychleji nebo efektivněji. Opak je pravdou ve skutečnosti se tím jeho image zvýší. Znakem génia je zlepšování úrovně nákladů. Vyskočil kromě přednesení příspěvku v závěru pokřtil svou monografii FACILITY MAGAMENT procesy a řízení podpůrných činností. Konferenci uzavřeli představitelé pořádajících fakult prof. Jaromír Veber, děkan FPH VŠE, a doc. Alois Materna, děkan Fakulty stavební VŠB TU v Ostravě. Účastníci zhodnotili konferenci jako velice úspěšnou a shodli se na nevyhnutelnosti prohlubování vztahu teorie a praxe v oboru Facility Managementu. Záznam z konference najdete na kpe.fph.vse.cz/konferencefacility-2009/zaznam.pdf. Autor: Zuzana Žiačiková

11 inzerce 11 Nemocnice s poliklinikou Praha Italská rozšiřuje své služby Doslova pár kroků od VŠE v Praze na Žižkově mají studenti i zaměstnanci školy možnost využívat stále se rozšiřující komplexní péči v Nemocnici s poliklinikou Praha Italská. Nemocnice nově nabízí i sportovní medicínu. Na to, co tento obor zahrnuje, jsme se zeptali MUDr. Ladislava Vaněčka, ortopeda a specialistu na sportovní medicínu. Můžete blíže popsat, co se skrývá pod pojmem sportovní medicína? Sportovní medicína je moderní obor úzce související s ortopedií a traumatologií pohybového aparátu. Zabývá se jak léčbou úrazů, tak onemocnění vzniklých následkem sportovní činnosti. Velká část těchto problémů vznikne z přetížení pohybového aparátu, naučenými vadnými pohybovými stereotypy, nevhodnou obuví apod. Jde o onemocnění vyžadující dlouhodobou péči. Po podrobném vyšetření můžeme doporučit změnu špatných návyků, navrhnout speciální rehabilitační a posilovací programy nebo léčebné procedury. Znamená to, že se věnujete jen vrcholovým sportovcům? To rozhodně ne. Zabývám se ortopedií v celém rozsahu, snad kromě onkologické ortopedie. Působím jako lékař české basketbalové reprezentace mužů a basketbalového družstva Nymburk. Zároveň však léčím všechny pacienty, kteří na naše pracoviště přijdou, ať už přímo nebo na doporučení praktického lékaře. Setkáváte se v ordinaci i s mladými pacienty nesportovci? Samozřejmě, s mladými pacienty se setkáváme na ortopedii poměrně často. Přicházejí obvykle kvůli bolesti zad, loktů, kolen a ostatních kloubů. Příčinou jejich problémů jsou buď úrazy, nebo vadné stereotypy při chůzi, sezení u počítače apod. Od října působíte také na ortopedickém oddělení Nemocnice s poliklinikou Praha Italská. Čemu se tady nejvíce věnujete? Mou specializací je zejména ošetření kloubů kolenního, kyčelního, ramenního či hlezenního a nezáleží na tom, zda je tento kloub postižen úrazem, degenerativním onemocněním či bolesti vzniknou z přetížení. Provádíte v Italské i operační zákroky? Návaznost na případnou operační léčbu je samozřejmostí. Začátkem příštího roku bude v Italské uveden do provozu moderní operační sál, kde budeme provádět například artroskopické operace kolena, ramena a hlezna včetně náhrad kolenních vazů, dále operace tenisového a oštěpařského lokte, korekční operace vbočených palců, karpálních tunelů, lupavých prstů a další. Totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu provádím na specializovaném pracovišti. Je tato péče hrazena ze zdravotního pojištění? Ano, všechny výkony jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, samozřejmě kromě regulačních poplatků a případných nadstandardních služeb požadovaných pacienty.

12 12 zpravodajství Nový obor Hospodářské a politické dějiny S příchodem nového školního roku přichází se zajímavou novinkou také Národohospodářská fakulta, která otevřela již svůj šestý obor magisterského studia s názvem Hospodářské a politické dějiny. Hospodářské a politické dějiny jsou oborem, který je určen všem studentům, kteří mají své záliby v oblastech ekonomie, politologie, sociologie a historie, dále je ale vhodný například i pro ty, kdo by v budoucnu rádi uplatnili svůj tvůrčí talent a znalosti hospodářského a politického vývoje, především 20. století, při práci v novinách, rozhlase, televizi či jiných sdělovacích prostředcích. Kromě uplatnění v masmédiích se absolventi nového oboru mohou ucházet o zaměstnání na řídících a manažerských pozicích v soukromém i veřejném sektoru, vykonávat odborné činnosti v muzeích, archivech a dalších jim příbuzných institucích nebo pracovat jako odborní průvodci. Ambicióznější studenti tohoto oboru mohou po jeho ukončení zamířit i do oblasti diplomacie a politiky. Na studenty čekají, kromě osvědčených kurzů pracovníků katedry, i zcela nové a jedinečné předměty, například Soudobý diskurs hospodářských a politických dějin nebo Heuristika a tvorba odborného textu. Aby byl rozsah oboru opravdu komplexní a všestranně zajímavý, nechybějí v něm ani kurzy zaměřené na hospodářský vývoj USA či Dálného východu po druhé světové válce. Škálu povinných předmětů doplňuje rozsáhlá nabídka předmětů volitelných, které se budou v následujících semestrech různě obměňovat a vyvíjet, například i podle toho, jak budou na škole hostovat různí zahraniční profesoři. Lákadlem nového oboru však jsou nejen zajímavé předměty, ale i jejich vyučující. Přednášky pedagogů z katedry hospodářských dějin se řadí mezi jedny z nejnavštěvovanějších na škole a mezi studenty se dlouhodobě těší velké oblibě. U příležitosti otevření magisterského oboru Hospodářské a politické dějiny jsme položili několik otázek vedoucímu katedry hospodářských dějin doc. Františku Stellnerovi a jeho zástupci, odbornému asistentovi PhDr. Radku Soběhartovi: Doc. František Stellner PhDr. Radek Soběhart Co vedlo katedru k otevření tohoto magisterského oboru? Vyjmenovali bychom několik příčin. Nejdůležitější bylo přesvědčení, že magisterský obor, který by se zabýval ekonomickými a politickými souvislostmi v historické perspektivě, prostě na VŠE patří. Koresponduje to i se současným trendem západoevropských a amerických univerzit, kde stejný obor patří k nejprestižnějším, neboť předpokládá znalosti z několika vědních disciplín, čímž napomáhá propojení dílčích specializací na jednotlivých fakultách. Pokračujeme ve více než padesátileté tradici pracoviště, které rozvíjí hospodářské dějiny v České republice, ale chceme zároveň vytvořit obor, který bude specifický a jedinečný právě tím, že absolventy budou ekonomové s širokými historickými znalostmi. Navazujeme též na dlouhodobou snahu dále profilovat katedru hospodářských dějin poté, co jsme od roku 2003 začali cíleně přecházet od pomocné úlohy poskytování široké nabídky volitelných předmětů k vypisování vlastní vedlejší specializace Novodobé hospodářské dějiny a následně i k akreditaci vlastního magisterského oboru. Náš úspěch byl umožněn též velkým zájmem studentů o naše předměty a vedlejší specializaci a velmi vstřícným přístupem současného vedení fakulty. Předměty katedry hospodářských dějin jsou obecně velmi oblíbené a navštěvované. Vyučující tak mnoha studentům povolují nadkapacitní zápis. Bylo i toto důvodem vytvoření magisterského oboru? Zájem studentů z Národohospodářské fakulty, ale i z ostatních fakult, nás nejen velmi těší, ale i motivuje k dalšímu úsilí zkvalitňovat naši výuku a práci se studenty. Navíc je pro nás povzbuzující, že studenti si nezapisují naše předměty jen jako volitelné, naopak řada z nich pokračuje ve studiu hospodářských dějin v rámci naší vedlejší specializace. Někteří studenti přihlášení do hlavní magisterské specializace Hospodářské a politické dějiny se rekrutují i ze studentů jiných univerzit. Myslíte si, že nový magisterský obor využijí, kromě absolventů bakalářského studia na NF VŠE, i jiní studenti? My jsme náš magisterský obor nepřipravovali pouze pro studenty NF, ale snažili jsme se vytvořit koncept, který by byl přitažlivý a kvalitní i pro studenty z jiných fakult a studenty mimo Vysokou školu ekonomickou. V dalším otevírání se mimo VŠE vidíme i jeden z úkolů do budoucna. Chtěli bychom studenty motivovat také tím, že je úzce zapojíme do dění na katedře a spoluprací na grantech a dalších vědeckých úkolech jim usnadníme jejich první vědecké výstupy. Národohospodářská fakulta připravuje některé kurzy, jež vyučují i úspěšní lidé z praxe. Chystáte se zvát na předměty nového magisterského oboru zahraniční vyučující nebo politiky z nedávné historie? Naše katedra již určitou dobu aktivně využívá možnosti zvát zahraniční vyučující a v tomto trendu budeme pokračovat i nadále. Hostovali u nás již profesoři z Velké Británie a Německa, máme domluveno působení odborníků z USA, Rakouska a Řecka. Co se týče současných či bývalých politiků, ponecháváme jejich využití spíše kurzům ekonomie a politologie, v budoucnosti se nebráníme participaci na projektu, který by v rámci analýzy československých hospodářských dějin doby minulé aplikoval také přístup oral history a pomocí řízených interview připojil do této analýzy také výpovědi žijících ekonomů, politiků, státních úředníků či podnikatelů. Připravujete také nějaké speciální mimosemestrální kurzy? Pro tento semestr jsme připravili mimosemestrální kurz v němčině rakouského historika prof. Dr. Georga Christopha Bergera Waldenegga 5HD381 Chapters on Economic History Der kranke Mann Europas? Die Entwicklung der Habsburgermonarchie zwischen 1815 und 1914 unter besonderer Berücksichtigung sozioökonomischer Aspekte (ve dnech v místnosti SB126 vždy v době ). V příštím roce přijede německý historik prof. Dr. Thomas Wünsch z Pasova a řecký historik Dr. PhDr. Athanasios Sideris, Ph.D. z Athén. Na stránkách katedry lze najít mnoho profesí, ve kterých se mohou historici z VŠE uplatnit. Kde podle vás najde uplatnění nejvíce vašich studentů? Předně bychom chtěli upozornit, že naši absolventi nemají být historiky z VŠE, ale ekonomy, kteří znají historické souvislosti, různé metodologické a teoretické přístupy a také získají nezbytnou praxi v psaní odborné práce. Myslíme si, že takto vybavený absolvent bude mít široký výběr pracovních příležitostí, například ve sféře vědy, médií, podnikání, státních služeb atd. Autoři: Marta Osersová, Vladimír Štípek

13 zpravodajství NF a FPH otevřely předmět vyučovaný špičkovými manažery 13 Miroslav Dvořák Martin Roman Jiří Zapletal Dan Ťok Lubor Žalman Petr Dvořák Tomáš Kadlec Jaroslav Pantůček David Šita Jiří Pavlíček Doprava Miroslav Dvořák Letiště Praha generální ředitel Energetika Martin Roman ČEZ generální ředitel Strojírenství Jiří Zapletal Škoda Holding místopředseda představenstva Stavebnictví Dan Ťok Skanska generální ředitel Finance Lubor Žalman Raiffeisenbank generální ředitel Showbyznys Petr Dvořák TV NOVA generální ředitel Potravinářství Tomáš Kadlec Coca-Cola HBC ČR generální ředitel Ropný průmysl Jaroslav Pantůček MERO generální ředitel Telekomunikace David Šita Telefónica 02 viceprezident pro veřejnou správu HealthCare Jiří Pavlíček Johnson&Johnson generální ředitel Národohospodářská fakulta a Fakulta podnikohospodářská otevřely společný předmět Organizace trhů a odvětví pohledem manažerů (5EN343) vyučovaný špičkovými manažery významných firem působících na českém trhu. Cílem kurzu je propojit teoretické znalosti standardního kurzu Organizace trhů a odvětví s praxí významných firem a vytvořit prostor pro ověřování toho, jak teoretické koncepty fungují v reálné skutečnosti. Seznam vyučujících (viz tabulku) obsahuje samá zvučná jména, a lze tedy předpokládat, že na VŠE půjde o skutečně jedinečný předmět. Kurz je určen studentům bakalářského i magisterského studia, kteří v ideálním případě (ale není to podmínkou) již absolvovali kurz Organizace trhů a odvětví I. Zkouška sestává z průběžného testu (30 %) a závěrečného testu (70 %), které vycházejí z přednášek. Jde o tříkreditový předmět (ECTS). Vyučován bude v českém jazyce, a to ve středu od 11 hodin v Likešově aule. Kapacita kurzu je 200 posluchačů. Každá přednáška bude mít následující strukturu: 1. Firma v odvětví (vlastnictví, M&A, náklady) 2. Tržní struktura (typ struktury, elasticita poptávkových křivek, podíl na trhu) 3. Podnikatelská strategie tvorba ceny 4. Vyčišťování trhů (informace, reklama, patenty, inovace, technologie) 5. Vládní politika (národní regulace a regulace EU, regulace mezinárodního obchodu) 6. Prostor pro otázky Ačkoli jsou vyučujícími kurzu časově značně vytížení lidé, nejde pouze o jednosemestrální kurz, je totiž plánován jako dlouhodobý i pro další semestry. V budoucnosti sice může dojít k obměně vyučujících, ale vždy to budou manažeři zastávající špičkové pozice ve významných firmách v jednotlivých odvětvích. Autor: Martin Steiner NF VŠE otevřela Laboratoř experimentální ekonomie Národohospodářská fakulta VŠE ve spolupráci s Liberálním institutem otevřela 7. října 2009 v místnosti 337 RB Laboratoř experimentální ekonomie (LEE), která má sloužit vyučujícím všech fakult při výuce a také k provádění vlastního ekonomického výzkumu. Červenou pásku při slavnostním otevření přestřihl prezident Václav Klaus. LEE sestává ze dvou samostatných počítačových učeben (24 a 12 míst) a jedné řídicí místnosti. Obě učebny jsou vzájemně síťově propojeny, což spolu s odnímatelnými paravány mezi jednotlivými stanicemi umožňuje širokou variabilitu nastavení jak počtu stanic při jednotlivých experimentech, tak spolupráci mezi účastníky experimentů. V laboratorních podmínkách tak bude možné studovat lidské chování v situacích, které v čisté a zjednodušené formě imituje reálné tržní situace. Mezi největší výhody experimentálního přístupu patří fakt, že na rozdíl od reálného světa lze zafixovat tržní prostředí a variovat chování institucí trhu podle předem stanoveného postupu. LEE umožní zahájení výuky specializovaných předmětů Základy experimentální ekonomie a Pokročilá experimentální ekonomie. Rovněž umožní převedení části výuky předmětů mikroekonomie, organizace trhů a odvětví, ekonomie životního prostředí, ekonomie a právo, teorie her a dalších. LEE bude fungovat jako softwarové zázemí pro výuku základních i sofistikovaných konceptů vybraných témat ve zmíněných předmětech, ale poskytne i základnu pro další akademický výzkum. Toto pracoviště rovněž poskytne nástroje pro orgány státní správy a pro centrální regulační orgány pro testování navrhovaných institucionálních řešení na regulovaných trzích například v odvětví elektroenergetiky, plynárenství nebo telekomunikací před jejich implementací a zjišťováním dopadů v praxi. Plánována je spolupráce s podobně vybavenými pracovišti v Evropě i ve světě i hostování zahraničních pedagogů. LEE by tak měla přilákat jak studenty, tak akademické pracovníky, kteří mají zájem využít ve své vědecké práci metody experimentální ekonomie, ale nebylo jim to dosud umožněno z důvodu neexistence podobného pracoviště ve střední a východní Evropě. Ředitelem této první laboratoře pro ekonomické experty v České republice je Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA, na něhož se mohou vyučující obracet v případě zájmu o využití této učebny (tel.: , ). Autor: Martin Steiner

14 14 vzdělávání Studium v zahraničí Při studiu na VŠE má každý student možnost vyjet na jeden semestr do zahraničí. Nejvíce informací najdete na stránkách Oddělení zahraničních styků (OZS). Je několik možností, jak se na zahraniční univerzitu dostat: 1. prostřednictvím semestrálního výměnného pobytu uskutečněného přes ERAS- MUS, programu CEEPUS nebo na základě meziuniverzitních smluv (studium v Rusku a v zámoří); 2. jako free-mover, kdy si sami hledáte univerzitu, na kterou chcete jet; 3. v rámci navazujícího magisterského studijního programu; 4. ostatní možnosti k nalezení na stránkách ozs.vse.cz v sekci Jiné možnosti studia v zahraničí. (AD 1) CO JE SEMESTRÁLNÍ VÝMĚNNÝ POBYT, ERASMUS, CEEPUS A MEZIUNIVERZITNÍ SMLOUVY? Semestrální výměnný pobyt funguje na principu dvoustranných dohod mezi univerzitami. VŠE takto spolupracuje s více než stovkou škol a zavazuje ji to k tomu, že pokud vyšle svého studenta na semestr do partnerské univerzity v zahraničí, musí na oplátku přijmout studenta z této školy. Výměnný pobyt je pouze na jeden semestr z toho důvodu, že je o tento druh studia velký zájem a toto je možnost, jak studium v zahraničí umožnit co nejvíce studentům. Tyto výměny se uskutečňují na základě programu ERASMUS, přes který studenti dostávají stipendia na svá studia v zahraničí. Stipendia jsou z části financována z Evropské unie a z MŠMT ČR. Výše stipendia se odvíjí od finanční náročnosti života v oblasti, do které se chcete vydat. Obvykle je to eur měsíčně. Tato částka pokryje zhruba % výdajů spojených se studiem na zahraniční univerzitě. Zbylou částku si tedy musí studenti sehnat sami, případně mohou podat žádost na nějakou nadaci zde je ale nutné dávat si pozor, z jakých zdrojů peníze pocházejí, jaké jsou termíny pro podávání žádostí atd. Vše je nutné sledovat s poměrně velkým časovým předstihem asi jednoho roku. Podrobnější informace o tom naleznete opět na stránkách OZS v sekci Jiné možnosti studia v zahraničí/další možnosti fi nancování studia v zahraničí. Program CEEPUS si klade za cíl vytvořit středoevropskou síť univerzit. Dohodu podepsaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Priština-Kosovo. Stipendium vyplácí zahraniční univerzita, cestovné zpětně proplácí domovská škola. Více informací o tomto programu i s dalšími odkazy najdete na webu OZS v sekci Semestrální výměnné pobyty vyjíždějící studenti/ CEEPUS. Meziuniverzitní smlouvy jsou tu od toho, abyste mohli studovat v Rusku či v zámoří na některé z partnerských univerzit VŠE. Můžete tak studovat v Severní nebo Latinské Americe, Austrálii, na Novém Zélandu atd. V rámci tohoto programu je ze Stipendijního fondu VŠE vypláceno stipendium ve výši Kč na každý měsíc pobytu a Kč na zajištění letenky a víza, pokud je potřeba. Student samozřejmě může žádat i o další finanční podporu v rámci různých grantů, nadací apod. Další informace jsou opět na webu OZS v sekci Semestrální výměnné pobyty informace pro zájemce/jiné zdroje pobyty v zámoří, Rusku. Výše zmíněné programy se týkají partnerských univerzit či univerzit, se kterými má VŠE uzavřenu meziuniverzitní dohodu. Kompletní seznam partnerských univerzit je na webu OZS v sekci Oddělení zahraničních styků/partnerské univerzity. Můžete se tak dostat do Číny, USA, Kanady či studovat v některé z evropských zemí. Výběr je opravdu široký. JAK ZAŽÁDAT O VÝMĚNNÝ POBYT Přihlášku si podáváte přes ISIS/Portál studenta a úplně dole na stránce uvidíte ikonku s názvem Podání přihlášky na výměnný pobyt. Podrobnější informace o tom, jak se přihlásit, najdete na webu OZS v sekci Semestrální výměnné pobyty informace pro zájemce/výběrové řízení. Každý, kdo se chce na výměnný semestrální pobyt přihlásit, musí splňovat určité základní podmínky: 1. Dosud jste nebyli na žádném výměnném pobytu jako studenti VŠE. Přes program ERASMUS lze vyjet pouze jednou za celou dobu studia (včetně studia na jiných školách). 2. Musíte být řádně zapsáni ke studiu tzn. nelze žádat o výměnný pobyt po skončení studia. Důležité také je mít dostatek kreditových poukázek (20 30 ECTS) studium v zahraničí se započítává (tedy studium na VŠE není přerušeno) a tam vystudované předměty se uznávají. 3. Dle strategie VŠE jsou na tyto výměnné pobyty vybíráni hlavně studenti magisterských oborů. Tudíž je nejlepší se o studium v zahraničí zajímat v posledním roce bakalářského stupně studia. (AD 2) FREE-MOVER Free-mover je ten, kdo si sám vyhledá univerzitu a příslušný obor (který je obdobný tomu, co studuje na VŠE), a zároveň jde o školu, která není partnerskou školou VŠE. Free-mover má nárok na stejný finanční příspěvek jako v případě výjezdu na základě meziuniverzitní smlouvy. Pokud student nechce při tomto typu výjezdu přerušit studium, je potřeba, aby tuto záležitost konzultoval s proděkanem pro studium či zahraniční vztahy a nechal si tuto cestu schválit. Jaké všechny náležitosti jsou k tomuto typu studia v zahraničí nutné, naleznete na webu OZS v sekci Jiné možnosti studia v zahraničí/individuální mobilita (free-mover). (AD 3) STUDIUM V ZAHRANIČÍ JAKO SOUČÁST OBORU NA NAVAZUJÍCÍM MAGISTERSKÉM STUPNI STUDIA Ze stránek OZS je na výběr z těchto oborů: Finance and Accounting for Common Europe (Fakulta financí a účetnictví), Economics of International Trade and European Integration (Fakulta mezinárodních vztahů), International Management CEMS MIM (Fakulta podnikohospodářská), International Business Central European Business Realities (celoškolský). Princip spočívá v tom, že v rámci většiny těchto magisterských oborů student část studia tráví v zahraničí a část na své domovské škole. PODROBNĚJI O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ NA ZAHRANIČNÍ STUDIUM Bodová a obsahová struktura výběrového řízení je následující: studijní výsledky* 70 bodů jazykové znalosti 20 bodů 1. kolo přihláška odborné kurzy v cizím jazyce 20 bodů účast v programu Buddy System 10 bodů Maximum za přihlášku: 120 bodů písemný znalostní test 50 bodů Maximum za 1. kolo: 170 bodů 2. kolo motivační pohovor 30 bodů Celkem maximum: 200 bodů Zdroj: ozs.vse.cz/semestralni-vymenne-pobyty-zajemci/vyberove-rizeni/ * Studijní výsledky se berou za celou dobu studia jde o vážený aritmetický průměr a naleznete ho v ISIS.

15 studentské aktivity 15 Zde stojí za zmínku Buddy System. Jde o program, v jehož rámci se my, čeští studenti, můžeme stát buddym zahraničního studenta. Takový buddy se pak se svým zahraničním svěřencem může účastnit řady akcí (od sportovních po společenské) a pomáhá mu se studijními a dalšími záležitostmi. Kromě deseti bodů do přihlášky si z tohoto programu odnesete nového kamaráda, procvičíte se v cizím jazyce a zjistíte něco o kultuře svého svěřence. Více informací najdete na buddy.vse.cz/ web/. Uvádíme alespoň základní povinnosti buddyho: navázat se studentem kontakt před jeho příjezdem, vyzvednout ho na místě příjezdu, odvézt ho na kolej a tam s ním vyřídit formality, doprovodit ho do školy, vyřídit potřebné formality na příslušném oddělení, zařídit identifikační kartu, vysvětlit fungování menzy, knihovny a počítačů, vyřídit průkaz na MHD, poskytnout základní informace týkající se života a orientace v Praze, pomoci mu při vystěhování z kolejí a v případě potřeby pomoci zahraničnímu studentovi v dalších záležitostech. Pokud váháte, zda jet či nejet do zahraničí, přečtěte si zprávy od studentů, kteří to už mají za sebou. Tyto informace opět najdete na stránkách OZS v sekci Semestrální výměnné pobyty informace pro zájemce/ Závěrečné zprávy. Existují také informační schůzky, jejich termíny najdete v sekci Aktuality/Termíny. Tento výčet možností samozřejmě není vyčerpávající. Pro další informace lze jen doporučit navštívit a pročíst si informace na webu OZS. Informace také naleznete na nástěnce v průchodu v přízemí mezi Starou a Novou budovou. Kancelář vedoucí OZS Ing. Dany Brázdové je v RB 555. Zde si také můžete vyzvednout tištěnou verzi brožury informující o možnostech studia v zahraničí. Rozhodně je dobré uvažovat o zahraničním studiu dostatečně dopředu, aby se vám náhodou nestalo, že už to nestihnete. Autor: Eva Byrtusová Seznamte se: Buddy System Rádi byste poznali také studenty z jiných zemí? Nebo byste dokonce chtěli sami někdy v zahraničí studovat? Nebo máte zájem podílet se na chodu velké organizace zajišťující tyto studentské pobyty? A znáte už Buddy System? Celý název tohoto občanského sdružení zní ESN VŠE Praha Buddy System, o. s., a jeho hlavním cílem je pomoci studentům ze zahraničí, kteří se rozhodli studovat VŠE, především při příjezdu a orientaci nutné pro pobyt v cizí zemi. Navíc dává českým studentům příležitost setkat se s kolegy ekonomy a třeba poznat jejich kulturu nebo si procvičit jazyk. Probíhá také dlouhodobá spolupráce s podobnými organizacemi v rámci ČR i za hranicemi. Zapojit se může každý z VŠE (i absolvent), stačí podat přihlášku. Členové sdružení se pak podílejí na chodu organizace velmi pestrým způsobem (možná si vzpomenete na Nation 2 Nation, to je jedna z akcí pořádaných Buddy Systemem). Kdo to je buddy? Být buddy je asi nejjednodušší zapojení do fungování Buddy Systemu. Stanete se průvodcem zahraničního studenta, který přijel na VŠE studovat. Jaké to je, být buddy, nám popsaly dvě studentky VŠE, které to zkusily na vlastní kůži. SOUČASNÁ BUDDY LUCIA TOTKOVIČOVÁ Jsem letos buddy (kamarád, pomocná ruka) jednoho studenta, Itala. Čekala jsem na něj na místě příjezdu, prošla s ním formality na koleji, ukázala mu školu a pomohla se vším potřebným. My Češi a Slováci se všechno sami postupně naučíme, ale oni to musí zvládnout za jeden až dva dny. Zapojila jsem se hlavně proto, že miluji setkávání s novými lidmi z celého světa, je to výborná příležitost získat nové kamarády, bavit se s nimi, procvičovat cizí jazyky a poznávat jiné kultury. Mnozí se zapojí jen proto, že chtějí deset bodů pro výjezdy s Erasmem, ale potom se svým studentům ze zahraničí nevěnují, což je škoda. Díky takovým lidem jsem měla první den ve škole pět Italů, pro mě to byl příjemný den, ale kdybych jim nepomohla, museli by si všechno zjišťovat sami. Buddy System mi dal spoustu neopakovatelných zážitků s novými přáteli. Například Italové jsou divoši, plní energie a chuti se bavit. Za tři dny s nimi jsem přišla o hlas, protože na sebe křičí a moje hlasivky nezvládly držet krok. Ptala jsem se: Why did you choose Prague? A odpověď zněla: Because it s in central Europe, it s nice place, everything is close and beer is cheaper than water. BÝVALÁ BUDDY TAMARA BODNÁROVÁ Já jsem byla buddy minulý semestr. Přidělili mi kluka z Mexika, byl to velmi milý člověk, komunikovalo i spolupracovalo se mi s ním perfektně. Vyzvedla jsem ho na letišti, pomohla s ubytováním na koleji, doprovodila do školy a na cizineckou policii. Pak jsme chodili na kafe nebo jsem ho brala na další party, kde jsme se seznámili i s dalšími zahraničními studenty. Jinak jsem jim pomáhala s ledasčím během celého semestru, od věcí do školy až po lékaře či osobní záležitosti, a musím říci, že i oni mně. Můj buddy mi dokonce dával lekce španělštiny, za což mu jsem nesmírně vděčná. Vzniklo mezi námi přátelství, ale jsem spíš ojedinělý případ, i když i jiní zahraniční studenti mi říkali, že se potkávají se svými buddy častěji. Většinou je to totiž tak, že si buddy z VŠE splní svoje povinnosti, dostane body do výběrového řízení na výměnné pobyty a tam to končí. Já jsem toto nechtěla a snažila jsem se, abychom si byli bližší. Takže bych radila, aby se současní buddy nebáli ozvat i v průběhu semestru, jejich zahraniční kolegové to určitě přivítají! Kontakty po celém světě jsou úžasné, člověku se otevřou oči, procvičí si jazyk. A ještě jednu věc musím povědět. Že mi můj zahraniční buddy strašně chybí a těším se, až ho budu moci v jeho zemi navštívit. Autor: Anna Stejkozová

16 16 ekofórum O první Ekofórum tohoto semestru byl obrovský zájem a do Vencovského auly se muselo vejít rekordních přibližně 1100 studentů, přičemž kapacita auly je 450 sedících lidí. Hostem Ekofóra byl ministr financí Ing. Eduard Janota s přednáškou na velmi aktuální téma Státní rozpočet v prostředí ekonomické krize. V úvodu Janota přiznal svůj údiv nad tak velkým zájmem o jeho přednášku a poté se již věnoval svému tématu. Nejprve hovořil o návrhu státního rozpočtu na rok 2009, na kterém se začalo pracovat v lednu Tehdy byl stále ekonomický růst 5,1 %, proto ministerstvo odhadlo předpokládaný růst na rok 2009 ve výši 4,8 %, což byl původní (a v té době realistický) odhad. První signály, že se HDP oproti původní předpovědi sníží, se objevily v srpnu 2008, kdy právě vrcholily práce na státním rozpočtu (pro rok 2009) a byl navržen deficit ve výši 38,1 mld. Kč. Ještě v říjnu nejdůležitější instituce (MF, ČNB) odhadovaly kladný růst HDP pro rok 2009 okolo tří procent. Rozpočet postavený na odhadu ekonomického růstu 4,8 % byl v říjnu 2008 poslán do sněmovny k projednání, i když bylo už tehdy jasné, že růst bude nižší. V lednu 2009 vláda přijala usnesení č. 122, kterým převedla prostředky z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa na snížení deficitu státního rozpočtu ve výši 37 mld. Kč, což je více než 1 % HDP. Janota k tomu řekl: Už v lednu 2008 jsem věděl, že jim ty peníze seberu. Organizační složky státu to nesměly vědět, neboť by si uvědomily nebezpečí stáhnutí peněz zpět do centra a snažily by se případně tyto prostředky rychle proinvestovat. Navržený deficit pro rok 2009 (38,1 mld. Kč) by tedy rezervní fondy jednotlivých resortů pokryly. Při projednávání návrhu o státním rozpočtu pro rok 2009 poslanci Janotu žádali, aby návrh přepracoval zejména na příjmové straně. Janota ovšem s přepracováním nesouhlasil, jelikož v ekonomice zavládla nejistota EKOFÓRUM s ministrem financí Eduardem Janotou a nikdo nedovedl říci, jak se bude ekonomika vyvíjet. Janota a jeho tým měli do konce ledna 2009 předložit písemnou zprávu o změnách příjmů a výdajů deficitu státního rozpočtu při zpomaleném růstu HDP na 3 %, 2 % a 1 %. Ještě v prosinci 2008 se tedy teoreticky uvažovalo, že by růst mohl být až tříprocentní. V polovině března 2009 se o růstu již uvažovalo v dimenzích 0 %, 1 % a 2 % a bylo již zřejmé, že problém bude většího rozsahu. Vyskytovaly se již také problémy v oblasti bankovního sektoru v USA i v Evropě. Ani dnes není jasné, jaké budou dopady poklesu výkonnosti ekonomiky, protože i ty realističtější (tedy nejnižší) odhady na letošní rok bylo nutné pod tíhou okolností a propočtů ministerstva předělat. Změna ekonomických vztahů a vazeb byla tak značná, že v makroekonomickém odhadu byla řada naprosto otevřených proměnných a sestavování odhadů podle dosavadních postupů bylo značně ztíženo. Problematické také bude plnění konvergenčních maastrichtských kritérií. Pro vstup do eurozóny je nutné mít deficit veřejných rozpočtů 3 % a v metodice národních účtů ESA 95, podle které se kritéria určují, je deficit veřejných rozpočtů ČR 7,4 % pro rok Je to z důvodu toho, že se deficit státního rozpočtu odhaduje na mld. Kč a zbytek představují deficity ostatních složek veřejných rozpočtů (municipality, rozpočty krajů, státní fondy, privatizační účet). Tato roztříštěnost je jednou z velkých nevýhod českých veřejných financí, stejně jako různé kompetence a pravomoci státních fondů. Zeštíhlení veřejných rozpočtů a snaha o větší transparentnost rozpočtů se prozatím příliš nedaří. Začalo se rovněž s přípravami na návrh rozpočtu na rok Jestliže se pří původních odhadech zdálo, že deficit bude asi 165 mld. Kč, pak by deficit veřejných rozpočtů byl pětiprocentní. V průběhu roku 2009 se objevily informace, že by HDP mohl klesnout do záporných čísel. Výrazný by byl také prudký pokles příjmů. Jejich odhad byl letos v první fázi vyšší, až po promítnutí daňových příjmů velkých firem se ukázalo, že příjmy jsou sníženy za první zhruba tři měsíce o 40 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu pro rok 2010 se tím pádem vyšplhal na 230 mld. Kč, což představuje podíl veřejných rozpočtů na HDP přibližně 7,2 %. Taková výše deficitu byla pro Janotu i premiéra Jana Fischera nepřijatelná, tudíž bylo zároveň schváleno opatření na příjmové a výdajové straně rozpočtu. Nejdříve se přistoupilo k razantním úsporám v jednotlivých resortech, ke zmrazení mezd, ale sníženy nebyly investiční výdaje, aby nedošlo k oslabení hospodářského růstu. Návrh rozpočtu se projednával ve vládě a měli se k němu vyjádřit ministři. I přes stanovené limity došlo v jejich předběžných požadavcích k navýšení až k 340 mld. Kč. Z tohoto navýšení ministr Janota akceptoval pouze osm mld. Kč, šlo tedy o razantní snížení požadavků jednotlivých ministerstev. Deficit 7,2 % ve veřejných rozpočtech byl nepřijatelný, ministr Janota tedy dostal zadání snížit deficit, a proto s odborem státního rozpočtu vypracoval takzvaný úsporný balíček. Nechtěl zvyšovat přímé daně, což by uškodilo například firmám, které se musí vyrovnávat se současnými ztrátami. Příjmy státního rozpočtu lze navýšit zvýšením sazby DPH a spotřební daně (benzin, tabákové výrobky, alkohol), dále zvednutím DPFO, zdvojnásobením daně z nemovitostí (což byl podle Janoty významný moment, i když mnohými kritizovaný, neboť může jít o několikanásobné zdanění prostřednictvím DPH a daně zaplacené při pořízení nemovitosti; tato daň prý ale v jiných zemích funguje a u nás měla zatím nízkou váhu ve srovnání s ostatními daněmi). Příjmy rozpočtu se měly dále zvýšit zrušením slev na sociálním pojištění a dalšími obdobnými opatřeními. V rámci úsporných opatření na straně výdajů jde o snížení rodičovského příspěvku, porodného, sociálních služeb, nezvýšení podpor v nezaměstnanosti a přídavků na dítě a jiné. Důležité bylo i snížení platů státních zaměstnanců. Podle Janoty by k tomu dojít mělo, protože v soukromé sféře dochází také ke snižování platů (navrženo bylo čtyřprocentní snížení platů, což znamená úsporu výdajů kolem sedmi mld. Kč). Ministr Janota odmítl valorizaci důchodů, protože k tomu zatím nejsou naplněny zákonné podmínky. Vše bylo poznamenáno snahou snížit deficit veřejných rozpočtů pod 7 %. Janota však varoval před falešným srovnáváním s jinými evropskými zeměmi, které mají deficit dokonce nad 7 %. To je dáno tím, že tyto země v poslední době sanovaly velké bankovní ústavy a příští rok se jejich deficit automaticky sníží o cca 2 až 2,5 % a jejich deficity se budou

17 ekofórum 17 pohybovat mezi 3 a 4 %. Česká republika zatím do bank v současnosti nedala ani korunu, také kvůli tomu, že sanace některých bank proběhla již v devadesátých letech. Na straně příjmů pomohla rozpočet vyrovnat také ochota tripartity (zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů). Vláda Mirka Topolánka zavedla systém slev na sociálním zabezpečení pro pracovníky, kteří mají nízkou mzdu, aby majitelé firem byli motivováni takové pracovníky zaměstnávat. Sleva v ročním vyjádření činila 16,5 mld. Kč a zaměstnavatelé se zrušením této slevy souhlasili, čímž pomohli zvýšit příjmovou stránku rozpočtu. Vzdali se toho za cenu, že byl ponechán systém úhrad nemocenských dávek, který se měl původně zpřísnit. Celková změna deficitu rozpočtu při schválení navrženého balíčku je o 75,7 mld. Kč (z toho 50,3 mld. Kč na straně příjmů). Při projednávání balíčku s politickými stranami nesouhlasila ČSSD s ničím na straně výdajů, prohlásil Janota a později dodal: Jednání s politiky nevedla k ničemu, levice říká: zvyšte daně a naopak: radikálně snižte výdaje, říká zase pravice. Jeden z mála, kdo chtěl spolupracovat a o problémech se otevřeně bavit, byl například Miroslav Kalousek. Ministr Janota při jednáních o balíčku trval na tom, aby byl schválen jako jeden celek. A v den přednášky ( ), vláda balíček schválila, čímž se sníží deficit státního rozpočtu na rok 2010 na téměř 162,7 mld. Kč a deficit veřejných rozpočtů činí 5,3 % HDP. V tuto chvíli to je podle Janoty maximum, co bylo možné udělat, je to určitá záchranná brzda pro rok 2010 a systémové řešení musí teprve přijít. Jestliže situace nebude systémově řešena v letech 2011 a 2012, deficit veřejných rozpočtů se bude pohybovat v rozmezí 5,4 5,6 %, tedy daleko od hranice, za které by bylo možné vstoupit do eurozóny. Tato situace bude muset být řešena a řešení v budoucnu nebudou tak (relativně) jednoduchá, jak tomu bylo nyní. Janota řekl, že schválení úsporných opatření bylo nutné, ale že nejde o systémové řešení deficitu státního rozpočtu. Na grafu ve své prezentaci ukázal vývoj bilance státního rozpočtu za posledních 14 let, ze kterého bylo patrné, za jakých vlád se ČR zadlužila až na dnešní asi 1 bilion Kč. V roce 1995 (za vlády Václava Klause) byl státní rozpočet naposledy vyrovnaný, poté již byl pouze deficitní. K prvnímu většímu deficitu došlo za vlády Miloše Zemana. Tehdy šlo o 70 mld. Kč. Ovšem za vlády Jiřího Paroubka se deficit zvýšil nad 100 mld. Kč. Následně vláda Mirka Topolánka deficit vylepšila. Janota uvedl, že jeho opatření jsou zatím prvním krokem k ozdravení veřejných rozpočtů, ale musí se podniknout další systémové změny, které vylepší bilanci státního rozpočtu, aby ČR mohla v budoucnu přijmout euro. Poté byl věnován prostor dotazům. První otázka se týkala sestavení rozpočtu na příští rok a toho, jaká je průměrná úroková míra ze státního dluhu. Janota se svěřil, jak se těšil, až jeho mandát skončí (v říjnu měly být volby do PSP ČR), což se nestalo. V každém případě sestavení rozpočtu na příští rok bude problematické. Na druhou část dotazu řekl, že 20 % dluhu je kryto pokladničními poukázkami, které mají úrok 3,5 %, a dále dluhopisy s různou lhůtou splatnosti. Raritou je jeden padesátiletý dluhopis, který vznikl v době extrémně nízkých sazeb na objednávku penzijních fondů, ovšem jen v malém rozsahu. Nejlevnější dluhopis má privátní umístění v Japonsku, v korunovém vyjádření jde asi o 6 mld. Kč. Tento dluhopis byl s třicetiletou splatností. Druhý tazatel se zajímal o ekologickou zakázku ze 13. října 2009 a o to, zda ji ministr Janota podepíše. Janota zdůraznil, že ekologické zakázky jsou problémem a že by se měl zmapovat skutečný rozsah škod. S podpisem bude Janota velmi váhat, a pokud by to podepsal (což podle podmínek tendru v podstatě musí) a návrh šel do sněmovny, hlasoval by jako předkladatel proti. Další dotaz směřoval k tomu, zda je možné v horizontu pěti až deseti let mít opět vyrovnaný rozpočet a jak to případně udělat. Janota by považoval za velký úspěch, kdyby byl deficit 1 % podílu veřejných rozpočtů na HDP, běžně je možné tolerovat deficit v rozmezí 1 až 2 %. Podpora investic je také problematická, mimo jiné z toho důvodu, že ČR vstoupila do EU. Čerpání prostředků z EU vyžaduje národní kofinancování těchto investic. Zde stojíme před těžkým rozhodnutím, jestli zvýšit deficit a čerpat prostředky z EU a vytvořit prostor na kofinancování nebo ne. Ideální by samozřejmě bylo zlepšit strukturu výdajů a směřovat je spíše pro účely kofinancování a tím ubrat prostředky z užití, kde se pouze projídají. Dalšího studenta zajímalo, jak poslanci vnímají státní rozpočet, zda ho berou zodpovědně ve smyslu dluhu všech lidí, nebo pouze zvyšují výdaje pro svoji popularitu. Ministr Janota k tomu řekl, že tazatel si vlastně odpověděl sám. Zmínil se také o disciplíně ve sněmovně, která není ideální. Občas lze vzhledem k nepřítomnosti části poslanců prosadit i různé zákony, které by při ostražitosti ostatních členů parlamentu nikdy nebyly schváleny. Poslední dotaz zněl na téma eurozóny kdy bude ČR schopna přijmout euro. Podle Janoty jde v nejbližších třech letech o neřešitelnou záležitost a jediný, kdo to zatím řeší, je tripartita. Podmínkou vstupu do eurozóny je mít maximálně tříprocentní deficit veřejných rozpočtů na HDP a dále udržovat dva roky stabilní měnový kurz, určitou míru inflace atd. Eduard Janota se vyjádřil, že euro nejspíše nebudeme mít ani v roce Videozáznam, zvukový záznam a powerpointovou prezentaci přednášky ministra Janoty najdete na Autoři: Stanislava Černovská, Vladimír Štípek

18 18 liberalismus Liberalismus očima politiků Liberální světonázor vychází z lidské přirozenosti, z touhy člověka po svobodě při rozhodování, ze selského rozumu, tvrdí svorně tři přední pravicoví politici, kteří poskytli rozhovory pro aktuální číslo našeho magazínu. Předseda ODS Mirek Topolánek, předseda slovenské SDKÚ Mikuláš Dzurinda a předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se podělili o své dlouholeté zkušenosti s tvorbou a realizací praktické hospodářské politiky. Mirek Topolánek otevřeně přiznal, že inspiraci pro národohospodářské rozhodování čerpá z teorií rakouské a chicagské školy. Politik ovšem nemusí studovat ekonomii, aby pochopil základní koncept přirozeného řádu a neviditelné ruky trhu. Jde o přesvědčení. Politika omezování státních zásahů do tržního mechanismu se nestřetává, zejména v dnešních časech, s velkým nadšením a pochopením ze strany veřejnosti. Sympatie voličů přitahují v období hospodářského poklesu spíše levicově orientované politiky, které jsou štědré a populární. Socialističtí spasitelé (teoretici i praktici) momentální stav světového hospodářství obratně využívají jako jasný a neprůstřelný důkaz selhání přirozeného řádu a omluvu pro rozpínání státu a ukrajování ze svobody jednotlivce. Intervencionismus nachází své příznivce daleko snadněji nyní, ale i během hospodářské konjunktury. Americký ekonom Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, oprašuje při argumentování svých názorů citát F. D. Roosevelta ( Vždy jsme věděli, že bezohledné hájení vlastních zájmů je špatné pro morálku ), jedním dechem dodává, že stejně zhoubně tyto vlastní zájmy působí na ekonomiku. Liberální teorie však zdůrazňují ostrý kontrast Krugmanových názorů a přirozené lidské nátury. Paradoxně však myšlenky, které zdůrazňují špatnost hájení vlastních zájmů, získávají na oblíbenosti u voličů, potažmo i politiků. Prosazovat politiky vycházející z liberální doktríny je neporovnatelně složitější a náročnější ve srovnání s velkorysým nadělováním z cizího. Jak Mirek Topolánek uvedl, řešení situace nespočívá v bezhlavém prosazování liberální ideologie, uvědomuje si nevyhnutelnost kompromisů, zejména v kontextu evropské civilizace. Provádění dlouhodobé hospodářské politiky s minimem nutných státních zásahů považuje předseda ODS za reálné, i když maximálně křivolaké a plné výmolů a překážek. Prosazování takové politiky by se dalo označit za poslání či úděl. Přemysl Sobotka upozornil na nebezpečí dezintegrace evropských struktur jako výsledek nerozumného hospodaření. Uznal roli státu zasahovat v hraničních případech, jakými krize jsou, ale jenom do té míry, která nebrání procesu samouzdravení ekonomiky. Liberalismus však považuje za důležitý pro ekonomický rozvoj, což podle něj ilustruje dřívější ekonomický vzestup Evropy. Evropu však na první příčce ekonomického rozvoje vystřídaly ještě liberálnější Spojené státy. Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda se v rozhovoru vyjádřil v tom smyslu, že liberální politika může být také atraktivní, zdůraznil potřebu její prezentace a vysvětlování reformních kroků podle Dzurindy se liberalismus jednou prosadí, neboť si všichni lidé uvědomí, že se jim to vyplatí. Autor: Zuzana Žiačiková R O Z H O V O R Y ING. MIREK TOPOLÁNEK, PŘEDSEDA ODS, PŘEDSEDA VLÁDY ČR V LETECH Vystudoval jste sice technickou univerzitu, ale máte nějakého oblíbeného ekonoma, který ovlivňuje váš pohled na ekonomické řešení problémů? Technické univerzity během totality byly paradoxně méně zatíženy marxistickou ideologií a politickou ekonomií než řada jiných, tehdy prestižních škol. Samozřejmě je jednodušší se zaštiťovat titány ekonomické teorie minulosti než urazit nejmenováním žijících. Mohl bych vyjmenovat řadu reprezentantů rakouské či chicagské školy, mohl bych vyzvednout Buchanana apod. Přesto korektně přiznám, že mými vzory byli vždy spíše politici, kteří dokázali prosadit ekonomickou teorii do praktického výkonu politiky, než teoretici a propagátoři akademických konceptů. A tady jmenuji za všechny paní baronku Thatcherovou. Liberální kroky a reformy nastartované vládou za vašeho působení jsou nyní ohroženy. Nepěkný osud stihl i liberální reformy vlády Mikuláše Dzurindy poté, co prohrál volby. Je tedy možné dlouhodobě udržovat politiku deregulace, snižování státních zásahů (a tedy krácení nejrůznějších transferů obyvatelstvu) a dlouhodobě praktikovat liberální politiku? Je to otázka spíše pro politologa nebo filozofa. Jednoduchá odpověď by byla, že stačí pouze vyhrávat volby, mít mandát a pak už jenom stačí mít vizi liberálního kapitalismu, trpělivost, odvahu, personální odpovědnost atd. Existují ale také historické souvislosti, geopolitické ukotvení, sociálně-ekonomické návyky, resentimenty, krátkodobé i dlouhodobé trendy české, evropské, světové politiky, ekonomické cykly, vlivy globalizace, otřesy typu ekonomická krize, jaderné a teroristické hrozby. Obecně vzato, nelze vytrhnout Českou republiku z celkového kontextu světového vývoje a z procesů probíhajících nezávisle na naší vůli. To není fatalismus. To je realita. Proto je tak důležité být součástí euroatlantické civilizace, se všemi riziky, která to přináší a do budoucna přinášet může. Moje odpověď tedy zní: Ano, je možné i v našich podmínkách dlouhodobě praktikovat a realizovat liberální politiku, ale cesta to bude křivolaká, ne prosta výmolů a překážek, poutníci na této cestě budou mít pokušení z ní sejít na širokou dálnici populismu a socialistických slibů, budou propadat beznaději a nihilismu. Věřím na přirozený běh věcí, na pracovitost a selský rozum, na evoluční vývoj a pozitivní změny pouze v případě nepřerušovaného demokratického vývoje. T. G. Masaryk řekl: Tato země potřebuje 50 let demokratického vývoje. To platí dodnes! Naše země je téměř dvacet let po sametové revoluci a stále probíhají politické a ekonomické transformace, občanská společnost se stále formuje. Kdy podle vás ustane snaha prosazovat se krátkozrakou politikou se socialistickými prvky? Proč tomu tak je? Je třeba hledat chybu v nesprávném prezentování a vysvětlování reforem? Co proti tomuto jevu mohou dělat politici jako spolutvůrci významného

19 liberalismus 19 podílu politických názorů ve společnosti? Já souhlasím s Václavem Klausem, že transformace přechodem od vlády jedné strany k pluralitní parlamentní demokracii, změnou centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní, de facto v polovině devadesátých let skončila. Řešíme spíše reformy jednotlivých segmentů, ať už jde o reformy sociální, zdravotní, penzijní, veřejných rozpočtů. Permanentně řešíme dědictví totality v zanedbání bydlení, životního prostředí, škody na myšlení lidí. Budujeme, nebo spíše necháváme vznikat a košatět občanskou společnost. Tady logicky, a v demokracii je to obvyklé, existují rozdílné pohledy jednotlivých zástupců myšlenkových proudů, stran a hnutí na řazení priorit, hloubku reforem, kroky, postupy. Problém je ale spíše generační. Drogová závislost na státu, nesouhlas s odvykací kúrou a rezistence obrovské skupiny lidí závislých na platbách od státu, kraje, obce. Zaměstnanci veřejné správy, senioři, lidé závislí na sociálním transferu, firmy napojené na státní penězovody a dotace atd. A pak samozřejmě lidé minulého režimu. To nejsou jenom ti, kteří měli za komunismu výhody. Jsou i lidé, kteří pořád věří v rovnost všech, nikoli rovné příležitosti, blázínci snící o beztřídní společnosti přes všechny prokázané zločiny komunismu. Masa všech těchto lidí, voličů, logicky vytváří brzdu všech liberálních reformních snah. Řekl bych trochu morbidně matematicky, že rychlost liberalizace a deregulace je dána funkcí času a stupně mortality vynásobené koeficientem (menším než jedna a s vlivem na výsledek větším než malým) blbosti, setrvačnosti a nepoučitelnosti. Politici, vědomi si předešlého, nesmějí propadnout beznaději a rezignovat na permanentní vysvětlování a přesvědčování lidí kolem sebe. V tradičně plebejské zemi s vysokým podílem závisti, malosti, negativních návyků a vstřícné předposratosti je to spíše poslání nebo úděl než práce. Budování štědrého sociálního státu je krátkodobou strategií, která skrývá například nebezpečí ztráty efektivity, jak upozorňují ekonomové. Deficity také nelze zvyšovat donekonečna, respektive to bude stále nákladnější. Může trend budování štědrých ekonomik a na to navazující problémy v konečném důsledku vést až k dezintegraci na úrovni EU? Poločas rozpadu Evropské unie se zkracuje v závislosti na nerealizaci kroků reagujících na stárnutí populace, na extenzi byrokracie a umělé centralizace, na zadlužování a ekonomicky sebevražedné chování jednotlivých ekonomik v době recese, na tendenci uzavírat a chránit domácí i evropskou ekonomiku, na páchání dobra, na neschopnosti bránit vlastní civilizaci, na boji proti přírodě, na etatistických, paternalistických, neokomunistických, neonacistických, ekologistických a nacionalistických tendencích. Vzhledem k tomu, že alternativy k našemu členství v EU jsou buď horší, nebo žádné, nevypadá to pro nás nijak lákavě. Jsem i v tomto případě spíše optimista. Doufám, že trest za uvedené konání, respektive nekonání, nebude znamenat konec tohoto projektu a naše definitivní vražení do sféry vlivu Ruska. I proto jsem pokládal násilné ukončení naší úspěšné předsednické mise za pošlapání našich bytostných národních zájmů. Věříte v případě současné ekonomické krize v samoregulační schopnost tržních mechanismů? Opravdu by se mohla krize, jak říkají liberální ekonomové, vyřešit sama, a to bez zásahů? Už vznik samotné krize pouze potvrzoval permanentní porušování samoregulačních tržních mechanismů v dobách hojnosti a uměle vybuzované konjunktury. Státní a politické zásahy do ekonomiky (například oblíbená teze amerických demokratů, že každý Američan má právo na vlastnické bydlení, spustila fakticky, díky sekuritizaci a metastázím derivátů hypotečních produktů financování, vlastní krizi finančního sektoru), disbalance na globálním trhu (kdo šetří a má utrácet, a kdo utrácí a má šetřit), množství virtuálních toxických aktiv, protekcionismus, narušování konkurence a nerespektování varovných signálů předznamenaly trest. Krize tedy vznikla právě v důsledku narušování tržního prostředí a z nevíry v samoregulační schopnost trhu. Velcí hráči světového trhu při řešení krize pokračují ve všech předchozích chybách. Co k tomu dodat? Tady neplatí okřídlené věř a víra tvá tě uzdraví. V ideálním světě a v dokonale konkurenčním prostředí by podobná krize nevznikla. Politik, který by v dnešním světě chtěl krizi vysedět, je buď nemocný se sebevražednými sklony, izolovaný, bez odpovědnosti, nebo na odchodu. Nebo všechno dohromady. Takže v tom lepším případě státy a politici řešení předstírají, v tom horším opravdu věří v možnost zásahu. Současná krize změní svět. Ne k lepšímu! Změní jej ekonomicky, sociálně i politicky. Bohatší část světa si bude muset zvyknout, že trochu zchudne, což vyvolá sociální pnutí, ta dnešní, nebo spíše včerejší chudší část světa zbohatne, bohužel nerovnoměrně, což vyvolá totéž. Nejsem skeptik, ani ekonom, ani jenom politik. Jsem pouze ekonomicky, liberálně myslící homo politicus. ING. MIKULÁŠ DZURINDA, CSC., PŘEDSEDA SDKÚ, PŘEDSEDA VLÁDY SR V LETECH Česká republika zastávala funkciu predsedníctva v Rade Európskej únie, ktorému výrazne sťažilo snaženie zastať svoju úlohu naplno vyslovenie nedôvery v parlamente iniciované opozíciou na čele s Jiřím Paroubkom. Podľa vášho názoru mal vtedajší premiér Topolánek reálne šance ovplyvniť, respektíve zvrátiť smerovanie európskych krajín a USA (z pozície mladého českého štátu EÚ) k protekcionizmu, štátnemu intervencionizmu a nemožno opomenúť populizmu? Som presvedčený, že každý zodpovedný politik by sa mal usilovať o to, aby zásahy štátu do ekonomiky boli opodstatnené, a keď nie sú opodstatnené, aby boli čo možno najmenšie. Závisí však, prirodzene, aj od situácie, v ktorej sa nachádzame, musíme ju vždy a vlastne dennodenne znovu vyhodnocovať. Myslím si, že Mirek Topolánek bol, a aj zostane zodpovedným politikom. Neviem, či akákoľvek členská krajina EÚ má v rámci polročného predsedníctva možnosť, aby akýkoľvek trend zvrátila v každom prípade všetky krajiny, ktoré Radu Európskej únie vedú, majú možnosť niektoré trendy naštartovať. A v tomto konkrétnom prípade viem, že české predsedníctvo nadviazalo na to dobré, čo sa vykonalo, posilnilo trendy, ktoré sú aj z môjho pohľadu správne, neodklonilo sa od nich. A tam, kde mohlo zohrať svoju pozitívnu úlohu (napríklad pri riešení takzvanej plynovej krízy na začiatku jeho funkčného obdobia), ju aj zohralo. Momentálna situácia na politickej scéne ČR sa čiastočne podobá situácií na Slovensku v roku 2006, kedy naštartované pravicové reformy dostali červenú. Je vôbec možné dlhodobo udržiavať politiku deregulácie, znižovania štátnych zásahov (a teda krátenia najrôznejších sociálnych transferov obyvateľstvu) atraktívnou pre voličskú základňu? V prvom rade by som chcel zdôrazniť, že červenú dostalo pokračovanie reforiem na Slovensku; žiadnu z dôležitých reforiem súčasná vláda pod vedením Roberta Fica nezrušila. Možno zmenila niektoré jej jednotlivosti, ako napríklad to, že zrušila poplatky v zdravotníctve, oveľa horšie však je, že v reformách nepokračovala a výsledok vidieť. Pretože nie všetko to, čo sa dnes na Slovensku deje, možno pripísať na vrub svetovej hospodárskej krízy. Nečinnosť vlády je oveľa, oveľa horšia.

20 20 liberalismus Odpovedať na otázku, či politika poriadku a podpory zodpovedného správania sa každého z občanov môže byť dlhodobo atraktívna je príliš zložitá na to, aby sa na ňu dalo odpovedať v krátkosti, napriek tomu sa pokúsim: áno, aj takáto politika môže byť atraktívna, pretože, v konečnom dôsledku, je zaujímavejšia a výhodnejšia. To, že v spoločnosti existujú rôzne cykly (volebné, kedy jednu politiku strieda iná, možno omnoho menej zodpovedná), je asi prirodzené. Dôležité je, aby sme boli schopní tú zodpovednejšiu politiku ponúknuť, prezentovať, obhájiť a presadiť. Čím viac sa nám to bude dariť, tým viac, a o tom som presvedčený, sa bude dariť našim krajinám, našim ľuďom. Takmer dvadsať rokov od zamätovej revolúcie prechádza stredoeurópsky región štádiami politickej a ekonomickej transformácie a formovania občianskej spoločnosti. Kedy sa prestane presadzovať krátkozraká, dlhodobo neudržateľná socialistická politika? Prečo tomu tak je? Možno hľadať chybu v nesprávnom prezentovaní a vysvetľovaní reforiem? Čo môžu proti tomuto javu podniknúť politici ako tvorcovia názorov spoločnosti? Musíme byť trpezliví; vraví sa, že obnova spoločnosti (nie ekonomiky, tá môže byť za priaznivých okolností a odvahy politických elít pomerne rýchla) po 40 rokoch skúsenosti s nedemokratickým režimom bude trvať rovnaký čas, teda približne dve generácie. Sme asi v polovici tohto obdobia. Napriek tomu sme stále svedkami praktík, ktoré nesvedčia našim krajinám, a ani času, ktorý žijeme napríklad korupcia, netransparentnosť apod. Ale sme takisto svedkami toho, že to, čo sa podarilo a funguje, napríklad vytvorenie druhého dôchodkového piliera na Slovensku, sa napriek neustálym pokusom vlády podarilo zachovať aj preto, že ľudia vedia, aké užitočné to je. Povedal by som, že únava z relatívne rýchleho reformného procesu, ktorý mal mnoho podôb a rovín, možno aj nedostatočná schopnosť prezentovať tie správne motivácie pre podporu takýchto reformných politík že toto všetko, a aj mnohé iné faktory, prispeli k tomu, že dnes dochádza k návratu k niektorým starým, nefunkčným pravidlám a k porušovaniu tých, ktoré fungujú. Kultúra (a politická najmä) podporuje výkon jednotlivca, jeho vnímanie vecí a, naopak, on svojimi postojmi môže potvrdzovať správnosť nášho smerovania. Myslím si preto, že odpoveďou je návrat k fungujúcim pravidlám, ktoré podporujú jednotlivca, jeho osobnú slobodu a zodpovednosť, nabádajú ho k pomoci tým, ktorí takúto pomoc skutočne potrebujú a potom, snáď, budeme lepšie vedieť posúdiť to, ktorá z ponúkaných politík či politických alternatív bude pre nás lepšia, výhodnejšia. Budovanie štedrého sociálneho štátu je krátkodobou stratégiou, deficity verejných rozpočtov nemožno donekonečna navyšovať. Rovnako demografický vývoj v krajinách Európskej únie hrá proti príťažlivej myšlienke welfare state. Môže podľa vášho názoru tento trend viesť v konečnom dôsledku k politickej a ekonomickej dezintegrácií na úrovni EÚ? Môže viesť, podľa mňa, k Európe, v ktorej niektorí budú napredovať rýchlejšie, iní pomalšie. Či to bude znamenať dezintegráciu sa neodvažujem tvrdiť viem však, že sa treba pokúsiť takémuto rozvratu zabrániť. Nie za cenu kompromisov, ale dohodami na dobrých spoločných politikách. MUDR. PŘEMYSL SOBOTKA, PŘEDSEDA SENÁTU PARLAMENTU ČR Do českého předsednictví Evropské unii výrazně zasáhlo vyslovení nedůvěry vládě. Měl podle vašeho názoru premiér v demisi Mirek Topolánek reálnou šanci ovlivnit, respektive zvrátit směřování evropských zemí a USA k protekcionismu a státnímu intervencionismu? V první řadě je třeba znovu říci, že vyslovení nedůvěry vládě v době našeho předsednictví bylo jasnou ukázkou toho, jak opozici, tedy ČSSD a komunistům, záleží na renomé České republiky. Ale ani kdyby vláda Mirka Topolánka nebyla v demisi, neměla by moc šancí ovlivnit vývoj myšlení evropských vlád v době krize. V EU naše vláda přicházela, a také částečně uspěla, s návrhy, které by pomohly řešit krizi, aniž by dramaticky nebo dlouhodobě rostla role státu. Protekcionismus byl pod vedením Mirka Topolánka odsouzen v EU na vládní úrovni a s mou podporou i na parlamentní úrovni na jednání evropských parlamentů v Paříži. Liberální kroky a reformy nastartované vládou Mirka Topolánka a Mikulášem Dzurindou na Slovensku mají nejasnou budoucnost. Je možné v našich podmínkách dlouhodobě pokračovat v liberální politice? Trochu bych vaši otázku opravil je nutné pokračovat v liberální politice? Ano, je to nutné. Vy se ptáte pod vlivem toho, že krize vede k masivním vstupům států do ekonomiky a k zestátňování. Nepovažuji osobně tyto kroky za moudré, ale vím, že nejsou dlouhodobě udržitelné. Kdo jiný než Češi vědí, jak stát hospodaří. A to není jiné ve Francii, Británii, USA. V Evropě je staletá tradice vlivu státu na dění v zemi. Byli to králové, kteří zakládali pivovary, zaváděli školství, důchody. Na druhou stranu je to právě liberální přístup k ekonomice, který z Evropy vytvořil světovou mocnost 17., 18. a 19. století, než ji vystřídaly ještě liberálnější Spojené státy. Bezpochyby v globálním světě bohužel vliv státu roste. Ale rozhodně nelze jedním dechem říci, že nelze praktikovat liberální ekonomiku. Krize skončí, za několik málo let se z ní svět otřepe a přijde nová éra liberalismu, protože podnikatelé a občané obecně si nebudou chtít od státu nechat do všeho mluvit. Navíc stát je nejhorší hospodář, a proto by neměl podnikat ani dramaticky regulovat. RVHP jsme tu již měli. Naše země je téměř dvacet let po sametové revoluci a stále probíhají politické a ekonomické transformace, občanská společnost se stále formuje. Kdy ustane snaha prosazovat se krátkozrakou politikou se socialistickými prvky? Je chyba v nesprávném prezentování a vysvětlování reforem? Co proti tomuto jevu mohou dělat politici? Dvacet let je málo na to, aby se změnila mentalita společnosti. Mojžíš nechal putovat svůj lid po poušti 40 let, než zemřeli všichni pamětníci blahobytu v Egyptě. Teprve potom novou generaci zavedl do své zaslíbené země. Ale je třeba připustit, že myšlenky socialismu, rovnostářství a závisti mají u nás rodnou půdu. Je skutečně třeba lidem vysvětlovat, že ke svobodě a k demokracii patří také různé životní úrovně, že ne každý může být vrcholovým fotbalistou, úspěšným podnikatelem, houslovým virtuosem. Na druhou stranu musím odmítnout často podsouvanou myšlenku, že liberální přístup ke světu je sobecký a nesociální. Naopak. Solidarita by měla vyvěrat z lidské přirozenosti a touhy po spravedlnosti. Neměla by být oktrojována a vynucována. Budování štědrého sociálního státu je krátkodobou strategií, která skrývá například nebezpečí ztráty efektivity, jak upozorňují ekonomové. Deficity také nelze zvyšovat donekonečna, respektive to bude stále nákladnější. Může trend budování štědrých ekonomik a na to navazující problémy v konečném důsledku vést až k dezintegraci na úrovni EU? Ano. Dokonce může vést ke zhroucení státních financí, k bankrotu státu. To je právě nebezpečí, na které je třeba upozorňovat. Ale z tak dramatického vývoje obavy nemám.