THE INFLUENCE OF MIGRATION ON AGEING OF THE POPULATION OF THE CZECH REPUBLIC

Transkript

1 VLIV MIGRACE NA STÁRNUTÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY * THE INFLUENCE OF MIGRATION ON AGEING OF THE POPULATION OF THE CZECH REPUBLIC Markéta Arltová, Jitka Langhamrová Abstract The Czech Republic, like the most of the countries, has been struggling with the population ageing. Population development may influence the economy and the economy may retrospectively influence population development. The consequences of this process may appear with a delay of several decades and they may have an unfavourable influence on the functioning of the economy and the prosperity of individual European ecountries. In connection with this, the international migration is often brought up, and mainly the question whether the migration can solve or at least lessen the ramifications connected with the decrease in the number of population itself and population ageing. The concise analysis of migration influence on the size and age of population of Czech Republic is exactly what this article deals with. Keywords: migration, natural increase, age index, time series Klíčová slova: stárnutí populace, přirozený přírůstek, migrace, index stáří, časová řada Úvod Nikdy dříve se evropské země nemusely potýkat s problémy spojenými s demografickým stárnutím svých populací tak intenzivně, jako v současné době. Demografická struktura populace zásadním způsobem ovlivňuje ekonomický a sociální vývoj, a naopak, stav ekonomiky má zpětný vliv na demografické chování populace. Důsledky tohoto procesu se mohou projevit se zpoţděním několika desítek let a mohou mít nepříznivý vliv na fungování ekonomiky a prosperitu jednotlivých zemí EU. Populace vyspělých zemí stárnou. První varovné signály spojené se stárnutím lze pozorovat ještě před začátkem posledního desetiletí minulého století, kdy v západní Evropě začal dlouhodobý pokles plodnosti. U většiny vyspělých zemí Evropy poklesla plodnost pod tzv. záchovnou hranici prosté reprodukce. Populace začala stárnout relativně, začalo v ní přibývat starých lidí a ubývat dětí. Současně se také v souvislosti s dobrými ţivotními podmínkami začala sniţovat úmrtnost a prodluţovat střední délka ţivota. Populace začala stárnout absolutně, přibylo starých lidí. V důsledku toho se změnila věková struktura populací - začalo ubývat dětí a naopak přibylo osob v starších a nejstarších věkových skupinách. Tento * Článek vznikl v rámci projektů Modelování demografických časových řad v České republice, GAČR 42/9/369 a dlouhodobého výzkumného projektu 2D626 "Reprodukce lidského kapitálu" MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II 1

2 trend se s malým zpoţděním projevil i v České republice a v celoevropském měřítku pokračuje i v současné době. Do budoucna je moţné předpokládat, ţe charakteristické změny v demografickém chování, spojené se stárnutím obyvatelstva, budou zřejmě trvalého rázu. Úvahy o zvýšení plodnosti vhodnou pronatalitní politikou nejsou příliš reálné. I z naší z nedávné historie je vidět, ţe tato opatření mají pouze krátkodobý efekt (Arltová, Langhamrová, 29). Takţe se jako jedno z moţných řešení tohoto problému nabízí udrţení početního stavu obyvatel a sníţení nebo alespoň udrţení současné úrovně jejich průměrného věku jinou cestou. V této souvislosti se v zemích EU často zmiňuje zahraniční migrace a s tím spojená otázka, zda migrace můţe vyřešit či alespoň zmírnit důsledky stárnutí populace. Stručnou analýzu vlivu migrace na početní stav a stárnutí populace České republiky přináší tento příspěvek. Migrace v ČR Česká republika byla v 9.letech výjimkou mezi zeměmi bývalého východního bloku. Nejdříve se stala tranzitní, a pak postupně i cílovou zemí pro migranty. Velký vliv na migrační chování má skutečnost, ţe Česká republika patří mezi transformující se země tzv. nárazníkové zóny. Otevření hranic nevyvolalo masivní emigraci do zemí západní Evropy, zvýšilo ale atraktivnost naší republiky jako tranzitní země a postupně i jako země cílové pro některé imigranty (obr. 1) přistěhovalí vystěhovalí Obr. 1. Zahraniční migrace ČR (zdroj: data ČSÚ) Největší pohyby v zahraniční migraci vykazuje oblast pracovní migrace. Nárůst cizinců, kteří přijeli do ČR za prací, souvisí především s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělnických profesí na trhu práce. V ostatních sektorech ekonomiky je vyšší úroveň mezd, takţe některé dělnické profese nejsou pro domácí obyvatelstvo atraktivní. Ve všech formách pracovní migrace jsou z dlouhodobého pohledu nejvíce zastoupeni Ukrajinci a Slováci, dále pak Vietnamci, Rusové a Poláci. Výrazně méně se na našem trhu práce podílejí cizinci ze západní Evropy a Ameriky. Východoevropané pracují spíše v dělnických profesích, naopak západoevropané v profesích vysoce odborných. 2

3 Ukrajina Cizinci celkem Slovensko Vietnam Rusko Polsko Německo Obr. 2. Vývoj počtu cizinců v ČR v letech (zdroj: data ČSÚ) V devadesátých letech počet legálně usazených cizinců v České republice postupně narůstal (obr. 2, celkový počet cizinců je vynesen na pravou osu y). Mezi roky 1994 a 1999 se více neţ zdvojnásobil ze zhruba 1 tisíc na počty kolem 2 tisíc pobývajících cizinců. V roce 2 počet cizinců poklesl o 3 osob, avšak tento pokles lze přičíst změnám legislativy. Od počátku roku 2 vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v podobě, jeţ podstatně zpřísňovala vstupní a pobytový reţim většiny cizinců v České republice. Novela, která nabyla účinnosti 1. července 21, některá ustanovení tohoto zákona zmírňovala, a tak měla za následek opětovný mírný nárůst počtu usazených cizinců (ročně několik desítek tisíc osob), který pokračuje aţ do současnosti. V České republice ţilo k cizinců, z toho bylo s trvalým pobytem a cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 9 dnů (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza na 9 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimo EU). Trvale nebo dlouhodobě usazení cizinci tvořili okolo 4 % obyvatelstva České republiky a byli to nejčastěji občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, Polska a Německa. Vietnam 13,% Rusko 5,9% Polsko 5,3% Německo 4,% Moldavsko 2,% Mongolsko 1,5% Slovensko 17,3% Ostatní 22,2% jiní 14,9% Čína 1,3% USA 1,1% Bulharsko 1,3% Ukrajina 32,3% Obr. 3. Cizinci v České republice v roce 27 podle státního občanství (zdroj: data ČSÚ) 3

4 Věková struktura migrantů v ČR Věková struktura migrantů v České republice se významně liší od věkové struktury domácího obyvatelstva (obr. 4). Značná část cizinců k nám přicházela a stále přichází především za prací a za studiem. Jde tudíţ o osoby v mladším produktivním věku (obr. 5). Navíc za prací přicházejí spíše méně kvalifikované pracovní síly a převaţují muţi, dětí a ţen je výrazně méně ženy ČR muži ČR cizinci muži cizinci ženy Obr. 4. Relativní věková struktura cizinců a občanů ČR k (zdroj ČSÚ) rok narození Obr. 5. Cizinci v České republice k podle roku narození (zdroj: MVČR) Lze konstatovat, ţe pro věkovou a pohlavní strukturu cizinců je typická převaha muţů (zhruba 6 %). Mezi cizinci převládají osoby v produktivním věku (mezi lety). Nejvíce cizinců je z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Polska. Podíváme-li se na občanství z hlediska udělených trvalých pobytů, je na prvním místě Vietnam, dále Ukrajina, Slovensko, Polsko, Rusko a Německo. Z pohledu dlouhodobých 4

5 pobytů je nejvíce Ukrajinců a Slováků, dále Vietnamců, Rusů, Němců a Poláků. Lidé, kteří k nám přicházejí ze sousedních zemí, směřují převáţně za prací. Převládají tedy pobyty dlouhodobé ve srovnání s trvalými. Naopak je tomu u občanů Vietnamu, kteří přišli s cílem usadit se zde, proto je u nich také patrné vyšší procento pobytů trvalých. Rozdíly jsou z pohledu účelu pobytu podle pohlaví. Muţi přicházejí spíše za prací, ţeny za účelem sloučení rodiny. Vliv migrantů na početní stav a stárnutí obyvatelstva ČR Od počátku devadesátých let minulého století docházelo k početnímu úbytku počtu obyvatel díky zápornému přirozenému přírůstku a ani pozvolný nárůst počtu přistěhovalých nedokázal tento trend zvrátit. Změna nastala aţ v roce 23, kdy se výrazně zvýšil počet přistěhovalých a počet obyvatel ČR začal po dlouhých letech opět stoupat. Pozitivní vliv migrace na růst celkového počtu obyvatel České republiky je tak patrný z obr. 6. Od roku 26 se na pozitivním vývoji počtu obyvatel podílí i přirozený přírůstek. 1 8 čistá migrace přirozený přírůstek -4 Obr. 6. Přirozený přírůstek a přírůstek migrací celkem za ČR (zdroj: data ČSÚ) Z dostupných dat je zřejmé, ţe kladný přirozený přírůstek v posledních letech není ovlivněn rostoucí migrací. Počty dětí narozených cizincům jsou zatím zanedbatelné, v roce 26 tvořily 1,63 % a v roce 27 1,83 % ze všech dětí narozených v ČR. 1 9 ČR cizinci v ČR Obr. 7. Index stáří ČR a cizinců v ČR (zdroj: data ČSÚ) 5

6 Z obr. 7 není zřetelný ani pozitivní vliv relativně mladé věkové struktury cizinců na index stáří obyvatel ČR. Index stáří cizinců ţijících v ČR se sice dlouhodobě pohybuje pod 4 %, ale postupnému růstu tohoto ukazatele pro celou ČR nedokáţe zabránit. Česká republika patří v současné době mezi evropské země, které mají velmi nízký podíl dětí v populaci. Je to způsobeno tím, ţe plodnost českých ţen je hluboce pod tzv. záchovnou hranicí prosté reprodukce. Z pohledu indexu stáří se Česká republika pohybuje uprostřed mezi zeměmi EU. Hodnoty 1 % a tím i vyrovnání podílů dětí do 15 let a osob starších 65 let bylo dosaţeno v roce 27. Je velmi pravděpodobné, ţe i přes zvyšující se počty narozených dětí, bude i v budoucnu index stáří obyvatel České republiky stoupat. Závěr Problematika stárnutí populace se v současné době dostává do popředí zájmu společnosti. Ještě nikdy za dobu existence lidstva nedocházelo k tak rychlému stárnutí populací vyspělých zemí. I Česká republika stárne a stárne nebývale rychle. Názor, ţe stárnutí obyvatel České republiky můţe zabránit imigrace však z dostupných dat a provedených analýz podpořit nemůţeme. Sledované období je však poměrně krátké a v budoucnu se vývoj můţe zcela změnit. Můţe však mít pozitivní vliv na početní stav obyvatel. Následkem toho ovšem bude zvyšování podílu cizinců v populaci. Kvalifikovaní imigranti jsou potřební pro trh práce a znamenají vyšší počet plátců daní, který bude potřebný k financování udrţitelné ţivotní úrovně nejenom seniorů. Migranti však nebudou jen přínosem, přinesou s sebou i řadu problémů, kterým budeme muset do budoucna čelit. K prvním a moţná nejzávaţnějším dochází v těchto měsících, kdy na Českou republiku dopadá velmi tvrdě ekonomická krize. Roste nezaměstnanost a zaměstnavatelé se prvotně zbavují především cizinců v méně kvalifikovaných pracovních pozicích. Státy se ocitají v situaci, kdy musí řešit jak pomoci těmto pracovníkům, aby zabránili jejich přelití do ilegality a následnému nárůstu kriminality. Je tedy moţné očekávat, ţe v několika příštích měsících bude příliv nových pracovních migrantů stagnovat nebo dokonce klesat. Ekonomická konjunktura však přinese s oţivením ekonomiky i potřebu nových pracovníků a s tím i novou vlnu pracovní imigrace. Literatura ARLTOVÁ, M. LANGHAMROVÁ, J.: Migration and ageing of the population of the Czech Republic and the EU countries. Prague Economic Papers 19 (1), 21. (v tisku) ARLTOVÁ, M. LANGHAMROVÁ, J.: Analýza vztahů časových řad porodnosti a sňatečnosti v České republice v letech Politická ekonomie 57: (4), str , 29. BARSA, P.: Managing Immigration and Integration in Europe and in the Czech Republic - Final Research Paper. International Policy Fellowships FIALA, T. - LANGHAMROVÁ, J.: Vliv migrace na budoucí demografický vývoj. Mezinárodní politika, 6, 1 14, 28. HORÁKOVÁ, M.: Řízení nových imigračních toků: Řízení migrace v nových členských zemích EU Česká republika, VÚPSV ČR, KADEŘÁBKOVÁ, A.: Česká republika v globalizované a znalostně zaloţené ekonomice: vývojové trendy a politické implikace KEPKA, J.: Problémy imigrace v evropském kontextu - Praktická opatření pro ČR. E-polis.cz,

7 KOSCHIN, F. - FIALA, T. - KAČEROVÁ, E. - KREBS, V. - LANGHAMROVÁ, J.: How to Deal with the Economic Consequences of the Ageing of Our Population. University of Economics, Prague, 24. LANGHAMROVÁ, J.: Zachrání nás imigranti? Smolenice In: Vaňo, B. (ed.). Naša demografia súčasnosť a perspektívy. Bratislava: SŠDS, 25, s LANGHAMROVÁ, J. - KAČEROVÁ, E.: Věkové sloţení cizinců v České republice. Forum Statisticum Slovacum, 27, roč. III, č. 3, s Internetové zdroje dat: Český statistický úřad Ministerstvo vnitra ČR Adresa autorek Ing. Markéta Arltová, Ph.D. Katedra statistiky a pravděpodobnosti Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze W. Churchilla 4, Praha 3 - Ţiţkov, arltova@vse.cz doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze W. Churchilla 4, Praha 3 - Ţiţkov, langhamj@vse.cz 7