Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Transkript

1 Sociodemografická analýza města Hradce Králové Pro: Statutární město Hradec Králové Zpracovala: Katedra sociálních věd Filozofická fakulta Univerzity Pardubice Březen 2006

2 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 2 OBSAH: OBSAH:...2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA...4 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ...6 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE...6 VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE MĚSTĚ, OKRESE A KRAJI...6 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL VE MĚSTĚ...7 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE VĚKU...8 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH MĚSTA...8 PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA...9 STĚHOVÁNÍ (MECHANICKÁ MĚNA)...9 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE RODINNÉHO STAVU, SŇATEČNOST A ROZVODOVOST...10 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ...11 Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky...12 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL...13 Metodické poznámky k problematice statistického sledování...13 Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové...13 NEZAMĚSTNANOST...17 PERSPEKTIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE...18 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA HRADCE KRÁLOVÉ...20 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN:...25 RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ...25 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY...25 POČET RODIN...25 PROGNÓZA POČTU DĚTÍ...25 VYPLÁCENÉ DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE...26 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE...26 TÝRANÉ A ZNEUŽÍVANÉ DĚTI...27 SPECIÁLNÍ KAPITOLA POPTÁVKA PO SLUŽBÁCH JESLÍ...28 SENIOŘI...31 CHARAKTERISTIKA SKUPINY...31 PROGNÓZA POČTU SENIORŮ...31 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A DALŠÍ SLUŽBY PRO SENIORY...32 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...33 CHARAKTERISTIKA SKUPINY:...33 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...34 Počet držitelů průkazů mimořádných výhod...35

3 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 3 Plně invalidní, částečně invalidní důchod...35 NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ...36 OSOBY V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI...37 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY...37 OSOBY BEZ DOMOVA...37 Azylové domy...37 TRESTNÁ ČINNOST A OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY...38 Kriminalita dětí a mládeže...40 OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI...41 CIZINCI, NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ MENŠINY...45 PROBLÉMY ROMSKÉ POPULACE...46 CIZINCI NA TRHU PRÁCE...47 SEZNAM TABULEK...48 METODICKÉ POZNÁMKY...49 ZDROJE DAT...50

4 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 4 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Poloha: Severovýchodní část Čech Rozloha: 105,6 km 2 Počet obyvatel: k zde trvale žilo obyvatel. Kraj: Královéhradecký Region: Východočeský Hradec Králové je metropolí východních Čech. Leží na okraji Polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Je sídlem obchodu, bankovnictví a správních institucí regionálního i celostátního významu, centrem školství a obchodu. Statutární město Hradec Králové patří svojí velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Hradec Králové je dominantním centrem jak Královéhradeckého kraje, tak okresu Hradec Králové. Magistrát města Hradec Králové je pověřeným úřadem, který vykonává přenesenou působnost pro 39 obcí ve svém správním regionu. Historicky je Hradec Králové jedním z nejvýznamnějších středověkých měst v Čechách. První zmínka o Hradci Králové jako o městě pochází z roku 1225 a město bylo již ve středověku

5 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 5 východočeskou metropolí, známé je také jako město českých královen, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Později byl Hradec Králové město husitské, dále se ve středověku stal sídlem biskupství, později byl i vojenskou pevností. Začátkem 20. století za působení starosty Františka Ulricha začala nová výstavba města, na níž se podíleli přední čeští architekti Jan Kotěra a Josef Gočár. Tito dva architekti obohatili město o mnoho významných budov. Hradec králové nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro rekreaci. Ve městě i v okolí jsou desítky kilometrů cyklostezek, plavecký bazén, aquacentrum s mořským příbojem, obří akvárium, koupaliště, kempy. Město je známé svými udržovanými parky, vysokým podílem zeleně mezi zástavbou. Na jihovýchodní okraj města navazuje rozsáhlý komplex lesů. V okolí jsou snadno dosažitelné pamětihodnosti, např. Hrádek u Nechanic, Kuks, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem, skalní města v Českém ráji a Adršpachu, blízkost Krkonoš a Orlických hor. Město je známé svým kulturním životem. Působí zde světoznámé loutkové divadlo Drak, dále Klicperovo divadlo, jedno z nejuznávanějších divadel v České republice, které zde vždy v červnu pořádá mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů. Na podzim bývá Hradec Králové dějištěm hudebního festivalu Jazz Goes To Town, město je také sídlem Filharmonie Hradec Králové. Ve městě dále funguje řada hudebních klubů, kin a dalších kulturních zařízení. Mezi další akce reprezentující kulturní život patří: folklorní festival Hradec Králové - Pardubice, výročí rekonstrukce bitvy u Hradce Králové (neboli bitvy u Chlumu), Hradecké hudební dny (říjen), Techfilm (říjen) a další.

6 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 6 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Základní demografické ukazatele Ve městě Hradci Králové je k trvalému bydlišti přihlášeno necelých 95 tisíc lidí. Město je centrem dojížďky (cca 20 tisíc osob denně) nejen za prací a do škol (viz níže), ale vzhledem ke své funkci správního a přirozeného centra regionu je počet jeho denních uživatel mnohem vyšší. Průměrný věk obyvatel města je 41,7 let. Základní demografické údaje za město v roce 2004 nabízí tabulka. Tabulka 1: Základní demografické ukazatele města Hradce Králové, rok 2004 celkem muži ženy stav k Stav k narození zemřelí přistěhovalí z ČR přistěhovalí z ciziny vystěhovalí do ČR vystěhovalí do ciziny přírůstek migrační přírůstek celkový stav k stav k průměrný věk 41,7 40,0 43,3 průměrný věk - okres 40,8 39,2 42,3 sňatky 445 rozvody 361 potraty 505 umělá přerušení těhotenství 327 Zdroj: Český statistický úřad Vývoj počtu obyvatel ve městě, okrese a kraji Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové, v okrese Hradec Králové a v kraji Počet obyvatel sčítání lidu Stav k Rozdíl Index 2005/ 1961 Rok obec ,2 okres ,0 kraj Zdroj: Český statistický úřad ,2 V poválečném období počet obyvatel žijících na území dnešního Královéhradeckého kraje téměř stagnoval, z uvedené tabulky lze sledovat postupující koncentraci obyvatelstva kraje do města a jeho okolí. Počet obyvatel města vzrostl za posledních 50 let zhruba o polovinu.

7 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 7 Dlouhodobý vývoj obyvatel ve městě Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města (tzv. středního stavu) od roku 1919 Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel (1.1.) Zdroj: Český statistický úřad Z dlouhodobé statistiky je zřejmé, jakým tempem rostl počet obyvatelstva města Hradec Králové. V období první republiky obyvatelstvo stoupalo pozvolna. K největšímu nárůstu docházelo od roku Město se deset let ( ) řadilo mezi stotisícová města. Od roku 1998 počet obyvatel města klesá. Je to zapříčiněno jak převahou zemřelých nad narozenými, tak vystěhováváním lidí z měst do obcí v okolí města (tzv. suburbanizace), ale také do jiných oblastí v České republice, především do Prahy. Vývoj počtu obyvatel města

8 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 8 Struktura obyvatelstva podle věku Tabulka 4: Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin Obyvatelstvo Podíl věkové skupiny v % celkem Celkem Muži Ženy k obec Hradec Králové ,4 70,0 16,6 14,6 71,3 14,1 12,4 68,8 18,8 okres Hradec Králové ,4 70,0 15,6 15,4 71,6 13,0 13,5 68,4 18,1 kraj Hradec Králové ,1 70,1 14,7 16,0 72,0 12,0 14,2 68,4 17,4 Zdroj: Český statistický úřad Struktura obyvatel podle pohlaví a věku je podobná jak ve městě, tak okrese i kraji. Dětská složka (0 14 let) tvoří necelých 15%, podobně jako složka seniorská (65 let a více). Složka produktivního obyvatelstva (v tomto členění, jež zachovává členění Českého statistického úřadu, velmi široká kategorie obyvatel let) tvoří 70% obyvatelstva. Město má oproti okresu i kraji mírně starší věkovou strukturu, tento fakt ale není nijak výjimečný při srovnání s obdobně velkými městy v České republice. Patrné rozdíly lze najít také mezi věkovou strukturou mužů a žen. Vzhledem k faktu, že se rodí více mužů než žen (je biologickou zákonitostí, že se rodí zhruba chlapců na 100 děvčat) a že se ženy dožívají vyššího věku než muži (o zhruba 6 7 let), mají ženy starší věkovou strukturu než muži (tzn. mají výraznější zastoupení u seniorské složky populace). Počet obyvatel v jednotlivých částech města Počet obyvatel v jednotlivých částech města nabízí tabulka 5. Jde o údaje z evidence obyvatel, jejíž metodika zjišťování je odlišná od metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), proto se údaje o celkovém počtu obyvatel mírně liší. Nejvíce obyvatel žije na Moravském Předměstí, Slezském Předměstí, Pražském Předměstí a v Malšovicích. Tabulka 5: Počet obyvatel v jednotlivých částech města, podle působnosti komisí místní samosprávy, rok 2005 Komise místní samosprávy Počet obyvatel k Podíl na celkovém počtu obyvatel města v % Březhrad 908 1,0 Historický střed města ,5 Kukleny ,9 Malšova Lhota 626 0,7 Moravské Předměstí - jih ,2 Moravské Předměstí - sever ,7 Moravské Předměstí - východ ,8 Nový Hradec Králové ,0 Piletice 197 0,2 Plácky ,2 Plačice 650 0,7 Plotiště ,0 Pražské Předměstí - jih ,5 Pražské Předměstí - sever ,4 Roudnička 573 0,6 Rusek 348 0,4 Slatina 742 0,8

9 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 9 Slezské Předměstí ,0 Střed města ,9 Svinary 769 0,8 Svoborné Dvory ,3 Třebeš ,0 Věkoše - Pouchov ,1 Malšovice ,3 celkem dle ČSÚ Zdroj: Magistrát města Přirozená měna obyvatelstva Tabulka 6: Živě narození a zemřelí v Hradci Králové v letech Rok Živě narození Zemřelí Bilance Zdroj: Český statistický úřad V roce 1994 poprvé ve sledovaném období počet zemřelých převýšil počet narozených a město tak začalo ztrácet obyvatelstvo tzv. přirozenou měnou (tedy bilancí narozených a zemřelých). Z pohledu přirozené měny byl ve sledovaném období zatím nejvíce ztrátovým rok 2000, kdy byl také nejnižší počet dětí narozených ve městě, který poklesl pod hranici 800 dětí. Stěhování (mechanická měna) Stěhováním se rozumí změna místa (pro statistické sledování pouze obce) trvalého bydliště osoby na území České republiky (vnitřní stěhování) nebo za hranice naší republiky (zahraniční stěhování). Tabulka 7: Migrační přírůstek/úbytek v letech Město Hradec Králové Zdroj: Český statistický úřad V minulých letech byl migrační přírůstek města záporný. V čtvrtletí roku 2005 se do Hradce Králové přistěhovalo o 271 osob více než se z města vystěhovalo, migrační saldo bylo tedy kladné. Počet přistěhovalých byl (z toho téměř 45% tvořili cizinci), počet vystěhovalých Tabulka 8: Přistěhovalí a vystěhovalí v čtvrtletí roku 2005 celkem muži z ČR celkem z ČR muži z ciziny celkem z ciziny muži Přistěhovalí Vystěhovalí Zdroj: Český statistický úřad Nejčastějším důvodem stěhování v roce 2004 bylo stěhování z bytových důvodů a kvůli rodině. Jelikož jsou tyto položky nejvíce zastoupeny v obou migračních směrech, nedá se z těchto údajů s určitostí vyvozovat závěry o lepších či horších podmínkách bydlení ve městě.

10 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 10 Tabulka 9: Důvody migrace v roce 2004 přistěhovalí vystěhovalí Změna zaměstnání Přiblížení k pracovišti Učení, studium Zdravotní důvody Sňatek Rozvod Byt Následování rodiny Jiné Zdroj: Český statistický úřad Do Hradce Králové se v roce 2004 přistěhovalo nejvíce obyvatel z okresu Pardubice a hlavního města Prahy. V roce 2004 se do města přistěhovalo o 47 žen více než mužů, nejvíce bylo osob ve věku let a to u obou pohlaví (tento věk je také obecně nejčastějším věkem, kdy se lidé stěhují). Ve stejném roce se z města vystěhovalo o 11 mužů více než žen. Největší položku opět tvoří lidé ve věku let u obou pohlaví. Tabulka 10: Stěhování podle věku a pohlaví Přistěhovalí Vystěhovalí ženy muži ženy muži celkem Zdroj: Český statistický úřad Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, sňatečnost a rozvodovost V době posledního sčítání (březen 2001) žila polovina obyvatel města v manželství, třetina byla svobodná, rozvedených bylo 9%, ovdovělých zhruba 7%. Nejvýraznější rozdíl mezi pohlavími je u kategorie ovdovělí, kde celých 85% ovdovělých žijících v Hradci Králové tvoří ženy. To je dáno skutečností, že ženy se dožívají v průměru vyššího věku než muži. Jejich průměrná doba života, kterou prožijí bez zemřelého partnera je však ještě prodlužována věkovým rozdílem mezi manželi.

11 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 11 Tabulka 11: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, město Hradec Králové, 2001 Celkem svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo celkem v % ,8 48,1 9,0 7,2 0,8 V tom Muži v % ,2 50,0 7,5 2,3 1,0 Ženy v % ,8 46,4 10,4 11,7 0,7 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Tabulka 12: Počty sňatků a rozvodů v roce 2004 Počet sňatků Počet rozvodů Město Okres Zdroj: Český statistický úřad Statistiky udávají, že počet rozvodů v roce 2004 převyšuje počet uzavřených sňatků v tomto roce nejen v Hradci Králové, ale i v celém okrese Hradec Králové. Ve srovnání s rokem 2003, kdy počet uzavřených sňatků činil 474 a počet rozvodů 487 je zřejmé, že z posledních statisticky získaných údajů se počet uzavřených sňatků z roku 2003 v roce 2004 zvýšil o 113. V roce 2003 bylo zaevidováno 487 rozvodů, v roce 2004 se počet snížil na 445 rozvodů, stav byl tedy téměř neměnný. Je však nutno si uvědomit, že počet sňatků v daném roce nesouvisí s počtem rozvodů v daném roce. Rozvody se týkají všech dosud existujících sňatků, ať už byly uzavřeny v kterémkoliv roce. V uvedených statistikách také není podchycena kategorie párů, které žijí v nesezdaném soužití. Při skutečnosti, že zhruba třetina dětí se u nás rodí mimo manželství, lze předpokládat, že část těchto dětí se nerodí osamoceným matkám, ale párům, které dočasně či na trvalo zvolily neformální svazek. V nesezdaném soužití podle různých výběrových šetřeních žijí i lidé ve vyšším věku, často rozvedení nebo ovdovělí. Vzdělanostní struktura obyvatel města Hradce Králové Tabulka 13: Obyvatelstvo podle nejvyššího stupně vzdělání Hradec Králové 1991 V % 2001 V % Obyvatelstvo celkem Obyvatelstvo starší 15 let v tom podle vzdělání: bez vzdělání 154 0, ,2 základní a neukončené , ,2 vyučení a střední odborné , ,4 úplné střední s maturitou , ,2 vyšší odborné 108 0, ,9 vysokoškolské , ,5 nezjištěno , ,6 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (v roce 1991 byl 12,1%) na současných 14,5% a zároveň se snižuje počet

12 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 12 osob se základním vzděláním (v roce 1991 činil 23%, v roce 2001 už jen 16,2%). Obecně lze konstatovat, že čím starší věková skupina, tím v průměru nižší vzdělání. Tabulka 14: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v jednotlivých věkových kategoriích, město Hradec Králové Bez vzdělá Počet Zákl. vč. Učňovské odborné odbor. školské Střední Vyšší Vysokoobyv. Neukon. ní matur. nástavb. Nezj celkem V % 100% 0,19 16,22 17,21 14,18 1,42 32,82 1,92 14,46 1,59 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky U vyšších stupňů vzdělání město i okres Hradec Králové výrazně překračuje nejen krajské hodnoty, ale i celorepublikový průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných dosahuje ve městě 14,5% v okrese 10,8% oproti 7,5% v kraji a 8,9% v celé České republice. Je to dáno jednak přítomností Univerzity Hradec Králové a několika dalších fakult ve městě a jednak přítomností státních organizací, peněžních ústavů, Fakultní nemocnice a dalších subjektů, které vysokoškolské vzdělání u velké části svých zaměstnanců vyžadují. Nejmenší podíl absolventů vysokých škol byl v Královéhradeckém kraji ke dni sčítání 2001 zjištěn v okrese Trutnov (5,9%), kde je i nejvyšší podíl osob se základním a neukončeným vzděláním (25,1%). Učňov ské s Úplné střed. vč. Tabulka 15: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ve věku 15 let a více, uvedeno v % Obyvat. ve věku 15 a více let Základní a neukon. Vyučení a stř. odbor. bez mat. Úplné střední s maturitou Vyšší a nástavbové Vysokoškolské vč. vědecké přípravy Česká republika ,0 38,0 24,9 3,5 8,9 Královéhradecký kraj ,5 39,7 25,2 3,6 7,5 Okres Hradec Králové ,6 35,8 27,8 4,1 10,8 Město Hradec Králové ,2 31,4 31,2 4,9 14,5 Okres Jičín ,2 41,6 24,5 3,4 6,3 Okres Náchod ,3 41,3 24,5 3,4 6,1 Okres Rychnov n. Kn ,7 41,1 24,7 3,5 6,3 Okres Trutnov ,1 41,3 23,0 3,2 5,9 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

13 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 13 Dojížďka za prací a do škol Metodické poznámky k problematice statistického sledování Dojížďka za prací i do škol je statisticky sledována pouze při Sčítání lidu domů a bytů, poslední sčítání se v České republice konalo v roce Na zvyšování či snižování objemu dojížďky za prací obecně působí tyto faktory: nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech, větší diferenciace mezd mezi regiony, vstup silných populačních ročníků 70. let na trh práce, v některých regionech zlepšení dopravní infrastruktury (dálnice, koridory) nebo na druhou stranu ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové a zemědělské výroby, rozvoj malého a středního podnikání v místě trvalého bydliště, v některých regionech zhoršení dopravní infrastruktury. Důvody zvyšování či snižování dojížďky do škol mohou být tyto: rozpad a slučování obcí, větší zapojení mládeže do dalšího vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání, rušení základních škol v některých malých obcích, větší ochota dojíždět za kvalitním, specializovaným vzděláním nebo naopak pokles žáků základních škol, nově otvírané školy, nově otevírané studijní obory na stávajících středních a vysokých školách. Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové Tabulka 16: Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví, město Hradec Králové celkem V tom Z toho ve věku muži ženy a více Dojíždějící celkem V tom: Z ostatních obcí okresu celkem Z oho obce: 1) Třebechovice pod Orebem Černilov Stěžery Smiřice Nechanice Předměřice nad Labem Všestary Chlumec nad Cidlinou Praskačka Nový Bydžov Lhota pod Libčany Libčany Z jiných okresů celkem Z toho obce:1) Pardubice Jaroměř Týniště nad orlicí Opatovice nad Labem Hořice Trutnov Hl.m.Praha Zdroj: Český statistický úřad

14 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 14 Do města Hradec Králové dojíždělo v roce 2001 za prací celkem lidí. Z toho mužů, což je z celkového počtu 60 procent. Podle věkového rozdělení nejvíce do města dojíždí lidé mezi lety, představují 25%, což je 4 695lidí. Největší dojížďku zde zaznamenává město Pardubice s počtem lidí. Tabulka 17: Dojíždějící podle frekvence dojížďky, město Hradec Králové Dojíždějící Vtom frekvence dojížďky do obce 1-2x denně týdně celkem měsíčně Jinak nezjištěno Dojíždějící celkem Počet V % 100,0 83,0 5,3 1,7 9,6 0,4 V tom: muži Počet V % 100,0 80,9 6,7 1,6 10,5 0,3 ženy Počet V % 100,0 86,1 3,1 1,9 8,3 0,7 Zdroj: Český statistický úřad Z celkového objemu dojížďky lidí do Hradce Králové jsou podle frekvence dojížďky nejčastější lidé, kteří denně dojíždí, ti představují 83% ( osob). Největší počet dojíždějících z celkového počtu lidí dojíždí za prací v průmyslovém odvětví (22,3%). Dalšími frekventovanými odvětvími jdou obchod a stavebnictví, které představují 26%. Nejvíce používaným dopravním prostředkem je automobil, který řídí ten, jež do práce dojíždí, ve 25,3% dojíždějících (obě pohlaví dohromady). Ženy nejčastěji využívají k dopravě za prací autobus, ve 20,5%, zatímco muži dávají přednost již zmíněnému automobilu, který sami řídí ve 33,1%. Tabulka 18: Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky, podle času stráveného na cestě, město Hradec Králové Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně celkem denně do a dojíždějících více v % Dojíždějící celkem ,0 v tom: z ostatních obcí okresů ,2 celkem z toho obce: 1) Třebechovice pod Orebem ,5 Černilov ,1 Stěžery ,7 Smiřice ,4 Nechanice ,3 Předmeřice nad Labem ,7 Všestary ,9 Chlumec nad Cidlinou ,3 Praskačka ,2 Nový Bydžov ,1 Lhota pod Libčany ,2

15 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 15 Libčany ,3 z jiných okresů celkem ,0 z toho obce 1) Pardubice ,9 Jaroměř ,5 Týniště nad Orlicí ,3 Opatovice nad Labem ,9 Hořice ,1 Trutnov ,8 Hl. m. Praha ,5 1) vybraná obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Zdroj: Český statistický úřad Do města Hradce Králové dojíždí lidí, z toho denně, což je 83,0% dojíždějících. Do 14 minut tráví na své cestě za prací 997 lidí. Od minut je to lidí, od minut je to a hodinu a více dojíždí za prací lidí. Nejvíce lidí denně dojíždí z obce Nechanice 95,3%. Tabulka 19: Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě v tom čas denní dojížďky (min.) 1) Dojížďka celkem Do a více nezjištěno Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 34,7 46,8 14,7 2,7 0,4 0,2 0,4 Dojíždějící do obce celkem počet v % 100,0 8,8 29,1 28,7 18,5 9,6 3,6 1,6 Zdroj: Český statistický úřad 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut Dojíždějících v rámci obce Hradec Králové je Nejvíce lidem trvá cesta do práce v rozmezí minut (46,8%). 90 a více minut musí do práce dojíždět 56 lidí, což je nejmenší procento z celkového počtu dojíždějících (0,2%). Co se týče dojíždějících do obce lidí, nejvíce jich tráví na své cestě za prací minut, tedy 28,7% dojíždějících. Nejmenší procento tvoří 307 dojíždějících (1,6%), jejichž časový údaj o dojížďce za prací se nepodařilo zjistit. Tabulka 20: Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech , okres Hradec Králové Vyjížďka Dojížďka Rozdíl Rozdíl počet V % počet V % Vyjíždějící z obce celkem Dojíždějící do obce celkem Celkem , ,3 v tom: muži , ,2 ženy , ,5 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,8 průmysl , ,5 stavebnictví , ,6 doprava a , ,2 telekomunikace obchod , ,0 školství, zdravotnictví, sociál , ,8 činnosti

16 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 16 z toho denně , ,9 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,4 v tom: muži , ,4 ženy , ,3 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,2 průmysl , ,5 stavebnictví , ,6 doprava a , ,3 telekomunikace obchod , ,7 školství, zdravotnictví, , ,4 sociál. činnosti Z toho denně , ,1 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,5 324 x x x v tom: muži ,3 276 x x x ženy ,1 48 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,0 55 x x x průmysl ,8 75 x x x stavebnictví ,0 83 x x x doprava a ,5 40 x x x telekomunikace obchod ,7 6 x x x školství, zdravotnictví, ,4 24 x x x sociál. činnosti z toho denně ,6 37 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko Zdroj: Český statistický úřad V roce 1991 vyjíždělo za prací z okresu Hradec Králové lidí. V roce 2001 byl počet velmi podobný lidí. V roce 1991 dojíždělo lidí z okresu Hradec Králové a v roce lidí. Z toho do jiných okresů vyjíždělo v roce lidí a v roce 2001 už lidí. Do jiných okresů byla dojížďka v roce 1991 celkem a v roce lidí. Z toho do zahraničí byla vyjížďka v roce lidí a v roce 2001 již 256 lidí. Ze Slovenska vyjíždělo do obcí v okrese Hradec Králové v roce 1991 byla 324 lidí, údaje z roku 2001 nejsou z důvodu rozdělení republiky k dispozici.

17 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 17 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové relativně nízká, k 31. lednu 2006 v Hradci Králové činila 6,53%, což je o 2,67% méně než v republikovém průměru, který byl k 31. lednu ,2% a o 0,17% méně oproti Královehradeckému kraji, kde je míra nezaměstnanosti 6,7%. Registrovaná míra nezaměstnanosti se ve městě dlouhodobě pohybuje okolo hranice 6%. Tabulka 21: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Hradci Králové a podíl mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích, k Věk Muži Ženy Celkem Podíl věk. skupiny na celkovém počtu uchazečů v % Podíl mužů v dané věkové skupině v % Podíl žen v dané věkové skupině v % do 19 let ,5 55,7 44, let ,1 58,1 41, let ,6 52,4 47, let ,6 47,3 52, let ,5 36,4 63, let ,4 56, let ,5 46,9 53, let ,2 44,5 55, let ,6 59,6 40,4 nad 60 let ,5 95,7 4,3 Celkem ,3 49,7 Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové Poměr mezi nezaměstnanými muži a ženami je téměř vyrovnaný. Tato vyrovnanost je však zřetelně narušena, jestliže je sledována podle jednotlivých věkových kategorií. Zhruba do věku 30 let převažují mezi nezaměstnanými muži. Otázkou je, zda je tento fakt dán spíše podmínkami na trhu práce nebo ochotou mladých mužů nastoupit do méně atraktivních zaměstnání. Částečně může být také příčinou nižšího zastoupení mladých žen mezi mladými žadateli o práci skutečnost, že v tomto věku (20-30 let) realizuje velká část žen svou plodnost, stráví určitou dobu na mateřské či rodičovské dovolené a tedy není mezi žadateli o práci. V ostatních věkových skupinách již mezi nezaměstnanými uchazeči převažují ženy. Pouze v nejvyšším věku ekonomické aktivity mají opět převahu muži, je to však již věk blízký hranici odchodu do důchodu, někteří lidé volí variantu předčasného odchodu do důchodu, jiní naopak chtějí pracovat i poté, co jim již vznikl nárok na důchod. Významnou charakteristikou nezaměstnanosti je její délka. Dlouhodobě zhruba polovina nezaměstnaných se neúspěšně uchází o zaměstnání déle než půl roku, déle než rok pak třetina a více než 2 roky okolo 10% nezaměstnaných.

18 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 18 Perspektivy populačního vývoje Ve většině vyspělých zemí dochází postupně k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva, což jednoduše řečeno znamená nárůst podílu starších osob v celkové populaci. Tuto skutečnost zažívá také populace České republiky a samozřejmě se tento proces týká i obyvatelstva Hradce Králové. Proces demografického stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivní skutečností prodlužování lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). Poměr složek neproduktivního obyvatelstva (složky dětské plus složky seniorské) ku složce obyvatelstva produktivního je tzv. indexem ekonomického zatížení, udává kolik osob v neproduktivním věku připadá na jednu osobu v produktivním věku. Index ekonomického zatížení je v Hradci Králové 0,57. Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou převažují zemřelí nad narozenými a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Každoroční celkový úbytek se tak pohybuje v řádech stovek osob. Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce, obyvatelstvo města Hradce Králové tento trend v podstatě kopíruje. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty okolo 1,3 jsou velmi nízké, i když jsou vyšší než hodnoty tohoto ukazatele na konci 90. let 20. století. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než v zemích, které se dříve počítaly k tzv. západním zemím. S velkou pravděpodobností lze i u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto vyspělejších zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří ale mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.

19 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 19 Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 73 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se i mírné snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku, což bude klást zvýšené nároky např. na služby pro seniory, na zdravotní péči atd. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvýšení věku odchodu do důchodu. Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza hlavně v delším časovém výhledu není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné např. situace na trhu s byty), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace, tedy obecně s přechodem od extenzivní k intenzivní fázi vývoje. V dnes již končící extenzivní fázi urbanizace, charakterizované růstem podílu městského obyvatelstva, byla územní mobilita obyvatelstva orientována jednosměrně z venkova do měst. V současné době se rozvíjí složitě strukturované urbanizované oblasti (městská sídla spolu se svým zázemím). Jestliže v minulém období měla migrace funkci převážně koncentrační a selektivní, pak do budoucna se budou stále více prosazovat její funkce vztahově integrační. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (často i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako u většiny dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy.

20 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 20 Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové Metodické poznámky k prognóze obyvatelstva: Uvedené výsledky jsou závěry tzv. střední varianty prognózy vývoje počtu obyvatelstva, která byla sestrojena pro tuto analýzu. Prognóza vychází z předpokládaného vývoje procesů úmrtnosti a porodnosti. V nadcházejících letech lze očekávat další zlepšování úmrtnostních poměrů obyvatelstva Hradce Králové. Mírně rychlejší zlepšování je očekáváno u mužů, neboť muži mají celkově horší úmrtnostní poměry než ženy (a to prakticky ve všech věkových kategoriích). Nadále se však předpokládá udržení 6 7 letého rozdílu v naději dožití mezi pohlavími ve prospěch žen. Při prognóze porodnosti je očekáváno určité zvýšení porodnosti, neboť trend zvyšování úrovně porodnosti již v posledních letech nastoupil. Prognóza byla spočítána bez zahrnutí migrace. Neznamená to ovšem, že by migrace nemohla mít důležitý vliv na budoucí populační vývoj města. Bohužel budoucí migrační trendy lze jen těžko prognózovat, záleží na široké škále vnějších faktorů, jejichž budoucí vývoj je z demografickoprognostického hlediska neurčitý a který záleží do určité míry na politických rozhodnutích. (Na rozdíl od porodnosti a úmrtnosti, které jsou z části determinovány biologicky a z velké části jsou předurčeny věkovou strukturou obyvatelstva.) Migraci mohou ovlivnit např. tyto faktory: atraktivita či neatraktivita města z pohledu pracovních míst, z pohledu dostupnosti, kvality a cenové hladiny bydlení. Dalším důvodem, proč nebyla do prognózy zahrnuta migrace je fakt, že vývoj migračního salda v předchozích letech nevykazuje jednoznačný trend ziskovosti nebo ztrátovosti města díky stěhování. Z důvodu velké neurčitosti budoucího vývoje faktorů ovlivňujících migraci byla tedy prognóza spočítána bez zahrnutí migrace. Značná část vystěhovalých z města se stěhuje do okolních obcí (z důvodu kvalitnějšího, levnějšího bydlení atd.), tomuto jevu se říká suburbanizace. Tento typ stěhování však nemá z faktického hlediska tak velké důsledky jako má z hlediska formálního. Lidé kteří zvolí tzv. suburbální bydlení sice změní trvalé bydliště a tedy formálně sníží počet obyvatel města, fakticky ale ve věstě nadále z velké části žijí (pracují, studují, nakupují, kulturně, sportovně a společensky žijí ve městě).

21 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 21 Podle očekávaného vývoje bude obyvatelstvo města mírně klesat či stagnovat zhruba do roku 2020, pak ale nastane vlivem věkové struktury výraznější pokles (pokud nenastane výrazná imigrace do města). Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel města Počet obyvatel Rok Tabulka 22: Očekávaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, 5leté věkové kategorie, vybrané roky celkem

22 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 22 Neméně závažným výsledkem prognózy je celkové stárnutí obyvatelstva města, výrazně stoupne zastoupení seniorské složky populace, především na úkor složky produktivní. Vlivem vstupu silných poválečných ročníků do důchodového věku se tento fakt projeví velice výrazně kolem roku 2020, kdy v absolutních počtech i v relativním zastoupení stoupne kategorie seniorů. Také v roce 2030 bude pokračovat celkové stárnutí populace, do věku ekonomické aktivity se dostanou málo početné ročníky narozené v průběhu 90. let 20. století a na začátku 21. století. Tuto situaci dokládají následující tabulky a grafy. Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2020 ve srovnání s rokem ženy 2005 muži 2005 ženy 2020 muži Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2030 ve srovnání s rokem ženy 2005 muži 2005 ženy 2030 muži Pro úplnost a zároveň přehlednost bylo v následujících tabulkách zvoleno dvojí dělení věkové struktury, které také zachovává základní statistické členění na 5leté věkové kategorie.

23 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 23 První člení obyvatelstvo na 3 věkové kategorie: Kategorie 0 19 let, tedy kategorie zhruba odpovídající skupině dětí a mládeže, která se připravuje na vstup jak na pracovní trh, tak z hlediska rodinného je ve fázi před založením vlastní rodiny. Za hranici, které odděluje produktivní kategorii a seniorskou kategorii, jsme zvolili věk 65 let, který je předpokládaným věkem odchodu do důchodu po většinu prognózovaného období. Tabulka 23: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, obyvatelstvo celkem, vybrané roky Absolutní počty celkem Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin ,6 18,1 17,6 18,4 18,6 17, ,6 62,6 58,7 56,6 57,2 58, ,8 19,4 23,6 25,0 24,2 24,0 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 24: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, ženy, vybrané roky Absolutní počty celkem Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin ,2 16,8 16,9 17,6 17,8 17, ,7 61,6 58,8 55,8 55,7 56, ,1 21,6 24,3 26,6 26,6 26,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 25: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, muži, vybrané roky Absolutní počty celkem Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin ,2 19,4 18,4 19,2 19,4 18, ,5 63,6 58,6 57,4 58,9 60, ,2 16,9 23,0 23,3 21,7 20,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

24 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 24 Druhé členění je podrobnější, bylo zvoleno pro lepší specifikaci vývoje jednotlivých užších věkových skupin, které mají odlišné nároky na případnou pomoc a služby v oblasti sociální péče: Kategorie 0 14 let je kategorií dětí, přibližně předškolního a školního věku. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude v prognózovaném období zhruba stagnovat na dnešní úrovni. Kategorie let je kategorií mládeže a nejmladší dospělosti, je to období, kdy většina lidí hledá své místo jak z hlediska pracovního, bytového, tak i z pohledu partnerských a rodinných vztahů. Kolem roku 2015 dojde k poklesu zastoupení této věkové kategorie, pak však její podíl poroste. Kategorie let je kategorií nejvyšší ekonomické aktivity a zároveň kategorií aktivního rodičovství, kdy lidé rodí, vychovávají a živí své děti. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude po roce 2020 klesat. Kategorie let je kategorií, která z kvalitativního hlediska projde oproti minulosti velkými změnami souvisejícími s prodlužováním odchodu do důchodu. Na pracovním trhu bude nutno zajistit pro tyto občany podmínky a také z jejich strany bude nutný aktivnější přístup ke svému pracovnímu živou, podíl této věkové kategorie výrazně naroste v závěru prognózovaného období. Kategorie let je kategorií mladších, aktivnějších a soběstačnějších seniorů, kteří s ohledem na očekávané zlepšování zdravotního stavu osob v této skupině se budou více zapojovat do společenského, kulturního či sportovního života ve městě. Jejich podíl značně naroste na začátku druhé dekády 21. století. Kategorie 80 letých a starších (tzv. old old) bude v budoucnu narůstat, navíc je kategorií občanů, kteří budou hojně využívat nejrůznější sociální pomoci a služeb. Je to také skupina osob, které budou z velké části ovdovělé, v této skupině bude výraznější zastoupení žen. podíl věkové skupiny na celkovém počtu obyvatel v % 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5, , rok

25 Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 25 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN: RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ Charakteristika cílové skupiny V oblasti péče o rodinu, děti a mládež se sociální služby zabývají potřebami dětí a mládeže do 26 let věku, potřebami rodin s dětmi, především rodin neúplných s nezaopatřenými dětmi, dále situací dětí, jejichž rodinné prostředí je nevyhovující, nebo které potřebují speciální péči. Počet rodin Jak již bylo výše zmíněno, statisticky se definici rodiny nejvíce blíží tzv. cenzové domácnosti. V roce 2001 bylo v Hradci Králové sečteno přes 42 tisíc cenzových domácností. Z toho byla téměř čtvrtina (9 727) rodin se závislými dětmi, nejvíce se dvěma dětmi (5 282 rodin), méně s jedním dítětem (3 423) a ještě méně s více než dvěma dětmi (1 022). Z pohledu sociální péče jsou důležité počty neúplných rodin se závislými dětmi, kterých v roce 2001 bylo v Hradci Králové Z nich bylo s jedním dítětem, se dvěma dětmi a 275 se třemi a více dětmi. Domácnosti jednotlivců tvoří téměř třetinu všech domácností ve městě, těch, kteří nejen samostatně hospodaří, ale i samostatně bydlí bylo v roce 2001 v Hradci Králové přes 20%. Tabulka 26: Cenzové domácnosti podle počtu členů, město Hradec Králové, rok 2001 celkem Domácnosti s počtem členů průměrný počet počet v % a více členů domácnosti Cenzové domácnosti celkem ,29 v tom úplné rodiny ,2 x ,00 úplné r. bez závislých dětí ,1 x ,41 úplné r. se závislými dětmi ,0 x x ,77 neúplné rodiny ,5 x ,42 neúplné r. bez závilslých dětí ,6 x ,20 neúplné r. se závislými dětmi ,9 x ,56 vícečlenné nerodinné dom ,0 x ,09 domácnosti jednotlivců , x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně , x x x x 1,00 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Prognóza počtu dětí Prognóza počítá s trvalým snižováním počtu dětí, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel města se však díky očekávanému celkovému poklesu počtu obyvatel výrazně nezmění. Podíl dětí do 15 let bude podle předpokladů v prognózovaném období stále okolo 13%, jejich počet se však sníží do roku 2030 o zhruba Prognóza počítá s mírným oživením porodnosti v nejbližších letech. Svou plodnost by totiž měly realizovat relativně početné ročníky z přelomu 70. a 80. let 20. století, případně by se mohly rodit tzv. odložené děti rodičům narozeným v 70. letech, kteří založení rodiny odkládali