OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH NÁKLADŮ V PROCESU VÝROBY NOVÝCH VÝROBKŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH NÁKLADŮ V PROCESU VÝROBY NOVÝCH VÝROBKŮ Optimalization Productions Costs in Process New Products Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Jiří LANČA, CSc. Autor: Zdeněk BALOUN Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BALOUN Zdeněk Management OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH NÁKLADŮ V PROCESU VÝROBY NOVÝCH VÝROBKŮ Optimalization productions costs in process new products Zásady pro vypracování Problémová oblast: Podnik jako podnikatelský subjekt je součástí národního hospodářství, se kterým v rámci svého zaměření komunikuje jak na vstupu, tak výstupu. Uvnitř podniku dochází k produkci výkonů. Každý výkon je předmětem sledování v průběhu transformačního procesu. Součástí tohoto procesu je problematika kalkulací. Zabývejte se touto problematikou orientovanou na nově vznikající produkt. Cíl práce: Zvládnutí kalkulačních metod a schopnost zvolit vybrané metody pro řešení zadání. Postup práce a použité metody: Zpracování této problematiky na konkrétním podniku. 1.Úvod zdůvodněte výběr tématu cíl práce a její přínos. 2. Teoretická část prostudování odborné literatury ze získaných poznatků zpracovat teoretickou část zaměřenou převážně na výklad metod použitých pojmů. 3. Praktická část analýza struktury podniku z hlediska organizačního i ekonomického. Představit jednotlivé kalkulační metody a zvolit metodu, která pro zpracování daného úkolu bude nejvhodnější. Neopomenout, že z kalkulace může vzniknout vnitropodniková cena, která pak sehrává důležitou roli ve vzájemné dělbě práce, ale musí být zpracována i cena prodejní. 4. Závěr shrnutí poznatků z části teoretické i praktické stanovisko podniku k Vaší práci a čím Vás zpracování tématu obohatilo.

3 Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Hradecký, Mojmír - Konečný, Miloš. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektrum, s. ISBN Synek, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3., přeprac. a aktualiz. vy. Praha : Grada, s. ISBN X. Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Král, Bohumil. Manažerské účetnictví. Vyd. 1. Praha : Management Press, s. ISBN Fibírová, Jana. Reporting :moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualizované vyd. Praha : Grada, s. ISBN X. Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Lanča, CSc. Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Zdeněk Baloun Název bakalářské práce: Optimalizace výrobních nákladů v procesu výroby nových výrobků Název v angličtině: Optimalization Productions Costs in Process New Products Katedra: Katedra podnikového hospodářství Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Lanča, CSc. Rok obhajoby: 2010 Anotace v češtině Předmětem bakalářské práce je kalkulace výrobních nákladů u nově vznikajícího výrobku u firmy BOSCH Diesel s.r.o. Bakalářská práce se zabývá kalkulacemi v podniku především v procesu vývoje a zavádění nového výrobku do výroby. Cílem práce je zvolit nejvhodnější kalkulační metodu pro kalkulaci výrobních nákladů nového výrobku uváděného na trh. Je popsán současný stav, který neposkytuje dostatečný prostor na optimalizaci výrobních nákladů. Je navrženo zavedení kalkulace cílových nákladů, která je vhodná pro strategické řízení nákladů v předvýrobní etapě. Annotation in English The subject of the bachelor thesis is the calculation of productions costs at new product at BOSCH Diesel s.r.o. company. Bachelor thesis deals with calculation in company especially in development process and implementing new product in manufacture. The aim of the thesis is to choose optimal calculation method for calculation productions costs of new product introduced on the market. There is described the current state, which doesn t provide sufficient area for optimalization productions costs. There is proposed to implement target costing, which is suitable for strategic control of costs in pre-production period. Klíčová slova: Kalkulace, kalkulační metody, výrobní náklady, režijní náklady, proces vývoje výrobku, předběžná kalkulace, kalkulace cílových nákladů Keywords Calculation, calculation methods, productions costs, overheads costs, product development process, pre-calculation, target costing

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Optimalizace výrobních nákladů v procesu výroby nových výrobků vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Lanči, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Jihlavě dne:.. Podpis autora:

6 Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Jiřímu Lančovi, CSc. za jeho cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a také Ing. Pavlovi Krsičkovi a Ing. Pavlovi Rutovi za cenné informace použité v praktické části.

7 OBSAH ÚVOD...9 TEORETICKÁ ČÁST ÚVOD DO NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ Klasifikace nákladů Druhové členění nákladů Účelové třídění nákladů Členění nákladů v manažerském rozhodování KALKULAČNÍ SYSTÉM Propočtová kalkulace Operativní kalkulace Plánová kalkulace Výsledná kalkulace METODY NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ Kalkulace v nesdružené výrobě Přirážková kalkulace Metoda strojních hodin Metoda dílčích aktivit Rozdílové kalkulace Metoda standardních nákladů Normová metoda Metody včasného řízení nákladů Metoda hodnotové analýzy Metoda cílových nákladů Metoda kontinuálního snižování nákladů (Kaizen Costing) Metoda souběžné kalkulace Metoda mezipodnikového srovnávání (Benchmarking) Kalkulace životního cyklu výrobku...26 PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PŘEDSTAVENÍ PODNIKU BOSCH DIESEL JIHLAVA Přehled vyráběných produktů Organizační schéma podniku NÁKLADOVÉ KALKULACE V PODNIKU BOSCH DIESEL Kalkulační schéma Nositel nákladů Kalkulační metody v podniku Kalkulace nákladové sazby Přirážková kalkulace Druhy kalkulací v podniku...36

8 5.5 Kalkulační položky výrobních nákladů Jednicové materiálové náklady (MAT) Materiálové režijní náklady (MGK) Výrobní režie (FEK) Ostatní výrobní náklady (SHK) Rizikové náklady (WAK) Plánované výrobní náklady (PHEK) Pojem ratio u plánovaných výrobních nákladů Plánování jednotlivých kalkulačních položek Odbytové, vývojové a správní režijní náklady (VVGK) Odbytové náklady Vývojové náklady Správní náklady Příklad podnikové kalkulace v systému SAP PROCES VÝVOJE PRODUKTU V PODNIKU (PEP) Návrh předběžné kalkulace NÁVRH OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH NÁKLADŮ Postup kalkulace cílových nákladů Metody snižování nákladů v předvýrobních etapách ZÁVĚR...62 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...64 Seznam obrázků...65 Seznam tabulek...65 Seznam zkratek...65

9 ÚVOD Téma Optimalizace výrobních nákladů v procesu výroby nových výrobků bylo autorem zvoleno jako bakalářská práce, protože se jedná o zajímavou problematiku a podnik, ve kterém autor pracuje, momentálně řeší, jak optimalizovat výrobní náklady v předvýrobní etapě. Konkrétně se tímto tématem zabývají na oddělení controllingu. Předmětem této bakalářské práce jsou především kalkulace výrobních nákladů v podniku. Jednak se práce zaměřuje na to, jak se v podniku kalkulují výrobní náklady již existujících výrobků, ale také jaký je postup kalkulace u nových výrobků, které se teprve zavádějí do výroby. Na počátku byla stanovena hypotéza, že zavádění nového výrobku v podniku do výroby nedává dostatečný prostor na optimalizaci výrobních nákladů. Cílem tedy je zvolit nejvhodnější kalkulační metodu pro kalkulaci výrobních nákladů nového výrobku uváděného na trh. V teoretické části jsou nejprve popsány jednotlivé kalkulační metody. Důvodem je poznat tyto metody a zvolit takovou, která by se nejvíce hodila pro výše popsaný problém. Z analyzovaných kalkulačních metod byla zvolena metoda kalkulace cílových nákladů, která je určena pro řízení nákladů v předvýrobních etapách a umožňuje již ve fázi vývoje výrobku zaměřit se na výrobní náklady a minimalizovat je tak, aby nový výrobek byl na trhu konkurenceschopný a pro podnik rentabilní. V dnešní době, kdy se životní cyklus výrobků zkracuje a cena určitých výrobků je dána trhem, je nutné zabývat se výrobními náklady již v procesu vývoje a snažit se je přizpůsobit již v této době. Jedině tak může podnik v konkurenčním prostředí uspět a dále se zaměřovat na inovace výrobků v podniku. V praktické části je nejprve představen podnik BOSCH Diesel s.r.o. se sídlem v Jihlavě. Jsou zde zmíněny výrobky, které se v podniku vyrábí. Je popsáno organizační schéma podniku a jak je jihlavský závod začleněn do struktury koncernu BOSCH. Dále jsou popsány kalkulace výrobních nákladů v podniku. Bylo zjištěno, že podnik kalkuluje pomocí procentní přirážky a nákladové sazby. V podniku se používá výsledná kalkulace a předběžná kalkulace. Tato část je důležitá pro pochopení procesu kalkulace v podniku. V další části je popsán proces vývoje nového výrobku, který je v rámci divize DS standardizován a je tudíž používán i v jihlavském podniku. Tento proces se nazývá PEP (Produkt-Entstehungs-Prozess). V této části bylo nezbytné zjistit, jak a kdy se v rámci tohoto 9

10 procesu stanovují plánované výrobní náklady a jak je v tomto procesu začleněn výrobní závod, ve kterém se budoucí výrobek bude vyrábět. V této části je popsána předběžná kalkulace EVOB (Entwurfsvorberechnung), která se v určité fázi vývoje výrobku používá a slouží pro strategické rozhodování na úrovni divize a také pro tvorbu cenové nabídky pro zákazníka. V poslední části je navrženo konkrétní opatření pro optimalizaci výrobních nákladů v předvýrobní etapě. Jako nejvhodnější se jeví kalkulace cílových nákladů. Bylo navrženo, aby byl výrobní podnik začleněn do procesu PEP v co nejranější fázi vývoje výrobku a aby se vytvořil tým, který bude spolupracovat při analýze a přizpůsobování výrobních nákladů. Tento tým by se měl skládat minimálně z pracovníků oddělení vývoje, nákupu, výroby a controllingu. Tímto bude zajištěno, že výrobní podnik může zavčas reagovat na budoucí výrobní náklady a výrobek lze v období vývoje uzpůsobit tak, aby vyhovoval tržní ceně a dosahoval požadované rentability. To lze zajistit různými metodami na snížení výrobních nákladů v předvýrobní fázi. Jedná se především o stavebnicovou analýzu, hodnotovou analýzu a restrukturalizaci podnikových procesů (reengineering). 10

11 TEORETICKÁ ČÁST 1 ÚVOD DO NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ Kalkulace, zejména ve smyslu nákladové kalkulace, je v dnešní době považována za nejstarší a dnes také nejčastěji používaný nástroj hodnotového řízení. Jedním ze základních potřeb manažerů je identifikace nákladů, které jsou s výkonem podnikových aktivit spojeny. Kalkulaci je možné definovat jako přiřazení nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny k výrobku, službě, činnosti, operaci nebo jinak naturálně vyjádřené jednotce výkonu firmy, tj. kalkulační jednici nebo nákladovému objektu 1. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, polotovar, práce nebo služba) vymezený měřicí jednotkou, např. jednotkou množství, hmotnosti, délky, plochy, času apod 2. Problém nákladových kalkulací souvisí s klasifikací nákladů na náklady přímé a náklady nepřímé. Podrobnější klasifikace nákladů bude uvedena dále. A právě existence nepřímých nákladů má za následek rozvoj jednotlivých kalkulačních metod. Kalkulační metoda vychází ze způsobu nákladové alokace pro přiřazení nepřímých nákladů. Jednotlivé typy kalkulačních metod se zpravidla liší způsobem alokace režijních nákladů. Manažerské účetnictví nabízí velké množství kalkulačních metod a jejich variant. Tyto metody používají různé způsoby alokace režijních nákladů, od těch nejjednodušších až po ty komplexnější. Volba kalkulační metody by v praxi měla vždy vycházet z charakteru organizace a způsobu praktického využití této kalkulace. Jinak řečeno, pro různé účely a pro různé typy organizací jsou vhodné rozdílné metody kalkulací. Při volbě kalkulační metody je třeba brát v úvahu např. strukturu prováděných výkonů, dále skutečnost, že čím přesnější a detailnější kalkulační metoda bude použita, tím vyšší budou náklady na zajištění vstupních dat pro daný typ kalkulace Klasifikace nákladů Náklady se obecně vymezují jako vynaložení ekonomických zdrojů na určitý výkon, jako výsledek aktivity, převoditelné na peníze a přinášející očekávaný ekonomický efekt. Náklady vždy předpokládají těsný vztah k výkonům, kterými rozumíme výrobky, práce a služby. Musíme rozlišovat mezi pojmem náklad a pojmem výdaj. Výdajem se totiž rozumí jakékoliv vynaložení majetku podniku bez zřetele na účel jeho použití. Náklady a výdaje představují 1 POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

12 dvě stránky téže hospodářské operace, neboť výdaje jsou předpokladem vzniku nákladů a náklady dávají uskutečněným výdajům reálný smysl 4. Lze konstatovat, že v praxi používáme dvojí pojetí nákladů. Jedno pojetí nákladů je ve finančním účetnictví, které je určené pro externí uživatele a druhé pojetí je ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví 5. V této práci se budeme dále zabývat právě tímto druhým pojetím nákladů. Na třídění nákladů lze pohlížet z několika rovin. Náklady můžeme třídit podle druhu, podle účelu, podle místa vzniku a odpovědnosti atd Druhové členění nákladů Druhové členění nákladů je nejběžnější členění nákladů v běžném finančním účetnictví. Členíme zde náklady podle druhu spotřebovaného externího vstupu do podnikového transformačního procesu 6. Mezi nákladové druhy patří: spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, provozních látek, odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného investičního majetku, mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, sociální a zdravotní pojištění), finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky aj.) náklady na externí služby (opravy a udržování, nájemné, dopravné, cestovné) Účelové třídění nákladů Účelově třídíme náklady dále podle místa vzniku a odpovědnosti, tj. podle vnitropodnikových útvarů (středisek) a na náklady podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů. Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti odpovídá na otázku, kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik. Náklady potom můžeme členit na náklady výrobní činnosti a náklady nevýrobní činnosti. Ve výrobě se náklady obvykle člení na technologické náklady (ty jsou řízeny technicko-hospodářskými normami) a náklady na obsluhu a řízení (jejich položky jsou řízeny limity a normativy, jejich souhrn rozpočty). Technologické náklady, které souvisejí přímo s určitým výkonem, se označují jako jednicové náklady, ostatní technologické náklady a náklady na obsluhu a řízení, které souvisejí s výrobou jako celkem, 4 LANČA, J.; SEDLÁČEK, J. Manažerské účetnictví: Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN Str SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

13 se označují jako náklady režijní. Řízení a kontrola režijních nákladů je obtížnější a méně přesná než nákladů jednicových. Kalkulační členění nákladů nám říká, na co byly náklady vynaloženy (na které výrobky nebo služby). Toto umožňuje podniku zjistit rentabilitu jednotlivých výrobků nebo služeb a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku podniku. Přesně vymezený výkon je kalkulační jednicí. Podle způsobu přiřazení nákladů na kalkulační jednici rozeznáváme dvě hlavní skupiny nákladů, a to náklady přímé, které souvisejí s určitým druhem výkonu a náklady nepřímé, které souvisejí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek. Do přímých nákladů tedy patří náklady jednicové a ty režijní náklady, které s určitým výrobkem přímo souvisejí. Do nepřímých nákladů patří ty režijní náklady, které jsou společné více druhům výrobků Členění nákladů v manažerském rozhodování Pro řadu manažerských rozhodování je důležité třídění nákladů podle jejich závislosti na změnách objemu výroby. Základní skupiny nákladů jsou náklady fixní a náklady variabilní. Manažeři dále využívají náklady oportunitní (alternativní), relevantní a irelevantní, utopené, implicitní a explicitní. Dále existují náklady celkové, což jsou veškeré náklady vynaložené na celkový objem produkce. Průměrné (jednotkové) náklady jsou náklady na jednotku produkce, které vypočítáme tak, že celkové náklady podělíme celkovým množstvím produkce. Marginální (mezní) náklady jsou náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednu jednotku 8. Variabilní náklady můžeme obecně definovat jako náklady, jejichž výše se při změně objemu výkonů změní. Nejdůležitější složkou variabilních nákladů jsou tzv. proporcionální náklady, které se mění přímo úměrně s úrovní aktivity. Celkové proporcionální variabilní náklady mají tedy lineární charakter. V některých případech mohou náklady růst rychleji nebo pomaleji než objem produkce. Pak hovoříme o nadproporcionálních resp. podproporcionálních nákladech 9. Fixní náklady představují takové náklady, které zůstávají neměnné při různých úrovních aktivity organizace v průběhu časového období (např. odpisy budov, leasing automobilů). Fixní náklady jsou charakteristické tím, že celkové fixní náklady zůstávají při různých úrovních aktivity podniku konstantní, jednotkové fixní náklady se s růstem objemu výkonu 7 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , Str

14 podniku snižují. Dále existují tzv. smíšené náklady, což jsou náklady, které v sobě obsahují jak variabilní, tak fixní složku (např. spotřeba elektrické energie). U relevantních nákladů se výše budoucích nákladů v závislosti na přijetí nebo nepřijetí určitého manažerského rozhodnutí změní. Zatímco irelevantní náklady zůstanou neměnné bez ohledu na to, která varianta daného manažerského rozhodnutí bude přijata. Utopené náklady jsou náklady, které byly v minulosti vynaloženy a které nemohou být změněny žádným rozhodnutím učiněným v budoucnosti. Pro utopené náklady platí, že se vynakládají před zahájením výroby a jejich celkovou výši nelze ovlivnit (např. odpisy fixních aktiv). Oportunitní náklady, které se také nazývají náklady obětované příležitosti, nejsou v přesné výši účetnictvím evidovány. Představují hodnotu ušlého příjmu z alternativy, která nebyla zvolena. Jedná se o jakýsi ušlý zisk z rozhodnutí, které nebylo přijato. Při tvorbě manažerských rozhodnutí a posuzování jednotlivých variant je nezbytné posuzovat nejenom explicitní náklady, které jsou evidované v účetnictví, ale také náklady implicitní, které v účetnictví nenajdeme POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

15 2 KALKULAČNÍ SYSTÉM 11 Kalkulační systém můžeme definovat jako soubor kalkulací v podniku a vazeb mezi nimi. Je také hlavním nástrojem řízení nákladů na výkony. Kalkulační systém obsahuje různé druhy kalkulací: předběžné o propočtové o operativní o plánové výsledné. Předběžné kalkulace se sestavují před vlastním výrobním či jiným procesem. Kalkulace výsledná je pak sestavována po dohotovení výkonu. V každé etapě výrobního procesu je k dispozici nástroj, kterým lze řídit vývoj nákladů na výkony. Přitom každý druh kalkulace pokrývá jinou fázi výroby výrobku, přičemž pojem výroba zde znamená jak vlastní výrobu výrobku, tak jeho vývoj a technickou přípravu výroby. Schématický přehled členění kalkulací je znázorněn na obr. 1. Obr. 1 Členění kalkulací Kalkulace předběžné výsledné normové propočtové operativní plánové Pramen: HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

16 2.1 Propočtová kalkulace Propočtová kalkulace patří mezi kalkulace předběžné a sestavuje se u nových výrobků, a to v době, kdy se výrobek teprve technicky vyjasňuje. Je to tedy v době, kdy není k dispozici podrobná konstrukční a technologická dokumentace. Podkladem pro její sestavení se stávají výsledné kalkulace, ceny, náčrtky, technické parametry, hmotnost stejných či podobných výrobků. Kvalita propočtové kalkulace tedy záleží na dostupnosti a spolehlivosti dokumentace, která je k dispozici. 2.2 Operativní kalkulace Operativní kalkulace je kalkulací předběžnou a podkladem pro její sestavení jsou podrobné normy spotřeby materiálu a času, platné právě k datu sestavení operativní kalkulace. Výše režijních položek se v operativní kalkulaci stanoví podle přirážek či sazeb režijních nákladů, vypočtených z příslušných rozpočtů režijních nákladů středisek, platných v době započetí výroby výrobku. Při každé změně konstrukční a technologické dokumentace, které obsahují normy spotřeby materiálu a času, se musí také změnit operativní kalkulace. Operativní kalkulace tedy v každém okamžiku ukazuje platnou výši běžných, operativních norem spotřeby ekonomických zdrojů. Operativní kalkulace je tedy nejpřesnější kalkulace sestavovaná v podniku. Funguje také jako vnitropodniková cena. Modifikaci operativní kalkulace představuje tzv. základní kalkulace. Jde o metodický nástroj normové metody nákladového účetnictví, jehož základem je operativní kalkulace, platná k 1. dni zvoleného období, pro něhož se základní kalkulace vyhlašuje. Základní kalkulace slouží v podniku jako vnitropodniková cena. 2.3 Plánová kalkulace Plánová kalkulace je vhodným nástrojem řízení nákladů výkonů v opakované, stabilizované sériové i hromadné výrobě. Plánová kalkulace patří pod kalkulaci normovou, ale podrobnost norem se liší podle toho, jestli se jedná o homogenní či heterogenní výrobu. V případě homogenní výroby jsou k dispozici podrobné normy spotřeby ekonomických zdrojů a plánová kalkulace má pak spíše charakter operativní kalkulace, protože dočasné výkyvy ve výrobních, materiálových a technologických podmínkách lze snadno respektovat v technologické či výrobní dokumentaci. 16

17 V případě heterogenní výroby se plánová kalkulace sestavuje na základě podrobných operativních norem, platných k 1. lednu plánovaného roku, přičemž do jednotlivých kalkulačních položek se promítají jako globální částky všechny změny norem, s nimiž se počítá pro daný rok např. v plánu racionalizačních opatření. Do změn norem lze však zařadit pouze zcela konkrétní opatření s uvedením reálného termínu, k němuž budou realizována. V průběhu období platnosti plánové kalkulace se realizují plánované změny a jejich výsledkem jsou pak nové operativní normy, které ve svém souhrnu ukazují, zda plánová kalkulace bude jako celek dodržena. 2.4 Výsledná kalkulace Výsledná kalkulace se sestavuje až po dokončení příslušného výkonu a slouží ke kontrole všech druhů předběžných kalkulací daného výkonu. Není tedy nástrojem operativního řízení vývoje nákladů na výkony. Výsledná kalkulace se uplatní především při srovnávání s některým druhem předběžné kalkulace, dále pak jako jeden z podkladů pro řízení cen, jako podklad pro sestavování propočtových kalkulací podobných či příbuzných výkonů apod. 17

18 3 METODY NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ Kalkulace slouží manažerům především k tvorbě vnitropodnikových cen a oceňování výkonů jednotlivých útvarů podniku, nedokončených výrobků, polotovarů vlastní výroby a výrobků, k sestavování rozpočtů střediskových nákladů a výnosů, k měření zásluh střediska nebo jeho zodpovědnosti za náklady, k úvahám o výrobním a prodejním zaměření hospodářských aktivit podniku, k rozhodování o investičních záměrech, k finančnímu řízení firmy v oblasti nákladů, výnosů, zisků a investičních rozpočtů, pro srovnání firem angažovaných v obdobných aktivitách. Metodou kalkulace se rozumí způsob stanovení předpokládané výše, resp. následného zjištění skutečné výše nákladů na konkrétní výkon. Metoda kalkulace je závislá na předmětu kalkulace, na způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace a na struktuře nákladů 12. Tradičně se kalkulační metody člení takto: kalkulace v nesdružené výrobě o kalkulace dělením prostá kalkulace dělením, stupňovitá kalkulace dělením, kalkulace dělením s poměrovými čísly; o kalkulace přirážkové metoda strojních hodin, metoda procentní přirážky, metoda dílčích aktivit (ABC); kalkulace ve sdružené výrobě o zůstatková (odečítací) metoda, o rozčítací metoda, o metoda kvantitativní výtěže; kalkulace rozdílové o metoda standardních nákladů, o metoda normová LANČA, J.; SEDLÁČEK, J. Manažerské účetnictví : Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN Str SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, str. ISBN Str

19 Další možné členění kalkulačních metod je podle kalkulace úplných nákladů a kalkulace neúplných nákladů: kalkulace úplných nákladů o tradiční přirážková kalkulace, o kalkulace podle aktivit; kalkulace neúplných nákladů o kalkulace variabilních nákladů. V dalším textu nebudou popsány všechny metody kalkulace, ale pouze ty, které se používají v podniku nebo ty, které jsou vhodné pro vyřešení cíle této bakalářské práce. Dobrá nákladová kalkulace podává nejenom informaci o celkové výši nákladů na výkon, ale poskytuje obraz o tom, z jakých skupin se náklady výkonu skládají, viz obr. 2. Strukturovaná kalkulace jednak podává informace o výši jednotlivých skupin nákladů, ale umožňuje i stanovovat úroveň ceny při různých situacích 14. Obr. 2 Úrovně nákladů v rámci kalkulace Jednoduchá kalkulace Strukturovaná kalkulace Přímý materiál Přímý materiál Přímé mzdy Přímé mzdy Výrobní režie Nepřímé (režijní) náklady Konstrukční příprava Náklady na prodej a distribuci Vedení a správa Marketing Výzkum Pramen: POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str. 58 Struktura jednotlivých nákladových položek je většinou v každém podniku odlišná. Každý podnik má jinou strukturu nákladů a jiné požadavky na jejich evidenci, klasifikaci a způsoby 14 POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

20 alokace. Struktura těchto nákladů bývá vyjádřena v tzv. kalkulačním vzorci, který představuje soupis jednotlivých druhů nákladů v rámci kalkulace, který by měl být doplněn o způsob kvantifikace těchto nákladových položek ve vztahu ke kalkulovanému výkonu. Existují dva typy kalkulačních vzorců typový a retrográdní kalkulační vzorec, viz obr. 3. Typový kalkulační vzorec představuje v podstatě náklady, které jsou setříděné do jednotlivých obsahově podobných skupin tzv. kalkulačních položek. Typový kalkulační vzorec poskytuje ve svém výsledku cenu výkonu. V tom je rozdíl od retrográdního kalkulačního vzorce, který naopak cenou výkonu začíná. Cena výkonu je v některých případech daná, např. podniky, které se nacházejí v silném konkurenčním prostředí, se musí přizpůsobit ceně konkurentů. Retrográdní kalkulační vzorec tedy na výstupu poskytuje dosažený zisk. V podnikové praxi lze nalézt celou řadu variant kalkulačních vzorců, které obecně reflektují jak potřeby uživatelů kalkulací, tak také charakter výkonů organizace. Obr. 3 Typový a retrográdní kalkulační vzorec Typový kalkulační vzorec 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímý materiál 4. Výrobní (provozní) režie Vlastní náklady výroby (provozu): 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu: 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu: 7. Zisk (ztráta) Retrográdní kalkulační vzorec Základní cena výkonu: - Dočasné cenové zvýhodnění - Slevy zákazníkům o sezónní o množstevní Cena po úpravách - Náklady Zisk Cena výkonu (základní) Pramen: POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , Str

21 3.1 Kalkulace v nesdružené výrobě Přirážková kalkulace V podnicích, kde se produkují různorodé výkony (tzv. heterogenní výroba) je převažující metodou kalkulace přirážková. Režijní náklady, které vznikly při fungování strojního a jiného zařízení je třeba přičíst kalkulačním jednicím výkonů v té míře, v jaké byly výrobou daných kalkulačních jednic vyvolány 15. Při přičítání režijních nákladů se musí přičíst režijní náklady kalkulačním jednicím podle zvolených rozvrhových základen. Výsledná kalkulace se pak sestaví na základě zápisů nákladového účetnictví, kde se vedou účty výkonů pro každý předmět kalkulace a dále účty pro každé středisko. Přirážková metoda kalkulace se neobejde bez stanovení rozvrhové základny. Rozvrhová základna musí vyhovovat následujícím požadavkům: musí to být veličina, k níž mají rozvrhované náklady v maximální míře vztah příčinné souvislosti z hlediska jejich celkové výše a změn, musí být dostatečně velká, aby malé výkyvy v jejím rozsahu nezpůsobily nadměrné výkyvy v rozvrhovaných nákladech na kalkulační jednici, poměr mezi rozvrhovou základnou a rozvrhovanými náklady by měl být relativně stálý, takže by mezi nimi měla existovat proporcionalita, rozvrhová základna by měla být jednoduchá a snadno zjistitelná a kontrolovatelná. V praxi se jako rozvrhová základna nejčastěji používaly jednicové mzdy. Mechanizace výroby však způsobila, že jednicové mzdy přestaly vyhovovat výše uvedeným požadavkům na rozvrhovou základnu. Postupem doby tedy vznikly dvě metody, které měly zlepšit správnost kalkulace úplných nákladů 16. Těmito metodami jsou metoda strojních hodin a metoda dílčích aktivit Metoda strojních hodin 17 První metoda se nazývá metoda strojních hodin a měla by zlepšit správnost kalkulace v podmínkách mechanizace a zejména automatizace výroby. V podmínkách automatizace výroby musí být tedy kalkulování lidské práce (jednicové mzdy) nahrazeno kalkulováním 15 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : PROSPEKTRUM, s. ISBN Str HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1.vyd. Praha : GRADA Publishing, s. ISBN Str HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : PROSPEKTRUM, s. ISBN Str

22 nákladů práce stroje. Čas potřebný na výrobu výrobku se pak měří časem výrobního chodu stroje spotřebovaným při výrobě daného výrobku. Sazby výrobní režie (tj. sazby stanovené v Kč na 1 minutu činnosti technologických pracovišť) se pak stanovují pro každé technologické pracoviště. Čas výrobního chodu násobený sazbou daného technologického pracoviště pak udává náklady výrobní režie tohoto pracoviště, které se týkají výrobku vyráběného na příslušném pracovišti Metoda dílčích aktivit 18 Druhou metodou, která zpřesňuje nákladovou kalkulaci, je metoda dílčích aktivit. V anglo-americké literatuře je známá pod názvem Activity Based Costing (zkráceně ABC metoda). Metoda dílčích aktivit zaměřuje svou pozornost na tzv. nevýrobní úseky (technická příprava výroby, nákup, výzkum a vývoj, administrativa, logistika, apod.), v nichž zjišťuje náklady na procesy a snaží se tak postihnout příčinnou souvislost mezi spotřebou zdrojů v příslušných procesech a jejich podílem na výrobě výkonů. Aplikace metody dílčích aktivit je podmíněna především existencí fungujícího rozpočetnictví a nákladového účetnictví. V rámci metody dílčích aktivit je nutno stanovit tzv. hlavní procesy, které svým charakterem obvykle přesahují několik středisek, ve nichž probíhají dílčí procesy, které se vztahují k hlavnímu procesu. Za hlavní proces lze označit např. obsluhu dodavatelů, zpracování objednávek, zpracování výrobních příkazů, dále to mohou být předvýrobní vnitropodnikové výkony, které musí být provedeny ještě před vlastním výrobním procesem (např. výzkum, vývoj a konstrukce). Při aplikaci metody dílčích aktivit jde o transformaci režijních nákladů zachycených v nákladovém účetnictví za střediska na náklady podle aktivit (procesů), které ve středisku probíhají a o jejich přiřazení výkonům, kterých se týkají. 3.2 Rozdílové kalkulace Metoda standardních nákladů Rozdílové kalkulace stanovují výši nákladů předem jako úkol (normu, standard) a zjišťují rozdíly skutečných nákladů s tímto úkolem (normou). Představitelem rozdílových kalkulací je metoda standardních nákladů. Metoda eviduje náklady ve dvou složkách, a to náklady předem určené (standardní, normované) a rozdíly mezi předem určenými a skutečnými náklady (odchylky od standardních nákladů). Odchylky se analyzují podle příčin vzniku a 18 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : PROSPEKTRUM, s. ISBN Str SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

23 odpovědnosti nebo i z hlediska využití výrobních činitelů. Rozdílové kalkulace se používají především pro řízení přímých (jednicových) nákladů, a to v opakované výrobě Normová metoda Další metodou, která spadá do skupiny rozdílových kalkulací je normová metoda, která spočívá v tom, že předem stanoví normy přímých nákladů a zjišťují se odchylky skutečných nákladů od těchto norem a změny norem. Používají se základní normy, což jsou operativní normy platné k určitému datu. Platí následující vztahy: základní norma ± změna normy = operativní norma operativní norma ± odchylka od operativní normy = skutečná spotřeba. Základem norem nákladů jsou normy v naturálním vyjádření (např. v kg, m, kwh, atd.), které se vynásobí cenou (tarifem) a získá se norma v peněžním vyjádření, která se již používá v kalkulacích. Pro kalkulace nákladů lze odvodit tyto vztahy: základní kalkulace ± změny norem = operativní kalkulace operativní kalkulace ± odchylky od operativních norem = výsledná kalkulace. Změny norem i odchylka od norem se evidují podle příčin změn a odchylek a podle odpovědnosti (podle hospodářských středisek). Režijní náklady jsou v normové kalkulaci zachycovány na základě rozpočtů režií, použité rozvrhové základny a režijní přirážky nebo sazby. 3.3 Metody včasného řízení nákladů 20 Obsahem metod včasného řízení nákladů jsou výpočetní postupy, které využívají data z nákladového účetnictví a kalkulační metodiky k získání podkladů či informací pro rozhodování. Účelem aplikace metod včasného řízení nákladů je ovlivnit vývoj spotřeby ekonomických zdrojů na výrobu produktů, a to ještě před vlastním výrobním procesem. 20 HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, s. ISBN Str

24 3.3.1 Metoda hodnotové analýzy Vznikem hodnotového inženýrství se začíná aplikovat metoda hodnotové analýzy již v průběhu projektování, vývoje a navrhování nově řešených výrobků. Postupně vzniká hodnotové projektování, které řídí náklady výrobku před vlastním konstrukčním řešením výrobku. U hodnotového projektování jde o určení úrovně funkčnosti, cílové ceny a nákladů nového objektu. Hodnotová analýza, hodnotové inženýrství a hodnotové projektování tvoří dohromady disciplínu zvanou hodnotový management. Hodnotový management představuje metodiku orientovanou na zjišťování funkcí řešeného objektu při co možná nejnižších nákladech. Metodika je založena na logickém systému ve funkčně orientovaném přístupu a v myšlení založeném na optimalizaci poměru funkčnosti a nákladů, organizovaném přístupu ke snižování nákladů na zajištění funkcí, technologii tvůrčího řešení zaměřené na výsledek, přístupu orientovanému na potřeby zákazníka a na prosazení produktu na velmi konkurenčních trzích, organizování analytické a tvůrčí práce v multidisciplinárních týmech 21. Cílem hodnotové analýzy je snížení nákladů a pro jeho výpočet je právě nutné porovnat náklady na původně zkonstruovanou součást a tutéž součást, která ovšem již prošla procesem hodnotové analýzy. Praktickým zaměřením hodnotové analýzy je snaha o vyloučení neužitečných nákladů Metoda cílových nákladů Metoda cílových nákladů vychází z požadavků zákazníků. Prvním krokem metody je tedy zjištění dosažitelné tržní ceny. Po odečtení potřebného ziskového rozpětí se zjistí tzv. přípustné náklady, které se dále porovnávají s náklady, které vyplývají z aktuálních výrobních, technologických a dalších podmínek v podniku a vycházejí tedy z platných norem či standardů spotřeby ekonomických zdrojů. Na základě požadavků zákazníků, konkurenčního prostředí a zaměření podnikové strategie se pak stanoví požadované cílové náklady. Celková částka cílových nákladů se pak podle požadovaného hlediska (funkce výrobku, komponenty výrobku, procesy ve střediscích) rozčlení. To umožní stanovit odpovědnost jednotlivých útvarů nebo pracovníků a také stanovit výchozí body pro opatření ke snížení nákladů. 21 HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : PROSPEKTRUM, s. ISBN Str

25 3.3.3 Metoda kontinuálního snižování nákladů (Kaizen Costing) Tato metoda má držet okamžitou úroveň nákladů aktuálně vyráběných výrobků a systematicky pracovat na tom, aby se snížily náklady na požadovanou úroveň. Metoda kontinuálního snižování nákladů je nástrojem řízení nákladů výrobku v jeho výrobní fázi. Metoda kontinuálního snižování nákladů se vyznačuje některými, od evropské praxe odlišnými rysy: japonské podniky dávají přednost mnoha malým zlepšením, aby se dosáhlo změny, japonští manažeři podporují výkonnou úroveň při provádění procesů, filozofie metody Kaizen zatahuje do procesu Kaizen všechny pracovníky podniku Podle japonského pojetí tvoří metoda kontinuálního snižování nákladů jednotu s metodou cílových nákladů, a proto se v japonských podnicích sestavují dva druhy projektů metody Kaizen. Jeden pro podnik nebo jeho část, především s využitím technik výrobkově neutrálních, druhý pro výrobek s těžištěm v hodnotové analýze Metoda souběžné kalkulace Při navrhování konstrukčního a technologického řešení budoucího výrobku, a to řešení mnohdy variantního, by bylo zapotřebí, aby navržené varianty mohly být ihned vyhodnoceny (např. z hlediska dodržení stanovených cílových nákladů). To právě umožňuje metoda souběžné kalkulace, která využívá tyto nástroje: rychlé kalkulace, jejichž základem je jeden nebo více technických parametrů, podrobné nákladové propočty, které využívají podobného postupu jako při sestavování propočtových kalkulací, výkonových normativů ve formě tabulek, které udávají např. normu spotřeby času na určitou operaci za různých technologických a jiných podmínek, operativních kalkulací, založených na aktuálních normách spotřeby ekonomických zdrojů a představujících tak nejpřesnější kontrolní nástroj zadaného cíle Metoda mezipodnikového srovnávání (Benchmarking) Metodu mezipodnikového srovnávání lze charakterizovat jako systematické, soustavné srovnávání výrobků, funkcí a procesů vlastního podniku se špičkovými podniky. Metoda mezipodnikového srovnávání se v podnicích vyskytuje ve třech formách: interní benchmarking, externí benchmarking a funkční benchmarking. 25

26 Interní benchmarking se zabývá srovnáváním ve vlastním podniku. Využití nachází v podnicích s více závody, provozy apod. Externí benchmarking se zabývá mezipodnikovým srovnáváním ve vlastním slova smyslu. Funkční benchmarking se snaží o srovnání výrobků, služeb a pracovních postupů vlastního podniku s nejlepšími podniky bez ohledu na obor podnikání Kalkulace životního cyklu výrobku 22 V současné době dochází ke zkracování životního cyklu výrobku a vzrůstá náročnost předvýrobních etap. Narůstají tedy náklady na výkon v době, kdy ještě negeneruje tržby a zkracuje se doba, v níž výkon tyto tržby generuje a je s jejich pomocí schopen uhradit náklady nevýrobních etap. Vznikl tedy nástroj, který umožňuje provést analýzu nákladů výrobků ve všech etapách jeho životního cyklu. Pro své efektivní fungování by kalkulace životního cyklu měla být schopna obsáhnout veškeré náklady, které jsou s určitým výrobkem v průběhu jeho života spojeny (např. náklady na výzkum a vývoj, design a konstrukci výrobku, testování výrobku, uvedení na trh a také náklady spojené s ukončením produkce výrobku). Kalkulace životního cyklu by měla respektovat veškeré aspekty, které mohou náklady a výnosy spojené s produkcí výrobku ovlivnit (např. změna ceny, změny směnných kurzů, změny cen vstupů, atd.). Kalkulace životního cyklu se v praxi uplatňuje zejména z těchto důvodů: zkracování životnosti současných výrobků spojené s nárůstem nákladů souvisejících s přípravou nových výkonů a také s likvidací nákladů výroby, kalkulaci životního cyklu lze využít jako určitého nástroje pro řízení činností a nákladů výzkumu a vývoje. Z výše uvedeného je zřejmé, že právě metody včasného řízení nákladů jsou vhodné pro řešení cíle této bakalářské práce, a proto se budou tyto metody dále aplikovat v praktické části. 22 POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str

27 PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 4 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU BOSCH DIESEL JIHLAVA Společnost BOSCH Diesel s.r.o. byla založena v roce 1993 v Jihlavě jako společný podnik německé firmy Robert Bosch GmbH ze Stuttgartu a jihlavského strojírenského závodu Motorpal a.s. V současnosti je BOSCH Diesel s.r.o. největším výrobním závodem pro vstřikovací systémy Common Rail v koncernu Bosch. Od roku 1993 firma Bosch investovala v Jihlavě více než 700 milionů eur a v současnosti zaměstnává téměř zaměstnanců. Je tak největším zaměstnavatelem v kraji Vysočina. Podstatnou část výrobního programu firmy tvoří komponenty palivového vstřikovacího systému Common Rail. Své výrobky firma dodává předním celosvětovým výrobcům automobilů a musí proto splňovat nejnáročnější kritéria kvality. 4.1 Přehled vyráběných produktů Hlavní výrobní oblastí v jihlavském závodě je výroba vysokotlakých čerpadel různých generací. Dalším produktem vyráběným v závodě je zásobník paliva (rail) a vysokotlaký ventil (DRV). Závod také provádí opravy nefunkčních čerpadel. Výrobní úsek MFH zodpovídá za výrobu vysokotlakých čerpadel CP1H a CP4. Čerpadlo CP1H se začalo v Jihlavě vyrábět 13. dubna 2005 a od té doby je vyráběno v mezinárodním výrobním společenství společně s mateřským závodem v Bari, jakož i ve Stuttgartu, Venissieuxu, Daejeonu a Bangalore. CP4 je nejnovější vysokotlaké čerpadlo od firmy Bosch, které se vyrábí společně s mateřským závodem ve Stuttgartu. Čerpadlo CP4 se v Jihlavě vyrábí od 1. února Výrobní úsek MFP se zabývá výrobou vysokotlakých čerpadel CP3. Je zde prováděna montáž čerpadla a vyrábí se zde těleso čerpadla a drobné dílce do čerpadla. Výrobní úsek MFR se zabývá výrobou railu a výrobou tlakového regulačního ventilu (DRV) umístěného na railu, který je další součástí systému Common Rail. Jedná se o zásobník, kam proudí palivo z čerpadla pod tlakem, a z kterého je toto palivo rozváděno k jednotlivým vstřikovacím jednotkám. V Jihlavě se provádí výroba railů včetně montáže dalších komponent, které k railu patří (senzory, regulační a omezovací ventily). 27

28 Dále se výrobní úsek MFR zabývá technologickou přípravou a výrobou tlakového regulačního ventilu DRV. Tento ventil reguluje tlak paliva mezi čerpadlem a motorem. Posledním výrobním úsekem je úsek MFB, který se zabývá sériovými opravami nefunkčních vstřikovacích čerpadel odebíraných ze servisní sítě značkových opraven BOSCH. Tato čerpadla se po opravě vrací zpět do servisní sítě a částečně jsou také dodávána výrobcům motorů. 4.2 Organizační schéma podniku V prvé řadě je potřeba zařadit podnik BOSCH Diesel s.r.o. do struktury celého koncernu BOSCH. Na nejvyšší úrovni koncernu se nachází představenstvo koncernu, dozorčí rada, správci majetku a mezinárodní poradní výbor. Dále se koncern člení na jednotlivé obchodní divize a sesterské společnosti. Divize jsou dále rozděleny do jednotlivých obchodních sektorů jako je sektor motorových vozidel, sektor průmyslové techniky, sektor spotřebitelského zboží a stavební techniky. Podrobněji bude popsán pouze sektor motorových vozidel. Tento sektor se skládá z jednotlivých divizí, mezi které patří divize benzínových systémů, dieselových systémů, systémů brzd, elektrických pohonů atd. Jihlavský závod Bosch Diesel s.r.o. spadá právě do divize dieselových systémů. Organizační schéma podniku je zobrazeno na obr. 4. Jedná se o liniově-štábní strukturu, kde na nejvyšší strategické úrovni jsou dva ředitelé, a to obchodní a technický ředitel. Štábní útvary, které tvoří podporu pro nejvyšší management, jsou zobrazeny ve druhé úrovni a tvoří ho např. oddělení kvality, údržby, nákupu, atd. Liniové útvary tvoří oddělení, kde se realizují finální výrobky, které jsou popsány výše. 28

29 Obr. 4 Organizační schéma podniku BOSCH Diesel s.r.o. Technický ředitel, obchodní ředitel Oddělení kvality Oddělení BOZP Oddělení správy budov Oddělení nákupu Oddělení údržby Oddělení výrobního systému Oddělení výpočetní techniky Personální oddělení Oddělení logistiky Oddělení controlingu a financí Oddělení sériových oprav Oddělení výroby CP1H, CP4 Oddělení výroby CP3 Oddělení výroby railu, DRV Oddělení zkušebny Oddělení vývoje Pramen: Autor 29

30 Některá oddělení jsou disciplinárně podřízena nejvyššímu managementu v podniku, tedy technickému či obchodnímu řediteli, ale zároveň jsou oborově podřízena svým nadřízeným oddělením v rámci divize dieselových systémů. Disciplinární podřízenost znamená, že oddělení je podřízeno technickému nebo obchodnímu řediteli firmy pokud jde o personální záležitosti, přidělování rozpočtu na další rok apod. Tak například oddělení vývoje je disciplinárně podřízeno technickému řediteli, ovšem oborově je přiřazeno pod hlavní vývoj railů v rámci divize dieselových systémů. Další oddělení, která mají tuto dvojí podřízenost jsou: oddělení kvality, oddělení zkušebny, oddělení výpočetní techniky a oddělení BOZP. 30

31 5 NÁKLADOVÉ KALKULACE V PODNIKU BOSCH DIESEL Kalkulace se v podniku používají především pro ocenění dodávaných výrobků, nedokončených a dokončených výrobků pro účely reportingu, obchodního práva a daňových zákonů. Z kalkulací se stanovují celkové náklady za účetní období, aby se mohl určit hospodářský výsledek. Kalkulace také slouží pro plánování a kontrolu výsledků. Další využití kalkulací v podniku: nákladová srovnávání a sledování, tvorba vnitropodnikových cen, tvorba nabídkové ceny a vyhodnocení dosažitelných prodejních cen, kalkulace poskytují podklady pro rozhodování např. o volbě mezi výrobními postupy, mezi závody, mezi vlastní výrobou a dodavatelem apod. 5.1 Kalkulační schéma Kalkulační schéma nákladových položek slouží k tomu, aby byly výsledky kalkulace vykazovány pro všechny oblasti jednotně, srovnatelně a ve vypovídajícím členění. V tabulce 1 je vyobrazeno minimální kalkulační členění nákladových položek. 31

32 Tab. 1 Schéma nákladových položek v podniku Položka Zkratka Nákladová položka 1. MAT var Jednicové materiálové náklady variabilní 2. MGK var Materiálové režijní náklady variabilní 3. MGK fix Materiálové režijní náklady fixní 4. FEK var 1) Výrobní režie variabilní 5. FEK fix 1) Výrobní režie fixní 6. SHK var Ostatní výrobní náklady variabilní 7. SHK fix Ostatní výrobní náklady fixní HEK Výrobní náklady 8. VTK var Odbytové náklady variabilní 9. VTK fix Odbytové náklady fixní 10. EWK var Vývojové náklady variabilní 11. EWK fix Vývojové náklady fixní 12. VWK var Správní náklady variabilní 13. VWK fix 2) Správní náklady fixní GEK Celkové náklady 1) Zahrnují mzdové náklady zaměstnanců ve výrobě 2) Zahrnují mzdové náklady nevýrobních zaměstnanců Pramen: BOSCH Central Directive. Unit Costing V programu SAP, který se v podniku používá pro kalkulování nákladů, je struktura nákladových položek členěna podle následující tabulky 2, kde jsou zahrnuty pouze položky plánovaných výrobních nákladů. 32

33 Tab. 2 Kalkulační schéma plánovaných výrobních nákladů v programu SAP Jméno pole Popis Přiřazeno jako Skupina 1 MAT Jednicové materiálové náklady Přímé náklady MAT 2 MAT-Ratio Technické ratio jednicových materiálových nákladů Procentní přirážka MAT 3 MAT-WAK Rizikové materiálové náklady Procentní přirážka MAT 4 MGK var Režijní materiálové náklady, variabilní Procentní přirážka MGK 5 MGK fix Režijní materiálové náklady, fixní Procentní přirážka MKG 6 FEK var Výrobní režie, variabilní Nákladová sazba FEK 7 FEK fix Výrobní režie, fixní Nákladová sazba FEK 8 FEK-Ratio var Technické ratio výrobní režie, variabilní 9 FEK-Ratio fix Technické ratio výrobní režie, fixní 10 FEK-ZU/-AB var Výrobní režie, přirážky a srážky, variabilní 11 FEK-ZU/-AB fix Výrobní režie, přirážky a srážky, fixní 12 FEK-WAK var Rizikové náklady výrobní režie, variabilní 13 FEK-WAK fix Rizikové náklady výrobní režie, fixní Procentní přirážka Procentní přirážka Procentní přirážka Procentní přirážka Procentní přirážka Procentní přirážka FEK FEK FEK FEK FEK FEK 14 WVK var Správní náklady, variabilní Procentní přirážka WVK 15 WVK fix Správní náklady, fixní Procentní přirážka WVK PHEK Pramen: BOSCH Central Directive. Unit Costing Plánované výrobní náklady 5.2 Nositel nákladů Pod pojmem nositel nákladů (KTR = Kostenträger) se rozumí výrobky, díly, rozpracované výrobky a interní zakázky, které jsou určeny číslem součástky, číslem zakázky nebo číslem projektu. Jelikož produkt prochází řadou výrobních procesů, musí se rozlišovat mezi dokončeným výrobkem a rozpracovaným výrobkem. Dokončené výrobky jsou prodejné hmotné nebo nehmotné výrobky. Tyto KTR se používají v kalkulaci výrobních nákladů, kalkulaci celkových nákladů, výsledné kalkulaci a ve výkazu zisku a ztrát. 33