DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY Impacts of suburban development in the hinterland of Prague Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr TONEV, Ph.D. Autor: Petr BORSKÝ Brno, 2014

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Obor: Pro: BORSKÝ Petr Regionální rozvoj a správa Název tématu (česky): Dopady suburbanizace v zázemí Prahy Název tématu (anglicky): Impacts of suburban development in the hinterland of Prague Zásady pro vypracování Problémová oblast: suburbanizace, Praha a okolí, bytová výstavba, migrace, dojíţďka Cíl práce Cílem práce je analyzovat a zhodnotit vybrané aspekty suburbanizace na příkladu vybraných obcí v zázemí Prahy Postup práce a pouţité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podloţena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou vyuţity metody analýzy a syntézy jakoţto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze uţít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie. Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů, kartogramy nebo schémata Rozsah práce bez příloh: stran

4 Literatura: CÍLEK, Václav; BAŠE, Miloslav. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha : [S.n.], s. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: Era vydavatelství, s. Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, s. MAIER, Karel. Nástroje územního plánování k regulaci suburbanizace. Urbanismus a územní rozvoj. 2012, roč. 15, č. 5, s MAYER, Vera. Teoretické a metodologické úvahy k problematice suburbanizace bydlení ve vídeňské aglomeraci. Nové perspektivy a význam základního výzkumu. Urbanismus a územní rozvoj, 2000, roč. 3, č. 6, s MATLOVIČ, René; SEDLÁKOVÁ, Alena. The impact of suburbanisation in the hinterland of Prešov (Slovakia). Moravian Geographical Reports. 2007, roč. 15, č. 2, s SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, s. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace: Problém i řešení. Vesmír, 2010, roč. 89, č. 7-8, s OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, s. OUŘEDNÍČEK, Martin; ŠPAČKOVÁ, Petra; NOVÁK, Jakub. Sub urbs: krajina, sídla a lidé. 1. vyd. Praha: Academia, s. VOBECKÁ, Jana; KOSTELECKÝ, Tomáš. Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. Internetové zdroje: Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Tonev, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Petr Borský Dopady suburbanizace v zázemí Prahy Impacts of suburban development in the hinterland of Prague Katedra regionální ekonomie a správy Mgr. Petr Tonev, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Cílem bakalářské práce Dopady suburbanizace v zázemí Prahy je analyzovat a zhodnotit dopady suburbanizace na vybrané obce v zázemí města Prahy. Tato práce se zaměřuje na dopady v oblasti sociální, dopravní, finanční, oblast školství, a dále na kvalitu sociálního prostředí v obci a vzhled nových rezidenčních čtvrtí. Annotation The goal of the bachelor thesis Impacts of suburban development in the hinterland of Prague is to analyse and asses impacts of suburban development on selected municipalities in the hinterland of Prague. This thesis focuses on the impact in social, transport, finance and education area, and also the quality of the social environment in the village and the appearance of new residential neighbourhoods. Klíčová slova Suburbanizace, migrace, satelitní městečka, okres Praha-západ, okres Praha-východ, doprava, trvalý pobyt, školství, veřejný prostor Keywords Suburbanization, migration, satellite towns, Prague-west district, Prague-east district, transportation, residence registration, education, public space

6

7 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Dopady suburbanizace v zázemí Prahy vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva, Ph.D., a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

8 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Tonevovi, PhD., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji místostarostce obce Jesenice, starostům obcí Dolní Břeţany a Kunice za poskytnuté informace a materiály. Děkuji i své rodině za podporu během mého studia.

9 Obsah ÚVOD Formy a průběh suburbanizace Historie suburbanizace Dopady suburbanizace Dopravní situace obcí Změna krajiny Sociální prostředí Příjmy obcí Suburbanizace Prahy JESENICE Základní informace Územní plánování Politická situace v obci Vzhled obce Dopravní situace v obci Automobilová doprava Veřejná doprava Školství Sousedské spory Ekonomické dopady Zhodnocení Dolní Břeţany Základní informace Územní plánování Vzhled obce Dopravní situace Automobilová doprava Veřejná doprava Školství Sociální dopady Ekonomické dopady Zhodnocení Kunice

10 6.1 Základní informace Územní plánování Politická situace v obci Vzhled obce Dopravní situace Automobilová doprava Veřejná doprava Školství Sociální dopady Ekonomické dopady Zhodnocení ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

11 ÚVOD Suburbanizace je proces, jehoţ nejvýznamnější součástí je stěhování lidí z měst na venkov. Hlavním cílem stěhování je mít svůj vlastní dům se zahradou v klidném venkovském prostředí, mimo ruch velkoměsta. V současnosti tento poţadavek odpovídá modernímu ekologickému ţivotnímu stylu a obecnému návratu k přírodě lidé se více soustředí na to, kde a jak ţijí. Zároveň lidé stěhující se mimo město oceňují moţnost vyuţití zahrady na pěstování uţitkových rostlin, chov zvířat, a pobyt na čerstvém vzduchu, ale především větší bezpečnost pro děti a stmelenější kolektiv obyvatel, ve kterém očekávají osobnější vztahy, neţ jsou ve velkých městech. V okolí velkých měst vznikají nové čtvrti, které jsou označovány jako satelitní městečka nebo také sídliště naleţato. Lidé jsou ochotni vzdát se blízkosti sluţeb ve městě, i kdyţ jsou na nich závislí. Prvopočátky suburbanizace můţeme nalézt v 19. století s nástupem průmyslové revoluce v Anglii. Podmínky ţivota ve městech začaly být špatné, a proto vznikala nová satelitní města tzv. zahradní města. Klasickou suburbanizaci, jak ji známe ze současnosti, můţeme datovat do druhé poloviny 20. století, po skončení druhé světové války v USA. Díky rozvoji automobilové dopravy vznikaly v zázemí velkých měst nové čtvrti. Postupně se rozvoj suburbanizace přesunul i do zemí západní Evropy a po pádu ţelezné opony i do socialistických zemí včetně České republiky. Proces suburbanizace pozměňuje obec v několika aspektech. Právě proto je mimořádně důleţité se procesem suburbanizace zabývat, zkoumat jeho dynamiku a konkrétní dopady. Poznatky o dopadech suburbanizace na zasaţené obce, ale i o dopadech na města, která jsou stěhováním obyvatelstva rovněţ ovlivněna, mohou pomoci při lepším a trvale udrţitelném vyuţití stále omezenějšího prostoru při plánování zástavby, při odhadech migrace obyvatel a následně například pro odhady potřebné kapacity školských zařízení či dopravních spojů. Výstavba nových čtvrtí v obcích mění razantně vzhled i jejich okolí. Staví se nové silnice - nárůst osobní automobilové dopravy negativně ovšem ovlivňuje ţivotní prostředí obce. Obci se zvyšují výdaje na uspokojování potřeb obyvatel. Příchod nových obyvatel mění věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obce, mnohdy vznikají různé sociální konflikty. Noví obyvatelé mají často zájem o politickou situaci v obci, kandidují do místních zastupitelstev. Dochází k nárůstu počtu dětí v obci a s tím spojená nedostatečná kapacita školních zařízení. Cílem bakalářské práce je zhodnotit, analyzovat a porovnat jednotlivá hlediska suburbanizačního procesu ve vybraných obcích v zázemí Prahy. Soustřeďuji se zejména na dopady v územním plánování obce, v oblasti finančních příjmů a výdajů obce, v oblasti mezilidských a sousedských vztahů, na politické změny a na změny vzhledu obce. V první části se věnuji vysvětlení pojmu suburbanizačního procesu a dalších urbanizačních procesů. Zmiňuji i historii suburbanizace ve světě i v ČR. V další části analyzuji jednotlivé dopady suburbanizace na cílové obce, například v oblasti sociální či finanční. V poslední podkapitole této části popisuji vývoj suburbanizace v zázemí Prahy. V těchto kapitolách 11

12 vycházím převáţně z publikovaných poznatků Ouředníčka [Ouředníček, 2006],[Ouředníček, 2008], Sýkory [Sýkora, 2002], Hniličky [Hnilička, 2005] a Šilhánkové [Šilhánková, 2007]. Dále se snaţím nalézt hlavní oblasti v okolí Prahy, které jsou suburbanizací nejvíce zasaţeny. Vyuţívám zde dat z Veřejné databáze českého statistického úřadu. V druhé části se snaţím aplikovat teoretické poznatky na vybrané obce v zázemí Prahy. V této analýze vyuţívám především informace z rozhovorů s vedením jednotlivých obcí, dále internetové stránky obcí, územní plány a data z Českého statistického úřadu. V závěru bakalářské práce hodnotím a porovnávám získané informace o jednotlivých obcích, které jsem zkoumal. Doplňuji také své návrhy či doporučení, které by mohly obcím pomoci s řešením problémů způsobených suburbanizací. 12

13 1 Pojem suburbanizace 1.1 Urbanizační proces Suburbanizace je proces, který je součástí procesu vývoje měst neboli urbanizačního procesu. Suburbanizací rozumíme v nejjednodušší podobě stěhování obyvatel z jádra měst do přilehlých oblastí města a s tím spojenou výstavbu rezidenčních lokalit na předměstí velkých měst tzv. satelitních městeček [Sýkora, 2002: 39]. Na suburbanizaci můţeme nahlíţet jako na protiklad samotného procesu urbanizace. Urbanizaci můţeme chápat jako rozvoj městského ţivota - lidé se koncentrují do měst, zde proto roste počet obyvatel a naopak klesá počet obyvatel v zázemí měst. Spolu s koncentrací obyvatel do měst, dochází zde i ke koncentraci sluţeb, výroby a dalších funkcí. Proces urbanizace je vázán na procesy industrializace a demografické revoluce [Šilhánková, 2007: 17]. Na urbanizaci můţeme také nahlíţet jako na podíl obyvatel ţijících ve městech. Největší podíl městského obyvatelstva mají tradičně země západní Evropy Belgie 98 %, Dánko 87 %, Lucembursko 86 %, Francie 86 %. Česká republika má míru urbanizace 73 % [Urban population, 2014]. Je nutné poznamenat, ţe definice města je v kaţdé zemi jiná. Deurbanizace je fází urbanizačního procesu, ve které dochází k postupnému sniţování počtu trvale ţijících obyvatel jádrového města. Obyvatelé opouštějí centrální část, bytové domy jsou předělávány na komerční, především kancelářské budovy [Šilhánková, 2007: 22]. Reurbanizace je poslední fází urbanizačního procesu - znamená návrat obyvatel do měst; opuštěné kancelářské budovy jsou zpět rekonstruovány na obytné domy [Šilhánková, 2007: 22]. 1.2 Formy a průběh suburbanizace Pro průběh suburbanizace je typická stagnace nebo mírný pokles obyvatel jádrového města a rychlý, v některých případech aţ extrémní, nárůst počtu obyvatel v obcích příměstské zóny, tedy kolem jádrového města [Sýkora, 2002: 42]. Slovo suburbanizace je odvozeno z anglického slova suburb, neboli předměstí. Suburbanizaci můţeme tedy chápat jako proces stávání se předměstským. Proces suburbanizace není ale spojen jen se stěhováním obyvatel na venkov, ale také se změnou funkčního vyuţití území, celkovou proměnou architektury a infrastruktury zasaţeného území. V neposlední řadě dochází ke změně sociální struktury obyvatelstva. Noví obyvatelé s sebou přináší nový způsob ţivota, způsob chování, trávení volného času, které mají vliv na původní obyvatelstvo suburbií [Sýkora, 2002: 39-41]. Suburbanizace je jedním z hlavních transformačních procesů, 13

14 který se podílí na změně prostorové organizace měst, zejména předměstských zón [Matlovič, Sedláková, 2007]. Lidé se stěhují z měst do jejího zázemí z různých důvodů. Hlavním z nich bylo na začátku procesu suburbanizace splnění tzv. amerického snu vlastnit rodinný dům se zahradou, který je považován za nejlepší a nejdokonalejší způsob bydlení, kterého může jednotlivec dosáhnout. Sen o vlastní vile se zahradou a výhledem v klidné rezidenční čtvrti se nepřímo spojuje s myšlenkami na šťastný a spokojený život. [Hnilička, 2005: 21]. V současné době se v zázemí měst nestaví pouze rodinné domy, ale také přibývá mnoho bytových domů. Důvody pro stěhování mohou být například nevyhovující sociální prostředí města, útěk od ruchu města, kvalitnější ovzduší apod. [Šilhánková, 2007: 7]. Do suburbií se však nestěhují jen lidé z jádrového města, ti tvoří 60 % - 80 % z celkového počtu přistěhovalců [Čermák, Hampl, Müller, 2009], ostatní lidé se stěhují do suburbií ze vzdálenějších oblastí, jelikoţ v jádrovém městě našli nové zaměstnání. Rozlišujeme dvě formy suburbanizace. Rezidenční suburbanizace je spojena s výstavbou rodinných domů tzv. satelitních městeček. Komerční suburbanizace je spojena s výstavbou komerčních zón areálů skladů, supermarketů, hypermarketů, výrobních nebo logistických areálů, které vznikají v bezprostřední blízkosti významných dopravních komunikací [Ouředníček, 2008: 10-11]. Pro oblast hlavního města Prahy jsou typické komerční zóny například v Praze Zličíně v bezprostřední blízkosti Praţského okruhu a dálnice D5, dále například obrovský areál v Praze Průhonicích v blízkosti dálnice D1, nebo také areál v Praze Černém Mostě při ústí dálnice D11. Pro suburbanizaci je typická výstavba mimo administrativní hranice města avšak v rámci metropolitního území. Mezi městem a suburbií se nachází volné plochy, většinou zemědělské půdy. V důsledku výstavby se však můţe postupem času spojit suburbie s daným městem [Sýkora, 2002: 10]. Města nabízejí mnoho ploch vhodných pro stavbu rezidenčních i komerčních objektů. Jedná se o plochy, tzv. brownfields, které byly dříve vyuţívány, ale nyní jsou opuštěny. Pro developery a investory je ale výhodnější stavět mimo městskou zástavbu, na zelené louce, tzv. greenfields, kde hodnota pozemků je niţší a vyjednávání se samosprávami obcí je snadnější [Sýkora, 2002: 14]. Podle vývojových fází můţeme rozlišit suburbanizace prvotní, klasické a postmoderní. Prvotní suburbanizace souvisí s růstem předměstí starověkých a středověkých měst. Starověká města vznikala kolem hradu, budováním podhradí prvních předměstí. Tento vývoj je typický pro Prahu. Klasická suburbanizace je fází suburbanizace, se kterou se setkáváme nyní. Dochází k růstu obyvatel v zázemí města, lidé jsou ale na městě závislí. Postmoderní suburbanizace je zaznamenávána v USA v posledních desetiletích. Vznikají nová města, která nejsou závislá na jádrovém městě. Typickým příkladem těchto měst, tzv. edge cities, je Los Angeles, kde vyrůstají nová města na křiţovatkách hlavních komunikací [Sýkora, 2002, 46-49]. 14

15 Přemrštěná podoba suburbanizace je tzv. urban sprawl, česky překládána jako sídelní kaše. Vyznačuje se velmi řídkou, roztříštěnou, chaotickou zástavbou, která se rozlézá do okolní krajiny, často vzniká převáţně v blízkosti komunikací. Typickým znakem je řídká zastavěnost, řídká hustota osídlení. Pojem urban sprawl odkazuje i na prostředí, které nemá veřejné prostory. Díky řídké zástavbě jsou kladeny velké nároky na zábor půd, na budování infrastruktury [Hnilička, 2005: 17-18]. V USA se tento jev nazývá loap frog development, neboli výstavba v lokalitách, které připomínají mokré stopy po skocích ţáby [Sýkora, 2010: 443]. 1.3 Historie suburbanizace S nástupem průmyslové revoluce v 19. století zaznamenáváme obrovský nárůst obyvatel ţijících ve městech. Průmyslové město se stává přelidněné a podmínky pro ţivot začínaly být velmi špatné. Ebenezer Howard, jako jeden ze zakladatelů moderního územního plánování, přišel s řešením přelidněných měst ve vybudování zcela nových satelitních měst tzv. zahradních měst, nejprve v zázemí anglického Londýna. Howardova myšlenka byla vytvořit zahradní město s průměrnou hustotou 80 obyvatel/ha [Hnilička, 2005: 34-35]. Samotná zahradní města se nikdy nestavěla, vţdy se stavěla jen předměstí, která byla napojena na stávající města. Následovníci Howarda, architekti Unwin a Parker, zdůrazňovali kromě nízké hustoty osídlení hlavně zájem o veřejný prostor. Ulice a veřejné budovy jsou navrhovány s ohledem na veřejný prostor a celkové působení celých čtvrtí. Po Anglii následoval rozvoj těchto měst na dalších místech Evropy - v Praze se jedná například o čtvrtě Zahradní město, Spořilov, Ořechovka nebo Krč [Hnilička, 2005: 36]. Období klasické suburbanizace datujeme do období mezi roky v USA. Pro toto období je typický nárůst automobilové dopravy. Dalšími důvody pro nárůst suburbií byla značná poptávka po novém bydlení, která byla způsobena druhou světovou válkou a hospodářskou krizí, dále pak i vrcholící baby boom, podpora vlády pro vlastní bydlení (vznik hypoték) a také výstavba nové dopravní infrastruktury. Vznikají suburbie na zelené louce, které mají pravidelný šachovnicový půdorys, domy jsou většinou vzhledově naprosto stejné, veřejný prostor je z důvodu úspory místa minimální [Sýkora, 2002: 56-58]. V západní Evropě suburbanizační proces nebyl tak rozsáhlý jako v USA. Je to dáno především jiným typem osídlení neţ je v USA, v Evropě do rozvoje měst mnohem více zasahuje územní plánování, větší vliv má v Evropě i tradičně významnější veřejná doprava [Sýkora, 2002: 67-68]. V socialistických zemích, včetně Československa, se stavěla typická sídliště, bez jakýchkoliv parků, veřejných prostor či náměstí [Šilhánková, 2007: 36]. Po pádu komunistického reţimu v těchto zemích rovněţ začala probíhat dynamická výstavba rodinných domů v zázemí měst. V České republice vznikaly první suburbie v zázemí největších měst Prahy a Brna, později i v okolí ostatních měst [Sýkora, 2002: 12]. 15

16 2 Dopady suburbanizace 2.1 Dopravní situace obcí Dopravní situace a infrastruktura je jednou z hlavních oblastí, která je zasaţena suburbanizací. Americká Národní akademie věd (National Academy of Sciency) zjistila, ţe dominance individuální automobilové dopravy je klíčovým znakem suburbanizace [Sýkora, 2002: 102]. Pro suburbanizaci je typické dennodenní pouţívání automobilu, je proto velmi časté, ţe rodina ţijící v suburbii vlastní i více automobilů - celkové náklady na individuální dopravu proto rostou. Automobil jako dopravní prostředek pouţívají obyvatelé v suburbiích i k úkonům, které ve městě jsou v docházkové vzdálenosti. Jedná se o kaţdodenní odvoz dětí do škol a zájmových krouţků, nákupy či dojíţdění za sportovními aktivitami, kulturou apod. Obyvatelé, kteří se přestěhovali do obcí, mají mnoho aktivit v jádrovém městě, dojíţdějí sem za prací, přáteli, sluţbami či k příbuzným. Dochází k nárůstu dopravy všemi směry, tedy ze směrů centripetálních (ze zázemí suburbií do města), centrifugálních (z města do zázemí suburbií) i tangenciální (v rámci suburbií) [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 131]. Ze suburbií dojíţdějí do jádrového města většinou bohatší, vzdělanější lidé a paradoxně směrem do suburbií do komerční zástavby dojíţdějí za zaměstnáním lidé s niţším vzděláním, kteří si bydlení v suburbiích nemohou dovolit [Ouředníček, 2006: 81]. Zvýšení automobilové dopravy způsobuje dennodenní zácpy na příjezdech do měst, lidé tráví několik hodin denně v automobilu na cestě do zaměstnání a zpět. V obcích, které jsou s jádrovým městem propojeny ţeleznicí, je nárůst automobilové dopravy o něco niţší neţ v obcích, které neleţí v blízkosti ţeleznic. V obcích bez ţelezničního spojení lidé dávají přednost automobilu před autobusem. Jedním z důvodů je i jejich sociální postavení ve společnosti - pro tyto obyvatele je pouţívání veřejné dopravy mnohdy nepřijatelné. Kromě rezidenční suburbanizace ovlivňuje velkou měrou dopravu také komerční suburbanizace - výstavba komerčních areálů a tím zvýšený pohyb nákladních automobilů [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 131]. V rámci přistěhování nových obyvatel do obcí, suburbií, je nezbytné vystavět zcela novou dopravní infrastrukturu. Stavbu mnohdy zaplatí developerské firmy, ale veškerou pozdější údrţbu komunikací je povinna zajistit obec. To značně zvyšuje výdaje obecních rozpočtů. Vlivem zvýšeného provozu automobilů jsou stávající silnice v obci mnohdy zničeny a je potřeba je neprodleně opravit. Kaţdodenní opakované pouţívání automobilů samozřejmě škodí ţivotnímu prostředí. Hlavními komunikačními osami obce projíţdí denně obrovské mnoţství aut, coţ s sebou přináší zvýšený hluk a zhoršení kvality ovzduší. Paradoxem je, ţe jedním z důvodů stěhování lidí na venkov je kvalitnější ovzduší a klid. 16

17 2.2 Změna krajiny Výstavba komerčních i rezidenčních suburbií ovlivňuje výrazně i ráz okolní krajiny. Kromě nárůstu samotných rezidencí a komerčních staveb je třeba zmínit i stavbu dalších komunikací silnic, chodníků, ţeleznic, zpevněných cest, parkovišť, obchvatů obcí apod. [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 115]. To vše ovlivňuje celkovou podobu příměstské krajiny, která tvoří přechodnou zónu mezi městem a volnou krajinou. V mnoha případech velmi kvalitní půda, která byla původně vyuţívaná pro zemědělské účely, ale i pro účely lesnické a rekreační, je zabírána a okolní ráz krajiny se mění. Zbylá zemědělská půda je nekvalitně obhospodařována, spíše je nechávána ladem. Dochází i k devastaci přirozených ekosystémů [Šilhánková, 2007: ]. Zásah do krajiny by měl být pokud moţno co nejmenší, nové čtvrtě by měly plynule navazovat na starou výstavbu, nebo by se měly obě zástavby vhodně doplňovat [Stuchlíková, 2009: 62]. Evropská environmentální agentura zmiňuje nejvýznamnější dopady suburbanizačního procesu jako rozsáhlý zábor volných ploch, změny reliéfu, fragmentace krajiny, ohrožení biodiverzity ničením biotopů rostlin a živočichů, a nevratná degradace zemědělské půdy. Rozvolněná zástavba s sebou přináší zvýšení emisí skleníkových plynů, roste znečištění ovzduší zplodinami, narůstá světelné či hlukové znečištění. [Ouředníček, Špačková, Novák, 2001: 103]. Jednotlivé čtvrtě jsou jednotvárné, domy jsou vzhledově velice podobné, okolní krajina monotónní aţ nevzhledná, veřejné prostory ţádné. Veřejné prostory by měly být místem, kde člověk rád tráví svůj volný čas, místem, které není nudné a nenutí člověka rychle místo opustit. Veřejný prostor býval, někdy více, jindy méně, symbolem určité soudržnosti, společenského povědomí. [Baše, 2009: 46]. V nových čtvrtích tyto prostory prakticky neexistují, veřejnými prostory jsou jen nutné dopravní koridory ulice, chodníky, parkoviště. V zástavbách jsou budovány kruhové objezdy, které jsou však naprosto zbytečné. Na obrázku 1 je zobrazen typický kruhový objezd v nové zástavbě v obci Jesenice, provoz v těchto ulicích je minimální a kruhový objezd zde pak zcela postrádá svou funkci. Obrázek 1: Kruhový objezd v nové zástavbě v obci Jesenice Pramen: vlastní foto 17

18 V nových zástavbách je také těţké určit hranice mezi veřejným a soukromým prostorem [Hnilička, 2005: 89-91]. V suburbiích nejenţe schází veřejné prostory, jako jsou náměstí či náves, ale nejsou zde ani ţádné hospody či kluby, kde by se lidé scházeli. Chybí zde cesty, cyklostezky, pěšiny, které by spojovaly suburbii s dalším okolím. V monotónní zástavbě chybí jakýsi střed, přirozené centrum, rybníček, parčík či malé dětské hřiště, které by oţivily nudnou zástavbu [Cílek, Baše, 2005: 30]. 2.3 Sociální prostředí V důsledku příchodu nových obyvatel do suburbií dochází k výrazné změně v demografické struktuře obyvatelstva obce. Do suburbií se stěhují hlavně mladí lidé se středním, často vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem. Původní obyvatelé však většinou nemají vysokoškolské vzdělání a jejich příjem a styl ţivota je zcela jiný. Tato polarizace můţe vést a často také vede k různým sociálním problémům [Sýkora, 2002: 51]. Hovoříme zde o tzv. rezidenční segregaci, tedy o sociálně-prostorovém oddělení bydlišť různých sociálních skupin, které nemají mezi sebou rovné postavení [Sýkora, 2010: 11]. V suburbiích nalézáme dobrovolnou segregaci neboli chtěnou separaci. Extrémním případem fyzické a sociální separace v suburbiích jsou tzv. gated communities. Jedná se o rezidenční lokality, které jsou fyzicky odděleny od ostatní zástavby formou plotů, uzavřených bran, závor či zdí. Výjimkou není ani najímání bezpečnostních agentur. Uvnitř těchto lokalit platí určité předpisy pro rezidenty, které si určují sami rezidenti nebo developer. V uzavřených lokalitách se nacházejí i potřebná zařízení pro vyuţití volného času - dětské hřiště či sportovní plochy, ke kterým mají přístup a spravují je opět jen rezidenti. Obyvatelé těchto lokalit se vyznačují sociální homogenitou, mají stejné postavení, příjmy a záliby [Sýkora, 2010: 91]. O další určité izolaci můţeme hovořit s pojmem tzv. zelených vdov, neboli ţen, které zůstávají samy s dětmi v suburbii, zatímco jejich manţelé pracují celé dny ve městech; vydělávají, aby splatili vysněný dům [Hnilička, 2005: 12]. V důsledku příchodů nových obyvatel je třeba nyní řešit kapacitu mateřských školek a základních škol, která je nedostatečná. Obce se snaţí v rámci svých moţností zvyšovat jejich kapacitu, přesto mnoho rodičů vozí své děti do školek a škol do jádrových měst. V mnoha případech rodiče nemohou umístit své děti do školských zařízení ne z důvodu jejich nedostatečné kapacity, ale i z důvodu nesplnění podmínek pro přijetí do školek či škol - jsou upřednostňovány děti, jejichţ rodiče mají trvalý pobyt v obci. Nyní se v suburbiích řeší potřeby mladých rodin, je ovšem nezvratná skutečnost, ţe obce by se měly připravit i na fakt, ţe obyvatelé v obci začnou také postupně stárnout. V současné době není problém pro obyvatele si kamkoliv zajet autem, ve stáří to jiţ potíţ můţe být. Lidé budou potřebovat lékaře v obci, pečovatelské sluţby či obchod. Suburbie zaţijí stejnou demografickou změnu, kterou v dnešní době zaţívají městská sídliště [Maier, 2010: 18]. Také dispozice domů v suburbiích jsou stavěny pro mladé rodiny s obytnou částí v patrech a které se později budou špatně rekonstruovat pro potřeby starých lidí [Cílek, Baše, 2005: 20]. 18

19 S příchodem nových obyvatel se mění postupně i politická situace v obci. Novousedlíci se většinou snadno a dobře semknou, jsou aktivnější, a proto jsou ve vedení obce starousedlíci ve většině případů nahrazeni novousedlíky [Cílek, Baše, 2005: 5], kteří se chtějí podílet na chodu obce, přinášejí s sebou různé kontakty, zkušenosti s různými zakázkami apod. V obcích postiţených suburbanizačním procesem dochází často k ostrým politickým sporům; před volbami vnikají různá opoziční politická hnutí. Hlavním sporem mezi obyvateli bývá rozsah a podoba nové výstavby v obci. 2.4 Příjmy obcí Obce, kterých se dotkla vlna výstavby nových rezidenčních areálů, se spoléhaly na fakt, ţe s nárůstem obyvatel dojde k navýšení finančních příjmů obce. Tento předpoklad se nepotvrdil do takové míry, jak obce očekávaly. Mnoho nových obyvatel, kteří se přistěhovali do obcí, se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci. Podnikatelé se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci z několika důvodů. Jedním z nich je administrativní náročnost spojená s přepsáním sídla podniku, dále také snaha o skrývání se před kontrolou finančních úřadů. Ve velkých městech, kde jsou podnikatelé přihlášení, je menší pravděpodobnost kontroly finančních úřadů, z důvodu velkého mnoţství firem, neţ jak tomu je v malých obcích [Macešková, Ouředníček, 2008: 28]. Dalším problémem v příjmu některých obcí je tzv. druhé bydlení. Jedná se zejména o obce, které jsou v blízkosti lesů či vodních ploch. Majitelé rekreačních objektů - chat a chalup, které se nacházejí v katastru obcí, přispívají na chod obce jen minimálně, například za odvoz komunálního odpadu. Výdaje na opravu a údrţbu infrastruktury jsou však nepodstatně vyšší neţ příjmy [Mayer, 2000: 7]. To vše hraje roli v příjmech obce. Mezi příjmy rozpočtů obcí jsou daňové, nedaňové, kapitálové příjmy a dotace. Dotace můţe obec ovlivnit svým postojem a aktivitou, mnoho obcí vyuţívá dotace například z Evropské unie. Rozpočtové určení daní nám udává, kolik daná obec podle počtu obyvatel získá z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. V roce 2013 proběhla změna RUD novelou zákona 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů [Nový model sdílených daní pro obce rok 2013, 2013]. Tato novela přinesla oproti předchozímu platnému předpisu několik zásadních změn, které měly pomoci zejména menším obcím. Do roku 2012 bylo rozdělení příjmů dle RUD závislé hlavně na počtu trvale ţijících přihlášených obyvatel. Nyní kromě počtu trvale přihlášených obyvatel vstupují do RUD další kritéria, a to zejména počet dětí v mateřských a počet ţáků v základních školách. Před rokem 2013 byla tato kritéria pro výpočet rozdělení příjmů dle RUD: podíl počtu obyvatel na celkovém počtu obyvatel s váhou 3 %; podíl obce na celkové výměře s váhou 3 %; kritérium počtu obyvatel obce upraveno koeficientem velikostní kategorie s váhou 94 %. 19

20 V roce 2013 se tato kritéria změnila: podíl počtu obyvatel na celkovém počtu obyvatel s váhou 10 %; počet dětí v mateřských školách a počet ţáků v základních školách, které jsou spravovány obcí s váhou 7 %; podíl obce na celkové výměře s váhou 3 %; kritérium počtu obyvatel obce upraveno koeficientem velikostní kategorie s váhou 80 %. Další daňové příjmy obcí jsou příjmy z daní z příjmů právnických osob, daně z převodu nemovitostí, správní a místní poplatky. Celkově příjmy z daní tvoří přes 50 % všech příjmů obce. Obec nemá de-facto ţádné přímé nástroje, jak by přiměla obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu. Jedním z nepřímých nástrojů jsou například určitá pravidla pro přijímání dětí do mateřských, ale i základních škol. V suburbií bydlí převáţně rodiny s malými dětmi, či mladé páry, které rodinu plánují. Vydání pravidel pro přijímání do mateřských či základních škol by bylo značným zvýhodněním pro rodiče dětí, kteří mají trvalý pobyt v obci - často donutí obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu v obci [Macešková, Ouředníček, 2008: 29]. 20

21 3 Suburbanizace Prahy První významný rozvoj suburbií v Praze můţeme zaznamenat s příchodem průmyslové revoluce na konci 19. století a na počátku 20. století. Rozvíjí se tehdy samostatná města, jako jsou například Karlín, Smíchov, Vinohrady. V první polovině 20. století roste počet obyvatel nejenom v Praze, ale i v blízkém okolí [Sociologický časopis, 2003: 237]. Největší rozmach výstavby byl zaznamenán v období mezi světovými válkami [Sýkora, 2002: 141]. Na okraji Velké Prahy vzniklo více neţ 30 čtvrtí rodinných domků. Rozrůstaly se i vzdálenější obce Černošice, Klánovice, které slouţily jako rekreační lokality pro bohatší obyvatele Prahy [Ouředníček, 2006: 97]. Ve třicátých letech vznikaly luxusní kolonie funkcionalistických domů ve čtvrtích Barrandov nebo Baba [Cílek, Baše, 2005: 19]. Druhá světová válka poznamenala bytovou výstavbu Prahy a okolí, která byla de-facto pozastavena, a navíc desítky tisíc bytů byly zničeny. Avšak ve srovnání s jinými evropskými městy nebyly válečné škody tak obrovské [Ouředníček, 2006: 97]. S nástupem komunistického reţimu byla výrazně utlumena stavba rodinných domů a s ní spojená suburbanizace Prahy. Byla zde tzv. komplexní bytová výstavba. V této době se stavěla hlavně sídliště, nejznámější z nich je Jiţní město ale i další Prosek, Ďáblice [Sociologický časopis, 2003: 238]. Nové rodinné domy se stavěly pomalu a svépomocí, jednou ze čtvrtí, kde byla zaznamenána výstavba rodinných domů ve druhé polovině 20. století je například čtvrť Praha Dolní Chabry. Zázemí Prahy v období komunistického reţimu neslouţilo k bydlení, ale k rekreaci. Obyvatelé Prahy utíkali z měst do chalup a chat, kde vyhledávali zejména klid a zdravější prostředí [Ouředníček, 2006: 98]. Mnoho obyvatel vlastnilo objekt druhého bydlení, které jsou nyní hojně přestavovány na objekty s celoročním provozem. V Československu v tomto období existovalo tzv. střediskové plánování. Existovaly zde obce střediska, kam byla soustředěna většina investic. Tato střediska byla spádová pro nestřediskové obce, které díky nedostatku financí postupně upadaly [Ouředníček, 2006: 98]. Po roce 1989 vznikly podmínky pro rozvoj suburbií. Bytové domy v centru města se přestavovaly pro komerční účely; proběhla rychlá změna stavebních zákonů; vznikaly nové projekční ateliéry; uvolnila se absolutní ochrana zemědělského půdního fondu; neexistovaly pouţitelné územní plány či jiné regulace zástavby [Sýkora, 2002: ]. Praţský metropolitní region se tedy stává prvním a hlavním územím s nejdynamičtějším suburbánním rozvojem v České republice [Sociologický časopis, 2003: 240]. Na začátku 90. let nejprve v okolí Prahy probíhala výstavba rodinných domů individuálně na jednotlivých dostupných pozemcích. Rodinný dům si mohli dovolit jen velice bohatí lidé. Hypoteční úvěry začaly existovat aţ v roce 1995, avšak nebyly vyuţívány z důvodu vysokých úrokových sazeb. Přesto v této době vznikají první velké projekty developerů v zázemí Prahy. 21

22 Na konci 90. let se změnily podmínky hypotečních úvěrů a začíná období rozsáhlé bytové výstavby v zázemí Prahy [Ouředníček, 2006: ]. Na obrázku 2 je zobrazen průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období Obce na severu a jihu Prahy zaznamenaly nejvyšší počet dokončených bytů na 1000 obyvatel. Jedná se o obce nacházejících se v blízkosti důleţitých dopravních tepen na severu silnice č. 608 směřující do Teplic a silnice č. 240 směřující do Kralup nad Vltavou, na jihu silnice číslo 603 směřující do Benešova. Dále můţeme zaznamenat vyšší bytovou výstavbu v obcích, které se nacházejí v blízkosti dálnic a obchodních centrech - na západním okraji Prahy v blízkosti dálnice D5, na východním okraji v okolí dálnice D11 a rychlostní silnice R10. Naopak niţší bytová výstavba je zaznamenána v obcích, které nemají tak dobré dopravní spojení s Prahou a dále v obcích, které jsou od hlavního města vzdálenější. Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v jednotlivých obcích je uveden v tabulce v příloze 1. Nejvíce dokončených bytů na 1000 obyvatel bylo vystaveno v obcích Chýně, Jesenice a Trnová, kde se průměrně za sledované období ( ) postavilo více neţ 30 bytů za rok. Naopak nejméně dokončených bytů na 1000 obyvatel bylo zaznamenáno v obcích Libčice nad Vltavou, Bojanovice a Řevnice dokončeno méně neţ 2 byty ročně. 22

23 Obrázek 2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období Pramen: [ČSÚ, 2013], [ČSÚ, 2014a], [ĆSÚ, 2014b], vlastní zpracování Na obrázku 3 je zobrazeno průměrné roční migrační saldo (v %) v jednotlivých obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období Obce, které se nacházejí v blízkosti důleţitých dopravních tepen, zaznamenávají vyšší migrační saldo neţ ostatní obce. Oblast s nejvyšším migračním saldem se nachází na jihu Prahy v oblasti rozsáhlých chatových kolonií v blízkosti řek Sázavy a Vltavy. Mnoho lidí se natrvalo přestěhovalo do chat či chalup, které jim slouţily jako tzv. druhé bydlení, nové byty se zde stavěly méně. Naopak na severu Prahy souvisí migrační saldo přímo s počtem dokončených bytů, v této oblasti se ţádné velké chatové oblasti nenacházejí. Data migračního salda za jednotlivé obce jsou zaznamenány v tabulce v příloze 1. 23

24 Obrázek 3: Migrační saldo (v %) v obcích v okresech Praha-východ, Praha-západ za období Pramen: [ČSÚ, 2013], [ČSÚ, 2014a], [ĆSÚ, 2014b], vlastní zpracování 24

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU Bankovní institut vysoká škola Martin Dobyáš ANALÝZA REALITNÍHO TRHU PRAHA ZÁPAD Vedoucí práce : Ing. Petr Ort Ph.D. 2009-1 - OBSAH ANALÝZA REALITNÍHO TRHU... 1 OBSAH... 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU...

Více

STUDIE ŘEŠENÍ CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK OBCE VESTEC

STUDIE ŘEŠENÍ CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK OBCE VESTEC STUDIE ŘEŠENÍ CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK OBCE VESTEC SCHVÁLENA KOMISÍ DNE 09. LEDNA 2013. OBSAH: 1. CÍL A NÁPLŇ STUDIE 2. ÚVOD 3. KONCEPCE CYKLISTICKÝCH TRAS 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 5. VÝKRES VESTEC - PLÁNOVANÉ CYKLOTRASY

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Inovace pro efektivní energetiku, dopravu a stavebnictví statutárního města OSTRAVY 11. 9. 2013, VŠB TU Ostrava

Inovace pro efektivní energetiku, dopravu a stavebnictví statutárního města OSTRAVY 11. 9. 2013, VŠB TU Ostrava Inovace pro efektivní energetiku, dopravu a stavebnictví statutárního města OSTRAVY 11. 9. 2013, VŠB TU Ostrava ROZVOJ ÚZEMÍ A VYVOLANÁ DOPRAVA Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. AF CITYPLAN s.r.o., Jindřišská

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice Poskytovatel řešení: Nad Rokoskou 2361/2a Praha 8, PSČ 182 00 IČO: 61509001 DIČ: CZ61509001 Zpracovali: Ing. Arch. Pavla Zimová Jan Rod, autorizovaný

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Socioekonomické aspekty suburbanizačních procesů českých měst

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Socioekonomické aspekty suburbanizačních procesů českých měst Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Socioekonomické aspekty suburbanizačních procesů českých měst Bc. Pavlína Švajdlerová Diplomová práce 2012 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji,

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza

3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza 3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza Hlavním výsledkem projektu pro spádové území obce Dolní Břežany je prognóza populačního vývoje a struktury obyvatelstva do roku 2030. Obdobně jako pro celou

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST

PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST Bc. Tereza Malířová CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě popsaných prostorových struktur vyhodnotit jejich finanční náročnost, v přepočtu na jednoho

Více

Vestec Střed rezidenční komplex

Vestec Střed rezidenční komplex Vestec Střed rezidenční komplex Akropolis reality, s.r.o. Zdeněk Špetlík Pštrossova 1925/6 110 00 Praha 1 tel: 800 10 80 80 mobil: 731 303 055 tel/fax: 224 91 90 13 zdenek.spetlik@akropolisreality.cz www.akropolisreality.cz

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

Tržní cena bydlení v prostoru a čase

Tržní cena bydlení v prostoru a čase Diskusní setkání Stavebního fóra, f FOR ARCH 2008, PVA Letňany, 25.9.2008 Tržní cena bydlení v prostoru a čase Ing. Mgr. Martin LUX Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Tržní

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

připravit nový návrh Územního plánu Prahy

připravit nový návrh Územního plánu Prahy Stavební fórum 2008 Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 2010 Praha město pro život Hlavním úkolem v oblasti územního plánování je připravit nový návrh Územního plánu

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Martin Vérteši FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015 Obsah Úvod... 3 1. Obec Bučovice a východiska pro komunitní plánování... 4 2. Sociodemografické údaje... 4 3. Vztah

Více

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

Analýza suburbanizačních procesů středních Čech

Analýza suburbanizačních procesů středních Čech Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Analýza suburbanizačních procesů středních Čech Bakalářská práce Autor: Lenka Tarnovská Oceňování majetku Vedoucí práce: Ing. Roman Vodný

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY Zpráva o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY návrh určený ke konzultaci s dotčenými orgány a Krajským úřadem Jihomoravského kraje dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Apartmanove domy Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM www.bedrichovskymlyn.cz

Apartmanove domy Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM www.bedrichovskymlyn.cz Apartmanove domy Bedrichovsky mlyn Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM www.bedrichovskymlyn.cz A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Popis širšího okolí 2. Stručná charakteristika obce 3. Popis lokality 3.1. Specifické

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

PODNĚTY PRO NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN HL. M. PRAHY

PODNĚTY PRO NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN HL. M. PRAHY PODNĚTY PRO NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN HL. M. PRAHY I. OBECNÉ PRINCIPY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1. MČ Praha Řeporyje v maximální míře preferuje, aby byl zachován stávající ráz krajiny, jakož i dominující způsoby využití jejího

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Popis širšího okolí 2. Stručná charakteristika obce 3. Popis lokality 3.1. Specifické charakteristiky

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 116-3453/12. o obvyklé ceně pozemku parc.č. 1602 v k.ú. Svinov, obec Ostrava, okr. Ostrava-město.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 116-3453/12. o obvyklé ceně pozemku parc.č. 1602 v k.ú. Svinov, obec Ostrava, okr. Ostrava-město. ZNALECKÝ POSUDEK č. 116-3453/12 o obvyklé ceně pozemku parc.č. 1602 v k.ú. Svinov, obec Ostrava, okr. Ostrava-město. Objednatel posudku: Exekutorský úřad Ostrava Mgr. Pavla Fučíková - soudní exekutor Slévárenská

Více

Budoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014

Budoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014 Budoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014 Dny malých obcí Ing. Karla Rucká Obsah prezentace I. Aktuální vývoj vybraných daní v roce 2014 II. Budoucnost rozpočtového určení

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Suburbanizace Zlína

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Suburbanizace Zlína UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Bc. Petra BŘEZÍKOVÁ Suburbanizace Zlína Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Pavel PTÁČEK, Ph. D. Olomouc 2014-1 - Prohlašuji, že

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. Stanovení obvyklé ceny nemovitosti

ZNALECKÝ POSUDEK. Stanovení obvyklé ceny nemovitosti č.vyhotovení : 1 č.j. 482/2015-N ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 1424-29/2015 o ceně pozemků parc.č. 209/1, 214/1, 217/1 vedených ve zjednodušené evidenci pozemkového katastru (PK) zapsaných na LV č. 651 pro k.ú.

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 112-3157/11. o obvyklé ceně pozemku parc.č. 3920/346 v k.ú. Místek, obec Frýdek-Místek, okr. Frýdek-Místek.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 112-3157/11. o obvyklé ceně pozemku parc.č. 3920/346 v k.ú. Místek, obec Frýdek-Místek, okr. Frýdek-Místek. ZNALECKÝ POSUDEK č. 112-3157/11 o obvyklé ceně pozemku parc.č. 3920/346 v k.ú. Místek, obec Frýdek-Místek, okr. Frýdek-Místek. Objednatel posudku: Exekutorský úřad Ostrava Mgr. Jiří Král - soudní exekutor

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. Ing. Bohuslav Štencl. oceňování nemovitého majetku. č. 5013 23/2010

ZNALECKÝ POSUDEK. Ing. Bohuslav Štencl. oceňování nemovitého majetku. č. 5013 23/2010 Ing. Bohuslav Štencl oceňování nemovitého majetku ZNALECKÝ POSUDEK č. 5013 23/2010 zjištění tržní ceny nemovitosti - pozemku p.č. 926 zahrady, LV č. 4260, v obci Klobouky u Brna, k.ú. Klobouky u Brna,

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI KVANTIFIKACE A PŘÍKLADY MOŽNÝCH OPATŘENÍ JiříJedlička, I. Dostál, L. Špička, K. Pospíšil, V. Adamec OBSAH Charakteristika dopravy a dopravní infrastruktury

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3899-22/2014. O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3899-22/2014. O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče ZNALECKÝ POSUDEK č. 3899-22/2014 O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče Objednatel znaleckého posudku: EURODRAŽBY.CZ a.s. Čimícká 780/61 18100 Praha 8 Účel znaleckého

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

PROJEKT VÝSTAVBY BYTOVÝCH DOMŮ. HORNÍ POČERNICE IV. Praha 9

PROJEKT VÝSTAVBY BYTOVÝCH DOMŮ. HORNÍ POČERNICE IV. Praha 9 PROJEKT VÝSTAVBY BYTOVÝCH DOMŮ HORNÍ POČERNICE IV. Praha 9 Klient: Připravil: Canaba development, s.r.o. Zdeněk Špetlík Akropolis reality s.r.o. tel.: +420 731 303 055 e-mail: zdenek.spetlik@akropolisreality.cz

Více

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu Shrnutí - zásady fiskálního federalismu centralizace přerozdělování centralizace stabilizace zajištění minimální úrovně veřejných služeb vyrovnání fiskální pozice neutrality Model fiskálního federalismu

Více

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ 17. září 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD RUD do roku 2000 Zákon o tzv. rozpočtovém určení č ídaní íč.243/2000 Sb. nahradil bývalý systém převodu daňových

Více

SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST

SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace,

Více

Mendelova Zemědělská a Lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie. Bakalářská práce

Mendelova Zemědělská a Lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie. Bakalářská práce Mendelova Zemědělská a Lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Suburbanizační tendence v zázemí Olomouce Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr.Pavel

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Obec Jenišovice. Část první Úvodní ustanovení. Článek 1 Účel vyhlášky. Článek 2 Rozsah platnosti

Obec Jenišovice. Část první Úvodní ustanovení. Článek 1 Účel vyhlášky. Článek 2 Rozsah platnosti OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE Obec Jenišovice Obecně závazná vyhláška č. 1/05 ze dne 1.12.2005 o Změně č. 2 závazné části Územního plánu sídelního útvaru Jenišovice Zastupitelstvo obce Jenišovice se na

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ NÁVRH zakázkové číslo: 24-38

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

YIT bezplatná zákaznická linka: 800 200 666

YIT bezplatná zákaznická linka: 800 200 666 YIT bezplatná zákaznická linka: 800 200 666 YIT STAVO Hradčanská Office Center Milady Horákové 116/109 160 00 Praha 6 domov@yit.cz www.yit.cz Hyacint Modřany A (II. fáze) Váš domov rozkvétá v Modřanech

Více

ZLIV ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY

ZLIV ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY - 21 - - 22 - ZLIV ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY Urbanistická struktura a rozvoj obce Císařský otisk z roku 1827 Letecký snímek ze současnosti (2008) URBANISTICKÉ REGULATIVY Uspořádání pozemků a doporučené regulativy

Více

URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA

URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA NÁSTROJ PRO OPTIMALIZACI ROZSAHU ROZVOJOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ V ÚZEMNÍCH PLÁNECH OBCÍ RNDr. Milan Polednik, Ing. Milada Kadlecová, Ing. arch. Michal Hadlač VÝVOJ BYDLENÍ

Více

IČ DIČ Telefon Fax e-mail 12492256 0105505651 233372843 220571466 hyco.r@seznam.cz

IČ DIČ Telefon Fax e-mail 12492256 0105505651 233372843 220571466 hyco.r@seznam.cz 2-2/04/2009 OCENĚNÍ NEMOVITOSTI TRŽNÍ ODHAD HODNOTY NEMOVITOSTI: Adresa nemovitostí: Katastrální údaje: pozemky v katastrálním území Dolní Břežany Dolní Břežany centrální část k.ú. Dolní Břežany VLASTNÍK:

Více

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s.

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s. 11. Park U nádraží Mezi ulicí Těšínskou a nádraţím vznikl textilní podnik Filipa Landsbergera, kterému patřily i pozemky aţ k silnici vedoucí před nádraţní budovu. Na fotografiích hotelu Škrábal (později

Více

ODHAD OBVYKLÉ CENY. číslo 152-25.15

ODHAD OBVYKLÉ CENY. číslo 152-25.15 ODHAD OBVYKLÉ CENY číslo 152-25.15 NEMOVITÁ VĚC: Pozemek parc.č.410/9 Katastrální údaje : Kraj Středočeský, okres Praha-západ, obec Psáry, k.ú. Dolní Jirčany Adresa nemovité věci: Psáry, 252 44 Vlastník

Více

Návrh novely rozpočtového určení daní

Návrh novely rozpočtového určení daní Návrh novely rozpočtového určení daní Nový model sdílených daní pro obce Ministerstvo financí ČR červen 2011 Přehled daňových příjmů statutárních měst a Prahy v roce 2010 - skutečnost (včetně motivačních

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ O B J E D N A T E L M Ě Ř Í T K O O B E C B A T Ň O V I C E - B A T Ň O V I C E 4 5 4 2 3 2 B A T Ň O V I C E PŘÍLOHA ČÍSLO Z

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky

Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky A. Přechody pro chodce Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky Označení: PR 01 Popis situace: Chybějící přechod na severní straně mostku přes potok v ulici V Pitkovičkách pro bezpečné

Více