DAŠICKÁ 1 KDO CHCE BYDLET, MUSÍ PŘILOŽIT RUKU K DÍLU. (Deník Zář, 26. října 1984)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DAŠICKÁ 1 KDO CHCE BYDLET, MUSÍ PŘILOŽIT RUKU K DÍLU. (Deník Zář, 26. října 1984)"

Transkript

1 DAŠICKÁ SÍDLIŠTĚ KDO CHCE BYDLET, MUSÍ PŘILOŽIT RUKU K DÍLU. (Deník Zář, 6. října 984) INFO Lokalita Severně od ulice Dašické, mezi ulicemi Na Drážce a Spojilská Původní název: Na Slovanech, Familie, Vystrkov (neplatí pro sídliště, ale pro starší zástavbu) Projekt Pavel Maleř, Stavoprojekt Hradec Králové středisko Pardubice Pavel Maleř, Architektonická kancelář Ing. arch. Pavel Maleř, CSc. 005, dostavba Realizace Stavební bytové družstvo Družba Pardubice, Pozemní stavby Pardubice, Průmstav Pardubice Pozemní stavby Hradec Králové , dostavba Investor Krajský investorský útvar Hradec Králové Komfort, a. s., Brno, dostavba BYTŮ 69 OBYVATEL 8 BYTŮ V DOSTAVBĚ 9 Na plánu z roku 985 jsou navrženy objekty mezi ulicí Dašickou a sportovním areálem TJ Slovan při Dašické technologické a obchodní budovy, dále od silnice pak čtyři bytové domy. Jižně od ulice Dašické se nachází plocha označená G, zamýšlená jako místo pro zbudování garáží. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA SÍDLIŠTĚ DNES Mikrosídliště Dašická představuje obytný soubor realizovaný na území o plošné výměře pouhých,65 hektarů. Leží východně od centra města při silnici na Dašice. Sestává ze tří bytových domů, jednoho technologického objektu a dvou samostatných objektů občanské vybavenosti, současně sloužících jako akustická bariéra oddělující obytnou zástavbu od frekventované silnice. Kompozici charakterizuje a oživuje nestejná výška jednotlivých sekcí, největší ze tří bytových domů je dvakrát zalomen v tupém úhlu a kopíruje zlom ulic Dašické a Spojilské. Nejmenší z bytových domů, situovaný na západ od ulice Luční, je od zbylých dvou bytových domů poněkud vzdálen a urbanisticky s ním netvoří jeden celek. Vazba mezi dvěma většími domy měl zde být klidnější polouzavřený dvůr je dnes narušena výjezdy z garáží. Nejvíce lze litovat opuštění původního konceptu nákupní a obytné ulice, která by ze sídliště vytvořila něco více než jen soubor tří obytných domů. Od obvykle chudé architektury panelových sídlišť 70. a 80. let se však tyto domy odlišují tak výrazně, že na první pohled ani nelze věřit, že jde o domy panelové. Architekt Maleř se dle svých slov pokusil konstrukčně i dispozičně postavit něco jiného než běžný standard a přitom nabídnout více než běžný standard. Princip uspořádání bytů popisuje takto: Dispoziční řešení bytu vychází z členění půdorysu na denní a noční část. Denní část je orientována směrem ke komunikaci vstupní hala, obývací pokoj, kuchyň s jídelnou, spíž a WC. Noční část je orientována do klidové polohy a sestává ze šatnové haly, ze které je přístup do dvou ložnic a koupelny. Obývací pokoj a ložnice rodičů mají okenní stěnu přes celou výšku podlaží, která je půdorysně zalomená pod úhlem 5 (obdoba tzv. francouzských oken). Tři bytové objekty byly realizovány v panelové technologii s dozdívkami. Najdeme tu dvě velikosti bytů, 7 a 75 m², celková kapacita je 8 obyvatel ve 69 bytech. Díky dvěma atypicky seříznutým panelům, vyrobených Průmstavem Pardubice, bylo dosaženo nejen netradičního vzhledu budov, ale také interiérů bytů. Projekt z roku 979 zahrnoval plastiky a bazének s fontánou na nákupní ulici. Tato umělecká díla ani nákupní ulice však nebyly provedeny. Díky poměrně nedávnému datu dokončení nejsou domy vystaveny přestavbám či drastickým zásahům na fasádách ani v interiérech. Trpí ovšem, stejně jako většina bytových domů, zateplováním fasád a výměnou původních oken za plastová. Zateplené fasády již nejsou opatřeny keramickým obkladem a dřívější barevnost je dodržena pouze v barevném nátěru, plastová okna bývají často bílá a vytrácí se tak původní logika barevného řešení celé fasády. Pohled na obytný soubor od jihu, plán z roku 979. V kompozici již autor pracuje s výškovou gradací, zatím však ještě ve zcela pravoúhlé estetice. Bytové domy jsou zde čtyři, uprostřed je umístěna budova pošty a telefonní ústředny. Objekty služeb a obchodů vpravo jsou zatím navrženy jako jednopodlažní.

2 SÍDLIŠTĚ DAŠICKÁ PŘÍBĚH SÍDLIŠTĚ Zpracování urbanistického konceptu zóny Na Slovanech Dašická ulice zadal Odbor územního plánování a architektury Městského národního výboru Pardubice (OÚPA MěNV) pardubické pobočce Stavoprojektu Hradec Králové v roce 978, úkolu se ujal architekt Pavel Maleř. Pavel Maleř (*95), od roku 977 pracovník místního Stavoprojektu, na sebe v Pardubicích upozornil i jinými na svou dobu nekonvenčními díly. K budově reálky od Ladislava Machoně přičlenil svou Elektrotechnickou školu (988), navrhl též dům dětí Delta (988) nebo centrální polikliniku (98 990). Nákupní a obytná ulice byla zamýšlena jako částečně krytá kolonáda s uměleckými díly, fontánou a bazénkem. Vhodně propojovala nízkou zástavbu obchodů a služeb se vstupy do výškových bytových domů. Sídliště Dašická zahrnovalo v úvodním projektu z roku 979 čtyři bytové domy a několik budov občanské vybavenosti včetně pošty a dvou objektů garáží. Mezi jedním z obytných domů a budovami obchodů a služeb při ulici Dašické měla vzniknout živá nákupní ulice. nákupní ulice nebyla realizována. Vykročením z tehdy běžné produkce bylo využití atypové stavební konstrukce sestávající ze stěnových a stropních panelů zhruba lichoběžníkového tvaru, které doplnila cihelná dozdívka. Fasády tvoří bílý a modrošedý keramický obklad, kontrastující s červenými rámy oken. Zdlouhavý proces schvalovacích řízení oddálil zahájení výstavby v prostoru Dašické ulice téměř o jedno desetiletí, stavba byla zahájena v lednu 987. Dnes jsou na sídlišti Dašická tři bytové domy a dva objekty obchodů a služeb. Původně plánovaná Východní část největšího z domů tvořící nároží při křížení ulic Dašické a Spojilské nebyla v 90. letech dokončena. K projektu se Pavel Maleř vrátil kolem roku 005, dům byl dostavěn, avšak nová část se od starší poněkud liší. Zdroje Sídliště Dašická v Pardubicích, Architektura ČSR XLVI, 987, č. 5, s Státní okresní archiv Pardubice, MěNV Pardubice , karton 495. Zář XXXV-XXXIX, 6. října 984, č. 86, nestránkováno. Výsledná podoba bytů je ovlivněna zalamováním fasády pod úhlem 5 stupňů. Komunikační jádro je umístěno do středu domu, celá fasáda slouží pouze oknům bytů, které jsou tak i při hloubce 8 m dostatečně prosvětleny. (Architektura ČSSR, 987) Výkres jižní fasády jednoho z domů tak, jak byl otištěn v časopise Architektura ČSSR v roce 987. (Architektura ČSSR, 987) 4 Přestože se jedná o finální výkres z doby před zahájením stavebních prací, soubor během realizace doznal jistých změn. Technologický objekt při bytovém domě C byl sice postaven, avšak přibližně poloviční, zcela jinak dnes vypadají domy obchodů a služeb. Východní část největšího z bytových domů byla dostavěna až po roce (Architektura ČSSR, 987) 5 Zadní fasáda jednoho z bytových domů směrem k TJ Slovan. Dům byl bohužel při výměně oken ochuzen o kontrast červené barvy původních okenních rámů. 6 Pro domy jsou charakteristické také některé atypické detaily. Například zalomená okna byla poskládána z typových dřevěných oken vsazených do sloupků z ohýbaného plechu vyplněného čedičovou vatou. 7 Z plánu vystavět živou nákupní ulici bohužel sešlo, realizované torzo původního záměru ukazuje tato fotografie. 8 Pohled z Dašické ulice na největší ze tří bytových domů. Při jiném než čelním pohledu vyniká plasticita fasády. 7 9 Domy procházejí různými, a ne vždy podařenými, úpravami. Zde je zachován původní keramický obklad, ovšem barevnost okenních rámů zvolil každý vlastník jinou. 0 Severní strana největšího z bytových domů a výjezdy z garáží, které jsou umístěny pod celým objektem. Toto řešení bylo ve své době poměrně nezvyklé. Pohled z křižovatky ulic Dašická a Spojilská. Za objektem obchodů a služeb vidíme nejvyšší patra s typickými střešními nástavbami. Neplánovaná sousedství: Na fotografii zcela vpravo je starší dům, který měl být zbourán a dnes narušuje zamýšlenou jednotnou uliční frontu. Vlevo je pak část obytného domu dostavěná podle původního návrhu a navazující nároží, které je přibližně o 5 let mladší. Dostavba po roce 005 se snaží doplnit celek v podobném duchu, ale nepůsobí už tak tvarově bohatě, plasticky a lehce

3 SÍDLIŠTĚ DUKLA DUKLA, DVACETITISÍCOVÉ MĚSTO V JÍCNU STARÉHO MĚSTA, ZAČÍNÁ SPOLEČNOST TLAČIT JAKO STŘEVÍČEK, KTERÝ VYŠEL Z MÓDY DŘÍVE, NEŽLI SE POHODLNĚ ROZŠLÁPL. MĚSTO SE ŽENE PO MOSTĚ NA DRUHÝ BŘEH ŘEKY. TAM ODJAKŽIVA JEN RYBÁŘI TIŠE RYBAŘILI. ALE MĚSTO CHCE RŮST. (Karel Dvořák, Město v městě zrozené, 96) INFO Lokalita Vymezena ulicemi Teplého, Sokolovská, Kapitána Nálepky a Československé armády. Projekt Státní projektový ústav Pardubice, vedoucí projektu Karel Kalvoda, spoluautoři a autoři jednotlivých objektů: Čeněk Mužík, Miloš Návesník, Stanislav Tošovský Realizace Národní podniky Pozemní stavby, Konstruktiva, Stavobet Investor Městský národní výbor Pardubice, Krajský národní výbor Pardubice, Výzkumný ústav radiotechniky Opočínek a další národní a komunální podniky BYTŮ 705 OBYVATEL 000 Mapa sídliště (obrácená orientace sever-jih) z knihy Karla Dvořáka Město v městě zrozené. Stadion byl tehdy plánován ještě u základní školy J. Ressla, v mapě chybí později dostavěné objekty v pásu u Skřivánku. Můžeme si přečíst i původní jména ulic. (Karel Dvořák, Město v městě zrozené, 96) URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA (VÝBĚR) SÍDLIŠTĚ DNES Sídliště jasně vymezují komunikace, na východní straně sousedí s původní nízkopodlažní obytnou zástavbou Na Skřivánku. Na jeho hranicích se měl rozkládat široký parkový pás s občanskou vybaveností školami, školkou, sportovišti. Téměř čtvercovou plochu sídliště člení pravoúhlý uliční rastr. Střed kompozice, k němuž graduje i výšková hladina domů, tvoří náměstí Dukelských hrdinů. Právě zde najdeme některé budovy občanské vybavenosti, jako restauraci či poštovní úřad, další služby jsou pak umístěny v parteru obytných domů. Kvůli své banální formě protáhlého obdélníku, navíc bez parkové úpravy, se náměstí bohužel nestává živým centrem, jako je tomu u jiných náměstí v celcích z období tzv. socialistického realismu. Tradiční schéma bloků a polobloků se na Dukle střídá se starší řádkovou zástavbou z období dvouletky a netvoří propracovanější systém poloprivátních prostor. Architektura typových Kromě několika atypů a dvouletkových domů byly všechny obytné objekty realizovány ve zděné technologii typů T, T, T4 a T5. Domy jsou třípodlažní až šestipodlažní, hladina zástavby stoupá směrem k náměstí Dukelských hrdinů. Skladba bytů se mírně odchylovala od tehdejší státní normy bylo realizováno více bytů dvoupokojových a třípokojových (75, % respektive 0,8 %) na úkor garsonek a jednopokojových bytů. Vícepokojové byty se na sídlišti nestavěly. Na sídlišti najdeme torzo pomníku prvního vzletu Jana Kašpara z roku 98 od architekta Vlastislava Hofmana. Pomník byl do sídliště přenesen z původního místa osazení v Borkách. Dále se zde nachází pomník československých letců a parašutistů od sochaře Jaroslava Brože z roku 004. Fasády mnoha domů jsou pokryty sgrafity a reliéfy, často s náměty spojenými s osvobozením města Rudou armádou nebo náměty regionálními pardubickým perníkem či Velkou pardubickou (autoři jsou neznámí, dokumentace je v majetku Ministerstva vnitra ČR). Díky jasné kompozici s nevelkými dvory se soubor dále nezahušťuje. Několik dostaveb vzniklo zvláště v posledních letech při západním okraji sídliště (ulice Sokolovská), v místech, kde nenarušují již dané rozvržení kompozice. Letecký pohled na právě dokončované sídliště od severozápadu, zřejmě z roku 957. Objekt Letky na náměstí Dukelských hrdinů je ještě ve výstavbě. Jednotlivé domy jsou v původním nebo rekonstruovaném stavu, většina úprav respektuje dobovou dekoraci a barevnost. Smutné je, že mizí umělecká výzdoba a že se mění výraz fasád zateplováním, které nemůže být u zděných domů s dostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi ospravedlněno úsporami energie. domů je střídmá, v jižní části sídliště nalezneme sgrafitovou typovou výzdobu, u některých domů (ulice A. Krause) pak také komplikovanější výjevy převážně s tematikou osvobození a konce. světové války. (dobová pohlednice, soukromá sbírka) Některé z objektů nového sídliště se objevily i na reprezentativní pohlednici města Pardubic vlevo dole internát, vpravo nahoře kulturní dům, níže pak domy na náměstí Dukelských hrdinů a úplně dole vpravo restaurace Letka. (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) Restaurace Letka na náměstí Dukelských hrdinů krátce po svém dokončení na sklonku 50. let. Poměrně střídmé interiéry odpovídaly dobové preferenci jednoduchého moderního tvarování, dobu socialistického realismu v architektuře už připomínají jen okolní domy na náměstí. (dobová pohlednice, soukromá sbírka)

4 SÍDLIŠTĚ DUKLA PŘÍBĚH SÍDLIŠTĚ Již před. světovou válkou bylo území bývalé vojenské nemocnice, takzvané Karantény situované jižně od trati Praha Olomouc a východně od trati Pardubice Chrudim, určeno k výstavbě obytné čtvrti, původně vilového charakteru. Poválečné plány však upřednostnily nový sídlištní komplex. Po sedmi letech od zahájení, tedy v roce 954, byla dokončena jen třetina plánovaných bytů, převážně v atypických a dvouletkových objektech v severozápadní části sídliště. Projekt byl během let 95 a 95 Původní projekt domů na náměstí s restaurací Letka nahoře uprostřed (autor Stanislav Tošovský) byl ještě zcela v duchu estetiky socialistického realismu. přepracován v duchu socialistického realismu domy jsou komponovány do urbanistických celků tak, že vznikají uzavřené a polouzavřené dvory. Výstavba všech bytových domů v letech podléhala takzvané proudové metodě, která byla efektivnější než tradiční zděná výstavba díky přesnému rozplánování prací specializovaných čet a strojů. Tato metoda se v Československu ověřovala v praxi právě na sídlišti Dukla. Díky nové metodě byly všechny obytné domy hotové do konce roku 956 a v roce 957 se otevřela restaurace Letka na náměstí Dukelských hrdinů. Namísto původně plánovaných osmi tisíc obyvatel bydlelo po dokončení na sídlišti Dukla přes jedenáct tisíc lidí, což tehdy představovalo téměř pětinu obyvatel Pardubic. Zdroje Archiv stavebního úřadu v Pardubicích Karel Dvořák, Město v městě zrozené, Havlíčkův Brod 96, s.. Miloslav Huňáček, Pardubické zajímavosti, Pardubice 999, rukopis ve Státním okresním archivu Pardubice. Alois Mikuškovic, Plánování Velkých Pardubic, Architekt XL, 948, č. 9, s Pardubická karanténa (Pardubický deník Alice Masarykové), Klub přátel Pardubicka 007. Karel Strejc, Jiří Šmejkal, Průzkum sídliště Dukla v Pardubicích, Architektura ČSR XVII, 958, č. 7, s Jaroslav Vlašánek, Obytné domy v sídlišti Dukla Pardubice a ve Švermově ulici v Pardubicích, Architektura ČSR XIII, 954, č., s Pozemní stavby, časopis Ministerstva stavebnictví, 954, 955, 956. Hlavní autor sídliště Dukla, Karel Kalvoda (90?), výrazně zasáhl do dějin pardubické architektury jako spoluautor odbavovací budovy železničního nádraží ( , s Karlem Řepou a Josefem Dandou). (Architektura ČSR, 954) Půdorys podlaží domu typu T5, který se na sídlišti Dukla vyskytuje nejčastěji. Na rozdíl od typů T a T, kde jsou na patře vždy dva dvoupokojové byty, jsou u T5 dva byty třípokojové, jeden dvoupokojový a jeden jednopokojový. (Bydlení v Československu, přehled bytové výstavby od roku 945, 958) Schéma zdění objektů T5, postup pracovních čet a organizačních přestávek. Podobná schémata vznikala také pro další stavební práce. Takto získaná data se dále kompletovala do grafů beroucích v potaz pohyb čet a strojů v závislosti na čase a dokončovaných objektech. (Pozemní stavby, časopis Ministerstva stavebnictví, 955) 4, 5 Domy ještě bez omítek, ale již obydlené nedostatek bytů nutil k předčasnému nastěhování do ještě nedokončených objektů. (Státní oblastní archiv v Zámrsku) 6 Řemeslníci při práci na dekorovaném ostění vstupních dveří (Státní oblastní archiv v Zámrsku) 7 Dům po dokončení. (Státní oblastní archiv v Zámrsku) 8 Kresba sídliště z pohledu od borového lesíka na západě. Sídliště bylo postaveno na místě tzv. Karantény lokality určené k bydlení nejchudších vrstev, původně vojenské nemocnice z. světové války. (Karel Dvořák, Město v městě zrozené, 96) 9 Foto původního pavilonu tzv. Karantény. Dřevěných pavilonů postavených v. světové válce bylo celkem 98, některé z nich sloužily až do doby po. světové válce. V meziválečném období zde v nuzných podmínkách žili nejchudší obyvatelé Pardubic (Karel Dvořák, Město v městě zrozené, 96) 0 Právě dokončené domy. (Karel Dvořák, Město v městě zrozené, 96) Drobné měřítko spolu s urbanismem socialistického realismu vytváří zejména v jižní části souboru veřejný prostor intimnějšího, až vesnického charakteru. Sgrafitová výzdoba na některých domech upomíná, stejně jako název celého sídliště, na události konce. světové války. Dalšími motivy dukelských sgrafit jsou místní pardubická specifika (výroba perníku, Velká pardubická) nebo rostliny, jak je to běžné u sídlišť z tohoto období i v jiných městech. 4, 5 Na jednom domě v ulici Jilemnického najdeme výjimečně i reliéfy, poměrně nezvykle asymetricky umístěné na fasádě. K chybě došlo tak, že byla zkombinována krajní a rohová sekce typového domu, z nichž každá má jinak uspořádaná okna na fasádě. U rohové sekce je prostor schodiště vtažen dovnitř dispozice, kdežto u krajní se propisuje na fasádu. 4 5

5 SÍDLIŠTĚ DUKLA OBYVATELÉ Dukla patří mezi větší pardubická sídliště. Leží na okraji vnitřního města jižně od hlavního vlakového nádraží. Na současnou strukturu obyvatel má vliv především to, že bylo postaveno již na přelomu 40. a 50. let minulého století. Oproti jiným sídlištím z pozdějších let totiž došlo k výrazné výměně obyvatel, i když určité dozvuky minulosti můžeme pozorovat i zde. Proměnu obyvatelstva se pokusíme zachytit pomocí dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 970 (starší data v této územní podrobnosti nejsou dostupná) a nejnovějšího sčítání konaného v roce 0. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V LETECH 970 A 0 Přestože první dostupná podrobná data jsou z roku 970, tedy třináct až dvacet tři let poté, kdy se do bytů nastěhovali první lidé, je i v tomto roce jasně znatelná dvougenerační struktura obyvatel. Je tedy zřejmé, že na sídliště přišli mladí rodiče s dětmi, které s nimi většinou žily ve stejné domácnosti ještě začátkem 70. let. Vrstva seniorů v té době na sídlišti prakticky chyběla. V průběhu dekád se však věková struktura obyvatel sídliště výrazně ohlazuje. Na jedné straně dochází ke stárnutí obyvatelstva a je zřejmé, že zde zůstala část původních obyvatel (nadprůměrně jsou například zastoupeny kategorie obyvatel starších 75 let). Na druhé straně jsou však také poměrně výrazně zastoupeni lidé v mladším produktivním věku, kteří se sem nově stěhují. Bydlení na sídlišti Dukla může být totiž považováno za atraktivnější než na později vystavěných sídlištích. Je tedy zřejmé, že jednočlenné nebo dvoučlenné domácnosti nemusejí být výhradně tvořeny seniory, určitý podíl mají také mladí bezdětní lidé. PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL DUKLA DUKLA % 0 DUKLA ,5,,6 8 7,7 4,8 6, DUKLA 40,6 0,9,4 6, 9,4, 6, 00% VÝVOJ POČTU OBYVATEL SÍDLIŠTĚ MEZI LETY 970 A 0 Vývoj počtu obyvatel bydlících na sídlišti mezi lety 970 a 0 je pro stará sídliště typický. Od roku 970 ztratilo území téměř polovinu obyvatel, i když se počet obydlených bytů téměř nezměnil. Je to dáno zejména proměnou velikosti domácností. Zatímco v roce 970 bylo 85 % bytových domácností tříčlenných, čtyřčlenných nebo vícečlenných, o čtyřicet let později byla více než polovina bytů obývána nejvýše dvěma osobami. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET V LETECH 970 A 0 Je zajímavé, že v roce 970 byla vzdělanostní struktura obyvatel Dukly srovnatelná s městským průměrem a také o čtyřicet let později byla situace obdobná (i když sídliště vykazovalo o něco nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob). To je způsobeno především tím, že vysoké zastoupení méně vzdělaných věkových kategorií je kompenzováno rostoucím podílem mladších lidí s vyšším vzděláním. VĚK MUŽI 970 ŽENY ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ % 0 DUKLA 970 DUKLA 0,7,5 4, 64,7 6, 6, 5,6 45,9 00% SLOŽENÍ EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI V LETECH 970 A 0 Obdobně jako vzdělanostní složení lze i ekonomickou strukturu obyvatel sídliště Dukla označit jako průměrnou ve srovnání s celoměstskou populací. Zatímco ještě v roce 970 více než polovina zdejších obyvatel pracovala v průmyslu a stavebnictví, do roku 0 výrazně narostl podíl těch, kteří jsou aktivní ve sféře služeb (tzv. terciéru) % 4 6 8,9 5, 44,9 VĚK MUŽI 0 ŽENY 85+ ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ SLUŽBY % 0 DUKLA 0,7 7,8 5,5 00% PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH NA SÍDLIŠTI DUKLA V ROCE 0 Celé tři čtvrtiny obyvatel sídliště mají byt v osobním vlastnictví. Je zajímavé, že na Dukle je nejnižší podíl nájemního bydlení ze všech analyzovaných sídlišť VLASTNÍ DŮM OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ % Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 970 a 0

6 SÍDLIŠTĚ POLABINY PARDUBICKÉ POLABINY PATŘÍ NEPOCHYBNĚ K URBANISTICKY NEJZÁVAŽNĚJŠÍM ŘEŠENÍM OBYTNÝCH SOUBORŮ ŠEDESÁTÝCH LET. (Jiří Musil a kolektiv, Lidé a sídliště, 985) INFO Lokalita Severozápadně od centra, za řekou Labe, mezi ulicemi Kapitána Bartoše, Jiřího Potůčka, Poděbradská a Hradecká. Sídliště se dělí na pět okrsků, podrobněji se budeme věnovat okrskům I a II. Projekt Jan Krásný (Fakulta architektury a pozemního stavitelství ČVUT), vítěz soutěže na Polabiny 958 Miloš Návesník a kolektiv (Stavoprojekt Krajský projektový ústav Hradec Králové, středisko Pardubice) od r. 960 Realizace Pozemní stavby Pardubice okrsek I: , okrsek II: , okrsek III: , okrsek IV: , okrsek V: Investor Krajský investorský útvar v Hradci Králové BYTŮ 845 OKRSEK I 50 OKRSEK II 95 OKRSEK III 75 OKRSEK IV 405 OKRSEK V 400 PRO OBYVATEL 8000 DNES 8000 Projekt sídliště na pravém břehu Labe Miloše Návesníka a Jiřího Krohy Byl vypracován plně v intencích urbanismu 50. let, tedy symetrické zástavby bytovými domy se sedlovými střechami vytvářejícími polouzavřené bloky. Nerealizováno. (Státní oblastní archiv Pardubice) URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA SÍDLIŠTĚ DNES Původní návrh architektů Krásného a Návesníka, který se z velké části realizoval, sestával ze čtveřice okrsků, jež měly poskytnout ubytování celkem pro 500 obyvatel. Každý okrsek měl občanské vybavení základní a mateřskou školu, samoobsluhu, restauraci a další služby. První dva okrsky mají více menších domů, ve třetím a čtvrtém převažují rozměrnější domy sestavené volnějším způsobem. Jde o deskové panelové domy vytvářející různě orientovanou volnou řádkovou zástavbu. Jednotlivé okrsky oddělují hlavní ulice. Na počátku výstavby prvního okrsku bylo pro přibližně 500 bytů využito sestav T0B a T0B, vyzkoušen byl také experimentální typ T07B. Zbytek prvního okrsku a okrsky další využívaly jednoduché sestavy schodišťových sekcí systému HK (krajská varianta T08B). Atypickým objektem je výškový obytný dům stojící v nerealizovaném centru obvodu. V okrscích I. až IV. se nachází řada výtvarných děl, zejména plastik. Své místo nalezly u škol, školek a objektů občanské vybavenosti. Jedná se buď o tehdy běžné, realistické ztvárnění postav (Rodina od Františka Kovaříka před školou ve III. okrsku) či florálních motivů (Květ Zdeňka Palcra na náměstí II. okrsku), případně naivní dětská tematika před mateřskými školami. Před restaurací v druhém okrsku při Bělehradské ulici stojí stále funkční Fontánka od Karla Štorka. Za pozornost stojí také expresivní kovová plastika umístěná před školou ve druhém okrsku. O uměleckou složku Polabin je v současnosti dobře postaráno. Na většině sídlišť dnes bohužel sledujeme jev právě opačný. Dnešní stav Polabin je více než uspokojivý. Dokazuje, že pokud dodržíme určité podmínky, může modernistický model města založený na volné zástavbě v zeleni dobře fungovat a doplňovat starší čtvrti jiným typem bydlení. Těmi podmínkami, pomineme-li sociální aspekty, jsou v první řadě kvalitní veřejné prostory a upravená zeleň. Město Pardubice na tomto poli vykonalo spoustu práce, která je skutečně vidět. Velká část veřejného prostoru prošla revitalizací a obyvatelé ho hojně využívají. Po dokončení IV. okrsku bylo v plánu postavit ještě centrum obvodu, polikliniku a tělovýchovné zařízení. Realizace se však dočkala pouze poliklinika. Centrum mělo vzniknout na styku I., II. a III. okrsku při křížení ulic Bělehradské a Kosmonautů. Jeho dominantu měl tvořit výškový obytný dům o dvaadvaceti patrech s vyhlídkovou restaurací, který se dočkal realizace v rámci III. okrsku. Na projekt centra byla v roce 97 vypsána soutěž, ve které zvítězil návrh Františka Příborského a Soběslava Macase. Architekt Macas projektoval centrum ještě v roce 984, včetně doplnění III. okrsku 400 bytovými jednotkami pro obyvatel. Tím vznikl pátý okrsek Polabin, který záměrům Jana Krásného a Miloše Návesníka neodpovídá, protože nekoncepčně zabral plochu původně určenou pro park a tělovýchovné zařízení. S jeho stavbou se začalo až roku 989, po dokončení sídliště Dubina. V místě plánovaného centra vznikla z občanských budov pouze budova základní umělecké školy (zvaná růžové monstrum ) a ubytovny (dnes hotel). Zajímavostí pátého okrsku je modlitebna církve bratrské, postavená v roce 998. Tuto čistou architekturu na zakřiveném půdorysu navrhli bratislavští architekti Ján Komrska a Bohumil Kováč. Průměrná užitná plocha bytu v sídlišti je 59 m². Podle dobové zvyklosti byly byty kategorizovány podle počtu obyvatel v Polabinách bylo určeno 8,4 % bytů pro jednoho obyvatele a % pro obyvatele dva (v dnešní terminologii se jedná o byty + kk nebo + ). Byty pro tři a čtyři obyvatele, tedy menší rodinné byty typu + kk, + a + kk převažovaly dohromady jich zde najdeme 44,5 %. Téměř čtvrtina (6, %) však připadá na byty pro pět a více obyvatel, což jsou byty o třech a více obytných pokojích. Dodejme jen pro srovnání, že o něco starší sídliště Dukla na opačné straně řeky disponuje ze tří čtvrtin byty o dvou pokojích, další pětinu tvoří byty o třech pokojích a větší než třípokojové byty tehdy nebyly stavěny vůbec. Projekt Miloše Návesníka z roku 959 v severní části (I. a II. okrsek) se drží vítězného projektu Jana Krásného z roku 958, ale v jižní části (III. a IV. okrsek) je přepracován a rozšířen. Můžeme pozorovat hustší zástavbu drobnějšími domy v I. a II. okrsku a rozvolněnější urbanismus s velkými paneláky na jihu. (Miloš Návesník, Polabiny sídliště města Pardubic, 97) Návrh Vysoké školy chemicko-technologické dílo významného avantgardního, za komunistického Československa protěžovaného architekta Jiřího Krohy je plně v duchu socialistického realismu. Nerealizováno, perspektivní pohled na areál. (Pavel Halík, Architektura padesátých let, in: Rostislav Švácha, Marie Platovská [ed.], Dějiny českého výtvarného umění [V] 99/958, 005)

7 SÍDLIŠTĚ POLABINY PŘÍBĚH SÍDLIŠTĚ O zastavění pravého břehu Labe se uvažovalo již před. světovou válkou. Směrný územní plán Aloise Mikuškovice a Františka Kerharta z let zde počítal se vznikem vilové čtvrti, pozdější plány se už přiklonily k bytovým domům. Projekt sídliště vypracovali Miloš Návesník s Jiřím Krohou mezi léty v tehdy platných intencích socialistického realismu, tedy na symetrickém půdorysu s polouzavřenými bloky. Kromě ubytování zaměstnanců nedalekých Východočeských chemických závodů měla čtvrť sloužit kampusu nově založené Vysoké školy chemicko-technologické, kterou rovněž navrhl Jiří Kroha. Soběslav Macas František Příborský (Stavoprojekt Hradec Králové, středisko Pardubice): Centrum obvodu Pardubice-Polabiny, perspektivní pohled, 97. Nerealizováno. Zdržely se však nutné úpravy koryta Labe, které území každoročně zaplavovalo, a tak se výstavba sídliště odsunula. V roce 958 byla vypsána celostátní architektonická soutěž na řešení Polabin, jejímž vítězem se stal Jan Krásný. Další projektové práce byly svěřeny Miloši Návesníkovi z pardubické pobočky královéhradeckého Stavoprojektu. Se stavbou prvního okrsku se začalo v roce 960. Výstavba jednotlivých okrsků se překrývala, u každého měla trvat pět let včetně občanské vybavenosti, což se skutečně dodrželo. V kontextu výstavby v tehdejším Československu to byla světlá výjimka. Vítěz soutěže na návrh Polabin Jan Krásný (90 985), spoluautor obřího sídliště Jižní Město v Praze, patřil k nejvýznamnějším českým urbanistům poválečné éry. Vydal knihu Statě z kompozice obytných souborů (979). Miloš Návesník (9 99) vedl dlouhá léta pardubickou pobočku Stavoprojektu. Navrhl pardubický zimní stadion, podílel se na projektech pro sídliště Dukla, je autorem sídlišť Višňovka a Palackého-Sever. Zdroje Archiv stavebního úřadu Pardubice, fond: Souhrnné projektové řešení IV. okrsek, Polabiny Pardubice, blok 40; Souhrnné řešení sídliště Pardubice-Polabiny III. okrsek,. stavba. Jindřich Krise, K pardubické soutěži na nové předměstí, Architektura ČSR XVIII, 959, č., s. 8. Vilém Lechner, Obvodové centrum Pardubice-Polabiny, Československý architekt XVII, 97, č., s. 4. Jiří Musil a kolektiv, Lidé a sídliště, Praha 985, obrazová část za s.. Miloš Návesník, Pardubice výstavba a přestavba města, Architektura ČSR XXXI, 97, č. 0, s Miloš Návesník Jan Krásný, Polabiny sídliště města Pardubic, Praha 97. Státní okresní archiv Pardubice, fondy: Výstava pravý břeh Labe. Polabiny IV, 0. srpen 969; Polabiny výstavba sídliště, Polabiny II, inv. č. fa0, 0, 65, 9, 500. Státní oblastní archiv v Zámrsku, fond: Polabiny. Východočeské muzeum v Pardubicích, fond: Polabiny. (Československý architekt, 97) Soběslav Macas František Příborský (Stavoprojekt Hradec Králové, středisko Pardubice): Centrum obvodu Pardubice-Polabiny, perspektivní pohled, 984. Nerealizováno. Polabiny I, původní vzhled budov 4 Polabiny I, centrum 5 Polabiny I, počátek výstavby 6 Polabiny I, pohled Bělehradskou k západu 7 Výstavba Polabin, 60. léta (foto: Hana Jelínková, Východočeské muzeum v Pardubicích) 8 Výstavba Polabin, 60. léta, Bělehradská třída (foto: Hana Jelínková, Východočeské muzeum v Pardubicích) 9 Pohled na IV. okrsek od jihozápadu, kompozice graduje výškovým obytným domem s vyhlídkovou restaurací, který měl zdůrazňovat centrum obvodu to se však nikdy nerealizovalo. (Státní oblastní archiv v Zámrsku) 0 Funkční fontánky vidíme na sídlištích bohužel spíše výjimečně. II. okrsek, Karel Štorek, 979. Expresivní kovová plastika před školou ve II. okrsku je nejzajímavějším výtvarným dílem v Polabinách (autor nezjištěn). (foto: Matyáš Kracík, 04) Úprava veřejného prostoru v centru III. okrsku. Zídky z pohledového betonu vhodně reagují na architekturu domu služeb (foto: Matyáš Kracík, 04) Polabiny I, Bělehradská ulice

8 SÍDLIŠTĚ POLABINY OBYVATELÉ Sídliště Polabiny se nachází v severní části Pardubic a od jádra města je odděleno řekou Labe. Jeho pět okrsků bylo postupně stavěno v několika fázích téměř čtyřicet let (největší část byla vystavěna mezi začátkem 60. let a koncem 80. let, poslední okrsek pak v průběhu 90. let). Proměnu obyvatelstva se pokusíme zachytit pomocí dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 970 a zejména pak 980 (kdy byla dokončena naprostá většina bytů) a nejnovějšího sčítání konaného v roce 0. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V LETECH 980 A 0 V roce 980, kdy byla vystavěna většina bytů na sídlišti, byla více než třetina obyvatel mladší dvaceti let. V grafu je dobře patrná dvougenerační věková struktura. Nové byty totiž získávaly a na sídliště se stěhovaly většinou mladé rodiny s dětmi. Naopak z doby posledního sčítání v roce 0 je zřejmé, že populace sídliště byla průměrně o něco starší ve srovnání s hodnotami za celé město. Dvougenerační struktura zůstala do jisté míry zachována, jen byla vývojem ohlazena a nejpočetnější skupiny se přesunuly do vyššího věku. Jednotlivé části sídliště se od sebe pochopitelně odlišují v závislosti na době výstavby, přičemž nejstarší je (logicky) první okrsek, kde je podíl seniorů starších pětašedesáti let dokonce třetinový. 0 0% % POČET OBYVATEL SÍDLIŠTĚ V LETECH 980 A 0 Polabiny jsou největším pardubickým sídlištěm. V roce 980 na sídlišti dokonce bydlela téměř čtvrtina obyvatel Pardubic. Přestože se do roku 0 počet obydlených bytů navýšil (zejména díky stavbě pátého okrsku), došlo k poklesu počtu obyvatel. V přibližně osmi tisících bytech žije v současnosti průměrně, osoby, celkem tedy téměř sedmnáct tisíc lidí. Dlouhá doba výstavby se projevuje v demografické i socioekonomické struktuře obyvatel. Jednotlivé okrsky se od sebe liší zejména věkovým složením bydlících a celkově je populace poměrně heterogenní. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET V LETECH 970, 980 A 0 PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL VĚK VĚK MUŽI 980 ŽENY % MUŽI POLABINY 0 ŽENY POLABINY % POL. 980 POL. 970 POL. 0 POL. 970 POL. 0 POL. 0% 0,4 0,7,4,9 0% 4,4,9 8,6 5, 4,5,6 7,7 6, 5,9 9,8 6 8,,,4, ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ 8,9 60,6 4, 7,5 9,7,9 9,4, 6, 6, 5,4 46, 5, 44,9 ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ SLUŽBY 4 4,9 44 OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ DRUŽSTEVNÍ 6, 00% 00% Obdobně jako v případě ostatních sídlišť se i do panelových domů v Polabinách stěhovali nadprůměrně vzdělaní obyvatelé ve srovnání s celoměstským průměrem. Vzdělanostní úroveň nově přistěhovalých se přitom v čase zvyšovala, tak jak se v průběhu druhé poloviny 0. století zlepšoval přístup ke vzdělání (a tedy i zvyšoval podíl absolventů vysokých škol nebo středních škol s maturitou v dané věkové skupině). V souvislosti se stárnutím místní populace patřilo sídliště v roce 0 spíše k průměru města, i když obdobně jako v případě věkového složení lze na sídlišti nalézt oblasti s rozdílnou vzdělaností obyvatel v závislosti na období výstavby daného okrsku. SLOŽENÍ EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI V LETECH 980 A 0 V roce 980, tedy v době, kdy byla naprostá většina panelových domů již postavena, pozorujeme, že polovina ekonomicky aktivních obyvatel pracovala v průmyslu a stavebnictví (stěhovali se sem ve velké míře zaměstnanci nedalekých Východočeských chemických závodů). Podíl těchto obyvatel zůstává relativně vysoký i po třiceti letech a je nejvyšší ze všech sledovaných sídlišť, a dokonce vyšší, než je celoměstský průměr. V nejpozději dokončeném pátém okrsku pracuje v průmyslu téměř polovina ekonomicky aktivních obyvatel. PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH V ROCE 0 Stejně jako v případě ostatních sídlišť je většina bytů v bytových domech užívána obyvateli, kteří mají byt v osobním nebo družstevním vlastnictví. V Polabinách je však, možná poněkud překvapivě, poměrně vysoký podíl bytů obsazen nájemníky. Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 980 a 0

9 SÍDLIŠTĚ KARLOVINA KARLOVA ULICE VÝRAZNÝM SESKUPENÍM HMOT V KARLOVĚ ULICI JE ŘEŠENA OTÁZKA PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ V JIŽNÍM OKRAJI CENTRA S OHLEDEM NA VÝZNAMNÉ POHLEDY Z AUTODRÁHY A ŽELEZNIČNÍ TRATĚ PRAHA ČESKÁ TŘEBOVÁ. (Časopis Architektura ČSR, 97) INFO Lokalita Mezi ulicemi U divadla, Karla IV., Arnošta z Pardubic, Sladkovského a Smilovou Projekt Stavoprojekt Hradec Králové, středisko Pardubice: Jan Třeštík Jaroslav Fikar Lubomír Driml, vítězný návrh ze soutěže na přestavbu centra Pardubic, 96 Lubomír Driml Miloš Návesník Zdeněk Kňourek, studie přestavby centrální části Pardubic, 969 Lubomír Driml, projekt sídliště Karlova Ulice, 974 Realizace Pozemní stavby Pardubice Investor Krajský investorský útvar Hradec Králové pobočka Pardubice BYTŮ 95 OBYVATEL Jan Třeštík Jaroslav Fikar Lubomír Driml: vítězný návrh soutěže na přestavbu centra Pardubic, 96. Půdorys území mezi třídou Míru a železniční tratí Praha Česká Třebová. Kladení deskových a věžových domů podél ulice Arnošta z Pardubic se už shoduje s jejich dnešní kompozicí, provedenou v letech Na křižovatce ulic Smilovy, Jindřišské a Jiřího z Poděbrad by vzniklo čtvercové náměstí s monumentální budovou na západní straně. (Architektura ČSSR, 96) URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA SÍDLIŠTĚ DNES Sídliště vyrostlo v sousedství historického jádra Pardubic, mezi třídou Míru a železniční tratí Praha Česká Třebová. Místo pro ně uvolnila asanace staré čtvrti z 9. století, jejíž uliční síť nový celek do určité míry respektoval. Jádro sídliště tvoří dvě široké, na sebe kolmé ulice, Jindřišská a Jiřího z Poděbrad, obklopené nižšími šestipodlažními deskovými domy s obchody a dalšími službami. Obě ulice jsou pojaty jako pěší zóna, v té době asi jedna z nejrozsáhlejších v centrálních částech československých měst. Z Jindřišské ulice šikmo vybíhá ulice Arnošta z Pardubic ve stopě staré silnice na Chrudim. Nad nižší hladinou zástavby se v pozadí vypínají věžové třináctipodlažní a čtrnáctipodlažní domy. Koncepce navrhovaného souboru spočívá v kompozici věžových a deskových objektů, charakterizoval v roce 974 svůj záměr architekt Lubomír Driml (Státní okresní archiv Pardubice). Nejstarší věžový dům sídliště, který stojí přímo za pardubickým divadlem a jistě už byl hotový v roce 976, použil lokální panelovou stavebnici HK. Všechny ostatní domy se skládají z prefabrikátů východočeské a takzvané zracionalizované řady T06B; pouze přízemí budov s obchody se řešila technologií prefa-monolit (systém Wünsch). Půdorysy bytů s průměrnou plochou 6,6 m vycházejí z krajského katalogu Stavoprojektu Hradec Králové. Abstraktní reliéf z betonu na nároží Smilovy a Jindřišské ulice vytvořil kolem roku 98 pardubický sochař a malíř Alva Hajn. Dalšími plastikami sídliště ozdobili Štěpán Kotrba (Svlékající se žena, 980), Stanislav Malý (Ženský akt, 977) a Marie Kotrbová (keramický reliéf v ulici Jiřího z Poděbrad). Nesporné hodnoty Karlovy Ulice spočívají v dobrém napojení sídliště na starou uliční síť a zejména ve vzniku dvou koridorových obchodních ulic, Jindřišské a Jiřího z Poděbrad, které i dnes plní funkci živého lokálního centra. Takový dojem příliš nenarušuje ani mírné chátrání budov občanské vybavenosti v čele s restaurací Karlovina na nároží pěší zóny. Jan Třeštík Jaroslav Fikar Lubomír Driml: vítězný návrh soutěže na přestavbu centra Pardubic, 96. Pohled z nároží ulic Sladkovského a Arnošta Pardubic na nový celek. Podle tohoto návrhu mělo sídliště Karlova Ulice dostat mnohem větší rozměry než dnes. Ustoupily by mu i domy z první republiky podél Sladkovského ulice, které chtěl tým pardubických architektů nahradit monumentálními deskovými objekty z panelů, betonu a skla. (Architektura ČSSR, 96) Lubomír Driml Miloš Návesník Zdeněk Kňourek: studie přestavby centrální části Pardubic, 969, půdorys území Karlovy Ulice. Snahu pardubických architektů o bohatší výraz a zajímavější prostorové formy sídliště lze dobře vyčíst i z půdorysu jejich projektu. Ulice Jiřího z Poděbrad v něm získává šířku náměstí, otevřeného k východu, Jindřišskou ulici odděluje od tohoto prostoru věžový dům. (Architektura ČSR, 978)

10 SÍDLIŠTĚ KARLOVINA KARLOVA ULICE PŘÍBĚH SÍDLIŠTĚ Brzy po roce 960 se mezi československými architekty a urbanisty rozproudila debata o nutnosti přestavby starých městských center, která tak měla lépe sloužit nárokům současného života. Obětí těchto úvah se stávaly hlavně čtvrti z 9. století, jejichž architektonické hodnoty tehdy ještě téměř nikdo nevnímal a jejichž technický a hygienický standard byl opravdu nízký. Územím dnešní Karlovy Ulice se architekti z pardubického Stavoprojektu zabývali od roku 96 a vždy počítali s jeho radikální asanací. Projekt týmu Třeštík Fikar Driml (96) chtěl staré domy v této čtvrti nahradit jednoduchou geometrickou sestavou objektů ve stylu mezinárodního modernismu. Drimlovu a Návesníkovu studii z roku 969 a Lubomír Driml Miloš Návesník Zdeněk Kňourek: studie přestavby centrální části Pardubic, 969. Průhled ulicí Jiřího z Poděbrad od podchodu pod třídou Karla IV. k neuskutečněnému věžovému domu na nároží Jindřišské ulice. Architekti zvolili pro svůj návrh ambiciózní tvarosloví, inspirované tehdejším západoevropským a americkým brutalismem. dokonce ovlivnil západoevropský brutalismus, z jehož typického plastického tvarosloví však po přechodu na běžnou panelovou technologii nezůstala ani stopa. Stavbu sídliště pak provázely obvyklé problémy včetně tříletého zpoždění u objektů občanské vybavenosti. Pardubická veřejnost se ke Karlově Ulici stavěla kriticky, a to hlavně proto, že její věžové domy ohrožovaly historickou siluetu města. Brzy po dokončení sídliště, 9. června 984, je z tohoto hlediska odsoudil tehdejší vedoucí pardubického odboru územního plánování Jaroslav Menšík v okresních novinách Zář. Případ věžového domu přímo za divadlem se už v Pardubicích nesmí opakovat, napsal tento architekt. Hlavní autor Karlovy Ulice Lubomír Driml (95 005) patřil od šedesátých let k předním architektům pardubického Stavoprojektu. Kromě sídlištních celků například malého sídliště na Smetanově náměstí v Havlíčkově Brodě navrhoval solitérní stavby, vždy s důrazem na geometričnost formy a výraz konstrukce. Vynikají mezi nimi smuteční síně v Ležákách, Havlíčkově Brodě nebo Přelouči a budovy státní spořitelny, hotelu Labe a velkého bytového domu s ochozem a obchody na Palackého třídě v Pardubicích. a (Architektura ČSR, 978) b Lubomír Driml Miloš Návesník Zdeněk Kňourek: studie přestavby centrální části Pardubic, 969. Průhled třídou Karla IV. směrem k historickému jádru Pardubic. Členité formy plastické architektury, jak se brutalistickému stylu říkalo v českém odborném tisku, by patrně nebyly panelovými technologiemi uskutečnitelné. (Architektura ČSR, 978) Lubomír Driml: projekt sídliště Karlova Ulice, 974, situační plán. Uskromnění a zjednodušení architektových vizí, vynucené přechodem na běžné panelové technologie, je dobře patrné ze srovnání s půdorysem studie z roku 969. Ulice Jindřišská a Jiřího z Poděbrad se už na plánu z roku 974 spojily do jednoho celku. b Staré domy z oblasti Karlovy Ulice před asanací v roce 976. Domky, převážně z počátku minulého století, jsou řazeny štítem do ulice způsobem charakteristickým pro venkovské osídlení, popsal je v roce 97 architekt Jan Třeštík v časopise Architektura ČSR. V 60. a 70. letech 0. století se ani u nás, ani ve světě takový druh zástavby ještě nepovažoval za hodnotný. Domy v Karlově Ulici, tou dobou sotva sto let staré, jsou bez historické ceny, napsal o nich v roce 978 do Architektury ČSR autor sídliště Lubomír Driml. 4 Jiný pohled na území Karlovy Ulice určené k asanaci v roce 976. Celkem při ní podlehlo demolici 06 starých domů. 5 Snímek rozestavěného sídliště Dnešní stav pěší zóny Jindřišská ulice (foto: Rostislav Švácha, 04) 7 Dnešní stav pěší zóny ulice Jiřího z Poděbrad (foto: Rostislav Švácha, 04) 8 Detail s prodejnou obuvi v Jindřišské ulici 9 Restaurace Karlovina na nároží ulic Jindřišské a Jiřího z Poděbrad (foto: Rostislav Švácha, 04) 0 Průhled Smilovou ulicí k sídlišti (foto: Rostislav Švácha, 04) Zdroje Lubomír Driml, Pardubice: přestavba oblasti Karlova Ulice, Architektura ČSR XXXVII, 978, s Bohuslav Jasanský, Karlova v novém, Zář XXV XXXI, , č. 97, s.. Jindřich Krise, K přestavbě centra našich měst, Architektura ČSSR XXI, 96, s Petra Kynclová, Architektura a urbanismus Pardubic, , nepublikovaná bakalářská práce FF UP, Olomouc 0, s Státní okresní archiv Pardubice, fond MěNV Pardubice, kartony 444 a 445. Jan Třeštík, Přestavba centra Pardubic, Architektura ČSR XXXI, 97, s

11 SÍDLIŠTĚ KARLOVINA KARLOVA ULICE Proměnu obyvatelstva se pokusíme zachytit pomocí dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 970, 980 a 0. Cílem použití těchto časových řezů je sledování situace jedné ze čtvrtí vnitřního města před a po asanaci (pokusíme se přitom odhadnout, jaké obyvatelstvo se do panelových domů stěhovalo) a také jejího dalšího vývoje. Data jsou však dostupná pouze pro širší území, které kromě panelových domů zahrnuje i starší výstavbu jiného charakteru (viz obrázek). Čísla tedy vypovídají nejen o lidech, kteří bydlí na sídlišti, ale i o obyvatelích dalších částí tohoto území. V roce 0 žilo v panelových budovách zhruba 45 % obyvatel této oblasti. Sídliště Karlovina se nachází v oblasti zástavby domů pocházejících z 9. a první poloviny 0. století jižně od historického jádra města, avšak v jeho v bezprostřední blízkosti. Panelové domy byly postaveny po asanaci části starší zástavby na konci 70. let 0. století. Tento zásah výrazně proměnil počet i strukturu obyvatel, kteří v daném území bydleli. Na současné složení populace má vliv také atraktivní poloha domů v centru města s výborným dosahem pracovních příležitostí i služeb. OBYVATELÉ VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V ŠIRŠÍM ÚZEMÍ KOLEM SÍDLIŠTĚ KARLOVINA V LETECH 970, 980 A 0 Z následujících věkových pyramid je zřejmé, že asanace a výstavba nových bytů měla podstatný vliv na vývoj věkového složení obyvatel v území. Mezi lety 970 a 980 totiž výrazně narostla skupina obyvatel ve věku 5 4 let a dětí do pěti let, což kontrastovalo s do té doby nadprůměrně starší populací. Z grafu za rok 0 pak vidíme, že mnozí z těch, kteří se sem během 70. let přistěhovali, zde zůstali a zestárli. Díky své atraktivní poloze a kvalitnímu bytovému fondu však lokalita přitahuje další (bezdětné) obyvatele v mladším produktivním věku. Podíl dětí se dramaticky snížil a dosahuje jen zhruba 0 %, což je nejméně ze všech sledovaných území. 0 KAR % 00%,8 0,7 9, 7, VÝVOJ POČTU OBYVATEL BYDLÍCÍCH V ŠIRŠÍM ÚZEMÍ KOLEM SÍDLIŠTĚ KARLOVINA MEZI LETY 970 A 0 Z grafu vývoje počtu obyvatel je zřejmé, že do nových panelových domů, které tvořily zhruba dvě pětiny tehdejšího bytového fondu, se nastěhovalo více obyvatel, než jich žilo v původních domech. Na území tak v roce 980 bydlelo více než devět tisíc lidí. Obdobně jako v případě jiných sídlišť, ale i centrálních částí měst však docházelo k postupnému úbytku obyvatel v roce 0 na sledovaném území žilo kolem šesti tisíc lidí. Je to způsobeno jednak mírným poklesem počtu obydlených bytů, z nichž byla menší část v porevolučním období vzhledem k jejich poloze v centru města transformována na kancelářské prostory, ale rovněž zmenšováním průměrné velikosti domácnosti. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET V ŠIRŠÍM ÚZEMÍ KOLEM SÍDLIŠTĚ KARLOVINA V LETECH 970, 980 A 0 PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL VĚK MUŽI KARLOVINA 980 ŽENY KARLOVINA 980 KAR. 970 KAR. 4,5,6 7,7 6, 8,9 0,5,4 7,,,4, 4, 4, 0,8 7 9,4, 6, Také na vzdělanostní strukturu obyvatel měla asanace Karloviny vliv. V roce 970 území vykazovalo o něco horší vzdělanostní úroveň v porovnání s městem, tato situace se však změnila poté, kdy se do panelových domů nastěhovalo nejenom mladé, ale také nadprůměrně vzdělané obyvatelstvo s vyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných. Vyšší úroveň vzdělanosti v porovnání s ostatními analyzovanými sídlišti si lokalita Karlovina udržela až do současnosti, i když je nutné přiznat, že rozdíly mezi nimi nejsou velké % KAR. 980 KAR. 970 KAR. 0% 00% 0,7 0,7,4,9,,9 ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ, 66 6, 6, 5,6 47 5, 44,9 48,4 49,6 5, 44,9 SLOŽENÍ EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI V ŠIRŠÍM ÚZEMÍ KOLEM SÍDLIŠTĚ KARLOVINA V LETECH 970, 980 A 0 Asanace území z konce 70. let neměla naopak téměř žádný vliv na proměnu ekonomické struktury obyvatel. Je zajímavé, že již v období socialismu bylo ve srovnání s celoměstským průměrem zaměstnáno více místních ekonomicky aktivních ve službách než v průmyslu a stavebnictví. Ekonomická struktura obyvatel tak měla již v 70. a 80. letech o něco málo pokrokovější strukturu v porovnání s městem a podíl zaměstnaných ve službách dále narůstá až do současnosti. VĚK MUŽI 0 ŽENY ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ SLUŽBY KAR. 980 KAR. 970 KAR. 0% 00% 8,4 4,, 0, 5,9 6, 6, 4,7, 9,7 9,4 5,4 4, 8, 8,,7,5 7,6 9, 5,5 0,7 8,4, 4, 0, 4,6 7 4, VELIKOSTNÍ STRUKTURA BYTOVÝCH DOMÁCNOSTÍ V ŠIRŠÍM ÚZEMÍ KOLEM SÍDLIŠTĚ KARLOVINA V LETECH 970, 980 A 0 S proměnou věkového složení koresponduje také měnící se struktura velikosti domácností. V důsledku asanace a přistěhování mladých rodin s dětmi narostl mezi lety 970 a 980 podíl více než tříčlenných domácností. V současné době je však pro Karlovinu typické, že je zde velmi vysoký podíl jednočlenných a dvoučlenných domácností (8 %, resp. 4 %). Ty jsou tvořeny pravděpodobně jak seniory, tak bezdětnými dvacátníky a třicátníky A VÍCE % POČET ČLENŮ DOMÁCNOSTI Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 970, 980 a 0

12 KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ LITOMYŠL JEJICH DÍLA PŘEČKAJÍ GENERACE (Deník Pochodeň, 8. a 9. července 97) DEN CO DEN VYŠKRABUJEM, POKOUŠÍME SE ZACHOVAT FASÁDU, A ONI NÁM SVÝM BETONEM VPADAJ DO ZAD. (Libuše Moníková, Fasáda, 99) INFO Lokalita Mezi Havlíčkovou ulicí, Komenského náměstím a říčkou Loučnou Projekt Stavoprojekt Hradec Králové, středisko Choceň, Ferdinand Trkal AP atelier: Josef Pleskot, Pavel Fanta, Isabela Grosseová, Jiří Trčka, Veronika Vašková Škardová Realizace Pozemní stavby Pardubice, závod Litomyšl Investor Okresní výstavbové bytové družstvo Svitavy a národní podnik Vertex, zastoupeny Krajským investorským útvarem Hradec Králové BYTŮ 64 Nerealizovaný návrh od architektů Ivo Loose a Jindřicha Malátka z roku 97 ukazuje daleko výraznější prostorové členění zástavby, která původně neměla přesáhnout čtyři podlaží. (soukromá sbírka) URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA SÍDLIŠTĚ DNES Sídliště těsně přiléhá k památkové rezervaci Litomyšle, jeho urbanistické i architektonické řešení je však poměrně banální. Obchodní středisko sice uzavřelo prostor Komenského náměstí, ale nelze v jeho případě hovořit o ničem víc než o standardní typové produkci, která nedokáže sekundovat ani protější novorenesanční škole ani historickému městu. Navíc středisko odřízlo samotné sídliště od Komenského náměstí. Šest panelových domů se přimyká k okružním komunikacím, takže vytvářejí něco jako vnitřní náměstí, které však bylo od počátku zamýšleno pouze jako parkoviště. Mimořádný význam sídliště proto nespočívá v jeho původní podobě, nýbrž v úpravě, jakou mu v letech vtiskl ateliér Josefa Pleskota. Na sídlišti Komenského Náměstí se nacházejí tři typy panelových domů. Všechny jsou postaveny podle krajského typu HKS 70 s příčným nosným systémem, jednotnou konstrukcí a hotovým povrchem vnějšího obvodového pláště. Domy jsou osmi-, šestinebo čtyřpatrové a všechny byty mají stejné dispoziční řešení. Průměrná plocha bytu na sídlišti je necelých 57 m. Z doby vzniku sídliště pochází pouze mozaika na obchodním středisku od neznámého autora. Po roce 989 zde byly osazeny dva pomníky odkazující na domy, které původně stály na místě sídliště. Synagogu upomíná deska s prořezaným nápisem od Helgy Hoškové, rodný dům astronoma Zdeňka Kopala vymezil pomník od Federica Díaze a Mariána Karla z roku 004. Město Litomyšl, které během posledního čtvrtstoletí systematicky podporuje rozvoj moderní architektury na svém území, se rozhodlo neponechat revitalizaci sídliště pouze na jeho obyvatelích a svěřilo jeho proměnu ateliéru předního pražského architekta Josefa Pleskota. Tak jako nové stavby v Litomyšli, působí i úprava Komenského Náměstí jako vzor pro jiná sídliště v České republice. Josef Pleskot vycházel z toho, že pro revitalizaci není podstatná úprava vzhledu panelových domů, nýbrž proměna ploch mezi nimi. Nejprve byly zpevněny břehy Loučné a využity jako rekreační promenáda. Vnitřní náměstí sídliště, které doposud sloužilo pouze jako parkoviště, doplnily polozapuštěné garáže s hřištěm na střeše. Pohled na původní zástavbu na Českém předměstí (dobové foto: Miroslav Škrdla)

13 KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ LITOMYŠL PŘÍBĚH SÍDLIŠTĚ Prostor dnešního Komenského náměstí byl formován už od počátku 0. století. Na místě panského mlýna při vyústění uličky ze Smetanova náměstí vyrostla v letech budova obecné a měšťanské dívčí školy a dívčího učitelského ústavu. Monumentální objekt školy se svým hlavním vchodem obracel k takzvanému Českému předměstí, nízké zástavbě podél Havlíčkovy ulice a Bernardky. A právě průlomem z Havlíčkovy ulice směrem k říčce Loučné byl vymezen prostor budoucího Komenského náměstí, kterému od roku 905 dominuje Smetanův dům. V prostoru Českého předměstí se od meziválečné doby stavělo, vedle několika významnějších budov zde stály skromné přízemní nebo jednopatrové domky se zahrádkami. Není tedy divu, že na konci 60. let bylo předměstí vybráno pro asanaci a obytnou výstavbu. O určitou citlivost vůči sousednímu historickému městu usiloval první projekt sídliště od architekta-památkáře Lubomíra Remla (969). Známí pražští architekti Jindřich Malátek a Ivo Loos se v projektu z roku 97 snažili povýšit sídliště na úroveň skutečné architektury, bohatě tvarované, skulpturální, která by s historickou částí města nekontrastovala tak ostře jako typizované panelové domy realizovaného sídliště z let Kulturní veřejnost betonové domy deprimovaly, jak to zaznamenala Libuše Moníková v románu Fasáda. Pozdější úprava ploch sídliště a nábřeží říčky Loučné však tuto situaci změnila. Zdroje Jaroslav Jan Gloser, Litomyšl: městem krok za krokem, Praha 005. Městský úřad Litomyšl, Odbor výstavby a územního plánování. Josef Pleskot, Regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli, Stavba IX, 00, č. 4, s Josef Pleskot, Úprava břehů řeky Loučné: regenerace sídliště v Litomyšli, Architekt LI, 005, č. 8, s. 0. Milan Skřivánek, Litomyšl : město kultury a vzdělávání, Litomyšl 009. Havlíčkova ulice a Komenského náměstí vždy vytvářely pomyslnou vstupní bránu do historického jádra Litomyšle, které se v roce 965 stalo památkovou rezervací. Fotografie ukazuje ulici před asanací. (dobové foto: Miroslav Škrdla) Sídliště mělo dotvořit prostor Komenského náměstí, jemuž dominuje dívčí škola a Smetanův dům. (dobová pohlednice, sbírka Miroslava Škrdly) Asanace domů podél Havlíčkovy ulice (dobové foto: Miroslav Škrdla) 4 Stavební dělníci zalévají betonem stropní konstrukci nad suterénem panelového domu. (dobové foto: Miroslav Škrdla) 5 Pohled na rozestavěný panelový dům. Dráha před ním umožňovala pohyb jeřábu, který panely přemisťoval po staveništi a postupně je zvedal do jednotlivých pater domu. (dobové foto: Miroslav Škrdla) 6 Komenského náměstí 7 Původní návrh nízkých a architektonicky pestrých domů zhatily technicko-hospodářské požadavky na ekonomicky výhodnou výstavbu. Počet bytů vzrostl proti původnímu návrhu na dvojnásobek, a sídliště tak nevhodně zasáhlo do panoramatu města. 8 Prostor samotného Komenského náměstí ozdobil v roce 9 pomník Jana Amose Komenského ve tvaru zeměkoule, odlitý podle návrhu architekta Aloise Meteláka. 9 Pomník Zdeňka Kopala od autorů Federica Díaze a Mariána Karla tvoří dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště. 0 Dřevěné stupně doplňují promenádu podél řeky Loučné. Na střeše garáží se nachází hřiště. Pobytový most z dřevěných pražců nově spojil břehy Loučné

14 BYDLENÍ V PANELU CÍLEM VŠECH ETAP JE TVORBA BYDLENÍ SOCIALISTICKÉHO, SOCIALISTICKÉHO ČLOVĚKA DŮSTOJNÉHO. JDE O BYT CIVILNÍ, TYPICKÝ, ALE V TYPIČNOSTI INDIVIDUÁLNĚ VARIABILNÍ, JDE O BYT OBYVATELNÝ, KTERÝ JE NÁSTROJEM BYDLENÍ A NENÍ JEN ARCHITEKTONICKOU KOMPOZICÍ ESTÉTSKÉ POVAHY. (Bydlení v socialismu, 97) Byt v hromadné bytové výstavbě byl de facto výsledkem norem, předpisů, stanoveného standardu a technologických možností. Jen v ojedinělých případech čerpal z invence řešitelů či následných uživatelů. Vývoj dispozic panelových jednotek úzce souvisel s konstrukčně- -technologickými aspekty výstavby a s kategorizací, která stanovovala, pro kolik obyvatel je konkrétní typ bytu určený. Byty v nejstarších typech panelových domů měly u obývacího pokoje samostatnou kuchyň, disponovaly balkónem nebo lodžií a uměle větraným hygienickým jádrem. V průběhu 50. let se projevoval trend zmenšovat obytnou plochu bytu v roce 950 byla průměrná plocha 5 m, v roce 957 už jen 4, m. (Do obytné plochy počítáme pouze obytné místnosti, tj. přímo osvětlené a větratelné místnosti o podlahové ploše alespoň 8 m, které lze dostatečně vytápět.) Od počátku 60. let docházelo k instalaci bytového hygienického jádra, které tvořilo s kuchyní funkční celek. Dispozičním přínosem bylo vytvoření jídelních koutů v sektoru kuchyní, zvýšení počtu vestavěných skříní či vytvoření komor pro uložení šatů. Zvětšila se průměrná plocha bytu. 60. léta se také otevřela experimentům na sídlišti v Praze-Invalidovně byl použit nový panelový systém, který umožňoval větší variabilitu. Uvnitř bytů byly například instalovány mobilní příčky, které umožňovaly přizpůsobit prostor aktuálním potřebám uživatelů. Novátorský počin ve své době představoval i pás zabudovaných skříní v délce půdorysu bytu a řada dalších inovací. Realizace sídlišť byla součástí strategie řešení bytového problému, kdy v experimentální výstavbě jde především o to, připravit a vyzkoušet hospodárné, technicky vyspělé a společensky pokrokové průmyslové typy obytných budov a předvést nový názor na moderní bytové zařízení a ověřit si v praxi některé problémy, o nichž bylo dlouho diskutováno. Léta 70. přinesla snahy o větší variabilitu vnitřních dispozic, ale v celkovém výsledku se půdorysy nelišily od předchozích typů. V 80. letech se projektovalo a stavělo v duchu druhé poloviny 70. let, stoupala však průměrná obytná plocha i počet pokojů na jeden byt. Opakovaná kritika plošného uplatňování typizace vedla k několika pokusům o experimentální bytové domy s invenčně a individuálně řešenými vnitřními dispozicemi. Ty byly však pouze doplňkem realizovaných sídlišť. Vývoj bytového zařízení navazoval na výsledky meziválečného návrhářství především v oblasti stavebnicového nábytku. Jeho vrcholem se stal od 70. let Universal nábytkový stavebnicový systém pro každou generaci podle přání a potřeby pro každý byt. Jeho původně vysoký standard v průběhu let degradoval z důvodu změn výrobních technologií, konstrukce i materiálu, daných striktními požadavky ekonomizace výroby. V čem podle Vás spočívají přednosti bydlení v panelu? A v čem jeho úskalí? Své odpovědi s námi sdílejte na Facebooku: Přispějte do našeho alba dobových interiérů a domácího umění! Své fotografie s námi sdílejte na Facebooku:

15 PANELOVÉ SOUSTAVY Podobu sídlišť primárním způsobem ovlivňovaly stavební technologie použité při realizaci bytových domů. Přestože se od 60. let využívaly téměř výlučně panelové prefabrikáty, v průběhu dalších let se měnil jejich rozměr, povrchová úprava, barva, podoba spár, tvary balkonů a lodžií či pojetí vchodů. Postupným vývojem tak docházelo ke vzniku panelových soustav různých typů. První celostěnové panelové domy byly soustavy G, vyvinuté v roce 95 v tehdejším Gottwaldově jako montovaný příčný stěnový systém. Základním typem byla soustava G40 (číslo značilo počet bytů), kterou v roce 957 doplnila G57 (číslo značilo rok), umožňující větší sériovou výstavbu. Ta byla charakteristická použitím různých typů lodžií (u G40 zcela chyběly) a instalací prvních typů bytových jader. Soustava aplikovala jednotný modul s rozponem stěn,6 m a konstrukční výškou podlaží,85 m. Byla využívána do roku 97, a to i v materiálových variantách jako typy B60, P6, GOS64, GOS66 a experimentálních vývojových typech G58 a G59, které kombinovaly skeletový a stěnový systém. Koncem 50. let se začalo s vývojem dalších soustav, které by reagovaly na nové architektonické, dispoziční a konstrukční požadavky. Předcházela jim řada experimentů, včetně výstavby sídliště Invalidovna v Praze. Z experimentů vycházely dva rozšířené konstrukční systémy TO6B (96 990) a T08B (96 980), které měly oproti dosavadní objemové typizaci (typizaci celých sekcí domů) umožnit typizaci prvkovou (otevřenou stavebnici). Obvodový plášť nebyl součástí typizace, umožňoval variabilitu. T06B charakterizoval jednotný modul s rozponem stěn,6 m a konstrukční výškou podlaží,8 m, T08B měla jednotný modul 6 m a stejnou konstrukční výšku. Používaly se předsazené a zapuštěné lodžie a u této soustavy se poprvé uplatnil předepjatý železobeton. Normální podlaží koncové sekce v panelovém domě typu G57 (Stavitelství I, 978) Typické podlaží v panelovém domě G59 (Stavitelství I, 978) Půdorys domu typu HK60 (Stavitelství I, 978) 4 Konstrukční schéma koncové sekce bytového panelového domu typu T06B (Stavitelství I, 978) 5 Konstrukční schéma koncové sekce bytového panelového domu typu T08B (Stavitelství I, 978) 4 5 Výzkumný a vývojový ústav Stavebních závodů v Praze vyvinul na počátku 70. let nejrozšířenější panelovou soustavu VVÚ-ETA (97 990), která přinesla dva typy modulů, a to s rozponem stěn 6 m a m, při skladebné výšce podlaží,8 m. Je zajímavé, že o tuto soustavu projevily zájem některé státy západní Evropy a také USA. Jednání však vzhledem k dobové politické situaci zákonitě ztroskotala. Souběžně s tímto typem byla v Praze pro panelovou výstavbu využívána také dánská malorozponová soustava Larsen-Nielsen. Jednalo se o třímodulovou soustavu s velkou variabilitou, bez balkónů, pouze s lodžiemi. 6 Koncová sekce osmipodlažního panelového domu typu VVÚ-ETA (Československý architekt, 976) 6 Na konci 70. let vznikl projekt nové celorepublikové soustavy P ( ), která měla mít osm variant a byla určena pro bytové domy do výšky dvanácti podlaží. Nakonec byly realizovány jen tři varianty: P.4 (Slovensko), P. (Morava, Praha) a P. (severní Čechy). Dvě posledně uvedené byly malorozponové, třímodulové o rozponech,4 m, m a 4, m; s konstrukční výškou podlaží,8 m a pouze s lodžiemi. Během celého období vznikaly rovněž lokální panelové soustavy, a to na základě rozdílných materiálových základen jednotlivých krajů, možností místních betonárek a v neposlední řadě klimatických poměrů daných oblastí. K nejdůležitějším soustavám patřily HK60, PS69, B70, NKS-B, HKS70 nebo BANKS. 7 Schéma domu typu Larsen-Nielsen (Stavitelství I, 978) 7

16 O PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu / Prefabricated Housing Estates in the Czech Republic as Part of the Urban Environment: An Evaluation and Presentation of Their Housing and Living Potential Projekt programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury ČR Doba trvání projektu: leden 0 prosinec 07 O ČEM JE PROJEKT Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky (tedy téměř každý třetí), je zhodnocení jejich významu a sociokulturní role zcela nedostatečné. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme nyní svědky vzrůstajícího zájmu o sídliště v odborných, ale také uměleckých kruzích. Cílem tohoto projektu je zasadit dosud opomíjený fenomén panelových sídlišť do kontextu vývoje moderní architektury a do dobových i současných politických a společenských souvislostí a zpřístupnit ho atraktivní a interaktivní formou laické i odborné veřejnosti. Výsledky projektu mají upozornit na specifické hodnoty významných panelových sídlišť a přispět ke kultivovanějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci obytného prostředí sídlišť. Mají být také podkladem k budoucímu zařazení vybraných sídlišť nebo jednotlivých staveb do seznamu chráněných nemovitých kulturních památek a k začlenění této problematiky do všech stupňů vzdělávacího procesu KDO PROJEKT PŘIPRAVUJE Garantem mezioborového projektu je Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Na jeho řešení participují odborníci z těchto výzkumných pracovišť: Ústav dějin umění AV ČR, Sociologický ústav AV ČR, Pedagogická fakulta UK, Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, Muzeum města Brna, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum umění Olomouc, Fakulta humanitních studií UK, Přírodovědecká fakulta UK, Fakulta architektury ČVUT a Národní památkový ústav. KOMU JE PROJEKT URČEN 7 Obyvatelům vybraných sídlišť, studentům základních, středních i vysokých škol a zájemcům z řad odborné a laické veřejnosti. AUTORSKÝ TÝM Rostislav Švácha, odborný garant projektu Lucie Zadražilová, hlavní řešitelka projektu Klára Eliášová Martina Flekačová Vendula Hnídková Ladislava Horňáková Jindřich Chatrný Michaela Jehlíková Janečková Jana Kořínková Matyáš Kracík Mariana Kubištová Martina Mertová Eva Novotná Martin Strakoš Petra Špačková Lukáš Vacek Lucie Valdhansová Martin Veselý Michaela Vojtková Radim Vondráček Jana Zajoncová Spolupráce: Jaromír Čejka (fotografie) Jan Rasch (fotografie) Štěpán Malovec (grafický design) A Architects Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka (architektonické řešení výstav) Anna Hořejší, Eva Mahrezi (produkce) Hana Havlůjová, Vladimíra Sehnalíková (edukace) Karolina Jirkalová (jazyková redakce) Alena Bártova (technická redakce) 8 Sídliště v Chomutově (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) Náměstí Vítězného února v Havířově (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) Most (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) 4 Kladno-Rozdělov (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) 5 Sídliště Závodu Míru, Karla IV., Drážka a Dubina v Pardubicích (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) 6 Ostrava-Zábřeh (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) 7 Praha-Krč (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) 8 Sídliště Žabovřesky, Juliánov, Černovice a Lesná v Brně (dobová pohlednice, sbírka Pavla Vančáta) Na projektu se v minulosti podíleli: Jana Barvíková, Petr Gibas, Andrea Husseiniová, Ondřej Kocourek

17 PŘÍBĚH PANELÁKU V PARDUBICKÉM KRAJI Výstava Příběh paneláku v Pardubickém kraji je třetí výstavou z putovního cyklu, ve kterém postupně představujeme ve všech krajských městech výsledky mezioborového projektu, zaměřeného na výzkum vybraných panelových sídlišť v České republice. Výstavní cyklus poběží mezi lety 04 až 07 a je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu. Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky. V Pardubickém kraji jsme vybrali čtyři sídliště z krajského města, Duklu, Polabiny, Karlovinu a Dašickou a k tomu jedno sídliště z Litomyšle. Dukla se stavěla od konce 40. do konce 50. let a její podobu ovlivnila doktrína socialistického realismu. Rozsáhlé Polabiny jsou ukázkou urbanistického a správního řešení sídlištní výstavby na principu okrsků; první a druhý okrsek, na které jsme se zaměřili, byly budovány v 60. letech. V sousedství historického jádra vyrostlo na přelomu 70. a 80. let sídliště Karlovina s kompozicí z věžových a deskových domů. Nejmladším celkem v našem výběru je mikrosídliště Dašická z druhé poloviny 80. let, kde je použita atypová stavební konstrukce sestávající z lichoběžníkových panelů a cihelné dozdívky. Fasády tvoří bílý a modrošedý keramický obklad kontrastující s červenými rámy oken je těžké uvěřit, že i takhle může vypadat panelák. Původní řešení sídliště Komenského Náměstí v Litomyšli je po architektonické i urbanistické stránce poměrně banální, do našeho výběru se však dostalo díky úpravě, jakou mu v letech vtiskl ateliér Josefa Pleskota. Návštěvníkům výstavy předkládáme příběhy těchto pěti sídlišť, v nichž často figurují velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Zajímalo nás, jaký urbanistický koncept a jaké technologie byly pro stavbu sídlišť zvoleny, jaké jsou dispozice bytů a jaká umělecká díla se zde nacházejí. Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků. Položili jsme si otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. Pro návštěvníky, které zajímají nejen příběhy sídlišť v Pardubicích a Litomyšli, ale i širší souvislosti tohoto fenoménu, jsou určeny obecnější texty o tom, proč se vlastně panelová sídliště začala v Evropě stavět, jak se vyvíjelo bydlení v panelu v Československu, kolik lidí tak u nás v současné době žije, jak jsou nebo nejsou se svým bydlením spokojeni či jaké jsou scénáře budoucího vývoje sídlišť. 4 LUCIE ZADRAŽILOVÁ, Sídliště Dukla v Pardubicích, 4 Sídliště Polabiny v Pardubicích 5 Sídliště Komenského náměstí v Litomyšli 6 Sídliště Karlovina v Pardubicích 7, 8 Sídliště Dašická v Pardubicích 6 PŘÍBĚH PANELÁKU V PARDUBICKÉM KRAJI 4. ÚNORA 9. DUBNA 05 5 Pořadatel Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) Vedoucí projektu a autorka koncepce výstavy Lucie Zadražilová Autoři textů a výběru obrazového materiálu Jana Barvíková, Martina Flekačová, Jindřich Chatrný, Michaela Janečková Jehlíková, Matyáš Kracík, Mariana Kubištová, Eva Novotná, Petra Špačková, Rostislav Švácha, Lukáš Vacek, Michaela Vojtková, Radim Vondráček, Lucie Zadražilová Fotografie ze současnosti Jaromír Čejka, Jan Rasch Architektonické řešení A Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) Grafický design Štěpán Malovec Edukace Hana Havlůjová, Vladimíra Sehnalíková Produkce Anna Hořejší, Eva Mahrezi PR Anna Hořejší, Mariana Kubištová, Eva Mahrezi, Lucie Zadražilová Jazyková redakce Karolina Jirkalová Technická redakce Alena Bártová Obrazová editorka Mariana Kubištová Výroba architektonických prvků LIAS Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Tisk Adverter Instalace Technická skupina UPM (Libor Šötét, Jaroslava Zemanová, Tomáš Bezchleba) Doprava DSV Road, a. s. Výstava se koná v rámci projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu, který podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DFP0OVV Za pomoc při realizaci výstavy děkujeme Lence Bochové, Lucii Břízové, Janu Gemrichovi, Ladislavu Hlouškovi, Petru Kočímu, Martinu Krocovi, Stanislavě Rollové, Jitce Rychlíkové, Lukáši Smekalovi, Silvii Šeborové, Lucii Šimečkové, Miroslavu Škrdlovi, Anně Šubrtové, Štěpánu Vacíkovi a Městskému úřadu v Litomyšli. Výstavu podpořili: LIAS Vintířov, lehký stavební materiál, k. s. Artalk.cz Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o., Svaz výrobců cementu ČR, Zemako, s. r. o., Město Pardubice Mediální partneři Art+Antiques, Beton TKS, Czechdesign.cz, Český rozhlas, DesignCabinet.cz, DesignGuide.cz, DesignMagazin.cz, PragueOut.cz, Radio, 7 8

18 BYTY PRO MILIÓNY Panelová sídliště nejsou vynálezem socialismu. Představují jednu z odpovědí západního světa na problém, jak ubytovat milióny lidí, které poslední dvě století přiváděl do měst rozmach moderního průmyslu. Američtí průkopníci vědecké organizace práce takzvaného taylorismu i jejich evropští stoupenci hledali od konce 9. století způsoby, jak výstavbu bytových domů urychlit a zlevnit metodami průmyslové velkovýroby. Dříve či později se musel zrodit nápad nahradit malé cihly velikými stavebními dílci. Po sídlišti Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem, kde tuto myšlenku v roce 96 poprvé uskutečnil funkcionalistický architekt Ernst May, následovala další ve Francii například La Muette v Drancy u Paříže od architektů Eugène Beaudoina a Marcela Lodse a během druhé světové války a po ní také v baťovském Zlíně, centru domácího taylorismu. Funkcionalistickým představám o zdravém městě odpovídal u sídlišť jejich urbanismus, ve kterém staré kompaktní město s uzavřenými náměstími a koridorovými ulicemi vystřídaly volné řádky domů v zeleni. V masovém měřítku se panelová sídliště začala stavět v padesátých letech 0. století, bez ohledu na ten či onen politický systém. Pokles jejich společenského statusu v očích západního publika a vliv veřejného mínění, které se obracelo proti architektonické chudobě a jednotvárnosti mnoha sídlišť, však vedly k tomu, že západní demokracie od jejich výstavby časem ustoupily. Ve státech sovětského bloku se to nestalo, a to hlavně proto, že montáž velkého množství stejných domů z úzkého sortimentu panelových dílců ideálně vyhovovala metodám direktivního hospodářského plánování. Týká se to i Československa, kde zvláště po sovětské invazi v roce 968 klesla architektonická úroveň sídlišť povážlivě hluboko. To však neznamená, že by u nás vedle špatných sídlišť nevznikala i sídliště dobrá, o nic horší než ta, jaká se v poválečné době stavěla v západních zemích. ROSTISLAV ŠVÁCHA Sídliště La Muette v Drancy u Paříže, 9 94 (dobová pohlednice), 4 Sídliště Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem (Stavba, 99 0) Použití panelů při výstavbě sídliště Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem (Gábor Preisich, Ernst May, 98) 4 obývák Co se Vám vybaví, když se řekne: Která naše panelová sídliště považujete za příklad kvalitní architektury a která nikoliv? panel bytové jádro sektor? umakart Své odpovědi s námi sdílejte na Facebooku:

19 BYL JEDNOU JEDEN DŮM A BYL TO PANELÁK VÍTE, KDE LIDÉ V ČESKU NEJČASTĚJI BYDLÍ? Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 0, je v České republice obydlených domů. Z toho je 88 % domů rodinných a 0 % domů bytových. Celkem je v těchto domech obydlených bytů, ve kterých žije osob OBYDLENÝCH DOMŮ A JAK JE TO S PANELÁKY? Nejpřesnější údaj, který máme k dispozici, je obydlených domů, kde jsou nosné zdi tvořeny stěnovými panely. V těchto panelových domech žije obyvatel, což je 7 % obyvatel ČR. Ti žijí v bytech, což je 0% ze všech bytových domácností. Klasických paneláků, tj. bytových domů se stěnovými panely, tak jak je známe z panelákových sídlišť, je RODINNÝCH DOMŮ 79 8 BYTOVÝCH DOMŮ PANELOVÝCH DOMŮ JDE O NECHTĚNÉ DĚDICTVÍ? Počátkem 90. let byla panelová sídliště chápána jako nežádoucí dědictví. Mnozí sociologové varovali, že se mohou proměnit v sociálně problematický prostor, kde poroste kriminalita. Výsledkem snah předejít tomuto scénáři jsou vládní dotační programy zaměřené na opravy panelových domů a regeneraci sídlišť Převody bytů do osobního vlastnictví, které probíhají od 90. let, mají dvojí dopad. Na jednu stranu přispívají k posílení vazeb obyvatel k místu bydliště a jejich investicím do úprav bytu, na stranu druhou komplikují možnosti regenerace větších celků. OBYDLENÝCH BYTŮ BYTŮ V průběhu prvního desetiletí tohoto století se o sídlištích začalo psát méně kriticky. Výzkumy z přelomu milénia také ukázaly překvapivě vysokou míru spokojenosti a stabilizace jejich obyvatel. Bydlení na sídlišti nepředstavuje stigma, najdeme tu sociálně slabší vrstvy, ale i příslušníky střední třídy. JAKÁ JE BUDOUCNOST SÍDLIŠŤ? Pravděpodobný budoucí vývoj panelových sídlišť se liší podle období jejich výstavby, velikosti města či konkrétní polohy v rámci sídla. Nejsilnější pozici mají sídliště s pestrou sociální strukturou, která se nachází ve velkých městech, kde je bydlení cenově obtížně dostupné. Za riziková jsou naopak považována sídliště původně budovaná jako zázemí průmyslových podniků, kde došlo k útlumu výroby, zejména pokud jde o oblasti s vyšší nezaměstnaností. Ceny bytů v panelových domech od roku 008 klesly až o 0 procent, zájem o ně ale opět stoupá. Jejich hlavní předností je poměr ceny a kvality. Výhodou je již vzrostlá zeleň a často poloha na okraji města, umožňující každodenní rekreaci. Je zde většinou dobrá dopravní dostupnost, dostatek škol, obchodů i služeb. Dispozice bytů jsou prakticky řešené, zlepšil se technický stav budov zateplený plášť mají dnes již dvě třetiny panelových domů. Vinou neexistence koncepce sociálního bydlení však i uvnitř dobře fungujících sídlištních celků začínají vznikat tzv. kapsy chudoby, které s sebou nesou riziko budoucí sociální degradace celého sídliště OSOB KOLIK PANELOVÝCH DOMŮ/BYTŮ SE U NÁS POSTAVILO V LETECH 946 0? OSOB * Počet domů / bytů podle období výstavby domů bytů Podíl panelákových bytů na celkovém počtu postavených bytů 6% 47% 55% 58% % 9% PANELÁKY MŮŽEME TAKÉ DĚLIT PODLE PRÁVNÍHO UŽÍVÁNÍ BYTU (k 6.. 0): * V tomto období jde převážně o rekonstrukce, které byly do sčítání zahrnuty v roce 0. Byty v osobním vlastnictví Byty nájemní Byty družstevní

20 SLOVNÍČEK POJMŮ SE KTERÝMI SE NA VÝSTAVĚ SETKÁTE ARMATURA Kovová výztuž betonové stavby. Stavba je díky armatuře pružnější a snáší větší zátěž, protože kov lépe odolává namáhání v tahu. Beton samotný tuto vlastnost nemá. BETON Směs cementu, kameniva a vody, která tuhne postupně. Je proto možné odlévat ji do dřevěných nebo kovových forem a různě tvarovat. Beton znali už staří Římané, po dlouhá staletí se ale nepoužíval. Znovu jej objevili až stavitelé ve druhé polovině 9. století. BLOKOVÁ ZÁSTAVBA Tradiční typ městské zástavby, kdy domy vytvářejí uzavřené bloky kolem dvorů. Bloky pak na sebe navazují a lemují ulice. Panelová sídliště bývají upořádána jinak, většinou tvoří tzv. řádkovou zástavbu. V 80. letech se projektanti sídlišť k bloku jako k městotvornému prvku vraceli (například Velká Ohrada v Praze). Obr. BODOVÝ DŮM Dům s malou, obvykle čtvercovou půdorysnou plochou, která na mapě vypadá jako jeden bod. Má-li větší počet pater, mluvíme o domě výškovém či věžovém, lidově věžáku. Obr., BYTOVÉ JÁDRO Prefabrikovaný celek koupelny a záchodu, který se opakoval ve všech bytech panelového domu nad sebou. Bytové jádro soustředilo zdravotně technické zařízení bytu, vodovod, kanalizaci, případně plyn. Jádro bylo tvořeno pouze lehkými konstrukcemi, většinou z umělých hmot a kartonu, pro které se vžilo označení umakart. Cenou za lehkou konstrukci a levný materiál, které umožňovaly byty na sídlištích rychleji dokončovat, byla vysoká průzvučnost mezi byty i patry. Obr. 4, 5 DESKOVÝ DŮM Několikapatrový dům, který má obdélný štíhlý půdorys a podobá se silné desce. Na panelových sídlištích se vyskytuje nejčastěji. Obr. 6 DŮM SLUŽEB Nízkopodlažní dům, většinou se skeletovou konstrukcí, situovaný obvykle uprostřed sídliště, nebo některé jeho části. Byla v něm umístěna tzv. občanská vybavenost, tedy menší obchody, restaurace, kadeřnictví, mandl, opravna obuvi a další služby. Obr. 7, 8 HOTELOVÝ DŮM Pojem hotelový dům se objevuje od 60. let a odpovídá kolektivnímu domu západního střihu. Oproti původní odpomoci pracujícím měl nabídnout vyšší standard moderního života. Služby zde byly šity víc na míru, obyvatelé mohli využít vrátného, nechat si vyprat a vyžehlit či zajít do restaurace. Život v hotelovém domě zachytil pozoruhodný experimentální film Člověk a jeho dům scénáristy Pavla Juráčka a režisérů Radúze Činčery, Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka natočený roku 967 pro Kinoautomat. V něm diváci pomocí hlasování ovlivňovali děj příběhu. Film se odehrával v kulisách hotelového domu v Praze na Invalidovně. JEŘÁBOVÁ DRÁHA (JEŘÁBOVÝ URBANISMUS) Zástavbu sídlišť určovaly technologické požadavky výstavby. Jednotlivé domy byly umístěny tak, aby byly v dosahu dráhy jeřábu. Stavba díky tomu probíhala rychleji a úsporněji, avšak za cenu striktně předurčeného uspořádání prostoru. Obr. 9 KOLEKTIVNÍ DŮM, KOLDŮM Nápad, který se neprosadil. Obytný dům s menšími byty a velkými společnými prostory, kde se soustředily služby pro obyvatele. Například jesle, školka, kantýna nebo prádelna. Společně zajišťovaná péče o děti a sdílení namáhavých domácích prací měly usnadnit ženám, aby své síly uplatňovaly ve výrobě nebo v jiných zaměstnáních. V 60. letech 0. století ho měl nahradit hotelový dům. Obr. 0 KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA Soubor typizovaných panelových prvků a způsobů jejich montáže. V průběhu výstavby panelových sídlišť se konstrukční soustavy měnily. Podrobněji viz výstavní text Panelové soustavy. LODŽIE Původně přízemní prostor renesančních a barokních zámků, otevřený do zahrady. Později se začal název používat také pro zastřešený balkon, zapuštěný do obvodové zdi domu. U některých panelových domů bývá lodžiemi tvořena celá fasáda. Obr. MEZONETOVÝ DŮM Větší obytný dům s byty o dvou otevřených podlažích. Podlaží jsou propojena průhledy a schodištěm uvnitř bytu. Obr. MONOLITICKÝ SKELET Kostra betonové stavby odlitá jako jeden celek. Obvykle umožňuje vytvořit rozmanitější vnitřní uspořádání domu i bytu než panelový, montovaný systém. MONTOVANÝ SKELET Kostra betonové stavby složená a pospojovaná ze samostatných prvků. Obr. PANEL Základní prvek panelového domu, který tvoří jeho zdi i stropy. Od 50. let 0. století, počínaje konstrukční soustavou G, tvořil jeden panel celou stěnu místnosti. Podle potřeby se vyráběly panely s otvory pro okna či dveře, nebo souvislé stěny. PARTER Přízemí budovy. V některých typech panelových domů byly do parteru umísťovány obchody či úschovny kočárků a jízdních kol. PREFABRIKÁT Prvek stavby, například bytové jádro nebo panel, který se předem vyrobí v továrně nebo v panelárně. Poté se dopraví na staveniště a smontuje s dalšími prvky. Tento stavebnicový způsob výstavbu urychloval a zlevňoval, zároveň ale také unifikoval. Obr. 4 ROZPON Vzdálenost svislých nosných konstrukcí. V panelovém domě jde tedy o vzdálenost mezi dvěma nosnými panely, kterou překlenuje stropní panel. Rozpony v panelových domech se obvykle pohybují mezi třemi až šesti metry. Obr. 5 ŘÁDKOVÁ ZÁSTAVBA Nejběžnější rozmístění domů na sídlišti. Zavedli je do praxe už funkcionalističtí architekti v době mezi dvěma světovými válkami. Domy tvoří řádky, které se pak kladou vedle sebe v určitých rozestupech. TYPIZACE Metoda, která umožňuje najít u stavebních prvků, bytů i celých domů optimální velikost z hlediska funkce, ceny i uspokojení potřeb většiny uživatelů. Sjednocení rozměrů pak dovoluje daný prvek v modulových řadách mnohokrát opakovat. UMAKART Druh izolační nebo krycí hmoty, vysokotlaký laminát. Vzniká slisováním silnějších papírů, které se vytvrzují umělou pryskyřicí při vysokých teplotách. Zhruba milimetrový materiál se lepí na nosné, zpravidla dřevotřískové desky. Obchodní značka Umacart vznikla zkratkou z umělého kartonu. V Československu byl vyráběn přibližně od 40. let 0. století. VĚŽOVÝ DŮM Jinak také výškový dům, je dům s malou půdorysnou plochou a větším množstvím pater. Obr. 6 ZÓNOVÁNÍ Rozdělení města na okrsky, v nichž se soustředí jen jedna funkce. Ve městech tak vznikají například obytné, rekreační, výrobní nebo obchodní zóny. Doporučení používat zónování při stavbě nových měst obsahoval již v roce 94 dokument mezinárodní funkcionalistické architektury s názvem Athénská charta. ŽELEZOBETON Vzniká spojením armatury (kovové výztuže) s betonovou hmotou. Je pevný, pružný a snese velkou zátěž. Používá se nejen na stavbu domů, ale například také mostních konstrukcí. Půdorys sídliště Velká Ohrada v Praze od architekta Jana Bočana (Architektura ČSR, 98) 4 Bodové domy vidíme jako malé kostičky v popředí modelu sídliště Lesná v Brně (Lesná. Nová obytná čtvrť města Brna. Projekt, 969) Bodový dům v Hořovicích (Perspektivy socialistické architektury. 0 let Krajského projektového ústavu Praha, 978) 4, 5 Přední a zadní část bytového jádra s kuchyňskou stěnou, koupelnou a záchodem (Ludevít Végh, Montované stavby, 959) 6 Detail deskového domu, model sídliště Lesná v Brně (Lesná. Nová obytná čtvrť města Brna. Projekt, 969) 7 Dům služeb na pražském sídlišti Invalidovna autorů Josefa Poláka a Milana Rejchla (Otakar Nový, Architekti Praze, 97) Nákupní ulice na sídlišti Michelská v Praze (Otakar Nový, Architekti Praze, 97) 9 Jeřábová dráha na stavbě sídliště Ďáblice v Praze (Otakar Nový, Architekti Praze, 97) 0 Model kolektivního domu v Litvínově architekta Václava Hilského (Architektura ČSR, 959) Panelový dům s lodžiemi, sídliště Pankrác v Praze (Josef Pechar, Československá architektura , 979) Mezonetový dům na sídlišti Krč v Praze. Mezonetové byty se do fasády promítly střídáním průběžného pásu lodžií a oken (Otakar Nový, Architekti Praze, 97) 9 0 Montáž skeletu při stavbě školy, sídliště Lesná v Brně (Lesná. Nová obytná čtvrť města Brna. Realizace, 969) 4 Použití celostěnových panelů a kozových jeřábů při výstavbě sídliště v Praze Malešicích (Otakar Nový, Architekti Praze, 97) 5 Ukázka rozponu u panelového domu na sídlišti Invalidovna v Praze (Architektura ČSSR, 960) 6 Věžové domy v Neratovicích (Josef Pechar, Československá architektura , 979) 4 5 6

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Bytový dům Bechyňova atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Blok zakončující Engelem navrženou

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích.

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Pozemek se nachází v okrajové části obce Malé Kyšice. V širším okolí je nejvýraznější přírodní dominanta Vysoký vrch, který je viditelný i z parcely

Více

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója RODINNÝ DŮM K PRODEJI Dům je na výjimečném místě pod zahradami Fata Morgany s jedinečným výhledem do Pražské Zoo a na Vinice Sv. Kláry. Kupující si může zvolit dle svého vkusu povrchy podlah malby stěn

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Vize rozvoje města Město v srdci přírody, ze kterého není třeba odjíždět, které poskytuje dobré podmínky

Více

EKOLINE 1237. 209.7 m 2. 4 500 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2012. 5 151.4 m 2 768.6 m 3

EKOLINE 1237. 209.7 m 2. 4 500 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2012. 5 151.4 m 2 768.6 m 3 EKOLINE 1237 4 00 000 Kč 2 720 000 Kč 114 m 2 7686 m 3 114 m 2 909 m 2

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Prodej bytového fondu v konkurzní podstatě úpadce TIBA, a.s. Předmětem prodeje je: 26 bytových jednotek na adrese U Stadionu 894, 895 a 896, 293 01 Mladá Boleslav s podílem na společných

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Ondřej Machač

Více

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat.

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat. LINIA 1061 předpokl spotřeba energie za rok vhodný do řadové zástavby nebo jako dvojdům či samostatně stojící dům úzká dispozice vhodná na úzké parcely zasunutá terasa poskytuje soukromí v řadové zástavbě

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU Přestože byl navštívený dům postaven v roce 2004, za svůj moderní vzhled a funkční architektonickou koncepci by se nemusel stydět ani v porovnání se současnými novostavbami.

Více

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009 876 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha m 2 ] [celková plocha 32 m 2 ] s přístřeškem 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč malá, vhodné na malé a úzké parcely rozdělená denní a noční část přízemí je tvořené velkoprostorem

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ

RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ 5 4 6 3 7 2 12 8 1 13 9 10 11 Ludvíkovice NOVÁ LOUKA Dovolujeme si Vám představit developerský projekt Nová Louka, který bude realizován v katastru obce Ludvíkovice

Více

KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY

KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY 22.10.2003 OBECNĚ Metody návrhu prefabrikovaných betonových konstrukcí jsou založeny na otevřeném modulárním systému. Příklady řešení řadových a věžových prefabrikovaných bytových

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007 1948 m 2 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 140 m 2 8431 m 3 1720 m 2 1112 m 2 780 m 38 předností domu jsou velké pokoje v podkroví poloha kuchyně umožňuje dobré optické a provozní propojení s obývacím pokojem

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4021-37/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4021-37/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4021-37/2015 O ceně bytové jednotky č.1541/11 zapsané v KN na LV č.23016, vymezené v budově čp.1541,1542 stojící na pozemku p.č.st.2896 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 788m 2, budova

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696 Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Obsah Důležité informace:... 4 Poloha objektu... 5 Územní plán:... 6 Katastrální mapa...

Více

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108 DIPLOMNÍ PROJEKT KOSTEL S FARNÍM CENTREM NA SÍDLIŠTI BARRANDOV V PRAZE AUTOR : JAROSLAV FILEK VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE : ING. ARCH. AKAD. ARCH. ANTONÍN JENÍČEK AKAD. ROK / SEMESTR : 2010/2011 / LETNÍ KONZULTANT

Více

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012 obsah stávající stav a předloený projekt pro stavební povolení text - úvod ortofoto mapa s vyznačením řešeného území fotografie současného stavu území situace z projektu pro sp pohledy z projektu pro sp

Více

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY TENTO SYSTÉM JE SMONTOVÁN Z PŘEDEM VYROBENÝCH PLOŠNÝCH DÍLCŮ.SVISLÉ NOSNÉ KCE JSOU TVOŘENY STĚNOVÝMI PANELY VNITŘNÍMI A OBVODOVÝMI, VODOROVNÉ KCE STROPNÍMI

Více

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 32 BYTŮ V OBJEKTU CENA PROJEKTU: 235 270 Kč 1 np np EUROLINE 200 CELKOVÉ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY: 15 667 90 Kč ROZPOČTOVÉ NÁKLADY NA 1m

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Srovnávací tržní analýza

Srovnávací tržní analýza Srovnávací tržní analýza 1/6 Srovnávací tržní analýza Ladislav Jandáček ladislav.jandacek@re-max.cz +420 727 832 834 Klient : Potanková Jaroslava Nemovitost : Prodej bytové jednotky Adresa : Čimická 2

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM BYTOVÝ DŮM ANTONÍNSKÁ 2, BRNO - MĚSTO

INFORMAČNÍ MEMORANDUM BYTOVÝ DŮM ANTONÍNSKÁ 2, BRNO - MĚSTO BYTOVÝ DŮM ANTONÍNSKÁ 2, BRNO - MĚSTO INFORMAČNÍ MEMORANDUM PŘEDSTAVENÍ PŘÍLEŽITOSTI PŘEDSTAVENÍ PŘÍLEŽITOSTI Nemovitost Antonínská 2, Brno je bytový dům v městské zástavbě nacházející se v lukrativní

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

CARLA U HŘIŠTĚ. 2.990.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE

CARLA U HŘIŠTĚ. 2.990.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE Nízkoenergetický Rodinný dům CARLA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 2.990.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O JEDNOPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

milan vrána portfolio školních prací

milan vrána portfolio školních prací milan vrána portfolio školních prací osobní vzdělání jazyky praxe software zájmy *31.10.1986 xvranam@seznam.cz 2006-2009 : FA ČVUT, Praha 1998-2006 : Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice angličtina

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149 Zjištění ceny obvyklé Předmět ocenění: Rodinný dům č.p. 128 na pozemku parc.č. st. 158 a pozemky parc.č. st. 158 a 572/1 včetně součástí a příslušenství nemovitého charakteru k.ú. Černčín, obec Bučovice,

Více

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016 OPTIMAL 1643 3 800 000 Kč 2 090 000 Kč 903 m 2 s garáží 1148 m 2 6798 m 3 1407 m 2 892 m 2 předpokl spotřeba energie za rok

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4030-46/2015 O ceně bytové jednotky č.985/43 zapsané v KN na LV č.7881, vymezené v bytovém domě čp.985 zapsaném v KN na LV č.6042, stojící na pozemku p.č.st.3742,zapsaném na LV č.6042,

Více

Přitažlivost řešení bungalovu

Přitažlivost řešení bungalovu HAAS FERTIGBAU, S.R.O.: BASIC LINE 116 Přitažlivost řešení bungalovu TYP: Basic Line 116 POČET MÍSTNOSTÍ: 3+1 ZASTAVĚNÁ PLOCHA: 138,3 m 2 PODLAHOVÁ PLOCHA: 116,0 m 2 VHODNÝ POČET OSOB: 3-4 OBESTAVĚNÝ PROSTOR:

Více

1. Provozní areál s pozemky v obci Nové Dvory (k.ú. Chvalín)

1. Provozní areál s pozemky v obci Nové Dvory (k.ú. Chvalín) Ing. Aleš Klaudy, insolvenční správce dlužníka VLK cont s.r.o., identifikační číslo: 250 16 571, se sídlem Chvalín 25, 413 01 Nové Dvory nabízí k prodeji níže specifikované provozní areály: 1. Provozní

Více

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015 PRAKTIK 11 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 4 66 m 2 4834 m 3 1020 m 2 686 m 2 27 kwh/m 2 7840 m 40 jednoduchý, kompaktní a cenově dostupný dům vhodný zejména pro mladé rodiny navzdory malé zastavěné ploše má

Více

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ]

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ] 1643 m 2 [celková plocha 83 m 2 ] [celková plocha 790 m 2 ] s garáží 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč praktický a pohodlný patrový dům s moderním vzhledem, vhodný i do města kompaktní tvar je předpokladem nižší

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim

Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim LEGENDA Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim 1 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 2 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 3 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 4 NÁROŽÍ MASARYKOVO NÁM.,

Více

MOBILNÍ DOMY. Jan Řezáč

MOBILNÍ DOMY. Jan Řezáč MOBILNÍ DOMY Jan Řezáč MOBILNÍ DOMY jsou obydlí, umožňující transport z místa na místo Móda mobilního bydlení začala již ve 20. století ve Spojených státech amerických, a to především kvůli nutnosti často

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Administrativní objekt se skladovým zázemím a přípravnou BRTNICE okr. Jihlava, kraj Vysočina Insolvenční řízení SOLAR NET s.r.o. Obsah Stručný popis:... 3 Důležité

Více

Sídliště jako typ bydlení ve 20. století

Sídliště jako typ bydlení ve 20. století Sídliště jako typ bydlení ve 20. století Esej U3V Fakulta architektury ČVUT 2014/2015 Ing. Ivan Nápravník Průmyslová revoluce přinesla zvrat v požadavcích i v názorech na bydlení. Do této doby se města

Více

O projektu. Lokalita. Rezidence Janáčkova

O projektu. Lokalita. Rezidence Janáčkova O projektu Společnost AAA Realitní fond, a.s. Vám nabízí možnost atraktivního bydlení v žádané lokalitě Prahy 5 Janáčkovo nábřeží. Řadový bytový dům z roku 1910 je jako stvořený pro ty, kteří touží po

Více

REZIDENCE PROSTĚJOV CITY

REZIDENCE PROSTĚJOV CITY REZIDENCE PROSTĚJOV CITY AD štúdio - 2013 SBC Czech Investment a.s. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 2 REZIDENCE PROSTĚJOV CITY Rezidence Prostějov CITY - tak trochu jiné bydlení... Motto: Od nepaměti hledali obydlí lidé

Více

Vzorové domy. Přijďte se přesvědčit...

Vzorové domy. Přijďte se přesvědčit... Vzorové domy Přijďte se přesvědčit... Za účelem návštěvy některého ze vzorových domů nás neváhejte kontaktovat. Rádi vás provedeme interiérem a řekneme vám vše o výstavbě i bydlení v dřevostavbě NEMA.

Více

Studie limitů - MÍRY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Opava - administrativní centrum INVESTOR. GYPSTREND s.r.o. 747 27 Kobeřice č.p. 790

Studie limitů - MÍRY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Opava - administrativní centrum INVESTOR. GYPSTREND s.r.o. 747 27 Kobeřice č.p. 790 INVESTOR GYPSTREND s.r.o 747 27 Kobeřice č.p. 790 Telefon + 420 553 657 361 Fax + 420 553 657 126 E-mail: info@gypstrend.cz GENERÁLNÍ PROJEKTANT STUDIO 58 Horní náměstí 58 746 01 Opava Telefon + 420 553

Více

Rodinné domy typu A, varianty dispozic

Rodinné domy typu A, varianty dispozic Standardní dispozice 4+kk Domy typu A ve standardní variantě jsou přístupné ze severní strany. Jsou od obytné ulice odděleny pásem zeleně a jejich dominantním prvkem je na jih orientovaná rozlehlá krytá

Více

STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE

STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE nuance - architektonická dílna STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE Studie využití lokality v okolí obecního úřadu a základní školy v Dolních Domaslavicích. Hlavní seznam příloh: A B C D E identifikační

Více

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více

NG nová generace stavebního systému

NG nová generace stavebního systému NG nová generace stavebního systému pasivní dům heluz hit MATERIÁL HELUZ ZA 210 000,- Kč Víte, že můžete získat dotaci na projekt 40 000,- Kč a na stavbu cihelného pasivního domu až 490 000,- Kč v dotačním

Více

identifikační údaje kapacitní údaje

identifikační údaje kapacitní údaje pozemky chrustenice rd1 identifikační údaje název pozemky chrustenice, lokalita dolejší alej, rodinný dům typ 1 místo chrustenice, okres beroun pozemky č.1-10 investor GEISON REAL, a.s. Na výsluní 201/13

Více

KATALOGOVÝ LIST BD K Dolům 41, Praha 12 Modřany

KATALOGOVÝ LIST BD K Dolům 41, Praha 12 Modřany BYTY K PRODEJI Všechny byty mají skvělou dispozici, balkon nebo terasu, sklepní kóji přístupnou z 1.NP a kryté parkovací stání. Kupující si může zvolit dle svého vkusu povrchy podlah malby stěn obklady,

Více

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód

Více

POLYFUNKÈNÍ ZÁSTAVBA LIBÈICE NAD VLTAVOU - LETKY NÁVRH ZÁSTAVBY ÚZEMÍ 2015/03/31

POLYFUNKÈNÍ ZÁSTAVBA LIBÈICE NAD VLTAVOU - LETKY NÁVRH ZÁSTAVBY ÚZEMÍ 2015/03/31 2015/03/31 PROJEKT (I.) Projekt řeší revitalizaci bývalého areálu/továrny na výrobu lékařských potřeb, později hasicích zařízení v Libčicích nad Vltavou Letkách. Jedná se o projekt rekonstrukce a polyfunkční

Více

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY 19. ročník / listopad 2014 NEJČTENĚJŠÍ ČASOPIS O BYDLENÍ 11/14 www.dumazahrada.cz MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM SPECIÁLNÍ TÉMA 17STRAN ENERGIE VELKOPLOŠNÉ VYTÁPĚNÍ ZMĚNA DODAVATELE

Více

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú.

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. 1977 Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice 1980/3 Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. Kaplice Okres: Kaplice 1982 1992/2 Datum: Květen

Více

Příloha č. 3. Specifikace rozsahu zateplení

Příloha č. 3. Specifikace rozsahu zateplení Veřejná zakázka malého rozsahu na zhotovení projektové dokumentace a energetického auditu stavby Realizace úspor energie - SŠ zemědělská a VOŠ Chrudim včetně výkonu autorského dozoru Příloha č. 3 Všechny

Více

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku ARCHITEKTI Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň Na pozemek je navržen jednopodlažní objekt s podkrovím a jedním polosuterenem, který v maximální míře využívá jak svažitosti pozemku, tak jeho

Více

VILA 1552. novinka. 186.3 m 2 / 283.8 m 2. 3 330 000 Kč. 26 870 Kč EUROLINE 2015. 2-podl. verz./3-podl. verz. obytné místnosti

VILA 1552. novinka. 186.3 m 2 / 283.8 m 2. 3 330 000 Kč. 26 870 Kč EUROLINE 2015. 2-podl. verz./3-podl. verz. obytné místnosti 1863 m 2 / 2838 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha 913 m 2 ] POSCHODÍ 3np ALT [celková plocha 910 m 2 ] POSCHODÍ 2np [celková plocha 950/1015 m 2 ] 2-podl verz 3-podl verz 6 900 000 Kč 4 240 000 Kč 2-podl verz/3-podl

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice Poskytovatel řešení: Nad Rokoskou 2361/2a Praha 8, PSČ 182 00 IČO: 61509001 DIČ: CZ61509001 Zpracovali: Ing. Arch. Pavla Zimová Jan Rod, autorizovaný

Více

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař 1 2X9bytové domy v Polici nad Metují 2X9bytové domy v Polici nad Metují David Chmelař 2 2X9bytové domy v Polici nad Metují / Kontext okolní krajiny Zadání Dva totožné objekty s devíti malometrážními (startovními)

Více

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko 6.11.2014 13.1.2015 21.1.2015 Obsah 1 Cíle a účel řešení územní studie... 2 2 Vymezení řešeného území... 2 3 Základní urbanistická koncepce a její regulace... 2 ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko 3.1 HODNOTY

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4094-110/2015

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4094-110/2015 ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4094-110/2015 NEMOVITÁ VĚC: Bytová jednotka, Byt č.1335/15 Katastrální údaje : Kraj Pardubický, okres Chrudim, obec Hlinsko, k.ú. Hlinsko v Čechách Adresa nemovité

Více

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE RODINNÝ DŮM - VČELNÁ RODINNÝ DŮM Projektant: Místo stavby: Plocha pozemku: Zastav. plocha domu: Zas. plocha garáže: Obestavěný pr. domu: Zpevněné plochy: Ing. arch. Jan Klein Ing. arch. Jakub Pubal p.č.

Více

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Otakar Oplatek, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 2. Brno, oddělení územního plánování v padesátých letech na Zemském národním výboře, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 3. Brno,

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny)

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Upozornění... 5 Poloha areálu... 6 Výměry:... 7 Územní

Více

str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu

str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu Koncepce Mezonetový byt na pražských Vinohradech vznikl adaptací podkroví bytového domu a propojením jednotlivých podkrovních prostor.

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 PRŮVODNÍ ZPRÁVA P ř e z l e t i c e N o v ý o b e c n í ú ř a d s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 D r u h é k o l o z a p r a c o v á n í k o m e n t á ř ů s o u t ě ž n í p o r o t y Tomáš

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Kvalitní nízkoenergetické domy

Kvalitní nízkoenergetické domy Kvalitní nízkoenergetické domy Nabízíme řešení pro každého. EVROPSKÁ KVALITA NĚMECKÝ DOZOR ČESKÁ VÝROBA D.E.E.D., a. s., Dvorská 161, 503 11 Hradec Králové tel.: 495 051 111 / fax: 495 051 113 / e-mail:

Více

ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6

ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6 ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6 Rozvojové území D1 D3 plocha 3932 m² D1 D2 D3 garáž celkem obchody a služby (prodejní plocha + plocha zázemí)* m2 81 373 167 621 s travování (plocha pro hosty + plocha zázemí)

Více

PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE. Tibor Csukás, Petr Slepánek březen 2012

PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE. Tibor Csukás, Petr Slepánek březen 2012 PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE Obsah identifikační údaje stavby PRŮVODNÍ ZPRÁVA PŮDORYS 1.NP... 1:100 PŮDORYS 2.NP a ŘEZ AA... 1:100 PROSTOROVÉ PŮDORYSNÉ ŘEZY DOMEM PROSTOROVÝ PŘÍČNÝ ŘEZ DOMEM

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3986-2/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3986-2/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3986-2/2015 O ceně ocenění bytu č.830/4 zapsaného v KN na LV č.3444, vymezeném dle bytového zákona v bytovém domě čp.829,830,831,832,833 stojícím na pozemcích p.č.st.1568 zastavěná

Více

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek

Více

PŘESTAVBOVÁ A DOSTAVBOVÁ ÚZEMÍ VE MĚSTĚ

PŘESTAVBOVÁ A DOSTAVBOVÁ ÚZEMÍ VE MĚSTĚ PŘESTAVBOVÁ A DOSTAVBOVÁ ÚZEMÍ VE MĚ FINPEX PLZEŇ 12. 13. 10. 2010 1 USPOŘÁDÁNÍ MĚSTA NEÚMĚRNÝ ROZVOJ NA ZELENÉ LOUCE STAGNACE ROZVOJE VYVÁŽENÝ HARMONICKÝ ROZVOJ 2 CHARAKTER ZÁSTAVBY PROLUKY DOPLNĚNÍ ULIČNÍ

Více

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2 Středoškolská technika 2011 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE DESIGNU RODINNÉHO DOMU (exteriér, interiér) Martin Slánský Střední odborná škola stavební a Střední odborné

Více

Popis nemovitostí Oceňovaná nemovitost Byt č. 1391/27 (4+kk) Krakovská, Praha 1 - Nové Město zdroj informací: VÝPOČET POROVNÁVACÍ HODNOTY nemovitost č. 1 nemovitost č. 2 nemovitost č. 3 nemovitost č. 4

Více

CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ

CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ Pokud chcete nový dům, jste na správné adrese. Stanete se spoluautory svého nového domu a to je vždy nejlepší postup. Individuální projekt zohlední místní podmínky i vaše požadavky.

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie

Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie PARC.Č. 428/3, K.Ú. OBČOV STUDIE RODINNÉHO DOMU DATUM : 06/2014 VYPRACOVAL. : Ivana Karasová Stavba: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1 Identifikační údaje A. Průvodní zpráva A.1.1

Více

PASPORTIZACE STATIKY

PASPORTIZACE STATIKY STATIKON Solutions sro Hostinského 1076/8 155 00 Praha 5 Stodůlky PASPORTIZACE STATIKY RODINNÝ DŮM Název referenční dokument Adresa ZKRÁCENÁ VERZE Počet stran: 35 x A4 Vypracovali: Ing, V Praze, červenec

Více

MODULÁRNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY

MODULÁRNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 7822DV Základní principy Jedná se o třítřídní jednopodlažní mateřskou školu, která bude používána na více místech a objekt je tedy navržen s důrazem na aplikovatelnost pro různě členěný terén, jak pro

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu

Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu Úvodem Developerská společnost Real 3 a.s., se při úvahách o novém projektu zabývala myšlenkou, jak nabídnout zájemcům o bydlení opravdovou architektonickou

Více

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ Proč budujeme pasivní dům? 1. Hlavním důvodem je ověření možností dosažení úrovně tzv. téměř nulových budov podle evropské směrnice EPBD II. Co je téměř nulový

Více

NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST

NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST EUROLINE SLOVAKIA 2012 6 250 000 Kč 3 750 000 Kč AKTIV BASE 3 500 000 Kč 2 250 000 Kč AKTIV BASE -128 000 Kč -78 000 Kč

Více

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.490.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více