Nutriční podpora novorozeného hříběte

Transkript

1 Nutriční podpora novorozeného hříběte Kevin T. T. Corley Obecné zásady V klinických podmínkách si můžeme u dospělého koně poměrně bez rizika dovolit omezit přísun krmiva na dobu 3 5 dní. Novorozená hříbata však mají jen velmi málo tukových a glykogenových rezerv, proto jsou mnohem citlivější na přerušení výživy. Kalorické požadavky hříběte závisí na míře jeho aktivity a rychlosti růstu. Obecně lze říci, že výživa kriticky nemocných hříbat by měla pokrýt pouze požadavky na klidovou energii (tzn. hříbě je v klidu). Hříbata zotavující se z nemoci nebo hříbata s méně závažným onemocněním by měla být krmena tak, aby byly pokryty nejen klidové požadavky, ale i potřeba energie na svalovou aktivitu. Pouze sirotky je třeba krmit tak, aby byl umožněn i růst. Normální chování hříběte Zdravá hříbata sají během prvních dnů života velmi často, někdy každých minut. Objem přijatého mléka se pohybuje v rozmezí % jejich tělesné hmotnosti. 1,2 To odpovídá přibližně 10 litrům mléka za den, rozděleným do dávek po ml. Toto je důležitá informace, protože při rozvrhování krmných dávek musíme mít na paměti nejen nutriční požadavky, ale i kapacitu žaludku. V prvních dnech života hříbě po většinu dne spí. Pokud má klisna dostatek mléka, hříbě vykazuje pravidelnou aktivitu, kdy se po probuzení postaví, vymočí, napije a opět usne. Doba sání přitom může trvat až 5 minut. Po sání někdy může vykazovat krátkodobou pohybovou aktivitu. Při nedostatečné mléčné produkci tráví hříbě více času sáním a méně spánkem, a to až do okamžiku, kdy je příliš slabé na to, aby dodržovalo tento návyk. Hříbě, jehož matka nemá dostatek mléka, vykazuje poměrně typické chování. Takové hříbě se opakovaně snaží sát, poté nerozhodně postává a navrací se k vemínku k dalším pokusům místo toho, aby bylo po delší dobu přisáto k vemínku. Požadavky energie, proteinů a lipidů Klidové energetické požadavky nemocného hříběte jsou 45 kcal/kg/den (190kJ/kg/den). 3 Hříbata, u nichž je nutno pokrýt i energii k určité svalové aktivitě, vyžadují kcal/kg/den ( kj), zdravá hříbata potřebují až 120 kcal (505 kj/kg/den). 4

2 Normální hříbě přijme v prvním týdnu života přibližně 6,8 g bílkovin/kg/den. Nicméně tradiční výživové vzorce, odvozené z nutričních požadavků lidských novorozenců, počítají pouze s 2 3 g bílkovin/kg/den. 4 Opravdové minimální požadavky na příjem bílkovin však nejsou u hříbat prozatím známé. Stejně tak nejsou známy požadavky na příjem lipidů. Většina referencí doporučuje 1 3 g lipidů/kg/den. Je to ale méně, než hříbě přijme v mateřském mléce (4,5 g lipidů/kg/den). 4 Požadavky tekutin Denní příjem mléka je poměrně velký až 200 ml/kg. Aby bylo toto množství tekutiny i vyloučeno, močí hříbata ředěnou moč (izostenurie po první 2 dny života, poté hypostenurie). Nicméně faktem je, že hříbě přijme mnohem více tekutin, než jsou skutečné požadavky organismu. Ty jsou přibližně 100 ml/kg/den. Možnosti výživy novorozeného hříběte Mléko Ideálním krmením pro hříbě je samozřejmě mateřské mléko. Větším chovům a na klinickým pracovištím lze doporučit, aby si zamrazili mléko do zásoby pro případ, že bude nutné postarat se o sirotka nebo hříbě, jehož matka nemá dostatek mléka. Od kojící klisny s dostatečnou mléčnou produkcí lze bez obav oddojit ml denně bez toho, aby tím trpěl její potomek. Hříbata, která jsou hospitalizovaná kvůli průjmovým onemocněním nebo kolice, nemusí mít chuť k příjmu krmiva. V takovém případě je možné klisně odlehčit oddojováním a takto získané mléko lze zamrazit a uschovat pro budoucí pacienty. Před dojením bychom měli důkladně očistit klisně vemínko. Mléko je pak ještě možné přefiltrovat přes gázu. Pokud není k dispozici mléko klisny, můžeme využít nejrůznější náhražky. Dobře tolerované bývá kozí mléko, přestože obsah dostupné energie je o 30 % vyšší, než u mléka koňského. 4 Proto je vhodné kozí mléko naředit vodou (2 díly mléka : 1 díl vody). Kravské mléko obsahuje vysoké množství tuku a příliš málo energie. Můžeme jej však upravit do kravského mléka s obsahem 2 % tuku přidáme glukózu nebo dextrózu (NE sacharózu, tedy běžný cukr!) v množství 20 g/l. V současné době jsou již v mnoha zemích běžně dostupné komerční mléčné náhražky. Často mají stejné složení jako náhražky pro telata, proto mívají vysoký obsah tuku a nedostatek

3 energetické složky. Ve směsi s jinými produkty (ač jsou určené ke krmení hříbat) mohou způsobit obstipaci. Z tohoto důvodu ředíme ve vodě pouze ¾ dávky doporučené výrobcem. Glukóza nebo dextróza Intravenózní aplikace glukózy nebo dextrózy je vhodná pro krátkodobou nutriční podporu hříběte. Roztok 50 % glukózy obsahuje 1,9 kcal/ml, 50 %, dextróza 1,7 kcal/ml. Nicméně tyto roztoky neobsahují bílkoviny ani lipidy, proto jejich aplikace postačí jen pro prvních hodin. Pokud jsou všechny kalorické požadavky kryté pouze z glukózy, hrozí riziko hyperglykémie. Abychom se tomu vyhnuli, aplikujeme pouze polovinu požadovaného množství a po čtyřech hodinách přeměříme glykémii. Pokud je hladina krevní glukózy < 9,0 mmol/l, je infuze zvýšena na ¾ finálního objemu. Po dalších čtyřech hodinách znovu změříme glykémii. Jestliže je stále < 9,0 mmol/l, dodáme i zbytek infúze. Na naší klinice stojí dotace 45 kcal/kg/den na 50 kg hříbě pomocí 50% roztoku glukózy 14,42 Euro/den (bez měření hladiny krevní glukózy, intravenózního katétru a ošetřovatelské péče). V terénních podmínkách je možné dodat energii jako intravenózní bolus jednoho litru tekutiny s přídavkem ml glukózy. Parenterální výživa Hříbata vydrží na intravenózní výživě poměrně dlouhou dobu. Parenterálně podáváme směs glukózy, aminokyselin, lipidů a vitamínů. Aplikace by měla být vždy do centrální žíly s použitím elektronické infuzní pumpy. Na naší klinice si připravujeme směs pro nitrožilní podáni sami. Nejčastěji používáme směs připravenou z 1,5 litru 50 % glukózy, 1 litru 15% roztoku aminokyselin (Intrafusin 22, Fresenius-Kabi), 500 ml 20 % roztoku lipidů (Intralipid 20 %, Fresenius-Kabi) a 1 ampule Cernevitu (Baxter). Při aplikaci 1,266 ml/kg/hod poskytuje tento roztok 45 kcal/kg/den. Jak již bylo popsáno v předchozím odstavci i zde platí, že nejdříve dodáme polovinu dávky s následným přeměřením glykémie. Pro představu: parenterální výživa, poskytující 45 kcal/kg/den na 50 kg hříbě, stojí na naší klinice klienta 114,55 Euro/den (bez ošetřovatelské péče, měření glukózy a katétru). Možnosti podávání mléka Krmení z nádoby Nádoba by měla být dostatečně velká a otevřená, umístěná ve výšce mezi loktem a ramenem hříběte. Krmení z nádoby poskytuje proti krmení z láhve řadu výhod. Především snižuje

4 riziko aspirace. Je také mnohem méně časově a personálně náročné, neboť během pití nemusí být hříbě hlídáno. Podle naší zkušenosti nejsou mezi hříbaty krmenými z nádoby a z láhve žádné rozdíly. Krmení z láhve Tento způsob krmení vyžaduje trpělivého experta a vhodnou láhev. To může být problém, protože komerčně vyráběné láhve jsou přizpůsobené pro lidské kojence nebo pro telata a je těžké najít na trhu láhev, která by připomínala struk klisny. Dále vzniká riziko aspirace, pokud je otvor v gumě příliš velký. Osobně jsem řešil velký počet aspiračních pneumonií způsobených nevhodným krmením z láhve. Nejčastěji šlo o hříbata s mírnými projevy perinatální asfyxie, která nebyla vhodně krmena. Kombinace krmení z láhve a nedostatečného sacího a polykacího reflexu tedy může vést ke vzniku aspirační pneumonie poměrně snadno. Na naší klinice už proto nemáme žádné kojenecké láhve. Krmení sondou Krmení sondou nejspíše využijeme zejména u hříbat s nedostatečně vyvinutým polykacím reflexem, ale fungujícím trávicím traktem. Dalším důvodem je přikrmování hříběte při snížené mléčné produkci matky. Jistě víte, že donutit hříbě pít z láhve nebo nádoby, pokud je v boxu přítomna matka, může být nadlidský úkol. Sondáží lehce dodáme potřebný objem mléka nebo jeho náhražky. K sondáži může být použita jakákoliv užší sonda dostatečné délky. Pro jednorázové nakrmení (např. dodání kolostra) s úspěchem používáme hřebčí močový katétr (Portex). K opakovaným sondážím mohu doporučit MILA katétry rozměru 12 French (jsou pružné, dostatečně úzké, nezpůsobují faryngitidu a lze je zavést i na delší dobu). Součástí těchto katétrů je i stylet k snazšímu zavádění a ukotvení na příslušném místě. Zevní fixace je stejná jako u endotracheální kanyly (pomocí depresoru jazyka a leukoplasti).

5 Krmení osiřelého hříběte Většinu sirotků je možné krmit dle následujícího schématu: Věk hříběte (dny) Příjem mléka za 24 hod (v % tělesné hmotnosti) Frekvence krmení Objem mléka při každém krmení na 50kg hříbě 1 10 % Každou hodinu 208 ml 2 20 % Každou hodinu 417 ml Poznámky % Každé 2 hod 917 ml Přechod na vyšší dávky po několika hodinách % Každé 4 hod 1,83 l Přechod na vyšší dávky po několika hodinách % Každé 4 hod* 2,75 l *Přes noc možno ponechat 8 hod pauzu % Každé 4 hod 2,75 l Přidat pevné doplňkové 98 (14 týdnů) krmivo pro hříbata dle návodu výrobce Odstav Odstav Odstav Odstav by neměl být proveden dříve, než ve 14 týdnech Pozn.: Uvedená množství platí pro 50 kg hříbě. Hříbě však roste, takže je nutné uvedené hodnoty přepočítat na aktuální váhu. Osiřelá hříbata mají často řidší trus, popř. se u nich může vyvinout průjem. Pokud se hříbě jeví zdravé navzdory průjmu, jde nejspíše o bakteriální přerůstání. Přibližně od sedmého dne života projevují koprofágii. Příjem výkalů matky pomáhá při osidlování střeva potřebnými bakteriemi. Osiřelá hříbata mohou o tuto důležitou fázi rozvoje GIT přijít. Proto v případě výskytu průjmu není od věci dodat výkaly od zdravého (dobře antiparazitárně ošetřeného) koně. Seznam literatury 1. Oftedal OT, Hintz HF, Schryver HF: Lactation in the horse: milk composition and intake by foals. J Nutr 113: , Martin RG, McMeniman NP, Dowsett KF: Milk and water intakes of foals sucking grazing mares. Equine Vet J 24: , Paradis MR: Caloric needs of the sick foal determined by the use of indirect calorimetry, in Dorothy R. Havemeyer Neonatal Septicemia Workshop III. Talloires, France, Phelps MS: Nutritional management of the hospitalised horse, in Corley KTT, Stephen JO (eds): The Equine Hospital Manual. Oxford, Wiley-Blackwell, 2008, pp