FINANČ NÍ TRHY A VEŘ EJNÉ FINANCE II ING. PAVLA DUDYSOVÁ DOC. ING. JINDŘ ICH UJEC, CSC.

Transkript

1 FINANČ NÍ TRHY A VEŘ EJNÉ FINANCE II ING. PAVLA DUDYSOVÁ DOC. ING. JINDŘ ICH UJEC, CSC. OSTRAVA 2005

2 Název: Finanční trhy a veřejné finance II Autor: Ing. Pavla Dudysová, doc. Ing. Jindřich Ujec, CSc. Vydání: první, 2005 Počet stran: 79 Tisk: tiskárna UNION, Ostrava Vydala: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/ Ostrava Slezská Ostrava Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. Ing. Pavla Dudysová, doc. Ing. Jindřich Ujec, CSc. Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN X

3 Obsah OBSAH PŘ EDMĚ TU Úvod 1 1. Základní poznatky o penězích Centrální banka a měnový systém Základní pojmy a principy investování Finanční trhy Cenné papíry Deriváty cenných papírů Obchodování na burzovním a mimoburzovním trhu. 63 Závěr.. 73 Literatura a jiné studijní zdroje.. 74

4

5 Úvod 1 Vážené studentky, vážení studenti, ÚVOD dostává se vám do rukou studijní opora k předmětu Finanční trhy a veřejné finance II část Finanční trhy. Pracuj a šetři touto zásadou se řídili naši předkové. Na této zásadě není třeba vůbec nic měnit vede k úspěchu spolehlivě i dnes. Nadále patříme mezi nejspořivější národy v průměru dáváme stranou jedenáct procent svých příjmů. Naše úspory jsou zdrojem pro investice. Spoření samotné však k úspěchu nestačí. Dobrý hospodářský systém si musí umět poradit s tím, že lidé, kteří úspory mají, většinou nevědí, do jakého podnikání by je měli vložit, aby přinesly co největší užitek. A ti, kteří to vědí a uměli by pro úspory najít to nejvýnosnější použití, tyto peníze zase nemají. Předmět Finanční trhy vás má naučit moderním způsobům, jak s úsporami nakládat. Musíte se naučit používat kapitálový trh akcie, obligace a všechny odpovídající způsoby individuálního a kolektivního investování. Struktura studijní opory co do obsahu odpovídá klasické podobě a struktuře učebnic dané problematiky pro bakalářské studium. Tato studijní opora se může stát vaší hlavní studijní pomůckou, ale studijní literatury z této oblasti je celá řada. Důležité je sledovat odborné články v odborných ekonomických časopisech, v denním tisku či na internetu. Přejeme vám do studia mnoho úspěchů ve vytrvalosti, a aby se vám nikdy nepřihodilo něco takového: Vůbec nevím, jak jsem přišel o své úspory, pane komisaři. Musela to být neviditelná ruka trhu. Mnoho úspěchů, ale i píle a vytrvalosti při studiu vám přejí Ing. Pavla Dudysová doc. Ing. Jindřich Ujec, CSc.

6 2 Finanční trhy a veřejné finance II Po prostudování textu budete znát: příčiny vzniku peněz, jejich funkce, vývoj, k čemu slouží ochranné prvky bankovek proč vlastně investovat, co je kapitálový trh, do čeho můžete investovat a jak tedy na to rozdělení finančních trhů a jejich specifika základní druhy cenných papírů možnosti použití finančních derivátů jak lze obchodovat na burzovním i mimoburzovním trhu Po prostudování textu budete schopni: pochopit podstatu peněz, jako uznávaný prostředek směny aplikovat náročné požadavky při realizaci bankovních produktů rozpoznat základní ukazatele při investování riziko, výnos, investiční horizont, likvidita definovat finanční trhy rozlišit jednotlivé druhy cenných papírů použít deriváty cenných papírů rozhodnout se, jaký druh obchodování zvolit, zda burzovní či mimoburzovní Prostudováním textu získáte: přehled o penězích poznatky z bankovnictví jako živé oblasti ekonomické reality, ve které dochází stále ke změnám, zejména v návaznosti na aplikaci práva Evropské unie základní zásady investování vědomosti z jednotlivých částí finančních trhů argumenty pro použití jednotlivých druhů cenných papírů představu o základních funkcích finančních derivátů informace o burzovních a mimoburzovních trzích Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: hodin (teorie + řešení úloh)

7 Finanční trhy a veřejné finance II 3 1. ZÁKLADNÍ POZNATKY O PENĚZÍCH V této kapitole se dozvíte: o podstatě peněz jaké jsou příčiny vzniku peněz o formách peněz o současné podobě peněz jaké ochranné prvky jsou na bankovkách Budete schopni: pochopit podstatu používání peněz uvědomit si význam peněz definovat potřebu vzniku peněz rozeznat různé podoby peněz Klíčová slova této kapitoly: Peníze, prostředek směny, oběživo, skoropeníze, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnot, tezaurace, likvidita, naturální směna, všeobecný ekvivalent, platidlo, inflace, zlatý standard, expanzivní politika státu, restriktivní politika státu, monetární politika státu, agregát M1, agregát M2, ochranné prvky bankovek, hotovostní platba, bezhotovostní platba Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: hodiny (teorie + řešení úloh) Průvodce studiem Na úvod této kapitoly se seznámíte s pojmem peníze, který určitě všichni velmi důvěrně znáte jejich nedostatek je nám nepříjemný, jejich přebytek může způsobit rovněž lecjaké nepříjemnosti. Co se týče jejich množství, asi nebudeme nikdy spokojeni, můžeme ale znát jejich podstatu, význam a historii, která není nezajímavá. Sami jistě znáte v současnosti oblíbené rčení, že peníze jsou v žebříčku důležitosti různých statků pro náš život až na prvním místě a Benjamin Disrael dokonce řekl, že jediné, co poblázní muže více než láska, jsou peníze.

8 4 Finanční trhy a veřejné finance II PODSTATA PENĚZ Peníze jsou po dlouhé generace uznávaným prostředkem směny. Jako ekonomové si je můžeme definovat jako cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny nebo placení mluvíme o tzv. všeobecném ekvivalentu, to znamená, že za ně lze směnit prakticky vše (pozor! - určitě přijdete na něco, co za peníze nikdy nekoupíte). Peníze plní několik funkcí: a) prostředek směny tato funkce je založena na ochotě lidí přijímat peníze k úhradě svých závazků, to znamená platit jimi za nejrůznější druhy výrobků a služeb, které více či méně potřebují. Tuto úlohu plní oběživo (bankovky a mince) a bankovní peníze neboli skoropeníze (peníze na účtech v bankách k okamžitému vyzvednutí). Bez peněz bychom neustále museli hledat někoho, s kým bychom uskutečnili naturální směnu (zboží za zboží). b) funkce zúčtovací jednotky (míry hodnot) vyjadřuje schopnost peněz ocenit všechny ostatní statky v penězích. Oceňujeme je tedy v dolarech, eurech, korunách apod. Lze jimi poměřit všechny ostatní statky mezi sebou. c) funkce uchovatele hodnot (tezaurace lat. Thesaurus = poklad) peníze udržují hodnotu v čase. Můžeme je uložit a nákup uskutečnit později. V dřívějších dobách lidé drželi oběživo jako bezpečnou formu bohatství. Tato funkce je velmi závislá na kvalitě a stabilitě dané měny. Jestliže je vysoká míra inflace čili znehodnocování peněz, potom se nám příliš nevyplatí peníze šetřit, protože s časem ztrácejí svojí hodnotu. Při rostoucí inflaci proto můžeme pozorovat tendenci nahrazovat peníze trvalejšími hodnotami například nemovitostmi, zlatem, uměleckými díly a podobně. V současné době je velká část peněz držena jako skoropeníze spořící účty, cenné papíry. O penězích můžeme říci že: - jsou tzv. dokonale likvidní můžeme je vyměnit v podstatě za cokoliv a kdykoliv - mají nulovou elasticitu substituce nelze je bez omezení nahradit jiným statkem - mají nulovou elasticitu výroby (když je potřebujeme, nemůžeme si je, s výjimkou penězokazců, vyrobit.)

9 Finanční trhy a veřejné finance II 5 Úkol k textu: 1) Kromě uvedených funkcí, mají peníze i jiné významy. Staly se například samy zbožím myslíme tím velmi rozsáhlý sběratelský trh, kde jsou různá platidla vyměňována, kupována a prodávána, aby se stala součástí sbírek. Zde jsou předmětem oběhu sběratelského, nikoli peněžního, a podléhají jiným zákonům. Peníze patří do kulturní výbavy lidské civilizace. Na základě vašich zkušeností zkuste vyjádřit nevýhody uložení peněz doma. Při jakých příležitostech jsou vydávány pamětní mince? 2) Pokuste se vyjádřit rozdíl mezi penězi, které držíme v hotovosti a penězi uloženými na účtu v bance. HISTORIE VZNIKU PENĚZ Peníze vznikly až na určitém stupni rozvoje společnosti, kdy lidé spotřebovali více, než byli schopni vyrobit. 1) Začalo to všechno tím, že si lidé mezi sebou vyměňovali statky nebo služby, které právě vlastnili. Švec vyrobil boty a ty vyměnil za chleba, oblečení, nádobí a podobně. Každý si tedy musel najít někoho, kdo byl ochoten s ním daný předmět vyměnit. Tomuto směňování statků v naturální podobě říkáme naturální směna. 2) Příliš dlouho však tento způsob nemohl vydržet a s tím, jak se zdokonalovala výroba a dělba práce, lidé hledali právě to něco náš všeobecný ekvivalent -, který by byl směnitelný za všechna ostatní zboží. Za tento všeobecný ekvivalent platilo nejdříve velice nepraktické zboží hovězí dobytek, olivový olej, pivo, víno, mušle, plátno či různé drahé kovy ( měď, zlato, stříbro, železo), prsteny, diamanty. 3) Později však jako platidlo zdaleka nemohly sloužit všechny tyto věci platidlo přece nemůže být příliš objemné a neskladné, každé z nich má své výhody a nevýhody. Hovězí dobytek nemůžeme rozdělit na malé kousky, kvalita vína se lepší skladováním, kdežto kvalita piva ne, olivový olej je příjemné platidlo, které se dá lehce rozdělit, ale je trochu nešikovné na manipulaci. Navíc musí být v oběhu dostatečné množství platidel. Postupně lidé poznávali výhody drahých kovů, které se stále více využívaly ve vzájemném obchodu. Měly různou podobu (pruty, valouny, někdy měly podobu prstenů, tyčinek, kuliček apod.) Nepraktičtější se ukázala malá kolečka, na nichž byly vyraženy nejčastěji podoby vládců, kteří je dávali razit.tím postupně vznikaly první mince

10 6 Finanční trhy a veřejné finance II první oběživo. Původně byly vyraženy skutečně z drahých kovů mědi, stříbra, zlata. 4) Devatenácté století bylo věkem kovových peněz. Mince z drahých kovů se však časem rovněž příliš neosvědčily a byly postupně nahrazovány penězi, které jsou takzvaně kryté zlatem. Co to znamená? Velmi jednoduše řečeno množství peněz v oběhu je přísně vázáno na množství tzv. mincovního zlata, které má daný stát k dispozici. Je to vlastně stejná situace, jako kdyby byly peníze ze zlata vyraženy. Zlato však není vystaveno všem rizikům pohybu mezi lidmi (mince se neodírají, neztrácejí, neničí) a je chráněno v pokladnách vládců či trezorech bank. Kurz těchto peněz je odvozen od obsahu zlata. Věk mincí ustoupil postupně věku papírových peněz. Užívání papírového oběživa (bankovek) se rozšířilo, protože šlo o nejpohodlnější vynalezený prostředek směny. Bankovky jsou lehce přenosné a skladovatelné. Peníze jsou chráněny proti padělání různými způsoby (kvalita rytí a tisku, vodoznaky apod.) a skutečnost, že peníze nemohou být legálně vytvářeny soukromými osobami, je udržuje vzácnými. 5) A dostáváme se k současnosti, která je věkem bankovních peněz šeků, platebních karet, elektronických peněz. Dnes již neexistují peníze plně kryté zlatem a za zlato přímo směnitelné. Takzvaný zlatý standard (peníze kryté zlatem) byl v posledním státě v USA zrušen v roce Od té doby je nutno množství peněz v ekonomice důsledně regulovat (monetární politika státu). Tato funkce náleží centrální bance. Skutečné množství peněz v oběhu závisí na nabídce a poptávce po dané měně a na úrokových sazbách bank. Rozeznáváme dva druhy regulace množství peněz v oběhu (jak jste se ostatně mohli seznámit v předmětu makroekonomie v 2. semestru): Expanzivní politika neboli politika levných peněz levnější úvěry (nižší úrokové sazby) budou znamenat oživení ekonomiky, lidé si budou více půjčovat peníze, tím se dostane víc peněz do oběhu, budou se moci více utrácet a tím se vlastně budou podporovat další výrobci. Restriktivní politika neboli politika těžko dostupných peněz spočívá v omezování peněžní nabídky a zvyšování úrokových sazeb. Regulace trhu s penězi souvisí s dalším pojmem a sice s inflací, čili znehodnocováním peněz. Expanzivní politika může mít inflační vliv, naopak restriktivní politika inflaci zabraňuje.

11 Finanční trhy a veřejné finance II 7 FORMY PENĚZ Peníze v podstatě existují ve dvou základních formách: První z těchto forem nazýváme agregátem M1 nebo transakční peníze (transaction money). Jde o oběživo, čili mince a papírové peníze a bankovní peníze, to jsou vklady u bank, které jsou určeny k okamžitému vyzvednutí. Druhá forma je agregát M2. Jsou to širší peníze, což jsou kromě agregátu M1 také termínované vklady, tedy vklady na určitý termín a za předčasný výběr takového vkladu musíme zaplatit jakousi pokutu za to, že peníze bance nenecháváme na dohodnutou dobu. Zaplatíme tzv. sankční úrok. Ale může jít i o různé druhy dlouhodobých cenných papírů. Třetí formou peněz může být agregát D neboli úvěr, který představuje všechny druhy úvěrů. Zahrnuje například hypotéky, obligace a podobně. Část pro zájemce Chcete-li se více seznámit s lákavým světem peněz, doporučujeme si přečíst knihu Peníze od vydavatelství Fortuna Print, Praha Seznámíte se s vývojem peněz od jeho počátků, od stříbrných slitků a mušlí až po dnešní počítačové peníze, nebo v knize Vandale, J.: Mince a platidla. Magnet-Press, Praha 1994, nebo při návštěvě našeho hlavního města Prahy navštivte expozici České národní banky pod názvem Lidé a Peníze. Expozice je uspořádána tak, aby byla zajímavá a poučná nejen pro odborníky, ale i pro laiky a pro studenty. Je vybavena moderní informační technikou s řadou monitorů s vysvětlením všech odborných výrazů, s kterými se návštěvník setká, nebo s kvizy, na kterých si návštěvník může vyzkoušet nebo spíše ověřit své znalosti o penězích, nebo s přehledem nejrůznějších přísloví a průpovídek o penězích z různých dob a zemí apod. Snad právě pro pojetí této expozice a pro její aktuálnost platí zvlášť výstižně výrok proslulého římského státníka už z prvního století před n. l. Marca Tullie Cicerona: Historie est magistra vitae historie je učitelkou života, volně přeloženo: historie je poučením pro život.

12 8 Finanční trhy a veřejné finance II Shrnutí Peníze patří k nejvýznamnějším objevům v lidských dějinách. Vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení naturální směny, založené na směňování statků v naturální podobě, peněžní směnou. Peněžní směna umožňuje efektivní fungování trhů a vede k vysokým úsporám ekonomických zdrojů. Vynález peněz má povahu výsledku přirozeného vývoje výroby, dělby práce a specializace a je výsledkem kolektivní interakce lidí, tedy nikoli objevem jednotlivce. O tom také svědčí historický vývoj peněz, který vedl od různých typů zbožových peněz přes drahé kovy až k papírovým penězům, šekům, platebním kartám a elektronickým penězům. Peníze se považují za zvláštní druh aktiva, které plní funkce prostředku směny, míry a uchovatele hodnot. Musí být všeobecně přijímáno všemi ekonomickými subjekty. O penězích říkáme, že jsou zcela likvidním aktivem. Pojem likvidita odráží skutečnost, že při směňování jedněch aktiv za jiná musíme zpravidla vynaložit dodatečné náklady, nést jistá rizika či podstupovat ztráty. Nemusíme-li při směňování určitého aktiva za jiné aktivum vynakládat žádné dodatečné náklady a neutrpíme-li žádnou ztrátu, označujeme takové aktivum za zcela likvidní. V tržní ekonomice existují i další typy aktiv, které se svými vlastnostmi penězům blíží. Mluvíme o nich jako o skoropenězích jsou to například dlouhodobé vklady v bankách a některé typy cenných papírů, zejména obligací. Kontrolní otázky a úkoly 1) K jakým inovacím v různých druzích peněz v posledních letech došlo? 2) Jaký význam mají nízké úrokové sazby v ekonomice? 3) Čím je dána inflace? 4) Co to jsou barterové obchody a mají své použití ještě i v současné době 5) Jaké ochranné prvky bankovek znáte a kde je naleznete? 6) Kdo je autorem většiny našich současných bankovek? 7) Jak fungují elektronické peníze? 8) Z jakých důvodů se u nás zatím nedaří elektronickému obchodu v porovnání se západními zeměmi? 9) Kdo může být v našem státě emitentem peněz? 10) Co si představujeme pod pojmem zákonné platidlo? 11) Jaký je rozdíl mezi bankovkou a státovkou? 12) Jakou cestou se do ekonomiky dostávají bezhotovostní peníze? 13) Co je základním předpokladem pro fungování bank? 14) Platební karty a které jejich druhy znáte? (plastikové peníze = plastic money)

13 Finanční trhy a veřejné finance II 9 Korespondenční úkol Vyřešte zadání v testu č. 1 v učebním textu: Dudysová, P., Ujec, J.: Testy z Finančních trhů. Ostrava, VŠP a. s Literatura Jílek, J.: Finanční trhy. Praha, Grada Publishing 1997 Dudek, J.: Měnová politika. Karviná, SU OPF 1996 Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, Praha, Svoboda 1991 Novotný, Z., Dyntarová, V., Kafková, R.: Podniková ekonomika 2, Moraviapress, 2002 Dudysová, P., Ujec, J.: Testy z Finančních trhů. Ostrava, VŠP, a. s. 2005

14 10 Finanční trhy a veřejné finance II 2. CENTRÁLNÍ BANKA A MĚNOVÝ SYSTÉM V této kapitole se dozvíte: - jak vypadá bankovní systém České republiky - jaké místo v bankovním systému zastává Česká národní banka - jaké nezastupitelné funkce Česká národní banka plní - jaké používá nástroje k regulaci množství peněz v oběhu v rámci měnové politiky - jak se vyvíjel měnový systém Budete schopni: - vysvětlit důležitost existence České národní banky - charakterizovat nástroje, které Česká národní banka používá - objasnit problematiku měnového systému Klíčová slova této kapitoly: Bankovní systém, Česká národní banka, nástroje centrální banky, nezávislost centrální banky, měnová politika, základní sazby ČNB, měna, měnový kurz, kurzovní lístek ČNB, obchodní banky Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: hodiny (teorie + řešení úloh) Průvodce studiem V této kapitole se seznámíte s postavením České národní banky v bankovním systému České republiky, jaké funkce centrální banka plní a jaké nástroje používá k regulaci množství peněz v oběhu. V další části poznáte činnosti, které provádějí obchodní banky. Závěr kapitoly bude patřit analýze měnovému systému.

15 Finanční trhy a veřejné finance II 11 BANKOVNÍ SYSTÉM A CENTRÁLNÍ BANKA Bankovní soustava je dvoustupňová a tvoří ji ústřední neboli centrální banka, která plní funkce svěřené jí státem (státní banka), a obchodní banky působící na území daného státu (soukromé nebo státní subjekty). Pro centrální banku se používá někdy i název emisní banka, resp. cedulová banka. Centrální banka je instituce, která stojí na vrcholu bankovní soustavy a kterou stát buď zřídí jako samostatný subjekt, nebo její funkcí pověří instituci již existující. Důležitá není právní forma této instituce v některých zemích plní úlohu centrální banky akciová společnost, jejíž akcie drží nejrůznější subjekty. Ve státech s tržní ekonomikou je však z hlediska plnění měnově-politických cílů důležitá její nezávislost na vládě. V České republice je centrální bankou Česká národní banka (ČNB), která vznikla 1. ledna 1993 po zániku společného československého státu rozdělením Státní banky československé. Ta navazovala na tradici Národní banky československé, která působila od 1.dubna V období po roce 1948 však funkce centrální banky postupně ustupovala do pozadí, Státní banka československá s rozsáhlou sítí svých poboček představovala fakticky jedinou významnou banku pro financování ve všech oblastech ekonomiky (kromě Československé obchodní banky, specializované na zahraniční obchod a několik dalších bank, které měly omezenou činnost). Pro občany fungovala Československá spořitelna. Změna nastala až po roce 1989, kdy se Státní banka československá v tehdejším federálním státě stala skutečnou moderní centrální bankou a byla pověřena dohledem nad rychle rostoucím počtem obchodních bank. Úkol k textu 1) Charakterizujte podstatu vzniku centrální banky. 2) Zjistěte, která instituce plní v Americe takové funkce, jako u nás Česká národní banka? Bankovní rada je nejvyšším řídícím orgánem České národní banky. Je sedmičlenná, členy jmenuje prezident republiky na dobu 6 let. Např. dne 12. února 2005 skončil mandát 3 členům bankovní rady a prezident republiky doplnil bankovní radu novými členy. V čele bankovní rady je guvernér, kterého v nepřítomnosti zastupuje jeden z viceguvernérů. Členové bankovní rady musejí splňovat vysoké nároky na odbornost.

16 12 Finanční trhy a veřejné finance II Úkol k textu Jaký je titul osoby, která jedná navenek za Českou národní banku? Zjistěte, kdo tuto funkci současné době vykonává. HLAVNÍ CÍL ČNB A ECB Hlavním cílem České národní banky je péče o stabilitu české měny. V Evropské unii plní roli centrální banky Evropská centrální banka (ECB), která je završením Evropského systému centrálních bank. Po zavedení jednotné měny euro od 1. ledna 2002 ve většině členských států Evropské unie význam ECB stoupl. Úkol k textu Jaký je hlavní cíl Evropské centrální banky a kde má ECB své sídlo? Které státy EU dosud nepoužívají euro jako společnou měnu EU? FUNKCE ČNB Česká národní banka plní tyto funkce: 1. vydává (emituje) peníze 2. je vrcholným subjektem měnové politiky 3. má postavení banky bank 4. slouží jako banka státu 5. spravuje měnové rezervy 6. reguluje banky a pobočky zahraničním bank působící v České republice a dohlíží na ně 7. je reprezentantem na výročních zasedání MMF a SB 8. vykonává další činnosti Část pro zájemce V rámci funkcí ČNB je třeba si uvědomit, která funkce ČNB je nejstarší, proč ČNB jako jediná ve státě může emitovat hotovostí peníze do oběhu? Ve Spojených státech amerických plní funkce centrální banky Federální rezervní systém (Fed), který se skládá z dvaceti federálních rezervních bank. V čele Fedu stojí rada guvernérů (Board of governators). Česká národní banka stanoví nominální hodnotu, vzhled a ochranné prvky vyhláškami zveřejňovanými ve Sbírce zákonů. Vyhláškou může

17 Finanční trhy a veřejné finance II 13 být platnost určitého platidla rovněž ukončena. Po ukončení platnosti. Kdy platidlo již není přijímáno při běžných platbách, je po stanovenou dobu stahováno z oběhu prostřednictvím obchodních bank, které ho vyměňují za zákonné oběživo. Hodnota oběživa, které se z oběhu nevrátí, je výnosem ČNB. NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY PRO ŘÍZENÍ PENĚŽNÍ ROVNOVÁHY Mezi nepřímé nástroje centrální banky patří: 1) diskontní sazba - úrok, za který poskytuje centrální banka krátkodobé úvěry obchodním bankám a za který úročí jejich vklady. Diskontní sazba má v ekonomice signální funkci, ČNB dává jasně najevo, kterým směrem by se měly vyvíjet úrokové sazby v bankách. Zvýší-li se diskontní sazba, znamená to zpravidla zdražení úvěrů, jejich omezování a tím stahování peněz z oběhu a naopak 2) povinné minimální rezervy obchodní banky musí určitou část z objemu svých vkladů uložit na bezúročný účet u ČNB 3) operace na volném trhu znamenají nákup a prodej státních cenných papírů Českou národní bankou. Prodejem cenných papírů stahuje banka peníze z oběhu, jejich nákupem zvyšuje množství peněz v oběhu. Ostatní, tzv. přímými nástroji jsou např.: - regulace investičního a spotřebního úvěru - maximální úrokové sazby z úvěrů a minimální sazby z vkladů Úkol k textu 1) V ČNB funguje takzvané clearingové centrum. Zjistěte, co toto centrum vykonává. 2) Centrální banka usiluje o udržení měnové rovnováhy. O jakou rovnováhu je této souvislosti jedná? 3) Může ČNB přijímat pokyny od vlády? 4) Kdo jmenuje členy bankovní rady a jak často? 5) V rámci jaké funkce vede ČNB účty státního rozpočtu a poskytuje státu důležité údaje o plnění příjmové a výdajové strany státního rozpočtu? 6) ČNB spravuje devizové rezervy země. O jaké rezervy se konkrétně jedná?

18 14 Finanční trhy a veřejné finance II 7) Zákon ukládá každému, kdo chce přijímat vklady od veřejnosti, aby požádal o licenci ČNB. Jaké jsou další posuzované skutečnosti? OBCHODNÍ BANKY Obchodní banky jsou všechny právnické osoby, založené jako akciové společnosti, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, přičemž mají povolení od centrální banky působit jako banky. Obchodní banky pracují na komerčním principu, to znamená, že hlavním motivem jejich činnosti je zisk. Obchodní banky se orientují na různé typy bankovních operací nebo se specializují pouze na některé z nich. Obchodní banky neprovádí emisní činnost. Každá obchodní banka musí splňovat tzv. kritéria autorizace. Rozlišují se dvě oblasti těchto kritérií, a to regulace při vstupu do bankovního odvětví a dále tak zvané provozní požadavky, základní podmínky pro provádění operací. Úkol k zamyšlení Jaké předpoklady musí žadatelé o přidělení bankovní licence splnit? ZÁKLADNÍ BANKOVNÍ OPERACE Základními bankovními operacemi jsou: 1. pasivní úvěrové operace = přijímání vkladů 2. aktivní úvěrové operace = poskytování úvěrů 3. neutrální operace = zprostředkování platebního styku Úkol k textu 1) Jak můžeme členit platební styk z teritoriálního hlediska? 2) Kdo v České republice řídí platební styk a jakým způsobem k němu dochází? 3) Jaký je rozdíl mezi valutou a devizou? 4) Bankovní tajemství chrání a) údaje o bance před veřejností b) údaje o klientech banky před třetími osobami c) údaje o nesplacených úvěrech klienta v jedné bance před ostatními bankami 5) Co je to praní peněz?

19 Finanční trhy a veřejné finance II 15 6) Vyberte skupiny finančních institucí, nad nimiž vykonává bankovní dohled ČNB? a) obchodní banky, pojišťovny b) obchodní banky, osoby s devizovou licencí, směnárny c) obchodní banky, investiční společnosti, osoby s devizovou licencí MĚNOVÝ KURZ Měnový kurz je vzájemný poměr, v jakém se dvě měny navzájem směňují. ( s tímto problémem jste se již setkali v předmětu Makroekonomie, téma č. 9). Měnové kurzy se vyvinuly v období, kdy bylo základem kupní síly peněz vyspělých zemí zlato (období tzv. zlatého standardu). V této době byl měnový kurz dán zlatými obsahy jednotlivých měn a kurzy vykazovaly značnou stabilitu. V té nejčistší podobě vládl v období let V různých modifikovaných podobách existoval systém zlatého standardu do 30. let minulého století. Bližší informace k této problematice jste získali již v předmětu Makroekonomie v kapitole 9 Mezinárodní trh peněz. Měnový kurs. EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Současný evropský měnový systém je jedním z mnoha možných uspořádání mezinárodního finančního systému a stále se vyvíjí. EMS vznikl v roce Motivace vzniku EMS byla shodná s Bretton-woodskou dohodou, tj zajistit oblast měnové stability v Evropě prostřednictvím stabilizace měnových kurzů a kontroly inflace. Cílem bylo přijetí jednotné měny dočasně označené jako evropská měnová jednotka ECU (European Currency Unit). ECU vznikla rozhodnutím Rady ministrů ES o zřízení Evropského měnového systému (EMS) s platností od a zanikla se zahájením Evropské měnové unie dnem MECHANISMUS MĚNOVÝCH KURZŮ ERM (exchange rate machanism) je systémem téměř pevných měnových kurzů v rámci EU. Vzhledem k ostatním světovým měnám je však systémem proměnlivým. Pokud se měna dostane mimo

20 16 Finanční trhy a veřejné finance II povolený rozsah, centrální banky obou zemí mají oboustrannou povinnost intervenovat za účelem navrácení měny do pásma. ECU byla založena na kombinaci měn členských zemí (koši měn) s tím, že jednotlivé měny jsou váženým hrubým národním produktem dané země a jejich účastí v mezinárodním obchodě. Původně měla ECU sloužit k mezivládním transakcím, používala se však v mnohem širším měřítku. Vše se změnilo od 1. ledna 1999, kdy vznikl Evropský měnový systém (EMS) a začala se uvádět společná evropská měna euro. To se stává skutečnou peněžní jednotkou v EU a přijalo ji 12 států z 15 států EU). Za evropskou měnovou politiku, tj. stanovení nabídky evropských peněz a stanovení evropských úrokových měr odpovídá Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Národní centrální banky se musejí stát nezávislými na vládě. Evropská centrální banka a národní centrální banky všech zemí Evropské unie tvoří dohromady Evropský systém centrálních bank. Úkol k textu 1) Určete správnou odpověď v následujícím zadání. Jestliže centrální banka chce snížit směnný kurz domácí měny, pak a) nakupuje domácí měnu na peněžních trzích, b) prodává domácí měnu na peněžních trzích, c) nakupuje zlato. 2) Kdy byla zavedena hotovostní podoba jednotné měny? Část pro zájemce Pro bližší seznámení se s výše uvedenou problematikou navštivte aktuální internetové stránky: ale i odborné ekonomické časopisy Ekonom, Bankovnictví, Euro, Osobní finance, či denní tisk, zvláště Hospodářské noviny.

21 Finanční trhy a veřejné finance II 17 Shrnutí Česká národní banka má v naší bankovní soustavě nezastupitelnou funkci. Provádí funkce a činnosti, které jsou obecně charakteristické pro centrální banky v tržních ekonomikách. Funkce ČNB byly popsány obecným způsobem podle funkcí, které plní centrální banky v tržních ekonomikách, v širším pojetí lze mluvit o dvou základních funkcích, a to: a)makroekonomické, b)mikroekonomické. Pod makroekonomickou se rozumí především provádění měnové politiky a dále emise hotovostních peněz a operace se zahraničními měnami. Pod mikroekonomickou se rozumí regulace a dohled bankovního systému, funkce banky, bank a někdy i postavení centrální banky jako banky a reprezentanta státu. Funkce jsou vzájemně provázané a současně jsou hlavními důvody existence centrálních bank v současnosti. Hlavním cílem ČNB je stabilní měnový vývoj. U mikroekonomické funkce pak bezpečnost, efektivnost, spolehlivost a důvěryhodnost bankovního systému v zemi. Důležitá je nezávislost na vládě a to se týká jak ČNB, tak ECB. Kontrolní otázky a úkoly 1) Zjistěte vývoj kurzu Kč k euru za posledních 12 měsíců a sestavte graf (využijte např. 2) Zjistěte podle kurzovních lístků alespoň u 2 bank a u 2 směnáren, kolik Kč zaplatí klient za 100 euro. Porovnejte zároveň poplatky za tuto službu. 3) Zjistěte vývoj kurzu eura k americkému dolaru za posledních 12 měsíců (např. z informací na Korespondenční úkol Vyřešte zadání v testu č. 2 v učebním textu: Dudysová, P., Ujec, J.: Testy z Finančních trhů. Ostrava, VŠP, a. s Literatura Jílek, J.: Finanční trhy. Praha, Grada Publishing 1997 Dudek, J.: Měnová politika, Slezská univerzita Karviná, 1996 Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, Praha, Svoboda 1991 Hartlová, V.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost Novotný, Z., Dyntarová, V., Kafková, R.: Podniková ekonomika 2, Moraviapress, 2002 Dudysová, P., Ujec, J.: Testy z Finančních trhů. Ostrava, VŠP, a. s. 2005