Ročník I Číslo 1. EDITORIAL I. Formánek: VÁŽENÍ ČTENÁŘI 3 PODNIKÁNÍ

Transkript

1 Číslo 1 Ročník I EDITORIAL I. Formánek: VÁŽENÍ ČTENÁŘI 3 PODNIKÁNÍ M. Červinka, T. Tykva: VLIV REGIONÁLNÍ POLITIKY A JEJÍCH NÁSTROJŮ NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO KLIMATU A ZNALOSTNÍ EKONOMIKY SE ZAMĚŘENÍM NA DOPAD EXISTENCE LETIŠŤ V REGIONU 4 EKONOMIE A FINANCE D. Stavárek: DOSAVADNÍ POKROK VE FINANČNÍ INTEGRACI EUROZÓNY 14 A. Kolková: OBCHODOVÁNÍ NA DEVIZOVÝCH TRZÍCH V NÁVAZNOSTI NA ODHAD STOCHASTICKÉHO PROCESU MĚNOVÉHO VÝVOJE 22 K. Beňová: DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY OD MANAGEMENT D. Stoch, M. Stoch, L. Švajdová: VLIV RECESE NA ŽELEZNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVU V ČR 45 M. Michalko, M. Mynarzová: ZÁKLADNÍ VÝCHOZÍ ANALÝZA PRO TVORBU VÝUKOVÝCH MODULŮ MANAŽER A LÍDR NA BAKALÁŘSKÉM STUPNI 49 B. Morská: KVALITA VE SLUŽBÁCH, FAKTOR ZVYŠOVÁNÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKA 56 L.Švajdová, Š. Vilamová, M. Stoch: PODPORA ČESKÉHO EXPORTU V DOBÁCH EKONOMICKÉ RECESE 62 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ J. Stratil: ZEMĚDĚLSTVÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ODPADY Z TOHOTO ODVĚTVÍ 71

2 PEDAGOGIKA J. Skipala: INTERNATIONALIZACE VE VZDĚLÁVÁNÍ 78 D. Kučera: RECESE JAKO VÝZVA PRO BUSINESS SCHOOL 81 J. Skipala: KVALITNÍ LEKTOR ANGLIČTINY 86 DISKUZE DISKUZE I. Formanek: PŘÍNOS KONFERENCE CEEMAN 90 L. Durda: KONFERENCE EFER/EECPCL 92 D.Kučera SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVOU A BAKALÁŘSKOU PRÁCI na VŠP. 96 VSP Entrepreneurship Studies Odborně vědecký elektronický journal VŠP, a.s. Ročník 1, Číslo 1, 2010., vychází čtvrtletně. Vydavatel a adresa redakce Vysoká škola podnikání, a.s. Michálkovická 1810/181, Ostrava Slezská Ostrava, , Česká republika, tel.: , fax.: Redakční rada: Tajemník: Mgr. Dušan Kučera, MBA Členové: Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek, PhDr. Lukáš Durda, Mgr. Jan Skipala, Prof. Ing. Vít Zamarský, CSc., Ing. Monika Mynarzová, Ph.D., Ing. Milan Stoch, Ph.D., Ing. Michal Červinka, Ph.D. Autorská práva vykonává vydavatel. Grafika: Tiskárna Union a.s., Palackého 32, Ostrava-Přívoz. Distribuce: elektronicky ISSN:

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, Vysoká škola podnikání, a.s. zakládá tímto prvním číslem svůj elektronický odborný a vědecký Journal Entreprenuership Studies. Nastartování tohoto čtvrtletníků nastává v roce, ve kterém škola slaví desetileté výročí své činnosti. To je dostatečný důvod k tomu, aby škola nabídla novou informační a diskusní platformu širší odborné veřejnosti. Nově zrozený journal tak poskytne nový prostor pro publikování prací pedagogů, studentů, externích pracovníků školy a specialistů z dalších škol, podniků či výzkumných ústavů. Cílem časopisu je publikovat aktuální vědeckou a myšlenkovou činnost jednotlivých kateder, zprostředkovat širší odbornou diskuzi s jinými vysokými školami a vstoupit do rozhovoru rovněž s dalšími odborníky doma a postupně i v zahraničí. První číslo, které máte před sebou, se věnuje oblastem publikovaným z pera vlastních či partnerských pedagogů. Samozřejmě je naším cílem, aby si časopis postupně vybudoval své renomé na základě odborných recenzí publikovaných studií a tak nabízel nejen kvantitu, nýbrž také srovnatelnou kvalitu své práce. Obsahová náplň tohoto prvního čísla je dána současnou prací našich i externích pedagogů a odborníků. Odborné rubriky byly zvoleny na základě aktuálních příspěvků. V případě článků a studií z dalších oborů jsme připraveni dát jim patřičné odborné zařazení. Věříme, že publikace přinese svým čtenářům odbornou inspiraci, příležitost k výměně vzájemných poznatků a rozhovorů. Jsme zároveň přesvědčeni, že společná a co nejširší diskuze nad jednotlivými tématy je podstatnou součástí společnému růstu a rozvoje moravskoslezského kraje, českého a moravského školství a vědy. Přejeme Vám příjemné a užitečné čtení a budeme se těšit na vaše věcné připomínky a podněty. Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek Prorektor pro řízení obsahu a kvality výuky 3

4 PODNIKÁNÍ Vliv regionální politiky a jejich nástrojů na rozvoj podnikatelského klimatu a znalostní ekonomiky se zaměřením na dopad existence letišť v regionu Impact of regional policy and its instruments on entrepreneurial environment and knowledge-based economy development with a focus on impact of existence of airports in the region Klíčová slova: Michal Červinka 1 Tomáš Tykva 2 regionální politika, regionální rozvoj, legislativní rámec, podnikatelské klima, znalostní ekonomika. Key words regional policy, regional development, legislative framework, entrepreneurial climate, knowledge-based economy. Abstrakt Na základě prezentace a posouzení současných trendů v rozvoji podnikatelského klimatu a základních teoretických konceptů týkajících se problematiky regionální politiky, jejích nástrojů a dále problematiky podnikavé a znalostní ekonomiky, je možno identifikovat faktory ovlivňující rozvoj regionů se zaměřením právě na tuto vymezenou oblast. První část článku je zaměřena na vymezení pojmu regionální politika a deskripci jejích nástrojů v návaznosti na příslušný právní rámec. Dále je prezentován stručný vhled do problematiky podnikatelského prostředí a faktorů, které jej ovlivňují. Ve druhé části je na základě empirických studií komentován vliv vybraného nástroje regionální politiky (podpora mobility obyvatelstva) se zaměřením na existenci letišť v regionu. 1 Ing. Michal Červinka, Ph.D., michal.cervinka@vsp.cz 2 Ing. Mgr. Tomáš Tykva, tomas.tykva@vsp.cz 4

5 Abstract Following a presentation and assessment of current trends in the development of an entrepreneurial climate, and basic theoretical concepts concerning the problems of regional policy, its instruments and the issue of entrepreneurial and knowledge-based economy, it is possible to identify the factors influencing the development of the regions, focusing just on the defined sphere. The first part of the article is focused on defining the concept of regional policy and describes its instruments in response to the relevant legislative framework. It is presented as a brief insight into the problems of the business environment and factors that affect it. The second part is based on empirical studies, commented the impact of selected regional policy instruments (mobility of the population support) with a focus on the existence of airports in the region. 1. Úvod, vymezení základních pojmů, metodika Sociologové a výzkumní pracovníci z většiny sociálně-vědních disciplín shledávají tradiční výkladové rámce za stále méně vhodné pro studium současných společností. Podle mnohých, ne-li většiny současných sociologů, žijeme ve světě, který nevykazuje příliš podobností se světem, kdy vznikaly první velké společenské koncepce v dílech Marxe, Comta či Durkheima. Naše doba je charakterizována diskontinuitou s předchozí érou, což nutně vede k potřebě podstatně upravit naše teoretická východiska. Máme-li odpovídajícím způsobem pochopit povahu modernity, musíme se vymanit z existujících sociologických perspektiv. Musíme vysvětlit zcela neobvyklou dynamiku a globalizující rozsah moderních institucí a vysvětlit podstatu jejich nespojitostí s tradičními kulturami. 1 Tato část článku se zabývá vymezením základních pojmů a stručným popisem metodiky zpracování článku a jeho rámcovým provázáním s dílčími částmi vědecko-výzkumného úkolu Výzkum faktorů přechodu od industriální ekonomiky ke znalostní a podnikavé ekonomice v podmínkách Moravskoslezského kraje. 1.1 Znalostní a podnikavá ekonomika Je velmi nepravděpodobné, že se vůbec kdy podaří vytvořit termín, který by v několika slovech zachytil všechny podstatné rysy dnešní komplexní a rozporuplné společnosti. Termín společnost vědění 2 (knowledge society), který je velmi hojně užíván je potřeba chápat právě v 1 GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha: Slon, ISBN Kromě společnosti vědění se často ve velmi příbuzném duchu, ale v jiném kontextu užívá i termínů ekonomika založená na znalostech (knowledge based economy), ekonomika tažená znalostmi (knowledgedriven economy), znalostní ekonomika (knowledge economy), případně učící se společnost (learning society). 5

6 kontextu hledání klíčových rysů současné (nebo nadcházející) společnosti. Základní myšlenku společnosti vědění je možno shrnout takto: zatímco základními konstitutivními prvky moderní společnosti byl fyzický kapitál, množství lidské práce a průmysl (odtud pak pojmenování průmyslová nebo kapitalistická společnost), v současné době se lidé stávají svědky transformace ke společnosti, ve které se klíčovým faktorem produkce stává vědění, důsledkem čehož se následně zásadně mění i veškeré společenské instituce. Termín společnost vědění byl a je užíván v mnoha různých kontextech a z různých důvodů, v důsledku čehož trpí značnou vágností. 1 Za prvé je termín společnost vědění velmi často užit jako metafora či zastřešující pojem, který není dále specifikovaný Za druhé se často tohoto pojmu užívá nikoli analyticky, ale normativně jako cíle, ke kterému by měla společnost směřovat a o který by měla usilovat Teprve za třetí se pojmu užívá jako souborného termínu pro označení typu společnosti, ve které se vědění stává dominantní produktivní silou a která má následně také další specifické aspekty Nestačí tedy pouze sledovat vývoj teorií odkazujících na společnost vědění, ale je třeba analyzovat i velmi příbuzné koncepce, skrývající se ovšem pod velmi různorodými názvy. V posledních letech je v dílech různých autorů zabývajících se problematikou znalostní ekonomiky akcentována role organizačních faktorů v procesu tvorby strategií a dále význam znalostí pro dané strategie. Jedině strategie založené na znalostech pak mohou přinést udržitelnou konkurenční výhodu a jedině organizace, které v rámci implementace nebo transformace své strategie budou mít tuto podmínku na paměti, se stanou Organizacemi informačního věku nebo také Znalostními organizacemi. Znalostní ekonomika, jak již bylo uvedeno dříve, spočívá v tom, že majitel znalosti má informační výhodu před ostatními účastníky trhu. Ta mu zajišťuje dočasný monopol. Realizace monopolních či oligopolních zisků tvoří hlavní půvab znalostní ekonomiky. V době globalizace se zboží i práce stává volně obchodovatelnou komoditou s nízkými maržemi. Jen majitelé speciálních znalostí jsou výjimkou - stávají se příjemci intelektuální renty. 2 1 VESELÝ, A. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, duben 2004, roč. 40, č. 4, str Z makroekonomického hlediska lze konstatovat, že znalostní ekonomika posouvá bod maximalizace daňových příjmů na Lafferově křivce výrazně směrem k nižším hodnotám daňových sazeb. Chytrý kapitál a majitelé speciálních znalostí nebývají žádní hlupáci půjde za nižšími daněmi. Pokud to česká vláda myslí se znalostní ekonomikou seriózně, musí nastavit daňový systém tak, aby vyšší příjmové skupiny (fyzické i právnické osoby) zde platily daně dobrovolně a rády. 6

7 Již v roce 1999 definovali Mendelsson a Pillai 1 další aspekty a podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky. Radikální změny, v souvislosti s rostoucím významem znalostí, se týkají klesajícího významu fyzického kapitálu (ve výrobě, nebo při poskytování služeb). To je pochopitelně kompenzováno rostoucím významem lidského kapitálu 2. Dalším zásadním prvkem znalostní ekonomiky je vztah k inovacím. Zvláště pak v dnešní době, době kdy je trendem rozvoj informačních a komunikačních technologií a techniky a kdy se vlivem tohoto trendu nejen že tempo inovací zvyšuje, ale jsou také snáze plánovatelné a proveditelné. Jde především o výraznou úsporu nákladů způsobenou snadnou komunikací, transferem technologií a relativně méně náročnou implementací nových technologií do praxe. Společnosti jsou stále odvážnější v experimentování s novými koncepty organizačního uspořádání změny organizační struktury pak zpravidla mívají zásadní vliv na ziskovost, produktivitu a inovační výkonnost těchto podniků. Základním problémem je střet zastánců centralizace a zastánců decentralizace v řízení a správě podniků. To, zda je efektivnější centralizace, nebo naopak decentralizace těchto činností zůstává stále otevřenou otázkou. Pochopení organizačních struktury a organizace v kontextu rozvíjející se znalostní ekonomiky je důležité z několika důvodů: Nutnost validace poznatků o vztahu ekonomické účinnosti podniku a organizační struktury (zatím se danou problematikou nezabývalo mnoho odborníků na seriózní úrovni). Nutnost identifikace vlivu organizace a koordinace ekonomických činností na rozvoj znalostní ekonomiky. Případné potvrzení hypotézy, že organizace a koordinace ekonomických činností je rámcem pro budování znalostní ekonomiky. Virtualizace Jedná se o trend ve vývoji společnosti resp. ve vývoji podnikatelského prostředí. Jeho podstatou je klesající význam fyzického kapitálu a oproti tomu rostoucí význam lidského resp. intelektuálního kapitálu. V praxi se tento trend projevuje tak, že hmotná podstata podniků pozbývá svého původního významu (tak jak tomu bylo v původním pojetí, tj. v pojetí podnikové ekonomiky, podnikového hospodářství např. Wöhe Kislingerová či Synek a jejich tradiční přístupy k dané problematice z posledního desetiletí minulého století). Stroje zařízení a budovy již 1 MENDELSSON, H. PILLAI, R. R. Information Age Organizations. Journal of Economic Behavior and Organization, 1999, ročník 38, str V posledním desetiletí se už nehovoří jen o řízení lidských zdrojů, ale o další vývojové fázi, neboli o řízení intelektuálního kapitálu, který však obsahuje (dle různých pojetí - Edvisson a Malone, Sveiby, Brooking) i další prvky: lidský kapitál (způsobilost zaměstnanců), strukturální kapitál (interní strukturu), zákaznický kapitál, externí strukturu. 7

8 nejsou tak podstatné, nejpodstatnějšími pro podnik se stávají tyto jeho (převážně nehmotné) prvky: Lidé (lidský kapitál, lidský potenciál, kvalifikační struktura zaměstnanců, úroveň řízení lidských zdrojů apod.) Know-how, technologie, technologické nastavení Goodwill (dobrá pověst podniku, renomé) Vnitropodniková kultura Způsob komunikace s dalšími subjekty Kontakty a schopnost využívat síťové podnikání a efektů, které přináší S trendem vizualizace velmi úzce souvisí pojem Virtuální podnik, který je charakteristický právě výše uvedenými prvky. Virtuální podniky pak lze členit takto: Samostatný podnik, kde hodnota nehmotných složek podniku výrazně převyšuje nad hmotnými složkami Aliance podniků, klastr (jedná se o relativně volné sdružení podniků, které může či nemusí mít vlastní právní subjektivitu) podstatou vizualizace zde je vytváření vazeb, které jsou používány ke sdílení znalostí, poznatků a závěrů vědeckovýzkumné činnosti jednotlivých členů, sdílení databází klientů apod. Virtuálním podnikem se zde rozumí vytvořená síť a vztahy mezi jednotlivými prvky této sítě Základními předpoklady rozvoje podnikavé ekonomiky (resp. transformace tradiční ekonomiky na ekonomiku podnikavou, znalostní) jsou především vlivy podnikatelského prostředí, jde pak hlavně o podmínky, které jsou pro rozvoj podnikání připraveny ze strany veřejného sektoru (legislativní rámec vymezující pravidla a nástroje regionálního rozvoje a podmínky pro podnikání). Déle sehrávají významnou roli programy rozvoje podnikavosti, které jsou již nyní nabízeny některými středními a výjimečně i vysokými školami (VŠP, a. s.), případně také nevládními neziskovými organizacemi (Junior Achievement). Tyto programy jsou většinou zaměřeny na rozvoj kreativity a využívání kreativních přístupů k řešení problémů a také se zabývají postupy při vyhledávání, identifikaci či tvorbě podnikatelských příležitostí a metodami práce s příležitostmi. 1.2 Regionální politika a její nástroje Vedle prosperujících regionů s vysokou životní úrovní existuje i řada regionů s podprůměrnou ekonomickou výkonností, s vysokou nezaměstnaností, sociálními problémy apod. Bez ohledu na příčiny těchto rozdílů je pro celkovou výkonnost ekonomiky žádoucí, aby dané rozdíly byly alespoň částečně redukovány jejich existence, resp. markantnost, totiž může vyvolat sociální či politické konflikty. 8

9 Regionální politika 1 I přesto, že pojem regionální politika bývá chápán v různých souvislostech různými způsoby, lze již nyní konstatovat, že existuje několik ustálených pohledů, resp. vymezení, např.: regionální politika je soubor nástrojů, které slouží k identifikaci regionálních disparit, jejich harmonizaci (do úrovně odpovídající potenciálu regionu) a posílení regionálního rozvoje regionální politiku je možno vymezit také na základě jejích cílů, ke kterými patří rozvoj regionů zaměřený na jejich soudržnost a zvyšování konkurenceschopnosti (každý region by měl mít příležitosti ke svému vyváženému rozvoji odpovídajícímu jeho potenciálu a specifickým stránkám) 2 regionální politiku je také možno chápat jako součást souboru ekonomických, sociálních, ekologických a jiných nástrojů (politik), jejichž cílem je dosažení národních cílů, jakými jsou například ekonomický růst a udržitelný rozvoj, kvalitní životní prostředí, sociální a politická stabilita a příznivý demografický vývoj a to vše s co možná nejvyšší ekonomickou efektivitou 3 na platformě Evropské unie je obecně vnímána regionální politika jako nástroj podpory rozvoje problémových regionů včetně snahy redukovat meziregionální diference (významný je tento nástroj především při podpoře restrukturalizace konkrétních regionů, strukturální postižení je totiž pro tyto regiony natolik zatěžující, že většinou nejsou schopny bez přispění těchto nástrojů strukturální změny realizovat.) 4 Regionální politika, náhled na ni, jakož i její nástroje vycházejí z předpokladu, že samotné tržní prostředí mnohdy nestačí k tomu, aby byl zabezpečen vyvážený a harmonický rozvoj na celém území státu. Chce-li stát poskytnout regionům alespoň příležitost k jejich rozvoji, musí identifikovat jejich potenciál a cíleně jej kultivovat, rozsah zásahů nástroji regionální politiky je pak závislý na velikosti rozdílů mezi jednotlivými regiony. Svým zaměřením tak má tato politika vyrovnávací i rozvojovou funkci. 1 V praxi bývá také používán synonymní výraz Politika regionálního rozvoje. 2 Obecné informace o regionální politice, dostupné na < 3 BLAŽEK, J. UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, ISBN WOKOUN, R. Regionální politika. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, ISBN

10 Schéma č. 1: Vztah regionální politiky a dvojího chápání regionálního rozvoje. Regionální rozvoj aplikace nauk (geografie, ekonomie, sociologie apod.) akademický přístup Regionální rozvoj efektivnější využití a zvýšení potenciálu regionu praktický přístup Regionální politika ovlivnění alokace socioekonomických aktivit Zdroj: DAMBORSKÝ, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, ISBN Legislativní rámec a základní dokumenty regionální politiky Základní rámec regionální politiky je převážně tvořen zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, na jehož podkladě existuje základní (strategický) dokument politiky regionálního rozvoje, kterým je Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen SRR ČR). Tato Strategie regionálního rozvoje vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Pro období byl tento dokument aktualizován s cílem implementace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Vychází ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu". V oblasti politiky soudržnosti naváže SRR ČR na její základní programové dokumenty na národní úrovni Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. Zpracovatelem SRR ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. 1 Nástroje regionální politiky Regionální politika disponuje celou řadou nástrojů, které při jejich správné aplikaci mohou napomoci ke slaďování regionálních rozdílů. Jsou jimi především 2 : 1 Obecné informace o regionální politice, dostupné na < 2 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vydání. Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, s.r.o.: 2004, ISBN

11 fiskální politika ke slaďování regionálních rozdílů zde slouží daňová politika, resp. přerozdělování peněz mezi regiony prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu monetární politika k posílení rozvoje regionu může napomoci usměrňování přístupu k úvěrům ve vybraných regionech (jde především o zacílení zvýhodněných úvěrů na strukturálně postižené, či jinak znevýhodněné regiony) protekcionalismus státní ovlivňování dovozů prostřednictvím limitů a cel s cílem ochrany výroby v daných regionech nástroje ovlivňující prostorový pohyb pracovních sil (kupř. podpora při nákupu bytu, výkup nemovitostí, úhrada nákladů za stěhování apod.) - dále viz kapitola 2 nástroje působící na prostorový pohyb kapitálu (investiční pobídky, časově omezené daňové zvýhodnění, dotace) podpora podnikání (cílená do konkrétních regionů) o informační podpora má nehmotný charakter a jedná se zejména o poradenskou činnost a kooperaci při zpracování projektů, žádostí o spolufinancování a podnikatelských záměrů. Stejně tak do této oblasti patří poradenský, informační a právní servis pro potenciální podnikatele, investory a další subjekty o finanční podpora jedná se o dotace, granty a další formy spolufinancování projektů z prostředků státu či z úrovně Evropské unie 2. Podpora mobility obyvatelstva Důležitou podmínkou pro posílení regionálního rozvoje, případně, což je nyní aktuální, pro redukci dopadů recese, je podpora prostorového pohybu pracovních sil, obecně pak podpora mobility obyvatelstva. Problémy spojené s transformací ekonomiky z industriálního na vyšší stadia, bývají často doprovázeny nerozvinutou dopravní infrastrukturou. V mnoha případech pouhá modernizace infrastruktury, která není doprovázena rozvojem souvisejících služeb, neumožní dosažení předpokládaných efektů. Region, který je vhodným způsobem napojen na ostatní části státu i zahraničí, může této příležitosti využít jak pro cestování za prací, tak i rozvojem služeb, které umožní tvorbu pracovních míst. Region, který má dobré dopravní spojení je atraktivní pro tuzemské i zahraniční investory. V případě transferu moderních technologií v podmínkách globalizace, internacionalizace a dalších, může pozitivní roli sehrát letecká doprava. Tento fakt si uvědomují regionální vlády v jednotlivých regionech, je akcentován rovněž na úrovni Evropské unie. Volné přesídlování pracovníků v zemích ES spočívá v možnosti přijímat v celém ES za podmínek domácích výdělečně činných osob jakoukoli práci, aniž by se na to směly vztahovat zvláštní vnitrostátní podmínky. K právům občanů patří právo pobytu a setrvání pracovníků i jejich rodin a účast na sociálních výhodách, na které mají nárok domácí pracovníci. Volnost přesídlování samostatně výdělečně činných osob je upravena zvlášť. Svoboda usazování zaručuje svobodné usazování samostatných podnikatelů i společností členských států za účelem provozování živnostenské, průmyslové i zemědělské výdělečné činnosti či výkonu 11

12 svobodného povolání v jiném členském státě. 1 K významnému usnadnění mobility ve vztahu k České republice výrazně napomohl její vstup do Schengenského prostoru. Přesto, že některé členské státy EU (SRN) vytvářejí administrativní překážky v podobě přechodných období (např. udělování pracovních povolení), dá se předpokládat, že migrace z i do ČR se bude zvyšovat. Je zřejmé, že v návaznosti na legislativní rámec EU týkající se volného pohybu osob, jsou tyto umělé překážky dlouhodobě neudržitelné. Schéma č. 2: Vymezení základních demografických vztahů. MIGRACE (vnitrostátní, zahraniční) TRVALÁ DOČASNÁ ILEGÁLNÍ (nedokumentovatelná) Pravidelná (např. zaměstnání, škola) Nepravidelná (např. přesuny uprchlíků, cestovní ruch) Zdroj: ŠOTKOVSKÝ, I. Aktuální témata regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, ISBN Vliv existence letiště na rozvoj regionu a jeho ekonomickou úroveň Na základě průzkumu lze 2 odhadnout, že v průměru na každý milion odbavených cestujících na letišti, je vytvořeno 1000 pracovních míst přímo na letišti a dalších 2000 pracovních míst vytvořených v dalších odvětvích v regionu, ve kterém se letiště nachází. Takto vytvořená pracovní místa je možné rozdělit do následujících skupin: přímé - zaměstnanost a příjmy, které zcela nebo z velké části souvisejí s provozem letiště nepřímé - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti v řetězci dodavatelů zboží a služeb 1 VILAMOVÁ, Š. Principy volného pohybu osob v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Výsledky vědecké práce studentů doktorského studia. Ostrava: VŠB- Technická univerzita Ostrava, 2000.(s ). ISBN X. 2 Studie společností York Aviation a Airports Council International s názvem The social and economic impact of airports in Europe. Leden [cit ]. Dostupné z < 12

13 indukované - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti, jedná se o příjmy (a následně výdaje) zaměstnanců přímých i nepřímých pracovních míst, které vzniky v souvislosti s existencí a provozem letiště katalytické - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti v souvislosti s existencí letiště (jde o dodatečné příjmy podniků působících v dosahu letiště, které jsou vyvolány vyšší efektivitou fungování těchto podniků v souvislosti se zlepšením infrastruktury a také o potencionální investice do oblasti cestovního ruchu, pro které je dostupnost letiště klíčová.) Letiště tak může významně přispět k růstu ekonomiky v daném regionu. Odhady kombinovaného účinku přímých, nepřímých a vyvolaných dopadů se liší v rozmezí 1,4-2,5% HDP, bez cestovní ho ruchu. Výše uvedené tvrzení je možno podpořit také výsledkem průzkumu s názvem The economic and social benefits of air transport, který zpracovala ATAG ve spolupráci s IATA 1 v roce Průzkum byl zaměřen na zjišťování vlivu letecké dopravní infrastruktury na investiční a inovační aktivity. Z průzkumu vyplynulo, že kvalitní letecké spojení ovlivňuje společnosti při rozhodování, kde investovat. Podle průzkumu 52% společností, považuje mezinárodní (letecké) dopravní spojení za základní faktor při svém lokalizačním rozhodování v Evropě. Také bylo prokázáno, že důvodem pro nerealizování mnohých investičních záměrů byla špatná infrastruktura zvláště pak špatné letecké spojení. 1 ATAG = Air Transport Action Group; IATA = International Air Transport Association 13

14 Graf č. 1: Význam absence dobrého dopravního spojení na investiční a lokalizační rozhodování společností (graf vyjadřuje odpověď na otázku Ovlivnila někdy absence dobrého dopravního spojení Vaše konkrétní investiční či lokalizační rozhodnutí? Respondenty byly významné nadnárodní korporace operující v regionu střední Evropa. Zdroj: Oxford Economics survey, Nové trendy v letecké dopravě Novým fenoménem, který přispívá k růstu výkonů letecké dopravy, jsou nízkonákladové letecké společnosti. Mohutný nástup těchto společností byl v Evropě zaznamenán po roce I když situace v této oblasti prochází dynamickými změnami, jejich vliv na rozvoj masového využívání letecké dopravy a mobilitu obyvatel je nezastupitelný. Letiště se často dostávají do složité situace, kdy nízkonákladoví dopravci si vybírají z letišť, která nabízejí podporu zahájení provozu nových linek. Tato podpora mnohdy dosahuje takové výše, že letiště odbavuje tato letadla za ceny, které nepokryjí ani provozní náklady. Tato situace se stává stále více nepříznivou pro letiště, zvláště v ekonomicky nepříznivých obdobích např. vysokých cen paliva. Tvrzení nízkonákladových dopravců, že letiště získá nové tržby z neleteckých činností, například z parkování aut a vyššího obratu obchodů a služeb na letišti, neodpovídá často skutečnosti, protože na letištích s nízkým počtem odbavených cestujících nebývá zpravidla rozvinuta potřebná infrastruktura, která by byla schopna nabídnout služby na požadované úrovni 1. Rovněž zákazníci nízkonákladových dopravců nebývají bohatí obchodní cestující, ale klienti, pro které je rozhodující především 1 Příklad z Polska: Počet cestujících přepravených nízkonákladovými dopravci na těchto letištích vzrostl z v roce 2005 na v roce Na letišti Wroclaw bylo přepraveno v roce 2005 nízkonákladovými dopravci cestujících. V roce 2007 očekává letiště Wroclaw cestujících přepravených nízkonákladovými dopravci. Přesto, že tento rozvoj letecké dopravy v Polsku je způsoben velikostí země a vysokou mobilitou Poláků cestujících za prací do zemí v západní Evropě, velké nárůsty cestujících byly v minulých letech i např. na letišti Bratislava. Nárůstu cestujících je dosahováno rozvojem provozu nízkonákladových dopravců. 14

15 cena a nejsou často ochotni utrácet další peníze. Proto je při vytváření podnikatelských záměrů zvláště letišť s nízkým provozem nezbytné zhodnotit rizika přilákání nízkonákladových dopravců, a možnost dlouhodobé ztrátovosti letiště i přes pozitivní provozní výkony. Závěr Tento materiál se zabývá vymezením základních pojmů problematiky regionálního rozvoje, podnikavosti a znalostní a podnikavé ekonomiky. V praxi se ukazuje, že v době přechodu ekonomiky od tradičních industriálních principů k ekonomice, která je tažena znalostmi a podnikavostí, se zvyšuje význam lidského kapitálu, jehož cena stále roste. Podniky, které si hodnotu tohoto kapitálu uvědomuj, získávají významnou konkurenční výhodu. V regionálním rozvoji a potažmo i v rozvoji znalostní a podnikavé ekonomiky může veřejný sektor správným nastavením nástrojů regionální politiky a legislativního rámce sehrát velmi významnou roli. Tato role může mimo zmíněného být dána také participací veřejného sektoru při kultivaci podnikatelského prostředí, jehož stav je pro rozvoj podnikavé a znalostní ekonomiky také velmi podstatný. V rámci tohoto materiálu byl akcentován vliv existence letiště na ekonomický rozvoj konkrétního regionu, tento vliv byl prokázán dvěma nezávislými studiemi, jejichž závěr je v textu prezentován. Jejich závěry však nejsou nijak překvapující, neboť rozvoj infrastruktury je jedna z priorit regionální politiky, neboť výrazně determinuje další vývoj regionu a jeho ekonomickou úroveň. Je také nezbytným prvkem kultivace potenciálu daného regionu. Literatura [1] BLAŽEK, J. UHLÍŘ, D. TEORIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE: NÁSTIN, KRITIKA, KLASIFIKACE. PRAHA: KAROLINUM, ISBN [2] DAMBORSKÝ, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, ISBN [3] GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha: Slon, ISBN [4] Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vydání. Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, s.r.o.: 2004, ISBN [5] MENDELSSON, H. PILLAI, R. R. Information Age Organizations. Journal of Economic Behavior and Organization, 1999, ročník 38, str [6] VESELÝ, A. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, duben 2004, roč. 40, č. 4, str [7] WOKOUN, R. Regionální politika. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, ISBN [8] VILAMOVÁ, Š. Principy volného pohybu osob v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Výsledky vědecké práce studentů doktorského studia. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2000.(s ). ISBN X. 15

16 Elektronické zdroje [9] Obecné informace o regionální politice, dostupné na < [10] Obecné informace o regionální politice, dostupné na < [11] Studie společností York Aviation a Airports Council International s názvem The social and economic impact of airports in Europe. Leden [cit ]. Dostupné z < JEL Classification: R11, R23 16

17 EKONOMIE A FINANCE Klíčová slova Dosavadní pokrok ve finanční integraci eurozóny1 Existing Progress in Financial Integration of the Euro Area Daniel Stavárek. 2 eurozóna, finanční integrace, peněžní trh, dluhopisový trh, akciový trh, úvěrový trh Keywords euro area, financial integration, money market, bond market, stock market, credit market Abstrakt Cílem příspěvku je provést rekapitulaci pokroku v oblasti finanční integrace eurozóny v první dekádě její existence a podrobněji analyzovat rozdíly mezi jednotlivými segmenty finančního systému v dosaženém stupni integrace. Provedené analýzy a srovnání ukazují, že výrazného pokroku bylo dosaženo zejména na peněžních trzích a trzích vládních dluhopisů. Menší stupeň integrace je patrný na trzích korporátních dluhopisů a akciových trzích. Nejvíce segmentovaným prvkem finančního systému eurozóny zůstává bankovní sektor. Abstract This paper aids to review the progress in financial integration of the euro area that has been made over the first decade of its existence. The paper also aims to make a detailed analysis of differences in achieved level of integration among various segments of financial system. The analysis and comparisons suggest that substantial progress has been achieved in money markets and government bond markets. A lower degree of integration can be observed in corporate bond and stock markets. The banking system remains to be the most segmented part of the financial system of the euro area. Úvod Od vzniku Hospodářské a měnová unie (HMU) uplynulo více než 11 let. Nabízí se tak vynikající příležitost a dostatečná datová základna pro analýzu různých trendů a změn, které se v průběhu tohoto období udály. Jak naznačují mnohé studie3, HMU dosáhla na jedné straně významných úspěchů, které opravňují její vznik, avšak na straně druhé zůstala v mnohých aspektech za očekáváními nebo dokonce vedla ke zhoršení situace. 1 Zpracování tohoto příspěvku bylo podpořeno Grantovou agenturou ČR v rámci projektu GAČR 402/08/0067 Finanční integrace nových členských zemí s eurozónou. 2 Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra financí, stavarek@opf.slu.cz 3 Mimo jiné například ECB (2008), European Commission (2008) nebo Darvas a Szapáry (2008). 17

18 Mezi klíčové úspěchy se nejčastěji zařazují cenová stabilita a ukotvená inflační očekávání, pokrok ve fiskální konsolidaci, prohloubení ekonomické a tržní integrace, pokrok ve finanční integraci, zvýšená odolnost vůči vnějším šokům a rostoucí role euro jako světové měny. V kategorii zásadních neúspěchů lze naopak zmínit nízký hospodářský růst a pomalý růst produktivity, přetrvávající zásadní rozdíly mezi členskými zeměmi v míře inflace a náklady práce a nízká popularita společné měny mezi obyvatelstvem eurozóny. Tento příspěvek se zaměřuje výhradně na finanční integraci a klade si za cíl poskytnout přehled o pokroku ve finanční integraci v HMU a podrobněji analyzovat stupeň integrace v různých segmentech finančního sektoru. Konkrétně se budeme věnovat integraci peněžních trhů, dluhopisových trhů, akciových trhů a bankovních sektorů, zejména trhům bankovních úvěrů. Finanční integraci se všeobecně připisují tři klíčové a vzájemné propojené pozitivní vlivy: více příležitostí pro řízení a diverzifikaci rizika, lepší alokaci kapitálu mezi investiční příležitosti a potenciál vyššího hospodářského růstu. Eurozóna může z uvedených výhod profitovat ještě více, neboť prostředí společné měny přirozeně stimuluje k intenzivnější a hlubší finanční integraci. Integrované finanční trhy zároveň poskytují kanál, prostřednictvím něhož se může hospodářství eurozóny vypořádat s efekty asymetrických šoků. Použijeme-li poměr objemu přeshraničních finančních aktiv a pasiv na HDP jako nástroj srovnání hlavních světových ekonomických center, zjistíme značný pokrok ve finanční integraci na území eurozóny. Po vzniku HMU se eurozóna stala nejrychleji rostoucím regionem. Zatímco zmíněný ukazatel v HMU vzrostl z úrovně 560 v roce 1999 na hodnotu 1021 v roce 2006, země EU stojící mimo eurozónu zaznamenaly nárůst z 557 na 798 a USA významně zaostaly s růstem z hodnoty 612 v roce 1999 na 785 v roce Integrace peněžních trhů Peněžní trh eurozóny je charakterizován jako trh krátkodobých mezibankovních půjček či depozit. Zároveň se jedná o segment finančního systému, na němž došlo k nejvýznamnějšímu pokroku v integraci. Efekty zavedení jednotné měny byly patrné téměř okamžitě. Úrokové sazby mezibankovních depozit a odvozených finančních nástrojů na území celé eurozóny plně konvergovaly k referenčním úrokovým sazbám Euribor a Eonia (European Commission, 2008, s. 94). Určitá segmentace nicméně nadále přetrvává na trzích státních pokladničních poukázek, komerčních papírů a depozitních certifikátů. Graf 1 Průřezová směrodatná odchylka průměrných sazeb Eonia a 1m Euribor ( ) Graf 2 Průřezová směrodatná odchylka průměrných sazeb Eonia a 1m Euribor (01/ /2008) 1 Ukazatel ve formě indexu (rok 1970 = 100). Výpočet založen na datech získaných z databáze Mezinárodního měnového fondu International Financial Statistics. 18

19 Eonia 1m Euribor Eonia 1m Euribor 1994Feb 1995Jan 1995Dec 1996Nov 1997Oct 1998Sep 1999Aug 2000Jul 2001Jun 2002May 2003Apr 2004Mar 2005Feb 2006Jan 2006Dec 2007Nov 2005Jan 2005Apr 2005Jul 2005Oct 2006Jan 2006Apr 2006Jul 2006Oct 2007Jan 2007Apr 2007Jul 2007Oct 2008Jan 2008Apr Pramen: Evropská centrální banka Pramen: Evropská centrální banka Graf 1 ukazuje průřezovou směrodatnou odchylku sazeb Eonia a jednoměsíční Euribor v rámci celé eurozóny. Jak je z grafu patrné, směrodatná odchylka prudce poklesla až k nule téměř ihned po vzniku HMU a jednotné měny a na této úrovni setrvala doposud. I přesto lze od poloviny roku 2007 indikovat nárůst směrodatné odchylky obou sazeb zapříčiněný mezinárodní finanční nestabilitou (Graf 2). Zvýšená mezistátní disperse úrokových sazeb může reflektovat rozdílnou rizikovou prémii odvozenou od úvěrového rizika jednotlivých bankovních institucí. V turbulentním období může tento vývoj rovněž naznačovat zvýšenou preferenci bank obchodovat s partnery ze stejné země. Integrace dluhopisových trhů Citelný pokrok v integraci byl zaznamenán rovněž na trzích vládních dluhopisů v zemích HMU. Pokrok v tomto segmentu je důležitý, neboť dluhopisy neslouží pouze jako zdroj financování vládních potřeb, ale také jako referenční indikátor pro další finanční instrumenty. Se zavedením eura a eliminací kurzového rizika se výnosy vládních dluhopisů navzájem výrazně přiblížily a jsou nyní z velké míry určovány společnými faktory a determinanty. Výsledkem integrace na je vytvoření značně homogenního trhu vládních dluhopisů denominovaných v eurech, na němž se národní varianty dluhopisů se stejnou splatností obchodují jako téměř dokonalé substituty. Rozdíly ve výnosových mírách v žádném případě nepřekračují 50 základních bodů. Podrobněji jsou disperse ve výnosech vládních dluhopisů se splatností 2, 5 a 10 let zachyceny v Grafu 3. Na trzích korporátních dluhopisů lze pokrok v integraci testovat tak, že zkoumáme, zda se v rizikově očištěných výnosech dluhopisů nachází systematický národní komponent. Zároveň předpokládáme, že na integrovaném trhu se podíl národních efektů na vysvětlení celkového rozptylu ve výnosech dluhopisů maximálně blíží nule. Výsledky tohoto přístupu jsou prezentovány v Grafu 4. Skutečnost, že i trhy korporátních dluhopisů v eurozóně jsou významně integrovány, potvrzuje zjištění, že národní efekty vysvětlují pouze marginální část rozdílů ve výnosových mírách. 19

20 Graf 3 Disperse ve výnosech vládních dluhopisů ( , základní body) Graf 4 Proporce vysvětleného rozptylu výnosů korporátních dluhopisů ( ) y 5y 10y efekt regrese společné efekty, splatnost, kupón efekt ratingu národní efekt 1992Nov 1993Oct 1994Sep 1995Aug 1996Jul 1997Jun 1998May 1999Apr 2000Mar 2001Feb 2002Jan 2002Dec 2003Nov 2004Oct 2005Sep 2006Aug 2007Jul 2008Jun Pramen: Evropská centrální banka Pramen: Evropská centrální banka Integrace akciových trhů Pokrok v integraci na akciových trzích není tak očividný jako na peněžních nebo dluhopisových trzích. Je to dáno větší rozmanitostí obchodovaných aktiv, často významnými rozdíly v legislativním a regulatorním rámci. I přesto ukazatele integrace na akciových trzích eurozóny rovněž indikují určitý pokrok. V Grafu 5 využíváme národní a sektorovou dispersi výnosů z akcií na měsíční bázi. Integrované akciové trhy vytvářejí podstatnější výhody těm investorům, kteří sledují investiční strategie založené na sektorové diverzifikaci než na diverzifikaci národní. Pokrok v integraci akciových trhů je patrný od roku 2001, ačkoliv v roce 2006 došlo k reverzi tohoto trendu. Z použitých dat a konstrukce indikátoru bohužel nejsme schopni odhalit, zda se jedná o dopad globální finanční nestability nebo o trvalejší jev. Druhým použitým ukazatelem (Graf 6) je proporce vysvětleného rozptylu akciových výnosů pomocí evropského a amerického šoku. Od zavedení eura je patrný rostoucí vliv evropských (domácích) šoků na volatilitu akciových kurzů. Jinými slovy to znamená, že akciové trhy eurozóny se integrují rychleji než akciové trhy v ostatních světových regionech. 20