~ 1 ~ Důchodové pojištění od Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od :

Transkript

1 ~ 1 ~ Důchodové pojištění od Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od : K hlavním povinnostem zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění patří dle ustanovení 35a Zákona 582/91 Sb. především povinnost vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu, předkládat je orgánům sociálního zabezpečení a písemně hlásit změny v těchto rozhodných skutečnostech do osmi dnů - neurčí - li zákon jinak. Přehled základních povinností zaměstnavatelů: A) Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění. B) Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění. C) Součinnost zaměstnavatelů v důchodovém řízení. D) Plnění ohlašovací povinnosti. E) Řízení ve věcech důchodového pojištění, námitkové řízení od !! F) Základní informace pro žadatele o důchod. A ) Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění: - 37 odst. 1 a 2 Zákona č. 582/1991 Sb. -- rozsah evidence, obsah : a ) příjmení, jméno, datum narození, místo trvalého pobytu, státní občanství. b ) rodné číslo. c ) vznik a skončení pracovního poměru, které zakládá účast na důchodovém pojištění. d ) vyměřovací základ pro stanovení pojistného na SZ- 5 Zákona 589/1992. e ) dobu dočasné PN a karantény, dobu po kterou trvala POČR a dobu PPM. f ) dobu pracovního volna bez náhrady mzdy a neomluvenou nepřítomnost v práci. g ) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný nebo částečný důchod. U starobního ještě druh důchodu, datum vzniku důchodů, číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.!!nově od též informaci, zda zaměstnanec pobírá starobní důchod dle ust. 61a Zákona o důchodovém pojištění ( jedná se o tzv. transformovaný invalidní důchod po dovršení 65 roku věku na důchod starobní)!! h ) jde-li o obchodní společnost ještě seznam společníků a jednatelů a členů statutních orgánů. ch) dobu vojenské činné služby. i ) náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za prac. úraz nebo nemoc z povolání, které vyplácí. Aa ) Povinnost uchovávat v evidenci písemnosti nebo záznamy: - 35a odst. 4 Zákona 582/1991 Sb. -- archivace písemností či záznamů :

2 ~ 2 ~ a ) evidenční listy důchodového pojištění -- po dobu 3 kalendářních roků a to od následujícího roku po skončení roku uplynulého jehož se týkají, b ) podkladová evidence pro účely důchodového pojištění (viz odstavec shora) po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, c ) mzdové listy nebo účetní záznamy po dobu 30 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, d ) seznamy společníků a členů statutárních orgánů za období kalendářních měsíců ve kterém nebylo za tyto osoby v jednotlivých měsících odváděno pojistné, po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká. S účinností od a odst. 5 Zákona 582/91 Sb., výslovně ukládá, v případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce před uplynutím výše uvedených archivačních dob, že tento zanikající zaměstnavatel je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí těchto zákonem stanovených dob a písemně oznámit OSSZ, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy! B) Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP ): Obecné zásady vedení a předkládání ELDP upravuje 38 a 39 Zákona 582/1991 Sb. - Evidenční list - vede zaměstnavatel plnící úkoly v důchodovém pojištění ve smyslu ust. 36 Zákona 582/91 Sb. pro každého občana, který je účasten důchodového pojištění ve smyslu ust. 5 odst. 1 Zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. -!! Novelizací ust. 38 odst. 1 Zákona o provádění sociálního zabezpečení dochází ke změně právní úpravy účinné od , která ukládala zaměstnavatelům vést ELDP pro pracující poživatele starobních důchodů pouze v případě, že poživatel starobního důchodu byl (je) účasten důchodového pojištění je výdělečně činný ) v cizině.!!nově od jsou zaměstnavatelé povinni vést ELDP pro všechny pojištěnce tedy i pro všechny poživatele starobního důchodu!! - Evidenční listy vydává Česká správa sociálního zabezpečení a tyto tiskopisy jsou závazné pro každého zaměstnavatele. Běžně jsou využívány produkty VT. Zaměstnavatel je povinen vyhotovit originál a dva stejnopisy ELDP a opatřit je podpisem odpovědného zástupce zaměstnavatele ( mzdové účetní ) spolu s razítkem. - Originál vyhotoví pro potřeby příslušné správy sociálního zabezpečení. - Jeden stejnopis opatřený podpisem pojištěnce a datem převzetí druhého stejnopisu si zaměstnavatel ponechá v osobním spise zaměstnance po dobu 3 let. - Druhý stejnopis je zaměstnavatel povinen vydat pojištěnci, a to nejpozději v den, kdy předkládá originál ELDP na OSSZ (viz. 38 odst. 5)

3 ~ 3 ~ Ba) Vyplňování a předkládání ELDP viz. 38 odst. 4 a 39 Zákona 582/91 Sb.: - Za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (roční zúčtování uzavření mzdových listů), nejpozději však do následujícího kalendářního roku, za předpokladu, že trvá výdělečná činnost alespoň k nebo - do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmu, v případě, že skončila výdělečná činnost v průběhu běžného roku tj. před do 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavatel obdrží výzvu ( požadavek ) od orgánu sociálního zabezpečení k předložení ELDP. - při úmrtí občana se předkládá ELDP: a) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené, b) do 3 měsíců od úmrtí, nebyl - li ELDP vyžádán OSSZ. Bb) Zápis záznamů do ELDP: Do evidenčního listu se zapisuje: --- identifikační údaje zaměstnavatele, --- druh výdělečné činnosti, --- dobu účasti na důchodovém pojištění, --- dobu důchodového pojištění ( kalendářní dny ), --- vyměřovací základ ( hrubou mzdu ), --- vyloučené doby, kdy se za vyloučenou dobu považuje dle ust. 16 odst. 4,písm. a): a) doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnci nepřivodili úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. b) doba karantény nařízené podle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví c) doba trvání podpůrčí doby u ošetřovného tj. 9, nebo 16 kalendářních dnů. d) doba trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, nejdříve však od začátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu. e) doby po dni dosažení věku potřebného pro nárok na starobní důchod, které se nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry SD. f) v případech, kdy zaměstnavatel zúčtoval mzdu jen v částečném rozsahu, se podle 16 odst. 7 celá doba, po kterou byl zúčtován příjem pouze v částečném rozsahu, vyloučí a částky vyplacené ( zúčtované ) zaměstnavatelem a ani částky vyplacené úřadem práce se nezapočítávají. C) Součinnost zaměstnavatele v důchodovém řízení: --- Za den, uplatnění nároku na důchodovou dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení se

4 ~ 4 ~ žádostí o její přiznání. ( viz. ust. 81 Zákona 582/91 Sb. ), dle místa svého trvalého pobytu. --- Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisují s občany okresní správy sociálního zabezpečení ( viz. ust. 82 Zákona 582/91 Sb. ) a to již od Ve smyslu ust. 83 odst. 1 je pak příslušná správa sociálního zabezpečen povinna sepsat žádost o důchod, a nesmí této žádosti vyhovět a to i tehdy, kdy má za to, že žadatel nárok na důchod nesplní. --- Na žádost příslušné správy sociálního zabezpečení je pak zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, sdělit písemně na předepsaném tiskopise Potvrzení zaměstnavatele podle 83 zákona 582/91 Sb. v platném znění - viz. příloha tohoto materiálu, následující údaje, zda: a ) provádí z příjmu žadatele exekuční srážky ( nařízené soudem, správním orgánem či dle dohody ve smyslu občanského zákoníku). b) trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, c) vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny v době prvních 14 kal. dnů dočasné PN a datum vzniku této neschopnosti (karantény). Poznámka: Česká správa sociálního zabezpečení v souvislosti se sepisováním žádosti o důchod doporučuje v případech, kdy zaměstnavatel je předem seznámen zaměstnancem (žadatelem o důchod) s úmyslem žádat o důchod, vybavit ho předem tímto tiskopisem viz. příloha Potvrzení zaměstnavatele.. Evidenční list důchodového pojištění však zaměstnavatel odesílá, až po ověření skutečnosti, že byla žádost skutečně sepsána. D) Plnění ohlašovací povinnosti 41 Zákona o provádění sociálního zabezpečení: V případech zaměstnávání poživatele starobního důchodu má zaměstnavatel povinnost ohlásit zaměstnávání této kategorie v případech, kdy tento starobní důchodce nesplňuje podmínky pro výplatu důchodu neboť : --- Vykonává výdělečnou činnost podle pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu delší než 1 rok ( tj. nesplňuje podmínky stanovené v ustanovení 37 odst.1) Zákona 155/95 Sb. o souběhu starobního důchodu s příjmem s výdělečné činnosti ) Platí do !!! Od se tato povinnost ruší a zaměstnavateli zůstává ohlašovací povinnost pouze u : --- Předčasného starobního důchodu, kdy je vykonávána výdělečná činnost v období do dosažení důchodového věku. ( viz. odkaz na ust. 37 Zákona 155/95 Sb.)!!

5 ~ 5 ~ Tuto povinnost ohlásí zaměstnavatel nejpozději do 8 dnů na předepsaném tiskopisu vzor číslo Hlášení o zaměstnávání poživatele starobního důchodu. Řízení ve věcech důchodového pojištění a námitkové řízení: V rámci řízení ve věcech důchodového pojištění budou orgány rozhodující o invalidním důchodu od uvádět ve smyslu ust. 86 odst. 3 zákona o provádění sociálního zabezpečení následující údaje: -- o jaký stupeň invalidity se jedná, -- den vzniku invalidity nebo změně stupně invalidity, -- procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70%, údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, -- označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost včetně data, kdy k posouzení došlo, -- v případě, že invalidita vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uvede se tato skutečnost, že k invaliditě došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Každý účastník takovéhoto řízení může podat od do rozhodnutí o invaliditě písemné námitky a to nejpozději do 30. dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí účastníku řízení. Námitky se uplatňují prostřednictvím orgánu, který vydal rozhodnutí. Uplatněné námitky do rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení jsou řádným opravným prostředkem a podléhají správnímu řízení. Výsledek takovéhoto námitkového řízení může být pak dále šetřen v rámci správní žaloby až soudem viz. odkaz na ust. 88 a 89 zákona o provádění sociálního zabezpečení. Pro úplnost jsou uváděny základní informaci pro žadatele o důchod: Zaměstnanci se často dotazují svého zaměstnavatele, v případě, že uvažují o sepsání důchodu, kdo jim žádost sepíše a kde, jaké doklady k sepsání důchodu mají doložit a jak dlouho bude trvat vyřízení žádosti. A na tyto dotazy jsou níže podány odpovědi: Všechny žádosti o důchod sepisuje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v Praze, Brně je to Městská správa sociálního zabezpečení, příslušná podle místa trvalého pobytu občana, nebo místa hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince. Žádost o důchod je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Tato plná moc musí přesně vymezovat účel, tj. za účelem sepsání žádosti o důchod. Většinou jsou to situace, kdy žadatel se nemůže dostavit z vážných zdravotních důvodů a zastupuje jej jeho nejbližší rodinný příslušník. Zde příslušná správa sociálního zabezpečení vyžaduje kromě

6 ~ 6 ~ specifické plné moci, ještě potvrzení od ošetřujícího lékaře, o tom, že zdravotní stav žadatele nedovoluje osobně žádost o důchod sepsat. Doklady potřebné pro sepsání žádosti o starobní důchod a invalidní důchod: Občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu. Doklady o studiu, učení ( i nedokončené). Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby. Doklady prokazující výchovu dětí nebo péče o svěřené děti (rodné listy dětí, doklady o svěření dětí do péče). Potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům před rokem Pokud občan požaduje důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet. Doklady prokazující zaměstnání v cizině. Chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké výpovědi. Evidenční list důchodového pojištění od posledního zaměstnavatele, který předkládá zaměstnavatel, na vyžádání správy sociálního zabezpečení. Pozůstalostní dávky důchody: Při podávání žádosti o pozůstalostní dávku důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí, se předkládá: Občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu. Úmrtní list zesnulého. Oddací list při žádosti o vdovský nebo vdovecký důchod. Rodné listy dětí při žádosti o sirotčí důchod. Potvrzení o studiu při žádosti o sirotčí důchod, jestliže dítě již ukončilo povinnou školní docházku. Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulého/é/, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod. DŮCHODOVÁ PROBLEMATIKA :

7 ~ 7 ~ Důchodový věk, předčasný starobní důchod a předdůchod: U starobního důchodu se v roce 2010 podstatně změnilo ustanovení 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a to tak, že se bude postupně prodlužovat doba pojištění ze současné doby 25 let na dobu až 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění je rozhodující, v kterém roce dotyčná osoba dosahuje důchodový věk. Tabulka potřebné doby pojištění: k dosažení důchodové věku : Potřebná doba pojištění : Před rokem Po roce Pojištěnci, který nezískal potřebnou dobu pojištění nemůže být starobní důchod přiznán. K přiznání důchodu však může dojít poté, kdy tuto dobu pojištěnec dodatečně dosáhne. Předčasný starobní důchod nová pravidla od : S účinností od má podle 31 ZDP pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle 29. odst. 1 ZDP tj. v závislosti na roku, v němž dosáhne důchodového věku, 25 až 35 let event. po roce 2014 čistou dobu 30 let (bez zápočtu náhradních dob ) --- dosáhl alespoň věku 60 let pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo --- do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let. Jak z uvedeného vyplývá, nově je rozhodující důchodový věk pojištěnce. Pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, vzniká pojištěnci nárok na odchod do tzv. předčasného starobního důchodu v 60 letech. A naopak, jestliže důchodový věk nedosahuje 63 let, může pojištěnec odejít do starobního důchodu jen o 3 roky dříve.!! Předčasný starobní důchod podle 31 je trvale kráceným důchodem!!

8 ~ 8 ~ Krácení předčasného starobního důchodu : Podle 36 odst. 1 ZDP se výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle 31 ZDP, se snižuje od za každých i započatých 90 kalendářních dnů, z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o : a ) 0,9% výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů, b ) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne Tento právní stav trval do Příklad č. 1) - úprava krácení předčasného důchodu do : Pojištěnec dosáhne důchodového věku O přiznání předčasného starobního důchodu žádá od 1. února Od 1. února 2010 do 9. ledna 2013 je kalendářních dní, což je 11 období po 90 kalendářních dnech a 1 započaté období ( 84 dní ). Za prvních 720 kalendářních dní ( tj. za 8 období ) bude procentní výměra předčasného starobního důchodu snížena o 7,2% výpočtového základu ( tj. 8 x 0,9% ) a za dalších 354 kalendářních dní ( tj. za 4 období ), bude procentní výměra snížena o 6% výpočtového základu ( tj. za 4 x 1,5% ). Celkem bude procentní výměra stanovená vzhledem k získané době pojištění snížena o 13,2% výpočtového základu ( tj. 7,2% + 6% ). Předčasný starobní důchod od : S účinností od má podle 31 ZDP nárok na předčasný starobní důchod pojištěnec, jestli-že získal dobu pojištění podle 29 odst. 1 nebo 3 a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše : a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.!vyměřený předčasný důchod je i nadále trvalý a není v mezidobí do skutečně dosaženého důchodového věku přepočítáván! Krácení předčasného starobního důchodu od roku 2012 : Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu, na který vznikl nárok podle shora uvedeného odstavce se stanoví tak, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku o : a ) 0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kal. dnů (rok dnů), b ) 1,2% výpočtového základu za období od 361. kal. dne do 720. kal. dne, c ) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kal. dne.

9 ~ 9 ~ Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka nejméně Kč 770,-. Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle uvedeného odstavce se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, ze kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1.! Příklad č. 2 ) - Modelový příklad výpočtu kráceného starobního důchodu 2014: Zaměstnanec nar. 1960, dovrší důchodový věk ve svých 64 letech a 2 měsících. Splňuje možnost požádat si o předčasný důchod podle odst. b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Od následujícího měsíce, po dovršení svých 60 let si tedy požádal o předčasný důchod. Jakým způsobem se bude krátit jeho procentní výměra? Výpočet : Za prvních 360 dnů se krátí výměra o 0,9% x 4 (za každých 90 dnů) = 3,6%. Za každých 90 dnů o 1,2% od dne, tj. 1,2 x 4 (za každých 90 dnů) = 4,8%. Za každých 90 dnů o 1,5% od 721 dne, tj. 1,5 x 8,84 (796:90)= 13,26%. Celkem bude výměra předčasného důchodu krácena o 4 roky a 2 měsíce což je : 3,6%+4,8%+13,26=celkem 21,66%. I v roce 2014 se struktura výpočtu předčasného starobního důchodu nezmění. Nový důchod od roku 2013 tzv. předdůchod: TERMÍN MOŽNÉHO ODCHODU DO PŘEDDŮCHODU : Od roku 2013 mohou určité skupiny odejít do tzv. předdůchodu a to nejdříve pět let před dosažením svého věkového nároku na starobní důchod, nejpozději však tři roky před svým zákonným nárokem na starobní důchod. PODMÍNKY SPLNĚNÍ MOŽNOSTI ODEJÍT DO PŘEDDŮCHODU : Do tzv. předdůchodu budou lidé moci odejít před shora uvedeným důchodovým věkem za předpokladu, že mají dostatečně naspořeno v novém penzijním fondu tj. ve III. pilíři, kam budou od roku 2013 převedeny současné penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění. Tyto nové fondy pak budou garantem za výplatu těchto předdůchodů. Měsíční dávka vyplacená jako předdůchod musí být minimálně 30 procent průměrné mzdy, kterou pro důchodové pojištění vyhlašuje MPSV. Jestli-že letos

10 ~ 10 ~ je to částka Kč ,-- měsíčně, tak za těchto podmínek by musel mít žadatel o předdůchod do 5 let naspořeno alespoň Kč ,-- a žadatel do 3 let částku alespoň Kč ,--. Celou tuto sumu musí mít na účtu u penzijního fondu před uplatněním žádosti o předdůchod tj. tyto finanční prostředky tak bude muset mít v některém z nových účastnických fondů ve III. pilíři. Znamená to, že si převede finanční prostředky ze stávajících penzijních fondů do nových ve III. pilíři, kdy je možné i jednorázové doplacení, tak, aby byla splněna podmínka na předdůchod. DOPADY PRO PŘÍJEMCE PŘEDDŮCHODU NA JEHO POZDĚJŠÍ DŮCHOD: Pobírání předdůchodu bude pro výpočet řádného starobního důchodu hodnoceno při stanovení výpočtového základu jako doba vyloučená, takže nebude mít negativní dopad na jeho výši. Příjemci předdůchodu, kteří budou zároveň výdělečně činní, budou mít možnost volby mezi hodnocením doby pobírání předdůchodu jako vyloučené doby nebo hodnocením vyměřovacích základů z výdělečné činnosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že ČSSZ bude pobírání předdůchodu zohledňovat při výpočtu starobního důchodu. ROZDÍLY MEZI PŘEDČASNÝM DŮCHODEM A PŘEDDŮCHODEM : Jak uvedeno v části o předčasných důchodech, je předčasný starobní důchod krácen, a jeho přiznání vylučuje žádat o řádný starobní důchod, což v praxi znamená, že krácení za předčasný odchod je trvalé, i po dosažení věku na řádný starobní důchod. Výše krácení je závislá na délce doby, která chybí do dosažení řádného důchodového věku. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod. Dalším negativem u předčasného starobního důchodu je to, že výplata předčasného starobního důchodu se při souběžném výkonu výdělečné činnosti, která zakládá účast na pojištění, pozastavuje do data dosažení důchodového věku, nebo ukončení výdělečné činnosti. Výplata nenáleží při pobírání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Výplatě předčasného starobního důchodu však nebrání : -- zaměstnání malého rozsahu rozhodný příjem Kč 2 500,-, -- činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše odměny nebude vyšší Kč ,-, -- výkon samostatné výdělečné činnosti, která nezaloží účast na pojištění kdy pro rok 2013 je roční příjem do Kč ,--. Pro rok 2014 to bude Kč PŘEDDŮCHOD : Jak uvedeno ve výkladu o předdůchodu je patrno, že příjemce předdůchodu může vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu plyne účast na nemocenském

11 ~ 11 ~ pojištění bez jakýchkoliv dopadů na jeho pozdější starobní důchod. Dalším velkým rozdílem mezi předčasným důchodem a předdůchodem je to, že doba pobírání předdůchodu je doba vyloučená a proto pozdější starobní důchod nebude trvale krácen. Stanovení důchodového věku: U pojištěnců narozených před rokem 1936 činí důchodový věk 32 ZDP. U mužů 60 let, U žen 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 56 let, pokud vychovaly jedno dítě 57 let, bezdětná. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 je důchodový věk dle přiložené tabulky. Další možnosti nároku na starobní důchod : Pojištěnec má nárok podle 29 odst. 2 ZDP též na starobní důchod, jestliže nesplnil podmínky podle odst. 1 ( viz. str. 7 ) a získal dobu pojištění nejméně : let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození. Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod po roce 2009 se však náhradní doby započítávají pouze v rozsahu 80%, to však neplatí u doby vojenské služby, péče o dítě ve věku do 4 let a péče o bezmocnou osobu. Pojištěnec má nárok podle 29 odst. 3 ZDP též na starobní důchod jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let čisté doby pojištění tj. v tomto případě se nezapočítávají náhradní doby. Pojištěnec má nárok podle 29 odst.4 ZDP též, jestli-že nesplňuje žádnou se shora uvedených podmínek, v odst. 1.) 3.) pokud dosáhl věku 65 let a splnil podmínku pro nárok na invalidní důchod.

12 ~ 12 ~ Výše základní výměry starobního důchodu podle 33 odst. 1 2 ZDP : Výše základní výměry starobního důchodu je od roku 2011 Kč 2 230,-. Od roku 2012 se základní výměra zvyšuje na částku Kč 2 270,-. Od roku 2013 se základní výměra zvyšuje na částku Kč 2 330,-.! Od roku 2014 se základní výměra zvyšuje na částku Kč 2 340,-! Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu - nejméně Kč 770,- měsíčně. Pokud by však pojištěnec odklonil část pojistného (3%) ze svého povinného pojištění tj. (ze 6,5% důchodového pojištění), do II. důchodového pilíře, činila by procentní výměra za každý rok doby pojištění jen 1,2% výpočtového základu ze základního I. pilíře tj. z povinného důchodového pojištění.! Platí od roku 2013! Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80%, s výjimkou náhradních dob, uvedených v 5 odst. 1 písm. p) r) a s. okruh pojištěných osob, kdy pod písm. p) jsou osoby konající vojenskou službu, v písm. r) osoby pečující o dítě do čtyř let, a písm. s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10let, která je závislá na péči jiné osoby. O náhradní době pojednává 11 ZDP. Výpočtový základ : Výpočtovým základem je podle 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici, pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně tj. Kč ,--. Pokud částka osobního vyměřovacího základu převyšuje první redukční hranici, započte se tato částka Kč ,-- v plné výši, a z částky nad Kč ,-- do Kč ,-- se počítá 30% a z částky osobního vyměřovacího základu nad Kč ,-- se počítá 10%. Změna definice výpočtového základu od 30. září 2011 do : V období o 30. září do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího ( 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100%, kdy tato první plná redukční hranice je 44% z průměrné mzdy. b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září do počítá 29%, v roce 2012 se počítá 28%, v roce 2013 se počítá 27% a v roce 2014 se počítá 26%. Druhá redukční hranice činí 116% z průměrné mzdy.

13 ~ 13 ~ c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září do počítá 13%, v roce 2012 se počítá 16%, v roce 2013 se počítá 19% a v roce 2014 se počítá 22%. Třetí redukční hranice činí 400% z průměrné mzdy. d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září do 2011 do se počítá 10%, v roce 2012 se počítá 8%, v roce 2013 se počítá 6%, a v roce 2014 se počítají 3%. Konstrukce výpočtu důchodu přiznaných od : Vyhláškou č. 324/2012 Sb. byl schválen nový všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, a to ve výši Kč a koeficient, kterým se navyšuje všeobecný vyměřovací základ 1,0315. Při zachování hranice 44% (viz. bod a) bude první redukční hranice pro rok 2013 Kč ,- ( Kč x 44% ) = Kč ,--. Do roku 2012 je první RH Kč ,-. Při hranici 27% nad první RH do druhé RH, bude druhá redukční hranice pro rok % z částky Kč ,- ( x1,0315 ) = Kč ,-. (viz. bod.b). Do roku 2012 je druhá RH Kč ,-. Při hranici 19% nad druhou RH do třetí RH, bude třetí redukční hranice pro rok % z částky Kč ,- = Kč ,-. (viz. bod. c). Do roku 2012 je třetí RH Kč ,-. Z částky nad třetí redukční hranici se pro rok 2013 počítá 6%. Konstrukce výpočtu důchodu přiznaných od : Pro rok 2014 byl schválen nový všeobecný vyměřovací základ a to ve výši Kč ,- a koeficient, kterým se navyšuje všeobecný vyměřovací základ 1,0015. Při zachování hranice 44% bude první redukční hranice pro rok 2014 Kč ,- ( x 1,0015 = ,- x 44%). Při hranici 26% nad první RH do druhé RH, bude druhá redukční hranice pro rok % z částky Kč ,-- ( x 1,0015) = Kč ,--. Při hranici 22% nad druhou RH do třetí RH, bude třetí redukční hranice pro rok % z částky Kč ,-- ( x 1,0015) = Kč ,--. Z částky nad třetí redukční hranici se pro rok 2014 počítá 3%. Příklad č. 3): Modelový příklad stanovení výpočtového základu a jeho důchodu rok 2013: Zaměstnanec ředitel akciové společnosti požádal o důchod s nárokem od Jeho osobní vyměřovací základ činil Kč ,--. Stanovte jeho výpočtový základ, ze kterého se mu vypočte jeho starobní důchod.

14 ~ 14 ~ 1) Z částky osobního vyměřovacího základu Kč ,-- se plně započte : Kč ,--. 2) Z částky rozdílu mezi první RH Kč ,-- a druhou RH Kč ,-- se započte 27%, tj. Kč 5 032,--. 3) Z částky rozdílu mezi druhou RH Kč ,-- a třetí RH Kč ,-- se započte 19%, tj. Kč ,--. 4) Z částky nad třetí redukční hranici tj. Kč ,-- do osobního vyměřovacího základu Kč ,- se započte 6% tj. Kč ,- - Kč ,- = Kč ,- x 6% tj. Kč 2 803,-. Výpočtový základ tak bude: Kč = Kč ,-. Zaměstnanec má celkem odpracováno 45 let, kdy za každý rok se mu započte 1,5%. Z výpočtového základu se mu započte 67,5% což je částka Kč ,- + základní výměra důchodu Kč 2 330,-. Jeho starobní důchod tak činí Kč ,-. Příklad č. 4) Modelový příklad stanovení výpočtového základu a jeho důchodu rok 2014 Zaměstnanec ředitel akciové společnosti požádal o důchod s nárokem od Jeho osobní vyměřovací základ činil Kč , Stanovte jeho výpočtový základ, ze kterého se mu vypočte jeho starobní důchod. 1) Z částky osobního vyměřovacího základu Kč ,-- se plně započte: Kč ,- 2) Z částky rozdílu mezi první RH Kč ,- a druhou RH Kč ,- se započte 26% tj. Kč 4 856,- 3) Z částky rozdílu mezi druhou RH Kč ,- a třetí RH Kč ,- se započte 22% tj. Kč ,- 4) Z částky nad třetí RH tj. Kč ,- do osobního vyměřovacího základu žadatele tj. Kč ,- se započtou 3% tj. Kč ,- - Kč ,- = ,- x 3% tj. K 1 395,-. 5) Výpočtový základ tak bude : Kč ,- + Kč 4 856,- + Kč ,- + Kč 1 395,- = Kč ,-. Zaměstnanec má celkem odpracováno 46 let, kdy za každý rok se mu započte 1,5%. z výpočtového základu se mu započte 69% což je částka Kč ,- + základní výměra důchodu Kč 2 340,-. Jeho starobní důchod tak bude Kč ,-. Viz: Porovnejte s příkladem 3 výpočet důchodu pro rok Osobní vyměřovací základ: Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby snižuje se o ně

15 ~ 15 ~ počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 vyjadřuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365:12 = 30,4167). Výpočet osobního vyměřovacího základu : Úhrn RVZ OVZ = 30,4167 x KD - VD Vysvětlivky: RVZ = roční vyměřovací základ za kalendářní rok spadající do rozhodného období. KD = počet kalendářních dnů rozhodného období. VD = počet vyloučených kalendářních dnů. Jak z uvedeného vyplývá pro stanovení (OVZ) osobního vyměřovacího základu jsou vždy nutné mít k dispozici tři veličiny. Roční vyměřovací základ, rozhodné období, ze kterého se sečtou vyměřovací základy a vyloučené doby. Rozhodné období : Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem Z uvedeného vyplývá, že v současné době se rozhodné období s věkem odchodu do důchodu prodlužuje. Znamená to, že pro přiznání důchodu v roce 2011 činí rozhodné období dvacet pět let ( ) atd. Vyloučené doby: Vyloučené doby jsou kalendářní dny, které se nezahrnují (odečítají) od kalendářních dnů, kterými se dělí souhrnný vyměřovací základ z rozhodného období. Jsou to tyto doby: -- dočasné pracovní neschopnosti, doba ošetřování nebo péče o dítě do 10 let nebo jiného člena domácnosti nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů nebo 16 dnů, pokud se jedná o osamělého zaměstnance, dále pak doba před porodem nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, -- pobírání starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu a od roku 2010 je to pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III., -- výkon vojenské služby v ozbrojených silách, pokud nejde o vojáky z povolání, -- doba účasti na důchodovém pojištění z důvodu péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě do 18. let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

16 ~ 16 ~ -- studium na středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách v ČR, pokud toto studium zakládá účast na důchodovém pojištění, -- doba účasti na důchodovém pojištění z důvodu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, -- příprava pro pracovní uplatnění osob ze zdravotním postižením, -- za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele mzdové nároky, které zaměstnanci náleží, -- soudního sporu neplatnost výpovědi, pokud byl pojištěnec v soudním sporu úspěšný Výše starobního důchodu podle 29 odst. 4 ZDP : Výše procentní výměry tohoto důchodu se stanoví podle 41 odst. 2 ZDP, tzn. stejně, jako se stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu a činí za každý celý rok pojištění : -- 0,5% výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu prvního stupně, -- 0,75% výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu druhého stupně, -- 1,5 % výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu třetího stupně. I v případech, že dojde u poživatele tohoto důchodu ke změně stupně invalidity, starobní důchod se nepřepočte a bude se i nadále vyplácet ve stejné výši. Zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle 29 odst. 1, 2, 3 Zákona o důchodovém pojištění. -- nepobírali starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5% výpočtového základu. Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění, viz. 34 odst. 1) a 2) ZDP. -- pobírá-li starobní důchod ve výši poloviny, zvyšuje se za dobu po procentní výměra za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 1,5% výpočtového základu. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Zvýšení starobního důchodu se provede na žádost vždy od data, od něhož jsou splněny podmínky pro toto zvýšení (tedy po 180 dnech, viz. 34 odst. 3) ZDP. -- pobírá-li starobní důchod v plné výši, zvyšuje se za dobu po procentní výměra důchodu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní

17 ~ 17 ~ výměry důchodu v tomto případě má pojištěnec buď vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti nebo po skončení výdělečné činnosti. Za nepřetržitý výkon výdělečné činnosti se považují i případy, kdy jedna výdělečná činnost bezprostředně navazuje na další výdělečnou činnost, viz. 34 odst. 4) ZDP. Invalidní důchod : Od zákon o důchodovém pojištění již nerozlišuje dva druhy invalidity tj. invaliditu částečnou a plnou. Od roku 2010 tak bude jediná dávka - invalidní důchod, jehož výše bude rozdílná podle stupňů poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Podle 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestli-že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35% tzn., pokud pracovní schopnost poklesla: a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pro získání nároku na invalidní důchod je třeba splnit, kromě uvedeného poklesu pracovní schopnosti, ještě potřebnou dobu pojištění, která činí u pojištěnce ve věku : do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti let před vznikem invalidity. Nově je v 40 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění uvedeno, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity, kdy potřebná doba pojištění činí 10 let. Nárok na invalidní důchod zaniká pokud pojištěnec dovrší 65 let. Od tohoto data se invalidní důchod mění na důchod starobní, kdy výše důchodu starobního zůstává v původní výši důchodu invalidního.

18 ~ 18 ~ Výše invalidního důchodu : Výše procentní výměry invalidního důchodu za každý celý rok doby pojištění činí : a) 0,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, b) 0,75% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Pozn: Při změně stupně invalidity se změní i výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod: Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku již není rozhodující dosažení věkové hranice 55 let/58 let, ale jak u muže tak u ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší. Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod: Vdova (vdovec) má nárok na vdovský důchod po druhém z manželů, který : -- byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, -- splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Podmínky nároku po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky ) : Po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky ) má vdova (vdovec ) nárok na vdovský důchod jestli-že : -- pečuje o nezaopatřené dítě, -- pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III. (těžká závislost), nebo stupni IV. (úplní závislost), -- pečuje o své rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve II. ( středně těžká závislost ) nebo ve stupni III. a IV., -- je invalidní ve III. stupni, -- vdova /vdovec dosáhl alespoň o 4 roky nižšího Výše vdovského, vdoveckého důchodu: Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí od roku 2014 Kč 2 340,-- měsíčně. Výše procentní výměry vdovského/vdoveckého důchodu činí 50% procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího

19 ~ 19 ~ stupně, na který měl nebo by měl nárok manželka (manžel) v době smrti, viz. odkaz na ust. 51 odst.2) zákona o důchodovém pojištění. Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Podmínky na sirotčí důchod: Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemře: -- rodič (osvojitel) dítěte, nebo -- osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Zemřelý musí být navíc poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo musí splňovat ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod třetího stupně, starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Výše sirotčího důchodu: Výše základní výměry sirotčího důchodu činí od roku 2014 Kč 2 340,-- měsíčně.výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, viz. odkaz na ust. 53 odst. 2) zákona o důchodovém pojištění. Průměrná mzda a dopady na další skupiny pojištěnců v závislosti na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění : U K A Z A T E L Rok 2013 Rok 2014 Všeobecný vyměřovací základ Kč ,-- Kč ,-- Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího zákl. 1,0315 1,0015 Průměrná mzda : Kč ,-- Kč ,-- Maximální vyměřovací základ pro pojistné na SZ. Kč ,-- (48 x ) Kč ,- (48 x ) Maximální vyměřovací základ pro ZP : Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy pojistného na důchodové zabezpečení u OSVČ Kč ,-- Kč 6 471,-- 1/4 průměrné mzdy Kč 00000,-- (72 x Kč 0,-- ) Kč 6 486,-- 1/4průměrné mzdy

20 ~ 20 ~ hlavní činnost : Minimální záloha na pojistné na důchodové zabezpečení u OSVČ hlavní činnost měsíční platba : Roční zisk zakládající u OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém zabezpečení : Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy pojistného na důch. zabezpečení u OSVČ vedlejší činnost: Minimální záloha na pojistné na důch. pojištění u OSVČ vedlejší činnost měsíční platba : ZDRAVOTNÍ POJIŤĚNÍ : Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro platbu zálohy na ZP : Kč 1 890,-- 29,2% x Kč ,-- 2,4 x ,-- Kč 2 589,-- 10% x ,-- Kč 756,-- 29,2% x 2 589,-- Rok Kč ,-- 1/2 x ,-- Kč 1 894,-- 29,2% x 6 486,-- Kč ,-- 2,4 x ,-- Kč 2 595,-- 10% x ,-- Kč 758,-- 29,2% x 2 595,- - Rok Kč ,-- 1/2 x Minimální záloha na ZP u OSVČ : Kč 1 748,-- 13,5% x ,- - Od se mění minimální mzda a tím i minimální vyměřovací základ pro kategorie OBZP : Kč 1 751,-- 13,5% x ,-- Měsíční platba osoby bez zdanitelných příjmů na zdravotní pojištění od : Kč 1 080,-- 13,5% z 8 000,-- Kč 1 148,-- 13,5% z Kč 8 500,- Kč 1 148,-- 13,5% z 8 500,--

21 ~ 21 ~ Souhrnná tabulka pro výpočet důchodu : 2011 před po Zápočet do 1. RH 100 % 100% 100% 100% 100% 100% Zápočet nad 1 RH do 2 RH 30 % 29% 28% 27% 26% 26% Zápočet nad 2 RH do 3 RH 10 % 13% 16% 19% 22% 0 % Zápočet nad 3 RH 10 % 10% 8% 6% 3% 0% 1. RH v % prům.mzdy 44% 44% 44% 44% 44% 2. RH v % prům. mzdy 116% 116% 116% 116% 400% 3. RH v % prům. mzdy 400% 400% 400% 400% 1. RH v Kč , ,-- 2. RH v Kč , ,-- 3. RH v Kč , ,--

22 ~ 22 ~ Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 Rok narození Důchodový věk činí u mužů 60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m žen s počtem vychovaných dětí a více 57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+ 2m 65r+ 4m 65r+ 6m 56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64 +2m 64r+6m 64r +8m 64r+10m 65 65r+2m 65r+4m 65r+6m 55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+ 8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+4m 65r+6m +4m +8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r +8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m +4m +8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r +8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m +4m +8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r +8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m Prodloužení tabulky odchodu do důchodu : Muži Ženy 0 D 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5-9dětí m 65+8m 65+8m 65+8m 65+2m 65+2m 63+8m m 65+10m 65+10m 65+10m 65+8m 65+8m 64+2m m m 66+2m 66+2m 66+2m 66+2m 66+2m 65+2m m 66+4m 66+4m 66+4m 66+4m 66+4m 65+8m m 66+6m 66+6m 66+6m 66+6m 66+6m 66+2m m 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m m 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m