ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, Brno, SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE MASTITIDY SKOTU. 19.

Transkript

1

2 ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, Brno, SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE MASTITIDY SKOTU 19. února 2014 kongresový sál hotelu Tři Věžičky Střítež

3 Obsah: Mastitidy skotu... 5 Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM Mastitidy dojnic pohledem praktického veterináře MVDr. Martin Vlček Možnosti a aspekty terapie mastitid v období laktace...34 MVDr. Zbyněk Dvořák Možnosti a aspekty terapie mastitid v období zaprahlosti...40 MVDr. Zbyněk Dvořák Rychlá stájová diagnostika mastitid - efektivní nástroj řešení...44 MVDr. Josef Prášek Využití testů pro diagnostiku reziduí inhibičních látek...50 Jeřábková Jaroslava Mastitidy a ekonomické ztráty...54 Jindřich Kvapilík Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid MVDr. Zbyněk Dvořák Mastitidy vyvolané kvasinkami MVDr. Miroslav Věříš 3

4 MASTITIDY DOJNIC Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM Mastitidy Snižují užitkovost Mění skladbu mléka Významně narušují plodnost dojnic Zdravotní riziko pro spotřebitele Ekonomické ztráty 4

5 Makroorganismus - Faktory morfologické - Pastruky - Strukový kanálek - Kůže - Faktory fyziologické - Keratinová zátka (lactoserbum) - Kontraktilita svěrače - Laktoperoxidáza - Laktoferin - Faktory imunologické - fagocytóza - Mikrofágy - Makrofágy - B a T Lymfocyty Vnější prostředí - Zoohygiena ustájení - Hygiena dojení - Welfare - Výživa - Příprava na porod 5

6 Mikroorganismy - Patogeny - Streptococcus - Staphylococcus - E.Coli - Klebsiela - Mycoplasma - Kvasinky - Viry 6

7 Kategorizace mastitid - Kontagiózní - Staph. aureus - Str. agalactiae - Str. dysgalactaie - Mycoplasma bovis - Arcanobacterium bovis - Environmentální - E.coli - Klebsiella - Enterobacter - Str. uberis - Str. equinus - Enterokoky - Proteus - Pseudomonas - Serratia - Kvasinky Bakterie kontagiosní mastitidy Streptokoky Strep agalactiae Strep dysgalactia Staph aureus Mycoplasma bovis 7

8 Bakterie environmentální mastitidy - E.coli - Klebsiella - Enterobacter - Str. uberis - Str. equinus - Enterokoky - Proteus - Pseudomonas - Serratia - Kvasinky Původci infekčních mastitid Přenos z krávy na krávu Nízký výskyt ve vnějším prostředí Vysoký výskyt v mléčné žláze Vylučování ve velkém počtu Lze dobře kontrolovat běžnými programy 8

9 Původci environmentálních mastitid Přenos z vnějšího prostředí do mléčné žlázy Vysoký počet zárodků ve vnějším prostředí Nízký počet zárodků v mléčné žláze Vylučování v malém počtu Lze špatně kontrolovat běžnými sanačními programy Momentální situace V mnoha provozech narůstá počet environmentálních mastitid Klesající počet infekčních mastitid, ale kontagiózní zárodky jsou nadále odpovědné za cca 10 % všech klinických mastitid 9

10 Tranzitní období Dva kritické okamžiky pro vznik nových infekcí: první týden po zasušení (návrat) poslední týden před otelením (na mléčné žláze) Období zaprahnutí Množství nových infekcí čtvrtí vemene je v období stání na sucho 10x vyšší než během období laktace (Bradley 2008) Více než 90% všech mastitid v prvních 30 dnech po otelení jsou infekce z období stání na sucho (Bradley u Greene 2008) 10

11 Analýza PSB PSB před zasuš. PSB pp Důvod < < nedochází k nové inf. < > nová infekce > < vyléčení, není nová i. > > není vyléčeno nebo nová infekce 11

12 Zdravé vemeno 12

13 Subklinická mastitida Bakterie kontagiosní mastitidy Staph aureus Subklinická infekce Vysoký počet somatických buněk Žije kdekoliv v krávě Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ Eradikace ze stáda je obtížná 13

14 Bakterie kontagiosní mastitidy Strep agalactiae Subklinická infekce Vysoký počet somatických buněk Žije POUZE ve vemeni! Léčba většinou úspěšná Může být ze stáda eradikován Klinická mastitida - sekret 14

15 Bakterie kontagiosní mastitidy Mycoplasma bovis Závažné klinická nebo subklinická infekce Šíří se při dojení nebo při pneumonii Musí žít v krávě Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ Eradikace ze stáda je obtížná 15

16 16

17 Období rozdojování Negativní energetická bilance (NEB) Lipomobilizace Stetóza jater Ketóza Indigesce Metabolická acidóza Imunosuprese 17

18 Hubnutí Steatóza jater NEMK Ketolátky Inzulin IGF-1 Glukóza Albumin T3, T4 LH, Progesteron NEB 18

19 19

20 PREVALENCE OF KETOSIS Phase 5-30d d Year N % N %

21 Formy klinických mastitid - Mírný stupeň - Střední stupeň - Vysoký stupeň 21

22 Klinická mastitida Rozsáhlý zánět Cytokiny Kortizol Prostaglandin F2alfa Volné kyslíkové radikály Endotoxin Cytokiny Kortizol ROS Klinická mastitida LH Estradiol Folikuly D. folikul Vlny LH Ovulace Oocyty Embryo Luteální buňky 22

23 Klinická mastitida Prostaglandin F2alfa Luteolýza Progesteron Endotoxin Luteolýza Progesteron Embryo SKUPINA Efekt klinické mastitidy na zabřezávání POČET ZABŘEZLÝCH Skupina A (n60) 15 (klinická mastitida) Skupina C (n60) 28 (kontrola) 23

24 Parametry krve v průběhu klinické mastitidy 1.den 3.den 5.den Progesteron ng/ml 5,31 4,07 3,44 Vit.A umol/l 1,32 1,41 1,37 Vit. E umol/l 5,17 4,24 4,03 B. karoten umol/l 4,71 3,58 3,12 Zn umol/l 14,24 11,18 10,86 Cu umol/l 15,33 14,96 13,11 GSH-Px ukat/l 742,17 723,07 698,36 Diagnostika mastitid - Anamnéza - SCC bazénových vzorků mléka - Patogeny v bazénových vzorcích - Klinické vyšetření mléčné žlázy - NK test - Bakteriologické vyšetření vzorků mléka - Posouzení celkového zdravotního stavu 24

25 NK Test Stupeň reakce SCC v 1000/ ml Konzistence směsi Barva reakce Beze změn Bledě růžová Jemný film Slabě červená Gelifikace Červená Sbaluje se Purpurově červená Směs neteče Purpurově fialová ++++ Smyslově změněné mléko Zásady terapie mastitid - Frekventní vydojování - Aplikace antibiotik - intramamární - celková - Aplikace antiflogistik - Infuzní terapie - Podpora imunity (Se, Zn, Cu, vit. E,C, gluk.) 25

26 Prevence - Hygiena prostředí - Správné zaprahování - Technologie dojení - Hygiena dojení - Optimální výživa - Optimální stav metabolismu a imunity 26

27 MASTITIDY DOJNIC POHLEDEM PRAKTICKÉHO VETERINÁŘE MVDr. Martin Vlček Kdy je problém? PSB nad 100 tis./ml - subklinická mastitida Max. 25 % stáda nad 100 tisíc Kolem 30 % mastitid je způsobeno dojícím zařízením. Hyperkeratózy, struky s prstenci, hemorhagie, vlhké struky. Počet nových případů za měsíc max. 12 % Chronické infekce do 2 % Kontrola před zaprahnutím a po otelení. Spolupráce s ostatními odborníky. Vyléčené případy více než 50 % Nově nemocné do 15 % Multifaktoriální onemocnění Dojnice Patogen Dojírna Prostředí Výživa Výživa Selen a vitamín E, Zinek Mykotoxiny Konzistence výkalů (znečištění vemene) 27

28 Sel-plex Ca mix Dávka 10g/kus den v přípravě na porod (20 g/kus a den v laktaci) 1 kg koupíte za 89 Kč = denní 100 % dávka organického selenu za 89 haléřů Baleno po 25 kg pytlích Odběr vzorků Rukavice, predip, alkohol Desinfikovat dříve vzdálenější Odebírat dříve bližší Environmentální Rozpoznání nepřítele E. coli, Pseudomonas, Klebsiella, Str. uberis, Enterococcus faecalis, Arcanobacter pyogenes, Mycoplasma bovis Spíše subklinické případy (vyjímka perakutní E.coli) Při dehydrataci: Fyziolog. rozt. 2l + 126g NaCl = Hypertonický roztok i.v. + 50l vody do bachoru 28

29 ATB? Nesteroidní antiflogistika! Indikační omezení! Marbofloxacin Testy citlivosti Použití jiných ATB vede ke zhoršení stavu Není čas na udělání testu citlivosti Prevence Po dojení musí minimálně 20 minut stát Kanálek se uzavírá 8 hodin bariérový postdip Predip Hygiena prostředí 29

30 Prevence 5-ti bodový plán Správné postupy na dojírně Rukavice Vyřazení neléčitelných krav Dojení postižených až na konec Mezidesinfekce (0,5% k. peroctová) 5-ti bodový plán 1. Desinfekce po dojení 2. Zasušení ATB 3. Rychlá detekce a léčba 4. Vyřazení chronických 5. Správné seřízení dojícího stroje Kontagiózní Příprava před dojením S. aureus, Str. agalactiae, Mycoplasma Spíše klinické případy Často i u prvotelek Predip Odstříknutí Otření Nasazení stroje Od 1. kontaktu po nasazení stroje 60-90s Od 1 dojnice se může nakazit až 7 dalších! 30 1Kč!

31 Pořadí na dojírně 1. otelené 2. rozdoj 3. produkční skupiny 4. konec laktace 5. chronicky infikované/léčené Špatně léčitelné 3 KU po sobě více než 700 tis. PSB 2 antibiotické neúspěšné léčby v laktaci Vysoký počet somatických buněk (milióny) Krávy na 4. a vyšší laktaci Původci (S. aureus, Pseudomonas, Mycoplasma) (kvasinky, plísně, řasy) Léčba Včasnost! Podpůrná léčba (vydojování, oxytocin,nesteroidy, masti, zinek, selen, vit. E, ) Aplikace ATB do závěsného vazu Zasušení čtvrtě 150ml Alfadine po 4 dojení Bolestivé - nesteroidy 31

32 den po porodu. Měření ketolátek Krev Moč Mléko Přeplněnost stájí Pohodlí Kulhání Hypokalcémie Ostatní nemoci 32Kč/test (850Kč čtečka) Subklinická ketóza riziko vzniku mastitidy o 50 % vyšší! Cybow vet 2Kč/test 32

33 24Kč/test! Děkuji za pozornost. 33

34 MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ LAKTACE MVDr. Zbyněk Dvořák 2/14/2014 MSD Animal Health Zdraví mléčné žlázy MSD Animal Health Kdo jsme? MSD AH - originální farmaceutická společnost poskytující své služby v celém světě Co nabízíme? Nabízíme spolupráci na řešení problémů Vaší farmy MVDr. Zbyněk Dvořák Product Manager Co je cílem? Zlepšení zdravotního stavu Vašich zvířat a tudíž i ekonomických výsledků 2 MSD Animal Health - na koho se obrátit? Sever, Severozápad Pavlína Bidlová Pavlina.bidlova@merck.com Jih Radka Poslušná Radka.poslusna@merck.com Terapie v období laktace Morava a Slezsko Leona Pekáriková Leona.pekarikova@merck.com Slovensko - Vladimír Flak Vladimir.flak@merck.com MVDr. Zbyněk Dvořák

35 Cena onemocnění mléčné žlázy (Luke O Grady) Mastitidy skotu Vnímané náklady Náklady Cena onemocnění bonusů mléčné žlázy Vyřazení (Luke O Grady) na léčbu Vnímané náklady Vyřazené mléko Náklady na léčbu Ztráty Ztráty bonusů 5 zvířat Vyřazené mléko Vyřazení zvířat Skutečné náklady Náklady na léčbu Skutečné náklady Náklady na léčbu Sankce Ztráta produkce Ztráty bonusů Ztráta produkce Selekce zvýšení produkce - rychlejší vydojování Lize 1904 Hedralize 2004 Selekce zvýšení produkce - rychlejší vydojování Lize 1904 Hedralize Vyřazené mléko Vyřazené mléko Ztráty bonusů Sankce 5 6 Proč je PSB důležitý? Proč je PSB důležitý? 7 Dojnice č laktace 25 l/den PSB=300,000 buněk/ml Ztráta 2 l mléka/den Dojnice č laktace 25 = l/den 560 l/laktaci PSB=300,000 buněk/ml = Kč/laktaci Ztráta 2 l mléka/den Klinické mastitidy změny původců Kontagiózní mastitidy ( přenos na dojírně ) - pokles Environmentální mastitidy ( z prostředí ) růst Klinické mastitidy změny původců Kontagiózní mastitidy ( přenos na dojírně ) - pokles Environmentální mastitidy ( z prostředí ) růst 8 (Bradley 2002) 2/14/ = 560 l/laktaci = Kč/laktaci 8 (Bradley 2002) Změny v bakteriálních původcích Incidence a původci klinických mastitid mléčné krávy (UK) Počet postižených čtvrtí/100krav/rok Průměrný roční PSB % zastoupení v jednotlivých skupinách Efektivní detekce = časná léčba = větší úspěšnost Subklinické Výsledky vyšetření mléka bakteriologie Klinické Změny - mléko/vemeno/dojnice Pozorování Odstřikování 2 2 Důležitá implementace pro léčbu (Bradley, The Veterinary Journal, 2002)

36 Který je toto patogen? Přesnost diagnostiky E.coli Přesnost diagnostiky klinických E. coli mastitid (White et al., 1986) % skutečně pozitivní Přesnost je 62% 2/14/2014 Časná a přesná terapie je důležitá 11 % falešně pozitivní 12 2/14/2014 Diagnóza Kontrola mastitid Klinické příznaky Bakteriologická kultivace = Čtvrť specifická bakterie Bazénový vzorek Diagnóza Diagnóza Počet somatických buněk > buněk/ml Klinické příznaky = specifická bakterie Počet somatických buněk > buněk/ml 13 Diagnóza PCR test Bakteriologická kultivace PCR test Čtvrť Bazénový vzorek Kontrola mastitid 5ti bodový plán* 5ti bodový plán* Kontagiózní mastitidy 1) Dojící zařízení 2) Hygiena dojení 3) Desinfekce struků 4) Léčba klinických mastitid 5) Léčba v období zaprahování Kontagiózní mastitidy 1) Dojící zařízení 14 2) Hygiena dojení* Neave et al., ) Desinfekce struků 4) Léčba klinických mastitid 5) Léčba v období zaprahování * Neave et al., 1969 Kontrola mastitid Kontrola mastitid Kontagiózní a enviromentální mastitida Doporučovaný Kontrola mastitid 10ti bodový kontrolní program* Doporučovaný * According to the National 10ti bodový Mastitis Council kontrolní program* * According to the National 1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy 2) Zajištění čistého, suchého a komfortního prostředí 3) Správný postup dojení 4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid 7) Efektivní management zaprahování 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné 1) Stanovení žlázy cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy 2) 10) Zajištění Periodické čistého, posouzení suchého kontrolního a komfortního programu prostředí 3) Správný mastitid postup dojení 4) Správné vybavení 15 a použití dojícího zařízení 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid 7) Efektivní management zaprahování 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy 10) Periodické posouzení kontrolního programu mastitid Kontagiózní a enviromentální mastitida 36 Kontrola mastitid Léčba klinická (bez příznaků) + Cíl bakteriologická (bez bakterií) Cíl 16 Léčba klinická (bez příznaků) + bakteriologická (bez bakterií)

37 Kontrola mastitid Mastitidy skotu Terapie je zároveň prevence Léčba v průběhu laktace Pokud je bakterální léčba úspěšná: - Infekce se nemůže šířit stádem - Pravděpodobnost reinfekce klesá Kontrola mastitid Léčba Terapie v průběhu je zároveň zaprahování prevence Léčba existujících infekcí Léčba v průběhu laktace Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí Prevence Pokud mastitid je bakterální brzy po porodu léčba úspěšná: - Infekce se nemůže šířit stádem - Pravděpodobnost reinfekce klesá 17 Léčba Které případy léčit? Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít? Léčba Cíl Které případy léčit? Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít? 18 Zdravé zvíře klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií) Léčba v průběhu zaprahování Léčba existujících infekcí Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí Prevence mastitid brzy po porodu Cíl Zdravé zvíře klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií) Které případy léčit? Budeme léčit? - patogeny Klinické případy Sub-klinické případy Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid Které případy léčit? Časná identifikace Klinické Okamžitá případy léčba Vždy? Chronické případy? Stávající tankový PSB Historie individuálních vzorků - Sub-klinické PSB případy Věk dojnic Riziko šíření infekce do stáda Budoucí klinický případ? Budeme léčit? - patogeny Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby? Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid 2/14/ Časná identifikace Okamžitá léčba Vždy? Chronické případy? Stávající tankový PSB Historie individuálních vzorků - PSB Věk dojnic Riziko šíření infekce do stáda Budoucí klinický případ? Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby? Budeme léčit? - dojnice Věk Stádium laktace PSB Počet postižených čtvrtí (viditelně) Počet infikovaných čtvrtí Jaká terapie je nezbytná? Antibiotika Intramamární Injekční Protizánětlivé látky Prednisolon NSAIDs Tekutiny Perorální a u některých nejzávažnějších případů i intravenózní podání

38 Intramamární léčba Racionální Antibiotikum podané přímo do místa infekce koncentrace G-penicilinu v mléce po IMM podání je x vyšší než po injekčním podání Antibiotikum je dostupné (Hillerton et al., 2002). Vhodná Snadná aplikace do mléčné žlázy po dojení Parenterální léčba klinických mastitid Krávy na začátku laktace potřebují agresivní léčbu vzhledem k možné bakteremii Rychlá a širokospektrální léčba je důležitá Kombinovaná parenterální léčba přináší jasné výhody Výhody parenterální léčby jsou Nižší počet vyřazených Vyšší počet vyléčených Vyšší mléčná produkce (po zbytek laktace) 2/14/2014 2/14/ dojnic s těžkou mastitidou Erskine et al., % krav s E.coli mastitidou má bakteremii (výskyt E.coli nejen ve vemeni ale i krevním řečišti) Bakteremie při koliformních mastitidách 144 dojnic, Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) 104 dojnic s těžkou mastitidou Erskine et al., 2002 Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody Počet Počet % pozitivních Počet krav / pozitivních pozitivních krevních POSTIŽENÍ krevních 42% krav s E.coli mastitidou má vzorků bakteremii mléka (výskyt E.coli nejen vzorků ve vzorků vemeni ale i krevním řečišti) Zdravé Bakteremie při koliformních 156 mastitidách Koliformní 144 dojnic, * 14* mastitis Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) Mírné ,3 Střední 44 4 Počet 9,1 Počet % pozitivních Těžké Počet krav / 31 pozitivních pozitivních krevních POSTIŽENÍ krevních * Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých vzorků krav mléka vzorků vzorků Wenz et al., dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3) 26 v mléce Zdravé Koliformní * 14* mastitis Mírné ,3 Střední ,1 Těžké * Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav Wenz et al., dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3) 26 v mléce 6 Experimentální E. coli studie Shpigel et al., 1997 E. coli mastitis model 4 skupiny po 12 dojnicích Experimentální 1) IMM cefquinome E. coli studie Shpigel 2) et IMM al., 1997 cefquinome + Injekční cefquinome 3) Injekční cefquinome 4) IMM ampicillin / cloxacillin E. Léčba colina mastitis základě model klinických příznaků 4 skupiny po 12 dojnicích 1) IMM cefquinome 2) IMM cefquinome + Injekční cefquinome 27 3) Injekční cefquinome 4) IMM ampicillin / cloxacillin Léčba na základě klinických příznaků 38 Kombinovaná terapie Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci % bakteriologicky vyléčených Kombinovaná terapie Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci % bakteriologicky vyléčených * Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05 * Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05 28

39 Kombinovaná terapie Nádoj po experimentální E.coli mastitis Nádoj mléka l/den Cefquinom+inj. cefquinom Cefquinom Kontrola Kombinovaná Proč parenterální parenterální antibakteriální terapii? léčba má jasné výhody Vyvarujte se komplikací, např. bakteremie Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010 Vyšší počet přeživších dojnic Erskine et al., 2002 Vyšší počet vyléčených, vyšší mléčná produkce Shpigel et al., 1997 Lepší distribuce a vyšší koncentrace v mléčné žláze Ehinger et al., 2006 Kdy použít parenterální antibakteriální terapii? Krávy brzy po otelení, vysokoprodukční krávy, krávy s nízkou imunitou Kehrli et al., 1989, Goff et al, 1997 Systémové příznaky onemocnění Erskine et al., 2002, Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010 Počátek léčby Dní po infekci Experimentální studie cefquinome Ehinger et al., 2006 Lepší distribuce v tkáni mléčné žlázy Vyšší koncentrace v parenchymu injekční lokální injekční+ lokální >2.0 mg/g 1,0-2,0 mg/g 0,25-1,0 mg/g <0.25 mg/g Shrnutí Přizpůsobte léčbu skutečné situaci na farmě Bakteriologie Záznamy individuálních vzorků mléka Vytvořte kontrolní plán mastitid Sledujte zlepšení stavu Úspěch léčby závisí na Správné terapii( kultivace & senzitivita) Správném podání Správné dojnici Ve správnou dobu

40 MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ ZAPRAHLOSTI MVDr. Zbyněk Dvořák Co je zaprahování? Mastitis v období zaprahnutí Otelení Ukončení Laktace Lactation Zaprahnutí Otelení dojení Období laktace Období bez laktace MVDr. Zbyněk Dvořák K zajištění mléčné produkce musí k otelení docházet pravidelně!!! 1 2 Zaprahnutí Tři fáze Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Involuce Apoptosis (umrtí buněk) Klidové stádium Obnova buněk Příprava kolostra Obnova buněk Počátek sekrece nových buněk Nádoj při krátkodobém vs. dlouhodobém zaprahnutí (%) průměrně 93,3% při zkrácené době zaprahnutí Čísla 1 6 označují různé publikace 3 Bachman and Schairer,

41 Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí Mastitidy skotu Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Zaprahování po dobu 60 dní je ideální Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce Nádoj l Při dnech zaprahnutí je 100% l Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí Při dnech zaprahnutí je 93,3% Ztráta l l Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí průměrně 93,3% při zkrácené Zaprahování po dobu 60 dní je ideální Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce době Zisk 20 dnů laktace zaprahnutí Pokud Nádoj 10 nadojí l 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l Při dnech zaprahnutí je 100% l Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Už Při při dnech 1 l denně zaprahnutí je zkrácená je 93,3% doba méně l efektivní průměrně 93,3% Kuhn et al., x 34,7 = 694 l 5 6 Ztráta l při zkrácené době Zisk 20 dnů laktace zaprahnutí Pokud nadojí l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l Rozdíl v kg mléka Rozdíl v kg mléka Délka zaprahnutí (ve dnech) Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Už při 1 l denně je zkrácená doba méně efektivní Kuhn et al., x 34,7 = 694 l 5 6 Délka zaprahnutí (ve dnech) Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní Zkrácená dní trvající doba zaprahnutí Průměrný mléčný nádoj, kg/den Průměrný mléčný nádoj, kg/den zaprahnutí * * * Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní * Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05) zaprahnutí Týdny * * po * porodu Pezeshki et al., Týdny po porodu Pezeshki et al., 2009 * Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05) Výhody Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005) Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009) Kratší doba menší riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění) Nevýhody Nižší mléčná produkce po porodu: Výhody Hlavně u jalovic Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Zlepšená energetická Vyšší balance komplikace (Rastani et al., 2005) Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu Kratší doba menší riziko Nízká překročení mléčná produkce vhodné kondice po porodu, (menší vyřazení ztučnění) Nevýhody 8 Nižší mléčná produkce po porodu: Hlavně u jalovic Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Vyšší komplikace Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení Zkrácená dní trvající doba zaprahnutí 7 8 Zaprahnutí Dobrý management je základním faktorem úspěchu pro vysokou produkci mléka v pozdních fázích laktace Komfort Hygiena Krmení Rozvoj nových infekcí mléčné žlázy v průběhu roku Hladiny nově vzniklých infekcítí Zaprahnutí Otelení První a poslední 2 týdny zaprahnutíjsou krizové pro rozvoj nových infekcí Zaprahnutí 2 2 Zaprahnutí Laktace Green et al

42 Zdraví mléčné žlázy Klíčem k prevenci je období zaprahnutí Terapie v období zaprahování Počet případů na krav rizikové dny Jalovice Dojnice Antibiotické zaprahování má dva hlavní cíle Léčba existujících infekcí Lepší výsledky než léčba v období laktace (Bradley et al., 2003) Prevence nových infekcí Dny po porodu Bradley and Green, Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno Výběr produktu...pokud nemáte: 1. Stádo s malým rizikem mastitid Stádo s PSB trvale < 200,000 < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno & 2. kompletní údaje o dojnicích:...pokud nemáte: Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka Záznamy o klinických onemocněních 1. Stádo s malým rizikem mastitid Stádo s PSB trvale < 200,000 < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících 13 & 2. kompletní údaje o dojnicích: Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka Záznamy o klinických onemocněních Faremní specifika Kultivace a procento krav s vysokými PSB Kultivace a procento případů klinických mastitid v počátku laktace Kultivace Výběr produktu a procento opakovaných mastitid na konci laktace Faremní specifika Kultivace Základní výběr a procento by měl krav být s založený vysokými na PSB Kultivace předchozích a procento výsledcích případů klinických mastitid v počátku laktace Kultivace a procento opakovaných mastitid 14 na konci laktace Základní výběr by měl být založený na předchozích výsledcích Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý? Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý? Pokud nemáte výsledky PSB použijte NK-test Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování Pokud nemáte výsledky PSB použijte NK-test

43 Využití individuálních počtů PSB k monitoringu úspěšnosti zaprahování Mastitidy skotu PSB před zaprahováním (buňky/ml) PSB na začátku laktace (buňky/ml) Důvod < 200,000 < 200,000 Prevence nově vzniklých infekcí Využití individuálních počtů PSB k monitoringu úspěšnosti zaprahování Hodnocení terapie úspěšná < 200,000 > 200,000 Nově vzniklé infekce selhání > 200,000 < 200,000 Existující infekce úspěšná vyléčeny a dobrá prevence nových PSB před PSB na začátku Důvod Hodnocení infekcí zaprahováním laktace terapie > (buňky/ml) 200,000 > (buňky/ml) 200,000 Existující infekce selhání anebo existující < 200,000 < 200,000 Prevence nově úspěšná infekce vyléčené, vzniklých infekcí ale rozvoj nových < 200,000 > 200,000 infekcí Nově vzniklé infekce selhání Cefalosporin MSD AH 60% redukce PSB Výsledky pokusu infikované krávy Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH Cefalosporin MSD AH 60% redukce PSB Výsledky pokusu infikované krávy Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH > IMI 200,000 intramamární < infekce 200, Existující infekce úspěšná Bradley et al, J Dairy Sci (Bradley, 2003) 2009 vyléčeny a dobrá Zaprahnutí 18 prevence nových infekcí > 200,000 > 200,000 Existující infekce anebo existující infekce vyléčené, ale rozvoj nových infekcí selhání IMI intramamární infekce 17 Bradley et al, J Dairy Sci (Bradley, 2003) Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk) Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk) Snížení PSB Snížení PSB Zaprahnutí Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka Po otelení Po otelení Cefalosporin MSD Animal Health = % vyléčených Zaprahované krávy rychlejší tvorba keratinové zátky Léčba (zaprahnutí) Počet čtvrtí Infikované dojnice Cefalosporin Cefalosporin MSD AH MSD AH + struková zátka 100% Cefalosporin MSD Animal Health = % vyléčených Léčba (zaprahnutí) Počet čtvrtí Bradley et al, 2009 Bradley et al, 2009 Infikované dojnice Cefalosporin Cefalosporin MSD AH MSD AH + struková zátka % struků s utvořenou keratinovou zátkou Zaprahované 80% krávy rychlejší tvorba keratinové zátky % struků s utvořenou keratinovou zátkou 90% 70% 60% 100% 50% 90% Den od zaprahnutí 80% 70% 60% 50% Den od zaprahnutí Cefalosporin MSD AH Neošetřené New Zealand Veterinary Journal 1996 Cefalosporin MSD AH Neošetřené New Zealand Veterinary Journal 1996 Zaprahovací přípravky dostupné v ČR 2x kombinace (1x MSD Animal Health ideální pro krátkou dobu zaprahnutí s výhodou nízké ceny) 2x cefalosporin I. Generace (1x MSD Animal Health ideální pro jalovice a klasickou dobu zaprahnutí) 2x přípravek s indikačním omezením 7 x Cloxacilin (2x v kombinaci s Ampicilinem) POZOR!!! Cloxacillin neúčinkuje proti E.coli 21 Úspěch zaprahování závisí na Množství infikovaných čtvrtí U dojnic s postiženými 3-4 čtvrtěmi je pravděpodobnost vyléčení nízká Stáři dojnice S rostoucím věkem dojnice, pravděpodobnost vyléčení infekce S. aureus v průběhu zaprahnutí klesá PSB ve vztahu k zaprahnutí U čtvrtí s PSB vyšší než 1 milion buněk/ml je signifikatně nižší počet vyléčených zvířat v průběhu zaprahnutí Počty vyléčených kusů infikovaných S. aureus byly vyšší u stád s dobrou hygienou a nižší prevalencí infekcí S. Aureus při zaprahování Výběru vhodného a ÚČINNÉHO zaprahovacího přípravku

44 RYCHLÁ STÁJOVÁ DIAGNOSTIKA MASTITID - EFEKTIVNÍ NÁSTROJ ŘEŠENÍ MVDr. Josef Prášek Mastitis zánět mléčné žlázy = bakteriální onemocnění!!! Mastitis zánět mléčné žlázy Pro koho je tedy výhodné mít stádo s nízkým počtem případů mastitid a somatických buněk? A proč? Záněty mléčné žlázy dojnic a jalovic bakteriálního původu Nejčastěji léčená infekce skotu Největší spotřeba antibiotik Největší ekonomická ztráta na farmě Tlak veřejnosti na produkci bezpečných potravin Kontroly ze strany ÚSKVBL Ztráta na subklinických mastitidách dle laktací Laktace Do 200 tis. SB Nad 200 tis. SB Za laktaci Za den 1. laktace ,7 2. laktace ,8 3. a vyšší laktace ,6 Konference Evropské komise k antimikrobiální rezistenci Více spolupráce mezi sektory Více dozoru při používání antibiotik Více evidence Odpovědné a racionální používání antibiotik Podpora vývoje a použití rychlých diagnostických prostředků Monitoring antimikrobiální rezistence Zákazy použití některých dalších antibiotik pro potravinová zvířata Podpora tvorby preventivních zdravotních programů přímo na farmách Mastitidní trojúhelník 44

45 Patogen bakteriálního původu Kontagiózní původci Streptococcus agalactiae Staphylococcus aureus Environmentální původci Streptococcus uberis / dysgalactiae Enterococcus spp. Enterobacteriaceae (E. coli, Klebsiella spp ) Environmentální mastitidy - - jejich podíl se trvale zvyšuje Odraz zvýšené zátěže mléčné žlázy Tlak původců pocházejících z prostředí souvisí s hygienou dojení a ustájení Nejčastější původci (množí se ve střevě a v prostředí mimo tělo): Streptococcus uberis Escherichia coli, Enterococcus faecalis a další Dobře se prokazují kultivací krátce po začátku infekce Kontagiózní mastitidy - vyžadují stálou pozornost Dojte čisté a suché krávy! Častější vyšetření Více důkazu o infekci a jejím šíření Nejčastější původci se nacházejí v mléčné žláze: Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Jsou dobře prokazatelní kultivací krátce po vzniku infekce Nejdůležitější je dezinfekce po dojení Koaguláza negativní stafylokoky Některé druhy se chovají jako infekční S. chromogenes, S. epidermidis Některé druhy se chovají jako oportunní S. simulans, S. haemolyticus Některé druhy se chovají jako environmentální S. equorum, S. fleuretti Nejdůležitější je dezinfekce po dojení 6 45

46 Mastitis = bakteriální onemocnění Racionální terapeutický přístup: 1. stanovení původce 2. volba ATB dle zjištěné citlivosti Tradiční versus nové postupy bakteriologické diagnostiky Využití kamenných laboratoří je problémové z hlediska času pro stanovení diagnózy ale i náročné logisticky Moderní produkce potřebuje vlastní prostředky pro rychlou diagnostiku Spolupráce veterinární lékař a chovatel je základním předpokladem úspěchu Cíle výskytu klinických mastitid Moderní bakteriologická diagnostika mastitid 1 2 % krav s klinickou mastitidou za měsíc 1 % závažných klinických případů za rok < 0,5 % produkce mléka vyřazeno z dodávky v důsledku výskytu mastitidy Vyžaduje: Především rychlost Potom teprve přesnost Nízké náklady Dostupnost na farmě Mastitis = bakteriální onemocnění Možnosti bakteriologické diagnostiky Prevence Léčba Kultivace přímo na farmě!!! Eliminace chronických čtvrtí 46

47 Zjištění a klasifikace případů mastitid dle závažnosti Aseptický odběr vzorku (kritické místo systému!) 1. stupeň: přítomnost změn v sekretu mléčné žlázy 2. stupeň: Změny v sekretu + lokální příznaky zánětu většina případů 3. stupeň: systémová mastitida Postup po zjištění výskytu mastitidy 1. den Odběr vzorku Očkování na kultivační půdy a inkubace (přes noc: h) Aseptický odběr vzorku (kritické místo systému!) 2. den Odečtení výsledků Léčba podle terapeutického protokolu ustanoveného pro danou farmu den Možnost kontroly úspěšnosti léčby Mikromast Kultivace vzorku (kritické místo systému!) PM test Odečítání výsledků kultivace (po inkubaci) další den Očekáváme: Gram pozitivní původce léčíme ATB Gram negativní původce - neléčíme ATB Vzorky bez bakteriologického nálezu - neléčíme ATB 47

48 Souhrnné výsledky kultivačního vyšetření na farmě A Výsledky použití systému kultivace na farmě a následné léčby mastitid antibiotiky Počet případů Počet případů s nárůstem G+ patogenů Počet případů s nárůstem G- patogenů Počet případů bez průkazu bakterií snížení procenta výskytu nových mastitid z 10 % na 1,5 % za měsíc zvýšení účinnosti léčby až na 92 % případů vyvolaných G+ původci 100 % 61,7 % 15,4 % 22,9 % snížení spotřeby antibiotik určených pro léčbu o 23,1 % 90 Léčené a neléčené (G+ versus G- a neg.) - vývoj farma A Micromast kultivace subklinických mastitid 80 Identifikace z kontroly užitkovosti 70 Kultivace krav s > 200 tis SB 60 procenta procento neléčených procento léčenývh Před nebo po dojení? - Není podstatné, důležitější je aseptický odběr! Čtvrťové vzorky - NK test - Identifikace čtvrtí pro případnou léčbu antibiotiky měsíce Porovnání některých parametrů léčebné aplikace ATB před systémem a po systému u 50 případů (farma A) Micromast kultivace subklinických mastitid Vyřazení mléka z dodávky (dny) Počet i. mam. injekcí na 1 případ Procento případů léčených i. mam. Před zavedením systému Po zavedení systému 7,0 5,5 4,0 1,5 100 % 42 % Léčba volba antibiotika podle indikace Vyřazení chronických případů - PSB > buněk/ml po 2 měsíce Počet mastitid v čase farma A Analýza dat z KU % vyléčení na sucho chronické % nové % vyléčené % oteleno s oteleno s mastitidou mastitidou jalovice % krávy% nové na sucho % 51 počet počet mastitíd 100% 12% 4% 4% 0% 0% 0% 100% 13% 10% 3% 0% 10% 0% Březen 2013 Duben Kultivace krav před zasušením měsíce 48

49 Závěr Použití základních generací antibiotik Snížení rizika vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám Snížení rizika reziduí inhibičních látek v mléce. Ekonomika chovu MVDr. Josef Prášek Tel: josef.prasek@gmail.com 49

50 VYUŽITÍ TESTŮ PRO DIAGNOSTIKU REZIDUÍ INHIBIČNÍCH LÁTEK V MLÉCE Mgr. Jaroslava Jeřábková Rezidua inhibičních látek (RIL) Pojmem inhibiční látky (IL) označujeme látky, které svými baktericidními nebo bakteriostatickými účinky ovlivňují růst kulturní mikroflóry. Hlavní zdroje nežádoucích reziduí inhibičních látek (RIL) v zemědělské prvovýrobě jsou : antibiotika, ostatní léčiva - původ výhradně v terapii a profylaxi onemocnění (zákaz používání ATB jako stimulátorů růstu od ) sanitační prostředky, mykotoxiny (M1), fytoncidy (hořčice, řepka), agrochemikálie a přirozené inhibitory (lysozym, imunoglobulin, laktoferin) Legislativa Maximální limit reziduí (MRL) = maximální koncentrace reziduí farmakologicky účinné látky, jež může být povolena v potravinách živočišného původu. MRL jsou stanoveny tak, aby celkové množství reziduí denně konzumovaných v potravinách nepřesáhlo akceptovatelný denní příjem (ADI Acceptable Daily Intake). Při překročení MRL se potravina nebo potravinová surovina nepovažuje za zdravotně nezávadnou! Rezidua inhibičních látek (RIL) Legislativa Cílem stanovení reziduí inhibičních látek v mléce je : zajištění zdravotní nezávadnosti mléka (nebezpečí spočívá v opakovaném příjmu malých dávek léčiv rezistence, toxikologické a imunosupresivní účinky, alergie) zajištění kvalitní suroviny pro mlékárenské zpracování (problémy při výrobě kysaných mléčných výrobků, tvarohů, sýrů) životní prostředí (ovlivnění mikroflóry v ekosystému, přenos rezistence ze saprofytické mikroflóry na patogeny) Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22.prosince 2009 o farmakalogicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, ve znění pozdějších předpisů. Tato nařízení jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských zemích. Jsou nadřazeny národním předpisům. (ČSN , článek , 1993) Úřední věstník Evropské unie, L 293, , s Legislativa Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6.května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitu reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 Úřední věstník Evropské unie, L 152, , s farmakalogicky účinné látky jsou uvedeny v jediné příloze a jsou řazeny abecedně jsou vytvořeny dvě tabulky : 1. Povolené látky (antibiotika, sulfonamidy, ost. vet.léčiva MRL stanoven, farmakalogicky účinné látky MRL nestanoven). 2. Zakázané látky (podražec a přípravky z něj, kolchicin, chloramfenikol, chlorpromazin, dapson, dimetridazol, metronidazol, nitrofurany včetně furazolidonu, ronidazol, chloroform). 50

51 Požadavky RF na RIL v mléce Federální zákon z 22. července 2010, N 163 léčiva limit RF µg/kg EU MRL µg/kg Chloramfenikol 10 bez limitu (MRPL < 0,3) Tetracykliny (skupina) Streptomycin Penicilin 10 4 Grisin 500 bez limitu Bacitracin Selektivní rychlotesty použití hlavně v mlékárenské praxi a prvovýrobě mléka jedná se o receptorovou nebo enzymatickou analýzu, která umožňuje velice rychlou detekci veterinárních léčiv výhodou těchto testů je jednoduchost provedení a rychlé stanovení IL, analýza probíhá 1 10 minut dle druhu testu většina testů vyžaduje inkubaci v inkubátoru při C, některé testy lze provádět při pokojové teplotě Metody stanovení RIL Při detekci RIL je uplatňována vícestupňová diagnostika stanovení RIL : 1. plošné monitorování RIL (prvotní diagnostika inhibiční látky) tento požadavek splňují komerčně vyráběné testy umožňující rychlé stanovení přítomnosti / nepřítomnosti inhibiční látky. V mlékárenské praxi a v prvovýrobě mléka se nejvíce používají selektivní rychlotesty a širokospektrální rychlotesty. Přítomnost RIL lze prokázat i mikrobiologickými plotnovými metodami. Vyhodnocení testů hodnocení testu se provádí vizuálně, porovnává se poměr zabarvení kontrolní a testovací linky pomocí čtecího zařízení (ReadSensor, Rosa Reader, Charm EZ ) ve spojení s tiskem výsledků odečítání výsledků pomocí čtecího zařízení je přesnější a umožňuje archivaci výsledků Metody stanovení RIL Vyhodnocení testů 2. cílené vyšetřování používáme převážně fyzikálně chemické metody, které umožňují identifikaci a konfirmaci hledané látky a její částečnou nebo exaktní kvantifikaci (zjištění konkrétního druhu léčiva a jeho koncentrace). identifikace IL nízkovoltážní gelová elektroforéza (ELFO), radioimunoanalýza (RIA), lze použít také imunoenzymatické (ELISA) metody konfirmace a kvantifikace IL chromatografické metody plynová (GC) a kapalinová (LC) chromatografie, provádí se u všech pozitivních vzorků v monitoringu CL SVS ČR jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu citlivost testů je udávána výrobcem, většina testů má vyšší citlivost k veterinárním léčivům než jsou povolené MRL vzorek, který je těmito testy pozitivní na RIL, by měl být rozborován širokospektrálním testem s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL pro nejčastěji používaná léčiva, nebo potvrdit pozitivitu vzorku fyz. - chem. metodou (RIA, HPLC) 1. Plošné monitorování Metody stanovení RIL Screeningové testy - selektivní rychlotesty - širokospektrální rychlotesty - plotnové metody Selektivní rychlotesty testy umožňující detekci pouze jedné skupiny veterinárních léčiv (TC, β - laktamy + cefal., SU, QUINOL.), nebo detekci konkrétního léčiva (TYL, NEO, STM, GENT, ENROFLOX., CHLORAMF.) testy umožňující detekovat dvě skupiny léčiv současně (TC + β - laktamová ATB spolu s cefalosporiny) tyto testy jsou v praxi nejvíce používané 51

52 Selektivní rychlotesty Testy fy Ring Bioscience testy umožňující detekovat tři skupiny léčiv současně (β - laktamová ATB spolu s cefal. + SU + TC), (NEO + STM + GENT) testy umožňující detekovat čtyři skupiny léčiv současně (NEO + STM + GENT + KAN), (STM + β - laktamová ATB spolu s cefal. + TC + CHLORAMF.) β-lactams + Tetracyklines Combo Rapid Test β-lactams Rapid Test Tetracykline Rapid Test + RF Sulfonamides Rapid Test Fluorochinolones Rapid Test Neomycin Rapid Test Gentamycin Rapid Test Chloramfenikol Rapid Test Výhoda provádění testů při pokojové teplotě Testy fy Unisensor (Belgie) Testy fy Charm Sciences, Inc. (USA) Testy fy Ring Bioscience (Čína) Snap testy (Německo) Betastar Combo (Dánsko) Betalaktamový rychlý test (Itálie) Selektivní rychlotesty Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg léčivo Twinsensor BT Charm ROSA MRL BL/TET Test Ring test amoxicilin penicilin MRL cloxacilin / cefalonium cefazolin cefoperazone cefquinome ceftiofur cefapirin Testy fy Unisensor Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg Twinsensor BT + RF beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB) Betaxpress (3 min.) Twinexpress BT (3 min.) Tylosensor Sulfasensor Capsensor (Chloramf.) Trisensor Quinosensor 3Aminosensor 4Aminosensor Neosensor Streptosensor Gentasensor Tetrasensor léčivo Twinsensor BT Charm ROSA MRL BL/TET Test Ring test MRL chlortetracyklin oxytetracyklin tetracyklin Testy fy Charm Sciences, Inc.- Charm ROSA Testy MRL BL/TET Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB) 8 a 2 min. Combo Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB pro RF) MRL Beta-laktam Test Tetracykline Test Enroflox Test ( pouze detekce enrofloxacinu!) Sulfonamide Test Streptomycin Test Chloramfenicol Test Citlivosti testů na tetracyklinová ATB pro RF, udávané výrobcem v µg/kg léčivo Twinsensor BT Charm ROSA MRL BL/TET Test Ring test Limit RF chlortetra cyklin doxycyklin oxytetracyklin tetracyklin

53 Širokospektrální rychlostesty Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg jedná se o princip agarové difúze spojené se změnou barvy indikátoru v důsledku změny ph půdy způsobené růstem testovacího kmene Geob. stearothermophilus v.c. C 953 umožňují detekci širokého spektra veterinárních léčiv výhodou je jednoduché provedení testu, aplikace vzorku mléka, tekutých mléčných výrobků a následná inkubace v inkubátoru při C časová náročnost 2-3 hodiny, podle druhu testu LÉČIVO DELVO T fixní čas 3 hod. ECLIPSE 50 KALIDOS MRL penicilin amoxicilin cloxacilin tetracyklin oxytetracykl neomycin gentamycin neuvedeno 100 streptomycin Širokospektrální rychlotesty Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg Eclipse 50 (Španělsko) Delvotest SP-NT a Delvotest T (Nizozemsko) Kalidos MP a TB test (Itálie) Copan test (Itálie) Charm Farm test (USA) BR test (Německo) LÉČIVO DELVO T fixní čas 3 hod. ECLIPSE 50 KALIDOS MRL kanamycin 1010 > cefalexin 1.G neuvádí 100 cefapirin 1.G 6 8 neuvádí 10 cefalonium 1.G neuvádí 20 neuvádí 20 ceftiofur 3.G neuvádí 100 cefoperazon 3.G 40 neuvádí neuvádí 50 cefazolin 1.G neuvádí 35 neuvádí 50 cefquinom 4.G neuvádí 20 Širokospektrální rychlotesty ECLIPSE FARM 3G Nejčastěji používané testy jsou Eclipse 50, Delvotest SP- NT / T, Kalidos MP / TB test. Tyto testy jsou schválené k detekci RIL v mléce a jsou uvedeny v Seznamu veterinárních přípravků schválených dle zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči. Rozhodnutí o schválení vydal Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Brno. nový farmářský širokospektrální test, citlivost testu je téměř shodná s citlivostí Eclipse 50 testu reakční doba při použití negativní kontroly je hod. inkubace 65 C, k dodání je inkubátor s readrem hlídá dobu inkubace a vyhodnotí výsledek lze použít termostat na 65 C a vizuální posouzení barevné změny (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá negativní vzorek) balení 25 nebo 50 ampulí, expirace 9 měsíců Hodnocení testů vizuální posouzení barevné změny, posuzují se dolní 2/3 agaru (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá negativní vzorek) jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu citlivost jednotlivých testů se liší, je udávána výrobcem u většiny testů je citlivost vyhovující vzhledem k MRL pro nejvíce používaná léčiv na některá léčiva je citlivost testů příliš vysoká (cloxacilin, některé cefalosporiny!) Nabídka testů se neustále rozšiřuje, jejich velkou výhodou je rychlé stanovení inhibiční látky. Nevýhodou těchto testů je jejich příliš vysoká citlivost na některá veterinární léčiva vzhledem k platným MRL. Z porovnání citlivostí jednotlivých testů jednoznačně vyplývá, že žádný test nedetekuje rezidua všech antibiotik s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL, a proto je třeba používat více testů a metod a jejich vzájemné kombinace. 53

54 MASTITIDY A EKONOMICKÉ ZTRÁTY Jindřich Kvapilík Dojivost krav Výroba mléka v ČR a v EU mléka kg/krávu/rok Německo ČR Rakousko Pramen: ČSÚ, ZMP Bilanz, Statistik Austria, Statistisches Bundesamt Vývoj výroby mléka v ČR tis. tun Pramen: ČSÚ; SZIF. 9,5 Nákupní ceny mléka v ČR 9,49 9,0 Kč/litr mléka 8,5 8,0 7, ,38 8,02 7,80 7, ,19 6,5 Pramen: ČSÚ měsíce 54

55 /100 kg Pramen: DairyCo (2013). EU-15 ČR průměr 28,04 Nákupní ceny mléka v EU-15 a v ČR ( /100 kg) průměr 32,72 41,51 38,30 26,69 21, měsíc.rok 41,52 35,06 PSB a zdravotní stav vemene krav (Wolter a kol., 2002) PSB (tis.)/ml bazén. vzorku pod 125 vemeno zdravé 125 až 250 podezřelé nad 250 Výskyt klinických mastitid ve stádě do 24 % nemocné zdravotní stav dobrý 24 až 60 % žádoucí zlepšení nad 60 % nutná opatření Náklady na výrobu mléka v roce 2012 (60 podniků) Položka na krávu na KD na litr mléka 1) (Kč) (Kč) Kč % krmiva a steliva ,91 3,78 41,4 pracovní náklady ,00 1,33 14,6 odpisy krav ,29 0,85 9,3 odpisy HIM ,08 0,43 4,7 veter. výkony + léky ,03 0,34 3,7 energie ,03 0,30 3,3 plem. výkony ,99 0,20 2,2 režie ,00 0,98 10,7 ostatní položky ,97 0,93 10,1 celkem ,30 9,14 100,0 vedlejší výrobky ,26 0,41 4,5 náklady celkem ,04 8,73 95,5 1) na litr prodaného mléka (7 595 litrů na krávu a rok); Indikátory a hraniční hodnoty zdravotního stavu vemene Ukazatel PSB v bazénovém vzorku PSB ve výdojku jedné krávy CPM klinické mastitidy v měsíci subklinické mastitidy v měsíci (do 200 tis. PSB/ml) hodnota do 150 tis./ml do 200 tis./ml do 10 tis./ml do 2 % stavu krav do 15 % stavu krav vyřazené krávy v důsledku zánětů za rok do 5 % Pramen: Donat6 (2001). Ukazatele dobrého zdravotního stavu vemen krav (ZMP, 2012) Mastitidy a somatické buňky (PSB) Ukazatel hodnota ukazatele PSB v bazénových vzorcích pod 150 tis./1 ml krav s PSB nad 150 tis./ml pod 20 % čtvrtí s klinickým zánětem u méně než 20 % krav za rok vyřazené krávy z důvodu mast. pod 7 % z celkem vyř. za rok Požadavky na užitkovost a zdraví vemen krav Ukazatel požadavky - nad kg mléka na krávu a rok; - celoživotní produkce kg mléka; užitkovost - produkční věk krav nad 3 roky; - roční vyřazování krav pod 30 %, z toho méně než 30 % z důvodu onemocnění vemene. jakost mléka - PSB v prodávaném mléce pod 180 tis. v ml. zdravotní stav vemene - nejméně u 60% krav PSB v mléce pod 100 tis. v ml; - u méně než 8% krav PSB v mléce nad 400 tis. v ml; - u méně než 2% krav klinicky nemocné vemeno; - u méně než 20 % opakovaný výskyt mastitidy; - u více než 90 % krav mléko bakteriol. negativní. PSB a produkce mléka Individuální dojnice Bazénové mléko )1) PSB/ml mléka (tis.) rozdíl v dojivosti (kg/krávu/rok) PSB/ml mléka (tis.) nižší produkce mléka od stáda dojnic (%) , , ,5 Pramen: Stiles a Rodenburg (2012); Blowey a Edmondson, (1995). 1) se zvýšením PSB v bazénovém mléce 100 tis. se sníží produkce mléka o 2,5 %. Pramen: Neike (2007). 55

56 Výskyt mastitid u dojnic za rok klinické: u 17 až 50 % (průměr 34 %); subklinické: v závislosti na řadě faktorů (metoda analýz, ukazatele, interpretace výsledků aj.) až několikanásobně vyšší. Mastitidy: - členění; - výskyt; - výrobní a ekonomické ztráty; pravděpodobnost onemocnění (%) Pramen: Fleischer a kol. (2001) Dojivost a riziko onemocnění krav mastitida kulhání cysty endometridita zadržení lůžka mléka na krávu a rok (kg) Ztráty vyvolané mastitidou nižší produkce mléka (dojivost); mléko vyloučené z dodávky; vyšší obměna stáda (náhrada vyřazených krav, ztráta z brakování ); horší plodnost krav (delší SP a mezidobí, horší zabřezávání, méně telat); veterinární výkony a léky; vyšší spotřeba práce (cca 1 až 4 hod. na krávu); nižší nákupní cena mléka; ostatní (analýzy vzorků, čisticí a desinfekční prostředky aj.). Mastitidy klinické a subklinické Ukazatel mastitida klinická subklinická PSB (tis.) > původci prokazatelní vemeno změněné nezměněné změny mléka zřetelné nezřetelné Pramen: F.-J. Siepelmeyer. 1) jediným příznakem subklinické mastitidy je zvýšený PSB v mléce. Počet somatických buněk v individuálních vzorcích a produkce mléka Ukazatel nižší produkce mléka na krávu a rok Pramen: Milchqualität. 1) 1 kg mléka = 9 Kč. počet somatických buněk v 1 ml mléka (tis.) kg % Kč 1)