SBORNÍK. prací účastníků vědeckého semináře e doktorského studia Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SBORNÍK. prací účastníků vědeckého semináře e doktorského studia Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické"

Transkript

1 SBORNÍK prací účasníků vědeckého semináře e dokorského sudia Fakula informaiky a saisiky Vysoké školy ekonomické Vědecký seminář se uskuečnil dne 17. února 011 pod zášiou děkana FIS doc. RNDr. Luboše Marka, CSc. Sesavení sborníku prof. Ing. Per Doucek, CSc. proděkan pro vědu a výzkum

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladaelsví Oeconomica Praha 011 ISBN

3 3 OBSAH Předmluva... 5 Přínosy nasazení meodiky Scrum pro vývoj IS... 7 Jakub Balada (obor Informaika) Generic service inerface... 1 Lukáš Burkoň (obor Informaika) The Effec of IT Governance Mehods on IT/Business Alignmen in Indusry and Financial Organizaions 18 Arne Güner (obor Informaika) Meodiky vyvárania IS v archiekúre orienovanej na služby (SOA)... 3 Roman Haupvogl (obor Informaika) Dopad komplexiy IS na jejich přidanou hodnou Ilja Holub (obor Informaika) Řízení a konrola bezpečnosi koncových sanic a serverů v konexu informační bezpečnosi Vladimír Jech (obor Informaika) Aspeky kvaliy informačních sysémů a vazba na podnikové procesy Jaroslav Kalina (obor Informaika) Meodika výuky mulimédií Libor Krsek (obor Informaika) Mapování ýmové práce ve vybraných předměech KIT Libor Měsíček (obor Informaika) Vzah řízení da k osaním oblasem řízení informaiky David Pejčoch (obor Informaika) IT Governance Miloš Sonák (obor Informaika) Projekové meodiky z pohledu ýmové práce Jiří Svoboda (obor Informaika) Koninuální řízení shody v servisně orienovaných sysémech Ivana Šabaová (obor Informaika) Enerprise archiekura procesně řízené územní samosprávy ČR Markéa Zimmermannová (obor Informaika) Chování invesora na pražské burze s využiím vícekrieriálního rozhodování... 8 Adam Borovička (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Analýza burzovních indexů Marika Křepelová (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Vícekrieriální invesiční rozhodování Per Mynařík (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Modelování v demografii Dalibor Nečas (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Cílové programování a jeho prakické aplikace Veronika Skočdopolová (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Opimalizace modelu živočišné výroby Tereza Suchánková (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Dynamické modely oligopolu Václav Školuda (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Aplikace modelu EGARCH na burzovní index FTSE Zdeněk Šolc (obor Ekonomerrie a operační výzkum)

4 4 Sanovení skupin zemí v panelových daech graviační model mezinárodního obchodu Filip Tichý (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Opimalizace růsu řasové biomasy pomocí markovských procesů Marina Zouharová (obor Ekonomerrie a operační výzkum) Modelování příjmových rozdělení pomocí čyřparamerického logarimicko-normálního rozdělení Adam Čabla (obor Saisika) Rejec inference Josef Dirich (obor Saisika) Využií Informačního sysému o průměrném výdělku pro kvanifikaci sysému ukazaelů rhu práce Kaeřina Duspivová (obor Saisika) Saisické aspeky oceňování objemové flexibiliy energeických konraků Jiří Hron (obor Saisika) Evropa 00: Výběr meody určení vah pro sesavení kompoziního ukazaele Lenka Hudrlíková (obor Saisika) Předpovědi v FMCG firmách Jana Kolářová (obor Saisika) Vícesavová analýza nezaměsnanosi a další saisické meody pro modelování nezaměsnanosi Marina Miskolczi (obor Saisika) Issues in deflaion of non-financial naional accouns Lenka V. Půlpánová (obor Saisika) Forecasing Volailiy Based on he Relevance Vecor Machine David Žižka (obor Saisika)

5 5 Předmluva Mezi dlouhodobé radiční akce spojené s vědeckou činnosí Fakuly informaiky a saisiky VŠE v Praze, paří radiční seminář Den dokorandů, kerý se pořádá každoročně pod gescí děkana fakuly na počáku leního semesru. Na omo semináři presenují sudeni všech oborů dokorského sudia Fakuly informaiky a saisiky výsledky své vědecké práce. Referáy, přihlášené do leošního Dne dokorandů, byly rozděleny do ří samosaných sekcí podle sudijních oborů. Na šesnácý Den dokorandů bylo přihlášeno 33 příspěvků. Z oho na obor Informaika 14 příspěvků, na obor Ekonomerie a operační výzkum 10 příspěvků a na obor Saisika 9 příspěvků. Semináře se zúčasnili sudeni presenční i kombinované formy sudia. Kromě českých sudenů předvedl svoji presenaci i Ing. Arne Günher ze Spolkové republiky Německa, kerý suduje v dokorském anglickém sudijním programu oboru Informaika. Úroveň vysoupení dokorandů po sránce vědecké i prezenační, hodnoily odborné komise pod vedením doc. Ing. Norbera Žida, CSc. (obor Informaika), prof. Ing. Romana Huška, CSc. (obor Ekonomerie a operační výzkum) a prof. Ing. Hany Řezankové, CSc. (obor Saisika). Hlavními kriérii pro nelehké rozhodování jednolivých komisí byly zejména náročnos a akuálnos zpracovaného émau, přísup k řešení vybraného problému, způsob použií meodiky, úroveň práce s reálnými day a v neposlední řadě i schopnos prezenova a argumenačně obháji výsledky své vědecké práce v diskusi jak se svými vrsevníky, ak i se saršími kolegy. Ti nejlepší z nich získávají presižní Cenu děkana FIS, s níž je spojena i symbolická finanční odměna. V leošním roce se dosalo odměny za nejlepší příspěvky v jednolivých kaegoriích následujícím sudenům: Sudijní program Aplikovaná informaika obor Informaika 1. míso: Ing. Ilja Holub: Dopad komplexiy IS na jejich přidanou hodnou. míso: Ing. Libor Měsíček: Mapování ýmové práce ve vybraných předměech KIT 3. míso: Ing. David Pejčoch, DiS.: Vzah řízení k osaním oblasem řízení informaiky Sudijní program Kvaniaivní meody v ekonomice obor Ekonomerie a operační výzkum 1. míso: Ing. Filip Tichý: Graviační model mezinárodního obchodu sanovení skupin zemí v panelových daech. míso: Ing. Václav Školuda: Dynamické modely oligopolu Ing. e Ing. Zdeněk Šolc: Aplikace modelu EGARCH na burzovní index FTSE míso: Ing. Marika Křepelová: Analýza burzovních indexů obor Saisika Ing. Adam Borovička: Chování invesora na pražské burze s využiím vícekrieriálního rozhodování 1. míso: Mgr. Ing. Marina Miskolczi: Saisická analýza nezaměsnanosi různé přísupy Ing. Jiří Hron: Saisické aspeky oceňování objemové flexibiliy energeických konaků. míso: neuděleno 3. míso: Ing. Josef Dirich: Rejec inference Ing. David Žižka: Forecasing Volailiy Oceněným sudenům upřímně blahopřejeme. Uznání aké paří všem vědeckým pracovníkům FIS, keří svými diskusními příspěvky vyvořili amosféru semináře. Poděkování a uznání náleží rovněž školielům, členům hodnoících komisí a dalším kolegům, keří se na úspěchu šesnácého Dne dokorandů podíleli. Zvlášní poděkování pak paří sudijní reference dokorského sudia paní Jice Krajíčkové, díky níž byl seminář perfekně organizačně zajišěn, a Mgr. Lee Nedomové za oběavou práci při ediaci a sesavení ohoo sborníku.

6 6 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Akivní účasí na Dni dokorandů FIS se rozloučil se svou funkcí dlouholeý garan dokorského sudia oboru Informaika Doc. Ing. Norber Žid, CSc. Za jeho dlouhodobou a oběavou práci v éo funkci mu všichni upřímně děkujeme. Prof. Ing. Per Doucek, CSc, Proděkan pro vědu a výzkum

7 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Přínosy nasazení meodiky Scrum pro vývoj IS Jakub Balada Dokorand oboru Informaika Absrak. Vývoj informačních sysémů se sále poýká s nízkou úspěšnosí, zejména u velkých komplexních sysémů. Agilní meodiky zavádí nové principy v řízení vývoje informačních sysémů, keré eno problém eliminují. Hlavním cílem článku je prokázání přínosů agilní meodiky Scrum oproi rigorózním meodikám při vývoji velkých komplexních sysémů, kde se yo meodiky zaím příliš nevyužívají. Přínosy jsou prokázány na reálném komplexním projeku nasazení Ideniy and Access managemenu ve společnosi Telefonica O Czech Republic. Klíčová slova: agilní vývoj, meodika vývoje, Scrum, Case sudy 1 Úvod Agilní principy jsou moderní cesou vývoje informačních sysémů, kerá přínáší efekivnější proces dodávky nových ICT služeb. Základem agilního přísupu k vývoji IS je maximální snaha o splnění požadavků zadavaele, keré se zpravidla v průběhu projeku mění. Jinými slovy se jedná o neusálou snahu pomoci zadavaeli zvýši jeho konkurenceschopnos pomocí včasné dodávky služby, kerou pořebuje v daném čase. Agilní meodiky se již prosazují u vývoje menších projeků s krákou dobou rvání. Nejpoužívanější z nich je podle svěového průzkumu [6] Scrum. Využívá ho 50% respondenů, dalších 4% využívá hybrid Scrumu a XP. Obecně je agilní vývoj využi přibližně u poloviny všech projeků. Bohužel v České republice je siuace odlišná. Podle posledního a pravděpodobně jediného průzkumu využií agilních meodik v ČR [3] využívá agilní meodiky méně než 10% respondenů. Podobně dopadl průzkum znalosi agilních meodik v ČR uvedlo pokročilou či základní znalos 43% respondenů [3] oproi 93% v celosvěovém průzkumu [6]. Jedním z cílů ohoo článku je právě věší osvěa a prokázání výhod agilního vývoje a poažmo Scrumu v České republice. Obecně jsou agilní meodiky považovány za alernaivu ke sandardním rigorózním meodikám, keré jsou nadále doporučovány pro vývoj komplexních sysémů. V knize [] je navržen sysém hodnocení a výběru meodik pro různé ypy projeků. Agilní meodiky auorka obecně považuje za alernaivu k rigorózním, a proo se v sysému hodnocení vyskyuje například i meodika RUP. Ve srovnání meodik doporučuje použií rigorózních na sandardní a velké projeky, naopak agilní doporučuje pro výzkumné projeky, ime-o-marke či malé ýmy. Auorka vychází z článku Limiaions of agile sofware processes [5], ve kerém jsou popsány podmínky a omezení pro nasazení agilních meodik. V závěru je shrnuo, že společnosi, keré vyvíjejí dlouhorvající velké komplexní projeky, nemusí bý schopné využí agilní principy v jejich akuální podobě. Cíle článku a meody jeho dosažení Hlavním cílem článku je prokázání přínosů agilní meodiky Scrum oproi rigorózním meodikám při vývoji komplexních informačních sysémů. Výhody éo meodiky pro jisé ypy projeků jsou dosaečně známé, cílem ohoo článku je prokázání přínosů i pro komplexní projeky vývoje IS. K dosažení cíle bude dále v článku sručně popsána meodika Scrum a především bude prokázán přínos nasazení éo meodiky při vývoji informačního sysému, kerý vyznačuje věšinu omezení udávaných v [5]. K omuo účelu bude slouži případová sudie nasazení meodiky Scrum v průběhu vývoje komplexního sysému. Jedná se o projek nasazení Ideniy a Access managemenu pro společnos Telefónica O Czech Republic, kerý řídí přísupy pro více jak zaměsnanců společnosi do desíek různých sysémů. Projek byl rozdělen do dvou hlavních fází, přičemž první byla řízena rigorózně a druhá pomocí meodiky Scrum. Článek edy bude moci porovna hlavní ukazaele projeku v jednolivých fázích a prokáza úspěšnos nasazení meodiky Scrum. 3 Meodika Scrum Za zakladaele meodiky Scrum [4] jsou považováni K. Schwaber a J. Suherland, keří nezávisle na sobě využili principy éo meodiky již v devadesáých leech minulého soleí. Současně jsou jedni z auorů agilního manifesu [1], ve kerém jsou definovány 4 základní hodnoy a 1 principů agilního vývoje. Manifes zní (přeloženo dle []): Odhalili jsme lepší způsob vývoje sofwaru, sami jej používáme a chceme pomoci i osaním, aby jej používali. Z oho pohledu dáváme přednos:

8 8 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 o o o o individualiám a komunikaci před procesy a násroji, fungujícímu sofwaru před podrobnou dokumenací, spolupráci se zákazníkem před sjednáváním konraku, reakci na změnu před plněním plánu. Na základě ěcho hodno vyvinuli Scrum, kerý je ypickou agilní meodikou. Definuje pouze pár základních arefaků a procesů, předává kompeence samoným členům vývojového ýmu a neklade akový důraz na úplnou dokumenaci. Fungující sofware dodávaný v pravidelných krákých inervalech, kerý je připravený k nasazení u zadavaele, je hlavním cílem éo meodiky, což přesně naplňuje podsau efekivního propojení ICT se sraegií podniku. Spolupráce se zadavaelem je klíčová - Scrum je založen na win-win modelu, kdy změnové požadavky nejsou problémem, ale víanou skuečnosí, kerá pomůže zadavaeli v jeho konkurenčním prosředí. 3.1 Proces vývoje podle meodiky Scrum Samoný proces vývoje je založený na ieraivním modelu živoního cyklu (viz obrázek 1). Jednolivé ierace se nazývají spriny a mají vždy sejně dlouhou dobu rvání, ypicky jeden měsíc. Výsledkem každého sprinu je oesovaný a hlavně nasadielný přírůsek. V rámci každého sprinu se vyvíjejí požadavky (user sories), keré jsou vydefinovány na začáku sprinu v zv. sprin backlogu. Ten je podmnožinou produc backlogu, což je komplení soupis všech požadavků na vyvíjený sofware. Důležiá je prioriizace položek na produc backlogu, podle keré se vybírají úlohy do nejbližšího spriu, čímž je zajišěna včasná dodávka služeb, keré zadavael nejvíce pořebuje. Obrázek 1. Scrum proces (zdroj: wikipedia.org) Pro podrobný popis jednolivých rolí a arefaků v rámci meodiky Scrum není v omo článku prosor. Nicméně v další čási článku budou zmíněny v rámci případové sudie. 4 Základní paramery případové sudie Nejprve je pořeba uvés základní paramery projeku, na kerém bude prezenován přínos éo meodiky. Jedná se o projek implemenace Ideniy a Access Managemenu pro společnos Telefónica O Czech Republic vyvíjený společnosí Siemens IT Soluions and Services (SIS). Auor ohoo článku zasával na projeku funkci soluion archieka a ve druhé fázi akéž scrum masera zodpovědného za adapaci meodiky Scrum. Projek spočíval v nasazení a cusomizaci řady produků DirX, keré jsou vyvíjeny maeřskou společnosí v Německu. Cílem řešení je správa všech zaměsnanců společnosi (cca ) a jejich účů do věšiny informačních sysémů ve společnosi. Hlavní výhody výsledného řešení jsou zkrácená doba zřizování přísupů pro zaměsnance, úspora práce adminisráorů auomaickým vyvářením a rušením účů v nejdůležiějších IS, cenralizovaná správa uživaelů a jejich práv a v neposlední řadě zvýšení bezpečnosi včeně úspěšného splnění SOX audiu. Na sraně dodavaele se na projeku podílely ři srany. SIS jako hlavní dodavael, SIS Německo jako dodavael základních produků a Orchiech Soluions jako sub-dodavael zodpovědný za uživaelskou aplikaci inegrovanou do inraneu zadavaele. Sponzorem projeku na sraně zadavaele bylo oddělení IT bezpečnosi. Nicméně velká čás požadavků vzešla z oddělení IT provozu, keré je hlavním uživaelem sysému a v neposlední řadě z oddělení businessu. Jak se během projeku ukázalo, požadavky od ěcho ří sran byly dosi odlišné, někdy dokonce proichůdné. Deailní specifikace požadavků, kerá byla přílohou smlouvy, obsahovala na 130 různých požadavků.

9 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Projek byl rozdělen do dvou hlavních fází. První z nich začala v září 008 a měla rva 1 měsíců. Jejím cílem byla první verze řešení, kerá se měla nasadi do produkčního prosředí. Následná druhá fáze měla rva 5 měsíců, jejím cílem bylo připojení dalších IS společnosi, jak bylo požadováno ve specifikaci. Projek měl bý edy ukončen v únoru 010 úspěšným nasazením druhé fáze. Od začáku projeku byla první fáze řízena sandardní rigorózní meodikou, edy během prvních 3 měsíců byly prováděny analyické schůzky s výsledným obsáhlým dokumenem popisujícím deailní design první čási a sručnější design čási druhé. Následovala implemenace s několika konrolními ermíny pro ukázku klíčových čásí řešení. Přesně podle plánu - měsíc před ukončením první fáze - bylo řešení předáno k akcepačním esům. Nicméně yo esy odhalily velkou řadu nepochopení ve specifikaci, přesože byl předem schválen deailní design. Tyo problémy vedly k prodloužení akcepačních esů a následnému sabilizačnímu provozu. Fáze 1 byla oficiálně akcepována na konci roku 009 se čyřměsíčním zpožděním následována dvěmi sadami změnových požadavků. Po ěcho zkušenosech zadal řídící výbor projekovému ýmu úkol analyzova příčiny nesplnění ermínů a nunosi navýšení nákladů na změnové požadavky a navrhnou aková opaření, kerá povedou k úspěšné realizaci druhé fáze projeku. Na základě doporučení dodavaele byla za ímo účelem schválena změna meodiky vývoje a pro druhou fázi projeku byla vybrána meodika Scrum. Teno krok vedl k úspěšné implemenaci druhé čási řešení ve čyřech měsíčních sprinech, keré probíhaly od června do září roku 010. Tao fáze byla nakonec akcepována v říjnu 010 s osmidenním zpožděním. Posup adapace Scrumu a její výhody budou popsány v následující čási. 5 Proces zavedení a přínosy nasazení Scrumu Případová sudie popsaná výše vykazuje věšinu omezení v nasazení Scrumu popsaných v [5]. Na omo mísě bude popsán proces přechodu z rigorózního způsobu řízení první fáze projeku na meodiku Scrum využiou v druhé fázi a důsledky ohoo kroku. Mezi hlavní argumeny dodavaele, díky kerým řídící výbor schválil nasazení meodiky Scrum pro vývoj druhé fáze projeku, pařilo velké množsví změnových požadavků během vývoje, neplnění ermínů v první fázi, lepší vidielnos do savu projeku, možnos nasazova nové funkčnosi po jednolivých měsících a především prokazaelné nevyužívání někerých funkčnosí, keré byly implemenované v první fázi. Teno poslední bod je obecný problém, kerý Scrum pomáhá eliminova. Podle Chaos Reporu 009, kerý vydává The Sandish Group, 50% implemenovaných funkčnosí není nikdy použio. Je o dáno radičním přísupem, kdy zadavael musí na začáku projeku vyspecifikova veškeré požadavky včeně zv. nice o have. První fáze projeku byla definiivně ukončena v dubnu roku 010 akcepací dvou sad změnových požadavků, nasazením řešení do produkčního prosředí zadavaele a zkušebním provozem. Tedy celých 7 měsíců po plánovaném ermínu. Následova měla druhá fáze projeku, jejíž požadavky byly podmnožinou původní deailní specifikace projeku. Jelikož projek byl do éo doby vyvíjen pomocí rigorózní meodiky, byl již vypracován hrubý design řešení, keré se mělo implemenova ve druhé eapě projeku. Projek byl od začáku smluvně dojednán jako zv. fix-ime, fix-prize, udíž veškeré úlohy pro druhou fázi již byly v rámci nabídky a pozdější analýzy a designu ohodnoceny v člověkodnech. Řídící výbor souhlasil s dohodou, díky keré se mohl obsah řešení druhé fáze projeku měni podle akuální pořeby zadavaele. Termín a cena zůsaly zachovány. Prvním krokem přechodu z rigorózní meodiky na Scrum je úvodní naplnění produc backlogu. V našem případě se jednalo o sadu požadavků z původní specifikace druhé fáze, keré byly upraveny do formy user sories. Současně již měly uvedenu časovou náročnos v člověkodnech, kerá ovšem byla definována na začáku projeku a v někerých případech již neodpovídala získaným zkušenosem během první fáze. Nicméně vydělením pracnosi celé fáze projeku čyřmi měsíčními spriny nám vyšla úvodní velociy jednoho sprinu. Dále bylo nuné prioriizova úvodní backlog pro výběr úloh pro první sprin. Teno krok byl velmi komplikovaný, jelikož byl problém definova produc ownera na sraně zadavaele. Auor ohoo exu zasávající roli Scrum masera srikně požadoval nominování jedné osoby ze srany dodavaele. Nakonec se uo pozici podařilo obsadi exerním zaměsnancem zadavaele, kerý do éo doby zasával funkci projekového vedoucího se zkušenosmi s vývojem ohoo ypu IS. Produc owner sesavil funkci vypočíávající prioriu jednolivých user sories na základě jejich přínosu pro podnikové cíle podle jednolivých zaineresovaných oddělení (business, bezpečnos, provoz). Pomocí éo funkce prioriizoval všechny nově přicházející požadavky během celé fáze vývoje. Jednolivé spriny rvaly kalendářní měsíc s ím, že v posledním ýdnu probíhaly akcepační esy zadavaele. Tudíž pro samoný vývoj zbývalo průměrně 16 dní. Během akcepačních esů již ým připravoval další sprin. Zejména se jednalo o kvoaci nových požadavků a analyické schůzky za účelem přípravy designu řešení nových úloh. První dva dny sprinu probíhaly verifikační schůzky nad úlohami pro daný sprin, po kerých již byl uzavřen design celého sprinu. Po éo verifikaci již zadavael srikně nesměl měni zadání úloh v daném sprinu.

10 10 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Pokud akováo siuace nasala, přidala se požadovaná změna na produc backlog a pokud měla dosaečnou prioriu, byla zahrnua do následujícího sprinu. První den ýdne akcepačních esů byla provedena prezenace nových funkčnosí (sprin review) a oficiálně zahájeny esy podle esovacích scénářů definovaných na začáku sprinu po verifikačních schůzkách. Pouze jednou za všechny 4 spriny nedošlo k nasazení přírůsku v první pravidelné odsávce sysému po ýdnu akcepačních esů. Důvodem byl nadměrný poče reporovaných chyb, kerý vedl k ýdennímu zpoždění nasazení nové verze. Nicméně další sprin probíhal paralelně v definovaných ermínech. Jelikož současně s vývojem druhé fáze již byl sysém využíván v produkčním prosředí, případné malé množsví drobných chyb z esů bylo řešeno sandardním problem managemenem na projeku a nebránilo nasazení nové verze do produkčního prosředí. Poslední čvrý sprin byl akcepován v říjnu roku 010 s osmidenním zpožděním a po zkušebním a ověřovacím provozu komplení druhé fáze byl projek oficiálně akcepován a ukončen v lisopadu éhož roku. Projek byl i přes neplnění ermínů v jeho první fázi označen jako úspěšný a nyní probíhá jeho další rozvoj. Nejvěším přínosem nasazení Scrumu na omo projeku byla jednoznačně možnos definova obsah měsíčních sprinů před jejich zahájením. Z původní specifikace druhé fáze bylo po čyřech sprinech implemenováno méně než 40% požadavků. Zbývajících 60% nahradily nově vzniklé požadavky během vývoje. Na začáku druhé fáze byl domluven posup výměny úloh na produc backlogu v případě nového požadavku, kdy byl vypušěn jiný požadavek sejné pracnosi s nejnižší prioriou. Posupem času již zadavael uznal možnos neprázdného produc backlogu na konci posledního sprinu a již pouze přidával nově požadované funkčnosi. Základem byla domluvená velociy jednolivých sprinů vypočíaná podle původní smlouvy. Neoficiálně edy došlo ke změně smluvního vzahu z fix-ime, fix-prize smlouvy o dílo na smlouvu o dodávce jednolivých přírůsků za fixní cenu s obsahem definovaným na jejich začáku. Nezanedbaelný je na omo principu i přínos pro dodavaele ve smyslu fakurací po jednolivých měsících, což má kladný vliv na cashflow. Nunou podmínkou ohoo režimu je vzájemná důvěra mezi zadavaelem a dodavaelem přinejmenším kvůli akcepaci odhadnuých kvoací nových úloh. Dalším již zmiňovaným přínosem je splnění ermínu druhé fáze projeku, čemuž nejvíce napomohlo průběžné akcepování a nasazování jednolivých sprinů do produkčního prosředí ihned po jejich implemenaci. Nikdy nebyl posunu ermín prezenace nových funkčnosí v rámci sprinu, pouze jednou se nesihly implemenova veškeré úlohy na sprin backlogu a s nejmenší prioriou byly přesunuy do dalšího sprinu, kde byly implemenovány bez fakurace. Kvalia dodaného IS je ěžko porovnaelná mezi oběmi fázemi, množsví reporovaných chyb z akcepačních esů je srovnaelné. Nicméně Scrum napomohl k jejich idenifikaci daleko dříve než při klasickém vývoji a oprava chyby ak nebyla naolik náročná vzhledem k inegraci s dalšími čásmi řešení. 6 Závěr Projeky vývoje informačních sysémů sále vykazují nízkou úspěšnos. Agilní meodiky přispěly k vyšší úspěšnosi vývoje menších sysémů v malých ýmech, nicméně převážná čás IT společnosí nadále odmíá jejich zavedení u velkých komplexních projeků. Teno článek dokazuje přínosy nasazení meodiky Scrum na reálném komplexním projeku sysémové inegrace, což je v rozporu s dosud uváděnými omezeními éo meodiky. Projek byl vyhodnocen jako úspěšný právě díky nasazení Scrumu během jeho vývoje. Teno krok přispěl k plnění jednolivých ermínů projeku, rychlejším opravám reporovaných chyb a zejména k implemenaci funkčnosí, keré zadavaeli přinesly věší přidanou hodnou. Lieraura [1] Beck, K. e al.: Manifeso for Agile Sofware Developmen [online] [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://agilemanifeso.org/>. [] Buchalcevová, A.: Meodiky budování informačních sysémů. Oeconomica, Praha 009. [3] Buchalcevová, A., Leil, M.: Průzkum používání agilních meodik v ČR. Objeky 006, Praha. [4] Schwaber, K., Beedle, M.: Agile Sofware Developmen wih SCRUM. Prenice Hall, 001. [5] Turk, D., France, R., Rumpe B.: Limiaions of agile sofware processes. In Proc. of he 3h Inernaional Conference on exreme Programming and Agile Processes in Sofware Engineering. 00. [6] VersionOne: The Sae of Agile Developmen Survey [online]. 009 [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://www.versionone.com/pdf/009_sae_of_agile_developmen_survey_resuls.pdf>.

11 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Summary Benefis of a Scrum Adopion for Informaion Sysem Developmen Informaion sysem projecs sill fail in a large number. Agile mehodologies reached higher level of success a specific projecs developed by small eams. However mos of IT companies sill refuse his approach a largescale projecs, which ofen deliver low value sofware o business. Goal of his paper is o proof a benefi of Scrum adopion a large-scale projecs. For his purpose projec case sudy of Ideniy and Access implemenaion is described. This projec is characerized by limiaions discussed above which should avoid Scrum adopion. Neverheless projec was marked as a successful primary due o change of mehodology from plan-driven o Scrum during is developmen. This change help o mee all daes a a projec, accelerae bug-fixing and mainly o deliver funcionaliies which brings higher value o business.

12 1 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Generic Service Inerface Lukáš Burkoň Dokorand oboru Informaika Absrac. Even hough emerging scienific branch, so called Services Science, akes in accoun increasing imporance of services in mos indusry secors, here is a weak effor o prepare unified model for describing any ype of service. There are more perspecives, how o describe a service, in IT branch is usually used SLAs as a formalized inerface of concree service. Bu oher business indusries are no used o formalize heir services, which could help hem and heir cusomers o beer recognize and sandardize heir offer. Therefore his aricle is rying o develop and pracically inroduce generic model of service s inerface which could be used as a basis for creaion of a formal descripion of any service in any business indusry. Keywords: service inerface, SLA, service-oriened archiecure. 1 Inroducion The concep of service, is widely used in IT paricular in SOA [1], Cloud Compuing [] ec., has been adoped from he general markeplace, bu in IT secor has been deeply formalized and redefined also in he echnical conex of Web Services [3], APIs ec. Neverheless, general business did no perform proper research concerning he roos and deep background of service concep iself unil oday in he form of new research branch called Services Science [4]. High-level IT services usually use SLA (Service Level Agreemens) for defining inerface of he service and also o cover he muual relaionship beween service s cusomer and provider. There are several effors o sandardize formal and srucural aribues of SLA [5, 6], bu hey are usually focused primarily on IT indusry, which influences he specific form and srucure of hese SLAs, bu a general fine-grained soluion defining SLA for any business service is sill missing. This siuaion implicaes ha common business services usually do no have any SLA or have some ad-hoc form of SLA ha changing from one company o anoher, bu any sandard soluion is no widely used, especially across he SMEs. Therefore his aricle is rying o fill his gap and focus on he general service inerface iself. The main goal of his aricle is o design generic form of he service inerface consising of several mos general aribues covering all possible aspecs of he relaionship beween service s cusomer and is provider. From hese higheslevel aribues could be hen derived hierarchical ree of subaribues according o he needs of each service ype and business indusry, bu he unied se of generic aribues will guaranee desirable level of services inerfaces sandardizaion. For beer undersanding of he whole opic we will illusrae each sep using a pracical example of he IaaS service Linode (hp://www.linode.com). Linode is a simple infrasrucure service providing cusomer wih virual insances of servers from he sable cloud pool in he several pricing plans a very reasonable prices. Relaed Work The rend of service-based orienaion has reached business as a whole, bu i is bes noiceable in IT branch in differen forms like SOA, Web Services, Cloud Compuing, IT managemen mehodologies and frameworks ec. Web Services use service concep of encapsulaion for enabling of auomaic and ransparen inegraion of differen sofware sysems. The sandard Web Service inerface is represened by WSDL documen which only describes service s funcional aribues, bu non-funcional aribues are covered by oher WS-* sandards [7]. There are many research direcions ouching Web Services, bu hey are in many cases rying o find he Holy Grail of complee auomaion of Web Services environmen saring a auomaic discovery [8] of suiable services solving he problem and finished a he auomaic services adopion o he demanding sofware sysem. Therefore he resuled service inerface descripions are very sric, deailed and overformalized, so ha hey could be used by applicaion in auomaic fashion, bu from my poin of view are hese effors hardly applicable in pracice, especially wih nowadays echnologies. This siuaion is similar o he concep of Semanic Web, where iniial idea was o consruc sricly formalized and auomaed nework of knowledge, which has no been realized in he original form, because Inerne users are no willing o creae sricly formalized conen and i has been necessary o find differen way, as for example Web.0 in he online environmen.

13 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Based on he Web Services concep was inroduced SOA as a comprehensive soluion of enerprise applicaion inegraion [9]. SOA is meaningful and affordable usually only for large corporaions, bu no for SME s, because of is scale and complexiy. SOA could be seen from he wo main perspecives echnical and business. From he echnical poin of view SOA solves he spaghei problem of complicaed large-scaled applicaion inegraion based on Web Services, APIs and auomaed business processes. Therefore echnical perspecive usually consider service as a Web Service and hen he service inerface is usually WSDL suppored by oher WS-* sandards describing is non-funcional aribues [10]. On he oher hand he business perspecive redefines he role of IT and offers each IT componen encapsulaed by he IT service usually described wih he SLA and SLS [13]. This level of service is much closer o he business services, which significanly faciliaes he business undersanding of IT and he paricularly business-aligned suppor by IT services. There are several effors o prepare unified SLA model [14, 15, 16, 17], bu because hese effors come from IT, hey are ofen very sric, echnical and Web Services-concerned, which means ha hey are no quie useful for business-level SLAs, because of heir poor readabiliy and undersandabiliy o common business people. Large corporaions implemening SOA usually use some mehodologies or frameworks like ITIL or CoBIT covering also services concep and managemen [11, 1], bu as we have already menioned, SOA environmen is quie complex, so ha hese frameworks, heir soluions and ools are no so simple and also no prepared for usage in SMEs environmen. Finally we would like o menion Cloud compuing services [], which is much more familiar and available han building own SOA o almos every company because of is simpliciy and availabiliy. Cloud Compuing is based on offering of IT infrasrucure or applicaion services based on gian pool of virualized resources. Alhough Cloud Compuing services are quie new and belong o he IT branch, hey usually lack of formalized business inerface, bu on he oher hand hey ofen offer echnical inerface for heir manipulaion in he form of API [18]. 3 Service inerface generic aribues SLS (Service Level Specificaion) covers he descripion of service inerface used for definiion of SLA [13]. The explici specificaion of service inerface faciliaes he qualiy of relaionship beween service provider and service cusomers. Service s provider beer recognizes naure and all aspecs of his service and on he oher hand service s cusomer beer undersands wha he s paying for, wha are he erms of heir relaionship ec. Lieraure concerning SLAs usually focuses only on IT or Web Services [13, 17, 0, 1, ], herefore heir service aribues are ofen more echnical and fine-grained according o he characer of IT branch. Bu my goal is o design generic se of service aribues which could be used for definiion of cusom seleced services no affeced by cerain business domain. So we ve generalized found aribues o he high-level form (see Table 1) which should fi a service from any business domain [4]. 4 Service inerface emplaes Designed service aribues represen he highes level, herefore in many cases hey should be specified in higher deail, so ha he service could be described wih desirable precision. Therefore presened generic aribues are no final bu in is mos general form. Pracical use of his se of aribues raher assumes cusomizaion of generic aribues o he more precise desirable form. Menioned cusomizaion consiss of drill down of generic aribues o a more deailed subse of aribues widely describing seleced generic aribue in he srucural and ransparen way. For insance if we consider generic aribue price, his could be is final form, e.g. wih value $15 per quaniy 1 user/monh for Sales Cloud service by Salesforce.com, bu price could also be described as a se of subaribues like base price, discoun and ax rae ec. Any oher generic aribue could be hen drilled down in he same way, e.g. rules could be specified wih subaribues like office hours (e.g. Mon-Fri 8AM-18PM), legal consrains (e.g. minimum age of 18) ec. In each business domain or company have service inerface aribues usually similar srucure, so ha his srucure could be reused in he form of emplae. Then service inerface emplae defines he srucure of hierarchical ree of service inerface aribues according o he paricular domain needs. Prepared emplaes could be applied o describe concree services across he companies in he each business domain. So hese emplaes could define needful domain sandards.

14 14 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 The process of emplae s creaion will be described in he separae aricle in higher deail, bu briefly consiss of he following seps: 1. revise each generic aribue ake in accoun each generic aribue and decide if he generic form is sufficien or if i should be drilled down o he specific subse of aribues.. drill down seleced aribues for each generic aribue which you seleced for a revision, design a subse or subree of aribues appropriaely describing he high-level generic aribue in desirable deail. 3. define value ypes and ranges for each leaf aribue of he resuled hierarchical ree define ypes and ranges of possible values if necessary (e.g. price will be in US dollars per 1 user per 1 monh and he value ranges will come from $0 o $00 ec.). Service Aribue Idenifier Descripion Provider Consumer Price Quaniy Qualiy Rules Provisioning Aribue Descripion Table 1. Service inerface generic aribues Aribue, or a se of aribues ha uniquely idenifies he service Full descripion of he service ha includes objecive of he service, is added value, ec. Service provider organizaion Service consumer organizaion Cos of he service, discoun policy, ec. can ake he form of a subscripion paymen or per ransacion paymen. In some cases he service is free of charge Volume of he service can be expressed as he number of users of he service per uni of ime, volume of daa sored, ec. Qualiy of Service (QoS) parameers include service availabiliy, response ime, service guaranees, bu also oher merics such as cusomer saisfacion, ec. Condiions and consrains concerning service provisioning, e.g. emporal and spaial availabiliy, legislaive opions and consrains, securiy resricions, ec. Runime dialog ha conrols he service behavior, i.e. service process model ha defines responsibiliies of he service provider and service consumer. 5 Service specificaion Based on he specified service inerface emplae we could now describe a concree service. The oupu descripion specifies concree service in general, i.e. i is no focused on he relaionship beween concree provider and concree consumer, bu i is raher independen on he concree consumer and describes he provider s service offer in general. There are ofen siuaions, when one service has muliple varians, so ha i would no be possible o describe he whole service wih he one final value per each service aribue, bu i is clearer o specify he unied base form of he service inerface and hen specify he differences beween each service varians. For beer undersanding of menioned erms i would be easier o illusrae hem on he pracical example (see Table ) of IaaS service Linode offering VPS hosing (virual privae server) in he huge cloud soluion. Service Aribue Idenifier Descripion Provider Consumer Table. Service inerface of IaaS service Linode (hp://www.linode.com) Price Quaniy - RAM 51MB - 0GB - sorage GB - ransfer GB Aribue Value Linode The hosing of virual privae servers from he cloud daacener. Linode, LLC Every company in he need of server hosing, for which sandard shared webhosing is no enough and dedicaed server is oo expensive or problemaically scalable. $ $ / monh 1 server insance consising of:

15 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Service Aribue Qualiy Rules Provisioning Aribue Value Feaures full SSH and roo access, guaraneed resources, 4 processor Xen insances, ou of band console shell, dedicaed IP address, HA and clusering suppor, bandwidh pooling, managed DNS wih API, manager suppor icke sysem 5 available daaceners London (UK), Fremon (CA), Newark (NJ), Dallas (TX), Alana (GA) Consumer signs up service hrough he service websie (hp://www.linode.com/), fills in company daa and pays for he service wih signed-up credi card on he regular monhly basis. Consumer compleely adminisraes rened server hrough adminisraion inerface and SSH. Provider akes care of he availabiliy, performance and exensions of he cloud environmen. In he case of any problem, consumer could conac provider hrough he suppor icke sysem and provider should appropriaely respond and solve he problem. As is eviden some of he aribues have final values, bu idenifier, price and quaniy have jus ranges of possible values. These aribues vary on he concree service varians, so ha hey should be concreized by he service varian inerfaces (see Tables 3 and 4). Table 3. Service inerface varian of IaaS service Linode 51 (hp://www.linode.com) Service Aribue Aribue Value Idenifier Linode 51 Price $19.95 / monh Quaniy 1 server insance consising of: - RAM 51MB - sorage 16GB - ransfer 00GB Table 4. Service inerface varian of IaaS service Linode 104 (hp://www.linode.com) Service Aribue Aribue Value Idenifier Linode 104 Price $39.95 / monh Quaniy 1 server insance consising of: - RAM 104MB - sorage 3GB - ransfer 400GB The oupu se of service inerfaces funcion as a base emplae for definiion of SLA beween service provider and concree consumer. 6 Service conrac Once we have defined service inerface and is varians in general, we reach he las sep and based on his inerface specify concree SLA. Because i models relaionship beween service provider and concree service consumer, we will call i service conrac [3]. Service conrac de-faco acceps service inerface specificaion and fills i wih missing values. Using our Linode example, we can model a concree service conrac as follows (see Table 5). Table 5. Example service conrac of IaaS service Linode 51 (hp://www.linode.com) Service Aribue Aribue Value Idenifier Linode 51 Descripion The hosing of virual privae servers from he cloud daacener. Provider Linode, LLC Consumer ACME Ld. Price $19.95 / monh

16 16 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Service Aribue Value Aribue Quaniy 1 server insance consising of: - RAM 51MB - sorage 16GB - ransfer 00GB Feaures full SSH and roo access, guaraneed resources, 4 processor Xen insances, ou of Qualiy band console shell, dedicaed IP address, HA and clusering suppor, bandwidh pooling, managed DNS wih API, manager suppor icke sysem Rules chosen daacener London (UK) Consumer signs up service hrough he service websie (hp://www.linode.com/), fills in company daa and pays for he service wih signed-up credi card on he regular monhly basis. Consumer compleely adminisraes rened server hrough adminisraion inerface and SSH. Provisioning Provider akes care of he availabiliy, performance and exensions of he cloud environmen. In he case of any problem, consumer could conac provider hrough he suppor icke sysem and provider should appropriaely respond and solve he problem. Highly sandardized and auomaed services like IaaS or SaaS usually offer precise service varians and he possible values of service aribues are given and canno be individually changed, because i is no profiable for service provider. Bu more cusom services like markeing, consrucion, ec. work wih wide ranges of service aribue values and i is usually very specific from one consumer o anoher. Therefore in hese cases here is very imporan phase negoiaion, which could force change of predefined aribue values in he paricular siuaion according o he needs of concree service conrac. The form of negoiaion phase could vary based on he business domain. In he highly sandardized and process-driven domains like Telco, he negoiaion has usually precise possibiliies and limiaions premodeled by paricular analyss, e.g. a Telco companies i is widely seen in he form of reenion deparmen. On he oher hand, in he poorly sandardized domains, where he service conracs highly vary from one o anoher, he negoiaion oupus are usually based jus on he salesman s decision. 7 Conclusions and furher work Generic service inerface consiues a basic building block for definiion of explici service descripion and guaranees he consisency and unificaion of service descripions based on i. Generic service inerface consiss of generic aribues which can be furher expanded according o he needs of acual siuaion while creaing sandard service inerface emplaes for paricular business domain. Using of service inerface emplaes makes descripion of concree services easier and more consisen. And finally concree service descripion serves as a emplae for each service conrac (SLA). Alhough generic service inerface is a useful cornersone for describing services, i is very concepual and high-level. Therefore my furher work will concenrae on he clear process of is cusomizaion for he concree service siuaion. Aferwards we ll focus on he service background, i.e. service inerface describes only he relaionship beween service provider and consumer, bu does no say anyhing abou he service inernal logic covering resources, processes, inegraed services ec. References [1] Vorisek, J., Feuerlich G. (006), Trends in he Delivery and Uilizaion of Enerprise ICT. in he Proceedings of 17h Annual IRMA Inernaional Conference. Washingon DC, USA, May 1-4, 006 [] Armbrus M., e al., (010) A view of cloud compuing. Commun. ACM, Vol 53 (4): p , ISSN [3] Haas, H. and A. Brown, (004), Web Services Glossary, W3C Working Group Noe. World Wide Web Consorium (W3C) [4] Hefley, B. and W. Murphy, (008), Service science, managemen and engineering: educaion for he 1s cenury. Springer Verlag. ISBN [5] Berberova, D. and B. Bonchev, (009), Design of Service Level Agreemens for Sofware Services. Inernaional Conference on Compuer Sysems and Technologies - CompSys-Tech 09

17 Vědecký seminář dokorandů FIS únor [6] Green, L., (007), Service Level Agreemens: An Onological Approach, ICEC '06 Proceedings of he 8h inernaional conference on Elecronic commerce: The new e-commerce: innovaions for conquering curren barriers, obsacles and limiaions o conducing successful business on he inerne [7] Web Services Aciviies. [cied 11 January 011]; Available from: hp://www.w3.org/00/ws/ [8] Chukmol, U., (008), A framework for web service discovery: service's reuse, qualiy, evoluion and user's daa handling. IDAR '08 Proceedings of he nd SIGMOD PhD workshop on Innovaive daabase research [9] Papazoglou, M. P. and W.J. Heuvel, (007), Service oriened archiecures: approaches, echnologies and research issues. The VLDB Journal The Inernaional Journal on Very Large Daa Bases archive, Volume 16 Issue 3, July 007 [10] Biebersein, N., Fiammane, M., Jones, K., Shah, R., (006), Service-oriened archiecure (SOA) compass: business value, planning, and enerprise roadmap. Upper Saddle River : IBM Press : Pearson, 006, ISBN , [11] OGC, (007), The Inroducion o he ITIL Service Lifecycle: Office of Governmen Commerce (Official Inroducion), London: The Saionery Office. 38. ISBN [1] Brand, K. and H. Boonen, (008), IT Governance based on CobiT 4.1-A Managemen Guide. Cenraal Boekhuis. ISBN , [13] Marilly, E., Marino, O., Begé-Brezez, S., Delègue, G., (00), Requiremens for Service Level Agreemen Managemen. IP Operaions and Managemen, 00 IEEE Workshop, ISBN [14] Trienekens, J. J.M., Bouman, J.J., Van Der Zwan, M., (004), Specificaion of Service Level Agreemens: Problems, Principles and Pracices. Sofware Qualiy Journal, 1, 43 57, 004 [15] Lamanna, D.D., Skene, J., Emmerich, W., (003), SLAng: A Language for Defining Service Level Agreemens. FTDCS '03 Proceedings of he The Ninh IEEE Workshop on Fuure Trends of Disribued Compuing Sysems, ISBN: [16] Sahai, A., Durane, A., Machiraju, V., (00), Towards Auomaed SLA Managemen for Web Services. Sofware Technology Laboraory, HP Laboraories Palo Alo [17] Sawyer, P., Huchinson, J., Walkerdine, J., (005), Faceed service specificaion. hp://eprins.comp.lancs.ac.uk/1167/1/soccer.pdf [18] Daughry, J.M., Farooq, U., Myers, B.A., Sylos, J., (009), API usabiliy: repor on special ineres group a CHI. ACM SIGSOFT Sofware Engineering Noes, Volume 34 Issue 4, July 009 [19] Vorisek, J., Principles and models for he managemen of enerprise ICT. 008: Oeconomica. ISBN [0] Blake, M. B., (007), Decomposing Composiion: Service-Oriened Sofware Engineers. IEEE Sofware, 007 [1] O Sullivanyz, J., Edmondy, D. and A. H. M. er Hofsede, (003), Service Descripion: A survey of he general naure of services. Queensland Universiy of Technology, 00 [] Jones, S., (005), Toward an Accepable Definiion of Service. IEEE Sofware, 005 [3] Zou, J., Wang, Y., Lin, K.-J., (010), A Formal Service Conrac Model for Accounable SaaS and Cloud Services. SCC '10 Proceedings of he 010 IEEE Inernaional Conference on Services Compuing, ISBN: [4] Feuerlich G., Burkon, L., Towards a Unified Service Definiion, o be published in he proceedings of he Inernaional Conference on Informaion Sysems Developmen (ISD 010), Prague, Czech Republic, 5-7 Augus, 010. Shrnuí Přesože čersvě vznikající výzkumná oblas, zvaná Services Science, bere v poaz vzrůsající významnos služeb ve věšině současných oborů, sále zde chybí důraz na vorbu unifikovaného modelu, kerý by byl schopen sandardně popsa v podsaě libovolnou službu na rhu. Exisuje více pohledů na o, jak službu popsa, v IT sféře se pro yo účely zpravidla používají SLA dokumeny předsavující formalizované rozhraní jedné konkréní služby. Bohužel v osaních oborech sále není zvykem formalizovaně popisova své služby, což by firmám pomohlo sandardizova nabídku svých služeb a jejich zákazníkům pak ulehči orienaci ve službách na rhu. Z výše popsaných důvodů se eno článek snaží vyvoři a prakicky předsavi generický model rozhraní služby, kerý bude moci bý použi jako základní savební kámen pro vorbu formalizovaného popisu v podsaě libovolné služby v kerémkoliv ržním odvěví.

18 18 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 The Effec of IT Governance Mehods on IT/Business Alignmen in Indusry and Financial Organizaions Arne Güner PhD suden of he sudy branch Informaics Absrac: More and more organizaions are enirely dependen on informaion echnology (IT). For example, if he IT sysems in a bank fail, his has an immediae and significan impac on he cusomers (for example no e- banking services) and he bank iself (for example, i is no longer possible o conduc financial ransacions), wih enormous losses of income and coss as a consequence. IT does, however, offer a wealh of opporuniies o ransform organizaions and give hem a compeiive advanage (for example, by being able o offer new services via he inerne, hrough he auomaion of value chains and so forh). Neverheless here exiss, on he oher hand, he phenomenon of he IT Black Hole, he percepion prevalen among he business communiy ha while a lo of money is spen on IT, i is by no means clear how much value is acually creaed for he organizaion. Key words: Governance, implemenaion, alignmen, process, srucure 1 Inroducion The concep of IT governance has become a very imporan issue, in he academic world as well as in he business communiy. IT governance can be defined as: IT governance is he responsibiliy of he board of direcors and execuive managemen. I is an inegral par of enerprise governance and consiss of he leadership and organisaional srucures and processes ha ensure ha he organisaion s IT susains and exends he organisaion s sraegies and objecives." [5]. We do no know exacly when his concep was developed or who firs defined his erm, bu wha is cerain is ha i is currenly a ho opic wihin organizaions. A significan number of businesses and governmen insiuions have begun IT governance projecs, in order o achieve greaer synergy beween IT and he organizaion and o aain he necessary involvemen of senior managemen. Surveys have also esablished ha chief informaion officers (CIO s) regard IT governance as a managemen prioriy. As an example of his, one only has o look a he Garner PPM & IT Governance Summi [5], which in 010 marked he improvemen of IT governance as a op arge for he board of direcors and he managemen. This paper is no inended o provide an exhausive summary abou he opic, bu he elemens quoed here should be sufficien o provide a reasonable insigh ino he domain of he research, he quesions underlying he research and he approach o i and is resuls. Research domain The inended disseraion will offer a conribuion o his knowledge domain by examining how organizaions implemen effecive IT governance and o wha exen his implemenaion has an impac on he synergy beween IT and he organizaion (business/it alignmen). An imporan aim is ha he research should be conduced on scienific foundaions ino a domain ha is highly oriened owards pracicaliy. Considering ha his is a relaively new knowledge domain and ha here are few scienific models ono which I can build, he primary line of approach for his research is exploraive and qualiaive. By building on new models and heories in his domain, a solid foundaion can be laid for quaniaive research in he fuure. 3 Wider research quesions The wider research quesion is how organizaions can implemen pracical IT governance and o wha exen such implemenaion has a posiive effec on business/it alignmen. This quesion can be broken down ino wo more deailed lines of enquiry.

19 Vědecký seminář dokorandů FIS únor How do organizaions implemen IT Governance? IT governance is high on he agenda in many organizaions, bu he challenge of how o make his concep concree in erms of he day-o-day work rouines of an organizaion is a considerable one. We can deduce from exising wrien sudies ha IT governance can be effeced by making use of a mix of assored srucures, processes and relaional mechanisms as suggesed in Figure 1. Srucures deal wih he exisence of responsible posiions and eniies such as IT direcors and a chain of commiees and advisory boards. Processes refer o sraegic decision-making and subsequen aciviies, such as he coninuous measuremen and evaluaion of IT performance. Relaional mechanisms are abou issues such as parnerships beween IT and he organizaion, he acive paricipaion of all he paries concerned, sraegic dialogue and collecive learning. The basic idea behind his las aspec is ha an organizaion may have implemened hard IT governance processes and srucures, bu hey do no work well as a whole because IT saff simply do no undersand business people or because boh of hese paries do no (wan o) co-operae wih each oher. In order o allow he organizaion o funcion as a whole, i is of grea imporance o exercise proper conrol over his sof relaional aspec. Figure 1. IT governance srucures, processes and relaional mechanisms. Finding he mos appropriae combinaion of srucures, processes and relaional mechanisms depends of course on a chain of exernal and inernal facors like secor, business sraegy he exen o which he company is depending on IT. I herefore goes wihou saying ha wha works for one organizaion does no necessarily work for ohers. Differen organizaions, herefore, require differen mixes of srucures, processes and relaional mechanisms. 3. Wha is he relaionship beween IT GOVERNANCE and business/it alignmen? As suggesed in he definiion, he ulimae goal of IT governance is he achievemen of a saisfacory level of business/it alignmen. A good combinaion of IT governance srucures, processes and relaional mechanisms should, herefore, e, make his possible. An imporan poin is ha we in his research paper regard he IT governance approach as a holisic whole. We are herefore no researching he impac of individual srucures or processes on business/it alignmen, bu are looking firs a wheher an enirey of bes pracices ogeher makes a beer level of alignmen possible. 4 From wider research quesions o more specific ones For he purposes of inernal validiy he scope of he general and more deailed research quesions shall be narrowed down furher. In he firs place i should be noed ha IT governance should always be placed in he specific conex of a paricular organizaion. I may play a more imporan role in one organizaion han in anoher. The imporance of IT in a banking organizaion, for example, is probably greaer han i is in a cemen facory. In order o conrol he impac of his on he research, we have chosen o focus on he producion and he financial services secor. The culure and size of organizaions ions can also play a role in deermining he bes approach o IT governance. The scope of his research shall herefore be furher limied o several middle o large-scale indusry and financial organizaions. One las refinemen of he scope of his research deals wih he organizaional level of IT governance pracices in a pracical environmen. IT governance pracices can be approached from a sraegic, managemen or operaional level (see figure ). We can deduce from exising

20 0 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 wrien sudies ha pracices a an operaional level can be beer caegorized as "IT managemen" and ha he challenge of IT governance occurs principally a he wo higher levels. We shall herefore in his research ake no furher ineres in he pracices a operaional level. Anoher refinemen of he ITG scope could be he legal aspecs (SOX, Basel..). Figure. IT governance a differen levels. All his means ha we mus refine he research quesions. The more precisely worded general research quesion is as follows: how do organizaions implemen IT governance wih respec o creaing beer synergy beween he organizaion and IT? The associaed deailed research quesions are se ou in he figure below. Figure 3. Specific research quesions 5 Research mehods The disseraion will combine differen mehods in order o be able o capure a fuller picure of a complex realiy. A number of research phases will ake place in parallel or sequenially as se ou visually and furher explained below. The naure of he planned disseraion is primarily exploraive wih he aim of conribuing new heories and models in he research domain.

21 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Figure 4. Planned research mehods The saring poin will be an exploraion of he research domain using a wide range of research aricles in professional and academic periodicals and books in order o make as complee a definiion of IT governance as possible. This will lead o he deerminaion of general and more deailed research quesions. In parallel o his, pilo case sudies will be se ou. The aim of hese case sudies is o gaher as much informaion as possible wih an open mind abou IT governance in a pracical environmen. A his sage he research will no ye limied o he producion or financial secor, bu from he aricles and he pilo cases a preliminary lis of possible IT governance srucures, processes and relaional mechanisms will be compiled. The aim of he following sep is hen o explore in more deail how specific producion or financial organizaions implemen IT governance. This will be based on a sysemaic, ineracive forecasing mehod echnique, in which a group of expers from he producion and financial secor will be asked o complemen and improve he iniial lis of pracices. Consequenly, he research will sar o examine furher he relaionship beween IT governance and business/it alignmen. All of he foregoing will be used as inpu in order o carry ry ou deailed comparaive research beween he various case sudies wih he inenion of finding facors o explain why some organizaions are beer aligned han ohers. The resuls of all his will be finally brough ogeher in he final conclusions. 6 Summary This pracice-oriened research focus is relaively unexplored in he academic lieraure a presen. Many research projecs focused on he impac of specific coningencies on e.g. cenralised versus decenralised governance srucures [][4] and on how sraegic alignmen impacs business performance[3] However, less research can be found on how organisaions are effecively implemening IT governance in day-o-day pracice and wha he impac is of he IT governance implemenaion on business/it alignmen. Via his research, I wan o conribue o new heory building in he IT governance domain of knowledge and assis praciioners by providing more guidance on how IT governance can be effecively implemened.

22 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 References [1] IT Governance Insiue: 003, Board Briefing on IT Governance, nd Ediion, p. 10 [] Ahiuv N., Neumann S., Zviran M., 1989, Facors affecing he policy for disribuing compuing resources, MIS Quarerly, vol.13, no.4 [3] Bergeron, F., Raymond, L., and Rivard, S., 003, Ideal Paerns of Sraegic Alignmen and Business Performance. Informaion & Managemen, Elsevier, vol. 41, no. 8, pp [4] Earl, J.M., 1993, Experiences in Sraegic Informaion Sysems Planning. MIS Quarerly, vol. 17, no. 1, pp. 1-4 [5] Garner PPM & IT Governance Summi, 7 9 June 010, Orlando, FL, USA Shrnuí Vliv meod IT governance na inegraci mezi IT a business procesy ve finančních insiucích Sále vice organizací je zcela závislých na informačních echnologiích (IT). Například, pokud selže nějaký IT sysém v bance, má o bezprosřední a velmi silný dopad jak na zákazníky (např. při elekronické bankovnicví), ak i na banku samonou (přerušení bankovních ransakcí). Výsledkem jsou zráy příjmů banky a současně její poškozená pověs. Naproi omu IT předsavuje současně násroj, pomocí kerého je možné získa konkurenční výhodu (například poskynou novou bankovní službu prosřednicvím inerneu nebo auomaizova hodnoový řeězec). V éo souvislosi se časo hovoří o zv. IT paradoxu, kerý spočívá v om, že přes sále rosoucí invesice do IT produkivia práce v organizacích sagnuje nebo dokonce klesá. Příspěvek se proo zabývá problemaikou IT Governance a možnosmi aplikace jejích principů, především principu propojení business sraegie se sraegií IT. Formuluje základní vědecké oázky, meody a posupy, na keré se v budoucnu zaměří diserační práce auora.

23 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Meodiky vyvárania IS v archiekúre orienovanej na služby (SOA) Roman Haupvogl Dokorand oboru Informaika Absrak. Archiekúra orienovaná na služby (SOA Service Oriened Archiecure) je považovaná v súčasnosi za najlepší spôsob zlepšenia komunikácie medzi zásupcami biznisu a IT oddelením, výsledkom korého by mala byť zvýšená efekivia dodávania IT projekov v podniku. V poslednom období o bolo jedno z najčasejšie skloňovaných slov v podnikoch vôbec. Časom si ale podniky začali uvedomovať, že výsledky projekov zameraných na rozvoj SOA v podniku nie sú aké, aké očakávali. V omo článku sú predsavené a zanalyzované vybrané meodiky, korých úlohou je pomôcť pri zavádzaní SOA do podnikov. Takýcho meodík a dokumenov zaoberajúcich sa danou problemaikou začalo vznikať aké veľké množsvo, až bolo neprehľadné sa vo vzniknuom bludisku vyznať. Je o jeden z dôvodov prečo začali šandardizačné organizácie posupne vydávať ďalšie šandardy a meodiky ako správne zavádzať SOA do podnikov. Na záver článku naznačím možnosi porovnania meodík. Kľúčové slová: archiekúra orienovaná na služby, SOA, služba, referenčný model, meodika 1 Úvod Archiekúra orienovaná na služby (SOA Service Oriened Archiecure) sa v súčasnosi sala spolu s podnikovou archiekúrou (Enerprise Archiecure) kľúčovým fakorom v narovnaní komunikácie medzi zásupcami biznisu a IT. Najväčšou jej nevýhodou je, že ju niekorí ľudia začali vnímať ako komodiu. Navyše aj niekoré dodávaeľské spoločnosi sofvérových riešení o ýmo spôsobom prezenovali, že SOA je niečo, čo je možné si kúpiť. Takéo vnímanie malo za následok neúspech viacerých projekov, v korých sa nenaplnili vsupné očakávania. Too nepochopenie malo za následok vznik nedôvery zo zavádzania SOA do podnikov. Preo je hneď na úvod porebné si uvedomiť, že SOA nie je o produkoch ako sú Enerprise Service Bus, Enerprise Reposiory a nie je o ani o echnológiách ako sú Webové Služby, REST a podobne. Na SOA je porebné sa dívať ako na archiekonický princíp, v korom sa kladie dôraz na služby. Obecnou problemaikou SOA sa zaoberá napríklad článok [4], kde je zdôraznené, že hlavným dôvodom prečo SOA prežila je vďaka jej odvodeným archiekonickým prísupom založených na koncepe služieb ako sú: mashup (zmiešaný obsah), Business Process Managemen (BPM), Sofware as a Service (SaaS), Cloud Compuing a podobne. Ďalšie zaujímavé vysvelenie prečo má SOA význam je uvedený v [3]: Archiekúra orienovaná na služby funguje preo, lebo služby reprezenujú vo svee skuočné činnosi. Okolo roku 005 začalo vznikať veľa nových šandardov ýkajúcich sa problemaikou SOA. Tieo šandardy boli reprezenované vo forme referenčných modelov, referenčných archiekúr, onológií, modelov zrelosí, modelovacích jazykov a podobne. Dalo by sa povedať, že o bolo obdobie najväčšieho rozmachu SOA. Výsledkom bolo veľké množsvo dokumenácie, v korom nebolo jednoduché sa vyznať. Preo šandardizačné organizácie OASIS, The Open Group, OMG vyvorili návod na používanie jednolivých šandardov a popísali väzby medzi nimi v dokumene Navigaing he SOA Open Sandards Landscape Around Archiecure [1]. Experi združujúci sa okolo Thomasa Erla iež rpeli nedosakom zrozumieľnosi a preo vyvorili skupinu SOA Manifeso Working Group, korá v roku 009 publikovala SOA Manifeso [14]. SOA Manifeso poskyuje vodiace princípy na realizovanie kľúčových hodnô orienácie na služby. Cieľom oho článku je predsavenie základných SOA šandardov, analýza rôznych SOA meodík a určenie spôsobu ich porovnávania. SOA šandardy Dokumen Navigaing he SOA Open Sandards Landscape Around Archiecure [1] bol vyvorený šandardizačnými organizáciami aby poskyol návod na použie a vzťahy medzi rôznymi SOA šandardami a echnickými špecifikáciami. Šandardy rozdeľuje do nasledujúcich skupín: Hlavné SOA Koncepy (Core SOA Conceps) cieľom šandardov v ejo skupine je predsavenie hlavného koncepu, poskynuie slovníku a slúžia na jednoné chápanie SOA. K ýmo šandardom paria SOA Referenčný Model od OASIS [8] a SOA Onológia od The Open Group [9].

24 4 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Zrelosť SOA (SOA Mauriy) ieo šandardy poskyujú organizáciám dôležié informácie o supni rozvinuosi v rámci celého procesu prechodu na SOA. Vo svee IT je jedným z najznámejších modelov zrelosi Capabiliy Mauriy Model (CMM). V oblasi SOA vznikla modifikácia oho šandardu The Open Group Service Inegraion Mauriy Model (OSIMM) [10]. Archiekúra ieo šandardy sú reprezenované referenčnými archiekúrami, koré slúžia ako návody pre osané vznikajúce archiekúry (napríklad: blueprin podnikovej archiekúry). Nachádzajú sa u šandardy Reference Archiecure for SOA Fondaion od OASIS [7] a SOA Reference Archiecure od The Open Group [11]. Modelovacie jazyky základ pre modelovacie jazyky vyvoril OMG prosrednícvom Model Driven Archiecure (MDA). Parí sem špecifikácia SOA Modeling Language (SoaML) [13], korá poskyuje návody a mea-model pre vyváranie sysémov založených na SOA. Poskyuje aj rozšírenie pre modelovanie služieb v UML. Na obrázku Obrázok 1 sú znázornené rozličné referenčné archiekúry v SOA ak ako sú vnímané šandardizačnými organizáciami. Obrázok 1. Referenčné archiekúry v SOA Teno článok sa zameriava na úroveň kľúčových koncepov SOA. Táo úroveň sa na obrázku Obrázok 1 nachádza na Koncepčnej vrsve a mala by byť základom všekých SOA meodík..1 Kľúčové SOA koncepy Tak ako je uvedené v [8], preože je SOA široko rozšírená v rámci sofvérového dizajnu a v rámci vývojárskych komuní, vzniklo veľké množsvo definícií a rôzne SOA modely. Účelom referenčného modelu je poskynúť spoločné rysy definícii, koré by mohla byť aplikovaeľná na rôzne druhy modelu SOA. OASIS definuje [8] referenčný model ako absrakný rámec pre pochopenie podsaných vzťahov medzi eniami určiého prosredia. Umožňuje o vývoj konkrénych archiekúr za použiia konzisenných šandardov alebo špecifikácií podporujúcim dané prosredie. Referenčný model pozosáva z minimálnej sady jednoných koncepov, axiómou a vzťahov v rámci konkrénej domény, a je nezávislí na špecifických šandardoch, echnológiách, implemenáciách a ďalších konkrénych deailov. Všeky maeriály (šandardy, echnológie, meodológie, a podobne), koré hlásia o sebe, že sú orienované na služby, by mali podliehať práve referenčnému modelu pre SOA. Referenčný model od OASIS je jedným z prvých šandardov, korý sa pozerá na problémy a záležiosi SOA aj z pohľadu biznis užívaeľa. Úlohou referenčného modelu je definovanie kľúčových koncepov. SOA je definovaná ako paradigma na organizovanie a využívanie disribuovaných schopnosí, koré môžu byť pod konrolou odlišných domén. Hlavným koncepom SOA paradigma je popis vidieľnosi, inerakcie a výsledného efeku: Vidieľnosť (Visibiliy) je vzájomné povedomie medzi subjekmi s porebami a subjekmi so schopnosťami. Je o zabezpečené pomocou poskynuia popisu aspekov a mechanizmu na získanie odpovedí. Inerakcia (ineracion) je akivia využiia požadovanej schopnosi. Proces inerakcie je zabezpečený sériou výmeny informácií. Umožňuje o poskyovaeľom a konzumenom služieb vzájomne na seba pôsobiť.

25 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Účelom použiia schopnosí je realizovať jeden alebo viac výsledných efekov (effec). Teno efek môže byť aj napríklad vráenie informácie, alebo zmena savu eniy, korá je zahrnuá v inerakcii. 3 Analýza SOA meodík Tak ako je uvedené v [5] sofvérová meodika je sysemaický prísup a meóda konrolovaného vývoja sofvéru. Sofvérová meodika adresuje ako sa má sofvér vyvíjať a procesy modelov zrelosi (Capabiliy Mauriy Model CMM) adresujú kvaliu danej meodiky. V ejo kapiole sú predsavené a zanalyzované nasledujúce ri od dodávaeľa sofvéru nezávislé meodiky: Meodika umožňujúca archiekúru orienovanú na služby (Mehodology for Enabling Service-Oriened Archiecure MESOA), SOA meodika hlavného prúdu (Mainsream SOA mehodology MESOA), mea model CBDI-SAE pre SOA (CBDI-SAE Mea model for SOA). 3.1 Mehodology for Enabling Service-Oriened Archiecure (MESOA) MESOA je komplexná meodika, korej základom je sav podniku orienovaného na služby (Service Oriened Enerprise SOE). SOE je definovaný ako sav podnikovej zrelosi kde biznis a IT spolupracujú navzájom na podnikovom biznis modely služieb, ak aby efekívne dosiahli biznis ciele. MESOA obsahuje sadu plne upravovaeľných rámcov (dozor, komunikácia, realizácia produku, projekový manažmen, archiekúra, riadenie dá, riadenie služieb a riadenie ľudských zdrojov). Prosrednícvom ýcho rámcov je možné zaviesť do podniku meodiku, korá je schopná vyvíjať sa v čase počas dodávania projekov. S cieľom podporiť ieo rámce, meodika pripája kľúčové fakory (celkom je ich 57) a sú rozdelené do nasledujúcich skupín: Biznis fakory agilia, flexibilia, orienácia na služby, znovupoužieľnosť, finančné benefiy Procedurálne fakory konvencie pomenovania, riedenie servisného kaalógu, riadenie bezpečnosi Technické fakory dáové násroje, XML šandardy, šandardy spracovania správ Tieo fakory sú podporené sadou rolí (ako sú napríklad výkonný sponzor, SOA sraég, knihovník služieb) a ich zodpovednosí. Realizácia sofvérového produku je uskuočnená prosrednícvom hybridného prísupu, v korom je sraégia zhora-nadol použiá pre návrh modelov riadenia biznisu a prísup zdola-nahor je použiý pri echnologickom a operačnom návrhu. Meodika rozoznáva nasledujúce fázy realizácie živoného cyklu sofvéru: analýza a návrh, vývoj, inegrácia a esovanie, nasadenie. Meodika vyhodnocuje projeky v organizácii a na základe oho ich rozdeľuje do nasledujúcich kaegórii: supeň (nízka zrelosť SOA): biznis služby sú rozširované prosrednícvom webových služieb supeň: inegrácia procesov a vyvorenie archiekúry služieb supeň (vysoký supeň zrelosi SOE): nasadzovanie a využívanie podnikových služieb 3. Mainsream SOA mehodology (MSOAM) SOA meodika hlavného prúdu je vyvorená SOA expermi združenými okolo Thomasa Erla. Informácie o ejo meodike boli publikované v sérii SOA knižiek: Koncepy, echnológie a návrh [15] a SOA princípy návrhu služieb [16]. Niekoré základné informácie o ejo meodike sú umiesnené aj online na nasledujúcej webovej sránke [6]. Meodika je navrhnuá ak aby docielila sraegické výhody zo SOA prosrednícvom sraégie dodávky zhora-nadol na rozdiel od opačnej akickej sraégie zdola-nahor. Narozdiel od predošlej meodiky sa MSOAM zameriava iba na analýzu a návrh služieb a o prosrednícvom nasledujúcich fáz živoného cyklu: Návrh kaalógu služieb (Service Invenory Blueprin): pred skuočným vyvorením ľubovoľnej služby je porebné vyvoriť koncepčný návrh všekých plánovaných služieb (blueprin). Analýza orienovaná na služby (Service-Oriened Analysis): prosrednícvom modelovania služieb sú vyvorené koncepčné definície služieb zv. kandidái na službu. Návrh orienovaný na služby (Service-Oriened Design): prosrednícvom využiia preddefinovaných kandidáov na služby z kaalógu služieb sa vyvárajú fyzické konraky služieb. Meodika jednolivé služby rozdeľuje do klasifikácie, koré reprezenujú hlavné modely služieb používané v SOA projekoch: Služby reprezenujúce eniy (Eniy service): reprezenujú biznisovo orienované služby, korých funkčným ohraničením je jedna alebo viac súvisiacich biznis ení. Takáo služba je považovaná za službu s veľkou mierou znovu použiia a ým môže byť využívaná v rámci viacerých biznis procesov.

26 6 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Služby reprezenujúce úlohy (Task service): iež sú známe pod menom služby reprezenujúce biznis procesy, alebo služby reprezenujúce biznis úlohy. Základným rozdielom je funkčné vymedzenie oblasi schopnosi. Pomocné služby (Uiliy service): reprezenujú služby, koré poskyujú doplnkovú funkcionaliu skrz podnikové sysémy a zdroje. Pod akýmio službami si môžeme predsaviť napríklad poskyovanie logovania udalosí, noifikácie ošerovania výnimiek. 3.3 CBDI-SAE SOA referenčný rámec Tak ako je uvedené v [1], CBDI-SAE (Service Archiecure & Engineering) SOA referenčný rámec je navrhnuý ak, aby poskyol komponeny porebné na poskyovanie opakovaeľného posupu na poskyovanie služieb a docieliť ak agilnú orienáciu na služby v podniku. Meodika narozdiel od predchádzajúcich meodík namieso fáz živoného cyklu IS usporadúva charakerisiky sysémov do piaich pohľadov: biznis, špecifikácia, implemenácia, nasadenie a echnológia. Tieo pohľady sú doplnené najlepšími prakikami, koré slúžia ako podporné násroje použié na zachyenie rôznych aspekov daných pohľadov. Too rozdelenie pomáha archiekom v oddelení záležiosí a súsredení sa na záujmy danej oblasi. Umožňuje o súsrediť sa na jednu oblasť bez oho aby bolo porebné mať na pamäi všeky osané oblasi. Tým pádom, ale vzniká komplikácia prechodu medzi susednými pohľadmi. Najväčší rozdiel je znaeľný medzi pohľadom biznisu a špecifikácie. Účelom biznisového pohľadu je analýza biznis porieb a zisenie predsavy biznisu o cieľoch, procesoch, informáciách a podobne. Na o je porebné aby biznis archiek zozbieral porebné informácie a zachyil ieo požiadavky vo forme modelov a arefakov ako sú napríklad biznis ciele, biznis pravidlá, organizačná šrukúra, prípady použiia a podobne. Tieo arefaky pomôžu následne archiekom pochopiť biznis požiadavky. Špecifikačný pohľad špecifikuje funkčné a nefunkčné požiadavky sofvérových archiekov (vráane služieb) a vzťahov medzi nimi. Na ejo vrsve archieki služieb a sofvéroví návrhári špecifikujú logickú úroveň služieb, koré sú následne realizované v nasledujúcich fázach. 4 Porovnanie meodík V ejo kapiole sú definované aspeky porovnania meodík. Podľa SOA referenčného modelu by mal sysém adopovať nasledujúce SOA prísupy: Obsahuje eniy, koré sú definované ako služby podľa referenčného modelu Je schopný idenifikovať ako je dosiahnuá vidieľnosť medzi poskyovaeľmi a konzumenmi služieb Je schopný idenifikovať ako je dosiahnuá vzájomná inerakcia Je schopný idenifikovať ako je vnímaný efek použiia služby Obsahuje popis asociovaný k službám Idenifikuje konex vykonania porebný na podporu inerakcii Je schopný idenifikovať akým spôsobom sú ovládané poliiky a ako môžu byť modelované konraky V abuľke Tabulka 1 sú popísané jednolivé kľúčové koncepy, ak ako sú definované v jednolivých meodikách. Tabulka 1. Klučové koncepy v porovnávaných meodikách Service MESOA MSOAM CBDI-SAE SOA Applicaion componen deployed on a nework, described in a Web services descripion, and capable of responding o requess for services. Services exis as physically independen sofware programs wih disinc design characerisics ha suppor he aainmen of he sraegic goals associaed wih service-oriened compuing. Service is a capabiliy offered by a provider o a consumer according o a conrac.

27 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Conrac Policy Execuion conex MESOA MSOAM CBDI-SAE SOA Agreemen beween a consumer and a provider of services. Service conracs are a focal poin of service design because hey are cenral o jus abou everyhing services do. Wheher he service capabiliy have adequae conrol over is execuion a runime (Service Auonomy) are published wihin an SLA or policy. Each service is assigned is own disinc funcional conex and is comprised of a se of capabiliies relaed o his conex. Service Level Agreemen defines a conrac ha a service provider and a consumer agree o, which defines he provider s and he consumer s obligaions wih respec o one or more Services. Policy is a sraegy or direcive defined independenly from how i is carried ou Zo sumárnych záznamov v abuľke je zrejmé, že by bolo omnoho jednoduchšie keby meodiky nedefinovali jednolivé koncepy SOA zvlášť, ale skôr referencovali definície z nejakého dobre známeho šandardu, ako je napríklad referenčný model od OASISu. V ďalšej časi sú popísané kriéria porovnania meodík a v abuľke sú ieo kriéria zhrnué: Business/IT driven dané kriérium špecifikuje, či je meodika hnaná zo srany biznisu alebo zo srany IT Life-cycle scope niekoré meodiky sa zameriavajú na podporu pokryia všekých fáz živoného cyklu (plánovanie, analýza, návrh, implemenácia, esovanie, nasadenie a správa), iné sa súsreďujú iba na časť z celej sady Delivery process špecifikuje procesnú sraégiu využívanú na dodávku služieb. Poznáme nasledujúce sraégie: o Top-down prísup je zameraný na pozorovaní sysému ako celku a jeho následné rozdelenie, koré slúži na získanie pohľadu na jeho kompoziné komponeny. o Boom-up prísup začína formuláciou a špecifikáciou základných prvkov sysému, z korých je následne sysém samoný vyvorený o Hybrid je kombináciou oboch predchádzajúcich Technology neural špecifikuje, či je daná meodika nezávislá od špecifického dodávaeľa sysému (napríklad IBM, Microsof, Oracle) Availabiliy špecifikuje dosupnosť šudijných maeriálov. Obyčajne ovorené meodiky, koré sú nezávislé od dodávaeľa, majú omnoho viac dosupných zdrojov voľne šírených na inernee Service layers špecifikuje vrsvenie služieb, koré je použié v danej meodike Views špecifikuje možné hľadiská používané v danej meodike Tabulka Sumár charakerisík analyzovaných meodík MESOA MSOAM CBDI-SAE Business/IT driven Business IT IT Life-cycle scope Full Analysis and Design Full Delivery process Hybrid Top-down Hybrid Technology-neural Yes Yes Yes

28 8 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 MESOA MSOAM CBDI-SAE Availabiliy Low-level High-level High-level Service layers N/A Eniy Service, Task Service, Uiliy Service Views Corporae, Business, Governance, Technology N/A Core Business Service, Process Service, Uiliy Service Business, Specificaion, Implemenaion, Deploymen, Technology 5 Záver V omo článku sú popísané ovorené šandardy archiekúry orienovanej na služby (SOA) a v deaile sú analyzované kľúčové SOA koncepy definované v SOA referenčnom modely od OASISu. V prosrednej sekcii sú analyzované ri echnologicky neurálne meodiky a v záverečnej časi sú medzi sebou porovnané. Z článku je zrejmé, že sa SOA meodiky sále vyvíjajú a že sú sále veľké nedosaky využiia šandardizácie v meodikách. Využiie šandardov ako je napríklad referenčný model nám môže pomôcť pri návrhu modelu založeného na kľúčových SOA princípoch jednoným spôsobom. S využiím poznakov získaných v článku je eše skoro rozhodnúť, korá z meodík je vhodnejšie pre organizáciu, prípadne projek. Preo je porebné analyzovať meodiky vo väčšom deaile a nájsť vyhodnocovacie kriéria, koré by mohli slúžiť organizáciám vybraie vhodnej SOA meodiky. Poďakovanie Príspevok je spracovaný ako súčasť výskumného projeku GAČR 403/10/0303 Enerprise Archiecure as Managemen Principle for SMEs Lieraura [6] Buler, J.: The Archiecure Componen of he SAE Reference Framework for SOA [online]; CBDI Repor; 007; <hp://everware-cbdi.com/index.php?cid=34&ctype=documen>; [downloaded ] [7] Pomares, W. M.: The Top-Down vs Boom-Up SOA Debae Revisied [online]; InfoQ Aricle; Jul 010; <hp://www.infoq.com/news/010/07/op-down-boom-up-soa>; [downloaded ] [8] Jones, S.: A Mehodology for Service Archiecures [online]; OASIS Draf; Ocober 005; <hp://www.oasis-open.org/commiees/download.php/15071/>; [downloaded ] [9] Manes, A. T.: SOA is Dead; Long Live Services [online]; Buron Group; January 009; <hp://apsblog.burongroup.com/009/01/soa-is-dead-long-live-services.hml>; [downloaded ] [10] Mial K.: Build your SOA, Par 1: Mauriy and mehodology [online]; May 005; <hp://www.ibm.com/developerworks/webservices/library/ws-soa-mehod1.hml> [11] Erl, T.: Mainsream SOA Mehodology [online]; <hp://www.soamehodology.com/> [1] OASIS: OASIS Reference Archiecure for SOA Foundaion, Version 1.0 [online]; OASIS Public Review Draf 1; April 008; <hp://docs.oasis-open.org/soa-rm/soa-ra/v1.0/soa-ra-pr-01.pdf> [13] OASIS: Reference Model for Service Oriened Archiecure 1.0 [online]; OASIS Commiee Specificaion; Augus 006; <hp://www.oasis-open.org/commiees/c_home.php?wg_abbrev=soa-rm> [14] The Open Group: Service-Oriened Archiecure Onology [online]; The Open Group; 010; <hps://www.opengroup.org/projecs/soaonology/uploads/40/34/soa_onology_public_draf_3_1.pdf> [15] The Open Group: The Open Group Service Inegraion Mauriy Model [online]; The Open Group; Augus 009; <hp://www.opengroup.org/booksore/caalog/c09.hm> [16] The Open Group: The Open Group SOA Reference Archiecure, Draf Technical Sandard [online]; The Open Group; April 009; <hps://www.opengroup.org/projecs/soa-ref-arch/uploads/40/19713/soa-rapublic pdf>

29 Vědecký seminář dokorandů FIS únor [17] The Open Group: Navigaing he SOA Open Sandards Landscape Around Archiecure [online]; The Open Group; July 009; <hp://www.opengroup.org/pubs/caalog/w096.hm> [18] OMG: SOA Modeling Language Specificaion for he UML Profile and Meamodel for Services (UPMS), Revised Submission [online]; OMG Doc. No.: ad/ , Objec Managemen Group (OMG); November 008: <www.omg.org/cgi-bin/doc?ad/ > [19] SOA Manifeso Working Group: SOA Manifeso [online]; 009; <hp://www.soa-manifeso.org/> [0] Erl, T.: Service-Oriened Archiecure (SOA): Conceps, Technology, and Design; Prenice Hall; 005; ISBN [1] Erl, T.: SOA Principles of Service Design; Prenice Hall; 007; ISBN [] Lawler, J. P. - Howell-Barber, H.: Service-Oriened Archiecure: SOA Sraegy, Mehodology, and Technology; Auerbach Publicaions; 008; ISBN Summary Mehodologies of IS Developmen in SOA Service Oriened Archiecure (SOA) has become he bes way o improve he alignmen beween business and IT represenaives. In he las decade i has been he number one used word in many companies. However mos of hem soon find ou ha SOA, as sold by vendors, does no bring hem he expeced resuls. This is why sandardizaion paries have published SOA sandards and a lo of SOA mehodologies have been unveiled. Bu unforunaely oher problems have appeared such as orienaion in his huge labyrinh of mehodologies, maerials, sandards, ec. In his paper open SOA sandards are described, hree specific SOA mehodologies are analyzed and finally here is a comparison of hese mehodologies.

30 30 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Dopad komplexiy IS na jejich přidanou hodnou Ilja Holub Dokorand oboru Informaika Absrak. Teno článek se zabývá oázkou, jaký je dopad dnešní neusále rosoucí složiosi informačních sysémů na jejich přínos pro podnik. Hlavním cílem je definova pojem složios, prokáza její negaivní dopady na podnik a navrhnu meodu pro analýzu jejího vzniku. Analyzuje výsledky výzkumu o dopadech složiosi IS na podnik a na základě meodiky MMDIS navrhuje meodu pro popis a analýzu chování složiosi IS. V závěru nasíňím návod jak se přílišné složiosi bráni. Vedlejším cílem článku je vymezi oblasi pro další vědecké zkoumání. Klíčová slova: Složios, komplexia, podniková archiekura, informační sysémy 1 Úvod Současná lieraura se zabývá složiosí (komplexiou) v různých vědních oborech od biologie a sociologie, přes fyziku a archiekuru až po informaiku.[1][15][11] V oblasi informaiky se však publikace zajímají zejména o algorimickou informační eorii vycházející z eorie Kolmogorovy komplexiy [13] a výpočení složios. [1] [10]. Nenalezl jsem ale dosud publikaci, kerá by se komplexiou IS nebo dokonce ERP sysémů zabývala komplexněji. Nejblíže se émau komplexiy ERP sysémů doýkají příspěvek auorů Bansal a Negi A Meric for ERP Complexiy [], články Managing complexiy in ICT sysems developmen, [19], Complexiy merics for manufacuring conrol archiecures based on sofware and informaion flow [4] Complexiy is he Enemy [8] a Measuring Archiecural Complexiy [3]. Z hlediska obecných merik a jejich dopadů na přínosy informačních sysémů a aplikací merik na jednolivé modely se zabývají příspěvky No-redundan merics for uml class diagram srucural complexiy [17], "Measuring mehod complexiy: UML versus BPMN [8] a A Hybrid Se of Complexiy Merics for Largescale Objec-oriened Sofware Sysems [16] a Complexiy merics for Workflow nes [14]. Z českých auorů poom nelze opomenou práce pánů Molnára [1], Novoného [], Učně [30] a Maryšky [18]. Dobrý eoreický základ pro popis a zkoumání komplexiy poskyuje maemaická eorie grafů [7][6], kerou lze aplikova na někeré modely IS a umožni ak jejich kvanifikaci a následné porovnání, v někerých případech i jejich zjednodušení. Použié meody Pro zasazení celé problemaiky do meodického rámce lze vyjí z popisů jednolivých meodik pro řízení informaiky (MMDIS[31] [3], COBIT [6], ITIL[7]) a informaických projeků (PMBOK[5], Prince [9], ASAP[3][0]). Jako vhodný rámec pro analýzu a i jako báze pro další poencionální rozšíření se díky své flexibiliě a mulidimenzionálnímu přísupu jeví MMDIS. Pro ověření hypoézy, že komplexia IS je nežádoucí a že vzniká i z jiných důvodů, než jsou pořeby podniku byl použi doazníkový průzkum. Pro analýzu vývoje komplexiy nejprve uo definuji jako soubor merik a následně odvodím kauzální vzahy mezi ěmio merikami. A o jak mezi nimi navzájem v rámci jedné fáze živoního cyklu IS, ak v čase..1 Nasavení meodiky MMDIS Použijeme obsahové dimenze (abulka 1) MMDIS, kerým přiřadíme UML modely běžně používané pro modelování podnikových procesů a informačních sysémů.[9]. Pro y dimenze, nebo y čási dimenzí, pro keré nenalezneme vhodný model (např. sociální, eické, legislaivní aspeky) vyčleňme do samosaných dimenzí, keré nebudeme kvanifikova, ale bude nás u nich pouze zajíma, zda jejich vliv na růs komplexiy může bý kladný nebo záporný a aké jakým způsobem na ně komplexia dopadá.

31 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Tabulka 3. Vybrané obsahové dimenze podle MMDIS Název Zkraka Model Funkce/procesy PRO Aciviy diagram/bpmn Daa/informace INF Class Diagram Organizační a legislaivní aspeky ORG Org Char Diagram Pracovní, sociální a eické aspeky - aspeky lidských PRA Sakeholder marix zdroje Sofware SW Componen diagram Hardware HW Deploymen diagram uživaelské rozhraní UR GUI model Bezpečnos BE Risk managemen plan ekonomické a finanční aspeky EKO Aciviy Based Cosing Pro dynamický popis sysémové složiosi použijeme časovou dimenzi dle MMDIS: GST-Globální podniková sraegie, IST-Informační sraegie, UST-Úvodní sudie, GAN-Globální analýza a návrh, DAN- Deailní analýza a návrh, IM-Implemenace, ZA-Zavádění sysému, PU-Provoz a údržba, VY-Vyřazení sysému.. Doazníkový průzkum Průzkumu, kerý byl připraven KIT VŠE v roce 010, se zúčasnilo šes se českých společnosí. Kromě jiných éma [5], jsme se zaměřili i na problemaiku komplexiy IS. Průzkum ukázal někeré důležié aspeky problemaiky komplexnosi a podpořil hypoézy hovořící o negaivních dopadech komplexiy. Sekáváe se s problémy, jejichž příčinnou je přílišná echnologická složios IS\ICT? 60% 50% 40% 30% 0% 10% 0% Dosud jsem se s ím nesekal\a Občas Časo Neusále Obrázek 1. Sekáváe se s problémy, jejichž příčinnou je přílišná složios IS/ICT? Je zřejmé, že podniky si jsou vědomy problémů, keré jim komplexia způsobuje. Celkem 73% respondenů se občas nebo časo sekává s problémy, jejichž příčinou je přílišná složios IS/ICT, viz obrázek 1. Nejčasěji označovali respondeni jako dopad složiosi IS/ICT růs nákladů na údržbu. Pěkrá olik respondenů odpovědělo, že komplexia přináší růs nákladů na školení, než že zvyšuje zisk. Více odpovědí aké například povrzuje dopad komplexiy na zhoršení než na zlepšení ergonomie pro uživaele. Viz obrázek.

32 3 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Jakým způsobem ovlivňuje echnologická složios IS\ICT Váš podnik\organizaci? Zvýšení zisku Zvýšení obrau Zajišění konkurenční výhody Snížení nákladů byznys procesů Zlepšení ergonomie pro uživaele Zhoršení ergonomie pro uživaele Růs nákladů na školení Růs nákladů na údržbu Zpomalení a nesabilia sysémů Neovlivňuje 0% 5% 10% 15% 0% 5% 30% 35% 40% 45% Obrázek. Jakým způsobem ovlivňuje složios IS/ICT Váš podnik/organizaci? Převážná věšina respondenů přiznala negaivní dopady komplexiy: edy růs nákladů na školení, růs nákladů na údržbu, zhoršení ergonomie pro uživaele a zpomalení a nesabiliu sysémů. Daleko méně odpovědí přisoudilo složiosi poziivní efeky: snížení nákladů byznys procesů, zajišění konkurenční výhody, zlepšení ergonomie pro uživaele, zvýšení obrau nebo zvýšení zisku. Viz obrázek 3. V oblasi řízení informaiky přinášejí složié sysémy na jedné sraně výhodu ehdy, když dokáží vhodně podporova všechny procesní variany a uspokojova i náročné požadavky zákazníků nebo uživaelů. Na druhé sraně je o vykoupeno vyššími pořizovacími náklady, vyššími náklady na údržbu, změny a rozhraní s jinými sysémy. Jakým způsobem ovlivňuje echnologická složios IS\ICT Váš podnik\organizaci? 5% 0% 15% 10% 5% 0% Poziivni dopady Neovlivnuje Negaivni dopady Obrázek 3. Jakým způsobem ovlivňuje složios IS\ICT Váš podnik\organizaci? 3 Co je o složios? Inuiivně si pod pojmem komplexia předsavujeme velikos IS, množsví funkcí a nemalé náklady na jeho pořízení, obsluhu a údržbu. Z různých pohledů poznáváme jednolivé aspeky složiosi IS: Množsví da a informací, komplikované procesy, rozvěvená organizační srukura podniku, nepřehledné uživaelské rozhraní, sofisikovaný SW a HW mají jisě dopady na celou organizaci, její pracovníky, ekonomické výsledky ale i na sebe navzájem.

33 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Pro pořeby ohoo článku definujme složios C sysému S jako poče prvků a vazeb jednolivých obsahových dimenzí MMDIS (D) a písmenem d označme celkový poče uvažovaných dimenzí. d C( S) = C( Di), (1) i= 1 Současně zaveďme pojmy zbyečná (nežádoucí) a nezbyná (nuná, oprávněná, opimální) složios (accidenal and essenial complexiy)[4]. Sysém je zbyečně složiý, pokud obsahuje prvky nebo vazby, keré nejsou nuné pro zajišění požadované funkčnosi. Naopak nezbyná složios je minimální možná konfigurace sysému, kerá zajisí jeho požadované vlasnosi. 4 Jak vzniká složios IS? Složios podnikové archiekury se v čase mění. Rovněž se mění složios IS během jeho živoního cyklu. Oázkou je, zda rose na základě požadavků podnikové sraegie a edy se jedná o komplexiu nunou, nebo rose rychleji a vzniká komplexia nežádoucí. Každé rozhodnuí na cesě pořízení IS a každá jeho změna během provozu mohou jeho komplexiu zvýši, sníži nebo zachova nezměněnou. Během pořizování a provozu IS dochází na základě nových požadavků k přidávání dalších funkcí nebo jiných prvků do sysému. 4.1 Kauzální vzahy komplexiy mezi obsahovými dimenzemi Přidáním každého dalšího prvku do sysému vzrose komplexia sysému o více než pouze eno prvek. Tedy poče eni v sysému vzrose více, než pouze o poče přidaných prvků. Každý přidaný prvek je oiž nuno propoji s alespoň jedním dalším prvkem, vznikne edy minimálně jedna nová vazba. Pravděpodobně i více vazeb, nebo i nové druhy vazeb. Z podmínky vzájemné konzisence modelů jednolivých dimenzí vyplývá, že zvýšení komplexiy někerých dimenzí implikuje zvýšení komplexiy někerých dalších dimenzí, jak znázorňuje obrázek 4. Komplexiu sysému po přidání prvku do dimenze j vyjádříme jako d j ) + i= 1 C( S ) = C( S K ji, () kde d je poče uvažovaných dimenzí a Kji je poče prvků dimenze i keré v ní vzniknou na základě přidání jednoho prvku v dimenzi j. Například přidáním dalšího procesu nebo procesního kroku do dimenze IST-PROC způsobí minimálně nárůs komplexiy dimenzí IST-INF, IST-ORG a IST-SW. Je zřejmé, že pokud přidáme nezávisle na sobě prvky do více dimenzí, například rozšíříme současně proces a organizační srukuru podniku, dojde k muliplikacím, keré složios dále zvednou. Přidáním n prvků do sysému, edy nj prvků do každé dimenze j navýší edy celkovou složios následovně: d i= 1 d 1 C( S + n) = C( S) + K ji n j, plaí n = i= 1 d n j j= 1 (3) Obrázek 6 znázorňuje maici dimenzí a možné kauzální vzahy v čase. Přesný popis ěcho kauzali je émaem pro rozsáhlejší práci, zde si ukažme pouze princip na příkladu kauzali dvou dimenzí v čase: informační/daové a organizační.

34 34 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 inf proc org pra sw hw ur eko GST GST(inf) GST(proc) GST(org) GST(pra) GST(sw) GST(hw) GST(ur) GST(eko) IST IST(inf) IST(proc) IST(org) IST(pra) IST(sw) IST(hw) IST(ur) IST(eko) US US(inf) US(proc) US(org) US(pra) US(sw) US(hw) US(ur) US(eko) GAN GAN(inf) GAN(proc) GAN(org) GAN(pra) GAN(sw) GAN(hw) GAN(ur) GAN(eko) DAN DAN(inf) DAN(proc) DAN(org) DAN(pra) DAN(sw) DAN(hw) DAN(ur) DAN(eko) IM IM(inf) IM(proc) IM(org) IM(pra) IM(sw) IM(hw) IM(ur) IM(eko) ZA ZA(inf) ZA(proc) ZA(org) ZA(pra) ZA(sw) ZA(hw) ZA(ur) ZA(eko) PU PU(inf) PU(proc) PU(org) PU(pra) PU(sw) PU(hw) PU(ur) PU(eko) Obrázek 4. Časová a obsahové dimenze Na následujícím příkladu ukážeme vliv změny v jedné dimenzi j na více dimenzí, nyní bez ohledu na časovou dimenzi. Přidáním jednoho nového aribuu nějakého objeku způsobí následující změny v osaních dimenzích, jak ukazuje abulka. Tabulka 4. Příklad kauzaliy dimenzí Dimenze(i) Změna Kij PRO Vzniknou nové (dílčí) procesy pro údržbu hodno konrolní abulky (číselníku hodno), zadávání hodno ohoo pole, zobrazení a změnu ohoo pole a vyhodnocení ohoo > 5 pole. INF Přidání nového pole do daabázové abulky a vyvoření nové daabázové (číselníku hodno). > 3 ORG Bude nuno definova a nasavi oprávnění pro příslušné organizační složky pro změny, zpracování a zobrazení ohoo pole a polí konrolní abulky. > 5n PRA Bude nuno zajisi údržbu ohoo pole a kvaliu da při saru nového sysému, během provozu a po ukončení provozu (migrace) Zvýší se poče esovacích případů > 5 Bude nuno zaškoli pracovníky pro práci s ímo polem. SW Pro každý nově přidaný process bude vyvořeno minimálně několik řádek kódu (SLOC). > 10 UR Bude nuná úprava (rozšíření) sávajícího UR. > 1 EKO Všechny uvedené změny zvyšují pořizovací a/nebo provozní náklady IS. Nárůs poču SLOC zvýší riziko chybovosi. 4. Komplexia sama rose Vyvoření nového procesu, založení dalšího záznamu v číselníku konrolní abulky, vyvoření nového pole v abulce daabáze nebo rozšíření uživaelského rozhraní o nový prvek. To všechno jsou běžné operace, ke kerým dochází během provozu IS. Každá z nich je mírným zvýšením složiosi dané dimenze a má současně za následek zvýšení složiosi osaních závislých dimenzí jak je popsáno v předešlé kapiole 4.1. K opačným akcím, edy vypreparování a odsranění procesu z IS, nebo smazání záznamů nebo dokonce polí v abulce dochází daleko méně časo a někdy je ani nelze provés (například exisují již záznamy v závislých abulkách ad.). V každém případě se jedná o nákladné a rizikové operace. Z výše uvedeného se nabízí hypoéza, že komplexia v informačním sysému, kerý není cíleně zjednodušován, během jeho živoního cyklu auomaicky rose. Její ověření bude vyžadova definování souboru merik a sledování více IS s jejich pomocí ideálně v rámci jejich celého živoního cyklu.

35 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Nedokonalá firemní sraegie a špané vedení projeků K neplánovanému navýšení komplexiy však může vés španá nebo neúplná podniková nebo informační sraegie. Pracovníci v projeku poom IST pouze odhadují a budují sysém nikoliv pro podnik, ale implemenují funkce, o kerých se domnívají, že je snad někdy bude někdo pořebova. Každý má jinou předsavu o GST a IST a přichází s jinými návrhy. Pro vedoucího projeku časo bývá jediným východiskem vyhově všem zaineresovaným sranám a implemenova vše. 4.4 Je možné zajisi opimální komplexiu? Opimální cesou zůsává srikní dodržení minimalisické IST a o ve všech klíčových fázích pořízení nebo vývoje IS. Vhodným opařením by mohl bý sysemaický audi komplexiy nejen GST a IST a jednolivých modelů ve všech fázích živoního cyklu IS. Sejně jako i audi projekových záměrů a zadávacích dokumenací pro výběrová řízení. Každý z ěcho dokumenů nebo modelů by měl bý podroben cílenému zjednodušení a měly by z něj bý odsraněny všechny nepořebné prvky dříve, než se sane vsupem pro další zpracování. 5 Závěr Na základě předchozích kapiol jsou zřejmé následující závěry: Během vývoje a řízení informačních sysémů dochází k růsu složiosi jednolivých obsahových dimenzích nejen z důvodů pořeb podniku, ale i z důvodů, keré nejsou podložené GST/IST. Tao komplexia má negaivní dopad na růs komplexiy osaních dimenzích, nejen v dané fázi vývoje IS, ale i ve fázích následujících. Dochází ak k nekonrolovanému růsu ěcho nežádoucích komplexi jejíchž výsledkem je informační sysém s akovou mírou složiosi, že její negaivní dopady na podnik mohou převáži poziivní přínosy daného IS. Pokud návrh a vývoj sysému probíhá přesně podle pořeb globální podnikové sraegie a informační sraegie, nemělo by během živoního cyklu IS dojí ke vzniku nežádoucí komplexiy jednolivých dimenzí. Pro pořeby rozhodování není nezbyně nuné změři komplexiu exakně, posačí mí násroj na porovnání komplexiy dvou (nebo více) řešení a následně vybra vždy o nejjednodušší. Podrobná analýza jednolivých merik a kvanifikace jejich dopadu na meriky podnikové výkonnosi již přesahuje rámec ohoo článku, ale zasloužila by si samosané zkoumání. Sejně ak analýza a kvanifikace kauzali mezi jednolivými obsahovými dimenzemi MMDIS je náměem pro další vědeckou práci. Další výzvou pro informaiky je návrh nové nebo rozšíření někeré ze sávajících rámců nebo meodik se zaměřením na sledování složiosi vyvíjených, spravovaných nebo audiovaných sysémů. Poděkování Doazníkový průzkum byl součásí výzkumného projeku GAČR č. GAP403/10/0303. Lieraura [1] Arora, S. and Barak, B.: Compuaional Complexiy: A Modern Approach. Cambridge Universiy Press, Cambridge 009. [] Bansal, V. and Negi, T.: A Meric for ERP Complexiy. Business Informaion Sysems, 008, [3] Booch, G.: Measuring Archiecural Complexiy. Sofware, IEEE, Vol. 5 (008) [4] Brooks, F. P.: No Silver Bulle Essence and Accidens of Sofware Engineering. Compuer Magazine, [5] Bruckner, T.: Kdo odpovídá za definici požadavků na ICT služby a jaká SLA jsou definována v podnicích v ČR (Výsledky průzkumu) Česká společnos pro sysémovou inegraci. Sysémová inegrace 4/010, Vol. 4 (010). [6] Dehmer, M.: Srucural Analysis of Complex Neworks. Birkhäuser, Boson 010. [7] Diesel, R.: Graph Theory. Springer-Verlag 010. [8] Geer, D. E.: Complexiy Is he Enemy. Securiy & Privacy, IEEE, Vol. 6 (009) 88. [9] Hedeman, B. S. R.: PRINCE Ediion 009: A Pocke Guide. Van Haren Publishing, Zalbommel 007. [10] Homer, S. and Selman, A. L.: Compuabiliy and Complexiy Theory. Springer-Verlag 010. [11] Johnson, N.: Simply Complexiy: A Clear Guide o Complexiy Theory. Oneworld Publicaions, Oxford 009. [1] Kauffman, S. A.: The Origins of Order: Self-Organizaion and Selecion in Evoluion. Oxford Universiy Press, Oxford 1993.

36 36 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 [13] Kolmogorov, A. N. and Fomin, S. V.: Elemens of he Theory of Funcions and Funcional Analysis. Dover Publicaions, Minoela [14] Lassen, K. B. and van der Aals, W. M.: Complexiy merics for Workflow nes. Informaion and Sofware Technology, Vol. 51 (009) [15] Laszlo, E.: The sysems view of he world: a holasic vision for our ime. Cresskill NJ: Hampon [16] Ma, Y., He, K., Li, B., Liu, J. and Zhou, X.: A Hybrid Se of Complexiy Merics for Large-scale Objecoriened Sofware Sysems. J. Compu. Sci. Technol, Vol. 5 (010). [17] Manso, M., Genero, M., Piaini, M.: No-redundan merics for uml class diagram srucural complexiy. Advanced Informaion Sysems Engineering, 010, [18] Maryška, M.: Meriky v informaice. Diplomová práce. VŠE, Praha 006. [19] Mason, P. and Cosh, K.: Managing complexiy in ICT sysems developmen. Inernaional Journal of Informaion Technology and Managemen, Vol. 7 (008) [0] Mendling, H. M. W. Verbeek, van Dongen, B. F., van der Aals, W. M. and Neumann, G.: Deecion and predicion of errors in EPCs of he SAP reference model. Daa & Knowledge Engineering, Vol. 64 (008) [1] Molnár, Z.: Efekivnos informačních sysémů. Grada, Praha 001. [] Novoný, O.: Měření výkonnosi podnikové informaiky - eorie a praxe. CIO Business World, 007. [3] Oswald, G.: SAP Enerprise Suppor - ASAP o Run SAP. SAP Press, Boson 010. [4] Phukan, A., Kalava, M. and Prabhu, V.: Complexiy merics for manufacuring conrol archiecures based on sofware and informaion flow. Compuers & Indusrial Engineering, Vol. 49 (005) 1-0. [5] Projec Managemen Insiue: A guide o he projec managemen body of knowledge (PMBOK Guide). Newown Square Pa.: Projec Managemen Insiue Inc., Pennsylvania 008. [6] V. H. Publishing: IT Governance based on Cobi A Managemen Guide. Van Haren Publishing, Zalbommel 007. [7] V. H. Publishing: ITIL V3: A Pocke Guide. Van Haren Publishing, Zalbommel 007. [8] Recker, J. C., Zur Muehlen, M., Siau, K., Erickson, J., Indulska, M.: Measuring mehod complexiy: UML versus BPMN. Associaion for Informaion Sysems, Torono 010. [9] Řepa, V. and Česká společnos pro sysémovou inegraci: Podnikové procesy: procesní řízení a modelování. Grada, Praha 006. [30] Učeň, P.: Meriky v informaice: jak objekivně zjisi přínosy informačního sysému. Grada, Praha 001. [31] Voříšek, J.: Sraegické řízení informačního sysému a sysémová inegrace. Managemen Press, Praha [3] Voříšek, J. and Vysoká škola ekonomická v Praze: Principy a modely řízení podnikové informaiky. Oeconomica, Praha 008. Summary Impac of Complexiy ICT on Is Added Value Previous chapers clearly indicae he following conclusions: During he developmen and managemen of informaion sysems he complexiy of solved dimensions grows no only o fulfill he needs of business, bu also for reasons ha are no requesed by he GST / IST. This complexiy has a negaive impac on is growh in oher dimensions of complexiy no only in he acual sage of IS developmen, bu paricularly in he following sages. This leads o he unconrolled muliplicaion of undesirable complexiy resuling in an informaion sysem wih such complexiy, ha is negaive impacs on business may ouweigh he posiive benefis of his IS. I urns ou ha under cerain policies we can reduce complexiy during informaion projecs and in processes in IT managemen. Deailed analysis of merics and o quanify heir impac on corporae performance merics already exceeds he scope of his aricle, bu hey deserve o be invesigaed separaely. Anoher challenge for IT science is a proposal for a new or expanding an exising frameworks and mehodologies wih a focus on monioring complexiy of developed, managed or audied sysems.

37 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Řízení a konrola bezpečnosi koncových sanic a serverů v konexu informační bezpečnosi Vladimír Jech Dokorandka oboru Informaika Absrak. V procesu hodnocení bezpečnosi koncových uživaelských sanic a serverů je důležiý komplexní přísup, jehož součásí je nejen samoná konfigurace zařízení, ale mnoho dalších fakorů z prosředí organizace. Cílem ohoo článku je předsavi návrh na vyvoření normy zaměřené na řízení a konrolu bezpečnosi koncových uživaelských sanic a serverů v konexu informační bezpečnosi. Přísup auora vychází ze snahy o vyvoření sysemaického přísupu k problemaice zabezpečení a konroly koncových uživaelských sanic a serverů. Uvedené poznaky jsou čerpány z prakických zkušenosí a navržený model voři rámec pro další vědeckou práci. Klíčová slova: bezpečnos, audi, norma, cobi, informační bezpečnos 1 Úvod V posledních leech je kladen velký důraz na bezpečnos informací, což v praxi znamená, že kromě zavádění procesních principů a konrolních mechanizmů do řízení organizací se aké zvyšují požadavky na samoné zabezpečení koncových uživaelských sanic a serverů. Pokud dojde k úniku informací, velmi časo se ak sane vlivem selhání lidského fakoru a únik informací je nezřídkakdy spojen se značnou finanční újmou společnosi. Sudie [1] uvádí, že celosvěově průměrné náklady zráy jednoho záznamu jsou 14 USD. V USA jsou náklady na zráu jednoho záznamu až 04 USD. V nedávně době například pojišťovna Zurich byla poresána pokuou ve výši,3 mil liber za zráu da svých klienů [7], Banka HSBC pokuou ve výši 3 mil liber [8] nebo společnos Naionwide Building Sociey pokuou 1 mil liber [15]. Na vině je prosředí, keré selhání lidského fakoru umožňuje. Někeré sudie uvádí, že až 85% počíačových podvodů ve společnosi mají na svědomí inerní zaměsnanci [5]. Jedna sudie dokonce uvádí, že ve vzorku 49 vniřních úoků za 59% z nich sojí bývalí zaměsnanci []. Na sraně uživaele se jedná především o koncové sanice a s nimi související zařízení. Na sraně organizace a správy sysémů se jedná o servery a síě. Pomoc pro obecné řízení bezpečnosi informací je možné hleda v mnoha sandardech, normách, příručkách i odborné lierauře. Časo se jedná o návody, na jaké oblasi se zaměři a časo jsou o návody v oblasi zavádění procesů a konrol. Pokud jde o bezpečnos informací vzaženou na koncové sanice a servery, am už mnoho obecných norem selhává. V následující kapiole bude nejprve charakerizován možný koncep přísupu k řešení bezpečnosi. Poé, v další kapiole budou shrnuy výsledky dosavadního průzkumu a nakonec bude předsaven navrhovaný model řízení a konroly bezpečnosi. Co voří bezpečnos Je-li audiorovi zadán úkol provés audi bezpečnosi koncových sanic a serverů ve společnosi, s ohledem na bezpečnos informací, jinými slovy, jesli z onoho PC či serveru může někudy uniknou informace do nepovolaných rukou, navíc, aby o nebylo možné zpěně dohleda a vyvodi odpovědnos, v akovém případě jsou možnosi audiora v om podle čeho při audiu posupova a jakou meodiku zvoli značně omezené. Při omo úkolu je oiž nuné vzí v úvahu nejen echnické zabezpečení konkréní sanice, ale hodnocení provés v konexu prosředí společnosi a dalších opaření i nad rámec konkréní sanice (někerá opaření mají na bezpečnos nepřímý, zprosředkovaný vliv) a dále navíc v konexu určení rizikového profilu nebo úrovně pořebné bezpečnosi (různé sanice vyžadují různou úroveň zabezpečení). Pro ilusraci, zjednodušeně řečeno, z obecného sandardu, kerý se zabývá informační/it bezpečnosí, se sice dozvíme například, že počíač má bý zabezpečen heslem a že při jeho vyřazení máme vymaza obsah pevného disku. Too jsou obecné věci, keré běžného audiora napadnou, ale je i mnoho ěch věcí, keré ho bez předchozí zkušenosi nemají šanci napadnou nebo je musí při plánování audiu a vymýšlení audiních esů pracně dohledáva z mnoha nezávislých zdrojů. Pro ilusraci, například, jesli je možné získa přísup k informacím ím, že obejdeme heslo do OS nabooováním z jiného média, jaké jsou slabé sránky a co při audiu chí vidě při hodnocení sysému šifrování pevného disku nebo jaké jsou možnosi a aspeky hodné pozornosi audiora při

38 38 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 zabezpečení USB porů, akovéo věci na jednom mísě nenajdeme. Kromě oho, jinou úroveň zabezpečení bude vyžadova PC vráného a jinou úroveň PC vedoucího pracovníka pojišťovny. Bezpečnos koncových sanic a serverů nevoří pouze konfigurace operačního sysému a poliik, což je možné zkonrolova auomaizovaně nějakým násrojem ypu skener zranielnosí, ale skládá se z mozaiky a kombinace mnoha domén ypu šifrování, Daa Loss Prevenion (DLP), Pach Managemen, Disaser Recovery, Asse Managemen, Life Cycle Managemen, sysém auenizace, monioring, mix prevenivních, deekivních a následných opaření, dokumenace, nebo vůbec definice úrovně bezpečnosi ve vzahu k uživaelskému pohodlí, nákladům a zpracovávaným daům a mnoho dalšího. Tao práce se zabývá vorbou meodiky nebo normy, kerá přisoupí k mozaice zmíněných oblasí jako ke komplexnímu celku. 3 Normy pro řízení a konrolu bezpečnosi Průzkumem bylo zjišěno, že různé přísupy k bezpečnosi koncových sanic a serverů v konexu informační bezpečnosi můžeme hleda jak v uznávaných normách, ak v lierauře zabývající se ouo oblasí. Mezi nejznámější sandardy, normy, procesní rámce a meodiky (dále jen norma ) pro řízení různých aspeků IT paří COBIT, ITIL, ISO/IEC 0000 a ISO/IEC 7000 [10]. Kromě ěcho hlavních sandardů se používají i méně známé, časo úžeji specializované, jako například Val IT, INTOSAI, PRINCE nebo PMBOK. Někeré dnes používané sandardy jako například Sarbanes-Oxley (SOX), Six Sigma, COSO, Balanced Scorecard, CMMI a další určené pro řízení a měření výkonnosi, rizik nebo procesů organizace nebyly svými auory originálně určeny přímo pro řízení IT, bývají obvykle přijay na obecné podnikové úrovni, ale díky dnešní provázanosi IT a businessu velmi časo do IT zasahují. Důležié je nezapomenou, že do IT zasahují i různé právní normy. V České republice o jsou například zákon o ochraně osobních údajů, o elekronickém podpisu, někeré paragrafy resního zákoníku, ad. V mezinárodním prosředí, respekive u amerických společnosí sojí za zmínku například Pario Ac a HIPAA. Jak je vidě, norem určených pro řízení IT nebo do řízení IT zasahujících exisuje mnoho. Normy se liší zejména ve svém rozsahu, edy jesli se jedná spíše o obecnou normu pro obecné řízení nebo akovou, kerá se věnuje IT deailům. Dále se normy liší v om, jesli jsou primárně zavedeny v IT nebo se do IT promíají z obecného podnikového řízení. Rozdělení norem podle ohoo měříka je parné z obrázku 1. Obrázek 1. Kaegorizace sandardů podle míry jejich obecnosi a využií pro IT. Zdroj: Zpracováno na základě analýzy auora. Z ěch nejrozšířenějších sandardů využívaných v oblasi IT, ISO/IEC 7000 se používá všude am, kde je řeba zavés sysém pro řízení bezpečnosi informací. Teno sandard je časo používán společnosmi, keré pořebují mí jisou nebo pořebují někomu prokáza (parnerům, regulačním orgánům, ad.), že jimi zpracovávané informace a daa jsou zpracovávány a uchovávány bezpečně. Pro řešení našeho problému je ale ao norma příliš obecná. Další známou normou v řízení IT je ITIL. ITIL se zaměřuje na služby. Pořebujeme-li řídi vybranou oblas v IT jako například dodávky sofware, řízení projeků, klienské cenrum, Help Desk, a další, pak je vhodné se poohlédnou po specializované normě, kerá se dané oblasi přímo věnuje, jako například právě ITIL nebo ISO/ IEC Předsavme si řízení sofisikovaného klienského cenra (Call Cener) zahrnujícího sysémy pro Inciden Managemen a Problem Managemen bez použií jednoho z ěcho sandardů by o bylo obížné.

39 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Bezpečnos koncových sanic a serverů ale ani jedna z ěcho norem v pořebném deailu a úhlu pohledu neřeší, přesože se zabývají něčím, co by bez počíačů a serverů nemohlo exisova. Další normy jako Balanced Scorecard, COSO, INTOSAI, SPSPR, HIPAA, PMBOK, PRINCE se sice v IT časo používají, ale zaměřují na jiné oblasi a jsou rovněž příliš obecné. Normy ypu SEA, GLBA, Basel, SOX a další sice bezpečnos informací nepřímo vyžadují (například hrozí asronomickými sankcemi za problémy plynoucí z nedosaečných konrol v oblasi da mající podsaně negaivní vliv na finanční zdraví podniku), ale v konexu koncových sanic a serverů, kde k úniku nebo změně informace může dojí, ji samy neřeší. Vhodným kandidáem v éo oblasi je například COBIT [4]. Bohužel ale ani en není dokonalý. COBIT je procesní sandard, kerý dává do souvislosi procesy v oblasi IT, zdroje a informační krieria napříč různými doménami. COBIT je dnes jedním z nejrozšířenějších sandardů v éo oblasi [10] a zjednodušeně řečeno, jeho komplexnos spočívá v om, že se snaží zabýva vším, co ve společnosi nějakým způsobem s IT souvisí. V COBITu se edy sekáme jak například s definicí rizik inerneového bankovnicví, popisem konrol v rámci změnového řízení, ak i například s konrolami ýkajícími se zabezpečení chodu IT po personální sránce. Je o rámec, kerý se používá k řízení IS/ICT infrasrukury, procesů a procedur pomocí měřielných konrol. Přesože se jedná o jakýsi slabikář IT audiora, jednoduchý návod pro zmíněnou a časo audiovanou oblas bezpečnos informací v souvislosi s uživaelskými koncovými zařízeními a servery neposkyuje. V někerých oblasech jako například bezpečnos deskopů, noebooků, serverů, což jsou spíše echnické záležiosi než procesy, edy není moc dobře použielný. Navíc COBIT vyžaduje hluboké znalosi a roky praxe, komplexní znalos COBITu vyžaduje navíc i znalos IT Assurance Guide [9] a IS Sandards, Guidelines and Procedures for Audiing and Conrol Professionals [11], dokumeny rozvíjející obsah COBITu, což je cca 900 sran odborného a provázaného exu, edy zřejmě nic pro běžného, obecného audiora. V oblasi lieraury můžeme snahu o komplexnější přísup k bezpečnosi nají například v článku [14], ve kerém auoři vyjmenovávají řadu prvků vysupujících v celkovém obrazu bezpečnosi, ale popis je pouze v obecné rovině. V článku [13] se auor zabývá ím, co vůbec bezpečnos je a dívá se na ni především z pohledu řízení přísupu. Auor článku [3] kriizuje klasický pohled na bezpečnos a zabývá se požadavky na bezpečnos koncových sanic v souvislosi s koncepem SOA. 4 Bezpečnos v dynamickém 3D modelu Jak už bylo zmíněno, řízení a konrola bezpečnosi uživaelských koncových sanic a serverů by se neměla zaměřova pouze na samonou konfiguraci operačního sysému a nainsalovaných aplikací nebo nejen na samoné procesy obsluhující IT, ale měla by vzí v úvahu širší okolí. Navrhovaný model zobrazený v obrázku se na bezpečnos dívá ze ří úhlů. Obrázek. Dynamický model 3D bezpečnosi

40 40 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Osa Y V první řadě je pořebné urči požadavky na bezpečnos nebo rizikový profil posuzované sanice (osa Y). Požadavky na bezpečnos jsou různé mezi společnosmi, odvěvími, ale i v rámci jedné firmy. Finanční průmysl a zdravonicví jsou charakerisické vysokými požadavky na bezpečnos. Naproi omu, firma zabývající se vývozem komunálního odpadu zřejmě nebude mí požadavky ak vysoké. Noebook finančního řediele má pro chod firmy jisě věší význam než solní počíač skladníka a pořebuje ak bý lépe zabezpečený. Oázkou je, jak vyvoři meodiku pro určení požadavku na bezpečnos, j. jesli posuzované PC nebo server pořebují bý zabezpečené velmi nebo jen minimálně. Ke kaegorizaci požadavků na bezpečnos můžeme přisoupi z několika pohledů. Odvěví působnosi firmy (banka versus pekařsví) nebo důležios sanice z hlediska provozu firmy (server řídící výrobní linku versus PC oddělení průzkumu rhu) jsou jedny z pohledů, další jsou například důležios uložených informací (server, na kerém jsou daa business ineligence versus server provozu jídelny), charaker uložených informací s ohledem na jejich publiciu (osobní informace versus archiv veřejného denního isku), charaker uložených informací s ohledem na finance podniku (daa účenicví a plaebního syku versus veřejná daa webového serveru) a mnoho dalších přísupů. Někeré z fakorů ovlivňujících požadavky na bezpečnos mají oporu přímo v zákoně. Nedodržení povinnosí daných zákonem ve vzahu k daům, kerých se zákon ýká, má pro podnik horší následky než u da, kerá oporu v zákoně nemají. Těmi fakory jsou například podpora ochrany osobních údajů v ČR zákoně o ochraně osobních údajů [18], v USA podpora ochrany finančních a účeních da v zákoně Sarbanes-Oxley [1], ochrana osobních údajů v zákoně Gramm-Leach-Bliley Ac (GLBA) [17] nebo ochrana zdravoních údajů v zákoně Healh Insurance Porabiliy and Accounabiliy Ac (HIPAA) [0], v ČR podpora ochrany účeních údajů v zákoně o účenicví [19], ad. Při sanovování požadavků na bezpečnos je nuné si uvědomi, že díky globalizaci se na nás může vzahova i zahraniční legislaiva [1]. V obecné rovině je vhodné zaměři se na základní paramery informační bezpečnosi, jak jsou definovány například v InfoSec Triangle [16], kerými je důvěrnos, dosupnos, inegria. Auoři [6] k ěmo základním vlasnosem informací přidávají ješě přísup a auenizace, soukromí, vlasnicví, uchování da a audiovaelnos. Dalším vodíkem pro sanovení požadavků na bezpečnos může bý Cobi Cube [4, srana 5], kerá požadavky dělí na účinnos, hospodárnos, důvěrnos, inegriu, dosupnos, shodu (compliance) a spolehlivos. V okamžiku, kdy máme nadefinovanou úroveň požadované bezpečnosi, můžeme se přesunou na osu X, kerá zobrazuje opaření v mnoha různých doménách. 4. Osa X Abychom zabezpečili požadovanou úroveň bezpečnosi, je pořebné nebo žádoucí přijmou různá opaření z různých domén, jejichž znázornění je v našem modelu na ose X. Příkladem domén jsou šifrování, sysém Daa Loss Prevenion (DLP), ochrana před napadením, Pach Managemen, Disaser Recovery, Asse Managemen, Life Cycle Managemen, sysém auenizace, monioring, mix prevenivních, deekivních a následných opaření, dokumenace, ad. Teno koncep si můžeme ukáza na prakickém příkladu. Například PC vráného zřejmě nebude nuné zabezpečova šifrováním pevného disku, proože na něm nejspíš nebudou žádné důležié informace a jeho PC ani nebude kriicky důležié. PC vráného jsme oiž v předchozím kroku ohodnoili nízkými požadavky na bezpečnos a ěm odpovídají jen základní bezpečnosní požadavky jako například akualizovaný operační sysém zabezpečený heslem, zapnué logování událosí pokusů o přihlášení a jeho PC umísěné do oddělené viruální LAN. PC pracovníka provozního oddělení bychom ale už mohli chí zabezpeči šifrováním, proože se na něm mohou vyskyova důležié informace. Noebook finančního řediele budeme chí nejen zabezpeči šifrováním, ale v rámci šifrování budeme požadova například šifrování celého disku, pre-boo auenizaci a navíc cenrální správu šifrovaného kliena a analogicky přísnější mix opaření i z dalších domén jako DLP, živoní cyklus akiva a další. Počíač pracovníka vsupujícího do majekového regisru osob nebo počíač pojisného maemaika budeme parně chí kromě již uvedeného navíc vybavi sysémem DLP, kerý rovněž může mí několik úrovní komplexnosi. Teno princip je zobrazen na následující abulce.

41 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Tabulka 1. Vzah mezi požadavky na úroveň bezpečnosi a opařeními v různých doménách Vyšší úrovni požadavků na bezpečnos odpovídá přísnější mix opaření z různých domén. Různá úroveň požadované bezpečnosi zachycená na ose Y se promíá do různého mixu opaření v rámci různých domén na ose X. 4.3 Osa Z Přijeí opaření ke zvýšení bezpečnosi různých zařízení vede ke zvýšení bezpečnosi celého sysému, edy do jisé míry k vyšší úrovni jeho bezpečnosní vyspělosi. Různé úrovně bezpečnosní vyspělosi sysému jsou zobrazeny na ose Z. Důležié je nezapomenou na o, že přijeím opaření ke zvýšení bezpečnosi práce nekončí. Po přijeí opaření je nuné vyhodnoi jeho účinnos. Tím se dosáváme zpě k požadavkům na bezpečnos. Mezi zjišěním nedosaku, přijeím opaření a jeho vyhodnocením mohou uběhnou ýdny, měsíce nebo dokonce i roky. Během implemenace se může ukáza, že navržené opaření není realizovaelné nebo jen za cenu a úsilí, keré převyšuje jeho přínos. Než se dosaneme k vyhodnocení účinnosi opaření nebo už dokonce během implemenace opaření se může změni siuace v podniku, a ím i požadavky na bezpečnos, a v akovém případě je mnohdy pořebné se vrái na začáek cyklu, edy na osu Y. Posup práce s modelem lze shrnou ak, že při implemenaci modelu do praxe se posupuje v uzavřeném cyklu. Nejprve je pořebné sanovi požadavky na bezpečnos nebo rizikový profil posuzované sanice (osa Y). K omuo je vhodné využí posup, kerý má oporu v meodice. Na o navazuje sanovení, realizace a konrola bezpečnosních opaření (osa X). Kombinace různých opaření z různých domén zachycených na ose X, respekive úspěšnos jejich implemenace, se promíá do úrovně vyspělosi sysému bezpečnosi (osa Z). Sysém bezpečnosi je pořebné vyhodnocova a na akuální siuaci v oblasi bezpečnosi reagova akualizací požadavků na bezpečnos na ose Y. Tím se cyklus řízení bezpečnosi podle ohoo dynamického modelu 3D bezpečnosi uzavírá. 5 Závěr Cílem práce navazující na oo pojednání je vyvoři meodiku nebo návod (guideline), podle kerého bude běžný audior schopen úspěšně a komplexně zpracova úkol audiu koncových sanic a serverů, především v konexu principů informační bezpečnosi a specialisa nebo manažer bezpečnosi jejich bezpečnos řídi. Navržený model, kerý mimo jiné rozšiřuje model ITGPM kaedry informačních echnologií v oblasi bezpečnosi, se edy dívá na bezpečnos koncových sanic a serverů nejen z pohledu echnické konfigurace, ale navíc v konexu dalších opaření i nad rámec konkréní sanice, dále v konexu určení rizikového profilu nebo úrovně pořebné bezpečnosi a nakonec i v konexu hodnocení vyspělosi řízení bezpečnosi. Model bude zpracován s pomocí analyických meod a jeho funkčnos ověřena doazníkovým šeřením. Poděkování Příspěvek je zpracován jako součás výzkumného projeku GA ČR P Advanced Principles and Models for Enerprise ICT Managemen.

42 4 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Lieraura [1] 009 Annual Sudy: Global Cos of a Daa Breach [online]. Ponemon Insiue, duben 010 [ci ], s.. Dosupný z www: hp://www.encrypionrepors.com/download/ponemon_cob_009_gl.pdf [] Cappelli D. a kol.: Managemen and Educaion of he Risk of Insider Threa (MERIT): Miigaing he Risk of Saboage o Employers Informaion, Sysems, or Neworks. Technical noe CMU/SEI-006-TN-041, CERT, Sofware Engineering Insiue, Carnegie Mellon Universiy, 3/007, s.6. [3] Carrow, E.: InfoSec Technology Managemen of User Space and Services Through Securiy Threa Gaeways. Informaion Securiy Curriculum Developmen Conference, Kennesaw Sae Universiy, Kennesaw, Georgia, USA, [4] COBIT 4.1, IT Governance Insiue, USA, ISBN [5] Erns & Young Global Fraud Survey, Erns & Young, 8. vydání, 003, s. 11. [6] Eges, R., McNeil, K.: Undersanding Daa Classificaion Based on Business and Securiy Requiremens [online]. Informaion Sysems Conrol Journal, č. 5, ISACA, 006 [ci ], s. 3. Dosupný z www: hp://www.isaca.org/journal/pas-issues/006/volume-5/documens/jopdf0605-undersandingdaa.pdf. [7] Forado L., Bandel C.: Zurich fined.3m over loss of 46,000 cliens deails [online]. Independen, [ci ]. Dosupný z www: hp://www.independen.ie/business/european/zurich-finedpound3m-over-loss-of cliens-deails hml. [8] HSBC fined for personal daa loss [online]. BBC, [ci ]. Dosupný z www: hp://news.bbc.co.uk//hi/business/ sm. [9] IT Assurance Guide, IT Governance Insiue, USA, ISBN [10] IT Governance Global Saus Repor [online]. ITGI, 008 [ci ], s. 36. Dosupný z www: hp://www.isaca.org/knowledge-cener/research/documens/global-saus-repor pdf. [11] IT Sandards, Guidelines, and Tools and Techniques for Audi and Assurance and Conrol Professionals, ISACA, USA, 3/009. [1] Jech V.: Působnos zákona Sarbanes-Oxley za hranicemi USA. Komora audiorů České republiky, Audior, č. 7/005. [13] Lampson, B.: Compuer Securiy in he Real World. Compuer, 6/004, sr [14] Liu S., Sullivan, J., Ormaner, J.: A Pracical Approach o Enerprise IT Securiy. IT Professional, 9/001, sr [15] Naionwide fine for solen lapop [online]. BBC, 14. únor 007 [ci ]. Dosupný z www: hp://news.bbc.co.uk//hi/business/ sm. [16] Singleon T.: Wha Every IT Audior Should Know Abou Audiing Informaion Securiy [online]. Informaion Sysems Conrol Journal, č., ISACA, 007 [ci ]. Dosupný z www: hp://www.isaca.org/journal/pas-issues/007/volume-/documens/jpdf070-wha-every-i-audior.pdf. [17] Zákon Gramm-Leach-Bliley Ac of 1999, čás V, hlava 501 (Proecion of nonpublic personal informaion). [18] Zákon 101/00 Sb., o ochraně osobních údajů, 5 (práva a povinnosi při zpracování osobních údajů). [19] Zákon 563/1991 Sb., o účenicví, čás VII, 33, odsavec (8) (ochrana účeních záznamů). [0] Zákon Healh Insurance Porabiliy and Accounabiliy Ac of 1996, čás I, hlava II, sekce 713 (Disclosure of informaion) a 1177 (Wrongful disclosure of individually idenifiable healh informaion). [1] Zákon Sarbanes-Oxley Ac of 00, čás III, hlava 30, odsavec (a) (5) (A) (Corporae responsibiliy for financial repors); čás VIII, hlava 80, (a) (Criminal penalies for alering documens). Summary Managemen and Audi of Securiy of Worksaions and Servers in he Conex of Informaion Securiy When evaluaing securiy of end-user worksaions and servers, i is imporan o choose a comprehensive approach ha includes an assessmen of no only he device configuraion iself, bu also many oher facors of he environmen of an organizaion. The aim of his paper is o presen a new model for managemen and audi of securiy of end-user worksaions and servers in he conex of informaion securiy. This approach is based on he auhor's effors o develop a sysemaic approach o securiy and audi of end-user worksaions and servers. These findings are drawn from pracical experience and he proposed model provides a framework for furher scienific work.

43 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Aspeky kvaliy informačních sysémů a vazba na podnikové procesy Jaroslav Kalina Dokorand oboru Informaika Absrak. Článek předsavuje hrubý onologický model řízení kvaliy. Taxaivně vymezuje jednolivé základní konsiueny vořící prvky sysému řízení kvaliy a popisuje charaker vzájemných vzahů/asociací mezi ěmio prvky. Tako idenifikovaná základní množina vzahů mezi určujícími prvky sysému řízení kvaliy je dále použia pro určení hlavních předpokladů, na kerých je sysém řízení kvaliy posaven. Jako speciální případ eniy, jejíž kvaliou se zabývám, je zde brán informační sysém organizace. Klíčová slova: Informační sysém, business proces, kvalia, bes pracices, sandardy 1 Úvod Sysémy řízení kvaliy se ukazují jako jedna z paralelních vývojových věví spojená s rozvojem moderního pojeí řízení v ekonomických organizacích. Populariu vnímání kvaliy a jejího řízení jako podsaného prvku celkového řízení organizací je doprovázen v posledních několika dekádách i rozvoj meodik a obecně souborů bes-pracices. Too podrhuje i rozmach a široké přijeí de-faco sandardů, jako je ISO 9001:000 [9], jednolivé odnože CMMI [1] či v neposlední řadě PEMM [5], j. sandardů či rámců zaměřených na zlepšení kvaliy různých aspeků činnosi organizací. Oproi ěmo sandardům je zaměření ohoo článku mířeno na užší problemaiku řízení kvaliy podnikových informačních sysémů (konkréněji IS/ICT), jako významné součási dnešních podniků. Sěžejnos podnikových IS/ICT podrhuje řada meodických a sandardizačních maeriálů věnovaných přímo éo oblasi, jako COBIT [] a ITIL ([10], [11], [1], [13] a [14]). Jak uvádí Kuhn [16] každá rozvíjející se disciplína musí vyřeši základní oázku jednoného výkladu definic základních pojmů a vybudova obecně přijímané klasifikační schéma pro okruh jevů, keré jsou předměem zájmu éo disciplíny. Aby bylo možné blíže rozebra problemaiku sysémů řízení kvaliy informačních sysémů je nezbyné urči základní ermíny a specifikova jejich význam, ak jak bude chápan v omo exu. Proo předkládá auor vlasní onologický model vzahující se obecně k sysémům řízení kvaliy. V kombinaci s onologickým modelem nám oo poskyne prosor pro diskusi základních předpokladů a akuálně panujících názorů na povahu vzahů mezi jednolivými prvky obou sysémů a umožní idenifikova mísa, kerá z hlediska prakických pokusů o řízení kvaliy v informačních sysémech předsavují poenciální kriická mísa. Kvalia a onologie sysému řízení kvaliy Kvalia je pojem, kerý v různých disciplínách a v závislosi na různých auorech nabývá proměnlivých významů, ačkoliv při bližším sudiu se ukazuje, že jednolivá pojeí nejsou spolu věšinou konflikní, a pouze zdůrazňují jiné sránky širokého významu ohoo pojmu. Z hlediska ohoo článku převezmeme jako vhodnou definici u, kerá je použia ve sandardech ISO řady 9000: " a degree o which a se of inheren characerisics fulfills requiremens." [9] (Míra s jakou množina inherenních charakerisik splňuje požadavky. ) Sandard IDEF5 Onology Descripion Capure Mehod popisuje onologii jako pojem zahrnující a caalog of erms used in a domain, he rules governing how hose erms can be combined o make valid saemens abou siuaions in ha domain. [8]. Následně prezenované schéma yo základní pojmy objasňuje a ukazuje na základní vzahy mezi nimi (yo jsou dále popsány v navazující abulce). Schéma bylo vyvořeno v noaci pro diagram říd z UML. Následující výče základních říd oblasi kvaliy byl získám z rámce COBIT 4.1. a o vyhledáním výskyů a konexů použií ermínu kvalia. Dále byly další dodaečné řídy a vazby přidány na základě oho co obecná ekonomická eorie vrdí k émau hodnoy a užiku [17]. Následující výče obsahuje řídy/pojmy použié ve schémau: Enia předsavuje jev nebo objek, jehož exisence je z hlediska definice daného problému podsaná a jehož kvalia je zájmem jednolivých akérů sysému.

44 44 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Charakerisika - enia má mnoho charakerisik. Právě exisence někerých charakerisik a jejich příslušné hodnoy jsou ím, co proces posouzení kvaliy zkoumá. Požadavek požadavky se vzahují ke konkréním charakerisikám, keré jsou z hlediska použií k danému účelu podsané. Merika - je konkréním vyjádřením požadavku do podoby vhodné, pro jeho následné vyhodnocení (výpočový vzorec/jiná meoda zjišění) spolu s definovanou žádoucí výslednou hodnoou. Posuzovael - je akér sysému, kerý pomocí procesu zjišťování kvaliy posuzuje shodu charakerisik zkoumané eniy s požadavky (k omu mimo jiné využívá aké meriky). Formovael je akér sysému, kerý je odpovědný za o, že enia má charakerisiky jaké má. Uživael je akér sysému, kerý je zdrojem požadavků na danou eniu, keré vycházejí z účelu, za kerým danou eniu hodlá používa. Použií je smysl, či úkol, kerý má daná enia realizova. Cíl je konečným účelem použií dané eniy uživaelem. Z ekonomického pohledu se jedná obecně o realizaci nějaké hodnoy pro uživaele (co je ímo užikem se může různi). Proces ověření kvaliy- je soubor činnosí, jejichž cílem je objekivně posoudi kvaliu dané eniy - j. shodu množiny jejích charakerisik s požadavky na ně kladenými. Obrázek 5. Onologické schéma sysému řízení kvaliy Dle schémau pak můžeme idenifikova následující bilaerální vzahy: Formovael Enia: Formovael je subjek, kerý má konrolu a aké zodpovědnos za hodnoy vybraných charakerisik dané eniy. Enia je ze srany formovaele produkována nebo poskyována, v závislosi na om, zda má enia povahu fyzického produku nebo poskyované služby. V obráceném pohledu jsou edy vlasnosi eniy a ona sama určeny působením formovaele. Formovael Uživael: Formovael je v dodavaelském vzahu k uživaeli. Na uživaelovu popávku reaguje formovael poskynuím eniy (nabídková srana), jejíž vlasnosi hodlá uživael využí jako podporu při dosahování svých cílů. Uživael aké deleguje čás své odpovědnosi a kompeence na formovaele. Enia Uživael: Uživael pořizuje danou eniu za účelem využívání jejích vlasnosí, funkcí a možnosí ve svůj prospěch, resp. jako násroj pro podporu dosažení jím sledovaných cílů. S využíváním dané eniy jsou spojeny recipročně náklady na její provoz, resp. spořebu služby.

45 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Enia Charakerisika: Enia je nosielem množiny charakerisik, keré ji blíže specifikují a aké odlišují od jiných insancí eni sejné řídy, případně od jiných eniních říd jako akových. Charakerisika Požadavek: Požadavky, keré vyplývají z formy využívání dané eniy, se vzahují k podmnožině charakerisik dané eniy a rámcově aké řeší vhodné rozsahy či v hrubé míře opima hodno ěcho charakerisik. Charakerisika Merika: Merika slouží jako jednoznačný násroj pro vyhodnocování charakerisik dané eniy a jejich přípusných hodno. Konkréní merika vychází z, či může kombinova jednu nebo více charakerisik dané eniy, resp. jejich hodnoy. Charakerisika Proces ověření kvaliy: V rámci procesu ověření kvaliy, jsou posouzeny jednolivé charakerisiky eniy a jejich skuečné hodnoy na shodu s požadavky. Požadavek Uživael: Jako zodpovědná role, je uživael primárně zodpovědný za formulaci požadavků na vlasnosi eniy, kerou hodlá využíva pro dosažení svých cílů. Požadavek Merika: Merika je konkreizací požadavku. Určuje meodu svého výpoču/zjišění a zároveň je v jejím rámci určeno, jakou konkréní hodnou meriky je možné považova za splnění požadavku, ze kerého vycházela. Požadavek Proces ověření kvaliy: Obecné požadavky formulované uživaeli jsou jedním z podkladů, využívaných v rámci procesu posouzení kvaliy. Obecné požadavky bývají věšinou přímo součásí výchozího zadání (zadávacího dokumenu) při iniciaci ohoo procesu. Požadavek Použií: Použií udává jakým způsobem, či k jakému okruhu činnosí, je daná enia využívána. Teno způsob využívání deerminuje jaké požadavky na složení a hodnoy charakerisik bude uživael požadova. Použií Uživael: Okruh úkolů, na kerý bude daná enia použia, j. její použií je určeno záměry a následným rozhodovacím procesem uživaele. Použií Cíl: Způsob jakým je daná enia používána souvisí se záměrem dosáhnou ímo ypem použiá nějakého cíle, kerý daný uživael sleduje. Cíl Uživael: Uživael sleduje dané cíle na základě své moivace, kerá je z praxeologického pohledu vždy pokusem o maximalizaci užiku (ať už je ímo užikem cokoliv - j. ne nuně hmoný užiek). Merika Proces ověření kvaliy: Merika jako násroj určený pro porovnávání a vyhodnocování jevů v rámci organizace (či obecně v daném prosředí). Posuzovael Proces ověření kvaliy: Proces posouzení kvaliy je realizován konkréním akérem v roli posuzovaele za účelem posouzení kvaliy dané eniy v zájmu uživaele. Hodnocení Proces ověření kvaliy: Hodnocení, keré konsauje sav z pohledu kvaliy dané eniy, je výsledkem realizace procesu jejího posouzení Uživael Posuzovael: Uživael konrakem úkoluje posuzovaele, aby vykonal proces posouzení shody charakerisik dané eniy ve vzahu k definovaným požadavkům. Uživael Hodnocení: Uživael je finálním konzumenem výsledků procesu hodnocení kvaliy, j. vlasního hodnoícího výsupu. Teno výsup je následně používán jako vsup pro další chování uživaele, zejména pak jeho dalších rozhodovacích procesů. 3 Kvalia IS a procesní přísupy Z pohledu definice v úvodu ohoo článku bychom edy mohli definova kvaliu IS jako: Míru, se kerou inherenní charakerisiky informačního sysému odpovídají požadavkům na ně kladeným. Z širšího pohledu (viz obr. 1) vychází yo požadavky z vyšších cílů, keré podnik sleduje. Oázkou zde zůsává, nakolik jsou yo požadavky na IS v souladu s celopodnikovými cíli, proože pokud omu ak není, pak je IS kvaliní pouze formálně, ale o vlasním přínosu pro podnik jako celek o nevypovídá nic. Informačním sysémem podniku budeme rozumě socio-echnický sysém, kerý pořizuje, uchovává, ransformuje a prezenuje informace (capa, daa) [7]. Tako obecně vymezený sysém není a priori spojen s ICT (informačními a komunikačními echnologiemi) založenými na využií současné počíačové výpočení echniky a možnosí elekronické výměny da. Následuje výče možných problémových fakorů při realizaci provozu IS/CIT v podnicích.

46 46 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Nerespekování procesních přísupů Podnikové procesy jako množina na sebe navazujících akivi realizující ransformaci vsupů na výsupy přinášející hodnou pro zákazníka [4] jsou proipólem podnikové organizace na bázi funkční oddělení, kerá sdružují pracovníky vykonávající relaivně koherenní množinu akivi. Základní nevýhodou funkčního řízení organizace je problém s realizací činnosí (procesů), kerá přesahují hranice definovaných funkčních úvarů [4]. Tyo průřezové procesy jsou ovšem aké jediný násroj jakým podniková organice realizuje svoji základní ziskovornou činnos vycházející z jejího business modelu [4]. Jakékoliv požadavky na funkce a vlasnosi IS, keré by vycházely z jiného než procesního uspořádání organizace (nebo alespoň z procesního modelu organizace) jsou a priori rizikové z hlediska možného upřednosnění lokálního přínosu nad možným přínosem celoorganizačním, kerý je zpravidla věší. Ve zdokumenovaných případech dokonce lokální zlepšení vedlo ke globálnímu zhoršení fungování podniku [4]. Nízká zralos business procesů Zralosí modely CMMI nebo PEMM definují několik úrovní zralosi podnikových procesů. Zralé procesy jsou sandardizované, pro jejich řízení jsou využívány sady kvaniaivních a kvaliaivních merik a jsou subjekem průběžného zlepšování přes sandardní řídící smyčku využívající ři základní fáze: plánování, realizace a vyhodnocení. Z hlediska podpory málo zralých procesů, se jeví možné problémy ve dvou oblasech. Pokud daný proces není popsán, jeho realizáoři nejsou adekváně vyškoleni, má ad hoc charaker a daa o jeho fungování nejsou k dispozici, pak je oázkou zda je vhodné v akovémo savu vůbec nějaké požadavky na informační sysém vznáše neboť je poenciálně diskuabilní k jakému výsledku povedou. Informační sysém je obrazem sysému, o němž eno informace zpracovává [7] a jako akový by edy byl i obrazem neuspořádanosi panující na úrovni podnikového procesu, kerý by měl podporova. Druhým problemaickým bodem je oázka, zda je možné dosaečně fundovaně vyhodnoi přínosy zavedení IS/ICT do podniku, či změn ve sávajícího IS/ICT, pokud proces sám nebyl doposud subjekem podrobného zkoumání a chybí hisorická daa o jeho fungování [3]. V ěcho případech nejen, že poenciál přínosu IS/ICT může bý značně pokřiven vadným výchozím savem, ale zároveň zavedení IS/ICT vede ke konzervaci současného savu, vzhledem k dodaečným nákladům na jeho změny, keré by muselo bý nuné vynaloži, při každé změně podnikového procesu svázaného s IS/ICT. Vzah podnikového procesu a jeho IS je edy vzah vzájemné závislosi [15]. Nevhodné použií nekompaibilní charaker procesů S širokým zaváděním IS/ICT do mnoha čásí akivi v rámci podnikových organizací, se ukazuje, že vlasní přínos zavádění informačních echnologií do podniků, je odlišný v závislosi na charakeru procesů, keré v daném podniku převládají. Jednolivé ypy procesů jsou různě vhodné pro svoji podporu informačními echnologiemi, resp. jejími konkréními formami. Širokou diskuzi fakorů a příčin ěcho jevů je možné naléz na [15] a aké [19]. Formálně kvaliní IS/CIT může bý edy používán na podporu nevhodné sady akivi. Procesy, keré jsou svojí povahou vhodné na podporu IS/ICT a zejména za pomoci aplikací ypu ERP mají yo společné charakerisiky [15]: veliký poče insancí daného procesu, nunos řízení velikého množsví subjeků, sandardizovaný vsup, zvýšená nunos konroly, sabilní podmínky provozu, ruinní charaker. 4 Závěr Článek vymezil základní ermíny a vzahy, keré voří onologický model sysému řízení kvaliy. Na základě ako vymezeného rámce a v konexu soudobých poznaků z odborné lieraury jsme určili ři obecné roviny problému spojených s procesními přísupy. Zaprvé, podpora požadavků vycházejících pouze z parciálního pohledu na podnik, dále podpora procesů na nízké úrovni zralosi a s ím související vzájemná degradace možnosí informačního sysému, ak i možnosí zlepšení podnikového procesu jako akového, a v neposlední řadě, Exenzivní využívání IS/ICT v oblasech, keré k omuo nejsou z principu vůbec vhodné.

47 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Lieraura [1] Capabiliy Mauriy Model Inegraion (CMMISM),Version 1.1:CMMISM for Sysems Engineering, Sofware Engineering, Inegraed Produc and Process Developmen, and Supplier Sourcing (CMMI- SE/SW/IPPD/SS, V1.1) [online]. Sofware Engineering Insiue, 00 [ci ], Dosupný z WWW: <hp://www.sei.cmu.edu/repors/0r004.pdf>. [] Cobi 4.1. IT Governance Insiue, Rolling Meadows 007. [3] Darnon, G., Darnon, M. Business process analysis. Inernaional Thomson Business Press, Boson [4] Hammer, M., Champy, J.: Reengineering he corporaion: A manifeso for business revoluion. Harper Business, New York [5] Hammer, M.: The process audi. Harvard Business Review, Vol. 85 (007) [6] Checkland, P. Holwell, S.: Informaion, Sysems and Informaion Sysems. John Wiley & Sons, Chicheser [7] Informaion Inegraion for Concurren Engineering (IICE) IDEF5 Onology Descripion Capure Mehod Repor. Knowledge Based Sysems Incorporaed (KBSI), 1995, [ci ], Dosupný z WWW: <hp://www.idef.com/pdf/idef3_fn.pdf> [8] ISO 9001:008: Qualiy managemen sysems requiremen. Inernaional organizaion for sandardizaion, 008 [ ], Dosupný z WWW: < hp://www.iso.org/iso/iso_caalogue/caalogue_ics/caalogue_deail_ics.hm?csnumber=46486> [9] ITIL: coninual sevice improvemen. Saionery Office, London 007. [10] ITIL: service rransiion. Saionery Office, London 007. [11] ITIL: service design. Saionery Office, London 007. [1] ITIL: service operaion. Saionery Office, London 007. [13] ITIL: service sraegy. Saionery Office, London 007. [14] Kalina, J.: Relevan facors for implemenaion of operaional-level IS/ICT processes in small IT organizaions. Journal of Sysems Inegraion, 010, Vol. 1 (010), [15] Kuhn, T., S.: The Srucure of scienific revoluions. Universiy of Chicago Press, Chicago 196. [16] Mises, L.: Human Acion: A Treaise on Economics. Ludwig von Mises Insiue, Auburn [17] Voříšek, J.: Nová dimenze sysémové inegrace inegrace podnikových procesů a znalosí. In: Pour, J., Voříšek, J., (eds.): Proceedings of he 8h Inernaional Conference on Sysems Inegraion. Praha 000, Summary Qualiy Aspecs of Informaion Sysems Paper inroduces a rough onological model of qualiy managemen. I depics basic consiuens represening elemens of qualiy managemen sysem a describes he characer of heir muual associaions/relaionships. This idenified se of basic relaionships among consiuing elemens of qualiy managemen sysem is used as a basis for describing assumpions on which qualiy managemen sysems are build. These hypoheses are he basic quesions and beliefs embodied in variey of qualiy sandards. However due o he given complexiy of economical organizaions and heir environmen hese need o coninually validaed agains he developing body of knowledge amassing in he relaed fields. As a special case of eniy which's qualiy is of our ineres, we ake he informaion sysem of an economical organizaion.

48 48 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Meodika výuky mulimédií Libor Krsek Dokorand oboru Informaika Absrak. Článek se zabývá mulimédií jako důležiým prosředkem pro komunikaci informací. Popisuje poziiva využií mulimédií a jejich vlasnosi. V závěrečné čási je předsaven koncep meodiky pro rozvoj mulimediální gramonosi. Klíčová slova: mulimédia, prezenace, informace, výukový objek, meodika 1 Úvod Informace jsou prezenovány v rozličných formách. Sále více je užíváno několika kanálů současně a klasické pouhé exové podání informací je odsunováno do pozadí. Informace jsou prezenovány nejen vizuálně ale i zvukově. Do popředí se dere prezenace pomocí mulimédií. Mulimédia v dnešní době není pořeba dlouze předsavova. Mulimédia by neexisovala bez ICT. ICT jsou perfekním násrojem, nejen pro komunikaci mulimédií, ale i výrobním násrojem. Každý se s nimi sekávána několikrá za den. Je ovšem oázkou, jakým způsobem jsou mulimédia využívávána? Jsou možnosi mulimédií využívány k maximalizaci ransferu informací, což by měl bý jejich hlavní cíl? Výzkum [1] povrdil následující hypoézy: 1. Texově a mulimediálně prezenované informace ve srovnání s prezenací graficko-exovou vedou k věšímu užií neusálé pozornosi a menálnímu úsilí.. Jak informační obsah rose v komplexiě, u subjeku klesá pozornos a menální úsilí. 3. Jak informační obsah rose v komplexiě, exové a mulimediální prezenace vedou k vyšší pozornosi a menálnímu úsilí na rozdíl od graficko-exových prezenací. 4. Jak formá prezenací zvyšuje svoji modaliu (např. od pouze exových ke graficko-exovým k mulimédiím), subjek lépe zpracovává informace. 5. Růs pozornosi a menálního úsilí vede k lepšímu zpracování informací. 6. Jak rose informační komplexia, subjek hůře zpracovává informace. 7. Jak se zlepšuje zpracování informací, subjeku se zvyšuje schopnos chápání. 8. Jak formá prezenací zvyšuje svoji modaliu (např. od pouze exových ke graficko-exovým k mulimédiím), subjeku se zvyšuje schopnos chápání. 9. Jak se zlepšuje zpracování informací, subjeku se zvyšuje uspokojení z učení. 10. Jak formá prezenací zvyšuje svoji modaliu (např. od pouze exových ke graficko-exovým k mulimédiím), subjeku se zvyšuje uspokojení z učení. Z výše uvedeného edy vyplývá, že mulimediálně prezenovaný obsah může přenés maximum objemu informací, keré jsou zpracovány efekivněji než saické obrázky a ex. Je jasné, že mulimédia mohou bý použia v akovém případě, kde je cílem redukce kogniivní záěže skrz užií grafiky, obraznosi a animace. V minulosi provedené výzkumy užívání mulimédií prokázaly, že se mohou vyskynou i negaivní výsupy jako je například efek rozdělené pozornosi (problém inegrace dvou/více zdrojů informací). Tyo možné negaivní důsledky využívání medií ovšem nesnižují v globálu jednoznačné přínosy využií mulimédií v procesu výměny informací. Terminologie.1 Mulimédia Slovo mulimédia se skládá z muli mí víc než jednu formu a media prosředí, kde je informace předávána. Jednoduše řečeno yo složky, keré působí na zrak, sluch popřípadě na hma, mohou bý popsány jako mulimédia. Nejrozšířenější definice hovoří o mulimédiích jako o vzájemném působení minimálně dvou z ěcho složek: foografie, ex, audio, video a animace, přičemž vsupují do inerakce jak vzájemně jak do přímé inerakce s příjemcem sdělení, keré ěmio složkami dosává.

49 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Je zde samozřejmě nepřeberné množsví dalších definicí například [] hovoří o mulimédiích jako o používání nebo prezenování da ve dvou nebo více formách. Nebo [4] popisuje mulimédia jako prosředí, kerá jsou kombinovanými sysémy skládajících se z mnoha násrojů v počíačovém prosředí.. Komunikace Komunikaci v nejširším slova smyslu je řeba chápa jako proces, jako inerakci mezi dvěma či více eniami probíhající v čase, jako proces odpovídající významům lainského slova communicare - sdíle, mí cosi společného, působi, mí účinek, vliv, přenáše, sdělova. Nejčasěji používaný komplexní model komunikačního procesu charakerizuje [6] a vypadá následovně: Obrázek 6. Komplexní model komunikačního procesu Teno model, kerý se velmi podobá schémau Shannonova pojeí komunikační eorie, respekuje skuečnos, že sdělení, jež je vyjádřením významů, keré chce komunikáor sděli, se objekivizuje v řeči symbolů a znaků, kóduje se do jazyka srozumielného příjemci. Příjemce pak dekódováním znaků či symbolů provádí percepci významů a smyslu sdělení. Přičemž sdělení je ovlivněno šumem. V případě člověka voří zdroj a kodér, sejně jako příjemce a dekodér, jeden článek komunikačního procesu. Psychologie dále zkoumá, zda došlo nejen k percepci, k pouhému vnímání, zaregisrování sděleného obsahu, nebo zda došlo k apercepci, j. k aku porozumění, vědomého přijeí smyslového obsahu, k jeho osvojení, keré již lze klasifikova jako účinek komunikace. Je běžné, že po vjemu a přijeí sdělení komunikáora příjemce (komunikan) bezprosředně na oo sdělení reaguje, nejčasěji formou odpovědi, kerá přijímá, odmíá nebo dále rozvíjí sdělení a jeho obsah, případně v rámci daného émau uvádí obsahy nové. Role se vyměňují: z příjemce se sává zdroj (z komunikana komunikáor) a zdroj se sává příjemcem (komunikáor komunikanem). Sdělení puuje edy v opačném směru, a pokud aké eno komunikační ak je dovršen, došlo k uskuečnění zpěné vazby. Základní a zjednodušený model komunikačního procesu, použielný pro všechny druhy komunikace, lze edy shrnou ako: Obrázek 7. Komunikační model se zpěnou vazbou.3 Emoce Podle [5] voří emoce s kogniivními procesy nerozlučnou dvojici, ale v průběhu vývoje se poznání u jedince od emocí sále více odděluje a posupně vyváří anagonisickou dvojici. Emoce edy můžeme vníma jako samosaný fenomén, ale zároveň je řeba mí na mysli celý komplex lidské psychiky. Emoce vysupují ve spojení s dalšími psychickými procesy a mohou je doprováze, ale i sjednocova. Význam mulimédií spočívá v om, že umožňují předa informace, a doda jim aké emoivní náboj. Podílí se edy na způsobu vnímání informací. Mulimediální prvky mají velikou moc, jejich sdělení přijímáme za přesvědčivá v om smyslu, jak je v nás zakódováno (aniž uo informaci pokaždé aké uvědoměle konrolujeme).

50 50 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Meodika výuky mulimédií Jak předáva maximální objem informací s maximální efekiviou? Využíva mulimédia. Jak dosáhnou maximalizace poziivních vlasnosí mulimédií jako prosředku komunikace? Umě mulimédia voři. Jako velká řada nových gramonosí s násupem masového rozšíření osobních počíačů a přenosných zařízení vzniká požadavek na zv. mulimediální gramonos, kerá by měla bý povinnou výbavou každého člověka sejně jako čení a psaní. Je oázkou několika le, kdy se bez mulimediální gramonosi neobejde éměř nikdo. Mulimediální gramonos v sobě zahrnuje dvě roviny a o gramonos pro zpracování mulimediálních sdělení a gramonos pro vorbu mulimediálního obsahu. Pro rozvoj druhé roviny vorby by mohla slouži meodika, kerá poskyne rámec pro předání znalosí pořebných k osvojení si vorby mulimédií. Tao meodika bude posavena na: výukových objekech a jejich mapě, blended learningu, flexibiliě. Princip meodiky spočívá v definici výukových objeků, jež jsou nově pojaé kráké samosané jednoky učiva, keré se dají použí v různých konexech a účelech. Výukové objeky jsou agregovaelné a aggovaelné meaday. Výukovým objekům jsou přiřazeny náročnosi a možné prosředky pro jejich prezenaci s deskripcí vhodného způsobu pro různé příjemce. Výukové objeky jsou následně uspořádány do mapy, kerá určuje míru náročnosi a deailu. Následně je sesavena náplň výuky z mapy objeků, kerá je založena na úrovních a pro ně aplikovaelných vyučovacích prosředků. Druhým ěžišěm meodiky je blended learning, kerý kombinuje klasickou výuku z očí do očí s čásmi, keré jsou prezenovány pouze elekronickou formou především s využiím e-learningu. Flexibilia je důležiou čásí éo meodiky, jenž umožní prezenaci znalosí a dovednosí v různých formách pro různé příjemce v nejpříhodnější formě pro u kerou skupinu. 4 Závěr Na základě výše zmíněného je nuné, aby se začala mulimédia využíva ve věším měříku, ale korekně připravená a prezenovaná. Mulimédia jsou éměř ideálním prosředkem komunikace informací a o včeně schopnosi působi i na emoce, což zvyšuje jejich účinek. Je nezbyné vybavi mulimediální gramonosí co nejvěší množsví uživaelů a především vůrců mulimediálních výsupů. Meodiku a výsupy z ní by v první řadě měli využí vůrci informačních sysémů, sysémoví inženýři, školielé uživaelů informačních sysémů, managemen, markeingoví specialisé a v neposlední řadě i sami příjemci mulimediálních sdělení. Lieraura [1] Andres, H, P.: Mulimedia, Inforamaion, Compexiy and Cogniive Processing, Managemen Journal, 004. [] Heah, S.: Mulimedia and communicaions echnology (nd ed.), Boson: Focal Press, 000. [3] Krsek, L.: Digiální video v ponikové praxi, diplomová práce, 005. [4] Newby, T. J., Sepich, D. A., Lehman J. D., & Russell J. D.: Insrucional echnology for eaching and learning. Designing insrucion, inegraing compuers, and using media. Washingon: Merrill Prenice Hall, 000. [5] Rubinšejn S. L.: Byí a vědomí, Praha: SPN, [6] Šmíd, M.: Úvod a exy ke sudiu masových médií, Praha: Universia Karlova, [7] Weihrich and Koonz, H.: Managemen: A global perspecive. New York: McGraw Hill, Summary Mulimedia Insrucion Mehodology The aricle describe mulimedia as an imporan near-ideal communicaion ool. Mulimedia should be presened broadly, effecively and appropriaely. The way how o manage i and provide perfec mulimedia oupu could be mehodology based on learning objec, blended learning and Flexibiliy.

51 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Mapování ýmové práce ve vybraných předměech KIT Libor Měsíček Dokorand oboru Informaika Absrak. Příspěvek se zabývá shrnuím a analýzou výsledků průzkumu zaměřeného na ýmovou spolupráci ve vybraných předměech kaedry informačních echnologií Vysoké školy ekonomické. Cílem průzkumu bylo ověření či vyvrácení planosi hypoéz a na jejich základě formulování závěrů. V závěru uvádí možná doporučení pro zlepšení siuace při ýmových projekech a formování poziivního přísupu k účasi na ýmové formě práce. Klíčová slova: ýmová práce, ýmová dynamika, skupina, IT projek 1 Úvod V současné době rose význam kladený na zv. sof skills v oblasi efekivní spolupráce a sdílení znalosí v rámci ýmů a skupin řešících krákodobé či dlouhodobé IT projeky. Ukazuje se, že absence ěcho dovednosí může výrazně ovlivňova pravděpodobnos úspěšné realizace projeku [3], jeho dobu rvání, náklady i kvaliu výsupu. Právě schopnos úspěšné spolupráce se formuje především v mládí a edy mimo jiné v období sudia na vysoké škole (např. [1] a []). Zde je prosor pro plánované a řízené rozvíjení schopnosi např. sdíle informace, účasni se procesu rozhodování a podvoli se jeho závěrům. Téma ýmové dynamiky, práce v ýmu a exisující sociální síě bude rozvinuo dále v diserační práci auora. Realizace průzkumu Na základě sudia lieraury a pozorování byly posupně formulovány následující hypoézy: H1: Více než polovina členů ýmu zná alespoň jednoho dalšího člena z minulosi. H: Zdrojem informací o nových SW násrojích pro podporu spolupráce je vyučující. H3: Sudeni využívají zdarma dosupné násroje. H4: Sudeni se fyzicky scházejí i mimo přednášku/cvičení. Prosřednicvím doazníku bylo možno ověři planos či neplanos ěcho hypoéz, provés vyhodnocení získaných da, vyvodi závěry a formulova doporučení. Náhodně vybraná cvičení předměů zajišťovaných KIT s ýmovou prací byla oslovena em s žádosí o vyplnění doazníku viz abulka 1. Iden předměu Tabulka 1. Předměy a oslovená cvičení Oslovená cvičení v ýdnu Poče validních odpovědí 4IT15 - Analýza a návrh informačních sysémů Úerý 36 4IT414 - Řízení projeků IS/ICT Úerý, Sředa 7 4IT415 Informační modelování organizací Pondělí, Úerý 47 4IT417 Řízení podnikové informaiky Sředa 5 4IT550 Compeiive Inelligence Sředa 3 Celkem 17 Samonému sesavení doazníku předcházel předvýzkum realizovaný na vybraném cvičení předměu Analýza a návrh informačních sysémů s cílem oesova zkušební verzi doazníku, upřesni znění oázek a případně idenifikova auorem neočekávaných inerpreací oázek. Průzkum probíhal na přelomu lisopadu a prosince 010. Celkem bylo získáno 137 planých doazníků (1 doazníků bylo vyřazeno pro věcně nedosaky např. nerespekování pokynů k vyplnění, vyplnění doazníku k předměům vyučovaným jinou kaedrou). Mimo oslovená cvičení vybraných předměů se objevují odpovědi i od sudenů předměů 4IT440, 4IT441, 4IT445, 4IT450 a 4IT514 v celkovém poču 10. Další analýza se edy zaměřuje výlučně na předměy uvedené v abulce 1.

52 5 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Výsledky šeření V následující kapiole budou prověřeny jednolivé hypoézy a shrnuy další poznaky z provedeného šeření. 3.1 Charakerisika srukury respondenů Z celkového poču 17 respondenů vořilo 81% mužů a 19% žen, 41% vořili sudeni 4. ročníku, 6% respondenů bylo z. a 5. ročníku, 6. ročník byl zasoupen 4% a zbývající ročníky přibližně procenem. 9% sudenů bylo z F4, 6% z F3 a % z F5 a přibližně 1% z F1. 70% procen respondenů uvádí jako roli v ýmu člen, 4% roli vedoucí a 6% jinou roli. 3. Planos hypoéz První hypoéza Více než polovina členů ýmu zná alespoň jednoho dalšího člena z minulosi. Jelikož podle výsledků průzkumu ze 17 jen 49 respondenů uvedlo, že se neznalo s žádným dalším členem ýmu, 36 sudenů uvedlo, že se znalo s jedním, 30 sudenů znalo dva členy ýmu, 7 sudenů znalo 3 a 5 sudenů znalo 4 členy ýmu. Tao hypoéza je povrzena. Deailní výsledky popisuje abulka. Tabulka. Koningenční abulka exisence předchozích vzahů v ýmech Iden předměu/poče předchozích známých v ýmu 4IT IT IT IT IT Celkem Druhá hypoéza Zdrojem informací o nových SW násrojích pro podporu spolupráce je vyučující Ve 33 případech byl zdrojem informací člen ýmu, ve 6 případech pak vedoucí a vyučující jen v 7 případech. V osaních případech buď responden znal všechny používané násroje již dříve, nebo uvedl více zdrojů informací (např. Vyučující a člen ýmu 4, Vyučující a vedoucí 1). Hypoéza byla vyvrácena. Třeí hypoéza Sudeni využívají zdarma dosupné násroje. Využií jednolivých násrojů ilusruje obrázek 1. Ke komunikaci slouží především a k práci na společných výsupech pak Google Docs. Někeří sudeni zmiňují násroj na adrese kerý jim poskyuje uložišě, sdílení adresáře, kalendáře a další prosředky pro koordinaci ýmu. Hypoéza je povrzena. Dropbox Facebook Google Docs ICQ Skype Jiné Obrázek 1. Využií jednolivých násrojů mezi respondeny Čvrá hypoéza Sudeni se fyzicky scházejí i mimo přednášku/cvičení. 58% respondenů uvedlo, že se schází jen na přednášce nebo cvičení, 38% pak jen občas a pouze 4% se schází časo i mimo. Tao hypoéza je edy vyvrácena.

53 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Další získané informace Doazník obsahoval i řadu oázek zaměřených na subjekivní vnímání ýmové práce. Obrázek zobrazuje výsledky odpovědí respondenů na oázku Přispělo použií ěcho (pozn.: SW násrojů k podpoře spolupráce) násrojů k lepší kvaliě výsupů?. Z výsledků je edy zřejmé, že násroje sudeni považují za přínosné Ano 15 -Spíše ano IT15 4IT414 4IT415 4IT417 4IT Čásečně 4-Spíše ne 5 -Ne Obrázek. Počy odpovědí dí respondenů na oázku Přispělo použií ěcho násrojů k lepší kvaliě výsupů? na škále 1 až 5 kdy 1 je souhlas a 5 nesouhlas. Přínos programů k podpoře spolupráce aké povrzují odpovědi na oázku Uvažujee o využií ěcho násrojů i v dalších projekech?. Celkem 94% respondenů odpovědělo Ano a 6% Ne. Tabulka 3 shrnuje odpovědi di na uzavřenou oázku: Náš ým fungoval dobře.. Z výsledků vyplývá, že naprosá věšina vnímala fungování ýmu jako dobré. Tabulka 3. Souhlas s vrzením Náš ým fungoval dobře. Iden předměu/poče souhlasů a nesouhlasů respondenů 4IT15 4IT414 4IT415 4IT417 4IT550 Celkem Souhlasím Nesouhlasím Zároveň se ukazuje rozdíl mezi formální srukurou vedení ýmu a fakickým savem, kdy na oázku Kdo řídil/vedl sekání? odpovídá 69% respondenů Vedoucí, 16% respondenů odpovídá Člen a 16% uvádí jinou odpověď (neřízená sekání ad.). Výsledky odpovědí na oázku Vždy jsem měl/a jasně zadanou roli v ýmu. shrnuje abulka 4. Tabulka 4. Souhlas s vrzením Vždy jsem měla/a jasně zadanou roli v ýmu. Iden předměu/poče souhlasů a nesouhlasů respondenů 4IT15 4IT414 4IT415 4IT417 4IT550 Celkem Souhlasím Nesouhlasím Zajímavé výsledky přináší rozbor odpovědí na oázku Každý člen byl hodnocen podle práce, kerou odvedl. v abulce 5. Je vidě, že celkem 8% respondenů vnímá hodnocení jako neodpovídající podílu na odvedené práci.

54 54 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Tabulka 5. Souhlas s vrzením Každý člen byl hodnocen podle práce, kerou odvedl. Iden předměu/poče souhlasů a nesouhlasů Souhlasím Nesouhlasím respondenů 4IT IT IT IT IT Celkem Nepříznivé vnímání podílu a hodnocení práce pak podporují výsledky oázky Všichni v ýmu pracovali sejně usilovně. shrnué v abulce 6. Tabulka 6. Souhlas s vrzením Všichni v ýmu pracovali sejně usilovně. Iden předměu/poče souhlasů a nesouhlasů Souhlasím Nesouhlasím respondenů 4IT IT IT IT IT Celkem Je zřejmé, že 45% respondenů s ímo výrokem nesouhlasí a u předměů 4IT15 a 4IT415 je o více než polovina respondenů. To může později vés ke zráě moivace a podpory práce v ýmu. Jako poslední je vhodné uvés hodnocení míry získaných zkušenosí oázkou Z ýmové práce jsem si odnesl/a řadu nových zkušenosí. v abulce 7. Tabulka 7. Souhlas s vrzením Z ýmové práce jsem si odnesl/a řadu nových zkušenosí. Iden předměu/poče souhlasů a nesouhlasů Souhlasím Nesouhlasím respondenů 4IT IT IT IT IT Celkem Z výsledků je zřejmé, že především sudeni nižších ročníků hodnoí svoji účas v ýmu jako zdroj nových zkušenosí. Vyšší ročníky pak vyjadřují (u 4IT415 výrazně) nesouhlas s ímo vrzením. V celku více než polovina respondenů nepovažuje účas v ýmu za zdroj nových zkušenosí. Z pohledu korelační analýzy je v získaných daech několik očekávaelných vazeb. Ti, keří souhlasí s vrzením, že ým fungoval dobře, zároveň časěji souhlasí s vrzením, že všichni pracovali sejně usilovně (koeficien lineární korelace 0,8). Sejně ak ým složený alespoň ze dvou z minulosi se znajících sudenů hodnoí lépe fungování ýmu (lineární korelace na úrovni 0,1). 4 Závěr Provedený průzkum ukazuje na někeré problémy, keré provázejí práci v ýmu v průběhu sudia na KIT. Tyo problémy posléze přechází do reálného projekového prosředí a ím ho negaivně ovlivňují. Jde především o nedosaečnou zásluhovos, kdy čás sudenů paraziuje na práci zbyku ýmu. Dalším fakorem značně ovlivňujícím budoucí posoje k ýmové práci je nesoulad mezi deklarovanou srukurou vedení a fakickým savem. Sudeni obecně považují násroje pro podporu spolupráce za přínosné a s poziivním vlivem na kvaliu

55 Vědecký seminář dokorandů FIS únor finálních výsupů. Na druhou sranu je jen v malém procenu poskynua informace od vyučujícího o exisujícím SW. Na základě provedeného průzkumu lze doporuči další posílení pravomocí vedoucího na jednolivých předměech, posíli vazbu odpovědnosi jednolivých členů za určié čási práce a ím v očích sudenů dosáhnou spravedlivějšího hodnocení jejich podílu na výsupu. Jako efekivní se jeví vložení krákého bloku do někerého z povinných předměů v bakalářském programu s úvodem do meod práce v ýmu, jeho řízení, SW násrojích pro podporu ýmové práce a meodách vedení lidí. Zároveň lze doporuči pro sudeny vyšších ročníků vložení krákého bloku se zaměřením na prohloubení schopnosi vedení/paricipaci v ýmu, dynamiku ýmové práce a pravidla spolupráce. Jako vhodná se aké jeví kombinace hlavní specializace s vhodnou vedlejší specializací (např. Manažerská sociologie a psychologie). Lieraura [1] Figl, K., Moschnig, R.: Researching he Developmen of Team Compeencies in Compuer Science Courses. IEEE, New York 008. [] Purao, S., Suen, H.: Designing a Muli-Faceed Meric o Evaluae Sof Skills. ASSOC COMPUTING MACHINERY, New York 010 [3] Summer, M., Molka-Danielsen, J.: Global IT Teams and Projec Success. ASSOC COMPUTING MACHINERY, New York 010 Summary Mapping of Teamwork in Seleced Courses of Deparmen of Informaion Technologies This paper presens resuls of research focused on ways how sudens of seleced courses paricipae in eams. In firs par some hypohesis are verified, in second par are discussed oher ineresing resuls. Finally here are expressed some houghs and recommendaions for possible improvemens in eam work experience.

56 56 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Vzah řízení da k osaním oblasem řízení informaiky David Pejčoch Dokorand oboru Informaika Absrak. Se sále rosoucím objemem zpracovávaných da ve firmách se do popředí zájmu manažerů dosala problemaika daové kvaliy a s ní oázka jakou míru požadovaných vlasnosí mají daa splňova. Daa však přes svůj bezesporný význam nejsou jediným klíčovým akivem firmy. Rovněž ak oázka řízení da není zcela oddělena od osaních oblasí řízení. Tao práce naopak poukazuje na jejich úzkou provázanos. Současně usiluje o komplexní popis dopadu vlasnosí da, ať již přímo nebo prosřednicvím osaních oblasí řízení, do merik výkonnosi IT. K demonsraci ěcho kauzali používá modifikaci přísupu nazývaného Fuzzy Cogniive Maps. Klíčová slova: daa managemen, řízení informaiky, daová kvalia, meriky výkonnosi, kauzální mapy 1 Úvod Se sále rosoucím objemem zpracovávaných da ve firmách i sáních organizacích narosl jejich význam, co by nuného zdroje jak pro běžný provoz insiuce, ak i pro analyické úlohy a reporing (souhrnně business inelligence). Prof. Zelený svého času publikoval práci [10], kerá do značné míry vysvěluje důvod, proč má smysl zabýva se kvaliou ěcho da. Vychází z koncepu zv. pyramidy znalosí, kerá demonsruje vzah da, informací, znalosí a vizí. Mám-li španá daa (neúplná, chybná, rozroušená, ), nemohu očekáva, že je budu inerpreova správně a získám správné informace. Na jejich základě nemohu získa správné znalosi a v jejich důsledku vyvořím chybné vize. Pokud jednolivým úrovním pyramidy přiřadíme význam sysémů, keré s danou úrovní pracují (provozní sysémy, MIS, experní sysémy, sysémy pro podporu sraegického rozhodování), dospějeme k poznání, že problemaika daové kvaliy není v konexu celé firmy a dokonce ani v konexu řízení informaiky osamocena, bez jakékoliv inerakce s osaními akivy a dalšími oblasmi řízení. Tao práce saví na hypoéze, že sav da se promíá na základě kauzálních závislosí do savu osaních korporáních akiv, např. do finančních akiv, prosřednicvím nákladů na správu a uložení dupliciních záznamů. Při modelování ěcho kauzali se opírá o koncep Fuzzy Cogniive Maps publikovaný např. ve sborníku []. V souvislosi s daovou kvaliou se zpravidla hovoří o naplňování požadované míry vlasnosí da. Jakou míru, lze ale považova za dosaečně kvaliní? Je vždy bezpodmínečně nuné dosáhnou soprocenní kvaliy? Je nuné řídi daovou kvaliu u všech daových aribuů a všech jejich vlasnosí? Jedním z cílů éo práce je ukáza, že je možné naléz rozumný kompromis vyvažující současné i poenciální přínosy plynoucí z konkréní úrovně vlasnosí da s náklady na dosažení požadované úrovně vlasnosí. Použií kauzálních map pro eno účel předsavuje dosud ojedinělý přísup. V uzemské lierauře je mému přísupu nejblíže [3], jenž pomocí zv. kauzálního sromu idenifikuje příčiny sávajících nedosaků firmy. [5] zmiňuje vyvoření mapy příčin a následků mezi merikami v jednolivých oblasech řízení a jejich namapování na meriky osaních čásí podniku, čímž popisuje éma v éo práci zmíněné pouze okrajově a vlasně na ni navazuje. [4] a [7] sice uvádějí hledání příčin vzniku daových defeků, avšak bez použií kauzálních map. Nejakuálnější prací na éma kauzálních map je v současné době sborník []. Z prakického užií relevanního pro řízení IT popisuje řízení rizika implemenačních chyb při realizaci IT projeků a zjišťování fakorů předurčujících spolehlivos vyvářeného sofware. Zůsává však dalek od hledání kauzali v rámci všech oblasí řízení IT. Teoreické pozadí.1 Oblasi řízení IT a jejich meriky výkonnosi Aby bylo možné zmapova dopad vlasnosí da do merik výkonnosi osaních oblasí řízení IT, je nejprve řeba yo oblasi vymezi. Pro yo účely vycházím z referenčního modelu řízení informaiky ITGPM (IT Governance and Performance Managemen) publikovaného v [9], jenž předpokládá rozdělení řízení informaiky na sraegickou, akickou a operaivní úroveň. V rámci ěcho úrovní idenifikuje 10 oblasí řízení. Podsaou sraegické úrovně řízení IT je vyvoření a akualizace celkové koncepce informaiky v návaznosi na podnikové cíle. Na akické úrovni je řešeno řízení služeb, j. specifikace a řízení jejich poskyování (ať již inerními, či exerními zdroji) a řízení zdrojů informaiky (finančních, lidských, daových a echnologických). Operaivní úroveň zahrnuje řízení jednolivých realizovaných projeků a provozu.

57 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Jednolivým oblasem řízení lze přiřadi meriky výkonnosi. Tímo émaem se v uzemské lierauře zabývá zejména [8]. Merikou rozumí definovanou meodu měření, časo sloužící jako ukazael výkonnosi z hlediska sanovených cílů a násroj pro měření efekivnosi. Jesliže primárním úkolem informaiky je fungova jako jakési hnací kolo byznysu, logicky dospějeme k někerým merikám výkonnosi IT na sraegické úrovni, zmiňovaným v české lierauře zejména v [9]. Tyo meriky vyjadřují míru pokryí sraegických podnikových cílů informaikou a míru v jaké informaika pokrývá byznys požadavky. Na akické úrovni lze jako příklad merik uvés pracnos projeků, poče poskyovaných služeb, poče bezpečnosních incidenů, úroveň uživaelské spokojenosi, návranos invesic, náklady na informaiku nebo objem dodavaelských prosředků. Paří sem éž míry požadovaných vlasnosí da, jako meriky výkonnosi řízení da. Téma vlasnosí da je i s náznaky vyvoření merik naplnění ěcho vlasnosí poměrně obsáhle zpracováno např. v [1], [7] a [4]. Synézou uvedených přísupů jsem získal přehled 14 základních vlasnosí a jim odpovídajících merik. Vzhledem k omezenému prosoru uvedu jen příklady a případné zájemce odkážu na úplný přehled mnou publikovaný na [6]. Příkladem vlasnosí da a jim odpovídajících merik může bý: důvěryhodnos (míra všeobecné akcepovaelnosi měřená např. formou inerview s uživaeli), unikános (1 podíl nežádoucích duplici), sémanická správnos (1 podíl chybně přiřazených hodno), synakická správnos (1 podíl nesmyslných hodno) nebo úplnos (1 podíl chybně nevyplněných hodno). Z uvedeného příkladu je zřejmé, že meriky lze rozděli na spíše subjekivní (numericky nesnadno měřielné) a objekivní (numericky snadno kvanifikovaelné). Mnohé z uvedených vlasnosí da jsou navzájem závislé. Např. snížení sémanické správnosi da má éž za následek snížení důvěryhodnosi. Z merik výkonnosi na operaivní úrovni lze uvés např. dobu rvání projeků nebo počy požadavků na úpravy a změny aplikací.. Popis kauzali Tao práce saví na hypoéze, že prosřednicvím kombinace maice užií jednolivých daových aribuů, jejich naměřených vlasnosí a nákladů plynoucích z konkréní úrovně vlasnosí je možné zmapova kauzální dopad do merik výkonnosi osaních oblasí řízení IT. Maice užií sandardně předsavuje dvojdimenzionální zobrazení využií jednolivých daových aribuů v rámci procesů firmy. V našem případě se maice užií ransformuje v čyřrozměrnou OLAP kosku složenou z dimenzí aribu, jeho užií, druh nákladů specifický pro dané užií, vlasnos da a kalkulovaných nákladů plynoucích z naměřené úrovně vlasnosí v roli faku. Z éo kosky je již možné odvodi jednolivé kauzaliy. Kauzaliy mezi změnami merik řízení da a osaních merik výkonnosi jednolivých oblasí řízení IT/ICT lze vyjádři pomocí asociačních pravidel Aneceden Succeden ve varu Název aribuu: Vlasnos da (naměřená hodnoa nebo směr změny) kvanifikáor[id kauzaliy] merika výkonnosi osaních oblasí řízení IT/ICT(naměřená hodnoa nebo směr změny), kde ID kauzaliy odkazuje na její další popis a pod kvanifikáorem si lze předsavi implikaci =[ID]=> nebo ekvivalenci <=[ID]=>. Na sraně anecedenu lze uvažova konjunkci jednolivých vlasnosí. Jinou, přehlednější formou, může bý zobrazení pomocí kauzálních map. V omo směru jsem se inspiroval koncepem Fuzzy Cogniive Maps (FCM) publikovaným v []. Kauzální mapu si lze předsavi jako orienovaný graf složený z uzlových bodů a jejich vazeb. Příklad kauzální mapy zobrazující vzahy C1 C10 mezi vlasnosmi da V1 V8 a merikami výkonnosi IT M1 M4 znázorňuje obrázek č. 1. FCM předsavuje v pojeí [] kombinaci fuzzy logiky a neuronových síí. Fuzzifikace umožňuje všechny čási kauzální mapy popsa prosředky přirozeného jazyka. V mém pojeí se vzhledem k předpokládanému nedosaku da pro naučení síě jedná primárně o přísup absrahující od meod srojového učení. Pravidla, na jejichž základě je možné sesavi kauzální mapu, lze získa primárně ze zkušenosi, měřením, doazníkovým šeřením nebo formou inerview s uživaeli da.

58 58 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Obrázek 1. Grafická forma zobrazení kauzali Tao práce uvažuje ři možné alernaivní scénáře řešení úrovně naměřených vlasnosí da a jejich dopadu do merik výkonnosí IT: 1/ ponechání saus quo, / jednorázové vyřešení nekvaliních da, 3/ koncepční řešení. U všech ří varian je možné vyvoři kauzální mapu dopadu do merik výkonnosi a rozhodnou, kerou z nich je vhodné realizova. Na omo mísě je nuné zmíni, že zlepšování úrovně vlasnosí da má vždy kromě přínosů současně negaivní dopad do řízení ekonomiky IT formou nákladů vynaložených na kvaliní daa. V éo fázi úvah je éž účelné zakomponova hledisko výnosů z daného užií da. Tím se ale v úvahách dosáváme k úvodem naznačené provázanosi na meriky výkonnosi podniku. Teoreicky není éž nuné se drže ří uvedených scénářů a je možné použí kauzální model pro kalibraci opimální míry vlasnosí vybraných aribuů ak, aby dopad do jednolivých merik výkonnosi byl co nejpřijaelnější. Naznačený způsob využií kauzálního modelu ale již přesahuje rozsah éo práce. 3 Reálný příklad Uvažujme nyní velmi zjednodušený příklad univerzální pojišťovny poskyující ři skupiny pojisných produků: 1/ neživoní pojišění, / živoní pojišění, 3/ pojišění cesovních a léčebných výloh. Pro každou skupinu má pojišťovna zvlášní provozní sysém pro správu smluv. Správa inkasa je od ěcho sysémů oddělena a zcela nezávisle probíhá éž evidence zaměsnanců. Pojišťovna nemá vyvořenou unifikovanou bázi parnerů evidovaných v jednolivých sysémech. Vedení pojišťovny usoudilo, že by se mělo zaměři na kliena, míso na smlouvu / produk. Vyvořilo CRM oddělení, keré mělo pohled na kliena zajisi, zanalyzova propojišěnos, vyvoři predikivní modely pro budoucí cross-sell a navrhnou způsob efekivního vyěžení sávajícího kmene. Rovněž mělo vyvoři segmeny podle hodnoy kliena sloužící pro odlišení úrovně servisních služeb. Před započeím analýz proběhla rychlá profilace da, kerá zjisila, že v provozních sysémech je s každou vloženou smlouvou neparně se lišící adresou kliena založen klien nový. Nejen mezi sysémy, ale i v rámci jednolivých sysémů se ak vyskyují mnohonásobné dupliciy. V mnoha případech chybí údaje o rodném čísle, IČO, elefonu, u. Korespondenční adresy nejsou verifikovány proi adresnímu regisru a doručielnos na adresy není cenrálně sledována. Již na první pohled někeré adresy vykazují zřejmou nekonzisenci aribuů obec a PSČ. Řediel markeingu, pod kerého CRM spadalo, přednesl výsledky předběžných analýz vedení a o mělo rozhodnou mezi řemi varianami řešení: 1/ připusi, že za dané siuace není možné požadované projeky realizova, / zada CRM, aby ve spolupráci s IT jednorázově nechalo daabázi verifikova, obohai o exerní zdroje, unifikova a deduplikova, 3/ zváži možné budoucí efeky koncepčního řešení vyvářejícího jednoný pohled na kliena. Uvažujme ve zjednodušené formě, že výše popsaná úloha pracuje pouze s aribuy jméno, příjmení, IČO, rodné číslo, elefon, mobil, , ulice, číslo popisné, číslo orienační, obec, PSČ, idenifikáor produku, idenifikáor smlouvy, marže na ročním přijaém pojisném, planos smlouvy a role parnera na smlouvě. Jako možná užií ěcho aribuů byla idenifikována unifikace kliena (využio IČO / RČ, jméno, příjmení), propensiní modely predikující koupi nového produku ke sávajícímu (nově odvozený idenifikáor unikáního kliena, číslo smlouvy, planos smlouvy, idenifikáor produku), přímé kampaně (skóre propensiního modelu, údaje adresy a konakní údaje), segmenace servisních procesů podle hodnoy kliena (nově odvozený idenifikáor unikáního kliena, marže, nově odvozené skóre propensiních modelů pro predikci budoucích peněžních oků).

59 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Firma zjisila, že má 1 mil. klienů s jedinečným IČ / RČ s akivní smlouvou a u nich má evidováno pouze 100 is. mobilních elefonů Míra úplnosi (1 - podíl chybně nevyplněných hodno) je v omo případě 0,1. Mobilní elefonní konaky může pojišťovna použí jednak pro kampaňové upomínání nezaplaceného pojisného, jednak pro follow-up osaních kampaní formou SMS. Uvažujme siuaci, že pojišťovna by mohla SMS formou upomína produky havarijního pojišění, pojišění odpovědnosi z provozu moorového vozidla a pojišění domácnosi. Náklady ušlé příležiosi při ponechání saus quo lze spočís jako rozdíl násobků míry response, poču upomínaných smluv, průměrného pojisného za jednolivé produky při rozumné míře úplnosi a skuečné míře úplnosi. Uvažujme průměrné pojisné havarijního pojišění 7 is., povinného ručení 4 is. a pojišění domácnosi,1 is., míru v níž klien zaplaí 37,5%, opimální míru vyplnění mobilního elefonu 60% a dále uvažujme, že za každý produk bude upomínáno ročně 5 is. smluv. Poom při vyplněnosi 60% firma dodaečně získá 15,3 mio Kč, zaímco při míře 10% pouze,5 mio. Kč. V případě osaních kampaní uvažujme siuaci, že firma zamýšlí oslovi ve čyřech vlnách 60 is. klienů majících povinné ručení s nabídkou úrazového pojišění. Pojišťovna ví, že bez follow-up se míra response pohybuje okolo 1%, zaím co při jeho realizaci vzrose response na %. Při průměrném ročním pojisném,4 is. ak v případě, že follow-up může realizova pouze v 10%, získá za rok z éo kampaně 1,3 mio Kč, zaím co při možnosi použí SMS follow-up by poenciálně získala o 360 is. více. Nyní uvažujme siuaci, kdy se firma rozhodla siuaci jednorázově vyřeši. IT oddělení rozšířilo provozní korespondenci o přílož vyzývající kliena k uvedení mobilního čísla jako specifického symbolu následující plaby pojisného. Pomocí éo akce se podařilo doplni mobilní elefony u 60 % klienů. Jednorázové náklady na přílož činily 900 is. Kč. Jako poslední uvažujme siuaci, že firma myslela do budoucna a rozhodla se ke koncepčnímu řešení. Rozšíří vsupní konroly do provozního sysému ak, aby bylo možné reporova míru výskyu chybějících mobilních čísel. Pokud míra vyplněnosi u jednolivých obchodníků v průměru poklesne pod 60%, bude přikročeno k odebrání čási provize. Tao úprava provozního sysému si vyžádala dodaečné náklady ve výši 100 is. Kč.. Porovnání přínosů všech ří varian zachycuje abulka č. 1. První varianu lze popsa pomocí pravidla Mobilní elefon: úplnos (0,1) =[1]=> repuace IT (-) AND ROI implemenace násroje na kampaně (-). Druhou varianu lze popsa pomocí pravidla Mobilní elefon: úplnos (0,6) =[]=> Náklady na informaiku (-) AND Míra pokryí byznysu IT (+). Třeí varianu poom pravidlem Mobilní elefon: úplnos (0,6) =[3]=> Objem dodavaelských kapaci (-) AND Náklady na informaiku (-) AND Míra pokryí byznysu IT (+) AND Míra uživaelské spokojenosi (-). K úbyku uživaelské spokojenosi u řeí variany dojde vlivem dodaečné záěže obchodní služby při zjišťování a ypování hodno aribuu mobilní elefon. Tabulka 1. Porovnání nákladů a přínosů ří varian řešení Zachování saus quo Jednorázová náprava Koncepční opaření Oporuniní 13,1 0,0 0,0 náklady Přímé náklady 0,0 0,9 0,1 Výnosy 3,9 17,0 17,0 Zisk -9, 16,1 16,9 4 Závěr Vzah vlasnosí da k osaním oblasem řízení informaiky lze popsa pomocí asociačních pravidel a znázorni pomocí kauzálních map vyvořených na základě kombinace užií jednolivých daových aribuů, merik daové kvaliy a nákladů plynoucích z dané úrovně kvaliy. Na sraně anecedenu se jedná časo o více vlasnosí spojených konjunkcí. Vzah vyjádřený pravidlem lze kvanifikova jednak maemaicky (např. pomocí diferenciálních rovnic), jednak ve zjednodušené formě pomocí přirozeného jazyka. Tao práce poskyuje návod pro realizaci daového audiu, kerý nekonsauje pouze suše fak, že firma má nekvaliní daa, ale pomáhá urči, vlasnosi jakých da má smysl řídi a o jakou úroveň ěcho vlasnosí je řeba usilova, aby bylo dosaženo efekivního vynaložení nákladů. S rosoucím počem projeků realizovaných pomocí ohoo přísupu bude možné vyvoři bázi obecných pravidel sloužících jako návod pro implemenaci Daa Governance v dané verikále. Náměem pro další výzkum je proažení kauzali až na úroveň merik výkonnosi podniku.

60 60 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Lieraura [4] Baini, C., Scannapieco, M.: Daa Qualiy: Conceps, Mehodologies and Techniques. Springer-Verlag, Berlin 006. [5] Glykas, M.: Fuzzy Cogniive Maps: Advances in Theory, Mehodologies, Tools and Applicaions. Sudies in Fuzziness and Sof Compuing, Volume 47. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 010. [1] Chocholaý, D.: Úskalí měření vzahu mezi výkonnosí ICT a výkonnosí organizace jako celku. Sysémová inegrace, 4/ [] McGilvray, D.: Execuing Daa Qualiy Projecs: Ten Seps o Qualiy Daa and Trused Informaion. Morgan Kaufmann, Burlingon 008. [3] Novoný, O.: Měření výkonnosi podnikové informaiky eorie a praxe [online] [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://businessworld.cz/reseni-a-realizace/mereni-vykonnosi-podnikoveinformaiky-eorie-a-praxe-3583-p3830>. [4] Pejčoch, D.: Vlasnosi da a způsob jejich měření [online] [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://www.daaqualiy.cz/ clanky/vlasnosi-da-a-zpusob-jejich-mereni.inc>. [5] Redman, T.: Daa Qualiy: The Field Guide. Buerworh-Heinemann, Boson 001. [6] Učeň, P.: Zvyšování výkonnosi firmy na bázi poenciálu zlepšení. Grada, Praha 008. [7] Voříšek, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informaiky. Oeconomica, Praha 008. [8] Zelený M.: Managemen Suppor Sysems: Towards Inegraed Knowledge Managemen. Human Sysems Managemen, Vol. 7 no. 1 (1987) Summary Relaionship of Daa Managemen o Oher Areas of Managemen of Informaics Relaionship beween daa characerisics and oher areas of IT managemen can be described by associaion rules and graphicaly illusraed wih causal maps using a combinaion of daa aribues, daa qualiy merics and coss resuling from a given level of qualiy. Relaionship rule can be expressed boh mahemaically (eg. using differenial equaions), and in a simplified form of naural language. This paper provides guidance on carrying ou a daa qualiy assessmen which helps o deermine wha daa i makes sense o manage and wha level of hese properies should be pursued o achieve cos-effeciviy. Wih he growing number of projecs implemened using his approach knowledge base of he general rules will be creaed. This base can be used as a guideline in he fuure implemenaion of Daa Governance in he vericals. Ideas for furher research is sreching causaliies o he level of business performance merics.

61 Vědecký seminář dokorandů FIS únor IT Governance Miloš Sonák Dokorand oboru Informaika Absrak. Cílem práce je popsa návrh řízení IT ve sředních a malých organizacích, aby naplnily cíle a obecné požadavky IT Governance. Proože velká čás sředních a malých firem neví, jak se k IT projekům a invesicím posavi a nadefinova procesy ak, aby je byla schopna řídi, jsou nuná pravidla a vniřní předpisy v organizaci, keré by je sanovovali. Klíčová slova: IT Governance, COBIT, VAL IT, invesice v IT. 1 Úvod Práce popisuje meodiku a posupy, keré sledují přidanou hodnou IT a invesice do něj. Too popisuje meodika VAL IT, kerá rozšiřuje meodiku COBIT. Dalším cílem práce, je dodržení business koninuiy, aby nové projeky nenarušily chod firmy a přechod k novým posupům byl plně koordinovaný. V posledních leech došlo k výraznému nárůsu invesic do IT. Dříve probíhalo rozhodování o invesicích a rozvoji především na úrovni vedeni IT v organizace a hlavní managemen neznal přesné cíle a přínosy ěcho projeků. Pozornos směřovala na jednolivé projeky a neřešily provázanosi mezi ěmio projeky. Z ěcho důvodů docházelo k plývání zdrojů a zráám, aniž by z nich podnik měl výhody. Objevovaly se ovšem i projeky, kdy díky dobře využié invesici do IT přinesly věší benefiy než managemen společnosi očekával. Nejnovějším rendem v řízení ICT projeků a IT služeb je zavedení specifického sraegického plánování a organizování invesic do IT služeb ak, aby implemenace a provoz ěcho služeb byl nákladově efekivní a vedl k naplnění očekávání a pořeb businessu j. aby invesice provedené do ICT služeb přinášely businessu požadovanou přidanou hodnou v podobě podpory business procesů a umožňovaly ak dosažení business cílů. Ideálním způsobem jak splni všechny uvedené požadavky, je implemenace principů IT Governance. IT Governance je zasřešujícím přísupem pro všechny úrovně řízení ICT významnou přidanou hodnoou je propojení IT se zbykem organizace. Proo se společnos ITGI vyvořila posupy a doporučení, keré jsou formulované v meodice Val IT. Cílem meodiky Val je doplni v někerých oblasech již exisující meodiku COBIT o další specifické posupy, keré zvýší způsobilos při rozhodování o invesicích do IT. Použié meody Základními použiými meodikami jsou COBIT 4.1 [1], nově připravovaný COBIT 5.0 [] a VAL IT, Balanced scorecard.1 Bližší specifikace meod.1.1 COBIT Meodika COBIT, je především procesně orienovaný násroj určený pro rozvoj IT Governance, kerý se opírá o soubor všeobecně akcepovaných nejlepších zkušenosí pro využií informací a nasazení informačních a komunikačních echnologií. Doporučované posupy a procesy přispívají ke sladění dlouhodobé podnikové sraegie s účelným rozvojem využií informačních a komunikačních echnologií a snižují rizika, kerá souvisejí s nasazením, provozem a používáním IT v podniku. Cílem meodiky je propojení principů obecného řízení organizace s pravidly, kerá jsou uplaňována v prosředí IT. Meodika vychází z nejlepších zkušenosí a při její vorbě byl využi širší okruh zdrojů včeně např. COSO (Commiee of Sponsoring Organizaions), ITIL (IT Infrasrucure Library), ISO/IEC 7000, CMMI (Capabiliy Mauriy Model Inegraion), PMBOK (Projec Managemen Body of Knowledge) a dalších. V současnosi je planá verze 4.1 z jara roku 007, Akuálně se připravuje verze Val IT Val IT je rámec IT Governance, kerý vydal IT Governance Insiue (ITGI). Sanovuje řadu hlavních posupů a procesů, keré umožňují managemenu realizova hodnou z IT invesic. Auoři éo meodiky chějí spoji IT

62 6 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 invesice s dopady echnologií do organizace. Cílem Val IT je právě zajišění návranosi invesic vložených do IT za přijaelných ransparenních nákladů a se známými riziky a přínosy. Val IT rozšiřuje a doplňuje meodiku COBIT, kerá poskyuje komplexní konrolní rámec pro IT Governance. Val IT se zaměřuje na invesiční rozhodování a realizaci výhod zaímco COBIT je zaměřen na provedení. Pro racionální řízení je významné, aby managemen organizace paramery řízení přidané hodnoy IT nejenom nasavilo, ale aby se i pravidelně zajímalo, zda je dosahováno plánovaných výsledků a očekávání. Při důsledném sledování výsledků, je pak možné predikova další umísění invesic v IT. V současné době je nejvíce pozornosi se v éo oblasi věnuje přípravě zv. invesiční rozvahy - business case, kerá by měla doprováze přípravu každé invesiční akce do IT, a kerá by měla obsahova všechny pořebné informace. Za ně jsou považovány především následující údaje: zhodnocení záměru dané invesiční akce s podnikovou sraegií, zhodnocení očekávaných finančních výnosů, zhodnocení očekávaných nefinančních výnosů invesiční akce, zhodnocení rizik invesiční akce. Všechny yo údaje a jejich vzájemné srovnání jsou důležié pro přijeí kvaliního invesičního rozhodnuí. Invesiční rozvaha má svůj význam i pro sledování posupu realizace invesice a závěrečné zhodnocení, zda se původní očekávání podařilo naplni..1.3 Ukazaele Další z dříve hojně používaných ukazaelů v rámci IT byly například ROI či TCO. ROI čili návranos invesice, sejně jako TCO (Toal Cos of Ownership) - celkové náklady na pořízení a držení, lze využí snad v libovolné oblasi lidského počínání. Základním rozdílem mezi ROI a TCO je jednoka, ve keré je uváděna výsledná hodnoa. ROI je poměrovým ukazaelem, je proo uváděna v procenech. TCO je sumou veškerých nákladů, uvádí se v korunách nebo v jiné sledované měně. V porovnání s VAL IT se jedná pouze o ukazaele, keré mají pouze finanční smysl a již neinerpreují další benefiy pro organizaci. 3 Provedené experimeny Aplikace meodiky probíhá v menší finanční insiuci, keré nově rozvíjí. Val IT rozeznává určié kaegorie projeků, keré jsou řízeny a vyhodnocovány podle svých charakerisik odlišně. V praxi můžeme rozliši dvě základní kaegorie projeků, povinné vyplývající z povinnosi vyhově určiým vládním regulacím (BASEL II ad.) a projeky přinášející hodnoy. Zaímco první kaegorie projeků časo zvyšují pouze byrokracii, musí jim však bý vyhověno, proože o vyžaduje legislaiva. Teno yp projeku je aplikován i na finanční insiuci, kde probíhá experimen. Druhá kaegorie projeků je mnohem důležiější, proože pravě y by měly přináše benefiy a na rozhodování o invesicích a jejich hodnocení by měl bý kladen nejvěší důraz. Val IT definuje klíčově meriky pro vyhodnocování a rozhodování o invesicích do IT, ak aby bylo možné efekivně provádě korekční akce v případě změn jejich ukazaelů. Val IT definuje jasné zodpovědnosi za realizaci benefiů mezi všechny účasníky, keré se na IT projekech podílejí, od nejvyššího vedení až po operaivní řízení. Val IT dále požaduje, aby všechny jeho klíčové procesy byly koninuálně měřeny, vyhodnocovány a zlepšovány. Tyo dokumeny a další náležiosi slouží jako klíčový maeriál managemenu organizace, na základě kerých se rozhodne o dalších krocích. Za účelem zajišění moniorovacího a konrolního rámce dochází k použií meody Balanced scorecard, kerá využívá své jednoduchosi a svého rozdělení na 4 domény pro účelné měření. Každá organizace se k invesicím do IT saví rozlišně. V případě velkých organizací je rendem snižova náročnou byrokracii a snižování času Time o Marke, aby bylo možné co nejrychleji dané produky prodáva. Cílem řízení porfolia IT je zajisi, aby organizace udržovala své opimální a vyvážené porfolio IT, keré jasně definuje sousavu programů, projeků, služeb, zdrojů a dalších akiv IT. Porfoliem IT je pak myšlena

63 Vědecký seminář dokorandů FIS únor vyvážená sousava, kerá zohledňuje cíle a prioriy podniku, a kerá je logicky rozvíjena v souladu s dlouhodobými pořebami podniku a s podnikovou sraegií. Srukura projeků v organizaci dle VAL IT: Povinné podléhající regulaci o Pro finanční organizaci BASEL II o Zákony v rámci ČR a EU o Zákon o spořebielském úvěry a jeho dopady do IT Invesiční projeky IT o Program IS Vývoj nového informačního sysému Vývoj dokumen managemen sysému o Program Hardware Nové elefonní úsředny Virualizace PC 4 Závěr Řízení IT a meodiky jsou sále časěji skloňované pojmy. Meodika COBIT poskyuje referenční model 34 informaických procesů, u kerých definuje měříka, kerá má daný proces splňova. COBIT se zaměřuje primárně na procesy, ale již nezkoumá hodnou invesic a peníze invesované do IT. Too si dala za úkol meodika Val IT, kerá rozšiřuje COBIT právě o pohled invesic a přidané hodnoy IT. V dnešní době je důležiou vlasnosí IT rychlos dodávek, keré následně podporují obchod. Lieraura [1] Isaca. Isaca : COBIT 4.1 [online] [ci ]. Dosupné z WWW: <hp://www.isaca.org/knowledge-cener/cobit/pages/overview.aspx>. [] Isaca. Isaca [online] [ci ]. Dosupné z WWW: <hp://www.isaca.org/knowledge-cener/cobit/pages/cobit-5-iniiaive-saus-updae.aspx>. [3] Building he Business Case for COBIT and Val IT. In ISACA. Building he Business Case for COBIT and Val IT Execuive Briefing [online] [s.l.] : [s.n.], 009 [ci ]. Dosupné z WWW: <hp://www.isaca.org/knowledge-cener/research/documens/build-bus-case-cobit---val- IT-Exec-Brief-17June09-Research.pdf>. [4] HORNÍK, Jiří. Meodika COBIT 4.0 a její vazby na audi [online]. [s.l.], s. Seminární práce. Česká zemědělská univerziě v Praze. Dosupné z WWW: <hp://info.lu.name/soubory/meodika_cobit_4_650.0_a_jeji_vazby_na_audi.pdf>. [5] GRASSEOVÁ, Monika, e al. Procesní řízení ve veřejném i soukromém sekoru. první. [s.l.] : Compuer Press, s. Dosupné z WWW: < >. [6] NOVÁK, Luděk; SVOJANOVSKÝ, Per. Anec blog [online] [ci ]. Přehled meodik pro sraegické řízení IT. Dosupné z WWW: <hp://www.anec.com/blog/ze-svea-ic/prehledmeodik-pro-sraegicke-rizeni-i/>. Summary IT Governance The primary goal is o describe he design of IT in small and medium organizaions o fulfill he objecives and general requiremens of IT governance. Because a large porion of small businesses do no know how o IT projecs and invesmens o build and define processes so as o be able o manage, requires rules and regulaions inernal o he organizaion ha would impose on hem.

64 64 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Projekové meodiky z pohledu ýmové práce Jiří Svoboda Dokorand oboru Informaika Absrak. V omo článku se zabývám vzahem projekových meodik k řízení lidských zdrojů a zejména ýmové práci. Vybraným zásupcem radičních meodik je meodika PMBOK, kerá má pro uo oblas vyčleněn samosaný proces Řízení lidských zdrojů. Přísup agilních meodik, keré vznikly i z důvodu nespokojenosi s přísupy k lidskému fakoru v radičních meodikách, ukazuji na příkladu exrémního programování, kde řízení lidí a práce s ýmem prolíná celou meodikou. Z uvedeného porovnání vyplývá, že si důležios řízení lidských zdrojů uvědomují auoři obou uvedených meodik. Klíčová slova: exrémní programování, PMBOK, projeková meodika, ým, ýmová práce 1 Úvod Pro řízení projeků vznikla celá řada meodik. Někeré meodiky nabízejí rozsáhlý a komplexní popis procesu projekového řízení a je možné je vzí za vzor pro procesní implemenaci projekového řízení v organizaci, jiné se spíše zaměřují na rychlos doručení projeku a práci projekového ýmu. Mezi nejvýznamnější meodiky první skupiny, keré v omo článku nazývám radičními, paří meodika PMBOK americké organizace PMI a briská, původně vládní, meodika PRINCE. Druhou skupinou jsou meodiky agilní, kde mezi nejvýznamnější předsaviele paří SCRUM a exrémní programování, kerému se budu věnova v omo článku. V současném vysoce konkurenčním podnikaelském prosředí je při realizaci projeků jedním z nejdůležiějších fakorů co nejkraší čas doručení. Toho lze dosáhnou navýšením rozpoču projeku a najmuím více pracovníků, snížením kvaliy nebo zmenšením požadované funkcionaliy. Finančních prosředků obvykle nemá žádná firma nazby a snižování kvaliy je rovněž problemaické. Zbývá edy oázka výkonnosi a efekivnosi, přičmž významný poenciál pro zvýšení výkonnosi vidím v ýmové práci, poažmo práci s lidským fakorem v projekech. Proo je émaem ohoo článku vzah zásupců radičních a agilních projekových meodik k ýmové práci a lidskému fakoru vůbec. Agilní a radiční přísupy Agilní meodiky se začaly významněji prosazova po roce 001, kdy proběhlo sekání významných vývojářů a analyiků v americkém Uahu. Výsledkem ohoo workshopu byl dokumen nazvaný Manifeso for Agile Sofware Developmen obsahující základní společné hodnoy a přísupy. Meodika PMBOK, kerou řadím mezi radiční, se rozvíjí od osmdesáých le minulého soleí, v roce 1984 byli podle éo meodiky cerifikováni první projekoví manažeři. Zaímco u radičních meodik jsou časo zdůrazňovány hodnoy uvedené v abulce 1 v pravém sloupci, pro meodiky agilní jsou nejdůležiější hodnoy uvedené vlevo. Tabulka 5. Základní hodnoy agilních meodik[4] Agilní řízení jednolivci a spolupráce fungující sofware spolupráce se zákazníkem vyrovnání se se změnami Tradiční řízení procesy a násroje obsáhlá dokumenace vyjednávání o smlouvě dodržení plánu Preferované hodnoy agilních meodik jsou na první pohled velmi pragmaické, silně orienované na lidský fakor a produk, kerý je cílem každého projeku, oproi omu radiční meodiky jsou obvykle více zaměřené na procesy a průběh projeku.

65 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Exrémní programování Axiomem exrémního programování, jehož auorem je významný programáor a analyik Ken Beck, je myšlenka, že jediným exakním, jednoznačným, měřielným a nezpochybnielným zdrojem informací je zdrojový kód [1]. Samoný zdrojový kód a zejména jeho kvalia je kriicky závislá na pracovnících, keří kód vyvíjejí. Produk a lidé jsou edy základní dva savební kameny exrémního programování (dále označovaného jako XP). 3.1 Základní hodnoy a principy Meodika XP je založena na několika základních hodnoách[1]. Komunikace, bývá prvoní příčinou mnoha problémů a zpoždění. U XP je na fungující komunikaci posaveno celé fungování meodiky. Proo se zaměřuje na podporu komunikace a odsraňování bariér (např. srach z posihu, averze). Mezi používané násroje kriicky závislé na komunikaci paří párové programování, společné vlasnicví kódu a plánovací hra. Jednoduchos aneb děláme věci ak jednoduše, jak je o možné, vyvíjíme jen o, co je skuečně pořeba v uo chvíli. Zpěná vazba brzdící časý programáorský opimismus, zahrnující akuální sav vývoje, jeho průběh, sav projekového ýmu, požadavků zákazníka. Odvaha k prosazení na první pohled problemaických řešení ypu zahození dosavadního kódu a nový sar. Respek je klíčovou hodnoou. Jednoliví členové ýmu by se měli zajíma jeden o druhého, o o co kdo dělá a o projek. Musí pracova opravdu ýmově, jinak meodika nebude fungova. Zajímavý přísup má XP k dokumenům a formalizaci vůbec, nedefinuje éměř žádné povinné dokumeny, mezníky ani konrolní body. Vše je založeno na přímé komunikaci nad zdrojovým kódem. Tým je zodpovědný za výsledek a měl by bý schopen operaivního rozhodování. Samosaně provádí plánování, realizaci, řízení a konrolu, což jsou kompeence, keré obvykle zasává vedoucí ýmu. Aby se ým mohl dosa do éo žádoucí fáze, je nuné dbá na správné obsazení ýmových rolí důležiých pro jeho vniřní fungování. Týmy by měly fungova na ěcho principech: Moivovaní pracovníci, práce by měla vývojáře zajíma a bavi, je důležié jejich zoožnění se způsobem vývoje a jeho cíly. Významná je jak vzájemná důvěra mezi členy ýmu, ak i k okolí ýmu vlasní firmě a zejména zákazníkům. Nejlepší způsob komunikace je osobní, vzájemný respek a důvěra umožňují používa méně formální komunikaci, kerá je zpravidla efekivnější. Preferovaná je osobní komunikace a uspořádání pracovního prosředí odsraňující poenciální bariéry. Každodenní spolupráce mezi lidmi z byznysu a vývojáři podporuje oevřenou komunikaci a zabraňuje vzniku nedorozumění a vzájemnému nepochopení, zákazník by měl bý členem vývojového ýmu. Dlouhodobý vývoj probíhá udržielnou a konsanní rychlosí. Teno princip míří proi dlouhodobému přeěžování. Je důležié zná výkonnos a rychlos jakou je schopen ým pracova. V pravidelných inervalech by se měla provádě reflexe práce celého ýmu a na jejím základě navrhova opaření vedoucí ke zlepšení a dosažení vyšší efekiviy. 3. Týmové role v XP Pro správné fungování ýmu je velmi důležié jeho složení. Pokud chceme sesavi výkonný a samosaně fungující ým, musí mí nejen dosaečné odborné znalosi, ale aké musí bý vhodně složen z pohledu ýmových rolí, keré jednoliví členové v ýmu zasávají. Podle meodiky XP by v každém ýmu měly bý zasoupeny role orienované na vniřní fungování a řízení ýmu (pozorování, slaďování, simulace, předcházení a řešení konfliků apod.), keré jsou následující: Kouč sleduje a analyzuje chování a komunikaci v rámci ýmu, zaměřuje se na podporování efekivního fungování ýmu; měl by mí zároveň echnické znalosi a podporova echnický proces vývoje (i když o není meodikou nuně vyžadováno). Kouč by měl vés ým k omu, aby samosaně prováděl správná rozhodnuí a jeho role se pomalu vyrácí s ím, jak ým vyzrává. Sopař deailně sleduje sanovené meriky a informuje o jejich vývoji osaní, monioruje každodenní průběh projeku, sanovuje časové odhady a analyzuje příčiny případných zpoždění. Velký šéf je garanem použií XP meodiky, měl by simulova pracovníky a podporova ým, ale i umě zasáhnou, pokud se ým pohybuje španým směrem nebo se dosal do slepé uličky.

66 66 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Dále by v ýmu měly bý obsazeny i následující role. Programáor v pojeí XP není pouhý auor kódu naplňující předsavy analyika, musí bý schopen komunikova v rámci ýmu, připravi analýzu, návrh a provádě esování uni. Teser, jehož úkolem je připravova esy funkcionaliy společně se zákazníkem, proože základní esování provádí programáoři. Konzulan je experem na problemaiku, vsupuje do ýmu v případě pořeby jeho odborných znalosí Zákazník je členem ýmu, musí bý do projeku zaažen, určuje funkcionaliu, kerá se má programova a je zodpovědný za zadání. Role kouče a sopaře může vykonáva jeden člověk. Z uvedených rolí je zřejmé, že si auor XP uvědomuje důležios vniřního fungování ýmu, na keré jsou zaměřeny někeré výše uvedené role. Poenciální nebezpečí se může skrýva v definici role kouče, kerá spojuje práci s ýmem, sociálními vazbami a koučování s požadavkem na echnické znalosi. V praxi může při hledání konkréního člověka pro uo roli docháze k podcenění psychologických dovednosí, na kerých podle rozšířeného přesvědčení mezi echnicky orienovanými lidmi nic zvlášního není, a nominaci jen na základě dosaečných echnických znalosí. Absence skuečného kouče pak může bý pro ým velmi cielná. Pokud ým nepracuje ak jak má, může bý pořebné změni nějaký proces, nebo vyměni členy ýmu, pokud spolu nejsou schopni spolupracova. V akovém případě musí přijí inervence od manažera, kerý by měl přesvědči ým, že je změna pořebná. 3.3 Další aspeky řízení lidských zdrojů Meodika XP považuje za velmi důležié pracovní prosředí, ve kerém ým pracuje. Prosředí by mělo bý oevřené, jednoliví členové ýmu na sebe musí vidě, ideální je prosor s malými kójemi po jeho obvodu, kam se mohou pracovníci uchýli, pokud nechějí bý vyrušování a chějí mí viruální soukromí. Počíače, na kerých se vyvíjí, by měly bý uprosřed prosoru na velkém sole, čímž jsou pracující programáoři součásí veřejného prosoru, kde probíhá čilá komunikace. Nejhezčí čás prosoru by měla bý rezervována pro společenské míso. Samoný prosor se může měni, experimenova s vybavením, ak aby ýmu více vyhovovalo je žádoucí. 4 Tradiční meodiky Jako zásupce radičních meodik jsem vybral celosvěově uznávanou meodiku PMBOK, kerá je rozvíjena od osmdesáých le minulého soleí a její akuální verze má číslo čyři. Meodika rozlišuje pě základních skupin procesů, keré jsou definovány napříč devíi znalosními oblasmi, přičemž řízení lidí a ýmu se věnuje oblas nazvaná Řízení lidských zdrojů projeku. U velkých projeků může bý zodpovědný za řízení a vedení projeku speciální ým, u menších projeků může yo činnosi vykonáva projekový manažer nebo samoný projekový ým. Kromě procesů, keré uvádím níže, PMBOK zdůrazňuje yo aspeky řízení a vedení projekového ýmu [3]: Ovlivňování projekového ýmu ve smyslu ovlivňování fakorů, keré působí na pracovníky a mohou ovlivni projek, což zahrnuje ýmové prosředí, geografické rozmísění členů ýmu, komunikace se všemi, kerých se projek ýká, inerní a exerní poliiku, kulurní oblasi a specifika organizace. Profesionální a eické chování. Tým zodpovědný za řízení projeku musí zná eický kodex a zajisi eické chování všech jeho členů V oblasi Řízení lidských zdrojů projeku probíhají čyři deailně popsané procesy, u každého jsou popsány jeho vsupy a výsupy, včeně jejich návaznosí na další procesy projekového řízení[3]. 4.1 Vyvoření plánu lidských zdrojů Výsupem ohoo procesu je plán lidských zdrojů zahrnující idenifikaci a dokumenaci projekových rolí, zodpovědnosí, požadovaných znalosí a plánování čerpání zdrojů. Tyo akiviy by měly bý koordinovány s probíhajícími jinými činnosmi v okolí projeku, měly by počía s omezenou dosupnos zdrojů a jejich požadování jinými projeky. Popis procesu zahrnuje i návrh násrojů a echnik pro jednolivé činnosi v rámci procesu, jako např. různé ypy abulek pro zachycení organizační srukury projeku a maice zodpovědnosí členů ýmu za konkréní činnosi. Zajímavou echnikou je zv. neworking, kerý zahrnuje budování formálních i neformálních vzahů s lidmi v celém prosředí doýkajícím se projeku. Neworkingové akiviy zahrnují mimo jiné proakivní korespondenci,

67 Vědecký seminář dokorandů FIS únor obědy, neformální konverzaci a sekání. Jde o významný násroj pro příznivé ovlivňování okolí, kerý je vhodné používa po celou dobu rvání projeku. 4. Sesavení projekového ýmu Cílem procesu je ověření dosupnosi zdrojů, jejich získání a povrzení. Projekový manažer nemusí mí plnou konrolu nad výběrem členů ýmu, zpravidla je nuné skloubi požadavky na zdroje u mnoha projeků zároveň. Rovněž v omo procesu je důležié snaži se podpoři úspěch při získání důležiých pracovníků několika doporučovanými echnikami, jako je získání předběžného přislíbení zdroje, vyjednávání s liniovými manažery nebo exerními dodavaeli. Pokud je obížné dosa členy ýmu do společného pracovního prosoru je možné využí viruální ýmy. 4.3 Rozvoj projekového ýmu Jde o z pohledu ohoo článku nejvýznamnější proces, jehož cílem je mí vysoce výkonný a efekivní ým. Pro dosažení ohoo cíle je klíčové zvyšování kompeencí a znalosí členů projekového ýmu, vysoká vzájemná důvěra mezi členy ýmu a vyvoření dynamické, soudržné a oevřené ýmové kulury. Vybudování kvaliního ýmu je podle meodiky PMBOK pro úspěch projeku rozhodující. Doporučené násroje a echniky jsou: Inerpersonální dovednosi, např. empaie, ovlivňování, kreaivia a skupinová faciliace Trénink, kerý zasřešuje všechny činnosi ke zvýšení kompeencí a znalosí členů ýmu, od radičních školení až po menoring a koučink. Teambuildingové akiviy mající obzvlášť velký význam, pokud spolu členové ýmu nejsou v každodenním osobním konaku. V dobrém ýmovém prosředí se ým saví ke všem problémům a oázkám společně, oevřeně komunikuje a má důvěru v sebe i k vedení. Každý ým od svého vzniku prochází několika vývojovými fázemi, PMBOK uvádí pě fází ýmu na bázi Tuckmanova modelu (formování, krysalizace, sabilizace, podávání výkonu, zakončení). Projekový manažer musí koninuálně moniorova fungování ýmu a snaži se předcháze poenciálním problémům; pokud nasanou, řeši je. Zároveň by měl bý schopen rozpozna v jaké vývojové fázi se jeho ým nachází a ým všemi fázemi efekivně provés. Základní pravidla nasavující jasná očekávání, jak by měli členové ýmu chova a jak má ým fungova, což zabraňuje pozdějším nedorozuměním a nepochopením. Na sanovení ěcho pravidel by se měl podíle celý ým, sejně jako na jejich pozdějším dodržování. Umísění členů ýmu do sejné lokace usnadňuje fungování ýmu. Může jí o sálá pracovní mísa v rámci jedné mísnosi, o dočasné svolání ýmu na jedno míso v kriických fázích projeku, nebo společný prosor pro sekávání. Oceňování a odměny, u kerých je pro dosažení žádoucí simulace důležié idenifikova správnou formu odměny, akovou, jaké si oceněný jedinec váží. Odměny mohou bý hmoné i nehmoné, mnoho pracovníků je simulováno možnosí růsu a dosažení úspěchu. Ocenění dosažielné jen pro někeré členy ýmu může poškodi soudržnos ýmu, proo bývá vhodnější sanovi cíle, keré může splni kerýkoli člen ýmu. Teno proces by měl probíha po celou dobu rvání projeku. Důležiou součásí procesu Rozvoj projekového ýmu je hodnocení výkonu celého ýmu, keré může bý posaveno na ěcho kriériích: úroveň odbornosi, kompeencí, ýmová soudržnos a oevřenos při sdílení informací. Na základě hodnocení ýmové efekiviy by měly bý idenifikovány násroje, jak je možné efekiviu ýmu ješě zvýši (např. školením nebo koučováním). 4.4 Řízení projekového ýmu V omo procesu probíhá sledování výkonu jednolivých členů ýmu, poskyování zpěné vazby, řešení problémů a řízení změn prováděných za účelem opimalizace výkonu. Řízení ýmu vyžaduje zvládnuí řady dovednosí, jako je komunikace, řízení konfliků, vyjednávání a vedení. Násroje a echniky ohoo procesu: Pozorování a konverzace umožňuje zůsa ve syku s každodenní prací a přísupy členů ýmu. Důležié je zejména moniorování dodávek projeku a mezilidských vzahů. Hodnocení výkonu zahrnuje konsrukivní zpěnou vazbu, odhalování nových nebo neřešených problémů, určení individuálních réninkových plánů a sanovení specifických budoucích cílů.

68 68 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Řízení konfliků, keré pokud je úspěšné, přináší zvýšenou produkiviu a dobré pracovní vzahy. Exisuje celá řada echnik, jak přisupova k řešení konfliků, volba é nejvhodnější záleží na konkréní siuaci. Je řeba si uvědomi, že konfliky jsou nevyhnuelnou součásí projeku. Seznam událosí a úkolů obsahuje určení zodpovědnosi za jejich řešení a ermíny. Mezilidské schopnosi, jejichž vhodné použií posiluje silné sránky všech členů ýmu. PMBOK uvádí, že ao problemaika je velmi obsáhlá a vyjmenovává několik nejpoužívanějších echnik vedení, ovlivňování a efekivní rozhodování. 5 Závěr Meodika exrémní programování je na práci s lidmi a ýmem přímo založena, problemaika je deailně propracována a prolíná všemi oblasmi. Pokud se podaří meodiku úspěšně implemenova a provozova, měla by přinés vysoce výkonný a moivovaný pracovní ým. Takový ým je základním předpokladem úspěšnosi XP. PMBOK je velmi robusní a obsahuje mnoho procesů popisujících celý živoní cyklus řízení projeku. Nabízí rozsáhlý procesní rámec pro řízení projeku, ovšem finální rozhodnuí, co vše z meodiky použí, nechává na projekovém manažerovi. Pro řízení lidských zdrojů exisuje celý podrobně popsaný proces, kerý se poměrně obsáhle věnuje i ýmové práci a vývoji ýmu. Obě meodiky si edy uvědomují kriickou důležios lidského fakoru pro projekové řízení.rozdíl vidím v om, že zaímco XP je na dobře složeném a fungujícím ýmu kriicky závislá, u meodiky PMBOK jde o jednu z devíi oblasí, kerým je nuné se v při řízení projeků věnova. Bohužel podle mých prakických zkušenosí se práce s ýmem při použií radičních meodik v praxi časo omezí na obecné deklarace, že je řeba s ýmem pracova a moivova jej, ale reálně se využívá jen velmi málo násrojů. Proo v éo oblasi vidím velký poenciál pro zlepšení. Uvedenou zkušenos bych rád dále zkoumal v rámci výzkumu zaměřeném na ýmovou práci v agilních a radičních meodikách, kerý bude součásí mé diserační práce zaměřené na psychologické aspeky v řízení projeků. Lieraura [1] BECK, Ken. Exrémní programování. 1. vyd. Praha, Grada s. ISBN: [] Manifeso for Agile Sofware Developmen [online] [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://agilemanifeso.org.>. [3] A Guide o he Projec Managemen Body Of Knowledge (PMBOK Guide) Fourh Ediion. [PDF manuál] [ci ]. Dosupný z WWW: < hp://www.pmi.org>. Summary Projec Mehodology and Teamwork We can find wo basic principles in he recen projec managemen, radiional and agile. The aim of his aricle is o compare differen approaches o human resource facor and eamwork. Agile mehodology is represened by exreme programming (XP), radiional by fourh ediion of PMBOK. Meanwhile successful eamwork and high performing eam are basic pillars of XP, in PMBOK here is he projec human resource managemen one of he nine knowledge areas and consiss of four processes. Neverheless he conclusion is ha boh mehodologies consider working wih human facor very imporan and criical for he projec success. According o my praxis wih radiional projec managemen, working wih eam unforunaely says very ofen only heoreical and he only eam moivaion are occasional projec rewards for he bes eam members. Bu i is no sufficien and herefore i makes his area very ineresing for beer performing and increasing eam efficiency. My plan is o coninue developing his opic and conduc a survey concerning eam work from various projec environmens and mehodologies.

69 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Koninuální řízení shody v servisně orienovaných sysémech Ivana Šabaová Dokorandka oboru Informaika Absrak. Příspěvek předsavuje návrh přísupu ke zhodnocení dopadu implemenace sysému pro koninuální řízení shody v servisně orienovaných sysémech z hlediska byznysu. Posihuje aké zhodnocení souvislosi a vzájemného ovlivňování IT cílů a byznys cílů organizace se zvlášním zřeelem na oblas IT bezpečnosi. Článek uvádí příklady nově zaváděných indikáorů pro měření úrovně dosažení shody (KAI Key Assurance Indicaor) a pro měření úrovně prosazení zavedených a moniorovaných konrol (KSI Key Securiy Indicaor) a návrh možného porovnávání s dosaženou úrovní výkonu byznys procesů organizace měřenou pomocí KGI Key Goal Indicaor a KPI Key Performance Indicaor (Klíčový ukazael výkonnosi). Klíčová slova: GRC, SOA, koninuální řízení shody, klíčové ukazaele 1 Úvod V omo příspěvku předsavuji meodický přísup k zajišění a prokazování shody vyvinuý v rámci projeku MASTER (viz webové sránky na jehož vyvoření jsem se auorsky podílela spolu se svými kolegy a s parnery projeku. Předměem projeku je vyvoření dynamických bezpečných sysémů v servisně orienované archiekuře. Cílem je řeši oázky spolehlivosi a důvěryhodnosi sysémů v rámci domény, ale aké při ousourcingu, ierovaném ousourcingu a při dynamickém ousourcingu služeb s maximální mírou auomaizace. 1.1 Cyklus rvalého zlepšování pro zajišění a prokazování shody Sysém, resp. určiá služba nebo proces, je považován za shodný ehdy, pokud můžeme důvěryhodným způsobem prokáza jeho shodu s definovanými požadavky, jak je zavedeno meodikami předsavujícími nejlepší praxi v oblasi bezpečnosi informačních sysémů, např. [1]. Ve sávajících IT sysémech (zv. legacy sysems) se zajišťování a prokazování shody řeší sandardně v několika krocích, keré se opakují v duchu známého Demingova cyklu pro rvalé zlepšování (Plan-Do-Check-Ac). Teno princip jsme převzali v projeku MASTER. Prvním krokem (=Plan) k zajišění a prokázání shody je analýza byznys procesu, kerá zahrnuje popis procesu, idenifikaci jeho cílů, analýzu rizik, definici konrolních cílů a návrh opaření včeně návrhů indikáorů pro měření účinnosi ěcho opaření. Následuje implemenace opaření (=Do), což předsavuje i návrh a prosazení poliiky pro hodnocení shody. Byznys proces s opařením implemenovaným ve formě zv. konrolního procesu jsme nazvali cílovým procesem. Cílový proces je rvale moniorován, jsou vypočíávány indikáory úrovně dosažení shody a indikáory efekiviy a kvaliy implemenovaných opaření (=Check). Vyhodnocení naměřených hodno, jejich porovnání s dosaženými ukazaeli výkonnosi procesu a porovnání s mírou dosažení cílů procesu pak vede k návrhům na zlepšení celého sysému (=Ac). Tyo výsledky jsou využiy v další ieraci cyklu rvalého zlepšování. 1. Koncepce zajišění a prokazování shody v SOA sysémech Koncepce servisně orienované archiekury předsavuje soubor principů pro návrh informačních sysémů a sysémovou inegraci, jak je deailně popsáno např. v [1]. S ouo koncepcí je aké úzce spojena koncepce řízení byznys procesů (BPM - Business Process Managemen). Too spojení přináší velké výhody z hlediska plánování a řízení IT služeb, aby co nejlépe podporovaly byznys procesy. Také z hlediska flexibiliy echnické realizace IT služeb je využií koncepce SOA výhodné, proože umožňuje pružně reagova na změny pořeb byznysu a usnadňuje monioring celého sysému. Koncepce meodiky a infrasrukury vyvinué v projeku MASTER je posavena na zajišění a prokazování shody sysému s regulaorními požadavky a s požadavky vyplývajícími z analýzy rizik na principech servisně orienované archiekury. Cílem projeku bylo ověření předpokladu, že s využiím ěcho principů bude možné vyvoři řadu vzorů pro implemenaci a moniorování někerých vybraných ypů opaření, keré budou auomaizované, flexibilní a opakovaelné. Teno předpoklad se v rámci říleého výzkumu a vývoje v projeku MASTER podařilo ověři. Provázanos byznys procesů a jejich byznysových cílů s konrolními cíli a opařeními ve formě zv. konrolních akivi je znázorněna na obrázku 1: Implemenace regulaorních požadavků a hodnocení shody v SOA koncepci, kerý jsem vyvořila pro [] a upravila pro [8]. Každý byznys proces je navržen a realizován pro

70 70 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 konkréní účel a jsou od něho očekávány konkréní výsledky, j. jsou definovány cíle byznys procesu. IT služby v SOA předsavují zajišění IT podpory pro služby využívané resp. volané v rámci jednolivých byznys procesů. Tyo služby jsou navržené a realizované ak, že mohou bý snadno sdíleny různými byznys službami a byznys procesy. Domény a role.. Obrázek 1. Implemenace regulaorních požadavků a hodnocení shody v SOA koncepci Pro účely zajišění a prokazování shody v SOA je výhodné, že v průběhu realizace procesu (zv. insance procesu) jsou služby vždy zprosředkovány prosřednicvím sběrnice (Enerprise Service Bus ESB). Na sběrnici sledujeme kdy a s jakými paramery jsou jednolivé služby volány. Dále jsme vyvořili infrasrukuru napojenou přímo na ESB, kerá umožňuje nejen monioring procesu, ale může jeho konkréní insanci za splnění určiých podmínek i změni nebo zasavi. Na základě vyhodnocení signálu volajícího službu nebo oznamujícího vykonání určié akiviy procesu s určiými paramery aké spusí konrolní proces resp. jeho čás. Technická realizace signalizační, moniorovací infrasrukury a infrasrukury prosazující opaření k zajišění a prokazování shody v projeku MASTER je posavena na sledování událosí na sběrnici ESB. Nalezli a implemenovali jsme způsob, jak porovna událosi jednolivých insancí procesu zachycené prosřednicvím signalizační a moniorovací infrasrukury s předem definovanou poliikou vyjadřující shodu s konkréním požadavkem. Návrh procesu a jej podporovaných IT služeb byl sladěn s nasavením signalizační a moniorovací infrasrukury ak, aby ao infrasrukura poskyla všechny pořebné informace pro výpoče klíčových indikáorů. K omuo účelu byla vyvořena sousava poliik vyjádřených formálním jazykem inerpreovaelným do jazyka konfiguračního, kerý je načen odpovídající čásí infrasrukury a vykoná pořebné změny nasavení. Použié meody Ve své práci vycházím především z publikovaných výsupů projeku, na nichž jsem se sama podílela, ale využívám i další výsupy projeku, na keré jsem musela navazova. V rámci projeku jsem se podílela na řech meodických oblasech uvedených v éo kapiole..1 Meody pro vyvoření cílového procesu a jeho simulaci Vyvořili jsme posup pro provedení analýzy byznys procesu a pro návrh opaření ak, aby bylo možné s pomocí infrasrukury pro signalizaci, monioring, prosazování a vyhodnocování zajisi shodu a prokazova ji. Použili jsme exisující modelovací a analyické násroje a přísupy, keré jsme idenifikovali jako nejvhodnější pro modelování a simulaci byznys procesu s implemenovanými opařeními. Podrobný popis analýzy je uveden v dokumenu [3].

71 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Pro návrh cílového procesu jsme zvolili modelování pomocí noace BPMN (Business Process Modeling Noaion) verze popsané v referenčním manuálu [4]. Tao noace umožňuje jednoduchý přechod na model BPEL (Business Process Execuion Language) popsaný například v knize [5], kerý je spusielný s pomocí dnes již řady dosupných prosředí zv. BPEL engines.. Meody a posupy pro dosažení a hodnocení shody Celý posup od analýzy procesu až po monioring a vyhodnocení shody je podrobně popsán zejména v dokumenu shrnujícím nejlepší praxi projeku MASTER [8] a aké v [7] a []. Koncepční model vyvořený v rámci projeku předsavuje definici a popis indikáorů pro měření úrovně dosažení shody (KAI Key Assurance Indicaor) a indikáorů pro měření úrovně prosazení zavedených a moniorovaných konrol (KSI Key Securiy Indicaor). Dále zahrnuje koncepci bezpečnosního a regulaorního modelu (PRM Proecion and regulaory model), což je sousava poliik definujících omezení cílového procesu v souladu s požadavky na jeho shodu s konrolními cíli. Podrobný popis a způsob použií KSI, KAI a PRM je uveden v [9], [7] a [8]..3 Meoda pro formulování poliiky hodnocení shody Pro formulování hodnoící poliiky byl vybrán formální jazyk PSL (Propery Specificaion Language), přičemž za východisko byl zvolen jeden z referenčních manuálů jazyka PSL [11]. Rozšíření PSL pro účely projeku MASTER je podrobněji popsáno v dokumenu [10]. Pro zápis algorimu hodnocení shody jsem použila specifikační jazyk PRM (Proecion and Regulaory Specificaion Language) viz [10], a aké [13] a [9]. 3 Model hodnocení shody pro požadavek dodržení časového limiu Vyvořenou meodiku zajišťování a prokazování shody v SOA sysémech a její echnickou realizaci ve formě řady sofwarových prooypů implemenovaných v esovacím prosředí jsme ověřili na dvou případových sudiích. V éo kapiole uvádím jeden z analyzovaných procesů, jehož simulace byla využia pro esování meodologie a infrasrukury projeku MASTER. Docor or Nurse Drug Reques Drug Prescripion + Drug Dispensaion + HSR Pharmacy Receive DPK Reques DPK prescr ibed Enquiry Sen Enquire DPK Selec Opimum Offer + Order Sen Wai for a predefined ime Reques for info Message received Check he delivery and ake acion if necessary + Info abou delivery received Receive DPK Deliver DPK o ward sock Enquiry DPK Offer Offer Received DPK Order Drug Sock Managemen Provider Drug Sock Managemen Provider Enquiry received Transpor Reques Handle Enquiry + Offer sen Order Received Fulfill Order + Send message if delayed DPK Received Transpor Order Drug Transporer Drug Transporer Handle Transpor Reques + Transpor Offer Transpor Order Received Transpor DPK DPK Sen Bill of Delivery Obrázek. Příklad modelu cílového procesu v noaci BPMN

72 7 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Analýza procesu a návrh poliiky hodnocení shody Na obrázku je uveden jeden z ověřovacích příkladů. Jedná se o model procesu nemocnice HSR (Hospial San Raffaelle) vyvořený v noaci BPMN. V průběhu analýzy procesu bylo idenifikováno riziko pozdní dodávky, a proo byl definován cíl zajisi, aby dodávka přišla včas. Pro dosažení daného cíle bylo navrženo znázorněné opaření, edy konrola savu dodávky v určiém časovém inervalu mezi časem odeslání objednávky a časem předpokládané dodávky. Pro hodnocení shody procesu s požadavkem na včasnos dodávky jsem navrhla následující poliiku v PSL: G ((DPKOrdered(T 1 ) DPKReceived(T ) Before [T 1, T 1 +3]) (DPKOrdered(T 1 ) DeliveryCheck(T3) Wihin [T 1 +1, T 1 +]). V éo poliice DPKOrdered předsavuje událos zaznamenanou sysémem jako odeslání objednávky léků (Pozn. DPK znamená Drug Personalized Ki ) s aribuem času událosi a DPKReceived znamená událos přijeí objednávky, opě s časovým údajem. Navržená poliika říká, že za insanci procesu shodnou s požadavkem budeme považova akovou insanci, kde buďo byl splněn ermín dodání DPK, j. 3 dny, nebo pokud nebyla dodávka dodána včas, pak byla provedena konrola savu objednávky v době po uplynuí jednoho dne po objednání, ale dříve než jeden jen před předpokládaným ermínem dodání. Konrola savu objednávky je zapsána jako událos DeliveryCheck. 3. Vyhodnocení shody a výpoče indikáorů Vyhodnocení shody insance cílového procesu probíhá v analyzáoru shody a sesává ze ří kroků. Nejprve je načen záznam insance cílového procesu zaznamenaný signalizační a moniorovací infrasrukurou. Záznam obsahuje idenifikáory procesu a insance procesu a řadu zaznamenaných událosí s příslušnými aribuy. Dále je načena akuální verze poliiky zapsané v jazyce PSL. V echnické realizaci je poliika vyjádřená v odpovídajícím formáu XML, XSD schéma v hlavičce obsahuje položku ID procesu, aby nemohlo dojí k selhání v důsledku použií nesprávné poliiky, kerá neodpovídá záznamu insance cílového procesu. Nakonec je porovnán záznam insance cílového procesu s odpovídající poliikou. Pokud záznam vyhovuje hodnocenému požadavku, pak analyzáor zaznamená hodnou rue, edy pravda, v opačném případě false, edy nepravda. Následně je hodnoa shody insance procesu v předem definovaných inervalech přebírána hodnoící infrasrukurou k výpoču indikáorů. Hodnoící infrasrukura je podrobněji popsána v [15]. Indikáor KAI pro eno příklad je sanoven poměrem poču insancí cílového procesu, kdy DPK byl dodán včas, k celkovému poču insancí. Rozlišujeme dva ypy indikáorů pro měření úrovně prosazení zavedených a moniorovaných opaření (konrol). Indikáor KSI-correcness určuje správnou funkci a efekiviu daného opaření. V daném příkladu předsavuje podíl insancí, kdy proběhla konrola savu objednávky v požadovaném inervalu, z celkového poču insancí, kdy došlo ke zpoždění dodávky. Indikáor KSI-coverage určuje míru uplanění daného opaření v cílovém procesu a zde je vypočen jako podíl insancí, kdy proběhla konrola, z celkového poču insancí cílového procesu v průběhu hodnoceného období. 4 Závěr Kromě uvedeného příkladu návrhu dosahování a prokazování shody procesu s určiým požadavkem auomaizovaným způsobem v SOA sysémech zajišťujícího včasnos dodávky jsem v rámci projeku navrhla posup a hodnoicí poliiku pro opaření zajišťující požadavek na oddělení odpovědnosi (Separaion od Duies, nebo aké Segregaion of Duies) zavedený např. ve [1]. Do budoucna, především při zpracování diserační práce, se zaměřím na zpracování dalších příkladů hodnoících poliik. Ty by mohly slouži jako návrhové vzory pro budoucí vývoj sysémů vycházejících z meodiky a návrhu infrasrukury vyvořených v rámci projeku MASTER. Mým cílem je vyvoření kaalogu nejčasěji implemenovaných opaření zejména v oblasi informační bezpečnosi s využiím příkladů nejlepší praxe. Poděkování Příspěvek je zpracován jako součás výzkumného projeku MASTER FP Mé poděkování paří kolegům Janu Soboovi a Jiřímu Mikšů ze společnosi ANECT a.s. za vynikající spolupráci v projeku a za jejich cenné rady a připomínky. Děkuji aké svému školieli panu prof. Ing. Peru Douckovi, CSc. za jeho podporu a inspiraci.

73 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Lieraura [1] Rosen M., Lublinsky B., Smih K.T., Balcer M.: Applied SOA Service Oriened Archiecure and Design Sraegies, Wiley Publishing, Inc., 008. ISBN [] Fana J., Svojanovsky P., Sabaova I., Julisch K., Pigou E., Worledge C., Michelei A.: D1.1. Regulaory Compliance Analysis. Official public deliverable of MASTER FP , 009. [3] Sanna A., Marino D., Poral J.J., Hall M., Basos-Rodriguez Ch., Soria-Rodriguez P., Soboa J., Miksu J., Asnar Y.: D1..1: MASTER Scenarios. Official public deliverable of MASTER FP , 009. [4] Business Process Model and Noaion (BPMN), FTF Bea 1 for Version.0, OMG Documen Number: dc/ , Sandard documen URL: hp://www.omg.org/spec/bpmn/.0. [5] Jurič M.B., Mahew Benny, Sarang P.: Business Process Execuion Language for Web Services. Pack Publishing Ld, 006. [6] Svojanovský P., Šabaová I.: D1.3.4: Securiy Compliance Guidelines. Official public deliverable of MASTER FP , 011. [7] Karjoh G., Asnar Y., Loua B., Cui Z., Schole T., Sinclair D., Sabaova I.: D3.1.3: Mehodology Handbook v.3. Official public deliverable of MASTER FP , 011. [8] Karjoh G., Asnar Y., Loua B., Cui Z., Schole T., Sinclair D., Sabaova I.: The MASTER Mehodology a Handbook for Praciioners. Official public deliverable of MASTER FP , 011. [9] Julisch K., Miseldine F., Lim H.W., Bielova N., Neuhaus S., Refsdal A., Presenza D., Gallego-Nicasio Crespo B., Kearney P., Sinclair D., Neisse R.: D.1.3: The MASTER Final Proecion and Assessmen Model. Official public deliverable of MASTER FP , 010. [10] Sinclair D., Neuhaus S., Gallego-Nicasio-Crespo B.: D3.3.1: Specificaion of PRM propery language and semanic model for verificaion and validaion. Official deliverable of MASTER FP , 009. [11] Propery Specificaion Language Reference Manual. Accellera. 004 [1] CoBIT (R) 4.1, IT Governance Insiue, 007, ISBN [13] Di Giacomo V., Julisch K., Burri S., Karjoh G., Marin T., Miseldine P., Bielova N., Crispo B., Massacci F., Neuhaus.S., Rassadko N., Preschner A., Refsdal A.: D.1.1 Proecion and assessmen model for single rus domain. Official public deliverable of MASTER FP , 009. [14] Julisch K., Miseldine P., Lim H.W., Bielova N., Neuhaus S., Refsdal A., Presenza D., Gallego-Nicasio Crespo B.. Kearney P.: D.1. Proecion and Assessmen Model for Muliple Trus Domain. Official public deliverable of MASTER FP , 010. [15] Rodriguez C., Daniel F., Casai F., Anse T., Schleicher D., Burri S.: D6.. Warehouse model and diagnosic algorihms. Official public deliverable of MASTER FP , 011. Summary Coninual Compliance Managemen in Service Oriened Sysems This paper presens he concep of coninual compliance managemen in SOA sysems inroduced by MASTER FP7 research projec (see The mehodology and is echnical realizaion are explained by means of examples of Key Assurance Indicaor (KAI) and Key Securiy Indicaors (KSIs). Includes definiion of one compliance paern in he form of assessmen policy for conrol prevening lae delivery. This approach represens a base for fuure caalog of emplaes for conrols generally used for compliance achievemen and assessmen.

74 74 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Enerprise archiekura procesně řízené územní samosprávy ČR Markéa Zimmermannová Dokorandka oboru Informaika Absrak: Oblas územní samosprávy (respekive veřejné správy) má v porovnání se soukromým sekorem mnohem širší okruh kompeencí. Z oho vyplývají aké mnohem komplikovanější požadavky na procesní, funkční, organizační i echnologickou srukuru orgánů samosprávy. Implemenace akové srukury může bý usnadněna určiou formou sandardizace podnikových procesů a využiím prvků enerprise archiekury. Článek proo zkoumá a navrhuje možnosi využií procesního řízení založeného na širším prozkoumání vlasní podsay územní samosprávy a zejména jeho kombinaci s enerprise archiekurou chápanou ve smyslu popisu srukury organizace a posupů vyváření ohoo popisu respekujících co možná nejvíce specifika územní samosprávy. Klíčová slova: Územní samospráva, Enerprise archiekura, Procesní řízení, Reeingineering obchodních procesů, Rámec pro enerprise archiekuru 1 Úvod V současné době, kdy je rychlá adapace na změny zásadní pro přežií firem v soukromém sekoru a minimálně pro dobrou úroveň poskyovaných služeb v sekoru veřejném, se do popředí v obou sekorech dosávají fakory jako dobře definované cíle organizace sejně jako opimálně nasavené procesy a echnická a echnologická srukura, kerá je podporuje. Veřejná správa v omo případě konkréně územní samospráva - ak může po zohlednění jejích specifik čerpa z bohaých zkušenosí, keré mají v omo smyslu komerční subjeky. V příspěvku proo navrhuji přísup, jakým lze v územní samosprávě ČR, reprezenované krajskými a obecními úřady, na základě jejích charakerisik, řeši zmiňované fakory edy definova opimální procesy na základě sraegických cílů a navrhnou srukuru na všech úrovních organizace, kerá je podporuje a o na základě sudia níže zmíněných zdrojů a zkušenosí z praxe na pozici konzulana v oblasi sysémové inegrace. První fakor budu řeši pomocí implemenace Reeingineeringu obchodních procesů (Business Process Reeingineering BPR), druhý zavedením někerých koncepcí Enerprise 1 Archiekury (Enerprise Archiecure EA) a vhodnou kombinací ěcho dvou přísupů. Pro eno účel nejprve přiblížím specifika územní samosprávy ČR, vysvělím, proč je důležié zavés prvky procesního řízení a naznačím, v jaké podobě. Poé budu definova, co je obecně obsahem enerprise archiekury a co budeme pod ímo pojmem rozumě pro účely aplikace do územní samosprávy ČR. Jádrem příspěvku je pak vlasní návrh modelu enerprise archiekury na obecné úrovni. Specifika územní samosprávy Veřejnou správu můžeme chápa jako činnos spočívající ve spravování veřejných záležiosí, kerá se dělí na sání správu (vykonávanou zejména sáními orgány) a samosprávu (vykonávanou územními samosprávnými celky nebo orgány zájmové/profesní samosprávy). Úsava ČR definuje územní samosprávu jako správu věcí veřejných na mísní úrovni. Územní samosprávu v ČR vykonávají obce, kraje a hlavní měso Praha, kerá je současně obcí i krajem. Územní samospráva je veřejnou správou uskuečňovanou jinými subjeky než je sá (obcemi a kraji). Podle Evropské chary mísní samosprávy (kerou ČR podepsala v roce 1998) se jedná o Právo a schopnos mísních společensví v mezích daných zákonem na svou odpovědnos a v zájmu mísního obyvaelsva upravova a spravova podsanou čás věcí veřejných. Důležiým rozdílem mezi pojmy sání správa a samospráva je, že zaímco sání správa směřuje k realizaci zákonů a jiných právních předpisů a je jimi vázána (co edy není výslovně povoleno je zakázáno), samospráva se pouze řídí zákony, úsavou a vlasním sauem. Jinými slovy, co není vysloveně zakázáno, je povoleno. Veřejná správa je rapidně se rozvíjející a měnící oblasí, kerá by měla plni požadavky vyplývající z orienace na občana, respekova globální prosředí, bý ransparenní, dosaečně využíva poznaky z jiných oblasí apod. Chceme-li edy hovoři o změně samosprávy a její implemenaci ve smyslu zavedení procesního řízení a prvků enerprise archiekury, musíme aké pochopi poslání a možnosi řízení věcí veřejných, kerá spočívá 1 Z anglického originálu Enerprise Archiecure ponechávám ermín Enerprise kvůli jeho nejednoznačnému překladu v použiém konexu do českého jazyka.

75 Vědecký seminář dokorandů FIS únor ve správném pochopení a věnování pozornosi sociálnímu a kulurnímu prosředí všude am, kde probíhá paricipace občanů na veřejném živoě. Přibližme si edy charakerisiky veřejného sekoru a zejména samosprávy jako akové oproi sekoru soukromému. Zaímco ypickým znakem komerčního subjeku je snaha o přežií, maximalizace efekiviy a hledání konkurenční výhody, veřejné subjeky jsou charakerisické věší servačnosí a řešením operaivních úloh řízení. [6] V současnosi se nicméně čím dál časěji projevují endence přebíra prvky komerční sféry do veřejného sekoru. SWOT analýza, provedená v rámci projeku Parma na MÚČ Praha 10 [10], dokazuje, že je ao endence zřejmá a pro další analýzu je na čem savě. Jako silné sránky úřadu uvádí např. zkušený a kvalifikovaný personál, ransparenní definici pravomocí a odpovědnosí, dobrou úroveň vniřních směrnic a pracovních posupů, dobře zvládnuý helpdesk, inerní audiy, podporu činnosí prosředky IS/IT ad. Jak ale vyplývá nejen z éo analýzy, samospráva je specifická aké skuečnosmi, keré lze shrnou ako: 1. Závislos na poliické siuaci a měnící se legislaivě. Nedokonalá legislaiva např. legislaivní nunos ručně psané evidence 3. Problém moivace pracovníků nejsou zoožněni se svou prací, není zřejmý ani sysém odměňování, hrozí zráa kvalifikovaných pracovníků 4. Neefekivnos někerých procesů, zbyečné činnosi či jejich zdlouhavý průběh, byrokraické řízení 5. Neprovázanos IS úřadů navzájem a nekoordinovanos zavádění IT 6. Z důvodu monopolního posavení a závislosi občanů na činnosi úřadu není snaha o efekiviu, jako příjemce rozpočových zdrojů nemá snahu o snižování nákladů 7. Vysoká náchylnos ke korupci při koncenrované zodpovědnosi za celou oblas, službu nebo funkcionaliu 8. Snahy o efekivnější fungování veřejné správy zaím spočívaly spíš ve snaze sníži papírování, j. v prosé mechanizaci někerých procesů podporou IT maximálně v zefekivnění někerých procesů než opravdovou změnu spočívající v zamyšlení nad ím, co by dobrá samospráva měla vykonáva, jak bý proakivní směrem k občanovi a jak spolupracova s komerčními subjeky Na rozdíl od soukromého sekoru zde neexisuje zisk a ak je složiější definova, na čem založi moivaci nejen řadových úředníků, ale aké vedení úřadů, zejména vezmeme-li v úvahu přirozený monopol, kerý úřady veřejné správy reprezenují. Obížněji definovaelný je aké cíl samosprávy, nabízelo by se srovnání spokojený zákazník = spokojený občan, nicméně úkony agendy samospráv mnohdy nemají za úkol konkréního občana uspokoji (např., dojde-li k neudělení savebního povolení, je o ideálně v zájmu společnosi a okolního prosředí, ale žádající ím bude jen ěžko poěšen). Specifikem veřejné správy je aké způsob přísupu k vykonávání procesů. Zaímco komerční subjek si své vniřní procesy chrání, subjeky veřejné správy se zasazují o maximální ransparennos. [6]. V omo smyslu se aké nabízí nunos jednoné koncepce pro celou samosprávu. Pro následnou analýzu jsou nicméně velmi důležié dva fakory: 1) pro veřejnou správu sejně jako pro soukromý sekor, je přínosem aplikova přísup, kerý ze své podsay pracuje se sraegickými cíli organizace, keré se mohou nebo nemusí v soukromé a veřejné sféře liši ) skupiny, keré by v rámci subjeku měly s řešením pracova a na jeho vyváření spolupracova, jsou jak v soukromé, ak veřejné sféře obdobné. Bez ohledu na moivaci zde exisuje paralela např. mezi managemenem soukromé firmy a vedením úřadu, v obou případech zde aké najdeme archieky sysému, správce daabází apod. Proo je zřejmé, že přísupy, využívané v komerčním sekoru, budou po zohlednění výše zmíněných specifik, aplikovaelné aké v sekoru veřejném. Komplexia procesů samosprávy a nunos jejich disribuce mezi úřady zejména na různých úrovních samosprávy akové řešení vyžaduje.

76 76 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Použié meody 3.1 Procesní řízení Procesní řízení se zabývá opimalizací procesů jako klíčového akiva organizace. Pojmem "proces" rozumíme soubor činnosí, keré vyvářejí ze vsupu určiý výsup - výslednou hodnou určenou pro zákazníka. Jde o posloupnos akivi (činnosí, funkcí), keré je řeba vykona. [7] Důležié je, že yo akiviy nejsou vykonávány pouze v rámci oddělení nebo hierarchické úrovně, ale jsou vykonávány napříč organizací. Jedná se edy o opušění radičního hierarchického modelu řízení. Nejčasěji se v souvislosi s procesním řízení mluví o Reengineeringu podnikových procesů (Business Process Reengineering (BPR)). Podle zakladaelů ohoo přísupu M.Hammera a J.Champyho jde o zásadní přehodnocení a radikální rekonsrukci podnikových procesů ak, aby mohlo bý dosaženo dramaického zdokonalení z hlediska kriických měříek výkonnosi, jako jsou náklady, kvalia, služby a rychlos. [4] Spolu se sraegií budování informačních sysémů veřejné správy (popsáno v [5]) a vlasní reformou veřejné správy (na základě úsavního zákona o vyvoření vyšších územních samosprávných celků, kerý nabyl účinnosi v lednu 000) přichází aké snahy o zavádění přísupů osvědčených v komerčním sekoru a procesního řízení zejména do veřejné správy. Jak je shrnuo v [8]: Procesní řízení je edy nejen pro veřejnou správu zcela relevanní, ale naopak je pro ni základním východiskem k dosažení příslušné kvaliy výkonu, proože kriicky vyžaduje vyjasnění základních sraegických cílů, bez čehož by posrádal smysl. Rozsah ěcho projeků a jejich úspěch nicméně zaím není uspokojující. Na základě Průzkumu savu procesního řízení, prováděný v rámci granu Granové Agenury ČR č. 40/05/0 s názvem Modelování podnikových procesů z roku 006 (byl zaměřen na úřady měs a obcí, keré mají sřední regionální význam) [8] zavedlo procesní řízení zaím jen 3 % z doazovaných úřadů a 47 % je neplánuje zavádě vůbec. Navíc 3 % respondenů uvedlo, že o reeingineeringu doposud vůbec neslyšeli. Důležiým fakorem nicméně je, že am, kde k zavedení procesního řízení došlo, došlo ke změně podnikové kulury a ke konfronaci podnikové sraegie a aké o, že sami pracovníci úřadu vnímají jako hlavní účel reeingineeringu snahu o zvyšování úrovně služeb a snahu o odsranění obecně slabých sránek. Konkréně zavedení procesního řízení přineslo následující přínosy: Zjednodušení rozhodovacích procesů Změna pracovních posupů Nově definovaní vlasníci procesů Nově definované principy finančního ohodnocení zaměsnanců Kumulace funkcí a snížení poču vedoucích zaměsnanců Oázkou je, jak konkréně BPR implemenova v samosprávě ČR. BPR v jeho radikální formě, kerá předpokládá, že sávající podnikový proces je zcela nevyhovující [8], s sebou nese velké riziko neúspěchu jednak proo, že nesavíme na zelené louce, jednak pro přirozenou rigidiu myšlení, kerá je veřejné správě vlasní. Radikálnější forma reeingineeringu bude zřejmě na mísě u procesů, keré přímo přináší hodnou pro zákazníka (občana, firmu ), jejich změna se bude odvíje od nasavení sraegických cílů samosprávy a pro úspěch jejich implemenace bude zásadní právě změna myšlení předsavielů a zaměsnanců samosprávy. Ani u ěcho procesů ale není na škodu zmapova současné procesy za účelem porozumění současnému fungování úřadu, inspirace v om, co funguje opimálně a nalezení společné řeči se zásupci samosprávy. Jak idenifikova cíle samosprávy a na základě nich klíčové procesy specifikuje již zmíněný projek Parma. Mluví o pohledu na činnosi veřejné správy v jejich přirozených souvislosech yo dány živoní siuací zákazníka veřejné správy, keré jsou velmi blízké základnímu cíli a smyslu akivi veřejné správy. Takový pohled na činnosi veřejné správy má mnoho společného se základním principem procesního řízení a reengineeringu uspořáda činnosi podle hlavních cílů, jenž musí bý přímo napojen na přirozené sraegické cíle organizace a y vždy vyplývají z pořeb zákazníků. [9] Po klíčových procesech přichází na řadu procesy obslužného charakeru, keré je řeba radikálně měni pouze již a jenom v závislosi na nově navržených klíčových procesech. Mnohdy u nich edy půjde spíše o zlepšování procesu na základě zmapování současného savu jejich fungování, edy ne o reeingineering jako akový.

77 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Enerprise archiekura O čem mluvíme, jesliže zmiňujeme enerprise archiekuru? Exisuje mnoho definic, účelem éo analýzy není je zde vyjmenováva, ale spíše se nad ímo pojmem zamysle a pokusi se definova, co budeme rozumě pod pojmem EA pro účely aplikace do územní samosprávy ČR. Poměrně dobře vysihuje obsah pojmu EA [3], kde se uvádí, že lidé pod pojmem EA věšinou chápou yo koncepy: Fyzická srukura organizace, j. kombinace součásí organizace, jejich vzahy a inerakce ; popis a dokumenace srukury organizace, j. popis jejich součásí, jejich vzahů a inerakcí ; proces vorby srukury organizace, j. akiviy sloužící návrhu a vedení výsavby srukury organizace; akiviy k řízení archiekonických prací, j. manažerské akiviy sloužící k naplnění cílů programu EA. Komplení EA by pak měla obsahova všechny yo koncepy. Rámce pro enerprise archiekuru, keré slouží jako meodologie pro vyváření a případně i implemenaci opimální srukury organizace, se pak v míře a rozsahu zahrnuí ěcho koncepcí odlišují. Zřejmě právě popis a dokumenace srukury organizace, a (doplňme) její dopad na sraegická rozhodnuí ohledně fungování organizace, voří jádro EA a je ím, co EA poprvé formálně zachyila jako klíčový přísup k implemenaci řešení pro věší organizace. Slovy J.Zachmana, kerý je považován za zakladaele enerprise archiekury: jde o průnik dvou hisorických klasifikací, keré se používají doslova isíce le, první jsou základy komunikace spočívající v primiivních oázkách Co, Jak, Kdy, Kdo, Kde a Proč.druhá je odvozena od.ransformace absrakní idee do konkreizace [11]. Nyní není ani ak důležié, jaké klasifikace kerý rámec volí pro popis organizace, důležié je, že organizace je ak popisována z různých úhlů pohledu a na různé úrovni deailu. Právě zachycení organizace z různých perspekiv je důležiým přínosem EA, proože zohledňuje předmě zájmu všech zaineresovaných subjeků v organizaci a dobře adresuje konkréní oázky. EA ak podporuje srozumění s koncepem a inerakci ěcho subjeků, kerá je pro provádění změn na akové úrovni zásadní. (v posledním výzkumu Infosys, ýkajícím se celosvěového vývoje užií enerprise archiekury z le 008/009 [], propojení Business a IT sále zůsává nejvěším přínosem EA). Zobecníme-li o, jakým způsobem věšina rámců řeší uo problemaiku, můžeme organizaci zachyi na řech základních úrovních pohledů: Business (cíle, funkce, procesy, služby, lidé, organizace.) Informační (daa a aplikace) Technologická (echnologické prosředky sloužící k podpoře implemenace business a informační perspekivy) Zároveň je aké nuné zdůrazni dopad EA akivi a akivní účas na sraegických IT rozhodnuích. Dle Infosys je právě příspěvek EA k IT sraegii organizace jedním z hlavních rendů v éo oblasi. V praxi o znamená zejména umě sanovi business case zavedení EA včeně možnosi změři její úspěch v podobě sanovení a monioringu ukazaelů a merik. (např. formou výkonového modelu) Jen o něco méně důležiým je řeí bod, proces vyváření srukury organizace. Opě nejde o nic nového. Proces vyváření popisu a dokumenace srukury organizace je jen modifikací oho, co již bylo mnohokrá formalizováno a v praxi využíváno při modelování a implemenaci IS v organizacích. Koncepce vyváření popisu organizace z různých pohledů ale aké vyžaduje vnés logiku do posupu jejich vyváření, kerá přímo s vyvářenými pohledy souvisí. Je edy minimálně pohodlnější využí koncepci EA, kerá svazuje konkréní arefaky reprezenující různé pohledy s někerou fází vývoje EA a jejími příslušnými kroky. Zobecníme-li proces vyváření popisu EA ve věšině rámců, keré jej řeší, bude vypada ako: 1) vize archiekury (sraegické plánování, business plánování ) ) definice archiekury (analýza, design jednolivých archiekur od business po echnologickou, propojení se sanovenými cíli ) 3) sanovení jednolivých projeků (rozsah, způsob řízení, migrační plán ) 4) implemenace jednolivých projeků 5) změnové řízení (ýká se celého koncepu EA) Důležiým fakorem v omo posupu je ierace jednolivých fází i kroků v rámci fází. Například při designu jednolivých archiekur se určiě budeme vrace na předchozí úrovně kvůli validaci zjišěných poznaků na nižších úrovních. Termín Business opě nechávám kvůli možnému nepřesnému překladu v anglickém varu

78 78 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Vezmu-li v úvahu zmíněná specifika samosprávy a vhodnos zavedení procesního řízení na základě BPR spolu s ím, co bylo řečeno o obsahu EA a zkušenosmi z praxe, mohu přejí k návrhu EA pro procesně řízenou samosprávu na obecné úrovni a o při vymezení daném výše (edy jako Popis srukury a Posup vyváření srukury organizace). 4 Návrh EA procesně řízené samosprávy ČR Do návrhu zakomponuji ao faka, vyplývající z předchozí analýzy: 1) Různé pohledy na organizaci budou obdobné jako v soukromém sekoru vzhledem k obdobným subjekům, keré úřady samosprávy vyváří (s nunou paralelou mezi vedením úřadu a soukromé firmy a pod podmínkou využií služeb enerprise archieka a příslušných pozic na IT úrovni) Řešení v meamodelu: Organizace je zobrazena na řech základních úrovních: business (dále děleno na sraegickou úroveň a business úroveň), informační (dále děleno na daovou a aplikační úroveň) a echnologické. ) Jádrem koncepu je proces, kerý je definován na základě sanovení sraegických cílů organizace Řešení v meamodelu: Návaznos eni meamodelu je cíl proces služba. Sraegické cíle definují klíčové procesy. Službu budeme chápa buď jako exerní službu nebo inerní službu. Exerní služba je výsupem klíčového procesu a jako aková zprosředkovává hodnou pro zákazníka (občana, firmu, okolní prosředí). Inerní služba je výsupem procesu, kerý není klíčový (má podpůrný nebo obslužný charaker) a věšinou slouží k naplnění klíčového procesu. 3) Je řeba definova měřielné výsupy, hodnoící úspěch zavedení koncepce jak vně organizace (vůči občanům), ak uvniř (mezi procesy). Řešení v meamodelu: Meřielné výsupy jsou vázány na výsupy procesů a na rozhraní mezi procesy j. na služby exerní a inerní. Pro ako definované služby je možné sanovi SLA a OLA a příslušné meriky ak, aby bylo možné konrolova průběh procesů, vyhodnocova je a případně vylepšova. Dále je možné na ně váza individuální ohodnocení zaměsnanců a zvyšova ak jejich moivaci. 4) (Někeré) procesy a jejich výsupy (uvniř i vně organizace) mají dopad na IT úroveň. Řešení v meamodelu: Řešení na IT úrovni se odvíjí od sanovení řešení na business úrovni. Z business analýzy se odvíjí požadavky na informační oky, keré v rámci organizace budou probíha a od kerých se dále odvíjí daová analýza. Business analýza je aké vsupem pro sanovení požadavků na funkcionaliy jednolivých aplikací, jejichž srukura je pak dále řešena v rámci aplikační analýzy. Obrázek 1. Meamodel EA procesně řízené územní samosprávy ČR [vlasní konsrukce] Uvedený meamodel reprezenuje popis EA procesně řízené samosprávy na nejobecnější úrovni. V dalších krocích je pak řeba definova: Deailní meamodel zahrnující související eniy (např. role, SLA/OLA apod.) Možné úrovně deailu zpracování jednolivých eni, určené různým zaineresovaným skupinám v rámci jednolivých úrovní. Výsupem by byla abulka, kde by pro každou úroveň byly příslušným eniám přiřazeny různé úrovně deailu jejich zpracování dle oho, jaké zaineresované skupiny s nimi pracují.

79 Vědecký seminář dokorandů FIS únor (např. různé úrovně deailu zpracování eniy proces pro vedení organizace, vlasníky procesů, archieky řešení apod.) Konkréní arefaky, sloužící ke znázornění eni na různých úrovních deailu a jejich inerakcí (diagramy, maice apod.) Pro posup vyváření EA je řeba rozpracova jednolivé fáze obecného posupu viz výše. V souvislosi s meamodelem je důležié definova posup pro vyváření eni na jednolivých úrovních. Obecný návrh ohoo posupu navrhuji na obrázku. Kroky fáze Definice archiekury Krok Název Vsupy Kroky Výsupy 1 Business model Procesy Cíle BPR Procesní model, Požadavky na služby, Požadavky na funkcionaliy aplikací Služby Požadavky na služby BPR Model služeb, Požadavky na informační oky, Požadavky na meriky, Požadavky na funkcionaliy aplikací Meriky Požadavky na meriky BPR Model merik Informační model Daa Aplikace 3 Technologický model Technologie Požadavky na informační oky, Referenční modely Požadavky na fukcionaliy aplikací, Referenční modely, ISVS* Předchozí analýza, Referenční modely Zmapování současného savu- >navržení daového modelu na základě vsupů->gap analýza Zmapování současného savu- >navržení aplikačního modelu na základě vsupů->gap analýza Daový model, Požadavky na fukcionaliy aplikací Aplikační model Zmapování současného savu- Technologický model >navržení aplikačního modelu na základě vsupů->gap analýza *ISVS: Informační Sysémy Veřejné Správy Obrázek. Kroky fáze Definice archiekury[vlasní konsrukce] 5 Výběr vhodného rámce pro EA procesně řízené územní samosprávy ČR Omezená délka příspěvku již neumožňuje řeši uo problemaiku deailněji, považuji však za důležié zmíni, že v oblasi enerprise archiekury exisuje řada rámců, keré lze v územní samosprávě ČR využí nebo se jimi alespoň inspirova. Výše jsem zmiňovala výhody zavedení procesního řízení a BPR pro případ územní samosprávy ČR. Znamená o edy, že pro EA éo oblasi navrhuji hleda rámec, kerý je možné s ímo přísupem zkombinova. Dosaečně flexibilním rámcem, o kerém je možné uvažova, je Togaf, zejména v procesní čási ADM. Jde o rámec, kerý je dle výzkumu Infosys [] nejvyužívanějším rámcem nejen obecně, ale aké konkréně ve veřejné správě, v ČR však v éo oblasi ješě aplikován nebyl. K výběru ADM by přispíval i fak, že posup v éo oblasi, je obecně velmi podobný i u jiných rámců, zároveň je velmi dobře propracovaný a předpokládá spojení s dalšími meodami jako BPR. Komplikovanější bude ale volba v případě koncepu popisu EA meamodelu. Togaf je pro eno koncep možná až příliš univerzálním řešením a nuný proces výběru oho vhodného z něj (např. posupova od obecných modelů k oborově specifickým v samosprávě moc nedává smysl) by znamenal náročnou analýzu sám o sobě. Meamodelu procesně řízené územní samosprávy ČR ak, jak jej navrhuji v omo článku, po nuných modifikacích odpovídají více yo dva rámce: Zachman jeho dvourozměrný model více odpovídá návrhu, kerý předpokládá eniy a různé úrovně deailu jejich zpracování. Archimae počíá s obdobnými úrovněmi zpracování a má podobné pojeí služeb. Navíc poskyuje univerzální modelovací jazyk. Dále bude jisě vhodné aké čerpa z širokého množsví referenčních modelů, ve veřejné správě uo problemaiku nejlépe řeší rámec FEA.

80 80 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Pro konečné rozhodnuí, zda někerý z ěcho rámců zvoli (případně se v něm alespoň čásečně inspirova), bude řeba minimálně dvou věcí: důkladně zmapova komplexiu procesů v územní samosprávě ČR a jednoznačně urči zájmové skupiny, keré s nimi pracují. 6 Závěr V článku jsem naznačila směr, kerým se lze ubíra při sanovení řešení pro efekivní fungování územní samosprávy ČR. Řešení vidím v zavedení procesního řízení v kombinaci s implemenací prvků enerprise archiekury. Procesní řízení snižuje náklady pomocí zvýšení efekiviy řízení a odsranění neefekivních procesů, umožňuje lepší konrolu činnosi úřadů pomocí jednoznačně definovaných pravomocí a odpovědnosí a sanovení měřielných výsupů pro hodnocení efekiviy práce a v neposlední řadě slouží k naplnění základních cílů samosprávy pomocí napojení klíčových procesů na yo cíle. Dosavadní zavádění procesního řízení ve veřejné správě přineslo mimo jiné zjednodušení rozhodovacích procesů, kumulaci funkcí a snížení poču vedoucích zaměsnanců, změnu pracovních posupů aj. Přínosy zavedení Enerprise archiekury v jejím současném pojeí, kdy kromě důležiých prvků informační a echnologické archiekury, hraje čím dál ím věší roli business archiekura, jsou v mnohém přínosům procesního řízení podobné. Hlavním přínosem zavedení enerprise archiekury je ale zejména podpora spolupráce business a IT úrovně v rámci organizace (v případě samosprávy obecního nebo krajského úřadu). EA umožňuje podíva se na úřad z mnoha úhlů pohledu a mluvi ke každé ze zaineresovaných skupin jejím vlasním jazykem ak, aby bylo zajišěno srozumění s celkovou koncepcí a její podpora přes celý úřad. Jednoná koncepce a dobře zvládnuý sysém hodnocení úspěšnosi její implemenace s nunou zpěnou vazbou pak dlouhodobě výrazně snižuje náklady oproi nahodilým projekům, kdy dochází k neefekivním rozhodnuím, neopimálním implemenacím, dupliciám a nekompaibiliě jednolivých řešení. Zmíněná poziiva zavedení procesního řízení a enerprise archiekury ale mohou bý v jisém smyslu aké jejími omezeními zejména právě při implemenaci ve veřejném sekoru jako akovém. Obě koncepce s sebou nesou změnu a k ní je pořeba mí vůli a všeobecnou podporu. To může bý ve veřejném sekoru, kerý nefunguje na komerčních principech, rochu problemaické, zejména s přihlédnuím k faku, že implemenace zmíněných řešení není nařízena zákonem. Opimalizace procesů a jejich podpora IT prosředky spolu se záměrem zprůhledni fungování úřadů s sebou aké nesou nepopulární rozhodnuí ýkající se snižování poču pracovníků a možného zvýšení konroly jejich práce. Také není možné očekáva u obou implemenací okamžié přínosy hned po zavedení, jde o invesice se značnou, ale dlouhodobou návranosí. Je nicméně důležié si uvědomi, že územní samospráva ČR (sejně jako celá veřejná správa) dospěla do bodu, kdy nesačí opimalizova její fungování nahodilými projeky, spočívajícími v nahrazení čási papírování počíačem, případně nahodilými škry v rozpočech, ale vyžaduje již přijeí smysluplné koncepce. Pro eno účel a s přihlédnuím k přínosům přísupu zmíněného výše navrhuji na obecné úrovni meamodel a posup jeho vyváření, kde jádrem je proces a od sanovení procesů a dalších prvků na business úrovni v rámci BPR se odvíjí analýza a implemenace v oblasi informační a echnologické. Zdůrazňuji aké důležios zavedení měřielných výsupů merik, vázaných na služby, sloužící k monioringu úspěšnosi řešení a ke zvýšení moivace zaměsnanců úřadů. Jedná se v omo smyslu o první návrh řešení, keré budu dále rozpracováva. Jedním z důležiých kroků v dalším posupu bude sanovení úrovní deailu zpracování eni v rámci ří základních úrovní business, informační a echnologické. K omu bude řeba zejména analýza zaineresovaných skupin v rámci územní samosprávy. Prozkoumala jsme aké možnosi nalezení vhodného rámce pro EA, kerý podmínky výše splňuje, v příspěvku se éo problemaiky nicméně doýkám jen rámcově. Ze zkoumaných rámců spíše navrhuji vybra o vhodné než se srikně drže implemenace kompleního rámce. Sanovení konkréního řešení bude aké předměem další analýzy, v níž se budu sousředi zejména na bližší prozkoumání vlasních procesů územní samosprávy. Vzhledem k rozdílné povaze sání správy a samosprávy nicméně nedoporučuji využií jednoho rámce pro celou oblas veřejné správy. Možnými kandidáy mezi archiekonickými rámci použielnými pro procesně řízenou územní samosprávu ČR budou Zachman a Archimae v oblasi popisu EA, Togaf v posupu vyváření EA a FEA v oblasi referenčních modelů.

81 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Summary Enrprise Archiecure of he Local Self-Govermen in CR In he aricle, I suggesed an approach ha can be aken in he deerminaion of he soluion for he effecive funcioning of he CR local self-governmen. The soluion lies in usage of business process managemen in combinaion wih he implemenaion of he enerprise archiecure elemens. Business managemen lowers coss by means of improvemen of managemen effeciviy and by cancellaion of ineffecive processes, i enables beer conrol of he office aciviies by means of uniquely defined compeencies and responsibilies and by seing up measurable oupus for he evaluaion of he effeciviy of work and i serves fulfilling he essenial self-governmen goals by deriving key processes from hese goals. Main benefi of EA implemenaion is he suppor of business and IT alignemen EA enables o view he organizaion from many perspecives and alk o differen sakeholders wih heir own language so ha he undersanding and suppor of he overall concepion is generally undersood. Unified concepion and horough evaluaion sysem of is implemenaion success wih he necessary feed-back hen in he long erm period lowers coss in comparison wih occasional projecs ha lead o ineffecive decisions, non-opimal implemenaions, dupliciies and incompaibiliy of individual soluions. The posiives menioned above could however mean limiaions wihin he implemenaion in he public secor as such as i is no based on commercial principles and implemenaion of such soluions is no legislaed. Process opimalisaion, is IT suppor and he goal o make he office aciviies more ransparen also pu in place unpopular decisions regarding he reducion of number of employees and possible growh of heir work conrol. We also have o ake in accoun ha such an invesmen has significan hough long erm reurn. I is however imporan o realize ha public secor in CR has reached he poin where i has o be opimalised wih adopion of meaningful concepion. For his purpose I sugges high level meamodel and he process of is creaion where he process is he core elemen and analysis and implemenaion on he informaional and echnological level is derived from processes and oher elemens analysis on business level wihin BPR. I also sress he imporance of he implemenaion of measurable oupus merics, derived from services, ha serve monioring of he implemenaion success and improvemen of employees moivaion. I is he firs proposal regarding his maer and will be furher elaboraed. One of he imporan seps in furher developmen will be he definiion of he level of deail while specifying eniies wihin hree basic levels. To proceed wih ha he analysis of local-governmen sakeholders will be necessary. Regarding usage of an appropriae EA framework I sugges o combine he suiable pars before sricly follow one paricular framework. Definiion of he paricular soluion will be subjec o furher analysis. Possible candidaes among EA frameworks for CR local self-governmen migh be Zachman and Archimae in he EA descripion, Togaf in EA process and FEA in he area of reference models. Lieraura [1] EA Managemen Guide, dosupný z WWW: hp://www.aeablogs.org/cgi-bin/gforum/gforum.cgi [] Infosys, Enerprise Archiecure Expands is Role in Sraegic Business Transformaion, Infosys Enerprise Archiecure Survey 008/009 [3] Haiping, L., Wha does EA mean? [online], dosupný z WWW: [4] Hammer, M.,Champy, J.: Reengineering radikální proměna firmy, Managemen Press, 1996 [5] Minisr, J., Fiala, J., Ráček, J., Opimalizace procesů a archiekura sysému workflow ve sání správě a samosprávě, SYSTEMS INTEGRATION 00 [6] Neczli, R., Mlynárčíková, J., Procesný prísup k návrhu IT v prosredí samosprávy (východiská a prínosy),.systems INTEGRATION 009 [7] Řepa, V., Analýza, modelování a řízení podnikových procesů, Kaedra informačních echnologií Vysoké školy ekonomické v Praze [8] Řepa, V., Řízení procesů v podmínkách veřejné správy ČR, přínosy a rizika, Kaedra informačních echnologií Vysoké školy ekonomické v Praze [9] Řepa, V., Procesní řízení samosprávy obce, Organizačné srukury, Sará Lesná 009 [10] Řepa, V. a kolekiv, projek Parma dosupný z WWW: hp://parma.vse.cz [11] Zachman, J., Concise Definiion of The Zachman Framework [online], dosupný z WWW: hp://zachmanframeworkassociaes.com/index.php/he-zachman-framework.

82 8 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Chování invesora na pražské burze s využiím vícekrieriálního rozhodování Adam Borovička Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Podsaa příspěvku kví v invesičním rozhodování zasazeném do českého burzovního prosředí. Poenciální invesor má v úmyslu vloži své volné peněžní prosředky do akciových iulů obchodovaných v Sysému pro podporu rhu akcií a dluhopisů (SPAD) na Burze cenných papírů Praha. K vyvoření akciového porfolia nám pomohou někeré maemaické meody z oblasi vícekrieriálního lineární-ho programování. Vybráním vhodných krieriálních funkcí a následnou aplikací vybraných meodických přísupů dosáhneme návodu pro chování daného invesora. Při om budeme důsledně sledova roli informačních oků mezi rozhodovaelem a analyikem. Klíčová slova: akcie, invesor, porfolio, rozhodnuí 1 Úvod Rozhodování, rozhodnuí, rozhodnou se pojmy, keré doprovázejí na cesě živoem každého z nás. Obecně jedinec volí vždy akovou alernaivu, kerá mu poskyuje nejvěší užiek. V mnoha případech se jedná o velice složié a komplexní problémy, keré jsou bez použií vhodných modelů jakožo prosředníků mezi eorií a realiou složiě řešielné. V obdobné siuaci sojí i invesoři, keří se rozhodují, do jakých akciových iulů na burze budou invesova. Vžijme se do role moviého invesora, kerý by rád nakoupil akcie společnosí emiované na pražské burze. Jelikož upřednosňuje emise velkých firem s možnosí invesice v řádech desíek milionů korun, vydává se do nejkvalinějšího segmenu českého burzovnicví Sysému pro podporu rhu akcií a dluhopisů. Invesor při sesavování porfolia sleduje určié hodnoící charakerisiky a klade kvaniaivní omezení, kerá jsou vlasní jemu invesičnímu naurelu. V omo duchu analyzujeme chování invesora orienujícího se na dividendový výnos a invesora zaměřeného na kapiálové zisky. Při proceduře opimalizace akciového porfolia navšívíme oblas eorie rozhodování, konkréně využijeme někeré meody vícekrieriálního lineárního programování, keré poskynou rozhodovaeli (invesorovi) obrázek o zamýšleném nákupu akcií. Cílem práce bude nejen vyvoření porfolia, ale hlavně pohled na invesiční siuaci z hlediska komunikace invesora (rozhodovaele) s analyikem s vyhodnocením výkonnosi porfolia za necelý rok své exisence. Invesiční siuace Budeme uvažova siuaci, kdy chce poenciální invesor vloži své finanční prosředky v přibližné výši Kč do akcií obchodovaných v Sysému pro podporu rhu akcií a dluhopisů na Burze cenných papírů Praha (více viz [6]). V současnosi je v omo sysému obchodováno 15 akciových emisí AAA AUTO, CETV, ČEZ, ECM, ERSTE GROUP BANK, FORTUNA, KIT DIGITAL, KOMERČNÍ BANKA, NWR, ORCO, PEGAS NONWOVENS, PHILIP MORRIS ČR, TELEFÓNICA O C.R., UNIPETROL a VIG. Jelikož byla analýza prováděna v lednu minulého roku, nebyly zahrnuy společnosi KIT Digial a Foruna. Bereme v úvahu dva ypy invesorů - invesora orienujícího se na dividendový výnos a invesora zaměřeného na výnos kapiálový. Oba volí množinu kriérií, podle kerých budou jednolivé variany hodnoi: výkonnos akciového iulu - výnos vyjádřený v procenech z invesované čásky o krákodobější (roční) - sleduje období roku 009 o dlouhodobější (čyřleá) - zahrnuje vrcholnou fázi konjunkury, následnou krizi a začínající mírný vzesup dividendový výnos - poměr dividendy a ržní ceny akcie průměrný růs dividend - pro období 006 až 008 volailia cen - měřena na základě měsíční směrodané odchylky za období le 007 až 009 průměrný objem obchodů - hodnoa je sanovena na základě pozorování denních objemů obchodů za období 007 až 009 zisk na akcii - za první ři čvrleí krizového roku 009 průměrná změna zisku na akcii - za období 007 až 009 (říjen) Komplení přehled krieriálních hodno jednolivých akcií najdeme v [1].

83 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Invesor orienovaný na dividendový výnos První yp invesujícího subjeku popíšeme jako invesora, kerému olik nezáleží na kapiálovém výnosu, jednoznačně se zaměřuje na dividendový výnos. Samozřejmě éž sleduje výkonnos akcie za uplynulá léa, či jak si sojí firma ve výsledku hospodaření, ale jsou o čisě doprovodné a spíše okrajové ukazaele. Kvaniaivní vyjádření preferencí ve formě vah sanovuje invesor na základě bodovací meody (více viz [3]), kdy přiděluje jednolivým kriériím body ze škály 0 až 10. Poměr bodového přídělu kriériu na celkovém množsví udělených bodů sanovuje váhu. Kromě sanovení váhového vekoru má invesor požadavky na podobu akciového porfolia. Jelikož se jedná o dividendově orienovaného invesora, žádá podíl akcie společnosi Philip Morris alespoň ve výši 0 % na celém porfoliu. Dále je pro něj podsané, aby emise společnosí ČEZ, Philip Morris, Komerční banka, Telefónica a VIG vořily nejméně 65 % celkové invesice. V ekonomicky nesabilní době preferuje maximální podíl bankovního sekoru (Komerční banka a Erse Group Bank) 1 %, do společnosí krizí nejvíce zasažených nechce invesova vůbec, jedná se o společnosi AAA Auo, CETV a ECM. V rámci zachování diverzifikace porfolia nechce invesova do jednoho insrumenu více než 30 % celkově vydané peněžní sumy. Na druhé sraně dodává, že jeho požadavky nejsou zadány zcela fixně, v poziivním invesičním zájmu je ochoen akcepova drobné odchylky. Komplení omezení spoluvyvářející množinu přípusných řešení vypadá následujícím způsobem 13 i= 1 x x x x = 1, 0,, + x + x 7 6 x + x + x 10 0,1, + x 4 + x = 0, 11 + x x 0, i = 1,, K,13, 13 x 0,3, i = 1,, K,13, i i i 0,65, (1) kde, i = 1,,..., 13, vyjadřuje podíly invesované čásky do jednolivých akciových iulů v indexním očíslování x i v pořadí abecedně uspořádaných společnosí.. Invesor orienovaný na kapiálový výnos Na druhé sraně invesičních sraegií regisrujeme osobu, kerá bedlivě sleduje kapiálový výnos z akcie, volailiu cen (kapiálové riziko), aké se zajímá o prosperiu firmy, naopak příomnos dividendy prakicky nevnímá. Teno invesor velice silně akcenuje kapiálový výnos, na druhé sraně kroí své výnosové ambice uvědomělým přísupem k riziku, invesice volí spíše sabilnějšího charakeru na delší časový horizon. Kvanifikace preferencí mezi kriérii probíhá obdobným způsobem jako u předešlého invesora. Kapiálově orienovaný invesor aké vznáší určié požadavky na srukuru por-folia. Jelikož vidí v emisi společnosi ČEZ sabiliu a solidní výkonnos, chce mí uo akcii zasoupenou v porfoliu nejméně 0-i %. Velmi slušný poenciál shledává invesor i v bankovním sekoru, kam se rozhodne vloži nejméně 40 % svých volných peněžních prosředků. Krizí zmožené akcie ECM a Orco nesmí překroči dohromady podíl ve výši 4 %. Jako předešlý invesor chce diverzifikova porfolio, udíž si nepřeje překročení podílu jedné emise ve výši 30 % z invesované čásky. Na zadané hodnoy se nedívá opikou nedoknuelnosi, naopak v zájmu opimaliy invesované čásky je připraven s jednolivými úrovněmi lehce hýba. 13 i= 1 x x x x = 1, 0,, + x + x 6 8 0,3, 0,04, x 0,3, i = 1,, K,13, i x 0, i = 1,, K,13, i i () kde x i, i = 1,,..., 13, vyjadřuje podíly invesované čásky do jednolivých akciových iulů v indexním očíslování v pořadí abecedně uspořádaných společnosí.

84 84 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Vícekrieriální (lineární) programování K řešení nasalé siuace využijeme apará vícekrieriálního lineárního programování (více viz [3] či [4]). Naformulujeme spojiou úlohu z( x) = Cx "max" n (3) x X = { x R Ax b, x 0}, kde x je vekor proměnných hodno paramerů, A je zv. maice srukurních koeficienů, b je vekor pravých sran omezení a C je maice (k x n) koeficienů krie-riálních funkcí, kdy k udává poče kriériálních funkcí a n poče proměnných. Řešení úlohy je nalezení akového vekoru x, kerý vyhovuje sousavě omezujících podmínek a současně dosahuje co nejvyšších hodno všech kriérií. Máme na mysli kompromisní řešení. 3.1 Meody vícekrieriálního programování Podle [3] se zásadním fakorem pro klasifikaci meod vícekrieriálního programování jeví skuečnos, v jaké fázi rozhodovacího procesu dochází k využií dodaečné informace od rozhodovaele pro nalezení kompromisního řešení. Pokud k omu dochází již před samoným analyickým výpočem kompromisního řešení, nazýváme meody s informací a priori. Jelikož může docháze k inerakci mezi rozhodovaelem a analyikem během celého procesu, aké máme možnos využí k řešení úloh meody s průběžnou informací. Třeí způsob pohybu informací reprezenují meody s informací a poseriori, kde dochází k přenosu až poé, co analyik poskyl rozhodovaeli základní reprezenaci množiny nedominovaných řešení. Pro účely analýzy jsem navšívil skupinu meod s apriorní informací a inerakivní přísupy. Z prvně jmenované oblasi byla využia meoda nacházející kompromisní řešení podle minimální komponeny a přísup založený na maximalizaci užiku. Zásupcem druhé skupiny meodických přísupů bude inerakivní forma meody vycházející z principu cílového programování, meoda uspokojivých cílů. Minimální komponena Meoda založená na hledání kompromisního řešení pomocí minimální komponeny je velice cilivá na srovnaelnos kriérií, udíž je důležiá normalizace jednolivých krieriálních funkcí. Do posupu nevsupují kardinálně zadané váhy kriérií, meoda se ak snaží kriéria spíše vyrovnáva. Normalizace účelových funkcí probíhá podle následujícího vzahu kde f j (x) je j-á krieriální funkce. f j ( x) min f j ( x) u j ( f j ( x)) =, j = 1,,..., k, (4) max f ( x) min f ( x) 0 Kompromisní řešení podle minimální komponeny je dle [3] akový vekor x X, pro kerý plaí pro všechna x X. j f ( x f ( x 0 f ( x k M ) ) ) min j f1( x) f ( x) M fk ( x) Následně řešíme jednokrieriální úlohu lineárního programování [3] Maximalizace užiku z = w max c c (1) ( k ) x w, x w, x X. Meoda využívá dílčí funkce užiku pro jednolivá kriéria (5) M (6) u j ( f j ( x)), j = 1,,..., k. (7)

85 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Funkce užiku mohou mí lineární či nelineární charaker, od kerého se odvíjí i podoba agregované užikové funkce, kerá slouží k nalezení kompromisního řešení. Lineární dílčí funkce užiku konsruujeme v normovaném varu krieriálních funkcí dle předpisu (4). Mulikrieriální funkce užiku vykazuje adiivní či muliplikaivní var. Pro jednoduchos za předpokladu nezávislosi kriérií využijeme jako v [3] adiivního varu funkce užiku kde v j je váha j-é krieriální funkce. k u ( x) = v u ( f ( x)), (8) j= 1 Následně hledáme kompromisní řešení úlohy vícekrieriálního programování pomocí maximalizační úlohy lineárního programování. Meoda uspokojivých cílů Podrobnější popis principů meody uspokojivých cílů nalézáme v lierauře [5], sručná zmínka se nachází éž v []. Vychází z principu cílového programování s posupnou inerakivní úpravou cílových krieriálních hodno. Nejprve rozhodovael zadává množinu minimálních úrovní jednolivých účelových funkcí (při maximalizační povaze kriérií) f j ( x ), j = 1,,..., k. Z množiny zvolených úrovní vybere akovou, kerou shledává nejméně uspokojivou. Index příslušné účelové funkce označíme j 0. Poé řešíme úlohu f j 0 ( x) max f ( x) a, j x X, j j j = 1,,.., k, kde a j jsou minimální úrovně účelových funkcí sanovené rozhodovaelem. Samozřejmě v případě absence přípusného řešení musí rozhodovael minimální úrovně upravi. Předložené řešení rozhodovael hodnoí z hlediska dosažené úrovně účelové funkce f j ( x). 0 V případě vyjádřené nespokojenosi musí někerou hodnou a k sníži. Pomocníkem v omo kroku mohou bý hodnoy duálních proměnných příslušných omezení. Pokud ale vyjádří rozhodovael souhlas nad dosaženým řešením, edy úrovní f j ( x), 0 má možnos svoli ke snížení éo hodnoy ve prospěch zvýšení hodno jiných účelových funkcí. V omo případě opě sanovuje nejméně uspokojivě splněný cíl a algorimus se opakuje. Pokud rozhodovael není s o oběova čás hodnoy maximalizované krieriální funkce ve prospěch osaních, výpoče končí. Bylo dosaženo nejlépe vyhovující řešení. j j j j 0, (9) 4 Invesiční rozhodování Dosáváme se k samoné aplikaci meod eoreicky nasíněných v první polovině práce. Každý přísup vychází z jiných základů, udíž nám poskyne na danou problemaiku různorodé pohledy, z kerých vyvodíme pro invesory pařičné závěry. Jak již bylo naznačeno, použiá daa jsou sledována do ledna minulého roku. Invesice je uskuečněna právě v omo období, což nám umožňuje vyhodnocení in-vesiční sraegie za necelý rok invesičního období. Ze zamýšleného spíše dlouho-dobějšího invesičního horizonu není ao doba zcela reprezenaivní, nicméně určiou vypovídací schopnos o dané invesici vykazuje. 4.1 Minimální komponena První přísup, kerý využijeme k nalezení kompromisního řešení, bude vyhodnocení podle minimální komponeny. Invesor prakicky nezadává žádné informace o svých preferencích mezi kriérii, jen sděluje někeré požadavky na srukuru porfolia. Meoda má endenci váhy krieriálních funkcí spíše vyrovnáva. Analyik předkládá rozhodovaeli řešení úlohy, keré je zároveň nedominované. Nasává ale problém. Jelikož obchodování ve SPADu na pražské burze probíhá jen ve sandardizovaných jednokách (loech), mohou proměnné nabýva jen určiých úrovní. Pokud zabudujeme mechanismus zajišťující uo podmínku do modelu, nabude podsaně na složiosi s možnosí nenalezení přípusného řešení. Jelikož invesor nezadává své požadavky na podobu porfolia zcela srikně a pevně, je možné s poskynuým řešením pracova v podobě drobných úprav. Výsledné řešení se pak odchyluje v jednolivých proměnných v řádech desein procena od

86 86 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 původního v echnicko-invesičně neakcepovaelném savu. Také se může sá, že se dosává do oblasi nepřípusných řešení, což ale v rámci invesorovy flexibiliy požadovaných hodno nepřípusné není. Pro konkrénos akciové porfolio pro invesora orienujícího se na dividendový výnos vypadá následujícím způsobem: 9,3 % ČEZ, 18,78 % NWR, 1,3 % Orco, 3,57 % PEGAS, 3,5 % Philip Morris, 18,79 % Telefónica a 13,7 % VIG. U invesora zameřeného na kapiálový výnos nabývá porfolio podoby: 7,55 % ČEZ, 30,15 % Komerční banka,, % NWR, 1,5 % Orco, 5,35 % Philip Morris a ko-nečně 13,5% VIG. 4. Maximalizace užiku Dále využijeme přísup, kerý už vyžaduje na počáku bližší informace o kriériích od poenciálního invesora. Pro řešení plaí obdobné připomínky jako v předchozím případě. Asi se sluší připomenou, že vycházíme ze zjednodušujících předpokladů adiivního varu vícekrieriální funkce užiku lineárního charakeru. Akciové porfolio u invesora dividendově orienovaného je složeno: 7,95 % ČEZ, 11,47 % Komerční banka, 19,89 % Philip Morris, 9,39 % Telefónica, 31,3 % VIG. Kapiálově orienovaný invesor voří porfolio ako: 8,3 % ČEZ, 31 % Komerční banka, 31,16 % Philip Morris a 9,5 % Telefónica. 4.3 Meoda uspokojivých cílů Hierarchii ve smyslu informační produkiviy rozhodovaele zakončíme meodou uspokojivých cílů, kde invesor sanovuje minimální úrovně jednolivých účelových funkcí, s kerými podle nabízeného řešení s analyikem dále pracuje. Hovoří-me-li o minimálních úrovních, vycházíme z předpokladu maximalizačních krieriálních funkcí, edy převádíme kriérium volailiy cen vynásobením hodnoou (-1) na maximalizační. Invesor orienující se na dividendový výnos sanovuje minimální hranice pro hodnoy krieriálních funkcí na základě jejich důležiosi pro jeho invesiční sraegii. Jelikož se nejvíce sousředí na dividendu, respekive na poměr D/P, kerý zavádíme (míso dividendy) hlavně kvůli smysluplné inerpreaci krieriální funkce, chce zadanou hodnou vylepši. Analyik nabízí řešení s hodnou D/P 7,55. Invesor žádá ješě vylepšení řešení a oběuje 0 procenních bodů jednoleé výkonnosi. Úrovní 8,08 je rozhodovael plně uspokojen, dokonce je ochoen nadbyek nad hranici osm uvolni ve prospěch ukazaele průměrného růsu dividend, kerý původně sanovil na minimální hodnoě 0. Anyliik přichází s řešením s hodnoou, poenciální invesor žádá ješě zlepšení, opě o několik procenních bodů snižuje minimálně požadovanou velikos jednoleé výkonnosi na 0. Přichází řešení s hodnoou průměrného růsu dividendy na hladině 5 %. Invesor je spokojen, prosor pro další vylepšení je vcelku vyčerpán. Je akcepováno řešení: 9,4 % ČEZ, 3,7 % Philip Morris, 8,41 % Telefónica, 8,87 % Uniperol a 9,6 % VIG. Invesor zaměřený na kapiálový výnos uděluje jednolivým kriériím logicky odlišné hodnoy od předcházejícího případu. Nejvíce ho zajímají ukazaele výkonnosi a volailiy. Jednoleou výkonnos nasavuje na hodnou 40 a snaží se ji ješě vylepši. Analyik předkládá invesorovi řešení s hodnoou jednoleé výkonnosi na úrovni 57 %, což je pro invesora velmi poěšující. Dokonce mu sačí výkonnos kolem 50-i %, ale požaduje vylepši ješě hodnou volailiy cen, kerou nasavil na 0 %. Dosává řešení s hodnoou lehce přes 14 %, což je pro invesora uspokojivé. Výsledné řešení pak vypadá následovně: 7,3 % ČEZ, 9,9 % Komerční banka, 14,68 % NWR, 13,96 % PEGAS a 14,14 % Philip Morris. 5 Závěr Co říci závěrem? Opakova zde možnosi složení porfolií jednolivých invesorů je poněkud zbyečné, spíše se zaměřím na podsau výsledků u jednolivých meod. Podíváme-li se na výsupy jednolivých přísupů, jsou různorodé. U dividendově orienovaného invesora se sabilně v porfoliu vyskyují akcie společnosí ČEZ, Philip Morris, Telefónica či VIG, keré zaujímají věšinu. U invesora zaměřeného na kapiálový výnos hrají uo roli emise firem ČEZ, Komerční banka a Telefónica. Jelikož meoda založená na maximalizaci minimální komponeny spíše důležios kriérií vyrovnává, podává ve výsledku velmi široké porfolio s nejvěším počem akcií ze všech ří použiých meod. Možná by se nabízelo, že u meody, kde jsou informační oky mezi rozhodovaelem a analyikem slabé, nabudou výsledné hodnoy nejsledovanějších kriérií nejhorších úrovní. Není omu zcela ak, někdy jsou horší, jindy naopak. Pokud se podíváme na výkonnos porfolia od ledna do prosince roku 010, víězí porfolio složené na základě meody maximalizující minimální komponenu (1,57 %) následován hodnoou 10,45 % z meody uspokojivých cílů. Sejný obrázek najdeme u dividendově orienovaného invesora v absoluních hodnoách dividend přiznaných za rok 008, keré by mu vyvořené porfolio přineslo. Z vývoje společnosí, keré zaujímají hlavní čás porfolia je parné, že se

87 Vědecký seminář dokorandů FIS únor podobných dividend dočkáme pravděpodobně i v budoucnu. Objem informací, kerý v průběhu výpočů proudí mezi rozhodovaelem a analyikem, zdaleka ne vždy musí přinés kýžené hodnoy krieriálních funkcí, o reálných výkonnosech porfolií, případně velikosí budoucích dividend ani nemluvě, y jsou vořeny souhrou mnoha racionálních i mnohdy iracionálních skuečnosí. Přísup, kerý si invesor ke skládání porfolia vybere, je zcela na něm. I sebelepší model pracující pouze s hisorickými day nedokáže zajisi vyvoření akového akciového porfolia, keré by zaručovalo požadované kapiálové zisky či výplay dividend. Nabízí se využií dalších kriérií, meod používaných na kapiálových rzích (fundamenální či echnická analýza), rozšíření daové základny v rámci možnosí o další dosupná pozorování ad. Je o ale opravdu adekvání posup? Nebude docháze k ješě věšímu rozkolu s realiou? Máme se rozhodova jen na základě kvaniaivních vzahů, kvanifikovaelných skuečnosí? Jaké máme v omo směru vlasně možnosi? Lieraura [1] Borovička, A.: Vícekrieriální hodnocení akciových iulů obchodovaných v sysému SPAD na BCPP, diplomová práce, 010. [] Bouška, J., Černý, M., Glückaufová, D.: Inerakivní posupy rozhodování, Academica, [3] Fiala, P.: Modely a meody rozhodování, Oeconomica, Praha 008. [4] Fiala, P., Jablonský, J., Maňas, M.: Vícekrieriální rozhodování, VŠE, Praha [5] Hwang, Ch., Masud, A.: Muliple Objecive Decision Making Mehods and Applicaions, Springer Verlag, Berlin [6] Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody výchozí exy ke sudiu, Oeconomica, Praha 005. Summary Invesor Behaviour on Prague Sock Exchange wih Usage of Muliple Crieria Decision Making An aricle deals wih a creaion of poenial invesor s socking porfolio. The invesor decides o inser his free financial means ino socks raded on Prague Sock Exchange in erms of Sysem for Suppor of he Share and Bond Markes. I sudy wo ypes of invesors focused on dividend yield and focused on capial yield. I chose eigh crieria which I hing ha hey are essenial for invesmen decision making. I used several mehods of muliobjecive programming which differ in volume of informaion flowing beween invesor and analys. I waned o prove or uproo posiive effec of larger amoun of informaion from invesor o analys on resul. Individual mehods provide slighly differen oucomes, slighly differen socking porfolio. Unambiguous affirmaive dependence of favourable resul on bulk of informaion was no confirmed.

88 88 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Analýza burzovních indexů Marika Křepelová Dokorandka oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. V článku se zabývám vhodným modelováním volailiy burzovních indexů České republiky, Německa, Maďarska a Ruska. Volailiu indexů aké zkoumám z hlediska srukurálních změn a body zlomu porovnávám napříč sáy, neboli zda exisují momeny, kdy se volailia rhů mění všude a co eno zlom způsobilo. Klíčová slova: GARCH, EGARCH, GJR-GARCH, ICSS 1 Úvod Ve finančních časových řadách je běžně pozorována zešikmenos a shlukovos da. Dalším pozorovaným jevem je pákový efek, kerý vysvěluje věší vliv negaivních šoků na volailiu než u poziivních šoků. První přínosy v omo směru přinesla seminární práce Eagla (198). Tao práce se věnovala podmíněnému rozpylu a auoregresní podmíněné heeroskedasiciě (dále jen ARCH). Rozšíření ARCH modelů na zobecněné ARCH modely (dále jen GARCH) popsal Bollerslev (1986). Tyo modely respekovaly zešikmenos a shlukovos da, ale již zanedbávaly pákový efek, jelikož popisovaly vliv šoků symericky. Proo byly popsány další modely, keré se snažily zahrnou i pákový efek. Mezi nimi budu v mém článku uvažova EGARCH a GJR-GARCH. Při modelování a používání GARCH modelů se zpočáku uvažovalo normální rozdělení chyb, což u vysokofrekvenčních da neplaí. V pracích (např. [1]) se proo uvažovalo Sudenovo rozdělení, keré respekuje lusé konce pozorovaných chyb. V práci [8] již bylo použio zešikmené Sudenovo rozdělení. Jako poslední běžné rozdělení, keré se využívá pro modelování, je rozdělení GED. V éo práci budu uvažova čyři burzovní indexy a o jmenoviě český index PX, německý index DAX, maďarský index BUX a ruský index RTS. U ěcho indexů se budu snaži nají akový model popisující jejich volailiu, aby byl model co nejvhodnější pro predikci. Je důležié si aké uvědomi, že volailia se v čase mění zejména v období finanční krize je volailia akcií vysoká. Do modelů volailiy se proo přidávají umělé proměnné, keré uo skuečnos respekují. V mém článku se již pro jednoduchos nebudu ěmio modely zabýva. Pouze s pomocí algorimu srukurních změn ICSS [7] mě bude zajíma, zda jsou yo okamžiky změn volaili sejné napříč pozorovanými rhy a v případě jejich shody vysvěli šok, kerý uo změnu zapříčinil. Použié meody K modelování dynamické podmíněné heeroskedasiciy, kerá je závislá na zpožděných hodnoách rezidua, se používá meoda ARCH [5]. Jesliže uvažuji model, kde r je logarimus výnosu burzovního indexu, pak model zapíšu následovně r = µ + e, e ψ -1 ~ N(0, σ ), (1) = ω + αe 1 σ, () kde ψ -1 je inovace ve výnosu akiva a N reprezenuje podmíněnou normální husou se sřední hodnoou 0 a rozpylem σ. Při uvažování Sudenova rozdělení je možno nají vzorec v lierauře [3], pro zešikmené Sudenovo rozdělení v lierauře [8] a GED rozdělení v lierauře [9]..1 GARCH(1,1) Model obecné auoregresní podmíněné heeroskedasiciy je rozšířením ARCH procesu, kde podle [] mohu rovnici podmíněného rozpylu zapsa jako = ω + αe 1 + βσ 1 σ. (3) Omezení modelu jsou ω > 0, α 0, β 0, keré vznikají z podmínky nezáporného rozpylu σ a dále α + β < 1, aby byl proces sacionární.

89 Vědecký seminář dokorandů FIS únor EGARCH(1,1) Model GARCH předpokládá symerii mezi očekávaným výnosem a volailiou. To znamená, že jesliže rosl očekávaný výnos, rosla i volailia. Při empirickém pozorování v praxi se však můžeme seka i s opačnými příklady. Proo byly odvozeny asymerické modely, jejímž zásupcem je právě EGARCH [9]. Model podmíněné heeroskedasiciy, kde paramer γ popisuje asymerii modelu, je pak popsán jako e 1 1 ln( ) e σ = ω + γ + α µ + β ln( σ 1 ), (4) σ 1 σ 1 kde µ e = E = σ kladné a naopak.. Jesliže bude paramer γ záporný, pak mají záporné šoky vyšší volailiu než šoky π.3 GJR-GARCH(1,1) Teno model je dalším ypem asymerického modelu, kerý zohledňuje pákový efek. Podle [6] mohu model napsa jako kde I -1 = 1 pro e -1 < 0, I -1 = 0 jinak..4 Předpovědi podmíněného rozpylu = ω + αe 1 + βσ 1 + γi 1e 1 σ, (5) Předpověď 1-kroku pro GARCH(1,1) model mohu definova rovnicí 1 = ω + αe βσ σ + +. (6) U 1-krokové předpovědi pro model EGARCH(1,1) uvažuji rovnici e e ln( σ 1) ω γ α µ + = β ln( σ ). σ σ (7) A nakonec rovnice 1-krokové předpovědi řeího uvažovaného modelu GJR-GARCH(1,1) vypadá následovně 1 = ω + αe + βσ γie σ + +. (8) Hodnocení přesnosi předpovědí se dá ověři pomocí různých ukazaelů např. MSE (z angl. mean squared error), MAE (z angl. mean absolue error) a AMAPE (z angl. adjused mean absolue percenage error). MSE, MAE a AMAPE jsou definovány následujícími rovnicemi MSE = h + 1 MAE = h + 1 ( ˆ σ ), 1 S + h = S 1 S + h = S σ (9) ˆ σ σ, (10) S 1 ˆ, 1 + h σ σ AMAPE = h + = ˆ σ + σ S (11) kde ˆ σ značí předpověděný rozpyl a σ označuje akuální rozpyl. Symbol h je poče měřených kroků a S udává velikos souboru da.

90 90 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Při posuzování vhodnosi modelu pro predikci je možno použí i Theilův koeficien značený TIC (neboli Theil s inequaliy coeficien), kerý je definován ako TIC = 1 h h + 1 S + h ( ˆ σ σ ) S+ h S+ h 1 ( ˆ σ ) ( σ ) = S = S h + 1 = S, (1) a nabývá hodno od 0 do 1, přičemž 0 znamená perfekní shodu..5 Modely srukurálních zlomů Příomnos srukurálních zlomů nepodmíněného rozpylu se dá esova pomocí algorimu ieraivních kumulovaných součů čverců neboli ICSS algorimů. Posup jak vyhleda body zlomu rozpracovali např. [7]. Teno es předpokládá, že časová řada má sacionární nepodmíněný rozpyl, dokud nenasane zlomový okamžik. K odhadu poču zlomů se používají následující saisiky k k e i= 1 C =, k = 1,,... n, (13) D k C k k =, k = 1,,... n,. (14) C n n Kde e je řada nezkorelovaných náhodných proměnných s nulovou sřední hodnoou a nepodmíněným rozpylem, přičemž D n = D 0 = 0. Inclan a Taio dokázali, že T D k se chová asympoicky jako Brownův můsek. 3 Provedené experimeny Jednolivé burzovní indexy byly získány ze serverů nebo yahoo.finance.com a o za období od do Při bližším zkoumání indexů je možno vypozorova, že průměrný výnos indexů za vybrané období je kladný. Nejvyšší průměrný výnos má index DAX s hodnoou 0,05% (nuné je podoknou, jak bylo uvedeno v úvodu, že zkoumám logarimy výnosů). Nejmenší hodnoa se vyskyuje u českého indexu PX a o 0,0076%. Variační rozpyl jednolivých indexů je zhruba sejný a o kolem hodnoy 10%. Při esování normaliy časových řad podle Jarque-Berova esu zamíám hypoézu o normaliě chyb. Proo budu esova modely pouze s jiným rozdělením (Sudenovo, zešikmené Sudenovo a GED rozdělení). Na obrázku 1 jsou vidě hodnoy ří vybraných ukazaelů a učně zvýrazněny dvě nejlepší hodnoy, kerých v rámci zkoumaných modelů dosahují. Proškrnué buňky znamenají, že v ěcho případech řada nekonverguje a dále ji neuvažuji.

91 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Obrázek 1. Paramery jednolivých modelů, OP (zkraka očišěného Pearsonova χ -koeficienu, AIC (zkraka Akaikeho kriéria), LL (zkraka log-likehood). Vhodnos asymerických modelů lze aké analyzova pomocí esů asymerie. Obecným esem, kde uvažuji jak kladné šoky, ak záporné šoky, vyšla p-hodnoa u všech indexů až na index RTS jako saisicky významná na 5% hl. významnosi. Dále budu uvažova dva modely, keré dosahovaly nejlepších hodno vybraných kriérií. U ěcho dvou vybraných modelů provedu predikci a vypočíám hodnoy ukazaelů, keré jsem specifikovala v kapiole.4. V abulce 1 jsou zapsány vypočené hodnoy a učně zvýrazněny lepší dosáhnué hodnoy ukazaele. Je zajímavé, že u indexů PX a DAX vyšly jako dva nejlepší popisné modely volailiy model GJR- GARCH(1,1) a EGARCH(1,1) se zešikmeným Sudenovým rozdělením, kdežo u indexů BUX a RTS je o model GJR-GARCH(1,1) se Sudenovým rozdělením a se zešikmeným Sudenovým rozdělením. Ovšem ím sejnos indexů končí. Při analýze ukazaelů predikce mi u indexu PX vychází lépe model EGARCH(1,1), kdežo u indexu DAX je o model GJR-GARCH(1,1). U maďarského indexu BUX jsou oba modely velice podobné a pro predikci volailiy mezi nimi není velký rozdíl. Ruský index RTS bych podle ukazaelů modelovala přes GJR-GARCH(1,1) se zešikmeným Sudenovým rozdělením. Tabulka 1. Předpovědní schopnos modelů PX GJR (1,1) zešikmené EGARCH(1,1) zešikmené MSE 1,84 1,67 MAE 0,576 0,5696 AMAPE 0,5531 0,55 TIC 0,5877 0,588 DAX GJR (1,1) zešikmené EGARCH(1,1) zešikmené MSE 0,6034 0,6193 MAE 0,4337 0,4374 AMAPE 0,561 0,5635 TIC 0,56 0,5661 BUX GJR (1,1) sudenovo GJR (1,1) zešikmené MSE,304,304 MAE 0,775 0,7747 AMAPE 0,553 0,553 TIC 0,599 0,5935 RTS GJR (1,1) sudenovo GJR (1,1) zešikmené MSE,641,61 MAE 1,107 1,089 AMAPE 0,5544 0,5535 TIC 0,509 0,5105 Při zkoumání bodů zlomů volailiy v daném časovém období jsem našla osm okamžiků, kdy byly body zlomů sejné alespoň u dvou indexů. Tyo daa a událosi, keré se k danému dau odehrály, a ím pravděpodobně ovlivnily jejich volailiu, jsou uvedeny v abulce.

92 9 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Tabulka. Vybrané body zlomů BUD DAX PX RTS Zklamání z amerických makroekonomických da, indexy si připisovaly denně zráy i přes 5% Celková nejisoa na svěových rzích Ačkoliv se již americká burza pohybuje v kladných číslech, německá burza se sále drží v záporných a ahá dolů i burzu českou a maďarskou Propad akcií na Wall Sree Americká FED snížila úrokovou míru o 50 bazických bodů MMF se rozhodlo pomoci Islandu čáskou 10 miliard dolarů Opimisické vyhlídky na svěových burzách Globální nervozia na finančních rzích opě vyvolala vlnu výprodejů akcií a jejich výrazný pád 4 Závěr V článku jsem prokázala, že na všechny zkoumané indexy je vhodné při modelování volailiy použí nesymerický model. Teno model by měl respekova nenormální rozdělení chyb a jako nejlépe vysihující vysokofrekvenční daa bylo Sudenovo rozdělení a zešikmené Sudenovo rozdělení. Schopnos predikce modelů není velká, a proo by bylo pořeba modely dále upravi. Prvním krokem při úpravě modelu by bylo zahrnuí umělých proměnných na základě výsledku bodů zlomů ve volailiě. Dále by bylo možno použí model SWARCH, při kerém se sřídají režimy vzesupů a pádů. Při zkoumání bodů zlomů jsem zjisila, že burzy přebírají informace mezi sebou a reagují sejně i na svěové inovace (zejména na zprávy z americké FED). Index DAX, kerý byl mezi vybranýma čyřma indexy nejsilnější, reaguje na změny nejméně, resp. reaguje pouze na americké zprávy. Výpočy jsou proo v souladu s eorií. Český index reaguje nejvíce a o by mohlo znamena jeho propojenos (např. obchod) se všemi výše uvedenými zeměmi. Lieraura [1] Baillie, R.T., Bollerslev, T.: Common sochasic rend in a sysem of exchange raes. Journal of Moneary Economics, Vol. 44 (1989) [] Bollerslev, T.: Generalized auoregressive condiional heeroskedasiciy. Journal of Economerics, Vol. 31 (1986) [3] Bollerslev, T.: Condiionally heeroskedasic ime series model for speculaive prices and raes of reurn. Review of Economics and Saisics, Vol. 69 (1987) [4] Ding, Z., Granger C.W.J., Engle, R.F.: A long memory propery of sock marke reurns and a new model. Elsevier, Vol.1 (1993) [5] Eagle, R. F.: Auoregressive condiional heeroskedasiciy wih esimaes of Unied Kingdom inflaion. Economerica, Vol.50 (198) [6] Glosen, L., Jagannahan, R., Runkle, D.: On he relaion beween he expeced value and he volailiy of nominal excess reurn on sock. Journal of Finance, Vol. 48 (1993) [7] Inclan, C., Tiao G.: Use of cumulaive sums of squares for rerospecive deecion of changes in variance. Journal of he American Saisical Associaion, Vol. 89 (1994) [8] Lamber P., Lauren S.: Modelling skewness dynamics in series of financial daa using skewed locaionscale disribuions. Discussion Paper, Universi e Caholique de Louvain, Louvain-la-Neuve, Belgium 00

93 Vědecký seminář dokorandů FIS únor [9] Nelson, D.: Condiional heeroskedasiciy in asse reurns: a new approach. Economerica, Vol. 59 (1991) Summary Analyse of Sock Indices In his paper I discussed he problem of modeling volailiy of sock indices of four counries (German, Czech Republic, Hungary, Russia). I compared hree possible models. One was symmeric (GARCH) and he oher asymmeric (EGARCH, GJR-GARCH). I proved ha he bes for predicions of hose sock indices were asymmeric models combined wih Suden disribued errors or skewed Suden disribued errors. In he paper I also analyzed srucure breaks in volailiy and I found several momens when he breaks were in he same dae. Tha means effeciveness of he markes and ransmission of innovaions across he counries. The furher research can be done wih analyzing models wih dummy variables.

94 94 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Vícekrieriální invesiční rozhodování Per Mynařík Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Ve svém příspěvku se zabývám porovnáváním různých druhů oevřených podílových fondů a jejich vyhodnocením. Na základě získaných údajů a informací jsem sanovil krieriální funkce a omezující podmínky řešeného problému. K řešení jsem použil meodu STEM a snažil jsem se prokáza vhodnos zvolené meody na problemaiku invesičního rozhodování. Klíčová slova: STEM, podílové fondy, vícekrieriální hodnocení varian, LINGO 1 Úvod Pracovně se zabývám problemaikou invesování a hledání vhodného porfolia pro konkréní klieny a zájemce o invesování. Proo se nabízelo uplani své prakické zkušenosi a znalosi při psaní ohoo článku. I v oblasi invesování se sekáváme s problémem rozhodování a volby vhodné variany. Každý poenciální invesor je ryze subjekivní a má odlišné a specifické požadavky, keré očekává a chce promínou do vlasního porfolia. Je proo nuné díva se na každého jiným úhlem pohledu a do daného návrhu řešení by se měly zohledni jeho požadavky. Je mnoho způsobů, jak lze naléz vhodný násroj. Na zjednodušeném příkladu se pokusím ukáza a nabídnou možné řešení, keré lze získa aplikací vybrané meody vícekrieriálního programování. Při zadávání vsupních informací jsem dokázal využí své praxe a přísupů na různé informační zdroje, kde jsem mohl získa pořebné informace a hodnoy pro přesné a kvaliní nasavení maemaického modelu řešené úlohy. Maemaický model úlohy Problém výběru vhodného porfolia je možné zapsa jako úlohu lineárního programování. Jako cíl lze definova složení porfolia z jednolivých druhů oevřených podílových fondů a dosáhnou opimálních hodno jednolivých krieriálních funkcí. Pro řešení úlohy je nezbyně nuné sanovi omezující podmínky úlohy a krieriální funkce. V éo fázi jsem využil nabyých zkušenosí během mé praxe, keré jsem implemenoval do zadání problému. Po sesavení modelu následovala fáze hledání řešení. Při řešení jsem se rozhodl pro meodu STEM [1], [3]. Tao meoda spočívá ve sřídání dvou kroků výpočení a rozhodovací krok. Proo je nuná vzájemná spolupráce a inerakivní předávání informací mezi analyikem a rozhodovaelem. V řešeném příkladu jsem vysupoval současně jako analyik a rozhodovael, ale do návrhů rozhodovaele jsem se snažil promínou vlasní zkušenosi z přísupů a pohledů invesorů na různé možnosi, keré se mohou objevi a nasa. Proměnné Proměnné vyjadřují objem finančních prosředků zainvesovaných do jednolivých druhů oevřených podílových fondů. Považuji za vhodné sručně popsa, jak se vymezuje ao řída fondů. Oevřené podílové fondy jsou insrumeny kolekivního invesování, kdy si za invesované finanční prosředky kupujee zv. podílové lisy. Podílový lis je cenný papír, jehož hodnoa odpovídá podílu invesovaných prosředků na vlasním jmění fondu. Kurs podílového lisu nás přesně informuje o vývoji a změnách zhodnocení porfolia fondu. Hodnoa podílového lisu kolísá v závislosi na výnosech zv. podkladových akiv, edy cenných papírech, do kerých podílový fond invesuje. Podílové fondy se označují jako oevřené z oho důvodu, že garanují invesorům zpěný odkup podílových lisů za akuální hodnou, a udíž nemůže nasa siuace, že by byly podílové lisy bezcenné. Teno yp fondů se rozlišuje na určié druhy. Nejpoužívanější rozdělení rozlišuje 4 ypy podílových fondů: fondy peněžního rhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy a akciové fondy []. A proměnné v modelu právě předsavuji jednolivé skupiny fondů. Je edy zřejmé, že samoná úloha má 4 proměnné, jejichž hodnoy udávají objem finančních prosředků vložených do dané skupiny fondů. Jednolivé proměnné obsahují určiý poče konkréních fondů, keré jsem zahrnul do analýzy. Celkem bylo vybráno 90 oevřených podílových fondů (13 peněžních fondů, 4 dluhopisových fondů, 16 smíšených fondů a 37 akciových

95 Vědecký seminář dokorandů FIS únor fondů). Vybíral jsem fondy, keré ze své praxe znám. Dalším kriériem volby fondu byla dosupnos na českém rhu. Také jsem zohledňoval, jak časo se fondy nakupují/prodávají, dával jsem přednos produkům, keré jsou relaivně oblíbené a časo se s nimi obchoduje. Vybrané fondy jsou z nabídek renomovaných invesičních společnosí (ČS, ČSOB, Conseq, ING, Raiffeisen, ). Omezující podmínky Další bod se ýká vlasních podmínek úlohy. Tyo rovnice, příp. nerovnice charakerizují a přibližují určié vlasnosi, keré lze brá v úvahu při invesování. Model se skládá z řady omezujících podmínek, keré musí bý při hledání řešení splněny. Pro bližší pochopení rozdělím podmínky na několik skupin, keré poé přiblížím, aby bylo jasné, jaké paramery beru v poaz při hledání řešení. První podmínka se ýká určení objemu finančních prosředků, keré v mém příkladu hodlá invesor vloži do invesičních násrojů. V řešeném příkladu jsem sanovil jako hodnou celkové vložené čásky Kč. Další skupina podmínek se ýká krieriálních funkcí úlohy. Jsou zde nasavené určié úrovně jednolivých kriérií, keré jsou požadovány. Tyo hodnoy lze chápa jako určié aspirační úrovně rozhodovaele. Jak bude možné vidě na výsupu, yo zadané úrovně může rozhodovael v průběhu výpoču měni a přizpůsobova svým požadavkům. Úloha obsahuje i omezení vzahující se na procenuální zasoupení jednolivých druhů podílových fondů v rámci celkového porfolia. V příkladu budu počía s nasavenou hranicí minimálního a maximálního podílu v rámci výsledného celku. Pro všechny ypy fondů plaí, že by mělo bý zasoupeno v porfoliu v rozmezí <10 %, 60 %>. Podobná podmínka se ýká maximálního zasoupení dvou krajních skupin fondů v porfoliu. Tímo bodem je myšlena skuečnos, že čyři proměnné lze rozděli na dvě krajní skupiny, u kerých je nasavena horní hranice invesovaných prosředků. Zde je nasavena hodnoa nejvyššího podílu na 80 %. Tyo nerovnice mají za cíl sníži riziko porfolia fondů. Je aky důležié neopomenou, že jedna proměnná je výhradně složena z osaních proměnných, proo se do modelu doplní i ao podmínka. Není ěžké odhali, keré proměnné se ýká oo omezení. Smíšený fond je složen z osaních fondů. Pochopielně se v praxi může čásečně liši zasoupení jednolivých insrumenů, není obecný vzorec, podle kerého musí bý vyvořeny všechny smíšené fondy. V omo bodu jsem se přiklonil k věšinovému názoru, kerý předpokládá oo rozložení: 10 % peněžní fondy, 40 % dluhopisové fondy a 50 % akciové fondy. Poslední dvě skupiny omezení úlohy se vzahují na složení a vlasnosi zkoumaných fondů. Jedna čás popisuje měnu fondu. Právě eno ukazael ovlivňuje měnové riziko konkréního fondu. U zkoumaných a do analýzy zahrnuých fondů jsem provedl zjišění, v jakých měnách se násroje vyskyují. Následně se opě sanovilo rozpěí, v jakém invesor požaduje rozloži své finanční prosředky do jednolivých měn. Tabulka 1. Měna fondu CZK EUR USD peněžní fond 69, % 3,1 % 7,7 % dluhopisový fond 58,3 % 5,0 % 16,7 % smíšený fond 68,8 % 18,8 % 1,5 % akciový fond 51,4 % 4,3 % 4,3 % požadované zasoupení % 1-4 % 15-0 % A poslední čás se ýká geografického zaměření fondů. I zde jsem posupoval podobně jako v předcházejícím bodě, opě se zjisilo zaměření všech fondů a poé se eno paramer doplnil do maemaického modelu úlohy.

96 96 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Tabulka. Geografické zaměření fondu ČR Evropa Sev. Amerika Lainská Amerika Asie globální peněžní fond 30,8 % 53,8 % 7,7 % 0,0 % 0,0 % 7,7 % dluhopisový fond 16,7 % 5,0 % 16,7 % 0,0 % 4, % 37,5 % smíšený fond 1,5 % 31,3 % 6,3 % 6,3 % 6,3 % 37, 5% akciový fond 5,4 % 7,0 % 8,1 % 16, % 10,8 % 3,4 % požadované zasoupení 10-0 % % 8-1 % 3-8 % -6 % 5-35 % Krieriální funkce Navržený maemaický model má pě účelových funkcí předsavující jednolivá kriéria, kerá jsou předměem opimalizace problému. Uvedu důvody zahrnuí konkréních kriérií do maemaického modelu. V éo čási se nejprve definuje pojem invesiční rojúhelník [5]. Teno ermín v sobě spojuje ři základní ukazaele, keré vždy musíme sledova při volbě invesičního násroje. Mezi yo ukazaele náleží: výnos, riziko, likvidia. Pochopielně se uvedené paramery objeví v jednolivých účelových funkcích modelu. První účelová funkce vyjadřuje očekávaný výnos, kerý přinese daný druh fondu. Zde jsem za cenové koeficieny dosadil průměrné hodnoy u všech fondů za období posledních 5 le [4]. Další kriérium zohledňuje volailiu jednolivých proměnných modelů. I u éo oázky jsem využil dosupných zdrojů a na základě analýzy vybraných fondů jsem určil koeficieny účelové funkce. Kriérium riziko souvisí s volailiou čásečně ale ne zcela, proo nelze vynecha ani eno indikáor. Pro riziko jsem nasavil jednoduchou čyř-hodnoovou supnici, podle keré jsem zařadil jednolivé druhy fondů do příslušné kaegorie. S invesováním do podílových fondů vznikají i určié náklady, zv. vsupní poplaky. Tao čáska se musí plai poměrově k invesované čásce a závisí na druhu fondu. Čím má fond vyšší poenciál růsu, ím věší je pochopielně sazba poplaku. Pro zadání koeficienů jsem aké pomocí průměrů zhodnoil a spočíal akuální nabídku invesičních společnosí. Poslední krieriální funkce bere v poaz propady cen hodnocených fondů. Exisuje podobný ukazael, kerý počíá uo charakerisiku, já jsem eno indikáor modifikoval. Počíal jsem, kolik měl daný fond propadů ceny o 10 % za celé hodnocené období (10 le). Každý invesor žádá, aby jeho fond podsoupil minimální poče propadů, proože by o pro něho znamenalo zráu a u si nepřeje nikdo. Dále upřesním, proč není v modelu obsažena likvidia. Důvod je jednoduchý a prosý, všechny skupiny oevřených podílových fondů mají sejnou úroveň likvidiy, není mezi nimi žádný rozdíl, proo je zbyečné hodnoi variany podle ohoo ukazaele. Je logické, že z daných kriérií je jediné maximalizační (výkonnos za 5 le) a zbývající jsou minimalizační. Pro věší přehlednos použiji abulku k vyjádření koeficienů (vypočených hodno) jednolivých účelových funkcí. výkonnos za 5 le (p.a.) Tabulka 3. Krieriální funkce volailia riziko vsupní poplaek poče propadů ceny peněžní fondy 1,0154 0,35 1 0,4 0 dluhopisové fondy 1,033 4,157 1,35 1 smíšené fondy 1,091 7,057 3, 4,3 akciové fondy 1, ,97 4 4,3 9,4

97 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Pro vysvělení se zasavím u hodno výkonnosí. Hodnoa předsavuje index, zn., že např. peněžní fond během minulých 5 le dosáhl průměrného ročního zhodnocení 1,54 %. Vsupní poplaek je uveden v procenech. 3 Řešení úlohy meoda STEM K samonému řešení a hledání opimálního porfolia jsem si vybral meodu STEM, kerá řeší vícekrieriální spojié modely. Výpočení posup se skládá z několika ierací, jejichž poče se rovná poču krieriálních funkcí modelu. V řešeném příkladu bude edy pě ierací, keré budou vyžadova dodaečnou informaci od rozhodovaele. Na základě upřesňujících informací se bude průběžně měni opimální řešení. Jednolivé ierace, hodnoy proměnných a účelových funkcí znázorním v abulce, kerá přehledně nabízí všechna řešení. Tabulka 4. Přehled kroků při použií meody STEM Krok 1 Krok Krok 3 Krok 4 Krok 5 w1 0,1 0,3 0,4 0,7 1 w 0, 0,3 vyhovuje vyhovuje vyhovuje w3 0,1 vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje w4 0, 0, 0,3 vyhovuje vyhovuje w5 0,4 0, 0,3 0,3 vyhovuje X X X X Z , , , ,66 Z , , , , ,63 Z Z , , , , ,35 Z , , Z abulky je parné, jaké informace rozhodovael posupně předával a s jakými kriérii byl v jednolivých krocích spokojen. Např. po prvním kroku vyhovovala rozhodovaeli hodnoa 3. účelové funkce, kerou dále neřešil, a naopak před poslední ierací rozhodovael požadoval pouze úpravu opimální hodnoy 1. účelové funkce, kerá předsavuje výnos celkové invesice. Do rozhodování invesora jsem se snažil promínou zkušenosi, keré jsem získal při hledání vhodné invesiční příležiosi pro velké množsví invesorů. A aké jednolivá omezení úlohy a zadané paramery vycházejí ze skuečné siuace na invesičním rhu a jsou podložené vlasními znalosmi získanými během své víceleé praxe. Hodnoy proměnných předsavují objem finančních prosředků vložených do daného invesičního násroje. Váhy w i určují váhy odchylek, pokud je rozhodovael spokojen s hodnoou kriéria, je v následném kroku w i =0. Z abulky lze snadno vyčís, jaké hodnoy kriérií byly v jednolivých krocích vyhovující pro rozhodovaele. 4 Závěr V příspěvku bylo prokázáno, že zvolená meoda je vhodná pro řešení problému invesičního rozhodování. Řešený příklad byl použi jako es a bylo ověřeno, že prosřednicvím meody STEM lze dojí k relevanním výsledkům, keré lze využí i v praxi. Meoda STEM využívá při hledání řešení dvou kroků. Těmio kroky, keré se sřídají, jsou výpoče a rozhodování. Je edy zřejmé, že posup výpoču se mění u každé úlohy v závislosi na různém posoji rozhodovaele. I kdybychom měli sejné zadání a model pro dva invesory, pro každého z nich může vyjí zcela rozdílné porfolio.

98 98 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Proo je nuné vzí v poaz při hledání různých možnosí, že každý možný invesor je zcela odlišný, má jiné požadavky, očekávání a cíle. Ke každému se musí přisupova zcela individuálně a nabíze akové možnosi, keré přesně vyhovují jeho invesičnímu profilu. Lieraura [1] Fiala P.: Modely a meody rozhodování. Oeconomica Praha, 003. ISBN X. [] Gazda J., Liška V.: Kapiálové rhy a kolekivní invesování. Professional Publishing, Praha, 004. ISBN [3] Hwang C.L., Masud A.S.: Muliple objecive decision making, Mehods and applicaions. Springer Verlag, Berlin [4] ifondy: Přehled invesičních produků [online] [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://www.ifondy.cz/invproduky>. [5] Souček I., For J.: Podnikaelský záměr a invesiční rozhodování. Grada, 005. ISBN Summary Muliple Crieria Decision Making in Invesmens I discuss he possibiliies of invesmens and searching beer soluion for poenial invesor. Each invesor has differen expecaions and requiremens ha mus be aken ino accoun in he proposal of differen alernaives. I describe in his aricle, wha crieria may be imporan in finding soluions. Possibiliies of soluion were illusraed on paricular example. I focus on applicaion a mehod of mulicrierial evaluaion of alernaives. I was shown ha each invesor may have differen preference, because each person is unique and each should be approached differenly. There are many opporuniies of invesmen on he marke and everyone is possible o find a suiable soluion.

99 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Modelování v demografii Dalibor Nečas Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Globální demografické a socio-ekonomické jevy jsou součásí každodenního živoa, aniž by si je člověk ze svého lokálního pohledu vždy plně uvědomoval. Právě ony ale mají zásadní vliv na mnoho událosí v reálném svěě a jejich modelování, nebo alespoň snaha o jejich zmapování a porozumění jim, by měly bý součásí všech důležiých společensko-vědních disciplín včeně ekonomie. Cílem éo práce je sesavi sručný přehled dosavadních nejznámějších přísupů k modelování v demografii jako východisko pro náročnější a složiější posup v podobě simulačního muliagenního sysému. Klíčová slova: demografie, modelování, populace, analýza 1 Úvodem Jedním z dílčích aspeků rozvoje každé ekonomiky je její populační vývoj. Věkové složení obyvaelsva má výrazný vliv na širokou škálu oblasí lidského živoa ve veřejném i soukromém sekoru, neboť každá věková skupina má své specifické (nejen ekonomické) pořeby a každá věková skupina má aké jinou možnos podíle se na celkové vorbě prosředků, z nichž se yo pořeby realizují. Zdaleka ješě ne všichni si plně uvědomují možné dopady na hospodářsví, keré s sebou významné změny ve věkové srukuře obyvaelsva mohou přinés. Aby bylo možné se na ně dosaečně připravi, je řeba umě yo jevy správně popsa, k čemuž může slouži mimo jiné aké jejich modelování. Jednosavové modely Demografie zkoumá živoní cykly jedinců vybrané populace a procesy s živoním cyklem související, přičemž mezi základní demografické ukazaele paří zejména charakerisiky rození a vymírání. První čás éo kapioly se věnuje popisu úmrnosi. S výsledným aparáem je možné sesavi konsruk sacionární populace a nakonec s využiím charakerisik rození aké model sabilní populace. Kapiolu uzavírá sručný úvod do meod predikce vývoje velikosi a věkově pohlavní srukury populace v čase..1 Úmrnos Základním ukazaelem vypovídajícím o úmrnosi jedinců v populaci je (pohlavně a věkově) specifická míra úmrnosi během časového inervalu, M x m x =, x = 0, 1, K, ω 1, (1) S x kde v čiaeli vysupuje poče zemřelých v dokončeném věku x během zvoleného časového inervalu a ve jmenovaeli je odhad zv. doby expozice, viz např. [, sr. 9], konsruovaný pomocí sředního savu populace vynásobeného délkou časového inervalu. Sředním savem se rozumí poče jedinců v populaci ke sředu časového inervalu, nebo aproximaivně arimeický průměr z počáečního a koncového savu. Odhad doby expozice je založen na předpokladu, že úmrí, narození i migrace jsou v čase rovnoměrně rozloženy, akže každý narozený, zemřelý, vysěhovalý i přisěhovalý člen populace v ní ráví v průměru polovinu časového inervalu. Symbol ω vyjadřuje nejnižší (celočíselný) věk, kerého se nedožije žádná osoba ve sledované populaci. Specifické míry úmrnosi se počíají zvlášť pro obě pohlaví. Muži vykazují v průběhu celého živoa vyšší úmrnos než ženy (v demografii se eno jev označuje jako mužská nadúmrnos). Přesože pohlaví nemá vždy na úmrnos akový vliv jako někeré jiné fakory, např. rodinný sav, viz éž [], kví výhoda jeho použií především ve snadné dosupnosi da a v neměnnosi ohoo fakoru během živoa jedince (pouze v marginálních případech se lze seka s zv. konverzí pohlaví). Předpoklad o rovnoměrném rozložení úmrí během inervalu neplaí v prvním roce živoa, edy pro nulaleé. Věšina úmrí kojenců (kojencem se v lékařské praxi označuje díě do jednoho roku živoa) se odehraje během několika dnů, nejvýše ýdnů po narození. Kvůli koncenraci úmrí nulaleých v počáku jejich živoa je průměrná doba srávená kojenci v populaci kraší, než předpokládaná jedna polovina roku. Proo se speciálně pro nulaleé počíá zv. míra kojenecké úmrnosi jako podíl poču zemřelých kojenců v roce a poču živě

100 100 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 narozených osob v émže roce. Problémem akového ukazaele je, že někeří ze zemřelých kojenců v daném období pocházejí z generace narozených v předešlém období. Správně by edy při konsrukci míry kojenecké míry úmrnosi měl bý volen generační přísup na základě podílů dolních a horních elemenárních souborů zemřelých v příslušných leech, podrobněji viz [7]. Nejsou-li k dispozici daa o horním elemenárním souboru zemřelých nulaleých, lze k výpoču míry kojenecké úmrnosi použí aproximaci v podobě upravené Rahsovy formule, kerá vyžaduje pouze informaci o podílu dolního elemenárního souboru na celkovém poču zemřelých α 0, viz opě [7]. Kromě pohlavní diferenciace se u specifických měr úmrnosi obvykle vyskyuje silné rozkolísání hodno (bez ohledu na pohlaví) ve vyšších věkových skupinách. Dokonce by se mohlo zdá, že úmrnos s rosoucím věkem od určié hranice klesá, což by odporovalo empirické zkušenosi. Projevuje se oiž s věkem klesající velikos sledovaného vzorku, akže specifické míry úmrnosi jsou v ěcho případech mnohem výrazněji ovlivněny náhodnou chybou, neboť každý zemřelý/přeživší má v rámci počeně slabé věkové skupiny relaivně velkou váhu. Dalším fakorem je aké rosoucí chybovos v evidenci sarších osob. A konečně, sejně jako pro kojence neplaí zpravidla ani pro sarší věkové skupiny předpoklad o rovnoměrném rozložení úmrí během roku. Výkyvy hodno specifických měr úmrnosi způsobené náhodnými chybami se proo obvykle eliminují vyrovnáváním. Vyrovnání lze učini buď mechanické, zpravidla pomocí klouzavých průměrů, nebo analyické, j. proložením hodno nějakou vhodnou analyickou funkcí. Mechanické vyrovnání je snazší a nevyžaduje informaci o varu funkční závislosi. Příkladem mechanického vyrovnávání je Schärlinova 9bodová meoda nebo Wiseinova 9bodová meoda, viz např. [1]. Analyické vyrovnání oproi omu umožňuje exrapolování řady a určení jejích vyhlazených krajních hodno, proo se používá zejména pro nejvyšší věkové skupiny (zpravidla nad 60 le). Typickým zásupcem analyického přísupu je Gomperzova-Makehamova funkce, známá éž jako Gomperzův-Makehamův zákon, jejíž var je x µ x = a + b c, x = 0, 1, K, ω 1, () kde µ x je inenzia úmrnosi (podmíněná pravděpodobnos úmrí) v přesném věku x. Odhad paramerů () se obvykle provádí způsobem, kerý bývá v lierauře označován jako Kingova-Hardyho meoda, viz [5].. Model sacionární populace (úmrnosní abulky) Aby odhad pravděpodobnosí úmrí ze spočených úmrnosních charakerisik nebyl ovlivněn věkovou srukurou reálné populace, ze keré byly získány empirické údaje, je řeba zkonsruova její fikivní proějšek, ve kerém by se projevil skuečný řád vymírání bez dalších vlivů (např. rození, migrace). Roku 1939 dokázal Alfred J. Loka zv. ergodický eorém [6], podle nějž konverguje věková srukura uzavřené populace s neměnnými inenziami úmrnosi a plodnosi v čase k věkové srukuře, kerá je ěmio inenziami úmrnosi a plodnosi jednoznačně určena a je nezávislá na výchozí věkové srukuře. Předpoklad uzavřené populace znamená, že migrace (sěhování) mezi danou populací a jejím okolním svěem je nulová, neboli výsup z modelové populace je možný pouze úmrím. Teorém říká, že pokud by úmrnos a plodnos uzavřené populace zůsaly od určiého okamžiku na konsanní úrovni, přesala by se po blíže neurčené době měni věková srukura éo populace. Populace s neměnnou věkovou srukurou je označována ermínem sabilní populace. Položí-li se celkový poče narozených ve sabilní populaci roven celkovému poču zemřelých v éo populaci, pak se nebude měni ani její velikos. Takováo sabilní populace s neměnnou absoluní počení velikosí se nazývá sacionární populace. Každé reálné populaci lze přiřadi její eoreický proějšek v podobě sacionární populace, kerá po aplikaci úmrnosních měr reálné populace bude vysihova její skuečný řád vymírání (očišěný od migrace i úrovně plodnosi). Modelem sacionární populace jsou úmrnosní abulky nebo éž abulky živoa (z angl. life ables), keré jsou počíány zvlášť pro obě pohlaví. Jejich konsrukce spočívá ve volbě počáeční velikosi abulkové populace živě narozených, jíž se říká radix (kořen abulky) a aplikaci reálných úmrnosních charakerisik na uo zvolenou abulkovou populaci. Kromě základních výpočeních charakerisik bývají součásí úmrnosních abulek někeré odvozené ukazaele, např. průměrný poče le, keré ješě pravděpodobně prožije osoba právě x-leá, edy zv. sřední délka živoa e x o. Z hlediska srovnávání vyspělosi sáů se časo užívá zejména sřední délka živoa (éž naděje dožií) novorozence, edy e 0 o. Je však řeba vzí v úvahu, že ao průměrná doba, keré by se dožil dnešní novorozenec za předpokladu neměnného charakeru úmrnosi, nic nevypovídá o případné kvaliě jeho živoa.

101 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Je řeba připomenou, že během odvozování úmrnosních charakerisik je učiněna řada předpokladů, z nichž mnohé nejsou reálně splněny. Nejzávažněji porušeny v praxi jsou především předpoklad o uzavřené populaci a předpoklad o neměnnosi charakerisik úmrnosi v čase (sřední délka živoa se neusále prodlužuje). Přeso nic nebrání prakickému využií úmrnosních abulek jako násroje dobře popisujícího charaker úmrnosi zvolené populace. Typické uplanění nachází úmrnosní abulky v oblasi živoního pojišění..3 Model sabilní populace Model sacionární populace je speciálním případem populace sabilní, jeho konsrukce je však o něco jednodušší, neboť podmínka, že celkový poče zemřelých je ve sacionární populaci roven celkovému poču narozených, umožňuje při jejím modelování využí spočených úmrnosních charakerisik bez nunosi odhadova charakerisiky plodnosní. Snazší a dosačující je omezení modelované sabilní populace na ženy, neboť právě poče žen a jejich ferilia (plodnos) jsou určujícími fakory z hlediska reprodukce celé populace. Obdobně jako v případě úmrnosi vychází výpoče pravděpodobnosních charakerisik porodnosi ze specifických měr plodnosi, přičemž ale inerval, v němž se yo specifické míry sledují, bývá sanovován odlišně, a sice ak, aby jeho krajní meze přibližně odpovídaly hranicím běžného období ženské fekundiy s přihlédnuím k zákonným omezením (fekundia, éž plodivos, je biologická, edy poenciální schopnos ženy plodi poomky, opakem fekundiy je serilia; feriliou se rozumí realizovaná fekundia). Je zřejmé, že se vyskyují případy, kdy žena porodí mimo sanovený věkový inerval, ale budou o událosi marginálního charakeru, keré neovlivní kvaliu modelu. Spíše než ve věkových hranicích se vyskyuje nepřesnos v samoné specifické míře plodnosi. Není oiž biologicky možné, aby právě rodivší žena měla v nejbližších měsících další díě (dá se očekáva, že nejméně 11 měsíců po porodu nemůže žena opěovně porodi). To by mělo eoreicky vés ke snížení sředního savu žen vysavených riziku narození díěe, edy umenšení jmenovaele specifických měr plodnosi. Proože však není v praxi možné rozděli populaci žen na rodivší a nerodivší, ponechává se ukazael beze změny. Model sabilní populace lze získa řešením rovnice obnovy β rx e α p x ϕ d x =1, (3) x kde mezemi inegrálu jsou hraniční věky plodivého období žen ve sledované populaci, p x je pravděpodobnos přežií získaná z odpovídajících úmrnosních abulek, φ x je pravděpodobnos narození prvního díěe ženě v přesném věku x le určená na základě specifických měr plodnosi a r je zv. vniřní míra přirozeného přírůsku, kerá charakerizuje rychlos růsu či ubývání populace. Odvození rovnice obnovy a osaní výpočy nalezne čenář např. ve skripech [4]. Vniřní míra přirozeného přírůsku společně s pravděpodobnosmi dožií jednoznačně určují věkovou srukuru sabilní populace. Vyjde-li r > 0, populace se v čase zvěšuje, je-li r < 0, populace počeně ubývá, pro r = 0 je populace sacionární (její velikos zůsává v čase konsanní). Z charakerisik modelu sabilní populace lze dopočía i další údaje, jako je doba pořebná ke zdvojnásobení populace (resp. k jejímu zmenšení o polovinu), nebo průměrný věk maky (ženy při porodu, zv. délku generace). Je však řeba mí na paměi, že se jedná o model za neměnných vsupních podmínek, j. při neměnné úmrnosi a plodnosi z období zjišťování. Porovnáním skuečných a vniřních (j. modelových) měr porodnosi a úmrnosi lze získa předsavu o poenciálu populace ve smyslu jejího budoucího věkového složení. Grafická podoba modelu sabilní populace včeně inerpreace je uvedena např. v [8]..4 Demografické prognózy V demografii exisují dvě základní meody populačních prognóz: exrapolace současných hodno v čase podle vhodně zvolené křivky a projekce, kerá spočívá v opakované aplikaci charakerisik úmrnosi a plodnosi na výchozí věkovou srukuru. Projekce se provádí komponenní meodou bez migrace nebo s migrací. Zde bude pro jednoduchos ve sručnosi demonsrována pouze komponenní meoda projekce bez migrace. Před vlasním výpočem projekce je řeba sanovi práh projekce (období, ke kerému je známa výchozí věková srukura populace, j. koncový sav roku ) a horizon projekce (budoucí okamžik, ke kerému je odhadována věková a pohlavní srukura populace), případně období prognózy (časový inerval mezi prahem a horizonem prognózy). Co se horizonu projekce ýče, ak čím vzdálenější horizon je zvolen, ím více se kumulují chyby v předpovědi a ím více je konečná prognóza nepřesná. Obvykle se udává smysluplnos projekce komponenní meodou bez migrace nejvýše v řádu le. Dále se na základě dosupných da určí krok projekce, resp. jeho délka, zpravidla jednoleá nebo pěileá, kerá je dána šířkou věkových inervalů, za keré jsou k dispozici údaje o úmrnosi a plodnosi pro danou

102 10 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 populaci, a zároveň určuje poče le, o kerý posupuje v diskréních inervalech výpoče prognózy za pomoci zv. projekčních koeficienů. Každý krok projekce komponenní meodou bez migrace probíhá ve řech fázích. Samozřejmosí je počíání projekce zvlášť pro obě pohlaví, jako omu bylo i v případě konsrukce úmrnosních abulek. Nejprve se pro každý věk (věkovou skupinu) spočíá na základě známých hodno poču dožívajících z úmrnosních abulek projekce žijících skrze projekční koeficien, kerý v zásadě udává pravděpodobnos, s jakou jedinci v dokončeném věku x le přežijí následující časový inerval o délce kroku projekce, čímž se zároveň sanou o sejnou dobu saršími. Ve druhé fázi výpoču se odhaduje poče živě narozených během inervalu kroku projekce na základě průměrného savu žen ve ferilním věku během období kroku projekce a specifických měr plodnosi, keré jsou zafixovány na počáeční hodnoě z prahu projekce. Ve řeí fázi výpoču zbývá dopočía, kolik z narozených během kroku projekce zůsane v průměru během ohoo inervalu naživu (ne každý se dožije jeho konce). Kroky se opakují, dokud není dosaženo sanoveného horizonu projekce, nebo dokud např. modelovaná populace zcela nevyhyne. 3 Vícesavové modely Dosud byly předsaveny jednosavové modely přechodu z jednoho výchozího savu (naživu, nerodivší) do savu jiného (zemřelý, rodivší). Jak ale bylo již zmíněno, demografie nezkoumá pouze procesy rození a vymírání (reprodukci), ale i jiné procesy, keré se vzahují k živonímu cyklu, resp. k věku. Aby bylo možné zachyi více procesů v rámci živoního cyklu, je řeba přisoupi k meodám vícesavové demografie. Tyo meody spočívají v rozdělení živoního cyklu do inervalů, během nichž se jedinec nachází v určiých, ze zkoumaného hlediska určujících savech (neplés si s počením savem populace). Například při analýze vzdělanosi o mohou bý savy bez vzdělání, se základním vzděláním, se sředním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním. Ve vícesavovém modelu je vždy n ransienních savů, j. savů, do kerých se může jedinec během sledovaného období dosa a z nichž může opě vysoupi a jeden absorpční sav, z něhož se již nelze vrái do žádného z předešlých savů (lze uvažova i více absorpčních savů, ale není o příliš časé). Dohromady edy model obsahuje n + 1 savů. Podrobný posup a maemaické odvození konsrukce vícesavového modelu nalezne čenář např. ve skripech [3]. Výsledek je obdobou modelu sabilní populace, o kerém bylo pojednáno v dřívější čási éo práce s ím rozdílem, že kromě celkového poču dožívajících ze sanoveného počáečního poču abulkově žijících (radixu) podává vícesavový model éž informaci o poču jednolivců v každém věkovém inervalu v jednolivých savech. Analogicky k jednosavovému modelu lze pro vícesavový model opě spočía i další charakerisiky sledované populace, zejména ukazael sřední doby pobyu v jednolivých savech (obdoba sřední délky živoa v úmrnosních abulkách). I poměrně jednoduchá vícesavová analýza obsahující pouze několik málo ransienních savů a jeden absorpční sav vede k rozsáhlým daovým srukurám a náročnému zpracovávání. Je proo pochopielné, že analýzu širších souvislosí s desíkami savů a událosí, z nichž někeré se navíc mohou vzájemně překrýva, není možné ako analyicky řeši, a o zejména v siuacích, kdy informace o událosech ve vybrané populaci jsou dosupné pouze za rozdílné věkové skupiny nebo nejsou dosupné vůbec. Prakickou ukázku vícesavového modelu sňaečnosi nalezne čenář rovněž např. v práci [8]. 4 Závěr Cílem éo práce bylo shrnou dosavadní základní meody modelování demografických jevů a procesů. Přesože se nejedná (a ani snad nemůže jedna) o ucelený výče všech doposud exisujících posupů (např. byly pouze nasíněny možnosi populační exrapolace nebo projekce obyvaelsva se zahrnuím migrace, sejně ak u modelování úmrnosi exisují kromě Gomperzova-Makehamova vyrovnání mnohé další analyické funkce), může si snad čenář na základě éo práce uděla jakousi obecnou předsavu o dosavadním vývoji a současném savu meod, keré se doposud při modelování v demografii používaly nebo používají. Smyslem ohoo exkurzu do meodologie však byla především znalosní příprava k vorbě složiějšího muliagenního demografického sysému, kerý by umožnil skrze simulaci demografických a socio-ekonomických procesů řeši problémy, jež není možné zvládnou analyickou cesou, edy někerou z výše popsaných meod.

103 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Lieraura [1] Cipra, T. Pojisná maemaika eorie a praxe.. vydání. Ekopress, s.r.o., Praha 006. ISBN [] Koschin, F. Akuárská demografie. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 00. ISBN [3] Koschin, F. Vícesavová demografie. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 199. ISBN [4] Koschin, F. Vybrané demografické modely.. vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 00. ISBN [5] Křikavová, M. Projek na přípravu a výpoče úmrnosních abulek v České republice. Maemaickofyzikální fakula Universiy Karlovy v Praze, Praha Diplomová práce. [6] Loka, J. Alfred. Théorie Analyique des Associaions Biologiques. Hermann, Paris [7] Nečas, D. Koncep živoního pojišění s dobročinnou složkou. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 010. Diplomová práce. [8] Nečas, D. Modelování demografických jevů. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 011. Seminární práce z demografie. Summary Modeling in Demography Global demographic and socio-economic phenomena are an essenial par of everyday life, alhough being ofen forgoen because of local view. Bu hey have very heavy influence on many evens in he real world and idenifying and modeling hem should be on of purposes of all major social science disciplines including economics. The goal of his aricle is o summarize he mos common curren approaches o modeling in demography as a saring poin for more sophisicaed mehods in he form of muli-agen based simulaion sysem.

104 104 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Cílové programování a jeho prakické aplikace Veronika Skočdopolová Dokorandka oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Teno článek podává základní přehled o meodách využívajících princip cílového programování, jako je lexikografické cílové programování, vážené cílové programování a cílové programování s Čebyševovou merikou. Dále je čenář seznámen se řemi reálnými aplikacemi cílového programování. Jedná se o opimalizaci krmných dávek při chovu dobyka, opimalizaci vorby leecké síě pro nízkonákladovou leeckou společnos a opimalizaci rozvržení překladišť pro svoz uhého odpadu. Klíčová slova: cílové programování, krmná dávka, poin-o-poin leecká síť, svoz odpadu 1 Úvod Na věšinu rozhodovacích siuací v živoě se lze díva z více úhlů, je možné jedním rozhodnuím sledova více cílů zároveň. Tyo cíle jsou však velmi časo proichůdné, konflikní. Z ohoo důvodu je řeba hleda akové řešení, keré bude vhodným kompromisem mezi všemi sledovanými cíli. Hledáním zv. kompromisního řešení se zabývá vícekrieriální rozhodování. Pokud vybíráme řešení z množiny, kerá je pevně dána jako např. výče možných varian, na základě několika kriérií, jedná se o vícekrieriální hodnocení varian. Je-li množina varian určena sousavou omezujících podmínek a kriéria jsou vyjádřena pomocí krieriálních (účelových) funkcí, mluvíme o vícekrieriálním programování. Jednou z meod vícekrieriálního programování je cílové programování. Cílové programování primárně vychází z předpokladu, že cílem rozhodovaele je dosáhnou předem daných cílů. Další princip, na kerém je cílové programování založeno, je opimalizace rozhodovael chce vybra nejlepší řešení ze všech možných. V omo případě hovoříme o zv. Pareo-opimálním řešení, kdy nelze zlepši hodnou žádného z kriérií, aniž bychom zhoršili hodnou jiného kriéria. Prvky opimalizace lze v cílovém programování vypozorova v případě, kdy se chceme co nejvíce přiblíži opimisicky nasaveným cílům. V neposlední řadě využívá cílové programování aké princip balancování, kerý je založen na minimalizaci maximální odchylky od daných cílů. [3] Cílové programování Předpokládejme, že úloha má obecně K cílů, keré označíme indexy k = 1,,, K. Dále uvažujeme n proměnných x = (x 1, x,, x n ), jejichž prosřednicvím rozhodovael ovlivňuje své rozhodnuí. Pro proměnné musí plai x X, (1) kde X je množina přípusných řešení, edy řešení, kerá splňují všechny omezující podmínky pro danou úlohu včeně podmínek nezápornosi. Každý cíl (kriérium) je vyjádřen krieriální funkcí f k (x). Rozhodovael sanoví množinu cílových hodno g k, kerých chce dosáhnou. Pro k-ý cíl pak můžeme formulova následující omezení f (x) + d d = g, () k k + k k + kde d k je záporná odchylka od k-ého cíle, kerá vyjadřuje, kolik nám scházelo k dosažení cíle, a d k je kladná odchylka od k-ého cíle, kerá vyjadřuje, o kolik jsme daný cíl překročili. Obě odchylky nabývají pouze nezáporných hodno a nemohou nabýva kladných hodno obě zároveň. Rozhodovael musí předem urči, kerá z odchylek je pro něj nežádoucí, edy kerou z odchylek chce penalizova. Penalizova lze jak samosaně kladnou, nebo zápornou odchylku, ak jejich souče. Příkladem nežádoucí záporné odchylky může bý dosažení určiého zisku, kde každá nižší hodnoa než je daný cíl, je nežádoucí. Příkladem nežádoucí kladné odchylky je pak překročení daného limiu nákladů. Penalizaci souču obou odchylek využijeme v případě, kdy se chceme co nejvíce přiblíži konkréní hodnoě kriéria. Obecně lze edy úlohu cílového programování formulova následovně:

105 Vědecký seminář dokorandů FIS únor minimalizova za podmínek + z = f ( d, d ), (3) x X, f (x) + d d = g, k = 1,,, K, (4) k k + k k + d, 0, k = 1,,, K, k d k + kde z = f ( d, d ) je obecná penalizační funkce. Je nuné zmíni, že model by měl obsahova aké podmínku + d k d k = 0, k = 1,,, K, kerá zajisí, aby pro žádné z kriérií nenabývala kladná i záporná odchylka nenulovou hodnou. Tao podmínka však bude splněna auomaicky vzhledem k minimalizaci penalizační funkce. [3].1 Lexikografické cílové programování Charakerisickým rysem úlohy lexikografického cílového programování je exisence L úrovní priori s indexy l = 1,,, L. Pro každou úroveň jsou definovány nežádoucí odchylky, keré je řeba minimalizova. Obecně lze úlohu lexikografického cílového programování definova ako: za podmínek Lex Min = [ h d, d ), h ( d, d ),..., h ( d, d )] x X, z, (5) 1 ( L f (x) + d d = g, k = 1,,, K, (6) k k + k k + d, 0, k = 1,,, K, k d k kde h ( d, d + l ) předsavuje penalizační funkci pro l-ou úroveň prioriy. Budeme-li předpokláda, že je úloha lineární, můžeme uo funkci pro l-ou úroveň vyjádři ako: h u d v d K l l + + k k k k = l ( d, d ) +, (7) k= 1 nk nk l l kde u k je preferenční váha spojená s minimalizací záporné odchylky od k-ého cíle a v k je preferenční váha kladné odchylky od k-ého cíle. Preferenční váhy slouží k omu, aby rozhodovael mohl urči, kerá z odchylek je nežádoucí v dané úrovni priori. Symbolem n k označíme normalizační konsanu k-ého kriéria, kerá zajišťuje vzájemnou porovnaelnos jednolivých hodno krieriálních funkcí. Normalizační konsanou může bý např. opimální hodnoa daného kriéria. Lexikografickou minimalizaci (Lex Min) lze vysvěli jako sekvenci L opimalizací. Nejdříve minimalizujeme odchylky první úrovně prioriy. Výsledky éo opimalizace omezíme množinu přípusných řešení a na éo omezené množině minimalizujeme odchylky druhé úrovně prioriy ad. až k L-é úrovni prioriy. Lexikografické cílové programování je vhodné pro siuace, ve kerých rozhodovael snadno určí pořadí priori jednolivých kriérií a nechce určova cenu směny mezi cíli. [3]. Vážené cílové programování Vážené cílové programování umožňuje přímou směnu mezi jednolivými nežádoucími odchylkami. Toho dosáhneme sesavením jednokrieriální vážené normalizované účelové funkce. Za předpokladu lineární účelové funkce můžeme formulova úlohu váženého cílového programování ako:

106 106 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 minimalizova z = K k= 1 u kd nk k vkd + n k + k, (8) za podmínek x X, f (x) + d d = g, k = 1,,, K, (9) k k + k k + d, 0, k = 1,,, K, k d k kde definice jednolivých symbolů jsou shodné s definicemi z předchozí podkapioly s jediným rozdílem, a sice že váhy u k a v k nejsou indexovány dle úrovně prioriy. [3].3 Cílové programování s Čebyševovou merikou Třeí variana cílového programování, kerou si zde předsavíme, je založena na Čebyševově merice měření vzdálenosi. Na rozdíl od předchozích dvou varian, kde byl minimalizován vážený souče všech odchylek, ao meoda minimalizuje nejvěší odchylku od libovolného z cílů. Z ohoo důvodu bývá ao meoda nazývána aké minmax cílové programování. Rozhodovael ouo meodou získá řešení, ve kerém je naplnění jednolivých cílů ve věší rovnováze, než u předchozích meod, jimiž jsme mohli získa relaivně nízkou sumu odchylek, ale za cenu relaivně velké odchylky od někerého z cílů. Obecně lze úlohu cílového programování založenou na Čebyševově merice formulova následovně: minimalizova za podmínek z = λ, (10) x X, f (x) + d d = g, k = 1,,, K, k k + k k uk d n k k vk d + n k + k λ, k = 1,,, K, (11) + d, 0, k = 1,,, K, k d k kde λ je maximální odchylka z celé množiny cílů. 3 Prakické aplikace cílového programování Využií meod cílového programování je široké. Na omo mísě se sručně zmíníme o řech konkréních aplikacích. První z nich je využií váženého cílového programování při opimalizaci krmné dávky dobyka, keré publikovali Žgajnar, Erjavec a Kavčič [4]. Uvádějí hned několik důvodů, proč je řeba se opimalizací krmných dávek zabýva. Na prvním mísě jsou samozřejmě náklady na jednolivé dávky, ale velmi důležié je i dodržování norem na složení krmiva daných Evropskou unií. V neposlední řadě aké zmiňují vliv chovu dobyka na živoní prosředí, neboť právě chov dobyka je jedním z velkých zdrojů emisí skleníkových plynů. Žgajnar e al. předsavují dvoufázový model. V první fázi využívají klasický model pro směšovací úlohu, ve kerém minimalizují náklady na výrobu krmné dávky při současném dodržení omezujících podmínek, keré předsavují především požadavky na složení sravy. Výsledkem první fáze jsou minimální náklady, keré jsou jedním ze vsupních paramerů druhé fáze. Druhá fáze již využívá princip váženého cílového programování, přičemž jedním z cílů je minimalizace nákladů, jejichž cílová hodnoa byla vypočena v první fázi. Žgajnar e al. aké definují inervaly, ve kerých se odchylky od daných cílů mohou pohybova. Svůj dvoufázový model implemenovali do aplikace vyvořené v prosředí MS Excel a k řešení modelu využívají MS Excel Řešiele.

107 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Dalším příkladem využií cílového programování je, ve kerém auoři Chang a Lee [] popisují plánování leů na kraší vzdálenosi pro nízkonákladové leecké společnosi. Cílem bylo naléz jedno cenrální leišě, ze kerého bude společnos léa do vybraných cílových leišť (poin-o-poin leecká síť) ak, aby navržené řešení bylo co nejlevnější, přinášelo co nejvěší výnos a zároveň aby společnos obsloužila co nejvíce cesujících. Auoři ověřovali funkčnos modelu na leiších v regionu jihovýchodní Asie a jako cenrální leišě zvolili leišě v Taipei. Výběr leišť, kerá budou zapojena do dopravní síě leecké společnosi, je založen na cílovém programování. Chang a Lee si sanovili ři cíle: provozní náklady vypočené jako součin jednokových nákladů na cesu na i-é leišě (náklady na jedno sedadlo a jeden kilomer), poču sedadel v leadle leícím na i-é leišě, délky leu z cenrálního leišě na i-é leišě a poču leů z cenrálního leišě na i-é leišě za rok, výnos vypočený jako součin ceny leenky z cenrálního leišě na i-é leišě, poču sedadel v leadle leícím na i-é leišě, poču leů z cenrálního leišě na i-é leišě za rok a koeficienu vyížení leadla, poče obsloužených pasažérů vypočený jako součin poču leů z cenrálního leišě na i-é leišě za rok a koeficienu vyížení leadla, poču sedadel v leadle leícím na i-é leišě a koeficienu vyížení leadla. Pro každý z ěcho cílů je sanovena cílová hodnoa a výhodnos každého leišě je hodnocena na základě vzdálenosi od ěcho cílů. Na základě prvních dvou cílů je aké hodnocena výhodnos celé síě, kerá určuje opimální poče leišť zapojených do síě. Poslední aplikací, kerou zde zmíníme, je opimalizace svozu uhého odpadu. Konkréně jde o umísění a velikos překladišť na rase mezi obcemi a spalovnou [1]. Úloha má dva konflikní cíle minimalizaci nákladů na vybudování překladišť a provozních nákladů a minimalizaci škodlivého dopadu na živoní prosředí. Model byl esován na daech o svozu odpadu z území ialského měsa Palerma. Sběr odpadu je realizován menšími auy, kerá nejsou vhodná pro jízdu na delší vzdálenos. Tao aua sváží odpad na překladišě, odkud je věší nákladní auomobily odváží do spalovny. Proměnnými modelu jsou poče a yp překladišť a jejich umísění, obce, keré budou obsluhovány jednolivými překladiši, a poče a yp au, kerá budou svoz odpadu realizova. Cílem modelu je urči hodnoy jednolivých proměnných při současné minimalizaci nákladů i škodlivého vlivu na živoní prosředí. Výběr lokali pro umísění překladišť a rozdělení sfér obsluhy provedli auoři pomocí fuzzy relace ekvivalence. Model počíá s osmi různými ypy překladišť, kerá se liší svou kapaciou, vybavením a aké náklady na vybudování a provoz. Dále jsou uvažovány ři různé nákladní auomobily na odvoz odpadu z překladišť do spalovny, keré se liší spořebou paliva a fixními náklady na provoz. Škodlivý vliv na živoní prosředí je vyčíslen spořebou paliva, keré je pořeba na přepravu odpadu z obcí do spalovny. Problém je formulován jako smíšeně celočíselný s použiím binárních proměnných, keré vyjadřují, zda daná obec sváží odpad na dané překladišě, či nikoli, nebo zda na konkréním mísě je překladišě konkréního ypu, nebo ne. Auoři prezenují výsledky opimalizace pomocí lexikografického cílového programování pro obě variany uspořádání priori cílů. 4 Závěr Cílové programování je časo používaným přísupem k řešení vícekrieriálních rozhodovacích problémů a v současné době jeho používání získává na oblibě. Teno článek je jen sručným přehledem základních eoreických přísupů k cílovému programování a krákým náhledem do prakických aplikací ěcho přísupů. Cílem dalšího výzkumu je sesavení podrobného přehledu meod využívajících princip cílového programování a zmapování jejich prakického využií. Poděkování Teno článek vznikl s podporou granů Granové agenury ČR grany č. 40/09/H045 a č. 40/09/031. Lieraura [1] Galane, G., Aiello, G., Enea, M., Panascia, E.: A muli-objecive approach o solid wase managemen. Wase Managemen, Vol. 30 (010) [] Chang, Y.-Ch., Lee, N.: A Muli-Objecive Goal Programming airpor selecion model for low-cos carriers neworks. Transporaion Research Par E, Vol. 46 (010) [3] Jones, D., Tamiz, M.: Pracial Goal Programming. Inernaional Series in Operaions Research & Managemen Science. Springer, 010.

108 108 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 [4] Žgajnar, J., Erjavec, E., Kavčič, S.: Muli-sep beef raion opimizaion: applicaion of linear and weighed goal programming wih penaly funcion. Agriculural and Food Science, Vol. 19 (010) Summary Goal Programming and Is Pracical Applicaion This paper gives basic summary of muli-crieria mehods based on goal programming. These mehods are lexicographic goal programming, weighed goal programming and Chebyshev goal programming. The second par of he paper informs abou hree real applicaions of goal programming muli-sep beef raion opimisaion, designing a poin-o-poin airline nework, and solid wase managemen opimisaion.

109 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Opimalizace modelu živočišné výroby Tereza Suchánková Dokorandka oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Opimalizace modelu živočišné výroby v souvislosi s roslinou produkcí v zemědělském podniku je komplexní problém hledající opimální porfolio různorodé živočišné a roslinné výroby, keré přinese podniku nejvyšší očekávaný zisk. Uvedený model se sousředí na opimalizaci živočišné výroby s návaznosí na roslinnou výrobu, kerá ovšem není předměem analýzy, edy její výsupy nebudou publikovány. Problemaika je ovlivněna mnoha fakory. V modelu je především zachycena dynamická podmínka sabiliy sáda skou společně s osaními relevanními omezeními a fakory. Výše zmíněný problém je úlohou nelineárního celočíselného programování. Jedná se o specifickou úlohu z praxe reflekující empirické vlasnosi sysému. Klíčová slova: zemědělsví, diskréní modely, živočišná výroba, opimalizace. 1 Úvod Kromě roslinné výroby se zemědělské podniky poýkají s opimalizací živočišné výroby. Farmáři se snaží zjisi opimální poče chovných zvířa, velikos plochy oseou různými druhy obilnin a rozlohu rvalých ravnaých porosů, ať už použiou jako pasviny nebo louky. Jejich cílem je edy při respekování různorodých omezení maximalizova zisk. Zemědělsví je sekor činnosí, kerý vykazuje silnou servačnos, způsobenou ať již někdy nevyzpyaelným chováním počasí nebo povahou zemědělských produků. V rámci živočišné výroby je důležiým fakorem zachování sabilního obrau sáda skou, což je problém, kerý můžeme charakerizova jisou komplexnosí a především servačnosí. Uvažujme podnik, kerý se sousředí na chov skou, prasa a drůbeže a zároveň pěsuje různé druhy obilnin, keré z čási prodává a čás je zkrmena skoem. Prasaa a drůbež se živí pouze nakoupenými krmivy. Chov ěcho dvou ypů zvířa lze snadno modelova jejich zjednodušeným chápáním coby zboží. Exisuje jediná provázanos prasa a brojlerů s roslinnou výrobou (v rámci námi uvažovaného modelového podniku) a o použií jejich exkremenů jako hnojiva pro užiné plochy. Prasaa zůsávají ve vepřínech a drůbež v drůbežárnách o daných kapaciách přesně určenou dobu, dokud nedosáhnou cílové hmonosi. Sav sáda skou není doplňován nákupem zvířa ale pouze produkcí vlasních ela. Podmínka zachování obrau sáda spočívá ve schopnosi sáda skou rozumně se reprodukova ak, aby nedocházelo k úbykům či k jeho zániku. Too omezení bude v níže uvedeném modelu zachyceno. Způsob vyjádření ohoo problému kví v použií dynamičnosi. Kromě prodeje jednolivých kusů skou je dalším výnosem z jejich chovu aké mléko od krav. Chov skou je propojen s roslinnou výrobou silněji než zmiňovaná prasaa s brojlery. Nejenže zemědělci používají saková hnojiva na obohacování orných půd, luk a pasvin, ale zvířaa aké spořebovávají vypěsované obilniny, seno a vlasní krmiva jako poravu. Z důvodu neusálé produkce vlasních krmiv během sezóny podle akuálních podmínek, pro případné použií i v následujících leech, nelze předvída, jaké budou zásoby. Od éo náhodné veličiny budeme absrahova ím, že ji pro jednoduchos budeme chápa jako konsanu, kerá předsavuje experní odhad množsví krmiv, kerá budou k dispozici za daný rok v modelovém podniku. Pro zvýšení kvaliy masa je určié proceno zvířa na pasvě, kerá má danou kapaciu. Na pasvinách mohou bý pouze sarší elaa - mladé jalovičky a býčci, popřípadě krávy, keré se nevyužívají jako dojnice a zároveň nejsou ve savu vysoké březosi. Podrobnější informace o chovu skou viz [3]. Problemaika opimalizace roslinné produkce není předměem našeho zájmu, proo se budeme dále sousředi na živočišnou výrobu. Použié meody a maemaický model Opimalizace živočišné výroby v návaznosi na roslinnou produkci vychází z principů celočíselného programování, viz [4]. V minulosi byla zmíněná problemaika analyzována například v [1], kde je uveden základní maemaický model zemědělského podniku, nebo v [5], přičemž zde je problemaika analyzována spíše z ekonomerického hlediska sousředícího se na makroúroveň. Čás opimalizačního modelu zachycující živočišnou výrobu je popsán níže.

110 110 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Nejprve uvedeme značení jednolivých proměnných včeně jejich dimenze. Chovná zvířaa x i, kde sádo skou je rozděleno posupně do podskupin (1 savé jalovičky, jalovičky do 8 měsíců, 3 jalovičky do 0 měsíců, 4 vysokobřezí jalovice, 5 krávy, 6 dojnice, 7 saví býčci, 8 býčci do 8 měsíců a 9 chovní býci), a prasaa (10)a brojleři (11) předsavují poslední dvě kaegorie, označme indexy i=1,,, z, index předsavuje uvažované období 0 pro základní období, pro keré hodnoy již známe a 1 pro běžné období, pro něž probíhá opimalizace. Proměnná popisující poče podíl prodaných kusů, resp. nakoupené kusy dobyka λ i,, resp. n i, je charakerizováno aké indexy i=1,,, z. Dále proměnná w i, předsavující podíl jednolivých kaegorií zvířa ve sájích a proměnná pas i poče kusů dobyka na pasvinách, jsou aké určeny zmíněnými indexy. Maximalizova Z z i = 1 i i i z = π λ x + ϕ n + 360ocx + κ y, (1) i = 1 i i 7 r i = 1 i i z i= 1 w x k, i = 1,,..., K, = 1, i i j () z i= 1 pas i b p, (3) pas i = 0, i = 1,4,6,7,9, (4) x 1, 1 + ni wi xi = pasi, i =,3,8, = 1, i (5) ( 1 w ) x = 0, i = 1,6,7,9,10,11 = 1, (, i i (6) ( 1 w ) x + x = 0, i = 4, = 1, i i λ i i (7) 1 v) x 1 + ni wi xi pasi = 0, i = 5, = 1, x x x i (8) x x 0, i = 1,,... z, = 1, i λ i i (9) / φ x + λ x + n + θ x = 0, 1, (10) = x λ x ρ x 0, 1, (11) = 1, 1 ni + i xi = 0, i =,3,8, = 1, i i λ (1) x4 x3, 1 x5, 1 + n4 = 0, = 1, (13) x5 ( 1 v) x4 n5 + 5x5 = 0, = 1, λ (14) x6 vx4 x6, 1 n6 + 6x6 = 0, = 1, λ (15) / φ x + λ x n + θ x = 0, 1, (16) = x9 x8, 1 x9, 1 n9 + 9x9 = 0, = 1, λ (17) x i 0, celé, i = 1,,..., z, (18) pas i 0, celé, i = 1,,..., z, (19) p i 0, celé, i = 1,,..., u, (0) n i 0, celé, i = 1,,..., z, (1)

111 Vědecký seminář dokorandů FIS únor λ 1, i 1,,..., z, () i = 0 w i 1, i = 1,,..., z, kde π i je zisk na jedno zvíře pařící do skupiny i (Kč/ks), y i je čás obilniny i, kerá se prodá, κ i je zisk z produkce obilniny i (Kč/), φ i jsou náklady na koupi 1 zvířee z kaegorie i, k j jsou kapaciy sájí j, o je produkce mléka na dojnici (l/ks+den), c je zisk z jednoho liru mléka (Kč/l), b je poče kusů dobyka na hekar pasvin p, (3) ρ je podíl narozených jaloviček nuných pro reprodukci sáda, Φ je plodnos krav, resp. jalovic, θ je úmrnos ela po narození, v je podíl krav, keré jsou vyřazeny z reprodukčního cyklu. Účelová funkce (1) výše uvedeného modelu předsavuje zisk z prodeje chovných zvířa (dáno podílem prodaných kusů k poču zvířa, keré jsou během roku k dispozici) snížené o náklady na koupi kusů skou do různých kaegorií, zisk z prodeje mléka a pouze pro úplnos i očekávané výnosy z prodeje jednolivých plodin. Výrazy () až (8) předsavují umísění jednolivých kaegorií zvířa do různých ypů sájí nebo na pasvu. Z uvedeného je parné, že možnos venkovní pasvy mají pouze čyři kaegorie zvířa, a o mladé jalovičky a býčci, dále jalovičky do 0 měsíců věku a krávy. Nerovnice (9) umožňuje model omezi z hlediska jeho sabiliy ao podmínka zabezpečuje nepříliš velké kolísání poču zvířa v jednolivých kaegoriích skou. Ovšem pro zajišění sabilního obrau sáda není nuná. Podmínky (10) až (17) vyjadřují již zmíněnou nunos sabilizova obra sáda skou. Jednolivé výrazy posupně zachycují odlišný charaker jednolivých kaegorií zvířa a přesuny mezi nimi způsobené časovým fakorem dosažení určiého věku nebo daného poču zabřeznuí a edy vyřazení krávy z reprodukčního cyklu ve prospěch kaegorie dojnic. Obecně je proces vyjádřen rovnicí (1), kde je konečný sav dané skupiny zvířa dán konečným savem kaegorie, jež je jejím logickým předchůdcem v minulém období, a dále počem zvířa, keré podnik v běžném období nakoupil či prodal. Teno vzah plaí pro mladé jalovičky do 8 měsíců, jalovice do 0 měsíců a mladé býčky do 8 měsíců. Proces se ovšem liší například u savých ela. Poče savých jaloviček a býčků, rovnice (10), resp. (16), je určen plodnosí, j. schopnosí donosi, vysokobřezích jalovic, dále úmrnosí novorozených ela, popřípadě jejich nákupem či prodejem. Pro zachování sabiliy je nuné urči podíl nově narozených jaloviček, keré musí zůsa ve sádě, aby byla zabezpečena efekivní reprodukce, zn. určení hodnoy koeficienu ρ, viz [3]. Tao podmínka je zachycena nerovnicí (11). Vzahy pro určení poču vysokobřezích jalovic, krav, dojnic a býků odpovídají posupně rovnicím (13), (14), (15) a (17). Výrazy (18) až (1) předsavují celočíselný charaker proměnných určujících konečné savy jednolivých skupin zvířa, počy zvířa na pasvinách, počy nakoupených kusů skou v jednolivých kaegoriích a konečně plochu pasvin vyjádřenou v celých hekarech půdy. Podíl zvířa na prodej a podíl jednolivých kaegorií skou ve sájích mají charaker proměnných v rozmezí od 0 do 1, což je dáno omezeními () a (3). Model roslinné výroby je zde zcela absrahován, přičemž je nasnadě pozorova souvislosi především v oblasi krmiv a sakových hnojiv. Opimalizační model zahrnující roslinnou produkci uvádí například []. 3 Provedené experimeny Uvedený opimalizační model lze aplikova na reálnou siuaci v zemědělském podniku, kerý se zabývá nejen roslinou, ale i živočišnou výrobou. Při implemenaci ohoo modelu do exisujícího sysému zachycujícího zmiňovanou problemaiku roslinné výroby, viz model uvedený v [], dospějeme k níže uvedeným výsledkům, viz abulka 1. Výsupy opimalizace byly získány na základě da poskynuých reálným zemědělským podnikem. Jelikož cílem byla analýza živočišné výroby, výsledky roslinné produkce nejsou uvedeny.

112 11 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Kaegorie zvířa Savé jalovičky Jal. do 8 m. Jal. do 0 m. VB jalovice Krávy Dojnice Saví býčci Býčci do 8 m. Chovní býci Prasaa Brojleři Tabulka 1. Výsledky opimalizace živočišné výroby podniku Konečný sav zvířa x i Poče zvířa na prodej λ i x i Poče zvířa ve sájích w i x i , Konečný sav zvířa x i, Hodnoa účelové funkce byla pro zajímavos Kč. V abulce nejsou uvedeny hodnoy pro poče nakoupených kusů skou a poče zvířa na pasvinách z důvodu nulových hodno pro první zmíněnou proměnnou a jediné kladné hodnoy pro druhou. Podnik nebude nakupova žádný kus skou ani drůbež, pouze prasaa. Z hlediska opimálního výsupu je o pro podnik nevýhodné z důvodu převyšujících nákladů nad výnosy. Zisk z prodeje drůbeže byl ve sledovaném podniku záporný a vlasní produkce skou je z pohledu nákladů opě výhodnější. Z výše uvedené abulky vyplývá, že podnik v základním období svou výrobu neopimalizoval. Umísění zvířa bylo převážně ve sájích, jedině krávy byly zčási na pasvinách 34 kusů. Následující grafy zobrazují simulovaný vývoj proměnné xi v čase za předpokladu jinak nezměněných podmínek. Obrázek 1 předsavuje vývoj za předpokladu omezeného modelu, viz nerovnice (9) uvedeného modelu. Obrázek znázorňuje vývoj ziskové funkce omezeného i neomezeného modelu v čase. Obrázek 1. Omezený model, vývoj proměnné x i v čase Omezený model živočišné výroby vykazuje endenci rychle se sabilizova v čase. Po vyrovnání z počáku neopimalizovaného savu jednolivých kaegorií zvířa a překonání ohoo negaivního dopadu servačnosi modelu, sysém směřuje k rovnováze, přičemž účelová funkce za jinak nezměněných podmínek rose a v dalších obdobích se její hodnoa pohybuje okolo Kč. V případě neomezeného modelu dochází ke sabilizaci podsaně pomaleji, což vyjadřuje i vývoj odpovídající ziskové funkce, ale později se hodnoa účelová funkce přiblíží Kč a začne pozvolna klesa.

113 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Obrázek. Vývoj ziskové funkce omezeného a neomezeného modelu v čase 4 Závěr Opimalizační model živočišné výroby uvedený výše zachycuje reálný obraz dané problemaiky. Přínosem je možná realizace analýzy akuálního savu plánování zemědělského podniku a jeho možná opimalizace. Cílem dalšího výzkumu by mělo bý podchycení vlivu měnící se ržní popávky po produkech živočišné výroby s důrazem na adekvání reakci zemědělského podniku a zahrnuí sání doační poliiky do modelu. V kombinaci s uvedeným modelem živočišné výroby by bylo možné komplexněji analyzova a racionalizova chování zemědělského podniku. Lieraura [1] Folýn, I., Zedníčková, I.: Ekonomika malých a sředních firem. Praha: Akademie zemědělských věd 199. [] Jägerová, T.: Analýza a opimalizace efekivnosi zemědělsko dřevozpracujícího podniku. Diplomová práce. Praha: VŠE FIS 009. [3] Kvapilík, J., Pyloun, J., Zahrádková, R., Malá, K.: Chov krav bez ržní produkce mléka. Praha: Výzkumný úsav živočišné výroby Praha - Uhříněves 006. [4] Pelikán, J.: Diskréní modely v operačním výzkumu. Praha: Professional Publishing, 001. [5] Svaoš, M. e al.: Ekonomika zdrojů českého zemědělsví a jejich efekivní využívání v rámci mulifunkčních zemědělskoporavinářských sysémů: (zpráva o řešení výzkumného záměru MSM za rok 008). Praha: Česká zemědělská univerzia 009. Summary Animal Producion Model Opimizaion Animal producion model opimizaion in relaion wih vegeal producion in agriculural company is a complex problem who aims o find an opimal porfolio of diverse animal and vegeal producion ha corresponds o a maximal expeced company profi. Model menioned above concenrae on an opimizaion of he animal producion, he vegeal producion is no he arge of he analysis. The problem is influenced by many facors and condiions. The main par of he animal producion model concerns he dynamic condiion ha he herd of cale should be sable and he oher consrains and facors. The nonlinear discree problem reflecs he empirical properies of he real sysem.

114 114 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Dynamické modely oligopolu Václav Školuda Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Článok sa zaoberá analýzou dynamických modelov spoločnosí vysupujúcich na oligopolnom rhu a upravujúcich veľkosť svojej produkcie. Analyicky sú vyjadrené funkcie pre jednolivé spoločnosi a je sledovaná ich sabilia a rýchlosť konvergencie v rôznych podmienkach. Podmienkami sú var nákladovej funkcie a spôsob prispôsobovania sa rhu vyjadrený koeficienom prispôsobenia. Sledované sú ako diskréne, ak spojié modely. Z výsledkov možno zhrnúť, že dynamické modely duopolu konvergujú k rovnovážnej hodnoe a rasúce marginálne náklady majú sabilizujúci vplyv. Kľúčové slová: Oligopol, Cournoov model, Hospodárska dynamika, Sabilia 1 Úvod Oligopol je rhová šrukúra v korej sa vyskyuje viac firiem. Pokiaľ je iba jedna spoločnosť, hovoríme o monopole a ak je schopnosť spoločnosí ovplyvniť cenu produkcie nízka, hovoríme o monopolisickej konkurencii. Jednolivé spoločnosi môžu na rhu rozhodovať o veľkosi produkcie (Cournoov model), o jej cene (Berrandov model) alebo môže vzniknúť vzťah vodca nasledovník (Sackelbergov model). Saické prípady uvedených modelov sú v lieraúre široko diskuované, napr. [1], [], [3] no ucelený prehľad dynamických modelov lieraúra neposkyuje, preo je cieľom predkladanej práce poskynúť úplný prehľady dynamických modelov spoločnosí na oligopolnom rhu upravujúcich veľkosť svojej produkcie. Nasledujúcich šesť kapiol sa zaoberá posupne rôznymi prípadmi dynamických modelov. Rozdelené sú podľa vsupujúcich podmienok. Rozlišujeme konšanné a rasúce marginálne náklady (MC), pričom analyicky sú odvodené lineárne rasúce. Tiež rozlišujeme okamžié a oneskorené prispôsobovanie výsupu vyjadrené koeficienom prispôsobenia. Pre úplnosť sú uvedené ako diskréne modely, ak spojié. Z hľadiska použiých meód sa jedná o riešenie diferenčných a diferenciálnych rovníc za zadaných podmienok a sledovanie ich sabiliy a konvergencie. Oligopol s okamžiým prispôsobením a konšannými marginálnymi nákladmi Ako bolo povedané v úvode, budeme sa zaoberať dynamickými modelmi, čo predsavuje zahrnuie času. Teno základný predpoklad znamená, že firma prispôsobuje veľkosť svojho výsupu v čase veľkosiam výsupu osaných spoločnosí na relevannom rhu v čase 1 pričom sama maximalizuje zisk v čase. Predpokladáme iež, že sa rovnako zachovajú všeky spoločnosi. Konšanné marginálne náklady znamenajú, že prírasok nákladov na výrobu dodaočnej jednoky produkcie je konšanný. Tiež predpokladáme lineárny dopy po produkcii odvevia. Na rhu sa nachádza n spoločnosí, koré posupne označíme i=1,...,n. Ak i-y výrobca ponúka množsvo q i, poom celková produkcia odvevia v čase bude n Q i, = q j, 1 + qi, j i (1) Predsavu o budúcej cene i-eho oligopolu v čase vyjadruje dopyová funkcia n P. i, = a b q, +, 1 > 0 > 0 i q j a b () j i Lineárna funkcia nákladov je vyjadrená ako súče fixných nákladov (F i, ) a variabilných nákladov (c i.q i, ) a možno ju zapísať v vare ( q ) = F + c q c 0 C i, i, i, i. i, > (3)

115 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Zisková funkcia spoločnosi má poom var ( ) i i i i n i j j i i q c F q q q b a Z,,, 1,,, = (4) Maximalizáciu ziskovej funkcie dosiahneme diferencovaním 0.., 1,,,, = + = i i n i j j i i i b q c q q b a q Z (5) Vyjadrením q i, z uvedenej funkcie dosaneme rovnicu rekcie b c a q q i n i j j i. 1 1,, + = (6) Uvedená rovnica je súčasťou sysému n diferenčných rovníc prvého rádu. Riešením daného sysému diferenčných rovníc dosávame nasledujúcu charakerisickú rovnicu pre n oligopolov λ λ λ λ = Ι Α L M O M M L L (7) Podmienky sabiliy ďalej pre oo riešenie vyžadujú, aby charakerisický koreň λ * bol v absolúnej hodnoe menší než jeden * 1 = n λ (8) z čoho vyplýva, že duopol je sabilným (λ * =-1/), ri spoločnosi konšanne oscilujú okolo rovnovážnej hodnoy (λ * =1) a viac spoločnosí diverguje (λ * >1). Uvedené pekne znázorňuje obrázok 1, korý porovnáva úpravu množsva ponúkaného jednou spoločnosťou na rhu s n spoločnosťami. 3 Oligopol s okamžiým prispôsobením a rasúcimi marginálnymi nákladmi Predpoklady sú zhodné s predchádzajúcim prípadom s jednou výnimkou. Tou je zmena marginálnych nákladov z konšanných na rasúce. Prírasok nákladov na produkciu dodaočnej jednoky je eda rasúci. Ak je funkcia nákladov kvadraická (vyjadrená polynómom druhého supňa), funkcia marginálnych nákladov je lineárne rasúca. Nákladová funkcia má var: ( ) 0 0..,,,,, > > + + = d c q d q c F q C i i i i i i i (9) Zisková funkcia bude ,,,, 1,,, > > = b a q d q c F q q q b a Z i i i i i i n i j j i i (10)

116 116 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Jej derivovaním a vyjadrením q i, dosaneme rovnicu reakcie v vare n a ci b qi, =. q j, 1 b + d b + d j i (11) Aby bol sysém sabilný, sačí overiť planosť b b + d < 0 (1) Z podmienok vieme, že b aj d sú kladné, čiže podmienka je vždy splnená. Oligopol s rasúcimi marginálnymi nákladmi je eda vždy sabilný n= n=3 Obrázok 1. Konšanné MC Zdroj: Vlasné prepočy Obrázok. Rasúce MC Zdroj: Vlasné prepočy Obrázky 1 a znázorňujú prispôsobovanie ponúkaného množsva jednou so spoločnosí na oligopolnom rhu. Obrázok 1 sa vzťahuje na konšanné marginálne náklady a ukazuje sav v prípade dvoch, roch a šyroch spoločnosí. Obrázok sa líši podmienkou rasúcich marginálnych nákladov. Čas je chápaný v omo prípade ako diskréna veličina a spojnice bodov majú iba ilusraívny charaker. 4 Oligopol s oneskoreným alebo neúplným prispôsobením a konšannými marginálnymi nákladmi Rozdielom oproi prvému prípadu (časť ) je rozšírenie o predpoklad adapívnych očakávaní. Každá so spoločnosí prispôsobuje svoj výsup s oneskorením alebo nie úplne, výsup v predchádzajúcom období upravuje o pomer rozdielu medzi zvoleným výsupom v súčasnosi a skuočným výsupom v predchádzajúcom období. Koeficien prispôsobenia k i vyjadruje očakávania i-ej spoločnosi vo vzťahu k očakávanej produkcii j-eho oligopolisu: q ˆ j, qˆ j, 1 = ki ( q j, qˆ j, 1 ) k > 0 (13) Koeficien prispôsobenia k môžeme chápať ako isú schopnosť subjeku predvídať dianie na rhu alebo schopnosť (rýchlosť) sa prispôsobiť zmenám. Predpokladáme eda, že každá spoločnosť očakáva v čase q ˆ j produkciu j-eho oligopolu na úrovni,. V čase eda i-y oligopol zvažuje produkciu odvevia na úrovni n Q i, qˆ j, + qi, j i = (14) Dosadením a vyjadrením získame poom podobnú rovnicu reakcie ako v prípade bez prispôsobenia (6), v vare q i, n 1 =. qˆ j i j, a c + b i (15)

117 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Dá sa dokázať [7], že pre poče subjekov na oligopolnom rhu a koeficien prispôsobenia plaí nasledujúca podmienka sabiliy k n < 4 (16) k Pre duopol je hraničnou hodnoou k < 4/3, pre oligopol s roma spoločnosťami je podmienka sabiliy na úrovni k < 1 a pre šyri spoločnosi k < 4/5. 5 Oligopol s oneskoreným alebo neúplným prispôsobením a rasúcimi marginálnymi nákladmi Teno prípad má obdobné predpoklady ako predchádzajúci príklad, rozdielom je opäť zmena v marginálnych nákladoch. Rasúce marginálne náklady majú sabilizujúci vplyv a umožňujú dosahovať rovnováhu aj pre väčšie hodnoy koeficienu prispôsobenia. Pokiaľ funkciu nákladov vyjadríme ako v druhej časi, funcia nákladov je kvadraická (9), možno podmienku sabiliy pre poče subjekov a koeficien prispôsobenia vyjadriť ako: 16 7k n < (17) k Pokiaľ je funkcia nákladov kvadraická, dosávame pre duopol hraničnú hodnou k < 16/9, pre oligopol s roma spoločnosťami je sabilia dosahovaná pre veľkosť koeficienu prispôsobenia k < 16/10 a pre šyri spoločnosi k < 16/11. Iný prísup [5] vychádzajúci z obdobných predpokladov ako v predchádzajúcom prípade s rasúcimi marginálnymi nákladmi odvodzuje rovnicu reakcie v vare n a ci b q i, =. + + qˆ j, b d b d j i (18) Podmienka sabiliy má poom var b b + d 1 > 1 n (19) Ako vidíme, podmienka sabiliy nezahŕňa koeficien prispôsobenia. Sabilia podľa poču subjekov na rhu je v omo prípade závislá od miery, akou sa menia marginálne náklady a sklonu rhovej dopyovej funkcie k=0.1 k=0.4 k=0.7 k=0.9 k=1 k=1.1 k=1.3 k=1.6 k=1.9 Obrázok 3. Prispôsobovanie výsupu podľa veľkosi koeficienu, Zdroj: Vlasné prepočy Porovnanie rýchlosi konvergencie k sabilnému riešeniu pre jednu so spoločnosí na duopolnom rhu nám poskyuje obrázok 3. Funkcia nákladov je v omo prípade kvadraická a koeficieny prispôsobenia nadubúdajú hodnoy od 0,1 do 1,9. Spojnice medzi bodmi najú opäť len ilusraívny charaker.

118 118 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Oligopol s oneskoreným alebo neúplným prispôsobením a konšannými marginálnymi nákladmi, spojiý model Predpoklady sú obdobné ako v prípade popísanom v časi 4, rozdielom je však chápanie času ako spojiej veličiny. Tomu bolo prispôsobené vyjadrenie premenných. Tiež predpokladáme neúplné alebo oneskorené prispôsobenie výsupu, v omo prípade vyjadrené pomocou derivácií: 0 1,..., )) ( ˆ ) ( ( ) ( > = i i i i i k n i q q k d dq (0) Koeficien prispôsobenia k možno rozumieť ako číslu popisujúcemu schopnosť subjeku reagovať na zmeny na rhu. Predpokladajme ďalej, že sa na rhu nachádza n spoločnosí, koré označíme i=1,...,n. Funkcie majú obdobný var ako pri diskrénych modeloch, predovšekým vzťahy (4), (14) a (15). Množsvo produkcie na rhu, o korom uvažuje i-y oligopolisa v čase, možno poom vyjadriť ako ( ) ( ) ( ) q q Q i n i j j i + = ˆ (1) Funkcia zisku bude v vare ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ˆ. > > > + + = c b a q c F q q q b a Z i i i i n i j j i i () Odvodením a dosadením dosaneme funkciu reakcie v vare ( ) ( ) b c a q q i n i j j i ˆ. 1 + = (3) Riešením sysému ýcho funkcií pomocou maice charakerisických rovníc a prešerovaním podmienok nezápornosi deerminanov a sôp ejo maice pre jednolivé počy subjekov rhu možno dôjsť k záveru, že sabilným je iba duopol a v prípade väčšieho poču subjekov je model zväčša nesabilný. Too je v osrom konrase s diskrénym modelom, pri korom od veľkosi koeficienu prispôsobenia záviselo, či sa bude model správať sabilne, alebo nesabilne. 7 Oligopol s oneskoreným alebo neúplným prispôsobením a rasúcimi marginálnymi nákladmi, spojiý model Rozdielom oproi predchádzajúcemu prípadu je zmena marginálnych nákladov z konšanných na rasúce. Jednolivé funkcie ak majú var obdobný so vzťahmi (9), (18) a (1). Pokiaľ náklady vyjadríme polynómom druhého supňa, zisk možno zapísať nasledovne ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ˆ. > > > > = d c b a q d q c F q q q b a Z i i i i i i n i j j i i (4) Výsledky predchádzajúceho spojiého modelu sú rovnaké ako v omo prípade. Jediným rozdielom je vyššia rýchlosť dosiahnuia konečného savu pri rasúcich marginálnych nákladoch. Možno eda povedať, že rasúce marginálne náklady majú sabilizujúci vplyv.

119 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Tabuľka 1. Prehľad dynamických modelov oligopolu Okamžié prispôsobenie Oneskorené prispôsobenie Spojiý Konšanné MC Rasúce MC Rovnováha Rovnováha (rýchlejšie) n = Osciluje konšanne Rovnováha n = 3 Osciluje rasúco - divergenne Rovnováha n > 3 k < 4/3 k < 16/9 * n = k < 1 k < 16/10 * n = 3 k < 4/5 k < 16/11 * n = 4 Rovnováha vždy Rovnováha vždy (rýchlejšie) n = Rovnováha - zriedka Rovnováha zriedka (rýchlejšie) n 3 Tabuľka poskyuje ucelený prehľad výsledkov analýzy. Koeficien prispôsobenia je v abuľke znázornený písmenom k a poče subjekov nachádzajúcich sa na rhu zobrazuje posledný sĺpec. Údaje označené hviezdičkou (*) plaia pre vyjadrenie rasúcich marginálnych nákladov kvadraickou funkciou nákladov. 8 Príklad aplikácie Nasledujúca časť sa zaoberá využiím doeraz uvedených poznakov v počíačovom modeli. Model je plne paramerický a pokýva väčšinu prípadov spomínaných v predchádzajúcich časiach. Úlohou počíačového modelu je umožniť ľubovoľne meniť vsupné paramere a sledovať ich vplyv na sabiliu modelu, prípadne rýchlosť dosiahnuia rovnováhy. Jediným obmedzením je predpoklad duopolu. Ziskové funkcie spoločnosí budú nasledovné Z Z 1,, = = ( a b. ( q + q ). 1,, 1 M h ( e f.( q + q ). q N + g. q +. q, 1, 1 q 1,, 1,, + c. q 1, d +. q, Paramere a, b, c, d, e, f, g, h sú väčšie ako 0. Paramere d a h môžu byť aj nulové a v om prípade máme model s konšannými marginálnymi nákladmi (4), inak sú rasúce (10). Nasledujúce funkcie reakcie predpokladajú prispôsobenie spoločnosí v vare (13). Pokiaľ parameer k bude rovný 1 dosaneme model s okamžiým prispôsobením, inak sa jedná o oneskorené či neúplné prispôsobenie. q q, 1, a c = b e g = f ( b + d )(. q + q ) ( b + d ). 1, + 1 k. b 1 ( f + h)(. q + q ) ( f + h)., + 1 k. f 1,, Riešením uvedených funkcií reakcie a grafickým zobrazením výsupu dosávame plne paramerický model spĺňajúci vyššie uvedené podmienky. Teno model umožňuje meniť paramere a vsupné premenné (x a y) a podľa oho sledovať sabiliu za uvedených podmienok. Obrázok znázorňuje jedno z možných riešení. b f q 1, q 1,,, (5) (6) Obrázok 4. Výsup programu umožňujúci meniť paramere modelu, Zdroj:Vlasné prepočy

120 10 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Záver Úlohou predkladanej práce bolo poskynúť ucelený analyický prehľad dynamických modelov oligopolu. Do úvahy bolo brané ako okamžié, ak aj oneskorené a neúplné prispôsobenie veľkosi výsupu vyjadrené koeficienom prispôsobenia. Tiež bol zohľadnený var nákladovej funkcie a pre úplnosť boli spomenué aj spojié modely. Výsledky analýzy nám prehľadne sumarizuje abuľka. Modely s okamžiým prispôsobením a konšannými marginálnymi nákladmi dosahujú rovnováhu iba v prípade oligopolu s dvoma spoločnosťami (duopol). Po rozšírení o rasúce marginálne náklady dosahujú ieo modely vždy rovnováhu. Rasúce marginálne náklady majú eda sabilizujúci vplyv. Pri modeloch s oneskoreným prispôsobením sa nám podarilo odvodiť jednoduchú podmienku, pri korej sačí porovnať veľkosť koeficienu prispôsobenia. Teno koeficien môžeme chápať ako schopnosť spoločnosi reagovať na zmeny na rhu, jej pružnosť no iež ako celkovú informovanosť na rhu na základe korej sa spoločnosi rozhodujú. V prípade spojiých modelov nasala rovnováha iba v prípade duopolu a pre viac spoločnosí na rhu nebolo možné sanoviť jednoduchú podmienku ako v predchádzajúcich prípadoch. Uvedené možno zhrnúť, že za vyššie špecifikovaných podmienok dosahuje rovnováhu, čiže je sabilným, predovšekým duopol a rasúce marginálne náklady majú sabilizujúci vplyv na rh vykazujúci známky oligopolu. Lieraúra [1] Fendek, M., Fendeková, E.: Mikroekonomická analýza. Iura Ediion, Braislava 008. [] Fendeková, E.: Oligopoly a regulované monopoly. Iura Ediion, Braislava 006. [3] Fiala, P.: Síťová ekonomika. Professional Publishing, Praha 008 [4] Gandolfo, G.: Economic Dynamics: Mehods and Models. Norh-Holland Pub. Co., Amserdam [5] OKUGUCHI, K.: Adapive Expecaions in an Oligopoly Model. In The Review of Economic Sudies, 1970, vol. 37, no., p [6] Shone, R.: Economic Dynamics: Phase Diagrams and Their Economic Applicaion. Cambridge Universiy Press, Cambridge 00. [7] Szomolányi, K. Surmanová, K.: Linear dynamic courno oligopoly model wih adapive expecaions. In Sraegic managemen. 008, roč. 13, č. 1, s [8] Školuda, V.: Plynárensvo na Slovensku: Analýza koncenrácie v odveví a jeho súčasný sav. Diplomová práca, Braislava 010. Summary Dynamic Models of Oligopoly The goal of his paper was o provide a full review of dynamic models of oligopoly, specifically companies adjusing he size of oupu. Ino consideraion were aken consan and increasing marginal coss. Companies also were adjusing heir oupu immediaely as well as in delay or no compleely. The resuls showed ha in case of immediae adapaion and consan marginal cos is only duopoly sable. Afer enlargemen by MC, all models showed increasing of sabiliy. Incomplee adapaion changed he condiions o a simple comparison of he coefficien, which can be seen as company's abiliy o adap o he marke. Coninuous models showed a balance only if here are wo companies on he marke (duopoly). In one senence, duopoly is mosly sable and he rising marginal coss have a sabilizing effec.

121 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Aplikace modelu EGARCH na burzovní index FTSE 100 Zdeněk Šolc Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Předměem ohoo článku je eoreický popis nelineárního auoregresního modelu podmíněné volailiy EGARCH, kerý je schopen zachyi asymerické efeky na změnu volailiy, keré jsou vyvolané poziivními či negaivními šoky. Teno model je aplikován na reálná daa burzovního indexu FTSE 100. Nunos použií nelineárních modelů podmíněné volailiy je nejprve oesována pomocí SB esu, resp. společného SB, NSB, PSB esu. Poé jsou odhadnuy paramery modelu EGARCH meodou maximální věrohodnosi a provedena diskuse nad hodnoami odhadnuých paramerů. Následně je provedena diagnosická konrola modelu, kerá spočívá v esování, zda sandardizovaná rezidua vykazují auokorelaci, podmíněnou heeroskedasiciu a normaliu rozdělení. Klíčová slova: volailia, GARCH, EGARCH, odhad paramerů 1 Úvod Volailia paří mezi nejdůležiější paramery používané např. v meodologii Value a Risk či při oceňování finančních deriváů, obecně edy v oblasi financí, ekonomerie ad. Můžeme vrdi, že porfolia finančních akiv jsou funkcí očekávaných sředních hodno a rozpylů jejich měr výnosů. Již v práci [9] bylo poukázáno na skuečnos, že volailia výnosů finančních akiv je proměnlivá a yo výnosy mají rozdělení, kerá jsou více špičaá a mají lusší konce než normální rozdělení, j. mají zv. lepokurické rozdělení. To vyvolalo snahu naléz jiné rozdělení, keré by lépe reflekovalo rozdělení výnosů. Idea byla aková, že výnosy finanční časové řady mají podmíněné normální rozdělení s podmíněným rozpylem, kerý se mění v čase. Hovoříme o zv. podmíněné heeroskedasiciě, kdy rozpyl náhodných složek u, resp. reziduí e závisí na jejich minulých hodnoách, j. sochasický model časové řady můžeme zapsa ve varu (,,... y f u u ), kde 1 ~ ΝID ( 0, σ ) Obecně lze časovou řadu zapsa ve varu [ ] = u. y = Ε y Ω 1 + u, kde Ω značí informační množinu v čase -1 1 a { u } je proces bílého šumu. V lineárních modelech (ARMA, ad.) nebo v modelech časových řad s proměnlivými režimy (SETAR, ad.) se mj. předpokládá, že nepodmíněný a podmíněný rozpyl procesu Ε u = Ε sejný, j. plaí [ ] [ ] u Ω 1 u je = σ. Je edy neměnný v čase, jedná se o homoskedasickou funkci. Nyní ovšem eno předpoklad uvolníme a budeme předpokláda proměnlivos podmíněného rozpylu procesu { u }, j. Ε u Ω = h pro libovolnou nezápornou funkci h ( ). Proces { u } je edy podmíněně že plaí [ ] 1 heeroskedasický, přičemž nepodmíněný rozpyl procesu σ [ y Ω ] h = Ε[ u Ω ] = var 1 1 do podoby y 1 / [ y ] [ ] Ω 1 + σ ε = Ε y Ω 1 + h ε = Ε kde ~ ΝID ( 0,1) h Ω 1 u sále zůsává v čase konsanní. Dále lze psá, že. Nyní již lze lépe specifikova var nelineárního procesu časové řady, a o, (1) ε. Pokud oo plaí, pak je rozdělení náhodné veličiny y Ω 1 normální v čase s proměnlivým podmíněným rozpylem [5], j. y Ω Ν ( 0, h ) modelování podmíněného rozpylu h. 1 ~ 1. Jednolivé modely volailiy jsou poé založeny na Použié meody Jako východisko pro analyzovaný nelineární model EGARCH je lineární model ARCH [5], resp. jeho modifikace, model GARCH [3], kerý bere v úvahu flexibilnější srukuru zpoždění. Model GARCH (p,q) poé můžeme zapsa v úplném varu [3]..1 Exponenciální GARCH proces Model EGARCH paří do skupiny nelineárních modelů podmíněné volailiy, kdy je schopen promínou do podmíněného rozpylu asymerické efeky u finančních časových řad. To znamená, že akciové výnosy jsou

122 1 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 negaivně korelovány se změnami volailiy. Teno jev označujeme jako pákový efek, kdy Black [] upozornil na skuečnos, že např. volailia má endenci růs jako odpověď na španou informaci v podobě nižšího výnosu než výnosu očekávaného vice versa. Nelson [10] navrhl první model, kerý yo asymerické efeky byl schopen zachyi, zv. exponenciální GARCH model. Zaímco GARCH model je konsruován ak, že h je nezáporný s pravděpodobnosí jedna díky omu, že je lineární kombinací kladných náhodných veličin s kladnými vahami (paramery), EGARCH zaručuje nezápornos log, kerý je lineární funkcí času a zpožděných u. Poom pro vhodnou funkci g můžeme psá [10] log ( h ) = + g( u ) β ln( h ) k + k k = 1 k h pomocí logarimu ( ) ω, () kde { ω } je reálná, nesochasická posloupnos skalárů. Funkce ( u ) =, k h g je specifikována ak, aby byl vza v úvahu asymerický vzah mezi (akciovými) výnosy a změnami volailiy. Jedním ze způsobů je vyjádři funkci g ( u ) jako lineární kombinaci u a u, j. g ( u ) u + γ [ u Ε u ] 1 = θ. (3) Funkce (4) se evidenně skládá ze dvou čásí u 1 Složka [ u Ε u ] 1 1 θ a [ u Ε u ] γ se sředními hodnoami rovnými nule. 1 1 γ reprezenuje velikos efeku. Za předpokladu θ = 0, γ > 0 o znamená, že šok (inovace) v log ( h ) je poziivní, pokud velikos u je věší než jeho očekávaná hodnoa vice versa. Jesliže naopak předpokládáme, že θ < 0, γ = 0, poom šok v log ( ) je poziivní, pokud šok v (akciových) výnosech je negaivní vice versa. h Pokud 0 < u <, edy pro poziivní šok, funkce g( u ) je lineární v u se sklonem θ + γ, pokud nasane negaivní šok, j. < u 0, poom g ( u ) je lineární v u se sklonem θ γ. K měření, jak se nová informace u promíne do volailiy h za předpokladu konsanních osaních příomných a minulých informací, se + 1 používá funkce NIC (New Impac Curve). Použijeme-li alernaivní var modelu EGARCH za předpokladu exisence AR(1) procesu pro výnosy akiv [4] y = φ y + u 1 1 u = h ε, (4) log ( h ) = ω + β log( h ) 1 u 1 + θ h 1 13 asymerický člen u + γ h 1 1 resp. jeho nejpoužívanější var EGARCH(1,1), pak vzhledem k omu, že paramer θ je ve věšině případů záporný, poziivní informace ve výnosech generuje menší volailiu než negaivní informace.. Tesování a odhad paramerů modelu EGARCH Pro esování podmíněné heeroskedasiciy modelované pomocí nelineárních modelů volailiy použijeme dva diagnosické esy: SB es (Sign Bias Tes) a společný SB, PSB, NSB es (Posiive/Negaive Size Bias Tes). Tesování je založeno na ideji funkce NIC, přičemž se esuje nulová hypoéza podmíněné homoskedasiciy proi alernaivní hypoéze nelineární podmíněné heeroskedasiciy. Podrobný popis ěcho esů lze naléz např. v [1] nebo [6]. Paramery modelu EGARCH poé odhadneme meodou maximální věrohodnosi, kdy T T log = 1 = 1 π věrohodnosní funkce L = l, resp. logarimus věrohodnosní funkce l má var [10] = 1 T u l = c 1 ( h ) 1 h, (5) q p společně s modelem log( h ) { ( )} + ( ) = ω 0 + θ ju + j γ j u j Ε u β j log h j j= 1 j= 1 asympoicky normálních odhadů se aplikují různé algorimy, v našem případě BFGS algorimus.. Pro výpoče konzisenních a Odhad paramerů meodou maximální věrohodnosi je zde prováděn za předpokladu normaliy procesu { } u. Ovšem s ohledem na charaker finančních časových řad je eno předpoklad velmi časo nereálný, a o z důvodů

123 Vědecký seminář dokorandů FIS únor uvedených v čási 1. Proo je někdy přijímán jiný předpoklad, že proces { } supni volnosi, přičemž normální rozdělení dosaneme pro (neboli zobecněné exponenciální rozdělení). ν u má Sudenovo rozdělení s ν >. Nebo můžeme použí zv. rozdělení GED GED rozdělení obsahuje jako speciální případ normální rozdělení, pokud ν =. Pokud pro odhad paramerů u, modelu EGARCH použijeme meodu maximální věrohodnosi s předpokladem GED rozdělení pro { } odhadujeme celkem ( q + p + ) paramerů ζ = ( ω θ,..., θ, γ,..., γ, β,..., β, ν ) T, 0 1 q 1 q 1 p. Cílem je edy maximálně věrohodný odhad ζ, j. ζ ˆ = argmax l MV, kde l je logarimus věrohodnosní funkce ve varu [8]. Poé se ζ = 1 posupuje sandardně jako v případě předpokladu normaliy. V praxi je ovšem velmi obížné urči správné rozdělení, a proo se zjednodušeně předpokládá normalia rozdělení. 3 Provedené experimeny Model volailiy EGARCH budeme aplikova na daa burzovního indexu FTSE 100. Jedná se o burzovní index na London Sock Exchange, kdy v éo práci budou použiy denní hisorické ceny indexu FTSE 100 v období od do , jedná se edy o 000 pozorování. Daná časová řada je z důvodu sacionarizace převedena na první diference logarimů, j. pracujeme s řadou y log FTSE log FTSE. = 1 ve varu ( ) ( ) Na 5% hladině významnosi je esována hypoéza podmíněné heeroskedasiciy, normalia rozdělení nesysemaické složky a auokorelace. Výsledky esování jsou obsaženy v abulce 1. Tabulka 1. Výsledky esování reziduí sledované řady Pormaneau es (44): Chi^(44)= 13,96 [0,0000]** Jarqueův - Beraův es: Chi^() = 110,4 [0,0000]** ARCH 1-1 es: F(1,1997)= 77,153 [0,0000]** Dle Pormaneau esu byla prokázána auokorelace. Jarqeův Beraův es odmíl na 5% hladině významnosi nulovou hypoézu normaliy rozdělění a ARCH es prokázal podmíněnou heeroskedasiciu daného procesu. Je edy vhodné aplikova model podmíněné heeroskedasiciy. Pro prokázání asymerie dopadu poziivních či negaivních šoků na volailiu i z hlediska jejich velikosi je aplikován společný SB, PSB a NSB es. Výsledky esování jsou uvedeny v abulce. Tabulka. Výsledky esování asymerie dopadu šoku dle SB, PSB a NSB esu odhad parameru SE odhadu -saisika -pravděp. konsana 7,9147e-005 1,931e-005 4,10 0,000 1 ˆ u + ˆ u D -5,70147e-006,785e-005-0,05 0,838 D -0, , ,85 0, D 0, , ,03 0, Jelikož je hodnoa esového kriéria TR = 103, 181 věší než kriická hodnoa, společný SB, PSB, NSB es prokázal na 5% hladině významnosi asymerii dopadu šoků na podmíněný rozpyl. Bylo aké prokázáno, že podmíněná heeroskedasicia závisí na velikosi poziivních a negaivních šoků. Hodnoa parameru 0, charakerizující vliv velikosi poziivního šoku na volailiu a parameru -0, ukazující vliv velikosi negaivního šoku na volailiu indikují skuečnos, že negaivní šoky mají věší vliv promínou se do volailiy než poziivní šoky. Too zjišění povrzuje oprávněnos použií nelineárního modelu volailiy. Následně jsou odhadnuy paramery modelu EGARCH(1,1) meodou maximální věrohodnosi. Hodnoy jednolivých odhadů paramerů jsou uvedeny v abulce 3.

124 14 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Tabulka 3. Odhad modelu EGARCH(1,1) odhad parameru SE odhadu -saisika -pravděp. ω 0-0, ,0180-3,55 0,000 θ 1-0, , ,98 0,000 γ 1 0, , ,31 0,000 β 1 0, , ,0 0,000 Dle hodno v abulce 3 je zřejmé, že všechny paramery modelu EGARCH(1,1) jsou na 5% hladině významnosi saisicky významné, včeně asymerického členu. Záporná hodnoa parameru -0, znamená, že poziivní informace ve výnosech ve formě šoku generuje menší volailiu než negaivní informace. Too vrzení je v souladu s výsledky esů asymerie. Úplný model EGARCH(1,1) má edy výsledný var (7) log ( FTSE ) ( FTSE ) 1 = u u = ε h ( ) ε ~ ΝID 0;1 log ( h ) = 0, ,110051u + 0,081416[ u Ε u ] + 0,98601log( h ) 1 Diagnosická konrola modelu EGARCH(1,1) spočívá v esování auokorelace, podmíněné heeroskedasiciy a normaliy rozdělení sandardizovaných reziduí. Výsledky esování jsou uvedeny v abulce Tabulka 4. Diagnosická konrola modelu EGARCH(1,1) Pormaneau es (44): Chi^(44)= 73,183 [0,0037]** Jarqueův - Beraův es: Chi^() = 4491,7 [0,0000]** ARCH 1-1 es: F(,1991)= 0,34830 [0,7059] Na 5% hladině významnosi nebyla dle ARCH esu prokázána hypoéza podmíněné heeroskedasiciy sandardizovaných reziduí. Na základě Pormaneau esu byla zjišěna auokorelace sandardizovaných reziduí. A pomocí Jarqueova Beraova esu byla prokázána nenormalia rozdělení sandardizovaných reziduí. To povrzuje i hodnoa špičaosi 7,1903 pro sandardizovaná rezidua oproi hodnoě 3 pro normální rozdělení, hodnoa šikmosi je -0,74617 oproi 0 pro normální rozdělení. Ovšem vyvsává oázka oprávněnosi použií předpokladu normálního rozdělení procesu { u } proces { u }. Aplikujme edy model EGARCH(1,1) za předpokladu, že má zobecněné exponenciální rozdělení (GED). Zásadní rozdíl lze pozorova z hodno špičaosi 7,9045 pro sandardizovaná rezidua při předpokladu GED rozdělení oproi hodnoě 7,1903 při předpokladu normaliy rozdělení. Z oho lze usuzova, že použií GED rozdělení lépe reflekuje charaker sledované finanční časové řady, resp. skuečnos, že výnosy finančních časových řad mají špičaější rozdělení s lusšími konci než normální rozdělení. Porovnání husoy pravděpodobnosi sandardizovaných reziduí při různých předpokladech rozdělení procesu { } u ukazuje obrázek Densiy ScaledRes ScaledRes_ged Obrázek 1. Porovnání husoy pravděpodobnosi sandardizovaných reziduí pro sledované modely

125 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Závěr V omo článku byl na daech burzovního indexu FTSE 100 empiricky povrzen eoreický poznaek o proměnlivosi volailiy finančních časových řad, a edy oprávněnosi použií auoregresního modelu podmíněné volailiy. Pomocí esů asymerie dopadu šoků na volailiu byl zjišěn pákový efek. Rovněž bylo ověřeno, že rozdělení sandardizovaných reziduí finančních časových řad je odlišné od normálního rozdělení z hlediska věší špičaosi a lusších konců. Z ohoo hlediska byl empiricky shledán jako vhodnější model odhadnuý při u. předpokladu GED rozdělení procesu { } Pro další výzkum by bylo vhodné zabýva se modely podmíněné volailiy, keré jsou kombinovány s modely s proměnlivými režimy (SETAR, MSW), kdy by bylo možné dosáhnou např. lepší predikční schopnosi modelů podmíněné volailiy. Lieraura [1] Arl, J., Arlová, M.: Ekonomické časové řady-vlasnosi, meody, modelování, příklady a aplikace. Grada Publishing, Praha 007. [] Black, F.: Sudies of Sock Marke Volailiy Changes. In: Business and Economic Saisics Secion, 1976, [3] Bollerslev, T.: Generalized Auoregressive Condiional Heeroskedasiciy. Journal of Finance, Vol. 31(1986) [4] Cipra, T.: Finanční ekonomerie. Ekopress, Praha 008. [5] Engle, R.F.: Auoregressive Condiional Heeroskedasiciy Wih Esimaes of he Variance of Unied Kingdom Inflaion. Economerica, Vol. 50 (198) [6] Engle, R.F., Ng, V.K.: Measuring and Tesing he Impac of News on Volailiy, Journal of Finance, Vol. 48 (1993) [7] Malmsen, H.: Evaluaing exponenial GARCH model. In: Working Paper Series in Economics and Finance 564, 004. [8] Mandelbro, B.: The Variaion of Cerain Speculaive Prices. Journal of Business, Vol. 36 (1963) [9] Nelson, D.B.: Condiional Heeroskedasiciy in Asse Reurns: A New Approach. Economerica, Vol. 59 (1991) Summary Applicaion of EGARCH Model on he London Sock Marke Indices EGARCH model is he earlies model of condiional variance, which allows for asymmeric effecs on volailiy and describes he relaion beween pas effecs and he logarihm of he condiional variance wihou no resricion on parameers. This paper is focused on heoreical descripion of his model and is applicaion on FTSE 100. The analysis verified he leverage effec and i was also confirmed difference in kurosis beween he heoreical assumpion of normaliy and real disribuion of sandardized residuals. Generalized exponenial disribuion was found beer han normal disribuion of sandardized residuals.

126 16 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Sanovení skupin zemí v panelových daech graviační model mezinárodního obchodu Filip Tichý Dokorand oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Článek sručně předsavuje problém rozřazení zemí do skupin aplikovaný v prosředí mezinárodního obchodu. Přiřazovací problém je definován s využiím graviační rovnice a panelových da. V článku jsou definovány dvě základní meody, keré jsem navrhl jako možné přísupy k nalezení řešení ohoo problému. Následně jsou shrnuy dosažené výsledky obou meod pro množinu 1 zvolených evropských zemí za předpokladu exisence nebo 3 skupin. Klíčová slova: panelová daa, graviační model, nelineární přiřazovací problém 1 Úvod Cílem ohoo článku je předsavi problém sanovení opimálního rozložení zemí do skupin uvniř panelových da. Model, se kerým pracuji, vychází z graviační rovnice zahraničního obchodu, kerá se sala od Roseovy sudie [] v mezinárodní ekonomii relaivně populární, především v souvislosi s ověřováním exisence zv. Roseova efeku, j. významný nárůs vzájemného obchodu mezi zeměmi, keré uvořili společnou měnovou unii. Zajímavý seznam sudií s ouo émaikou i jejich kráký rozbor lze naléz v článku Baldwin, Skudelny and Taglioni [1]. V omo příspěvku se nicméně nebudu zabýva odhadem plné graviační rovnice, ale vysačím si pouze se základní verzí. Komplexnější odhad i analýzu rovnice lze naléz např. v článku Tichý [3]. V následujícím exu se pokusím nasíni mnou navržené a aplikované přísupy k nalezení efekivního rozdělení sledovaných zemí do skupin s podobnými vlasnosmi. Graviační rovnice se skupinami Jak jsem zmínil výše, ak budu vycháze ze základní graviační rovnice, kerou rozšířím pouze o dvě dummy proměnné, a o indikaci společné hranice a člensví obou obchodních parnerů v EU. Rovnice pak má následující var: X, k1, k β HDP 1, k1hdp λ λ α, k D _ Bordk 1, k + D _ EU, k1, k + ε, k1, k = e e, δ (1) Dis k1, k γ kde X,k1,k je expor ze země k1 do k v čase ; k1, k {1,, K} a k1 k, HDP,k1(k) - HDP země k1, resp. k v čase, Dis k1,k - vzdálenos mezi hlavními měsy obchodních parnerů, D_Bord k1,k - nula jednoková proměnná pro výsky pozemní hranice, D_EU,k1,k - nula jednoková proměnná indikující člensví obou zemí v Evropské unii v čase, α, β, γ, δ, λ 1, λ - paramery modelu, ε,k1,k - náhodná složka. Tako definovaná rovnice však předpokládá, že odhadnué paramery jsou idenické přes všechny možné kombinace obchodních parnerů. Nyní eno předpoklad odsraním, přesněji budu uvažova, že panel je vořen skupinami zemí. Pro země ve sejné skupině bude nadále plai shodná hodnoa parameru, ale pro země v různých skupinách omu už ak nebude. Model se však dále komplikuje ím, že průřezová dimenze panelu není vořena pouze jednou zemí, ale kombinací dvou obchodních parnerů, z oho důvodu je pořeba model rozšíři o paramery, keré pokrývají siuaci, kdy každý z parnerů paří do jiné skupiny. Aby bylo možno yo skupinově variabilní koeficieny odhadnou, je nuno přeformulova graviační rovnici (1). Pro účely esování vyvořených algorimů budu předpokláda, že napříč skupinami se liší pouze modelové paramery u HDP jednolivých obchodních parnerů a jejich vzdálenosi, paramery u dummy proměnných budu nadále považova za idenické napříč všemi zeměmi. Modifikovaná rovnice (1) pak má následující podobu:

127 Vědecký seminář dokorandů FIS únor X, k1, k S S β s1, s γ s1, s HDP, k1, s1, shdp α, k, s, s1 = e δ s1, s s1= 1 s= Dis k1, s1, k, s () e λ1 λ D _ Bord k 1, k + D _ EU, k1, k + ε, k1, k kde HDP,k1,s1,s je HDP země k1, pakliže paří do skupiny s1, a zároveň země k paří do skupiny s, v osaních případech je rovna jedné,, HDP,k,s,s1 - HDP země k, pakliže paří do skupiny s, a zároveň země k1 paří do skupiny s1, v osaních případech je rovna jedné, Dis k1,s1,k,s - vzdálenos mezi hlavními měsy země k1 a k, když k1 paří do skupiny s1 a k do skupiny s, jedna v případě, že k1 nepaří do s1 nebo k do s, β s1,s, γ s1,s, δ s1,s - paramery modelu variabilní napříč skupinami. Finální úprava spočívá v ransformaci () na var lineární v paramerech pomocí logarimické ransformace. Výsledný var rovnice, na kerý je možno aplikova odhadové meody založené MNČ je poom následující: x, k1, k + δ S s1, s S ( = α + β s1= 1s= 1 dis s1, s hdp k1, s1, k, s ), k1, s1, s +, k, s, s1 + λ1d _ Bordk1, k + λd _ EU, k1, k + ε, k1, k, kde proměnné psané malým písmem značí přirozený logarimus původních hodno proměnných. + γ s1, s Posledním krokem je definování krieriální funkce, kerá bude slouži k posuzování sanovených rozložení zemí do skupin. Jelikož pracuji s meodami založenými na MNČ, ak se jako logická volba nabízí souče čverců reziduí:, k1, k K K T k1= 1 k = 1 = k k1 1, k1, k e min, hdp kde e jsou hodnoy reziduí získané odhadem rovnice (3). + (3) (4) 3 Meody sanovení rozložení zemí do skupin Všechny navržené heurisiky posupují podle sejného základního schémau (viz obrázek 1) a liší se pouze ve způsobu sanovení nového kombinace zemí do skupin. Sar Počáečního rozdělení zemí do skupin Odhad modelu s novým rozdělením zemí do skupin Sanovení nové kombinace pomocí vybrané meody Nalezena nová kombinace ne ano Výpis výsledku pro kombinaci s minimální hodnoou účelové funkce Konec Obrázek 1. Algorimus vyhledávání opimální kombinace zemí a skupin

128 18 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Jelikož se jedná o nelineární problém, ak je prvním krokem algorimu sanovení počáečního rozdělení, keré může významně ovlivni dosažený výsledek. Pro pořeby ohoo článku si však vysačím v prvním kroku s přiřazením všech zemí do jedné skupiny. Dále v úvahu jako výchozí bod přichází manuálně sanovené rozřazení, např. na základě experního odhadu, náhodně generované rozdělení nebo sanovené podle určié definované meriky. Z důvodu limiu délky exu předsavím pouze dvě mnou navržené meody hledání efekivního rozdělení zemí do skupin. Další ři navržené algorimy budou obsaženy v mé dizerační práci, jmenoviě meoda dlouhého kroku a dva ieraivní posupy založených na lineárním programování. 3.1 Sanovení opima pomocí všech kombinací Nejjednodušší posup, jak zjisi opimální rozdělení zemí do skupin je získa odhad rovnice (3) pro všechny možné kombinace přiřazení jednolivých zemí do skupin. Teno posup je exrémně náročný na čas, a je použielný pouze pro malé množsví zemí i skupin. Nicméně zaručí, že dosažený výsledek je skuečně globálním opimem a ne pouze lokálním. Jedinou poziivní věcí je, že se poče možných kombinací neřídí přímo variačním vzorcem, kerý obsahuje velký poče dupliciních kombinací. To je způsobeno ím, že rozhodující je, jaké země jsou ve skupině pohromadě, ale nikoliv o jakou skupinu se jedná. Poče unikáních kombinací rozdělení zemí do skupin je generován podle následující, mnou definovaného vzorce (ověřen pouze simulačně): C _ S C _ S C _ S C _ S = 1, = C _ S 1 = C _ S = C _ S 3 ( K ) + k = 0 ( K 3) + 3 k = 0 ( K 4) + 4 4, ( K 3 k3 ) k, k3 3 k4 k = 0 k k = 0 ( K 3 k4 ) 3 k = 0 kde C_S i je poče unikáních kombinací pro i skupin, K - poče zemí. 3. Meoda krákého kroku 3 k 3 ( K 3 k3 k4 ) k, První heurisický přísup k vyhledávání opima jsem nazval meodou krákého kroku, po vzoru gradienních meod s krákým krokem. Ty se vyznačují ím, že se v relaivně malém poču ierací dohledají k nejbližšímu lokálnímu opimu. Mnou navržená meoda sice nezaručuje, že se dopočíá nejbližšímu lokálnímu opimu, jelikož merika, kerá určuje směr pohybu po účelové funkci, není přímo jejím gradienem. Sanovené podmínky však zaručují, že se v každém kroku hodnoa účelové funkce sníží, čímž je konvergence k výslednému řešení poměrně rychlé. Pro účely dizerační práce jsem navrhl dvě mírně odlišné meriky, v omo článku však z důvodu omezení délky exu uvedu pouze jednu z nich, a o vážené průměry sumy čverců reziduí : MRSS k k = 0 T _ k1k RSS _ k1k + T _ kk RSS _ kk =, (6) T _ k1 + T _ k kde RSS_k1 k, RSS_k k je suma čverců reziduí země k, když je na pozici k1, resp. k. T_k1 k, T_k k - poče pozorování kdy je země k na pozici k1, resp. k. Posup hledání nové kombinace pro meodu s krákým krokem je následující: 1) Jako vsupní paramery do algorimu vsupují z předcházející ierace: k {C 1,, C K } množina počáečních rozdělení zemí do skupin. {M 1,, M K } množina spočených hodno merik jednolivých zemí. RSS reziduální souče čverců reziduí. k (5)

129 Vědecký seminář dokorandů FIS únor ) Najdeme zemi (k) s nejvyšší dosaženou hodnoou spočených merik max{m 1,, M K } = 0 nenalezena nová kombinace, konec algorimu. max{m 1,, M K } > 0 pokračujeme ve výpoču s vybranou zemí k. 3) Odhadneme nových S-1 regresí (S poče skupin), kde posupně měníme přiřazení země k do různých * skupin, odlišných od počáeční. Pro každou regresy spočeme novou hodnou M k, na konci vybereme * * odhad s nejnižší dosaženou hodnoy M k, přiřazenou skupinu označíme jako C k a navíc ješě pro eno odhad spočeme RSS *. * * k k < * k C k M < M RSS RSS nalezena nová kombinace ( C = * k k * M M RSS RSS pokračujeme dále ke kroku 4. 4) Hodnou meriky vybrané země M k položíme rovnu nule a vráíme se do bodu. ), konec algorimu. 4 Tesování sanovení přiřazení zemí do skupin V éo kapiole se zaměřím na esování dvou meod, keré jsem definoval v předcházející čási. Jelikož navržené algorimy k nalezení efekivního rozdělení zemí do skupin jsou časově náročné, rozhodl jsem se je oesova na množině 1 zemí, pro a 3 skupiny. Pro provedení všech odhadů jsem musel vyvoři vlasní program, kerý je naprogramovaný ve VB.NET, s využiím aplikací Visual Sudio 010, MS SQL Server 008, R a saconndcom (zajišťuje komunikaci programu s R). Daa použiá k odhadům byla získána z následujících zdrojů: Expor Mezinárodní měnový fond DoTS (Direcion of Trade Saisics), HDP Svěová banka WDI, GDF (World Developmen Indicaors, Global Developmen Finance), vzdálenos a dummy proměnné CEPII (Cenre d'eudes Prospecives e d'informaions Inernaionales) a vlasní korekce. Všechny odhady na panelových daech byly provedeny za předpokladu náhodných efeků meodou zobecněných nejmenších čverců. Výsledné rozdělení zemí do skupin, sejně jako hodnou účelové funkce a čas běhu pro jednolivé meody jsou zobrazeny v následující abulce (viz Tabulka 1). Tabulka 1. Dosažené výsledky pro množinu 1 zemí skupiny 3 skupiny Počáeční rozdělení Všechny kombinace Kráký krok Všechny kombinace Kráký krok Belgie ČR Dánsko Finsko Francie Iálie Německo Rakousko SR Španělsko 1 1 Švýcarsko Velká Briánie RSS Čas běhu 0 sec 18 min 14 sec 4 hod 66 sec Poče ierací Závěr Jak je vidě v předcházející kapiole, ak pokles reziduálního souču čverců při opimálním rozřazení zemí do dvou nebo ří skupin je celkem značný. Meoda krákého kroku však sama o sobě nedosahuje nikerak oslnivých výsledků při přiblížení se ke globálnímu opimu. Z oho důvodu, v dizerační práci definuji pokročilejší algorimy i dodaečnou meodu sanovení počáečního savu. Také provádím mnohem rozsáhlejší esování navržených meod na věší množině zemí i skupin.

130 130 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Poděkování Příspěvek je zpracován jako součás výzkumného projeku GAČR 40/09/073 Lieraura [1] Baldwin, R., Skudelny, F., Taglioni, D.: Trade Effecs of he Euro, Evidence from Secoral Daa. European Cenral Bank Working Paper Series No. 446, 005. [] Rose, A.K.: One Money, One Marke: Esimaing he Effec of Common Currencies on Trade. Economic Policy, 30 (000) [3] Tichý, F.: Impac of Accession o EMU on Inernaional Trade Case of he Czech Republic. Prague Economic Papers, 4 (007) Summary Groups in Panel Daa - Graviy Equaion of Trade This aricle inroduce a counry o groups assignmen problem applied on inernaional rade. Graviy equaion of rade and panel daa are used o define his problem. There are basic solve mehods inroduced in his paper. Boh of hem are esed on se of 1 European counries under he assumpions of exisence of or 3 groups.

131 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Opimalizace růsu řasové biomasy pomocí markovských procesů Marina Zouharová Dokorandka oboru Ekonomerie a operační výzkum Absrak. Obsah článku spadá do problemaiky spojené s hledáním opimálních operačních paramerů ubulárního foobioreakoru; opimalizovaným kriériem je zde růs řas v kulivačním mediu. Procesy, k nimž ve foobioreakoru dochází, jsme popsali pomocí markovských řeězců a opimalizaci zaměřili na hledání ideální míry vnějšího osviu. Oproi dosud publikovaným pracím se podařilo do analyických výpočů implemenova důsledky Lamberova-Beerova zákona, a přiblíži ak výsledky více realiě. Klíčová slova: foobioreakor, markovské procesy, Lamberův-Beerův zákon. 1 Úvod Článek emaicky spadá do problemaiky vývoje a využií foobioreakorů (PBR) sloužících pro masovou kulivaci vybraných ypů řas, kerá je v současné době hojně diskuována. Důvod zvýšeného zájmu o uo oblas předsavuje zejména možnos komerčního využií různého ypu bioakivních láek, keré jsou řasy schopny produkova mnohem efekivněji než vyšší rosliny. PBR mohou mí různou podobu. Neužívanějším ypem, kerý budeme uvažova i v omo článku, je PBR ubulární. Jeho schemaický nákres zachycuje obr. 1. CO II. I. Obrázek 1. Schemaický nákres foobioreakoru V případě ubulárního PBR jde o sousavu rubic, v nichž je obsažena suspenze s příslušnými živinami a řasami. Pomocí pumpy (II.) je do PBR vháněn CO, kerý je spolu s dosaečným množsvím živin a osviem jedinou podmínkou foosyneického procesu. Suspenze proudí rubicemi ve směru naznačeném šipkami, po průchodu PBR je odváděn vyrobený plyn (I.) a celý proces se opakuje. Výzkum v oblasi PBR je akuálně cílen zejména na opimalizaci konsrukčních paramerů (např. šířka rubice) a operačních paramerů foobioreakoru (např. vnější osvi, rychlos proudění kulivace aj.). Teno článek se zaměřuje na opimalizaci vnějšího osviu foobioreakoru. Výchozí model PBR Výchozím bodem práce je model foosyneické ovárny [4] pro řasu Porphydrium sp., kerý zachycuje obr.. α β γ δ κ Me Porphydrium sp m E -1 m² m E-1 m² s -1 s -1 s -1 Obrázek. Výchozí model foosyneické ovárny

132 13 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Z obr. vlevo je parné, že každá z buněk řas se může nacháze v jednom ze ří savů: podsvíceném (x 1 ), přesvíceném (x 3 ) či savu akivním (x ). Akivní sav je jediným savem, v němž dochází k růsu řas a usilujemeli edy o maximalizaci bioakivních láek produkovaných řasami, lze eno cíl zoožni s maximalizací podílu řas nacházejících se v omo savu. Šipkami jsou na obrázku naznačeny možné přechody mezi savy. Jejich inenzia je ovlivněna hodnoami paramerů α, β, γ, δ, (keré byly sanoveny na základě růsových experimenů [4]) a hodnoou I, kerá předsavuje akuální osvi dopadající na konkréní řasu. Obrázek rovněž naznačuje, že hodnoa ohoo akuálního osviu není shodná s osviem vnějším (I 0 ). Je omu ak proo, že při průchodu svěla suspenzí PBR dochází k poklesu jeho inenziy; v různých čásech PBR se edy výsledný osvi liší a víme-li, že se řasy v rámci PBR pohybují, je zřejmé, že jsou vysavovány proměnlivým inenziám osviu. Dosavadní analyické přísupy (např. []) užívají pro posihnuí dynamiky sysému a opimalizaci vnějšího osviu foobioreakoru sousavu diferenciálních rovnic ve varu dx1 d dx d dx3 d α γ δ = I x1 + x x3, α γ β = I x1 x I x, β δ = I x x3, (1) kde x 1, x a x 3 předsavuje podíl všech buněk, keré se nachází v daném savu. Uvážíme-li, že se daná buňka vždy musí naléza právě v jednom z daných savů, lze poslední rovnici nahradi ideniou x1 + x + x3 = 1. () Nedosaek ohoo přísupu však spočívá v užií konsanní míry osviu buněk, což, jak jsme naznačili, zcela nekoresponduje s realiou. Z ohoo důvodu jsme se rozhodli k problému přisoupi méně aproximaivní cesou. 3 Rozšíření modelu PBR Na model popsaný obr. a sousavou (1) budeme dále pohlíže jako na řísavový model markovského řeězce (MŘ); proměnné x 1, x a x 3 předsavují v akovém případě pravděpodobnosi, že se zkoumaná buňka nachází v daném savu. Tako definovaný model budeme dále vhodně modifikova, aby bylo možné obsáhnou ve výpočech namíso konsanního vnějšího osviu I 0 osvi akuální. Za ímo účelem je řeba urči, jakým způsobem se mění akuální osvi v závislosi na poloze řas, a zároveň zvoli vhodný model pro pohyb buněk v PBR. 3.1 Modelování pohybu buňky Abychom mohli přisoupi k formulaci pohybu řas v rámci suspenze, bude účelné zoožni foobioreakor s podélným řezem jedné jeho rubice. Trubici budeme uvažova nezakončenou, j. povedeme-li pohyb v podélném směru (řekněme zleva doprava), pak skrze pravou sanu vkročíme do rubice opě sranou levou, viz obr. 3 vlevo. Vzhledem k omu, že se nezaobíráme konsrukčními paramery reakoru, zajímá nás pouze průběh procesu v rámci rovné čási rubice, a uvedené zjednodušení edy není na závadu. Jak jsme naznačili výše, průchod buňky bioreakorem budeme modelova pomocí markovského řeězce. Z ohoo důvodu je pořeba rozděli možné polohy řasy na konečný poče pozic, keré budou odpovída savům MŘ. Podélný řez rubicí PBR budeme aproximova mřížkou o rozměru m n (viz obr. 3 vpravo). Zkombinujeme-li mn možných pozic dané buňky se řemi možnosmi foosyneického savu, dosaneme pro uvažovaný MŘ celkem 3mn přechodových savů. n m Obrázek 3. Aproximace rubice foobioreakoru Vlasní pohyb budeme modelova v podobě jednoduché náhodné procházky: z akuální pozice se může buňka přemísi pouze do jedné ze sousedních buněk, přičemž každá z možnosí má sejnou pravděpodobnos.

133 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Závislos polohy buňky a inenziy osviu Relevanním fyzikálním zákonem popisujícím vývoj inenziy svěla při průchodu suspenzí je zv. Lamberův- Beerův zákon [1]. Teno zákon říká, že pokud na námi uvažovaný PBR přivedeme zvenčí v kolmém směru záření o inenziě I 0, pak inenzia svěla po průchodu vrsvou rozoku o loušťce d bude I = I0 e bd, (3) kde e je Eulerovo číslo, konsana b je absorpční koeficien a d předsavuje akuální vzdálenos od osvělené sěny PBR. Jednolivé řádky aproximační mřížky z obr. 3 předsavují v omo pojeí pásma se shodnou inenziou osviu. Budeme-li přivádě na rubici osvi z obou sran, jak naznačuje obr. 4 vlevo, pak získáme m/ pásem osviu s různou inenziou I, kerá symericky klesá směrem do sředu rubice (viz obr. 4 vpravo). Ve výpočení čási budeme pracova se šíří rubice 0.05 m (oo číslo odpovídá sandardním konsrukčním paramerům), hodnoa absorpčního koeficienu b se podle [] pohybuje okolo 300 m Obrázek 4. Osvi rubice foobioreakoru 3.3 Konsrukce maice podmíněných pravděpodobnosí přechodu Pro účely numerických výpočů formulujeme model PBR ve varu MŘ s diskréním časem. Oproi výchozímu modelu, kerý lze chápa jako MŘ s časem spojiým, jde o jisé zjednodušení. Při konsrukci maice podmíněných pravděpodobnosí přechodu pořebujeme edy posupně přejí od maice inenzi přechodu Q ypu 3 3 odpovídající nákresu na obr. k maici podmíněných pravděpodobnosí přechodu P ypu 3mn 3mn. Teno přechod by bylo možné sručně popsa v několika krocích: 1. Vyjádření diskréního pohybu v rámci aproximační mřížky pomocí obecných vzorců; vyvoření maice pohybu M ypu mn mn zachycující přechody mezi pohybovými savy (j. pravděpodobnos přechodu z keréhokoli políčka aproximační mřížky do keréhokoli jiného).. Vyjádření pravděpodobnosí přechodu mezi jednolivými foosyneickými savy podle maice inenzi Q a uvažovaného pásma osviu; získáme ak maici P ypu 3m 3m. 3. Synéza foosyneických a pohybových savů do rozšířené přechodové maice P ypu 3mn 3mn, kerá vyjadřuje pravděpodobnos přechodu řasy nacházející se v dané poloze a v daném foosyneickém savu do jiného savu, j. do jiné kombinace foosyneického savu a polohy. Jelikož se pravděpodobnosi přechodu mezi foosyneickými savy a pravděpodobnosi přechodu mezi pohybovými savy vzájemně neovlivňují, získáme výsledné pravděpodobnosi přechodu v maici P jejich vzájemným vynásobením. 4 Opimalizace inenziy vnějšího osviu pomocí modelu PBR Jak již bylo naznačeno, cíl maximalizace růsu řas lze zoožni se snahou maximalizova podíl buněk v akivním savu. V konexu MŘ by eno cíl bylo možné dále upřesni: hledáme akovou míru vnějšího osviu, při níž je sacionární pravděpodobnos vzahující se k akivnímu savu maximální. K výpoču sacionárních pravděpodobnosí pro uvažované hodnoy vnějšího osviu lze využí maici P z předchozího oddílu. Uvažujme sousavu P a = a, 1 a = 1, kde a předsavuje sacionární vekor, j. jeden ze shodných řádků maice A, k níž maice Vyřešením sousavy získáme vekor sacionárních pravděpodobnosí ve varu = a, a,..., a mn (4) a 1 3. (5) n P konverguje [3].

134 134 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 mn mn mn 1 x 1 x x 3 Obrázek 5. Členění vekoru sacionárních pravděpodobnosí Vzhledem k povaze problému nás bude zajíma sacionární pravděpodobnos ýkající se akivního savu x, kerému odpovídá přesně řeina složek sacionárního vekoru. Vezmeme-li v poaz členění vekoru sacionárních pravděpodobnosí, keré je pro námi uvažovanou maici P zachyceno na obr. 5, bude nás pro jednolivé míry vnějšího osviu I 0 vždy zajíma hodnoa sumace sacionárních pravděpodobnosí dle vzorce mn ai i= mn+ 1. Poé již sačí urči akovou míru osviu I 0, pro kerou je výsledná hodnoa vzahu (6) maximální. (6) 5 Výpočení realizace a dosažené výsledky Pro řešení dosud nasíněného problému jsme zvolili programové prosředí Malab. Hlavním důvodem bylo využií vesavěných funkcí umožňujících celou škálu maicových operací, zejména řešení sousavy rovnic či výpoče maicové exponenciály, popř. veškeré operace s maicí ypu 3mn 3mn, kerá pro konkréní námi použiou aproximační mřížku o rozměru m =16, n =10 obsahuje prvků. V případě volby inervalu hodno bylo nuné zvoli akový inerval, kerý by svou šíří umožnil a priori předpokláda, že hledanou opimální hodnou I op obsahuje. Pokud bychom dosaečně velký nezvolili, poznali bychom o však poměrně snadno z grafického výsupu znázorňujícího celkový poče buněk v akivním savu (x ). Tyo hodnoy by vzhledem k povaze výchozího modelu (obr. ) měly nejprve s rosoucím vnějším osviem narůsa, posléze klesa (křivka by měla mí konkávní var). Vzhledem k omu, že opimální hodnoa I op bude vrcholem éo křivky, sačí vizuálně zkonrolova, zda graf eno vrchol zachycuje. V éo práci jsme zvolili míru osviu v inervalu [1000;1 000] (v µε.m -.s -1 ). Výsledný průběh vývoje sacionárních pravděpodobnosí pro jednolivé savy ilusruje obr. 6. Průběh jednolivých sacionárních pravděpodobnosí na obr. 6 je ve shodě s očekáváním, j. s rosoucím osviem celkový poče buněk v podsvíceném savu klesá, v přesvíceném naopak rose a konkávní var křivky se zřejmým bodem zlomu odpovídá savu akivních buněk. Posupným zužováním uvažovaného inervalu se nám nakonec podařilo deekova opimální míru osviu rovnou 4456 µε.m -.s x 1 x x 3 Sacionární pravdepodobnos x i Inenzia vnejsího osviu I 0 Obrázek 6. Vývoj sacionárních pravděpodobnosí pro různé míry inenziy osviu

135 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Sav 1 Sav x 10-3 x Radky 0 0 Sloupce Radky Sloupce x 10-3 Sav Celkove pravdepodobnosi savu Radky 0 0 Sloupce x1 x x3 Obrázek 7. Celkové sacionární pravděpodobnosi a jejich rozložení v aproximační mřížce Celkové sacionární pravděpodobnosi vzahující se k opimální míře osviu ukazuje obr. 7. Osy v horizonální rovině řírozměrných grafů předsavují pozici v aproximační mřížce (viz onačení os), na svislé ose je vynesena příslušná sacionární pravděpodobnos pro daný sav. Rozložení celkových sacionárních pravděpodobnosí v rámci aproximační mřížky odpovídá logickému úsudku a rovněž dobře ilusruje skuečnos, že nekonsanní vliv osviu má zásadní vliv na sacionární pravděpodobnosi je edy zřejmě vhodné jej do výpočů zahrnou. 6 Závěr V práci jsme se pokusili opimalizova vnější osvi ubulárního foobioreakoru, jakožo hlavního deerminanu růsu řas. Vyšli jsme ze sandardního modelu řísavové foosyneické ovárny. Teno model jsme přeformulovali v podobě markovského řeězce, což umožnilo expliciním způsobem zohledni pohyb řas v rámci foobioreakoru. Díky omuo kroku se následně podařilo zahrnou do analyických výpočů důsledky Lamberova-Beerova zákona. Lze předpokláda, že ao modifikace umožní dosažení přesnějších výsledků při opimalizaci vnějšího osviu. Lieraura [1] Káš, J., Kodíček, M., Valenová, O.: Laboraorní echniky biochemie. VŠCHT, Praha 008. [] Papáček, Š.: Phoobioreacors for culivaion of microalgae under srong irradiances: modeling, simulaion and design. TUL, Liberec 005. [3] Prášková, Z., Lachou, P.: Základy náhodných procesů. Karolinum, Praha 006. [4] Wu, X., Merchuk, J.C.: A model inegraing fluid dynamics in phoosynhesis. Chemical Engineering Science, Vol. 56 (001) Summary Opimizaion of Algae Growh Using Markov Chains The paper deals wih he ask of refining he consrucional and operaional parameers of a ubular phoobioreacor in order o maximise he growh rae of algae conained in he culivaion suspension. I builds on a basic growh model of he Porhydrium sp. alga, and focuses on he opimizaion of exernal irradiance, which is one of he key deerminans of algae growh. We inroduce he consrucion of sae ransiion marix for a Markov Chain ha accouns for varying irradiance inside he phoobioreacor (in conras o consanirradiance mehods ha have been published so far).

136 136 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Modelování příjmových rozdělení pomocí čyřparamerického logarimicko-normálního rozdělení Adam Čabla Dokorand oboru Saisika Absrak. Článek se zabývá modelováním čisého peněžního příjmu českých domácnosí v leech za pomocí čyřparamerického logarimicko-normálního rozdělení. V článku je vysvělena problemaika ohoo rozdělení, odhady paramerů za různých siuací a yo odhady jsou aplikovány na reálná daa a srovnávána jejich kvalia s vybranými jinými rozděleními. Klíčová slova: čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení, odhad paramerů, příjmy domácnosí 1 Úvod Čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení je součásí zv. Johnsonova sysému křivek, kerý byl poprvé formulován v [5]. Jedná se o zv. Johnsonovu S(b) křivku (b z anglického bounded - omezený). Too rozdělení má zjevnou výhodu v přizpůsobivosi svého varu neboť může nabýva jak kladné, ak symerické i záporné šikmosi, a zároveň dva z paramerů minimum a rozsah lze voli a priori podle eoreických znalosí, což je výhodné při modelování mnoha jevů, jejichž hodnoy jsou z omezeného inervalu. V praxi se nejčasěji se čyřparamerickým logarimicko-normálním rozdělením sekáme při modelování jevů v lesnicví[6], v pracích zabývajících se vysavení lidí splodinám [4] i při modelování mzdových rozdělení [1]. Použié meody V práci se používá čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení, mezi použiými meodami jsou odhady paramerů při jednom a dvou známých paramerech, posouzení kvaliy vyrovnání da a jejího srovnání s jinými obvykle používanými rozděleními..1 Čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení Náhodná veličina X má čyřparamaerické logarimicko-normální rozdělení s paramery γ, δ, λ, ξ, kde δ > 0, λ > 0 a ξ x ξ + λ, jesliže její husoa pravděpodobnosi je: x ζ δ 1 f ( x) = exp γ + δ ln λ x ζ x ζ x ζ λ π (1 ) 1 λ λ λ Náhodná veličina z = má normované normální rozdělení. x ξ + δ ln( ) ζ + λ x, (1) γ () Paramer ξ je eoreické minimum náhodné veličiny X a paramer λ je eoreickým rozsahem hodno náhodné veličiny, akže ξ+λ je jejím maximem. Paramery γ a δ udávají var rozdělení.. Odhady paramerů při známém minimu a maximu Jesliže jsou známy jak eoreické minimum, ak maximum náhodné veličiny X, poom je odhad zbylých dvou paramerů velice jednoduchý, vychází z ransformovaných hodno: f i xi ξ = ln. (3) ζ + λ xi

137 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Odhad dvou neznámých paramerů se poom redukuje na jednoduché rovnice: γˆ = f, (4) s f ˆ = 1 δ. (5) s f Tyo odhady jsou maximálně věrohodné [5]..3 Odhady paramerů při známém minimu Jesliže známe pouze eoreické minimum náhodné veličiny, dá se použí kvanilová meoda odhadu dle [5], kdy po určiých úpravách získáváme odhad rozsahu ve varu: ˆ X = 0 ( X 0X1 + X 0X X1X ) X 0 X1X λ. (6) kde x 0 je výběrový medián pozorovaných hodno náhodné veličiny X, x 1 a x jsou symerické kvanily a X i = x i ξ. Jesliže je např. α = 0,05, poom se jedná o kvanily x 0,05 a x 0,95. Jesliže je eoreickým minimem nula, jako v případě rozdělení příjmů, poom jsou jednolivé hodnoy X i přímo příslušnými kvanily a rozsah λ je roven maximu. Různé kvanily dávají přirozeně různé odhady rozsahu a ak použielnos éo meody do značné míry záleží na příslušných daech. Více se problemaice ohoo odhadu věnuje např. [7]..4 Odhady paramerů při všech paramerech neznámých Pro odhad všech čyř paramerů se nabízí ři základní meody kvanilová, momenová a maximální věrohodnosi. Meoda maximální věrohodnosi vede dle [7] ke kvalinějšímu vyrovnání, ovšem zároveň úsí v nesmyslné odhady exrémů. Tao meoda je zde nicméně použia v prvním kroku odhadu paramerů..5 Posouzení kvaliy modelu, srovnávací rozdělení Pro posuzování kvaliy vyrovnání da jsou použiy hodnoy esových kriérií ři esů dobré shody. Kolmogorovův-Smirnovův, kerý vychází z uspořádaných hodno x i a jehož esová saisika je založena na nejvěším verikálním rozdílu mezi eoreickou a empirickou kumulaivní disribuční funkcí: i 1 D = max F( xi ), 1 i n n i n F( xi ) kde F (X i ) jsou hodnoy eoreické kumulaivní disribuční funkce. Andersonův-Darlingův es akéž vychází z uspořádaných hodno x i a srovnává pozorovanou a očekávanou kumulaivní disribuční funkci pomocí esového kriéria A. A 1 = n n n i= 1 (i 1) [ ln F( x ) + ln(1 F( )] i x n i+ 1 Použiý chí-kvadrá es dobré shody dělí pozorovaná daa do inervalů, jejichž délka je určena ak, aby v každém inervalu byla sejná pravděpodobnos výskyu pozorování příslušné náhodné veličiny, a poé počíá esové kriérium podle shody očekávaného poču pozorování a skuečného poču pozorování v daném inervalu. Poče inervalů byl odhadnu pomocí vzorce: kde n je poče pozorování a k je poče inervalů., (7) (8) k = 1+ log n, (9)

138 138 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Tesové kriérium poom vypadá: ℵ = j= 1 ( Oj Ej Ej k ), (10) Kde Oj je pozorovaný poče hodno v daném inervalu a Ej je jejich očekávaný poče na základě odhadnuého rozdělení. Posledním krokem je volba jiných rozdělení, používaných obvykle při modelování příjmových rozdělení, a porovnání kvaliy odhadu čisého peněžního příjmu pomocí ěcho rozdělení a čyřparamerického logarimickonormálního rozdělení. Byla zvolena logarimicko-normální rozdělení, říparamarické logarimicko-normální rozdělení, gamma rozdělení, říparamerické gamma-rozdělení, zobecněné gamma rozdělení, čyřparamerické zobecněné gamma rozdělení a zobecněné Pareovo rozdělení..6 Daa Použiá daa pocházejí z výběrových šeření Českého saisické úřadu provedených posupně v leech 199, 1996 a 00 (Mikrocenzus []) a poé každoročně v leech (EU-SILC [3]). Jedná se o čisý peněžní příjem vybraných domácnosí. Provedené experimeny Prvním krokem bylo provedení kvanilového odhadu maximální hodnoy na daech z le 199, 1996 a 00 dle (6). Tabulka 1 udává odhady hodno ohoo parameru pro různě zvolené kvanily. Tabulka 1. Odhad maxima příjmů pro roky 199, 1996 a 00 Kvanil Odhad maxima 199 Odhad maxima 1996 Odhad maxima 00 0, , , , , , , Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Jak je parné, nelze doporuči jeden univerzální kvanil pro odhad maxima ve všech leech, proo byl pro odhad paramerů ξ a λ zvolen následující posup: byl proveden odhad všech čyř paramerů meodou maximální věrohodnosi, odhad parameru ξ byl následně změněn na 0 (známé eoreické minimum) a byly znovu dopočíány paramery γ a δ dle (4) a (5). Podle uvedeného posupu dosáváme odhady paramerů pro rok 199. Srovnání kvaliy odhadů pomocí různých rozdělení udává abulka, všechny odhady kromě Johnsonova S(b) rozdělení byly provedeny meodou maximální věrohodnosi. Tabulka. Srovnání vybraných paramerických odhadů čisých peněžních příjmů v roce 199 Tesová saisika Rozdělení Kolmogorov- Anderson Průměrné Smirnov Darling Chi-Squared pořadí Saisic Rank Saisic Rank Saisic Rank Gamma (3P) 0, , ,9 1 1 Gen. Gamma (4P) 0, ,13 601,03,33 Gen. Gamma 0, , ,43 3,67 Lognormal (3P) 0, , ,86 5 4,67 Johnson SB 0, , ,8 6 6,33 Lognormal 0, , ,8 6 6,33 Gen. Pareo 0, ,9 8 N/A N/A 7,00 Gamma 0, , ,3 7 7,33 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy

139 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Z ohoo srovnání vychází Johnsonova S(b) křivka srovnaelně s logarimicko-normálním rozdělením, nicméně zaosává za sysémem gamma rozdělení i říparamerickým logarimicko-normálním rozdělením. Všechna rozdělení mají především problém s odhadem horních hodno inervalu. Pro vylepšení kvaliy odhadu bylo proo odsraněno 1 % nejvěších hodno, proveden odhad meodou maximální věrohodnosi a paramery Johnsonova S(b) rozdělení γ a δ přepočíány pro ξ = 0. Výsledky udává abulka 3. Tabulka 3. Srovnání vybraných paramerických odhadů čisých peněžních příjmů bez horního percenilu v roce 199. Tesová saisika Rozdělení Kolmogorov- Anderson Průměrné Smirnov Darling Chi-Squared pořadí Saisic Rank Saisic Rank Saisic Rank Johnson SB 0, , ,33 1 1,33 Gen. Gamma 0, , ,00 Gamma (3P) 0, , ,76 3 3, Gen. Gamma (4P) 0, , ,34 4,00 Gen. Pareo 0, ,7 8 N/A N/A 4,50 Gamma 0, , ,75 5 5,00 Lognormal (3P) 0, , ,9 6 6,33 Lognormal 0, , ,33 Johnson SB (N) 0, , ,43 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Je parné, že při odsranění posledního percenilu z da dává křivka čyřparamerického logarimickonormálního rozdělení nejkvalinější výsledky z hlediska ze 3 esových saisik a o přesože vzhledem k zachování eoreického minima (ξ=0) se nejedná o ak kvaliní vyrovnání, jaké by poskyl odhad bez omezení paramerů (řádek Johnson SB (N); ξ = ,5). Sejným posupem byly odhadnuy výsledky pro další roky, jejich souhrn je v abulce 4, kde sloupec celkové pořadí udává umísění podle průměrného pořadí ve řech vybraných esových saisikách. Tabulka 4. Odhady Johnsnovy SB křivky pro jednolivé roky a srovnání kvaliy s referenčními rozděleními Rok γ δ λ Ξ Kolmogorov Anderson Chi Celkové Smirnov Darling pořadí 199,0541 1, ,051 1, ,045 1, ,7614 1, ,036 1, ,0983 1, ,941 1, Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy 3 Závěr Ukázalo se, že kvanilový odhad maximální hodnoy při známém minimu dle (6) nedává pro rozdělení čisých peněžních příjmů v ČR konzisenní výsledky a jako akový je ěžko použielný. Odhad všech čyř paramerů meodou maximální věrohodnosi zase vede k eoreicky nesmyslným výsledkům odhadu minima (menší než nula popř. věší než minimální pozorované hodnoy) a proo byl použi kombinovaný přísup. Čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení se ukázalo jako nevýhodné pro odhad rozdělení všech čisých peněžních příjmů, nicméně jako výhodnější pro paramerické odhady dolních 99% čisého peněžního příjmu než věšina osaních rozdělení, kdy ze srovnávaných rozdělení vyrovnává dle použiých esových kriérií daa nejkvaliněji spolu s čyřparamerickým zobecněným gamma rozdělením. V dalším zkoumání by bylo vhodné se zaměři na užií ohoo rozdělení pro jednolivé druhy příjmů a obecně i pro odhadování doby do událosi, ke kerému má předpoklady.

140 140 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Poděkování Příspěvek je zpracován jako součás výzkumného projeku IGS 4/010. Lieraura [1] BÍLKOVÁ, Diana Čyřparamerické logarimicko-normální rozdělení a jeho využií při modelování mzdových rozdělení. In Sborník příspěvků MSED 008 [CD-ROM]. Praha : Oeconomica, 008. s. 6 [] CZSO [online]. 004, [ci ]. Meodické vysvělivky. Dosupné z WWW: <hp://www.czso.cz/csu/004edicniplan.nsf/o/ meodicke_vysvelivky> [3] CZSO [online]. 009, [ci ]. Příjmy a živoní podmínky domácnosí v roce 008. Dosupné z WWW: <hp://www.czso.cz/csu/009edicniplan.nsf/p/301-09> [4] FLYNN, Michael R. The 4-Parameer Lognormal (SB) Model of Human Exposure. The Annals of Occupaional Hygiene. 004, 7, s Dosupný aké z WWW: <hp://annhyg.oxfordjournals.org/conen/48/7/617.full.pdf> [5] JOHNSON, N.L. Sysems of frequency curves generaed by mehods of ranslaion. Biomerika. 1949, 36, s Dosupný aké z WWW: <hp://biome.oxfordjournals.org/conen/36/1-/149.full.pdf> [6] PARRESOL, Bernard R. Recovering parameers of Johnson s SB disribuion. In Research Paper SRS-31. Ashevile : U.S. Deparmen of Agriculure, Fores Service, Souhern Research Saio, 003. s. 9. Dosupné z WWW: <hp://www.srs.fs.usda.gov/pubs/rp/rp_srs031.pdf> [7] SIEKIERSKI, Krzyszof. Comparison and Evaluaion of Three Mehods of Esimaion of he Johnson Sb Disribuion. Biomerical Journal. 199, 34, s Summary Income Disribuion Modelling Using Four-parameer Log-normal Disribuion The paper focuses on modelling of he ne money incomes of he Czech households in he years using four-parameer log-normal disribuion or, alernaively Johnson S(b) disribuion. I shows, ha esimae of λ by quanile mehod as proposed by [5] is no usable in modelling ne money income disribuion. Therefore i proposes combinaion of esimae of λ obained from maximum likelihood esimae of all four parameers combined wih heoreical minimum (ξ) se a zero and hen recouning remaining wo parameers by (4) and (5). From he work is obvious, ha proposed model is no convenien for modelling whole ne money income disribuion bu, if one subracs upper percenile hen he four-parameer log-normal disribuion compees wih four-parameer generalized gamma disribuion for he bes modelling disribuion.

141 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Rejec inference Josef Dirich Dokorand oboru Saisika Absrak. Finanční insiuce se snaží řídi rizikovos svého porfolia vybíráním si klienů, kerým půjčí své finanční prosředky. K omuo účelu využívají meod krediního skóringu, kerý se snaží predikova solvennos kliena na základě jeho da při žádosi o úvěr nebo jeho následného chování. Nejpoužívanější meodou v éo oblasi je v současné době logisická regrese. Modely se obvykle saví na daech získaných od přijaých klienů. Za určiých podmínek však vyvořený model nemusí diskriminova zcela správně. Zde může pomoci echnika rejec inference, což je proces, kerý se snaží využí i daa zamínuých klienů s cílem vylepši predikční schopnos modelu. Práce nasiňuje poenciál oho procesu, zkoumá vliv zamínuých klienů na reálných daech a směruje čenáře ke zdrojům informací. Klíčová slova: krediní riziko, skóring, logisická regrese, rejec inference 1 Úvod Úvěrové riziko nebo aké krediní riziko. Minimálně dva pojmy pro jeden problém. Pro riziko vyplývající z neschopnosi nebo neochoy proisrany splai své závazky věřieli, nasane zv. defaul 3. Jedním ze způsobů, jak udrže oo riziko na přijaelné úrovni, je zavedení sysému hodnocení kredibiliy sávajících a poenciálních zákazníků, zv. credi scoring 4. Credi scoring je relaivně mladý obor. Jeho počáky sahají do 60. le minulého soleí, kdy vzrůsající popávka po úvěrových produkech žádala komplexnější přísup k posuzování kredibiliy klienů. Cílem ohoo oboru je minimalizova úvěrové riziko na základě odhadu, zda žadael o úvěr bude v budoucnu schopen spláce poskynuý produk. Saisickými meodami, se kerými se lze při dosahování ohoo cíle seka jsou zejména diskriminační analýza [5], rozhodovací sromy, neuronové síě, probi funkce nebo cloglog regrese. V éo práci využiji, v současné době svěově zřejmě nejpoužívanější, logisickou regresi. Její hlavní výhodou je snadná inerpreace a propracované maemaické zázemí. Principem výsavby modelů je fak, že vycházíme z da, kerá máme v okamžiku žádosi (či jiném časovém okamžiku) k dispozici a na jejich základě se snažíme predikova rizikovos kliena. Skuečnou rizikovos kliena lze urči pouze u é skupiny klienů, kerým byl někdy v minulosi nějaký úvěr poskynu. Je-li podíl přijaých klienů relaivně vysoký (v lierauře [1] se uvádí cca 60 % a více), neměl by nasa v používání vyvořeného modelu žádný významný problém. Není-li však ao podmínka splněna, může skóringový model fungova nespolehlivě a dáva zkreslené (vychýlené) výsledky. Technika rejec inference se proo snaží nají způsob, kerým by bylo možné využí informace i od zamínuých klienů s cílem vylepši predikční schopnosi modelu. V současné době exisují dva významné směry, kerými je možné se ubíra. První z nich je odhad chování zamínuých klienů a jejich rizikovosi na základě podobnosi s chováním a s rizikovosí přijaých klienů a vede do oblasi Bayesovské saisiky. Druhý a v současné době více zkoumaný je pohled na chybějící informace od zamínuých klienů na jako na problém chybějících da. Nejvíce používané a podrobně popsané meody rejec inference lze naléz například v publikacích [3], [4], [7] nebo [9]. Účinnosi meod v praxi se věnuje například []. Použié meody V éo práci jsem využil k vyvoření modelů logisickou regresi. Ta umožňuje modelova vzah mezi binární vysvělovanou proměnnou a souborem vysvělujících proměnných, ať už spojiými nebo kaegoriálními. Ve skóringových modelech se preferuje nepoužíva spojié proměnné. Důvodem je o, že proměnná s velkým rozpěím hodno by mohla převáži jiné proměnné. Používá se proo jejich kaegorizace, díky níž je skóre každé charakerisiky shora ohraničené (nejlepší kaegorií) a vliv jednolivých proměnných je ak limiován. Očekává se aké vyšší robusnos modelu (kaegorizací se odsraní například vliv odlehlých pozorování). 3 Českým ekvivalenem je slovo selhání, v práci však budu používa výhradně zažié označení defaul. Podobně ak v exu dobré (=žádoucí) klieny budu v abulkách a vzorcích nahrazova používanějším synonymem Good, slovo Bad bude používáno v konexu španý klien (klien, u kerého nasal defaul). 4 Česky: krediní skóring.

142 14 Vědecký seminář dokorandů FIS únor 011 Modelem se odhaduje pravděpodobnos π(y), že vysvělovaná proměnná nabude jedné ze dvou hodno v závislosi na hodnoách vysvělujících proměnných. Obecný vzorec logisické regrese je možné zapsa např. jako π ( y) = ( β0 + β1x1 + βx + K+ βnx n ) 1 + e 1, (1) kde x 1, x,, x n jsou hodnoy vysvělujících proměnných a koeficieny β 0, β 1,, β n jsou paramery modelu vypočené meodou maximální věrohodnosi. Více informací o logisické regresi lze vyhleda například v publikaci [6], případně [10]. Nejznámějšími způsoby pro zjišění diversifikačních schopnosí vyvořených modelů a jejich vzájemného porovnání jsou Kolmogorov-Smirnovův es, Giniho koeficien, AUC (C-saisika), Lorenzova křivka, ROC křivka a jiné. V éo práci se omezím pouze na dva, keré však k mým účelům budou dosačující. Jedná se o Giniho koeficien 5 a ROC křivku. Pro zapsání Giniho koeficienu nejprve definuji význam symbolů (dle [11]). Nechť každému klienovi spočíáme skóre modelem, kerý chceme ohodnoi. Označme množinu všech možných kombinací párů klienů jako β. Všechny páry klienů, pro keré plaí nerovnos skóre (Good) > skóre (Bad) označme jako χ +, kde plaí nerovnos opačná jako χ - a kde plaí rovnos jako χ 0. Poé lze Giniho koeficien vyjádři vzahem χ χ = β Gini. () Plaí, že pro perfekní model je Gini=1, pro zcela náhodný model Gini=0. Druhým násrojem je ROC křivka. K jejímu vysvělení je opě řeba definic. Zavedu-li označení (dle [1]): TP = rue posiive (dobří klieni označeni modelem jako dobří), FP = false posiive (španí klieni označeni modelem jako dobří), TN = rue negaive (španí klieni označeni modelem jako španí), FN = false negaive (dobří klieni označeni modelem jako španí), pak mohu definova následující podíly: klasifikační přesnos = (TP + TN) / (TP + FP + TN + FN), míra chyby = (FP + FN) / (TP + FP + TN + FN), sensiivia = (TP) / (TP + FN), specificia = (TN) / (TN + FP). + Tyo míry jsou proměnlivé. Jejich hodnoy závisejí na zvolené hodnoě klasifikačního cu-off 6 kriéria. ROC křivka (reciever operaing curve) je dvourozměrná grafická ilusrace sensiiviy na ose X a (1- specificia) na ose Y pro různé hodnoy cu-off kriéria. V mém konexu sensiivia znamená proceno dobrých klienů, keré model označí jako dobré a (1-specificia) je proceno španých klienů, keré model označí jako dobré. Používá ke znázornění úspěšnosi klasifikování objeků do dvou říd. Čím více se model blíží bodu (0,1), ím lépe model diskriminuje a je edy lepší. Spojnice bodů (0,0) a (1,1) znázorňuje zcela náhodný model a slouží ak jako benchmark. 3 Provedené experimeny V éo kapiole bych rád odpověděl na oázku, jak velkou roli hraje při výsavbě skóringového modelu podíl dobrých a španých klienů ve zkoumané populaci (což úzce souvisí s procenem zamínuých žádosí) a jaký význam má podíl velikosi vývojového k esovacímu vzorku. Teno experimen se inspiroval pracemi [8] a [13] a v určiém směru na ně navazuje ím, že je obohacuje právě o dimenzi vlivu velikosi vzorků. Posup mého zkoumání probíhal v následujících krocích: 1. Na základě primárních da jsem vyvořil model, kerým jsem nechal odhadnou pravděpodobnos defaulu všech klienů. 5 Pro úplnos doplním, že míso něho bych sejně dobře mohl pro srovnání použí ekvivalenní koeficien AUC. Vzah mezi oběma ukazaeli je Gini = AUC 1. 6 Hranice, kerá podle modelem napočené pravděpodobnosi defaulu dělí množinu klienů na dobré a špané.

143 Vědecký seminář dokorandů FIS únor Podíl dobrých a španých klienů v populaci jsem simuloval způsobem, kdy jsem vybral dané proceno nejlepších klienů. Zbylí klieni byli označeni jako španí. 3. Vliv velikosi vzorků jsem esoval náhodným výběrem klienů, kerý proběhl následovně: a. Náhodným výběrem jsem vyvořil validační vzorek obsahující jak dobré ak i špané klieny. b. Dále jsem náhodným výběrem z klienů, keří nebyli v předchozím kroku zařazeni do validačního vzorku, vyvořil dva vývojové vzorky, kde i. jeden obsahoval výběr pouze z dobrých klienů, ii. druhý obsahoval výběr z dobrých i španých klienů. 4. Na obou vývojových vzorcích jsem vyvinul skóringové modely, nechal jimi odhadnou pravděpodobnos defaulu klienů ve validačním vzorku, provedl 10 opakování ohoo odhadu a spočíal průměrný Giniho koeficien 7 a výsledky mezi sebou porovnal. K uskuečnění výše popsaného posupu jsem použil sofware SPSS Primární daa Klienská daa mi se svolením poskyla Komerční banka, a.s. Jednalo se přibližně o 40 behaviorálních charakerisik popisujících chování klienů v KB v určiém časovém inervalu. Vysvělovanou proměnnou byl příznak defaulu kliena, kde hodnoa 0 označovala dobrého kliena a hodnoa 1 byla pro kliena v defaulu. Vysvělující proměnné jsem kaegorizoval a následně z nich vybral pě nejvýznamnějších, keré proměnnou defaul nejlépe vysvělily (abulka 1). Tabulka 1. Vysvělující proměnné (podle významu od nejsilnější) Označení proměnné Popis proměnné Poče kaegorií DPD Dny po splanosi na klienových účech za poslední dva roky 3 ACB Minimální zůsaek na účech kliena za poslední 3 měsíce 9 NCT Krediní obray na klienových účech za poslední rok 7 CLDUR Doba kliena v bance 8 CONS Poměr mezi příjmy a výdaji kliena za poslední rok 8 Vzorek obsahoval údaje o klienech, z nichž (cca 9 %) bylo označeno jako španých. Finální skóringový model vyvořený na ěcho klienech měl Giniho koeficienem roven 0,840. Dle jeho hodnoy i dle varu křivky ROC (viz obrázek 1) se mi povedlo vyvoři velmi dobrý model. Obrázek 1. ROC křivka pro primární model 3. Vyvoření vzorků Výše jsem již hrubě nasínil posup, kerým jsem všechny pořebné vzorky vyvořil. Nyní jej popíšu rochu deailněji. 7 Zde je nuné zmíni, že za siuace 100 : 0 byl Giniho koeficien spočíán na vývojovém vzorku, nikoliv validačním, jak je omu v osaních siuacích.

Nové indikátory hodnocení bank

Nové indikátory hodnocení bank 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 8. - 9. září 2010 Nové indikáory hodnocení bank Josef Novoný 1 Absrak Příspěvek je

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Studie proveditelnosti (Osnova)

Studie proveditelnosti (Osnova) Sudie provedielnosi (Osnova) 1 Idenifikační údaje žadaele o podporu 1.1 Obchodní jméno Sídlo IČ/DIČ 1.2 Konakní osoba 1.3 Definice a popis projeku (max. 100 slov) 1.4 Sručná charakerisika předkladaele

Více

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Meodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržielnos projeků PŘÍLOHA

Více

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Jana Soukopová Anoace Příspěvek obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy výdajů na ochranu živoního prosředí z

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala Výpočy populačních projekcí na kaedře demografie Fakuly informaiky a saisiky VŠE TomášFiala 1 Komponenní meoda s migrací Zpravidla zjednodušený model migrace předpokládá se pouze imigrace na úrovni migračního

Více

Přidělování nástupištních kolejí v modelu železniční stanice s využitím neuronové sítě

Přidělování nástupištních kolejí v modelu železniční stanice s využitím neuronové sítě Přidělování násupišních koleí v modelu železniční sanice s vužiím neuronové síě Michael Bažan, Anonín Kavička Realizace rozhodovacích mechanismů v simulačních modelech dopravních ssémů e spoena s problémem

Více

Metodika transformace ukazatelů Bilancí národního hospodářství do Systému národního účetnictví

Metodika transformace ukazatelů Bilancí národního hospodářství do Systému národního účetnictví Vysoká škola ekonomická v Praze Fakula informaiky a saisiky Kaedra ekonomické saisiky Meodika ransformace ukazaelů Bilancí národního hospodářsví do Sysému národního účenicví Ing. Jaroslav Sixa, Ph.D. Doc.

Více

Modelování rizika úmrtnosti

Modelování rizika úmrtnosti 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 8. - 9. září 200 Modelování rizika úmrnosi Ingrid Perová Absrak V příspěvku je řešena

Více

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vánoční sety Christmas sets

Vánoční sety Christmas sets Energy news 7 Inovace Innovations 1 Vánoční sety Christmas sets Na jaře tohoto roku jste byli informováni o připravované akci pro předvánoční období sety Pentagramu koncentrátů a Pentagramu krémů ve speciálních

Více

Zhodnocení historie predikcí MF ČR

Zhodnocení historie predikcí MF ČR E Zhodnocení hisorie predikcí MF ČR První experimenální publikaci, kerá shrnovala minulý i očekávaný budoucí vývoj základních ekonomických indikáorů, vydalo MF ČR v lisopadu 1995. Tímo byl položen základ

Více

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03 Autor: Růžena Krupičková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních

Více

APLIKACE PRO VÝPOČET VÝKONOVÝCH NOREM A ODHAD FINANČNÍCH ŠKOD PŘI POUŽITÍ HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE

APLIKACE PRO VÝPOČET VÝKONOVÝCH NOREM A ODHAD FINANČNÍCH ŠKOD PŘI POUŽITÍ HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE APLIKACE PRO VÝPOČET VÝKONOVÝCH ZPRÁVY NOREM LESNICKÉHO A ODHAD VÝZKUMU, FINANČNÍCH 58, 2013 ŠKOD (2): PŘI 115-122 POUŽITÍ HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE APLIKACE PRO VÝPOČET VÝKONOVÝCH NOREM A ODHAD FINANČNÍCH

Více

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti Měření výkonnosi údržby prosřednicvím ukazaelů efekivnosi Zdeněk Aleš, Václav Legá, Vladimír Jurča 1. Sledování efekiviy ve výrobní organizaci S rozvojem vědy a echniky je spojena řada požadavků kladených

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

, kde index t = 1,2,..., n označuje příslušný interval

, kde index t = 1,2,..., n označuje příslušný interval Ciace: ŠPERKOVÁ, R. -- DUDA, J. Komparace vybraných meod predikce v oblasi exporu a imporu vína. Aca Universiais agriculurae e silviculurae Mendelianae Brunensis : Aca of Mendel Universiy of agriculure

Více

Company Valuation Models Comparison Under Risk and Flexibility

Company Valuation Models Comparison Under Risk and Flexibility 8 h Inernaional scienific conference Financial managemen of firms and financial insiuions Osrava VŠB-U Osrava, faculy of economics,finance deparmen 6 h 7 h Sepember 011 Company Valuaion Models Comparison

Více

Schéma modelu důchodového systému

Schéma modelu důchodového systému Schéma modelu důchodového sysému Cílem následujícího exu je názorně popsa srukuru modelu, kerý slouží pro kvanifikaci příjmové i výdajové srany důchodového sysému v ČR, a o jak ve varianách paramerických,

Více

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV 3 mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-U Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6-7 září 2006 Porovnání způsobů hodnocení invesičních projeků na bázi kriéria Dana Dluhošová

Více

PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU

PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU Absrak PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. Úsav financí, Fakula podnikaelská, Vysoké učení echnické v Brně, Kolejní

Více

Práce s fulltextem v databázi

Práce s fulltextem v databázi Práce s fullexem v daabázi PosgreSQL 8.0 LUKÁŠ ZAPLETAL PosgreSQL 8.0 je kvaliní, svobodná, relační daabázová plaforma fungující pod unixovými operačními sysémy a nově aké pod OS Windows. Mezi hlavní přednosi

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk

Více

PART 2 - SPECIAL WHOLESALE OFFER OF PLANTS SPRING 2016 NEWS MAY 2016 SUCCULENT SPECIAL WHOLESALE ASSORTMENT

PART 2 - SPECIAL WHOLESALE OFFER OF PLANTS SPRING 2016 NEWS MAY 2016 SUCCULENT SPECIAL WHOLESALE ASSORTMENT PART 2 - SPECIAL WHOLESALE OFFER OF PLANTS SPRING 2016 NEWS MAY 2016 SUCCULENT SPECIAL WHOLESALE ASSORTMENT Dear Friends We will now be able to buy from us succulent plants at very good wholesale price.

Více

Vliv struktury ekonomiky na vztah nezaměstnanosti a inflace

Vliv struktury ekonomiky na vztah nezaměstnanosti a inflace Mendelova univerzia v Brně Provozně ekonomická fakula Úsav ekonomie Vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Milan Palá, Ph.D. Vypracoval: Bc. Jiří Morávek

Více

Standard IAS 19 a výpočet výše rezervy na zaměstnanecké benefity. Šárka Hezoučká

Standard IAS 19 a výpočet výše rezervy na zaměstnanecké benefity. Šárka Hezoučká Sandard IAS 9 a výpoče výše rezervy na zaměsnanecké benefiy Šárka Hezoučká Agenda Rezerva na zaměsnanecké benefiy Typy zaměsnaneckých benefiů Moivace pro vorbu rezervy Sandard IAS 9 Výpoče rezervy Přírůsková

Více

Social Media a firemní komunikace

Social Media a firemní komunikace Social Media a firemní komunikace TYINTERNETY / FALANXIA YOUR WORLD ENGAGED UČTE SE OD STARTUPŮ ANALYSIS -> PARALYSIS POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE

Více

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR 3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6.-7. září 006 Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného

Více

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Filip Soviš (Autor) Angličtina, čeština Speciální vzdělávací potřeby - žádné -

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Filip Soviš (Autor) Angličtina, čeština Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání Typická věková skupina Vazby na ostatní

Více

EY Procurement Survey 2014. Procurement Forum 2014

EY Procurement Survey 2014. Procurement Forum 2014 Procurement Forum 2014 Začlenění útvaru nákupu ve společnosti Téměř 80 % společností vnímá organizační uspořádání nákupu jako centralizované Umístění nákupu u téměř 70 % společností vypovídá o silném zaměření

Více

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1 8 h Inernaional scienific conference Financial managemen of firms and financial insiuions Osrava VŠB-TU Osrava, faculy of economics,finance deparmen 6 h 7 h Sepember 2011 Specific Combined Approach o Valuaion

Více

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Semesrální práce z předměu KMA/MAB Téma: Schopnos úrokového rhu předvída sazby v době krize Daum: 7..009 Bc. Jan Hegeď, A08N095P Úvod Jako éma pro

Více

Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Ústí nad Labem. Příloha č.1. K SMĚRNICI č. 1/2015 - ŠKOLNÍ ŘÁD

Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Ústí nad Labem. Příloha č.1. K SMĚRNICI č. 1/2015 - ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola Úsí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Úsí nad Labem GSM úsředna: +420 725 596 898, mob.: +420 739 454 971, hp://www.zsrabasova.cz IČ 44553145, BANKOVNÍ SPOJENÍ -

Více

Výkonová nabíječka olověných akumulátorů

Výkonová nabíječka olověných akumulátorů Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 211 13 2 Výkonová nabíječka olověných akumuláorů Power charger of lead-acid accumulaors Josef Kadlec, Miroslav Paočka, Dalibor Červinka, Pavel Vorel xkadle22@feec.vubr.cz,

Více

Research infrastructure in the rhythm of BLUES. More time and money for entrepreneurs

Research infrastructure in the rhythm of BLUES. More time and money for entrepreneurs Research infrastructure in the rhythm of BLUES More time and money for entrepreneurs 1 I. What is it? II. How does it work? III. References Where to find out more? IV. What is it good for? 2 I. What is

Více

Oceňování finančních investic

Oceňování finančních investic Oceňování finančních invesic A. Dluhopisy (bondy, obligace). Klasifikace obligací a) podle kupónu - konvenční obligace (sraigh, plain vanilla, bulle bond) vyplácí pravidelný (roční, pololení) kupón po

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007 Třídící znak 1 0 7 0 7 6 1 0 ŘEDITEL SEKCE BANKOVNÍCH OBCHODŮ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY VYHLAŠUJE ÚPLNÉ ZNĚNÍ OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 2/2003 VĚST. ČNB, KTERÝM SE STANOVÍ PODMÍNKY TVORBY POVINNÝCH MINIMÁLNÍCH

Více

Risk management in the rhythm of BLUES. Více času a peněz pro podnikatele

Risk management in the rhythm of BLUES. Více času a peněz pro podnikatele Risk management in the rhythm of BLUES Více času a peněz pro podnikatele 1 I. What is it? II. How does it work? III. How to find out more? IV. What is it good for? 2 I. What is it? BLUES Brain Logistics

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt Šablona Tématická oblast DUM č. CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Anglický jazyk pro obor podnikání

Více

Fytomineral. Inovace Innovations. Energy News 04/2008

Fytomineral. Inovace Innovations. Energy News 04/2008 Energy News 4 Inovace Innovations 1 Fytomineral Tímto Vám sdělujeme, že již byly vybrány a objednány nové lahve a uzávěry na produkt Fytomineral, které by měly předejít únikům tekutiny při přepravě. První

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_ANJ349 Jméno autora: PhDr. Korbová Magdalena Třída/ročník:

Více

Agilní metodiky vývoje softwaru

Agilní metodiky vývoje softwaru vývoje softwaru : důraz na průběžnou komunikaci mezi vývojovým týmem a zákazníkem důraz na tvorbu kvalitního kódu a funkcí, které mají přímou obchodní hodnotu pro zákazníka týmovou spolupráci a samoorganizaci

Více

7.VY_32_INOVACE_AJ_UMB7, Tázací dovětky.notebook. September 08, 2013

7.VY_32_INOVACE_AJ_UMB7, Tázací dovětky.notebook. September 08, 2013 1 2 3 SPECIAL CASES: 1. After Let s... the question tag is... shall we? 2. After the imperative (Do.../Don t... the tag is usually... will you? 3. Note that we say... aren t I? (=am I not?) instead of

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data XXVIII. ASR '2003 Seminar, Insrumens and Conrol, Osrava, May 6, 2003 239 Vybrané meody saisické regulace procesu pro auokorelovaná daa NOSKIEVIČOVÁ, Darja Doc., Ing., CSc. Kaedra konroly a řízení jakosi,

Více

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce Název: Rozdíl v používání as/ like Autor: Mgr.Tompos Monika Datum, třída:

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt Šablona Tématická oblast DUM č. CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Anglický jazyk pro obor podnikání

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Budějovice Název materiálu: Reported Speech. Datum (období) vytvoření: Srpen 2013. Autor materiálu: PhDr. Dalibor Vácha PhD. Zařazení materiálu:

Budějovice Název materiálu: Reported Speech. Datum (období) vytvoření: Srpen 2013. Autor materiálu: PhDr. Dalibor Vácha PhD. Zařazení materiálu: Projekt: Příjemce: Budějovice Název materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting

Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting Petr Macháček PETALIT s.r.o. 1 What is Redwood. Sensor Network Motion Detection Space Utilization Real Estate Management 2 Building

Více

Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram

Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram Energy News 4 1 Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram Na jaře příštího roku nabídneme našim zákazníkům již čtvrtý Pentagram a to Pentagram šamponů. K zavedení tohoto Pentagramu jsme se rozhodli na základě

Více

Cambridge International Examinations Cambridge International General Certifi cate of Secondary Education

Cambridge International Examinations Cambridge International General Certifi cate of Secondary Education Cambridge International Examinations Cambridge International General Certifi cate of Secondary Education FIRST LANGUAGE CZECH 0514/01 Paper 1 Reading For Examination from 2016 SPECIMEN MARK SCHEME 2 hours

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE VYTVÁŘENÍ TRŽNÍ ROVNOVÁHY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ Ing. Michal Malý Školiel: Prof. Ing. Jiří

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Libuše Matulová Název materiálu: Education Označení materiálu: VY_32_INOVACE_MAT27 Datum vytvoření: 10.10.2013

Více

APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVIT V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIK Ramanová Ivea ABSTRAKT Příspěvek je věnován problemaice měření míry progresiviy zdanění pomocí indexu daňové progresiviy, kerý vychází z makroekonomických

Více

Drags imun. Innovations

Drags imun. Innovations Energy news 2 Inovace Innovations 1 Drags imun V příštích plánovaných výrobních šaržích dojde ke změně balení a designu tohoto produktu. Designové změny sledují úspěšný trend započatý novou generací Pentagramu

Více

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení.

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Moje hlavní město Londýn řešení: 1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Klíčová slova: capital, double decker bus, the River Thames, driving

Více

PAINTING SCHEMES CATALOGUE 2012

PAINTING SCHEMES CATALOGUE 2012 Evektor-Aerotechnik a.s., Letecká č.p. 84, 686 04 Kunovice, Czech Republic Phone: +40 57 57 Fax: +40 57 57 90 E-mail: sales@evektor.cz Web site: www.evektoraircraft.com PAINTING SCHEMES CATALOGUE 0 Painting

Více

Present Perfect x Past Simple Předpřítomný čas x Minulý čas Pracovní list

Present Perfect x Past Simple Předpřítomný čas x Minulý čas Pracovní list VY_32_INOVACE_AJ_133 Present Perfect x Past Simple Předpřítomný čas x Minulý čas Pracovní list PhDr. Zuzana Žantovská Období vytvoření: květen 2013 Ročník: 1. 4. ročník SŠ Tematická oblast: Gramatika slovesa

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Chrudim, Čáslavská 205. Keywords: The wedding banquet, The seating arrangement, Wedding customs

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Chrudim, Čáslavská 205. Keywords: The wedding banquet, The seating arrangement, Wedding customs Klíčová slova: 5. Keywords: The wedding banquet, The seating arrangement, Wedding customs Text: The wedding banquet The wedding banquet is a special occasion for each restaurant owner. It should be prepared

Více

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním

Více

VY_22_INOVACE_84. P3 U3 Revision

VY_22_INOVACE_84. P3 U3 Revision VY_22_INOVACE_84 P3 U3 Revision Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Anglický jazyk Ročník: 7. 1. Complete with will/won t have travel drive solve need be (2x) My dad thinks

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

Agile leadership in Czech Rep. Agilia Conference 2011 Brno

Agile leadership in Czech Rep. Agilia Conference 2011 Brno Agile leadership in Czech Rep. Agilia Conference 2011 Brno Aguarra, s.r.o., Lisabonská 2394/4, 190 00 Praha 9, www.aguarra.cz 2 Aguarra, s.r.o., Lisabonská 2394/4, 190 00 Praha 9, www.aguarra.cz 3 Aguarra,

Více

PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAHRANIČNÍCH PLATEBNÍCH PŘÍKAZŮ STANDARD ELECTRONIC FOREIGN PAYMENT ORDERS PROCESSING RULES

PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAHRANIČNÍCH PLATEBNÍCH PŘÍKAZŮ STANDARD ELECTRONIC FOREIGN PAYMENT ORDERS PROCESSING RULES PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAHRANIČNÍCH PLATEBNÍCH PŘÍKAZŮ STANDARD ELECTRONIC FOREIGN PAYMENT ORDERS PROCESSING RULES Použité pojmy Platební systém Elektronický platební příkaz Účetní

Více

Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging

Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Energy News1 1 Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Již v minulém roce jsme Vás informovali, že dojde k přebalení všech tří zelených potravin do nových papírových obalů, které

Více

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this

Více

VY_12_INOVACE_02.14 1/9 1.2.02.14 Vyprávíme a překládáme příběh

VY_12_INOVACE_02.14 1/9 1.2.02.14 Vyprávíme a překládáme příběh 1/9 1.2.02.14 Materiál je určen pro práci žáků 4. 5. ročníku v hodinách informatiky. Navazuje na učivo českého a anglického jazyka. 1. část Žáci dostávají v elektronické podobě první pracovní list obrázky

Více

GREAT BRITAIN. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Anglický jazyk Třída 3.A Téma hodiny Druh materiálu

GREAT BRITAIN. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Anglický jazyk Třída 3.A Téma hodiny Druh materiálu Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0390 0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_HoP02 Vypracoval(a),

Více

Content Language level Page. Mind map Education All levels 2. Go for it. We use this expression to encourage someone to do something they want.

Content Language level Page. Mind map Education All levels 2. Go for it. We use this expression to encourage someone to do something they want. Study newsletter 2015, week 40 Content Language level Page Phrase of the week Go for it All levels 1 Mind map Education All levels 2 Czenglish Stressed vs. in stress Pre-intermediate (B1-) Advanced (C1)

Více

ActiPack rozšířil výrobu i své prostory EMBAX 2016. Od ledna 2015 jsme vyrobili přes 59.000.000 lahviček či kelímků. Děkujeme za Vaši důvěru!

ActiPack rozšířil výrobu i své prostory EMBAX 2016. Od ledna 2015 jsme vyrobili přes 59.000.000 lahviček či kelímků. Děkujeme za Vaši důvěru! ACTIPACK CZ, a.s. www.actipack.cz Newsletter 2/2015 ActiPack rozšířil výrobu i své prostory Vážení obchodní partneři, Závod prošel významnými audity od předních letošní rok byl ve znamení potravinářských

Více

Systém pro správu experimentálních dat a metadat. Petr Císař, Antonín Bárta 2014 Ústav komplexních systémů, FROV, JU

Systém pro správu experimentálních dat a metadat. Petr Císař, Antonín Bárta 2014 Ústav komplexních systémů, FROV, JU Systém pro správu experimentálních dat a metadat Petr Císař, Antonín Bárta 2014 Ústav komplexních systémů, FROV, JU BioWes Systém pro správu experimentálních dat a meta Hlavní cíl Vytvoření systému usnadňujícího

Více

Kdo jsme Čím se zabýváme Nabídka služeb pro veřejnou správu Ověřeno v praxi u tisíce uživatelů v podnikatelské a bankovní sféře Plně využitelné u

Kdo jsme Čím se zabýváme Nabídka služeb pro veřejnou správu Ověřeno v praxi u tisíce uživatelů v podnikatelské a bankovní sféře Plně využitelné u Kdo jsme Čím se zabýváme Nabídka služeb pro veřejnou správu Ověřeno v praxi u tisíce uživatelů v podnikatelské a bankovní sféře Plně využitelné u uživatelů ve veřejné správě Bez nutnosti nasazování dalšího

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Indexy základní, řeězové a empo přírůsku Aleš Drobník srana 1 7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU V kapiole Indexy při časovém srovnání jsme si řekli: Časové srovnání vzniká, srovnáme-li jednu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PRÁCE S UKÁZKAMI ODPOVĚDÍ MATURANTŮ NA DVD

PRÁCE S UKÁZKAMI ODPOVĚDÍ MATURANTŮ NA DVD CVIČENÍ K VIDEU 5 DVD PRÁCE S UKÁZKAMI ODPOVĚDÍ MATURANTŮ NA DVD Na DVD si můžeš prohlédnout 4 ukázky správných a 4 ukázky nesprávných odpovědí těchto částí ústní maturitní zkoušky z angličtiny: 1) Interakce

Více

Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu

Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu Energy news4 Energy News 04/2010 Inovace 1 Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu Od října tohoto roku se začnete setkávat s našimi zubními pastami v pozměněném složení a ve zcela novém designu.

Více

Project Life-Cycle Data Management

Project Life-Cycle Data Management Project Life-Cycle Data Management 1 Contend UJV Introduction Problem definition Input condition Proposed solution Reference Conclusion 2 UJV introduction Research, design and engineering company 1000

Více

III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Jana Pattynová Cloud Computing 2015, 8. prosince 2015. Cloud Computing Právní a regulační rámec

Jana Pattynová Cloud Computing 2015, 8. prosince 2015. Cloud Computing Právní a regulační rámec Jana Pattynová Cloud Computing 2015, 8. prosince 2015 Cloud Computing Právní a regulační rámec Cloud Computing: poznaná nutnost Ekonomické výhody cloudu jej činí každodenní realitou Cloudová řešení jsou

Více

Stochastické modelování úrokových sazeb

Stochastické modelování úrokových sazeb Sochasické modelování úrokových sazeb Michal Papež odbor řízení rizik 1 Sochasické modelování úrokových sazeb OBSAH PŘEDNÁŠKY Úvod do problemaiky sochasických procesů Brownův pohyb, Wienerův proces Ioovo

Více

Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products

Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products Energy news2 1 Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products Doposud jste Energy znali jako výrobce a dodavatele humánních přírodních doplňků stravy a kosmetiky.

Více

2N Voice Alarm Station

2N Voice Alarm Station 2N Voice Alarm Station 2N Lift1 Installation Manual Version 1.0.0 www.2n.cz EN Voice Alarm Station Description The 2N Voice Alarm Station extends the 2N Lift1/ 2N SingleTalk with an audio unit installed

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko správní Univerzia Pardubice Fakula ekonomicko správní Tesování zisku živoních pojišťoven Bc. Marina Černíková Diplomová práce 2008 SOUHRN V diplomové práci se zabývám problemaikou esování zisku živoních pojišťoven.

Více

DUM DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ANGLIČTINA. Mgr. Kateřina Kasanová

DUM DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ANGLIČTINA. Mgr. Kateřina Kasanová DUM DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ANGLIČTINA Mgr. Kateřina Kasanová PRO VYJÁDŘENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI SEKUNDÁRNÍ MODÁLNÍ SLOVESA základní informace must be must have been can t be can t have been may, might,

Více

Teorie obnovy. Obnova

Teorie obnovy. Obnova Teorie obnovy Meoda operačního výzkumu, kerá za pomocí maemaických modelů zkoumá problémy hospodárnosi, výměny a provozuschopnosi echnických zařízení. Obnova Uskuečňuje se až po uplynuí určiého času činnosi

Více

Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified.

Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified. CURRICULUM VITAE - EDUCATION Jindřich Bláha Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jindřich Bláha. Dostupné z Metodického

Více

AIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC

AIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČR, s.p. Letecká informační služba AIR NAVIGATION SERVICES OF THE C.R. Aeronautical Information Service Navigační 787 252 61 Jeneč A 1/14 20 FEB +420

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2004 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Tiul předpisu: Nařízení vlády o sanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odby vybraných zemědělských komodi, do

Více

Business correspondence enquiry offer quotation order - complaint

Business correspondence enquiry offer quotation order - complaint Business correspondence enquiry offer quotation order - complaint sender/odesílatel (L. J. Lewis, Business Manager) Firma HARRIS & CO PLC Harris House 780 Walker Street LONDON SW1A 8JD Enquiry Poptávka

Více

Částka 7 Ročník 2013. Vydáno dne 4. září 2013 ČÁST NORMATIVNÍ ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 7 Ročník 2013. Vydáno dne 4. září 2013 ČÁST NORMATIVNÍ ČÁST OZNAMOVACÍ Čáska 7 Ročník 2013 Vydáno dne 4. září 2013 O b s a h : ČÁST NORMATIVNÍ 1. Opaření České národní banky č. 1 ze dne 29. července 2013, kerým se zrušuje opaření České národní banky č. 3 ze dne 5. prosince

Více