USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF PERSPECTIVE AGRICULTURAL POLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOPMENT

Transkript

1 VYUŽITÍ KATEGORIE RUŽNOSTI ŘI KONCIOVÁNÍ ERSEKTIVNÍ ZEMĚDĚLSKÉ OLITIKY K TRVALE UDRŽITELNÉMU ROZVOJI USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF ERSECTIVE AGRICULTURAL OLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOMENT K words: lastct catgor, markt qulbrum, suppl, dmand Abstract: Th contrbuton dals wth a dtrmnaton of lastct catgor not onl from a vwpont of ts substanc but also n conncton to dffrncs of lastct of suppl and dmand n framwork of short-trm and long-trm tm horzon. A spcfc lastct lvl show tslf subsquntl accordng to th wlfar thor n a surplus n favour of consumrs or products n complanc wth thr compard lvl. For purposs of th mntond analss n th contrbuton a modl of markt rlatons s formd to plan a craton of markt qulbrum dpndd on rlatonal lastcts. In th contrbuton t s ntroducd that rlatonal lastcts nflunc a proft of ntrvnton masurs for producrs or for consumrs. From th analss t rsultd that a choc of rlvant tools of agrcultural polc and thr lvl s not prdtrmnd dfntv magntud but t dpnds on rlatonal lastcts. Optmal choc of thr lvl lads to dvlopmnt of compttvnss of rlvant branch, busnss and subsquntl natonal-conomc sctor. Abstrakt: Článk s zabývá vmzním katgor pružnost a to njnom z hldska jjí podstat, al v návaznost na dfrnc pružnost nabídk a poptávk v rámc krátkodobého a dlouhodobého časového horzontu. Spcfcká úrovň pružností s násldně projvuj dl tor blahobtu v přbtku v prospěch spotřbtlů nbo výrobků dl jjch srovnávané úrovně. ro účl uvdné analýz j v příspěvku koncpován modl tržních vztahů k vsvětlní utvářní tržní rovnováh závslé na rlačních pružnostch. V článku j pak dokladováno, ž rlační pružnost ovlvňují prospěch ntrvnčních opatřní pro výrobc, nbo pro spotřbtl. Z analýz pak vplnulo, ž volba příslušných nástrojů změdělské poltk a jjch úrovně nní prdtrmnovanou dfntvní vlčnou, nýbrž závsí od rlačních pružností. Optmální volba jjch úrovně pak vd k rozvoj konkurncschopnost příslušného odvětví, podnku a násldně národohospodářského sktoru. Klíčová slova: Katgor pružnost, tržní rovnováha, nabídka, poptávka Úvod: V návaznost na tortcké přdpoklad a poznatk z rozvnutých tržních konomk j zřjmé, ž změdělsko-potravnářský trh nní sám o sobě stjně účnným nástrojm fktvní alokac kaptálu a produkc, jak dosavadní hstor prokázala v případě nzmědělských výrobků a služb. Utvářní rlatvně stablní tržní rovnováh změdělských a potravnářských výrobků výlučným působním pouz nabídkově- poptávkových vztahů j pak méně obvklé nž v ostatních adaptacích, jjchž produkc a spotřba pružně raguj na tržní sgnál, zatímco fungování změdělsko- potravnářského trhu j modfkováno násldujícím faktor:

2 časové zpoždění a u většn výrobků nízká nabídková pružnost, nízká cnová a důchodová poptávková pružnost v čas víc méně stablní poptávka po potravnách, zatímco nabídka změdělské produkc s vznačuj cklčností, prodctou a szónností omzná a nákladově náročná skladovatlnost většn změdělských a potravnářských výrobků (roční náklad na skladování t masa v chladírnských boch přdstavují cca 8 ts. Kč). růmslové výrobk lz snáz skladovat a nprodlně umístt na trh př růstu poptávk. klmatcké podmínk mohou modfkovat působní tržních sgnálů - stmulační funkc cn na zvýšní nabídk můž být podpořna, omzna, č dokonc ngována průběhm počasí. ř nízkých cnách na druhé straně příznvé počasí můž zachovat přvahu nabídk nad poptávkou po dlší období, nž odpovídá požadavkům utvářní tržní rovnováh pouz dílčí odpovědnost změdělských producntů za výrobu nkontamnovaných potravn odpovídajících kvaltatvním požadavkům na zdravou výžvu. Trh nárokuj stál kvaltnější potravnářské výrobk, avšak průmslové spad a czorodé látk v dodávaných vstupch mohou ngovat odzvu změdělských podnků na uvdný tržní požadavk ndostatčná nabídková pružnost změdělských podnků vplývající z jjch všobcně npříznvé konomcké stuac a závslost na cnové úrovn, kvaltě a časové dsponbltě průmslových vstupů, jjchž nákladovost s zvýšla přblžně pětkrát rchlj nž s zvšují cn změdělských výrobků. Vzhldm k tomu j účlné v závslost na úrovn ntrakc nabídk a poptávk rgulačním opatřním podpořt utvářní tržní rovnováh. 2. Cíl a mtodka: Cílm článku j s vužtím katgor pružností analzovat jak působí zkoumaná rgulační opatřní ralzovaná v rámc změdělské poltk na spolčnský blahobt. Dílčím cílm j pak zjštění zda rgulační opatřní působí na jdnotlvé socoprofsní skupn obvatlstva rovnoměrně č dfrncovaně Mtodcký postup vchází z formulování hpotéz zda účnk rgulačních nástrojů novlvní spolčnský blahobt v návaznost na úrovň rlac nabídkových a poptávkových pružností. Vzhldm k tomu jsou () vmzn katgor pružnost, () () analzován změn nabídkově-poptávkových vztahů př uplatnění cnových dotací, kvalfkován změn spolčnského blahobtu v návaznost na různé hodnot nabídkových a poptávkových pružností. 3. Výsldk analýz 3.. Vmzní pružností V návaznost na úspěšně pokračující procs transformac příkazových konomk do tržních podmínk s v stál větší míř př analýz nabídkově-poptávkových vztahů na mkrokonomcké úrovn používají katgor pružností. Vplývá to z toho, ž ntnztu působní vsvětlujících proměnných na ndognní proměnné lz posuzovat buď podl absolutních hodnot strukturálních paramtrů, nbo pomocí rlatvního vjádřní na základě kofcntů pružnost. Rlatvní vjádřní umožňuj srovnávat ntnztu působní různých

3 proměnných na vsvětlovanou proměnnou bz ohldu na volbu jdnotk, v níž jsou jdnotlvé proměnné vjádřn. ř dfnování pružnost poptávk vjdm z jdnorovncového modlu: = f (... r, k ) + u ()... poptávka po -tém výrobku (výrobkm můž být služba, č jný nhmotný statk) (... r )... cn r výrobků ovlvňující poptávku -tého výrobku, včtně jho cn k... dsponblní příjm Z funkc () lz odvodt násldující kofcnt pružnost: a) příjmovou (důchodovou) pružnost: E = k k (2) Vztah (2) udává za podmínk ctrs parbus procntní změnu v poptávc přpadající na % změnu v příjmu. ropočt vd zpravdla k kladnému výsldku. b) přímou cnovou pružnost: = (3) Vztah (3) vd k včíslní cnové pružnost udávající procntní změnu v poptávc po -tém výrobku přpadající na % změnu cn téhož výrobku. Výsldk j zpravdla záporný. c) křížovou cnovou pružnost: j = j j (4) Výsldk propočtu podl vztahu (4) přdstavuj procntní změnu v poptávc po -tém výrobku přpadající na % změnu v cně j-tého výrobku. Výsldk j buď kladný, nbo záporný. V případě kladné hodnot spotřbní přdmět -tého a j-tého druhu jsou navzájm v konkurnčním a substtučním vztahu. S růstm spotřb jdnoho výrobku klsá spotřba druhého výrobku. V případě záporné hodnot s jdná o výrobk doplňkového charaktru. S růstm spotřb jdnoho výrobku s zvětšuj spotřba druhého. J-l hodnota j blízká, nbo rovná nul, znamná to, ž s jdná o ndfrntní vztah a cnová proměnná j-tého výrobku v rovnc () j zahrnuta nzdůvodněně. Obdobně z vztahu (3) lz dfnovat nabídkovou pružnost. ro účl článku zavďm poptávkovou pružnost: nabídkovou pružnost: = d = (5)

4 = s = (6) V vztahu (5) přdstavuj poptávku po -tém výrobku a v vztahu (6) ndognní proměnná přdstavuj nabídku Matmatcký modl změn spolčnského blahobtu rgulací trhu cnovou dotací ro odvozní modlu na agrgátní úrovn lz psát: s = S ( s ), S > 0 (7) kd S j drvac nabídkové funkc S, s j nabízné množství, s j cna nabídk. Funkc má drvac pro poztvní a. Vjadřuj mzní náklad spolčnost výrob. řdstavuj cn ušlé přílžtost produkc, tj. jaká cna musí být zaplacna pro získání zdrojů k produkc místo jjch njlpšího vužtí. optávková funkc j v tvaru: d = D ( d ), D < 0 (8) optávková funkc vjadřuj mzní spolčnskou hodnotu množství d, ktrá j určna ochotou zaplatt za toto množství. Modl přdpokládá stnc rovnováh s = d a jí odpovídající, kd s = d. Za uvdných přdpokladů s jdná o modl dílčí rovnováh, kd jné cn a ncnové proměnné vjma množství s a d njsou uvažován. Změdělské poltk zpravdla přímo nrgulují tržní cnu nbo množství. Trh j rgulován zprostřdkovaně, prostřdnctvím dotačních platb, clních tarfů, výměr plodn aj., ktré j nzbtné do modlu zahrnout. rodukční dotac. říkladm j dotac V k cně každé jdnotk prodané produkc, např. 0,2 Kč/l mléka. Výrobc získá tržní cnu plus V. Rovnovážná cna, ktrou získá výrobc s lší od rovnovážné cn, ktrou platí spotřbtl (mlékárna), avšak nadál s a d. Z těchto důvodů j někd účlné v analýz poltk přdpokládat cnu jako závsl proměnnou v poptávkovém a nabídkovém vztahu. Rovnc (7) a (8) lz pak psát = S - () V (9) = D - () (0) což jsou nvrzní funkc k rovncím (7) a (8) podl. Znační nvrzní funkc v dalším ttu lz pro zjdnodušní vnchat. Rovnc (9) nprzntuj hodnotu s, nýbrž s V, ktrá s rovná d. ř dosazní do (0) rovnc a jjím řšní pro V j zřjmé, ž V j rozdíl cn nabídk S () a cn poptávk D (). oněvadž V j poztvní, produkc j všší nž odpovídá tržním vztahům v dokonalé konkurnc.

5 ro zjštění změn, ktré nastanou, kdž s V změní př původní tržní rovnováz lz včíslt dfrncál: d = S () d dv () d = D () d () (2) a z dfnc pružností psát: kd s j pružnost nabídk a d pružnost poptávk: S () = * s o dosazní do vztahu () a (2) dál vplývá: s * d a jho vdělní dv a řšní pro d/dv s d dv = * d dv d * d = D () = d * a po úpravě d dv / = (3) dv / s / d kd d/ j procntní změna v a dv/ j rlatvní změnou v dotac V vzhldm k cně. K odvozní změn v tržní cně (ktrá, vzhldm k V v nabídkové rovnc j d cnou poptávk) s řší rovnc (2) pro d a provd substtuc v rovnc (): d = s d d dv d d = d dv s d d = dv s d dv = d / s (4) rocntcká změna v cně j jjí změna dělná cnou, tj. d/. oněvadž d/:dv/ = d/dv rovnc (4) vsvětluj jak změna v dotacích vjádřná procntck vzhldm k komodtní cně změní komodtní cnu v rlatvním vjádřní. Rovnc (3) a (4) jsou klascké výsldk komparatvní statcké analýz změdělské poltk. Umožňují odvodt jak s mění cn tržní rovnováh a rovnovážné množství, kdž s mění nástroj změdělské poltk V. Z rovnc (4) j zřjmé, ž pokud pružnost nabídk a poptávk mají obvklé znaménko ( s >0, d <0), ž d/dv < 0. ř růstu dotací, cna s snžuj. ř analýz trémní stuac kd, d = 0, nbo s = d/dv = -. ř aplkac závěrů na rálném příkladě (nkolv nfntzmálním) př zvýšní dotací V o 0% cn poklsnou o 0%. Spotřbtlé budou mít vškrý prospěch z dotac, kdž dotac bl posktnut výrobcům a přbtk výrobců s nzvýší.

6 V druhém trémním případě, j-l d = a s = 0, d/dv = 0, tj. cn s nzvýší. Další spcfcký příklad můž být př s = d za těchto okolností s pružnost nabídk rovná absolutní hodnotě pružnost poptávk, např. s = 0,8 a d = -0,8, pak d/dv = -,2 a přbtk s rovným dílm rozdělí výrobc spotřbtlé. Rovnc (4) j smulačním modlm pro dotační poltku. ro případ obtíží s matmatkou násldující tabulka uvádí různé altrnatv cnových změn a rozdělní vznklého přbtku mz spotřbtl a výrobc. Tab. : rocnta snížní cn (a zvýšní přbtku spotřbtlů) přpadající na % zvýšní dotací. Elastcta nabídk ( n ) 0, 0,2 0,3 0,4 0,5,0 5,0-0, 0,50 0,67 0,75 0,80 0,83 0,9 0,98 Elastcta -0,3 0,25 0,40 0,50 0,57 0,63 0,77 0,94 poptávk -0,5 0,7 0,29 0,38 0,44 0,50 0,67 0,9 ( d ) -0,7 0,3 0,22 0,30 0,36 0,42 0,59 0,88 -,0 0,09 0,7 0,23 0,29 0,36 0,50 0,83-2,0 0,05 0,09 0,3 0,7 0,20 0,33 0,7-5,0 0,02 0,04 0,06 0,07 0,09 0,7 0,50 4. Dskus Z provdné analýz j zřjmé, ž fungování změdělskopotravnářského trhu j vzhldm k závažným důvodům mnohm složtějším procsm nž j tomu v ostatních odvětvích národního hospodářství. K podpoř jho alokační funkc v vspělých konomkách s uplatňují rgulační nástroj usměrňující vývoj nabídk č poptávk, případně obou součástí tržního vztahu současně. V článku j provdna analýz působní cnových dotací na změn spolčnského blahobtu. Na rozdíl od řad autorů krtzujících vsoké náklad ralzac změdělské poltk upltňované v EU, jakož v čském změdělství článk dokladuj, ž kdž cnové dotac dostávají producnt, dochází přtom k zvýšní přbtku spotřbtlů. Změna přbtku spotřbtlů však nní konstatní, nýbrž j funkcí rlačních pružností. 5. Závěr Katgor pružností s obvkl vužívá v srovnávací analýz př posuzování, ktrý faktor významněj ovlvňuj ndognní proměnnou a př marktngových rozhodováních. V článku jsou pružnost vmzn njnom z hldska jjch podstat, al v návaznost na dfrnc pružnost nabídk a poptávk v rámc krátkodobého a dlouhodobého časového horzontu. Spcfcká úrovň pružností s násldně projvuj dl tor blahobtu v přbtku v prospěch spotřbtlů nbo výrobků dl jjch srovnávané úrovně. ro účl uvdné analýz j v příspěvku koncpován modl tržních vztahů vbraných komodt prsntovaný nabídkově - poptávkovou soustavou rovnc k vsvětlní utvářní tržní rovnováh závslé na rlačních pružnostch. V článku j pak dokladováno, ž rlační pružnost ovlvňují prospěch ntrvnčních opatřní pro výrobc, nbo pro spotřbtl. Z analýz pak vplnulo, ž volba příslušných nástrojů změdělské poltk a jjch úrovně nní prdtrmnovanou dfntvní vlčnou, nýbrž závsí od rlačních pružností. Optmální volba jjch úrovně pak vd k rozvoj konkurncschopnost příslušného odvětví, podnku a násldně národohospodářského sktoru.

7 Z vnaložných nákladů změdělské poltk mohou mít přínos njnm výrobc, al spotřbtlé. Ltratura: Svatoš M. a kol.: Agrární poltka, EF ČZU raha, 200 Tvrdoň J. a kol.: Ekonomtr, skrptum EF ČZU raha, 2000, ISBN Tvrdoň J.: Matmatcký modl nástrojů změdělské poltk pro rgulac trhů, npublkovaná přdnáška pro ČZU EF raha, 200 Gardnr B.: Agrcultural olcs, Mc.Graw Hll, 990