Oldřich DOLEŽAL - Daniela ČERNÁ METODICKÁ PŘÍRUČKA

Transkript

1 1

2 Oldřich DOLEŽAL - Daniela ČERNÁ CHYBY A OMYLY při rekonstrukcích vazných kravínů na volné stáje pro dojnice METODICKÁ PŘÍRUČKA Podklady pro tuto práci byly získány v rámci víceletého výzkumu finančně podporovaného MZe ČR. Výsledky vychází z řešení Institucionálního záměru MZE-M , T/07. OBSAH p ÚVOD p ČÁST I. - ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE p ČÁST II. - PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH CHYB A OMYLŮ p ČÁST III. - ANALÝZA CHYB A OMYLŮ Uhříněves

3 SLOVO ÚVODEM V anglicky hovořících zemích se objevuje na knižním trhu série publikací s názvem Nevermore, což znamená již nikdy více nebo už nikdy. Jsou to úzce specializované publikace, soustředěné na kritiku zásadních chyb v určitých oborech jako jsou architektura, zahradnictví, bytová kultura, ochrana přírody apod. Autoři této publikace o chybách a omylech při rekonstrukcích kravínů se těmito edicemi inspirovali. V jednotlivých poznámkách a ukázkách se budou snažit poukázat na pozitivní trendy, které v chovatelském světě začínají převažovat, na trendy, které chovatelům umožní nejen přežít, ale především efektivně podnikat. Ekonomika nutí chovatele k produkci levného a zároveň kvalitního mléka. Zásadním opatřením, jak snížit náklady na tuto produkci a zajistit přitom produkční výkonnost hospodářských zvířat, je rychlé rozhodnutí opustit dožívající vazný systém ustájení krav s dojením na stání. To znamená, původní typové dvou- a čtyřřadové vazné kravíny vhodnými stavebními úpravami změnit na komfortní stáje s technologií volného ustájení dojnic. Stovky takových stájí již byly s větším či menším úspěchem a efektem vybudovány. Četné další vazné stáje se však teprve na rekonstrukci připravují a plánují. Tato publikace by měla splnit úlohu ostražitého průvodce obdobím přípravy investičního záměru. V tomto období se totiž zodpovědně a zásadně rozhoduje o budoucích výrobních nákladech, a tím i o výhledové ekonomice a rentabilitě celého chovu. Pečlivou a podrobnou přípravou se lze vyhnout nedostatkům, které se při jejím podcenění nebo úplné absenci mnohdy objeví až po uvedení stavby do provozu. Dnes, na počátku nejen nového tisíciletí, který je hranicí pouze symbolickou, ale především před vstupní branou do Evropské unie je nutno si uvědomit, že tvrdým, nelítostným a nekompromisním sítem nejen evropského, ale i celosvětového trhu úspěšně projde jen chovatel s perspektivním stádem s předpokladem vysoké užitkovosti. Povinností a zároveň podmínkou úspěchu každého chovatele bude vytvořit těmto vysokoužitkovým zvířatům vhodné podmínky s chovatelským komfortem, kdy je nezbytně nutné respektovat všechny fyziologické a etologické potřeby skotu. Při vysokém zatížení organismu se 1 totiž i sebemenší stres projeví poklesem užitkovosti spolu s narušením celkového zdraví. Vzhledem k prognózám signalizujícím globální oteplování je určitě i blízká doba, kdy tyto komfortní stáje budou běžně vybaveny nenáročným zařízením pro evaporační ochlazování, protože teploty nad C již vysokoužitková dojnice vnímá jako stresující. Žádný chovatel není a nebude tak bohatý, aby si mohl dovolit stavět levné stáje tak, že podlahovou plochu maximálně poddimenzuje pro co nejvyšší počet zvířat s tím, že ono to bude také fungovat. Vysokoužitková kráva vyžaduje stáj komfortní, nikoliv pouze fungující - to jsou přece i stáje vazné, které také fungují. Chovatel s takto chybným myšlením bude odsouzen buď k vlastnímu krachu, eventuálně brzké další rekonstrukci již rekonstruované stáje. Nehledě na to, že porušuje zásadu omezení strádání zvířat na nejvyšší míru. Stejně jako chovatelé, kteří v příštích letech projdou nebo naopak propadnou sítem úspěšnosti, budou obdobné, neúprosné selekci vystaveni i projektanti, poradci a zpracovatelé tzv. "vzorových" návrhů modernizací a rekonstrukcí původních vazných stájí. Vzhledem k tomu, že se však tato doba, bohužel, ještě nenaplnila, lze se velmi často setkat s návrhy a studiemi různé kvality. Tato řešení často nerespektují skutečnost, že dnes navrhované a realizované stavby by měly sloužit ještě za 10, 15, možná i více let. Zatímco mnozí, dnes ještě nepropadlí navrhovatelé stájí budou již dávno za vodou, stáje jimi navržené budou odsouzeny k předčasnému uzavření ať již proto, že nebudou splňovat předpokládaná přísná kritéria EU, tak i zcela prostě a jednoduše proto, že se do nich budoucí generace vysokoužitkových turbokrav nevejdou. Návrhy, studie a projekty by měly předkládat komfortní řešení stájí. Komfortní stáje, které budou, resp. měly by být cílem rekonstrukcí původních vazných stájí, musí splňovat požadavek na pohodlné ležení v dostatečně dlouhém a širokém boxovém loži. Bude třeba dodržovat takové rozměry loží, aby šířka byla 1200 mm. Výjimku tvoří konstrukce se stavebními sloupy v modulu 4500 mm, kde šířka boxu bude 1125 mm. Je však třeba vyloučit dispozice se sloupy situovanými u zadní hrany lože (viz: Doležal,O.et al. 2000: Preferenční testace šířky boxů limitovaných nosnými sloupy

4 situovanými na konci loží. Acta zootechnica, VÚŽV Uhříněves, 1:8-12). Boxová lože je nutné navrhovat v délce mm u jedné řady a 2250 až 2300 mm u dvojité řady. Dojnicím musí být umožněn bezpečný pohyb po širokých chodbách. Neměly by být k vidění chodby užší než 2400 mm. Samozřejmostí je úprava povrchu podlah rýhováním. Bezpodmínečně by měla být zohledněna potřebná měrná kubatura s odpovídající plochou vstupních otvorů pro přívod čerstvého vzduchu do zóny zvířat a výstupních otvorů pro odvod škodlivin a vodní páry. Jako zcela nevhodné je z dnešního pohledu kombiboxové řešení, které, i když již jen zřídka, přesto stále ještě předkládají někteří projektanti jako možnou variantu modernizace vazných stájí. Téměř každý chovatel by měl vědět, že přednost levné a rychlé rekonstrukce kombiboxových stájí je již dávno překonána. Ví, že levná investice je pouze ta, která je rychle návratná. A rychle návratná je jen ta investice, která respektuje výhled a předpokládá ustájení perspektivního stáda s vysokou užitkovostí, a to tyto stáje zásadně nesplňují. Při rekonstrukcích čtyřřadových vazných stájí je limitující rozmístění nosných sloupů v podélném i příčném směru. Nastává situace, že stáj, do které se bez problému vešly čtyři řady vazných stání, je malá, resp. úzká pro stejný počet řad volných boxových loží. Pokud se chovatel rozhodne pro rekonstrukci tohoto typu kravína na volnou stáj se čtyřmi řadami boxů a nechce původní objekt rozšiřovat ať z důvodů úsporných, tak třeba i v důsledku eventuálních nevyjasněných majetkoprávních vztahů na navazující pozemky, mnohé firmy mu nabídnou způsoby, jak na to. Objevily se totiž různé diskutabilní způsoby, jak lze do původní vazné čtyřřadové stáje zaručeně vecpat i čtyři řady volných boxů, ovšem za předpokladu nežádoucí minimalizace plochy boxových loží a chodeb. Je to možnost, kterou lze za určitých, velice striktně definovaných, podmínek akceptovat, ale existují zcela určitě lepší! V mnohých návrzích rekonstrukcí je zcela ignorována možnost krmení v poměru 1,5:1. Víme, že striktní pokyn neprojektovat stáje s jiným poměrem než 1:1 již patří minulosti. Pro žlabový poměr 1,5:1 musí být samozřejmostí vyřešení kvantitativní a kvalitativní stránky výživy, což není v dnešní době nepřekonatelným problémem. Nepřeberná nabídka kvalitních krmných vozů v nejrůznějších cenových relacích na našem trhu k tomu přispívá. Co ale dnešní chovatel musí vědět především je to, že dispozice třířadového uspořádání se žlabovým poměrem 1,5:1 výrazně snižuje, a to až o 20 %, investiční náklady na rekonstrukci stájí. Určitě by bylo vhodné, aby v rozhodovací fázi modernizace stájí či celých farem byl uvážen výhled perspektivního bezstelivového provozu. Zpracovatelé návrhů a studií by měly uvést ve svých řešeních obě alternativy a uvést orientačně náklady na ustájovací místo, na technologii, energii a především na pracovní sílu. Každý chovatel by si už určitě uměl spočítat a posoudit porovnávací náklady na sklizeň a transport slámy, náklady na podestýlání a odkliz mrvy, či kejdy a náklady na rozvoz hnoje či kejdy. I když, malé kapacity nevychází příliš nadějně. V návrzích rekonstrukcí typových vazných stájí, které je třeba charakterizovat jako stáje převážně malokubaturní, je téměř zpravidla opomenut převratný vývoj ve větrání stájí, který během posledních let zaznamenal velký a prudký zlom. Od koncepce celých otevřených stěn se sítěmi či shrnovacími plachtami až k otevřeným stěnám u přístřešků. Dřevěná, dvoukřídlová, snadno zranitelná vrata stále častěji nahrazují roletová vrata z protiprůvanové síťoviny, či závěsy z pásů PVC. V takových stájích pak interiérové podmínky se přibližují podmínkám na pastvě či výběhu. Avšak bez deště, bez slunečního úpalu či vlhkého větru, ale přesto s čerstvým a čistým vzduchem. Zkušenosti ukazují, že již na mnoha farmách jsou v tomto duchu koncipovány i bývalé vazné dvou- a čtyřřadové stáje. Na druhé straně však stále početně převažují farmy, kde se chovatelé přívodu čerstvého vzduchu zarputile brání, a to i na již rekonstruovaných a často renomovaných farmách, kde jsou k vidění utemované stáje s precizně vytaženými shrnovacími plachtami tak, aby nevznikla ani skulina pro přívod čerstvého vzduchu. V takových případech, bohužel velmi častých, vyjde samozřejmě efekt rekonstrukce zcela naplano. Autoři mají v zásobě dostatek pozitivních i negativních příkladů, které se pokusí analyzovat a výsledky zachytit v této publikaci, aby posloužily jako podklad pro základní orientaci a rozhodování nejen poradců, ale i chovatelů investorů, projektantů a výrobců technologických zařízení. Snahou je, aby se chovatelská a provozní úroveň našich stájí natolik zlepšila, že v nich bude produkce rentabilní, tj. se zdravými a vysokoužitkovými zvířaty a spokojenými chovateli. 2

5 PŘEHLED TERMINOLOGIE A SYMBOLŮ V TEXTOVÉ ČÁSTI 3

6 BOXOVÉ LOŽE Zábranami vymezený prostor k ležení a odpočinku jednoho zvířete POMĚR MÍST U POŽLABNICE 1:1 Délka krmného místa je asi 720 mm HNOJNÁ CHODBA Pohybová chodba mezi řadami boxů nebo řadou boxů a stěnou, s denním odklizem mrvy POMĚR MÍST U POŽLABNICE 1,5:1 Délka krmného místa je asi 540 mm KOTEC Zábranami vymezená část stáje, určená k volnému ustájení skupiny zvířat. Zpravidla se dělí na pevné krmiště a lehárnu. Lehárna může být: na hluboké podestýlce s pravidelným přistýláním a jednorázovým odklizem hnoje v delším časovém intervalu na plochém loži s denním přistýláním a denním odklizem mrvy na podlaze ve sklonu 5 10 % s denním přistýláním horní části lehárny a denním odklizem mrvy vyšlapané zvířaty do přilehlého krmiště KRMIŠTĚ Pohybová chodba mezi řadou boxů nebo lehárnou kotce a požlabnicí, určená ke krmení zvířat, s denním odklizem mrvy KRMNÁ KOMUNIKACE Manipulační komunikace vně stáje, která navazuje na žlab nebo žlabový prostor, který je rovněž vně stáje nebo v líci vybourané obvodové stěny. Může být zastřešená nebo nezastřešená. KRMNÝ STŮL Manipulační chodba ve stáji se zvýšenou úrovní podlahy, umožňující průjezd krmného vozu, s jednostranným nebo oboustranným žlabovým prostorem pro zakládání krmiva. Úroveň dna žlabového prostoru je totožná s úrovní podlahy průjezdné části chodby. STÁJOVÉ MIKROKLIMA Soubor fyzikálních a chemických vlastností stájového prostředí v životní zóně zvířat. ŽLAB vlastnosti fyzikální metrologické - teplota, relativní vlhkost, proudění vzduchu technické - osvětlení, stupeň ionizace molekul kyslíku, prašnost, hladina akustického tlaku vlastnosti chemické - koncentrace plynů (čpavek, metan, oxid uhličitý, oxid dusný vznikající při rozpadu dusíkatých látek, sirovodík, ozón v přízemní vrstvě), zápašné látky Samostatný stavební prvek, který má prostor pro zakládání krmiva vymezený přední a zadní požlabnicí. ŽLABOVÝ PROSTOR Stavební prvek, který je součástí krmného stolu a prostor pro zakládání krmiva má vymezený pouze přední požlabnicí. Úroveň dna žlabového prostoru a podlahy krmného průjezdu je totožná CHYBA, OMYL, NEDOPORUČENÉ NEBO ŠPATNÉ ŘEŠENÍ 4

7 PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH CHYB A OMYLŮ PŘI REKONSTRUKCÍCH VAZNÝCH KRAVÍNŮ NA VOLNÉ STÁJE PRO DOJNICE 5

8 NEDODRŽENÍ MĚRNÉ KUBATURY Souvisí s předimenzováním počtu ustájených zvířat a je nejčastější a nejzásadnější chybou. Při návrhu dispozice stáje nelze vycházet pouze z půdorysné plochy, ale především z prostorových parametrů objektu. Zvířat může být ve stáji pouze tolik, kolik se jich tam skutečně vejde. A to je tolik, aby byla splněna nejen minimální měrná plocha 7-8 m 2.DJ -1 (vč. plochy přeháněcích cest, čekáren a shromaždišť), ale především základní požadavek 6 m 3 prostoru na 100 kg ž.hm. To znamená, že dojnice o průměrné hmotnosti 700 kg musí mít zajištěn životní prostor, resp. objem vzduchu o velikosti min. 42 m 3. Nedodržení optimální kubatury ovlivňuje základní faktory stájového mikroklima : V malokubaturních objektech je vyšší stájová teplota, protože vysokoužitková kráva produkuje velké množství odpadního tepla. Při poddimenzované kubatuře nemůže kráva nadbytečné teplo z povrchu těla (plocha 6 m 2 ) předat do okolního prostoru. Množství tohoto tepla narůstá v přímé úměře s hmotností i nárůstem užitkovosti. Vyšší teploty dovedou zhoršit chovné prostředí natolik, že se kráva ocitne mimo pásmo tepelné pohody. Omezí proto příjem krmiva, aby zabránila dalšímu přívodu energie. Narůstá stájová vlhkost, protože pocením a dýcháním vysokoužitková kráva vyprodukuje l vody denně v zimním období a dokonce přes 30 l v letních měsících. Vysoká vzdušná vlhkost v zimním období způsobí u zvířat stres z chladu, protože vlhkost snižuje izolační působení srsti. Naopak v létě při 80% vlhkosti jsou z chování krav čitelné symptomy stresu z horka. Navíc celoročně je vysoká vlhkost ideální živnou půdou pro šíření infekcí, zvláště respiračních chorob. Narůstá koncentrace škodlivin, které vznikají z dýchání a z výkalů zvířat (CO 2, NH 3, H 2 S, metan atd.). Spolu s vodní párou se vytvářejí kyseliny, které negativně působí na organismus nejen zvířat, ale i člověka. V poddimenzovaném prostoru může být v 1m 3 vzduchu až padesátinásobný výskyt prachových částic a bakterií oproti 1 m 3 čerstvého venkovního vzduchu. Obr.1: Parametry optimálního stájového prostoru 6 m kg -1 Při poddimenzování narůstá : stájová teplota stájová vlhkost koncentrace škodlivin výskyt prach. částic a bakterií 6

9 NEDOSTATEČNÉ VĚTRÁNÍ Negativní vliv na uvedené faktory stájového mikroklima má i nedostatečné větrání stáje, kdy není zajištěna kontinuální výměna teplého a vlhkého vzduchu za suchý a chladný vzduch bez ohledu na exteriérové teploty. Stáje je zapotřebí stavět podle objektivních potřeb zvířat a nikoliv podle subjektivních pocitů člověka. Proto platí: čím chladněji, tím lépe pro krávy, a to, co jim skutečně vadí, jsou teploty nad 25 C. Vstup chladného a suchého vzduchu zajišťují přívodní otvory v obvodových stěnách. Při užitkovosti krav 6000 kg mléka za rok postačuje základní vstupní plocha 20 dm 2.DJ -1, při 7000 kg mléka to je již 30 dm 2 atd. Tato základní plocha je uvažována za předpokladu dodržení optimální kubatury 6m 3.100kg ž.hm.-1. Nižší hodnoty předepsané kubatury nutno kompenzovat tak, aby každý chybějící m 3 suplovala plocha 0,2 dm kg ž.hm -1. Odvod teplého a vlhkého vzduchu zajišťuje hřebenová štěrbina. Při minimálním spádu střechy 15 (27 %) je obecný požadavek, aby na 100 kg hmotnosti dojnice připadalo 0,025 m 2 čisté plochy štěrbiny. Při větším spádu střechy (25 a více) není třeba se obávat použít nezastřešenou štěrbinu, pokud ovšem pod ní není situována lehárna. Obecně platí, že vztah přívodních a odvodních otvorů by měl orientačně být ve vzájemném poměru 1,5:1. Obr.2: Princip optimálního větrání stájového prostoru odvod teplého a vlhkého vzduchu se škodlivinami přívodní otvor čerstvého vzduchu přívodní otvor čerstvého vzduchu Tabulka 1: Parametry vstupních a výstupních otvorů pro větrání stájového prostoru min. Dojnice Dojnice předpoklad Prvek sklon užitk l mléka užitk l mléka min. kubatury střechy Plocha vstupního otvoru 4 dm kg -1 6 dm kg (27%) 6 m 3 /100 kg -1 Plocha výstupního otvoru v hřebeni 0,025 m kg -1 0,037 m kg (27%) 6 m 3 /100 kg -1 Kompenzační plocha za chybějící 1 m 3 0,2 dm kg -1 0,3 dm kg (27%) 6 m 3 /100 kg -1 7

10 NESPRÁVNÉ UŽITÍ PROTIPRŮVANOVÉ SÍTĚ Okenní otvory se v poslední době s oblibou vyplňují protiprůvanovou sítí. Zapomíná se však na to, že síť s protiprůvanovými vlastnostmi (oka maximální velikosti 4-6 mm 2 ) plochou svých vláken výrazně redukuje čistou plochu vstupního, resp. výstupního otvoru. Koeficient poréznosti 1,75 je platný pro absolutně čisté sítě. Sít se však především ve stelivovém provozu velmi snadno zanáší prachem, který spolu se vzdušnou vlhkostí otvory sítě zalepuje. Pak se ovšem větrací účinnost sítě snižuje o 80% i více. Problém v žádném případě neřeší sítě s otvory většími než 6 mm 2, protože takové sítě jsou proti průvanu imunní. Jediným řešením, jak zajistit účinné větrání především stelivových stájí, kde je prašnost oproti bezstelivovým stájím výrazně vyšší, je aplikace regulovatelných svinovacích plachet. Obr.3: Nabídka sítí na tuzemském trhu NE NE NE ANO ROZMĚROVÉ PARAMETRY STAVEBNÍCH STÁJOVÝCH PRVKŮ Nejsou dodrženy rozměrové parametry stájových prvků tak, aby vyhovovaly tělesnému rámci vysokoužitkových zvířat a zároveň splňovaly standardy EU. S poddimenzováním plochy zpravidla souvisí i poddimenzování stájového prostoru. Do boxových loží s minimalizovanými rozměry dojnice obtížně zaléhají a problém bude narůstat v přímé úměře se zvětšujícím se tělesným rámcem zvířat. Na úzkých pohybových chodbách dochází k častějším střetům mezi zvířaty. Plocha hnojných chodeb se šířkou 2200 mm je zhruba o 12 % menší, než plocha chodeb standardní šířky, a proto i čistota poddimenzovaných chodeb je problematická. 8

11 Doporučené minimální rozměry komfortní boxové stáje pro dojnice : Hnojná chodba 2500 mm (mezi řadami boxů) Hnojná chodba 2400 mm (mezi řadou boxů a stěnou) Krmiště 2800 mm vč. předpožlab. schůdku (dvouřadová dispozice s nepřiléhající řadou boxových loží) 3000 mm vč. předpožlab.schůdku (1 a 3 řadová dispozice s přiléhající řadou boxů) Boxová lože mm (jedna řada) mm (dvojitá řada) Krmný stůl 3400 mm (jednostranně přístupný) 3800 mm (oboustranně přístupný) Délka požlabnice 720 mm.ks -1 (poměr zvířat u žlabu 1 : 1) 540 mm.ks -1 (poměr zvířat u žlabu 1,5 : 1) Předpožlab. schůdek šířka: 500 (400) mm výška: mm Výška obvodové stěny mm Sklon střechy min.15, doporučený od 20 Obr.4 : Doporučené minimální stavební rozměry komfortní boxové stáje pro dojnice obr.4a obr.4b 9

12 obr.4c PŘEDPOŽLABNICOVÝ SCHŮDEK Obr. 5: Rozměry předpožlabnicového schůdku zadních končetin. Předpožlabnicový schůdek je důležitý prvek, který: eliminuje migraci míst u žlabu, omezuje možnost zakálení krmného žlabu, chrání požlabnici před znečistěním, vyhovuje skotu při příjmu krmiva vzhledem k výhodnému přesunu a vyrovnání těžiště těla. Jeho šířka musí být 500 (400) mm, výška 100 až 120 mm. Širší předpožlabnicový schůdek tuto funkci splňuje pouze za podmínky aplikace zábran vymezujících šířku krmného místa (nevhodné řešení) a navíc vzniká nežádoucí plocha pro ruční odkliz mrvy. Je-li výška schůdku menší, pak krávy o něj zakopávají a narůstají problémy s paznehty. Nižší schůdek nezabrání zakálení žlabu, protože kráva se na něj bezproblémově zadními končetinami postaví. Vyšší schůdek přesouvá těžiště těla do nepříznivé polohy. Zvyšuje se zátěž 10

13 SLOUP NOSNÉ KONSTRUKCE U ZADNÍ HRANY BOXU V řadách boxových loží je situován sloup nosné konstrukce u zadní hrany boxu. Chyba je tím závažnější, čím užší je box, čím větší je půdorysný průřez sloupu, a čím větší je tělesný rámec zvířete. Například při šířce boxu 1125 mm a průřezu sloupu 300 x 300 mm se tak v řadě boxů zúží každý druhý box v části, kde kráva zaléhá, na 975 mm (častý případ u rekonstrukcí kravínů K174). Do takového boxu se kráva velkého tělesného rámce, ke kterému naše chovy směřují, nevejde a bude zaléhat do boxu buď jen částečně nebo v horším případě zalehne do hnojné chodby (viz. Doležal, et al., 2000). Obr.6: Situování nosného sloupu v zadní části boxového lože SITUOVÁNÍM NOSNÉHO SLOUPU DO ŽLABOVÉHO PROSTORU Obr.7: Nosný sloup ve žlabovém prostoru Při rekonstrukcích stájí se často dohánějí nedostatečné rozměry rekonstruované stáje tím, že se situuje nosný sloup do žlabového prostoru krmného stolu. Žlabové těleso pak nelze řádně čistit, omezeno je i přihrnování krmné dávky. Ve vzniklých rozích u sloupů dochází k nežádoucímu znehodnocování a zahnívání krmiva a může zde docházet k úrazům krav. Jednoznačně špatné řešení je však aplikováno často, aniž si chovatel a projektant uvědomí jeho negativní působení. NAPÁJENÍ DOJNIC Systém napájení může významně ovlivnit úroveň užitkovosti. Chyby v této oblasti jsou velmi frekventované a lze je charakterizovat takto : Odlišné systémy napájení a napajedel pro jednotlivé kategorie. Nejvzdálenější ustájovací místo od zdroje napájení je větší než 25 m. Nedostatečný počet napájecích žlabů, kdy k běžnému metru hrany žlabu přistupuje více než 15 dojnic, optimum činí 6-10 cm hrany napajedla na 1 dojnici (v zimním období postačuje méně). 11 Montáž míčových napáječek, které jsou pro vysokoužitkové dojnice zcela nevhodné (problematická kontrola čistoty a čistění, v zimním období netemperovaná voda). Montáž napájecích žlabů s nedostatečným objemem (menší než 100 l) a malým přítokem vody (menším než l/min).

14 Chybí ochrana proti zakálení (obdoba předpožlabnicových schůdků, vymezovací sloupky apod.). Situování napajedel je na velmi frekventovaných místech (v jediném průchodu, mezi AKB). Horní hrana žlabu je příliš vysoko (více než 900 mm od úrovně stání předních končetin) a kráva se při pití škrtí. Hladina vody je příliš nízká a kráva při pití vodu pouze srká (optimální úroveň cca 3 až 5 cm od horní hrany napajedla). Napájecí žlab není pravidelně čištěn. Přívody vody jsou nedostatečně ošetřeny proti mrazu. Přívodní potrubí je v dosahu ustájených zvířat. SITUOVÁNÍ PRŮCHODŮ DO KRMIŠTĚ Úzké průchody do krmiště se obvykle navrhují v řadách boxů na krajích skupin. Přitom u skupin o velikosti 60 dojnic a větších je již vhodné situovat hlavní široký průchod do krmiště s napajedly do středu skupiny. Na krajích se umístí pomocné průchody, které umožní obsluze snadnou manipulaci při přehánění a zajistí potřebný koloběh zvířat v dvoukomunikačním systému. To platí i u třířadové dispozice s tím, že se uvažuje pouze počet boxů, které jsou vzdáleny od krmiště. Na pracovišti VÚŽV v Uhříněvsi se preferenční testací sledovala vhodnost vstupů do krmiště u dvou skupin, z nichž jedna měla průchody do krmiště stranové a druhá skupina měla situovaný hlavní průchod do krmiště středový a při krajích byly navrženy pouze menší průchody pro manipulaci se zvířaty. Výsledek těchto porovnání byl jednoznačný. U skupiny se středovým průchodem byl během každého pokusného dne zaznamenán nižší celkový počet metrů chůze, vyšší počet frekvencí přístupů ke žlabu za den, delší doba příjmu krmiva, delší doba ležení i vyšší spotřeba napájecí vody. Zjistilo se, že motivačním faktorem však nebyla návštěva napajedla, ale krmivo. Obr. 8: Průchody do krmiště ve dvouřadovém uspořádání Obr. 8a: Dvouřadové uspořádání - průchody do krmiště na krajích skupiny do 60 ks 12

15 Obr. 8b: Dvouřadové uspořádání - průchody do krmiště uprostřed skupiny nad 60 ks Obr. 9: Průchody do krmiště v třířadovém uspořádání Obr. 9a: Třířadové uspořádání - průchody do krmiště na krajích skupiny L 25 m Obr. 9b: Třířadové uspořádání - průchod do krmiště středový L 1 +L 2 25 m 13

16 UŽITÍ TŘÍŘADOVÉHO USPOŘÁDÁNÍ S MOŽNOSTÍ KRMENÍ V POMĚRU 1,5:1 V mnohých projektech je zcela ignorována možnost krmení v poměru 1,5 : 1. Víme, že striktní pokyn neprojektovat stáje s jiným poměrem než 1 : 1 již není aktuální. Pro žlabový poměr 1,5 : 1 musí být samozřejmostí vyřešení kvantitativní a kvalitativní stránky výživy, což není v dnešní době nepřekonatelným problémem. Nepřeberná nabídka kvalitních krmných vozů v nejrůznějším vybavení na našem trhu k tomu přispívá. Co chovatel musí především vědět je to, že dispozice se žlabovým poměrem 1,5 : 1 výrazně snižuje, a to až o 15 až 20 %, investiční náklady na rekonstrukci stájí. A nejedná se pouze o uplatnění třířadového uspořádání, ale i využití redukce krmišť a krmných stolů v přístavbách stájí. S užším poměrem u žlabu souvisí i dispozice třířadového uspořádání boxových loží pro dojnice i ostatní kategorie. Mnoho chovatelů a projektantů se této metodě stále urputně brání. Přežívá u nich vědomí, že dvouřadové uspořádání s tzv. klidovou zónou je přece jen to nejlepší, co mohou svým dojnicím poskytnout. Zkušenosti ale ukazují, že třířadové uspořádání nejen zlevňuje investice, ale zároveň přináší i efekty ve zkvalitnění chovatelského přehledu na krmišti, ještě vyšším stupni zaléhávání zvířat v ložích, menším znečistění krav atd.) Obr. 10: Dvouřadové uspořádání zastavěná plocha 510 m 2 poměr míst u žlabu 1 : 1 Obr. 11: Třířadové uspořádání zastavěná plocha 447 m 2 poměr míst u žlabu 1,5 : 1 14

17 NESPRÁVNÉ UŽITÍ ŽLABOVÉHO POMĚRU 1,5 : 1 Chybou je ale naopak i nesprávné užití žlabového poměru 1,5 : 1. Tento poměr je dán minimálním rozměrem, který činí 52 resp. 54 cm žlabu na krmné místo. Jeho využití je zcela bezproblémové pouze za předpokladu ad libitního krmení, zajištění kontaktu zvířat s děním na krmném stole a dodržením minimálního rozměru krmného místa. Toto nebývá často splněno z následujících důvodů : Ad libitní krmení je vysokoužitkové dojnici poskytnuto tehdy, jestliže má zajištěnu dostatečně dlouhou dobu pro příjem krmiva. Znamená to, že mimo svoje ustájovací místo je maximálně minut za den. Neboli je to doba, kdy dojnice je v dojírně nebo na cestě do dojírny a zpět. Tato nutná podmínka však často nebývá splněna proto, že se do dojírny přesouvá navzájem několik skupin. To pak znamená, že alespoň jedna skupina je po dobu dojení jiné skupiny uzavřena v hnojné chodbě bez možnosti přístupu ke krmnému žlabu. Při rekonstrukcích vazných stájí na volné boxové stáje se s oblibou navrhují mohutné přístavby s třířadovým boxovým uspořádáním. Lehárny s řadami boxů však bývají od krmného stolu odděleny původními nosnými zdmi, ve kterých se pouze vybourají minimalizované průchody do krmiště, navíc zpravidla na krajích skupiny. Takto uvězněné dojnice ztrácejí jakýkoliv vizuální i akustický kontakt s krmným stolem a spotřeba krmiva je evidentně a nežádoucně nižší. Snaživý projektant se často snaží vecpat do stáje co nejvíce zvířat tak, aby investiční náklady na 1 UM byly co nejnižší. Toho docílí jednoduchou a bohužel osvědčenou metodou, kdy se počet a šířka průchodu minimalizuje. Zatímco ustájovacích míst ve skupině levně přibude, krmné místo se bude neúnosně zkracovat. Výjimkou nejsou projekty, kde při prezentaci poměru 1,5:1 je krmné místo dlouhé 40 cm a méně, a to i pro vysokoužitkové dojnice. Obr. 12: Příklad minimalizace průchodů do krmiště - poměr 1,85 : 1 s délkou krmného místa 400 mm ( poměr 1,85 : 1) POČET VSTUPŮ DO KRMIŠTĚ Při rekonstrukcích kravínů řady K96 (ale i jiných typů stájí) na volné boxové stáje, se většinou budují venkovní zastřešená krmiště. Počet vstupů do krmišť, které jsou od boxové lehárny oddělené nosnou obvodovou stěnou stáje bývá z úsporných důvodů minimalizován. Projektant ani chovatel si však neuvědomují, že právě dostatečný počet vstupů výrazně zvyšuje frekvenci i kvantitu příjmu krmiva. 15

18 Obr. 13: Minimalizace počtu průchodů do krmiště PROSVĚTLENÍ STÁJOVÉHO PROSTORU DENNÍM SVĚTLEM Při rekonstrukcích stájí i při realizaci novostaveb se často opomíjí dostatečné prosvětlení stájového prostoru denním světlem. U rekonstrukcí dochází ke zhoršení světelných podmínek zpravidla proto, že k původní stáji se přilepí přístavby nejrůznějšího rozsahu a charakteru, klasickým zastřešením venkovních krmišť počínaje a mohutnými přístavbami několika boxových řad včetně krmných stolů konče. Často, zpravidla z úsporných důvodů, se nebere zřetel, že přístavba, byť i nevelká, nežádoucím způsobem zacloní vlastní stájový prostor. Tento nežádoucí efekt je nutno eliminovat dostatečným množstvím prosvětlovacích prvků ve střešní rovině. Při projektování nových stájí se projektanti musí oprostit od omylu, že zcela postačující je prosvětlení hřebenovou štěrbinou. I zde je zapotřebí ve střešní krytině uplatnit prosvětlovací prvky. Neodpovídající podmínky denního osvětlení v prostoru stáje vytváří předpoklady pro: zhoršení pracovních podmínek obsluhy zvířat (bezpečnost práce) zhoršení operativní činnosti techniky chovu (vyhledávání říje a poranění) zhoršení zdravotního stavu stáda zhoršení inseminačního indexu (vyšší počet inseminačních dávek na jedno zabřeznutí) zhoršení zdravotního stavu narozených telat od matek, které jsou trvale ustájeny v nevhodném mikroklimatickém prostředí dlouhodobé zvýšení nákladů na spotřebovanou elektrickou energii NA 2 POHYBOVÝCH CHODBÁCH JSOU NAVRŽENY 3 SKUPINY PRODUKČNÍCH DOJNIC Při projektování dochází k velmi častému dispozičnímu omylu, přesněji k hrubé chybě, kdy na 2 pohybových chodbách jsou navrženy 3 skupiny produkčních dojnic s tím, že do dojírny se přehání čelem stáje. Při provozu to pak vypadá následovně : Při přehánění tří skupin do dojírny čelem stáje nutno počítat s tím, že jedna skupina dojnic bude uzavřena v hnojné chodbě po celou dobu, kdy jiná skupina bude přeháněna do dojírny a zpět. To znamená, že půjde-li skupina I. do dojírny, je nutno ji přehánět krmištěm a mezitím skupinu 16 II. a III. uzavřít do hnojné chodby. Po skupině I. půjde do dojírny skupina II. A tak skupina III. nadále setrvá uzavřená v hnojné chodbě bez možnosti přístupu do krmiště. Na závěr půjde do dojírny skupina III. A nyní s touto skupinou počítejme: jednu hodinu je zavřená v hnojné chodbě při pobytu zadní skupiny v dojírně, druhou hodinu je zavřená v hnojné chodbě při pobytu střední skupiny v dojírně a třetí hodinu je tato skupina sama v dojírně a na cestě tam a zpět. To znamená, že během jednoho dojení je skupina III. vysokoužitkových dojnic mimo svoje

19 ustájovací místo minimálně 3 hodiny. Vynásobíme-li dvakrát denním dojením, zjistíme, že během jednoho dne je zmíněná skupina mimo svoje místo až 6 hodin. Investice do rekonstrukce objektu bude nemalá a stáj by měla vydržet alespoň dalších 10 let. A nebude za tuto dobu chovatel dojit vzhledem k ekonomické rentabilitě třikrát denně? To by pak zmíněná skupina byla mimo svoje místo dokonce 9 hodin za den. A jak by to mělo být správně? Dojnice by měla být mimo krmný žlab a lože max minut za den (platí při užitkovosti 6-7 tis. litrů mléka), s nárůstem užitkovosti se musí tato doba úměrně snižovat a totožná musí být i při výhledovém třikrátdenním dojení. Obr. 14: Vzájemné přehánění produkčních skupin do dojírny ZBYTEČNÁ BETONÁŽ V MÍSTĚ BOXOVÝCH LOŽÍ V projektech rekonstruovaných stájí se často neuváženě navrhuje betonáž celého půdorysu stáje, to znamená i betonáž v místě boxových loží. Zde je ale jakákoliv nová vrstva betonu naprosto zbytečná (1m 3 betonu stojí více než Kč). Obava, že při zachování původní podlahy v boxu bude pak lože příliš hluboké, je lichá. Naopak platí, že čím hlubší boxové lože, tím je měkčí a tím lépe pro pohodlí krávy. A strach z obtížného čistění příliš hlubokého lože je také zbytečný, protože boxové lože se zásadně nevyklízí ani nedočisťuje, pokud je dobře dimenzováno. Při takto úsporném stavebním režimu chovatel ušetří za mnoho m 3 betonu. Diskutabilní je v boxových ložích i betonáž valů různě profilovaných. Tato betonová navrstvení v přední části boxů nebo ve střední části dvojitých boxových řad jsou často prezentována jako účinná ochrana před korozí sloupků hrazení, které jsou v nich zakotvené, či jako opěrky umožňující snadné vstávání zvířete a dokonce i jako prvek proti prohánění se hlodavců v loži. Argument antikorozní ochrany má skutečně své opodstatnění, avšak v nevětraných a vlhkých stájích. Avšak snaha chovatelů by měla směřovat ke stájím vzdušným, s loži suchými nejen pro sloupky hrazení, ale především pro pohodu zvířat. A tak je zřejmé, že tento nelevný stavební prvek slouží pouze pro kotvení některých typů boxových zábran. Hrazení však lze kotvit i jinými, přesněji levnějšími způsoby. Stejně tak "prsní" nebo "kolenní" opěrky pro pohodlí zvířat lze vytvořit jinou a především funkční a levnější metodou. Rovněž je nutné vybírat takové typy boxových zábran, kdy se nemusí kotvit každá. Obr. 15: Řešení podlahy v boxové loži při rekonstrukci stáje bez betonáže 17

20 Obr. 16: Řešení podlahy v boxové loži při rekonstrukci stáje s betonáží betonového valu pro kotvení sloupků FOŠNOVÉ STĚNY U BOXOVÝCH LOŽÍ Fošnové stěny, které vzájemně oddělují protilehlé boxy ve dvojitých řadách, nemají funkční opodstatnění. Ve stáji totiž musí být zajištěno příčné provětrání. Tyto stěny neumožňují proudění vzduchu v životní zóně zvířat a zároveň zabraňují vzájemnému kontaktu, který je dojnicemi vyhledáván. Fošnová stěna ve stáji má své místo u průchodů do krmiště, aby dojnice ležící v nejbližším loži nebyla blízkostí tohoto frekventovaného prostoru obtěžována. Fošnové stěny lze rovněž tolerovat ve dvouřadovém uspořádání boxových loží v čele boxů, které směřují do extrémně úzkého krmiště. Pak tato stěna zabraňuje zakálení boxu krávou stojící u žlabu. Pokud je krmiště dostatečně široké, umisťuje se tato stěna pouze na výšku 1 2 fošen. Ty zabrání znečistění lože od výkalu, který plácne na podlahu krmiště v blízkosti boxu. Obr. 17 : Dělící fošnová stěna ve dvouřadě RÝHOVANÝ POVRCH POHYBOVÝCH CHODEB Obr. 18: Příklad rýhování podlah Při výstavbě komfortních stájích se často zapomíná na kvalitní rýhovaný povrch pohybových chodeb. Podlahy z betonu tř. B20 s jemnější frakcí štěrku musí mít povrch upraven proti event. klouzání zvířat. Pomocí jednoduché ocelové nebo dřevěné šablony se při betonáži poslední vrstva podlahy (po mírném zavadnutí) podélně rýhuje; profil rýhy 15 x 15 mm, mezery mm). 18

21 NESPRÁVNÉ DIMENZE HRAZENÍ VE STÁJI Obr. 19: Horizontálně a vertikálně nastavitelná šíjová zábrana Nikoliv výjimečně se dopouštějí chyb i firmy dodávající hrazení stájí. Nejzávažnějším nedostatkem je montáž pevné šíjové zábrany u žlabu. Je-li dimenzována nevhodně, způsobuje až nekrózní otlaky kohoutku a nevyžírání krmiva. Chybné bývá i nastavení šíjové resp. vymezovací zábrany v boxu. Je-li tato horizontální zábrana nastavena příliš v přední části boxu, dochází k jeho častému nežádoucímu zakálení. Je-li nastavena naopak, to znamená blíže k zadní části boxu, pak dojnice do boxu obtížně zaléhá i z boxu problematicky vstává. Ideální je tuto zábranu nastavit před prvním nastájením do provizorně nesprávné polohy v přední části boxu a po několika dnech, kdy se zvířata naučí do boxu zaléhat, se vymezovací zábrana fixuje do stabilní polohy dle tělesného rámce zvířat a stupně zakálení lože. Obr. 20: Optimální rozměrové parametry hrazení boxového lože VÝSTAVBA VOLNÝCH PORODEN A STÁJÍ PRO DOJNICE V OBDOBÍ STÁNÍ NA SUCHO Závažné jsou chyby při výstavbě volných poroden a stájí pro dojnice v období stání na sucho. Obecným požadavkem pro chov vysokoužitkových dojnic je, aby pokud možno po celé mezidobí byly ustájeny v jednotné technologii. Proto i stáje pro reprodukční část by měly být řešeny jako volné boxové. Měly by být členěny např. na 3 4 oddělení: I. Krávy stojící na sucho 60 20(14) dní před otelením. II. Předporodní oddělení 20(14) 0 dní před otelením (speciální krmná dávka) tzv. tranzitní krávy. III. Individuální porodní kotce IV. Poporodní oddělení 0 5(7) dní po otelení (nemusí být zřizováno) 19

22 Krávy v oddělení I., II. a IV. by měly být podobně, jako krávy produkční, ustájeny v boxových ložích. Kráva s pravděpodobným datem otelení, či přímo s příznaky začínajícího porodu, by měla být převedena z předporodního boxového oddělení do navazujícího individuálního porodního kotce o ploše min. 9 m 2. Nejvíce se osvědčily kotce s podlahou ve spádu 5 až 7 %, který umožňuje snadný odtok plodových vod a moči (není to však podmínkou). I když na mnohých farmách bezproblémově funguje skupinové telení, přesto skupinová volná porodna se především z chovatelského hlediska nedoporučuje. Skupinové telení by mělo být pro vyspělého chovatele nepřijatelné. Dojnice s vysokou plemennou hodnotou a užitkovostí (a jen takový chov je a bude perspektivní) by měly mít umožněno telení v individuálním kotci, a to z důvodů uvedených v tabulce: Tabulka 2: Porovnání ukazatelů při skupinovém a individuálním porodu Porodní kotec Porodní kotec Ukazatel skupinový individuální Kráva si vybírá místo k telení, které jí vyhovuje ne ano Kráva má v průběhu porodu čas a klid, bez rušivých vlivů ne ano Dodržení hygienického standardu ne ano Bezproblémová placentofagie ne ano Zajištění identifikace telat ne ano Možnost časných nákaz telat (z výkalů cizích matek) ano ne Vzájemné vysávání mleziva ano ne Obr. 21: Příklad reprodukční stáje s volnou porodnou Obr. 22: Individuální porodní kotec, předporodní oddělení a jejich začlenění do prostoru stáje 20

23 ANALÝZA CHYB A OMYLŮ PŘI REKONSTRUKCÍCH VAZNÝCH KRAVÍNŮ NA VOLNÉ STÁJE PRO DOJNICE 21

24 Příklad č. 1 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 60 dojnic Krmná chodba ve stáji Rozpon betonových sloupů 3,45-3,50-3,45 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení využívá celý stájový prostor i prostor původní přípravny krmiva pro ustájení produkčních dojnic ve volné stáji s ustájením v podestýlaných kotcích s podlahou ve spádu 10%. V příčném profilu jsou kotce u jedné obvodové stěny, navazuje hnojná chodba, která slouží i jako krmiště a u druhé obvodové stěny je krmná chodba se žlabem. Kotce jsou vybaveny nezamrzajícími napáječkami. Kotce se budou nastýlat z hnojné chodby nebo okny. Hnůj bude vyhrnován na hnojnou koncovku do přistaveného kontejneru. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Nákres uvádí rekonstrukci ve stáji s příčnými stropními průvlaky. Taková stáj není zpravidla průjezdná pro krmný vůz standardních výšek. 2. Užití krmných žlabů se zadní požlabnicí pro vysokoužitkové dojnice již bylo několikrát uvedeno jako zcela nevhodné. Navíc žlab v délce 69 m pro 60 dojnic je zbytečně dlouhý. Praxe bude taková, že krmivo roztroušené po celé délce žlabu bude osychat a v nečistitelných místech u sloupů dojde k nežádoucímu zahnívání. 3. Ve žlabu dokonce stojí sloupy nosné konstrukce stavby. 4. Minimální měrná plocha lehárny na spádovém loži pro vysokoužitkové dojnice s předpo-kládanou hmotností 700 kg je 5 m 2.ks -1. Návrh tuto plochu předimenzovanou kapacitou 60 dojnic nesplňuje. Stáj je totiž plochou lehárny limitována na maximální kapacitu 53 dojnic. 5. Lože s "vyšlapávanou" podestýlkou se navrhuje ve spádu 4,5 10 %. Obecně platí, že čím těžší hmotnostní kategorie, a čím kratší lože, tím menší může být spád. Navržená hodnota 10% by proto byla vhodná pro menší kategorie, ale dojnice by měly mít spád lože 6 7%. 6. Nastýlání kotců se v návrhu uvažuje buď z hnojné chodby nebo okenními otvory. Oponentura upozorňuje, že spádové lože se vždy musí nastýlat do nejvyšší části lože, jinak se efekt vyšlapávání podestýlky na spádovém loži nedostaví. Pokud by se tedy správně uvažovalo možné nastýlání okenními otvory, pak v návrhu chybí jejich úprava pro tuto manipulaci (např. montáž stahovací plachty bez opěrného roštu). Zároveň se v návrhu postrádá i nová zpevněná komunikace pro průjezd nastýlacího vozu pod okny v délce celé stáje. 7. V návrhu není řešeno větrání stájového prostoru. Bude zapotřebí zajistit takovou plochu vstupních otvorů pro vzduch, aby byl splněn požadavek 20 dm 2.DJ -1 při užitkovosti 6 tis. l mléka, resp. 30 dm 2.DJ -1 při užitkovosti 7 tis. l mléka za rok. A to neupravená původní prosklená okna, která lze otevřít jen z 1/3 své plochy, nesplní. 8. Jako možný zdroj napájení jsou uvedeny nezamrzající napáječky. Je třeba zdůraznit, že vysokoužitková kráva by měla přijímat vodu z volné hladiny velkoobjemových žlabů. Závislost vlivu spotřeby napájecí vody na užitkovost asi není zapotřebí zdůrazňovat. 22

25 Návrh uvádí odhad nákladů ve výši 20 tis. Kč na 1 UM. Tato úroveň je reálná pouze za předpokladu, že stavba se uskuteční výhradně svépomocí a budou využity místní levné zdroje stavebních materiálů. Důvodem nereálného odhadu není pouze předimenzování kapacity stáje s neodpovídající minimální měrnou plochou lehárny, které pochopitelně mylně ovlivní celkový podíl při výpočtu nákladů na 1 UM. Navazuje totiž i nekvalifikované podcenění odhadu stavebních prací v částce 1,4 tis. Kč za m 2, v němž jsou zahrnuty veškeré bourací práce včetně demolic bočních přístaveb a schodišťového prostoru v přípravně, betonáž podlah v celé ploše stáje, rozvody vody a elektrorozvody včetně zařizovacích předmětů, kompletní hrazení stáje i s vyhřívanými napáječkami a drbadly, výplně průjezdných otvorů, opravy omítek, návaznost na faremní komunikace atd. Zřejmá je i absence nezbytných nákladů na vybudování hnojné koncovky s odkanalizováním do jímky, prostředky na zajištění větrání stáje, neuvažuje se zpevněná komunikace pro nastýlání podél celé stáje apod. I když rekonstrukci stáje je třeba chápat jako kompromisní volbu mezi ideálním řešením a možnostmi danými především rozponem stavebních sloupů, je z uvedených chyb zřejmé, že předložený návrh je optimálnímu řešení vzdálen. Tou nejzávažnější chybou, která se pod symbolem zamračeného sluníčka neuvádí, je totiž systém navrženého způsobu ustájení. Chovatele je totiž třeba přesvědčit, že trend ustájení vysokoužitkových dojnic je výlučně v boxových ložích a musí se prosadit ne v budoucím, ale už v přítomném čase navrhovaných stájích s volným ustájením. Aktuální a frekventovaná obava z neadekvátní výše investiční náročnosti při volbě ustájení dojnic v boxových ložích je zcela lichá. K tomuto názoru autoři této publikace dospěli po dlouhodobé analýze investičních nákladů technologických systémů ustájení v kotcích i v boxových ložích v již realizovaných rekonstrukcích stájí typových řad K 96. Argument finančních úspor při montáži jednoduchého hrazení kotců oproti složitým a drahým boxovým zábranám totiž svou zanedbatelností neobstojí a je směšný oproti skutečně vysokým nákladům na betonáž podlah v celé ploše stáje, která je při kotcovém uspořádání nezbytná. Při volbě boxových loží se betonáž podlah, která je nejvýznamnější investiční zátěží, redukuje o významnou plochu stáje, protože v místě loží je zachována podlaha původní bez ohledu na hloubku lože. Naopak platí, že čím je lože hlubší, tím pohodlněji a lépe pro ležící zvíře. Navíc při volbě kotcového ustájení za předpokladu, že stáj není kapacitně předimenzovaná a jsou dodrženy minimální parametry ustájovací plochy lehárny (5 m 2.ks -1 ), strmě klesá ustájovací kapacita. A tak zdánlivě levně rekonstruovaná stáj jako celek je ve skutečnosti neúměrně drahá v přepočtu investic na ustájovací místo. Na technologickém pracovišti VÚŽV v Uhříněvsi byla zpracována studie rekonstrukce shodného typu kravínu K 96 ve třech nejčastěji se vyskytujících variantách, a to s kotcovým ustájením, s přístavbou venkovního krmiště a ve variantě s částečným vybouráním obvodové stěny a přístavbou zastřešeného krmného stolu, kde je aplikován způsob krmení s místy u žlabu v bezproblémovém poměru 1,5 : 1. Součástí studie bylo porovnání investičních nákladů na ustájovací místo. Výsledek byl zajímavý. V celkových nákladech byla stáj s kotcovým ustájením skutečně realizována podle představ mnohých chovatelů a projektantů, to znamená nejlevněji. Objektivním a jediným správným vodítkem je však porovnání investičních nákladů na 1UM. Tabulka: Porovnání investičních nákladů na základní typy rekonstrukcí kravínů K 96 Rekonstrukce kravína K96 Kapacita Celkové investiční náklady v tis. Kč Investiční náklady v tis. Kč na 1 UM Kotcové ustájení bez přístavby ,25 Boxové ustájení s přístavbou krmiště ,41 Boxové ustájení s vybouráním obvodové stěny a přístavbou krmného stolu ,92 23

26 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 60 dojnic (krmná chodba ve stáji) 24

27 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 60 dojnic (krmná chodba ve stáji) 25

28 Příklad č. 2 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 105 dojnic Žlab v líci vybourané obvodové stěny, přístavba vnější krmné komunikace rozpon sloupů 3,425 3,500 3,425 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení rekonstrukce stáje v předložené studii využívá celý stájový prostor i prostor současné přípravny krmiva pro ustájení produkčních dojnic ve volné stáji s ustájením v podestýlaných kotcích se spádovou podlahou o sklonu 10 %. V příčném profilu jsou u jedné obvodové stěny situovány kotce, navazuje hnojná chodba, která má zároveň funkci krmiště. Druhá obvodová stěna je v celém rozsahu vybourána a na jejím místě je vybetonován krmný žlab. Dojnice jsou ustájeny v kotcích po 21 kusech. Skupiny tvoří dvakrát 2 kotce a jednou 1 kotec. Dojení se uskutečňuje ve faremní dojírně, nástup do dojírny a zpět uvažován čelem stáje. Krmení se zakládá krmným vozem z vnější krmné komunikace. Napájení je navrženo z nezamrzajících napáječek. Nastýlá se buď z hnojné chodby nebo z venkovní strany původními okny. Hnůj je vyhrnován na novou hnojnou koncovku na konci stáje a nakládán do přistaveného kontejneru pro denní odvoz na hnojiště. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Pro vysokoužitkové dojnice je ustájení v boxových ložích jednoznačně nejvhodnější variantou. Ukazují tak zkušenosti a výsledky z mnoha našich, ale především zahraničních farem.volba kotcového uspořádání není vhodná především z důvodu většího znečistění dojnic, zvláště pak zadních partií, častějších úrazů (přišlápnutí vemene, končetin apod.). 2. Měrná plocha kotce 4,5 m 2.ks -1 je minimální, pro vysokoužitkové dojnice na hranici únosnosti. 3. Kotec, který je situován v místě současné přípravny má neobvyklý, až zvláštní tvar. Dvě třetiny jeho plochy jsou totiž situovány v přípravně, zbývající třetina ve stájové části. Tyto části jsou vzájemně odděleny původními stěnami tak, že u podélné stěny je ponechán jakýsi spojovací průchod o šířce asi 1,5 m. K napáječce, která je uvězněna mezi ponechanými zdmi, mají dojnice obtížný přístup pouze z krmiště. 4. Rozdělení dojnic na 3 velikostně zcela nevyrovnané skupiny (21 ks + 42 ks + 42 ks) není především ze zootechnického hlediska optimální. 5. Při přehánění 3 skupin do dojírny čelem stáje, jak návrh předpokládá, je třeba počítat 26 se vzájemným uzavíráním dojnic do kotců. To znamená, že půjde-li zadní skupina do dojírny, je nutno ji přehánět krmištěm a mezitím prostřední a přední skupinu uzavřít do kotců. Po zadní skupině půjde do dojírny střední skupina. A tak přední skupina nadále setrvá uzavřená v kotci bez možnosti přístupu do krmiště. Na závěr půjde do dojírny přední skupina. A nyní počítejme s přední skupinou : jednu hodinu je zavřená v kotci při pobytu zadní skupiny v dojírně, druhou hodinu je zavřená při pobytu střední skupiny v dojírně a třetí hodinu je tato skupina v dojírně. To znamená, že během jednoho dojení je tato skupina vysokoužitkových dojnic uzavřená v kotci bez možnosti přístupu ke žlabu 3 hodiny. Vynásobíme-li číslem 2 (dvakrátdenní dojení), zjistíme, že během jednoho dne je zmíněná skupina mimo svoje místo 6 hodin.vybere-li si chovatel tuto vzorovou dispozici jako předlohu k modernizaci, určitě bude chtít, aby mu stáj vydržela alespoň dalších 10 let. A nebude za tuto dobu dojit vzhledem k ekonomické rentabilitě třikrátdenně? To by pak zmíněná skupina byla mimo svoje místo dokonce 9 hodin za den. A jak by to mělo být správně? Dojnice by měla být mimo krmný žlab a lože max minut (platí při užitkovosti 6 až 7 tis. litrů mléka; s nárůstem užitkovosti tato

29 doba se musí úměrně snižovat a při výhledovém třikrátdenním dojení bude muset být tato doba shodná). 6. Napáječky jsou pro vysokoužitkové dojnice nevhodným zdrojem napájení. Nemluvě o tom, že temperované napáječky nejsou v současné nabídce levnějších tuzemských výrobků. 7. Návrh neřeší větrání stáje vstupními otvory v zadní obvodové stěně. Zde zůstávají původní okna, která neumožní nezbytné příčné provětrání stáje. 8. Při délce kotce 7,05 m vzniknou problematické výškové poměry u obvodové stěny.lze předpokládat, že současná výška od hnojné chodby pod strop je max. 3,20 m. Při betonáži nové hnojné chodby v tl. 10 cm a vybudování spádového kotce s tím, že zadní hrana bude oproti úrovni hnojné chodby o 20 cm vyšší (při nižší úrovni by vyšlapávaná podestýlka volně nepřepadala do chodby). Horní úroveň kotce bude při 10 % spádu a 7 m délce v převýšení o 70 cm. A tak z původní výšky 3,20 m zbude výška 2,20 m. Připočte-li se vrstva podestýlky v horní části kotce v minimální tl cm, lze soudit, že krávy stojící v horní části kotce budou nadoraz pod strop. 9. Nastýlání z hnojné chodby nelze uvažovat, protože žádný nastýlací prostředek nedohodí slámu tam, kam je třeba, tzn. do vzdálenosti 7,0 m v horní části kotce. Pak však efekt vyšlapávané podestýlky je zcela lichý. Doporučené nastýlání z vnější strany je rovněž problematické, protože návrh neřeší vybudování zpevněné komunikace k tomuto účelu, natož úpravu okenních otvorů. Boční přístavba bude muset být v plánu demolic. 10. Užití klasického žlabu (se zadní požlabnicí) je pro vysokoužitkové dojnice zcela nevhodné. Zde se musí zásadně uplatňovat krmný stůl s možností snadného čištění, častého přihrnování, které motivuje zvířata k přístupu ke žlabu, nedochází k zahnívání krmiva atd. 11. V návrhu jsou dokonce sloupy stáje situovány doprostřed krmného žlabu! 12. Žlabový prostor v líci vybourané obvodové stěny je proti povětrnostním vlivům chráněn novou střešní přístavbou. Tu je nutno opatřit prosvětlovacími pásy, aby nedošlo ke zhoršení světelných podmínek ve vnitřním stájovém prostoru. 13. Oponovaný návrh vůbec neuvažuje vybudování krmné komunikace. 14. Při rekonstrukcích malokubaturních stájových objektů je vhodné využívat veškeré nejmodernější stájové prvky, které umožní zlepšit nevyhovující stájové mikroklima. V tomto případě lze doporučit klasická dřevěná vrata nahradit vraty roletovými z protiprůvanové síťoviny. Z ediční činnosti VÚŽV Uhříněves Metodická příručka určená pro poradce, ale také chovatele - investory a projektanty analyzuje tři varianty řešení rekonstrukce typového vazného kravína K-96 na: A. volnou stáj se spádovaným ložem v kotcích, B. volnou boxovou stáj s přístavbou krmiště, C. volnou boxovou stáj s vybouráním obvodové stěny a přístavbou krmného stolu. Je hodnoceno dispoziční řešení, základní parametry, rozsah stavebních prací, technologie stáje, odhad nákladů. Dále jsou uvedeny řezy a půdorysy hodnocených stájí. Cena této příručky činí 40,- Kč. Publikováno ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi Zpracováno v rámci řešení Institucionálního záměru MZE-M porovnání investičních nákladů při rekonstrukci vazného kravína K ISBN Metodická příručka pro poradce řada C/2 27

30 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 105 dojnic (žlab v líci vybourané obvodové stěny, přístavba vnější krmné komunikace) 28

31 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou stáj se spádovými kotci pro 105 dojnic (žlab v líci vybourané obvodové stěny, přístavba vnější krmné komunikace) 29

32 Příklad č. 3 Rekonstrukce stáje K-96 na boxovou stáj s porodnou pro 144 dojnic Přístavba krmiště, krmného stolu a řady boxů rozpon betonových sloupů 3,40 3,50 3,40 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení stáje K 96 je tradiční, tzn. 2 řady boxových loží v místech původních stání se středovou hnojnou chodbou. Vyvýšené krmné uličky jsou zachovány s výjimkou nutného vybourání v místech průchodů do krmiště. To je vybudováno ve venkovní boční přístavbě. Nový krmný stůl je řešen jako oboustranný. Z jedné strany k němu přistupují dojnice z původní stáje, na druhou stranu stolu navazuje přístavba řady boxů s krmištěm. Nástup do dojírny a zpět se uskutečňuje středem stáje. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Rozdělení 56 krav v období reprodukce na skupinu 44 krav stojících na sucho a 12 krav ve skupinové volné porodně je zásadně nesprávné. Krávy stojící na sucho v období krátce před porodem (2-3 týdny) tzv. krávy tranzitní, by totiž měly tvořit zvláštní skupinu. Tyto krávy jsou však v našem případě ustájené ve skupinovém porodním kotci společně s kravami telícími se a kravami v období po porodu, u kterých se navíc v prostoru kotců praktikuje dojení ve vestavěných dojicích boxech. Správně by dojnice v období stání na sucho měly být rozděleny na skupinu krav stojících na sucho v období před porodem. Dále pokračuje skupina krav stojících na sucho v období 14-0 dní před otelením.této skupině je již přidáváno jádro (příprava na laktaci). Dispozičně by tato skupina měla navazovat na individuální porodní kotce. 2. Skupinové porodní kotce jsou pro chov vysokoužitkových dojnic nevhodné. Ve skupinovém kotci je vysoké riziko záměny telat, možnost časných nákaz telat, navíc telící se kráva má omezenou plochu k porodu, resp. takovou plochu, kterou jí ostatní krávy určí. Telící se kráva je obtěžována kontaktem druhých krav. Nežádoucí je vzájemné vysávání mleziva včetně výskytu pozření placenty cizí krávou. Správně by před očekávaným datem otelení nebo podle počínajících příznaků porodu měla být kráva převedena do individuálního kotce o ploše min. 9 m 2. Kotec je připraven nastláním čisté, suché podestýlky. Odkliz je možný až po ukončení pobytu krávy v kotci. Kráva po otelení přechází bezprostředně odchází do produkční skupiny a řádně označena chodí od samého počátku do dojírny, kde je dojena zvlášť. Začlenění 30 jednotlivé krávy do skupiny krav v laktaci je méně problémové oproti stavu, kdy přechází celá skupina krav po otelení. 3. Při vyhrnování hnojné chodby ve stáji (předpoklad 1 2x denně) je zapotřebí zprůjezdnit i porodní kotce. To znamená, že kráva, která se v době vyhrnování zrovna telí v prostoru průjezdu (a takový případ není neobvyklý), se musí dokopat na místo, kde nebude překážet a nebo čekat na okamžik, kdy toto místo opustí. A právě tomu by se měl vyspělý chovatel vystříhat. 4. Posuzovaný návrh je již realizován a hrazení, které je z pozinkovaného materiálu, začíná po 2 letech provozu od podlahy korodovat. A to i sloupky, které jsou osazeny v suchém loži. Důvod nutno hledat v nedostatečném větrání stájového prostoru. Do vlastní stáje lze čerstvý vzduch přivést pouze pootevřenými skleněnými okny v obvodové stěně bez přístavby. Okny v druhé stěně, která navazuje na přístavbu, samozřejmě větrání uvažovat nelze bez ohledu na to, zda okna jsou otevřená či nikoliv, protože navazují na další uzavřený stájový prostor. Do nové přístavby se přivádí čerstvý vzduch pomocí ventilačních klapek v obvodové stěně, které mají zanedbatelnou plochu. V porovnání s doporučeným standardem plochy vstupních otvorů pro vzduch, který předepisuje 20 dm 2.ks -1 (platí při užitkovosti 6000 kg mléka za rok) vidíme (a na místě samém především cítíme), že stáj je prakticky nevětraná. Navíc zcela chybí jakýkoliv otvor pro odvod vodních par a škodlivin. Je třeba si uvědomit, že 100kusová stáj vyprodukuje za den kolem 1m 3 vody. Toto množství vodní páry nemá kam unikat, proto kondenzuje a stéká po

33 hrazení, které pak koroduje. Takto závadné stájové mikroklima má vliv nejen na korozi hrazení, ale především na užitkovost a celkový zdravotní stav dojnic. 5. Přístavba stáje je prosvětlena pouze několika tabulemi vlnovek ve střešní rovině a průsvitnými klapkami vysokými max. 400 mm v obvodové stěně. Oba materiály jsou navíc po 2 letech provozu bez údržby značně znečistěné. Hodnota intenzity denního světla jak v přístavbě, tak v původní zacloněné stáji je hluboko pod doporučenými hodnotami. Velmi špatné světelné podmínky denního osvětlení v prostoru stáje vedou ke zhoršení pracovních podmínek obsluhy (bezpečnost práce), zhoršení zdravotního stavu stáda, ke snížení indexu zabřezávání (vyšší počet inseminačních dávek na zabřeznutí) i ke zhoršení zdravotního stavu narozených telat od matek, které jsou ustájeny v nevhodném mikroklimatickém prostředí. 6. Rozměrové parametry krmišť a krmného stolu nejsou v odpovídající relaci. Zatímco krmný stůl o šířce 4500 mm je více než komfortní, šířky krmišť jsou více než nedostatečné. Zvláště problematická je šířka krmiště 2600 mm u jedné řady boxů. Pokud totiž chce za krávou stojící u žlabu projít krmištěm další kráva, znamená to, že nutně musí (pokud je správně nastavená šíjová zábrana boxu) přišlápnout zadní partie těla krávě ležící v boxu. Tím dochází k častým úrazům (k přišlápnutí končetin či vemene). 7. V krmištích chybí předpožlabnicový schůdek. Jde o důležitý prvek, který snižuje migraci míst u krmného stolu a zamezuje kálení do žlabu. Také požlabnice je chráněna před nadměrným znečištěním výkaly při vyhrnování chodeb. Samozřejmě, že tento prvek je zlepšujícím, ale není podmínkou. 8. Měrná kubatura v původní stáji je 20,5 m 3.ks -1. Budeme-li uvažovat ustájení dojnic o hmotnosti 600 kg, tak ty vyžadují na kus 36 m 3 prostoru, do kterého odvádí tělesné teplo, vydýchanou vodu, čpavek a ostatní škodliviny. To platí pouze za předpokladu, že plocha vstupních otvorů pro vzduch je min. 24 dm 2 na kus (platí při užitkovosti 6000 kg mléka za rok). A to v této stáji naprosto splněno není. Z toho vyplývá, že v původní stáji o kubatuře 1800 m 3 by se mělo ustájit max. 45 až 50 dojnic. A nebo chybějící kubíky vzduchu kompenzovat větší plochou přívodních a zároveň i odvodních otvorů. Při současném narušení předepsaných parametrů však 31 dramaticky narůstá vzdušná vlhkost stájového prostředí, s celkovým negativním vlivem na ustájená zvířata. 9. Průchody ze stáje do krmiště o šířce 2250 mm jsou úzké. Průchod s napajedlem situovaným podle nákresu by měl být min.2700 mm plus šířka napájecího žlabu. V našem případě se totiž stane, že kráva stojící u napajedla blokuje průchod další krávě do krmiště. Zkušenosti ukazují, že dva průchody umístěné oboustranně na kraji velkých skupin nezajišťují dostatečný kontakt zvířat s krmným stolem. Kráva je k příjmu krmiva motivována především tím, že vidí, co se děje u žlabu. Proto se doporučuje vybudování středového průchodu, a to i za cenu ztráty 2 3 míst ve skupině. 10. Šířka boxů v přístavbě koresponduje s šířkou boxů v původní stáji. Zde však rozměr 1125 mm vychází z dané vzdálenosti nosných sloupů v modulu 4,50 m. U novostavby, kde šířka boxu není limitována žádným sloupem je škoda, když box není široký 1200 mm. 11. Délka krmného žlabu u jedné řady boxů je shodná s celkovou délkou této řady. To znamená, že šířka krmného místa je 1125 mm. V současné době se však stále více prosazuje krmení v poměru 1,5:1 s délkou krmného místa kolem 540 mm. Tento systém se uplatňuje při adlibitním krmení s častým zakládáním krmiva a četným přihrnováním. Právě tato četnost manipulace s krmivem zvířata motivuje ke zvýšenému příjmu krmiva. V našem reálném případě je však krmná dávka roztahána po celé délce žlabu a bez většího zájmu zvířat osychá. 12. Přeháněcí ulička, která je situovaná ve středu stáje, je řešena dost komplikovaně. Vynechání celého středového modulu z dost nejasných příčin je zbytečným prostorovým plýtváním, které však bylo realizováno na úkor šířek průchodů do krmiště. Zřejmě však šlo o nesmyslnou snahu projektanta zachovat původní vstupní zádveří. 13. Vůbec není řešen přívod čerstvého vzduchu do prostoru původní stáje. Jsou zde zachována původní skleněná okna, která jsou trvale uzavřena. Přístavba, kterou chovatel mylně považuje za vzdušnou, má obvodovou stěnu uzavřenou fošnovou stěnou a v horní části opatřenou větracími klapkami. 14. Přístavby by měly být navrženy vždy tak, aby min. světlá výška byla kolem 3000 mm. Jinak, pokud není tepelně izolována střešní krytina, dochází v letních měsících k přehřátí životní zóny zvířat.

34 Rekonstrukce vazné stáje K-96 na boxovou stáj s porodnou pro 144 dojnic (Přístavba krmiště, krmného stolu a řady boxů) 32

35 Rekonstrukce vazné stáje K-96 na boxovou stáj s porodnou pro 144 dojnic (Přístavba krmiště, krmného stolu a řady boxů) 33

36 Příklad č. 4 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 176 dojnic Vybourání obvodové stěny a přístavba krmiště a krmného stolu rozpon sloupů 2,60 m 5,60 m 2,60 m; modul 4,50 m Dispoziční řešení. V původní dvouřadé vazné stáji se umístí 3 řady boxových loží. Předpokladem pro toto uspořádání je vybourání jedné obvodové stěny v celém rozsahu. Ve vnější přístavbě stáje je situováno krmiště s krmným stolem. Celá přístavba se opláští parapetním zdivem do úrovně hrazení a nad ním pásem protiprůvanové sítě. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Podstatnou chybou je umístění nosného sloupu (vynáší vybouranou obvodovou stěnu) v zadní části boxu. Do boxu o šířce 1125 mm se sloupem u zadní hrany lože dojnice většího tělesného rámce jen s obtíží zaléhají. V našem případě to znamená, že každé druhé lože v řadě obrácené do krmiště bude pro vysokoužitkové dojnice rozměrově nepřijatelné. 2. Za povšimnutí stojí i malicherná chyba, kdy před napájecím žlabem v průchodech do krmiště (ve středu stáje) je asi 60 cm před žlabem situován nosný sloup stavby. Samozřejmě bude bránit přístupu zvířat ke žlabu. Navíc napajedlo je vždy výhodnější situovat blíže ke krmišti. Logické by bylo prohodit napájecí žlab s protilehlým boxem 3. Doporučovaný středový průchod do krmiště u skupin nad 60 ks je sice navržen, ale přesto by vše mělo být dispozičně jinak : středový průchod by měl být hlavním průchodem do krmiště a zde by měla být umístěna napajedla. Po stranách skupiny se navrhují užší, pomocné průchody, které umožňují snadnější manipulaci se zvířaty při přehánění. S výhodou se do nich instalují také drbadla. 4. Pro chovatele investora je zavádějící údaj o navržené kapacitě, a to 2 skupiny po 88 dojnicích. Při návrhu dispozice se běžně do modulu 4,5 m mezi nosnými sloupy umístí 4 boxy o minimální tolerované šířce 1125 mm. Jenže krajní moduly mezi sloupem a příčnou stěnou jsou užší, a to pouze 4350 mm. Pak je ovšem nelze rozdělovat na 4 boxy, protože krajní box by měl nepřijatelnou šířku 975 mm, resp. všechny 4 boxy by byly široké (nebo úzké?) 1080 mm. Projektant předložil v návrhu 9 takto nevyhovujících boxů. A tak namísto vyprojektovaných 176 UM je ve stáji navrženo pouze 167 použitelných UM. Při odhadu 22 tis. za 1UM tak projektant může chovatele ve své nabídce šidit o téměř 200 tis. Kč. 5. Napájedlo je vždy výhodnější situovat blíže ke krmišti. Logické by bylo prohodit napájecí žlab s protilehlým boxem. 6. Návrh správně neřeší větrání stájového prostoru. Okenní otvory v původní stáji a průběžný otvor v podélné stěně se opatří protiprůvanovou sítí. Vzhledem k poréznosti sítě, která významně redukuje plochu přívodních otvorů (koeficient 1,75) a brzkému zalepení ok sítě prachem (u stelivového provozu) bude provětrání stáje neúčinné. Řešením je aplikace shrnovací plachty. 7. Přístavba významně zacloní prostor původní stáje. Neodpovídající podmínky denního osvětlení v prostoru stáje vytváří předpoklady pro : zhoršení pracovních podmínek obsluhy zvířat (bezpečnost práce) zhoršení operativní činnosti techniky chovu zhoršení zdravotního stavu stáda zvýšení inseminačního indexu (vyšší počet inseminačních dávek na jedno zabřeznutí) zhoršení zdravotního stavu narozených telat od matek, které jsou trvale ustájeny v nevhodném mikroklimatickém prostředí 34

37 dlouhodobé zvýšení nákladů na spotřebovanou elektrickou energii 8. Chce-li chovatel ve spolupráci s projektantem z malokubaturní stáje K 96 udělat stáj pro vysokoužitkové dojnice o téměř dvojnásobném počtu než byl stav původní, musí předpokládat, že : nelze dodržet požadavek optimální měrné kubatury nelze zajistit odpovídající provětrání stáje nelze odvětrat zvířaty vyprodukované vodní páry a škodliviny Tabulka: Parametry kubatury a větrání posuzované stáje Parametry stájového prostoru Navržená kubatura stáje (výška 3,0 m) 2500 m 3 Navržená kubatury přístavby (průměrná výška 3,5 m) 1900 m 3 Celková navržená kubatura 4400 m 3 Doporučená měrná kubatura 42 m 3.ks -1 Celková doporučená kubatura pro 176 dojnic (700 kg hmotnost) 7392 m 3 Chybějící prostor 2992 m 3 (17 m3.ks-1) Větrání stájového prostoru Navržená plocha vstup. otvorů pro vzduch 170 m 2 koeficient poréznosti čisté protiprůvan. sítě 1,75 Redukovaná plocha navržených otvorů 97 m 2 Doporučená plocha vstupních otvorů (30 dm2.dj-1) 74 m 2 Kompenzační plocha za chybějící m 3 (za 1m3..0,2 dm2.100 kg-1) 42 m 2 Celková potřebná plocha vstupních otvorů 116 m 2 Chybí 19 m 2 (0,2 m2.ks-1) Z uvedených tabulek v závěru textu je patrné, že navržená rekonstrukce stáje nesplňuje předepsané parametry určující vhodné stájové mikroklima. Chybné situování nosných sloupů do boxových loží znemožňuje pohodlné ležení krav s vysokou hmotností (šířka boxů se snižuje až na 97,5 cm) 35

38 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 176 dojnic (Vybourání obvodové stěny a přístavba krmiště a krmného stolu) 36

39 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 176 dojnic (Vybourání obvodové stěny a přístavba krmiště a krmného stolu) 37

40 Příklad č. 5 Rekonstrukce vazné stáje K-96 na boxovou stáj pro 219 dojnic Oboustranné přístavby venkovní krmiště, lehárna s 2 řadami boxů a krmištěm rozpon sloupů 3,425 3,500 3,425m, modul 4,50 m Dispoziční řešení je zpracováno s cílem maximálního zvýšení ustájovací kapacity původní dvouřadové stáje typu K 96. V původní stáji jsou dojnice ustájeny ve dvou řadách boxů v místě bývalého vazného stání. Vně objektu na jedné podélné straně je navrženo pod lehkým přístřeškem venkovní krmiště. Navazující nová krmná komunikace je nezastřešena. Na opačné podélné straně stáje se přistaví otevřený přístavek, ve kterém je na okraji situované krmiště a ve vnitřní části dvě řady boxových loží. Nová krmná komunikace u této přístavby je rovněž nezastřešena. Dojnice jsou rozděleny do čtyř skupin. Nástup do dojírny je předpokládán čelem stáje. Provoz stáje bude stelivový s denním odvozem hnoje na polní hnojiště. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Šířka krmiště je v jedné přístavbě 3500 mm, ve druhé přístavbě 3000 mm. Krmiště v šířce 3000 mm je pro vysokoužitkové dojnice považováno za komfortní, kdežto krmiště v šířce 3500 mm je již luxusní. Při délce stáje 70 m je na vybudování tohoto luxusu zapotřebí 35 m 2 stavební plochy. Za předpokladu nákladů za 1 m 2 zhruba ve výši 3 tis. Kč vyjde tato plocha na 105 tis. Kč. To znamená, že při užitkovosti 6000 l a při optimistické úvaze zisku 50 hal. za 1 l mléka bude na tento luxus po dobu 1 roku vydělávat 35 krav. 2. Přehánění dojnic do dojírny čelem stáje není optimální. Znamená to, že přední skupina musí být uzavřena v hnojné chodbě nebo krmišti po celou dobu, kdy probíhá dojení zadní skupiny, a to včetně jejích nástupních a výstupních cest do a z dojírny. Tato doba trvající zhruba 1 hodinu přední skupinu výrazně omezuje. Jsou-li totiž krávy zavřeny v hnojné chodbě, nemohou ke žlabu. A naopak, jsou-li uzavřeny v krmišti, nemohou odpočívat v boxech. Obojí je stejně špatné a odráží se v poklesu užitkovosti i celkové zdravotní kondici.vhodnější by bylo přehánění do dojírny středovou cestou, protože by nedocházelo ke vzájemnému křížení skupin. 3. Nosný sloup ve stájové přístavbě by měl být navržen v přední části boxového lože. Platí, že čím blíže je sloup situován k zadní hraně lože, tím obtížněji do něj kráva zaléhá. 4. Šířka boxového lože 1125 mm v části původní stáje je podřízena danému konstrukčnímu systému s modulem sloupů 4,5 m. V nové části přístavby by však byly vhodnější boxy o šířce 1200 mm. Navíc v původní stáji jsou boxy dlouhé 2500 mm, v nové přístavbě 2400 mm. 5. Kubatura původní stáje je poddimenzovaná. V prostoru o objemu 2100 m 3 je ustájeno 106 dojnic. To znamená, že měrná hodnota činí 20 m 3 na kus. Kráva o průměrné hmotnosti 650 kg však potřebuje min. dvojnásobek prostoru. Při poddimenzování stájového prostoru dochází ke zhoršení veškerých ukazatelů stájového mikroklima. To má za následek zhoršení zdravotního stavu zvířat, a tím i poklesu užitkovosti dojnic. 6. Přívod čerstvého vzduchu do prostoru původní stáje není řešen, protože je prakticky nemožný. Běžná plocha pro přívod vzduchu by přitom měla být min. 4 dm 2 na 100 kg ž.hm. při užitkovosti 6000 l mléka za rok. Navíc každý chybějící m 3 je nutno kompenzovat doplňkovou plochou vstupních otvorů o velikosti 0,2 dm 2 na 100 kg ž. hm. Obdobně technicky nemožné je hřebenové odvětrání původní stáje (s výjimkou úvahy ventilačních komínů, jejichž efekt je nepatrný). Naopak technicky možné a prakticky nutné je odvětrání bočních přístaveb v nejvyšší části. To však chybí. V obtížně větraném prostoru původní stáje bude problematická vyšší teplota, která 38

41 organismus zvířat zatěžuje. Se vzrůstající teplotou prostředí klesá spotřeba energie krav a v důsledku toho i užitkovost (v letním období až o 20%). Lze rovněž předpokládat procento vzdušné vlhkosti nad hranicí tolerance. V zimním období kráva vydýchá 10 l vody, v létě až 30 l vody za den. To znamená, že v původní stáji K 96 vydýchá navržených 100 dojnic v zimě 1 m 3 vody, v létě dokonce 3 m 3 vody. A ta nemá šanci být ze stáje odvětrána. V zimě pak dojnice trpí stresem z chladu, protože vysoká vlhkost snižuje izolační působení srsti. Naopak pro letní období jsou charakteristické projevy stresu z horka. Při 80 % vlhkosti je lze vyčíst z chování krav již při teplotách nad 23 C. Navíc platí, že čím vyšší vlhkost ve stáji, tím snažší přenos infekčních nemocí. Poddimenzování stájové kubatury má negativní vliv na zvýšení koncentrace škodlivin, které vznikají z dýchání a výkalů zvířat (CO 2, NH 3, H 2 S, metan atd). 7. Oboustranné přístavby stáje bez prosvětlovacích střešních prvků neúnosně zhorší světelné podmínky v původní stáji (normové osvětlení pro dojnice je 60 lx). Tím dochází ke : zhoršení pracovních podmínek obsluhy zvířat zhoršení zdravotního stavu zvířat snížení indexu inseminace (nižší počet inseminačních dávek na jedno zabřeznutí) zhoršení zdravotního stavu telat od krav, které jsou trvale ustájeny v nevhodném prostředí 8. Počet průchodů do krmiště z původní stáje je nedostatečný. Zvířata ve stáji pro špatný kontakt se žlabem nemají přehled o dění na krmném stole, a tím se snižuje příjem krmiva. Každá skupina je dispozičně navržena se 2 krajními průchody do krmiště. U skupin ve velikosti nad 50 dojnic je však vhodné umístit hlavní středový průchod do krmiště. Tím se zvýší příjem krmiva, zvýší příjem napájecí vody, sníží doba potřebná k cestám ke žlabu, prodlouží doba klidu a odpočinku. 9. Návrh nezmiňuje potřebu vybudování oboustranně situovaných krmných komunikací. To by se při realizace výrazně promítlo do vícenákladů stavebních investic. Shrnovací plachty jsou optimálním řešením nejen v novostavbách, ale i rekonstrukcích stájových objektů pro dojnice 39

42 Rekonstrukce vazné stáje K-96 na boxovou stáj pro 219 dojnic (Oboustranné přístavby venkovní krmiště, lehárna s 2 řadami boxů a krmištěm) 40

43 Rekonstrukce vazné stáje K-96 na boxovou stáj pro 219 dojnic (Oboustranné přístavby venkovní krmiště, lehárna s 2 řadami boxů a krmištěm) 41

44 Příklad č. 6 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 220 dojnic Oboustranné přístavby leháren s 2 řadami boxů rozpon betonových sloupů 3,90 4,05 3,90 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení je možné realizovat ve vazných kravínech K 96, které mají středovou krmnou chodbu, hnojné chodby podél obvodových stěn a nosný konstrukční systém s podélnými stropními průvlaky. V takovéto stáji lze umístit v podélné ose mezi nosné sloupy středový krmný stůl a oboustranně mezi sloupy a obvodovou stěnu krmiště s předpožlabnicovými schůdky. Původní stáj se rozšíří oboustrannými přístavbami, ve kterých jsou situovány vždy dvě řady boxových loží s hnojnou chodbou uprostřed. Když se tato dispozice vypracuje v projektové dokumentaci, může si chovatel pochvalovat, pro jak symetrické, přehledné a na pohled hezké řešení se rozhodl. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Prostor původní stáje je 2400 m 3. Plocha vstupních otvorů pro vzduch je odhadem 43 m 2 (předpoklad asi 40 oken rozm. 0,9 x 1,2 m s demontovanými skly vč. rámů). Sedmi-metráková dojnice potřebuje prostor 42 m 3 a plochu vstupních otvorů pro vzduch 20 dm 2. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že do původní stáje se při dodržení parametrů pro optimální stájové mikroklima vejde zhruba 60 krav. Z celkového počtu 220 ustájených zvířat je to necelých 30%. Ve špičkách po dojení, kdy se dojnice z dojírny vracejí do krmiště k naplněnému žlabu, lze předpokládat obsazenost i 60%. Pak se ovšem hodnoty stájového mikroklima dramaticky mění. Především se zvyšuje množství vodních par a teplota prostředí. Negativní vliv na užitkovost i na zdravotní stav zvířat je zřejmý. 2. Vysokoužitková zvířata by měla být ustájena v takové stájové dispozici, aby měla zajištěna přímý kontakt se žlabovým prostorem. Pokud vlastní ustájovací prostor je od krmišť oddělen pevnou stěnou jako v našem případě, dojnice v přistavené boxové lehárně obtížně zjišťují, co se na krmném stole uvnitř původní stáje děje. A právě manipulace s krmením, především přihrnování, motivuje zvířata ke zvýšenému příjmu krmiva. Podle lidové moudrosti dej krávě do držky, ona ti dá do dížky platí, že vyšší spotřeba krmení pozitivně ovlivní užitkovost. 3. Nosný systém přístavby je navržen tak, že vychází z modulu nosných sloupů ve stáji ve vzdálenost 4,5 m. To je však zcela zbytečné. Vhodnější je zvolit takovou vzájemnou vzdálenost sloupů, aby nevhodně nelimitovala rozměr boxového lože. Šířka boxu by pro vysokoužitkové dojnice měla v novostavbách nebo nových přístavbách být výhradně 1200 mm. Navíc nosná konstrukce měla být v projektové dokumentaci navržena tak, aby se zabránilo situování sloupů do řady boxů. Pokud by jejich umístění bylo v loži ze statických důvodů nezbytné, pak ale ze zootechnických důvodů je zásadně nelze umístit k zadní hraně lože. Dojnice totiž do těchto boxů obtížně a tedy i nerady zaléhávají. 4. Průchody jednotlivých skupin do krmiště jsou tradičně navrženy nevhodně. Jejich situování v této podobě bude u mnohých projektantů i chovatelů obhajováno konzervativním argumentem snadné manipulace zvířat při přehánění. Na pracovišti VÚŽV se však preferenční testací sledovala vhodnost vstupů do krmiště u dvou skupin, z nichž jedna měla průchody do krmiště stranové a druhá skupina měla situovaný hlavní průchod do krmiště středový a při krajích byly navrženy pouze menší průchody právě pro manipulaci se zvířaty. Výsledek těchto porovnání byl jednoznačný - u skupiny se středovým průchodem byl během každého pokusného dne zaznamenán nižší celkový počet metrů chůze, vyšší počet frekvencí za den, delší doba příjmu krmiva, delší doba ležení i vyšší spotřeba napájecí vody, i když prvotní zájem 42

45 dojnic při jejich přesunu do krmiště byl o krmivo. 5. Přístavby leháren jsou postaveny tak, že v nejnižším místě je světlá výška málo přes 2,5 m. V letním období v této části nutně dochází k extrémnímu prohřívání zóny zvířat. Správně by veškeré střešní podhledy, pod nimiž je světlá výška nižší než 3,5 m, měly být tepelně odizolovány. 6. Ačkoliv je majitel této stáje přesvědčen, že vybudoval přístavby vzdušné, přístřeškového charakteru, není tomu tak. Obvodová stěna je sice opatřena souvislým pásem vzdušné protiprůvanové sítě. Ta je však vzdušná pouze do té doby, než se po pár měsících provozu zcela zalepí. A jestliže není několikrát do roka čištěna tlakovou vodou tak, jako je tomu v tomto případě, mění se protiprůvanová síť v neprodyšnou a tmavou plachtu, která navíc nepropouští ani světlo. Daleko lépe se u takovýchto přístaveb osvědčuje montáž regulovatelných stahovacích plachet. I když vstupní investice je o něco vyšší, stájové mikroklima je pak bez chyby. Nelze zapomenout, že v dobře větrané a vzdušné stáji se daří nejen zvířatům, ale prodlužuje se i životnost hrazení (menší pravděpodobnost koroze). 7. Prostor leháren v jedné přístavbě odhadem zaujímá 1600 m 3. Na základě parametrů uvedených v první poznámce zjistíme, že objemově vyhovuje pro ustájení max. 40 dojnic. Ve skutečnosti zde je ustájeno 110 dojnic. Tento stav neúnosný, protože existují takové časové úseky, kdy se zaznamenává 100 % obsazenost boxových loží. Přínosné by bylo okamžité odstranění protiprůvanové sítě a následná jednoduchá (a rychle návratná) montáž stahovací plachty. 8. I když střešní rovina přístaveb je opatřena prosvětlovacími pásy, zaclonění prostoru původní stáje je evidentní. Nedostatek denního světla na krmném stole a v krmištích vytváří horší pracovní prostředí pro obsluhu. Z pohledu zootechnického má vliv na zhoršení zdravotního stavu zvířat, na snížení indexu zabřezávání i na horší kondici telat narozených od matek, které jsou ustájeny v nevhodných mikroklimatických podmínkách. Za zmínku stojí i zvýšené náklady za elektrickou energii. 9. V každém stájovém prostoru by měl být zajištěn odvod vydýchaného vzduchu s vysokou koncentrací vodních par, čpavku a ostatních škodlivin. V prostoru původní stáje nejde tento požadavek vzhledem k dané stavební konstrukci technicky zabezpečit. Bylo však možné, přesněji nutné, toto odvětrání zajistit v hřebenových částech obou přístaveb. 10. Škoda, že není využita široká nabídka moderních stavebních prvků pro stájové objekty. V tomto případě to mohla kupř. být roletová vrata z protiprůvanové síťoviny, která jsou obzvlášť vhodná do průjezdných krmných chodeb. Jejich montáž by výrazně přispěla ke zlepšení stájového mikroklima. 11. Nosná konstrukce přístavby by měla být navržena tak, aby nosný sloup byl situován minimálně 600 mm od zadní hrany lože. Je-li sloup v zadní hraně lože, dojnice do takového boxu (každý druhý v řadě!) obtížně zaléhají. Při limitní šířce boxu 1125 mm platí toto varování dvojnásob. Každá rekonstrukce je kompromisem mezi daným stavem a snahou o co nejlepší řešení. Každý kompromis však přináší nějaký problém. Zpravidla to bývá omezený přívod čerstvého vzduchu, technicky nemožné hřebenové odvětrání stáje, horší světelné podmínky, omezené rozměrové parametry apod. Otázka je, zda má smysl taková rekonstrukce, kdy původní stavba zaujímá v navržené dispozici něco málo přes 40% celkové plochy stavby a nové přístavby, které jsou řešeny v duchu nežádoucích kompromisů, zabírají téměř 60% této plochy. Není pak lépe postavit stáj novou, kdy není zapotřebí přistupovat na žádné kompromisy? Z uvedených tabulek lze zjistit, že novostavba bude oproti navržené rekonstrukci přibližně o 20% dražší. Škoda, že obdobně nejde posoudit vzájemná návratnost vstupních investic. S jistotou se dá ale předpokládat, že provoz v komfortních ustájovacích podmínkách nové stáje pro vysokoužitkové dojnice nebude ztrátový. 43

46 Tabulka: Porovnání nákladů na rekonstrukci a novostavbou stáje pro 220 dojnic Rekonstrukce K 96 s oboustrannýmí přístavbami pro 220 dojnic Dvouřadové uspořádání, poměr u žlabu 1 : 1 Položka plocha m 2 Kč/m 2 náklad tis. Kč Stavební úpravy původní stáje vč. technologie Nové přístavby vč. technologie Demolice stáv. přístaveb, opravy omítek, střechy 400 Hnojná koncovka 100 Celkové náklady Náklady na 1 UM 25,5 Nová stáj pro 220 dojnic Třířadové uspořádání, poměr u žlabu 1,5 : 1 Položka plocha m2 Kč/m2 náklad tis. Kč Novostavba stáje rozm. 55,2 m x 30,0 m Hnojná koncovka 100 Celkové náklady Náklady na 1 UM 31,3 Přístavba boxové lehárny bez vybourání obvodové stěny původní stáje snižuje vizuální a akustický kontakt ustájených dojnic s krmným žlabem. Podstatně se snižuje frekvence příjmu krmiva nehledě na zhoršené světelné a ventilační podmínky v krmišti. 44

47 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ediční činnost v roce 2000 V roce 2000 vydal VÚŽV v Praze Uhříněvsi v rámci své ediční činnosti následující publikace, které jsou zájemcům rozesílány na objednávku. Gregoriadesová,J. - Doležal,O. VLIV VYSOKÝCH TEPLOT PROSTŘEDÍ NA SKOT Hájek,J. - Hykel,P. ŘEŠENÍ NEJČASTĚJŠÍCH CHYB A OMYLŮ PŘI PROJEKCI, VÝSTAVBĚ A PROVOZU STÁJÍ PRO PRASATA Černá,D. - Doležal,O. POROVNÁNÍ INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PŘI REKONSTRUKCI VAZNÉHO KRAVÍNA K-96 Knížek,J. - Doležal,O. - Černá,D. VENKOVNÍ INDIVIDUÁLNÍ BOX "UHŘÍNĚVESKÝ PLACHŤÁK" Skřivanová,V. a kolektiv METODY ZAPRAHOVÁNÍ VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC Mátlová,V. - Malá,G. - Černá,D. CHOV OVCÍ V MARGINÁLNÍCH PODMÍNKÁCH Čeřovský,J. - Hájek,J. - Krátký, F. - Rozkot,M. CHOV PRASNIČEK A PRASNIC ACTA ZOOTECHNICA VÚŽV UHŘÍNĚVES, ŘADA C, Č.1/2000 Soubor výzkumných prací z řešení projektů NAZV a GAČR. 45

48 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 220 dojnic (Oboustranné přístavby leháren s 2 řadami boxů) 46

49 Rekonstrukce stáje K-96 na volnou boxovou stáj pro 220 dojnic (Oboustranné přístavby leháren s 2 řadami boxů) 47

50 Příklad č. 7 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 181 dojnic Cik-cak boxy, žlab v líci vybourané stěny, přístavba zastřešené krmné chodby rozpon sloupů 3,60-5,20-5,20-5,20-3,60 m, modul 4,50 m Dispoziční návrh stáje pro ustájení 181 dojnic je určen čtyřmi řadami stlaných boxových loží. Dvě řady jsou samostatné, ve středové řadě jsou použity tzv. cik-cak boxy. Vybudovány jsou dvě krmné linky s poměrem krmení 1 : 1. Jedna je ve stáji podél obvodové stěny, druhá ve venkovní přístavbě s tím, že žlab je umístěn v líci vybourané obvodové stěny. Dojnice se rozdělí do čtyř skupin a jejich přesun do dojírny a zpět se děje středovou přeháněcí uličkou. Napájecí žlaby situovány v průchodech do krmiště. Hnůj z chodeb je vyhrnován na novou hnojnou koncovku v čele stáje. Boxy se nastýlají z hnojné chodby a krmiště. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Střídavé (cik-cak) boxy jsou pro vysokoužitkové dojnice velkého rámce méně vhodné. Výjimečně by bylo možné je tolerovat za předpokladu, že šířka lože by byla 1200 mm, nikoliv, jako v tomto návrhu, 1125 mm. Navíc je nutné zmínit, že situování těchto boxů vždy vychází ze stísněných poměrů příčného profilu stáje, a to samozřejmě souvisí i s poddimenzováním měrné plochy, a tím i měrné kubatury. 2. Obecně doporučená délka boxového lože v jedné řadě je 2400 až 2500 mm, zde je navržená délka 2300 mm, a je proto pro vysokoužitkové dojnice velkého rámce méně vhodný. 3. Zvolený poměr krmení 1 : 1 za předpokladu vybudování dvou krmných linek je z dnešního pohledu nevratným investičním i provozním luxusem. 4. Užití klasického žlabu (se zadní požlabnicí) je pro vysokoužitkové dojnice zcela nevhodné. Zde se musí zásadně uplatňovat krmný stůl s možností snadného čištění, častého přihrnování, které motivuje zvířata k přístupu ke žlabu, nedochází k zahnívání krmiva atd. 5. V návrhu jsou dokonce sloupy stáje situovány doprostřed krmného žlabu! 6. Sloupy stáje uprostřed přeháněcí uličky výrazně zpomalí nástup do dojírny a zpět. 7. Návrh v podstatě ignoruje bezpodmínečně nutné větrání stáje. 8. Vnitřní krmný průjezd je limitován výškou 2700 mm, průjezd v přístavbě je limitován minimální výškou 2850 mm. Předpokládá snad návrh dva krmné vozy na farmě? Navíc průjezd 2700 mm je problematický dokonce i pro průjezd běžného traktoru. Na místě je i obava, že i tato výška bude těžko splnitelná u předloženého typu vazné stáje. 9. Krmná chodba v přístavbě je zbytečně široká ( 3200 mm). Je nutné si uvědomit, že každý zbytečný čtvereční metr novostavby je investičně nenávratný. Důvodem byla zřejmě snaha, aby rozměr vnější krmné linky symetricky korespondoval se šířkou vnitřní krmné linky. Ta je však limitována sloupem. 10. V návrhu chybí nutné prosvětlení přístavby. Vliv dostatku světla působí na užitkovost, zdraví a reprodukci, takže se lze nadít podnormových hodnot osvětlení, které v žádném případě nepřispějí ke zvýšení úrovně welfare. 11. Sloup situovaný v zadní části boxového lože znesnadňuje dojnicím uléhání do boxu. Problém je tím závažnější, čím užší je box, a čím větší je tělesný rámec zvířat. Při ustájení dojnic o hmotnosti nad 700 kg bude při šířce boxu 1125 mm narůstat podíl krav zaléhajících do hnojných chodeb. 48

51 Literární revue, zpracovávající více než 650 světových autorů zabývajících se tepelnými stresy u skotu. Studie předkládá výsledky výzkumu z oblasti fyziologické adaptace na tepelný stres, krmení, příjem vody, mléčné produkce a kvality mléka, reprodukce, intenzity růstu, zdravotního stavu, etologie, adaptace na vysoké teploty. Celý obsáhlý seznam citované literatury je přiložen na CD ROMu. Cena této obsáhlé a poučné publikace činí 150 Kč včetně CD-R a je distribuována ve VÚŽV Uhříněves. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY PRAHA UHŘÍNĚVES Oddělení technologie a techniky chovu hospodářských zvířat Jitka GREGORIADESOVÁ Oldřich DOLEŽAL Praha REVUE řada C technologie, technika, welfare, ekologie 49

52 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 181 dojnic ( Cik-cak boxy, žlab v líci vybourané stěny, přístavba zastřešené krmné chodby) 50

53 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 181 dojnic ( Cik-cak boxy, žlab v líci vybourané stěny, přístavba zastřešené krmné chodby) 51

54 Příklad č. 8 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 188 dojnic Oboustranné rozšíření stáje rozpon ocelových sloupů 3,60-5,20-5,20-5,20-3,60 m, modul 4,50 m) Dispozice ustájení je navržena pro 4 velikostně vyrovnané skupiny. V podélné ose stáje je vybetonován krmný stůl s tzv. mělkými žlaby (katalogový termín), oboustranně přiléhají krmiště a dvě řady boxů s hnojnou chodbou uprostřed. Realizace je možná pouze za předpokladu vybourání obvodových stěn a rozšíření stáje na obě strany v rozsahu 1 metru. Řada boxů u krmiště se opatří plnou čelní stěnou pro zajištění klidu při ležení. V průchodech do krmiště jsou osazeny napájecí žlaby. Přeháněcí chodba do dojírny je situována ve středu stáje. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Dodržení minimální podjezdné výšky 270 cm v hnojných chodbách bude při realizace velmi obtížné. Samozřejmě za předpokladu, že se v návrhu neuvažuje vybourání současné podlahy, ale pouze nabetonování nové mazaniny v tl. 10 cm na původní úroveň. Při nižší podjezdné výšce vzniknou provozní problémy při průjezdu klasických nastýlacích prostředků. 2. Šířka hnojné chodby má odpovídající rozměr pro ustájení jalovic. Vysokoužitkové dojnice velkého tělesného rámce se však musí pohybovat v chodbách o min. šířce 2,5 m. Navíc takto úzké chodby snižují parametr měrné plochy, který by ve stájích budoucí generace krav neměl být hluboko pod 12 m 2. Neopomíjitelný je i fakt většího znečistění takto úzké chodby. Častější odkliz není řešením, protože zvyšuje nárok na pracovní sílu, a tím vyššími mzdovými náklady zatěžuje každý litr vyrobeného mléka. 3. Snaha plnou čelní stěnou v řadě boxů u krmiště vymezit tzv. klidovou zónu v lehárně již z dnešního pohledu nemá opodstatnění. Význam by měla pouze tehdy, kdyby krmiště mělo poddimenzovanou šířku. Pak by tato stěna zabránila kravám stojícím u žlabu kálet přímo do boxového lože. V návrhu je však komfortní krmiště široké 3,4 m. V našem případě stačí, když se na sloupky hrazení boxů upevní nízká fošna nebo prkno tak, aby výkal, který se rozstříkne na podlaze v blízkosti boxu, neznečistil boxové lože. Každopádně plná stěna do výšky hrazení je nežádoucí, protože brání potřebnému proudění vzduchu ve stáji, přesněji v životní zóně zvířat U obou vnitřních řad boxových loží je nosný sloup stavby situován v zadní hraně lože. Tato hrubá a bohužel frekventovaná chyba v projektech brání dojnici pohodlně zalehnout do boxu. Ta pak raději zalehne do hnojné chodby. Problém narůstá v přímé úměře se zvětšujícím se tělesným rámcem zvířat a umocněn je danou šířkou boxu 112,5 cm (4 boxy v modulu 4,5 m). Požadavkům vysokoužitkových dojnic proto každý druhý box v těchto řadách nevyhovuje. 5. Obě vnější řady jsou navrženy v přístavbách. Obvodové stěny, které se proto musí v plném rozsahu vybourat, budou podle návodu podchyceny průvlakem z ocelových nosníků pod stávajícími okenními překlady. V této úrovni je zároveň nad boxy navržen podhled. Autoři článku odhadují, že světlá výška od úrovně stání dojnic pod podhled bude max. 2,0 m! Mikroklima bude v tomto nízkém prostoru pro vysokoužitkové dojnice zcela neúnosné. Po rekapitulaci předchozích dvou bodů lze tvrdit, že bez problémů bude pouze každý 4. box. A to přitom polovinu boxů (řady v přístavbách) lze realizovat pouze po investičně náročném vybourání obvodových stěn. 6. Průchody do krmiště jsou situovány na kraji skupin. Z výsledků preferenčních testací na pracovišti VÚŽV v Uhříněvsi je zřejmé, že u velkých skupin se středovým průchodem je zaznamenán evidentně nižší celkový počet metrů chůze, vyšší počet frekvencí za den, delší doba příjmu krmiva, delší doba ležení

55 i vyšší spotřeba napájecí vody, oproti skupinám s průchody stranovými. 7. Průchody do krmiště o šířce 210 až 225 cm jsou poddimenzované. Průchod s takto situovaným napajedlem by měl být široký min. 270 cm plus šířka napájecího žlabu. Není-li tomu tak, pak kráva stojící u napájecího žlabu blokuje ostatním zvířatům průchod do krmiště. 8. Uprostřed jednoho průchodu do krmišti v této ukázce je dokonce umístěn nosný sloup stavby. Tím se nejen sníží průchodnost zvířat do krmiště, ale především se zvýší četnost úrazů. Veškeré cesty pro dojnice je třeba navrhovat pohodlné, přehledné, protiskluzné a především bez fyzických překážek. 9. Dle terminologie návrhu je krmný stůl opatřen mělkými žlaby. Ve stájích pro vysokoužitkové dojnice by měl být žlabový prostor výhradně v totožné úrovni s krmným stolem a výška krmného stolu by měla být min. 7 cm oproti úrovni stání předních končetin. Jakékoliv žlaby, ať mělké nebo hluboké zabraňují dokonalému přihrnování, které nejenže motivuje zvířata k přístupu ke žlabu, ale především zabraňuje osychání a zahnívání krmiva. 10. Návrh neřeší větrání stáje. S příchodem vysokoužitkových krav je zapotřebí zajistit efektivní přívod čerstvého vzduchu do stáje. Rozměr vstupní plochy pro vzduch je dán konkrétními parametry. Na základě stanovených kritérií lze uvedený návrh rekonstrukce stáje posoudit takto : V návrhu je: kubatura stáje cca 5700 m 3 plochu vstupních otvorů pro vzduch 112 m 2 (předpoklad rozm. vstupních otvorů v obvodových stěnách přístavby 2 x 0,9 m x 62,4 m) Doporučené hodnoty pro ustájení vysokoužitkových dojnic (hmotnost 700 kg) jsou: plocha vstupních otvorů pro vzduch 42 dm 2.ks -1 (30 dm 2.DJ -1 při užitkovosti 7000 kg.rok -1 ) kubatura 42 m 3. ks -1 každý chybějící 1m 3 se kompenzuje přičtením plochy 0,2 dm kg -1 Výpočtem se zjistí, že : potřebná kubatura stáje je 188 ks x 42 m 3 = 7896 m 3, chybí tedy 2196 m 3 potřebná plocha otvorů je 188 ks x 42 dm 2 = 79 m 2 (platí při ideální kubatuře) potřebná plocha pro kompenzaci chybějící kubatury 2196 m 3 = 30,7 m 2 celková potřebná plocha pro přívod vzduchu je 109,7 m 2 Závěr: Při použití protiprůvanové sítě je požadavek předepsané vstupní plochy pro vzduch splněn na 58 % (navržená plocha 112 m 2 : 1,75 = 64 m 2 ; koeficient poréznosti 1,75 se uvažuje u absolutně čisté sítě, neuvažuje se zalepení prachem, kdy se účinnost sítě snižuje až o 80 %) Při použití stahovací plachty výšky 90 cm je požadavek předepsané vstupní plochy pro vzduch splněn (za předpokladu min. 80 % stažení plachty) Požadavek plochy v hřebenu střechy pro odvod nekvalitního vzduchu, škodlivin, vodních par a tepla by měl být k ploše vstupních otvorů v poměru 1 : 1,5, tzn. zhruba o ploše m 2 (lze uvažovat i s hodnotou 0,175 m kg -1 ). Veškeré uvedené hodnoty jsou teoretické, tedy orientační. Ve skutečnosti závisí na místních klimatických podmínkách, nadmořské výšce a zvláště na expozici stavby vzhledem k převažujícím větrům. 53

56 Stáj vybudovaná podle tohoto návrhu nepochybně funkční bude, protože při volbě zodpovědného projektanta by se uvedené chyby z velké části redukovaly. Otázkou však zůstává, zda zvolené řešení není vzhledem k oboustranným přístavbám investičně luxusní. Přístavby, i když rozšiřují stáj o pouhý dvakrát 1metr, vyžadují vybourání nosných podélných stěn v celém rozsahu. A právě to je stavebně náročné a tedy drahé. Odhad nákladů, který je součástí návrhu, nabízí 1UM za 17 tis. Kč. Lze porovnat vlastní kalkulací: stavební úpravy původní stáje v rozsahu 1430 m 2 x 1,85 tis.m -2 = 2650 tis.kč (předpoklad betonáže podlah v celé ploše stáje) přístavby v rozsahu 127 m 2 x 4 tis.m -2 = 510 tis. Kč (předpoklad konstrukce s větší výškou a se stahovacími plachtami) hrazení černý materiál 188 ks x 2,5 tis. Kč = 470 tis. Kč hnojná koncovka odhad 100 tis. Kč (návrh vůbec neuvažoval) vybourání podélných nosných stěn 125,0 bm x 4,5 tis = 560 tis.kč (návrh vůbec neuvažoval) celkové náklady tis. Kč, t.j 23 tis. na 1UM Při posuzování takovýchto návrhů se nelze ubránit pomyšlení na známé a dnes již klasické varianty stavebních úprav vazných stájí tohoto typu bez přístaveb na komfortní volné boxové stáje s kapacitou kolem 165 dojnic, kdy je eliminován rozsah stavebních prací a výše vstupních investic je minimalizována vzhledem k třířadovému uspořádání s úsporným využitím sníženého počtu míst u žlabu v poměru 1,5 : 1. Při obdobné kalkulaci se dá v těchto stájích ustájovací místo pořídit skutečně za reálných 17 tis. Kč, protože náklady budou pouze na : stavební úpravy původní stáje v rozsahu 1430 m 2 x 1,60 tis. Kč.m -2 = 2300 tis.kč (předpoklad betonáže podlah v polovině stáje, ostatní podlahy zůstávají původní) hrazení černý materiál 165 ks x 2,5 tis. Kč = 410 tis. Kč hnojná koncovka odhad 100 tis. Kč celkové náklady 2810 tis. Kč, t.j 17 tis. na 1UM Při zvyšování kapacity rekonstruovaných stájí by měl mít chovatel vždy na paměti, zda každé místo, které je navrženo navíc, je rentabilní, ekonomicky únosné a především investičně návratné. Protože v našem případě těch 23 navržených míst navíc vyjde na 1500 tis. Kč, t.j. na 65 tis/1um! Nosné sloupy situované do krmného stolu jsou jednou z hrubých chyb při projektování rekonstrukcí. Znemožňují optimální zakrmování a čištění krmného prostoru. 54

57 Metodická příručka pro poradce, chovatele prasat, ale také projektanty staveb pro prasata. Tento soubor chyb a omylů se soustřeďuje nikoliv pouze na jejich specifikaci, ale také na opatření k jejich eliminaci či zmírnění důsledků. Příručka se zabývá chybami v porodnách prasnic, stájích pro zapouštěné a březí prasnice, ustájení prasniček a dále v dochovnách selat, výkrmnách prasat. Publikace dále obsahuje směrnice Rady EU a příklady řešení vybraných způsobů ustájení jednotlivých kategorií prasat. Cena této příručky činí 60,- Kč a je k dispozici ve VÚŽV Uhříněvsi. Publikováno ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi Zpracováno v rámci řešení projektu MZe ČR č. EP řešení nejčastějších chyb a omylů při projekci, výstavbě a provozu stájí pro prasata 2000 ISBN Metodická příručka pro poradce řada C/1 55

58 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 188 dojnic (Oboustranné rozšíření stáje) 56

59 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 188 dojnic (Oboustranné rozšíření stáje) 57

60 Příklad č. 9 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 192 dojnic Ustájení v kombiboxech rozpon sloupů 3,60 5,20 5,20 5,20-3,60 m, modul 4,50 m Na přelomu let, kdy vazné ustájení definitivně překročilo svůj zenit, se hledaly vhodné a především levné formy řešení rekonstrukcí vazných stájí na stáje s volným ustájením. V této době se zrodil vcelku použitelný technologický systém kombiboxů. Princip tohoto ustájení spočíval v tom, že tzv. kombibox bylo stání a lože s krmným žlabem. Jednoduše řečeno vazné ustájení bez vázání. Využívalo se krátkého stání v délce mm, s nízkou požlabnicí, krátkými stranovými a žlabovými zábranami, které umožňovaly položení hlavy na požlabnici. Tímto způsobem se před zhruba 10 lety rekonstruovaly mnohé vazné stáje. Rozměrové parametry této technologie však již vůbec nevyhovují současným tělesným rozměrům krav v našich stádech. Za poslední desetiletí se s nárůstem užitkovosti podstatně změnila celková délka zvířat, šikmá délka těla, šířka hrudi na posledním žebru, výška v hrudi i výška v kříži. Je to zásluhou přílivu lepší genetiky ze zahraničí, ale i zlepšenou výživou a chovatelskou péčí. Zdálo by se, že této kombiboxové variantě je proto z dnešního pohledu již definitivně odzvoněno. Efekt levné a rychlé rekonstrukce platný v letech devadesátých již pominul proto, že takto modernizovaná stáj by na počátku nového století byla odsouzena k téměř okamžité další rekonstrukci. A přesto se stále objevují "vzorová" řešení modernizací vazných stájí s hojným počtem ukázek kombiboxových variant. Příkladem je tato ukázka: Dispoziční řešení je navrženo pro ustájení 192 dojnic ve volné stáji s kombiboxy. Lože jsou v místě původního vazného stání a vytváří 4 shodné skupiny tak, že u obvodové stěny tvoří skupinu celá řada, u vnitřních řad je to polovina 2 řad se společnou hnojnou chodbou. Přeháněcí ulička do dojírny je situována v příčné ose stáje. Mezi kombiboxy jsou ponechány původní průjezdné krmné chodby se žlaby. Žlaby se upraví tím způsobem, že se odbourá přední betonová požlabnice a nahradí se pryžovým pásem. K napájení budou každé skupině k dispozici 2 temperované napájecí žlaby. Návrh předpokládá dojení buď v již existující nebo nově postavené dojírně. U obvodových stěn a v podélné ose stáje budou hnojné chodby s nově vybudovanými průjezdnými otvory. Exteriér stáje bude zahrnovat vybudování hnojné koncovky a vybetonování zpevněných výběhů. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Snaha mnohých projektantů vyhovět chovateli a levně ustájit na dané ploše co nejvíce zvířat vede k neadekvátnímu životnímu projevu zvířat, častým vzájemným střetům, zvýšenému počtu úrazů. To vše s nežádoucím vlivem na užitkovost i celkový zdravotní stav. Související měrná kubatura 25 m 3.ks -1 je zcela nepřijatelná. Stájový prostor dnes navržených a zítra budovaných stájí musí bezpodmínečně splňovat požadavek nezbytné kubatury minimálně 6 m kg ž.hm. -1. Při poddimenzování stájového prostoru tak, jak je navrženo, lze s jistotou předpokládat zhoršení veškerých ukazatelů stájového mikroklima. To má za následek zhoršení zdravotního stavu zvířat, a tím i poklesu užitkovosti dojnic. Samozřejmě s následným zvýšením produkčních nákladů. 2. V návrhu není zmíněn způsob větrání stáje. Systém nově navrženého větrání bude navíc při poddimenzování výše uvedeného parametru kubatury povinen dbát na zvětšení plochy přívodních otvorů vzduchu a respektovat následující pravidla : Běžná plocha přívodních otvorů pro vzduch je min. 4 dm kg -1 při užitkovosti 6000 l mléka, 6 dm kg -1 při užitkovosti 7000 l mléka za rok atd.. Za každý chybějící m 3 prostoru je nutné přičíst plochu přívodních otvorů 0,2 dm kg -1. Úměrně k tomu je nutné zvětšit i odvodní otvory v hřebeni střechy tak, aby poměr plochy vstupních a výstupních otvorů byl ve vztahu 1,5 : 1. 58

61 3. Zaléhání dojnic do kombiboxů rozměru 1125 x 1650 mm je obtížné a u dojnic většího tělesného rámce až nemožné. Prudce narůstá počet dojnic zaléhajících v hnojných chodbách. S tím souvisí znečistění dojnic, zvláště pak zadních partií. Zvýšený nárok na očistu vemene v dojírně zatěžuje produkční náklady. Omývání vemen vodou má navíc oproti prosazované rutině "suché toalety" nežádoucí vliv na požadovanou kvalitu mléka. 4. Navržené výběhy by zřejmě měly kompenzovat poddimenzovanou stájovou plochu. Při řešení výběhů však musí být splněna zásada alespoň 6 m 2.ks -1. V návrhu je dána plocha na kus 3,3 m 2, což je jakási iluze solária. Návrh rovněž uvažuje pouze betonáž výběhů, ne však jejich odkanalizování do jímky. Za předpokladu průměrných ročních srážek 600 mm a požadavku šestiměsíčního zdržení bude zapotřebí k uskladnění kontaminovaných atmosférických vod z výběhů jímka o objemu zhruba 100 m 3. Přesuny obou vnitřních skupin dojnic do výběhu je navrženo uličkami ve štítech objektu. Systém branek potřebný k vymezení uliček bude komplikovat průjezdy mobilních technologických linek. Navíc sloupky s brankami u štítu s hnojnou koncovkou budou překážet při vyhrnování hnoje. A přitom by stačilo využít středovou přeháněcí uličku do dojírny. Návrh nezmiňuje nutnost odkanalizování, popř. zastřešení hnojné koncovky. Tím narůstá potřeba zvýšení objemu jímek či nákladů na zastřešení. 5. Při rekonstrukcích tohoto typu dochází často k tomu, že dno žlabu je níže, než stání předních končetin krav. Je to tím, že úrovně dna žlabu a podlahy stání zůstávají původní. Při denním podestýlání v množství 2-3 kg na den a box se však úroveň stání dojnic zvýší o vrstvu podestýlky (přibližně 150 mm). Příjem krmiva je pak pro dojnici obtížný a výjimkou v takovýchto stájích nejsou krávy u klečící žlabu. Takto obtížný příjem krmiva snižuje žravost a v přímé úměře klesá užitkovost. Příklad správně dimenzovaného lože Příklad nesprávně dimenzovaného lože 59

62 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 192 dojnic (Ustájení v kombiboxech) 60

63 Rekonstrukce stáje K-166 na volnou boxovou stáj pro 192 dojnic (Ustájení v kombiboxech) 61

64 Příklad č. 10 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 166 dojnic Společná krmná chodba a krmiště (rozpon sloupů 3,60 4,50 6,00 4,50 3,60 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení rekonstruované stáje umožňuje ustájení 166 dojnic ve volné boxové stáji se stelivovým provozem. Dojnice jsou rozděleny do 3 kategorií podle reprodukčního období. Skupiny A (2 x 8 ks) jsou určeny pro společný pobyt matek a telat ve skupinových kotcích volné porodny. Ve skupinách B jsou v boxových ložích ustájeny produkční krávy ( ks), ve skupině C,rovněž v boxech, krávy stojící na sucho (30 ks). Stáj je doplněná na obou koncích dostavbou masivního zádveří. V tomto zádveří se vyrovnává výškový rozdíl mezi venkovním terénem a nově navrženou úrovní podlahy ve stáji. Ta je totiž snížena oproti původní úrovni o 300 mm proto, aby byla umožněna v krmných chodbách u podélných stěn podjezdná výška 2700 mm. Boxová lože se nacházejí mezi řadami železobetonových sloupů v konstrukčním modulu 4500 mm. Protilehlé boxy jsou vzájemně odděleny zřejmě fošnovou mezistěnou. Kotce volné porodny s vysokou podestýlkou jsou umístěny v původní přípravně. Krmný žlab s krmištěm a zároveň krmnou chodbou je oboustranně situován podél obvodových stěn. Napájení zajišťují temperované žlaby umístěné na pevném hrazení mezi skupinami. Stáj středovou přeháněcí uličkou navazuje na novostavbu dojírny. Dojení je navrženo v rybinové dojírně 2 x 5 míst. Ošetření nadojeného mléka zajišťuje nádrž Packo o objemu 2500 l. Stavba zahrnuje i vybudování zpevněných výběhů pro všechny skupiny krav. Odkliz výběhů a jeho odkanalizování návrh neuvádí. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Funkční spojení krmiště (hnojné chodby) a krmné chodby odsuzuje stáj k brzkému zániku, eventuálně k další kompletní rekonstrukci. Platné hygienické zásady a zároveň i rýsující se standardy EU se s tímto řešením neslučují. 2. Užití klasického žlabu u podélných obvodových stěn je pro vysokoužitkové dojnice zcela nevhodné. Zde se musí zásadně uplatňovat krmný stůl s možností snadného čištění, častého přihrnování, které motivuje zvířata k přístupu ke žlabu, nedochází k zahnívání krmiva atd. 3. Rozvržení skupin v návrhu je ze zootechnického hlediska nesprávné. Na 120 produkčních krav připadá 46 krav v období stání na sucho a ve volné porodně. To je více než 1/4 celého stáda. Krávy v období stání na sucho by měly být rozděleny do 2 skupin, a to na skupinu dní před otelením a skupinu 14-0 dní před otelením, které se již přidává jádro. U stáda 166 krav by tyto skupiny měly být o velikosti 20 ks + 8 ks. Navržený počet krav v období reprodukce ve skupinách o velikosti 30 ks + 16 ks je vzhledem k celkovému počtu krav neadekvátní. Problematická bude i velikostní nevyrovnanost produkčních skupin ( ks) Tvrdí se, že na mnohých farmách skupinové telení bezproblémově funguje. Skupinová volná porodna se však především z chovatelského hlediska nedoporučuje. Skupinové telení by mělo být pro vyspělého chovatele nepřijatelné. Dojnice s vysokou plemennou hodnotou a užitkovostí (a jen takový chov je a bude perspektivní) by měly mít umožněno telení v individuálním kotci. Zde si kráva na dostatečné ploše (min. 9 m 2 ) vybírá místo k telení, které jí vyhovuje. Je zde vyloučeno pozření placenty jinou krávou, znemožní se vzájemné vysávání mleziva. Chovatel má zajištěnou identifikaci telete oproti telení ve skupinových kotcích, kde dochází k nežádoucí záměně telat. Ve skupinovém kotci je narozené tele vystaveno možnosti časných nákaz. Ve skupinovém kotci předloženého návrhu je navíc poddimenzována plocha (5m 2.ks -1 ). Neopomíjitelný je i vyšší hygienický standard individuálních kotců, kde po každém otelení se kotec může důkladně vyčistit a novou vrstvou kvalitní podestýlky se připraví na další porod.

65 5. Návrh předpokládá několikadenní pobyt telete ve skupinovém porodním kotci. Odstav telete po 7-10 dnech je pro vysokoužitkovou krávu stresem spojeným s výrazným poklesem užitkovosti. 6. Investice do rekonstrukce vazné stáje bude přínosná pouze pro chovatele s perspektivním stádem. Kapacita mléčnice, která je limitována denním nádojem 20,8 l na kus, a je proto nedostačující. Navíc u malého chovu se 166 dojnicemi lze předpokládat obdenní svoz mlékárny. 7. Rozměrové parametry boxů pro ustájení vysokoužitkových krav jsou nevyhovující. Ve všech řadách boxů rozměru 1125x2375 mm jsou železobetonové sloupy o průřezu 300 x 300 mm situovány u zadní hrany lože, resp. dokonce 25 mm zasahují do chodby. Zaléhání dojnic již středního tělesného rámce je proto v polovině všech boxů obtížné. Vysoko stoupá procento krav zaléhajících v chodbách, a s tím samozřejmě souvisí zvýšené znečistění, zvláště pak zadních partií. Následná vyšší spotřeba oplachové vody v dojírně (a to by v dnešní době měla být praktikována výhradně suchá toaleta) spojená se zbytečnou pracovní operací zatěžující průchodnost dojírny, zvyšují náklady na výrobu mléka. 8. Vzájemné oddělení protilehlých boxů plnou stěnou z fošen nebo jiného pevného materiálu brání žádoucímu vzájemnému vizuálnímu kontaktu zvířat. Tato stěna navíc zabraňuje přirozenému proudění vzduchu v zóně zvířat. 9. Šířka krmiště mm za předpokladu, že do krmiště je situována zadní hranou řada boxů, je zcela nepřípustná. Za krávou stojící u žlabu totiž neprojde další dojnice. Navíc krávy ležící v takto orientovaných boxech jsou vystaveny možnosti přišlápnutí vemene nebo končetin. 10. Měrná kubatura stáje je poddimenzovaná. Předpokládaných 30 m 3.ks -1 neodpovídá předepsanému požadavku 6 m kg ž.hm. -1. S tím souvisí i poddimenzovaná měrná plocha stáje. Bez podrobného rozboru totiž jednoznačně platí, že do stáje s původními 4 řadami vazných stání se při dodržení zásad welfare nemohou vejít 4 řady volných boxových loží. 11. Návrh neřeší větrání stáje. Chybí úprava původních okenních otvorů tak, aby byl zajištěn příčným provětráním stáje přívod čerstvého vzduchu. Rovněž chybí úprava hřebenové větrací štěrbiny pro odvod vodních par a škodlivin. 12. Podjezdná výška krmného průjezdu mm je nedostatečná i pro průjezd běžného typu traktoru. Alarmující je, že tuto podjezdnou hodnotu lze realizovat pouze za předpokladu vybourání původní podlahy v celém rozsahu stáje! To znamená vč. izolací, podkladních betonů apod. a s nebezpečím, že se odhalí horní hrana základových patek nosných sloupů, která bude zasahovat do podlah navržené dispozice. 13. Návrh nepředpokládá odkanalizování výběhů. To je ovšem nezbytné pro vydání stavebního povolení. Návrh také neřeší uskladnění odpadních vod z dojírny, mléčnice, sociálního zařízení a kontaminovaných atmosférických vod z hnojné koncovky a výběhů. 14. Řešit výškový rozdíl úrovně podlah ve stáji a okolního terénu (vznikne po vybourání původních podlah) oboustrannou štítovou přístavbou ze zdiva tl. 450 mm bez dalšího využití o ploše zhruba 300 m 2 za bezmála 1 mil. Kč je více než luxus 15. Sloup situovaný v zadní části boxového lože znesnadňuje dojnicím uléhání do boxu. Problém je tím závažnější, čím užší je box, a čím větší je tělesný rámec zvířat. Při ustájení dojnic o hmotnosti nad 700 kg bude při šířce boxu 112,5 cm narůstat podíl krav zaléhajících do hnojných chodeb. Problém umocňuje průřez železobetonového sloupu 300 x 300 mm. 63

66 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 166 dojnic (Společná krmná chodba a krmiště) 64

67 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 166 dojnic (Společná krmná chodba a krmiště) 65

68 Příklad č. 11 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 172 dojnic Ustájení v cik-cak boxech Rozpon betonových sloupů 3,60 5,20 5,20 5,20-3,60 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení využívá celý stájový prostor i původní přípravna krmiva. Rekonstrukce umožňuje ustájení 172 dojnic ve volných stlaných boxových ložích cik-cak, které vytvářejí dvě dvouřady. V příčném profilu jsou u obvodových stěn hnojné chodby, v podélné ose stáje je krmný stůl s oboustranně přiléhajícími krmišti. Napájecí žlaby jsou situovány v průchodech do krmiště. Stáj rozděluje na 4 produkční skupiny středová přeháněcí chodba do dojírny. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Střídavé ( cik-cak ) boxy jsou pro vysokoužitkové dojnice velkého rámce poněkud méně vhodné.diskutabilní je názor, že střídavá boxová lože rozměru 1125x mm poskytují dojnicím stejné pohodlí, jako lože o délce 2400 mm, protože dojnice při ulehnutí zčásti využije i protilehlý box. Výjimečně lze jejich aplikaci v dispozici stáje tolerovat za předpokladu, že šířka boxového lože je 1200 mm a kráva má možnost zaléhat do boxu trochu našikmo. Při jejich volbě by měl být respektován fakt, že situování střídavých boxů vždy vychází ze stísněných poměrů příčného profilu stáje a v závislosti na něm souvisí i s poddimenzováním měrné plochy a měrné kubatury. Sedmimetráková dojnice vyžaduje k nezbytným životním potřebám prostor kolem 42 m 3. Návrh splňuje 29 m 3, to znamená, že 30 % prostoru, do kterého dojnice odvádějí tělesné teplo, vydýchanou vodu a ostatní škodliviny, se nedostává. 2. Neodpovídá uvedená kapacita 172 dojnic. V nákresu je sice patrných 172 míst, ale boxy, které jsou u příčných stěn, nelze do kapacity ustájovacích míst zahrnovat, protože jejich šířka vzhledem ke zúžení krajních modulů, je nedostatečná (975 mm). Ve skutečnosti tedy bude ve stáji pouze 166 míst. 3. Předpožlabnicový schůdek je důležitý stavební prvek, který snižuje migraci míst u krmného stolu a zabraňuje kálení krav do žlabového prostoru. Aby tuto úlohu ve stájích pro dojnice spolehlivě plnil, musí být široký mm. Schůdek v návrhu je 66 široký 800 mm. Za předpokladu, že nebude opatřen vymezovacími zábranami, svůj funkční význam ztrácí a stává se pouze nežádoucí plochou pro ruční odkliz mrvy. 4. Hnojná chodba o šířce 2200 mm má o 13,5 % menší měrnou plochu, než chodba standardních rozměrů. Tím se dojnice omezují v nezbytném pohybu, množí se výskyt vzájemných střetů v důsledku agresivních projevů ze stísněného prostředí, narůstá počet úrazů, a tím i požadavky na veterinární ošetření. Horší je i čistota podlahy a narůstají problémy s paznehty a zvyšují se náklady na častější odkliz mrvy. 5. V návrhu se uvádí součet ploch větracích otvorů o rozměru 103 m 2. Autoři oponentury jsou přesvědčeni, že těmito otvory jsou míněna původní prosklená okna a dřevěná průjezdná vrata. V návrhu totiž chybí úvaha o aplikaci jakéhokoliv větracího systému. Správně by stáj měla být větrána tak, aby pro každou dojnici byl uvažován otvor pro vstup vzduchu o velikosti 20 dm 2.DJ -1 při užitkovosti 6000 l mléka za rok, resp. 30 dm 2.DJ -1 při užitkovosti 7000 l mléka za rok. Je třeba zdůraznit čisté plochy, protože při aplikaci protiprůvanové sítě se tato plocha výrazně redukuje (nová, čistá síť zmenšuje účinnou plochu o 40 %, znečistěná a prachem zalepená síť o %!). Zároveň musí být zajištěna plocha pro odvod vzduchu a především vodních par o ploše 0,125 m 2.DJ -1 v hřebenové části stavby. 6. Přeháněcí ulička má zajišťovat plynulý a bezpečný přechod do dojírny a zpět. Musí být proto dostatečně široká, bez podélného dělení s protisměrným přesunem krav, bez

69 zbytečných zatáček a ostrých hran. V předloženém návrhu jsou uprostřed uličky situovány betonové sloupy stáje. Tím se prodlouží časy nástupních a výstupních cest do dojírny a zpět a zvýší se počet úrazů při střetu zvířat se sloupem. Chovatele je vhodné upozornit, že takto navržená stáj je vhodná pro ustájení jalovic nebo dojnic malého tělesného rámce. Parametry komfortní stáje pro vysokoužitkové dojnice ale v žádném případě splňovat nebude. Individuální porodní kotec musí splňovat především kritérium optimální plochy podlahy. Minimální plocha 9 m 2 je na hranici únosnosti. Obrázek dokumentuje porodní kotec o ploše 7,8 m 2, který je zcela nevyhovující pro průběh porodu. Individuální porodní kotec je nelepší variantou pro telící se krávu. Minimální plocha sice činí 9 m 2, avšak kotce s plochou o 50 % větší jsou pro toto velmi obtížné období krávy více než příznivé. Výhody individuálních porodních kotců jsou oproti skupinovým neoddiskutovatelné jak z hlediska zootechnického, veterinárního i ekonomického. 67

70 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 172 dojnic (Ustájení v cik-cak boxech) 68

71 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 172 dojnic (Ustájení v cik-cak boxech) 69

72 Příklad č. 12 Rekonstrukce stáje K-174 na volnou boxovou stáj pro 182 dojnic Přístavba venkovního krmiště rozpon sloupů 3,60 4,50 6,00 4,50 3,60 m, modul 4,50 m Dispoziční řešení využívá pro ustájení celý stájový prostor včetně přípravny. Pro dvě řady boxů je krmiště uvnitř stáje a pro dvě řady se přistaví venkovní zastřešené krmiště. Dojnice jsou rozdělené do 4 skupin, nástup dojnic do dojírny a zpět bude přeháněcí uličkou v příčné ose stáje. PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU: 1. Délka boxového lože 2250 mm je při šířce 1125 mm pro vysokoužitkové krávy zcela nedostatečná. Zvyšuje se riziko zaléhání krav v hnojné chodbě. 2. Umístění nosného sloupu v zadním kraji boxového lože v obou řadách u obvodových stěn stáje je nesprávné. Při šířce boxu 1125 mm a průřezu sloupu 300 x 300 mm se tak v každém druhém loži zužuje prostor k zaléhání na 975 mm. Krávy většího tělesného rámce, ke kterému chovy směřují, se do takového boxu brzy nevejdou a budou zaléhat v hnojných chodbách. 3. Hnojná chodba široká 2200 mm nezajišťuje dostatek prostoru k nezbytnému pohybu dojnic. Navíc při takovýchto rozměrech se výrazně zmenšuje podlahová měrná plocha. Tím narůstá výskyt projevů agresivity s následnými úrazy po vzájemných střetech. 4. Krmný stůl ve středu stáje způsobí chovateli problémy. Při šířce 2900 mm je logické, že při zakládání krmiva jedné skupině bude krmný vůz i o nejužším rozchodu kol přejíždět po krmivu založeném první skupině. Jednostranný krmný stůl by měl být široký min mm. 5. Měrná plocha činí asi 7,5 m 2. ks -1. Tato hodnota by se však ve stájích pro vysokoužitková zvířata měla být podstatně vyšší. Měrná kubatura vychází zhruba na necelých 30,0 m 3. ks -1.Prostor, do kterého vysokoužitková kráva odvádí tělesné teplo, vydýchanou vodu a ostatní škodliviny, by měl splňovat předepsanou hotnotu 6,0 m kg ž.hm. -1. To znamená, že sedmimetráková kráva by měla mít 70 k dispozici prostor okolo 42 m 3.ks -1. V kapacitně předimenzované stáji, tak jak je navržena, lze předpokládat zvýšený obsah CO 2 s vysokou relativní vlhkostí vzduchu a s vyšší teplotou stájového prostředí. S tím bude souviset snížení metabolismu zvířat, nižší užitkovost, celkové zhoršení zdravotního stavu včetně výskytu respiračních onemocnění. Neadekvátní bude i pracovní prostředí pro obsluhu. 6. Vstupy do venkovního krmiště jsou nedostatečné. I když se takto situované průchody v praxi běžně vyskytují, zkušenosti ukazují, že dva průchody umístěné oboustranně na kraji skupin nezajišťují dostatečný kontakt zvířat s krmným stolem. Kráva je k příjmu krmiva motivována především tím, že vidí, co se děje u žlabu. Proto se doporučuje vybudování frekventovaného středového průchodu, a to i za cenu ztráty 2 3 míst ve skupině. 7. Přístavba venkovního krmiště není opatřena ve střeše prosvětlovacími pásy. To vede ke zhoršení přirozených světelných podmínek ve stáji. Nedostatek denního světla má prokazatelný vliv na zhoršení reprodukčních ukazatelů i na celkový obraz zdravotního stavu. Zanedbatelné nejsou ani horší pracovní podmínky ošetřovatelů. 8. Návrh neřeší větrání stáje. Běžná plocha pro přívod vzduchu v obvodových stěnách stáje by přitom měla být min. 4 dm 2 na 100 kg ž.hm. při užitkovosti 6000 l mléka, 6 dm 2 na 100 kg ž.hm. při užitkovosti 7000 l mléka za rok atd. Navíc každý chybějící m 3 je nutno kompenzovat doplňkovou plochou vstupních otvorů o velikosti 0,2 dm 2 na 100 kg ž. hm.

73 Nutná je i plocha hřebenového odvětrání pro odvod vodních par a škodlivin o velikosti 0,025 m 2 na 100 kg ž.hm. Autoři těchto připomínek by doporučili veškerá okna v podélných obvodových stěnách demontovat včetně rámů. Prázdné okenní otvory pak opatřit regulovatelnou svinovací plachtou s plastovým opěrným roštem. Svislou hřebenovou štěrbinu podle expozice ke světovým stranám ponechat buď zcela volnou nebo opatřit závětrnou lištou, event. opatřit svinovací plachtou stejně jako u podélných stěn. Nedoporučuje se montáž protiprůvanových sítí, které se u stelivového provozu velmi rychle zalepí prachem a vyžadují časté, náročné a nákladné čistění tlakovou vodou. 9. Jeden z průchodů do krmiště je navržen tak, že uprostřed stojí nosný sloup stavby. Takováto překážka může zvířatům způsobit četná poranění. Navíc přístup do krmiště je komplikován, obtížná bude i manipulace se zvířaty při přehánění. 10. V návrhu chybí vybudování venkovní krmné komunikace pro zakládání krmiva. Stáj bude nefunkční bez hnojné koncovky. Ta bude investora stát včetně odkanalizování zhruba 120 tis. Kč. Faremní hnojiště snižují kvalitu životního i chovného prostředí na farmě. Zvyšuje se nejen zápach v okolí, ale zatížení farmy obtížným hmyzem je enormní. Rovněž ekonomika provozu faremních hnojišť v důsledku snížení hnojivého účinku mrvy a kompostu je na velmi nízké úrovni. 71