Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce
|
|
- Matyáš Svoboda
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra ruského jazyka a literatury Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Irina Hobzová Vypracovala: Šárka Vlhová Brno 2013
2 Tímto chci poděkovat paní PhDr. Irině Hobzové za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, připomínky a konzultace, které mi byly ochotně poskytnuty v průběhu jejího zpracování.
3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne
4 Obsah 4 Obsah 1 Úvod 7 2 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Fonetika a její význam Artikulační fonetika Řečové ústrojí Tvorba hlásek v ruském a českém jazyce Rozdíly ve výslovnosti měkkých hlásek Zvukový systém ruského jazyka porovnání s češtinou Ortografický a fonetický systém v ruském a českém jazyce Měkké hlásky Měkkostní spodoba Artikulace vybraných měkkých hlásek Výslovnost měkkých hlásek Ruské a české j (й) Ruské a české č (ч) Měkká ruská hláska щ Měkké české hlásky š a ž Měkká česká hláska c Měkká česká hláska ř Měkké a tvrdé l (л)... 23
5 Obsah 5 3 Praktická část Rozbor nahraného zvukového materiálu Charakteristika vybraných skupin studentů Rozbor samostatného ústního projevu Shrnutí rozboru samostatného slovního projevu Rozbor čteného textu Měkká hláska ч Měkká hláska щ Měkká hláska й Tvrdé a měkké л Měkké české hlásky š (ш) a ţ (ж) Shrnutí rozboru čteného textu Srovnání ústního projevu a čteného textu Závěr 38 5 Резюме 40 6 Literatura 47 7 Легенда о Брунцвике 51
6 Seznam tabulek 6 Seznam tabulek Tab. 1 měkká hláska ч 32 Tab. 2 měkká hláska ч 33 Tab. 3 měkká hláska щ 33 Tab. 4 tvrdé a měkké л 34 Tab. 5 měkké české š (ш) 35 Tab. 6 měkké čeké ž (ж) 36
7 Úvod 7 1 Úvod Téma bakalářské práce jsme si vybrali z oblasti fonetiky a fonologie Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce. Ve své bakalářské práci se zaměříme na hlavní problémy a chyby ve výslovnosti měkkých hlásek u českých studentů. Pro tuto práci jsem vybrala jen několik stěţejních měkkých hlásek, u kterých důkladně popíši problematiku výslovnosti českých studentů při výuce ruského jazyka. Podkladem k této práci jsem vybrala ústní projev skupiny studentů prvního ročníku oboru ruský jazyk a literatura na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kterou jsem za tímto účelem vyzvala ke spolupráci. Práce bude rozdělena na dvě části na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části se budu zabývat systémovým popisem ruských a českých měkkých hlásek. Pozornost bude kladena zejména na výslovnost vybraných měkkých hlásek. v této práci popíšu hlavně problematiku správné výslovnosti českých studentů při výuce ruského jazyka a některé značné fonetické rozdíly v ruském a českém jazyce. Praktická část bude zaměřena na rozbor zvukového záznamu poskytnutý skupinou studentů oboru ruský jazyk a literatura na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zvuková nahrávka se skládá ze čtení textu Легенда о Брунцвике a z vlastních projevů studentů na téma Моя семья. Soustředit se budu především na problematiku výslovnosti měkkých hlásek a chyb s tímto spojených.
8 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 8 2 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 2.1 Fonetika a její význam Na začátku této práce bychom rádi nejdříve objasnili, co vlastně fonetika znamená. Fonetika se zabývá zvukovou stránkou řeči, je samostatnou lingvistickou disciplínou a společně s morfologií a syntaxí tvoří část gramatiky. Fonetika se zabývá pojmy jako rytmus, dynamika a melodie řeči. Je povaţována za zvukovou disciplínu jazyka, která popisuje systém zákonů a pravidel výslovnosti zvuků. Dynamika a rytmus ruského jazyka se velmi liší od dynamických a rytmických příznaků českého jazyka. Síla i délka přízvuku přízvučných ruských slov velmi převyšuje sílu i délku českých přízvučných slov. Naopak nepřízvučné slabiky jsou o něco slabší a kratší neţ české bezpřízvučné slabiky. Energetický systém (mechanizmus vnějšího dýchání) člověka mluvícího ruským jazykem, pracuje s jinou dynamikou a v jiném rytmu, neţ u člověka mluvícího českým jazykem. Fonetický systém jazyka zahrnuje všechny zvukové prostředky jazyka ve všech jejích projevech a funkcích. Ruský jazyk jako další cizí jazyky má své fonetické zvláštnosti, které dotvářejí fonetický systém ruského jazyka. Při výuce cizích jazyků, bývá často hlavním problémem správná výslovnost slov. Jestliţe se chceme naučit cizímu jazyku, nestačí nám pouze velká slovní zásoba a bezchybné gramatické vyjadřování, měli bychom znát i správnou výslovnost, melodii a rytmus těchto slov. Teprve potom co tuto disciplínu zvládneme, můţeme bez problémů konverzovat v cizím jazyce, v našem případě v ruském jazyce. 1 1 Кедрова Г.Е., Потапов В.В., Егоров А.М., Омельянова Е.Б., Russkaja fonetika, [online]. [cit ]. Dostupné z: <
9 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Artikulační fonetika Artikulační fonetika se zabývá fyziologii artikulačních orgánů, procesem vzniku řeči a jejich funkcemi. Pro kaţdý jazyk je charakteristická souhra artikulačních pohybů potřebných k vyslovení hlásek, slabik, celých slov i vět. Artikulační pohyby pak charakter hlásky dokreslují. Takovým pohybem je například přídech u [p], [t], [k] v českém jazyce a intenzivnější pohyb rtů při artikulaci hlásky [o] v ruském jazyce. 2 Artikulace je práce řečového ústrojí při vytváření hlásek, které vznikají při měnění poloh různých orgánů, například jazyku a rtů. Ve výsledku čehoţ se mění forma rezonátorů - ústní a nosní dutina Řečové ústrojí Postupným vývojem lidé přišli k tomu, ţe se u nich objevuje určitá potřeba dorozumívání se mezi sebou. Tato potřeba vedla k rozvoji řečového ústrojí, které si nyní stručně popíšeme. Řečovým ústrojím se nazývá souhr orgánů, který vyplňuje různé biologické funkce (dýchání, příjem potravy atd.) 4 Hybnou silou při vytváření zvuku je síla proudu vzduchu, vytlačovaného pohybem hrudníku, bránice z plic přes hrtan, dutinu hrdelní a dutinu ústní nebo nosní ven. Řečové ústrojí je uloţeno v hrtanu, jehoţ hlavní prací je vytváření zvuků. Základem řečového ústrojí jsou dva hlasové valy, které jsou pokryté sliznicí, tak zvané hlasivky. Hlasivky se skládají z chrupavky prstencové a chrupavky štítné. Ty jsou napjaty mezi chrupavkou štítnou a chrupavkami hlasivkovými. Hlasivkové chrupavky jsou umístěny vzadu na rozšířené části chrupavky prsten- 2 KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie: Kapitola 5 Artikulační (organogenetická, fyziologická) fonetika. MASARYKOVA UNIVERZITA. Filozofická fakulta [online] [cit ]. Dostupné z: 3 OLIVERIUS, Z. F. Fonetika russkogo jazyka. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 30. ISBN TAMTÉŢ, s. 30.
10 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 10 cové a jsou částečně pohyblivé, můţou se přibliţovat, otáčet a měnit směr. Mezi hlasivkami a hlasivkovými chrupavkami se vytváří hlasivková štěrbina, rezonátor. Pomocí rezonátoru se modifikuje hlas, vydávaný hlasivkami. Rytmické kolébání hlasivek je jediným zdrojem hlasu. Nad hlasivkami se rozprostírá dutina hrdelní a končí v místech, kde je jazyk při artikulaci nejblíţe patru. Hlasivková štěrbina se skládá z dutiny ústní a nosní. Ústní dutina se můţe modifikovat díky pohyblivosti spodní čelisti, rtů a jazyka. Ústní a nosní dutinu rozdělujeme tvrdým a měkkým patrem. Dutina nosní, je také rezonančním místem, vyuţívá se pouze u části hlásek. Při velkém mnoţství hlásek je průchod do nosní dutiny uzavřen tím, ţe se měkké patro zvedá a přitiskuje k zadní stěně ústní dutiny. Část vrchní čelisti za předními zuby se nazývá alveoly. Nejpohyblivějším orgánem řečového ústrojí je jazyk, který se skládá z kořene a hřbetu jazyka, který se dělí na přední, střední a zadní část. Zvláštní roli pak hraje hrot jazyka. 5 Koordinovaný děj řečového ústrojí se nazývá artikulace a rozlišujeme její tři fáze. V první fázi se řečové orgány dostávaní z pasivity do polohy, při které se vytváří zvuk. Ve druhé fázi řečové orgány setrvávají v této poloze a ve třetí fázi se řečové orgány vrací zpět do pasivní polohy. Vzduch volně prochází přes dutinu ústní, nebo různé řečové orgány vytvářejí překáţky a vzduch se opírá o řečové orgány, které mu zabraňují ve volném průchodu z dutiny ústní a vytváří se šum. Volný průchod vzduchu charakterizuje samohlásky (nevzniká šum) a vytváření překáţky je charakteristické pro souhlásky (vzniká šum). 6 5 OLIVERIUS, Z. F. Fonetika russkogo jazyka. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 30, 32. ISBN TAMTÉŢ, s. 32, 33.
11 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Tvorba hlásek v ruském a českém jazyce Při dýchání rozevřenou hlasovou štěrbinou volně prochází výdechový proud. Jestliţe má vzniknout hlas, změní se postavení hlasového ústrojí zásadním způsobem: Hlasivkové chrupavky se uvedou do pohybu a těsně se k sobě přiblíţí, tím pádem se k sobě přiblíţí i hmota hlasivkových řas, a zároveň se hlasové vazy napnou. Nakonec se hlasová štěrbina zcela uzavře. Tento cyklus se několikrát za sebou opakuje a rychlost tohoto opakování je značná. Podmínkou pravidelného kmitání hlasivek je napjetí hlasových vazů a trvalé sevření hlasivkových chrupavek. Následkem takového procesu vzniká nad hlasivkami vzduchová vlna, kterou vnímáme jako zvuk Rozdíly ve výslovnosti měkkých hlásek V systému ruských a českých hlásek se nacházejí velké rozdíly. Rozdíly se týkají jak počtu hlásek a jejich vyuţití v jazyce, tak rozdílů fonetických. U samohlásek jde hlavně o rozdílnost mezi přízvučnými a nepřízvučnými samohláskami. Souhlásky se pak dělí hlavně na tvrdé a měkké. Viditelný rozdíl mezi ruským a českým jazykem lze pozorovat, hlavně ve výslovnosti hlásek, kde má na výslovnost v ruském jazyce velký vliv pozice, ve které se daná hláska nachází z hlediska sousedních hlásek. V ruském jazyce se objevuje pozvolný přechod hlásek. Kdeţto v českém jazyce je přechod mezi hláskami poměrně náhlý, v rychlém tempu. 8 7 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s. 53, 54. ISBN ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 23. ISBN
12 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Zvukový systém ruského jazyka porovnání s češtinou Nyní si vysvětlíme nejdůleţitější pojmy, se kterými se pracuje v současném popisu zvukové formy jazyka. Jde zejména o objasnění některých hlavních pojmů, které tvoří obecné východisko v problematice jazyka. Hláska: je elementární zvukový segment vymezený řadou fyzikálních vlastností zvukové materie. Hláska je podobou fonému v řeči. Foném: je elementární zvukový segment, který má schopnost diferencovat vyšší, znakové jednotky jazykového systému neboli morfémy. Foném je nejmenší zvukovou jednotkou. Morfém: je elementární zvukový segment, který je na základě podílu na struktuře morfému vymezený. V mluveném jazyce jsou morfémy sloţené z fonémů a v psaném jazyce z grafémů. 9 Hláska je jako jednotka charakterizována největším počtem zvukových vlastností segmentu a z tohoto hlediska je jednotkou nejvíce konkrétní. Inventář hlásek představuje nejjemnější diferenciaci zvukových segmentů jazyka, kterou je třeba provést, aby se dosáhlo správné realizace znakových jednotek v řeči. Foném je jednotkou obecnější neţ hláska. Některé rozdíly mezi segmenty přestáváme brát v úvahu a všímáme si při popisu jen některých zvukových vlastností. Přísně vzato, nelze vyslovit foném, nýbrţ jen hlásku, která na daném místě znakové jednotky tento foném reprezentuje. Morfoném je jednotka opět obecnější neţ foném. Zajímá nás na něm, ţe to je segment, který stojí ve vztazích k jiným segmentům, a ţe jejich prostřednictvím se můţeme vyjadřovat o vztazích mezi morfémy PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s. 118, 119. ISBN TAMTÉŢ, s. 120.
13 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Ortografický a fonetický systém v ruském a českém jazyce Grafický systém ruského jazyka se nazývá azbuka a její součástí je 33 písmen, kdeţto grafický systém českého jazyka se nazývá abecedou a obsahuje 42 písmen. Hlavní rozdíl mezi ruským a českým jazykem je větší počet hlásek neţ grafém, a tak se stává, ţe hlásky neodpovídají písemnému záznamu. Hlásky jsou jednotlivé zvuky lidské řeči, ze kterých se skládají slova a dělíme je na samohlásky a souhlásky. V systému českého jazyka se nachází 28 souhlásek a 14 samohlásek, v ruském jazyce 37 souhlásek a 6 samohlásek. Všechny tyto hlásky se dělí na měkké a tvrdé. V této práci se dále budeme zabývat uţ jen měkkými hláskami, které si podrobněji popíšeme. 2.5 Měkké hlásky V českém jazyce je o poznání méně měkkých hlásek neţ v ruském jazyce. V ruském jazyce tvoří většina souhlásek párové dvojce, souhláska tvrdá má vţdy párovou dvojici měkkou, u kterých je charakteristický vyšší šum, neţ u souhlásek tvrdých. Této systém párových dvojic představují tyto souhlásky: л л, м м, в в, ф ф, д д, т т, б б, п п, н н, з з, с с, х - х, г г, к к, р р. Nepárové měkké jsou tři fonémy: й, ч, щ, samostatné samohlásky ы, и. Nakonec zvláštní skupinu v tomto systému zaujímají znaky ь a ъ. Kdeţto v českém jazyce se nacházejí pouze tři párové dvojce fonémů: ť t, ď d a ň n. Nepárové měkké fonémy: ž, š, č, ř, c, j a samohláska i. Existují ještě další rozdíly v hláskovém systému českého a ruského jazyka. Ruský jazyk na rozdíl od jazyka českého postrádá slabikotvorné souhlásky, seskupení souhlásek a samohlásek, a také nezná kmitavé ř a hrtanové h. Vyuţití rozdílů u měkkých a tvrdých hlásek nemá v českém jazyce tak častý a velký význam jako v jazyce
14 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 14 ruském, a to je také jedním z hlavních problémů, proč mají čeští studenti se správnou výslovností ruských slov takové velké problémy Měkkostní spodoba V ruském jazyce, k tak zvané měkkostní spodobě dochází v případě, kdy se některé tvrdé souhlásky stávají měkkými. K takovéto situaci dochází v případě, kdyţ se některé z tvrdých souhlásek nacházejí v pozici před měkkými souhláskami. V takovém případě zvukový rozdíl mezi tvrdými a měkkými fonémy ztrácí významově rozlišovací schopnost. K takové neutralizaci dochází u zadopatrových souhlásek, které se nachází před samohláskou и. K takové neutralizaci měkkostního souhláskového protikladu dochází také v případě, kdy se souhláska nachází v poloze před samohláskou e, kdy se dají pouţít pouze měkké párové souhlásky. V českém jazyce se měkkostní spodoby vyskytují pouze ve třech dvojicích. V českém jazyce je měkkostní spodoba velmi omezená, a proto velmi bezvýznamná. Naopak v ruském jazyce hraje měkkostní spodoba významnou roli. Nejpatrnější měkkostní spodoba v ruském jazyce se objevuje před souhláskami з, с, д, т, н. Od měkkostní spodoby se upouští nejvíce právě u předloţek a předpon. Ke zdvojení měkké souhlásky dochází pouze tehdy, jestliţe se vedle sebe objeví párová souhláska měkká a tvrdá, jako například ve slovech сделать [зд'элът'] a болезнь [бλл'эз'н'] HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 28, 30, 31. ISBN TAMTÉŢ, s. 32, 37, 38.
15 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce Artikulace vybraných měkkých hlásek V této části práce se budeme zabývat správným způsobem výslovnosti konkrétních vybraných měkkých hlásek, na kterou naváţeme v praktické části práce při rozboru zvukových nahrávek českých studentů a rozboru jejich chybné výslovnosti při výuce ruského jazyka. Pro tuto práci jsme zvolili ruské měkké hlásky, které nemají svojí tvrdou párovou fonému a to souhlásky: й, ч, щ. Dále měkké české hlásky, které postrádají párovou tvrdou fonému a to souhlásky: ž, š, č, ř, c, j. a jednu párovou dvojici foném, která bývá stěţejní při výuce ruského jazyka zejména u českých studentů, a u které se objevuje častá chybovost při výslovnosti. Párovou fonému л, л. Následně budeme jednotlivé měkké hlásky rozdělovat do skupin vţdy na základě podobnosti, nebo výslovnosti v druhém jazyce. Podle způsobu a místa jejich artikulace a na základě takového rozdělení do skupin se jim budeme dále podrobněji věnovat Výslovnost měkkých hlásek Při měkčení tvrdých souhlásek musíme zmenšit dutinu ústní, abychom dosáhli šumu, který je tak charakteristický pro měkké souhlásky. Čím je dutina ústní menší, tím jsou šumy vyšší, a čím je dutina ústní větší, tím jsou šumy hlubší. Velmi důleţitá je také artikulační energie, kterou musíme zesílit. U párových hlásek, které se vţdy dělí na měkké a tvrdé, musí být měkká fonéma vţdy vyslovována s vyšším šumem neţ její párová tvrdá fonéma. Potřebné zmenšení dutiny ústní, k tomu abychom správně vyslovili měkkou fonému, dosáhneme tím, ţe zvedneme hřbet jazyka tak, jako kdybychom chtěli vyslovit českou souhlásku j. Jinak v ruském jazyce dochází k tvorbě měkkých souhlásek podobně jako u tvrdých. Při artikulaci probíhá zvednutí hřbetu jazyka k přednímu patru současně se všemi prvky, které k artikulaci náleţí. Právě tato problematika dělá českým studentům při studiu ruského jazyka velké problémy. Tuto častou chybu ve výslovnosti českých studentu se snaţíme vyřešit tak, ţe společně s vyslovením tvrdé české souhlásky se snaţíme vyslovit i měkkou fonému j, nesmí ale zaznít
16 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 16 celé j, v tom případě by byla výslovnost chybná. Nejpatrnější chyby z tohoto hlediska vznikají u Čechů při vyslovování měkkých retnic (б, п, м, в, ф ), kde jsme z pravidla velmi ovlivněni vyslovováním českých souhláskových skupin (bje, pje, mje, vje, fje). Při bezchybné artikulaci měkkých retnic by měli být rty pevně sevřené, jazyk by se měl přibliţovat k přednímu patru a zuby k sobě. Český jazyk má opravdu velký vliv na studium ruského jazyka a výslovnosti vůbec, proto jiţ existují některé techniky pomocí, kterých lze nacvičit bezchybnou výslovnost ruského jazyka Ruské a české j (й) Hláska j je v českém jazyce zařazena mezi tak zvané aproximativní hlásky, jelikoţ výslovnost českého j je značné závislá na okolním hláskovém kontextu a v některých pozicích bývá snadno přehlíţena např.: výslovnost (to je moje) jako [ toe moe]. Česká hláska j se všemi směry, jak svým tvořením, tak akustickou podobou, blíţí české samohlásce i, např.: jestliţe, prodlouţíme výslovnost hlásky j, vznikne zvuk, který s obtíţí odlišíme od [i:]. 14 Okraje jazyka jsou přitisknuty po stranách k patru, úţina zůstává mezi hřbetem jazyka a klenbou tvrdého patra. Je poměrně široká, jen o málo uţší neţ při samohlásce [i]. Hlasivky jsou sevřené a kmitají, [j] je jedinečné. Vznikající zvuk má převáţně tónové spektrum, sloţka šumová je velmi slabá. Hlásku [j] řadíme mezi sonory. Zařazení [j] k sonorám (srov. Romportl 1973) opravňuje jeho formantová stavba, zanedbatelný podíl šumu ve většině variant a skutečnost, ţe nikdy neztrácí znělost, ani nemá neznělí protějšek. Variantou, v níţ je šumová sloţka také poněkud zřetelná, je postavení [j] mezi dvěma [i], za 13 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 33, 36. ISBN PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s. 211, 212. ISBN
17 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 17 předpokladu výrazné výslovnosti (např. [piji:]). Od ostatních sonor j odlišuje jeho menší intenzita ve srovnání se sousedním vokálem. 15 V ruském jazyce je výslovnost hlásky й velmi podobná. Výslovnost této hlásky můţeme i v ruském jazyce srovnat s výslovností ruského и, při které převaţuje zvuk, který se spojuje se slabým šumem. S tím rozdílem, ţe u této souhlásky vyuţíváme většího tlaku vzduchu a máme více nataţenou střední část hřbetu jazyka. 16 Jedná se, jak v ruském, tak v českém jazyce vţdy o měkkou souhlásku, která si je v obou jazycích ve výslovnosti velmi podobná, proto výslovnost českým studentům tato hláska nedělá problémy. Obtíţnější je v tomto případě spíše grafická forma písmene. Na začátku slov po samohláskách a před samohláskou se souhláska й označuje jako я, е, ë, ю, tedy jako j + následující samohláska, např.: юг. Po přeponách před samohláskami se й objevuje jako tvrdý znak (ъ) a po měkké souhlásce před samohláskou se objevuje jako měkký znak (ь). 17 Nesmíme zapomenout na důleţitou část charakteristiky této souhlásky, a to její artikulaci, která je závislá na jejím postavení v přízvučné, nebo v nepřízvučné slabice. Jestliţe se nachází v nepřízvučné slabice, nebo na konci slova, vyslovuje se tak zvanou oslabenou artikulací. Pokud se objevuje v přízvučné slabice, je její artikulace intenzivnější. Dnes se proto j přízvučné a j nepřízvučné v ruském jazyce pokládá za dvě souhláskové fonémy. Souhláska й má také velký vliv na výslovnost ostatních hlásek, všechny souhlásky které se objevují před souhláskou й berou na sebe její měkkost a vyslovují se také měkce, kromě souhlásek ж, ш. A stejně tak, nedochází ke 15 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s ISBN LEBEDEVA, JU. G. Zvuki, udarenie, intonacija. Moskva: Izdatelstvo Russkij jazyk, s ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 101, 102. ISBN
18 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 18 změkčení u předpon от-, под-, над-, перед-, об-, na rozdíl od с-, в- před ъ u kterých se změkčení objevuje Ruské a české č (ч) Tato hláska se řadí jak v českém, tak i ruském jazyce mezi hlásky polozávěrové neznělé. V obou jazycích se přiřazují mezi souhlásky nepárové z hlediska znělosti, ale i přes to mají své akustické a artikulační zvláštnosti. V ruském jazyce je souhláska ч vţdy měkká, nemá tvrdý protějšek. Kdeţto v českém jazyce se tupá polosykavka č řadí mezi skupinu tupých sykavek š a ž. V ruském jazyce takové dělení neprobíhá a polosykavky tvoří samostatnou skupinu hlásek. V první fázi hlásky vytváří jazyk úplný závěr, přitiskne se po stranách podél horní dásně a vpředu na zadní alveoly. Ve srovnání s [c] je celkově posunut poněkud dozadu. Závěr je ve srovnání s explozivami slabší. V druhé části se přední část závěru uvolní a proti zadním alveolům vzniká úţina, podobně jako u [š]. Rty jsou lehce zaokrouhleny jako u zadních alveolárních frikativ. Hlasivky jsou otevřeny u [č], sevřou-li se a kmitají, vzniká znělé [ţ]. Třecí šum v druhé fázi hlásky je podobný tupým sykavkám. 19 Česká souhláska č se svojí měkkostí odlišuje od ruské souhlásky ч. V ruském jazyce je tato souhláska vţdy řazena mezi měkké hlásky. Pro hlásku ч je charakteristický vyšší šum neţ v českém jazyce. Takového odlišného šumu dosáhneme přitisknutím hřbetu jazyka k přední části tvrdého patra. Jestliţe srovnáme výslovnost této souhlásky jak v českém, tak v ruském jazyce, můţeme říci, ţe v ruském jazyce se tato polosykavka podobá měkkému ť a na závěr zdvojenému měkkému š. Kdeţto, v českém jazyce, se na začátku podobá tvrdé souhlásce t a závěrem souhlásce š. V ruském jazyce se s touto měkkou souhláskou pojí určité zvláštnosti, a aby nedocházelo k chybám v naší výslovnosti, musíme 18 LEBEDEVA, JU. G. Zvuki, udarenie, intonacija. Moskva: Izdatelstvo Russkij jazyk, s PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s ISBN
19 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 19 si tyto odlišnosti pamatovat. Psaná hláska ч se v ruském jazyce ne vţdy vyslovuje, jako česká měkká hláska č. Tato výjimka se objevuje například u výslovnosti slov что, чтобы, při spojeních чн- ( конечно, скучны). Tehdy se výslovnost ruského ч podobá spíše tvrdé souhlásce ш. V některých případech se ruské ч shoduje s měkkou souhláskou щ, například ve slově счастье, stejně tak jako u dalších slov, kde se spojují hlásky сч- a зч-. V některých případech se ч vyslovuje s dlouhým závěrem, při kterém jazyk zůstává v poloze artikulace zvuku т (летчик, ветчина) Měkká ruská hláska (щ) Tato souhláska se v českém jazyce neobjevuje. Ruské щ je v ruském jazyce vţdy měkkou hláskou a je chybou ji povaţovat za párovou dvojici k tvrdé hlásce ш. Ruské щ je v porovnání s českou souhláskou š měkčí a také dvakrát delší, proto bývá častou chybou u českých studentů nesprávná výslovnost této měkké hlásky. Češi nesprávně vyslovují zvuk šč- na místo zvuku щ. Při výslovnosti této sykavky se střední a přední část jazyka zvedá k vrchnímu patru a jazyk není nataţen, coţ je jedním z hlavních rozdílů při výslovnosti ruského tvrdého ш. 21 Při správné výslovnosti se jazyk pohybuje směrem dopředu, konec jazyka se opírá o spodní zuby a spolu s přední částí jazyka se nadzvedává, zatím co střední část jazyka se zvedá k tvrdému patru. Při artikulaci měkké hlásky щ se zadní část jazyk pohybuje dopředu a dolů. Rty jsou více napjaté a koutky jsou mírně spuštěny směrem dolů. 22 I s touto souhláskou jsou spojeny některé výjimky, v kterých čeští studenti často chybují a které je zapotřebí se naučit. Na některých místech ve slově, kde 20 ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s ISBN MASLOVSKAJA, L. M. Fonetičeskie upražnenija po russkomu jazyku dlja čechov. Moskva: Izdatelstvo Moskovskogo universiteta, s LJUBIMOVA, N. A. Obučenie russkomu proiznošeniju. 2.vyd. Moskva: Izdatelstvo Russkij jazyk, s. 81.
20 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 20 se ke kořeni připojuje přípona, se щ vyslovuje místo spojení různých hlásek. Například v souvislosti s příponou -чик se jako sykavka щ vyslovuje spojení souhlásek сч a зч (разносчик, перевозчик). S touto problematikou se můţeme setkat i na začátku slova a také ve slovech jako мужчина, тысяча, сейчас. 23 Místo hlásky щ se vyslovoje zdvojená měkká souhláska ш [ш ш ]. Takováto výslovnost byla charakteristická pro stará moskevská pravidla. Spolu se zdvojenou měkkou hláskou [ш :], místo hlásky щ se hláska mohla vyslovat také ve spojení [ш ч ] s velmi slabým prudkým členem ve druhé části. Tento zvuk byl charakteristický i v leningradské výslovnosti Měkké české hlásky (š) a (ž) Měkké hlásky š a ž patří do skupiny tak zvaných labializovaných souhlásek. Pro několik hlásek této skupiny je charakteristickým znakem lehké zaokrouhlení rtů. Tento pohyb rtů je doprovodnou vlastností k místu tvoření. Zcela zřetelně zaokrouhlené jsou souhlásky tvořené na zadních alveolech, kterými jsou š, ž a č. V těchto případech se tvar retní štěrbiny souhlásek částečně přenáší na následující samohlásku. Zachování zvukových kvalit samohlásek je důsledkem artikulace jazyka, který se naopak začíná těsněji přibliţovat k patru. 25 Artikulace hlásek š, ž vzniká zúţením přitisknutých okrajů jazyka po stranách k horní dásni, hmota jazyka je ale posunuta celkově zadněji. Štěrbina zůstává mezi zadní částí alveolárního výstupku a hřbetem přední částí jazyka. Vzdálenost úţiny je od předních řezáků větší a hrot jazyka bývá často skloněn dolů. Svalové napětí bývá silnější u souhlásky š neţ u souhlásky ž. Rty se vţdy mírně zaokrouhlují. Rozevřené hlasivky se objevují u hlásky š, kdeţto u hlásky ž 23 LEBEDEVA, JU. G. Zvuki, udarenie, intonacija. Moskva: Izdatelstvo Russkij jazyk, s AVANESOV, R. I. Russkoe literaturnoe proiznošenie. 5. vyd. Moskva: Prosveščenie, s PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s ISBN
21 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 21 jsou hlasivky sevřené a kmitají. Pro tyto měkké souhlásky je také charakteristická přítomnost šumu v niţším frekvenčním pásmu neţ u přední řady (1, 4-2 khz). 26 Rozdíl mezi těmito dvěma souhláskami v ruském a českém jazyce je velmi nápadný v tom, ţe sykavky v českém jazyce mají vyšší šum neţ sykavky v ruštině. V ruském jazyce je artikulace těchto hlásek tvořena úţinou, která je vytvářena špičkou jazyka těsně na hranici alveolami a tvrdým patrem, čehoţ můţeme dosáhnout pomocí zatáhnuté špičky jazyka směrem dozadu. Proto tento zřetelný rozdíl ve výslovnosti je častou chybou českých studentů při vyslovování ruského tvrdého ж a ш. V takových případech je často doporučována alternativní způsob, jak naučit české studenty správné výslovnosti ruského ж a ш. Nejlépe je opřít se o poslech výšky šumu. Pokusíme-li se šeptat české (š) a postupně snižovat tento šum asi o kvartu až kvintu, dosáhneme obvykle přijatelné výslovnosti ruského (ш), jestliže jsme přitom poněkud stahovali jazyk (jeho špičku) vzad a dosti výrazně současně vysunuli kupředu rty Měkká česká hláska (c) Souhláska c patří jak v českém, tak v ruském jazyce mezi polozávěrové neznělé, ale i přes některé shodné rysy mají své zvláštnosti. v obou jazycích patří mezi nepárové souhlásky, ale v českém jazyce je tato hláska vţdy měkká, kdeţto v ruském jazyce je vţdy tvrdou hláskou. V českém jazyce se tato souhláska přiřazuje ke skupině ostrých sykavek s a z. V první fázi hlásky vytváří jazyk úplný závěr přitisknutím svých okrajů k alveolárnímu výstupku podél horních zubů, tedy při [t], jen s menším svalovým napětím. V druhé fázi špička jazyka tento závěr uvolní, postranní okraje zůstanou přitisknuty, proti předním alveolům vznikne úţina (jako při [s]). Sva- 26 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s ISBN ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 98. ISBN
22 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 22 lové napětí při [c] je větší neţ při [ʒ]. Retní štěrbina je úzká. Hlasivky jsou při [c] rozevřeny, při jejich sevření a rozkmitání vzniká znělé [ʒ]. Třecí šum v druhé fázi hlásky odpovídá ostrým sykavkám. 28 Na první pohled se české c od ruského nějak neodlišuje, ale při bliţším prozkoumání má ruské ц hlubší charakteristický šum. Rozdíl ve výslovnosti oproti českému jazyku spočívá v tom, ţe v ruském jazyce je ц více artikulováno vepředu. Jazyk jde při výslovnosti proti rozhraní horních zubů a dásní. Včetně této nepatrné změny je výslovnost hlásky c v českém i v ruském jazyce stejná Měkká česká hláska (ř) Měkká souhláska ř patří v českém jazyce mezi kmitavé hlásky se šumem. Tato kmitavá hláska se v českém jazyce objevuje ve dvou variantách, neznělé a znělé. Jejich pouţití nekolísá v nářečí ani v stylovém rozvrstvení jazyka, dá se říct, ţe jejich distribuce v textu je komplementární. Znělé ř obyčejně stojí na začátku slova před vokálem, vedle znělé souhlásky a mezi vokály, např.: [řeka], [moře], [dřevo], [odřel]. Kdeţto neznělé ř se vyslovuje na konci slova a v sousedství neznělé souhlásky, např.: [keř], [tři], [vařte]. 29 Artikulace hlásky ř probíhá přitisknutím okrajů jazyka k patru, kdeţto hrot jazyka je volný a kmitá (2-6 kmitů). Čelistní úhel je malý a úţina, která vzniká proti předním alveolům je úzká, ale kmity jsou rychlé a drobné. Hlasivky kmitají u znělého ř, kdeţto druhá varianta ř je neznělá. Při výslovnosti vzniká slabší zvuk tónového charakteru a silná sloţka šumová. Pásmo šumu se velmi blíţí k oblasti tupých sykavek. Uţití obou variant hlásky ř je v českém jazyce komplementární. Znělé ř se pouţívá zásadně na začátku slova, mezi vokály 28 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s. 234, 235. ISBN TAMTÉŢ, s. 213.
23 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 23 a sousedství znělé souhlásky. Ale neznělé ř se objevuje na konci slova a v sousedství neznělé souhlásky Měkké a tvrdé l (л) Tato hláska v ruském jazyce patří do skupiny párových souhlásek, jelikoţ má tvrdou i měkkou variantu. Ve většině případů je tvrzeno, ţe českým souhláskám jsou více podobné tvrdé ruské hlásky neţ ty měkké, ale v případě ruského л se obě varianty, jak tvrdé, tak měkké л velmi liší od české hlásky l, která je ve standardní formě označována jako střední. V ruském jazyce můţe docházet ke špatnému dorozumění, jestliţe nebudeme znát kontext věty, při špatné výslovnosti ruského měkkého nebo tvrdého л, a to hlavně tehdy, kdy se ruská slova liší pouze měkkou nebo tvrdou souhláskou л (například мел křída, мель mělčina). Výslovnost českého l se podobností velmi blíţí ruskému měkkému л, které není zcela správně vyslovené. Zejména právě proto je výslovnost této hlásky pro české studenty tak obtíţná a setkáváme se u ní s častou chybovostí v artikulaci. 31 České l Česká hláska l se řadí mezi sonory do skupiny likvida boková a můţe být slabikotvorná. Artikulace této hlásky probíhá opřením špičky jazyka o přední alveoly (asi jako u hlásky d), okraje jazyka jsou volné, úţina vzniká po stranách a svalové napětí je poměrně slabé. Hláska l je vţdy znělá, při její artikulaci jsou hlasivky sevřené a kmitají, je to hláska jedinečná. Při výslovnosti má vznikající zvuk tónové spektrum a třecí šum je zanedbatelný. Akustický ani artikulační rozdíl nepociťujeme mezi slabikotvornou a neslabičnou variantou hlásky, záleţí hlavně na následnosti hlásek ve vyšší jazykové jednotce. Jako slabikotvorné je 30 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s ISBN ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 107, 108. ISBN
24 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 24 vnímáno l mezi souhláskami, např.: [vlk], [mlčet] a po souhlásce na konci slova, např.: [nesl]. 32 Hláska l je ve standardní podobě označována termínem střední. U některých nářečí se vyskytují dvě varianty této laterální hlásky, nejčastěji [l y ] a [l j ]. Tvrdé [l y ] je hláskou velarizovanou. Špička jazyka se opírá o zadní část horních zubů, hřbet jazyka se uprostřed prohýbá směrem dolů a někdy se jeho zadní část zvedá v oblasti měkkého patra. Při výslovnosti je zvuk této hlásky ve srovnání se střední variantou hlubší, např.: [hl y ava], [byl y ]. Měkké [l j ] je hláskou palatalizovanou. Horní část špičky jazyka je přitisknuta vetší plochou k alveolárnímu výstupku, případně je někdy tato plocha přitisknuta aţ na přední část tvrdého patra. Při výslovnosti je zvuk hlásky ve srovnání se střední variantou o něco vyšší, např.: [l j ist]. 33 Ruské л Tvrdá ruská souhláska л je hláskou velarizovanou. Při artikulaci ruského tvrdého л špičku jazyka prohýbáme do tvaru lţíce a ta se tak okrajem opírá o horní zuby na rozhraní s dásněmi. Kdeţto zadní část jazyka se zvedá nahoru k měkkému patru a to se pak zlehka prohýbá směrem dolů. Dochází k mírnému zaokrouhlení rtů. Při výslovnosti tak dochází k výraznému zvětšení ústní dutiny a proto je zvuk ruského tvrdého л hlubší. Tyto jednotlivé body výslovnosti českým studentů zřejmě nebudou dělat problémy, aţ na obtíţe s vyvýšením zadní části jazyka. Kdyţ vyvýšení jazyka pro- 32 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha:Karolinum nakladatelství univerzity Karlovy, s. 232, 233. ISBN TAMTÉŢ, s ISBN
25 Teoretická část Srovnání výslovnosti měkkých hlásek v ruském a českém jazyce 25 vádíme v místech, kde jsou hlásky г, к, х, у, о artikulovány je tento pohyb jazyka lehčeji zvládnutelný. 34 Měkká souhláska л je hláskou palatalizovanou. Tato měkka hláska se výrazně liší od tvrdého ruského л vyšším charakteristickým šumem. Při artikulaci se jazyk vypíná směrem nahoru, okraje střední části jazyka se dotýkají tvrdého patra a jeho špička se opírá o okraje předních zubů a dásní nebo se nachází za dolními řezáky. Rty jsou mírně roztaţeny do stran. Obtíţnost výslovnosti ruského měkkého л závisí na jeho poloze ve slově, ale jeho výslovnost je pro české studenty daleko lehčí neţ výslovnost tvrdého ruského л. Velmi sloţitá je výslovnost měkkého л na konci slova. Dobrá pomůcka při učení se jeho správné výslovnosti je zapojit do hry samohlásku и, která sehraje roli pomocníka, například ruské slovo только, můţeme s počátku vyslovovat jako толико a postupně budeme redukovat výslovnost hlásky и, aţ ji úplně vypustíme a my budeme vyslovovat bezchybné měkké л ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s ISBN TAMTÉŢ, s
26 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 26 3 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 3.1 Charakteristika vybraných skupin studentů V praktické části této bakalářské práce se budeme zabývat rozborem nahraného zvukového materiálu studentů prvního ročníku Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, oboru ruský jazyk a literatura. Nahraný materiál byl pořízen v hodinách praktické fonetiky PhDr. Iriny Hobzové, kde se studenti zaměřují a soustředí na správnou výslovnost. Při rozboru nahraného materiálu se zaměříme pouze na hlásky popisované v teoretické části práce, na ostatní chyby ve výslovnosti nebude brán ohled. Rozbor bude rozdělen na dvě části. Na část, kde studenti sami krátce pohovoří na téma Моя семья a na část, ve které studenti jim předem známý text Легенда о Брунцвике, čtou. Rozebraný nahraný zvukový materiál bude vloţen do příloh ve formě CD. Závěrem této práce bude proveden rozbor, ve kterém srovnám, zda existuje velký rozdíl ve frekvenci chyb mezi samostatným ústním projevem studentů a čtení jiţ jim známého textu. Ke spolupráci byly osloveny dvě skupiny studentů, které by měli být na stejné jazykové úrovni. První skupina studentů krátce hovoří na téma: Моя семья. Tato studijní skupina je tvořena z šesti chlapců a šesti dívek, přičemţ tři chlapci a dvě dívky patří mezi začátečníky. V této skupině studentů bude kladen důraz na to, ţe při správné výslovnosti měkkých hlásek nehraje velkou roli, zda se student ruskému jazyku jiţ věnoval na střední škole, nebo zdali je v tomto ohledu naprostý začátečník. Jelikoţ na většině středních školách není kladen důraz při výuce ruského jazyka na správnou výslovnost měkkých hlásek, není důleţité, zda jsou studenti začátečníci, nebo se jiţ nějakou dobu ruskému jazyku věnovali. Tato část bude tedy zpracována po projevech jednotlivých studentech s přihlédnutím k délce studia ruského jazyka. Druhá skupina studentů čte jim jiţ známý text Легенда о Брунцвике. V této skupině se nachází sedmnáct studentů, s toho je šestnáct dívek a jeden chla-
27 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 27 pec. Tentokrát nebude kladen důraz na to, zda studenti patří mezi začátečníky, nebo se ruskému jazyku jiţ věnovali na střední škole a tato část bude zpracována pomocí tabulek. 3.2 Rozbor samostatného ústního projevu V této části práce bude rozebrán samostatný ústní projev studentů první skupiny, kteří měli za úkol si připravit krátký monolog na téma: Моя семья. U této studijní skupiny budeme přihlíţet k faktu, jestli studenti patří mezi začátečníky, nebo se ruskému jazyku věnují delší čas, a proto jsem zvolila rozbor po jednotlivých studentech. U jednotlivých studentů a jejich nahrávek bude kladen důraz na problematická slova a jejich chyby ve výslovnosti, ze kterých závěrem bude vyvozeno, ve kterých jednotlivých měkkých hláskách studenti chybovali. 1. student Studentka měla problémy se správnou výslovností ruského měkkého л, jen kdyţ se na správnou výslovnost nezaměřila. Dvakrát ve svém ústním projevu pouţila slovo лет, jednou se špatnou tvrdou výslovností a podruhé se správnou měkkou výslovností. Taková správná výslovnost ji nečinila problémy i ve slovech маленькой a волейбол, kdeţto u slov люблю a родители jí výslovnost správného měkkého л dělalo větší potíţe. S ostatními měkkými hláskami jako ч a й ve slovech маленькой, волейбол, читать a сейчас, jiţ studentka neměla ve výslovnosti ţádné obtíţe. Velká chybovost se objevila ve výslovnosti slova живот, kde ж vyslovovala, jako českou měkkou hlásku ž místo tvrdého ruského ж. Tato studentka nepatří mezi začátečníky a ruskému jazyku se věnuje jiţ delší dobu. 2. student Druhá studentka se také věnuje ruskému jazyku jiţ delší čas, a na rozdíl od první studentky neměla s výslovností měkkých hlásek prakticky ţádné problémy. Měkkou výslovnost ruského л zvládla výborně například ve slovech лет, гулять a люблю. A ani ve slovech с моей семьѐй, читать,
28 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 28 исторические neměla studentka s výslovností měkkých hlásek ч a й ţádné obtíţe. Na rozdíl od tvrdých ruských souhlásek, které skoro vţdy vyslovovala, jako měkké české hlásky. Například ve slově двадцать, kde pouţila měkkou českou hlásku c místo tvrdé ruské ц. Dále se velké chyby dopustila ve slově лыжах, kde vyslovovala tvrdé ruské л měkce, i přestoţe po něm následuje tvrdé ы, které na tvrdou výslovnost hlásky upozorňuje. Nakonec stejně jako první studentka pouţívala ve výslovnosti slova живѐт měkké české ž. 3. student U třetího studenta, který se také učí ruský jazyk delší dobu, nedocházelo téměř k ţádné chybovosti ve výslovnosti měkkých hlásek. Ve slovech лет, детей, люблю a учусь student správně vyslovoval měkké ruské hlásky л, ч a й. Dá se tedy říci, ţe student nečinil ţádné chyby v rámci rozboru správné výslovnosti měkkých hlásek. 4. student Tato studentka se také jiţ ruskému jazyku věnovala na střední škole. Vyuţila své bohatší slovní zásoby oproti ostatním studentům a předvedla jeden z nejlepších ústních projevů ze studijní skupiny, která byla vyuţita k rozboru výslovnosti měkkých hlásek. Ve výslovnosti měkkých hlásek л, ч a й ve slovech, jako například недалеко, маленькая, далее, учусь, музикой, учиться, читать se neobjevovali téměř ţádné výrazné chyby. Ţádnou velkou chybovost studentka neměla ani ve výslovnosti měkkých souhlásek v těţších slovech, jako například родители, родителям, люблю a спектакли. Za velkou chybu, která se v její výslovnosti objevovala, lze pokládat vyslovování měkké české hlásky ž a c ve slovech тоже, уже, живу, живѐт, девятнадцать a тридцать. Chybovala také ve výslovnosti slova небольшой, které vyslovovala celé tvdě. Takováto výslovnost, kdy se vyskytují po sobě měkké a tvrdé hlásky, můţe být pro studenty ze strany správné výslovnosti značně obtíţná.
29 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu student Pátá studentka patří mezi začátečníky, coţ je patrno uţ jen z kvality a mnoţství slov vhodných pro detailnější rozdor v její slovní zásobě. Studentka chybovala ve výslovnosti tvrdých ruských hlásek, kde pouţila měkké české souhlásky ž, š a c ve slovech живу, девятнадцать, слушать a танцевать. Chyby studentka dělala i u slova люблю, kde se na první měkké л soustředila a vyslovila jej správně, kdeţto druhé měkké л, které ovlivňuje měkké ю uţ vyslovovala tvrdě a tudíţ zcela špatně. Krásná měkká výslovnost se v tomto ústním projevu vyskytovala ve slovech лет, учусь a читать. 6. student Přestoţe tato studentka patří mezi začátečníky, její ústní projev byl velmi uspokojivý a její slovní zásoba přinesla spoustu zajímavých slov k rozboru. Jelikoţ se můj rozbor monologů studentů vztahuje pouze na chybovost ve výslovnosti měkkých hlásek, musím podotknout, ţe tato oblast studentce nedělala téměř ţádné problémy, pouze ve slově или vyslovovala měkkou souhlásku л příliš tvrdě. Jinak ve výslovnosti měkkých hlásek л, ч a й ve slovech родителями, лет, отчество, маленькой, люблю a различных studentka nechybovala. 7. student Tento student je naprostým začátečníkem, a tak i jeho nedostatečná slovní zásoba v monologu neposkytla pro rozbor výslovnosti měkkých hlásek dostatečné mnoţství materiálu. Můţu tedy jen říci, ţe měkké hlásky studentovi v poskytnutém ústním projevu nedělaly téměř ţádné problémy. Jeho výslovnost měkkých souhlásek л a ч ve slovech хочу, переводчиком a родителями byla správná.
30 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu student Tento ústní projev studenta, stejně jako předchozí, neposkytl mnoho slov pro detailnější rozbor výslovnosti měkkých souhlásek, i přestoţe student není začátečníkem a věnoval se ruskému jazyku uţ dříve. Mohu tedy jen konstatovat, ţe jeho výslovnost měkkých hlásek л a ч v uţitých slovech лет, читать a люблю byla správná. 9. student Student není ţádným začátečníkem a ruskému jazyku se věnuje jiţ delší dobu, ale i přesto byl jeho monolog na slabé úrovni. Student vyuţil velmi málo slov ze své slovní zásoby a pro kvalitní rozbor naprosto nedostačující. Ve slově лет student šatně vyslovil tvrdé ruské л na místo měkkého ruského л, kdeţto ve slově точно správně pouţil měkkou výslovnost pro měkkou samohlásku ч. 10. student Student patří mezi začátečníky, a tudíţ jeho ústní projev a slovní zásoba byly naprosto nedostačující pro rozbor. Chyboval ve slově люблю, kde první měkké ruské л vyslovil správně a druhé uţ zcela nesprávně tvrdě лу, coţ je u začátečníků ruského jazyka běţné, jelikoţ se musí soustředit na slovní zásobu a rozloţení věty jako takové a uţ se nesoustředí na správnou výslovnost. 11. student Tato studentka se ruskému jazyku věnovala uţ dříve a i ve slovním projevu vyuţila mnoho slov, na rozdíl od předešlých studentů, která se dají pouţít k rozboru. Studentka udělala velkou chybu ve výslovnosti slova лет, kde na místo správného měkkého ruského л vyslovila tvrdé ruské л. U slova люблю se vyskytovala stejná chyba, jako u předchozích studentů, kdy se ţáci zcela nesoustředí na výslovnost a na konci slova vyslovují л jako tvrdé лу, místo měkkého ruského л. Také se vyskytla velká chybovost ve výslov-
31 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 31 nosti slov живу a хороших, kde studentka vyslovovala měkké české hlásky ž a š. 12. student Poslední studen sice nepatří mezi začátečníky, ale dá se říci, ţe jeho ústní projev patřil mezi nejhorší co se týče slovní zásoby, která by mohla být pouţita pro kvalitní rozbor. V tomto monologu se nachází pouze jedno slovo vhodné pro rozbor měkkých hlásek, slovo маленьком, ve kterém studen chybně vyslovil tvrdé л na místo měkkého ruského л. 3.3 Shrnutí rozboru samostatného slovního projevu Všichni studenti z první studijní skupiny předem věděli o samostatném slovním projevu, tudíţ měli čas a moţnost se důkladně připravit, i přesto jejich chybovost ve výslovnosti měkkých hlásek, byla poměrně velká. V takovéto míře chybovosti ve výslovnosti můţe hrát velkou roli to, ţe studenti neměli předem připravený text před sebou a museli se tak soustředit nejen na samotnou správnost výslovnosti, ale i na slovní zásobu a stavbu věty. Do určité míry se na chybovosti ve výslovnosti podepsala i skutečnost, ţe někteří studenti jsou začátečníci a někteří se ruskému jazyku věnují uţ delší dobu. Tato skutečnost byla viditelná nejen na slovní zásobě, z hlediska obsahu vhodných slov pro rozbor výslovnosti měkkých hlásek, ale i na kvalitě samotného mluveného projevu. Studenti, kteří se ruskému jazyku věnují jiţ delší čas, se nedopouštěli v takové míře chyb, jelikoţ se mohli soustředit více na výslovnost, neţ studenti začátečníci, kteří se museli soustředit nejen na správnou výslovnost, ale i na všechny aspekty slovního projevu, jako je správná slovní zásoba a stavba věty. Největší chybovost ve výslovnosti se objevovala u slov лет а люблю, kde studenti vyslovovali tvrdé л na místo měkkého ruského л. Takováto chyba se několikrát v samotném monologu opakovala především u spojení hlásek лю na konci slova, kde byla vyslovována nesprávně jako tvrdé лу a to především v případě, kdy se studenti zcela nesoustředili na výslovnost. Dále pak ve slovech родителям a или. Jinak uţ v takové míře nečinily měkké hlásky л, ч, щ a й
32 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 32 studentům obtíţe. Naopak ve slovech, jako například жить, тоже, уже, слушат, двадцать a девятнадцать studenti často ve výslovnosti zaměňovali tvrdou ruskou hlásku za měkké české souhlásky ž, c a š. Velké problémy jim také dělali rychlé přechody z měkké hlásky na tvrdou, nebo naopak v rámci jednoho slova, jako například ve slově небольшой. V takovém případě studenti často celé slovo chybně vyslovovali buď tvrdě, nebo měkce. 3.4 Rozbor čteného textu V této části práce se budu zabývat rozebráním čteného textu: Легенда о Брунцвике, druhou skupinou studentů. Text byl rozdělen na pět přibliţně stejně dlouhých částí. Při četbě textu se studenti střídají. Celý text je přečten třikrát, přičemţ první část textu je poslední dívkou čtena počtvrté. Rozbor je zpracován, na základě vybraných měkkých hlásek v teoretické části bakalářské práce, pro větší přehlednost do tabulek. Měkké hlásky щ, ч a й, tvrdé a měkké л jsou v tabulkách rozděleny jednotlivě, stejně jako v teoretické části Měkká hláska ч Z (Tab. 1) lze jasně vyčíst, ţe studenti s výslovností měkké hlásky ч neměli ţádné problémy. Dá se pouze konstatovat, ţe ve výslovnosti by měl být charakteristický šum pro tuto měkkou hlásku ještě o něco vyšší a o něco měkčí. Tab. 1 měkká hláska ч 1.student 2.student 3.student точек správně správně správně конечно správně správně správně получила správně správně správně точно správně správně správně
33 Praktická část rozbor nahraného zvukového materiálu 33 Rozbor slova что je potřeba udělat zcela odděleně, jelikoţ i kdyţ se v grafické podobě slova vyskytuje měkká hláska ч, jeho správná výslovnost zní [што]. Této skupině studentů (viz Tab. 2), jakoţto i první skupině studentů, výslovnost tvrdé hlásky ш nedělá v tomto případě ţádné problémy. Tab. 2 měkká hláska ч 1.student 2.student 3.student 4.student что správně správně správně správně Měkká hláska щ Problém špatné výslovnosti hlásky щ u českých studentů není v přidání tvrdosti měkkému zvuku, ale ve vyslovení této měkké hlásky jako spojení hlásek šč. Tab. 3 měkká hláska щ 1.student 2.student 3.student считали špatně špatně špatně Přestoţe slovo считали (viz Tab. 3), neobsahuje grafickou podobu měkké hlásky щ, vyslovuje se v něm místo souhlásek сч měkká souhláska щ [щитали]. Studenti prvního ročníku s touto výjimkou zřejmě nebyli zatím obeznámeni, jelikoţ u nikoho z nich nezazněla správná výslovnost tohoto slova. Všichni studenti vyslovovali slovo считали chybně se spojením souhlásek сч Měkká hláska й Vzhledem k velké podobnosti ve výslovnosti měkké hlásky й (j), jak v ruském, tak v českém jazyce, je předpokládáno, ţe u českých studentů v tomto případě nebude docházek k chybám ve výslovnosti. Je potřeba se ale zaměřit i na grafické varianty této souhlásky v podobě hlásek я, ю, ѐ a е, u kterých se opět
FONETIKA A FONOLOGIE I.
FONETIKA A FONOLOGIE I. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 7. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk a literatura Český jazyk Fonetika,
VíceÚvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči
Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.
VíceZvuková stránka jazyka
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.00009 Zvuková stránka jazyka Zvukovou stránkou jazyka se zabývají dva vědní obory - fonetika a fonologie. Fonetika
VíceŠablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDoplnění ŠVP oboru vzdělání Kuchař číšník o výuku ruského jazyka od
Čj.: SŠ-VL/8/016/INT Doplnění ŠVP oboru vzdělání Kuchař číšník o výuku ruského jazyka od 1. 9. 016 Školní vzdělávací program Ruský jazyk Kód a název vzdělávacího programu 65-51-H/01 Kuchař - číšník Délka
VíceAlgoritmy a struktury neuropočítačů ASN P8b
Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN P8b Úvod - přirozená řeč jako zvukový signál Základní pojmy z fonetiky Charakteristiky mluvené řeči Přirozená řeč jako zvukový signál Řeč (speech) - komplex technických,
VíceSystém českých hlásek
Systém českých hlásek Při vnímání mluvené řeči můžeme projev dělit na menší celky věty, slova, slabiky, hlásky. V psaném projevu odpovídá hláskám vždy nějaký grafický symbol = grafém. Hlásky Samohláska
VíceMluvní orgány se skládají z ústrojí respiračního (dýchací), fonačního (hlasové) a artikulačního
Anatomie a fyziologie mluvních orgánů Mluvní orgány se skládají z ústrojí respiračního (dýchací), fonačního (hlasové) a artikulačního Dýchací ústrojí Primární funkcí tohoto ústrojí je dýchání, sekundární
VíceKonsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu
Konsonanty 1. úvod - kontakt nebo úzké přiblížení dvou artikulačních orgánů - tranzient - pohyb vokalických formantů z / do cílového stavu nazýváme 2. frikativy neznělé frikativy - zdrojem zvuku je turbulentní
VíceTechniky práce s hlasem
Mluvený verbální projev Techniky práce s hlasem paralingvistika o intenzita (hlasitost) o výraz o modulace o intonace o rychlost řeči JAZYKOVÝ PROJEV mluvený psaný Jazyková kultura jazyková správnost v
VíceJan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, FIT VUT Brno
Fonetika, rozpoznávání řeči HMM II. Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, cernocky@fit.vutbr.cz FIT VUT Brno Rozpoznávání řeči HMM Jan Černocký, ÚPGM FIT VUT Brno 1/20 Plán Něco z fonetiky fonetické abecedy.
VíceZákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE CIZÍ JAZYK RUSKÝ JAZYK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Předazbukové období 1.-6.
Více1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce
1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 3. TVOŘENÍ, PŘENOS A PERCEPCE ŘEČI 3.1. Tvoření řeči 3.1.1 Ústrojí dýchací 3.1.2 Ustrojí hlasové 3.1.3 Ústrojí
Víceаа бб вв гг дд ее ѐё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя
Азбука Azbuka аа бб вв гг дд ее ѐё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя 1) Tiskací písmena azbuky, která jsou stejná nebo podobná jako písmena latinky a stejně se
Víceаа бб вв гг дд ее ёё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя
Азбука Azbuka аа бб вв гг дд ее ёё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя 1) Tiskací písmena azbuky, která jsou stejná nebo podobná jako písmena latinky a stejně se
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk
6. Ruský jazyk 75 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Ruský
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat
VícePROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017
PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PONDĚLÍ Sluchové vnímání a paměť kniha: Mezi námi předškoláky (1,2,3) Sluchová paměť Opakování vět s více slovy (básničky ) 1 Vnímání rytmu Napodobování rytmu (dítě
VíceДОБРЫЙ ДЕНЬ, ЭТО МЫ! Чacть A
ДОБРЫЙ ДЕНЬ, ЭТО МЫ! 1 Чacть A Naučte se následující slovíčka: 028 L01_A01 А а ale, avšak, a Б брат, -а m (с братом) bratr (s bratrem) В вот tady, tu, zde вы vy Г где kde говорит (Анна говорит) mluví,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Výslovnost problematických ruských souhlásek ž, š, šč, c a l ve srovnání s českým jazykem Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek
VíceVýstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.
VícePopis PAZ zachycených na videopříloze:
Pomocné artikulační znaky jsou specifickou českou (a slovenskou) vizuálněmotorickou pomůckou sloužící primárně k výuce výslovnosti. Sekundárně je však možno využít je jako podporu odezírání. (Hudáková,
VíceSPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Program reedukačních skupin pro děti se specifickými poruchami učení se zaměřuje na rozvoj
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte
VíceFONETIKA A FONOLOGIE II.
FONETIKA A FONOLOGIE II. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 7. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk a literatura Český jazyk Fonetika,
VíceTematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý
ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ví, že se ve jméně píše velké písmeno na začátku pozná konec a začátek věty umí rozložit větu na slova ví, že věta začíná velkým písmenem
VícePodklady k okruhu č. 6
Podklady k okruhu č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením: Předstupněm vyvozování artikulace jsou tzv. průpravná cvičení -dechová cvičení -artikulační cvičení (gymnastika mluvidel) - ovládání
VíceÚ v o d e m Lekce 2: To je m o je. A ta m to ta k é < t? C D l / l l... 34
O b s a h Ú v o d e m... 13 Lekce 1: C o je to? Č í je to?... 16 0 f r? '< C D 1 / 7... 16 ^ Ž f r f a Ž f r 0 f r ^ < C D 1 /8... 16 Slovní druhy v ja p o n š tin ě... 20 Podstatná jména... 20 Stavba
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra ruského jazyka a literatury
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury PROBLÉMY S VÝSLOVNOSTÍ V RUSKÉM JAZYCE U ŢÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY (NA PŘÍKLADU ZÁKLADNÍ ŠKOLY LETOVICE) Bakalářská práce Brno 2016
VíceVyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova
Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
VícePředmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním
1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 7. na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev 8.
Víceučivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.
Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává
Více- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie)
POJMY K SAMOSTATNÉMU STUDIU Pravopis - primitivní počátek 9. století; Konstantin a Metoděj používání hlaholice, později 10. - 11. století díla psána latinsky, vpisována česká slova (bohemika, glosy); první
VícePředmět: Český jazyk a literatura
Komunikační a slohová výchova 1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti správné čtení slabik, slov a krátkých vět hlasité čtení, ZÁŘÍ / 3 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou
VíceVýstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla
VíceZáklady hlasové výchovy (část praktická)
Základy hlasové výchovy (část praktická) Při školení posluchače v oboru neklasický zpěv je nutné vyjít z při roze ného pěveckého středu. Přirozený pěvecký střed má rozsah cca č. 5 až v. 6 (čisté kvinty
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Problematika výslovnosti měkkých a tvrdých souhlásek v ruském jazyce ve srovnání s českým jazykem Bakalářská práce Brno 2013
Více(4) Samohlásky a souhlásky
(4) Samohlásky a souhlásky Brno MU, sinologie, LS 2014 Fonetika souvislé řeči (H.Třísková) Mluvidla mohou v principu tvořit hlásky dvojího typu: samohlásky (vokály) a souhlásky (konsonanty). Jejich výslovnost
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Výuka správné ruské i na českých základních školách (na příkladu učebnic řady Pojechali) Bakalářská práce Brno 2015 Vedoucí
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU NĚMECKÝ JAZYK. 1. Obsahové vymezení
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU NĚMECKÝ JAZYK 1. Obsahové vymezení Výuku německého jazyka na vyšším stupni gymnázia realizujeme jako výuku dalšího cizího jazyka, pokračující od úrovně A2 / B 1, k dosaţení jazykové
VíceJednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky
Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou
VíceSpecifické poruchy učení DYSORTOGRAFIE DYSGRAFIE. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
Specifické poruchy učení DYSORTOGRAFIE DYSGRAFIE PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Specifické poruchy učení Dysortografie - specifická vývojová porucha správného psaní. Projevuje se obtížemi ve správném zapsání slyšeného,
VíceKOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.
- plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje
Více4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.)
Disciplína: Úvod do české fonetiky a fonologie 4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.) Obsah kapitoly Text kapitoly Cíle kapitoly Cílem kapitoly je popsat
Více- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.
- plynule čte s porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. OSV (komunikace)- specifické komunikační dovednosti - porozumí písemným
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům
VícePředmět:: Český jazyk a literatura
3. respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru OSV9: Kooperace a kompetice základní pravidla rozhovoru 3. ZÁŘÍ / 32 OSV9 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Pravopis Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Rozlišení hlásek koordinace
VícePODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody
PODPORA SPU VE VÝUCE projevy, potřeby, úpravy a metody Projevy Dyslexie Pomalé čtení -Namáhavé -Dvojí -Ztrácí se, vrací se -Málo chyb-opravuje -Záměny,opakuje přečtené Přepisuje velmi pomalu -Víc času
VíceRuský vokalický systém v porovnání s češtinou
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou Jan Hušek Katedra rusistiky a lingvodidaktiky Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Lilia Nazarenko, CSc. Studijní
VíceAnglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti
Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující
VícePROBLÉMY ČESKÝCH RODILÝCH MLUVČÍ VE VÝSLOVNOSTI RUSKÝCH SAMOHLÁSEK. Bakalářská práce. Brno 2015
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury PROBLÉMY ČESKÝCH RODILÝCH MLUVČÍ VE VÝSLOVNOSTI RUSKÝCH SAMOHLÁSEK Bakalářská práce Brno 2015 Vedoucí bakalářské práce: PhDr.
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceSSOS_ZD_3.01 Ústní dutina
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.01
VíceRočník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.
Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ
I. název vzdělávacího oboru: RUSKÝ JAZYK (RJ) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Další cizí jazyk (RJ) je vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceRUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení
7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných
VíceZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii
Příloha č. 16 OSNOVA PRÁCE V NÁPRAVNÉ PÉČI ZÁŘÍ Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii Náprava - používání pomůcek: Vzbuzení zájmů o čtení. Rozvíjení řeči
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ
I. název vzdělávacího oboru: RUSKÝ JAZYK (RJ) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Další cizí jazyk (RJ) je vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací
VíceŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ
ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení
VíceNĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém
NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém 37. setkání AUČCJ Praha 19. 5. 2012 Jaroslav Šimek jarasimek@centrum.cz Hláska foném
VíceNázev materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.
Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA
VíceHláskosloví, spisovná výslovnost
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2623 AUTOR: Mgr. Lucie Čechovičová NÁZEV: VY_32_Inovace_Český_jazyk_7
VíceČeský jazyk a literatura
Český jazyk a literatura 2. ročník, 2016/2017 časově-tematický plán Učebnice a jiné materiály: Český jazyk 2 (Prodos modrá řada) Český jazyk 2 pracovní sešit (Prodos modrá řada) Čítanka 2 (Prodos modrá
VíceTematický plán pro školní rok 2016/2017 Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Mgr. Jana Paličková Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý
ČASOVÉ OBDOBÍ Září 1. 30. 9. 1. 5. 28. 9. státní svátek KONKRÉTNÍ VÝSTUPY respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru volí vhodné verbální a nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních
VíceProblematika interference v nácviku správné výslovnosti ve výuce ruštiny na základě analýzy pohádky Gusi-lebedi
MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra ruského jazyka a literatury Problematika interference v nácviku správné výslovnosti ve výuce ruštiny na základě analýzy pohádky Gusi-lebedi Bakalářská
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA Ruský jazyk 2 (Gramatika + konverzace) (А1) Začátečnici kvinta, tercie, sekunda VYUČUJÍCÍ Mgr. Jelena Bedretdinová ČASOVÁ DOTACE 3 hod./ týdně (předpoklad
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.
KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně
VíceNěmecký jazyk - Kvinta
- Kvinta Německý jazyk Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k
VíceNÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most
NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
Více2. Přídavná jména Tři stránky tabulek obsahují 156 nejběžnějších anglických přídavných jmen.
TABULKY SLOVÍČEK Už před lety jsem si všiml, že z nějakého důvodu studenti na základní a dokonce i na pokročilejší úrovni často neznají některá úplně základní slovíčka. Nejvíce se to dá pozorovat u sloves,
VíceČeský jazyk a literatura
1 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu český jazyk a literatura se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Tematické okruhy průřezového tématu
Komunikační a slohová výchova - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně i písemně
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceGymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno
1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje
VíceEtelka Slab. Etelka Sans
Etelka Slab Es & Etelka Sans Es hra The iconic feature of Etelka Slab is the arched serif bag The iconic feature of Etelka Sans is the latent serif Many glyphs are in common with Etelka Sans?@) Excavators
VíceVyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.
DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí
VíceEVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Ruský jazyk - 7. ročník Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Zvuková a grafická podoba jazyka fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov
VíceAnglický jazyk pro 8. ročník
Anglický jazyk pro 8. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích - stručně reprodukuje
VíceKONSTRUKCE FOREM PRO VÝROBKY SE ZÁLISKY SVOČ FST. Autor: Vikuk Jan Západočeská univerzita v Plzni Vol. Čechů, 2735, Ţatec Česká republika
KONSTRUKCE FOREM PRO VÝROBKY SE ZÁLISKY SVOČ FST Autor: Vikuk Jan Západočeská univerzita v Plzni Vol. Čechů, 2735, Ţatec Česká republika ABSTRAKT Přiblíţení tématiky vstřikování plastů. Zpracování tématiky
Více3.2.3 Podobnost trojúhelníků I
.. Podobnost trojúhelníků I Předpoklady: 01 Shodné útvary je možné je přemístěním ztotožnit, lidově řečeno jsou stejné Co splňují útvary, které jsou podobné? Mají stejný tvar, ale různou velikost. Kdybychom
VíceOBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický
OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Ruský jazyk - 7. ročník Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Zvuková a grafická podoba jazyka fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají
Vícečeský jazyk - 2. ročník časová dotace: 8 hod. týdně
Září český jazyk - 2. ročník uč./p Opakování z 1. třídy 4-5/3-7 Věta - vyjadřování ústní a písemné 6-9/10 Abeceda a písmo + ITV bez 12/6, 13/9, 14/14 (postavy) 10-14/11-13 Loučení s prázdninami 8 Jiný
VíceScreeningový dotazník specifické poruchy učení
Screeningový dotazník specifické poruchy učení Přečtěte si pozorně následující tvrzení a na uvedené škále označte variantu, která Vás nejlépe vystihuje. Měl/a jste uzpůsobené podmínky konání státní maturitní
VíceUniverzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 Helena Tatková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Sledování vlivu výuky AJ na vývoj artikulace
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace
VíceRočník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.
Předazbukové období IX. Výslovnost hlásek odlišných od češtiny. Pozdravy. Jednoduché pokyny. Seznámení s učebnicí. Nácvik výslovnosti, rozhovor. Pohybové hry.fonetická rozcvička. Nacvičí výslovnost hlásek
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA T. G. MASARYKA BÍLOVEC,
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření 1. stupeň / 1. období Vyučovací předměty 1. stupeň 1. období pro 1. - 3. ročník 1. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČJ 2.
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. RIGORÓZNÍ PRÁCE (uznaná disertační práce)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta RIGORÓZNÍ PRÁCE (uznaná disertační práce) Fonetická gramotnost českých žáků středních škol v ruském jazyce Phonetic literacy of Czech secondary school pupils
VíceŘešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech
Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole
VíceOdezírání. specifická forma vizuální percepce řeči
specifická forma vizuální percepce řeči Odezírání vnímání orální mluvy zrakem a její chápání podle pohybů úst, mimiky tváře, výrazu očí, gestikulace rukou i celého těla (Sovák, 1965) dovednost jedince
Více