JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Magisterská práce Brno 2015 BcA. Patrícia Glinská

2 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Studijní obor: Divadelní manažerství Srovnání kulturního vývoje Ostravy a Plzně od kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015 Magisterská práce Autor práce: BcA. Patrícia Glinská Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Brno 2015

3 Bibliografický záznam GLINSKÁ, Patrícia. Srovnání kulturního vývoje Ostravy a Plzně od kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015[Comparison of cultural development of the cities Ostrava and Pilsen since their candidature for European Capital of Culture 2015]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, s. Vedoucí práce doc. MgA. Blanka Chládková. Anotace Magisterská práce se zabývá srovnáním kulturního vývoje ve městech Ostrava a Plzeň od kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury Práce popisuje formální náležitosti podávání přihlášek do soutěže a způsob práce měst při formulování jejich vizí a strategií. Dále vytváří souhrnný přehled vývoje obou měst a shrnutí nastavených cílů z přihlášek ke kandidatuře. Zabývá se především měřitelnými faktory, které je možné zkoumat a srovnávat ke konci roku 2014, vyjma soft projektů programové části Evropského hlavního města kultury, kterou naplňovala Plzeň. V závěru práce je vytvořeno srovnání kulturního vývoje obou měst. Annotation The master thesis deals with comparision of cultural development of the cities Ostrava and Pilsen since their candidature for European Capital of Culture2015. The thesis analyzes formal application process and how the cities dealt with the vision and strategy planning phase. A comprehensive summary was made on behalf of both cities with its goals from the candidate applications following up measurable facts comparable towards the end of the The thesis exclude soft projects of the programme part of the European Capital of Culture which was fully covered by the city of Pilsen. The comparison of the cultural development in both cities is made in the conclusion of the thesis. Klíčová slova Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 Ostrava kandidát na Evropské hlavní město kultury Ostrava Plzeň kulturní politika

4 Keywords European Capital of Culture Pilsen 2015 Ostrava Candidate for the European Capital of Culture Ostrava Pilsen culture policy

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje. V Brně, 7. září 2015 BcA. Patrícia Glinská

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce doc. MgA. Blance Chládkové za čas, který mi při psaní této práce věnovala. Poděkování patří i oběma městům Ostravě i Plzni, ve kterých jsem měla možnost žít a která jsou obě kouzelná svým vlastním způsobem a mohla jsem na vlastní oči vidět, jak veliký kus cesty ušla při svém kulturním růstu.

7 Obsah 1 ÚVOD EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY HISTORIE A VZNIK FORMÁLNÍ PODMÍNKY EU PRO VÝBĚR EHMK V LETECH VÝHODY TITULU EHMK PRO MĚSTA Cena Melini Mercouri PALMEROVA STUDIE O EVROPSKÝCH MĚSTECH KULTURY Kulturní program a jeho vliv Infrastruktura PR, komunikace a propagace EHMK Evropská dimenze a perspektiva Dělení titulu mezi devíti městy Ekonomické perspektivy Návštěvnická perspektiva Sociální perspektivy Monitorování a hodnocení ODKAZ TITULU A DLOUHODOBÉ EFEKTY PROJEKTU EHMK Klíč k úspěchu projektu EHMK podle Palmerovy studie TITUL EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 V ČESKÉ REPUBLICE KANDIDÁTSKÁ MĚSTA ČESKÉ REPUBLIKY VÍTĚZ TITULU EHMK 2015 V ČESKÉ REPUBLICE FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY OSTRAVA HISTORICKÉ A KULTURNÍ ZÁZEMÍ OSTRAVY STRATEGIE MĚSTA V OBLASTI KULTURY DO DOBY KANDIDATURY PŘIHLÁŠKA OSTRAVY DO SOUTĚŽE O TITUL EHMK A JEJÍ CÍLE Klastr Černá louka Přístavba alternativní scény Divadla loutek Music pavilion/united Colours Hall Humanizace řeky Ostravice Plánovaná organizační struktura Klastru Nové Vítkovice Galerie výtvarného umění 21. století Nová budova krajské galerie v Ostravě Továrna - kulturní centrum pro mladou generaci ROZPOČET NA PLÁNOVANÉ PROJEKTY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ

8 4.5 KULTURNÍ OSTRAVA V ROCE 2009 A VIZE DO BUDOUCNOSTI OSTRAVA Naplněné investiční projekty cíle kandidatury Neinvestiční projekty budování kulturního podhoubí KULTURNÍ STRATEGIE OSTRAVY PRO DALŠÍ OBDOBÍ PLZEŇ HISTORICKÉ A KULTURNÍ ZÁZEMÍ PLZNĚ STRATEGIE MĚSTA PŘED KANDIDATUROU PŘIHLÁŠKA PLZNĚ DO SOUTĚŽE O TITUL EHMK A JEJÍ CÍLE Novostavba divadla x4x Cultural Factory Světovar Muzeum designu a životního stylu Knihovna města Plzně Kulturní objekt Peklo Patton Memorial Pilsen Vodárenská věž Západočeská galerie Revitalizace území Štruncových sadů Závěr přihlášky Plzně na EHMK STRATEGIE SPOLEČNOSTI PLZEŇ Příprava a realizace programu Projekt 4x4 Culture Factory Světovar DEPO Přesah programů do regionu, ČR a zahraničí Zapojení obyvatel Plzně do projektu EHMK Děti a mládež do 25 let Organizace působící v kultuře a souvisejících oblastech Podnikatelé Obyvatelé města Plzně Marketingová kampaň Cestovní ruch FINANČNÍ ZDROJE PROJEKTU Předpokládaný rozpočet projektu Hrozba nedofinancování projektu Finanční stav ke konci roku NAPLNĚNÉ INVESTIČNÍ PROJEKTY CÍLE KANDIDATURY ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Osobnosti v Plzeň 2015 o.p.s. v roce EHMK Změny v personálním zajištění projektů EHMK v čase Odstoupení ředitele Změna ředitele

9 Odvolání umělecké ředitelky Nástup nového uměleckého šéfa Vytvoření nového týmu a organizační struktury MONITORING A HODNOCENÍ PROJEKTU Neoficiální monitorovací schůze První monitorovací zpráva EHMK Druhá monitorovací zpráva EHMK KULTURNÍ STRATEGIE PLZNĚ PRO DALŠÍ OBDOBÍ SROVNÁNÍ KULTURNÍHO VÝVOJE OSTRAVY A PLZNĚ OD KANDIDATURY DO KONCE ROKU OBECNÉ SROVNÁNÍ VÝVOJE NA ZÁKLADĚ STANOVENÝCH CÍLŮ Z ROKU DOTAČNÍ PROGRAMY Dotační programy a rozpočet na kulturu Ostrava Dotační programy a rozpočet na kulturu Plzeň Srovnání obou rozpočtů ZÁVĚR POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

10 1 Úvod Práce se zaobírá myšlenkou projektu Evropského hlavního města kultury pro rok 2015 v České republice a srovnává kulturní vývoj Ostravy a Plzně v období od kandidatury na titul do konce roku Tato dvě města spolu bojovala ve finálovém kole o prestižní titul, který nakonec získala Plzeň a stala se Evropským hlavním městem kultury pro rok V jednotlivých kapitolách bude rozebráno, co je projekt Evropské hlavní město kultury a jakým vývojem prošel, jak se měnily jeho cíle v návaznosti na dlouholetý vývoj a zpětnou vazbu, kterou podala rozsáhlá Palmerova studie, jejímž výsledkům je věnována samostatná část práce. Po uvedení obecných informací o projektu a závěrech Palmerovy studie bude nastíněno, jakým způsobem probíhal výběr Evropského hlavního města pro rok 2015 v České republice včetně formálních náležitostí přihlášek do soutěže. Poté budou následovat dvě velké kapitoly zabývající se jednotlivými městy. Jako první se bude studie zabývat Ostravou, kterou zběžně představí z historického hlediska, na což naváže popisem konceptu kulturních strategií města a kulturní politiky. Zde zhodnotí, jak ovlivnila kandidatura pohled na koncepční zpracovávání materiálů v oblasti kultury, a představí převážně investiční část přihlášky do soutěže s nastavenými cíli. Tu pak bude dále srovnávat s plzeňskou. Představí také rozpočet naplánovaný pro splnění investiční části projektů. Na závěr ostravské kapitoly práce shrne, zda a v jaké míře došlo k naplnění vytyčených projektů, a jakým způsobem se Ostrava vyvíjí, případně jak pohlíží na strategické plánování dalších let. Navazující kapitola, která se bude zabývat Plzní, bude mít zpočátku stejnou strukturu jako předchozí blok města Ostravy pro přehlednost srovnání. Představí ve zkratce historické zázemí, ale především nahlížení města na kulturní strategie a tvorbu kulturní politiky. V dalších kapitolách se objeví opět zásadní cíle přihlášky města do soutěže převážně investičního charakteru. Vzhledem k tomu, že Plzeň titul Evropské hlavní město kultury získala, budou kapitoly zabývající se Plzní obsáhlejší. V návaznosti na přihlášku do soutěže bude kapitola pokračovat strategií společnosti Plzně 2015 o.p.s. a naplňováním cílů, změnami a rozpočtovými faktory. Následně bude opět shrnuto naplnění investičních projektů z přihlášky, stejně jako v předchozím bloku u města Ostravy. Dále v návaznosti na Palmerovu studii z úvodu práce bude rozebrána organizační struktura projektu Plzeň - Evropské hlavní město 4

11 kultury V závěru kapitoly bude shrnuto oficiální monitorování zadané Evropskou komisí, které se váže k udělenému titulu. Poslední kapitolou práce bude celkové srovnání obou měst v kulturním vývoji v období od kandidatury do konce roku Srovnání samozřejmě není možné uskutečnit na základě soft projektů, které v Plzni mají mnohem vyšší rozpočet právě díky získanému titulu. Ale na základě přihlášky, která vychází ze strategických dokumentů města, je možné vytvořit srovnání dosažených cílů. Zároveň je možné porovnat rozpočty a dotační programy obou měst, což bude v závěrečných kapitolách také provedeno. Tato práce se zabývá hypotézou, že se Ostrava i přesto, že nezískala titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015, vyvíjí v oblasti kultury a kulturní infrastruktury stejně dobře, ne li lépe, než Plzeň. Autorka práce si je vědoma, že práce pokrývá pouze malou část možnosti srovnání obou měst s přihlédnutím k tomu, že právě probíhající rok Evropského hlavního města kultury 2015 staví Plzeň na špičku vrcholu rozmanitosti kulturního programu. Jak bylo zmíněno výše, autorka práce se zaměřila na ověřitelná fakta, která byla průkazná a srovnatelná u obou měst ke konci roku

12 2 Evropské hlavní město kultury Evropské hlavní město kultury (dále jen EHMK ) je název projektu vytvořený Evropskou unií (dále jen EU ). Evropská komise jako orgán EU každoročně uděluje titul EHMK dvěma evropským městům, aby tato mohla díky titulu proaktivně podněcovat rozvoj kultury a infrastruktury města a tím jeho jméno pozvednout na celoevropské úrovni. 2.1 Historie a vznik Na počátku udělování titulu Evropské hlavní město kultury stála v roce 1985 myšlenka sblížení evropských měst, kdy koncept jeho udílení navrhla Radě Evropské unie řecká ministryně kultury a bývalá herečka Melina Mercouri. Původní idea byla jak její, tak i francouzského ministra kultury Jacquese Langa 1. Udílení titulů mělo směřovat k propojení a poznání diversity a sdílení kulturního dědictví jednotlivých zemí Evropy. V letech 1985 až 2004 se uděloval titul Evropské město kultury a města byla jmenována Radou ministrů Evropské unie. V roce 1990 vytvořil ministr kultury EU akci paralelně navazující na již udělovaný titul, a to Evropský měsíc kultury. Tato událost byla každoročně v jednom z evropských měst států, které jsou demokratické, pluralitní. Jeho základní myšlenkou bylo pozvednout země střední a východní Evropy. Tato akce zanikla v roce 2001a dále již neprobíhá. (Wikipedia, 2015) Zajímavým milníkem v historii vzniku EHMK je udělení titulu Evropského města kultury devíti městům a to v roce Myšlenka rozdělení titulu devíti městům měla napomoci sdílení zkušeností v rámci organizace projektu a docílení evropské dimenze projektu, jak bude dále popsáno v kapitole Dělení titulu mezi devíti městy. V tomto roce získalo titul i hlavní město České republiky Praha. Tento projekt neměl dle následných studií Karlovy univerzity žádný dlouhodobější 1 Jacques Lang francouzský Ministr kultury v letech a dále V prvním období se zasloužil o založení mezinárodního hudebního svátku Dne hudby (Fête de la Musique), který se slaví každoročně 21. června po celém světě, ale také o založení Unie Evropských divadel, jejímž členem je i Národní divadlo Praha. Jedním ze zásadních počinů bylo vytvoření tzv. Langova zákona, tj. pevně stanovené ceny za knihy prodávané v obchodech. Zákon stanovil, aby vydavatel otiskl cenu na zadní přebal knihy a prodejce nesměl slevit z této ceny více než 5 %. Tento zákon měl chránit menší knihkupectví před velkými řetězci a výprodeji. (Wikipedia, 2015) 6

13 význam na rozvoj kultury v Praze, ale ani přesah celorepublikového charakteru. (Katedra teorie kultury (kulturologie) FF UK v Praze, 2001) Změny v EHMK se váží k udělování titulu od roku 2005, kdy byla vytvořena nová pravidla v rámci kritérií výběru na tento post vycházející z Rozhodnutí č. 1419/1999/EC a navazujícího dodatku z roku 2005, Rozhodnutí č. 649/2005/EC Evropského parlamentu a Rady. Od této doby také titul nese název Evropské hlavní město kultury. Hlavní proměnou bylo, že města, respektive země, ze kterých je vybíráno město na titul EHMK, mají přesně stanovená pořadí své kandidatury, které bylo v daném rozhodnutí stanoveno až do roku 2019, a jsou členy EU, nicméně i přes toto specifické kritérium se i nečlenské země mohou o titul ucházet. (Rozhodnutí č. 1419/1999/EC) Ke změnám v udělování titulu a v kritériích naplňování došlo zvláště na základě Palmerovy studie z roku 2004, kterou si nechala vypracovat na zakázku Evropská komise Robertem Palmerem, zabývajícím se dopady Evropských měst kultury v letech 1995 až Studie komplexně zkoumala jednotlivá města a vliv titulu na jejich kulturní rozvoj a transformaci. Jako hlavní cíle měst ucházejících se o titul zmiňovala jejich potřebu zvýšit jejich profil na mezinárodní úrovni, či vytvořit program kulturních aktivit pro nalákání návštěvníků a turistů a v neposlední řadě také inovace a rozvoj místních mladých umělců. (Palmer-Rae Associates, 2004) Studii je v práci věnovaná samostatná kapitola 2.4. Palmerova studie o Evropských městech kultury. V návaznosti na provedenou Palmerovu studii a zjištění dopadů udělených titulů do roku 2004 jak na rozvoj kultury ve městech, tak na samotné země, byla Kritéria a podmínky pro výběr EHMK od roku 2005 nastavována nově. Zvláště pak s ohledem na rozšíření EU o nové členské státy a jejich předvýběr na EHMK od roku Města vybraná jako EHMK v letech se řídila podmínkami v Rozhodnutí č. 1419/1999/EC. Vzhledem k délce procesu od kandidatury k realizaci samotného projektu existovala překlenovací fáze od schválení podmínek a jejich aplikace do procesu EHMK. Proto Rozhodnutí č. 1622/2006/EC Evropského parlamentu a Rady z roku 2006 upravovalo podmínky účasti až pro města kandidující v pro roky a to k jasněji specifikovaným cílům a kritériím na základě dvou hlavních myšlenek, které chce EU udělením titulu rozvíjet, a to Evropská dimenze a Město a jeho občan. Tato kritéria budou dále rozebrána 7

14 v následující kapitole zabývající se podmínkami pro výběr EHMK v letech Udělování titulu se tedy od jeho prvotních cílů zviditelnit města a posílit jejich profil předně v umělecké a turistické oblasti rozšiřuje o další dimenzi, a to sociálněekonomickou. (Rozhodnutí č. 1622/2006/EC ) Navíc toto dokazuje i studie vytvořená na zakázku pro Evropskou komisi z roku 2009 Dopad kultury na kreativitu. Potvrzuje, že rozvoj kultury v projektech EU kladně zvyšuje sociálně-ekonomické benefity pro celou Evropu. V době vytvoření studie byly tituly udělovány na základě mezivládní spolupráce a rozhodnutím Evropské rady. (KEA European Affairs, 2009) Následující kapitola rozebírá formální podmínky výběru měst pro udělení titulu EHMK. 2.2 Formální podmínky EU pro výběr EHMK v letech Kritéria přihlášení a výběru kandidátských měst na titul EHMK odsouhlasil dne 24. října 2006 Evropský parlament a Rada v dokumentu Rozhodnutí č. 1622/2006/EC. Rozhodnutí zavedlo akci Společenství na podporu EHMK v letech , jejichž výběr se řídí daným dokumentem. Dokument také uvádí, že v návaznosti na předchozí Rozhodnutí a Palmerovu studii je nutné přispět ke zlepšení kvality samotného udílení titulu a zpětné vazby. Zmiňuje také ohlasy v médiích na udílené tituly v případech, kdy měly pozitivní dopad na rozvoj turistického ruchu a kultury města, a zásadně zdůrazňuje, v návaznosti na Palmerovu studii, nutnost dlouhodobého udržení kulturního rozvoje, který by měl titul městům přinášet. Na základě toho upravuje význam monitoringu, a to již ve fázi návrhu kandidátských měst, v rámci podpory nabývání evropského rozměru. Důležitou se proto stává nově vymezená funkce poroty. Dokument rozděluje proces EHMK do fáze přípravné, která musí jasně vymezit a specifikovat cíle daného projektu, a dále fáze monitorovací. Dle Rozhodnutí bude kandidátským městům zaručena odborná průprava či poradenství na evropské úrovni. 8

15 Samotné Rozhodnutí je rozděleno do patnácti článků, které vymezují podmínky přihlášení, výběru a fungování EHMK. Výběr měst je možný ze zemí, které jsou v EU, nebo přistoupí po 31. prosinci 2006, a to v pořadí uvedeném v příloze č.1 Pořadí nároku na podání návrhu na evropské hlavní město kultury Titul se přiděluje v každém roce jednomu městu z každého ze dvou vyjmenovaných států. Každé město z dané země, které se o titul chce ucházet, musí podat žádost, ve které vytvoří kulturní program evropského charakteru na dobu jednoho roku, kdy bude nositelem titulu EHMK. Tento program musí mít přidanou hodnotu zvláště s důrazem na nastavená kritéria rozdělené do dvou témat, a to Evropská dimenze a Město a občané. Zároveň nesmí kolidovat s programy a strategiemi vytvořenými na národní, regionální či městské úrovni, ale naopak by měl být s těmito strategiemi provázán. V programu jmenovaných měst ve stejném roce by se měla objevit souvislost těchto dvou evropských měst z kandidátských zemí, která posílí evropský rozměr projektu. Jedním z kritérií kulturního programu EHMK je Evropský rozměr a v návaznosti na něj je potřeba vytvořit podhoubí pro spolupráci evropských zemí v daném projektu, zdůraznit kulturní diverzitu a bohatství Evropy, ale také nalézt společné znaky jednotlivých evropských kultur. Druhá kategorie Město a občané má za úkol podmínit programem EHMK aktivitu občanů ve městě a jejich zapojení se do kulturního dění. Toto kritérium je v programu bráno jako udržitelné a mělo by se stát součástí dlouhodobé strategie města. Termín podání žádosti kandidátských měst je nejméně šest let před daným rokem, tedy zahájením projektu EHMK. Přesná data jsou vždy zveřejňována na internetové stránce Evropské komise, kde se následná žádost oznamuje. Výběrová komise, která rozhoduje o udělení titulu, se určuje pro každý stát zvlášť a skládá se ze třinácti členů, z toho sedm z nich navrhují evropské orgány a šest členů po konzultaci s Evropskou komisí je navrhnuto přímo kandidátským státem z řad řídícího orgánu. V České republice to bylo Ministerstvo kultury. Porota dále volí svého předsedu. Členy poroty mají být nezávislí odborníci, nesmějí být ve střetu s navrhovanými městy a měli by mít zkušenosti v oblasti kultury, kulturního rozvoje, či přímo s organizací projektu Evropského hlavního města kultury. Evropské orgány, které navrhují sedm členů na dobu tří let, si jmenování rozdělují, 9

16 a to tak, že dva členy navrhuje Rada, dva Evropská komise, dva Evropský parlament a jednoho Výbor regionů. (Rozhodnutí č. 1622/2006/EC) Popis náplní jmenovaných Evropských orgánů je v příloze č. 2. Výběr a jmenování vítězného města pro rok 2015 je dále popsán v kapitole 3 Titul Evropské hlavní město kultury 2015 v České republice. V následující kapitole jsou shrnuty výhody titulu EHMK pro samotná města a navazují na ni kapitoly zabývající se Palmerovou studií o dopadech na kulturní rozvoj měst v rámci projektu Evropské město kultury Výhody titulu EHMK pro města Města, která získají titul EHMK, se díky tomu dostávají do povědomí Evropské unie a je o ně přirozeně větší zájem, protože je tato akce vysoce medializovaná. O toto PR se starají většinou jak sama města, tak také země, ve kterých se města nacházejí. Díky titulu a jeho naplnění v rámci projektu se městům i podle Evropské komise dostane příležitost k jejich regeneraci a revitalizaci, zvýšení popularity na mezinárodní úrovni a zlepšení vnímání města jeho vlastními občany. Vznikne řada nových příležitostí ke kulturnímu a volnočasovému vyžití a zapojování místních komunit do společného městského života. Město získá zcela nové kulturní vlivy díky mezinárodním spolupracím, které se v rámci projektu otevírají, a v neposlední řadě projekt EHMK v daném roce výrazně zvyšuje turistickou návštěvnost. K docílení návštěvnosti je samozřejmě potřeba naplnit kulturní program projektu, k čemuž finančně přispívá EU v rámci udělení Ceny Meliny Mercouri Cena Melini Mercouri Zaslouženou výhodou je pro EHMK v daném roce možnost získání Ceny Meliny Mercouri, která je pojmenovaná po zakladatelce myšlenky Evropských měst kultury. Cenu, kterou uděluje Evropská komise, může získat město, které získalo titul EHMK a které v plánovací fázi projektu prokáže, že je na dobré cestě v kulturním vývoji evropských rozměrů a splní kritéria, ke kterým se titulem a přihláškou 10

17 zavázalo. O udělení ceny je rozhodnuto po druhém oficiálním monitorovacím a hodnotícím panelu, který probíhá necelý rok před rokem, v němž město ponese titul EHMK. Průběh a postup hodnocení bude konkrétně rozebrán v kapitole 3.2 Vítěz titulu EHMK 2015 v České republice. Pokud město tuto cenu získá, dostane dotaci na kulturní program ve svém roce ve výši 1,5 miliónu eur, která je financována nově od roku 2014 z evropského programu Kreativní Evropa. (European Comission, 2015) Následující blok kapitol rozebírá jedinečnou a prozatím nejkomplexnější studii vytvořenou k projektu EHMK v rámci celkových dopadů na kulturu ve městech, které titul získaly, jejich profity a možnosti zlepšení. 2.4 Palmerova studie o Evropských městech kultury Nezávislá společnost Palmer/RAE Associates vytvořila pro Evropskou komisi studii o fungování a rozvoji 21 evropských měst v rámci získaného titulu Evropská města a hlavní města kultury v letech (dále jen Palmerova studie ). Pro analýzy využil tým Roberta Palmera dostupné materiály vytvořené danými EHMK, rozhovory s organizátory projektů a průzkumy v daných městech. Studie rozdělila závěry dopadů projektu EHMK v jednotlivých městech do několika kategorií, které jsou shrnuty v následujících kapitolách. EHMK, která získala titul v následujících letech, ale také kandidátská města využívají tuto studii jako zdroj informací k vymezení strategie a plánování realizace projektu s cílem vytvořit udržitelné hodnoty i po skončení roku EHMK. (Palmer-RAE Associates, 2004) Následující kapitoly vycházejí z Palmerovy studie a v jednotlivých podkapitolách shrnují zásadní dopady a vlivy projektu EHMK na města v letech , ze kterých vycházejí nově nastavená kritéria pro udělování titulů od roku a dále. Zároveň je studie přínosná pro indikaci možných rizik spojovaných s projektem EHMK Kulturní program a jeho vliv Palmerova studie shrnuje obecně přípravy kulturních programů v návaznosti na problémy, které se v rámci jejich realizace objevily. Program EHMK vznikal 11

18 v kontextu každého města v koordinaci různých skupin ve městě nejen pro veřejnou reprezentaci, ale také pro potřeby daného města. Kulturní programy v EHMK v letech trvaly od 9-13 měsíců, nejčastěji měsíců. Vzhledem ke složitosti udržet pozornost diváků a obecenstva po tak dlouhou dobu, některá města rozdělila rok do jednotlivých období. Plánovací období obvykle trvalo od 2-4 let, časové ztráty byly zaznamenány kvůli změnám ve vedení EHMK a neshodám s představenstvem. Mnoho programů utrpělo kvůli nedostatečnému plánovacímu času. Mnohé využívaly jednotné téma celého projektu, a některé ještě i podtémata. Ve většině měst probíhaly otevřené výzvy pro projekty a ty se vybíraly podle kvality a nákladů na realizaci. V roce EHMK bylo ve městech průměrně uskutečněno až 500 projektů. Toto číslo není přesně vyjádřitelné vzhledem k nepřesnosti celkových údajů jednotlivých měst. Většinou se právě příliš mnoho projektů jevilo jako problematické. Nejčastěji bylo do programu zasazeno divadlo, vizuální umění, hudba a open-airové akce. Většina měst propojovala programové linie určitými tématy, pro mnohé to byl například sport, jídlo, ruční práce nebo místní tradice. Hodně měst se snažilo klást důraz na inovaci a současnou kulturu. Největší výzvou se stávalo partnerství existujících kulturních institucí s alternativními skupinami umělců, což dotvářelo komplexnost kultury ve městě. Za chybu často označovali vnímání EHMK jako politického nástroje namísto kulturního projektu prospěšného pro město. V rámci EHMK města chtěla zaujmout široké spektrum diváků a zvýšit participaci na kultuře ve městě. Ve většině případů se opravdu podařilo navnadit veřejnost na podílení se a utváření kultury města. Rozvojové investiční projekty byly plánovány v rámci geografie města, historie a dědictví, jak města, tak regionu a samotné země. Velké projekty oslovily širokou veřejnost a díky místním iniciativám podporovaly udržitelnost. Rozvoj komunity byl také jednou z částí programů EHMK. Jedním z cílů bylo překlenout hradbu mezi uměním vysokým a populárním. Což je v dnešních dnech ožehavým tématem ve všech uměleckých odvětvích. Nejrozšířenější cílovou skupinou byli mladí lidé a děti, ale města se snažila cílit také na minoritní skupiny starších občanů, handicapovaných a etnické menšiny či jinak znevýhodněné skupiny. 12

19 Základem zůstával rozvoj místních talentů skrze získané zkušenosti na workshopech, výměnných pobytech a kurzech. V některých městech bylo na titul nahlíženo jako na samostatnou událost ve městě a v jiných jako na potenciál a princip rozvoje kulturního zázemí. Kulturní programy všeobecně získaly pozornost medií i veřejnosti, ovšem mnohdy bylo na program nahlíženo jako na samostatnou akci a nikoli jako na projekt v koordinaci se strategií města, ani jako na hnací sílu pro rozvoj kultury do budoucnosti. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 15) Infrastruktura Většina projektů EHMK měla ve svých cílech zlepšení infrastruktury města a zaměřovala se na veřejný prostor, osvětlení, rekonstrukce budov a stavby nových kulturních objektů. Mnohá EHMK v rámci kandidatur věnovala značnou část programu urbanistickému rozvoji. Palmerova studie popisuje, že mnohé plánované městské stavby u projektů EHMK ve zkoumaných letech již byly naplánovány dopředu před kandidaturou na titul a následně se přiřadily k projektu EHMK, který jim napomohl získat další finanční zdroje. Realizace těchto staveb ovšem nikdy nevycházela z organizace EHMK, ale z místní samosprávy a autorit. Většina těchto investičních urbanistických projektů ovšem byla ve finále zrealizována a dochovávána jako odkaz titulu EHMK. Otázkou zůstává, zda infrastrukturní urbanistické změny města jsou jedinou trvale udržitelnou hodnotou v rámci titulu EHMK. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 17) PR, komunikace a propagace EHMK Jedním z hlavních cílů projektu EHMK bylo vytvořit a zdůraznit image města a rozšířit místní diváckou obec zaměřenou na kulturu. Výdaje na propagaci se na základě zjištění Palmerovy studie pohybovaly mezi 7 a 24 % z celkových výdajů na projekt EHMK. Nejvyužívanějšími byly tiskoviny ve výlepu a vysílání v audiovizuálních médiích, jedním z nejmocnějších marketingových nástrojů se stal 13

20 v pozdější době, vzhledem k výsledkům studie, internet a sms. Dalším propagačním nástrojem se stávaly speciální události a akce vytvořené k přiblížení samotného projektu EHMK a také propagační zboží. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 17) Evropská dimenze a perspektiva Většina jednotlivých projektů byla zaměřena na podporu evropských umělců a vyhledávání nových talentů a jejich spolupráci mezi sebou. Zároveň se kladl důraz na témata evropská, která by oslavovala historii, identitu a dědictví Evropy. Vznikala partnerství mezi evropskými umělci, kteří vytvářeli jednotlivé projekty, kdy většina byla zaměřená na posílení evropského turismu. EHMK mělo být vnímáno jako potenciál k vytvoření silné vazby mezi evropskými zeměmi a jejich síťování. V rámci udržitelnosti kulturního rozvoje dosáhla jen některá města rozvojového trendu i po odevzdání titulu. Většinovými projekty, které posilovaly evropskou dimenzi, se stávalo divadlo, tanec, hudba, vizuální umění, nová média a technologie, film, pouliční přehlídky a open-air akce. Nejlepší města v dodržení tohoto kritéria byla z Velké Británie, Francie a Německa. Co se týká naplnění Evropské dimenze, podle výzkumu Palmerovy studie se ukázalo jako nejvíce problematické financování evropských projektů a nedostatek zkušeností s jejich realizací. Problémem také byla neudržitelnost kulturního rozvoje po skončení roku EHMK zvláště kvůli nedostačenému plánování měst a nastavení priorit. Města si také stěžovala, že zkušenosti z příprav evropských projektů se mezi titulovanými městy navzájem nepředávají a chybí o nich dostupné informace. Samotné organizování EHMK tímto popírá jednu ze svých hlavním myšlenek evropské spolupráce na vytváření kulturních hodnot a učení se skrze zkušenosti jiných. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 18) Dělení titulu mezi devíti městy Obvykle se v daném období, které Palmerova studie zkoumala, o titul dělila v jednom roce dvě města a jedno vybrané pro Evropský měsíc kultury. Pouze v roce 14

21 2000 bylo vybráno 9 měst, mezi nimi také Praha. Povětšinou města v roce, kdy společně nesla titul, příliš nespolupracovala. Výhodou dělení titulu měla být právě příležitost k výměně zkušeností a názorů a zvýšení kulturní spolupráce i v rámci evropské dimenze, což se podle závěrů v předchozí kapitole nepodařilo naplnit. Mezi problémy se zde řadily odlišné priority měst, také kulturní dědictví a identita národa, ale také velikost města i země. Samozřejmě největším problémem byl nedostatek zájmu ze stran jednotlivých měst. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 18) Ekonomické perspektivy Mezi operativní výdaje se počítaly náklady na samotný kulturní program, propagaci a marketing, a také platy v rámci organizace EHMK. Výdaje se podle průzkumu Palmerovy studie pohybovaly v rozpětí od 7,9 miliónu do 73,7 milionu eur, což je samozřejmě obrovský rozptyl a proto se nedají objektivně náklady na přípravu EHMK zprůměrovat. Náklady na vylepšení infrastruktury města v rámci velkých urbanistických projektů většinou nebyly pouze spojené s prostředky na naplnění titulu EHMK, ale z většiny byly financované z vlastních zdrojů místních samospráv, popřípadě dotací EU. Hlavní výdaje na tyto projekty se pohybovaly od 10 do 220 milionu eur. V rámci příjmů tvořily národní, regionální, městské a evropské fondy 77,5 % další příjmy pak putovaly ze soukromého sektoru a tvořily 13,2 %, což je docela příznivé číslo na posílení zdrojů financování kulturních činností soukromým sektorem. Velmi málo měst EHMK si definovalo ekonomické cíle, ale většina měla za cíl rozvoj turismu, tváře města, urbanistickou revitalizaci a rozvoj kreativních průmyslových oborů v návaznosti na pracovní místa. Bohužel neexistuje příliš zpracovaných a dostupných informací o celkových ekonomických výhodách titulu, bylo by potřeba zajistit detailnější výzkum k měření vstupů, výroby a výsledků vycházejících z titulu EHMK v daných městech. Během let se začal čím dál více finančně podílet na rozvoji kultury v rámci titulu EHMK i soukromý sektor. Problémem u této podpory bylo nedostatečné vytvoření značky města vycházející z titulu a ocenění kvality kulturního programu. 15

22 Chyběla schopnost prezentovat se jako město s kulturním programem a schopností udržitelnosti vývoje, tudíž mnohdy nebyla rozvinuta dlouhodobější spolupráce. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 19) Návštěvnická perspektiva Statistiky na dopad návštěvnosti v rámci EHMK jsou v Palmerově studii jako jediné definované přesněji než ostatní, jelikož byly v jednotlivých projektech EHMK měřitelné. I přesto dochází k nepřesnostem v rámci údajů o počtech návštěvníků. Města v roce nositelství titulu EHMK zaznamenala zvýšení počtu návštěvníků, kteří se zdrželi i přes noc, a to o 11 % před rokem 1995 a o 12 % mezi lety Tento nárůst představuje průměr ze všech zkoumaných měst. Většina měst po ukončení projektu EHMK pocítila menší odliv v návštěvnosti města. Není jasně potvrzené, že by EHMK mělo větší vliv na návštěvnost než například jiné velké akce v daném městě, jako například EXPO. EHMK povětšinou přilákalo zájem z řad profesionálů z kulturní sféry, střední třídu a vysokoškolsky vzdělané diváky. Tyto výsledky mohou být výzvou pro města, která chtějí kulturu rozšířit mezi všechny sociální vrstvy ve městech. Program vznikající pro rok EHMK by situován jak přímo ve městech, tak i na jejich okrajích. Předními organizátorskými zájmy ovšem zůstávalo zapojit místní obyvatele a vytvářet akce, které by přilákaly velké množství návštěvníků najednou. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 20) Sociální perspektivy Mezi další cíle EHMK patřily i sociální aspekty projektu a začleňování minoritních a různých skupin obyvatel do kulturního života ve městě. Ve většině měst se připravoval program na základě myšlenky, že se vytvoří něco od každého a pro každého. Ve všech se pak objevovaly projekty určené dětem, open-air akce a kulturní programy ve veřejných prostorech, které byly dostupné zdarma. Kulturní začlenění se zaměřovalo dále speciálně na mladé publikum, etnické menšiny a postižené občany. Mnoho z EHMK se soustředilo ve svých cílech na vytvoření programu právě pro tyto cílové skupiny. 16

23 Méně měst se pak zaměřovalo na spolupráci se skupinami a organizacemi již fungujícími v daných městech, což se následně ukázalo jako nevyužitý potenciál. Ve spolupráci s jednotlivými sociálními skupinami ve městě a institucemi, které s těmito skupina pracují, se skrýval obrovský potenciál pro další a udržitelný vývoj kultury i po odevzdání titulu. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 21) Monitorování a hodnocení Podle Palmerovy studie byla v oblasti monitorování většina měst v letech velmi pozadu, buď začala pozdě, nebo chyběl jasný systém kontroly v celém procesu a rozdělení odpovědnosti. Většinou hodnotící systém nebyl zařazen ani do plánů příprav EHMK, což je podle nových kritérií udělování titulu povinností. Hodnocení celého projektu EHMK se následně zúžilo na monitorovací zprávu napsanou organizačním týmem, v některých městech se tohoto zhostila místní samospráva. Jen velmi málo měst ve skutečnosti hodnotilo ekonomický či sociální dopad, za to návštěvnost byla hodnocena téměř vždy. Vyhodnocená data nebyla vždy relevantní, protože se vycházelo pouze ze statistik turistických kanceláří ve městech. Problémy s hodnocením vznikaly především kvůli nedostatečnému naplánování zdrojů a nedefinovaným či špatně nastaveným kritériím k hodnocení vycházejícímu z cílů projektu pro dané město. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 21) 2.5 Odkaz titulu a dlouhodobé efekty projektu EHMK Dlouhodobější efekty vyplývající ze získání titulu se daly obtížně zmapovat vzhledem ke špatnému nastavení průběžného vyhodnocování projektu. V době vzniku Palmerovy studie bylo pro některá města ještě příliš brzy po skončení projektu EHMK a ostatní nebyla z nedostatku dat schopna vytvořit analýzu dlouhodobějších dopadů. Většina měst ale pojmenovala dlouhodobé efekty jako jeden z cílů a asi polovina vytvořila fondy nebo organizace pro pokračování odkazu EHMK a dosahování takovýchto efektů. V mnohých městech se vůbec o udržitelnosti rozvoje i po odevzdání titulu neuvažovalo. Hodnocení bylo většinou zaměřeno 17

24 na investiční projekty a snadno měřitelné dopady jako nové výstavby, návštěvnost, vzniklé kulturní organizace a projekty. Ovšem tzv. neinvestiční odkazy, které jsou hůře měřitelné, jako je celkový obraz-tvář města, nabyté osobnostní dovednosti v rámci rozvoje talentů a nápady, zkoumány nebyly. Obě tyto kategorie jsou ale stejně důležité pro budoucí rozvoj měst. V některých městech byly zaznamenány i dopady negativní ve smyslu politických tlaků a újmy na financování kulturního sektoru v daném městě po odevzdání titulu. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 21) Klíč k úspěchu projektu EHMK podle Palmerovy studie Podle průzkumu z Palmerovy studie není snadné nalézt klíč k úspěšnému projektu EHMK. Základními prvky mohou být společné téma propojující celý projekt, místní zapojení a potřeba partnerství v rámci města a místních institucí. Nejdůležitějším krokem se stává plánování a umělecká autonomie bez politické závislosti a také jasně definované cíle, dostatečné zdroje, pevné vedení projektu a politická vůle k jeho uskutečnění v daném městě. Asi 80 % z dotázaných označilo titul EHMK na prvním místě první při označování benefitů pro město. Potřebou zůstává lepší propojení jednotlivých EHMK mezi sebou a informací v rámci jejich organizace. (Palmer-RAE Associates, 2004, s. 22) Předávání informací a spolupráce v rámci partnerských evropských měst je důležitou součástí budoucího vývoje Evropských hlavních měst kultury. Palmerova studie je jedním z výchozích dokumentů, s nimiž dodnes pracují města, která se hlásí do soutěže o titul EHMK. Podněty vyplývající ze studie, které se více či méně promítají do předložené práce v nadcházejících kapitolách, jsou zajímavé především v rámci rozvoje infrastruktury obou měst, kterými se práce konkrétně zabývá. Následující kapitoly popisují soutěž o titul EHMK 2015 v České republice, formální náležitosti přihlášek a průběh od zadání po vyhlášení vítěze. 18

25 3 Titul Evropské hlavní město kultury 2015 v České republice Česká republika (dále jen ČR ) měla možnost ucházet se o udělení titulu na rok 2015 na základě rozšíření Rozhodnutí č. 1419/1999/EC Evropské komise z roku 2005 o č. 649/2005/EC, díky kterému se Česká republika dostala na seznam EHMK pro rok 2015 spolu s Belgií. Řídícím orgánem kandidatury ČR na EHMK je Ministerstvo kultury (dále jen MK ), které v lednu 2009 schválilo jednací řád soutěže pro realizaci celého projektu. Podle tohoto řádu a Rozhodnutí č. 1622/2006/EC je MK odpovědné za organizaci celostátní soutěže a jmenování národních odborníků do výběrové komise a realizuje první a druhé kolo výběrového řízení. Výběrová komise byla jmenována v září 2009 a kterékoli z měst v ČR mělo možnost přihlásit se do soutěže, a to nejpozději do 31. října 2009 s vypracovanou koncepcí přihlášky. (Ministerstvo kultury, 2010) 3.1 Kandidátská města České republiky Za Českou republiku se do soutěže přihlásila tři města: Hradec Králové, Ostrava a Plzeň. První kolo soutěže proběhlo v Praze ve dnech 7. a 8. prosince 2009, přičemž byli zvoleni Sir Robert Scott předsedou jednání, Roman Bělor místopředsedu jednání a Olga Poivre d Arvor zpravodajkou jednání, a to na dobu celého výběrového řízení. Dalšími členy výběrové komise byli Eliška Fučíková, Manfred Gaulhofer, Danuta Glondys, Constantin Chiriac, Jaroslav Kořán, Michal Lukeš, Pavla Petrová a Andrea Wiesand. Do druhého kola kandidatury postoupila města Ostrava a Plzeň. Vybraná města poslala rozšířenou přihlášku do 30. června Z těchto rozšířených finálních přihlášek budou čerpat i následující kapitoly zabývající se srovnáním vývoje těchto dvou kandidátských měst. Druhému kolu výběru předcházela návštěva obou měst komisí na začátku září Z výběrové komise se těchto návštěv zúčastnili předseda, místopředseda, zpravodajka jednání, dále Danuta Glondys, jako zástupce Evropské komise Jacqueline Pacaud a za Ministerstvo kultury ČR Kristína Magdolenová. (Ministerstvo kultury, 2010) 19

26 Finální rozhodnutí proběhlo 8. září 2010, kdy každé z obou měst vyslalo deset zástupců s půl hodinovými prezentacemi obhajujícími svou kandidaturu. Po každé prezentaci následoval šedesátiminutový blok otázek a odpovědí. Hodnocení probíhalo na základě článku 4 Rozhodnutí č. 1622/2006/EC, podle kterého se nově řídila EHMK v letech , a to hlavně na základě kritérií Evropský rozměr a Město a občan. (Rozhodnutí č. 1622/2006/EC) I přes vyhodnocení projektů obou měst jako velmi zajímavých a profesionálně zpracovaných vybrala komise jako vítěze soutěže EHMK pro rok 2015 město Plzeň. (Ministerstvo kultury, 2010) 3.2 Vítěz titulu EHMK 2015 v České republice Projekt Plzeň 2015 byl komisí vyhodnocen jako dobrý, hlavně díky nastaveným cílům, přesné vizi pro kulturní strategii a vytváření Evropského rozměru. Komise ocenila závazky místní samosprávy a primátora města, a dále vytvořený tým, zkušený v kulturní oblasti a se silnými vůdčími osobnosti. Hlavní devizou ovšem bylo vytvoření kvalitního kulturního programu, evropské vazby, jasný a realistický rozpočet a otevřenost strategie projektu. Veškeré zmiňované náležitosti budou dále rozebrány v kapitole 5 Plzeň 2015, která se komplexně zabývá projektem včetně přihlášky se strategickými cíli i organizační strukturou společnosti. Kromě ocenění strategie a programu Plzně 2015 přednesla komise při závěrečném výběru i doporučení v rámci přípravy a realizace projektu. Po zdůraznění povinnosti dostát daných cílů do roku 2015 komise dodala, že by projekt mohl být ambicióznější v rámci podílu soukromého sektoru vzhledem k počtu společností působících v Plzni. Mezi další doporučující bod patřilo i navýšení rozpočtu na marketing a komunikaci, a to hlavně pro zajištění evropského dopadu projektu. Jako důležitou komise označila potřebu nastolit rovnováhu mezi vedením města a vedením projektu, potažmo kulturní strategií města Plzně a vizí projektu Plzeň 2015, a také se zavázala ke sledování udržování této rovnováhy i v případě politické reprezentace. Mezi připomínky spadalo i užívání loga projektu na všech komunikačních materiálech, přičemž i v návaznosti na tento bod bylo v období konce roku 2011 logo a celá grafika Plzně 2015 předělávána. Komise připomněla, že udělení Ceny Meliny Mercouri není garantováno vítězstvím v soutěži 20

27 o titul EHMK, a že město se bude muset o tuto cenu, která je velkou finanční pomocí v oblasti kultury, zasloužit. (Ministerstvo kultury, 2010) Oficiální jmenování proběhlo Radou ministrů EU v květnu 2011, po předložení návrhu jmenování vládou ČR Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropské komisi a Výboru regionů. Následně musel Evropský parlament vydat své stanovisko ke zvolenému EHMK pro Důležitou fází při udělení titulu se stává podle článku č. 10 v Rozhodnutí č. 1622/2006/EC monitorování. K tomuto je zvolen výbor sedmi členů, kteří byli vybráni evropskými institucemi. První schůze monitorovacího výboru pro posouzení stavu projektu Plzeň 2015 proběhla na konci roku 2012 a další (a poslední) na jaře Po zpracování zprávy, ve které bylo zachyceno plnění cílů a kritérií akce EHMK, mohla Evropská komise udělit Cenu Meliny Mercouri. Finanční ocenění Meliny Mercouri bývá uděleno tři měsíce před daným rokem EHMK, v případě Plzně tedy na konci roku 2014, a částka by mohla být udělena z evropského programu Culture, který je podle nových programů EU nazvaný program Kreativní Evropa na léta Finanční částka Ceny Meliny Mercouri by byla 1, 5 miliónu eur na podporu kulturního programu v rámci roku EHMK Oficiální zprávy z monitorovacích panelů EHMK 2015 a jeho jednotlivé fáze jsou dále rozebrány v kapitole 5.8. Monitoring a hodnocení projektu. 3.3 Formální náležitosti přihlášky Řídícím orgánem přihlášení a výběru měst pro EHMK 2015 v České republice bylo Ministerstvo kultury, jako takové sdružovalo informace ohledně soutěže. Možnost přihlásit se do soutěže byla daná od roku 2005 na základě přidaného Rozhodnutí č. 649/2005/EC poté, co se České republika a další země staly novými členy Evropské unie. V roce 2006 ale bylo Evropským parlamentem a Radou schváleno nové Rozhodnutí č. 1622/2006/EC, ve kterém se ustavuje pořadí zemí pro možnost získání titulu EHMK v letech , a také nová kritéria pro získání a naplnění titulu. Česká republika schválila jednací řád k soutěži o EHMK až v roce 2009, poté, co Evropská komise formálně předložila výzvu k podání přihlášek 21

28 do soutěže. Ministerstvo kultury uskutečnilo 10. února 2009 informativní schůzku pro všechny zástupce měst, která se chtěla účastnit soutěže o titul EHMK. Formální náležitosti přihlášek byly stanoveny Evropskou komisí (dále jen EK ) vycházející z Rozhodnutí č. 1622/2006/EC a kterékoli město z ČR se mohlo ucházet o titul zasláním přihlášky do předvýběrové fáze Ministerstvu kultury. Přihláška musela obsahovat návrh programu pro rok EHMK a naplnění kritérií Evropská dimenze a Město a občan prostřednictvím zodpovězení otázek vypracovaných EK v Návrhu přihlášky, který byl povinnou součástí. V předvýběrové fázi mohla města vynechat otázky, které byly označeny pro tuto fázi jako nepovinné, ovšem při postupu do dalšího kola již musely být doplněny. Forma přihlášky nebyla stanovena, proto byly finální přihlášky obou měst zajímavé samy o sobě jako vizuální díla. Formulář Návrh přihlášky, který byl zároveň metodologickým návodem na zpracování přihlášky, byl dostupný po kontaktování Ministerstva kultury nebo přímo na stránkách EK. Návrh přihlášky spolu s přihláškou ve dvaceti kopiích v češtině a angličtině musely být odevzdány nejpozději do 31. října 2009 na Ministerstvo kultury ČR. (Ministerstvo kultury, 2009) V době psaní této práce již nebyl volně dostupný formulář Návrhu přihlášky podle Rozhodnutí č. 1622/2006/EC, protože právě probíhalo vyhlášení soutěže o titul v roce 2021, které se řídí novým Rozhodnutím č. 445/2014/EU. Metodologie přihlášky s formulářem včetně otázek je velmi podobná jako pro EHMK 2015, Návrh formuláře je tedy přílohou práce č. 3 v originálním znění. Podle nové přihlášky budou EHMK od roku 2020 povinna zahrnout evaluaci projektu a sledování jeho dopadů už do jeho přípravné fáze a na vlastní náklady. Zároveň by měla hodnocení zajistit i srovnání s již proběhlými EHMK a vyhodnoceními takzvaných best practise. (European Comission, 2015) Následující kapitoly Ostrava 2015 a Plzeň 2015 čerpají především z vize a plánů vypracovaných v přihláškách pro získání titulu EHMK. Metodologie přihlášky a otázky vytvořené Evropskou komisí je možné využívat i jako návod na koncepty kulturního vývoje kteréhokoli města. Svou strukturou zodpovídá důležité otázky ohledně infrastruktury a kulturních potřeb města. 22

29 4 Ostrava 2015 V úvodu bylo řečeno, že se práce bude zabývat srovnáním dvou měst v rámci jejich kulturního vývoje v období od kandidatury na Evropské hlavní město kultury, a také tím, jak samotná kandidatura město ovlivnila. Doposud byly v práci rozebrány všeobecné podmínky udělování titulu a formální náležitosti soutěže v České republice s finálními výsledky. Ostrava se dostala, jako třetí největší město České republiky, spolu s Plzní do finálního výběru na získání titulu EHMK pro rok Hypotéza práce se zabývá myšlenkou, že i přesto, že Ostrava soutěž nevyhrála, její kulturní vývoj od kandidatury je srovnatelný s vývojem města, které titul EHMK pro rok 2015 vlastní a pracuje na svém vývoji v potenciálně lepších podmínkách. Vzhledem k velké šanci na získání tohoto titulu a ke kulturnímu zázemí v Ostravě vznikaly iniciativy a programy podporující město v kandidatuře a k získání titulu. Jednalo se o kulturní počiny, za kterými stál jak tým vytvořený pro kandidaturu, tak i kreativní lidé zabývající se ostravskou kulturou. I přesto, že Ostrava nakonec titul nezískala, nezastavila se ve svém rozvoji a poměrně cíleně kráčela vstříc evropské spolupráci a rozměrům na kulturním poli. Následující kapitoly se budou zaobírat tím, jak kandidatura ovlivnila vnímání městské kulturní strategie, vytvořené přihláškou a koncepčními dokumenty města v návaznosti na projekt EHMK a vývojem města od kandidatury do konce roku V rámci zmapování stavu zrealizovaných projektů z přihlášky Ostravy na EHMK bude možné vytvořit srovnání s Plzní. 4.1 Historické a kulturní zázemí Ostravy Celorepublikově známý přívlastek Černá Ostrava je na jednu stranu silný identifikační prvek, na druhou stranu zavádí neznalého člověka k vytvoření velmi jednostranného obrazu o této Severomoravské metropoli. Ostrava jako průmyslová aglomerace byla ještě ve 20. století hlavně místem pro práci a zatímco těžební průmysl měl špatný ekologický dopad, kultura města ustupovala stranou. V 19. století tvořili většinu populace přistěhovalci z jiných krajin a nikdo v těžké době neměl pomyšlení na kulturní potřeby. Ovšem začátkem nadcházejícího století lidé postupně kulturně oživovali město a roku 1907 bylo otevřeno první Městské 23

30 divadlo. Snažilo se ve své době vyrovnat jiným městům v okolí, kde měla kultura hlubší kořeny, jako je Těšín, nebo Opava. (Magistrát města Ostravy, 2015) 4.2 Strategie města v oblasti kultury do doby kandidatury Z rozhovoru s Bc. Naděždou Brožkovou, referentkou odboru kultury Magistrátu města Ostravy, vyplynulo, že přihlášení do soutěže EHMK bylo začátkem koncepčního uvažování o rozvoji kultury v Ostravě. Komise kultury v roce 2007 předložila podnět Radě města a Zastupitelstvu, aby se Ostrava začala ucházet o titul EHMK pro rok Ke konci roku Zastupitelstvo souhlasilo s kandidaturou. V předchozích letech neexistoval koncepční materiál, který by se zabýval kulturní strategií města, až díky plánované přihlášce do EHMK se začala zpracovávat analýza stávající kulturní situace a potřeb pro další vývoj. Analýza nejen přesně určila, jaké kulturní subjekty a aktivity byly v Ostravě realizované, ale také je přiřazovala jednotlivým obvodům a samosprávám. Na základě této analýzy vznikla potřeba připravit strategický plán rozvoje kultury, který byl ve výsledku použit i do přihlášky. V roce 2008 město zadalo veřejnou zakázku pro zpracování Koncepce kultury do roku 2020 (dále jen Koncepce ), včetně SWOT analýzy, priorit a cílů. Na materiálu pracoval strategický tým a pracovní skupiny. Na základě této práce byl vytvořený Akční plán, který shrnoval potřeby města v oblasti kultury. Koncepce vznikala ve spolupráci se zástupci kulturních institucí, individuálně tvůrčích lidí ve městě, ale také dalších kulturně a umělecky činných uskupení. (Brožková, 2014) Tým pro podání přihlášky do soutěže EHMK K navržení Čestmíra Kopeckého 2 na pozici hlavního šéfa projektu došlo na základě výzvy člena Kulturní komise. Čestmír Kopecký si následně dál vybíral tým, se kterým by chtěl spolupracovat na kandidatuře. Manažerkou se stala Dita Eibenová 3, která byla také jednou z navrhovaných pro vedení projektu, ale sama se 2 Čestmír Kopecký Vystudoval FAMU v Praze katedru organizace a řízení. Od roku 1978 pracoval jako vedoucí výrobního štábu v Československé televizi a od roku 1990 jako producent České televize. Po odchodu z České televize, v roce 2000, se Čestmír Kopecký stal soukromým producentem společnosti První veřejnoprávní. V letech 2005 až 2007 byl ředitelem Divadla Husa na Provázku. Od roku 2013 opět působí v ČT jako kreativní producent. Učí na FAMU a DAMU v Praze, je členem prezidia České a členem Slovenské filmové a televizní akademie. (Čestmír Kopecký ČT, 2015) 3 Dita Eibenová významně se podílela na vzniku a realizaci řady kulturních projektů v Ostravě. Pracovala na festivale Ostravské dny Institut a Festival nové hudby, Festival Bude LÍP, 24