11.2 Novela zákona o DPH, účinná od 1. ledna část

Transkript

1 Účetnictví, daně a právo v praxi Rubrika 11 strana 1/ Novela zákona o DPH, účinná od 1. ledna část Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský Za účelem zvýšení přehlednosti zákona byly 10d a 10j sjednoceny do nového 10d. Věcnou změnou prošlo stanovení místa plnění při poskytnutí dlouhodobého nájmu dopravního prostředku oso - bě nepovinné k dani. Do konce roku 2012 se v těchto případech postupovalo dle obecného pravidla 9 odst. 2 (tj. stát poskytovatele plnění), přičemž nově je místem plnění místo, kde má příjemce sídlo nebo místo pobytu. Touto změnou tedy došlo ke sjednocení místa plnění při dlouhodobém pronájmu bez ohledu na ekonomickou činnost příjemce. Z tohoto pravidla je ještě dále vyčleněn dlouhodobý pronájem rekreační lodi osobě nepovinné k dani. Zde platí totéž pravidlo, s výjimkou případů, kdy je loď fyzicky předána v místě kde má poskytovatel plnění sídlo nebo provozovnu. V těchto případech je místem plnění místo fyzického převzetí lodi. Stávající plátci DPH musejí věnovat pozornost tomu, že Přechodným ustanovením č. 9 je dána povinnost do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely (tedy do 28. února 2013) oznámit správci daně všechny registrační údaje návazně na nově doplněný 96 zákona: novým povinným údajem jsou čísla všech účtů, používaných pro ekonomickou činnost plátce, s tím, že plátce je oprávněn určit, která z těchto čísel účtů mají být zveřejněna na internetu. Pokud plátce neurčí, která čísla účtů jsou určena ke zveřejnění, má se za to, že všechny účty nahlášené správci daně jakožto účty určené pro ekonomickou činnost (resp. od uve- Změna místa plnění při pronájmu dopravního prostředku Povinnost oznámit správci daně do 28. února 2012 všechny registrační údaje

2 Rubrika 11 strana 2/8 Povinnost odvést daň již z přijaté úhrady i pro neúčtující plátce Zkrácení doby mezi překročením rozhodného obratu a vznikem statutu plátce Účetnictví, daně a právo v praxi dené v přihlášce k registraci pro DPH), jsou určena ke zveřejnění. V dané souvislosti je dobré si uvědomit, že pokud by plátce čísla svých účtů sice správci daně poskytnul (uvedením na přihlášce k registraci, resp. u stávajících plátců jejich nahlášením do 28. února 2013 podle přechodného ustanovení novely), ale všechna zároveň výslovně vyloučil ze zveřejnění, pravděpodobně tím bude vystavovat své odběratele riziku ručení za daň podle 109 zákona. Do konce roku 2012 mohly fyzické osoby (plátci DPH), které nevedly účetnictví, využít výjimky z povinnosti přiznat a odvést daň z přijaté úplaty před dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Tato výjimka je od roku 2013 ze zákona vypuštěna a všem plátcům DPH vzniká povinnosti přiznat daň k datu uskutečnění zdanitelného plnění či datu přijetí úplaty, a to k tomu datu, které nastane dříve. O jeden měsíc se zkracuje doba mezi okamžikem rozhodným pro vznik statutu plátce a okamžikem, k němuž se plátcem stává (viz 6 6f a návazně 94 ZDPH): zatímco před novelou se například při překročení rozhodného obratu subjekt stal plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl překročen stanovený obrat, nově se plátcem stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákoně plátcem dříve. Stanovení termínu pro podání přihlášky k registraci pro tyto případy zůstalo zachováno, tj. přihlášku k registraci je plátce povinen podat do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem. Fakticky je tedy i termín pro podání registrační přihlášky o měsíc posunut dopředu, návazně na to, že o měsíc dříve (v porovnání s předchozí právní úpravou) vzniká statut plátce.

3 Účetnictví, daně a právo v praxi Již nějaký čas je diskutováno snížení registračního limitu, resp. obratu, po jehož překročení se osoba povinná k dani musí registrovat k DPH. Tato změna je taktéž součástí zákona 502/2012 Sb., přičemž však účinnost této změny je vztažena k účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. (tj. zákon zřizující tzv. jednotné inkasní místo). Jeho účinnost má podle dosud přijaté úpravy nastat k , takže na toto datum je prozatím vázáno i snížení rozhodného obratu pro povinnou registraci k DPH. Nelze ale vyloučit ještě další změny tohoto data. S odloženou účinností k 1. lednu 2014 vstoupí v platnost povinnost činit veškerá podání v rámci DPH vůči správci elektronicky. Roční odklad účinnosti by měl posloužit všem zúčastněným subjektům k přípravě příslušných technických prostředků a zajistit tak bezproblémový běh podání. Povinnost elektronického podání se týká nejen daňových přiznání a hlášení, ale i ostatních oznámení (registrace, změna údajů apod.). Zákon o DPH stanovuje povinnost podat veškerá podání elektronicky, ostatní náležitosti podání vychází z daňového řádu. V rámci snížení administrativních nákladů zůstává možnost papírového podání pouze u fyzických osob, jejichž obrat za posledních 12 předcházejících měsíců nepřekročí 6 milionů Kč, a to jen za předpokladu, že jim tato povinnost nevyplývá z jiných ustanovení zákona. Tato výjimka platí pouze pro tyto fyzické osoby. Pokud tyto osoby mají zástupce, který sám má povinnost elektronického podání (např. právnická osoba), musí být zástupcem podání učiněno taktéž pouze elektronicky. Tzv. závazné posouzení dává obecně poplatníkovi možnost požádat u svého místně příslušného správce daně o vyjádření k nějaké otázce ve věci aplikace daní. Lze to učinit pouze v konkrétních případech zákonem vyjmenovaných, na DPH jde podle stávající úpravy např. o otázku zatřídění daného plnění podle toho, jaká daňová sazba se má uplatnit. Rubrika 11 strana 3/8 Od snížení rozhodného obratu pro registraci na 750 tis. Kč Od povinná elektronická forma přiznání kdph Možnost závazného posouzení ve věci zatřídění do přílohy č. 5 zákona (režim přenosu daňové povinnosti u železného šrotu)

4 Rubrika 11 Tento institut závazného posouzení se od roku 2013 nově rozšiřuje také na případy zatřídění do Přílohy č. 5 zákona. To je příloha, která stanoví seznam zboží, u jehož dodání náleží uplatnit tzv. režim přenesení daňové povinnosti (resp. tuzemský reverse charge ), resp. jde o zboží charakteru odpadu či šrotu. Plátce daně tak má možnost, pokud si sám není u konkrétního případu jistý, zda daná dodávka spadá nebo nespadá do Přílohy č. 5, požádat za příslušný správní poplatek o závazné posouzení správce daně. Samozřejmě musí požádat přesně zákonem předepsanou formou (mj. dostatečně specifikovat popis daného zboží a sám navrhnout výrok rozhodnutí). Sám plátce také odpovídá za to, že popis zboží, jak je uvede, odpovídá skutečnosti. Správce daně protihodnotou za uhrazený správní poplatek Kč pouze vydá příslušné rozhodnutí. Významnou praktickou změnou, která byla přijata v rámci prevence daňových úniků, je zavedení institutu nespolehlivého plátce. Správce daně může konkrétnímu plátci DPH přidělit status tzv. nespolehlivého plátce, čímž ho de facto negativně označuje, resp. cejchuje, přičemž účelem je takovému subjektu výrazně omezit jeho působení na legálním trhu. Toto označení za nespolehlivého plátce musí samozřejmě být učiněno řádným rozhodnutím, přičemž proti takovému rozhodnutí se lze odvolat a odvolání má odkladný účinek. Předpokládá se, že důvodem pro označení za nespolehlivého plátce budou především opakované delikty resp. porušení zákonných povinností, pokud jde o podávání daňových přiznání, řádné vedení záznamní evidence, řádné úhrady DPH. Za nespolehlivého plátce bude nepochybně označen subjekt, který se záměrně vyhýbá těmto povinnostem, nespolupracuje se správcem daně ve smyslu zásady součinnosti v daňovém řízení, je dlouhodobě či opakovaně nekontaktní, je přitom činný na takovém trhu, resp. obchoduje s takovými kostrana 4/8 Zavedení institutu nespolehlivého plátce Účetnictví, daně a právo v praxi

5 Účetnictví, daně a právo v praxi moditami, které jsou daňovou správou vnímány jako problematické atd. Daňová správa přitom bude zveřejňovat seznamy osob, jež byly rozhodnutím označeny za nespolehlivého plátce. Pro jejich obchodní partnery (především odběratele) to v praxi znamená zásadní nepříjemnost a riziko: u transakcí s těmito osobami realizovaných budou v pozici ručitele za případně neuhrazenou povinnost na DPH (podle 109 zákona). Pokud tedy nespolehlivý plátce neuhradí svému místně příslušnému správci daně DPH z předmětné dodávky, bude tuto daň požadovat správce daně od odběratele, resp. odběrateli nebude uznán nárok na odpočet této daně na vstupu (z titulu přijetí předmětného plnění). Od roku 2013 se rozšiřují tituly ručení příjemce zdanitelného plnění o případy, kdy je provedena platba za zdanitelné plnění zcela nebo z části na jiný účet poskytovatele zdanitelného plnění, než je účet zveřejněný správcem daně. Dále v souvislosti se zavedením institutu nespolehlivého plátce ručí příjemce plnění za nezaplacenou daň také v případech, kdy je k datu uskutečnění zdanitelného plnění poskytovatel plnění označen jako nespolehlivý plátce. Převody nemovitostí (staveb, bytů, nebytových prostor) mohou buďto podléhat dani, nebo pokud je splněna osvobozovací lhůta, která uplyne od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od započetí s užíváním jsou od DPH osvobozeny. Tato osvobozovací lhůta činila do konce roku 2012 tři roky, počínaje rokem 2013 se prodlužuje na 5 let. Podle přechodných ustanovení se tříletá lhůta uplatní u převodů těch nemovitostí, které byly nabyty před 1. lednem 2013, u převodů nemovitostí nabytých později se již použije lhůta pětiletá. Rozhodné tedy je, kdy došlo k nabytí předmětné nemovitosti, tedy kdy nastaly právní účinky předmětného převodu. (Nemělo by být rozhodné, kdy Rubrika 11 strana 5/8 Rozšíření ručení příjemce plnění Prodloužení osvobozovací lhůty u převodu staveb, bytů a nebytových prostor ze 3 na 5 let

6 Rubrika 11 strana 6/8 Možnost dobrovolně uplatnit daň upřevodů nemovitostí, které jsou osvobozeny Účetnictví, daně a právo v praxi nastal den uskutečnění zdanitelného plnění u daného převodu.) Připomínáme, že zde uvedená pravidla (tj. osvobození podmíněnou osvobozovací lhůtou) se nevztahují na pozemky: pozemky jsou osvobozeny od DPH obecně (tj. bez ohledu na časové kritérium), s výjimkou pozemků stavebních, které naopak zase bez ohledu na časové hledisko vždy podléhají dani. Plátce, který prodává nemovitost, se může rozhodnout, že daň dobrovolně uplatní i u převodu stavby, bytu či nebytového prostoru, u něhož jinak je s ohledem na splnění osvobozovací lhůty zákonem přiznána možnost osvobození: přestože tedy jde o převod např. stavby, která již je užívána dobu podstatně delší, než je stanovená osvobozovací lhůta, a mohla by tedy být od DPH osvobozena, převodce může daň uplatnit. To může být výhodné, resp. mít to značně zjednodušující vliv na agendu převodce třeba v případech developerských společností. Plátce tím, že na výstupu uplatní daň (byť by nemusel), se vyhne nutnosti zkoumat dopady na dani na vstupu, resp. korigovat nárok na odpočet u souvisejících vstupů formou úpravy odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně. Tato povinnost korekce nároku na odpočet by mu jinak vznikala, pokud by k osvobozenému prodeji došlo za situace, že dříve u souvisejících nákladů (vstupů) byl plně uplatněn nárok na odpočet a nebylo zohledněno to, že prodej nakonec má být od daně osvobozen. Možnost zdanit převod nemovitosti je tedy třeba chápat jako administrativně méně náročnou variantu druhého možného zákonného postupu, kdy převodce na jednu stranu (za předpokladu splnění osvobozovací lhůty) uplatní při prodeji osvobození, ale na druhou stranu by se musel vypořádat se zákonnou povinností úpravy odpočtu daně. Pro každý jednotlivý konkrétní případ je potom na zvážení, porovnání a posouzení to, jaké jsou

7 Účetnictví, daně a právo v praxi pro obě varianty postupu, které zákon nabízí (tj. uplatnit osvobození, nebo uplatnit DPH), pro plátce dopady finanční. (Za určitých situací může být výhodnější ta, za jiných situací opačná varianta.) Nárok na odpočet představuje možnost nikoli povinnost, ale právo, a tudíž je na plátcích, zda odpočet uplatní. Jediným limitem jejich volby je obecná tříletá lhůta pro uplatnění odpočtu, po jejímž uplynutí nárok propadá. Výjimkou z tohoto pravidla přestavují plnění, u nichž má plátce povinnost sám daň přiznat, tj. například při intrakomunitárních plněních s tzv. reverse-charge či při režimu přenesení daňové povinnosti. Nově od roku 2013 je tato lhůta prolomena i v případech, pokud se dané zdanitelné plnění použije pro účely plnění dle 13 odst. 4 písm. b) zákona. To jsou případy, kdy plátce uvede do užívání dlouhodobý majetek ve vlastní režii, který je použit k tzv. částečnému nároku na odpočet, tedy k tzv. smíšeným účelům využití. Jde o případy, kdy majetek slouží jak ke zdaňovaným, tak i osvobozeným výstupům či k ekonomické a neekonomické činnosti. Tuto změnu uvítají zejména plátci, jež pořizují dlouhodobý majetek po několik let. V praxi půjde zejména o výstavbu nemovitostí. Plátce totiž velmi často dopředu netuší, zda např. nemovitost prodá nebo pronajme s či bez bez DPH a z důvodu rizika propadnutí nároku na odpočet raději daň na vstupu uplatní. V případě pozdější změny záměru investice musí daň složitě vracet (v režimu úpravy odpočtu daně) a vystavuje se zbytečným komplikacím a rizikům. Nově si již plátce mohou nárok na odpočet podržet až do doby, kdy bude jasné či velmi pravděpodobné, jak bude s majetkem dále naloženo. Rubrika 11 strana 7/8 Výjimky z obecně platné tříleté lhůty pro uplatnění odpočtu daně na vstupu

8 Rubrika 11 strana 8/8 Účetnictví, daně a právo v praxi