6/ Ručení obce za závazky třetích osob

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 18. ROČNÍK 6/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: XVIII. kongres starostů Ručení obce za závazky třetích osob Role měst a obcí v sociálních službách Co nového v odpadech Chytrá energie Výstavba protipovodňových opatření není pouze otázkou peněz, ale také vypořádání majetkoprávních vztahů Bezpečnostní komise se ve čtvrtek 20. května 2010 sešla v Praze k mimořádnému zasedání, aby projednala otázku, jak uspíšit a zefektivnit výstavbu protipovodňových opatření. Obce v tomto směru vyvíjely v posledních letech řadu aktivit. V mnoha případech, jako třeba i v tolik medializovaných Troubkách, je však situace velmi složitá. Kromě získání finančních prostředků na ochranu proti povodním jde především o nevyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům, na nichž by protipovodňová opatření měla být realizována. V Operačním programu Životní prostředí je vyhrazen dostatek finančních prostředků na stavby poldrů, ochranných hrází i jiných protipovodňových opatření, nicméně obce většinou nejsou vlastníky dotčených pozemků a musí je nejprve vykoupit. S řadou majitelů se však není možné dohodnout. Bez majetkoprávního vypořádání ale nelze zajistit ani stavební povolení pro realizaci protipovodňového opatření. Svaz proto požaduje rozšíření vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření v příslušných právních normách o stavby, které mají chránit majetek, zdraví a život občanů před negativními důsledky povodní a záplav. To by zajistilo, že při stavbě protipovodňových opatření by nebylo nutné požadovat souhlas majitele pozemku. Samotné majetkoprávní vypořádání by probíhalo až následně. Svaz měst a obcí ČR bude dále požadovat, aby bylo možné z dotačních titulů určených na protipovodňová opatření čerpat peníze i na samotný výkup pozemků, případně úplatná věcná břemena, a financovat rovněž opravy a údržbu drobných staveb zabraňujících povodním typu sil- ničních propustí, mostků atd. v majetku územních samosprávných celků. Po zkušenostech získaných při povodních v minulých letech lze říci, že dnes již velmi dobře funguje integrovaný záchranný systém. Probíhá úzká spolupráce postižených obcí s kraji, se státními institucemi i s charitativními organizacemi. Obce, i samotní občané, mohou při snaze pomoci využívat i zřízená povodňová konta. Zakládat další inzertní servisy již není nezbytné. Povodně letos postihly zejména Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj. Celkové škody zatím nejsou vyčísleny, odhadují se na tři až čtyři miliardy korun. Každá pomoc k jejich odstranění je ale samozřejmě vítána. Tedy i, do jisté míry už tradiční, pomoc obec obci. Osvědčila se zejména v letech 1997, 2002, ale i v roce minulém. Starostové postižených obcí a měst ji velmi ocenili. Ladislav Kryštof předseda Bezpečnostní komise Jak bude vypadat Program rozvoje venkova po roce 2013? Zapojte se do diskuze více na str. 17, 18

2 Aktuality ve zkratce Konference EU květen 2010, Praha Prostory Poslanecké sněmovny hostily jednání Konference ke Strategii Evropa 2020 organizované Úřadem vlády. Konference se soustředila na dva cíle, které Evropská rada ke Strategii EU 2020 dosud přijala: do roku 2020 zvýšit zaměstnanost na 75 % a zvýšit objem investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP ročně. Příspěvky účastníků, ke kterým patřili kromě zástupců státu také vybraní zástupci podnikatelského sektoru nebo univerzit, se soustředily na roli firem a vzdělávacích institucí při naplňování uvedených cílů nebo na možnosti podpory a zlepšení investic do výzkumu a vývoje. I přes důležitou roli, kterou i v těchto oblas- 20 let demokracie: Kraje, města, obce na rozcestí mezi korupcí a vládou práva 4. květen 2010, Praha Pod záštitou poslanců z několika poslaneckých klubů se v Poslanecké sněmovně konal seminář, jehož hlavním cílem byla diskuze nad možnými změnami mj. v zákoně o obcích. V prvním bloku se diskutovala kvalita radničních médií a snaha zákonně upravit způsob určování jejich obsahu (viz příspěvek na str. 12). Druhý blok byl zaměřen na dostupnost informací pro zastupitele, kteří nejsou členy rady, resp. opoziční zastupitele. V obou blocích upozorňoval zástupce ministerstva vnitra na velmi obecně formulovaná ustanovení obsažená v návrhu novely, která by znemožnila výkon kontroly. V odpoledním bloku tohoto semináře byla diskutována i opatření navržená občanským sdružením Oživení směřující proti nehospodárnému nakládání s majetkem obcí a krajů. Jako jedna z možností byla nastíněna tzv. žaloba ve veřejném zájmu, s čímž zástupkyně Svazu, Mgr. Iva Vejmelková a Ing. Jaroslava Kypetová, zásadně nesouhlasily. Panelistům a veřejnosti zde také byla představena novelizace zákona o majetku obcí, která byla nedávno zavedena na Slovensku. Navzdory očekávání organizátorů se semináře zúčastnilo kromě panelistů z řad zástupců ministerstva vnitra ČR, kanceláře Veřejného ochránce práv a dalších, pouze tři desítky posluchačů, převážně z občanských sdružení a opozičních zastupitelů. tech mohou hrát města a obce (např. podporou vytváření nových pracovních míst nebo vytvářením příležitostí pro investice a lákání nových firem), však mezi přednášejícími nebyl jediný zástupce krajských a místních samospráv. Zvláště nepřítomnost hejtmanů, a to jak za konferenčním stolem, tak v plénu, byla přinejmenším zarážející. Nabízí se proto otázka, jak si stát představuje realizaci Strategie EU 2020, když jako relevantního partnera diskuzí samosprávy vynechá. UPOZORNĚNÍ Předání účetních výkazů se blíží Tajemníci městských úřadů se sešli v Hrotovicích květen 2010, Hrotovice Na překonání krizových situací na úřadě bylo zaměřeno XX. valné shromáždění Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, na kterém se sešlo zhruba 130 účastníků. Na programu mělo projednání standardních materiálů typu zpráva o hospodaření, zpráva o činnosti za uplynulé období, úprava stanov atd. Pozornost přítomných se ale soustředila zejména na doprovodné odborné semináře s řízenou diskusí. Byly věnovány hospodaření měst a obcí v době ekonomické krize, krizovému řízení orgánů veřejné správy a pracovnímu právu. Valného shromáždění se účastnila i řada hostů, za vedení Svazu delegáty pozdravil výkonný místopředseda Jaromír Jech. Informoval tajemníky o právních normách, kterými se Svaz momentálně zabývá. Upozornil zvláště na chystanou změnu Ústavy ČR, která by měla rozšířit kontrolní kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k samosprávě, a na novelu loterijního zákona, která bude v nejbližších dnech projednávána v Senátu. Svaz písemně oslovil všechny senátory a vyzval je, aby podpořili novelu zákona, která prošla Sněmovnou. Jaromír Jech věří, že se senátoři při hlasování o herním zákonu zachovají odpovědně vůči občanům a novelu, která umožní obcím a městům regulovat hazard na svém území, schválí. Výkonný místopředseda upozornil také na nejbližší akce, které Svaz organizuje nebo se na jejich organizaci alespoň podílí. Pozval tajemníky na kongres starostů, konferenci BESIP a s jistým předstihem už i na prosincovou finanční konferenci. Odborné setkání zástupců asociací samospráv ze zemí V4 18. květen 2010, Bratislava Výměna zkušeností a návrhy na možnou spolupráci mezi asociacemi zemí V4, Ukrajiny a Rakouska byly předmětem akce podpořené z Mezinárodního visegrádského fondu. Po úvodních prezentacích činnosti jednotlivých asociací se rozvinula diskuse na téma spolupráce v oblasti posílení zájmů měst a obcí na evropské Nejpozději do 20. července budou muset územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace předat účetní výkazy ve stavu k 31. březnu a k 30. červnu K přenosu dat je třeba registrace v Centrálním systému účetních informací státu (CSÚIS). Ministerstvo financí vyzývá všechny dotčené subjekty, aby registraci zahájily co nejdříve. Více informací najdete na webových stránkách Svazu. Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 6/2010 strana 2

3 úrovni. Všechny asociace jsou sdružené v zastřešující evropské organizaci místních a regionálních samospráv CEMR. Zde je možné mezi jednotlivými asociacemi úzce spolupracovat na blízkých tématech a konzultovat připravovaná stanoviska. V rámci tohoto bloku prezentoval zástupce Rakouska jako příklad dobré praxe fungování a aktivity Rakouského svazu měst. Vzájemná informovanost o činnosti jednotlivých asociací se ukázala jako přínosná. Je možné konstatovat, že Svaz měst a obcí ČR v mnohém funguje velmi podobně, stejně tak Združenie miest a obcí Slovenska nebo Polská asociace měst. Situace je značně odlišná např. v Maďarsku, kde je obhajování zájmů samospráv roztříštěno do celkem sedmi různých asociací. Druhá část setkání se týkala možností spolupráce mezi jednotlivými sdruženími např. v rámci konceptu makroregionů, který se připravuje jako jeden z nástrojů v diskuzích o budoucnosti EU. Do budoucna se předpokládá další vzájemná spolupráce sdružení. Svaz na tomto setkání zastupovali výkonný místopředseda Jaromír Jech a vedoucí oddělení vnějších vztahů Ingrid Štegmannová. O hazardu se jednalo v senátním výboru 19. květen 2010, Praha Dva dny před projednáváním novely zákona o loteriích v plénu se o hazardu diskutovalo v senátním výboru pro vědu, vzdělávání, sport a kulturu. Zazněly zde argumenty pro i proti schválení novely. Senátor Nenutil např. popíral, že by novela dávala obcím možnost ovlivnit konkurenční prostředí. Naopak, obce budou schvalovat obecně závazné vyhlášky o lokalitách, kde mohou být hazardní hry provozovány, a ty se budou vztahovat na všechny zájemce. Jiří Čunek zase upozornil na zajímavý koloběh peněz sociální služby a činnosti, které mají napomáhat řešit negativní dopady hazardu, jsou paradoxně financovány právě z výnosů hazardního průmyslu. Zcela nový zákon by upřednostnil Jan Horník, aby byl jasný dopad všech ustanovení a zaručena jejich provázanost včetně nezpochybňování ze strany EU. Vysloveně proti novele se postavili senátoři Balín a Dryml, kteří nejen zpochybnili nutnost posílení pozice obcí, ale především upozorňovali na zúžení možných příjemců výtěžku. Z nich jsou totiž přímo vyloučeny státní příspěvkové organizace, např. Národní divadlo. Tyto instituce jsou ovšem financovány i s pomocí samospráv, které by je dle ministerstva financí mohly díky vyšším příjmům z odvodů dotovat více a průhledněji. Většina tělovýchovných a sportovních klubů jsou navíc občanská sdružení, jejich podpora z odvodů je dle poslaneckého návrhu možná. Zástupci ministerstva financí také upřesnili, že podle zákona o daních z příjmů jsou příjmy provozovatelů loterií ze vsazených částek osvobozeny od daně z příjmů. Provozovatelé tedy platí pouze odvody z výtěžků hazardních her dle zákona o loteriích, nikoli daně, jak mylně uvádějí některá média. Při znalosti akcionářské struktury se také vyhrožování odchodem velkých sázkových firem do zahraničí stává poněkud relativní. Dle současného znění zákona o loteriích se provozovatelem loterií totiž může stát jen právnická osoba se sídlem na území ČR. XX. sněm ZMOS květen 2010, Bratislava Cílem jubilejního sněmu Združenia miest a obcí Slovenska bylo nejen připomenutí vzniku ZMOS, ale rovněž začátky budování samosprávné demokracie na Slovensku a její vývoj v uplynulých 20 letech. Této významné akce se zúčastnilo zhruba 1000 starostů a primátorů, řada zástupců politické reprezentace a významných institucí Slovenska, zahraničních hostů z partnerských sdružení a dalších organizací. Byl to poslední sněm tohoto volebního období, kdy se na Slovensku uskuteční jak parlamentní, tak komunální volby. Jménem předsedy Svazu a všech starostů pozdravil účastníky sněmu výkonný místopředseda Jaromír Jech, který ve svém vystoupení připomněl rovněž 20 let společné spolupráce obou asociací. Vynikající vzájemné vztahy jsou rozvíjeny především při každoročním společném setkání Předsednictev. Letošní setkání se uskuteční 11. června 2010 v Bratislavě, kde budou zástupci sdružení diskutovat o zkušenostech obcí s finanční krizí, aktuální legislativě Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU DOSTAVBA DÁLNICE D8 Z EVROP- SKÝCH FONDŮ JE OHROŽENA Stav naší dálniční sítě je oproti západním sousedům stále nedostatečný. Je proto logické, že nedílnou součástí evropských politik je také budování transevropských sítí. Jednou z těchto sítí je i dálnice D8 spojující Prahu a Drážďany. Tato dálnice je rozestavěna od osmdesátých let. Původně měla být hotova do roku 2000, termín dokončení se však postupně posouval až na rok Dnes je však zřejmé, že kvůli opakovaným průtahům není reálný ani rok 2011 nebo Problémem je 16,4 kilometry dlouhý úsek, který prochází Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Právě z důvodu ochrany životního prostředí by na tomto úseku měly stát tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely a 29 mostů. Dostavba dálnice je důležitá nejenom z hlediska potřeb zajištění rychlého pohybu osob a zboží v této části evropského regionu. Je důležitá pro jednotlivé obce a města a hlavně pro lidi. Přetížená místní doprava totiž pravidelně ucpává provoz v městech a obcích, na objížďkách umírají lidé. Na to opakovaně upozorňují starostové z okolí nedokončené dálnice D8 v čele s primátorem města Ústí nad Labem Janem Kubatou, kteří jsou oprávněně vážně znepokojeni prodlužováním dostavby této komunikace. Dostavba dálnice by měla být financována z evropských fondů. Ostatně co jiného než infrastrukturu spojující jednotlivé členské státy bychom měli z těchto fondů financovat. Evropská komise však v polovině března českému ministerstvu dopravy oznámila, že posuzování projektu na dostavbu dálnice D8 pozastavuje a vzala si až čtyřměsíční lhůtu na rozmyšlenou. Z kuloárových informací je zjevné, že důvodem jsou stížnosti ekologů. Rozhodl jsem se proto v Evropském parlamentu interpelovat Evropskou komisi kvůli jejímu nestandardnímu postupu. V interpelaci poukazuji na skutečnost, že zpoždění dostavby silnice ovlivní vedle konečného termínu i výslednou cenu projektu a že nezávislé soudy v České republice nevydaly žádné předběžné opatření, které by předznamenávaly potřebu odložení příslušných rozhodnutí dostavby dálnice D8. Navrhuji také, aby byl nově evropskou legislativou jasně ohraničen termín pro vydání rozhodnutí Evropské komise tak, abychom na rozhodnutí Bruselu nemuseli čekat dlouhé čtyři měsíce. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 5/2010 strana 3

4 a společných postupech při obhajování zájmů na evropském poli, zejména v oblasti nastavení budoucího využívání evropských fondů. Spolupráce obcí a České pošty 25. květen 2010, Praha Na základě Dohody o partnerství mezi Svazem a Českou poštou se Komora obcí zabývala přípravami projektu Partner, který organizuje Česká pošta, s. p., v zájmu zajištění optimalizace poštovních služeb v území. Ing. Horáček, ředitel Odboru architektury poštovní sítě České pošty, představil dosud vykonané práce, zejména analýzu poskytování a rozmístění poštovních služeb po ČR. Snahou projektu je posílit vazbu pošty na stát, resp. veřejnou správu, trend v Evropské unii je spíše opačný. Základem úspěchu projektu, a tím i poskytování poštovních Ing. Rastislav Horáček, Česká pošta, s.p. služeb v ČR, je spolupráce s obcemi. Projekt Partner je založen na přenosu výkonu (nabídky) poštovních služeb z přímé pobočkové sítě České pošty na partnerské obce, které dle analýzy spádovosti jejich území (resp. pošt v nich umístěných) budou nabízet a provozovat jen některé či všechny obvyklé poštovní služby. Odpovědnost by měla být na České poště, jelikož jí je udělována poštovní licence od Českého telekomunikačního úřadu. Tento přístup spolupráce je zvolen s ohledem na využívanou dobu poštovních služeb v dané obci a jejím okolí. Zájmem České pošty není zrušit pobočku bez náhrady, ale dodat do obce službu, která je skutečně využívána. Ovšem to znamená, že velmi často je samostatná kamenná pobočka České pošty nadbytečným ekonomickým výdajem, pokud je pošta v počtu úkonů a doby využití pracovních kapacit nevyužita, resp. využívána velmi slabě asi do dvou hodin denně. Je předvídáno, že ze současných 3348 poštovních poboček může být až 1700 zapojeno do projektu Partner, resp. být výdejním místem. Starostové zkonstatovali, že jsou si plně vědomi ekonomických souvislostí, za kterých Česká pošta funguje, a že v souvislosti s liberalizací trhu poštovních služeb v roce 2013 (a tím i privatizaci České pošty) zřejmě bude muset dojít k redukci některých poštovních poboček. Není ale možné vydávat optimalizaci poštovní sítě ve spolupráci s obcemi za plnohodnotné řešení, když tím de facto dojde k omezení nabídky poštovních služeb v území, a to ještě za přímého účastenství obce. Na základě ekonomických ukazatelů je třeba stanovit potřebnou síť a rovněž zajistit, aby dopad na občana v případě převodu služeb z poštovní pobočky na partnerskou obec byl co nejmenší, nebo alespoň co nejvíce pozvolný, a obci kompenzovat veškeré náklady s tímto spojené. Rovněž je třeba, aby navrhovaná síť složená z klasických poštovních poboček, partnerských obcí a výdejních míst na obcích byla dopracována z hlediska provozuschopnosti na obcích a pracovně-právního prostředí na obecních úřadech. Česká pošta by měla spolupracující obci dodat na své náklady technické a bezpečnostní vybavení a další mobiliář potřebný k řádnému poskytování poštovních služeb. Rovněž by měla být jasně stanovena řídící působnost vůči zaměstnancům obce a závazek pošty k proškolování zaměstnanců vykonávající poštovní činnost. Česká pošta tyto náměty vzala jako podklad pro další pokračování ve zpracování projektu, 29. června 2010 předloží doplněnou a upravenou verzi k dalšímu projednání. Účetnictví stále plné nejasností 27. květen 2010, Praha Novela účetnictví je stále spojena s řadou otázek a nejasností, a proto se Svaz aktivně zapojuje do diskuze krajských metodiků ohledně přípravy dalších účetních standardů. Koordinační schůzky, která se koncem května konala v Kanceláři Svazu, se zúčastnili zástupci 11 krajů a také koordinátoři celé skupiny, auditoři Ing. Schneiderová a Ing. Nejezchleb. Hlavním bodem odborné diskuze byl způsob účtování transferů. Došlo rovněž k sestavení seznamu nejaktuálnějších problémů, které ohrožují odesílání pololetních výkazů. Jednání se zúčastnil také JUDr. Bauer, který je odpovědný za průběh reformy účetnictví státu. Přislíbil posílení spolupráce mezi koordinační skupinou a ministerstvem financí. Podstatná část dalších vzájemných setkání by měla být věnována především stanovení způsobu odpisování majetku v hlavní činnosti, k němuž by se mělo přistoupit již v roce informační servis č. 6/2010 strana 4

5 Informujeme K případnému meziročnímu nárůstu daňových příjmů je třeba si zachovat konzervativní přístup Obce by si při svém hospodaření měly i nadále počínat obezřetně. Zaměřit se na efektivnost vynakládaných prostředků a zbytečně nezvyšovat zadlužení. To doporučoval ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl na XVII. celostátním kongresu starostů a primátorů, který se konal 25. května 2010 v Brně. Za dosavadní vzorné hospodaření měst a obcí starostům poděkoval. Na kongresu se však nehovořilo pouze o financích. Starostové, kteří vážili cestu do Brna, se také dozvěděli, jak správně žádat o dotaci z programu Zelená úsporám, jaký je stav financování vodohospodářských projektů z Operačního programu Životní prostředí a co nového přináší novela vodního zákona, která 21. května 2010 vyšla ve Sbírce zákonů. Jak správně žádat o dotaci z programu Zelená úsporám Program Zelená úsporám byl vytvořen z peněz za prodej ušetřených, resp. nespotřebovaných, emisních povolenek, které měla Česká republika přidělena k naplnění závazků vyplývajících z Kjótského Ing. Bohumila Andělová, SFŽP protokolu ke snížení emisí. Celkové zdroje na financování tohoto programu jsou cca 17 mld. Kč. Podpora je určena na realizaci energeticky úsporných opatření (dílčí nebo celkové zateplování) nebo na změnu zdroje vytápění či ohřevu teplé vody v rodinných domech, panelových i nepanelových bytových domech, přičemž může dosáhnout výše až 100 % nákladů takového opatření. Program je kontinuální, což znamená, že je možné podávat žádosti průběžně až do konce roku Žádost je možno podat před realizací, v průběhu realizace nebo do roka po ukončení realizace opatření. K 12. květnu 2010 bylo podáno cca žádostí o zhruba 3,3 mld. Kč (včetně podpory zpracování projektu). Na základě doporučení Rady Státního fondu životního prostředí ministryni životního prostředí by měla být část prostředku Delegáty kongresu v Brně přivítal náměstek primátora Oliver Pospíšil v minimální výši 4-5 mld. Kč vyčleněna na podporu opatření i jiných budov, než jen sloužících k bydlení, zejména veřejně užívané budovy, např. mateřské a základní školy nebo kulturní centra. Tato změna je ovšem odvislá i od toho, jak se ministerstvo životního prostředí dohodne na rozšíření účelového využití získaných prostředků s jejich poskytovatelem, tj. japonskými kupci emisních povolenek. Nejvýraznější změny, které přináší novela vodního zákona Novela vodního zákona se připravovala téměř tři roky, v podstatě od července Konečný návrh obsahuje transpozici evropských předpisů, přehodnocení některých postupů dle aplikace v praxi Mgr. Zdeněk Horáček, MZe a předmětem bylo i zohlednění technického stavu a pokroku ve vodním hospodářství. Novela v průběhu své tvorby prošla několika krizovými situacemi, zejm. šlo o střet mezi provozovateli malých vodních elektráren a ochránci přírody a života v malých vodních tocích. Z pohledu Svazu byly nejproblémovější pasáže o zvyšování poplatků za odběr vody a za vypouštění odpadních vod. Obojí nakonec zůstalo na současné úrovni, takže nebudou mimořádně navyšovány ceny vodného a stočného. Do novely se podařilo zakomponovat i dvě doporučení svazové Komise životního prostředí, první z nich je řešení srážkových vod na území obce, kdy stavebník je povinen zajistit si jejich odtok (vsakování, zadržování s následným regulovaným odváděním srážková kanalizace, odvod do vodoteče, nebo napojení na jednotnou kanalizaci). Pro jejich řešení na úrovni obce by měly být vytvořeny i dotační zdroje. Druhým podnětem byla snaha posílit význam zásobování obyvatelstva pitnou vodou, s ohledem na vyšší výskyt mimořádných situací (povodně, extrémní sucha) a řešit postavení vodárenských společností, které v takovém případě musí překračovat povolení vydaná na čerpání podzemních zdrojů vody. Pro vlastníky nemovitostí je zavedena nová povinnost, že v případě odstraňování odpadních vod prostřednictvím bezodtokových jímek (žump) musí prokázat na výzvu České inspekce životního prostředí či vodoprávního úřadu jejich odstranění v souladu se zákonem. informační servis č. 6/2010 strana 5

6 Na základě požadavku Svazu byla rovněž změněna podstata správního deliktu v případě obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), které nebudou mít do konce roku 2010 vybudovanou kanalizaci. Pokuta až 1 mil. Kč těmto obcím hrozí v případě, že nepředloží alespoň žádost o územním rozhodnutí. Účinnost velké novely vodního zákona je dána na Stav financování vodohospodářských projektů z OP ŽP Alokace Prioritní osy č. 1 Operačního programu Životní prostředí určenou na financování výstavby vodovodů a kanalizací je přes 50 mld. Kč., v současnosti je téměř 40 mld. Kč smluvně přiděleno cca 660 schváleným projektům. Reálně Ing. Petr Valdman, SFŽP bylo do konce dubna 2010 proplaceno žadatelům 2 mld. Kč. Jde o obdobný trend čerpání jako z předchozího programu Infrastruktura , kdy se až v 2. polovině trvání programu podařilo obdržené prostředky vyčerpat. Důvodem je doposud nedostatečná projektová připravenost i dopad krize do veřejných rozpočtů, kdy obce a města nemají dostatek prostředků na kofinancování. V nejbližší době bude vyhlášena výzva na výstavbu kanalizací pro aglomerace nad 2000 EO (červen 2010), následovat by měla v říjnu výzva pro aglomerace pod 2000 EO. U tzv. velkých projektů (nad 25 mil. eur) výstavby vodohospodářské infrastruktury má ČR dosud schváleny Evropskou komisí tři (Dyje II, Nové Mlýny a Chebsko), další tři velké projekty (Brno, Čistá Bečva II, Ústí nad Orlicí) čekají na schválení. Ve srovnání s okolními novými členskými státy EU Polskem (4 schválené, 9 ke schválení), Maďarskem (4 schválené, 2 ke schválení) a Slovenskem (žádné předložené) je ČR poměrně úspěšná. JiříJonáš, starosta obce evýčapy, směřoval svůj dotaz na umístění vodoměrů na studny. Podle Dana Jiránka umisťování vodoměrů na studny nehrozí, což zástupce ministerstva zemědělství potvrdil. Realistický pohled na stav veřejných financí Budoucnost veřejných financí patřila mezi hlavní předvolební témata. Údaje o příjmech, výdajích a zadlužení zaznívaly od různých politických stran zpravidla v úpravě, která měla podpořit jejich zvolení. Jaká je však reálná situace veřejných financí a jaký zůstává prostor pro případné posílení rozpočtů obcí a měst? Nezávislý pohled ministerstva financí na Kongresu starostů představil Jan Zikl, ředitel Odboru financování územních rozpočtů programové financování odpovědný rovněž za projekt státní pokladny. Ve svém vystoupení shrnul vývoj daňových příjmů za posledních 12 let a zdůraznil, že za sledované období se jejich objem zdvojnásobil. Zde se však jedná pouze o jeden úhel pohledu, neboť rostly také výdaje, které stát Jan Zikl, MF na obce přenášel. V souvislosti s inkasem daně z příjmů právnických osob upozornil na možné snížení rozpočtovaných hodnot. Varoval, že oproti všem předchozím letům další podstatný zdroj, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, meziročně klesá. Současný odhad celkového daňového inkasa určeného pro všechny obce a města se stále pohybuje pod úrovní roku Zajímavé je rovněž srovnání volných finančních prostředků na bankovních účtech, což znázorňuje tabulka. Dle očekávání byly zdroje připravené v roce 2008 na spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů zapojeny v roce následujícím. Jan Zikl za ministerstvo financí poděkoval obcím, že jako celek vykazují stále dostatečný objem volných finančních prostředků, což svědčí o zdravém hospodaření samosprávy jako celku. I přes relativně dobré celkové hospodaření ale upozornil na zhruba 15 obcí, které se nacházejí ve velmi problematické finanční situaci. Z analýz ministerstva vyplývá, že důvodem není ani tak pokles daňových Václav Verner, starosta městského obvodu Ústí nad Labem město, v diskuzi upozornil na problematiku financování voleb. Poukázal na dosavadní neúspěšnou snahu o proplacení uznaných výdajů na organizaci voleb do Evropského parlamentu. Krajské úřady by dle jeho názoru měly více zohledňovat skutečné náklady z voleb minulých. Ocenil snahu Svazu systematicky řešit tento problém také v rámci jednání s Asociací krajů. informační servis č. 6/2010 strana 6

7 příjmů, ale především špatné projekty a záměry. Investice, které generují velké provozní výdaje, nevydařené podnikatelské záměry nebo selhání vedení obcí, to jsou hlavní zdroje jejich dnešních potíží. Často je to i nízké právní povědomí. Ministerstvo financí doporučuje konzervativní přístup k odhadu daňových příjmů, neboť lze očekávat pokles některých výnosů. Není dobré ani příliš spoléhat na podstatné zvyšování příjmů v důsledku změn v rozpočtovém určení daní. Vedení obcí by měla přistupovat i k nepopulárním rozhodnutím, která vedou ke zvyšování úhrady za některé služby, jež obec občanům poskytuje. Mnohý starosta chce pro své občany udělat maximum. Obec doplácí na vodné a stočné, odpady atd. a občan si skutečnou cenu služeb vůbec neuvědomuje. Při plném vědomí rizika určité ironie při současném stavu státního dluhu doporučil starostům obezřetně pracovat i se zadlužováním. Jan Zikl závěrem dodal, že změnit pohled bude nutné také na režijní výdaje státu. 380 organizačních složek státu a 260 příspěvkových organizací sídlících v 3500 administrativních budovách generuje obrovské režijní výdaje. Ředitel Zikl věří, že převládne pud sebezáchovy a zefektivňovat veřejnou správu začneme dřív, než nám to začne někdo nařizovat. Připravili Jaroslava Kypetová, Pavel Drahovzal a Lenka Zgrajová Celkový stav finančních prostředků na bankovních účtech obcí bez příspěvkových organizací ÚSC celkem 31 34, ,2 57,6 61,9 71, ,8 z toho krajské úřady 0,1 1,9 3,4 4,3 6 7,5 11,2 13,9 11,2 obce a DSO 30,9 32,8 37,6 41,9 51,6 54,4 60,4 75,1 56,6 Partneři kongresu: Pi Primátor Kladna Dan njiá Jiránek, místopředseda eda Svazu, na kongresu i na tiskové konferenci v souvislosti s rozpočtovým určením daní konstatoval, že nelze jednoduše srovnávat Prahu s ostatními městy a obcemi. Praha je vysoce nadhodnocena jako obec, ale hluboce podfinancována jako kraj. Pokud se tyto noty nesrovnají, nikdy nebudeme vědět, jak na tom Praha opravdu je. Jako příklad uvedl financování dopravy, kde je těžké oddělit městskou a krajskou dopravu, což v jiných městech není problém. Dluh obcí se navzdory krizi téměř nezměnil Ministerstvo financí zveřejnilo informace o vývoji dluhu obcí a měst v loňském roce. Ve srovnání se zadlužováním na centrální úrovni je stabilní objem dluhu obcí dokladem odpovědného přístupu zastupitelů. Celkový dluh obcí v roce 2009 dosáhl objemu 80,6 mld. Kč, což je téměř shodný údaj jako v roce 2008, kdy obce a města dlužila 80,1 mld. Kč. Pro srovnání dodejme, že za stejné období došlo k nárůstu státního dluhu o téměř 18 %. Obce tak v roce vý- Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR ld. K ml znamného poklesu daňových příjmů dokázaly hospodařit odpovědně. Velký vliv na pozitivní vývoj mělo splacení jistiny II. emise dluhopisů v hodnotě 200 mil. eur, které provedlo hl. m. Praha. Opět srovnání - stát Česká republika od roku 1993 zatím úv ry komunální obligace p ijaté finan ní výpomoci a ostatní dluhy jistiny svých dluhů nesplácí, pouze splatné emise nahrazuje novými. Podstatná je rovněž informace, že úvěry směřují zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do místní infrastruktury. Z výše uvedeného je zřejmé, že obce jako celek dokázaly vytvořit dostatečné rezervy v letech tučných, z nichž nyní financují rozvojové investice. Ze závěru ministerstva financí rovněž vyplývá, že obce své finanční prostředky neprojídají, což je i v evropském kontextu jednoznačně pozitivní zpráva. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 6/2010 strana 7

8 Ručení obce za závazky třetích osob Ručení je zajišťovacím institutem, který má ochránit věřitele před neochotou dlužníka plnit své závazky. Obec zásadně nesmí dle obecního zřízení ručit za závazky fyzických a právnických osob, existují však zákonné výjimky, kdy se za určitých podmínek může ručitelem stát i obec. Obecné informace o institutu ručení Na začátek je nutné vysvětlit, co je myšleno pod pojmem ručení. Ručení je jedním z tzv. zajišťovacích institutů, které mají ochránit věřitele před nevůlí dlužníka splácet své dluhy, či nemožností dlužníka splácet dluhy po vypršení lhůty pro jejich zaplacení. Ručení je upraveno v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších přepisů, a s určitou změnou také v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jeden z výrazných rozdílů se např. projevuje již při vzniku ručitelského vztahu - v občanském právu je pro vznik ručení nutný souhlas věřitele, v obchodně-závazkových vztazích nikoliv. Ručení vzniká jednostranným písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli, ve kterém na sebe ručitel jednoznačně bere povinnost uspokojit věřitelovu pohledávku v případě, že ji dlužník nesplní v předem určeném termínu. Je důležité na tomto místě zdůraznit tzv. subsidiární (podpůrný) charakter zajišťovacích institutů tyto vztahy nastupují až v okamžiku, když nelze hlavní závazek mezi dlužníkem a věřitelem uspokojit. Věřitel musí dlužníka předem písemně vyzvat k plnění závazku, a pokud dlužník neplní ani po této výzvě, tak až v tom případě nastupuje ručitelova povinnost uhradit zajištěný dluh. Závazek ručitele se může vztahovat na plnění ve stejném rozsahu, v jakém je zavázán dlužník. Je však možný i menší rozsah, tedy závazek ručitele nebude pokrývat celý závazek dlužníka. Pokud má jeden dlužník pohledávek více, může ručitel převzít ručení pouze za jednu z nich, za všechny, nebo i jen za některé z nich. Zároveň také platí, že za jednu pohledávku může převzít ručitelský závazek i několik ručitelů najednou, a to buď každý ručitel za celý dluh, či jen každý z nich na jednotlivou část závazku. Ručení je zásadně časově neomezené, s výjimkou případů, kdy jej ručitel omezí na určitou dobu uvedením tohoto omezení ve svém ručitelském prohlášení, či o tomto uzavře písemnou dohodu s věřitelem. Závazek ručitele zaniká primárně splněním dluhu dlužníkem, či v horším případě splněním samotným ručitelem. Nejpozději však ručitelský vztah zaniká společně se zánikem zajišťované pohledávky, např. uplynutím stanovené doby. V případě, že obec jako ručitel splní svůj ručitelský závazek vůči věřiteli, de facto tak vstupuje do jeho pozice. Dle ustanovení 550 občanského zákoníku ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Ručiteli (obci) tak vzniká tzv. regresní nárok a je oprávněn z tohoto titulu se domáhat uspokojení své pohledávky vůči dlužníkovi. Ručení a obce Možnost obcí ručit je upravena v ustanovení 38 odst. 3 zákona o obcích. Obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma specifikovaných případů, které jsou definovány právě v ustanovení 38 odst. 3 pod písmeny a) až f). Ostatní ručitelské závazky (i s nimi související jiné právní úkony, např. příslib poskytnutí ručitelství) obce přijaté v rozporu s těmito zákonnými pravidly jsou dle dikce ustanovení 38 odst. 4 zákona o obcích od počátku neplatné. Další podmínky ručitelského závazku pak vyplývají z již zmiňovaných právních předpisů občanského a obchodního zákoníku. Použití jedné či druhé právní úpravy je odvislé od toho, zda se má ručitelstvím zajistit závazek, jehož účel spočívá v uspokojování veřejných zájmů a současně je v tomto vztahu věřitel podnikatelem, pak se použije úprava dle obchodního zákoníku. Pokud jde o běžné vystupování obce jako nepodnikajícího subjektu vůči nepodnikateli (např. příspěvkové organizaci zřízené obcí, jako je škola), pak se bude ručitelský závazek řídit ustanoveními občanského zákoníku, pokud se strany nedohodnou na obchodně-právním režimu. Kdy tedy obec může ručit? Obec může převzít ručení v prvé řadě za závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečněnou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu. Tato formulace zahrnuje nejen případy výstavby např. nových obecních bytů, ale i mnoho dalších případů, kdy je určitý typ investice podporován státem, jako jsou třeba investice do průmyslových zón. Obdobným příkladem je i plynofikace obce, na níž obec částečně získává finanční podporu od státu, ale jelikož sama nemá potřebné finanční zdroje, tak ručí za závazky soukromého investora uskutečňujícího plynofikaci na území obce. Obec může dále ručit v případě závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kdy jsou prostředky obce určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí. Riziko je v tomto případě pro obec velké, jelikož v případě nesplácení úvěru a derealizace investiční akce dlužníkem obec splácí celý úvěr a ještě obec nezhodnotila své nemovitosti. Další výjimka může dopadat i na případy, kdy obec pronajme svou nemovitost s tím, že ji nájemce určitým způsobem zhodnotí a následně provozuje (koncesionářský vztah, např. sportovní stadion, vodovody a kanalizace). Nájemce si tak může vzít úvěr na investici do obecní nemovitosti a za tento úvěr pak obec může ručit. Opět je zde obdobné riziko jako u předchozího případu. Další ze zákonných výjimek ze zákazu ručení obce je možnost obce ručit za závazky právnických osob, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát. Na místě je třeba zdůraznit význam slov je zřizovatelem. Je nutno odlišovat organizace, které byly obcí zřízeny, především příspěvkové organizace obce, a ty, které byly obcí založeny obchodní společnosti typu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Na ty se tato výjimka nevztahuje, jelikož tyto společnosti by mohly přejít do vlastnictví (ovládání) třetích osob, což by vylučovalo možnost poskytnutí ručení obcí. Obec může v neposlední řadě ručit také za závazky organizací, které založila nebo zřídila a v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji či státem přesahuje 50 %. Posledními dvěma výjimkami ze zákazu ručení jsou informační servis č. 6/2010 strana 8

9 závazky bytových družstev a honebních společenstev, za které obec ručit může. Na závěr považujeme za nutné zdůraznit, že na ručení neexistuje právní nárok. Žádná osoba se jej tedy nemůže domáhat soudní cestou. Z dikce ustanovení 38 odst. 4 povinnost ručení ani žádným způsobem nevyplývá. Zákon v tomto ustanovení říká, že obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma možností daných jí dále v tomto ustanovení. Touto formulací ale zákon jednoznačně neříká, že v uvedených případech obec ručit musí. Vždy záleží plně na uvážení příslušných orgánů obce (konkrétně rada obce, pokud si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo), komu bude obec za jeho závazky ručit a komu ručit odmítne. Mgr. Iva Vejmelková legislativně právní odd. Kanceláře Svazu Neřízený rozmach hazardu by měl skončit Svaz měst a obcí České republiky uvítal schválení novely zákona o loteriích a poděkoval senátorkám a senátorům za vyslyšení nezkreslených argumentů. Momentální posílení regulace hazardu považuje za nutnou podmínku zahájení skutečné diskuze nad budoucností nového legislativního rámce provozování sázkových a podobných her. Senát ve čtvrtek 20. května 2010 schválil poslaneckou novelu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Ze 66 přítomných senátorů hlasovalo pro 46, pouze jediný senátor byl proti. Jednoznačný výsledek ukazuje, že potřeba regulace hazardu je vnímána jako nezbytná. V průběhu dlouhé rozpravy se objevila řada upozornění, že návrh novely řeší pouze dílčí problémy. Ano, nejde určitě o návrh, který problematiku hazardu řeší komplexně. Novela reaguje především na nejpalčivější problémy nekontrolovaného rozmachu heren na území obcí a mnohdy nejasný tok finančních prostředků. Avšak s ohledem na realistický odhad termínu účinnosti zcela nového zákona, který by snad měl postihnout také moderní formy sázení, představuje novela alespoň určité zlepšení. Podle vyjádření ministra financí lze nový zákon očekávat nejdříve v roce Zatím má podobu věcného záměru. Senátoři při projednávání návrhu upozorňovali také na to, že zúžení okruhu příjemců výtěžku z provozování loterií může mít negativní dopad na financování státních příspěvkových organizací. Podstatná část aktivit neprofesionálních sportovních klubů a místních kulturních zařízení je financována z obecních rozpočtů. Jistě není problém, aby v případě zvýšených příjmů z výtěžku hazardních her města více podpořila také třeba divadlo působící na jeho území. Svaz chápe snahu některých zástupců provozovatelů působit na zákonodárce a média. Využívání evidentně zkreslených argumentů však nepovažuje za korektní. Novela stanoví přesná pravidla pro regulaci loterií prostřednictvím obecně závazných vyhlášek, nemůže tedy nahrávat korupčnímu prostředí na úrovni samosprávy. Není ani pravdou, že by v důsledku novely měly obce provozovatele kontrolovat, dozor prostřednictvím finančních úřadů zůstává nezměněn. Mylná je také informace, že provozovatelé loterií se mohou bez problémů přesunout do zahraničí. Základní podmínku pro provozování loterií totiž představuje sídlo na území České republiky. Svaz chce i nadále aktivně spolupracovat na přípravě znění nového zákona, který bude respektovat zájmy provozovatelů, ale především hájit zájmy občanů, resp. obcí. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Role měst a obcí v sociálních službách Ve vyspělých zemích světa je role veřejné správy v systému poskytování sociálních služeb nezastupitelná. V České republice nejsou možnosti přirozeně náležící obcím zdaleka využity. O roli, jakou by v oblasti sociálních služeb měly hrát města a obce, se jednalo na konferenci Financování a kvalita sociálních služeb, kterou 11. května 2010 pořádala v Brně Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Vliv období let 1948 až 1989 na poskytování sociálních služeb na území dnešní České republiky místními samosprávami Současná podoba poskytování sociálních služeb na území České republiky je stále ještě ovlivněna obdobím let 1948 až V předlistopadovém Československu řídil stát prostřednictvím jednotlivých úrovní národních výborů sociální politiku resp. sociální zabezpečení, a to od výplat sociálních dávek, zajištění chodu zařízení poskytujících ústavní sociální péči až po nejrozšířenější formu terénní sociální péče, tedy pečovatelskou službu. Národní výbory na nejnižších stupních (místní, městské) sice měly spravovat zařízení sociálních služeb ( 25, odst. 2, písm. a) zákona č. 67/1967, o národních výborech), šlo však de facto o nenaplňovanou proklamaci. Zásadní roli hrály především okresní národní výbory. Vývoj po roce 1989 a jeho dopad na roli obcí v organizaci a poskytování sociálních služeb Po roce 1989 nedocházelo k faktickému přesunu povinností v oblasti sociální péče ze státu na obecní samosprávu a až na řídké výjimky ani k převodu zřizovatelství, na rozdíl např. od povinností v oblasti předškolního a základního školství ( změna zákona č. 67/1967, o národních výborech na zákon č. 367/1990, o obcích sice obsahuje potřebné ustanovení, k celorepublikové transparentní transformaci však nedošlo). Stávající zákon o obcích ( 36 zákona č. 128/2000 Sb.) tak v současnosti jako součást samostatné působnosti obce vymezuje péči v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, praktické naplnění této kompetence je však plně v působnosti a zájmu jednotlivých obcí. Především pro dále uváděné úvahy o financování sociálních služeb je nutné si uvědomit, že počátkem devadesátých let minulého století, v souvislosti s transformací informační servis č. 6/2010 strana 9

10 kompetencí určitých oblastí veřejných služeb přenášených z místních a městských národních výborů na samosprávné obce, docházelo i k přesunům určitých finančních prostředků (tím není řečeno, že dostačujících). To se však nikdy nedotklo oblasti zřizovatelství a poskytování sociálních služeb právě proto, že k žádnému všeobecnému přesunu ani nedošlo. Nezdarem skončil i pokus předat zařízení poskytující sociální služby z okresních úřadů na místně příslušné obce během funkčního období ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly (ministr v letech ), a to v průběhu léta roku Nedomyšlená reforma veřejné správy v sociální oblasti z přelomu století nakonec musela kompetence rušených okresních úřadů přesunout na nově vzniklé kraje, a to i s penězi, byť např. většina zařízení sociálních služeb by svojí podstatou (velikostí, druhem poskytovaných služeb) měla být spíše zřizována obcemi (resp. městy a většími obcemi). Na současnou podobu sociálních služeb ze strany obcí České republiky měly vedle reformy veřejné správy dále velký vliv opakované pokusy reformy sociálních služeb, které vyústily v novou legislativu, zejména pak v zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto zákona získaly obce určité organizační a informační povinnosti, například každý člověk může požádat obec, ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, o zprostředkování možnosti poskytnutí sociální služby anebo o zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb ( 90). Obce pak zajišťují dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území ( 94). K tomu získaly i kompetenci, nikoliv povinnost, v oblasti plánování a financování. Obec může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby ( 94). V oblasti financování může poskytnout ze svého rozpočtu účelové dotace podle zvláštního zákona k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru ( 105). Snad největší změnou pro vybrané obce pak je, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají na starosti agendu příspěvku na péči ( 7 a následující). Zvláštnost postavení hlavního města Prahy v systému sociálních služeb Rozdílná situace při poskytování či plánování sociálních služeb je u plnohodnotných statutárních měst, tedy těch, které plnily před rokem 1989 i role tehdejších okresních národních výborů, a to buď přímo, nebo prostřednictvím svých obvodů. Jde o Brno, Ostravu, Plzeň a především o hlavní město Prahu. Výjimečnost postavení hlavního města Prahy spočívá v tom, že ke svým kompetencím obce dostala v r i pravomoci kraje. Praha tím, že před r naplňovala povinnosti národních výborů všech stupňů (od místních až po krajský), se nikdy nedostala do takové izolace od zajišťování sociálních služeb, jako zbytek republiky. Zásadní a opomíjená je i skutečnost, že Praha (Plzeň, Brno, Ostrava) měla objem finančních prostředků jako součet ryze obecních, ale zároveň i okresních. Tím, že zůstalo financování sociální problematiky jako součást celkového (neděleného) rozpočtu Prahy či městských částí, došlo ke kýženému kontinuálnímu propojení na vlastní obecní samosprávu, která tak bere problematiku za svou (na rozdíl od převážného zbytku obcí České republiky). Zjednodušeně řečeno, na území Prahy došlo legislativně i finančně v oblasti sociální přesunem povinností národního výboru hlavního města Prahy na hlavní město Prahu jako obec a následně kraj k bezbolestné transformaci, na rozdíl od zbytku republiky (Brno, Ostravu a Plzeň necháváme stranou). Skutečnosti, že Praha má ve svých příjmech finance na zajišťování příslušných sociálních služeb, je možné využít k oprávněnému požadavku, aby i ostatní obce a města získala příslušné finance, pochopitelně za současného překlopení dnešních převážně krajských odpovědností. Praha se svými příjmy k využití pro sociální oblast je následováníhodným vzorem a neměla by být cílem zášti některých představitelů malých samospráv, kteří by Praze tyto příjmy nejraději odebrali. Jaké kroky učinit, aby role obcí v ČR odpovídala jejich významu podle vzoru vyspělých zemí a) Zásadním krokem je dokončení transformace sociálních služeb podle vzoru neúmyslného a bezbolestného překlopení povinností z národních výborů na obce tak, jak to známe z Prahy (Brna, Ostravy, Plzně), a to především v oblasti finančního zajištění těch sociálních služeb, které patří z hlediska věcné logiky, či z hlediska subsidiarity, obci. b) Má-li být sociální problematice opět věnována obecními zastupitelstvy náležitá pozornost, například stejně taková, jako je věnována zajištění základního vzdělání, je důležité zvýšit úlohu samotné obecní samosprávy. c) Pro naplnění předchozích dvou tezí je nutné zařadit problematiku zajištění a poskytování sociálních služeb na příslušná politická fóra, která budou rozhodovat v přímé návaznosti: o legislativních změnách, o finančním zajištění požadovaných služeb, a to jak jasně danými pravidly pro poskytování příspěvků či dotací na zajištění úkolů v oblasti přenesené působnosti, tak úpravou daňových příjmů v rámci zákona o rozpočtovém určení daní. informační servis č. 6/2010 strana 10

11 Závěr Po uplynulých dvaceti letech je nejvyšší čas na to, aby města a obce obdržely odpovídající kompetence a souběžně s tím i potřebné finanční prostředky, které jim umožní dostát své role v oblasti poskytování sociálních služeb jako jednoho ze tří základních pilířů veřejné správy v České republice. Zcela jistě je k tomu možné využít právě probíhajících diskusí nad Národním plánem rozvoje sociálních služeb, připravovaným MPSV ČR či plánovanými změnami zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, které přijdou na pořad dne po ustavení nové vlády po nadcházejících volbách. Je zřejmé, že nepůjde o jednoduché procesy, zejména ve vztahu s hrozbami zvyšujícího se zadlužování veřejných financí. Přiměřený cíl by však neměl být nedosažitelný. Jaromír Jech předseda Komise pro zdravotně postižené občany Úhrada nákladů za odtažení vozidla a zadržovací právo Praktiky odtahových služeb vůči majitelům odtažených vozidel spočívající v nátlaku na zaplacení odtahu a parkovného pod pohrůžkou, že vozidlo nebude jinak vydáno, jsou v rozporu s dobrými mravy a tedy sporné. Účel zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vymezen ochranou veřejného zájmu na zabezpečení průjezdnosti pozemních komunikací. Za tím záměrem zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů, jakož i výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními orgány. Silničními správními orgány jsou, dle kategorie pozemní komunikace, tedy i města a obce. V souladu s uvedeným zákonem 19 odst. 5 a 6 jsou správní úřady oprávněné rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel. V případě, že provozovatel vozidla nerespektuje rozhodnutí silničního správního úřadu tj. obecního úřadu, je tento oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele z pozemní komunikace, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je provázaný se zákonem č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 45 odst. 4, kdy o odstranění vozidla, které tvoří překážku silničního provozu, rozhoduje policista nebo strážník obecní policie. Vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele, přičemž pokyn k rozhodnutí o odtahu vozidla je správním rozhodnutím ve smyslu 83 soudního řádu správního a podléhá přezkumu. Osobou, která zabezpečuje odtažení vozidla, je buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, která na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje odtah vozidel. U obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Tento vedlejší Realizace staveb pro státní i soukromý sektor školství (školky a školy, družiny, šatny, apod.) obchod (prodejny, sklady, apod.) administrativa (provozní a administrativní objekty) sportovní, průmyslové, zemědělské a ostatní halové stavby bydlení (rodinné domy, dvojdomy, řadové domy, bytové domy, apod.) ostatní KVALITA RYCHLOST ZÁRUKY CERTIFIKACE STABILITA SOLIDNOST Výběr referenčních veřejných zakázek roku 2009: Mateřská školka Bradlec 44 bytových jednotek na Novojičínsku - rodinné a bytové domy v oblastech postižených povodněmi rozhledna na Sedle u Sušice Jsme zde pro Vá...

12 účastník je oprávněn účtovat provozovateli vozidla za nucené odtahy cenu, která je určena např. vyhláškou obce. V některých případech vedlejší účastník používá donucovací praktiku směřující k nátlaku na provozovatele silničního vozidla zaplatit odtažení vozidla a parkovné v hotovosti, v opačném případě zaměstnanec odtahové služby odmítne vozidlo vydat pro nezaplacení částek za odtah a parkovné. K nesnadné situaci provozovatele silničního vozidla může přispět i to, že nemusí mít v den, kdy mu bylo odtaženo silniční vozidlo, u sebe dostatek peněz v hotovosti, anebo přijel do obce z jiné vzdálené obce a je u něho ještě více ztížena podmínka zabezpečit si finanční prostředky k úhradě poplatku za odtah. Takové omezení provozovatele silničního vozidla je v rozporu s dobrými mravy. Je zadržení vozidla odtahovou službou opodstatněné? Zadržovací (retenční) právo lze považovat za razantní zabezpečovací institut, který vzniká faktickým zadržením věci. Lze jej považovat za zvláštní případ jako např. nutnou obranu nebo krajní nouzi, což znamená, že má hlavně zajišťovací charakter. Slouží pouze k zajištění závazku. Předmětem zadržovacího práva může být pouze movitá věc a vzniká pouze tehdy, jestliže platně vznikla pohledávka, k jejímuž zajištění slouží, a jde-li o pohledávku, která je v době zadržení věci splatná (nejde-li o případ, kdy byl vůči dlužníku podán návrh na insolvenční řízení). Úhrada nákladů za odtažení vozidla je peněžní pohledávkou vlastníka pozemní komunikace resp. jím smluvně pověřeného subjektu vůči provozovateli silničního vozidla jak vyplývá ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nicméně uvedené zákony neurčují, kdy je tato peněžní pohledávka splatná. Určení splatnosti pohledávky vlastníka komunikace, resp. jím smluvně pověřeného subjektu, se bude řídit dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 563, kdy je dlužník povinen splatit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem vyzván. Pohledávka odtahové služby je tedy splatná až následující den po dni, kdy byl provozovatel silničního vozidla vyzván k zaplacení dluhu v konkrétní výši. Rovněž je nutné zdůraznit skutečnost, že výše pohledávky vlastníka komunikace za odtah silničního vozidla je zpravidla nepatrná oproti hodnotě zadržené věci, která je několikanásobně vyšší. V případě, kdy hodnota zadržené věci několikanásobně převyšuje hodnotu pohledávky, jde o rozpor s dobrými mravy dle 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Domníváme se, že postup zaměstnanců odtahové služby je v těchto případech neopodstatněný a nelze jej ospravedlnit ani tím, že tento postup usnadňuje vymáhání poplatků spojených s odtahem. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Alternativní názory mají své místo také v radničním periodiku Většina obcí vydává nějakou formu informačního zpravodaje, někde jde o periodikum, jinde spíše o občasník. Prostor, který je v obecních tiskovinách ponecháván pro názory všech zastupitelů či obyvatel, hodnotil speciální průzkum, jenž provedlo sdružení Oživení. V rámci projektu bylo analyzováno 500 čísel na 7187 tiskových stranách, a to vždy po pěti číslech u každého ze 100 různých listů všech krajů a výběru měst a obcí. Jednotlivá čísla periodik musela být zároveň dostupná na webových stránkách. O zhodnocení průzkumu jsme požádali vedoucího projektu Ing. Mgr. Oldřicha Kužílka. Na základě výsledků projektu Radniční periodika bez cenzury z roku 2006 hovoříte o permanentní volební kampani za veřejné prostředky. Proč? Na vydávání periodik se v českých obcích, městech a krajích vydává asi 400 milionů korun z veřejných rozpočtů ročně. Za volební období je to čtyřikrát více, než jaké výdaje politické strany přiznají na volební kampaň do Poslanecké sněmovny. Zároveň jsme průzkumem periodik zjistili, že ve více než polovině periodik najdeme jen názory a prezentace vedení radnice. V druhé polovině se jiné názory sice objeví, ale zcela nepatrně. V součtu je podíl opozičních či prostě odlišných názorů na tiskové ploše periodik věnované místní politice jen asi 2,5 %. Závěr je jednoduchý a jednoznačný: periodika fakticky slouží výhradně vždy jedné skupině politických sil na místní či regionální úrovni, a představuje tak jejich jednostrannou propagaci. A tomu říkám permanentní volební kampaň za veřejné peníze. Je zřejmé, že starosta či členové rady budou vždy v obecních periodikách častěji zmiňováni (vítání občánků, organizace voleb atd.). Zohledňujete tento fakt ve svých hodnoceních? Je přirozené, že vláda, na celostátní či místní úrovni, je z principu přítomna ve sdělovacích prostředcích víc, bez ohledu informační servis č. 6/2010 strana 12

13 na procentní sílu v zastupitelstvu. Je to vládní mediální bonus. I kdyby v zastupitelstvu byl poměr 51 : 49, představitelé vládnoucí koalice by přirozeně ve sdělovacích prostředcích byli zmiňováni třeba v poměru 65 : 35 %. Vládní bonus je přirozená daň za to, že vláda vždy schytává více kritiky. Problém ale nastává, když koalice zneužije svůj vliv na média, které sama vydává (časopis, web, místní kabelová televize), a přítomnost opozice zcela vyloučí anebo potlačí na mizivé procento. Prosazujete, aby v periodiku vydávaném obcí byly zastoupeny všechny názory. Zkušenosti však ukazují, že aktivní verbální kritici nejsou obvykle schopni formulovat svá stanoviska tak, aby byla vůbec publikovatelná. Jak by měl starosta, který nechce být nařčen z cenzury, postupovat? Co nového v odpadech? Zaprvé: Starosta by neměl mít na politický obsah periodika (tedy zprávy a názory o činnosti obce) rozhodující vliv. Je to střet zájmů, protože jde o informace o tom, zda dobře pracuje. Zadruhé: Vydávání periodika je veřejná služba, u níž máme za naše peníze požadovat určité parametry. Jedním z nich jsou alternativní názory. Občané mají za své peníze právo na co možno nezkreslený obraz skutečné šíře názorů, zpráv, komentářů a dalších sdělení, které různí lidé a různé skupiny mají k otázkám místní komunální či regionální politiky. Odpovědností redaktora, ať je jím pracovník obce, funkcionář či externista, je tyto názory do vydání dostat. Zda to zajistí tím, že je vydyndá písemně, anebo napíše pan XY na zastupitelstvu zpochybnil, že., je jedno. Že to jde, jsem si ověřil čtyři roky jako člen redakční rady, dva roky jako redaktor, který pravidelně a celkem Blíží se prázdniny, které budou ve znamení povolebních vyjednávání o budoucnosti českého státu. Proto i my se zamyslíme nad tím, kam by měl český národ směřovat. Ovšem konečnou volbu musí provést zejména města a obce, protože jde o komunální opad. Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a za přispění i jiných odborných institucí Svaz připravuje rozpracování vládního materiálu z listopadu 2009 Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR. Materiál má posloužit jako podklad pro tvorbu nového zákona o odpadech, který by měl řešit, resp. ujasnit, některé záležitosti nakládání s odpady, jako např. ekonomické nástroje, živnostenské odpady a povinné napojení na obecní systémy nakládání s komunálním odpadem či třídění biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu. Odpadová euronovela je dobrý začátek Na počátku je třeba říci, že vedle prací na novém zákoně o odpadech byla připravena tzv. euronovela zákona o odpadech. Jde o zrychlené provedení transpozice nové evropské směrnice o odpadech 98/2008/ES, a to jen v nutně nezbytném rozsahu a s přístupem maximálně zohledňujícím požadavky obcí a měst. Text euronovely řeší definice včetně hierarchie způsobů nakládání s odpady, provádění skládkování odpadů, zpětného odběru autovraků, zpětného odběru baterií a akumulátorů, přeshraniční přepravy odpadů k energetickému využití. Některé výše uvedené oblasti nejsou přímou transpozicí Směrnice č. 98/2008/ ES, o odpadech (např. autovraky, baterie), ale jsou reakcí na výtky (infringement) Evropské komise na nedůsledné provedení změn v právním řádu České republiky v souladu s evropskou legislativou. Euronovela je momentálně připravena k vyjití bezproblémově do radničního média získával názory jak vedení, tak opozice. V návaznosti na závěry projektu jste hlavním zpracovatelem návrhu novely zákona o obcích, která by měla zajistit větší kontrolu obecních periodik. Hodnocení objektivity tiskovin je však navýsost subjektivní záležitostí. Lze tuto skutečnost vůbec postihnout v zákoně a zajistit kontrolu jeho dodržování? Hodnotit objektivitu je naopak zcela jednoduché. V našem projektu jsme to exaktně prokázali. Nehrdlíme se ale o procentíčka, nepřeme se o zabarvení a jemné odstíny článků. Jde o samotnou přítomnost alternativních názorů. Pokud jsou zcela či téměř vyloučeny, je to cenzura. A to v zákoně postihnout lze, včetně kontroly. Za rozhovor děkuje Jaroslava Kypetová ve Sbírce zákonů, kdy na základě svazové výzvy zákonodárců prošla během března a dubna zrychleným čtením v Parlamentu. Činnosti obcí se euronovela přímo nedotkne, její důsledky ovšem na ně dopadnou, zejména v případě umožnění přímého energetického využití směsných komunálních odpadů a podpory z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na výstavbu nových zařízení k energetickému využití odpadů. Zákony se tvoří ve spolupráci s dotčenými subjekty Od roku 2006 s příchodem ministra Martina Bursíka na ministerstvo životního prostředí je zřejmé, že příprava nového zákona o odpadech je jednou z nutností pro udržení stabilního odpadového hospodářství. Ovšem Ilustrace Monika Raisová informační servis č. 6/2010 strana 13

14 některé jeho kroky tuto snahu fakticky popíraly (např. snaha o zavedení záloh na opakovaně používané nápojové obaly, především PET-lahve). Po dvou neúspěšných pokusech změnit legislativu v odpadech v roce 2008 (velká novela zákona o odpadech s 600 zásadními připomínkami) a v roce 2009 (nový zákon o odpadech s 1000 zásadními připomínkami) nově příchozí ministr pro životní prostředí Ladislav Miko v červnu 2009 rozhodl o přípravě vládního materiálu dávajícího základní rámcové požadavky na změnu legislativy v odpadovém hospodářství Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR (dále jen Teze ). Ovšem podmínkou pro jejich přípravu i průchodnost ve vládě byl souhlas základních odpovědných subjektů při nakládání s odpady měst a obcí. Úloha měst a obcí v systému nakládání s odpady je neopominutelná, po přijetí Tezí za přispění tehdejší náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízkové byla provedena změna OPŽP k umožnění výstavby zařízení energetického využití odpadů. Z Tezí kromě jiného ovšem vyplývá závazek připravit nový zákon o odpadech, a to opět ve spolupráci s hlavními odpovědnými partnery (v listopadu 2009 podepsáno Memorandum mezi Svazem, MŽP, AKČR a HKČR o spolupráci na přípravě nové odpadové legislativy). Návrhy s dopadem do činnosti obcí V současnosti různé pracovní skupiny na ministerstvu životního prostředí připravují doporučení ke zpracování nové odpadové legislativy. Pro města a obce je důležitých několik bodů. a) Odpovědnostní rámec jednotlivých subjektů při nakládání s odpady zůstane zachován, obce budou i nadále odpovědné za komunální odpad od občanů. Obce by měly zajistit systém nakládání s rostlinným biologickým odpadem od svých občanů, ovšem jen za podmínky, kdy stát bude garantovat finanční a administrativní zajištění odbytu (např. nastavení podmínek podpory pro zemědělce, aby využívali kompost nikoliv umělá hnojiva). b) Obce budou moci i nadále vybírat jeden ze tří různých způsobů zpoplatnění občana smluvní úhrada, zvláštní poplatek za odpad dle zákona o odpadech (počítaný na nemovitost) a místní poplatek dle zákona o místních poplatcích (na občana). Horní hranice místního poplatku bude upravena tak, aby odpovídala budoucímu navyšování nákladů na odpadové hospodářství obcí a zároveň i zvyšující se produkci komunálního odpadu. Z dnešních 500 Kč na hlavu se uvažuje o horní hranici až Kč na občana. Konkrétní výše poplatku bude na rozhodnutí příslušného zastupitelstva obce, nesmí být ovšem vyšší než skutečné náklady na hlavu. Forma zvláštního poplatku bude z procesního hlediska (úlevy, osvobození, řízení, výběr) sjednocena s místním poplatkem. c) Obce by měly mít povinnost zapojit do svých systémů nakládání s komunálním odpadem určité skupiny živnostníků, resp. jimi produkované určité druhy odpadů (např. papír, sklo, plas), a to v závislosti na velikosti živnostníků i jejich produkce odpadů. Obce za to budou od nich vybírat úhradu obdobným způsobem jako od občanů. Současný systém zneužívá totiž 2/3 živnostníků, kteří nemají smlouvu s obcí, a přesto odevzdávají odpad do popelnic a kontejnerů. Jde o konkurenční znevýhodnění mezi živnostníky, kteří tak šetří své náklady na úkor občanů, kteří platí zpracování odpadů i živnostníkům. Tento způsob zároveň umožní zajistit splnění závazku vůči Evropské unii, kdy má Česká republiky recyklovat 50 % materiálů z papírů, plastů, skla a kovů odevzdaných do komunálního odpadu. Sběrny a výkupny odpadů (zejména kovů) budou i nadále zavedeny, ovšem připravuje se zpřísnění jejich provozování, např. prostřednictvím koncesované živnosti (nepřímo tak dojde k redukci současných a prakticky nekontrolovatelných 3000 výkupen včetně mobilních). d) Zpětné odběry některých výrobků (elektrozařízení, pneumatiky, baterie a akumulátory, výbojky a zářivky) zůstanou zachovány jako doposud, tj. odpovědnost nesou výrobci, prodejci a distributoři, spolupráce s obcemi a využívání jejich systémů nakládání s odpady bude možná jen na základě dohody. U některých výrobků budou dopracovány legislativní podmínky dle charakteru výrobku, zejména u pneumatik a autovraků, aby tak byly nastaveny účinné mechanismy jejich fungování i kontroly. Uvažuje se o tom, že minerální oleje nebudou ve zpětném odběru, jelikož nakládání s nimi se dnes většinou děje v odborných zařízeních (např. autoservisy). e) Podstatnou změnou projde kapitola ekonomických nástrojů, zejména skládkování odpadů. Aby bylo přesměrováno převládající skládkování odpadů na energetické a materiálové využití odpadů, bude nastaven zákonný skládkovací poplatek s rostoucí progresí. Současných 500 Kč/t odpadu bude i nadále směřováno do obcí se skládkou na svém území (cca 250 skládek na území ČR) s tím, že tento nově nazývaný kompenzační poplatek, bude postupně navýšen o státní odstraňovací poplatek. Výnos odstraňovacího poplatku bude směřován mezi Státní fond životního prostředí a kraje, zřejmě dle pevného procentního podílu, vše je odvislé na dohodě mezi kraji a státem, jak bude dělen (zda 50 : 50, či v jiném poměru). Odborná svazová Komise životního prostředí doporučuje, aby výnos poplatku určený krajům byl účelově vázán na projekty a podporu obcím, které se zapojují do projektů předvídaných Plánem odpadového hospodářství daného kraje, který předvídá vznik regionálního integrovaného systému nakládání s odpady. f) Obce by měly být v oblasti administrativy a kontroly posíleny o možnost udělovat sankce i za správní delikty, kde dnes mohla ukládat pokuty jen Česká inspekce životního prostředí. Rovněž by mělo dojít k dělení působnosti u některých deliktů mezi obce, kraje a ČIŽP, a to dle závažnosti (přesné vymezení bude dáno zákonem). Důvodem je specializace ČIŽP na celostátní prohřešky s velkým negativním dopadem do životního prostředí. Konec je blízko, ale Práce na věcném vymezení nového zákona o odpadech probíhají poměrně ve svižném tempu, jen skupina pro ekonomické nástroje (kompenzační a odstraňovací poplatek) zasedá minimálně jedenkrát za měsíc, spíše častěji. Konečný materiál, v podobě rozpracovaných Tezí rozvoje odpadového hospodářství České republiky (viz webové stránky Svazu), by měl se souhlasem dotčených subjektů včetně Svazu vzniknout ještě do konce funkčního období této vlády. Otázkou ovšem je, za jak dlouho se politické strany dohodnou na nové vládě a zda bude nový ministr životního prostředí akceptovat takto velmi těžce se rodící široký konsenzus. Příprava materiálu ovšem ukázala jednu věc, že český stát je schopen dobrého nakládání s odpady, v novém zákoně se nebude systémově měnit až tolik věcí (omezení je dáno i samotnou novou směrnicí o odpadech), ale upřesnění na základě poznatků z praxe je potřeba. O aktuálním stavu prací na materiálu bude i jedenáctý ročník konference Odpady a obce, která se koná v rámci cyklu Odpadových dnů 2010 v Hradci Králové v červnu tohoto roku. Snad budeme mile překvapeni. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 6/2010 strana 14

15 Různé země, různá města, ale podobné problémy Jak řešit dopravní situaci ve městech, zajistit dostatek bytů dostupných pro občany či jak efektivně snížit energetickou náročnost obytných budov? Na tyto i mnohé další otázky se snažili odpovědět účastníci workshopu zaměřeného na městské plánování a jeho roli při vytváření lepšího (nejen) životního prostředí a při napomáhání sociálnímu začlenění. Místem setkání odborníků a zástupců měst se ve dnech května 2010 stal pražský Žofín. Workshop byl pořádán ve spolupráci Výboru pro bydlení a územní plánování OSN a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a vyznačoval se pestrou mezinárodní účastí. Do Prahy vážili cestu např. návštěvníci z Běloruska, Tádžikistánu, Srbska, Rumunska či Velké Británie. Svaz reprezentoval jeho předseda Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu. informačních technologií. Informační a komunikační technologie jsou totiž nejvýznamnějším růstovým odvětvím evropské ekonomiky, přičemž přispívají k 50 % celkového růstu produktivity. Právě rozvoj digitální ekonomiky má také zásadní dopad na způsob organizace, plánování a fungování našich měst. Představitelé Tádžikistánu, Běloruska a Rumunska se snažili zprostředkovat současný obraz měst v těchto zemích. Zaměřují se na výstavbu bytů dostupných pro sociálně slabší obyvatele, kteří např. v Tádžikistánu tvoří více než polovinu obyvatel, a vlastní byt je tak pro ně prakticky nedosažitelný. V průměru zde připadá 7 obyvatel na jeden byt a z těchto důvodů byla vypracována koncepce zlepšení celkové bytové situace. Důležitá však není jen samotná výstavba bytů, budovy a byty musí být také v souladu se současným trendem snižování energetické náročnosti. Proto se používají materiály a technologie zabraňující úniku tepla, zařízení umožňující snížit spotřebu vody, využívá se denního světla k osvětlení prostor a podobně. Jak však zmínila zástupkyně univerzity v Cambridge, překážkou ve snižování energetické náročnosti může někdy být chování samotných obyvatel bytů a domů, kteří jednoduše nechtějí měnit zažité návyky a chování či investovat do renovace, i když Náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Osvald na úvod zmínil, že města představují na jedné straně póly růstu v území a zajišťují služby pro přilehlé regiony, na druhé straně se v nich ale soustřeďuje řada problémů, jež je třeba komplexně řešit. V ČR je značně rozdrobená sídelní síť s řadou malých měst, která však také představují důležitá centra rozvoje regionů, a nelze proto opomíjet ani jejich potřeby. Na setkání byly představeny různé přístupy k řešení problémů v oblasti městského plánování a celkového rozvoje měst. Některé příklady mohou být inspirací pro ostatní města. Za pozornost jistě stojí koncept sdílení či pronájmu aut pro městské obyvatele, který vznikl ve Švýcarsku. Projekt občanům přináší možnost využít kdykoliv auto, aniž by ho museli vlastnit, garážovat, opravovat, platit povinné ručení a podobně. Jednoduše si automobil pronajmou na požadovanou dobu a po využití jej opět vrátí. Tvůrci tohoto projektu si od jeho zavedení slibují zejména snížení potřeby parkovacích míst, které je palčivým problémem mnoha evropských měst, aniž by tím došlo k omezení občanů ve využívání osobních automobilů. Tento projekt je již v praxi v některých evropských městech provozován a je možné očekávat, že se s ním v budoucnu setkáme i v českých městech. Moderní technologie pomáhají v rozvoji měst Předseda Svazu Oldřich Vlasák ve svém příspěvku vyzdvihl význam řízení procesů a rozvoje ve městech s využitím moderních Informační technologie mají schopnost vytvářet, upravovat a analyzovat data téměř o všech hlavních součástech městského života. Umožňují sledovat geografické rozložení nezaměstnanosti ve městě, vytvářet demografické simulace, měřit dopravní toky, plánovat řešení parkování apod. V neposlední řadě moderní informační technologie podporují cestovní ruch vytvářením informačních systémů pro návštěvníky či směrováním turistů k zajímavostem a památkám ve městě. Přístup k bydlení jedna ze základních potřeb obyvatel měst by jim to ve výsledku pomohlo snížit celkové náklady na bydlení. Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj pak zdůraznila, že kvalita a dostupnost bydlení úzce souvisí s kvalitou života občanů a zároveň slouží jako nástroj politiky soudržnosti a napomáhá sociálnímu začleňování. Veřejná prostranství ne pouze beton a kámen Na semináři opakovaně zaznívalo, že při plánování městského prostoru je třeba, aby se jeho tvůrci zamysleli nad tím, komu je tento prostor určen a jakému účelu má sloužit. Důležitá je i komunikace s uživateli daného prostoru a obyvateli města. Ne vždy však tato spolupráce dobře funguje a potom vznikají holá dlážděná či vybetonovaná volná prostranství před domy či náměstí bez jediného stromu, keře nebo trávníku. Tyto plochy mají sice sloužit občanům pro jejich volný čas, ve skutečnosti se však na podobných místech málokdo zdržuje. V letních měsících se z nich informační servis č. 6/2010 strana 15

16 stanou rozpálené plochy bez jediného stínu, kde není příjemné se zastavit či posedět. Kapitolu samu pro sebe tvoří některá náměstí, která často slouží pouze jako parkoviště nebo dopravní průtahy a občané jsou z nich prakticky vytlačeni. Výstižné příklady takto nevhodně řešených ploch uvedla ve svém příspěvku Zuzana Hudeková ze slovenské kanceláře Regionálního environmentálního centra pro střední a východní Evropu. Je tedy nezbytné, aby při úpravách volných prostranství byl brán ohled nejen na estetickou stránku, ale především na jejich funkce a potřeby potenciálních uživatelů. Opomíjena nesmí být ani městská zeleň, jež má nezastupitelnou roli ve spoluvytváření příjemnějšího a zdravějšího prostředí ve městech. Workshop byl velmi zajímavý, přinesl možnost výměny zkušeností zástupců měst i odborníků z často velmi rozdílných zemí každý z účastníků se mohl podělit s ostatními o přístup své země k rozvoji měst. Cílem všech těchto snah je pak bezesporu zajistit co nejlepší podmínky pro život občanů a podporovat dlouhodobě udržitelný rozvoj měst. Ing. Barbora Veselá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu Kam až to může zajít na internetu Kybernetická šikana je fenoménem dnešní doby a má zrychlující tendenci. Netýká se jenom dětí a mládeže, ale celé populace. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Avšak největší nebezpečí nepředstavují technologie jako takové, ale zejména lidský faktor, tzn. důvěřivost uživatelů komunikace. Dne 4. května 2010 se konala v Senátu Parlamentu ČR konference s názvem: Kyberšikana a ochrana osobních údajů aneb Kam až to může zajít na internetu. Cílem konference bylo pomoci školám s řešením problému rizikového užívání internetu dětmi, s tím související prevencí kriminality, právními aspekty rizikového chování a problematikou sociálních sítí. Konferenci zahájil MVDr. Jiří Liška, místopředseda Senátu, který hned v úvodu ujistil, že Senát je tomuto problému otevřený - kyberšikanu je nutné omezit. Co rozumíme pod pojmem kyberšikana Kyberšikana, tedy kybernetická šikana, je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou např. mobilní telefony, y, internet a blogy. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných ů a SMS, vytváření stránek a blogů, ponižujících ostatní. Kyberšikana může sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji formou nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavením na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná, spojí-li se s nějakou velmi potupnou situací. Takovéto zveřejnění ponižujících materiálů, které může shlédnout velké množství lidí, mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad. Kyberšikana má ale více forem, jako např. sexting, což je distribuce elektronických materiálů se sexuálním obsahem, anebo Hoax. Tímto slovem nejčastěji označujeme poplašnou zprávu, která varuje před neexistujícím nebezpečím. Většinou obsahuje i výzvu žádající o další rozeslání mezi přátele. Existují také Hoaxy, které mají za úkol jen obtěžování uživatele, tzv. spamování. Další podobu kyberšikany mohou mít sociální sítě, prostřednictvím kterých je zejména komunikace realizovaná bez přímé účasti uživatelů v online prostředích, např. Facebook, YouToube. Online prostředí jsou velmi oblíbená, zejména zásluhou komunikace nezávislé na čase a prostoru, vizuální atraktivnosti a anonymity, která zvyšuje nebezpečnost. Sociální sítě jsou značně využívané nejen dětmi, ale i dospělými. Kdo se stává nejčastěji obětí kyberšikany Mezi oběti manipulace spojené s online komunikačním prostředím patří často žáci základních škol. Tato cílová skupina obětí dosud postrádá vysoký stupeň mediální gramotnosti spojený s absencí nebo nedostatkem schopnosti kriticky přehodnocovat informace. Tento fakt umožňuje manipulátorovi snadněji přesvědčit manipulovaného a přimět ho k prozrazení důvěrných dat. Technologie samy o sobě nejsou problémem, potíží je spíše prostředí, ve kterém se využívají. Obecně je dopad technologií na náš život pozitivní, otázkou je, jak s nimi zacházíme. Nejde ani o záležitost věku při užívání IT sítí, ale o možnost zneužívání těchto sítí, např. při manipulaci záznamů. Některé záznamy dokáží ovlivnit veřejné mínění, posunout a pootočit význam něčeho reálného. Kybernetická šikana se týká mj. i učitelů, často zasahuje do jejich soukromí. Domluví-li se třída, že učitele poškodí, rozdělí se žáci zpravidla na dvě skupiny. Jedna skupina žáků učitele vyprovokuje a čeká, až nevhodně zareaguje, a druhá skupina pořizuje tajně záznam, který potom zveřejní prostřednictvím internetu. Je proto nutné mít po ruce nástroje, vědomosti a zkušenosti, jak kyberšikaně předejít. V budoucnu by se mohlo stát, že ostouzeni dětmi budou i rodiče. Jedno dítě bude provokovat a druhé pořizovat obrazový záznam. Propojení kyberšikany s klasickou šikanou Kybernetická šikana souvisí s klasickou šikanou. Sociální jedinec, který má charisma, se rozhodne pro psychologickou šikanu svého spolužáka. Následně celá třída postiženému jedinci posílá SMS a y. Tato činnost postupně graduje a je agresivnější, přičemž se používá vulgárních slov. Slovník je velmi podobný jako při tradiční šikaně. Kybernetická šikana využívá mnohem účinnější zbraně, internet, např. potupná videa a mobilní telefon. Nekončí ve škole, ale existuje 24 hodin denně a zajišťuje možnost rozsáhlého publika, protože někteří lidé jsou schopni být účastníky, v pejorativním slova smyslu pouze proto, aby si užili pět minut slávy. Následkem toho má oběť tendenci se k takovým záznamům vracet i v domácím prostředí, přičemž jí hrozí ztráta zbytků sebeúcty, psychické trauma a stačí málo, aby případ skončil tragicky. Důležitá je prevence Kyberšikana vychází vždy z tradiční šikany, a proto je nutné vnímat jejich propojenost. Hlavní bojiště se nachází ve škole, většina obětí tedy svého agresora zná. Pouze 20 % agresorů jsou neznámé osoby. K odstranění dehonestujících záznamů je zapotřebí spojit se s odborníkem IT nebo mobilním operátorem, navíc existuje tzv. červené tlačítko. Důležitá v těchto případech je prevence jak informační servis č. 6/2010 strana 16

17 ve škole, tak v domácím prostředí. Škola by měla mít celoplošný program proti šikaně. Obecně je těžké určit účinné nástroje proti šikaně, protože každý případ se liší. Právní úprava vztahující se k šikaně je zakotvena např. v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v 11, 12 a 13 základní ochrana osobnosti, v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 354 nebezpečné pronásledování. Ačkoli zákony záležitost šikany řeší, vždy zůstane malé procento naší společnosti, které je nevychovatelné a nebude u ní účinná žádná sankce. Užívání internetu dětmi přináší řadu rizik, a proto je nezbytné o této problematice diskutovat. Jakým způsobem na danou problematiku na školách upozorňovat, lze najít na Kybernetická šikana je fenoménem dnešní doby a má zrychlující tendenci. Netýká se jenom dětí a mládeže, ale celé populace. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Avšak největší nebezpečí nepředstavují technologie jako takové, ale zejména lidský faktor, tzn. důvěřivost uživatelů komunikace. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Otevřená spisová služba pro veřejnou správu Cílem projektu open-source spisové služby pro veřejnou správu je poskytnout veřejné správě a dalším subjektům, např. základním školám, kvalitní otevřený nástroj pro usnadnění zajištění zákonných povinností. Na vývoji tohoto projektu se podílí ministerstvo vnitra a zástupci oblastních archivů. Navíc je open-source společnou aktivitou ministerstva vnitra a organizace OSS Aliance. Tímto je zaručen soulad s platnou legislativou a také implementace funkcionalit tak, jak jsou používány v praxi. Poněvadž se jedná o open-source aplikaci, zdrojové kódy k aplikaci jsou šířeny volně pod licencí EUPL. Obce tak mohou aplikaci dále upravovat a sdílet kód mezi sebou. Aplikaci lze stáhnout, používat a upravovat bez omezení. Vznikne-li požadavek další služby, např. školení, nadstandardní technická podpora nebo samotné úpravy aplikace, lze využít některého z technologických partnerů projektu. Aplikace ve verzi 2.1 je v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů a splňuje náležitosti pro řádný výkon spisové služby původců uvedených v 63 odst. 2 tohoto zákona. Open-source spisová služba pro veřejnou správu obsahuje veškeré komponenty a funkcionality, které potřebuje malá organizace pro vedení elektronické evidence listinných dokumentů a podporuje datové schránky nebo modul elektronické podatelny. Mezi základní funkcionality náleží např. podpora evidence elektronických dokumentů, individuální nastavení druhů vyřízení a druhů nelistinných příloh, individuální nastavení masky čísla jednacího, přednastavené základní sestavy pro tisk, snadné vyřizování dokumentů formou požadavek odpověď. Aplikace dále obsahuje modul elektronické podatelny, který umožňuje splnit zákonné povinnosti i v této oblasti a především lze jejím prostřednictvím snadno využívat datové schránky. V současné době aplikaci používá mnoho organizací od malých organizací, přes obecní úřady, školy až po větší organizace. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Jak bude vypadat Program rozvoje venkova po roce 2013? Zapojte se do diskuse. Na položenou otázku může odpovědět nejen stát, resp. ministerstvo zemědělství, ale také vy, starostové obcí v České republice. Komora obcí na svém jednání dne 18. května 2010 doporučila Předsednictvu Svazu zabývat se otázkami kolem budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a ve spolupráci s obcemi k ní připravit vlastní pozici. Předpokladem pro efektivní rozvoj venkova je přijetí faktu, že se jedná o horizontální politiku s vazbou téměř na všechny sektory (doprava, vzdělávání, zdravotní péče, sociální péče, ekonomický rozvoj, územní plánování atp.). Proto by rozvoj venkova měl sloužit specifickým oblastem těchto politik, nejen zemědělství. Základní otázky, které jsou se Společnou zemědělskou politikou (SZP) spojeny a mají vazbu na české obce, lze shrnout do dvou okruhů ty, které se týkají rozvoje venkova jako takového, a ty, které se týkají zemědělství s dopadem na život v obcích. Jejich zodpovězení a potřeby obcí mohou pomoci lépe definovat účel, nástroje, administraci a způsob distribuce peněz z fondů EU. Otázky k Společné zemědělské politice související s podporou venkova: 1. Jakou evropskou Společnou zemědělskou politiku chceme? Má být základním posláním evropského zemědělství zejména zabezpečení potravin a potravinová soběstačnost EU? Pokud ano, co s rozvojem venkova v té podobě, jak jej známe dnes? Nemají být z tohoto pohledu opatření pro nezemědělský rozvoj venkova (český Program rozvoje venkova) přesunuta do regionální politiky a politiky soudržnosti EU (české regionální operační programy a tématické operační programy)? V případě, že ano, měly by být s přesunem podpory rozvoje venkova zpět pod politiky EU zaměřené na regionální rozvoj přesunuty i prostředky ze Společné zemědělské politiky, které jsou nyní určeny na podporu rozvoje venkova? 2. Je žádoucí, aby řízení a správa SZP s ohledem na územní specifika a regionální politické priority probíhala podobně jako u politiky soudržnosti, tj. aby byly do procesu administrace a správy SZP na národní úrovni zahrnuty kraje (tzv. víceúrovňová správa EU stát kraje)? Má u PRV dojít k většímu zapojení krajů? Je to pro české obce žádoucí? Pokud ano, v jaké podobě? informační servis č. 6/2010 strana 17

18 Z hlediska zemědělské politiky a jejího dopadu na obce v ČR se nabízejí následující otázky: 3. Velmi často se hovoří o tom, že současná SZP podporuje takové výrobní způsoby, které nejsou dostatečně šetrné k životnímu prostředí a k přírodním zdrojům, a to navzdory dopadům na životní prostředí a život v obcích. Do jaké míry má proto zůstat stávající podpora zemědělců v současné podobě? Co by se mělo změnit? 4. Má SZP více než dnes podporovat zaměstnanost, na úkor investic? Odpovědi na uvedené otázky mohou pomoci stanovit vizi Svazu k tomu, jak by mohlo vypadat poskytování pomoci zemědělcům po roce 2013, jakou podobu bude mít podpora venkova, zda např. bude vyjmuta z kapitoly zemědělství a přesunuta zpět pod regionální rozvoj (operační programy), kde původně byla, je, ale do budoucna být nemusí apod. Některé návrhy připravil např. i Výbor regionů, který k tématu vydává stanovisko z vlastní iniciativy s názvem Budoucnost SZP po roce Komora obcí upozornila, že již dnes je nutné usilovat, aby se podmínky podpory pro venkovské obce zlepšily, např. otázka proplácení DPH u projektů z Programu rozvoje venkova. V případě, že podpora venkova zůstane u zemědělství, je nutné znovu otevřít diskusi o definici venkova a těch obcí, které budou spadat pod Program rozvoje venkova. Tomu všemu má napomoci již zmiňovaná pozice Svazu ke Společné zemědělské politice, která bude spolu s pozicí k politice soudržnosti po roce 2013 zpracována do podzimu letošního roku. Předpokladem jejich zpracování jsou vaše odpovědi na uvedené otázky a v současnosti zpracovávané analýzy potřeb měst a obcí pod taktovkou MMR. Velmi rádi uvítáme, budete-li se chtít do diskuze zapojit a reagovat na položené otázky. Za tímto účelem je možné zasílat vaše reakce, podněty nebo dotazy až do srpna letošního roku do Kanceláře Svazu na srnova@smocr.cz a smocr@smcor.cz. Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Chytrá energie - Chytrá alternativa pro českou energetiku?! V dubnu tohoto roku představila skupina ekologických organizací (Hnutí Duha, Greenpeace, Veronica, Calla a CDE) projekt Chytrá energie. Samy jej nazývají konkrétním plánem, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Já bych jej nazvala pokusem o alternativní návrh vůči současnému návrhu aktualizace Státní energetické koncepce a ambiciózním zeleným projektem, který je ale bohužel mimo realitu a možnosti této země. Domnívám se, že jeho realizace by ohrozila značnou část českého průmyslu, vedla by k propouštění a růstu cen a daní a k podstatným státním intervencím do tržního hospodářství. Opozice vůči oficiální politice státu?! Enormní energetická náročnost, to je podle Chytré energie hlavní problém ČR. A taky lék na všechny potíže tuzemské energetiky, protože nyní nám obstarožní ekonomika servíruje špinavé menu mamutích uhelných dolů, velkých emisí skleníkových plynů i škodlivého smogu společně s drahou ropou a závislostí na ruském plynu. Chytrá energie má být nezávislým a hlavně čistě odborným materiálem. Přesto jeho autoři v sobě nedokázali potlačit svůj odpor vůči státní nomenklatuře, takže opakovaně zdůrazňují, že jejich návrh se hodně liší od koncepcí, jež tradičně prosazují ministři průmyslu a obchodu. Nespočívá v kombinaci uhelných dolů s atomovými reaktory, ropou a zemním plynem doplněné trochou energetické efektivnosti a obnovitelnými zdroji energie (OZE). Opozice vůči oficiální politice ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se vine projektem jako červená niť. Tedy, jinak řečeno, na v podstatě všech ministrech průmyslu a obchodu nenechali autoři niť suchou. Bývalý ministr vyvolal velký poplach, když v únoru 2007 před podnikatelskou elitou na Žofínském fóru tvrdil, že během několika let hrozí nedostatek elektrické energie avšak o pouhé tři měsíce později předložil vládě zprávu, kde anoncoval, že přebytek (čistý export) naopak stoupne z tehdejších 13 TWh na 18 TWh v letech Motivace pro dramatický rozpor v prognózách byl evidentní. První předpověď, která očekávala kritický deficit, sloužila jako argument pro rozšiřování uhelných dolů. Druhá vznikla coby podklad pro žalobu proti verdiktu Evropské komise, podle něhož český průmysl nemá dále zvyšovat emise CO 2. Takže ČR se kvůli profitu ČEZ a těžebních společností stává elektrárnou a dolem Evropy. Materiál tak dle mého názoru spíše připomíná politický manifest než čistě odbornou studii, a to se mi nelíbí. Politické spekulace a vymezování se vůči politice MPO a výrokům politiků do odborné studie prostě nepatří! Obnovitelné zdroje jako základ české energetiky Chytrá energie sází na obnovitelné zdroje energie a tzv. zelené inovace. Chce postupně vytvářet energetiku, která nakonec bude většinu své spotřeby pokrývat solárními a větrnými elektrárnami, biomasou a dalšími OZE. Navrhuje tři scénáře vývoje české energetiky. Ani jeden z nich nepočítá s prolomením limitů na těžbu hnědého uhlí, s otevíráním nových dolů na černé uhlí a s výstavbou nového jaderného reaktoru. Tyto scénáře se liší mírou státních intervencí, tj. kolik a jaká opatření vláda a zákonodárci použijí z autory navrhovaných možností: Např. přijetí zákona o závazném tempu snižování emisí; podpora OZE typu pevné výkupní ceny a jiné motivace investorů; odstranění dotací, které podporují spotřebu fosilních paliv; ekologická daňová reforma; investice do zateplování domů; změny v organizaci a regulaci energetického sektoru, např. stimulace ČEPS (provozovatel distribuční soustavy) a distribučních společností k investicím do reformy elektrické přenosové a rozvodné soustavy. Autoři Chytré energie mají jasno zásadní změnou, bez které nelze snížit emise na potřebnou úroveň, je úplný konec spalování uhlí pro výrobu tepla a elektřiny. Uhlí se bude po roce 2050 využívat pouze k průmyslovým účelům. OK, každý má právo na to vyjádřit svůj názor. Pokud ho ale vydávám za odborné stanovisko, musím mít k němu pádné argumenty. A ty mně ve studii chybí. informační servis č. 6/2010 strana 18

19 Sny a realita Studie obsahuje na mnoha místech tvrzení typu: Potenciál zateplování českých domů je asi 5x větší než energie z kontroverzního rozšiřování uhelných dolů na Mostecku a bourání dalších obcí. Možnosti zateplování domů jsou velké jako dvou a půl násobek atomové elektrárny Dukovany. Tato tvrzení ovšem nejsou podložena relevantními údaji a hlavně přesným vyčíslením nákladů a sociálních a ekonomických dopadů na občany a podniky. Sami autoři přiznávají, že to bude vyžadovat masivní investice, kterými stát pomůže rodinám se zateplováním jejich domů. Kde na to stát vezme finance? Odpověď jsem ve studii nenalezla. Mohu ji pouze tušit a zelení odborníci by měli občanům říci nejenom A, ale i B. Totiž, že jedinou cestou, jak dosáhnout energetiky bez uhlí a jádra, je podstatné zvýšení daní a cen služeb; že cesta, kterou navrhují, povede k propouštění v průmyslu a k růstu nezaměstnanosti, a tudíž k větším výdajům státu na sociální dávky; že výpadek uhlí a jádra není možné v přírodních podmínkách České republiky pokrýt OZE a že tím pádem budeme muset mnohem víc využívat zemní plyn. No a tím zvýšíme naši závislost na Rusku. To pak ale naše snahy o energetickou bezpečnost berou docela za své. Nebo snad ne? Je to hezká a líbivá idea, kterou autoři Chytré energie představují. A i tady platí, že dobré úmysly mohou taky dláždit cestu do pekla. Vládní energetické koncepce obvykle prognózují poptávku (a předem počítají s tím, že poroste) a posléze plánují, jakými zdroji ji pokrýt. My k úkolu přistupujeme opačně: Navrhujeme, aby hlavním bodem byla velikost spotřeby a pak teprve výroba Velikost spotřeby je hlavní, opravdu důležitou otázkou energetické politiky, píší autoři Chytré energie. Respektuji jejich názor. Jen se ptám, jak reálně chtějí dosáhnout nízké spotřeby? Pouhým zateplováním domů, které je schopno spolu s OZE plně nahradit uhlí a jádro? Restriktivními opatřeními a la socialističtí plánovači, kterými budou občanům nařizovat, kolik tepla a elektřiny mohou spotřebovat? Energetická bezpečnost je důležitá Ale abych jen nekritizovala Chytrá energie obsahuje zajímavé pojednání o energetické bezpečnosti. Pro MPO energetická bezpečnost je zajištění kontinuity nezbytných dodávek energie a energetických služeb pro zajištění zájmů státu (života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí). Nelze ji omezovat pouze na problematiku opatření ropy a zemního plynu ale na celý řetězec od získávání prvotní energie až po její konečné užití, tvrdí autoři studie a já s nimi v tomto souhlasím. Částečně souhlasím i s tím, že pokud dojde k poškození přenosové soustavy nebo k neočekávanému výpadku velkého zdroje, decentralizované zdroje mohou zásobovat části distribučních sítí pracující v krizovém ostrovním režimu. Souhlasím i s tím, že určitou, nicméně omezenou roli, přitom mohou hrát místní obnovitelné zdroje energie V řešení se s autory Chytré studie ale rozcházím. Klíčovým receptem na energetickou bezpečnost, na spolehlivost dodávek i nezávislost na dovozu, je ale samozřejmě nižší spotřeba, zdůrazňují autoři. A samozřejmě i OZE a decentralizace, jak dodávají. K tomu jen jediný příklad, zato hodně výmluvný ten s plynovou krizí z ledna 2009: Přírodní podmínky mráz místy až -20 C, relativní bezvětří, sluneční svit minimální, vodní toky zamrzlé, průtoky snížené. Tj., využití OZE skutečně minimální. Pokud by se tehdy prodloužilo období bez dodávek plynu, více než polovina odběratelů tepla by mrzla. A využila by elektrické teplo. Tím by ale došlo k omezení provozu elektrizační soustavy. Pokud by se situace zkomplikovala i na straně elektroenergetiky (výpadek většího zdroje, porucha v přenosové soustavě ), reálně tenkrát hrozil rozpad soustavy s následnými jevy ekonomickými a sociálními. Tomu, že se to nestalo, vděčíme jako občané českým špičkovým odborníkům na energetiku, nikoli OZE. A já v takovém případě bych chtěla mít kotel na uhlí, který by mě zachránil! Změny musí být promyšlené do důsledků Receptem autorů Chytré energie je ovšem vedle nuceného omezování spotřeby a OZE decentralizace. K náhradě jedné velké teplárny bude nutné vybudovat přinejmenším kolem deseti, ale spíše desítky menších tepláren využívajících geotermální energii nebo biomasu. Ty lze podle autorů studie vybudovat během několika let. Když pominu návrh na masivní využití biomasy, které by, počítám, tak cca do dvou let úplně zplundrovalo naše lesy, nemusím být Einstein a kdovíjaký odborník na energetiku, abych věděla, že budování přenosové soustavy je otázka desítek let a že jakákoli její změna je velmi citlivá a propojená záležitost, která by si vyžádala enormní investice. Kdo by je zaplatil? Ptám se autorů Chytré energie. PhDr. Pavla Jedličková členka Energetické komise členka zastupitelstva městské části Praha - Libuš Z jednání komor a komisí vybráno ze zápisů Pracovní skupina pro problematiku sociálního začleňování, 27. dubna 2010, Praha Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D., ze sociologického ústavu AV ČR seznámil přítomné s návrhem koncepce sociálního (podporovaného) bydlení. Jejím cílem je zajištění dlouhodobého nájemního bydlení pro domácnosti, které nemohou za tržních podmínek získat přiměřené, kvalitativně standardní a prostorově nevyloučené dlouhodobé nájemní bydlení. Koncepce by neměla být zaměřena etnicky. Prioritou zůstává zabezpečení bydlení z vlastních zdrojů. Výpomoc by neměla vést k závislosti, ale motivovat k řešení problému vlastními prostředky. Podle předsedkyně komise ve věci sociálního bydlení chybí alternativa ke státnímu sektoru, a tím je sektor soukromý. Obce mají v rukou minimální bytový fond. informační servis č. 6/2010 strana 19

20 Realizují tzv. startovací byty, nájemní smlouvu uzavírají na dva roky, přičemž je sledován příjem cílové domácnosti. Do diskuse o problematice sociálního bydlení by se dle jejího názoru měli zapojit také předsedové komisí bytové a sociální. Další bod jednání byl věnován budoucnosti Agentury pro sociální začleňování. Agentura zatím administrativně i technicky stále spadá pod vedoucího Úřadu vlády a zmocněnce pro lidská práva. Přestože tyto překrývající se kompetence vyvolávají v práci Agentury určité turbulence, podle Bc. Šimáčka, ředitele odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách, neohrožují pokračování realizace jejích projektů. Věcný záměr zákona o Agentuře pro sociální začleňování nyní čeká na stanovisko legislativní Rady vlády. Energetická komise, 28. dubna 2010, Praha Členové komise nejprve diskutovali o tom, co nového přináší novela krizového zákona, dále novela vyhlášky o připojení k elektrizační soustavě a nařízení vlády o státní rezervě půdy. Velmi kritizovali, že nařízení vlády o státní rezervě půdy vůbec nebylo konzultováno s obcemi. Podle komise by si stát měl ponechat rozhodovací právo o veškerém jím vlastněném majetku a neměl by jej převádět na soukromé osoby, maximálně takový majetek pronajímat. Pokud jej stát nebude schopen obhospodařovat, ať jej nabídne nejprve obcím. Komise také vzala na vědomí informace z jednání kulatého stolu na téma podpory využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie, který se konal 27. dubna 2010 v Praze (viz INS č. 5/2010, str. 2). Komise podpořila návrh, aby část prostředků z dotačního programu Zelená úsporám bylo možno využít i na opatření energetické účinnosti u veřejně prospěšných budov ve vlastnictví obcí, měst a krajů (školy, mateřské školy, zařízení sociální péče, kulturní zařízení), a to minimálně ve výši 6 mld. Kč. Po ministerstvu životního prostředí a SFŽP pak komise bude žádat, aby z Operačního programu Životní prostředí z Prioritní osy 2 snižování emisí byly směřovány finanční prostředky do Prioritní osy č. 3 opatření energetické účinnosti u veřejně prospěšných budov. Komise životního prostředí, 29. dubna 2010, Praha Pozvání na jednání komise přijali Ing. Kendík z ministerstva zemědělství, Ing. Jirman a Ing. Adášková z ministerstva životního prostředí a Mgr. Toman se společnosti SOVAK. Členové komise byli seznámeni s materiálem MZe a MF popisující regulaci v oboru vodovodů a kanalizací, zástupce MŽP k tomu uvedl svoje připomínky a návrhy. Komise ale se záměrem MŽP nastavit regulační rámec pro celý obor vodovodů a kanalizací dle Podmínek přijatelnosti k Operačnímu programu Životní prostředí a určovat minimální a maximální výši ceny vodného a stočného a přiměřený zisk provozovatele jedním regulátorem nesouhlasí. Podpořila stanovisko MZe a MF k regulaci oboru vodovodů a kanalizací vyjádřené v materiálu Problematika regulace v oboru vodovodů a kanalizací a po MŽP a SFŽP požaduje, aby stanovily mechanismus vyjímání vodohospodářské infrastruktury v co nejširším možném rozsahu v souladu s právem Evropské unie a České republiky pro umožnění jejího financování z Operačního programu Životního prostředí Dále po těchto institucích požaduje, aby jasně stanovily mechanismus výpočtu přiměřeného zisku provozovatele vodohospodářské infrastruktury a to, jak má postupovat vlastník či provozovatel v případě, kdy cena vodného a stočného negeneruje min. 50 % prostředků na obnovu infrastruktury. Cena, která by toto negenerovala, by nebyla sociálně únosná. Komise byla dále seznámena se závěry jednání kulatého stolu na téma podpory využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie, který se konal 27. dubna 2010 v Praze (viz INS č. 5/2010, str. 2). V této věci se ztotožnila s návrhem Energetické komise (viz výše). Následně byla komise informována o rozhořčení Svazku obcí a měst Karvinska nad usnesením komise ze dne a týkajícího se nového zákona o ochraně ovzduší. Komise životního prostředí nicméně přesto trvá na svém zamítavém postoji k možnosti vstupu úředníků obecních úřadů do domácností za účelem kontroly provozování kotle na tuhá paliva, a to především proto, že úředníci obecních úřadů nejsou zpravidla schopni posoudit kvalitu paliva, kvalitu kotle a čistotu spalinových cest. Kontroly by navíc představovaly velkou administrativní zátěž pro obecní úřady. Komise však souhlasí s ostatními ekonomicky podpůrnými opatřeními pro občany, ale i města a obce, vedoucí k řešení problémů se znečištěním ovzduší (tedy i se státní podporou Moravskoslezskému kraji při řešení neúnosné situace znečištění ovzduší v tomto regionu). informační servis č. 6/2010 strana 20