Občanské právo hmotné IV

Transkript

1 Občanské právo hmotné IV Generováno

2 A Okruh A A.1 Pojem a funkce závazkového práva A.2 Závazkové právo smluvní A.3 Závazkové právo deliktní A.4 Pojem závazkového právního poměru A.5 Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání A.6 Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání A.7 Dílčí závazky A.8 Solidární závazky A.9 Nedílné závazky A.10 Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího A.11 Předmět závazků A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků) A.13 Druhy závazků (třídění) A.14 Smlouva o smlouvě budoucí A.15 Smlouvy konsensuální a reálné A.16 Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní A.17 Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně A.18 Změna závazků (obecně) A.19 Změna v subjektech závazku (obecně) A.20 Postoupení pohledávky A.21 Postoupení smlouvy A.22 Změna v obsahu závazku A.23 Prodlení dlužníka A.24 Prodlení věřitele A.25 Zajištění a utvrzení závazků (obecně) A.26 Smluvní pokuta A.27 Ručení A.28 Finanční záruka A.29 Zajištění závazků převodem práva A.30 Jistota. Uznání dluhu A.31 Zánik závazků (obecně) A.32 Splnění A.33 Započtení A.34 Odstoupení od smlouvy A.35 Zánik závazku dohodou A.36 Smrt dlužníka nebo věřitele A.37 Nemožnost plnění A.38 Splynutí A.39 Prevence škod v občanském právu A.40 Druhy odpovědnosti v občanském právu A.41 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu A.42 Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného A.43 Rozsah a způsob náhrady škody A.44 Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady A.45 Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy) B Okruh B B.1 Darování B.2 Koupě a směna B.3 Vedlejší ujednání při kupní smlouvě B.4 Výprosa. Výpůjčka B.5 Nájem (obecně) B.6 Nájem bytu B.7 Pacht B.8 Zápůjčka; úvěr B.9 Závazky ze schovacích smluv B.10 Závazky ze smluv příkazního typu B.11 Zájezd B.12 Závazky ze smluv o přepravě B.13 Dílo B.14 Péče o zdraví B.15 Účet, jednorázový vklad, akreditiv B.16 Závazky ze zaopatřovacích smluv B.17 Společnost; tichá společnost B.18 Pojištění B.19 Sázka, hra, los B.20 Předpoklady dědění B.21 Pořízení pro případ smrti (obecně) B.22 Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) B.23 Svěřenské nástupnictví Generováno

3 B.24 Vedlejší doložky v závěti B.25 Dědická smlouva B.26 Odkaz B.27 Zákonná posloupnost B.28 Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl B.29 Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu B.30 Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému B.31 Uzavření manželství, zejména formy B.32 Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) B.33 Překážky manželství B.34 Vady sňatečného projevu B.35 Zdánlivé manželství B.36 Neplatné manželství B.37 Rozvod manželství B.38 Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství B.39 Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti B.40 Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým B.41 Osvojení B.42 Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) B.43 Poručenství a opatrovnictví B.44 Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti B.45 Správa jmění nezletilého B.46 Zastoupení nezletilého B.47 Určování rodičovství (obecně) B.48 Určování otcovství B.49 Výživné (obecné otázky) B.50 Výživné pro nezletilé dítě B.51 Výživné mezi rodiči a dětmi B.52 Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely Generováno

4 Občanské právo hmotné IV, A.1 Pojem a funkce závazkového práva Otázka A 1. Pojem a funkce závazkového práva Pojem závazkového práva část občanského, resp. soukromého práva, kterou tvoří soubor pr. norem o závazcích, tj. platí, že upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky relativní práva jsou práva závazková (obligační) NOZ část čtvrtá, hlava I až IV, (relativní majetková práva) NOZ část druhá, hlava I až III, (rodinné právo) Závazkem v právním slova smyslu je společenský vztah, z něhož má osoba oprávněná (věřitel) vůči osobě povinné (dlužníku) právo na jeho určité chování- plnění (pohledávku) a dlužník má povinnost toto právo (dluh) uspokojit, a tento obsah je za právem stanovených podmínek vynutitelný a chráněný. NOZ pojem závazku zpřesnil a nyní je závazek chápán pouze v širším smyslu jako závazkový právní vztah (není to pouze povinnost dlužníka plnit věřiteli, ale celý vztah) Právo věřitele na určité plnění dlužníka je pohledávka ( 1721), které obsahově totožně odpovídá povinnosti dlužníka dluhu. Je-li právo dospělé (např. pohledávka je splatná) bývá označováno jako nárok. Zásady Základní zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat) Vychází ze zásady autonomie vůle týká se vlastnického, testovacího práva i uzavírání smluv (= smluvní privátní autonomie) Volnost uzavírání smluv se projevuje mj. i tím, že je možné uzavřít smlouvy jak typické, tak i nepojmenované (neexistuje numerus clausus smluv) 1745 možnost uzavřít nepojmenovanou smlouvu v případě mezer ve smlouvě se užívá analogie v zákoně (=analogia legis) Jen výjimečně je stanovena povinnost smlouvu uzavřít (např pojištění) Uzavřená smlouva je lex contractus (=smlouva je zákon) Charakteristické rysy závazkových vztahů Relativnost - závazek má konkrétní subjekty, mezi nimiž trvají (mnohdy potenciálně) vzájemná P&P x absolutní (erga omnes) Horizontalita subjekty stojí vůči sobě v relativně rovném postavení, což vyplývá příslušností závazkových právních vztahů do soukromého práva, ale objevují se stale vice ochranářská ustanovení (např. význam tísně 1796, úprava vztahl spotřebitelských 1810 an.) Dispozitivnost obsah závazků je dán vůlí osob (autonomie vůle). Vůlí osob je dán I vznik, změna nebo zánik závazku. Kogentní úpravu používá NOZ jen v případech, kdy je potřeba předejít ujednáním potenciálně nebezpečným, což se projevuje označením, že se k takovým jednáním nepřihlíží. Odpovědnost- důsledkem odpovědnosti za porušení závazku je vznik či aktivace opět nového závazku mezi porušitelem práva a nositelem pohledávky (práva, jež bylo porušeno), nikoliv závazek (povinnost) mezi porušitelem a představitelem veřejné moci (státem) jako v případě veřejnoprávní odpovědnosti. Funkce = zabezpečit uspokojování lid. potřeb ve vzájemné součinnosti (kooperace) nutnost zabezpečení součinnosti právem, které je závazné a vynutitelné, existence sankcí zprostředkovává soukromé právo, zejména občanským právem závazkovým smluvním i deliktním tj. zejména: umožňovat převádění hodnot (smlouva kupní, darovací, o půjčce, o dílo atd.) úprava vyrovnání újmy v podstatě deliktní právo uspokojování potřeby, kterou si osoba nemůže obstarat sama jinými způsoby smlouva o půjčce, nájem, příkazní smlouva Zdroje přednáška z (prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc) Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Přemysl Raban a kol. 4 Generováno

5 Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní Otázka A 2. Závazkové právo smluvní závazková práva rozlišujeme dle právního důvodu vzniku na SMLUVNÍ (ex contractu) a DELIKTNÍ (ex delicto) - analogicky pak na kvazikontraktní a kvazideliktní kvazi = zdánlivý/jakoby; v tomto kontextu pak znamená závazek vzniklý jakoby ze smlouvy nebo deliktu, nicméně chybí vždy jedna podstatná náležitost kvazikontrakt - konsenzus obou stran; kvazidelikt - zavinění; Smlouva nejčastějším a typickým důvodem vzniku závazků je smlouva smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy /1 (x společenské výsluhy, přátelská nebo třeba sousedská výpomoc, úsluhy) společenská úsluha - není právním jednáním, nezakládá žádný právní vztah smlouva je ve společenské praxi hlavním a velmi frekventovaným typem vzniku závazků ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností (samozřejmě neexistuje-li zvl. úprava) /2 Smluvní závazkové právo upraveno v Části IV Relativní majetková práva, Hlava I Všeobecná ustanovení o závazcích, Díl 2 Smlouva na rozdíl od závazků z protiprávního činu (deliktu) nebo tzv. jiné právní skutečnosti ( 1723/1), se vždy jedná o dvoustranné právní jednání založené na konsensu funkce: realizace nejrůznějších osobních, hosp. i jiných potřeb smluvních stran spočívá na některých obecných zásadách, které sice nepůsobí přímo normativně, ale uplatňují se prostřednictvím interpretace právních předpisů, zejména cestou soudcovského dotváření práva Ústřední zásady (dle NOZ) obecné zásady upravuje hned v úvodních ustanoveních Obecné části, pro závazkové vztahy v obligační části navazují na ústavní principy ( 2 odst. 1) a sledují důraz na hodnotové hledisko, které má přednost před hlediskem formálním nejvýznamnějším, hlavním zdrojem vůle - obecně omezena hledisky dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení osob = chovat se poctivě 6/1 (v souladu s dobrými mravy - 2/3), nikomu bezdůvodně neškodit ( 3/1) a dát každému, co mu po právu náleží ( 3/2 písm. f)) souvislost s ochranou dobré víry, která se u každého předpokládá, podstatné je hledisko běžné opatrnosti ochrana slabší smluvní strany projevuje se v úpravě adhezních smluv, zařazení úpravy spotřebitelských smluv 1. Zásada rovnosti stran v OZ 1964 vyjádřena v 2 odst. 2, ale v NOZ byla tato zásada oupštěna z důvodů metodologických (staví se na zásadě autonomie vůle - 1/2, 566 a další) a faktických (rovnost FO a PO je leckdy nemožná)- v NOZ neexistuje ekvivalentní paragraf k 2 odst. 2 OZ 1964 dále viz výše uvedené kontraktační svoboda, svoboda ve výběru spolukontrahenta, stanovení obsahu právního jednání, formy ( 559 právo zvolit si libovolnou formu x 560 výjimka převod, změna nebo zrušení věcného práva k nemovitosti) 2. Zásada smluvní svobody stran jakožto projev autonomie jejich vůle součást lidské svobody zaručené Listinou čl. 1, 2/3 smluvní svobodou stran se rozumí svoboda smlouvu vůbec uzavřít či neuzavřít, vybrat si smluvní stranu, smluvní typ, určit obsah smlouvy, formu smlouvy a smlouvu za dohodnutých podmínek i zrušit 1. může být omezena zákonem - stanovením povinnosti smlouvu uzavřít (zákonná kontraktační povinnost, smluvní přímus) 5 Generováno

6 Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní vyskytuje se tam, kde je kladen důraz na ochranu veř. zájmu nebo státem chráněného zájmu jednotlivců např. možnost stanovit povinnost uzavřít pojistnou smlouvu např. advokáti, členové České lékařské komory atd. 2. výjimkou z volného výběru spolukontrahenta je regulovaný prodej např. u zbraní atd. 3. neodporuje-li to zákonu, mohou smluvní strany sjednat i jiné typy smluv než výslovně upravené smluvní typy v OZ ( 51 SOZ) 4. strany svobodně utváří obsah smlouvy, stanovují vyjednáváním práva a povinnosti z nich x regulace kogentními normami (např. spotřebitelské smlouvy), adhezními smlouvami (taková smlouva, kde podmínky de facto určuje jedna, silnější strana a druhá má možnost jen přijmout/nepřijmout) sml. strany určují celý obsah buď přímo samy nebo nepřímo odkazem na smluvní podmínky jedné ze sml. stran - přímá smluvní ujednání mají přednost zvláštní zákonodárství (u nás např. úprava spotřebitelských smluv) zabezpečuje, aby tam, kde nejsou smluvní podmínky stranami sjednány individuálně, ale kde jsou už předem dány, neměly pro svou nepřiměřenost za následek výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran smluvní formuláře - předtištěné texty smluv, doplňují se jen základní údaje = přímá sml. ujednání smlouva nesmí obsahovat ustanovení o nezrušitelnosti nebo něčem, co se k ní blíží (např. doba trvání 1000 let) smlouvu mohou strany uzavřít v jakékoli formě, kterou si ujednají zásada bezformálnosti PJ 559 NOZ smluvní strany mohou uzavřít smlouvu výslovně (ústně nebo písemně) anebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost o tom, co jí chtěl účastník projevit konkludentně x výjimečně je vyžadována určitá forma (např. k zřízení nebo převod práva k nemovité věci 560) NOZ ji staví na první místo je vyjádřena již v 1 odst. 2: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. pokračuje v řadě dalších ustanovení a je podpořena právní úpravou relativní neplatnosti právních jednání x absolutní neplatnost ponechána ve zvláštních případech jednání zjevně odporující dobrým mravům a odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje ( 580) 3. Zásada pacta sunt servanda smlouvy se mají dodržovat stěžejní právní zásada, nejen v oblasti soukr. (smluvního) práva srov. čl. 1 odst. 2 Ústavy NOZ: 3/2: Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny v oblasti smluvního práva promítnut v 1759 smlouvu lze měnit jen se souhlasem všech stran nebo z jiných zákonných důvodů výjimečně, např. když se postupuje pohledávka, mění se osoba věřitele bez ohledu na souhlas či nesouhlas dlužníka Zásada dobré víry (bona fides) předpoklad v právu, že subjekt práva při svém jednání vychází z objektivně odůvodnitelného osobního přesvědčení, že jedná po právu, že právo, které vykonává, mu patří - tvrdí-li někdo opak, je na něm, aby to dokázal teoretická zásada se uplatňuje jak při interpretaci PJ, tak při posuzování jejich platnosti v NOZ se její ochrana vyskytuje hojně: 1. 7: Má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře : ochrana třetích osob jednajících v dobré víře v případě odstoupení od smlouvy : vydání bezdůvodného obohacení obohacený, který nebyl v dobré víře, vydává vše včetně plodů a užitků nedostatek dobré víry musí být prokázán 5. Zásada nemo turpitudinem suam allegare potest nikdo se nemůže s úspěchem dovolávat své nepoctivosti, tj. nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování (resp. které bylo v rozporu s dobrými mravy) 6: Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 8: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. implikuje zákaz zneužití práva 6 Generováno

7 Občanské právo hmotné IV, A.3 Závazkové právo deliktní 6. Dobré mravy zakotveno již 2 odst. 3, tedy v systematice zákona před demonstrativním výčtem konkrétních zásad v 3 odst. 2: Výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. neplatnost PJ: 580: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, odst. 2 Neplatné je jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. 588: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. x při nabývání od nevlastníka : Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. výklad je zatím sporný, ale má se za to, že se jedná o neplatnost relativní Třídění smluv většina soukromoprávních smluv - smlouvy závazkové, tj. takové, které zakládají závazky a dále dohody, které zajišťují, mění či ruší závazky X smlouvy jiné, které zakládají, mění či ruší věcná práva (např. smlouva o převodu nemovitosti neevidované v KN závazkové smlouvy se třídí na smlouvy: 1. zakládající závazky, tj. smlouvy výslovně upravené (pojmenované=nominátní), stejně tak i smlouvy výslovně neupravené (nepojmenované=innominátní), jakož i smlouvy smíšené 2. zajišťující závazkové pr. vztahy (zajištění dluhu ručení ) viz ot. 25 a násl. 3. působící změnu závazkových pr. vztahů (např. převzetí dluhu , nový institut převzetí majetku 1893) - viz ot mající za následek zánik závazkových pr. vztahů (např. novace, tj dohoda o nahrazení stávajícího závazku novým 1902, započtení compensatio voluntaria ) viz ot. 32, někdy se hovoří i o smlouvě soluční (věřitel musí plnění přijmout), tj. smlouva o splnění dluhu; i když převažující názor je, že jde o dvě jednostranná právní jednání smlouva ve prospěch třetího contractus in favorem tertii - viz ot. 10 smlouva o smlouvě budoucí - viz ot. 14 Právní následky porušení smlouvy stanoveny v závislosti na druhu a povaze porušení smluvní povinnosti, mají různou intenzitu věřitel se může domáhat zaplacení úroků z prodlení za opožděné plnění, smluvní pokuty, odstranění vady, náhrady způsobené škody, slevy z poskytnuté úplaty, ale i toho, aby dlužník beze zbytku odstranil smluvní vztah (odstoupením od smlouvy) 1. prodlení - viz ot. 23, smluvní pokuta ( 2048) - viz ot odpovědnost za vady - viz. ot odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení ( 2991 a násl.) - viz ot. 41 a násl. 5. odstoupení od smlouvy ( 1829) - viz ot. 34 novinka v NOZ: culpa in contrahendo ( ) - předsmluvní odpovědnost - každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v něm pokračuje, aniž by měl v úmyslu smlouvu uzavřít Otázka A 3. Závazkové právo deliktní systematika: Část IV Relativní majetková práva, Hlava III Závazky z deliktů Úprava závazků v NOZ: 1. závazky z právních jednání 2. závazky z deliktů 3. závazky z jiných právních důvodů SOZ používal pojem občanskoprávní odpovědnost 7 Generováno

8 NOZ: samotná úprava institutu právní odpovědnosti je v 2894 an. škoda/majetková újma/újma na jmění 2 složky: 1. damnum emergens skutečná škoda; 2. lucrum cessans ušlý zisk; Občanské právo hmotné IV, A.3 Závazkové právo deliktní nemajetková újma vymezována negativně, tedy jako újma, která pro poškozeného neznamená přímou zrtátu na majetku důvodová zpráva k NOZ deklaruje, že celá nová úprava právní odpovědnosti je poznamenána myšlenkou rozdělení civilního deliktu na odpovědnost kontraktní a deliktní, čímž má dojít k diskontinuitě se SOZ a opětovnému navázání na základy vybudované v roce 1811 v ABGB NOZ tedy (znovu)vytváří dualitu v rámci právní odpovědnosti za škodu Druhy a vznik závazků z deliktu a) Smluvní odpovědnost (kontraktní ex contractu) - vzniká porušením smluvního závazku b) Mimosmluvní odpovědnost (deliktní ex delicto) - vzniká buď jiným protiprávním úkonem než porušením smluvního závazku nebo škodní událostí, se kterou je normativně spojena odpovědnost SOZ neupravoval zvlášť smluvní a mimosmluvní odpovědnost za škodu, obsahoval jednotnou úpravu X NOZ: ten (znovu) zavádí dualitu právní odpovědnosti tedy rozlišuje obě varianty protiprávního chování (tj. kontraktní a zákonná odpovědnost) minimálně tuto snahu deklaruje důvodová zpráva dle kritiků (např. Irena Pelikánová) není v zákoně upraveno dostatečně pojem delikt podle učebnice je zaviněný protiprávní úkon (ať již je porušená povinnost zákonná nebo smluvní); v zásadě se ale za součást závazkového práva deliktního považuje i úprava objektivní odpovědnosti Deliktní odpovědnost delikt = následný (sekundární) nepříznivý pr. následek, který vznikl porušením původní právní povinnosti nebo protiprávním jednáním a který je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva jedná se o objektivní odpovědnost ( 2895, 2896, 2898) nelze předem omezit či vyloučit povinnost k náhradě škody způsobené člověku na jeho přirozených právech, způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, předem vyloučit nebo omezit právo slabší strany na náhradu škody (ochrana slabší strany obecný princip) zahrnuje povinnost: 1. k náhradě újmy na jmění vždy 2. k nemajetkové újmě je-li výslovně ujednána/stanoví tak zvlášť zákon tato nová právní povinnost rušitele je odpovědnostní (sankční) povinností a odpovídá jí nové právo oprávněného společně tvoří obsah odpovědnostního právního vztahu, který je druhem závazkového právního vztahu Odpovědnost může spočívat v: 1. vzniku nové právní povinnosti, kterou povinný před porušením původní povinnosti neměl (např. povinnost nahradit způsobenou škodu) 2. přistoupení další nově vzniklé povinnosti k té původní (např. zaplatit úrok z prodlení u peněžitého dluhu) 3. přeměně původní právní povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost, kterou povinný před porušením původní povinnosti též neměl (např. odpovědnost za vady změna původní poskytnout plnění bez vady v povinnost vadu předmětu opravit, snížit cenu ) Další základní ustanovení o deliktní odpovědnosti upravují základní předpoklady k určení toho, na koho povinnost nahradit újmu (ne)dopadá prevence ( ) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě jiným na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví náhoda ( 2904) povinnost k náhradě újmy leží na tom, kdo dal k náhodě podnět (zejm. porušením příkazu, poškozením zařízení, které má nahodilé újmě zabránit) nutná obrana ( 2905) odvracení protiprávního útoku vylučuje povinnost k náhradě; nevztahuje se však na odvracení nepatrné újmy nebo zcela zjevně nepřiměřenou obranu podobně jako v trestním právu krajní nouze ( 2906) odvracení přímo hrozícího nebezpečí újmy; opět podobně jako v trestním právu Povinnost nahradit škodu obecná ustanovení vymezují typově případy, kdy povinnost nahradit újmu dopadá na škůdce 8 Generováno

9 Občanské právo hmotné IV, A.3 Závazkové právo deliktní porušení dobrých mravů ( 2909) při porušení dobrých mravů je povinen škůdce nahradit škodu ovšem v případě, že vykonával své právo tak jen tehdy, když sledoval jako hlavní účel poškození jiného porušení zákona ( 2910) vyvratitelná domněnka porušení povinnosti stanovené zákonem domněnka nedbalosti ( ) vyvratitelná domněnka nedbalostního způsobení škody porušením zákonné povinnosti porušení smluvní povinnosti ( ) exkulpace jen prokáže-li škůdce, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli škoda způsobená několika osobami ( ) několik škůdců nahrazuje škodu společně a nerozdílně, a to včetně případu, kdy se víc osob dopustí samostatných protiprávních činů a nelze určit, která osoba škodu zavinila Zvláštní ustanovení o povinnosti k náhradě škody škůdci nahrazují škodu bez ohledu na své zavinění (v souladu s 2895) škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání ( ) zletilý/postižený duševní poruchou jen pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky společně a nerozdílně se škůdcem nahrazuje škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled a pokud škůdce není způsobilý k náhradě, tak pouze ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi ( 2923) společně a nerozdílně hradí se škůdcem ten, kdo se vědomě ujal takové osoby škoda z provozní činnosti ( 2924) provozovatel závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti hradí škodu způsobenou vlastní provozní činností/věci použitou při ní/vlivem činnosti na okolí exkulpace: vynaložil-li veškerou péči, kterou po něm lze rozumně požadovat škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným ( 2925) provozovatel závodu/jiného zařízení zvlášť nebezpečného takový provoz, u kterého nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody, a to ani při vynaložení řádné péče exkulpace: vis maior, škoda způsobená vlastním jednáním poškozeného, neovratitelné jednání třetí osoby škoda způsobená na nemovité věci ( 2926) silně objektivní odpovědnost škůdce odpovědný i když oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda/znemožní držba nemovité věci škoda z provozu dopravních prostředků ( ) nahrazuje škodu způsobenou zvláštní povahou tohoto provozu škoda způsobená zvířetem ( ) nahrazuje vlastník zvířete bez ohledu na to, zda byla způsobena pod jeho dohledem nebo pod dohledem někoho jiného s ním případně nahrazuje dotyčný škodu společně a nerozdílně škoda způsobená věcí ( ) nahrazuje ten, kdo je povinný někomu plnit, když při tom používá vadnou věc škodu způsobenou vadou věci explicitně se vztahuje i na poskytnutí služeb zdravotnických, sociálních, veterinárních škoda způsobená vadou výrobku ( ) nahrazuje ten, kdo výrobek vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal společně a nerozdílně ten, kdo výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou či jinak exkulpace: důkazní břemeno na výrobci, aby dokázal, že škodu způsobil poškozený; taxativně vymezené případy ( 2942/2) škoda na převzaté věci ( 2944) každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku exkulpace: prokázání, že ke škodě by došlo i jinak škoda na odložené věci ( 2945) nahrazuje provozovatel vztahuje se na případy, kdy je provozování nějaké činnosti spojeno s odkládáním věcí věc musí být odložena na místě k tomu určeném/obvyklém škoda na vnesené věci ( ) 9 Generováno

10 Občanské právo hmotné IV, A.4 Pojem závazkového právního poměru nahrazuje provozovatel ubytovacích služeb věci, které ubytovaný vnesl do prostor určených k ubytování/byly pro něho vneseny vyloučeny: vozidla, věci ve vozidle, živá zvířata exkulpace: ke škodě by došlo i jinak, škodu způsobil sám ubytovaný škoda způsobená informací nebo radou ( 2950) vztahuje se na příslušníka určitého stavu nebo povolání v souladu s 5/1 škoda způsobená neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou pokud se nejedná o příslušníka stavu/povolání, nahrazuje se škoda jen, pokud byla radou nebo informací způsobena vědomě Zneužití a omezení soutěže ( ) co do systematiky zákona zařazeno do závazků z deliktů, je však předmětem problematiky obchodního práva Dílčí harmonizace deliktního evropského práva 1. Studijní akademická skupina k evropskému občanskému zákoníku mimo návrhů na úpravu kupní smlouvy, smlouvy o půjčce, otázek úvěrů a přechodu vlastnictví k movitým věcem se věnuje také návrhům na úpravu deliktních závazkových vztahů konkrétně práva na náhradu škody 2. Doktrinální projekty zabývající se tvorbou zásad evropského deliktního práva skupina evropského deliktního práva (European Group of Tort Law PETL) ve spolupráci s Evropským centrem pro deliktní právo a pojišťovnictví (European Centre of Tort and Insurance ECTIL) zpracovala zásady evropského deliktního práva (principles of European Tort Law 3. skupina Study Group on a European Civil Code - základní zásady občanské odpovědnosti Otázka A 4. Pojem závazkového právního poměru = druh občanskoprávního poměru, v nichž jeden subjekt má postavení věřitele, tj. toho, kdo má oprávnění od druhého něco požadovat (pohledávka), a druhý subjekt má postavení dlužníka, tj. toho, kdo je povinen věřiteli poskytnout plnění (dluh) NOZ - pojem závazky (SOZ: závazkové právní vztahy) 1721: Ze závazků má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. závazek v dvojím významu v širším smyslu závazek jako jeden z významných druhů občanskoprávních poměrů v užším smyslu obligační povinnost z tohoto poměru vyplývající (tj. dluh) - toto pojetí NOZ však oproti staré úpravě jednoznačně opustil jde o vnitřně členěný systém, jehož prvky jsou věřitelsko-dlužnické vztahy a jehož jednota je dána jeho kauzou, tj. hospodářským účelem. právní vztah relativní, tj. obě strany vztahu jsou individuálně určené, jeho subjekty jsou navzájem vázány právy a povinnostmi obvykle nelze označit jednu ze stran za věřitele a jednu za dlužníka, tzn. týž subjekt nemůže být zároveň věřitelem a zároveň dlužníkem právní pouto (iuris vinculum) tvořené právy a povinnostmi vzniká autonomně, z vlastní vůle stran, nejčastěji smlouvou uzavřená na základě zákona 1724 v duchu zásady pacta sunt servanda ( 3 odst. 2), je odstoupení od smlouvy přípustné pouze v případě, že tuto možnost zákon stanoví/ je tak ve smlouvě sjednáno Složité závazky skládají se z více vzájemných práv a povinností, pro které je stanovena zásada vzájemné podmíněnosti plnění jednotlivých vzájemných (recipročních) závazků (synallagma) 10 Generováno

11 Občanské právo hmotné IV, A.5 Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání Práva závazková x věcná práva i povinnosti jsou obsahem také práv věcných (např. vlastníkovo právo užívat věc a jemu odpovídající povinnost ostatních jej nerušit, povinnost vlastníka nezneužívat svých oprávnění) subjekty závazkových povinností jsou vždy určeny individuálně subjekty povinností odpovídajících věcným právům nejsou individuálně určené závazková práva jakožto z povahy práva relativní vyjadřují dynamiku občanskoprávních vztahů (výměna různých statků mezi individuálně určenými subjekty) x absolutní věcná práva jsou z povahy právy absolutními a vyjadřují tedy statiku občanskoprávních vztahů povinnosti: u závazkových práv povinnosti spočívají v konání i k nekonání, zatímco u věcných práv zásadně v nekonání (nerušení) inter partes - působí výlučně mezi stranami závazku erga omnes - působí vůči všem (jichž se to může týkat) Vznik závazků NOZ všeobecná ustanovení o závazcích: 1723 závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá konstitutivní rozhodnutí státních orgánů, zejména soudů zákon musí pravomoc založit závazek příslušnému orgánu výslovně stanovit např. rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - doposud společnou věc přikáže do vlastnictví jednomu nebo více spoluvlastníků zároveň konstituuje i závazek k přiměřené náhradě jiné pr. důvody stanovené zákonem, zejména události a protiprávní stavy událost konstituuje závazek, jestliže s ní zákon takový pr. následek spojuje = zákonem kvalifikovaná událost událost často spojená s protiprávním stavem vedoucím ke vzniku odpovědnostního pr. poměru týká se objektivní odpovědnosti za škodu např. havárie motorového vozidla, která má za následek způsobení škody jinému, vyvolá vznik závazku takovou škodu nahradit některé jiné důvody, které se nedají podřadit pod žádný z uvedených typů Hlava IV Závazky z jiných právních důvodů (ex variis causarum figuris) bezdůvodné obohacení 2991: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. ten, za něhož někdo jiný splnil, co měl splnit sám, se nedopustil proti tomu, kdo za něj plnil, žádného protiprávního úkonu, nicméně jeho obohacení je třeba charakterizovat jako protiprávní stav, který zakládá zvláštní závazek ( kvazidelikt) nepřikázané jednatelství (negotiorum gestio) 3006: Vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. závazek však může být založen i v opačném gardu: 3007 odvracení škody: Obstará-li někdo, ač k tomu nebyl povolán, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, pak mu ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelně vynaložené náklady, třebaže se výsledek bez zavinění nepřikázaného jednatele nedostavil. ( kvazikontrakt) záchrana cizí věci 3008 právo zachránce na přiměřenou odměnu ( kvazikontrakt) jednání k užitku jiné osoby 3009 ( kvazikontrakt) dále např. nálezcovo právo na nálezné a na úhradu nutných nákladů ( 1052 odst. 2) vůči vlastníkovi nalezené věci ( kvazikontrakt) Otázka A 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání Pojem závazkové právo, druhy a základní pojmy závazkového práva v otázkách 1 až 4! Právní jednání OZ přináší nahrazení institutu právní úkon jak jej známe z OZ1964 institutem právní jednání právní jednání upraveno v 545 OZ! (HLAVA V Právní skutečnosti DÍL 1 Právní jednání ODDÍL 1 Všeobecná ustanovení) : 11 Generováno

12 Občanské právo hmotné IV, A.6 Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání Definice 545 NOZ Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. posílení významu dobrých mravů a praxe stran Jak právně jednat 546 NOZ Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Jednotlivé druhy právního jednání viz ot. 2, 3 Nejčastějším druhem pr. jednání je Smlouva (viz další otázky) Systematika v OZ nejprve závazky vzniklé ze smluv (jednotlivé smluvní typy - darování, koupě,...) následně závazky z pr. jednání jedné osoby ( 2884 a násl.noz) veřejný příslib příslib odměny ( ), vypsání ceny ( NOZ) a dále slib odškodnění ( NOZ)!!! Výběr ustanovení z NOZ relevantních k tématu práv a povinností z pr. jednání: [ red. pozn.: kolegové, vzhl. k umístění otázky v kontextu otázek dalších, rozhodli jsme se pro přehlednost nevypisovat obligační práva a povinnosti k jednotlivým smluvním typům, protože jsou stejně uvedeny podrobně u příslušných otázek. Po vzoru loňských otázek z OPH IV. by tato otázka měla zůstat v obecné rovině ]!!! 548 (1) Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. (2) Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. (3) Neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. 549 (1) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch. (2) Zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou. Zdroje NOZ, zák. č. 89/2012 Sb. Důvodová zpráva k NOZ Teoretická část z loňských otázek OPH IV. Zápisky z přednášek, web Google. 12 Generováno

13 Občanské právo hmotné IV, A.7 Dílčí závazky Otázka A 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání civilní delikty - vedle smluv rovněž velmi častým důvodem vzniku závazkových pr. vztahů občanskoprávní odpovědnost následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní (primární) právní povinnosti, neboli protiprávním úkonem a jenž je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva nepříznivý následek spočívá ve vzniku nové právní povinnosti nové sankční povinnosti koresponduje nové právo oprávněného druhy obč.pr. odpovědnosti za škodu, za prodlení, za vady porušením jedné primární právní povinnosti může vzniknout souběžně více forem občanskoprávní odpovědnosti např. porušením smluvní právní povinnosti plnit bez vady vzniká odpovědnost za vady, pokud by však byla vadným plněním způsobena nabyvateli zároveň další majetková újma, vznikne zciziteli i odpovědnost za škodu porušením jedné primární právní povinnosti může vzniknout souběžně občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost trestněprávní = zaměřena na potrestání osoby pachatele a obnovu veř. pořádku občanskoprávní = zajistit náhradu újmy v majetkové sféře poškozeného zavinění psychický stav škůdce k protiprávnímu úkonu a k újmě jako výsledku tohoto úkonu úmysl (přímý / nepřímý) nedbalost (vědomá / nevědomá) Jde zejména o protiprávní úkony zaviněné porušení smluvní / mimosmluvní (zákonné) povinnosti Rozlišení zaviněných protiprávních úkonů podle způsobeného výsledku: působení škody, a to v důsledku porušení smluvního závazku nebo porušení mimosmluvní - zákonné právní povinnosti způsobení jiného protiprávního výsledku : obligační práva a povinnosti z nich vznikají již samotným zaviněným protiprávním jednáním způsobujícím škodu a nikoli až rozsudkem soudu, který ukládá škůdci povinnost škodu nahradit. [pozn. neověřeno - takto to platilo za OZ64, dnes by to mělo být stejně, praxe se ale může vyvinout jinak] rozsudek soudu je proto deklaratorní povahy (potvrzuje povinnost škůdce nahradit škodu + ji doplňuje procesní sankcí někdy však může vzniklý závazek k náhradě škody v určitém směru konstitutivním způsobem modifikovat např. určením způsobu náhrady škody. použitím soudcovského moderačního práva ( 450) (OZ 89/2012 Sb. ale říká že toto ustanovení se nepoužije, pokud škodu způsobil příslušník určitého stavu) Závazkové právní vztahy vznikající bez zřetele na zavinění z porušení smluvní povinnosti - odpovědnost z prodlení a odpovědnost za vady kvazidelikty (quasi ex delicto) - tj. takové delikty, které sice mají určitou podobnost s civilními delikty, liší se však od nich zejména tím, že nevyžadují zavinění a někdy dokonce ani protiprávní úkon např. bezdůvodné obohacení a případy způsobení škody bez zavinění, tedy objektivní odpovědnost. 13 Generováno

14 Občanské právo hmotné IV, A.8 Solidární závazky Otázka A 7. Dílčí závazky Společné závazky alespoň na jedné straně je více než 1 účastník pluralita subjektů: na straně věřitele na straně dlužníka na obou stranách vztahy mezi stranami se liší podle druhu závazku: dílčí závazek nedílný závazek solidární závazek druh závazku primárně závisí na vůli smluvních stran a na předmětu plnění (zda je nebo není dělitelný) druh společného závazku může určit zákon nebo soud důvodem samostatné právní úpravy je vznik složitějších právních situací navazuje na dosavadní právní úpravu NOZ - obecná ustanovení a následující 1868 (1) Zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví. (2) Je-li na jedné ze stran více osob, má druhá strana právo požadovat určení společného zástupce pro účely doručování. Neučiní-li tak, určí tohoto zástupce na návrh soud. Dílčí závazky základní a nejjednodušší společný závazek všechny závazky s reálně dělitelným plněním, pokud to nevyloučil - zákon, smlouva nebo rozhodnutí soudu - a nestaly se tak solidárními při pochybnostech se dělitelný závazek považuje za dílčí (mimo obchodních závazků ) 1874 Je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně. svou právní podstatou jde o souhrn jednotlivých dílčích závazků, které vznikly na základě stejné právní skutečnosti (jinak by šlo o samostatné závazky) každý ze spoludlužníků/spoluvěřitelů má co do svého podílu stejné postavení jako by byl samostatným dlužníkem/ věřitelem např.: splnil-li jeden spoludlužník svojí část, jeho závazek zcela zanikne, závazků dalších spoludlužníků se to ale nedotkne dlužník je zavázán co do dílu svého závazku a věřitel je oprávněn co do dílu svého oprávnění: 1871 (1) Každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak. (2) Bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první. Splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat. bude-li požadovat věřitel od spoludlužníka více než činí jeho podíl, může se bránit námitkou, že on není více dlužen plnění lze dělit na takové díly, jakými jsou subjekty závazku vázány/oprávněny Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přednáška OPH III Důvodová zpráva vypracované otázky pro ak. rok 2012/ Generováno

15 Občanské právo hmotné IV, A.8 Solidární závazky Otázka A 8. Solidární závazky Společné závazky viz otázka 7 (na straně 14) Solidární závazky Solidarita je dána pouze tehdy, stanoví-li to přímo smlouva, právní předpis, rozhodnutí soudu nebo vyplývá-li to z povahy plnění domněnka solidarity u podnikatelů Je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně. Pasivní solidarita solidarita dlužníků více dlužníků je zavázáno témuž věřiteli splnit tentýž dluh společně a nerozdílně (solidárně) podíly spoludlužníků jsou určeny- mají ale význam jen mezi spoludlužníky, ve vztahu k věřiteli nejsou relevantní 1872 (1) Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. (2) Zvláštní ujednání věřitele a spoludlužníka nepůsobí vůči ostatním spoludlužníkům. volba spoludlužníka je na vůli věřitele a zároveň je povinen od kteréhokoliv spoludlužníka plnění přijmout poskytne-li jeden ze spoludlužníků plnění, zanikne povinnost všech spoludlužníků vůči věřiteli Vznik ze zákona např. zákon o soudních poplatcích - jestliže více účastníkům řízení vznikne povinnost zaplatit soudní poplatek společně- platí jej solidárně rozhodnutím soudu ve výroku bude uvedeno, že povinnost je společná a nerozdílná na základě dohody je-li předmět plnění dělitelný, musí být ve smlouvě vyjádřena solidarita závazku ( jinak půjde automaticky o závazek dílčí) z povahy předmětu plnění nedělitelný předmět plnění, který vylučuje splnění jen určitého dílu ke splnění závazku je třeba součinnosti všech dlužníků zvyšuje možnost věřitele se uspokojit Obrana právo preventivního regresu ( 1876 odst. 1) náleží dlužníku, vůči kterému věřitel uplatnil (u soudu) celý nárok, resp. více, než kolik na něj připadá 1876 (1) Uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. uplatňuje se nejprve notifikací žalovaný vyrozumí ostatní spoludlužníky může požadovat, aby dluh splnili anebo žalovaného spoludlužníka v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili (např. započtením své pohledávky vůči pohledávce věřitele) 15 Generováno

16 Občanské právo hmotné IV, A.9 Nedílné závazky právní postavení věřitele se tím však nemění preventivní regres neruší dlužnickou solidaritu ve vztahu k věřiteli žalovaný spoludlužník nemůže plnění odkládat jen kvůli tomu, že ostatní spoludlužníci preventivnímu regresu ještě nevyhověli právo subrogačního regresu (1876 odst. 2) jestliže některý spoludlužník splní celý dluh nebo více, než na něj připadá 1876 (2) Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní. spoludlužník může po ostatních požadovat náhradu podílů, které na ně připadají pokud některý spoludlužník není způsobilý tuto náhradu pro svou insolventnost poskytnout, rozvrhne se jeho podíl stejným dílem na ostatní (těm vznikne právo na následné vypořádání vůči insolventnímu spoludlužníkovi) Aktivní solidarita solidarita věřitelů má-li více věřitelů společnou pohledávku vůči dlužníkovi s tím, že každý z nich může požadovat od dlužníka splnění celé pohledávky, a ten je povinen mu ji uhradit splněním jednomu věřiteli zaniká celý dluh dlužníka spoluvěřitelé se mezi sebou vypořádají podle podílů každý věřitel má své samostatné právo k uplatnění pohledávky a nezávisle na ostatních může pohledávku uplatnit žalobou u soudu, avšak jen do doby, než bylo vykonáno právo prevence obecně platí zásada předstihu (prevence) Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první. dlužník je povinen splnit celý dluh spoluvěřiteli, který ho požádal první požádají-li dva současně, má dlužník právo volby věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stal jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit, i když nebyla splněna nepožádal-li dlužníka v době splatnosti pohledávky o splnění žádný ze spoluvěřitelů, je dlužník oprávněn plnit kterémukoli z nich Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přednáška OPH III Důvodová zpráva vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013 Otázka A 9. Nedílné závazky Společné závazky Viz otázka 7 (na straně 14) Nedílné závazky předmětem závazku je nedělitelné plnění nelze rozdělit bez ztráty hodnoty nejen hmotné, ale i osobní (př. hudební vystoupení - kvartet) pluralita dlužníků Nedělitelné plnění může věřitel požadovat na kterémkoli z několika dlužníků, ledaže z povahy závazku plyne, že dluh může být splněn jen společnou činností dlužníků. pluralita věřitelů Generováno

17 Občanské právo hmotné IV, A.10 Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího 1870 Je-li dlužník zavázán několika věřitelům k nedělitelnému plnění, není povinen plnit některému z věřitelů, ledaže ten mu dá přiměřenou jistotu, nebo dohodnou-li se na tom všichni věřitelé. Zda je spoluvěřitel, který dostal celé plnění, vůči ostatním něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli; jinak se má za to, že není povinen ničím. nedílný předmět plnění nezakládá solidaritu věřitelů a neplatí zde ani právo předstihu mezi spoluvěřiteli, jak je tomu u aktivní solidarity dlužník je tedy oprávněn plnit kterémukoli ze spoluvěřitelů s účinkem pro všechny; není však bez souhlasu ostatních povinen tak učinit dlužník je povinen plnit buď všem spoluvěřitelům najednou (připouští-li to povaha plnění) anebo pouze jednomu z nich se souhlasem ostatních dlužník může plnit celou výši dluhu kterémukoliv ze spoluvěřitelů (u plnění dělitelného může každý věřitel požadovat pouze svůj díl, nikoliv celý dluh) Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přednáška OPH III Důvodová zpráva vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013 Otázka A 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího Subjekty občanskoprávních závazkových vztahů, právní postavení třetích osob =subjekty, kterým vznikají práva a povinnosti z právního jednání věřitel (stipulant) a dlužník (promitent) určité smlouvy (ty, jejichž povaha to nevylučuje) mohou ale být uzavřeny i ve prospěch třetí osoby 1767 (1) Má - li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. podle NOZ může smlouva zakládat třetí osobě dokonce i povinnosti tzv. smlouvou o plnění třetí osoby 1769 Zaváže - li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla. Zaváže - li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud k splnění nedojde. ve skutečnosti nevzniká závazek k tíži třetí osoby, to nelze dlužník se pouze zavazuje obstarat u třetí osoby závazek, popřípadě se u ní pouze přimluvit věřitelova práva jsou vymahatelná na dlužníkovi, nikoliv na třetí osobě U smluv ve prospěch třetí osoby dlužníkovi vzniká povinnost plnit třetí osobě vyžadovat splnění dluhu však může především věřitel obecně mohou nastat tyto situace: 1. třetí osoba projeví souhlas s předmětem plnění, resp. jeho části, přijímá ho může se tak stát výslovně i konkludentně třetí osoba se dostává do postavení totožného s věřitelovým jen tehdy, svědčí li tomu povaha a účel závazku - plnění má sloužit ku prospěchu třetí osoby příklad: rodič zaplatí školné na soukromé škole, potomek žák je oprávněn po škole požadovat výuku 1767 (2) Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí. jeden z rozdílů oproti staré úpravě, podle SOZ se třetí osoba dostala do stejného postavení jako měl věřitel pouhým souhlasem s předmětem plnění dlužník může vznášet vůči třetí osobě veškeré námitky, které má vůči věřiteli (např. námitku promlčení) 1767 (3) Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě. pojistná smlouva může být uzavřena ve prospěch třetí osoby (pojištěného), odlišné od pojistníka (ten, co uzavřel smlouvu) souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění 2. třetí osoba neprojevila souhlas či ho odepřela existuje smluvní závazkový vztah mezi dlužníkem a věřitelem mohou ho zrušit nebo změnit, aniž by třetí osoba mohla zasahovat za určitých okolností může v takovém případě věřitel vyžadovat splnění dluhu sobě (dle SOZ mohl vždy) 17 Generováno

18 Občanské právo hmotné IV, A.11 Předmět závazků 1768 Odmítne - li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje - li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe. 3. třetí osoba projevila souhlas přijmout předmět plnění a pak se získaného práva vzdala dluh zaniká, ledaže by bylo dohodnuto, že právo vzniká původnímu smluvnímu věřiteli Smlouva ve prospěch třetí osoby není samostatným smluvním typem, tvoří pouze modifikaci jiných smluv, pokud to jejich povaha připouští třetí osobě tak mohou vzniknout práva, ne však povinnosti pokud mají třetí osobě z uzavřené smlouvy vzniknout povinnosti, věřitel je bude případně vymáhat po dlužníkovi, nikoliv po třetí osobě lze vytvořit i věcné břemeno ve prospěch třetí osoby z některých smluv ve prospěch třetí osoby se vytvořil zvláštní smluvní typ - poukázka, pojistná smlouva ve prospěch třetího tyto smlouvy se mohou řídit zvláštní právní úpravou (např. u pojistných smluv), OZ pak platí subsidiárně pro smlouvu ve prospěch třetí osoby není vyžadována zvláštní forma - ta se řídí konkrétním smluvním typem (např. kupní smlouva, smlouva o zřízení věcného břemene) není třeba, aby byla ve smlouvě třetí osoba individuálně určena, postačí, je - li určena dostatečně objektivními skutečnostmi, na jejichž základě může být individualizována (NS sp. zn. 22 Cdo 2643/99) Poukázka (asignace) 1939 a násl (1) Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme - li poukázaný poukázku. (2) Poukázku lze vystavit i na řad nebo na doručitele. speciální prostředek, kterým se třetí osoba (poukazník) opravňuje vybrat plnění u poukázaného a současně příkaz, aby poukázaný třetí osobě plnil pokud osoba poukázaná (dlužník) souhlasí s poukázkou, pak vzniká právo třetí osobě na ní pohledávku vyžadovat poukázka dlužnická poukázaný je dlužníkem toho, kdo na něj poukazuje své věřitele, pak nemůže poukázku odmítnout poukázka úvěrová vystaví ji dlužník namísto plnění věřiteli, třetí osoba zaplatí za dlužníka (čili mu poskytne úvěr), třetí osoba může posoudit, zda s poukázkou souhlasí (tedy jestli dluh zaplatí) zákon výslovně stanovuje podmínky, za kterých je platné přijetí poukázky, jaké jsou vady poukázky poukázku lze odvolat do okamžiku, než ji poukázaný přijal 1940 Není - li mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod, platí o právech a povinnostech jich obou ustanovení o příkazní smlouvě... Srovnání staré a nové úpravy podle staré smluvní úpravy byla smlouva uzavřená k tíži třetí osoby brána jako smlouva ocitající se v rozporu se zákonem ( 39 SOZ) neplatná, NOZ tuto možnost výslovně připouští v 1769 zatímco dle SOZ mohl vyžadovat věřitel plnění sobě, odmítla - li ho třetí osoba, NOZ to umožňuje pouze v případě, neodporuje -li to obsahu a účelu smlouvy ( 1768) dle NOZ se osoba dostává do postavení totožného s věřitelovým jen v případě, že tomu závazek odpovídá ( 1767 (2) ) Zdroje 50 SOZ (1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. (2) Není - li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá - li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo - li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel. (3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo - li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (SOZ) RABAN P. a kol., OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ. Relativní majetková práva. 1. vydání. Brno: Václav Klemm, ISBN ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, ISBN Srovnání Nového občanského zákoníku a předchozí právní úpravy. 1. vydání. Beck - online: Generováno

19 Občanské právo hmotné IV, A.11 Předmět závazků Otázka A 11. Předmět závazků = objekt závazku předmětem závazků je konkrétní plnění - chování subjektů (činnost, práce, služba, ) např. u madnátní smlouvy je plněním zařízení věci klienta, u koupě předání věci, u nájmu strpění užívání věci, apod. dá se tedy říct, že předmět závazku (plnění) spočívá v povinnosti dlužníka, či právu věřitele od dlužníka požadovat toto plnění v podobě dare, facere, pati nebo omitere jelikož většina závazkový vztahů sestává z více vzájemných práv a povinností mezi věřitelem a dlužníkem, je předmětů závazku zpravidla více (ty se mohou prolínat nebo na sebe navazovat) např. u smlouvy o výpůjčce bude na straně půjčitele předmětem závazku nejprve odevzdání půjčené věci, poté strpění, aby vypůjčitel věc dle smlouvy užíval, a konečně na straně půjčitele opomenutí všeho, co by vypůjčitele v jeho užívání rušilo Mezi předměty jednoho závazkového právního vztahu mohou nastat tyto relace: 1. oba subjekty mají povinnost něco dát ( do ut des ) 2. jeden subjekt má povinnost něco dát a druhý se zavazuje za to něco konat ( do ut facias ) 3. oba subjekty navzájem mají povinnost konat ( facio ut facias ) 4. jeden subjet má povinnost konat a druhý se zavazuje něco dát ( facio ut des ) v teorii můžeme předmět závazků rozdělit na primární a sekundární: primární předmět = plnění (chování subjektu závazku) sekundární předmět = předmět plnění (který je prostřednictvím chování poskytován) - nemusí se v závazkovém právním vztahu na rozdíl od primárního předmětu vůbec vyskytovat! např. u koupě by bylo primárním předmětem závazku např. chování prodávajícího, kterým je předání věci, zatím co sekundárním předmětem pak věc sama předmět závazkového vztahu je v mezích zákona konkrétně určen právním jednáním (význam z hlediska splnění závazku a jeho vynutitelnosti), proto musí být předmět závazku určen nejpozději v době splatnosti závazku (jinak jde o následnou nemožnost plnění podle 2006 NOZ) obecně platí, že předmět musí být určen s takovou přesností, aby dlužník věděl, co má plnit, resp. aby bylo možné zjistit, co má plnit, a tudíž aby bylo v případě neplnění jednoznačně zjistitelné, jaké plnění se má vymáhat je-li předmětem (plnění) věc hmotná, platí, že předmět (plnění) nemusí existovat již v době vzniku závazkového vztahu, jestliže je druhově určen (x je-li určen jednotlivě, nastane počáteční nemožnost plnění a jednání je neplatné) zákon tuto otázku výslovně neřeší, připouští však smlouvy o plnění předmětu, který ještě neexistuje - prodej věci budoucí, darování věci budoucí, v souvislosti s tím nutno zmínit smlouvy tzv. zákonem nepojmenované ( 1746/2 NOZ) Předmět plnění strany buď sjednají způsob, jakým předmět plnění zpřesní, jinak je volba ponechána na vůli dlužníka (pokud je zde více způsobů plnění) sjednají-li strany, že má způsob zvolit věřitel, je třeba i určit dobu, ve které jej má zvolit, jinak platí, že jej musí zvolit bez zbytečného odkladu v době, aby služník mohl jeho volbu splnit nevykoná-li volbu strana, která ji měla učinit, pak přechází právo volby na druhou stranu natrvalo Možnosti určení (předmětu) plnění: 1. Jednotlivě věc (= předmět plnění) je dostatečně odlišená od jiných věcí pokud je předmětem plnění právo, musí být vždy určeno jednotlivě a musí to připouštět jeho povaha 2. Druhově věc (= předmět plnění) od jiných odlišena druhem, jakostí a množstvím obecně platí, že dlužník je povinen věřiteli poskytnou věc, jež se hodí pro účel, pro něhož se věc téhož druhu zpravidla užívá, na základě obdobných smluv, ALE: u koupě - nejprve plnit dle účelu ze smlouvy, poté dle účelu obvyklého; 19 Generováno

20 Občanské právo hmotné IV, A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků) u prodeje v obchodě - plnění alespoň vlastnosti, které byly popsány výrobcem/prodejcem, nebo které kupující očekával 3. Alternativně ( 1926, 1928 NOZ)!Předměty závazkového právního vztahu (příp. předměty plnění) jsou dva a více, ale předmět splnění je jen jeden! nestanoví-li zákon jinak, má volbu dlužník - je to ovšem dispozitivní ustanovení, proto možno ve smlouvě dohodnout něco jiného ze zákona jsou alternativní některé závazky z důvodu odpovědnosti za vady (volbu zásadně nabyvatel vadné věci - zda opravit, vyměnit, sleva) , 2169/1 NOZ jednou provedená volba plnění lze změnit jen se souhlasem druhé strany, a pokud volbu neprovede strana včas, nabývá tohoto práva trvale druhá strana má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění /1 stane-li se jeden z volitelných předmětů plnění dodatečně nemožným, je třeba řešit dle 1927/2 - závazek je omezen na zbývající plnění plus pokud za nemožnost jednoho plnění může ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou, může od smlouvy odstoupit ten, kdo měl právo volby dle 1928 NOZ (dříve jen z důvodu vyšší moci) 4. tzv. alternativa facultas není výslovně upraveno zákonem!předmět závazkového právního vztahu (příp. předmět plnění) je jediný, avšak předměty plnění jsou dva a více! možnost změnit předmět plnění JEN ze zákonných nebo smluvním podmínek (= objektivní skutečnost), nikoli volbou jedné ze stran na základě subjektivního práva volby např. 458/1 vydání bezdůvodného obohacení, 442/2 náhrada škody Další možnosti dělení (předmětu) plnění: 1. Dělitelné x Nedělitelné 1. dělitelné - splácení půjčky 2. nedělitelné - koupě nemovité věci 2. Jednorázové x Opakující se x Trvající 1. jednorázové - odevzdání věci 2. opakující se - povaha splátek (snižují dluh) nebo dávek (nic nesnižují) 3. trvající - pasivní chování pronajímatele bytu, který strpí jeho užívání nájemcem 3. Peněžité x Nepeněžité x Úrokové Prameny brněnská učebnice pražská učebnice NOZ Otázka A 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) Obecně úprava: 1721 (až 1723) NOZ, NOZ obligace = závazkový právní poměr (POZOR: NOZ již nepoužívá výraz vztah!!) mezi věřitelem (má subj. právo, oprávnění něco od dlužníka požadovat) a dlužníkem (je povinen poskytnout věřiteli to, co je oprávněn žádat) vynutitelné závazek = obligace vs. dluh = jeden z prvků obligace, jedna ze složek pouta mezi věřitelem a dlužníkem jednoduchá obligace: dlužník věřitel = protiplnění nevzniká, např. darování komplexní (složitá) obligace: dlužník věřitel = vzájemná práva a povinnosti, např. kupní smlouva kupující má povinnost věc zaplatit + má právo, aby mu prodávající věc předal 20 Generováno

21 Občanské právo hmotné IV, A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků) Definice obsahu závazku obsahem závazků jsou vzájemná práva a povinnosti mezi minimálně dvěma subjekty, které jsou ve vzájemně opačném postavení, tj. mezi věřitelem a dlužníkem ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění (= pohledávku) a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. ( 1721 NOZ) dané plnění = předmět závazku dlužník je povinen něco ( 1789 NOZ) tj. dlužník je povinen uspokojit dluh tím, že něco: dá / dare (např. auto z titulu kupní smlouvy) koná / facere (např. cvičí koně z titulu příkazní smlouvy) zdrží se / omittere (např. nepostaví na svém pozemku stavbu vyšší než X metrů) strpí / pati (např. aby soused čerpal vodu z jeho studny ve prospěch svého pozemku) věřitel je oprávněn to od dlužníka požadovat. Nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subj. práva uplatněním donucení u státního orgánu. Nutno lišit, zda věřitelovo oprávnění je zároveň vybaveno nárokem (např. splatnost ceny již nastala) nebo nikoliv (např. dlužníkovi běží lhůta k dobrovolnému plnění) co má být plněno, je dluh, kdo plní, je dlužník; věřitel je ten, komu má být plněno; jeho právo na plnění je pohledávka; závazek vzniká z různých právních důvodů, typicky právní jednání (zejm. smlouva) a delikt dluh = subjektivní povinnost dlužníka plnit = majetková práva relativní vztah pouze 2 lidí = právo inter partes předmětem je zpravidla plnění, nikoliv samotná hmotná věc pohledávka = právo věřitele na určité chování dlužníka plnění je-li toto právo dospělé, neboli je-li pohledávka splatná, je vybaveno nárokem nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subjektivního práva uplatněním donucení u státního orgánu nárok = složka práva změna obsahu závazků: viz. ot. A 22 důvod plnění: jeho nevyjádření nebrání vzniku ani trvání závazku, ale věřitel je ho povinen prokázat povinnost věřitele neplatí u závazku z cenného papíru ( 1791 NOZ) možné sjednat si plnění za úplatu při nesjednání výše a způsobu nevyvratitlená domněnka ( platí ): úplata byla ujednána ve výši obvyklé ( 1792 NOZ) Nepoměry v plnění 1. neúměrné zkrácení ( 1793 an. NOZ): = situace, kdy sjednané plnění jedné strany je v hrubém nepoměru k plnění druhé strany zkrácená strana může požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena předpoklad: druhá strana o tomto nepoměru v plnění věděla nebo vědět musela právo na zrušení smlouvy nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami nebo vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu nebo souhlasila-li s ní ač jí skutečná cena musela být známa právo dle 1793 může být uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy, poté zaniká výjimky 1793 neplatí pro: 1. nabytí na komoditní burze 2. obchod s investičním nástrojem 3. dražbu 4. sázku 5. hru 6. narovnání 7. novaci 8. podnikatele, který uzavřel smlouvu při svém podnikání 2. lichva ( 1796 NOZ) způsobuje absolutní neplatnost smlouvy = situace, kdy jedna strana při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemému plnění v hrubém nepoměru výjimka: neplatnosti takové smlouvy se nemůže dovolat podnikatel, který smlouvu uzavřel při svém podnikání ( 1797 NOZ) 21 Generováno

22 Občanské právo hmotné IV, A.13 Druhy závazků (třídění) Smlouvy uzavírané adhezním způsobem úprava: 1798 NOZ = každá smlouva, která naplňuje dva základní kumulativní zákonné znaky: základní smluvní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran slabší strana neměla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit = smlouvy uzavírané mezi dvěma podnikateli/podnikatelem a nepodnikatelem nebo dvěma nepodnikateli navzájem Úroky úprava: 1802 NOZ nutné sjednat ve smlouvě není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené pr. předpisem Záloha úprava: 1807 NOZ = to, co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy Závdavek úprava: 1808 NOZ = prostředek potvrzení uzavření smlouvy a strana, který jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní odevzdává se nejpozději při uzavření smlouvy Naturální závazky = morální závazky = závazky, které není možné vymáhat od počátku, protože nejsou právem chráněny ( např. za určitých okolností výhra ze sázky, hry nebo losu 2874 an. NOZ, stejně tak i pohledávky ze zápůjčky nebo úvěru do hry nebo sázky) nebo jejichž vymahatelnost se oslabila v důsledku uplynutí promlčecí lhůty ( 609 NOZ) závazky, které nejsou vybaveny nárokem naturálními pohledávkami jsou takové pohledávky, u nichž je sice věřitel oprávněn požadovat od dlužníka splnění, avšak svou pohledávku nemůže s úspěchem vymáhat soudně; pokud dlužník uplatní námitku promlčení, soud žalobu na splnění pohledávky zamítne promlčené pohledávky se stanou naturálními poté, co promlčení nastalo a dlužník vznesl u soudu námitku promlčení je-li však takový závazek splněn dobrovolně, nedochází k bezdůvodnému obohacení a nelze požadovat vrácení takového plnění ( 2997 NOZ) znaky: 1. absence možnosti vymoci plnění použitím donucení, plnění je možno poskytnout pouze dobrovolným přispěním dlužníka 2. pokud bylo plnění již poskytnuto, nelze se jeho vrácení domáhat, tj. subjektivní oprávnění věřitele požadovat plnění po dlužníkovi existuje, nicméně chybí nárok Prameny učebnice P. Raban a kol., Občanské právo hmotné relativní majetková práva, Brno 2013 NOZ Skripta: Podnikatel a jeho právní vztahy prof. JUDr. Černá, Praha Generováno

23 Občanské právo hmotné IV, A.13 Druhy závazků (třídění) Otázka A 13. Druhy závazků (třídění) Pojem závazek úprava: závazky jsou upraveny v části čtvrté (relativní majetková práva) an. závazek = obligace opouští se ztotožňování pojmu závazek s pojmem smlouva či s pojmem dluh úprava vychází z klasického pojetí závazku ( 488 OZ : vyjádření latinské zásady, že závazek je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění závazek je pojmem majetkového práva proto i plnění dlužníka musí být majetkové povahy ( 1722) Obecný úvod ke třídění závazků třídění závazků je do značné míry obdobné jako třídění právních jednání (jednostranné, dvoustranné a vícestranné; synallagmatické x asynallagmatické; kauzální x abstraktní; formální x neformální; nominátní x inominátní; atd.) závazky lze klasifikovat dle různých kritérií: 1. podle právního důvodu vzniku: 1. závazky mimosmluvní (viz ot. č. 3) 1. z deliktu (ex delicto): z porušení smluvní povinnosti X z porušení zákonné povinnosti X z porušení dobrých mravů (př. nekalá soutěž) 2. z kvazideliktu (př. bezdůvodné obohacení) 3. z jiných právních skutečností: úřední nebo soudní rozhodnutí (př. zestátnění) ákona (ex lege) 2. smluvní (viz to. č. 2): z uzavření smlouvy (ex contractu) X z kvazikontraktu 1. kauzální X abstraktní (viz ot. č. 16) 2. formální X neformální (viz ot. č. 16) 3. konsensuální X reálné (viz ot. č. 15) 4. synallagmatické X asynallagmatické (viz ot. č. 16) 5. úplatné X bezúplatné 6. adhezní 2. podle způsobu plnění: 1. s jednorázovým X opakovaným X nepřetržitým plněním 2. s plněním peněžitým X věcným X službami 3. s předmětem plnění určeným individuálně X genericky X alternativně 4. s předmětem plnění dare X facere X omittere X pati 3. závazky hlavní (primární) X vedlejší (akcesorické) 4. podle počtu subjektů: 1. jednoduché X společné, které se dále dělí na: dílčí (viz ot. č. 7) X solidární (viz ot. č. 8) X nedílné (viz ot. č. 9) 5. podle míry typizace: závazky nominátní (výslovně upravené, pojmenované) X inominátní (výslovně neupravené, nepojmenované) 6. podle míry preference zájmu některého subjektu: závazky běžné X spotřebitelské učebnice Občanské právo hmotné 2 (Švestka, Dvořák a kol.) uvádí ještě: 1. závazky jednostranně X dvoustranně X vícestranně zavazující 2. závazky z cenných papírů 1. Závazky smluvní a mimosmluvní základní a nejčastější třídění viz ot. č. 2 (závazkové právo smluvní) a 3 (závazkové právo deliktní) 1.1 Závazky kauzální a abstraktní kauza = důvod vzniku závazkového právního vztahu (úžeji ekonomický důvod realizace závazku) 23 Generováno

24 Občanské právo hmotné IV, A.13 Druhy závazků (třídění) kauzální závazek = jednosměrný závazek obsahující výslovně vyjádřenou kauzu abstraktní závazek = jednosměrný závazek bez vyjádření důvodu (závazek v užším slova smyslu čistá povinnost jednoho subjektu plnit a právo druhého subjektu na plnění) abstraktní závazek (žádná, nespravedlivá nebo neexistující kauza) požívá ochrany práva pouze v zákoně výslovně stanovených případech NOZ - pojem spravedlivý důvod ( 2991 an.: bezdůvodné obohacení plnění musí být vráceno) kauza nemusí být při vzniku závazku vyjádřena, ale věřitel má povinnost ji prokázat (výjimka: závazky ze směnky a jiných cenných papírů) příklady kauzy: kupní smlouva kupující obdrží věc a prodávající obdrží kupní cenu kauza je významná pro stanovení obsahu závazku a jeho výklad viz ot. č. 12 a Závazky synallagmatické a asynallagmatické synallagmatický závazek = závazky s navzájem podmíněným plněním asynallagmatický závazek = závazky bez sjednané vzájemnosti plnění v římském právu znamenaly pojmy synallagma a asynallagma něco jiného než dnes: synallagma = z daného závazku vznikají 2 žaloby (actio directae žaloba z kontraktu + actio contrariae - žaloba dané druhé straně pro zákonné, nikoliv smluvní nároky) Raban a kol. ve své učebnici Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva uvádí 2 typy synallagmy (zdálo se mi vhodné tyto typy vypsat, ale zacházela bych s nimi při zkoušce opatrně): genetické synallagma = vzájemnost (podmíněnost) plnění je dojednaná v obsahu závazku (př. u kupní smlouvy si strany sjednají, že nejdříve bude zaplacena kupní cena a následně předán předmět smlouvy) funkcionální synallagma = podmínění plnění vyplývá z postupu při plnění závazku zákonitě (př. smlouva o dílo nejdříve se musí dodat materiál a teprve pak z tohoto materiálu zhotoven objednaný předmět) viz ot. č Závazky úplatné a neúplatné úplatný závazek = strany si sjednají úplatu většina typizovaných závazků (tj. v zákoně uvedených smluv) úplatnost vyžaduje pokud není výše úplaty ve smlouvě stanovena, pak platí, že byla sjednána ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy ( 1792 odst. 1 věta první) pokud se ani tak nepodaří výši úplaty stanovit, určí ji soud na základě obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostí ( 1792 odst. 1 věta druhá) úplata nesmí přesáhnout zákonnou mez, pokud zákon hranici stanoví ( 1792 odst. 2) bezúplatný závazek = strany si nesjednají úplatu (př. darovací smlouva) 1.4 Adhezní smlouvy úprava: NOZ detailně popisuje obecné podmínky uzavření adhezních ( formulářových ) smluv adhezní smlouva = smlouva, jejíž základní podmínky byly určeny pouze jednou ze stran (oferent stanoví ve své nabídce předem obsah těchto smluv s tím, že ten z adresátů, který má o uzavření těchto smluv zájem, může návrh smlouvy buď přijmout, jak je formulován en bloc (bez možnosti změn), anebo jej nepřijmout a smlouvu neuzavřít) omezení smluvní volnosti formulářová smlouva se vždy považuje za adhezní pokud adhezní smlouva odkazuje na samostatně upravené podmínky, je takové ujednání platné, jenom pokud slabší strana tyto podmínky prokazatelně znala nebo si jich musela být vědoma (ochrana nesrozumitelným nebo nečitelným poznámkám) kogentní úprava (s určitou výjimkou styku mezi podnikateli) 2. Závazky určené podle způsobu plnění závazek s jednorázovým plněním = plnění se neopakuje (př. jednorázově uzavřená kupní smlouva kupující zaplatí kupní cenu, prodávající dodá předmět koupě a závazek zaniká) závazek s opakovaným plněním = plnění se pravidelně opakuje (př. nájemní smlouva nájemník platí opakovaně každý měsíc určitou sumu) závazek s nepřetržitým plněním = plnění započne v určitou chvíli a trvá do ukončení závazku (př. smlouva o skladování skladovatel opatruje věc od jejího uložení do vyzvednutí, nepřetržitě) závazek s peněžitým plněním = většina synallagmatických závazků obsahuje jako jednu z povinností povinnost poskytnout určité peněžní plnění (cena = ekvivalent věcného plnění / odměna = ekvivalent plnění ve službách / úplata) 24 Generováno

25 Občanské právo hmotné IV, A.13 Druhy závazků (třídění) závazek s předmětem plněním určeným individuálně = předmětem závazku je jednotlivá individuálně určená věc (př. po skončení nájmu musím vrátit původní byt, ne jiný) závazek s předmětem plnění určeným genericky = předmětem závazku je druhově určená věc (př. zápůjčka) závazek s předmětem plnění určeným alternativně = dlužník si může vybrat způsob, jakým závazek splní alternativní závazek = právním jednáním nebo zákone jsou určeny dva, popř. i více než dva předměty závazku, přičemž konkretizace tohoto předmětu je ponechána volbě (která probíhá jednostranným PJ adresovaným druhé straně); předměty závazku jsou tedy 2 (a více), předmět plnění je 1 alternativa facultas = předmět závazku je 1, předměty plnění jsou 2 (a více) dlužník je oprávněn se podle smlouvy či zákona za určitých okolností zprostit závazku plněním jiného předmětu, než k jehož plnění byl původně zavázán; ke konečnému určení předmětu závazku dochází objektivně (u alternativního závazku volbou) 3. Závazky hlavní a vedlejší závazek hlavní (primární) závazek vedlejší (akcesorický) = přistupuje k hlavnímu závazku a sleduje jeho osud (př. ručení 2018, tj. závazky zajišťující primární závazek) se zánikem hlavního závazkového vztahu zaniká i závazek akcesorický (s výjimkou zástavního práva); akcesorický závazek se stává splatným teprve se splatností hlavního závazku 4. Závazky určené podle počtu subjektů určeny podle plurality subjektů jednoduchý závazek = na straně povinné i oprávněné stojí pouze 1 osoba společný závazek = na straně povinné a/nebo oprávněné stojí 2 a více osob u správy společných pohledávek/závazků se postupuje obdobně jako u správy společné věci (tj. každý ze spoluvěřitelů/spoludlužníků je oprávněn k účasti na správě a rozhoduje se většinou hlasů : z pohledávky/závazku jsou oprávněni a povinni společně a nerozdílně : volba společného správce); druhy společného závazku: dílčí / solidární / nedílný dílčí závazek ( 1871: dělitelné plnění) = oprávněný subjekt žádá splnění povinnosti po kouskách po každém z povinných (př. předmětem závazku je peněžité plnění každý ze spoludlužníků je dlužen pouze svůj díl a pouze tento díl může oprávněná osoba požadovat); v podstatě agregace jednotlivých dílčích závazků solidární závazek aktivní solidarita ( 1868 odst. 1 věta 2)= více věřitelů dlužník je zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně (splněním jednomu z věřitelů dojde k zániku závazku) pasivní solidarita ( 1868 odst. 1 věta an.) = více dlužníků věřitel je oprávněn požadovat plnění po kterémkoliv ze solidárně zavázaných dlužníků (podíly nemají na vztah dlužníků k věřiteli vliv, uplatní se teprve při vyrovnání se dlužníků mezi sebou) nedílný závazek ( 1869 an.: nedělitelné plnění) = věřitel může splnění celého závazku požadovat po kterémkoliv z několika dlužníků ( 1869)/ dlužník musí plnit jedinému z několika věřitelů jen tehdy, pokud se na tom oni dohodnou, nebo mu dotyčný věřitel dá přiměřenou jistotu ( 1870); vypuštěna zásada, že věřitel je povinen přijmout plnění od jiného společného dlužníka, než kterého k plnění vyzval 5. Závazky určené podle míry typizace závazek nominátní = typový, pojmenovaný (v NOZ v části čtvrté Hlavě II. zjm. smluvní typy; obvykle dispozitivní charakter ustanovení; aby se nějaká smlouva dala subsumovat pod zákonný typ, musí mít minimálně podstatné náležitosti takového typu uvedené v zákoně) závazek inominátní = atypický, nepojmenovaný (závazek tak specifický, že se nadá podřadit pod žádný v zákoně uvedený smluvní typ př. neformální dobrovolnictví (jinými slovy občanská výpomoc) - NOZ s takovou smluvní formou počítá, jedná se o ústní občanskoprávní smlouvu o dobrovolné výpomoci (ale neupravuje ji jako speciální smluvní typ) 6. Závazky určené podle míry preference zájmu některého subjektu běžný závazek spotřebitelský závazek = závazek uzavřený mezi podnikatelem ( 420) a spotřebitelem ( 419), jehož obsahem je kauza související s podnikatelskou činností jedné strany (podnikatele) a zároveň nesouvisející s případnou podnikatelskou činností druhé strany (spotřebitele) spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou ( 1810 an.) 25 Generováno

26 7. Závazky jednostranně, dvoustraně a vícestranně zavazující Občanské právo hmotné IV, A.14 Smlouva o smlouvě budoucí jednostranně zavazující = spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou ( 1810 an.) nejde o počet subjektů, resp. stran PJ, ale o počet subjektů, resp. stran, které právní skutečnost zavazuje (nejedná se o totožné třídění jako u PJ na synallagmatické a asynallagmatické) je tedy možné, že dvoustranný PJ zavazuje k plnění jen jednoho účastníka, resp. jednu stranu, neboli že je pouze jednostranně zavazující (tak je tomu např. u darovací smlouvy) jednostranné PJ ovšem nemůže být dvoustraně ani vícestranně zavazující nikdo nemůže jednostranně uložit povinnost nebo vnutit nějaké právo někomu jinému (princip rovnosti stran 2 odst. 2) dvoustranně zavazující = spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou ( 1810 an.); závazky ze smluv, které zavazují k plnění určité hodnoty obě strany mohou být ekvivalentní, je-li vzájemné plnění vyvážené (přibližně stejné hodnoty), anebo neekvivalentní, jestliže vzájemné plnění je nevyvážené vícestranně zavazující = závazky ze smluv, které zavazují více stran než dvě vznikají z vícestranných smluv, jimiž jsou např. smlouva o sdružení (několik osob se sdruží, aby se společně přičinily o dosažení určitého účelu, např. za účelem výstavby garáží), smlouvy společenské, resp. zakladatelské 8. Závazky z cenných papírů skripturní obligace jsou inkorporovány v určité listině (skriptuře - cenném papíru) a s vlastnictvím této listiny je spojeno zvýhodněné věřitelství Prameny ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 2, Díl třetí: závazkové právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 1, Díl první: obecná část. Díl druhý: věcná práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 RABAN, P. a kol.: Občanské právo hmotné: relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm, 2013 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník + důvodová zpráva k němu Pro bod 7 a 8 vypracované otázky z ak. roku 2012/2013 Konzultace Otázka A 14. Smlouva o smlouvě budoucí Obecně = pactum de contrahendo; upraveno v hlavě I. části oddílu sedmém ČÁSTI ČTVRTÉ ( NOZ) právní institut sloužící (především) k zajištění budoucích vztahů osob (podnikatelů i nepodnikatelů) smluvní strany se uchylují k uzavírání této smlouvy (o smlouvě budoucí) obvykle v situacích, kdy není (prozatím) možné z nejrůznějších důvodů uzavřít smlouvu, která má být jejím předmětem mezi smluvními stranami tedy není možné okamžitě realizovat celý obsah budoucí smlouvy Př.: pokud má dojít ke koupi věci, která ještě není vyrobena a právně tedy zatím neexistuje jedná se o zajištění uzavření smlouvy v budoucnu výrazný příklon úpravy NOZ k dosavadní (do účinné) úpravě smlouvy o uzavření budoucí smlouvy v Obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb. ( 289 an. ObchZ) terminologická novinka: dle obecného pojetí NOZ je smlouva o smlouvě budoucí nadále formou právního jednání dle ustanovení 545 NOZ ( právní jednání působí takové následky, které jsou v něm vyjádřeny ); stejná situace je též v případě speciálních ustanovení týkajících se smluv ( NOZ) Zvláštní znaky opouští se zákonný požadavek písemné formy nadále bude možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí i ústně (či jiným způsobem nezakládajícím pochybnost i vůli projevené kontrahenty, např. též konkludentně viz 1756 NOZ) 26 Generováno

27 Občanské právo hmotné IV, A.14 Smlouva o smlouvě budoucí obecně dle 559 NOZ - každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. na druhé straně je ale (pochopitelně) možné, aby strany trvaly na písemné formě a tuto si tedy vymínily ( 1758 NOZ) v tomto důsledku nedodržení formy smlouvy o smlouvě budoucí NEMŮŽE být stiženo absolutní neplatností nejméně jedna strana se zavazuje po vyzvání uzavřít v ujednané lhůtě (pokud není ujednána tato lhůta, tak do 1 roku) budoucí smlouvu ( 1785 NOZ) povinnost uzavřít smlouvu může být dána jen jedné ze smluvních stran zavazené straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jí k tomu vyzve oprávněná straně (1786 NOZ) obsah stačí nově ujednat je OBECNĚ není nutné nadále podmiňovat platnost smlouvy ujednáním podstatných náležitostí ( 1785 NOZ) možné riziko: jelikož se zároveň opustila povinnost uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí v písemné formě, je možné uzavřít smlouvu i kývnutím např. na nevinnou nabídku či příslib v případě nesplnění povinnosti: oprávněná strana: právo dožadovat se, aby určení obsahu budoucí smlouvy provedl soud ANEBO jakákoliv třetí osoba určená ve smlouvě o smlouvě budoucí, na níž se strany dohodly (pokud tato nesplní povinnost, oprávněná strana se může obrátit na soud) odst. 1 NOZ právo dožadovat se určení obsahu smlouvy o smlouvě budoucí se promlčuje ve lhůtě 1 roku od uplynutí posledního dne lhůty, ve které měla být smlouva uzavřena ( 634 NOZ) - platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud inspirace úpravou 290 odst. 2 ObchZ obsah budoucí smlouvy určí soud dle účelu, který má uzavření smlouvy zřejmě sledovat odst. 2 NOZ soud vychází z návrhů stran a též přihlédne k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena obligatorně tedy soud nebo rozhodce musí přihlédnout k návrhu smluvních stran dále musí soud (rozhodce) přihlédnout k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány náhrada škody NOZ (na rozdíl od ObchZ) nezakotvil ustanovení o možnosti domáhat se náhrady škody uplatní se tedy obecná úprava NOZ o náhradě škody dle 2913 NOZ (porušení smluvní povinnosti): poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. žaloba na určení obsahu budoucí smlouvy soudem zahajuje řízení dle obecné úpravy OSŘ zánik závazku obecné právní důvody zániku závazků: NOZ NOZ (uplynutí doby) 1788 odst. 1 NOZ nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká pro zachování svého práva tedy musí oprávněná strana jednat (vyzvat k uzavření smlouvy) jinak povinnost zavázané strany uzavřít smlouvu zaniká smlouva budoucí tedy musí obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy, jinak závazek povinné strany uzavřít smlouvu vlastní zaniká oprávněná strana musí povinnou stranu vyzvat VČAS důvodová zpráva mlčí v tomto bodě proto se má za to (pozn.: názor autora a některých odborníků), že oprávněná strana musí vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy ve lhůtě, kterou si sjednaly k jejímu uzavření lhůta k uzavření smlouvy je lhůtou prekluzivní (prekluze práva) 1788 odst. 2 NOZ změna okolností (rebus sic stantibus) Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. speciální ustanovení 1788 odst. 2 NOZ ve vztahu k obecné konstrukci 1764 NOZ zavázaná strana ale musí druhé straně změnu okolností oznámit bez zbytečného odkladu, jinak druhé straně hradí škodu z toho vzniklou úplata za plnění 1792 NOZ uplatní se tehdy, pokud si strany nesjednají výši úplaty zobecněná normativní konstrukce: platí, že (nevyvratitelná domněnka) úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy jinak: úplatu určí soud s přihlédnutí k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem 27 Generováno

28 Občanské právo hmotné IV, A.15 Smlouvy konsensuální a reálné vztah k přechodným ustanovením: 3028 NOZ smlouvy uzavřené před se budou řídit dosavadní úpravou (účinnou do ) smlouva uzavřená po musí již být uzavřena dle ustanovení NOZ ujednání o tom, že smluvní strany podřídí po smlouvu o smlouvě budoucí úpravě účinné do , by bylo neplatné důvodová zpráva říká, že přechodná ustanovení NOZ jsou kogentní Zdroje Důvodová zpráva k vládnímu návrhu občanského zákoníku, sněmovní tisk č. 835, [online]. Dostupné z: Smlouva o smlouvě budoucí odborný článek [online]. Dostupné z: Zemanová, Radka: Smlouva o smlouvě budoucí srovnání současné a budoucí úpravy, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, 2013 Král, Václav: Změna poměrů ve smlouvě o smlouvě budoucí, rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, 2012 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 939 an. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009 Otázka A 15. Smlouvy konsensuální a reálné stejně jako právní jednání, také smlouvy se různými způsoby rozlišují, mluvíme o druzích smluv Původ tohoto rozlišení najdeme již v římském právu a právní teorie je užívá dodnes v prehistorické době se projevovalo uzavření dohody zejména provedením reálného úkonu mezi stranami (darování, půjčka, prodej) X později byly zavedeny smlouvy, kde stačila k uzavření pouhá dohoda stran je nutné připomenout, že konsenzuální jsou všechny smlouvy, protože jejich předpokladem je konsenzus Dělící kritérium nutnost odpovědět na otázku, zda předmětem smlouvy je či není něco, co lze předat + na co zní hlavní povinnost ze smlouvy je li hlavní povinností něco dát, jde o smlouvu konsenzuální je li hlavní povinností něco poskytnutého vydat, vrátit, jde o smlouvu reálnou Příklady: KONSENZUÁLNÍ SMLOUVY realizuje se kauza smlouvy, tj. nastává její zamýšlený účel již samotným uzavřením smlouvy 1. přechod vlastnického práva při prodeji v obchodě dochází převzetím věci Smlouva o dílo a násl. 3. Smlouva příkazní a násl. 4. Smlouva o úvěru a násl. REÁLNÉ SMLOUVY i u nich je k jejich vzniku zapotřebí smluvního konsenzu, ten však sám o sobě ještě vznik právních následků z reálných smluv nepůsobí k jejich vzniku je třeba, aby nastala ještě další právní skutečnost, tj. poskytnutí omyl: reálné kontrakty jsou ty, u nichž jde jen o předání věci; konsensu zde není potřeba skutečnost: u kupní smlouvy jde rovněž o předání věci a nejedná se o reálný kontrakt, nýbrž konsensuální 1. vznik zástavního vztahu k movité věci vznikne jejím předáním zástavnímu věřiteli NOZ 2. výprosa a násl. 3. smlouva o výpůjčce a násl. 4. smlouva o zápůjčce a násl. 28 Generováno

29 Občanské právo hmotné IV, A.16 Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní Otázka A 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní Smlouvy formální a neformální Formální smlouvy pro vznik platné smlouvy zákon předepisuje určitou formu (např. formu písemnou, formu notářského zápisu) nebo forma vyplývá z ujednání stran 560 Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. právní jednání učiněná elektronicky se považují za učiněná v písemné formě 562 (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. (2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Neformální smlouvy zákon přímo nevyžaduje určitou formu a ta nebyla ani stranami ujednána platí zásada neformálnosti Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem vyvratitelná domněnka Smlouvy synallagmatické a asynallagmatické Smlouvy synallagmatické smlouvy s navzájem podmíněným plněním teorie ekvivalence- každá příčina je stejně kauzálně přípustná pojetí funkcionálního synallagmatu: genetické synallagma- strany si dojednají podmíněnost plnění - např. kupní smlouva-předání věci až po zaplacení kupní ceny funkcionální synallagma- podmíněnost plnění je dána zákonem - např. smlouva o dílo - dodání materiálnu a až poté zhotovení díla plnění se může domáhat jen ten, kdo již sám dluh splnil nebo je přípraven jej splnit 1911 Mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou. připouští tzv. námitku nesplněné smlouvy (exception non adimpleti contractus) - tou se dlužník ubrání věřitelově žalobě o splnění svého splatného dluhu, jestliže věřitel sám nesplní dříve/ není připraven splnit při této uplatněné námitce se dlužník neocitne v prodlení. například - kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva 1912 (1) Kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno; to však jen tehdy, je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a neměly být známy, když smlouvu uzavřel. (2) V případě uvedeném v odstavci 1 lze také poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k splnění nebo k zajištění plnění a po jejím marném uplynutí odstoupit od smlouvy. například kupní smlouva Smlouvy asynallagmatické není u nich vzájemná vázanost plnění 29 Generováno

30 například darovací smlouva, smlouva o zápůjčce, výprosa Občanské právo hmotné IV, A.17 Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně Smlouvy kauzální a abstraktní kauza občanskoprávních vztahů - bezprostřední hospodářský cíl (účel), resp. bezprostřední ekonomický důvod vzniku právního vztahu (např. směna, darování, poskytnutí půjčky) rozdílné od právního důvodu - právní skutečnosti zakládající práva a povinnosti např. právním důvodem koupit věc za peníze je kupní smlouva, zatímco kauzou tohoto závazku je směna zboží za peníze kauzálnost či abstraktnost občanskoprávních vztahů se posuzuje z různých hledisek: z hlediska existence kauzy je naprostá většina právních jednání kauzálních z hlediska vyjádření kauzy kauzální právní jednání - právní jednání, z něhož je kauza patrná abstraktní právní jednání - kauza není výslovně vyjádřena a ani z právního jednání nevyplývá- nebrání platnosti závazku z hlediska dokazování kauzy se rozlišují kauzální a abstraktní právní vztahy podle toho, zda ve sporu musí být kauza závazku dokázána (zda musí být zjištěna existence kauzy) nebo nikoliv 1791(1) Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku. Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Důvodová zpráva ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 2, Díl třetí: závazkové právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 1, Díl první: obecná část. Díl druhý: věcná práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 přednáška OPH III vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013 konzultace Otázka A 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně Následkem nesplnění povinnosti včas a řádně vznikají důsledky trojího druhu: 1) odpovědnost za škodu 2) odpovědnost za prodlení 3) odpovědnost za vady Předpoklady vzniku nároku z odpovědnosti za vady a) existence vadného plnění (vady) b) vytknutí vady c)uplatnění nároku z odpovědnosti aa) odpovědnost vyplývá buď ze zákona nebo ze záruky. Zákonná odpovědnost za vady: Plněním řádným se rozumí plnění bez vad. Vadným plněním se rozumí, nemá-li plnění náležité vlastnosti. Z tohoto ohledu se vady dělí na vady faktické (viz obr. faktické vlastnosti) a právní. Odpovědnost ze záruky: Zárukou za jakost se zcizitel zaručuje, že po záruční dobu v ní vymezen vlastnosti si předmět plnění podrží, nebo e bude po určitou dobu způsobilý pro použití k ujednanému účelu, nebo že si podrží vlastnosti a schopnost sloužit účelu obvyklému (nejsou-li vlatnosti vymezené). Záruka je ujednaná ve smlouvě nebo v záručním listu nebo na obalu (doba použitelnosti). Zárukou nemůže zcizitel předem omezit zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nabyvatel se však může předem svých práv z vadného plnění vzdát písemnou formou. Autor měl pravděpodobně na mysli 2113 v NOZ viz [[ Právní vady: má přemět, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, právní vada (omezení) nesmí být nabyvateli známá (nutně zjistitelná), například převedl-li někdo více práv než sám má. 30 Generováno

31 Občanské právo hmotné IV, A.17 Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně bb) Vytknutí vady - reklamace = Reklamace je právní jednání, jímž nabyvatel oznamuje zciziteli vadu tím, že ji označuje nebo oznamuje, jak se projevuje. Nabyvatel musí (aby se jeho právo neoslabilo) vytknout vadu zciziteli ve lhůtě pro vytknutí vad. Zákon rozlišuje lhůtu: pro vytknutí vady (tzv. subj. reklamační lhůta - která se odvíjí od okamžiku, kdy si nabyvatel měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to bez zbytečného odkladu, reklamační lhůtu - do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění (jedná-li se o zákonnou odpovědnost za vady) nebo do konce záruční doby (jedná-li se o odpovědnost ze záruky). Reklamační lhůta, popřípadě záruční doba se staví (neběží) po dobu, po kterou nemůže nabyvatel předmět užvat. S reklamací by jej měl předat zciziteli, nebo jej uschovat, nebo s ním jinak naložit podle pokynů zcizitele, tak aby reklamace mohla být přezkoumána. Podléhá-li rychlé zkáze, může jej po upozornění zcizitele bez prodlení prodat. cc) Uplatnění nároku: Vedle reklamace, má nabyvatel uplatnit i nárok, kterým by se vadné plnění napravilo, většinou podle povahy vady. Zákon rozlišuje skutečnost, zdali je vada plnění odstranitelná - pak může žádat opravu, nebo doplnění toho co chybí nebo přiměřenou slevu z ceny. neodstranitelná a předmět plnění není možno řádně užívat - může nabyvatel odstoupit od smlouvy, nebo se domáhat slevy z ceny, pokud si i tak předmět ponechá. Dále může nabyvatel uplatňovat i náklady, které účelně vynaložil při uplatnění tohoto práva (např. uskladnění), do 1 měs po uplynutí reklamačního lhůty. Nevyhoví-li zcizitel uplatněnému nároku, musí se obrátit s uplatněním nároku k soudu. Soud však právo nepřizná, namítne-li zcizitel oprávněně opožděné vytknutí vady nebo uplatnění nákladů. Vady u koupě Povinnost prodávajícího je mimo jiné dodat plnění řádně - ( 1914 an.) Za řádné plnění se považuje předmět koupě bez vad. Vady 1. vady jakosti - spočívají ve skutečnosti, že není ve shodě s vlastnostmi: vymíněnými (ujednanými), obvyklými, podle účelu ze smlouvy, 31 Generováno

32 Občanské právo hmotné IV, A.17 Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně podle obvyklého účelu. Určení jakosti je možné provést podle vzorku(vzorový předmět) nebo předlohy (grafické znázornění. Smluvní vyjádření je přednostní, ale mohou se navzájem doplňovat. Dodání jiného plnění než sjednaného je tzv. aliud se považuje též za vadu plnění. 2. vady množství - zboží má být dodáno v ujednaném množství, pokud je ze smlouvy nebo povahy předmětu koupě zřejmé, že je množství určeno jen přibližně, platí, že odchylka nesmí (pokud není ujednáno jinak - tolerance smluvní),že nesmí činit více jak 5% (tolerance zákonná). Množstevní rozdíl nemusí být vždy vadou. Dodá-li prodávající větší množství, chápe se toto jendání jako návrh na změnu smlouvy. Kupní smlouva se považuje za uzavřenou na toto větší množství, pokud zboží kupující neodkladně neodmítne. Dodá-li prodávající menší množství je to vadou, jen tehdy, jestliže je jeho prohlášení učiněné při dodání nepravdivé (např. v průvodních dokladech), je-li pravdivé ale menší než sjednané, pak se považuje za částečné plnění. 3. vady dokladů - prodávající předá kupujícímu doklady: potřebné k převzetí věci (náložní list, skladištní list apod.) a volnému nakládání s ní potřebné k užívání věci (např. návod k používání apod.) nejpozději při odevzdání věci, za vadu dokladů se považují vady v dokladech nutných pro užívání věci. 4. vady balení - bývají považovány též za nedostatek vlastnostísmluvených nebo alespoň obvyklých, zákon je však výslovně za vadu neoznačuje. Zboží má být zabaleno podle zvyklostí, nebo způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu. 5. vady z použití věci - odpovědnost prodávajícího, ledaže se prokáže, že kupující věc použil způsobem, na jehož nevhodnost byl prodávajícícm upozorněn nebo pokud věc připravoval, upravoval apod. prodávající podle postupu, který požadoval kupující. 6. právní vady - takovou vadou se rozumí, jestliže k předmětu uplatňuje právo třetí osoba (oprávněně), ledaže to byla vada kupujícímu známá. Přechod nebezpečí škody ( 2121 an.) Nebezpečí škody na věci přechází: převzetím věci, nepřevzetím věci, ač ji kupující převzít měl, protože mu prodávající umožnil s věcí nakládat, v okamžiku plnění, má-li převzít věc od třetí osoby, která mu umožnila s věcí nakládat, předáním věci prvnímu dopravci (k přepravě ke kupujícímu,..) nedá-li se věc individualizovat, protože je určena podle druhu, přechází nebezpečí škody na kupujícího, až bude dostatečně oddělena nebo označena. Povinná prohlídka (vady zjevné) Za účelem zjištění, zda se vada nachází na předmětu plnění, stanoví zákon kupujícímu povinnost, aby si věc podle možnosti prohlédl co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčil se o jejích vlastnostech a množství. Je-li plněno odesláním, může být prohlídka odložena až na dobu po dopravení na místo určení. Vědomé vady kupující o vadách věděl (např. ojetý vůz), práva z vady nevznikají prodávající vady zastřel a v době odevzdání o vadách věděl nebo to vědět musel, pak lze vadu reklamovat bez ohledu na reklamační lhůty. Uplatnění odpovědnosti za vady Reklamace - aby vznikla kupujícímu práva z odpovědnosti za vady, nestačí pouze existence vadného plnění, ale práva za vady se musí ještě oznámit (reklamovat). Lhůta pro vytknutí vady - reklamace subjektivní je tak označována proto, že závisí na možnosti zjištění vady kupujícím. Vady zjistitelné (při první prohlídce) musí oznámit bez bytečného odkladu. V případě vad skrytých musí je reklamovat bez zbytečného odkladu, co je mohl při dostatečné péči zjisti, platí omezení objektivní je 2 roky ( 1921). Nedodržení reklamační lhůty má za následek oslabení práv z odpovědnosti (NE prekluze). Soud nepřizná právo pouze tehdy vznese-li prodávající námitku. Neoznámí-li kupující vadu včas, pak nemá právo na odstoupení od smlouvy. Volba práva Při reklamaci nebo bez zbytečného odkladu pro oznámení vady musí sdělit kupující, jaké právo si zvolil. Zákon přiznává tato práva: odstranění vady ( dodáním nové bezvadné věci,opravou) sleva z ceny (bez odstranění vady) odstoupení od smlouvy (s následným vrácením vzájemných plnění) 32 Generováno

33 Občanské právo hmotné IV, A.18 Změna závazků (obecně) Kupující se může některé možnosti předem vzdát ve smlouvě, nebo si strany sjednaly jiná práva nebo uplatnění. Volný výběr těchto práv zákon omezuje podle toho, zdali se jedná o vadu, která je podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy ( 2002) Je-li vada podstatným porušením smlouvy, pak si může kupující volně zvolit, kterékoli právo. Zvolené právo nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Odstranit vadu je prodávající povinen v přiměřené lhůtě v jiném případě může kupující požadovat slevu nebo může od smlouvy odstoupit. Dodání nové věci nebo odstoupení od smlouvy předpokládá vrácení věci původně dodané, popř. toho co z ní zbylo. Záruka za jakost Smluvní modifikace zákonných nároků. Prodávající se zavazuje, že po záruční dobu si věc zachová obvyklé vlastnosti nebo bude způsobilá k použití pro obvyklý účel. Záruka vzniká tak, žese k ní prodávající zaváže smlouvou nebo jednostranným jednáním např. uvedením delky záruční doby v záručním listu nebo na obalu či veřejným prohlášením v reklamě. Vnější událost, která předmět poškodila je liberační důvod pro prodávajícího. Zdroje Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Přemysl Raban a kolektiv. Brno 2013 seminář s Elischerem Otázka A 18. Změna závazků (obecně) Jelikož je tato otázka obecná, předpokládá se, že student bude znát také obsah otázek následujících (ke změně závazků). Zkoušející se může zeptat konkrétně! NOZ Změny se týkají všech prvků závazku Dvě základní skupiny změn závazků: 1. Změna osoby závazku NOZ 2. Změna obsahu závazku NOZ NOZ do změny obsahu zahrnuje i některé případy zániku závazku relativní novace ( 1902) Změny v osobách 1. Změna v osobě věřitele (cese) 1. Postup pohledávky a násl. děje se postupní (cesionářskou smlouvou), původní věřitel, který postupuje pohledávku = postupitel (cedent), nový věřitel = postupník (cesionář). Děje se i bez souhlasu dlužníka. 1. Dobrovolné postoupení pohledávky smluvní 2. Nucené postoupení pohledávky (cessio necessaria): 1. Ze zákona (cessio legis) ručitel ručí za splnění závazku dlužníka a jestliže za něho splní, vstupuje do pozice nového věřitele 2. Soudním výrokem (zejména při exekuci) 2. Postup souboru pohledávky = globální cese postoupit lze celý soubor pohledávek současné i budoucí podmínka: soubor je dostatečně určitý, jde o pohledávky určitého druhu v určité době nebo jde o různé pohledávky, které vznikly se stejného právního důvodu. 3. Postup smlouvy a násl. - Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může každá ze smluvních stran smlouvy převést jako postupitel svá práva, ale i povinnosti 2. Změna v osobě dlužníka 1. Převzetí dluhu intercese privativní a násl. - dohoda mezi třetí osobou a dlužníkem, že tato osoba převezme dluh, věřitel musí dát souhlas 2. Přistoupení k dluhu intercese kumulativní a násl. - nový dlužník přistoupí vedle původního, odpovídá rukou společnou a nerozdílnou 3. Převzetí majetku a násl. ochrana věřitele před tím, aby nedošlo ke zkrácení jeho práv. Převezme-li někdo smlouvou od zcizitele veškerý majetek, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem dluhu, který s převzetím majetku souvisí. Nabyvatel plní maximálně do výše nabytého majetku. Převezme-li však majetek osoba blízká, stává se 33 Generováno

34 Občanské právo hmotné IV, A.19 Změna v subjektech závazku (obecně) se zcizitelem dlužníkem solidárně bez omezení na hodnotu majetku. Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné. Změny v obsahu Stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinnosti vzhledem ke smluvní svobodě. Může to být změna jak ze smlouvy, tak i změna práv a povinností, které vznikly z deliktu. Ujednání o novaci nebo narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném ( 1906) 1. Novace = dosavadní závazek se zruší a nahradí novým 1. Privativní - nemění se obsah, ale mění se celý závazek, a to tak, že se ruší a vzniká nový. Animus novandi úmysl novace = zrušit starý závazek a vytvořit nový. Nelze použít námitky z původního závazku. 2. Kumulativní - mění se obsah, ale právní důvod trvá. Přibývá nový právní důvod = smlouva o novaci. 2. Narovnání a násl. úprava práv a povinností doposud sporných nebo pochybných Zdroje NOZ přednáška prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. ze dne konzultace JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. ze dne Otázka A 19. Změna v subjektech závazku (obecně) Obecný úvod ke změně závazků prvky závazku (subjekty = FO/PO; předmět = aktivní/pasivní činnost subjektu, která se nazývá plnění; objekt = práva a povinnosti stran) jsou určeny právní skutečností, která tento vztah založila zákon pak umožňuje, aby přistoupila jiná skutečnost, která závazek změní ke změně závazkových právních vztahů dochází: 1. na základě právního jednání 2. rozhodnutím soudů či jiných státních orgánů (např. rozhodnutí soudu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, přikázání pohledávky) 3. ze zákona dva typy změny: změna v subjektech závazků / změna v obsahu závazků rozhodující je vůle subjektů tj. zda chtějí závazek změnit či zrušit to má vliv na existenci závazku (a také na právní osud zajišťovacích prostředků) Změna v subjektech závazků zákon vychází ze závazku v užším slova smyslu, tj. kdy je postavení dlužník a věřitele zřejmé může dojít ke změně na straně oprávněného či povinného subjektu u synallagamtického mohou strany zaměnit své postavení i za třetí osobu 1. na straně VĚŘITELE 1. postoupení pohledávky (cese) (viz ot. č. 20) 2. postoupení souboru pohledávek (globální cese) 1887 (viz ot. č. 20) 2. postoupení smlouvy 1895 (viz ot. č ale postoupit smlouvu může kterákoliv strana) 3. na straně DLUŽNÍKA 1. převzetí dluhu (intercese privativní) přistoupení k dluhu (intercese kumulativní) převzetí majetku Generováno

35 Občanské právo hmotné IV, A.19 Změna v subjektech závazku (obecně) Změna v osobě věřitele = právo na plnění vůči dlužníkovi (= pohledávka) přechází z jedné osoby na druhou (= cese) nejčastěji smlouvou; dále jinou právní skutečností (př. poslední vůlí dosavadního věřitele-zůstavitele), ze zákona (př. v insolvenčním a exekučním řízení) postoupení pohledávky = původní věřitel (postupitel cedent) postupuje svou pohledávku vůči dlužníkovi třetí osobě novému věřiteli (postupník cessionář), čímž se změní osoba věřitele (viz ot. č. 20) postoupení souboru pohledávek = původní věřitel postupuje jedinou smlouvou novému věřiteli více pohledávek (popř. všechny své pohledávky) Postoupení smlouvy = pokud to nevylučuje povaha smlouvy, může strana, které ještě nebylo splněno, převést svá práva a povinnosti z takové smlouvy (popř. její části) na třetí osobu; nutný souhlas druhé strany postoupit smlouvu může kterákoliv strana Změna v osobě dlužníka v OZ 1964 byla do změny závazku na straně dlužníka řazena i poukázka, NOZ ji však systematicky přeřadil do ustanovení o splnění ( 1939 an.), protože představuje jeden z jeho možných způsobů + nově upravil otázky převodu jednotlivých druhů poukázek 1. Převzetí dluhu úprava: 1888 an. = intercese privativní = do původního závazku namísto původního dlužníka nastupuje nový dlužník, který na sebe dluh přebírá vzniká na základě dohody uzavřené mezi původním dlužníkem a dlužníkem nový (tj. smluvní stranou není věřitel!) nutný souhlas věřitele: původnímu dlužníkovi, nebo tomu, kdo dluh převzal není určená forma (výslovně/konkludentně) 1890 odst. 1: obsah dluhu se nemění (tj. věřitel nic neztrácí) + nový dlužník vstupuje do právního postavení předchůdce, tj. může uplatnit všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník + převzetí dluhu nemá vliv na vedlejší práva spojená s pohledávkou 1890 odst. 2: zajišťovací poměr (např. ručení) trvá pouze tehdy, pokud s tím zajišťující osoba (tj. ručitel) souhlasí 1888 odst. 2: Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zaspané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. (příkladem může být třeba hypotéka váznoucí na domu) co není převzetím dluhu: dohoda mezi dlužníkem a třetí osobou, že tato osoba dluh věřiteli uhradí protože z takového ujednání vznikne závazek pouze mezi dlužníkem a třetí osobou (tzv. převzetí plnění) 2. Přistoupení k dluhu úprava: 1892 an. = intercese kumulativní 1892/1: Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužník a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. věřitel může požadovat plnění/část od kteréhokoliv dlužníka není vyžadován souhlas původního dlužníka 1892/2: o zajištění pokud byl dluh původního dlužníka zajištěn třetí osobou, nelze proti ní nastoupit, pokud neplní dlužník nový (lze tak učinit pouze pokud ona s tím souhlasí) přistoupení k dluhu X ručení po ručiteli může věřitel vyžadovat splnění závazku až ve chvíli, kdy původní dlužník neplní převzetí dluhu po dohodě s dlužníkem X přistoupení k dluhu bez dohody s dlužníkem 3. Převzetí majetku úprava: zvláštní případ kumulativní intercese při převzetí majetku se nabyvatel stává se zcizitelem solidárním dlužníkem z dluhů vztahujících se k nabytému majetku, o nichž musel vědět, a to do hodnoty majetku, který nabyl 35 Generováno

36 Občanské právo hmotné IV, A.20 Postoupení pohledávky omezení do hodnoty majetku se nevztahuje na osobu zciziteli blízkou, pokud neprokáže, že si dluhu nebyla vědoma ( 1893 odst. 2 věta druhá) kogentní úprava 1893 odst. 3: Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné. cílem je ochrana věřitele (zabránit účelovým převodům majetku, s jejich pomocí se někteří dlužníci snaží zprostit svých závazků) 1894: úprava převzetí majetku se neuplatní při přeměně PO a zcizení závodu/pobočky Prameny ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 2, Díl třetí: závazkové právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 RABAN, P. a kol.: Občanské právo hmotné: relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm, 2013 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník + důvodová zpráva k němu Pro bod 3 vypracované otázky z ak. roku 2012/2013 Konzultace Otázka A 20. Postoupení pohledávky postoupením pohledávky (cessí) postupuje původní věřitel (postupitel - cedent) svou pohledávku vůči dlužníkovi třetí osobě novému věřiteli (cesionáři - postupníkovi) postoupením pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele oproti staré úpravě se ruší povinnost dodržet písemnou formu pro právní vztah mezi postupitelem a postupníkem je rozhodující kauza postupu je-li pohledávka postupována za úplatu, liší se postoupení pohledávky od smlouvy kupní jen svým předmětem neposkytuje-li se za úplatu, může jít o darování (causa donandi), nebo převod práva poskytnutý s úmyslem splnit svůj dluh (causa solvendi) nebo poskytnout úvěr (causa credendi) postoupit nelze každou pohledávku, ale jen takovou, kterou je možno zcizit postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství, práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (dochází k potvrzení dosavadní judikatury) postupitel má povinnost vydat postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí dokud osoba, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, nebyla postupitelem vyrozuměna o postoupení pohledávky nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže, tak proti této osobě nemá postoupení pohledávky žádné právní účinky X jestliže už však bylo postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá nelze postoupit pohledávku, která už zanikla zákon nevylučuje, aby postoupená pohledávka byla postoupena dalšímu věřiteli Nepostupitelnost: 1) nepostupitelnost ze zákona (oproti 40/1964 Sb. se zužují zákazy): nelze postoupit: pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele (např. právo na peněžitou náhradu za vytrpěnou bolest nebo ztížení spol. uplatnění) 1881 (2) pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil (pokud se postavení dlužníka nezhorší, je postoupení možné; změna oproti obč. zák.) 1881 (2) předkupní právo, ledaže je možnost jeho zcizení výslovně ujednána 2142 právo na důchod (jeho jednotlivé dávky však již postoupit lze) ) nepostupitelnost na základě smlouvy: pohledávku nelze postoupit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele vylučuje 1881(1) 3) nepostupitelnost vyplývající přímo z povahy závazku: touto nepostupitelností pohledávek je chráněn jak věřitel, kterému je zabezpečen výkon jeho práva, tak dlužník, kterému se nesmí zhoršit jeho postavení proto dlužník i po postoupení může použít všechny námitky, které měl v době postoupení (např. námitka promlčení) 36 Generováno

37 Občanské právo hmotné IV, A.21 Postoupení smlouvy stejně tak může použít k započtení vůči novému věřiteli i své pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno postoupení pohledávky; má toto právo, i když nebyly tyto pohledávky v době postoupení pohledávky ještě splatné, musí však své pohledávky oznámit bez zbytečného odkladu (změna vůči staré úpravě) došlo-li však ze strany dlužníka vůči poctivému postupníkovi k uznání pohledávky jako pravé, je dlužník povinen jej uspokojit jako svého věřitele Právní důvod postoupení pohledávky: 1) smlouva smlouvu o postoupení pohledávky (cesi) uzavírá postupitel s postupníkem jde o smlouvu konsensuální oproti staré úpravě není vyžadována písemná forma není vyžadován žádný právní úkon dlužníka může být postoupeno i bez jeho souhlasu nově je podpořena možnost tzv. tiché cesse vypuštěním povinnosti postupitele bez zbytečného odkladu dlužníka o postoupení informovat dokud nebyl dlužník postupitelem vyrozuměn o postoupení pohledávky nebo dokud mu postupník postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve uplatněna zásada priority 2) zákon ze zákona nastává změna v osobě věřitele např. přechodem pohledávky na nového věřitele v důsledku dědické posloupnosti atd. Ručení za postoupenou pohledávku ručení postupitele vůči postupníkovi za postoupenou pohledávku dostálo v nové úpravě podstatných změn ve staré úpravě platilo, že postupitel ručil za dobytnost postoupené pohledávky až do výše přijaté úplaty s úroky jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal v nové úpravě zůstává k uplatnění ručení nadále nezbytné, aby postoupení bylo úplatné, ručení však automaticky nastupuje na základě zákona 1885 (1) - postupitel postupníkovi odpovídá až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala a ručí za její dobytnost 1885 (2) - výše uvedené ručení nenastupuje ve dvou případech a to pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. (jednotlivé výrazy, však nejsou nikde definovány definuje judikatura) postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky. o právech a povinnostech postupitele a postupníka platí přiměřeně ustanovení (zánik pohledávky řádné plnění) vadu však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit Globální cesse (postoupení souboru pohledávek 1887) nově je možné postoupit isoubor pohledávek (podle stávající judikatury byla globální cesse možná jen za přísných podmínek a v případě pohledávek budoucích de facto nepřípustná) tento institut umožňuje postoupit pohledávky nejen stávající, ale i budoucí typický příklad je hromadné postoupení pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu postoupení takovýchto pohledávek bude podmíněno dostatečnou určitostí bude se jednat zejména o pohledávky určitého druhu, které vznikají věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky vzniklé ze stejného právního důvodu předchozí úprava zakotvila povinnost exaktního soupisu všech dílčích pohledávek za účelem dostatečné určitosti, což vedlo k administrativním problémům globální cessí dochází k zjednodušení dosavadního problematického stavu, kdy se za účelem omezení právní nejistoty v postupní dokumentaci složitě a podrobně popisovaly jednotlivé pohledávky v případě postoupení budoucích souborů pohledávek budou pohledávky postoupeny okamžikem jejich vzniku a nebude je proto potřeba postupovat zvlášť Vícenásobná cesse možnost tzv. vícenásobné cesse, kdy věřitel postoupí stejnou pohledávku více subjektům, je i v rámci NOZu nepřípustná (viz ustanovení ochrany dlužníka, vůči kterému je účinné jen to postoupení, o kterém se dozvěděl nejdříve) 37 Generováno

38 Občanské právo hmotné IV, A.21 Postoupení smlouvy Otázka A 21. Postoupení smlouvy právní úprava v NOZ jedna ze smluvních stran chce převést svá práva a povinnosti ze smlouvy (nebo z její části) na jinou osobu, což má za následek výměnu jedné ze smluvních stran dochází ke změně v subjektu smlouvy mění se jedna ze stran smlouvy postoupit smlouvu může kterákoliv ze stran Podmínky postoupení smlouvy 1. Nevylučuje-li to povaha smlouvy (obsah závazku) postoupeny nemohou být především závazky osobní povahy, kdy plnění ze smlouvy závisí na osobních kvalitách či předpokladech jedné ze stran (např. přednáška uznávaného experta) 2. Souhlas postoupené strany postoupení se totiž dotýká jejího právního postavení Souhlas může dát předem při uzavírání ujednání o postoupení Nebo po uzavření ujednání o postoupení Písemně či ústně Pokud byla postupovaná smlouva uzavřena písemně A SOUČASNĚ obsahuje ujednání, že je uzavřena na řad některé ze stran postupuje se smlouva též písemně rubopisem podle pr. předpisů o směnkách Nevyjádření souhlasu s postoupením ale neznamená neplatnost postoupení smlouvy, jen jeho neúčinnost vůči druhé straně smlouvy postoupení smlouvy by bylo účinné mezi postupitelem a postupníkem, ale pro postupovanou stranu (která zůstává) nikoliv což postrádá věcný smysl postoupení smlouvy 3. Nebylo dosud plněno Splnila-li jedna ze stran své povinnosti podle smlouvy zcela a úplně, nelze již smlouvu postoupit, protože by nebyly postupovány povinnosti zavazující obě strany. Nároky vyplývající ze splnění jsou pohledávkou jedné strany za druhou a může dojít leda k postoupení pohledávky odst. 2 pokud se jedná o smlouvu, jejíž plnění je trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. 4. Nesmí být zkrácena práva postoupené strany 1896 Při částečném postoupení smlouvy nebo při postoupení několika postupníkům NELZE zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě např. ujednání o podmínce, záloze, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupné nebo o rozhodčí doložce Účinnost postoupení smlouvy 1.Vůči postupiteli a postupníkovi Souhlasila-li postoupená strana předem, tak ujednáním mezi postupitelem a postupníkem Doručením souhlasu postupované osoby kterékoliv ze stran, nebyl-li souhlas postupované osoby vyjádřen předem 2. Vůči postupované straně Okamžikem jejího souhlasu Souhlasila-li předem, tak okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí, nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže Následky účinnosti smlouvy: Okamžikem účinnosti postoupení se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení Omezení v 1899 neplní-li postupník (nová strana smlouvy), může postoupená strana osvobození zabránit, a to tím, že prohlásí, že osvobození odmítá a postoupená strana může po postupiteli požadovat, aby plnil, neplní-li postupník převzaté povinnosti Prohlášení o odmítnutí osvobození lze učinit do 15 dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo musela zjistit, že postupník neplnil. Pokud dojde k prodlení s prohlášením a nebude učiněn ve shora uvedené lhůtě, nedojde ke zbavení účinků z prohlášení o odmítnutí osvobození, ale postoupená strana však nahradí škodu způsobenou prodlením 38 Generováno

39 Občanské právo hmotné IV, A.22 Změna v obsahu závazku Zjednodušeně postoupená strana může požadovat po postupiteli, aby plnil i po postoupení smlouvy (postupník, který neplní, má povinnost nahradit škodu ) Námitky ze smlouvy 1900 Postoupené straně jsou zachovány i nadále všechny námitky ze smlouvy i proti postupníkovi, tedy ty námitky, které vyplývají ze závazku (např: důsledky prodlení) Jiné námitky ze smlouvy nevyplývající, které tato strana měla vůči postupiteli, zůstanou postoupené straně tehdy, pokud si to mezi sebou strany výslovně ujednají ve smlouvě nebo v souhlasu s postoupením smlouvy (např. započtení za pohledávku z jiného závazku). Zdroje 1. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 2. JUDr. Zbyněk Pražák, Občanský zákoník II. S komentářem, zákon č. 89/2012 Sb., Český Těšín: Poradce s.r.o., ISBN: JUDr. Petr Novotný, Ph.D, JUDr. Petra Budíková, LL.M., Mgr. Jitka Ivičičová, Mgr. Kristina Kedroňová, JUDr. Ilona Štrosová, LL.M., Mgr. Monika Štýsová, Nový občanský zákoník, Smluvní právo, str. 232, Praha: GRADA Publishing, a.s., ISBN: Přemysl Raban a kol., Občanské právo hmotné, Relativní majetková práva, str. 496, Brno: Václav Klemm, ISBN: Otázka A 22. Změna v obsahu závazku změna práv a povinností, k nimž jsou subjekty oprávněny či povinny; případnou změnu předmětu, jehož se závazek týká - ke změně může dojít dohodou stran ze zákona Novace ( 1902) dosavadní obsah závazku je nahrazen novým (dosavadní závazek se ruší a je nahrazen novou dohodou, zakládající závazek nový) = privativní novace X kumulativní novace = strany se dohodnou, že obsah smlouvy se pouze mění/doplňuje, aniž by byl zrušen v celém rozsahu jde o dodatek (původní závazek v nedotčené části trvá a k němu se dodává nová část obsahu) v pochybnostech, o kterou novaci se jedná, má se za to, že jde o novaci kumulativní Narovnání ( ) = transactio dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné (tj. hlavním účelem: odstranění spornosti mezi stranami) má zajišťovací a preventivní funkci narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla může se týkat jen některých práv a povinností ze závazku, nebo celého závazku, či veškerých práv a povinností mezi stranami na narovnání se nevztahují ochranná ustanovení o nepoměru mezi vzájemným plněním stran (např. neúměrné zkrácení) nelze vztahovat k takovým právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli, či byla-li vyloučena Společné zásady pro novaci a narovnání vyžaduje se písemná forma dosah novace a narovnání zajištění práv, která jsou předmětem novace a narovnání se vztahuje i na práva z nich vzniklá. Poskytla li však zajištění osoba 3., která nepřistoupila, poskytuje jen původní. 39 Generováno

40 Občanské právo hmotné IV, A.23 Prodlení dlužníka Změna okolností - podstatná změna okolností založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr (viz 1765) znevýhodněním jedné z nich neúměrné zvýšení nákladů plnění neúměrné snížení hodnoty předmětu plnění dotčená strana má právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě za podmínky, že: změnu okolností nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit okolnost nastala až po uzavření smlouvy stala se dotčené straně po uzavření smlouvy známou - nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě může soud k návrhu kterékoli ze stran rozhodnout, že závazek se buď mění, nebo ruší Odpovědnost ke změně závazku dochází i v případě jeho porušení nebo vznikem dalších pro ten případ zákonem nebo smlouvou předpokládaných právních skutečností jde zejména o následky prodlení Otázka A 23. Prodlení dlužníka , dříve změna v obsahu závazku na základě zákona, dnes zařazeno do zániku závazků dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení právo věřitele vymáhat splnění dluhu, nebo od smlouvy odstoupit (= smlouva se ruší ex tunc) dluh: peněžitý (splátka kupní ceny) x nepeněžitý (předání auta) jde-li o plnění dělitelné, může odstoupení věřitele týkat i jednotlivých plnění dlužníkovi vznikají následně nové právní povinnosti (sekundární, odpovědnostní, sankční), objektivní odpovědnost za prodlení (= nehledí se na to, zda provinění zavinil, či nikoliv) jediný liberační důvod: prodlení dlužníka nenastává tehdy, jestliže věřitel nesplnil některou svou povinnost nutnou k tomu, aby dlužník mohl úspěšně plnit (= prodlení věřitele) při prodlení jen do části závazku může věřitel odstoupit jen co do nesplněného zbytku plnění Prodlení s plněním peněžitého dluhu vedle splnění základní povinnosti může věřitel, který splnil své zákonné a smluvní povinnosti, požadovat ve smyslu 1970 zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (x poplatek z prodlení) úrok z prodlení = výše reposazby stanovená ČNB + 8% (podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), lze si sjednat vyšší úrok z prodlení funkce úroku z prodlení: paušalizovaná náhrada škody (věřitel má právo na náhradu škody, jen nejsou-li stanoveny úroky z prodlení) NOVĚ stanoveny podmínky, za nichž se věřitel může bránit smluvnímu ujednání upravujícímu úroky z prodlení, a to je-li tím neúměrně zhoršeno jeho postavení, aniž by k tomu existoval spravedlivý důvod soud může prohlásit dohodu stran za neúčinnou a aplikuje zákonnou úpravu / určí práva a povinnosti stran jinak placení úroků z prodlení podle 1970 plní sankční funkci při prodlení s plněním peněžního dluhu, placení nemusí být sjednáno výslovně; reparační funkce spočívá v náhradě majetkové škody způsobené poručením povinnosti zaplatit včas, jen ve výši, ve které není kryta úroky z prodlení 40 Generováno

41 placení úroků z prodlení ve splátkách musí být výslovně sjednáno Občanské právo hmotné IV, A.23 Prodlení dlužníka x placení úroků podle 1802 není důsledkem prodlení, ale poskytnutí peněžních prostředků k dispozici třetí osobě např. smlouva úvěrová (automaticky, u následujících dvou příkladů je nutno úroky výslovně sjednat peněžní zápůjčka, účet) poplatek z prodlení = za plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, tedy za služby a energie a zálohy na ně, zavádí zákon č. 67/2013 Sb.; výše činí za každý den prodlení 1 promile (0,001) dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení smluvní pokuta ( 2048 an.) - ze zákona na ni nárok nevzniká, nutno ji výslovně sjednat (zpravidla ale dochází ke sjednání úroku z prodlení) váže se i na jiné porušení závazku její zaplacení vylučuje právo na zaplacení náhrady škody při stejném porušení práva Prodlení s plněním nepeněžitého dluhu dlužník odpovídá za nezaviněnou (objektivně vzniklou) ztrátu, poškození nebo zničení (ledaže by k této škodě došlo i jinak) = nese nebezpečí škody na věci porušení smlouvy i zákona (má se plnit včas a řádně) - pokuta za porušení zákona (ale v zákoně to výslovně není, poznámka JUDr. Thöndela) Fixní smlouva ( 1780) byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem (např. svatební dort, hostina), musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší k prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu viz prodlení věřitele Právní následky prodlení dlužníka možnost odstoupení věřitele od smlouvy = zrušení smlouvy ex tunc = zánik práv a povinností smluvních stran pokud jedna ze stran plnila, má právo požadovat plnění zpět plnily-li obě strany, má strana nárok na vrácení svého plnění jen pokud vydá to, co jí bylo plněno (fixní smlouva): byla-li přesně stanovena doba plnění a vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem, smlouva se bez dalšího ruší na základě zákona právo na úroky, případně poplatek z prodlení při prodlení plnění peněžního dluhu právo požadovat náhradu škody jen potud, pokud není kryta úroky či poplatkem z prodlení odpovědnost i za objektivně vzniklou ztrátu/poškození/zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak (prodlení s plněním věci) pokud dlužník prodlení zavinil, má povinnost k náhradě škody, která byla prodlením věřiteli způsobena porušení smluvní povinnosti plnění lze vymáhat soudně povinnost plnit nezaniká (výjimka: odstoupení od smlouvy) promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé ( 619) 41 Generováno

42 Občanské právo hmotné IV, A.24 Prodlení věřitele Společná ustanovení viz otázka A24, prodlení věřitele (na straně 40) Zdroje seminář s JUDr. MUDr. Alexandrem Thöndelem, Ph.D. přednáška prof. JUDr. Jiřího Švestky, CSc. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník důvodová zpráva nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob Dvořák, Švestka: Občanské právo hmotné, svazek 2, 5. vydání (2009) Raban a kol.: Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva Bělohlávek a kol.: NOZ - Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících Otázka A 24. Prodlení věřitele 1975, věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu , čímž způsobí, že závazek nebyl splněn včas, popřípadě řádně věřitel nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikne z jakékoli příčiny (= na věřitele přechází nebezpečí škody na věci v době, kdy je sám v prodlení) neplatí, pokud škodu způsobí sám dlužník Důsledky prodlení věřitele: povinnost nahradit dlužníkovi náklady, které vznikly v důsledku jeho prodlení a byly spjaté s pokusem řádně a včas plnit (např. cestovné, poštovné,...) v době prodlení věřitele nemůže nastat prodlení dlužníka (v případě, kdy je součinnost věřitele nutná) plnění věcné: objektivní odpovědnost věřitele za ztrátu, zničení nebo poškození věci, jíž se prodlení týká právo dlužníka zprostit se závazku uložením do úřední úschovy pokud věřitel prodlení zavinil, odpovídá dlužníkovi za škodu, kterou mu tím způsobil po dobu prodlení věřitele dlužník není povinen platit úrok z prodlení Společná ustanovení ( ) 1977 Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. vychází z úpravy ObchZ 2002: Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (vyvratitelná domněnka) 1978 (1) Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky (2) Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil. úprava vychází ze stávajícího řešení odstoupení od smlouvy podle ObchZ v případě nepodstatného porušení smlouvy: podle staré úpravy nastaly účinky odstoupení automaticky uplynutím lhůty, nově tyto účinky nastávají, pokud věřitel v předstihu prohlásí, že poskytnutou lhůtu nehodlá prodloužit 42 Generováno

43 Občanské právo hmotné IV, A.25 Zajištění a utvrzení závazků (obecně) 1979 Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl. Obsahově odpovídá ObchZ: účinky odstoupení od smlouvy v případě, kdy věřitel dlužníkovi neposkytne nebo poskytne nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění v případě nepodstatného porušení smlouvy fixní závazek: (1) Byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. (2) Zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil. Zdroje: seminář s JUDr. MUDr. Alexandrem Thöndelem, Ph.D. přednáška prof. JUDr. Jiřího Švestky, CSc. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník důvodová zpráva Raban a kol.: Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva Bělohlávek a kol.: NOZ - Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících Otázka A 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) obecná úprava zakotvena v OZ 89/2012 Sb. Zajištění dluhu relativní majetkový vztah, umožňující hojit se z majetku dlužníka, či jiné osoby za podmínky porušení původní závazkové povinnosti (dluhu). posílena obecná deliktní odpovědnost dlužník (popř. 3. osoba) dá věřiteli jistotu, nebo se jinak zaváže za dlužníkovo plnění především fce. náhradní reparace hospodářsky zajišťuje pohledávku věřitele Utvrzení dluhu 1) Smluvní pokuta 2048 a násl. 2) Uznání dluhu 2053 a násl. preventivní prostředek ulehčení procesní pozice věřitele uznání dluhu pouze staví na jisto, že dluh v době uznání existoval, prodlužuje lhůtu pro jeho vymáhání uznání dluhu zakládá právní domněnku existence dluhu smluvní pokuta sice pro věřitele znamená další finanční nárok, o který se zvyšuje celková výše pohledávky, ale pokud dlužník nemá dostatek majetku pro splnění dluhu, nezaplatí ani smluvní pokutu, jedná se tedy spíše o motivační prostředek Obecná úprava dnes existuje jednotná úprava zajištění závazku realizace subjektivních práv a povinností je v občanskoprávních závazkových vztazích zajišťována celým systémem občanskoprávních záruk 1. v nejširším smyslu tuto občanskoprávní záruku představuje již sama existence občanského práva 2. v užším pojetí lze občanskoprávní záruky spatřovat v přesném vymezení práv a povinností, v právní úpravě odpovědnosti, bezdůvodného obohacení, způsobení škody kromě těchto obecných občanskoprávních prostředků zajišťujících realizaci subjektivních práv a povinností ze závazkových právních vztahů obsahuje občanské právo zvláštní občanskoprávní prostředky zajištění a utvrzení závazků zvláštní občanskoprávní zajišťovací prostředky posilují právní postavení věřitele vůči dlužníkovi, umožňují mu, aby dosáhl vrácení plnění skrze další, akcesorický, právní vztah 43 Generováno

44 Občanské právo hmotné IV, A.25 Zajištění a utvrzení závazků (obecně) zajišťovací prostředky poskytují věřiteli další práva, která nevyplývají z hlavního závazkového vztahu zajišťovací prostředky neupravuje jen OZ, ale i jiné zákony, např. OSŘ 331a Výslovná úprava v NOZ výslovně jsou upraveny tyto zajišťovací a utvrzovací prostředky: 1. obecná ustanovení 1. jistota viz. ot zajištění dluhu 1. ručení ( 2018 až 2028) viz. ot finanční záruka ( 2029 až 2039) viz. ot zajišťovací převod práva ( 2040 až 2044) viz. ot dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů ( 2045 až 2047) 3. utvrzení dluhu 1. smluvní pokuta ( 2048 až 2052) viz. ot uznání dluhu ( 2053 až 2054) viz. ot v praxi se k utvrzení dluhu používá směnka vlastní 4. ostatní stojí mimo ČÁST IV. Díl 8. Zajištění a utvrzení dluhu 1. právo zástavní ( 1309 a dál) oprávnění věřitele uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do výše pohledávky s příslušenstvím, popř. do ujednané výše 2. podzástavní právo ( 1390) zastavena pohledávka, která je již zajištěna zástavním právem 3. právo zadržovací (retenční) 1395 a dál ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat 4. závdavek ( 1808) peněžní částka, nebo jiná věc, která je odevzdána před, nebo při uzavření smlouvy. V případě zajišťovací fce je to kauce. Poskytuje se jistota, že poskytující strana splní dluh, nesplní-li, může si druhá strana závdavek ponechat 5. zajištění závazků postoupením pohledávky ( 1879 až 1887) 6. relativní neúčinnost/ odporovatelnost - lze takhle postihnout jak dlužníka, tak věřitele 7. výhrada vlastnictví - zajištění zaplacení kupní ceny akcesorická povaha - předpokládá se existence hlavního závazku, akcesorické závazky nemohou existovat samostatně, závislé na hlavním závazkovém vztahu subsidiarita - první musím žádat po dlužníkovi, pak jdu po zajištění (například ručitel je povinen plnit až když neplní dlužník) Funkce 1. preventivní (zajišťovací) - zabezpečuje splnění dlužníkovy povinnosti řádně a včas, motivuje ho k takovému plnění; prevence zajištěna již sjednáním zabezpečujících prostředků 2. uhrazovací (reparační)- zajišťuje zabezpečení pohledávky přímo z dlužníkova majetku nebo z majetku třetí osoby. Typická pro srážky ze mzdy nebo jiných příjmů (v praxi se používají hlavně u nedoplatku na výživném) 3. sankční - trest, sankce pro toho, kdo porušil povinnost spjata zejména se smluvní pokutou Vznik nejčastěji na základě smlouvy, relevantní ale může být také jednostranné právní jednání 1. dvoustranným pr. úkonem věřitele a dlužníka (např. smluvní pokuta) 2. dvoustranným pr. úkonem věřitele a osoby třetí (např. ručení) 3. jednostranným pr. úkonem dlužníka (např. uznání dluhu) 4. ze zákona (zákonné zástavní právo) ne vše lze zajistit např. sázky z her NELZE! Rozdělení 1. ČÍM je závazkový vztah zajištěn 1. osobní záruky (osobně-právní) např. rukojemství 44 Generováno

45 závazek je zajištěn celou majetkovou podstatou zajistitele 2. věcné záruky (věcně-právní) např. závazkové právo Občanské právo hmotné IV, A.26 Smluvní pokuta závazek je zajištěn konkrétně určenou věcí při smluvním převodu, přechází na každého dalšího nabyvatele a ten je povinen při nesplnění dlužníka poskytnout zástavu 2. KDO zajišťuje závazkový právní vztah 1. dlužník sám (např. srážky ze mzdy a jiných příjmů) 2. osoba odlišná od dlužníka (např. rukojemství) Prameny vypracované otázky 2012/2013 přednáška (Kateřina Mrkvová) Eliáš, K. et al.: NOZ s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Ostrava 2012, ISBN Raban, P. et al.: Občanské právo hmotné, relativní majetková práva, Brno 2013, ISBN kontrola JUDr. MUDr. A. Thondel Otázka A 26. Smluvní pokuta Upravena v ustanoveních NOZ PŘEČTĚTE SI TO! smluvní pokuta je nově společně s uznáním dluhu zařazena do zvláštního oddílu nazvaného UTVRZENÍ DLUHU. Funkcí obou těchto institutů není dluh zajistit, jako tomu je u ručení, zástavy nebo dalších ve vlastním slova smyslu zajišťovacích institutů, ale posílit postavení věřitele jiným způsobem. Účelem smluvní pokuty je dát předem (tedy před splněním a zpravidla již při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti [2048] Vznik práva na smluvní pokutu se váže na porušení smluvní povinnosti (nesplnil řádně či vůbec), dlužníkovi vznikne sekundární povinnost zaplatit věřiteli další plnění původní povinnost ale dále trvá. I po zaplacení pokuty musí dlužník splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Právo na zaplacení smluvní pokuty vzniká automaticky při porušení primární povinnosti objektivní odpovědnost za porušení Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepůjde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání, které se podle okolností posoudí jako ujednání o odstupném případně jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule. Vůči hlavnímu závazku je smluvní pokuta v akcesorickém vztahu sleduje osud hlavního závazku, pokud tedy např. hlavní závazek zanikne, zanikne i smluvní pokuta. Pokud ale vznikne nárok na zaplacení smluvní pokuty dřív, než smlouva zanikne, dlužník je povinen ji zaplatit. [ 2050] Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje - konzumace nároku náhrady za škodu Dispozitivní ustanovení, lze si smluvit vedle smluvní pokuty i právo na náhradu škody vzniklé porušením primární povinnosti [2051] Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit (= Moderační právo soudu) s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. [2048] Lze ujednat neměnnou výši pokuty, či navázat její výši na okolnosti, které strany považují za významné, ale jejich hodnoty nejsou předem známy (např. procentní podíl z hodnoty plnění) musí být dán nepochybný způsob zjištění výše smluvní pokuty pro případ porušení smluvní povinnosti Novinky oproti OZ 40/1964 Sb. Smluvní pokuta je zařezena jako jeden z institutů utvrzení dluhu 45 Generováno

46 Občanské právo hmotné IV, A.27 Ručení Dříve termín utvrzení dluhu nebyl zakotven a zajišťovací + utvrzovací instituty byly řazeny pod pojem zajištění závazků Možnost sjednat smluvní pokutu i jinak než písemně (ústně, prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků ) primárně zakotveno v 559 NOZ Dříve byla stanovená obligatorní písemná forma [2048] Možnost sjednání nepeněžité smluvní pokuty Dříve nutnost sjednání určité peněžité částky jako smluvní pokuty Právo na zaplacení smluvní pokuty nezávisí na tom, zda se jednalo o zaviněné, či nezaviněné porušení primární povinnosti nově tedy u smluvní pokuty režim objektivní odpovědnosti Dříve bylo nutné v režimu občanského práva zaviněné porušení primární povinnosti (v režimu obchodního práva nebylo zavinění požadováno) Smluvní pokuta, navázaná na jinou skutečnost než je porušení primární povinnosti, je platná není to ale smluvní pokuta, ale ujednání o odstupném/nepojmenovaná smluvní klauzule Dříve Nejvyšší soud považoval takové ujednání za neplatné (23 Cdo 2575/2010) Zdroje: Důvodová zpráva k NOZ; Občanské právo, ISBN , str. 169; Komentář Občanský zákoník II, ISBN , str ; Občanské právo hmotné 2, ISBN , str ; články o smluvní pokutě v NOZ z internetu Otázka A 27. Ručení jedná se o zajišťovací prostředek, právní závazek ručitele uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji po písemné výzvě a v přiměřené lhůtě neuspokojí sám dlužník (výzva ale není podmínkou, pokud ji nemůže věřitel uskutečnit nebo je nepochybné, že dlužník dluh nesplní) vyžaduje se písemná forma ručitelského prohlášení (2) předpokladem je platný dluh dlužníka, který se ručením zajišťuje; platnosti ručení ale nebrání neplatnost z důvodu nedostatečné způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, pokud o tom ručitel v době prohlášení věděl nebo vědět musel 2019 (nezletilá osoba) lze vázat ručení i k závazkům dlužníka vzniklých za určitou dobu nebo závazkům z téhož právního důvodu případné dovolání se relativní neplatnosti hlavního závazku způsobí neplatnost ručitelského závazku - ve vztahu k hlavnímu závazku je ručení závazkem akcesorickým(váže se na něj - zánikem hlavního závazku mezi věřitelem a dlužníkem zaniká i závazek mezi věřitelem a ručitelem) a subsidiárním (je možno domáhat se plnění po ručiteli až poté, co byl hlavní (přímý) dlužník k plnění bezvýsledně a písemně vyzván) pokud je dluh částečné splněn, ručení se nesnižuje, pokud dluh zůstává nesplněn ve výši, v jaké je zajištěn ručením právní postavení ručitele nemůže být zhoršeno právními úkony dlužníka po vzniku ručení důležitý je tedy stav v době vzniku ručení; naopak má ručitel prospěch ze všeho, co hlavní dluh zmenšuje uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli pouze, pokud s tím výslovně souhlasí 2025(2) ručením lze zajisti i závazek, který vznikne v budoucnu, který je vázán na nějakou podmínku nebo soubor dluhů subjekty ručitelského závazku jsou věřitel a ručitel, není jim dlužník ručitelem může být každý, kdo má způsobilost smlouvu o ručení uzavřít a jehož prohlášení o převzetí ručení věřitel přijme (věřitel má právo ručitele vybrat, nemusí přijmout za ručitele kohokoliv) jako ručitel může vystupovat jedna osoba, ale i více, pokud za dluh ručí více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý, ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi (1) pokud ručitel plní bez vědomí dlužníka, má dlužník právo uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které by měl vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal, nemůže ale uplatnit námitky, na které ručitele neupozornil bez zbytečného odkladu po doručení zprávy, že věřitel uplatnil nároky z ručení ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje; nezaniká, pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a ručitel plnit může nebo pro zánik PO, která je dlužníkem zákonné ručení za nepeněžitý dluh zajištěna peněžitá pohledávka, která přísluší věřitele při porušení zajištěného dluhu zákonná cese - plněním vstupuje ručitel do pozice věřitele; ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli - původní věřitel (postupitel) musí oznámit dlužníkovi změnu, nebo postupník musí prokázat postoupení pohledávky, jinak dlužník může plnit původnímu věřiteli smrt ručitele - pokud není ručitelský závazek vázán na osobu ručitele, pak přechází na ručitelovy dědice 46 Generováno

47 Občanské právo hmotné IV, A.28 Finanční záruka rukojemství - dříve používaný pojem pro dnešní ručení (směnečný a šekový aval) za odložené věci se neručí - (jedna z možných otázek) - jedná se o odpovědnost na věcech vnesených a odložených, ne ručení Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník důvodová zpráva Právnický slovník, 3.vydání, 2009 otázka byla konzultována a řádně doplněna Otázka A 28. Finanční záruka Obecně úprava: NOZ jeden z druhů zajištění dluhu = vztah mezi věřitelem, dlužníkem a osobou, která se osobně zavazuje uhradit dluh dlužníka rozdíl mezi ručením a finanční zárukou je v tom, že finanční záruku může vystavitel zcela oddělit od původního dluhu osnova finanční záruky vychází z úpravy bankovní záruky dle obchodního zákoníku pojem finanční záruka však zakotvuje nově možnost, že výstavcem fin. záruky nebude jen banka dříve byla možnost vystavit finanční záruku svěřena pouze bankám bankovní záruka ( 313 ObchZ) NOZ umožňuje uzavřít abstraktní bankovní záruku všem FO a PO finanční záruka bankovní záruka = finanční záruka, jejíž výstavce je banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo některé předpisy zakazují určitým subjektům (obce, nadace) poskytnout ručení za třetí osoby. Tento zákaz poskytnout ručení platí zřejmě i na finanční záruku. Vznik jednostranným prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, nebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. záruční listina vyžaduje písemnou formu záruční listina musí obsahovat informace o: 1. vystaviteli 2. věřiteli oprávněném ze záruky 3. zajišťovaném dluhu 4. maximální výši plnění dále může být uvedena doba platnosti záruky a podmínky, za kterých dojde k vyplacení. Zánik zákon předpokládá pouze zánik záruky vystavené na dobu určitou, a to uplynutím doby (tj. neuplatní-li věřitel vůči výstavci své právo v době určené záruční listinou) nepředpokládá však, že by záruka zanikla zánikem podkladového (zajišťovaného) dluhu jiné způsoby zániku je možné si ujednat v záruční listině Vztah výstavce záruky a dlužnía finanční záruka je vystavována na příkaz dlužníka (popř. jiné osoby). Výstavce fin. záruky s dlužníkem uzavírá smlouvu na bázi smlouvy příkazní v případě, že dlužník nesplní svůj dluh, popř. jsou-li splněny jiné podmínky určené v záruční listině, vyzve věřitel písemně výstavce finanční záruky,aby splnil povinnost z finanční záruky věřitel musí předtím vyzvat dlužníka, aby splnil svůj dluh, jen je-li to ujednáno v záruční listině pokud vystavitel fin. záruky zcela uhradí svůj závazek z finanční záruky, nepřechází na něj pohledávka z původního dluhu (věřitel-dlužník), pohledávka zanikne splacením 47 Generováno

48 Občanské právo hmotné IV, A.29 Zajištění závazků převodem práva vystavitel fin. záruky má pouze oprávnění, aby osoba, která ho o vystavení záruky požádala (tj. dlužník), plnila to, co vystavitel zaplatil oprávněnému ze záruky v případě, že výstavce plnil, nemá dlužník oprávnění uplatnit vůči výstavci námitky, které by jinak měl vůči svému věřiteli Plnění z finanční záruky plnění ze záruky vyžaduje doručení písemné výzvy k plnění vystaviteli zákon nevyžaduje předchozí výzvu dlužníku, aby splnil dluh (viz výše) oprávněný ze záruky (tj. věřitel) může právo na plnění ze záruky postoupit Záruka vystavená na žádost jiného výstavce výstavce fin. záruky může požádat další osobu, tj. dalšího výstavce o vystavení finanční záruky ( podvýstavce ) obvyklé v mezinárodním obchodě věřitel může uplatnit právo z finanční záruky vůči kterémukoli z těchto výstavců (tj. vůči výstavci i podvýstavci ) výstavce (tj. podvýstavce ), který potvrdil fin. záruku a na tomto základě plnil, má právo na náhradu vůči výstavci, který jej o potvrzení fin. záruky požádal př.: lokální banka nebyla příjemcem záruky pokládána ze dostatečné bonitní. Daná lokální banka tedy požádá banku s vyšším ratingem o vystavení finanční (bankovní) záruky. V případě plnění z konečné bankovní záruk je pak žádající lokální banka povinna uhradit vystavující bance, co bylo plněno Dělení fin. záruk dle druhu závazku, za který vystavitel záruky ručí Platební záruka vystavitel fin. záruky ručí za platební závazky dlužníka př.: zaplacení nájmu, splátek úvěru apod. Neplatební záruka zajišťuje se pohledávka, který by věřiteli náležela při porušení plnit daný závazek 1. záruka za předloženou nabídku (tzv. bid bond) = záruka předkládaná ve veřejné soutěži, zaručující, že výherce soutěžě uzavře s vypisovatelem soutěžu smlouvu 2. záruka za splnění závazku (tzv. performance bond) = záruka zajišťující včasné dokončení díla 3. záruka za zádržné = záruky nahrazující ponechání si části plnění ze smlouvy o dílo na odstranění závad a nedodělků 4. záruka celní = speciální druh bankovní záruky, kdy banka ručí za povinnost uhradit clo Zdroje učebnice P. Raban a kol., Občanské právo hmotné relativní majetková práva, Brno 2013 NOZ důvodová zpráva: comments-item-1529-switchexpanded 48 Generováno

49 Občanské právo hmotné IV, A.29 Zajištění závazků převodem práva Otázka A 29. Zajištění závazků převodem práva ČÁST ČTVRTÁ Relativní majetková práva HLAVA I Všeobecná ustanovení o závazcích DÍL 8 Zajištění a utvrzení dluhů ODDÍL 2 Zajištění dluhu Zajišťovací převod práva podstatou je vylepšení právního postavení věřitele tím, že na něj dlužník nebo osoba třetí převede dočasně své právo za účelem zajištění věřitelovy pohledávky zajišťovací převod práva jako alternativa k právu zástavnímu možnost věřitele se snadněji uspokojit (zastavení věci - věřitel je povinen poskytnutou jistotu zpeněžit a uspokojit se z výtěžku X zajištění převodem práva věc propadne ) v porovnání se starým OZ je tomuto zajišťovacímu instrumentu věnován větší prostor, původní úprava v jediném ustanovení ( 553 OZ) vyvolávala výkladové potíže Vznik zajišťovacího převodu lze zajistit dlužníkem či třetí osobou (dočasné převedení práva na věřitele) z NOZ byla vypuštěna zvláštní úprava zajištění postoupením pohledávky (pohledávka je jedním z druhů práv, použije se na ni přiměřeně ustanovení o převodu práva) předmětem může být jakékoliv právo nejčastěji vlastnické právo k věci (hmotné i nehmotné, např. pohledávka) vznik uzavřením smlouvy - zákon nevyžaduje písemnou formu (tím nejsou dotčeny požadavky na písemnou formu např. při převodu nemovitosti) u věcí zapsaných ve veřejném seznamu je podmínkou zápis zajišťovacího převodu v tomto seznamu zapíše se také dočasnost zajišťovacího převodu práva (význam pro případné kupce takové věci kupec by v případě koupě nebyl v dobré víře, že nabývá věc nepodmíněného vlastnictví) Obsah zajišťovacího převodu zajištění je časově omezeno a podmíněno převádí se vlastnické nebo jiné právo na věřitele dluhu na dobu trvání tohoto dluhu NOZ v 2040 odst.2 výslovně zakotvuje právní domněnku, že se právo převádí s rozvazovací podmínkou ( má se za to, že ) okamžikem, kdy dojde ke splnění dluhu, nabývá dlužník (či jiná osoba, která jistotu poskytla) své právo automaticky zpět strany si mohou ujednat i to, že při splnění dluhu nedochází k automatickému obnovení práv u původního oprávněného, ale že je věřitel povinen právo znovu převést nazpět! (v zákoně je pouze dispozitivní úprava) v případě nesplnění dluhu se stává převod práva nepodmíněným (bylo-li např. k zajištění převedeno vlastnické právo, stává se věřitel vlastníkem) dojde- li k předání věci, s níž je spojeno převáděné právo, věřitel je oprávněn mít věc u sebe a povinen vykonávat prostou správu věci tzn., že musí činit vše, aby byla věc zachována zcizit lze věc jen se souhlasem osoby, která jistotu poskytla pokud není věc předána (zůstane v moci osoby, která jistotu poskytla) platí tato pravidla obdobně 1. poskytovatel jistoty provádí prostou správu věci 2. zcizit věc může poskytovatel jistoty jen se souhlasem věřitele nedochází zde tedy k úplnému převodu vlastnického práva je převedeno tzv. holé právo s omezeným právem disponovat s předmětem vlastnictví je-li dluh splněn věřitel musí umožnit osobě poskytující jistotu využívat své převedené právo v plném rozsahu a vydat vše, co v souvislosti s převedením práva získal, nebo co k tomuto právu přibylo (proti tomu si započte náklady spojené se správou věci) Uhrazovací funkce zajišťovacího převodu není-li dluh splněn, převod práva se stane nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu práva zákon nestanoví žádnou lhůtu pro možné dodatečné plnění postačí tedy nesplnění celého dluhu v dané splatnosti, i kdyby dlužná částka byla zanedbatelná, a převedené právo přechází na věřitele lze však uzavřít dohodu s věřitelem Pokud právo přešlo na věřitele a jistota zřejmě převyšuje výši dluhu, má věřitel povinnost osobě poskytující jistotu vyplatit finanční částku odpovídající rozdílu obvyklé ceny jistoty a zajištěného dluhu - přitom si započte účelně vynaložené náklady na správu věci 1. důkazní břemeno na věřiteli 2. zřejmý rozdíl situace, kdy obvyklá cena jistoty bude o více než 10% vyšší než dlužná částka 49 Generováno

50 Občanské právo hmotné IV, A.30 Jistota. Uznání dluhu Zdroje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; důvodová zpráva; Přemysl Raban a kol.: Občanské pávo hmotné. Relativní majetková práva. Brno, 2013; vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013, konzultace s dr. Elischerem Otázka A 30. Jistota. Uznání dluhu Jistota Pro zajištění v novém občanském zákoníku má zasadnější význam institut tzv. JISTOTY Strany si jistotu mohou dohodnout nebo tak může například pro nastoupení některých následků stanovit zákon, že je jedna strana je povinna poskytnout jistotu straně druhé. Jistota byla známá v již staré občansko-právní úpravě, její význam však v NOZ rostě z důvodu jejího obecného charakteru pro zajištění závazků Úprava tohoto institutu je obsažena v 2012 až 2017 a je pojata jako obecná úprava ohledně zajištění dluhu Jistota představuje osobní nebo majetkové zajištění, respektive to, co někdo dá k zajištění, že splní dluh Jistota je dána buď přímo věřiteli, nebo ve prospěch věřitele To je změna oproti staré úpravě, kdy lze dát jistotu i třetí osobě ve věřitelův prospěch. Jedná se o situace, kdy je to vhodné pro efektivnost správy jistoty Osobní jistotou je typicky ručení nebo finanční záruka. Majetková jistota je pak představována věcí, která je dána věřiteli (nebo v jeho prospěch) jako zajištění, že dluh bude splněn. např.: zástavní právo, zajištění převodem práva nebo i nepojmenovaným způsobem zajištění - složení peněžité částky jako kauce apod. jistotou ale nemůže být nepeněžitý vklad do nadace, majetek nadačního fondu nebo nadační jistota (viz. 327 odst. 2, 398 odst. 1, 339 ods. 1) Jistota ve vztahu věřitel-dlužník Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva - Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem ( 2012) Je stanovena vyvratitelná domněnka, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek. Co je jako jistota dostatečné a co nikoliv určuje 2014 zákonodárce zvolil metodu domněnek a pouze v případě vkladů v bankách, spořitelních a úvěrních družstev je to domněnka nevyvratitelná. oproti staré právní úpravě jde o velkou redukci, kdy tyto vklady jsou způsobilou jistotou ne v celé své výši, ale pouze na výši pojištění. Věřitel je oprávněn jistotu odmítnout (má např. za to, že jistota mu bude působit obtíže)- a dlužník v tom případě má svou povinnost nadále za nesplněnou. Nový zákoník přináší i další nové pravidlo tkz. informační povinnosti Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoliv a bez zbytečného odkladu, jaká je výše zajištěného dluhu toto pravidlo se uplatňuje zcela bez ohledu na způsob zajištění prakticky to je hlavně určeno třetím osobám, které poskytly zajištění, aniž jsou samy dlužníkem Dalším novým pravidlem je i to, že jistota zajišťuje nejen jistinu dluhu, ale i úroky (toto pravidlo je však dispozitivní a strany si mohou smluvit jinak) Řešení souběhu různých zajišťovacích práv více věřitelů k téže věci Z ustanovení upravující JISTOTU vyplývají i řešení pro souběh zajišťovacích práv. Např. Jedna věc může sloužit většímu počtu věřitelů k zajištění různých pohledávek vzniklých z různých právních důvodů. Důvodová zpráva:...k věci může vzniknout ZÁKONNÉ zástavní právo, zástavní právo ZE SMLOUVY, jistota může být vytvořena i RŮZNÝMI OBLIGAČNÍMI INSTITUTY (např. zajišťovacím převodem práv)... Ohledně zajištěných věřitelů tak lze vysledovat z důvodové zprávy tyto tři základní skupiny 50 Generováno

51 Občanské právo hmotné IV, A.30 Jistota. Uznání dluhu Dle důvodové zprávy vyplývá, že při uspokojení budou mít přednost věřitelé, kterým svědčí zákonné zajištění (to ale ze samotného 2016 jasně nevyplývá) Je nutné tedy dovodit, že smyslem 2016 je upravit pouze pořadí zajištění vzniklého na základě právního jednání! úprava tak tedy rozlišuje a upřednostňuje smluvní zajištění jež svědčí zveřejněné právo (věcné právo ve veřejném seznamu nebo rejstřík zástav) před věcným právem jež zveřejněno nebylo věcně právní zajištění bez tohoto zápisu má, ale stále přednost před věřiteli, jejichž jistota vzešla z pouhé obligace tím jsou míněna možné případy nepojmenovaného zajištění. V každé této skupině ale může nastat pluralita věřitelů, kdy se bude aplikovat kritérium časové priority. Pokud budou tato práva zřízena ve stejnou dobu, pak se bude aplikovat 982 odst. 2 Ovšem, odlišná situace je, pokud je na jedné jistotě více zástavních práv- přednostně se aplikuje zvláštní úprava 1371, která pořadí jednotlivých zástavních práv k téže zástavě stanoví odchylně Situace kdy jistota klesne na ceně právní úpravu této situace poskytuje 2017 je to úprava, která je taky určena obecně pro oblast celého zajištění Situace, kdy jistota klesne na ceně- Věřitel má právo žádat, aby jistota byla přiměřeně doplněna Pokud tak dlužní neučiní- nezajištěná část pohledávky se stává splatnou. Uvedené pravidlo lze prakticky aplikovat pouze u případů, kdy jistota je věcněprávní zajištění Těžko si lze představit přiměřené doplnění jistoty, pokud jde o osobní zajištění a ručitel se stane méně solventním Závěr Na rozdíl od staré právní úpravy, která s pojmem JISTOTA pracovala poměrně sporadicky, nový občanský zákoník s povinností dát jistotu počítá o poznání více, kdy dání jistoty je zpravidla alternativou k nastoupení či nenastoupení jiného právního následku. Zvláštní úpravu JISTOTY pak nalezneme v nájemní smlouvě, kde je upraven jednak limit jistoty na nájemném a jiných povinnostech ve výši šestinásobku měsíčního nájmu ( 2254 odst. 1) a dále je upraveno vypořádání jistoty při skončení nájemního vztahu. Uznání dluhu Uznání dluhu je právní jednání, kterým uzná dlužník svůj dluh,co do právního důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Institut uznání dluhu je systematicky řazeno mezi utvrzení dluhu a nikoliv jeho zajištění jako tomu bylo v předešlé právní úpravě. Je to jednostranné a adresované právní jednání (účinky tedy nepůsobí v době, kdy je vyhotoveno, ale teprve až věřiteli toto uznání dojde) zároveň se nevyžaduje žádné přijetí tohoto uznání a odmítnutí uznání dluhu je bez významu právní úprava uznání dluhu je v Nová právní úprava vychází z předešlé úpravy jak v oblasti občanského, obchodního, tak i pracovního práva. Z obchodního zákoníku se přebírá i úprava konkludentního uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním. Dříve bylo nezbytné v uznání dluhu také výslovně vyjádřit příslib dlužníka tento dluh zaplatit (viz. rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 33 Cdo 948/2008) to již dle nové dikce NOZ nebude vyžadováno Písemná forma zůstává obligatorní požadavek - takže se na ní bude moci i vztáhnout dosavadní judikatura viz. rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 33 Cdo 808/2005 problematika více listin- - Je možné, aby konkrétní důvod dluhu nebo jeho výše byly uvedeny na jiné listině ALE je požadavek, aby v uznání dluhu byl na tuto jinou listinu výslovný odkaz (Pokud tedy není možné mezi listinami vysledovat spojitost, nelze informace na jiných listinách brát za relevantní) - Uznáním dluhu nastanou dva zásadní právní účinky 51 Generováno

52 A) Vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. B) právo se promlčí za deset let ode dne, kdy uznání dluhu došlo. Občanské právo hmotné IV, A.31 Zánik závazků (obecně) A- Z tohoto účinku vyplývají i procesní důsledky uznání dluhu dle 133 OSŘ. Je pouze na dlužníkovi, který namítá, že dluh např. nevznikl, že byl splněn či zanikl, aby toto tvrzení prokázal. B- Pokud však dlužník v znání dluhu určí i dobu, do které dluh splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. - Nová právní úprava tedy také značně rozšiřuje způsoby, jak lze docílit pro věřitele žádaných účinků spojených s uznáním dluhu. Účinky uznání dluhů má Zákonná právní fikce - Placení úroků tato právní fikce se považuje za uznání dluhu ohledně částky z níž se úroky platí. (není rozhodné zda jde o úroky zákonné nebo smluvní) význam ani nemá skutečnost, jestli tímto placením úroků dlužník zamýšlí svůj dluh také uznat či nikoliv Částečné plnění dlužníka na dluh v tomto případě účinky uznání zbytku dluhu nastanou, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu! V pochybnostech bude skutečnost, že toto z okolností plyne, prokazovat ten, kdo se účinků dluhů dovolává. - V případech, kdy právo je již promlčeno uznáním dluhu se nárok obnovuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta. v tomto případě se již, ale nepovažuje za uznání dluhů zmíněné placení úroků a ani částečné plnění. Na rozdíl od předešlé právní úpravy tedy není v případech výslovného písemného uznání rozhodné, zda o promlčení dlužník věděl či nevěděl. (v minulém právním režimu to bylo třeba zkoumat) - Uznání dluhu může učinit POUZE dlužník (pokud dluh uzná osoba, která poskytla zajištění- žádné účinky to pro dlužníka nemá- ani když s tím vysloví souhlas) Pokud dluh uzná dlužník, tak takové uznání nemá účinky vůči osobě, která poskytla zajištění. a nadále jí je tak námitka promlčení zachována. to je změna oproti staré právní úpravě- viz 323 odst. 3 Obch.Z., kde toto uznání mělo účinky i vůči ručiteli Ručitel však s tím může vyslovit souhlas a potom se již na něj účinky uznání plně stanové (souhlas nemá žádnou obligatorní formu) Zatím ne zcela vyjasněná je otázka zda se na ručitele vztahuje svými účinky uznání dluhu i za situace, kdy k němu dojde jinak než výslovným uznáním dlužníkem (částečným plněním nebo placením úroků) patrně s ohledem na to, že v 2054 je zvolena právní fikce, tak i jiné jednání dlužníka je třeba považovat za uznání dluhu a proto bude spadat do hypotézy právní normy v 2025 odst. 2 a i s tímto jednáním tak musí ručitel vyslovit souhlas, aby na něj nastoupené účinky z unání dluhu měly vliv - S uznáním dluhu úzce souvisí i nově zakotvená úprava tkz. dlužního úpisu ( 1952). Dlužní úpis představuje dlužníkovo prohlášení, které má k dispozici věřitel, které je prohlášením o uznání dluhu, nebo půjde o jiný dlužní úpis. V zásadě tedy, každé písemné uznání dluhu bude i dlužním úpisem, ale dlužním úpisem může být i jiné potvrzení dluhu (to nemusím mít náležitosti uznání dluhu- např. může chybět důvod dluhu) Pro dlužní úpis není ani nutná písemná forma (z povahy ovšem nepřicházejí v některé úvahu formy- věřitel musí mít dlužní úpis u sebe - tzn. : forma, co umožňuje uchování,zobrazovaní a možnost vrátit) Věřitel má povinnost při splnění dlužní úpis vrátit, nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Vrátit dlužní úpis lze i v případě, že dosud nebylo splněno vůbec, nebo jen částečně v tom případě je založena domněnka, že dluh byl splněn (jde o vyvratitelnou právní domněnku- věřitel bude případně ale muset prokázat, že nešlo o prominutí dluhu) Prameny Závazky a jejich zajištění v novém občanském zákoníku (2013), Tomáš Tintěra Důvodová zpráva k NOZ přednášky OPH 52 Generováno

53 Občanské právo hmotné IV, A.31 Zánik závazků (obecně) Otázka A 31. Zánik závazků (obecně) obecnou úpravu zániku závazků obsahuje OZ v ustanovení závazek= právní poměr zánik závazku nastává, přistoupí-li k původní právní úpravě skutečnosti, která tento poměr založila, právní skutečnost další, která ji zbavuje zcela či z části právních účinků * je třeba odlišovat od zániku jednotlivého práva či povinnosti věřitele či dlužníka, kdy závazkový poměr trvá nadále (např. zaplacení jednotlivé splátky) Závazkové právní poměry mohou zanikat: A) uspokojením pohledávky věřitele: splněním dluhu (solutio) náhradním splněním (surogát) započtením dluhu odstupným splynutím dohodou B) bez uspokojení pohledávky věřitele (pouze pokud to zákon předpokládá): prominutí dluhu následná nemožnost plnění prekluze práva odstoupení od smlouvy výpověď uplynutí doby smrt dlužníka nebo věřitele další případy (stanovené zákonem, nebo úředním rozhodnutím- pro občanské právo netypické) A) Zánik závazku s uspokojením pohledávky věřitele a) splnění dluhu 1908 a n. OZ - je základní způsob zániku závazku, k tomuto řádnému zániku závazku směřuje celá konstrukce závazkového práva) viz. ot. A32 b) náhradní splnění (surogát) 1953 OZ - pokud nelze splnit věřiteli z důležitých příčin stojících na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy zákon uvádí demonstrativní výčet příčin: věřitel je neznámý, nebo nepřítomný, odmítl bezdůvodně přijmout plnění, dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy - účelně vynaložené náklady spojené s náhradním plněním jdou k tíži věřitele - pokud dojde ke složení předmětu plnění do úschovy, soud vyrozumí toho, pro koho bylo složeno (příjemce), případně pokud příjemce není znám, zřídí mu opatrovníka - předmět úschovy je vydán příjemci na jeho žádost, pokud však k předmětu v úschově uplatňuje právo na vydání více osob, soud jej vydá pouze se souhlasem všech - uplyne-li tříletá lhůta od vydání usnesení o přijetí předmětu do soudní úschovy, případně ode dne, kdy měl být podle návrhu složitele předmět vydán příjemci, tak soud udělí jednoroční lhůtu k jeho vyzvednutí s tím, že jinak připadne státu - jedná se o případ, kdy závazek zaniká plněním jiné osobě, než věřiteli - institutu náhradního splnění koresponduje ust. o úschovách c) započtení dluhu 1982 a n. OZ - viz ot č započtením dluhu se rozumí vzájemné odečtení pohledávek dlužníka vůči věřiteli od pohledávek věřitele vůči dlužníku zákon rozlišuje: 1. započtení jednostranným právním jednáním (tzv. prohlášením o započtení) 2. započtení dvoustranným právním jednáním (tzv. započtení dohodou) 53 Generováno

54 Občanské právo hmotné IV, A.31 Zánik závazků (obecně) d) odstupné 1992 OZ - ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy - odstupné si strany mohou sjednat ve smlouvě (případně v jejím dodatku) - odstupné je forma alternativního plnění k původnímu plnění - jedná se o jednostranné právní jednání, kterým se dá závazek zrušit s účinky obdobnými odstoupení od smlouvy (viz ot. A34) - právo zrušit závazek nemá ta strana, která již, byť i jen částečně přijala plnění druhé strany, nebo druhé straně sama plnila (tzn. nemůže se vyvázat zaplacením odstupného) - jako odstupné může sloužit i závdavek, pokud si strany sjednají předání závdavku 1808 OZ - sjednání závdavku však neznamená automatiky sjednání možnosti ukončit závazek zaplacením odstupného - pojem odstupné je v OZ užíván i pro náhradu paušalizované újmy při výpovědi z nájmu bytu 2223 NOZ, při odstoupení ze zájezdu zákazníkem 2527 (1) písm. e), 2536, 2546 OZ e) splynutí 1993 a n. OZ viz ot. č. A38 - případ, kdy splyne právo s povinností v jedné osobě, a tím zaniknou práva a povinnosti (pokud nestanoví zákon jinak) f) dohoda 1981 OZ- viz. ot A35 B) Zánik závazku bez uspokojení pohledávky věřitele a) prominutí dluhu 1995 a n. OZ: prominutí dluhu je případ, kdy dochází k zániku dluhu, případně jeho části dohodou, na základě jednostranného právního jednání - presumuje se souhlas dlužníka (...promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí) - k zániku závazku však nedochází, pokud s tím dlužník výslovně nesouhlasí, nebo konkludentně tím, že plní - k prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis aniž dluh splnil - zákon tak upravuje důsledky prominutí závazku u závazků společných tak, že je třeba, aby závazky vůči dlužníku prominuli všichni solidární věřitelé, případně aby věřitel prominul všem solidárním dlužníkům v rozsahu podílu spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn - promine-li věřitel povinnost tomu, kdo dluh zajišťuje, nemá prominutí účinky vůči hlavnímu dluhu - propustí-li věřitel ze závazku pouze jednoho ze spoluručitelů, zůstávají ostatním spoluručitelům zachovány námitky, které mohl uplatnit osvobozený spoluručitel - forma prominutí dluhu by měla odpovídat formě, v níž byl smluven původní závazek, případně v formě vyšší b) následná nemožnost plnění 2006 a n. OZ viz ot. č. 37 c) uplynutí doby a prekluze práva - běh času má vliv na zánik závazku v případě, že se jedná o závazek probíhající, či opakující se činnosti nebo závazek zdržet se určitého chování, který je omezen na dobu určitou - prekluzivní právo, které nebylo uplatněno v prekluzivní lhůtě (ve sjednaných případech) - např. v případě prodlení u fixního závazku d) odstoupení do smlouvy 2001 a n. OZ viz ot. A34 e) výpověď 1998 a násl. OZ - závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon - výpovědí se rozumí: ukončení trvajícího závazku, na dobu určitou nebo neurčitou, a to jednostranným právním jednáním, které nevyžaduje souhlas druhé strany - od odstoupení se výpověď liší účinky ex nunc - pokud je závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby - pokud lze vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi - pokud byla smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, nebo zavazuje-li kohokoli na dobu delší 10 let, lze se po uplynutí 10 let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení u soudu ( soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti z nichž strany vycházely při vzniku závazku změnily do té míry, že na závazné 54 Generováno

55 straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou nadále vázána (rebus sic stantibus) Občanské právo hmotné IV, A.32 Splnění - nepřihlíží se k ujednání, v němž se strana (pouze FO) vzdala předem práva domáhat se zrušení závazku (to neplatí v případě právnické osoby!) - zákon zakazuje, sjednat si výpověď bez důvodu hodného zvláštního zřetele a bez přiměřeně vysoké výpovědní doby u spotřebitelských smluv - v některých případech zákon stanoví povinnost pro určitý důvod si sjednat možnost výpovědi (např. při jednostranné změně obchodních podmínek) podmínky zániku závazku výpovědí: obecné: obecným důvodem zániku závazku výpovědí je ze zákona případ, kdy je dlužník zavázán na dobu neurčitou k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo je-li zavázán činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem - pokud se zavázala strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, nelze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem zvláštní: důvody upravuje zákon v případě nájmu, patří mezi ně vady předmětu pronájmu a také chování nájemce smluvní: strany nejsou omezeny co do výpovědních důvodů, mohou si sjednat možnost výpovědi bez udání důvodu f) smrt dlužníka nebo věřitele 2009 a n. OZ viz ot. A36 g) případy stanovené zákonem nebo úředním rozhodnutím: v některých případech váže zákon skončení závazku i na další právní skutečnosti, např. při zániku plné moci na institut odvolání plné moci ( 448 OZ) - v některých případech rozhoduje o ukončení závazku soud viz 2000, 1766 OZ - pro občanské právo netypické, není upraveno obecně, ale u jednotlivých institutů Otázka A 32. Splnění Obecně Splnění (soluce) je způsob zániku závazku (který vznikl z právní skutečnosti především smlouvy) formou splnění dluhu, který ze závazku vyplývá 1908(1). V případě, že je více dluhů stejného druhu 1933 Strany závazkového vztahu jsou věřitel a dlužník Splnění je jednání dlužníka, které směřuje k naplnění zájmů věřitele. Jednání může být právní jednání, konání ale i zdržení se konání. Zájem věřitele může být majetkové povahy, a nebo spočívat v ideálním zájmu. Obsah závazku může být: výsledek (závazky z kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo) pečlivá činnost (pracovní činnost, nebo péče o zdraví..) Předpoklady zániku závazku splněním jsou: existence platného právního důvodu závazku pokud by nebyl, šlo by o bezdůvodné obohacení (výjimkou je vada u nedostatku formy) Jednání dlužníka nebo osoby oprávněné za něj plnit, kterým projevuje vůli splnit a zároveň poskytuje to plnění, které je předmětem závazku. Součinnost věřitele, tedy právní jednání věřitele nebo osoby která je oprávněna přijmout plnění (není nutné ve všech případech, v těch kde je se jedná o tzv. soluční smlouvu) Pokud si mají strany plnit vzájemně jedná se o Synallagmatický vztah Genetické synallagma: povinost jedné strany podmiňuje existence povinosti strany druhé Funkcionální synallagma: je-li povinnost jedné strany porušena, nemusí druhá strana plnit Mají-li si strany plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou Generováno

56 Občanské právo hmotné IV, A.32 Splnění Kvitance je listina, kterou na vyžádání dlužníka vydá věřitel, je to potvrzení že bylo splněno identifikace věřitele i dlužníka, předmětu, a dále kde a kdy byl dluh splněn.. Odmítne-li věřitel vydat kvitanci, má dlužník právo odepřít plnění Dlužní úpis je dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu ( 2053) nebo jiná listina toto potvrzující Předmět plnění = to co je dlužník povinen poskytnout věřiteli. Řádné plnění Dlužník nemůže být nucen poskytnout něco jiného než to co je povinen plnit a stejně tak věřitel nesmí být nucen, aby přijal něco jiného Dlužník musí splnit na své náklady řádně a včas. Nestane-li se tak nastupuje odpovědnost za vady a nebo z prodlení (Odpovědnost za vady: věřitel je povinen bezodkladně vytknout, nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců od plnění, v případě záruky do konce záruční lhůty. Není-li včas nastupuje odpovědnost z prodlení ) dlužník plní ve střední jakosti Lze-li plnit více způsoby je na dlužníkovi aby si způsob zvolil. Pokud je to na věřiteli je třeba určit dobu pro tento výběr na místo dojednaného předmětu je možno plnit náhradní předmět (Surogát): dopředu dojednaný způsob náhrady za plnění původně sjednané za sjednaných podmínek (spolu s uzavřením závazku) dodatečně dojednaný způsob náhradního plnění (jako náhrada nemožnosti splnění původního závazku) Plní se v celku, pokud lze po částech, tak věřitel musí souhlasit, zvýšené náklady nese dlužník. Jde o Částečné plnění 1930 Místo plnění k řádnému plnění musí být dluh splněn ve stanoveném místě Jinak dle zákona: nepeněžitý dluh se plní v místě bydliště/sídla dlužníka. Tzv. Odnosný dluh 1955 (1) peněžitý dluh se plní v místě bydliště/sídla věřitele. Tzv. Donosný dluh 1955 (1) při dluhu z provozu závodu se plní v místě závodu 1955 (2) plnění prostřednictvím poskytované peněžních služeb je splněno připsáním na účet věřitele. Plnění při odeslání zboží užitím kurýrních služeb (pošty) předání zboží kupujícímu je v okamžiku předání dopravci (pokud jich je víc tak tomu prvnímu) 2090 (ve spotřebitelských vztazích ale až kupujícímu!) Čas plnění je-li termín přesně určen dlužník plní bez vyzvání. Není-li ujednáno může věřitel požadovat aby plnil ihned, dlužník pak splní bez zbytečného odkladu doba splatnosti je 30 dní od doručení zboží nebo faktury (od pozdějšího) 1963 Ujednání že lze prodloužit dobu splatnost nad 60 dní, je možné jen tam, kde by to nebylo vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li ale povinnost podnikatele dodat zboží veřejnoprávní korporaci, tak si mohou strany ujednat dobu splatnosti delší jen, je-li to opodstatněné a nikdy více než 60 dní. V případě hrubé nespravedlivosti co se doby plnění týče, se smluvní strana má právo dle 1964 dovolat neúčinnosti ujednání odchylujícího se od : Neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem: a) začátkem období prvních deset dnů tohoto období, b) polovinou měsíce období od 10. do 20. dne v měsíci, c) polovinou čtvrtletí druhý měsíc čtvrtletí, d) konec období posledních deset dnů období, e) ihned dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů. Plnění jiné osobě než věřiteli A) osoba v zastoupení věřitele Dlužník může plnit tomu, kdo předloží věřitelovo potvrzení, že může dluh převzít, nebo mu vydá věřitelovu kvitanci, ledaže dlužník věděl, že není oprávněn plnění přijmout Generováno

57 Občanské právo hmotné IV, A.33 Započtení Náhradní splnění 1953 v případě že je věřitel neznámý, nepřítomný, nebo bezdůvodně plnění odmítl přijmout, je možné složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady jdou k tíži věřitele. Pouze věci movité hmotné (hlavně peníze a CP) úschova upravena procesně v 185 OSŘ Zástavnímu věřiteli při zastavení pohledávky, je-li zastavený dluh splatný 1336 (2) Zmocněnci věřitele (zmocnitele) je-li k převzetí plnění zmocněn Poukazníkovi, který je za poukazatele (původní věřitel) oprávněn vybrat plnění dle poukázky u poukázaného (dlužník). Toto právo vznikne pouze, příjme-li poukázník poukázku od poukazatele, tím zároveň vznikne povinnost poukázaného plnit poukazníkovi Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku (1) = poukázka dlužnická (pro náročné: je možná i poukázka úvěrová ta opravňuje věřitele vybrat dluh dlužníka u 3. osoby, ta s tím ale musí souhlasit) Poukázka (asignace) je listina která pro snažší převoditelnost může být buď: Na řad (práva přejdou rubopisem na osobu oprávněnou na rubopisu 1946 Na droručitele tehdy poukázaný plní každému kdo předloží poukázku 1947 B) Práva přejdou na jinou osobu než je věřitel je možné plnit třetí osobě v jejíž prospěch má být plněno Smlouva ve prospěch třetí osoby 1767 a 1768 Pojistná smlouva v případě že je její plnění ve prospěch třetí osoby 2758 Smluvně lze postoupit pohledávku jinému věřiteli bez přičinění dlužníka. Nový věřitel se nazývá postupník 1879 (v případě, že o tom dlužník nebyl vyrozuměn, tak se může zprostit i plněním postupiteli tedy původnímu věřiteli 1882) Plnění jiné osoby než dlužníka A) jiná osoba plní jménem dlužníka Osoba která se zavázala plnit za dlužníka je poddodavatel.ten pak plní odběratelovi, který je původním věřitelem dlužníka. Bez odhledu na to zda využil dlužník poddodavatele, je to jako by plnil věřiteli sám. Upraveno v 1935 Poskytovatel peněžních služeb (banka dlužníka) 2662 Plátce mzdy a jiných příjmů. B) jiná osoba plní svým jménem třetí osoba která má souhlas dlužníka (splnění zástupcem a to jak zákonným, tak smluvním) kdyby neměla souhlas, jednalo by se o plnění bez právního důvodu. Při převzetí plnění může ten, kdo plní dluh jiného požadovat postoupení pohledávky 1336 (2) splnění třetí osobou je vyloučeno v případech, kdy je splnění vázáno na osobu dlužníka 1336 (1) třetí osoba, která nemusí mít souhlas dlužníka pokud ručí za jeho dluh či ho jinak zajišťuje zákonná subrogace, Pohledávka i s příslušenstvím přejde na osobu, která splnila, té věřitel vystaví potvrzení a sdělí vše potřebné k uplatnění pohledávky pojišťovna v případech, kdy to vyplývá z jiných právních předpisů (pojistné smlouvy, nebo povinné ručení) Otázka A 33. Započtení NOZ 1982 an. způsob zániku vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele (vzájemné odečtení pohledávek) započtení (kompenzace) není totéž jako započtení v dědickém právu (kolace) způsobilé jsou pohledávky uplatnitelné před soudem nejsou způsobilé pohledávky nejisté a neurčité promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení 1. započtení jednostranným PJ = započtení nutné * pohledávky účastníků musí být: 57 Generováno

58 1. vzájemné a započitatelné (kompenzabilní) 2. stejného druhu (např. peněžité pohledávky) 3. jeden z účastníků musí učinit tzv. kompenzační projev (projev směřující k započtení) Občanské právo hmotné IV, A.34 Odstoupení od smlouvy * splněním předpokladů dochází k zániku pohledávek v okamžiku setkání obou pohledávek, a to v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí k setkání dochází splatností obou, ne kompenzačním projevem - má účinky ex tunc pokud věřitel bezúplatně odsune na dlužníkovu žádost čas plnění, může svoji pohledávku přesto započíst po uplynutí času, kdy měl dlužník plnit původně započtení nebrání, pokud má být každá pohledávka uspokojena v jiném místě strana, vůči níž bylo takto započteno, má však právo na náhradu škody vzniklé jí tím, že plnění na určeném místě nezíská, nebo že na určeném místě nemůže plnit * nepřihlíží se k prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času ( 1983) * dluží-li dlužník společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka jen do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu ( 1984) * dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce * ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu. ( 1985) * byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení jen pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli ( 1986) jednostranné započtení není přípustné: 1. proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný 2. proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu 3. proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu ( 1988) 2. započtení dohodou = započtení dobrovolné předpoklady: 1. vzájemnost pohledávek 2. dohoda účastníků o započtení dohodou účastníků je možné započtení pohledávek, které jsou jednostranně zakázané k započtení pohledávky výživného pro nezletilého se nepřihlíží! Otázka A 34. Odstoupení od smlouvy Vymezení pojmu jedná se jednostranné právní jednání, adresované druhé smluvní straně a jeho doručením závazek zaniká. jakmile strana oprávněná od smlouvy odstoupit oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvá, nemůže volbu již sama změnit odstoupení od smlouvy představuje prolomení zásady pacta sunt servanda, proto musí být sjednáno nebo stanoveno právním předpisem. zákon respektuje autonomii vůle stran, zároveň však přitom šetří jistotu smluvních stran a brání neúčelnému zmaření smlouvy bez racionálního podkladu Důvody pro odstoupení od smlouvy 1. ujednány přímo ve smlouvě, zároveň s podmínkami a důsledky pro obě strany z odstoupení vyplývajícími, nebo 2. stanovené zákonem jako např.: 1. při porušení smluvní povinnosti prodlením podstatným způsobem, nebo jiným porušením smlouvy podstatným způsobem, může strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. ( 1977 a 2002) Za podstatné se považuje 58 Generováno

59 Občanské právo hmotné IV, A.35 Zánik závazku dohodou takové porušení povinnosti, které zakládá hypotézu, že strana porušitele by při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. 2. známka nejistoty ohrožující plnění, strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvy podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. ( 2002 odst. 2) 3. v důsledku slabší strany zákon stanoví v některých případech kogentně právo odstoupit od smlouvy bezdůvodně (např. 1818, 1829, 1861, 2533) 4. důvody pro odstoupení mohou být též v důsledku jiných právních skutečností, např.: způsobení nemožnosti plnění 1927, zmaření práva volby 1928, nahodilé zhoršení věci 2185, změna podmínek zájezdu 2531, skryté překážky díla 2627 apod. Posun oproti předchozí úpravě spatřujeme především v konstrukci návrhu formulujícího obecný důvod, podle něhož i prodlení věřitele opravňuje dlužníka k odstoupení od smlouvy Účinky odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (ex tunc), což je rozdílem oproti výpovědi, při které dochází k účinkům ex nunc, tedy od okamžiku, ke kterému se vážou účinky výpovědi zákon uvádí, že při odstoupení od smlouvy nezanikají: 1. práva na zaplacení smluvní pokuty, dospělých úroků z prodlení, náhradu škody 2. práva míněná zavazovat strany i po odstoupení, např. rozhodčí doložka, volba práva 3. zajištění dluhu 4. vznik povinnosti vrátit si navzájem to, co již bylo splněno, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení ( 2993) Rozsah odstoupení 1. od celé smlouvy 1. nebylo-li doposud plněno 2. bylo-li částečně plněno, ale poskytnuté plnění nemá pro věřitele význam 2. odstoupení od části závazku 1. dosud nesplněné části 2. u nepřetržité a opakované činnosti jen s účinky do budoucna (např. nájem) možnost odstoupit od smlouvy je právo oprávněného, nikoli jeho povinnost, proto závisí na úvaze oprávněného, zda tohoto práva využije, či nikoli Prameny zákon 89/2012 Sb. + důvodová zpráva přednášky OPH IV. Přemysl Raban a kol.: Občanské právo hmotné Relativní majetková práva Alexander J. Bělohlávek a kol.: Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících Otázka A 35. Zánik závazku dohodou 1981 OZ - Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový smluvní autonomie - účastníci mají vždy možnost dohodou změnit obsah existujících závazkových poměrů (ze zásady autonomie vůle vyplývá samozřejmý důsledek, že závazky k nimž se strany vzájemným právním jednání zavázaly, mohou být i společným jednáním změnit, či zrušit) jedná se o dvoustranné právní jednání, kdy závazek zanikne dohodou stran, aniž by byl nahrazen závazkem novým jestliže byl prvotní závazek založen písemnou formou, při jeho zániku se uplatní minimálně stejná forma, jako při jeho vzniku 59 Generováno

60 Občanské právo hmotné IV, A.36 Smrt dlužníka nebo věřitele důsledky, které plynou ze zániku závazku dohodou, musí být v dohodě ujednány (např. strany si nic nedluží, všechny nároky jsou vypořádány) pokud již bylo plněno, aplikuje se ustanovení o bezdůvodném obohacení ( 2991 a n. OZ - kdo se na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil...), vše je posuzováno podle smyslu dohody zánik závazku nastává okamžikem, k němuž účinnost dohody vztáhnou, jinak vznikem dohody (tj. přijetím návrhu) Zákon zvlášť upravuje případy, kdy původní závazek zaniká, ale je nahrazen závazkem novým: 1. novace privativní 1902 NOZ dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje novým závazkem (pokud může dosavadní závazek obstát vedle nového závazku, má se za to, že nebyl zrušen (ve starém OZ se jednalo o zánik závazku) 2. narovnání 1903 NOZ - dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi, které byly dosud sporné nebo pochybné - pokud se narovnání týká věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu - narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (ve starém OZ se jednalo o zánik závazku) Otázka A 36. Smrt dlužníka nebo věřitele 2009 OZ Smrt dlužníka/věřitele je právní událostí, která může mít vliv na další existenci závazkového vztahu. Jedná se o jeden z možných způsobů zániku dluhu. Pokud je věřitel/dlužník dědicem zemřelého dlužníka/věřitele, nastává zánik dluhu splynutím dle /1 Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. Dluh nezaniká a přechází na dědice. Plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem je specifická činnost, při které dlužník užívá své osobité vlastnosti nebo nadání (např. zemře-li Mikoláš Aleš, nikdo nemůže po jeho dědici požadovat, aby domaloval obrazy v Národním divadle) 2009/2 Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Dluhy opět obecně nezanikají. Zvláštní úprava v pracovním právu Zákoník práce, Hlava XII Smrt zaměstnance 328/1 Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v 3 větě druhé (pracovní poměr, DPP a DPČ)postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. 328/2 Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně. Zdroje: Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Bělohlávek, A. J. a kol.: Nový občanský zákoník srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy, Aleš Čeněk, 2012 Raban, P. a kol.: Občanské právo hmotné relativní majetková práva, Václav Klemm, Generováno

61 Občanské právo hmotné IV, A.37 Nemožnost plnění Otázka A 37. Nemožnost plnění Nutné rozlišovat 1) změnu okolností, 2) nemožnost plnění od počátku a 3) následnou nemožnost plnění Změna okolností NOZ Kdy nastává: Nestačí, aby se plnění stalo pro jednu ze stran obtížnější ( 1764 NOZ), musí vlivem změny okolností dojít k hrubému nepoměru v právech a povinnostech stran ( 1765 NOZ). Jaké má následky: Lze obnovit jednání o smlouvě za účelem její změny. Nedochází k nemožnosti plnění, proto tato problematika přímo nespadá pod tuto otázku, v praxi ale může být problematické odlišit, jestli došlo ke změně okolností tak podstatné, že založila hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran a znevýhodnila jednu stranu ve smyslu 1765 NOZ, nebo jestli je vlivem změny okolností plnění zcela nemožné a smluvní ustanovení se tedy neuplatní (dle zásady clausula rebus sic statibus) Pro rozlišení nemožnosti plnění od počátku a následné nemožnosti plnění je rozhodující stav, který panoval v okamžiku vzniku závazku Nemožnost plnění od počátku impossibilium nulla obligatio est 580, odst NOZ Kdy nastává: Pokud bylo už v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění není možné. Respektive pokud bylo v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění nebude možné ani nikdy v budoucnu Např. lze prodat věc, která ještě nevznikla (plnění sice není možné v okamžiku uzavření smlouvy, protože věc ještě nevznikla, ale bude možné v době, kterou tato smlouva stanoví) Musí jít o objektivní nemožnost Tzn. pokud by smluvním stranám při běžných znalostech a zkušenostech a předpokladu obvyklého chodu věci bylo zřejmé, že dluh ze sjednávaného závazku nelze z objektivních důvodů splnit. (Např. prodávám svůj automobil, aniž bych věděl, že mi ho před 3 hodinami přejel bagr. Uzavřená smlouva bude neplatná. Kdybychom já a protistrana věděli, že mi auto přejel bagr, bylo by nám jasné, že závazek z kupní smlouvy není možné splnit). Jaké má následky: Smlouva, kterou by se strany nebo strana zavazovala k plnění od počátku nemožnému, je podle 588 NOZ absolutně neplatná. Závazek vůbec nevzniká. Pokud již došlo k nějakému plnění, strany si ho vrátí, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení podle 2991 NOZ Pokud jedna ze stran uzavře smlouvu, která úmyslně zavazuje k od počátku nemožnému plnění, porušuje dobré mravy, příp. zákonnou povinnost jednat poctivě ( 6 NOZ) a odpovídá za škodu podle 2909 nebo (Např. ačkoli vím, že mi auto přejel bagr, snažím se ho prodat a předstírat, že ho bagr přejel až poté) Možnost smluvního odchýlení? Není, jedná se o kogentní normu. Následná nemožnost plnění NOZ; patří mezi jiné způsoby zániku závazků Kdy nastává: Pokud k nemožnosti plnění došlo až po uzavření smlouvy, ALE: Podle 2006 NOZ plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době (to je právě zmíněná změna okolností); Nemožnost plnění prokazuje dlužník ( 2006, odst. 2 NOZ) Vzhledem k zásadě pacta sunt servanda je nutné termín následná nemožnost plnění vykládat restriktivně; proto se také většina autorů i judikatury ke starému OZ kloní k tomu, že jde o objektivní právní skutečnost tzn. nemožnost 61 Generováno

62 Občanské právo hmotné IV, A.38 Splynutí plnění způsobenou nezávisle na vůli a bez přičinění dlužníka; soud ale bude otázku nemožnosti vždy posuzovat v jednotlivých případech. Následná nemožnost plnění nastává pro objektivní faktickou nemožnost plnění; Například zánikem věci, zánikem místa plnění. Sporná je například krádež věci, neboť není jasné, nakolik je pro dlužníka nemožné nebo jen náročnější získat věc zpět. Nejvyšší soud judikoval, že následnou nemožností plnění je, i když si objednatel sjedná třetí stranu, aby plnění vykonala namísto druhé strany (objektivně už je tak práce hotová, nelze ji tedy udělat, to je ovšem způsobené subjektivní skutečností jednáním objednatele). Obvykle se dovozuje, že následná nemožnost plnění nenastává pro pouhou subjektivní faktickou nemožnost plnění. Např. pokud si podnik objednal nové stroje a kvůli nepříznivým ekonomickým vlivům nemá na jejich zaplacení (zde by se opět jednalo s největší pravděpodobností o změnu podmínek). Subjektivní faktická nemožnost plnění ale může způsobit objektivní nemožnost plnění (viz výše rozhodnutí NS, nebo např. pokud záměrně rozbiju věc, kterou jsem se zavázal prodat). Právní nemožnost plnění: Bude-li plnění dodatečně zakázáno zákonem, je jednání, kterým bylo sjednáno, neplatné podle 580, odst. 1 Jaké má následky: Závazek zaniká ex lege (tzn. jde o jednu z forem zániku závazku) Obvykle se dovozuje, že závazek zaniká okamžikem, kdy nastala událost, která následnou nemožnost plnění způsobila; menšina autorů zastává názor, že závazek zaniká okamžikem, kdy se věřitel dozví o následné nemožnosti dlužníka plnit Spolu se závazkem zaniká i povinnost protistrany plnit. V některých případech může vznikat povinnost nahradit škodu vzniklou nemožností plnění: Vznikla-li následná nemožnost plnění z vyšší moci, záleží na jednotlivých smluvních typech a někdy na smluvní úpravě, má-li dlužník povinnost nahradit věřiteli škodu způsobenou nemožností plnění. Vznikla-li následná nemožnost plnění porušením zákona nebo porušením smluvní povinnosti, odpovídá dlužník věřiteli za škodu Možnost smluvního odchýlení? Ujednání, které vylučuje zánik závazku pro následnou nemožnost plnění, lze možná označit za odporující dobrým mravům a veřejnému pořádku. 2006, odst. 1, věta první je tedy kogentní. Lze uvažovat o tom, že od věty druhé se lze ve smlouvě odchýlit ve prospěch dlužníka, tzn. situaci si smluvně upravit jinak. 2006, odst. 2 je kogentní. Ve světle výše uvedeného je potom 2007 je dispozitivní, je na stranách a jejich vůli, aby si upravili, kdy pro následnou nemožnost plnění zaniká závazek částečně a kdy zcela zavádí notifikační povinnost, tzn. povinnost dlužníka upozornit věřitele na nemožnost plnění. Tato povinnost je kogentní. Náhradu škody stanovenou v témže paragrafu lze ale již smluvně modifikovat v mezích 2898 NOZ. Nemožnost plnění (od počátku i následná) může být pouze částečná, ve zbytku jsou poté smluvní strany závazkem vázány, ledaže z obsahu závazku nebo účelu smlouvy vyplývá, že zbylé plnění nemá pro věřitele význam. Zdroje * 89/2012 Sb. * Pražská učebnice * Diplomová práce V Přibilíka dostupná z Otázka A 38. Splynutí Upraveno v Části 4 Hlavě 1 Dílu 7 Oddílu a 1994 Jiným názvem konfuse Toto ustanovení vyplývá z toho, že nikdo nemůže být sám sobě zároveň dlužníkem a věřitelem. Systematicky spadá pod jiné způsoby zániku závazků. 1993: Splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak. Jedná se tedy o jakékoli právo a povinnost. Zvlášť je upraveno splynutí v případě věřitele a toho, kdo závazek zajišťuje v 1993 odst. 2 Takovým splynutím nezaniká hlavní dluh Otázka splynutí v zástavním právu je také zmíněna v 1335 Je-li zástavou pohledávka zástavního dlužníka za zástavním věřitelem, pohledávka a dluh nezanikají splynutím osoby věřitele a dlužníka. 62 Generováno

63 Občanské právo hmotné IV, A.39 Prevence škod v občanském právu Nastává z nejrůznějších právních důvodů, ať už u právnických osob (sloučení, splynutí,...) či u lidí (dědění, postoupení pohledávky,...). Úprava odpovídá dosavadní úpravě (v 584) s tím, že je zvlášť zmíněna úprava solidárních závazků. V případě solidárních závazku je následující: 1994: Splynutím práva věřitele a povinnosti jednoho z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně zaniká dluh do výše odpovídající podílu tohoto spoludlužníka. Splynutím povinnosti dlužníka a práva jednoho z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně zaniká pohledávka do výše odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele. Zaniká tedy pouze poměrná část, nikoli celé právo či povinnost. Otázka A 39. Prevence škod v občanském právu ROZPRACOVANÁ VERZE Obecně Úprava vychází ze zásady neminem laedere (nikomu neškodit). Dříve upraveno obecně v 415 a násl., dnes 2900 a násl. Zařazení do závazků z deliktů pod náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Nejobecněji se jedná o relativní majetkové vztahy. V předešlém OZ byla úprava toho institutu zdůvodněna upevňováním socialistických vztahů. Základ tradičních úprav sleduje myšlenku, hlavním účelem zákonných ustanovení o povinnosti k náhradě škody je škodu vypořádat, tj. umožnit posouzení, zda škodu vzniklou v něčí majetkové sféře nese poškozený, anebo má-li mu ji někdo nahradit, a tím současně vytvořit podněty k tomu, aby se vzniku škod předcházelo Prevenční povinnost koresponduje se zásadou, že vlastnictví zavazuje. Nová úprava se snaží zúžit rozsah prevenční povinnosti oproti předchozí úpravě. Dělí se základně prevenční povinnosti vůči aktivnímu konání a vůči jiným okolnostem. Každý tak má obecnou povinnost, aby nepůsobil bezdůvodně újmu druhým. Ono bezdůvodně je zásadní pro možnost vážit poměr mezi hrozbou škody, rizikem a dalšími okolnostmi, individuálně. Práva a povinnosti zakročujícího i osoby, v jejímž zájmu bylo zakročeno, se posoudí podle ustanovení o nepřikázaném jednatelství. Úprava je též doplněna o notifikační povinnost, která má poškozenému umožnit vlastní efektivní zásah. Přenáší se též povinnost toho, komu vzniká škoda vůči škodě přiměřeně zakročit a nikoli pouze trpně přihlížet. Nově to však není povinnost, nicméně co takto neuchrání jde k jeho tíži. Konkrétně Dle 2900 nesměřuje prevenční povinnost jenom vůči majetku, ale také svobodě, životě, zdraví. Vlastnictví je naopak uvedeno až jako poslední. Toto směřuje na ono aktivní konání. Ted počínat si preventivně při svém komisivním jednání pak směřuje na ony ostatní případy Tedy případy: kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami či lze-li hrozící škodu snadno odstranit. Zde se jedná o samostatné konání směrem k odvrácení škody, nikoli v rámci jednoho konání upravuje zmíněnou notifikační povinnost Pokud byl poškozený takto notifikován, tak nemá právo na náhradu té újmy, které poté mohl zabránit řeší, co se stane při nedodržení odvrázení škody u vlastního majetku spolu s možností požádat soud o opatření směřující k odvrázení značné škody. 63 Generováno

64 Občanské právo hmotné IV, A.40 Druhy odpovědnosti v občanském právu Otázka A 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu Pojem občanskoprávní odpovědnosti soukromoprávní odpovědnost nemá represivní funkci jde o následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní (primární) právní povinnosti, neboli protiprávním jednáním a který je především sankční složkou příslušné normy občanského práva nová sekundární povinnost postihuje porušitele původní povinnosti, označována jako odpovědnostní povinnost nebo také sankční povinnost koresponduje s ní právo oprávněného Dvě koncepce právní odpovědnosti 1. koncepce perspektivní (též preventivní, aktivní) právní odpovědnosti odpovědnost vzniká již se vznikem primární právní povinnosti. Odpovědnost je chápána jako odpovědný vztah subjektu k náležitému plnění právních povinností. 2. koncepce retrospektivní (též sankční, následná, retrospektivní, pasivní) právní odpovědnosti odpovědnost vzniká až v důsledku porušení primární povinnosti, je to odpovědnost za toto porušení, je s ní spojen vznik sankčního vztahu. dle pražské civilistiky převažuje Druhy občanskoprávní odpovědnosti A) Smluvní a mimosmluvní též kontraktní (ex contractu) a deliktní (ex delicto) dle toho, zda primární povinnost byla dána smlouvou, nebo zákonem (příp. porušením dobrých mravů 2909) SOZ s tímto dělením nepočítal, NOZ se k této dualitě vrací kontinuálně k ABGB ( 2910 Porušení zákona X 2913 Porušení smluvní povinnosti) rozdíly mezi smluvní a mimosmluvní povinností k náhradě škody jsou zejména v tom, že se pro vznik povinnosti nahradit škodu porušením smlouvy nevyžaduje zavinění a že rozsah náhrady škody podmiňuje její předvídatelnost (není výslovně, ale používá se teorie adekvátní příčinné souvislosti) smluvní odpovědnost se vztahuje i na 3. osoby, pokud je souvislost zjevná (škůdce při náležité péči předpokládat zájem druhé strany na ochraně třetího nebo blízký vztah a zájem třetího k plnění smluvené povinnosti) systematika je následující: 1. závazky z deliktů (hlava III.) 1. náhrada majetkové a nemajetkové újmy (2894 a n.) 2. zneužití a omezení soutěže ( 2972 a n.) 2. závazky z jiných právních důvodů (hlava 1V.) 1. bezdůvodné obohacení ( 2991 a n.) 2. nepřikázané jednatelství ( 3006 a n.) 3. upotřebení cizí věci ku prospěchu jiného ( 3012 a n.) B) Odpovědnost za škodu, za vady, za prodlení dle toho, co je obsahem odpovědnostního vztahu, který může spočívat v: 1. vzniku nové právní povinnosti, kterou povinný před porušením původní povinnosti neměl (např. povinnost nahradit způsobenou škodu) odpovědnost za škodu 2. přistoupení další nově vzniklé povinnosti k té původní (např. zaplatit úrok z prodlení u peněžitého dluhu) odpovědnost za prodlení 3. přeměně původní právní povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost, kterou povinný před porušením původní povinnosti též neměl (např. odpovědnost za vady změna původní poskytnout plnění bez vady v povinnost vadu předmětu opravit, snížit cenu ) odpovědnost za vady 64 Generováno

65 Občanské právo hmotné IV, A.41 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu C) Objektivní a subjektivní odpovědnost dle toho, zda je jejím předpokladem zavinění, či ne 1. subjektivní odpovědnost = odpovědnost za zavinění, exkulpace = vyvinění, zbavení se sub. odpovědnosti 2. objektivní odpovědnost = odpovědnost za protiprávní stav (za výsledek) 2895 nelze se vyvinit, lze se liberovat část teorii ji považuje za kvaziodpovědnost, tedy mimoodpovědnostní povinnost nahradit škodu, protože nedošlo k protiprávnímu jednání liberační důvodem je to, že pokud subjekt prokáže, že i kdyby vyvinul veškeré úsilí, které lze od něj vyžadovat, škodlivý následek by stejně nastal (zejména při vis maior vyšší moci např. v důsledku povodně, zemětřesení a jiné živelné katastrofy) zvláštním případem objektivní odpovědnost absolutní (bez možnosti liberace) subjekt nese odpovědnost i za vis maior odpovědnost za vady a odpovědnost z prodlení jsou vždy objektivní Prameny NOZ + důvodová zpráva k němu vypracované otázky OPH IV 2012/2013 Dvořák Jan; Švestka Jiří a kol.: Občanské právo hmotné 2, 5.vydání Otázka A 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Předpoklady odpovědnosti 1. protiprávní jednání každé jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon 2. škoda - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková = nemajetková újma) 3. příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu 4. zavinění - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru 1. Protiprávní jednání / škodná událost i při nedostatku zavinění úkon zůstává, je-li v rozporu s právem, objektivně protiprávní může spočívat jak v aktivním, tak v pasivním jednání (konání, opomenutí) i jednání v rozporu s dobrými mravy nebo při obcházení zákona o protiprávní úkon nejde tehdy, jsou-li dány okolnosti vylučující protiprávnost - mezi ty patří zejména: 1. plnění zákonné povinnosti často spojeno s výkonem určitého povolání či fce (např. povolená exekuce ) 2. výkon subjektivního práva - Neminem laedit qui suo iure utitur právo však musí být vykonáváno v mezích a v souladu se zákonem a za účelem dosažení dovoleného cíle jinak půjde o zdánlivý výkon práv (neboli o zneužití práva) a odpovědnost za škodu tak vyloučena nebude 6 přikazující poctivost v právním styku a především 8 vylučující právní ochranu pro zjevné zneužití práva 3. svépomoc v 14 upravuje podrobněji a umožňuje svépomoc i tam, kde zásah nehrozí bezprostředně - zvlášť upravenými případy svémoci je např. svépomocný výkon zadržovacího (retenčního) práva, např. 1395, jednání v nutné obraně ( 2905, 13 TZ) o jednání v nutné obraně se jedná za následujících podmínek: 1. jde o obranu proti protiprávnímu útoku (na zdraví, život, na jinou hodnotu osobnosti, na majetek atd., útokem nemůže být mimovolní jednání, jednání zvířete či působení přírodních sil) 65 Generováno

66 Občanské právo hmotné IV, A.41 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu 2. útok přímo hrozí či trvá 3. obrana nesmí být zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku o nutnou obranu nejde tam, kde obrana byla zcela zjevně nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku; efektivní obrana však může být v principu silnější, než útok přiměřenost obrany ( i jednání v krajní nouzi) je třeba posoudit objektivně (nejde o to, zda obranu za přiměřenou považoval její subjekt), avšak subjektivní prvek do posouzení přináší povinnost přihlédnout k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí viz 2907; v úvahu by ale mohla přicházet aplikace 4 ( nakolik bylo vzrušení mysli omluvitelné, by se posoudilo podle standardu průměrného člověka) nutná obrana se nepřipouští, je-li zjevné, že napadenému hrozí vhledem k jeho poměrům pouze nepatrná újma ten, kdo způsobil útočníkovi škodu v nutné obraně, za ni není odpovědný (naopak škoda způsobená 3. osobám se posoudí podle úpravy krajní nouze a případně zavinění) 5. jednání v krajní nouzi ( 2906 NOZ) 1. jednání odvrací přímo (bezprostředně) hrozící nebezpečí, nebezpečí = stav, kdy hrozí škoda (nemusí jít o útok, může jít např. o přírodní katastrofu) 2. jednající toto nebezpečí sám nevyvolal 3. jde o nebezpečí, které ohrožený není povinen snášet, (povinnost snášet nebezpečí plyne z právního řádu pro určité situace např. lékařům, hasičům, policistům ) 4. nebezpečí nebylo možno za daných okolností odvrátit jinak (např. útěkem) = zásada subsidiarity 5. následek způsobený zákrokem nesmí být zřejmě stejně závažný anebo ještě závažnější než ten, který hrozil = zásada proporcionality jednání v krajní nouzi nezakládá odpovědnost jednajícího, ani je-li jím způsobena škoda, za škodu takto způsobenou odpovídá ten, kdo nebezpečí vyvolal oprávněn zakročit jednáním v krajní nouzi vůči komukoliv je každý ať už hrozí-li nebezpečí jemu (tzv. sebeobrana v krajní nouzi), či jiné osobě (tzv. pomoc v krajní nouzi) NOZ při posouzení újmy, kterou způsobilo samo jednání v krajní nouzi, výslovně vylučuje z posouzení majetek, který by i bez takového jednání podlehl zkáze 6. svolení poškozeného (volenti non fit iniuria) stačí konkludentní (avšak takovým projevem, který nevzbuzuje pochybnost o tom, co jím chtěl poškozený projevit = 546 vyloučení protiprávnosti je možné za následujících podmínek: 1. svolení se týká zásahu do takových práv postiženého, o nichž mu právní řád dovoluje svobodně rozhodovat 2. svolení má náležitosti platného právního jednání 3. svolení bylo dáno před vznikem škody 7. přípustné riziko - je OVP v trestním právu ( 31 TZ), v občanském právu ale zvláštní roli nehraje; naopak OZ spojuje s některými rizikovými činnostmi objektivní odpovědnost s ohledy na zájmy poškozených 8. oprávněné použití zbraně - jednání toho, kdo oprávněně, tj. v mezích stanovených jiným právním předpisem, použije zbraň, je po právu, a tato osoba tedy neodpovídá za takto způsobenou škodu zákonem kvalifikovaná událost hraje roli tam, kde zákon stanoví objektivní odpovědnost (př. škoda na vnešené věci, škoda způsobená informací nebo radou, škoda způsobená vadou výrobku ) 2. Škoda 1. škoda skutečná (damnum emergens) - majetková újma vyjádřitelná v penězích, spočívající ve snížení, zmenšení, zničení, ztrátě či jiném znehodnocení majetku poškozeného a představující majetkové hodnoty nezbytné na uvedení věci v předešlý stav 2. škoda jiná (ušlý zisk - lacrum cessans) - majetková újma vyjádřitelná v penězích, spočívající v tom, že v důsledku škodní události nedošlo k rozmnožení (zvětšení) majetku poškozeného, které poškozený mohl odůvodněně očekávat se zřetelem k obvyklému chodu věcí 3. Příčinná souvislost = kauzální nexus mezi protiprávním úkonem / kvalifikovanou událostí a škodou musí být příčinná souvislost vztah příčiny a následku (jedno způsobilo druhé) aby protiprávní úkon / událost zakládal odpovědnost za škodu; to platí u subjektivní i objektivní odpovědnosti 66 Generováno

67 Občanské právo hmotné IV, A.41 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu kde není příčinná souvislost, není třeba zkoumat zavinění u soudu musí příčinnou souvislost tvrdit a prokázat žalobce (na rozdíl od zavinění, kde se nedbalost presumuje) z komplexu spolupůsobících příčin a jejich následků musí soud izolovat ty občanskoprávně relevantní nejprve tak izoluje právně relevantní následek tedy újmu, resp. škodu, následně je třeba určit, co je právně relevantní příčinou (příčinami) tohoto následku - izolují se pouze protiprávní jednání resp. zákonem kvalifikované události zákon určení právně relevantní příčiny neřeší, je to záležitostí teorie; vyvinuly se 2 základní: 1. teorie podmínky condictio sine qua non, (též teorie rovnocennosti podmínek ) příčinná souvislost mezi událostí a škodou existuje tehdy, jestliže by bez ní škoda nenastala kumulace příčin: škoda má více příčin, ty jsou si rovny v tom, že by bez žádné z nich nenastala uplatňuje se v trestním právu, protože trestní odpovědnost je vždy subjektivní a zkoumání zavinění je tak potřebným korektivem teorie podmínky; naproti tomu v občanském právu, kde funguje i objektivní odpovědnost je (dle učebnice) vhodnější preferovat teorii adekvátní příčinnosti 2. teorie adekvátní příčinnosti škoda je způsobena určitými událostmi událostí jen tehdy, jestliže zároveň 1) škoda by nebyla nastala bez této příčiny a 2) podle obecné povahy i podle obvyklého chodu věcí mají typicky za následek způsobení škody; toto pojetí lépe odpovídá reparační/satisfakční i preventivní funkci, kterou občanskoprávní odpovědnost plní škoda tak musí být předvídatelná, abychom dovodili příčinnou souvislost; předvídatelnost je nutno posuzovat objektivně (tj. zda by za daných okolností byla předvídatelná pro rozumně uvažujícího člověka v postavení, v jakém byl škůdce; nezáleží, zda ji skutečně předvídal škůdce v konkrétním případě, to již je otázkou zavinění) nález sp. zn. I. ÚS 312/05 pro odpovědnost za škodu není nutné, aby vznik určité škody byl pro jednajícího [škůdce] konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný. př.: provozem motorového vozidla je způsobeno lehké zranění, vinou chybného postupu lékařů ale zraněný zemře v nemocnici - za provoz vozidla je objektivní odpovědnost z hlediska teorie podmínky by provozovatel odpovídal za smrt zraněného x z hlediska teorie adekvátní příčinnosti ne někdy se pro použití teorie adekvátní příčinnosti používá též pojem přerušení příčinné souvislosti: k tomu dochází, vstoupí-li mezi příčinu a následek jiná příčina, která následek sama způsobuje bez ohledu na příčinu původní gradace příčinné souvislosti: je-li víc právně relevantních příčin, odstupňování jejich významu pro vznik škody zvláštní případy příčinné souvislosti (dle Principů evropského deliktního práva): 1. konkurující příčinnost: jednání více osob, kde každé z těchto jednání by samo o sobě způsobilo v témže okamžiku škodu každé toto jednání je příčinou škody 2. alternativní příčinnost: z více jednání přičítaných více osobám by každé bylo dostatečnou příčinou škody, přitom však je nejisté, které z těchto více jednání škodu způsobilo každé jednání se považuje za příčinu škody v rozsahu pravděpodobnosti, v jaké ji mohlo způsobit 3. potencionální příčinnost: jestliže určité jednání vedlo neodvratně ke způsobení škody, pak jednání, které následovně způsobí tutéž škodu, nelze brát již v úvahu (pokud škodu nezvětšilo) 4. neurčitá dílčí příčinnost: v případě, kdy je jisté, že žádné z více jednání nemohlo způsobit celou škodu či její určitou část, předpokládá se, že ta jednání, která pravděpodobně přispěla ke vzniku škody, ji způsobila rovným dílem 4. Zavinění předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu subjektivního charakteru vychází se z definice v TZ zaviněně nemůže jednat ten, kdo nemá deliktní způsobilost (tj. schopnost rozeznat či ovládat protiprávnost svého jednání zde bude vždy chybět jeden či oba z prvků zavinění) rozlišuje se: 1. úmysl přímý - škůdce věděl, že škodu způsobí a chtěl ji způsobit 2. úmysl nepřímý - škůdce věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že nastane, byl s tím srozuměn 3. nedbalost vědomá - škůdce věděl, že škodu může způsobit, nechtěl ji však způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí - standardem posouzení je průměrný člověk ( 4 NOZ), resp. rozumně se chovající osoba (východisko: diligens pater familias ) 4. nedbalost nevědomá - škůdce nechtěl škodu způsobit, ani nevěděl, že ji může způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl naopak došlo-li ke škodě a ten, kdo ji způsobil, ji předvídat neměl či nemohl, mluvíme o náhodě v právním slova smyslu (casus) a škodu ponese poškozený - uplatní se zásada casum sentit dominus náhoda v právním smyslu může být: 67 Generováno

68 Občanské právo hmotné IV, A.42 Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného 1. prostá (casus minor) nedá se předvídat, ale lze odvrátit (např. krádež) 2. kvalifikovaná (casus maior či vis maior) vyšší moc ani za vynaložení veškerého úsilí jí nebylo možné za daných podmínek předejít a to objektivně předejít by jí nemohl nikdo; např. živelná pohroma u subjektivní odpovědnosti nepřipadá odpovědnost za náhodu v úvahu, u objektivní je typická odpovědnost za prostou náhodu, výjimečně pak možná i odpovědnost za vis maior (např. 2944) zvláštním pojmem je hrubá nedbalost (culpa lata) vědomá i nevědomá nedbalost může být při určité intenzitě hrubou nedbalostí; jde o případy, kdy jednání škůdce svědčí zřejmé bezohlednosti k chráněným zájmům (paralelně k 17 TZ) NOZ někdy stanovuje pro hrubou nedbalost obdobné následky jako pro úmysl (viz např. 2898, 2971) o hrubou nedbalost se bude jednat zejména u porušení povinnosti plynoucí z povolání, fce, postavení význam rozlišování forem zavinění 1. někdy (např. 2909) odpovědnost jen u úmyslu 2. význam z hlediska rozsahu náhrady způsobené škody ( 2953 snížení náhrady škody) 3. význam pro promlčecí doby a pro počátek běhu promlčecích dob ( 636) 4. presumpce zavinění, presumuje se nevědomá nedbalost (takže úmysl musí poškozený škůdci dokázat, naopak nepřítomnost zavinění musí prokázat škůdce exkulpací) Prameny NOZ + důvodová zpráva k němu vypracované otázky OPH IV 2012/2013 Dvořák Jan; Švestka Jiří a kol.: Občanské právo hmotné 2, 5.vydání Otázka A 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného 1. Fyzická osoba A) subjektivní odpovědnost tam, kde se k odpovědnosti vyžaduje zavinění, musí mít FO způsobilost k zavinění (= deliktní způsobilost) jejími složkami jsou psychická způsobilost 1) rozumová (intelektuální, rozeznávací, - způsobilost předvídat důsledky chování) 2) volní (určovací způsobilost chování ovládat) spojení těchto dvou složek musí FO umožnit posoudit protiprávnost jejího chování a rozhodnout se pro tu variantu jednání, která je v souladu s právem; jen za splnění těchto podmínek lze osobě její protiprávní chování vytýkat a klást jí je k tíži způsobilost posoudí soud s přihlédnutím dle potřeb i k odborným znaleckým poznatkům v každém jednotlivém případě ke vzniku plné deliktní způsobilosti musí být obecně naplněny 2 předpoklady ( 2920 NOZ): a) pozitivní předpoklad = dosažení svéprávnosti (18 let nebo manželstvím či emancipací) b) negativní předpoklad = FO není postižena duševní poruchou (ať trvalého, či přechodného rázu), která by u ní v době způsobení škody vyloučila náležitý výkon, buď rozumové anebo volní způsobilosti ALE i pokud tyto předpoklady splněny nejsou, je možná tzv. omezená způsobilost k zavinění FO - i osoby, které plnou deliktní způsobilost nemají, jsou odpovědné za škodu v konkrétním případě, pokud byly schopny ovládnout své jednání a posoudit jeho následky (posoudí se vzhledem k okolnostem případu) duševní porucha = takový psychický stav FO, který u ní vylučuje náležitý výkon buď rozumové či volní způsobilosti anebo obou způsobilostí (není rozhodující, zda osoba jednající v duševní poruše byla soudem prohlášena za nesvéprávnou nebo jí byla její svéprávnost omezena) ALE podle 2920 platí, že ani nebyly-li naplněny předpoklady způsobilosti k zavinění, má poškozený nárok na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného jiná je situace přivede-li se FO sama ze svého zavinění do stavu přechodné duševní poruchy ( 2922 NOZ): v těchto případech se vychází z toho, že odpovědnost za takto zaviněně způsobenou škodu je založena již na jejím předcházejícím zavinění (opilost, požití drogy apod.) 68 Generováno

69 B) objektivní odpovědnost Občanské právo hmotné IV, A.42 Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného tam, kde zákon nevyžaduje zavinění, může být subjektem této odpovědnosti i osoba, která nemá deliktní způsobilost (nezletilý, duševně chorý...) 2. Právnická osoba vyžaduje-li zákon k odpovědnosti zavinění, platí to i pro PO; zde je ovšem otázka zavinění problematičtější (vzhledem k tomu, že je třeba zkoumat vnitřní psychický vztah osoby k následku ) za PO mohou jednat jen FO PO může způsobit škodu zaviněným protiprávním úkonem rovněž jen prostřednictvím FO, které za ni ať již jako statutární orgány nebo zástupci jednají ( 2914 NOZ) dle NOZ už PO jedná vždy v zastoupení a obecně platí, že Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám ( 2914 NOZ); přitom je třeba posoudit, zda je naplněna podmínka 167 NOZ, podle něhož Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. zaměstnanci či členové orgánů PO za způsobenou škodu neodpovídají přímo poškozeným (jejich odpovědnost vůči PO dle zákoníku práce tím není dotčena ) deliktní způsobilost PO vzniká již vznikem PO, tj. nabytím její právní osobnosti 3. Stát (+ územně samosprávné celky) za škodu způsobenou v soukromopr. vztazích odpovídá na základě 21 NOZ jako každá jiná PO jde-li však o škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, pak stát a územně samosprávné celky odpovídají za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, která je založena zvláštním zákonem 82/1998 Sb; tato odpovědnost je přísnou objektivní odpovědností, které se nelze zprostit žádným z liberačních důvodů Společná odpovědnost více škůdců byla-li jedna škoda způsobena více škůdci (přičemž není rozhodné, tvoří-li tyto škůdce jen FO či PO či obě společně), odpovídají za ni společně není podstatné, zda škoda vznikla v součinnosti (spoluzavinění), či na základě činnosti na sobě nezávislé (souběžné, konkurující zavinění) rovněž nerozhoduje, zda některý ze škůdců jednal úmyslně a jiný nikoli Formy společné odpovědnosti: 1. společná a nerozdílná = solidární je-li dána odpovědnost více škůdců, je to zásadně odpovědnost solidární ( 2915 NOZ); toto pravidlo spočívá v tom, že každý z více škůdců odpovídá za všechny ostatní škůdce a naopak všichni škůdci odpovídají za každého jednotlivého škůdce pokud je zvláštním zákonem odpovědnost některého ze škůdců omezena, odpovídá solidárně za škodu jen do výše tohoto omezení platí i tehdy, pokud samostatná jednání všech škůdců byla protiprávní, ale jen jedno z nich mohlo způsobit škodu a nelze s jistotou zjistit které škůdce, který veškerou škodu nahradil, se vypořádá (dle 2916 NOZ) s ostatními škůdci podle jejich individuální účasti na způsobení škody - tzv. právo následného postihu (promlčuje se v 3leté lhůtě) 2. dílčí (oddělené) jen ve výjimečných případech se neuplatní solidární odpovědnost škůdců, nýbrž každý z nich bude odpovídat poškozenému odděleně za ten díl škody, který způsobil; o tom, že odpovědnost bude dílčí namísto solidární rozhodne soud v odůvodněných případech typicky to bude v případech, kdy je účast některého ze škůdců jen nepatrná dle NOZ soud nemůže takto rozhodnout pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi v pracovním právu je naopak pravidlem dílčí odpovědnost, nikoliv solidární 69 Generováno

70 Občanské právo hmotné IV, A.43 Rozsah a způsob náhrady škody Zavinění poškozeného pokud je škoda způsobena a) výlučně zaviněním poškozeného: poškozený si ji ponese ve své majetkové sféře celou sám, aniž by její náhradu mohl požadovat na někom jiném (tzv. lokalizace škody u samotného poškozeného) zásada, že dobře se má chovat i ke svým právům a zájmům 2903 NOZ: Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. b) také (spolu)zaviněním poškozeného: poškozený si ji ponese ve své majetkové sféře poměrně, tj. podle své účasti na způsobení škody 2918: Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. X Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. není rozhodné, zda zaviněné protiprávní jednání poškozeného spolupůsobilo již při vzniku škody anebo až při zvětšení jejího rozsahu úprava následků spoluzavinění poškozeného se vztahuje jak na případy, kdy je stanovena subjektivní odpovědnost, tak na případy, kdy je dána odpovědnost objektivní ke spoluzavinění poškozeného přihlíží soud z úřední povinnosti Důvodová zpráva: Návrh ustanovení o právních důsledcích situací, kdy škodu způsobí více škůdců, anebo kdy se na vzniku škody podílí poškozený, vychází z dosavadní úpravy a z evropskýchstandardů. Zdroje: NOZ Důvodová zpráva Vypracované otázky OPH IV 2012/2013 Otázka A 43. Rozsah a způsob náhrady škody Způsob Náhrada majetkové újmy odst. 1 Uvedení do předešlého stavu Náhrada v penězích pouze pokud nelze uvést do předešlého stavu nebo přeje-li si to poškozený Náhrada nemajetkové újmy odst. 2 Přiměřené zadostiučinění - zadosti učinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy 2971 v případě zvláštní okolností (hrubá nedbalost, touha někomu ublížit atd.) nahrazuje škůdce nemajetkovou újmu všem, kteří způsobenou újmu pociťují jako vlastní neštěstí, které jinak nelze odčinit Moderace snížení náhrady Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu přiměřeně sníží Nelze snížit, pokud škoda byla způsobena úmyslně Nelze snížit, pokud škodu způsobil příslušník určitého stavu nebo povolání porušením odborné péče Více škůdců více škůdců odpovídá solidárně, v případě, že je jeden ze škůdců povinen k náhradě pouze do určité výše škůdce pak odpovídá solidárně s ostatními pouze do této výše, toto pravidlo se pak analogicky užije v případech, kdy došlo k více samostatným skutkům, jež mohly škodu způsobit, a nelze určit, kdo jí způsobil skutečně 70 Generováno

71 Občanské právo hmotné IV, A.44 Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady výjimka z tohoto pravidla soud může rozhodnout v odůvodněných případech o tom, že škůdce nahradí škodu podle své účasti (nebo podle míry pravděpodobnosti), takto však nelze rozhodnout např. v případech, kdy lze škodu připsat každému škůdci, pokud jiného podněcoval princip vypořádání škody mezi škůdci - podle účasti na způsobení 2918 pokud se škoda zvýšila také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, snižuje se povinnost škůdce, pokud jsou tyto okolnosti zanedbatelné, škoda se nedělí Rozsah Hradí se skutečná škoda plus ušlý zisk nelze-li skutečná škoda přesně vyčíslit určí soud Náhrada pří újmě na přirozených právech člověka Nahrazuje se majetková i nemajetková újma - takto se odčiní i duševní útrapy ( 2956) Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení peněžitá náhrada za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, popřípadě ztížení spol. postavení, v příp. usmrcení se odškodní manžel, rodiče, děti peněžitou náhradou, dále sem spadají náklady spojené s péčí o zdraví nebo náklady na pohřeb peněžité dávky princip renty, kterou škůdce dorovná do předpokládaného ucházejícího výdělku dávky plynoucí ze systému sociálního zabezpečení) typy: po dobu pracovní neschopnosti peněžitý důchod ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před újmou a náhradou toho, co bylo poškozenému vyplaceno v důsledku nemoci nebo úrazu ( 2962) po skončení pracovní neschopnosti - přihlíží se k vyšším potřebám poškozeného, zvýšenému úsilí pro dosažení výdělku, ke zvyšování výdělku v oboru a předpokládanému růstu výdělku poškozeného ( 2963) náhrada ztráty na důchodu - ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému vznikl nárok a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo ( 2964) náhrada jiné osobě, u níž konal poškozený bezplatné práce - i této osobě bude škůdce hradit, oč přišla ( 2965) náhrada pozůstalým při usmrcení - dochází ke zvýšení nároku pozůstalých (počítají se jako rozdíl mezi dávkami poskytovanými např. ze systému sociálního zabezpečení, a tím, co by poškozený pozůstalým poskytoval), nově lze také přiznat osobě, které poškozený poskytoval příspěvky, aniž by k tomu byl povinen, oproti OZ se navíc přidává podmínka, že takto poskytované dávky, nesmí úhrnem překročit částku, která by zemřelému příslušela jako náhrada ztráty na výdělku nebo na důchodu Náhrada při poškození věci Při určení výše škody se vychází z obvyklé ceny v době poškození Zvláštní cena obliby (např. fotka babičky sama o sobě bezcenná, ale je to jediné co nám po ní zbylo atp.) Náhrada při poranění zvířete Uhrazení účelně vynaložených nákladů potřebných k péči o zdraví Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil i rozumný chovatel v postavení poškozeného Otázka A 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady Odpovědnost za vady Úprava odpovědnosti za vady je rozptýlená 1914 a násl. obecná úprava 2099 a násl. u jednotlivých smluvních typů 2161 a násl. u subtypů spotřebitelské smlouvy Vada je potřeba si uvědomit, že se jedná o vadu předmětu plnění nikoliv vadu plnění Rozlišujeme vady zjevné a vady skryté V okamžiku plnění mohu předmět plnění odmítnout v případě uplatnění 1914 zaniká původní závazek; i když splním vadně - splním nejsem v prodlení s plněním x mohu ale být v prodlení s opravou vad když nedojde k předání odpovědnost za věc nese prodávající, proto se do smluv občas dává povinnost převzít i vadné plnění reklamační lhůta x záruční doba 71 Generováno

72 Občanské právo hmotné IV, A.45 Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy) reklamační lhůta pro objevení skrytých vad, neplatí bezvýjimečně ( 1921 odst. 3), vztahuje se na skryté vady záruční doba doba, po kterou prodávající zaručuje, že se vady nevyskytnou, že si podrží ujednané vlastnosti, záruční doba není uvedena v zákoně *za socialismu jsme byli světový unikát, protože jsme měli zákonem upravenou záruční dobu a to na 6 měsíců *chybně byla hlavně transponována evropská směrnice, která stanovila 24 měsíční reklamační lhůtu, která ale byla transponována jako záruční doba, což je hloupost Odpovědnost za škodu ustanovení o povinnosti nahradit škodu 2909 a násl. Povinnost nahradit škodu vzniká třemi způsoby: Porušením dobrých mravů Porušením zákona Porušením smluvní povinnosti Další poznámky najdete v otázkách Vztah odpovědnost lze chápat v užším a širším smyslu odpovědnost v užším smyslu zahrnuje pouze odpovědnost za škodu odpovědnost v širším smyslu zahrnuje nejen odpovědnost za škodu, ale i odpovědnost za vadu a odpovědnost za prodlení odpovědnost za vadu - vzniká pokud nebyla povinnost dlužníka splněna řádně odpovědnost za prodlení - dlužníkova povinnost nebyla splněna včas odpovědnost za škodu - uplatní se v případě, kdy věřiteli v důsledku vadného plnění vznikla škoda smysl odpovědnosti za vady - dosáhnout plnění bez jakýchkoliv vad výměna, oprava nebo alespoň finančního vyrovnání snížené hodnoty věci sleva smysl odpovědnosti za škodu - nahrazení majetkové újmy v důsledku porušení právní povinnosti nebo jiné právní skutečnosti vadným plněním může vzniknout další újma spočívající ve zmenšení majetku nebo ušlém zisku (použije se odpovědnost za škodu), které nelze odškodnit v rámci odpovědnosti za vadu, protože ta slouží pouze k reparaci samotné vady (např. předmětem koupě je dodávka bez které se neobejde mé podnikání. Pokud mi prodávající prodá dodávku, která je nepojízdná, nejenže má odpovědnost za vadu té dodávky, ale i odpovědnost za škodu, která mi vznikla v důsledku nepoužitelnosti dodávky formou ušlého zisku, protože bez dodávky nemůžu podnikat.) možnost souběhu odpovědnosti za škodu a za vady judikatura NS - 33 Odo 320/ Uplatněním práva z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody. Jako škodu však nelze uplatit to, co odpovídá právům z odpovědnosti za vadu věci (např. částku, o kterou je nižší hodnota prodané věci namísto slevy z kupní smlouvy), jestliže došlo k zániku práv z odpovědnosti za vady pro nesplnění včasné notifikace vad. Zdroje NOZ,důvodová zpráva, seminář s Dr. Pelikánem Otázka A 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy) Vzniká Porušením dobrých mravů Porušením zákona domněnka nedbalosti Porušením smluvní povinnosti Domněnka nedbalosti v případě porušení zákonné povinnosti se má za to, že z nedbalosti odst. 1 - jestliže osoba nejedná, jak od osoby průměrných vlastností lze důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale odst. 2 - pokud škůdce neuplatní zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti, kterých je zapotřebí, má se za to, že jedná nedbale 72 Generováno

73 Občanské právo hmotné IV, A.45 Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy) Pojem škoda Majetková újma škoda Nemajetková újma : Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání a násl. Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou Škodu nahradí, jen pokud byl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky Pokud schopen nebyl, pak má poškozený právo na náhradu, jen je-li to spravedlivé vzhledem k jeho majetkovým poměrům Společně a nerozdílně spolu se škůdcem hradí škodu také ten, kdo zanedbal náležitý dohled Kdo se do takového stavu uvedl vlastní vinou, nahradí škodu v tomto stavu způsobenou a s ním také osoby, které jej vlastní vinou do tohoto stavu přivedli Nově není upraven princip, jakým se dohlížející osoba může odpovědnosti zprostit a též není upravena situace, kdy dohlížející osoba jednala jménem právnické osoby. Předpokládá se, že zůstanou zachovány principy upravené v OZ v 422 (2,3). Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi Solidárně odpovědná osoba, která se vědomě ujala osoby s nebezpečnými vlastnostmi a poskytla jí útulek nebo jí svěřila určitou činnost Škoda z provozní činnosti Povinný nahradit škodu je provozovatel závodu nebo jiného výdělečného zařízení Povinnosti se zbaví, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, aby ke škodě nedošlo Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným Provoz zvláště nebezpečný = nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku vážné škody ani při vynaložení řádné péče Omezené možnosti liberace - vis maior, jednání poškozeného, neodvratitelné jednání třetí osoby, k jiným, byť sjednaným důvodům zproštění se nepřihlíží Škoda na nemovité věci Škoda z provozu dopravních prostředků a násl. Odpovídá provozovatel dopravního prostředku Zprostit se nelze, pokud škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, zprostit se lze, pokud prokáže, že škodě nemohl zabránit ani kdyby vynaložil veškeré úsilí V příp. opravy je provozovatel osoba, které ho převzala do opravy Pokud někdo použil DP bez vědomí provozovatele odpovědný Solidární odpovědnost-pokud to provozovatel umožnil použití DP z nedbalosti Nelze-li škůdce určit vlastník Škoda způsobená zvířetem a násl. Solidárně odpovídá vlastník a osoba, které zvíře svěřil nebo ho chová U zvířat sloužící k výdělečné činnosti nebo jako pomocníci pro handicapované se vlastník odpovědnosti zprostí, nezanedbal-li dozor (popř. pokud by ke škodě došlo i při jakémkoliv dozoru). Toto pravidlo se použije i na osoby, kterým bylo zvíře svěřeno Svémocné odnětí zvířete třetí osobou třetí soba odpovídá, pokud vastník prokáže, že odnětí nemohl zabránit, jinak solidárně Škoda způsobená věcí a násl. Kdo je povinen někomu plnit a plní vadnou věcí je odpovědný za škodu způsobenou vadnou věcí Způsobí-li škodu věc sama od sebe odpovědný ten, kdo nad ní měl dohled, popř. vlastník, pokud prokáže, že dohled nezanedbal zproštění povinnosti k úhradě Škoda způsobená vadou výrobku a násl ustanovení se nepoužijí na věci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům Primárně hradí výrobce, ale s ním je solidárně odpovědný např. také dovozce nebo dodavatel (pokud do 1 měsíce nesdělí, kdo je dovozce nebo výrobce) Výrobek je vadný, není-li tak bezpečný, jak od něj lze rozumně očekávat Škoda na převzaté věci Generováno

74 Občanské právo hmotné IV, B.1 Darování Kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak Škoda na odložené věci Situace, kdy je s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo obvyklém, škodu na takto odložených věcech hradí provozovatel Stejné platí i pro provozovatele garáží a škodě na autech tam umístěných a jejich příslušenství Byla-li takto škoda způsobena v dopravním prostředku, nahradí se jen škoda podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravního prostředku Právo je třeba uplatnit u provozovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději 15 dnů od chvíle, kdy se o škodě dozvěděl, jinak soud právo nepřizná Škoda na vnesené věci Za škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí, odpovídá provozovatel pravidelných ubytovacích služeb Možnost zprostit se odpovědnosti pokud ubytovatel prokáže, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo jeho doprovod Škoda se hradí max. do 100x denní ubytovací ceny Nutno uplatnit právo u ubytovatele bez zbytečného odkladu (15 dnů). Neplatí, pokud převzal věc do úschovy, způsobilli škodu sám ubytovatel nebo odmítl-li úschovu věci v rozporu se zákonem Škoda způsobená informací nebo radou Odpovědná je osoba, která je příslušníkem určitého stavu nebo povolání nebo jinak vystupuje jako odborník a poskytne špatnou informaci nebo radu za odměnu a způsobí tak škodu Otázka B 1. Darování Část čtvrtá Relativní majetková práva, Hlava II Závazky z právních jednání, Díl 1 Převedení věcí do vlastnictví jiného, Oddíl 1 Darování Darování označuje závazek, právním titulem je DAROVACÍ SMLOUVA Obecná ustanovení 2055 dvojí podoba Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci (1. reálné darování) nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví (2. konsenzuální darování) a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. jde tedy o dvoustranné právní jednání, je potřeba výrazu protistrany! je zapotřebí, aby měl dárce úmysl darovat (animus donandi) = úmysl obohatit majetek jiného na svůj úkor, a causa donandi (hospodářský účel), který s ním splývá 2056 slib daru naturální obligace Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. lex specialis k 3 odst. 2 písm. d) NOZ (daný slib zavazuje) podstatné náležitosti darování: PŘEDMĚT DARU daruje se věc široké pojetí (věci movité i nemovité, majetková práva, jiné majetkové hodnoty, ) darem není: vyživovací povinnost, vydání užitků, plnění na promlčenou pohledávku!!! 2058/1 Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. ochrana věřitelů? převzetí majetku dostává se do rozporu s darováním! 2058/2 Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt vědomé darování cizí věci povinnost k náhradě škody (např. náklady sporu o vydání věci), právo odstoupit od smlouvy a dar vrátit (X darování cizí věci nevědomky postupuje se podle ustanovení o omylu a podle obecné úpravy náhrady škody) BEZPLATNOST obdarovaný může spolu s darem splnit příkaz (viz dále) nebo nějakou povinnost, ale nesmí to být plnění majetkové povahy dárci 74 Generováno

75 Občanské právo hmotné IV, B.1 Darování 2061 smíšená darovací smlouva (negotium mixtum cum donatione) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. DOBROVOLNOST darováním není plnění právní povinnosti, ale na újmu dobrovolnosti darování není plnění společenské/mravní povinnosti PŘEVOD VLASTNICTVÍ úmysl stran, nemusí být explicitně vyjádřeno 2059 zvláštní klauzule rebus sic stantibus jen u konsenzuálního darování, odepření daru (ne revokace!) za dvou předpokladů Zavázal-li se dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy (1)vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo (2)plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil. darování je třeba odlišovat od veřejné sbírky (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách) oprávněna pouze právnická osoba, předem stanoven veřejně prospěšný účel, atd. dále úpravu darování v NOZ nepoužijeme na darování orgánů a tkání (zákon č. 285/2002 Sb., transplantační zákon) zvláštní právní úprava též rozlišujeme tzv. LIBERALITY /2 Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. projev vůle tu nesleduje právní následky pohnutky liberalit: a) plnění motivovaná společenskými konvencemi (dýško) b) zdvořilost, přátelství či kolegialita (pozvání na večeři) c) občanská ochota, dobročinnost d) dárky odpovídající společenským zvyklostem či rodinným poměrům (kniha k narozeninám) Vznik a obsah darovací smlouvy pojmovým znakem darovací smlouvy jsou takové projevy vůle dárce a obdarovaného, z nichž je smluvníkům zřejmé, že na sebe berou právní závazek, a konsens těchto projevů převažují prvky asynallagmitického kontraktu spadá-li obligační a soluční jednání v jedno, netřeba obtěžovat soukromý styk formalitami 2057 písemná forma 1. při darování věci zapsané do veřejného seznamu (nejde jen o věci nemovité, ale i o ochranné známky, obchodní podíly apod.) s podpisy na téže listině, 2. nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar (zákon vyloučil povinnost dárce platit při prodlení úrok z prodlení, obdarovaný tak bude oprávněn požadovat jen samotný dar tento přístup lépe odpovídá povaze darovací smlouvy jako smlouvy bezúplatné) Modality darování renumeratorní (odměnné) darování 2060 bylo-li někomu něco dáno z uznání nebo vzhledem k jeho zásluhám nebo jako zvláštní odměna, je to darování, pokud na to příjemce neměl již dříve právo vzájemné (obapolné) darování 2061 poskytnutí si daru oběma stranami X směna tady se sleduje obohacení! viz smíšená darovací smlouva darování podpory 2062 závazek dárce, že bude pravidelně podporovat obdarovaného právo na podporu přechází na dědice, jen pokud to bylo výslovně ujednáno ustanovení nezmiňuje zvláštní pravidlo ohledně jiných případů právního nástupnictví (zejména při přeměnách právnických osob), tehdy se tudíž uplatní obecná pravidla darování s příkazem 2064 příkaz, aby obdarovaný něco vykonal splnění příkazu může dárce požadovat, jen pokud už sám plnil 75 Generováno

76 Občanské právo hmotné IV, B.1 Darování je-li splnění příkazu ve veřejném zájmu, může splnění příkazu po dárcově smrti požadovat také příslušný orgán veřejné moci nebo právnická osoba oprávněná takový zájem hájit (analogie se závětí s příkazem) nesplnění příkazu nemá za následek zrušení závazku z darovací smlouvy příkaz obdarovat třetí osobu srovnání 1767/2 darování pod podmínkou 548 váže poskytnutí daru na splnění suspenzivní nebo rezolutivní podmínky termínované darování 550 doložka času = přenechání daru jen na určitou dobu (blíží se výpůjčce) darování s účelovým určením obdarovaný použije dar k určitému účelu, účel posuzujeme jako kauzu vylákání daru obdarovaný použije dar jinak relevantní omyl zakládající neplatnost DAROVÁNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI (donatio mortis causa) 2063 darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije přechod vlastnictví vázán na smrt dárce (dostává se do kolize s dědickým právem) NOZ stejně preferuje odkaz podle ustanovení o darování se řídí za splnění 3 podmínek: obdarovaný přijme dar dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat dárce o tom vydá listinu věcný rozdíl je zejména v tom, že odkaz je odvolatelný, zatímco při darování pro případ smrti dar odvolat nelze, rovněž co do formalit jsou pro oba případy předepsány různé náležitosti Zvláštní ustanovení o platnosti darování řeší se darovací způsobilost 2066 Osoba omezená ve svéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. nepoužije se, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou po vzoru některých moderních zákoníků se berou v úvahu situace, ve kterých je rozhodovací volnost dárce ovlivnitelná závislostí na prostředí apod. neplatnost je relativní, může se jí dovolat jen dárce Odvolání daru dar je zásadně neodvolatelný tuto zásadu NOZ výslovně neuvádí, neboť plyne z obecnější zásady závaznosti smluv připouští se však výjimky lze odvolat pro nouzi anebo pro nevděk Odvolání daru pro nouzi 2068 Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá (1.)ani na nutnou výživu vlastní nebo (2.)nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. namísto revokace by přišlo vhod nazvat to redukce darování (protože se dar vrací jen v tom rozsahu nutné výživy) obdarovaný nemá tuto povinnost, je-li sám v obdobné nouzi právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti! (např. propil majetek, marnotratník) toto právo je osobním oprávněním dárce, trvá po dobu jeho života a jeho smrtí zaniká, leč neuplatní-li je dárce, mohou je za stanovených podmínek uplatnit i ti, k nimž je dárce k vyživovací povinnosti zavázán bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného 76 Generováno

77 Občanské právo hmotné IV, B.2 Koupě a směna Odvolání daru pro nevděk 2072 Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. zákon volí nešťastné vyjádření zjevně porušil dobré mravy zjevný nevděk nejde o porušení jakékoli právní povinnosti nebo nějakých etických pravidel, musí jít zkrátka o takovou amoralitu, že značným způsobem zasáhne do mezilidských vztahů za zásadní důvody pro odvolání se považuje pomluvy, nactiutrhání, fyzické ublížení, atd. dosud to naplňovalo hrubý nevděk (stará úprava), avšak podle dosavadní judikatury se třeba nevěra nepovažuje za důvod k odvolání situace, kdy ani úmyslné jednání obdarovaného nezapříčiní důvod k odvolání např. když se dárce chová hrubě a vyprovokuje obdarovaného stejně tak jsou situace, kdy pouze nedbalostní jednání obdarovaného vyvolá důvod k odvolání za nevděk se považuje také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké (odůvodňují-li to okolnosti) nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem konstrukce je vadná, protože dárce může ještě i po nevděku prominout správněji by tedy bylo, že až po odvolání daru se obdarovaný stane nepoctivým držitelem lhůta pro odvolání daru je zkrácena z dosavadních tří let na dobu jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, dozví-li se to dárce později, tak ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání je-li dar odvolán později a namítne-li to obdarovaný, soud k odvolání nepřihlédne (ale nejedná se o prekluzi, má to stejné účinky jako promlčení) právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc odstraňuje tak nespravedlnost staré úpravy, kdy dokonce ani zavraždění dárce obdarovaným nezakládalo dárcovým dědicům oprávnění dar odvolat dědic dárce může dar odvolat nejpozději do 1 roku od smrti dárce Společná ustanovení vzdá-li se dárce při darování mezi živými (zadní vrátka pro donatio mortis causa) předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu kogentní pravidlo pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá; to neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce velké plus pro obdarovaného nedomyšlené když obdarovaný zavraždí dárce, dědicové budou revokovat, ale obdarovaný už dar nemá, tak se jim vysměje vleklý spor o to, jaké jsou účinky revokace převládá názor, že revokací se ruší účinky darování, čímž se ruší darovací smlouva a zanikne vlastnické právo obdarovaného účinností revokace (poté je na místě reivindikační žaloba ze strany dárce) Odpovědnost stran u konsenzuálního darování se dárce může dostat do prodlení (i když bezúplatné, dárce pořád ještě nevydal dar) neuplatní se odpovědnost za vady, přesto dárce povinen upozornit na vady, o nichž ví odpovídal by pak za škodu způsobenou vadou (nikoliv nároky z odpovědnosti za vady), v těchto případech může také obdarovaný od smlouvy odstoupit a dar vrátit ( 2065) Zdroje NOZ, důvodová zpráva, přednáška, seminář Elischer 77 Generováno

78 Občanské právo hmotné IV, B.2 Koupě a směna Otázka B 2. Koupě a směna KOUPĚ * neobchodní kupní smlouva SOZ + obchodní kupní smlouva v Obch. Z NOZ integrovalo obojí + přidalo spotřebitelskou smlouvu do toho ZÁKLADNÍ ÚPRAVA právní základ pro ekonomickou směnu (zboží peníze) - základní rozdíl od směnné ( zboží - zboží = bez placení) rozděleno do 2 částí obecná část ( ) dopadá na všechny druhy kupních smluv rozděleno na movité a nemovité koupě závodu ( 2175 a násl.) zvláštní část - prodej zboží v obchodě (2158 a násl.) spadá do rámce spotřebitelský smluv, je zaměřena na rozumnou ochranu spotřebitele (klasické je použití kogentních norem) zákon č.634/92, o ochraně spotřebitele - doplňuje úpravu ze strany reklamací POJEM dvoustranné či vícestranné právní jednání, kde na 1 straně či na obou vystupuje 1 subjekt či subjektů více Hlavní závazek prodávajícího odevzdal předmět koupě (předat, nachystat na prodejně, odeslat) umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo hlavní závazek kupujícího převzít předmět koupě zaplatit kupní cenu PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI KUPNÍ SMLOUVY převod vl. práva konsenzuální převod obecné pravidlo převod vlastnického práva účinností smlouvy nabyvatel nabývá: práva a povinnosti s věcí spojené sub 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. /sub také závady sub (závady, které nepřejdou, zanikají) 1107 /sub Věc určená jednotlivě 1099 Účinností smlouvy(výjimky ujednáno něco jiného nebo stanoví-li zákon něco jiného Věci zapisované do rejstříku Zápisem Věci druhově určené 1101 Odlišením/ oddělením Nemovitosti 1105 Zápisem (nad 16 m2) Při nákupu v obchodě Předáním věci (samoobslužný zaplacením kupní ceny) CP na řád Rubopisem a smlouvou k okamžiku předání CP na jméno Účinností smlouvy CP zaknihovaný Zápisem na účet vlastníka CP na doručitele převodem kupní cena (její určení) rozhodující je ujednání stran nemusí být určena přesnou cifrou - musí být dostatečně určitá tzn. musí vyplývat ze způsobu jejího určení 78 Generováno

79 Občanské právo hmotné IV, B.2 Koupě a směna cenová doložka upravuje se kupní cena dodatečně s přihlídnutím k výrobním nákladům předmět koupě věc dle 489 jakost a provedení ( 2095) rozhodující je ujednání není-li ujednáno vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. určení vzorkem nebo předlohou ( 2096) musí mít předmět vlastnosti odpovídající vzorku či předloze balení ( 2097) rozhodující je ujednání není-li ujednání podle zvyklostí, nejsou-li ani ty způsobem potřebným pro uchování množství plnění s možnou odchylkou ( 2098) druhy plnění dle ujednání: přesně nebo přibližně sub (přesné množství z přibližného určí prodávající, přičemž odchylka může být 5%) /sub movitá věc (2085) - mobiliární koupě, sub rozhoduje stav v jakém má osoba věc nabýt do vlastnictví /sub každá koupě: jejímž předmětem není nemovitost smlouva o dodání spotřební zboží, které je nutno sestavit části nemovitosti, která se koupí má stát movitou budoucí věc - dodání věci, která má být teprve vyrobena kupní smlouva X smlouva o dílo ten, komu má být věc prodána dodá část materiálu kupní smlouva bez určení kupní ceny týž nebo srovnatelný předmět + v době uzavření smlouvy + za obdobných podmínek obvykle prodává přebytek ( 2093) dodá-li se větší množství je smlouva i na toto, není-li to odmítnuto nemovitá věc ( 2128) vždy písemně ( 560)!!!! nabývá se vlastnictví zápisem do seznamu ( 2128/ ) obchodní závod ( 2175)( 502) organizovaný soubor jmění vytvořený podnikatelem k provozování jeho činnosti není zvláštní smluvní typ sub (původně byl v Obch.Z. samostatně, dnes ale v obecné části, s některými zvláštnostmi) /sub koupě závodu nabývá kupující vše, co k závodu náleží možnost vyloučení, neztratí-li samostatnost převod zaměstnavatele 338 ZP platí to i o koupi části závodu, za předpokladu, že část tvoří samostatnou org. jednotku (2183) kupující se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu patří z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat DRUHY KUPNÍ SMLOUVY 1. hledisko obecná kupní smlouva kupní smlouva prodeje zboží v obchodě ustanovení zvláštní + co není upraveno, použijeme ustanovení obecné prodávající musí být podnikatel ( 420) a na druhé straně je nepodnikatel 2. hledisko - movitá věc x nemovitá věc x závod 3. hledisko 79 Generováno

80 Občanské právo hmotné IV, B.2 Koupě a směna podle vzoru a předlohy X koupě na zkoušku (2150) X výhrada lepšího kupce ( 2152) X svépomocný prodej 2126 ODPOVĚDNOST ZA VADY objektivní odpovědnost ze zákona (vada zde musela být již při dodání a musím to dokázat jiná úprava pro spotřebitele) 2099 a násl. práva z vadného plnění (nepoužívá se termín odpovědnost, obecně je snaha vyhnout se termínu odpovědnost) dodá (1) Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v 2095 a 2096 viz. výše. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. méně, ale v dokladech je napsáno, že dodává méně - není to vada, ale nesplnění méně, ale v dokladech je více - vada kvantitativní (vada množství) dělení (rozhodující není opravitelnost, ale intenzita) vady vzniklé podstatným porušením smlouvy nárok: odstranit vadu dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci odstranit vadu opravou věci přiměřenou slevu z kupní ceny (accio cuanti minoris) odstoupení od smlouvy 2110 uplatnění při podstatném porušení: kupující musí prodávajícímu oznámit/ zvolit jaké právo chce při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu jednou zvolený nárok nelze měnit bez souhlasu prodávajícího nezvolí-li kupující své právo včas nastupují práva dle 2107 vady vzniklé nepodstatným porušením smlouvy nárok: odstranit vadu nebo přiměřená sleva z kupní ceny ZÁRUKA JAKOSTI 2113 A NÁSL. SMLUVNÍ ZÁRUKA (GARANCE) prodávající se zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti lze sjednat X lze být prohlášena prodejcem X lze být určena na obalu či v reklamě 2115 začátek záruční doby běží od odevzdání věci kupujícímu nebo od dojití nebo uvedení do provozu neodpovídá za vady, způsobí-li je nějaká vnější událost, ledažeby ji prodávající způsobil ohlášení vad - reklamace, notifikace, není zde prekluze soud nevystupuje ex offo, musí být namítnuto = promlčení ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST ZA VADY (KOUPĚ V OBCHODĚ) zahrnuto do spotřebitelského rámce - typická kogentnost prodávající odpovídá za to, že věc při převzetí nemá vadu 2161 vada do 6 měsíců od převzetí 2161/2 projeví-li se vada do 6 měsíců, má se za to, že byla vadná již při převzetí od 7. měsíce do 24. měsíce - důkazní břemeno je na kupujícím sporné, ale zatím se všichni mí profesoři shodli, že je zde pořád 2 letá záruka, že je to jen terminologie lhůta 80 Generováno