Časopis pro uživatele programů ZEIS NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K MZDY

Transkript

1 Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K MZDY 1.1. Úprava nezabavitelných částek pro účely srážek Cestovní náhrady Průměrná mzda Oznámení UP o plnění povinného podílu OZP za rok Nezaměstnanost Nelegální práce SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 2.1. Zrušení pololetního výkazu o pracovní neschopnosti Mateřská a rodičovská dovolená Nařízení vlády č. 410/2011 ze dne Změny zákona o nemocenském pojištění dle zákona č. 470/2011 Sb DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 3.1. Vedení ELDP v roce DAŇ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 4.1. Legislativa Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty Pokyn Generálního finančního ředitelství D Tiskopisy Daňové povinnosti RŮZNÉ 5.1. Licence 5.2. Výpočet měsíční mzdy při negativním pořízení Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, Blatná Tel , fax , profex@profex.cz PROFEX AM, spol. s r.o., 2012, vyšlo 12. února 2012

2 NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K Ing. Helena Plavecká metodik modulu MZDY 1. MZDY 1.1. Úprava nezabavitelných částek pro účely srážek Při výpočtu nezabavitelných částek se použije dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částka ŽM jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., která se pro rok 2012 mění na výši 3410 Kč (dosud 3126 Kč). částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od do obyvatel, která se pro rok 2012 mění NV č. 408/2011 Sb. Na 5352 Kč (dosud 4863 Kč) Součet těchto částek činí 8762 Kč, což je částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Zvýšení nezabavitelných částek pro rok 2012: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému, je součet základní částky na osobu povinného 5841,33 Kč (2/3 z 8762), je-li sám zaokrouhleno nahoru na 5842 Kč násobku počtu osob, kterým je povinen poskytovat obživu, a základní částky 1460,33 Kč (¼ z 5841,33) Příklad: Povinný je ženatý a má dvě děti. Základní částka: 5841,33+(3x1460,33)= 10222,32 Kč, zaokrouhleno nahoru na Kč. TIP MZDY 2012: V matričním souboru Mzdové údaje je nutné zaměstnancům, kteří mají srážky na základě výkonu rozhodnutí či exekuce, přepočítat v období 01/12 položku Existenční minimum dle výše uvedeného Cestovní náhrady V 159 odst. 2 se vkládá věta: Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. Zde se bude jednat např. o přenosné tramvajenky, které zajistí zaměstnavatel pro své zaměstnance. 163 Stravné (1) Za každý kalendářní den pracovní cesty od na základě vyhlášky č. 429/2011 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad 2 přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin

3 (2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen "bezplatné jídlo"), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. (3) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanovené v odstavci 1, přísluší zaměstnanci stravné podle odstavce 1. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v odstavci 2. (7) Důvody pro neposkytnutí stravného stanovené v odstavcích 5 a 6 je zakázáno rozšiřovat. Z toho vyplývá, že v případně poskytnutí jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře je třeba určit míru krácení stravného, pokud tak zaměstnavatel neučiní, krátí se vždy o maximální výši, tj. o 70%, 35% resp. 25%. Toto platí i pro zahraniční pracovní cesty ( 170 odst. 5). U zaměstnanců, kterým je poskytován plat, se musí vždy krátit za každé poskytnuté jídlo o 70%, 35% nebo 25% ( 176 odst. 3). Zákoník práce vychází ze zásady, že se stravné poskytuje za tolik jídel, kolik hodin trvá cesta. Jsou-li poskytnuta všechna bezplatná obvyklá jídla, měla by zaměstnanci zůstat část stravného jako příspěvek na občerstvení dle následující tabulky: Doba trvání cesty Minimální stravné Počet bezplatných jídel Snížení stravného Minimální stravné po snížení hodin Kč % Kč 5 až ,20 Nad 12 až (2*35) 28,80 Nad (3*25) 37,75 Při kratší cestě nebo při větším počtu poskytnutých jídel zaměstnanci stravné nepřísluší. Dle 3 vyhlášky č. 429/2011 Sb. poskytne zaměstnavatel zaměstnanci od stravné podle 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Podle nově vloženého odst. 4 v 176 platí u zaměstnanců, kterým je poskytován plat: Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. Obdobná změna je provedena i v 179, kde se vložily odst. 3 a 4, podle kterých se krátí obdobně i zahraniční stravné v rozpočtové sféře. Přehled tuzemské stravné 2012 dle vyhl. č. 429/2011 Sb. Doba trvání cesty Podnikatelská sféra Státní a příspěvková sféra Fyzická osoba hodin Minimálně Kč Kč Maximálně Kč 5 až až 76 - Nad 12 až Nad až

4 Při dvoudenní tuzemské cestě se stanoví stravné buď za každý den samostatně nebo za celkovou dobu trvání cesty podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Při zahraniční cestě se stanoví tuzemské stravné za každý kalendářní den samostatně. Snížení stravného při bezplatně poskytnutém jídle: Doba trvání cesty Podnikatelská sféra Státní a příspěvková sféra hodin % za 1 jídlo až % za 1 jídlo % za 2 jídla % za 3 jídla 5 až Stravné nepřísluší Nad 12 až Stravné nepřísluší Nad Nerozhodl-li podnikatelský subjekt o krácení stravného předem, musí být při bezplatně podskytnutém jídle stravné sníženo za jedno jídlo o uvedenou maximální procentní míru. 170 Zahraniční stravné (1) Zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených. (3) Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle 163 nebo 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. (5) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ve větě první. (8) Důvody pro neposkytnutí zahraničního stravného stanovené v odstavcích 6 a 7 je zakázáno rozšiřovat. Zahraniční stravné Kalendářní den Za cestu na území ČR vznikl nárok na stravné Počet hodin v zahraničí Za cestu na území ČR nevznikl nárok na stravné Počet hodin v zahraničí 5 hodin a méně Zahraniční stravné nepřísluší Méně než 1 hodina Zahraniční stravné nepřísluší Doba cesty v zahraničí se přičte k nároku na tuzemské stravné Doba cesty v zahraničí se přičte k nároku na tuzemské stravné Více než 5 hodin 1/3 základní sazby 1 až 12 hodin 1/3 základní sazby Více než 12 až 18 hodin Více než 18 hodin 2/3 základní sazby Základní sazba - 3 -

5 Krácení zahraničního stravného za bezplatně poskytnutá jídla Zahraniční stravné Podnikatelská sféra Státní a příspěvková sféra % za 1 jídlo až % za 1 jídlo % za 2 jídla % za 3 jídla 1/3 základní sazby Stravné nepřísluší 2/3 základní sazby Stravné nepřísluší Plná základní sazba Nerozhodl-li zaměstnavatel v podnikatelské sféře o míře snížení zahraničního stravného za bezplatně poskytnuté jídlo, musí být zaměstnanci při bezplatně poskytnutém jídle zahraniční stravné sníženo za jedno jídlo o uvedenou maximální procentní míru. Příklady výpočtu zahraničního stravného: Od je důležité nejdříve zjistit, zda zaměstnanci v příslušném kalendářním dni vzniká právo na tuzemské stravné. V případě, že zaměstnanci nevznikl nárok na zahraniční stravné, bude tuzemské stravné v některých případech vyšší, protože se hodiny strávené v zahraničí připočtou k hodinám stráveným v tuzemsku. Tuzemské stravné se stanovuje za každou cestu samostatně, zahraniční uskutečněné v tomtéž kalendářním dni se stanovuje za celkovou dobu strávenou v zahraničí ze základní sazby platné pro stát, ve kterém byl zaměstnanec tento den nejdéle. Pozor u zahraniční cesty, která netrvá více než 5 hodin! Pokud se v tom dni poskytuje tuzemské stravné, musí na zahraniční cestě strávit více než 5 hodin (alespoň o jednu minutu), aby se poskytlo zahraniční stravné. Dle 170 odst.(2) může zaměstnavatel stanovit nebo sjednat základní sazbu zahraničního stravného sníženou až na 75% (zaokrouhlenou na celé měnové jednotky) sazby stanovené prováděcím předpisem. Zahraniční stravné se stejně jako tuzemské stravné komplikuje krácením stravného za poskytnutá obyklá jídla dle 179. Naštěstí se nekomplikuje porovnáním s výší stravného pro státní sféru, protože základní zahraniční stravné (bez krácení dle 170 odst. (2)) je pro všechny stejné dle vyhl. č. 379/2011 Sb. Typ cesty Tuzemsko Zahraničí Tuzemské Zahraniční Odjezd - Příjezd hodiny Příjezd- Odjezd hodiny Nárok hodiny Nárok Poznámka jednodenní 6,00 2 8,00 15, ,00 5 NE 4 ANO 1/3 základní sazby První den vícedenní Poslední den vícedenní 15, ,00 5 NE 4 ANO 1/3 základní sazby 9,00 4 5,00 5 NE 4 ANO 1/3 základní sazby jednodenní 5,00 3 8,00 16, ,00 5 ANO 6 NE Netrvá více než 5 hodin První den vícedenní Poslední den vícedenní 14, ,00 5 ANO 10 NE Netrvá více než 5 hodin 10,00 5 5,00 5 ANO 10 NE Netrvá více než 5 hodin jednodenní 5,00 3 8,00 16, ,00 6 ANO 5 ANO 1/3 základní sazby První den 13, ,00 6 ANO 5 ANO 1/3 základní sazby - 4 -

6 vícedenní Poslední den vícedenní 11,00 5 6,00 6 ANO 5 ANO 1/3 základní sazby jednodenní 5,00 3 8,00 17, ,00 6 ANO 6 ANO 1/3 základní sazby První den vícedenní Poslední den vícedenní Dvě cesty v jeden KD Dvě cesty v jeden KD Dvě cesty v jeden KD 6, ,00 13 ANO 5 ANO 2/3 základní sazby 18, ,00 13 ANO 5 ANO 2/3 základní sazby 6,00 3 3,00 3 ANO 6 NE 5 hodin Netrvá více než 5 17, ,00 2 ANO 7 NE hodin 5,00 2 3,00 3 NE 2 ANO 13 hodin v zahraničí 2/3 základní sazby 10, ,00 10 NE 4 5,00 2 3,00 3 NE 2 ANO 13 hodin v zahraničí 1/3 základní sazby 9, ,00 10 ANO 4 (bylo poskytnuto tuzemské stravné) Kapesné dle 180: Podnikatelská sféra (zaměstnavatel není omezen v poskytování kapesného), ale pozor, cestovní náhrady poskytnuté zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce, jsou podle 24 odst.2 písm. zh) daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud však částky cestovních náhrad převýší částky, které by za stejných podmínek obdržel zaměstnanec ve státní a příspěvkové sféře (část VII., hlava III. zákoníku práce), jsou podle 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů přesahující částky předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění. Státní a příspěvková sféra kapesné lze poskytnout zaměstnanci až do výše 40% zahraničního stravného, které zaměstnanci přísluší po snížení za bezplatně poskytnuté jídlo. Pokud zaměstnanci zahraniční stravné nepřísluší, nelze mu poskytnout ani kapesné. POZOR!!!: Vzhledem k tomu, že předmětem daně nejsou u zaměstnanců cestovní náhrady do výše pro státní sféru, musí být méně krácené stravné u podnikatelů předmětem daně z příjmů a tím i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Příklad: Předem stanoveno krácení stravného ve výši 15% za každé jídlo, sazba stanovena v horní hranici pro státní a příspěvkovou sféru. Protože podnikatel poskytl zaměstnanci stravné vyšší, než za stejných podmínek (sazba stravného na den dle délky pracovní cesty) přísluší státnímu zaměstnanci, je rozdíl předmětem daně a odvodů u zaměstnance. Doba trvání cesty hodiny Počet bezplatně poskytnutých jídel Podnikatelská sféra Státní sféra Rozdíl ke zdanění Sazba v Kč dle vnitřní směrnice % snížení Stravné po snížení 15% za každé jídlo Sazba v Kč dle vnitřní směrnice % snížení Stravné po snížení sl. 5 sl.8 5 až *15 64, ,8 41,8 Nad 12 až *15 81, *35 34,8 46,4 Nad *15 99, *25 45,25 54,3-5 -

7 Pokud by zaměstnavatel v případě bezplatně poskytnutých jídel nekrátil stravné vůbec (což mohl do konce roku 2011), postupoval by v rozporu se zákoníkem práce, a pro firmu by se rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou vypočtenou po krácení pro státní zaměstnance považoval za daňově neuznatelný náklad - 24 odst. 2 písm. zh) ZDP (viz následující tabulka). Doba trvání cesty hodiny Počet bezplatně poskytnutých jídel Podnikatelská sféra Sazba v Kč dle vnitřní směrnice krácení neprovedeno Státní sféra Sazba v Kč dle vnitřní směrnice % snížení Stravné po snížení Rozdíl ke zdanění u zaměstnance sl. 3 sl.6 Nedaňový náklad pro firmu sl.3 sl až ,8 53,2 53,2 Nad 12 až *35 34,8 81,2 81,2 Nad *25 45,25 135,75 135,75 Vyhláška č. 429/2011 Sb. ze dne 13. prosince 2011 kromě stravného upravuje od dále: 1 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 157 odst. 4 zákoníku práce (vlastní vozidlo, vozidlo vypůjčené, vozidlo, které má zaměstnanec v nájmu) činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. 4 Průměrná cena pohonných hmot Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 34,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, b) 36,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, c) 34,70 Kč u motorové nafty. Kombinovaná spotřeba paliva normy EU 93/116/ES, 1999/100/ES, 2004/3/ES, EU692/2008, EU566/2011 Není-li v TP kombinovaná spotřeba podle norem EU, použije se aritmetický průměr. Není-li v TP žádný údaj o spotřebě, zaměstnanec musí doložit TP vozidla shodného typu, kde to uvedeno je Fyzická osoba (podnikatel OSVČ) použije vždy aritmetický průměr. Není-li v TP žádný údaj, použije spotřebu z pokynu GFŘ D-6 TIP MZDY 2012: Ve vnitřním předpise je nutné upravit pravidla pro poskytování cestovních náhrad dle výše uvedeného. Pokud poskytujete zahraniční stravné, doporučuji absolvovat specializované školení k poskytování cestovních náhrad. Pro podnikatelské subjekty je vhodné dodržovat ve vnitřním předpise krácení dle pro státní sféru (část VII., hlava III. zákoníku práce), vyhnete se dodaňování u zaměstnanců Průměrná mzda Ve Sdělení č. 435/2011 Sb. o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle 57 odst. 2, 77 odst. 2, 82 odst. 1, 113 odst. 7 a 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 činí Kč

8 1.4. Oznámení ÚP o plnění povinného podílu OZP za rok 2011 Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v 83 zákona uložena povinnost do 15. února oznámit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny, tzn. i hodiny odpracované přesčas, zaměstnanci v pracovním poměru, včetně zaměstnanců pracujících na místech obsazovaných jmenováním. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny: odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v 81 zákona nevztahuje ( 147 zákona - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie a báňští inspektoři), odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny: 1. v důsledku čerpání dovolené na zotavenou 2. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské 3. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele 4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti 5. v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se nezapočítávají: doby pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená). Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se provádí na dvě platná desetinná místa. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, rovněž s přesností na dvě platná desetinná místa. K části B: Bod 1: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz K části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami - 7 -

9 s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výpočet se provede na dvě platná desetinná místa. Bod 2: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí roku 2011, tj. částkou Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období a byly zaplaceny nejdéle do V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením (provedený na dvě platná desetinná místa), které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek. Bod 3: Počet zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěný podle bodu 1 se sečte s počtem zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěným podle bodu 2. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí roku 2011 činí Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou Kč a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. Poznámka k výpočtu na str. 1: 1. Výpočty v části A a B a C bod 1 se provádějí na dvě platná desetinná místa tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí zaokrouhlovaného čísla a tato číslice se dále upraví podle číslic, které následují po poslední platné číslici zaokrouhlovaného čísla 1. zaokrouhlovaná číslice, po které následuje číslice menší než 5, zůstává beze změny, 2. zaokrouhlovaná číslice, po které následuje číslice 5 nebo číslice větší než 5, se zvětšuje o jednu. 2. Peněžité plnění v části C bod 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. TIP MZDY 2012: Zaměstnáváte-li více než 25 zaměstnanců, v období 12/11 1. proveďte aktualizaci v matričním souboru Důchody a slevy před vytvořením Oznámení za rok 2011 a podkladů tak, aby zaměstnanci kteří mají (X) zdravotní postižení (Y) těžší zdravotní postižení měli v tomto MS záznam s příslušným kódem a dobou platnosti pro rok překontrolujte, případně aktualizujte v Přepínače Zpracování Čisté mzdy Pracovní doba denní pracovní dobu DPD tak, aby roční hodinový fond odpovídal jednotlivým pracovištím pro jednosměnný, dvousměnný případě třísměnný a nepřetržitý provoz. Pokud nemáte směnnost, můžete využít toto rozdělení pro 3 různé pracovní doby na pracovištích: např. Řidiči 8,00 hodin, pracovníci na lince 7,75 hodiny, administrativa 7,50 hodny nezapomeňte u konkrétních zaměstnanců a PPV na vazbu do MS Pracovní doba. 3. PŘEKONTROLUJTE v Intervaly DM Výstupy pro sestavu Podklady pro podíl OZP položky: OdpracHod=1000, NeodpracHod= ,192, PrekVPraci= , ,260,1450,1453, a NePPV= , , Formulář Oznámení za rok 2011 je zapracován do programu MZDY

10 1.5. Nezaměstnanost Od ledna 2012 se mění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva roky. Nárok na podporu tedy má: občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby Od se mění i podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání. Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Veřejná služba Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce, se od zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Při organizování veřejné služby se posiluje spolupráce mezi krajskými pobočkami ÚP ČR a obcemi. Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale třeba i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod. Výše podpory Od se nemění ani výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení. Výše podpory v nezaměstnanosti činí při výpočtu z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc: první dva měsíce 65 % další dva měsíce 50 % po zbývající podpůrčí dobu 45 % Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: do 50 let věku uchazeče o zaměstnání - 5 měsíců od 50 do 55 let - 8 měsíců více než 55 let - 11 měsíců Uchazeč, jenž ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem: podpora se snižuje na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu Odstupné Podpora nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné - podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Pokud zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné, ale neučiní tak, vyplatí uchazeči o zaměstnání kompenzaci ve výši 65 procent odstupného Úřad práce a poté ji bude vymáhat po zaměstnavateli

11 Kalkulačku pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti naleznete na integrovaném portálu MPSV mezi životními situacemi - Nový nástroj zvolená rekvalifikace Uchazeč o zaměstnání si může od sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si tak uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou však je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč. Úřad práce zvolenou rekvalifikaci uhradí pouze v případě, když předem vydá zájemci o tuto rekvalifikaci potvrzení, že po doložení úspěšného absolvování kurzu rekvalifikační kurz uhradí. Spolupráce s agenturami práce od Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němž Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání k tomuto mohou získat další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců. za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude považováno, když ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání Zpřesňují se práva a povinnosti agentur práce při zajišťování povinného pojištění pro případ svého úpadku. Informační povinnost agentur práce se rozšiřuje o hlášení počtu uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce (sdílené zprostředkování). Agentura práce nebude moci dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo který je osobou se zdravotním postižením. MPSV spolu s Úřadem práce ČR realizuje projekt Docházka nezaměstnaných DONEZ, jehož cílem je ztížit podmínky nelegálního zaměstnávání firmám i nezaměstnaným evidovaným na Úřadu práce. Vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházejí v určený čas v běžné pracovní době na kontaktní místo Czech POINT, kde obdrží nabídku volných pracovních pozic Nelegální práce ZAMĚSTNANCI BEZ PRACOVNÍ SMLOUVY Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění, což je velmi rizikové: v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu Pro případnou kontrolu mějte vždy připravené kopie pracovních smluv na pracovišti. Pokud jde o OSVČ, vždy uzavřete smlouvu, která bude obsahovat: výkon práce bude provádět OSVČ nebo její zaměstnanci výkon práce bude vykonávat i mimo pracoviště odběratele fakturační částka bude stanovena za jednorázové plnění určitého konkrétního úkolu (nikdy neuvádět, že bude vypočtena podle odpracovaných hodin a hodinové sazby) dobu výkonu práce si určuje OSVČ, která bude pracovat dle svého uvážení (nikoliv v pracovní době, která platí pro vlastní zaměstnance)

12 práce OSVČ bude vykonávána na vlastní náklady, svými nástroji či materiálem OSVČ si nepřeje uzavření pracovněprávního vztahu a nebude se řídit pokyny odběratele nebo jeho zaměstnanců Zabezpečte: OSVČ bude vykonávát sjednané činnosti nejen pro Vás, ale i pro jiné odběratele OSVČ nebyla u Vás dříve v pracovněprávním vztahu Zpřísňuje se postih za výkon nelegální práce, maximální částka pokuty se zvyšuje z Kč na Kč. Pořádkovou pokutu až do výše Kč je možné uložit člověku, jenž se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a vykonává pro ni práci, za to, že odmítne osvědčit svou totožnost a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu. Opatření má působit preventivně v oblasti nelegální práce. Definice nelegální práce je nově upravena tak, aby bylo její prokazování snazší a jednoznačné. Zabrání se tím úniku finančních prostředků v oblasti pojistného a daní. Jako opatření k potírání nelegální práce se zvyšuje maximální částka pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5 milionů Kč na 10 milionů Kč. Minimální výše pokuty činí Kč. Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti se nově slučuje pod Státní úřad inspekce práce. Navyšuje se počet kontrolorů, MPSV zajistí provoz 180 tzv. mobilních kanceláří, tedy automobilů vybavených technikou potřebnou k výkonu efektivní a rychlé kontroly. Téměř čtyřnásobně v roce 2012 vzroste i počet kontrol. 2. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 2.1. Zrušení pololetního výkazu o pracovní neschopnosti Z podnětu Ministerstva práce a sociálních věcí dochází od roku 2012 ke zrušení pololetního statistického zjišťování Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Důvodem tohoto kroku je především snížení administrativní zátěže části zaměstnavatelů, intenzivnější využití administrativních zdrojů dat a údajů z registrů a snížení nákladů na zajištění a zpracování údajů Mateřská a rodičovská dovolená Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Rozhodování a administrace těchto dávek je k tomuto datu prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR (včetně rodičovského příspěvku). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má za stanovených podmínek pojištěnka (pojištěnec), pokud v den, od něhož je tato dávka přiznávána, trvá nemocensky pojištěné zaměstnání (popř. účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné) nebo ochranná lhůta a jestliže v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství trvala jejich účast na nemocenském pojištění alespoň kalendářních 270 dnů. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který nemocensky pojištěná žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů). Od 1. ledna 2012 se zjednodušuje zápočet doby studia pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství: do doby účasti na nemocenském pojištění (min. 270 kalendářních dnů) pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství se od započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno

13 Pro zápočet doby studia tedy již není podmínkou, aby počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadal do 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a ani to, aby k převzetí dítěte do péče došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia. Od 1. ledna 2012 se zavádí podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů pro pojištěnce, který přebírá péči o dítě na základě dohody s matkou dítěte. 1. mění se podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství v případě písemné dohody mezi pojištěncem (otcem, manželem) a matkou dítěte o převzetí péče o dítě, kdy nově bude nutné dohodu uzavřít na nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů 2. dávka se tak nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak splněny podmínky nároku na výplatu, nečiní alespoň 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů Cílem úpravy v 32 odst. 1 (kde se na konci písm. e) doplnil text, z kterého vyplývá, že si po dohodě obou z manželů může převzít peněžitou pomoc otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, ale nejméně na 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (dosud mohl i jen na jeden den), v 36 se zároveň s touto změnou doplnil odst. 3, podle kterého se peněžitá pomoc nevyplácí muži, který převzal peněžitou pomoc a není splněna podmínka nejméně na 7 kalendářních dnů a podle přechodného ustanovení neplatí podmínka 7 kal. dnů na případy, kdy vznikl nárok na peněžitou pomoc před účinností zákona), je zabránit účelovému přebírání péče o dítě otcem či manželem ženy, která dítě porodila, jen na dny pracovního klidu, kdy tak dříve otec dítěte (manžel) kromě mzdy pobíral také peněžitou pomoc v mateřství. Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí Kč za měsíc. Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může nově zvolit i rodič, jenž si neplatil nemocenské pojištění, které se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmu (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte. Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení, a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté Kč do 4 let věku dítěte podle právní úpravy od 1. ledna Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012: může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek postaru nebo podle nové právní úpravy od 1. ledna 2012 obecně však bude platit podmínka, že pokud rodič setrvá ve variantě pobírání rodičovského příspěvku podle staré právní úpravy k , bude platit pro něj tato úprava jako celek, tedy i se sledováním omezené docházky dítěte do předškolního zařízení po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku pokud však rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012, bude se na něho vztahovat mj. ustanovení o nesledování návštěvy předškolního zařízení u dětí starších 2 let věku možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je zachována i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším potomkem Děti se zdravotním postižením budou zajištěny jednotným způsobem, tj. tak, aby po dovršení 1 roku věku byly zabezpečeny vždy jednou dávkou, a to buď rodičovským příspěvkem, nebo příspěvkem na péči

14 Rodičovský příspěvek i na děti ve školce od U dětí starších než dva roky se ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, ale jen za předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek Nařízení vlády č. 410/2011 Sb. ze dne 7.prosince 2011 o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění zvyšuje tuto částku od 1.ledna 2012 na 2500,- Kč. TIP MZDY 2012: V Přepínače - Zpreacování Pojištění - byla aktualizována položka Zaměstanání malého rozsahu Koruny v období 01/ Změny zákona o nemocenském pojištění dle zákona č. 470/2011 Sb. Změny v zákonu č. 187/2006 Sb.o nemocenském pojištění, které platí od V 5 písm. a) se doplňují body 16 až 20, to jsou nově pojištěné skupiny: 16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, 17. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, 19. likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 20. vedoucí organizačních složek právnické osoby (má sídlo ve státě, s nimž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je zapsána v obchodním rejstříku) uvedených v novém 167c zákona č. 187/2006 Sb., jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. TIP MZDY 2012: Z toho vyplývá, že od účinnosti zákona budou nemocensky pojištěni opět společníci a jednatelé s. r. o. a také členové kolektivních orgánů (představenstvo, dozorčí rada apod.), pokud jsou jejich příjmy považovány za příjmy ze závislé činnosti (jsou, viz 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů). POZOR: Pokud by jednatelé nebo členové statutárních orgánů pracovali na základě obchodněprávního vztahu, nenáleží jim v případě pracovní neschopnosti náhrada mzdy v prvních 21. kal. dnech jejího trvání. Od 22. dne jim náleží nemocenské dávky, pokud nebudou pro společnost vykonávat práci. Pobírání odměny statutára není výkon práce. V 192 ZP a následujících je specifikováno, že :

15 Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), odměna jednatele či člena kolektivního orgánu zde uvedena není, není to ani mzda, ani plat, ani odměna z dohod. Navíc se nejedná o pracovní poměr, protože nevzniká podle zákoníku práce. Pokud jde o krácení odměny při dlouhodobé nemoci, to by mělo být upraveno ve smlouvě o výkonu funkce. Není-li sjednáno krácení, odměna se nekrátí. Fiktivní rozpis pro náhradu nepotřebujete ani pro pořízení nemoci, kterou musíte evidovat, je to vyloučená doba jak pro ELDP, tak pro nemocenské pojištění, pokud je z této činnosti zaměstnanec pojištěn a doručí pro tento PPV neschopenku. Doklad Likvidace DRMZD Text Datum Od DatumDo Nemoc Rozvržení sociální události Dny Hodiny Koruny % Redukovaný průměr Sazba kalendářní pracovní odpr. 1.den náhrady náhrady Do 3 dnů 00 P3 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Nad 3 dny Nad 21 dnů 60 P3 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 30 Snížení A Ukončení sociální události A Proplaceno Zvýšení + 0 Náhrada mzdy celkem 0,00 0,00 0,00 Pracovní dny a hodiny omluvené 0,00 0,00 Kalendářní dny celkem 30 Mzda za odpracované hodiny 1. den sociální události 0,00 0,00 V případě souběhu pracovního vztahu a vztahu statutára se postupuje takto: Příklad 1. Zaměstnankyně je v pracovním poměru zaměstnána jako mzdová účetní. Zároveň je členem představenstva družstva s měsíční odměnou 1500 Kč. Zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti od 15. května 2012 do 30. června Odměna člena představenstva družstva je vyplácena celé období od do Bude se doba od do v pracovním poměru považovat za vyloučenou, když pobírá odměnu člena představenstva, která nezakládá účast na pojištění? Odpověď OSSZ na dotaz č. 1 Doba od do bude také dobou vyloučenou. Pojistný vztah z PP se posuzuje samostatně. Doplňuji k dotazu č.1: Zaměstnankyně není nemocensky pojištěna z funkčního vztahu, proto doručí doklad o pracovní nechopnosti pouze pro pracovněprávní vztah. Doba od 15. května do 30. června bude dobou vyloučenou jak pro nemocenské pojištění, tak pro důchodové pojištění. Pokud jde o ELDP, bude veden pouze pro pracovněprávní vztah

16 Příklad 2. Zaměstnankyně je v pracovním poměru zaměstnána jako mzdová účetní. Zároveň je společníkem s.r.o. s měsíční odměnou 3000 Kč. Zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti od 15. května 2012 do 30. června Odměna společníka je vyplácena celé období od do Bude se doba od v pracovním poměru považovat za vyloučenou, když pobírá odměnu člena představenstva, která zakládá účast na pojištění? Odpověď OSSZ na dotaz č. 2 Doba od do bude také dobou vyloučenou. Pojistný vztah z PP se posuzuje samostatně a není rozhodující, že odměna člena představenstva zakládá účast na pojištění. Pouze v případě, že by dávky žádala s obou pojistných poměrů, ale to nepředpokládám, protože se ptáte na VD z pracovního poměru. V každém případě budou vystaveny 2 ELDP a na ELDP z PP bude uvedena ve VD i doba od Doplňuji k dotazu č. 2: Pokud by žádala dávky z obou pojistných poměrů, vyloučená doba z pojistného poměru statutára by nebyla pro ELDP vyloučenou dobou od 1.6. do 30.6., protože by se jednalo o souběh pojistného příjmu a vyloučené doby. Na ELDP za pracovněprávní vztah bude doba od do dobou vyloučenou pro důchodové pojištění ( i pro nemocenské pojištění). Na ELDP za funkční vztah nebude doba od 1.6. do dobou vyloučenou pro důchodové pojištění (bude však dobou vyloučenou pro nemocenské pojištění). V 10 (vznik a zánik pojištění) se doplnilo, kdy vzniká a zaniká pojištění nově pojištěných skupin zaměstnanců (společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů). Např. jednateli vzniká pojištění dnem, kdy začal konat práci a končí dnem ukončení této práce. V 10 odst. 4 se doplnilo, že v případě navazujícího znovuzvolení člena kolektivního orgánu do funkce, se nebude jednat o zánik pojištění, ale o pokračování pojištění. Musí na sebe ale bezprostředně navazovat, stejně jako je to u zaměstnanců v pracovním poměru. TIP MZDY 2012: POZOR: Toto pokračování pojištění se nevztahuje na ostatní nově pojištěné skupiny zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté, prokuristé, lividátoři apod.) Podle přechodných ustanovení je ten, kdo plnil povinnosti zaměstnavatele ke dni předcházejícímu účinnosti zákona u společníků, jednatelů, prokuristů nebo členů statutárních orgánů, povinen do 30 dnů od účinnosti zákona, je přihlásit na OSSZ. Těmto nově pojištěným skupinám vzniká pojištění dnem účinnosti zákona a rozhodným obdobím je období od účinnosti zákona. TIP MZDY 2012: Budou-li Vaši statutáři pokračovat v práci na základě obchodněprávního vztahu, budete je je přihlašovat k nemocenskému pojištění do 31. ledna Nejprve prověříte jejich pracovněprávní vztah: typ PPV 771,772,777 převedete v nabídce hromadná změna PPV podle toho, zda jejich sjednaná odměna překročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (2500 Kč), na PPV:

17 překročí: 711 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 714 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), nepřekročí (ZMR) 721 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 724 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), typ PPV 842,844,872,874,877 převedete v nabídce hromadná změna PPV podle toho, zda jejich sjednaná odměna překročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (2500 Kč), na PPV překročí: 811 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 812 (člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu) 814 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), nepřekročí (ZMR) 821 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 822 (člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu) 824 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), případně jejich stávající pracovní vztah ukončíte k a zadáte nový dle výše uvedeného. Pracovněprávní vztahy 2012 Typ/SP/ZP Popis PPV PPV Pracovní smlouva s dopočtem na VZP Pracovní smlouva s odpoč.vzp-50% ZP Pracovní smlouva bez dopočtu na VZP Zahraniční zam. s PS s dopočtem VZP Zahraniční zam. s PS bez dopočtu VZP Pracovní smlouva s dopočtem na VZP Pracovní smlouva bez dopočtu na ZP Pracovní smlouva MR bez dopoč.na VZP PS krátkodobé zam. bez odvodu na SP PS krátkodobé zam. s odvodem na SP Dohoda o provedení práce Učni a studenti praktický výcvik Prac. smlouva MR s dopočtem na VZP 521, Prac. smlouva MR s odpoč.vzp-50%zp 523, Prac. smlouva MR bez dopoč.na VZP 524,124, DPČ s dopočtem na VZP DPČ DPČ - MR s dopočtem VZP DPČ - MR

18 6 2 3 DPČ - MR s odpoč.vzp-50%zp Společník s dopočtem na VZP Společník bez dopočtu na ZP 774, Společník MR s dopočtem na VZP Společník MR bez dopočtu na VZP 774, Člen stat.org. s dopočtem na VZP Člen družstva 842,872, Člen stat.org. bez dopočtu na VZP 814,874, Člen stat.org. MR s dopočtem na VZP Člen družstva MR 822,842,872, Člen statutárního orgánu MR Neuvolněný zastupitel Dom. zam. s PS s dopočtem ZP Dom. zam. s PS s odpoč.vzp-50%zp Dom. zam. s PS bez dopočtu ZP Dom. zam. s DPČ - MR s dopočtem na ZP Dom. zam. s DPČ - MR Dom. zam. s PS - MR s odpoč.vzp-50% ZP Dom. zam. s PS - MR 924 TIP MZDY 2012: PPV 844 Neuvolněný zastupitel, doplnila verze Typ PPV: 1 : Pracovní smlouva 2 : Pracovní smlouva další 3 : Krátkodobé zaměstnání 4 : Dohoda o provedení práce 5 : Pracovní smlouva na ZMR (zaměstnání malého rozsahu) 6 : Dohoda o pracovní činnosti 7 : Společník, komanditista 8 : Člen družstva, člen kolektivního statutárního orgánu 9 : Domácký zaměstnanec Prosím, respektujte výše uvedené rozdělení typů PPV, program interně počítá s tímto rozdělením. Proto je nutné, abyste v období 01/12 správně nastavili PPV u: Původní PPV Nové PPV Poznámka Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna je nižší než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP 774, Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč 774, Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna je nižší než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec

19 842,872, Sjednaná nebo stanovená odměna člena družstva činí alespoň 2500 Kč * 822,842,872, Sjednaná nebo stanovená odměna člena družstva činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec * Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP 814,874, Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu (mimo členy družstva) činí alespoň 2500 Kč Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu (mimo členy družstva) činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec Neuvolněný zastupitel Úpravu provedete u aktivních zaměstnanců v Hromadná změna PPV v období 01/12. Před prováděním oprav PPV doporučuji vytisknout sestavu Základní údaje, kdy se po klávese Enter zobrazí zaměstnanci, kteří mají alespoň jeden aktivní pracovněprávní vztah ve zpracováveném období. Vyberete na sestavě PPV, kterých se týká výše uvedené, a postupně poříďte příslušné zaměstnance do seznamu v (DBEJTE NA SPRÁVNÉ PPV A POŘADÍ). Před započetím akce Proveď změny je rovněž nutné DATA ZÁLOHOVAT! Jestliže Vaši statutáři nemají příslušný PPV v MS Průběh pracovního poměru, doporučuji zadat nový PPV včetně data v položce Nem.poj.od: (ti, kteří jsou ve funkci k , uvedete datum (rovněž aktualizujte u stávajících PPV 7xx a 8xx), u nových statutárů pak budete zadávat datum nástupu do funkce. V 10 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb. se doplnilo, že v případě navazujícího znovuzvolení člena kolektivního orgánu do funkce, se nebude jednat o zánik pojištění, ale o pokračování pojištění. Musí na sebe ale bezprostředně navazovat, stejně jako je to u zaměstnanců v pracovním poměru. POZOR: Toto pokračování pojištění se nevztahuje na ostatní nově pojištěné skupiny zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté, prokuristé, likvidátoři apod.). TIP MZDY 2012: Vznik nemocenského pojištění je dle přechodného ustanovení den , pokud tuto činnost vykonávali k Uveďte tento den v MS Průběh pracovního poměru rovněž do položky Nem.poj.od:. POZOR, POKUD VAŠI STATUTÁŘI MAJÍ SOUBĚŽNÝ PRACOVNÍ POMĚR, JE TŘEBA DODRŽET TYTO ZÁSADY: 1. Osobě, která vykonává činnost statutára a činnost v pracovním vztahu, náleží Odměna za činnost statutárního orgánu Mzda za činnost na základě pracovního poměru 2. Mzda z titulu pracovní smlouvy musí být od schválena valnou hromadou (s.r.o.), případně orgánem společnosti, který má v pravomoci stanovovat odměny statutárním orgánům společnosti. 3. Pokud nebude mzda z pracovního poměru schválena bez patřičných rozhodnutí do , bude mzda a k ní vážící se SP a ZP nedaňovým nákladem. 4. Patřičná rozhodnutí (např. Valné hromady): a) určit výši odměny za činnost statutárního orgánu aa) pokud bude určeno, že vykonáváná činnost je bez nároku na odměnu uzavře se Příkazní smlouva, protože u ní není nutnou podmínkou úplata ab) pokud bude určena výše odměny uzavře se mandátní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce s uvedením výše odměny

20 b) určit výši mzdy zaměstnance, který je statutární orgán a současně jako zaměstnanec vede obchodní společnost (OZ činnosti spadající do obchodního vedení ) 5. Pokud společnost vlastní jediný akcionář nebo společník, je nutné, aby všechny dokumenty (rozhodnutí jediného akcionáře nahrazující rozhodnutí valné hromady, příkazní, mandátní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce a také pracovní smlouva (pokud ji na obou stranách uzavírá stejná osoba) byly v písemné formě a každá listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací (notář, úřady, pošta...), nestačí prohlásit podpis za vlastní ( 132 OZ). Při této příležitosti také aktualizujte u statutárů položku Činnost: dle aktualizovaného číselníku Výdělečné činnosti. 1 pracovní poměr 2 druhý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 3 třetí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 4 čtvrtý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 5 pátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 6 šestý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 7 sedmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 8 osmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 9 devátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z dohoda o pracovní činnosti druhá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele třetí dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele čtvrtá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele pátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele šestá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele sedmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele osmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele devátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele desátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele dobrovolný pracovník pečovatelské služby domácký zaměstnanec pěstouni ve zvláštních případech ( 40a zák.č.117/1995 Sb.) smluvní zaměstnanec člen družstva prokuristé členové kolektivních orgánů právnických osob likvidátoři společník, jednatel, komanditista, ředitel obecně prospěšné společnosti první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele druhá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele třetí dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele čtvrtá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele pátá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele šestá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele sedmá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele