Bydlení a rodinné právo

Transkript

1 Bydlení a rodinné právo Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá. (Marcus Aurelius) Tato brožura vznikla během realizace projektu Vytvoření středoškolského vzdělávacího programu pro občanskou kompetenci absolventů. Tento projekt je spolufi nancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

2 stav ke dni Obsah Bydlení PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ PROBLEMATIKU BYDLENÍ 3 BYDLENÍ V BYTĚ, DOMĚ ČI MÍSTNOSTI 3 1. NA ZÁKLADĚ (SPOLU)VLASTNICKÉHO PRÁVA 3 2. NA ZÁKLADĚ NÁJEMNÍ SMLOUVY 3 3. NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O PODNÁJMU 5 4. BYDLENÍ ČLENŮ NÁJEMCOVY DOMÁCNOSTI 5 5. VE SLUŽEBNÍM BYTĚ 5 6. NA ZÁKLADĚ VĚCNÉHO BŘEMENE 5 7. NA ZÁKLADĚ TZV. NEPOJMENOVANÉ SMLOUVY 5 8. NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O VÝPŮJČCE 5 9. BEZ PRÁVNÍHO DŮVODU 6 BYDLENÍ V NEBYTOVÉM PROSTORU 6 CO JE TO TRVALÝ POBYT A JAK SE OHLAŠUJE? 6 Přílohy 1. NÁJEMNÍ SMLOUVA 7 2. SMLOUVA O PODNÁJMU VČ. SOUHLASU PRONAJÍMATELE 8 Rodina a partnerské vztahy 10 PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ PROBLEMATIKU RODINY A PARTNERSKÝCH VZTAHŮ 10 MANŽELSTVÍ VZNIK MANŽELSTVÍ VZTAHY MEZI MANŽELY ZÁNIK MANŽELSTVÍ 11 VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ URČENÍ RODIČOVSTVÍ 13 VÝŽIVNÉ VZÁJEMNÁ VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI RODIČI A DĚTMI VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI MANŽELY VÝŽIVNÉ ROZVEDENÉHO MANŽELA VYŽIVOVACÍ PŘÍSPĚVKY NEPROVDANÉ MATCE 14 REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ 15 Přílohy 1. NÁVRH NA ROZVOD MANŽELSTVÍ NÁVRH NA ÚPRAVU VÝCHOVY A VÝŽIVY NEZL. DÍTĚTE ŽALOBA O VÝŽIVNÉ (ZLETILÉ NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ) 18

3 Bydlení PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ PROBLEMATIKU BYDLENÍ 40/ Občanský zákoník 72/ tzv. Zákon o vlastnictví bytů 87/ vyhláška o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě 107/ tzv. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného 133/ tzv. Zákon o evidenci obyvatel 50/ tzv. Stavební zákon BYDLENÍ V BYTĚ, DOMĚ ČI MÍSTNOSTI 1. NA ZÁKLADĚ (SPOLU) VLASTNICKÉHO PRÁVA a) vlastnické právo k bytu - upravuje především obecně Občanský zákoník, důležitou právní normou je dále tzv. Zákon o vlastnictví bytů. Vlastník bytu disponuje s bytem podle svého uvážení, užívá ho sám nebo v něm nechá na základě různých důvodů bydlet jiné osoby. Ve výkonu svých vlastnických práv je omezen pouze v některých případech, jež upravuje zákon. (Např. v otázce dobrých mravů.) Nabýt vlastnické právo k domu či bytu může např. koupí, děděním, darováním, výstavbou apod. Vlastník domu či bytu má také své specifi cké povinnosti, jako např. odstraňovat závady na nemovitosti, jež by mohly někoho ohrozit, ohlašovat stavebnímu úřadu stavební úpravy nebo si pro ně vyžádat stavební povolení apod. Pozor, dědění, darování i prodej/ koupě nemovitosti podléhají zdanění! b) spoluvlastnické právo k bytu - stejně, jako vlastnické právo k bytu, je toto upravováno Občanským zákoníkem, zde je navíc spoluvlastník omezen zájmy ostatních spoluvlastníků. Existují dvě skupiny spoluvlastnictví: podílové spoluvlastnictví a společné jmění manželů. c) společenství vlastníků jednotek - je právnickou osobou, kterou tvoří majitelé bytů. Od bytového družstva se společenství vlastníků liší v tom, že jednotliví majitelé nejsou v nájmu společenství, nicméně i tak platí dohodnuté měsíční částky na opravy domu, služby apod. Vlastník bytové jednotky může svůj byt podle svého uvážení užívat, pronajmout anebo jej prodat, aniž by musel mít předem souhlas ostatních členů společenství anebo jim musel byt nabídnout přednostně ke koupi. d) bytová družstva - družstvo tvoří členové, již mají každý určitý podíl na majetku družstva tedy byt a podíl na společných prostorách domu. Hlavním orgánem bytového družstva (a také jediným, pokud má méně než 50 členů) je členská schůze a statutárním zástupcem je předseda. Chce-li někdo převést svá členská práva a povinnosti v bytovém družstvu, tzv. prodat podíl, může tak učinit i bez souhlasu orgánů družstva, kterým toto pouze oznámí. 2. NA ZÁKLADĚ NÁJEMNÍ SMLOUVY a) vznik nájmu - nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn, to znamená, že pronajímatel může vypovědět nájem bytu zpravidla jen s přivolením soudu a jen z výpovědních důvodů uvedených v Občanském zákoníku. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Např. musí být uvedeno, zda příslušenství - např. půdu nebo sklep - budeme užívat pouze my sami jako nájemci, nebo zda je budou užívat také naši sousedé. b) práva a povinnosti pronajímatele a nájemce - pronajímatel je především povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu, zejména předat novému nájemci celý byt se vším příslušenstvím a s příslušným vybavením, provádět řádnou údržbu domu, řádně 3

4 poskytovat služby. Pokud tyto povinnosti neplní, má nájemce právo na slevu nájemného či služeb anebo na náhradu nákladů spojených s odstraňováním nedostatků. Pozor, nájemce si ale slevu nemůže určit sám a začít méně platit, aniž by toto měl podloženo písemnou dohodou či rozhodnutím soudu. Dopustil by se tak porušení svých povinností a mohlo by mu hrozit vystěhování z bytu bez náhrady. Neplní-li pronajímatel svou povinnost včas odstranit závady v bytě/domě, může se nájemce tohoto domáhat žalobou na stanovení povinnosti pronajímatele odstranit závady v bytě. Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy v bytě pouze se souhlasem nájemce. Ten může souhlas odepřít jen z vážných důvodů. Pronajímatel je oprávněn vstoupit do bytu za účelem kontroly, zda nájemce byt užívá řádným způsobem - ale pouze po předchozí dohodě a nesmí tímto porušovat ustanovení o dobrých mravech (např. kontrolovat byt každý týden aj.) Nájemce je povinen užívat byt, prostory a zařízení domu řádně (zařízení a vybavení domu či bytu neničit, nepůjčovat a nerozprodávat, udržovat čistotu apod.), hradit běžné opravy a náklady spojené s běžnou údržbou bytu, ohlásit pronajímateli potřebu nutných oprav v bytě, ohlásit bez zbytečného odkladu změnu počtu osob v domácnosti, a zejména řádně a včas platit nájemné a úhrady za služby. c) nájemné, ceny služeb - zjednodušeně lze říci, že nájemné existuje buď tzv. regulované, anebo smluvní. Na regulované nájemné od dopadá zákon 107/2006, který umožňuje pronajímatelům nájemné jednostranně zvýšit, nicméně mohou tak činit jen v limitu stanoveném právními předpisy. K výpočtu zvýšení nájemného je na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj tzv. kalkulačka, kde si mohou nájemci i pronajímatelé vypočítat výši maximálního nárůstu ceny pro další rok. Pokud je cena uvedená v oznámení pronajímatele o zvýšení nájemného jiná (vyšší) než ta, o které se domnívá nájemce, že je správná, může se pokusit dohodnout s pronajímatelem na její úpravě anebo se obrátit s určovací žalobou na soud. Pozor, zákon 107/2006 Sb. většinou nedopadá do smluv, kde je stanoveno smluvní nájemné, nicméně v některých případech se tak stát může - záleží na doslovném textu smlouvy! Smluvní nájemné je zpravidla věcí dohody mezi pronajímatelem a nájemcem, či se řídí výší nabídky a poptávky. V družstevních bytech se platí tzv. věcně usměrňované nájemné a zahrnuje ekonomicky oprávněné náklady na dům. O jeho výši rozhoduje orgán družstva podle stanov. Pozor, nájemné není zároveň platbou za služby, i když ty jsou splatné spolu s nájemným. Ceny služeb nejsou příjmem pronajímatele, i když ten je o výši měsíčních záloh povinen nájemce včas informovat. Služby se platí za každého člena domácnosti. d) přechod nájmu - k přechodu nájmu dochází jestliže nejde o byt ve společném nájmu manželů a nájemce zemře nebo opustí trvale společnou domácnost. V tomto případě se stávají nájemci (společnými nájemci) jeho děti, registrovaný partner, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokázali, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájemci se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. Jestliže jde o byt ve společném nájmu manželů a manžel zemře nebo opustí trvale společnou domácnost, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel. e) zánik nájmu - nájem může zaniknout písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, písemnou výpovědí bez přivolení soudu nebo s přivolením soudu, uplynutím doby, na kterou byl sjednán, zánikem členství osoby v bytovém družstvu nebo z jiných důvodů. Společný nájem může zaniknout například smrtí jednoho z nájemců anebo rozhodnutím soudu (např. po rozvodu manželství). Bez přivolení soudu může dát pronajímatel nájemci výpo- 4

5 věď např. pokud nájemce hrubě porušuje dobré mravy v domě, má dluh na nájemném odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného, pronajímá byt další osobě bez svolení pronajímatele aj. Pokud dá pronajímatel nájemci výpověď, může nájemce do 60 dnů od doručení výpovědi podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. S přivolením soudu může pronajímatel nájem vypovědět jen v případě, že potřebuje byt pro sebe nebo některé své příbuzné (viz. 711 Občanského zákoníku), nájemce přestal pro pronajímatele pracovat (u služebních bytů), dále z důvodu veřejného zájmu (veřejným zájmem může být cokoli od těžby nerostů, přes umožnění zahraničnímu investorovi výstavbu továrny, která do regionu přinese mnoho pracovních příležitostí, po obnovení např. původního ekosystému vzácného druhu žab), rekonstrukce domu aj. Ve většině případů náleží při výpovědi z nájmu bytu nájemci bytová náhrada, tedy: náhr. byt, ubytování anebo přístřeší. Pozor, pokud k výpovědi došlo pro závažné porušení povinností nájemce, může soud rozhodnout, že žádná bytová náhrada nepřísluší! 3. NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O PODNÁJMU Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem pronajímatele. Za podnájem lze považovat i bezplatné přenechání nájemcova bytu nebo jeho části do užívání jinému. Smlouva o podnájmu musí mít také písemnou formu. Výpovědní lhůta musí být i u podnájmu bytu nejméně 3 měsíce dlouhá a končit musí ke konci kalendářního měsíce. Byl-li podnájem sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby. Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem. 4. BYDLENÍ ČLENŮ NÁJEMCOVY DOMÁCNOSTI Členem domácnosti je osoba, která užívá s nájemcem byt po dobu nejméně tří měsíců v roce. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. K přijmutí příslušníků domácnosti do svého bytu nájemce nepotřebuje souhlas pronajímatele, pozor však na ohlašovací povinnost nájemníka vůči pronajímateli! Člen domácnosti nemusí mít v tomto místě zřízen trvalý pobyt. K zániku právního důvodu bydlení příslušníků domácnosti dochází: - zánikem nájmu bytu - odvoláním souhlasu nájemce s bydlením příslušníka domácnosti 5. VE SLUŽEBNÍM BYTĚ Podmínkou bydlení ve služebním bytě je zpravidla to, že nájemce vykonává pro pronajímatele nějakou práci. I zde je nutná řádná nájemní smlouva a dodržování práv a povinností pronajímatele a nájemce jako u ostatních typů nájmu. 6. NA ZÁKLADĚ VĚCNÉHO BŘEMENE Věcné břemeno opravňuje určitou osobu užívat byt, dům či jeho část. Toto právo se vkládá do katastru nemovitostí a k jeho vzniku může dojít např. uzavřením darovací smlouvy, závětí apod. změnou v osobě vlastníka nezaniká právo věcného břemene. Babička daruje svému vnukovi chalupu, ale v darovací smlouvě si vymíní, že ji v ní nechá vnuk až do její smrti bydlet. Pokud vnuk chalupu prodá, babička v ní má stále zřízeno věcné břemeno. 7. NA ZÁKLADĚ TZV. NEPOJMENOVANÉ SMLOUVY Takto bydlet lze např. v případě, že se bydlící poskytovateli zaváže k tomu, že pro něj bude vykonávat určitou činnost, např. úklid domu, péče o zahradu apod. Dohoda může být uzavřena ústně, písemně anebo faktickým nastěhováním se dotyčného za souhlasu nájemce či vlastníka. Zaniknout tento vztah může dohodou nebo uplynutím doby, na kterou byl sjednán, smrtí některého z účastníků apod. 8. NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O VÝPŮJČCE Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo byt po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Smlouva o výpůjčce nemá předepsanou formu, lze ji tedy uzavřít písemně, 5

6 ústně, či faktickým jednáním za souhlasu obou smluvních stran. Půjčitel bývá vlastník. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat byt k užívání jinému. 9. BEZ PRÁVNÍHO DŮVODU Pokud osoba užívá byt či jinou nemovitost bez právního důvodu (osoby, jimž byl odvolán souhlas s bydlením příslušníka domácnosti, squateři aj.), je povinna ho vyklidit. Bydlením bez právního důvodu se dotyčný vystavuje postihům v rámci přestupkového řízení nebo v trestním řízení. Oprávněná osoba (zpravidla vlastník nemovitosti) může uplatnit své nároky (mimo přestupkové i trestní řízení) také žalobou na vyklizení. BYDLENÍ V NEBYTOVÉM PROSTORU - tzn. v jakémkoli prostoru, jež není určen k trvalému bydlení (zahradní chaty, kanceláře, provozovny apod.) Zde je nutno zdůraznit, že ač fyzicky v nebytovém prostoru je leckdy možné bydlet vcelku pohodlně, stavební zákon toto výslovně zakazuje a to v 105 odst. 2 písm. c): Přestupku se dopustí a pokutou od Kč do Kč bude potrestán ten, kdo užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením... anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. A dále také ten, kdo užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí. Pozor, v praxi je možné setkat se s tím, že pronajímatel nabídne nájemci původně nebytový prostor, jenž byl v minulosti zrekonstruován a přestavěn na byt s obytnými místnostmi s veškerým sociálním zařízením, kuchyní apod., nicméně nikdy nebyl jako byt zkolaudován. Je tedy v dokumentaci stále veden jako např. půda nebo sklep. Pronajímatel sepíše s nájemcem řádnou nájemní smlouvu a byt mu poskytne. Pokud se nájemce skutečně nastěhuje a v bytě bydlí, dopouštějí se obě strany přestupku. Je zde navíc možné nejčastěji při změně v osobě pronajímatele (zprav. vlastníka nemovitosti), jež tuto závadu zjistí - dát nájemci výpověď bez nároku na náhradní byt. Na nájemci tedy je, aby pak uplatňoval právo na náhradní bydlení či náhradu škody u původního pronajímatele. Je velmi užitečné, pokud má budoucí nájemce podezření, nechat si od pronajímatele předložit kolaudační rozhodnutí k prostoru, do kterého se chystá nastěhovat. CO JE TO TRVALÝ POBYT A JAK SE OHLAŠUJE? Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen (zkolaudován) k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen: - vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu - předložit platný občanský průkaz - doložit vlastnictví domu nebo bytu (výpisem z katastru nemovitostí), nebo doložit oprávněnost užívání bytu (např. nájemní smlouvou, smlouvou o zřízení věcného břemene), nebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby (zpravidla vlastník domu/bytu nebo jeho nájemce) o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu, anebo musí oprávněná osoba potvrdit souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Zrušení údaje o místu trvalého pobytu: Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, když se prokáže, že se dotyčný na adrese delší dobu nezdržuje a nemá tam žádné osobní věci. 6

7 Přílohy 1. NÁJEMNÍ SMLOUVA Dne 1. března 2006 uzavřeli Jan Žižka, r. č /1189, bytem Praha, Slezská 14, jako pronajímatel, a Petr Nový, r. č /1661, bytem Kladno, Krátká 6, jako nájemce, tuto nájemní smlouvu: I. Pronajímatel jako výlučný vlastník domu č. p. 14 ve Slezské ulici v Berouně přenechává nájemci do užívání byt s ústředním topením ve druhém poschodí tohoto domu, sestávající ze tří pokojů, kuchyně, koupelny, WC, předsíně a spíže. Byt je vybaven elektrickým bojlerem, plynovým sporákem a kuchyňskou linkou. II. Nájem se uzavírá od 1. března 2006 na dobu neurčitou. III. Nájemce se zavazuje platit pronajímateli roční nájemné ve výši , Kč (sedmdesátdvatisíc korun českých), a to ve splátkách po 6.000, Kč splatných měsíčně vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. IV. Měsíční zálohy cen za plnění spojená s užíváním bytu jsou splatné spolu s nájemným. Jejich výši určí pronajímatel pro každý kalendářní rok. Skutečnou výši cen a celkových záloh za jednotlivá plnění zúčtuje pronajímatel na základě faktur dodavatelských organizací vždy za kalendářní rok, nejpozději s vyúčtováním topné sezóny. V. Nájemce se seznámil se stavem pronajímaného bytu. Byt přebírá bez závad způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení, což podpisem této smlouvy potvrzuje. Po skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli byt ve stavu, v jakém ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. VI. Účastníci smlouvu přečetli, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy. V Praze dne 1. března Jan Kos Petr Nový Nájemní smlouva musí být uzavřena písemně. Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. 7

8 2. SMLOUVA O PODNÁJMU VČ. SOUHLASU PRONAJÍMATELE Dne 1. března 2006 uzavřeli pronajímatel Oldřich Kulatý, r. č /2575, bytem Kladno, Krátká 2942, a podnájemce Jan Žižka, r. č /2273, bytem Slaný, Pražská 30, tuto smlouvu o podnájmu: I. Pronajímatel má podle nájemní smlouvy ze dne , uzavřené s vlastnicí domu paní Veronikou Šimkovou, výlučné právo užívat byt č. 1 o velikosti s příslušenstvím v přízemí domu č. p v Krátké ulici v Kladně 4. II. Byt uvedený v čl. I. s příslušenstvím, ale bez zařízení, pronajímá pronajímatel podnájemci, a to od na jeden rok do včetně. K pronajímatel a všichni, kdo jsou v bytě na základě jeho práva, byt vyklidí a vyklizený předá podnájemci. III. Pronajímatel výslovně prohlašuje a zavazuje se, že po dobu trvání podnájmu nebude byt užívat a nebude rušit v užívání podnájemce ani ty, kteří budou užívat byt s ním. IV. Podnájemce se zavazuje platit po dobu trvání podnájmu za pronajímatele v plné výši a řádně nájemné, úhradu za služby spojené s užíváním bytu a všechny další platby s užíváním předmětného bytu související. Předpis výše nájemného a cen za služby je uveden v příloze č. 1 této smlouvy. V. Podnájemce se zavazuje byt řádně užívat, plnit všechny povinnosti s užíváním bytu spojené, včetně provádění oprav náležejících nájemci. VI. Pronajímatel má právo podnájem vypovědět jen za předpokladu, že podnájemce nebude plnit povinnosti vyplývající z této smlouvy. VII. Podnájemce má právo podnájem vypovědět, nebude-li moci byt řádně užívat z důvodů, které nejsou na jeho straně. VIII. Výpovědní lhůta je v obou případech 3 měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. IX. 8

9 Skončí-li podnájem z důvodů na straně pronajímatele před uplynutím doby, na kterou je podnájem uzavřen, má podnájemce vůči pronajímateli právo na zajištění odpovídající bytové náhrady do doby, než by měl tento podnájem podle čl. II této smlouvy skončit. Jinak nemají účastníci této smlouvy při skončení nájmu vůči sobě žádné nároky. X. Podnájemce se seznámil se stavem pronajímaného bytu a v tomto stavu ho přebírá. Po skončení nájmu odevzdá podnájemce pronajímateli byt ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. XI. Účastníci smlouvu přečetli, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy. V Kladně dne 1. března 2006 Jan Žižka Oldřich Kulatý Souhlas pronajímatele (resp. vlastníka bytu) Jako vlastnice domu a pronajímatelka bytu označeného shora ve vztahu k jeho nájemci panu Oldřichu Kulatému souhlasím s přenecháním tohoto bytu do podnájmu podle výše uvedené smlouvy. V Kladně dne 1. března 2006 Veronika Šimková Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu ( 719 Občan. zákoníku), stejně jako souhlas pronajímatele. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle 710 odst. 2. Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby. Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem. Podnájem družstevních bytů upravují stanovy jednotlivých bytových družstev. 9

10 Rodina a partnerské vztahy PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ PROBLEMATIKU RODINY A PARTNERSKÝCH VZTAHŮ 94/ zákon o rodině 359/ zákon o sociálně právní ochraně dětí 115/ o registrovaném partnerství MANŽELSTVÍ Manželství je defi nováno jako trvalé společenství muže a ženy, založené zákonem stanoveným způsobem. 1. VZNIK MANŽELSTVÍ Manželství může vzniknout na základě občanského nebo církevního sňatku. Uzavření občanského sňatku spočívá v tom, že snoubenci učiní prohlášení o uzavření manželství před starostou (primátorem) nebo členem matričního úřadu pověřeným obecním (městským) zastupitelstvem, v jehož obvodu má jeden z nich trvalý pobyt, a to za přítomnosti matrikáře. Manželství se uzavírá v místě určeném úřadem pro konání slavnostních obřadů. Nicméně, je-li přáním snoubenců uzavřít manželství na jiném, než k tomu určeném místě, je tak možno učinit na kterémkoli vhodném místě, pokud to povolí matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá. Další bližší okolnosti obsahuje ustanovení 3 a 4 zákona o rodině. Církevní sňatek je uzavřen tak, že prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností v místě touto církví nebo náboženskou společností určeném pro náboženské obřady nebo náboženské úkony ( 4a). Byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky. Byl-li uzavřen sňatek církevní, nelze následně občanský sňatek uzavřít ( 10). Jaké jsou podmínky pro uzavření manželství? - Snoubenci musí splňovat limit věku, kterým je dovršení 18 let. (Výjimečně, je-li to v souladu se společenským účelem manželství, může soud povolit uzavření manželství nezletilému staršímu 16 let.) - Do nového manželství nemůže vstoupit osoba, která je dosud vázána manželstvím předchozím. - Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům, zatímco osoba ve způsobilosti k právním úkonům toliko omezená manželství uzavřít může, avšak s povolením soudu. - Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. Toto omezení se vztahuje též na vztahy založené osvojením. - Nesplnění těchto podmínek zakládá buď neplatnost manželství, kterou vysloví soud, nebo neexistenci manželství (tzv. nonmatrimonium). Neexistence manželství, tedy stav, kdy manželství právně vůbec nevzniklo, je nejtíživější sankcí s dalekosáhlými právními důsledky: nevznikne společné jmění manželů, neplatí právní domněnka otcovství apod. 2. VZTAHY MEZI MANŽELY Vztahy mezi manžely jsou právně vymezeny velmi stručně v ( 18-21). Zdůrazňuje se, že manželé mají stejná práva a stejné povinnosti, že jsou povinni spolu žít, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak a jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. Co z toho v praxi vyplývá? Například to, že při sjednávání půjček nebo při zadlužení jednoho z manželů je zavázán i manžel druhý, a to i v případě, že nedal k půjčce svůj 10

11 výslovný či písemný souhlas pozor tedy, veškeré tyto závazky spadají do společného jmění manželů se všemi následky, které to může přinést. Paní B. je nyní čerstvě rozvedena. Její bývalý muž si vzal ještě za trvání manželství automobil na leasing, který ale brzy přestal splácet. Na leasingové smlouvě je sice uvedeno její jméno, jako manželky, ona ale nikomu žádný souhlas s ručením za závazky nedala. Nyní se společnost, která automobil bývalému manželovi poskytla domáhá soudně fi nančních splátek i na ní. Je to v pořádku, anebo za dluhy manžela není zodpovědná když už jsou navíc rozvedeni? Odpověď: V tomto případě se skutečně může leasingová společnost domáhat splácení dluhu na paní B. Dluh vznikl za manželství a je za něj spoluzodpovědná stejně jako bývalý manžel. Paní B. se ale může domáhat toho, aby jí její manžel nahradil škodu na majetku, která jí tímto neplněním jeho závazků vznikne. 3. ZÁNIK MANŽELSTVÍ Manželství zaniká rozvodem, smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého. Co se stane, když vyjde najevo, že manžel prohlášený za mrtvého, žije a jeho manžel uzavřel manželství nové? Které manželství bude platné? Podle 22 Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové. a) Rozvod manželství Každý má právo změnit partnera a manželství není donucovací institucí. Podle ustanovení 24 může soud manželství na návrh některého z manželů rozvést, je-li manželství tak trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Nicméně: Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmy těchto dětí. Před rozhodnutím o rozvodu manželství musí být upravena práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem, které se z tohoto manželství narodily, a to v řízení opatrovnickém, tedy zvláštním řízení dle 176 Občanského soudního řádu. Existují dva typy rozvodu: smluvený a tzv. ztížený. U smluveného rozvodu, jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: - písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, - pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. U ztíženého rozvodu může nastat situace, že návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel (např. nebyl tomu druhému nevěrný) a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma (např. výrazné snížení životní úrovně), soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky 24. POZN.: Místně příslušný k řízení o rozvod je okresní (obvodní) soud, v jehož obvodu měli manželé v České republice poslední společné bydliště, bydlí-li v obvodu tohoto soudu aspoň jeden z manželů. Jinak je příslušný soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, a není-li takového soudu, soud podle bydliště žalobce. b) Rozhodování o nezletilých dětech V případě, že se manželé rozvádějí, je vždy nutné mít soudní rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí tedy stanovit si, kdo o děti 11

12 bude pečovat a vychovávat je, a kolik bude druhý rodič na jejich výchovu a výživu přispívat. Pokud se manželé dohodnou, soud může jejich dohodu akceptovat, a tím je celá věc zjednodušena. Neudělá to však v případě, že by tato dohoda byla v rozporu se zájmy nezletilých dětí. Stále častěji se však stává, že rodiče dítěte/dětí spolu žijí nesezdáni. Pak, rozhodnou-li se, že již dále spolu být nechtějí, mají oproti rodičům-manželům výhodu, že se mohou prostě dohodnout, ať už ústně, anebo písemně. Pokud dohoda klape, je vše v pořádku. Pokud neklape, anebo se nedohodnou, mohou se obrátit na soud se stejným návrhem, jako rodiče-manželé. Soud pak (v obou případech) rozhodne buď o svěření do výchovy jednomu z rodičů a určí, kdy a jak často se ten druhý bude s dítětem vídat, nebo může rozhodnout o tzv. střídavé výchově, tedy že dítě bude např. týden u jednoho rodiče a týden u druhého. Také rozhodne o tom, kdo a kolik bude platit na jeho výživu. (Zde je dobré podotknout, že nemůže-li dostát své vyživovací povinnosti rodič, může tato přejít na prarodiče, kteří zároveň mají také svá práva vůči vnoučeti. Tedy: pokud jim jeden z rodičů brání v kontaktu s jejich vnoučetem, mohou si i oni podat návrh k soudu na úpravu styku s ním.) Dítě je v tomto řízení zastupováno tzv. kolizním opatrovníkem sociálním pracovníkem Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI Jsou vztahy mezi rodiči a dětmi záležitostí jen rodinnou? Může do nich někdo zvenčí zasahovat? Jakou úlohu při úpravě těchto vztahů hraje stát? 1. RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST Rodičovská zodpovědnost je defi nována v 31 jako souhrn práv a povinností vznikajících při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, dále při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění. Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům. Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, popřípadě jeli jeden z nich zbaven rodičovské zodpovědnosti nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči. Může do rozhodování o svém osudu zasahovat samo nezletilé dítě, kterého se toto rozhodování týká? Jak? V ustanovení 31 odst. 3 je zakotveno právo dítěte (s ohledem na stupeň jeho vývoje) vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, tedy obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů týkajících se podstatných záležitostí jeho osoby, a zejména právo být slyšen v každém řízení, v němž se o takových záležitostech rozhoduje. Zákon v souladu s mezinárodními normami a v souladu s Úmluvou o právech dítěte, zajišťuje nezletilému dítěti, možnost v této míře se aktivně podílet na rozhodování o svém vlastním osudu. Jak je toto naplňováno v praxi je stále věcí individuálních přístupů soudců, případně opatrovníků. Nejčastěji se tyto věci řeší tak, že je požádán soudní znalec (nejčastěji psycholog), jenž provede s dítětem i rodiči (případně jinými zainteresovanými osobami) diagnostický pohovor, jenž je zaměřen na vývoj dítěte, rodinné vztahy, apod. a o tomto vyhotoví znalecký posudek, jenž je pak důležitým podkladem pro rozhodování soudu. Nicméně podpořit zájmy dítěte mohou např. jako svědci v řízení i jiné (blízké) osoby. 2. SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Tuto problematiku upravuje zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. a) Co tento pojem znamená? Především ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, dále ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a půso- 12