5/ Kongres starostů. Kdo je vlastníkem chodníků?

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 17. ROČNÍK 5/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Hodnocení krajských setkání Kongres starostů Kdo je vlastníkem chodníků? Datové schránky Uznatelnost DPH v PRV Z Rady Svazu Realita není radostná... říká ředitel odboru územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl, který byl jedním z hlavních přednášejících na XVI. Kongresu starostů a primátorů v Brně. Část svého vystoupení zaměřil na predikci daňových příjmů, přičemž mimo jiné konstatoval: Už ke konci dubna jsme zaznamenali pokles daňových příjmů obcí téměř o 13 mld. Kč. Podle Jana Zikla lze očekávat, že v následujícím období bude propad daňových příjmů ještě větší, ke konci roku může činit i více než 20 mld. Kč. A co tedy ministerstvo obcím doporučuje? Předně řídit se pesimističtější variantou vývoje, průběžně sledovat plnění daňových příjmů v roce 2009 a srovnávat ho se stejným obdobím v roce 2008, uvážlivě používat rezervy vytvořené v minulých letech a v neposlední řadě pečlivě zvažovat investice, které generují další režijní výdaje. V další části své prezentace se ředitel Zikl zamýšlel nad možnými změnami v rozpočtovém určení daní v návaznosti na závěry Analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků. Studie podle jeho názoru přinesla podrobnou strukturu výdajů obcí, bohužel však nikoli přehled jejich skutečných potřeb. V každém případě ale prokázala nízkou úroveň daňových pravomocí v České republice, nedostatečné krytí výdajů na výkon agend státní správy a velkou nepřehlednost dotačních titulů. Jan Zikl se vyjadřoval také k různým návrhům na změny systému přerozdělování sdílených daní, nicméně závěrem všechny upozornil: Konečné rozhodnutí o podobě rozpočtového určení daní je vždy politickou záležitostí a vzhledem k politické situaci v naší zemi nelze předpokládat, že novela vstoupí v platnost v roce Prezentaci ředitele odboru územních rozpočtů ministerstva financí se více věnujeme uvnitř zpravodaje, stejně tak jako druhému tématu kongresu, nezadržitelně se blížící změně v komunikaci mezi úřady, tedy egovernmentu. Lenka Zgrajová

2 Aktuality ve zkratce SMO ČR na jednání Rozpočtového výboru 15. duben 2009, České Budějovice Výjezdní zasedání Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny se uskutečnilo v polovině dubna v Českých Budějovicích. S ohledem na projednávané dopady hospodářského poklesu na rozpočty samosprávy byli na jednání přizváni také zástupci Svazu. Dopolední část, která proběhla na magistrátu, byla věnována mj. také hospodaření a územnímu rozvoji Českých Budějovic. Poslance přivítala 1. náměstkyně primátora Ing. Ivana Popelová. Náměstek primátora pro ekonomiku Mgr. Rudolf Vodička, upozornil na nutné úspory v rozpočtu města z důvodu klesajících daňových příjmů a snahu nesnižovat naplánované investiční výdaje. Další z náměstků, František Jelen, představil záměry města ohledně dopravní infrastruktury, které by však vzhledem k regionálnímu významu neměly být financovány pouze z magistrátního rozpočtu. Odpolední jednání výboru proběhlo v budově krajského úřadu Jihočeského kraje. V úvodním slově se hejtman Mgr. Jiří Zimola opět zmínil o záměru kraje realizovat nezbytné investice, a to i za situace snižujících se příjmů. Poslanci dále vyslechli informace o průběhu prací na přípravě novely rozpočtového určení daní. Ing. Eduard Janota, náměstek ministra financí, znovu potvrdil závazek státu dofinancovat v příštím roce náklady na přenesenou působnost. Předseda Rozpočtového výboru Mgr. Bohuslav Sobotka podpořil spíše evoluční než revoluční postup při změnách ve financování samospráv, neboť v současné nejistotě není prostor pro nepřiměřené zásahy. Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu, upozornil, že na obce byly v poslední době přeneseny další výdaje, jako např. zvyšování tarifů pro pracovníky příspěvkových organizací či výdaje související s chodníkovou novelou. Zajímavá diskuze se rozvinula ohledně projektu Státní pokladny. Podle Ing. Janoty by úprava měla zahrnovat až změnu Ústavy tak, aby se součástí staly rovněž prostředky samosprávy. Problematice Státní pokladny se budeme věnovat v dalších číslech zpravodaje. Seminář k místním poplatkům 21. duben 2009, Praha Ministerstvo vnitra uspořádalo seminář věnovaný problematickým prvkům správy místních poplatků. Za Svaz se zúčastnil Ing. Jaromír Pekař, místostarosta Turnova a člen Finanční komise. Kromě zástupců ministerstva vystoupila JUDr. Zdeňka Jirásková, vedoucí oddělení Místní, správní a soudní poplatky, a také Mgr. Petr Lesa z Kanceláře veřejného ochránce práv. Právě ombudsman doporučuje Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o místních poplatcích, v níž by bylo zakotveno zákonné ručení osob povinných výživou k nezletilým, tj. zejména rodičů, za platbu místních poplatků za komunální odpad. Jde o návrh, který Svaz již prosazoval při poslední novele, kterou však, bohužel, předkladatel stáhl vzhledem k postoji ministerstva pro životní prostředí. Diskutovala se otázka správy místních poplatků, zástupci ministerstev potvrdili, že důkazní břemeno je na straně poplatníka. V této souvislosti se objevila otázka zpoplatňování staveb nesloužících k rekreaci, v nichž není žádná osoba hlášena k trvalému pobytu. Právě zmiňovaná novela měla upravovat i tento nejasný stav. JUDr. Jirásková upozornila, že prominutí daně vykonává obecní úřad v přenesené působnosti, nikoliv tedy zastupitelstvo. Tento institut bude navíc s největší pravděpodobností ze zákona vypuštěn, čímž větší váhu získají pravidla stanovená v obecně závazných vyhláškách. Ze semináře bude vyhotoven zápis, který bude obsahovat také odpovědi na všechny položené otázky. Neformální setkání ministrů pro regionální rozvoj 23. a 24. duben 2009, Mariánské Lázně Jednání, které bylo významnou akcí českého předsednictví, vedl český ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Hlavním tématem setkání byla diskuse o novém programovacím období po roce 2013 a budoucí podobě politiky soudržnosti. Setkání se rovněž zúčastnil europoslanec a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák, jenž byl vedoucím delegace Evropského parlamentu. Představil zde svoji zprávu, v níž se zabývá městskou dimenzí politiky soudržnosti. Pozornost zaměřil na to, jak nejlépe upravit pravidla strukturálních fondů tak, aby lépe vyhovovala potřebám evropských měst. Města jsou na jedné straně hnací silou rozvoje regionů i celé Evropy, na druhé straně však čelí řadě problémů. Z těchto důvodů by na města měla být přenesena působnost v oblasti správy evropských prostředků a města by tak měla získat větší pravomoci i zodpovědnost při programování a distribuci finančních prostředků. Dále by měl být využíván potenciál, který přináší nové finanční mechanismy typu JESSICA, založené na principu revolvingového úvěru, z něhož lze při dodržení podmínek splácení čerpat prostředky opakovaně. Dosud bylo získávání prostředků založeno výhradně na systému dotací, přičemž však část takto získaných prostředků není využívána efektivně. Využití nových finančních mechanismů přináší prostor pro změnu v systému politiky soudržnosti a využívá návratných forem získávání finančních prostředků, což by mohlo být vhodné i pro užití v ČR. Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2850 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 5/2009 strana 2

3 Jednání s Michaelem Kocábem 27. duben 2009, Praha Koncem dubna se zástupci Svazu zúčastnili jednání s ministrem vlády ČR pro lidská práva a menšiny Michaelem Kocábem. Jednání Svaz přímo inicioval, jelikož obcím, na jejichž území se nacházejí romské sociálně vyloučené lokality, chybí koncepční řešení Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a na tuto koncepci navazující věcný záměr zákona o Agentuře pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ministr Kocáb přítomným sdělil, že stát společně s obcemi by měl deklarovat dobrou vůli pomoci sociálně vyloučeným osobám. Deklarace by měla obsahovat i prohlášení o společném postupu všech politických stran v boji proti extremismu. Řešení sociální inkluze bude probíhat v dlouhodobém horizontu, kdy ministr pro lidská práva a menšiny bude mít funkci koordinátora a garanty určitých řešení se stanou jednotlivá ministerstva. Následně Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách zůstane posilujícím personálním a institucionálním zázemím obcí pro realizaci programů a projektů zaměřených na sociální integraci ve vyloučených romských komunitách. Michael Kocáb vyslovil i myšlenku, že do odstraňování sociálního vyloučení by se měly angažovat také církve. Mezi naléhavé problémy patří otázka sociálního bydlení. Je důležité motivovat a podporovat vlastníky bytových jednotek tak, aby utvořili bydlení pro sociálně znevýhodněné skupiny. Motivací by mohlo být např. snížení daní, příp. jiné nástroje formy podpory. Ministr přítomným dále sdělil, že dle vyjádření europoslance Špidly je pro ČR z evropských fondů vyčleněno 5 milionů eur pro řešení romské otázky. Tato finanční částka nebyla přidělena, neboť ČR neznala postup jejího čerpání. V souvislosti se sociální exkluzí se ministr zmínil i o negativním vlivu médií, která se primárně zaměřují pouze na Romy, čímž se opomíjí i nepatrné sociální vyloučení majority. Bc. Martin Šimáček, ředitel odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách, požádal zástupce Svazu o podporu reformy péče o ohrožené děti, kterou navrhuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Dle jeho názoru zmíněná reforma pokrývá většinu problémů vyskytujících se v této oblasti. Hovořil o tom, že práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí reformu potřebuje mj. i proto, aby se stala pomocníkem v nouzi, nikoliv obávaným represivním orgánem. Informoval také o změně podmínek k získávání dotací pro podporované bydlení, které stanovuje ministerstvo pro místní rozvoj. Vzhledem k tomu, že většina subjektů nemohla všechny podmínky splnit, se tyto změnily. Konečným výsledkem by mělo být vypracování strategie, která bude ukládat úkoly jednotlivým ministerstvům. Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu, navrhl věnovat sociální inkluzi kapitolu v připravované příručce pro zastupitele. Ministr vlády ČR pro lidská práva a menšiny byl požádán o podporu návrhu týkajícího se loterií a jiných podobných her tak, aby obce mohly rozhodovat o umístění videoloterních terminálů. Současná situace velkou měrou přispívá k překážkám vznikajícím při sociálním začleňování. XI. Sněm Svazu už za několik dní Vážené starostky, vážení starostové, již za pár dní, 28. a 29. května 2009, se v Karlových Varech bude konat XI. Sněm Svazu měst a obcí ČR. Pozvání na Sněm včetně příloh jste obdrželi poštou, potřebné informace najdete i na našem webu. Aby byl Sněm usnášeníschopný, musí být zaregistrována minimálně třetina členů Svazu, tedy více než 824 delegátů, respektive zplnomocnění. Aby mohl podle Stanov Svazu schválit zásadní dokumenty, v tomto případě změnu Stanov (přeřazení městysů do Komory obcí), musí hlasovat minimálně polovina členů Svazu, tedy více než 1236 hlasů. Dostatečný počet delegátů (včetně zplnomocnění) však stále není zaregistrován. Příprava a organizace Sněmu je velice náročná. Aby snaha organizátorů, ale především také práce a čas těch, kteří na Sněm pojedou, nebyly vynaloženy marně, dovolujeme si Vás znovu požádat: Pokud se Sněmu nemůžete zúčastnit osobně, pověřte hlasováním za Vaši obec/město zástupce z jiné členské obce, který na Sněm pojede, a toto zplnomocnění nám zašlete do Kanceláře Svazu. Formulář na zplnomocnění jste obdrželi, stejně tak jako pozvání a přihlášku na Sněm, poštou. Je zveřejněn i na našem webu. Zplnomocnění prosím zašlete na adresu SMO ČR, 5. května 1640/65, Praha 4, nebo naskenované na smocr@smocr.cz. Vážená paní starostko, vážený pane starosto, věříme, že se nám společně podaří zajistit usnášeníschopnost Sněmu a budeme moci naplnit jeho program. Více informací o XI. Sněmu naleznete na našich webových stránkách. Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU EKOZNAČKA SYMBOL KVĚTU EU Počátkem dubna Evropský parlament a Rada dospěly ke kompromisu ohledně návrhu nařízení o systému ekoznačky Evropské unie, který si klade za cíl zlevnit a zjednodušit používání dobrovolné ekoznačky symbol květu EU pro produkty šetrné k životnímu prostředí a zvýšit počet skupin, kterým je přiznávána ekoznačka na do roku 2015, aby měli spotřebitelé možnost vybrat si z větší škály ekoproduktů. Tato značka již byla přiznána 3000 produktů, jako jsou čisticí prostředky, papír či obuv. Na žádost poslanců by Komise měla před stanovením kritérií pro potraviny a krmiva nejprve provést studii, aby zjistila, zda je možné stanovit důvěryhodná environmentální kritéria pro tyto produkty. Dále europoslanci požadovali, aby nebyla ekoznačka přiznávána produktům obsahujícím určité konkrétní látky (toxické látky, látky škodlivé pro životní prostředí, karcinogenní a mutagenní látky nebo látky škodlivé pro reprodukci). Nová legislativa stanoví obecné požadavky na vymezení kriterií ekoznačky pro jakýkoli produkt nebo službu, které jsou poskytovány či prodávány na vnitřním trhu. Jakmile je určitému produktu udělena ekoznačka, je tato značka platná ve všech členských státech, v Norsku, na Islandu a v Lichtenštejnsku. Podniky tak budou moci použít tuto značku ve svém celoevropském marketingu. Tato problematika je jednou z priorit českého předsednictví a je pravděpodobné, že schválením a revizí stávajících nařízení k ekoznačení a k EMAS bude částečně tato priorita předsednictví naplněna. Vítám také, že byl zjednodušen dobrovolný systém značení produktů k udělování ekoznačky, což umožňuje rozšíření na další výrobky. Tím, že se podařilo vyřešit problém týkající se možného označování potravinových produktů, bude mít spotřebitel možnost při nákupu zvážit dopady výrobků a služeb na životní prostředí. V neposlední řadě je v této souvislosti také jistě důležité snížení administrativní zátěže pro velké, malé a střední podniky. Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR informační servis č. 5/2009 strana 3

4 Informujeme Co vyplynulo z krajských setkání V předcházejících číslech našeho zpravodaje jsme informovali o tom, jak letos probíhala setkání starostů v jednotlivých krajích a kde o jaká témata byl projevován největší zájem. Krajská setkání, která probíhala v průběhu února a března, jsou u konce a je čas na jejich celkové hodnocení. Hned v úvodu musíme konstatovat, že regionální úroveň se opět ukázala být velmi vhodnou platformou pro předávání informací a zkušeností mezi starosty a odbornými pracovníky Kanceláře Svazu. Diskutovat letos přijelo o dvě stě starostů více než v loňském roce. Letošním krajským setkáním jednoznačně dominovaly odpady a chodníková novela. Mnoho dotazů směřovalo také do oblasti egovernmentu a vodohospodářství. Jednalo se ale i o mnoha dalších tématech. Nemohl pochopitelně chybět blok věnovaný financování obcí. V rámci něho byly podávány průběžné informace o postupu prací na Analýze financování výkonu státní správy a samosprávy, jednalo se o dani z nemovitostí a problematice místních poplatků. Starostové byli upozorňováni i na změny, které přinášejí návrh nového občanského zákoníku, novela zákona o veřejných zakázkách nebo novela energetického zákona. Diskutovalo se o stavebním zákoně, převodu státního majetku do majetku obcí atd. Kromě projednávané legislativy byli účastníci setkání seznamováni také s aktivitami, které Svaz vyvíjí v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie, s programem Evropa pro občany, z kterého jsou podporovány aktivity v oblasti partnerské spolupráce, a s čerstvými novinkami v oblasti čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů. Kraj Počet měst a obcí v kraji Počet účastníků na KS Z toho členů/ nečlenů Jakou pozornost věnovali KS pozvaní hosté zástupci krajů a Parlamentu Zastoupení kraje Přítomnost poslanců a senátorů Plzeňský kraj Milada Emmerová Královéhradecký kraj Lubomír Franc Jihomoravský kraj Michal Hašek Jiří Bis, Miroslav Nenutil, Jiřina Rippelová Josef Ježek, David Kafka, Miroslav Antl, Jiří Liška Zuzka Bebarová-Rujbrová, Zuzana Brzobohatá, František Sivera, Ivo Bárek, Jan Hajda Pardubický kraj Radko Martínek - Moravskoslezský kraj Milada Halíková, Kateřina Konečná, Eva Richtrová, Otakar Veřovský Zlínský kraj Zdeněk Škromach Olomoucký kraj Michael Fischer (nám.), Martin Tesařík Zdenka Dopitová, Karel Korytář Ústecký kraj Jana Vaňhová Josef Šenfeld, Josef Zoser, Alexandr Vondra Liberecký kraj Přemysl Sobotka, Karel Kapoun Karlovarský kraj Martin Havel (nám.) Miroslav Nenutil Vysočina Jiří Běhounek Milan Štěch, Jan Kasal Jihočeský kraj Tomáš Jirsa Středočeský kraj a hl. m. Praha Karek Šebek Celkem informační servis č. 5/2009 strana 4

5 Dotazníkové šetření Stejně tak jako v loňském roce jsme ve všech krajích provedli dotazníkové šetření a položili představitelům měst a obcí několik otázek vztahujících se k aktuálně projednávaným legislativním normám. Některé z nich jsme vybrali i pro náš zpravodaj. Dodejme, že celkem se nám vrátilo 490 vyplněných dotazníků (některé neúplně). Přes 80 % jich odevzdaly obce I. typu. VYSVĚTLIVKY Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středoč. kraj + Praha Vysočina Ústecký kraj Zlínský kraj Všechny číselné údaje v grafech jsou uvedeny v procentech. 1. Stavební zákon Souhlasíte, aby mohla pořizovat (tedy administrovat) územní nebo regulační plán každá obec? (ze 479 odpovědí 306 ano, 173 ne) Starostové se většinou vyjadřovali v tom smyslu, že každá obec by pořizovat územní či regulační plán mohla (samozřejmě při splnění kvalifikačních předpokladů), ale nemusela. Pro řadu malých obcí by administrace územního plánu velmi zatížila chod úřadu, nezvládla by to ani odborně ani finančně. Proto by měla dle starostů existovat možnost výběru. Ti, kteří se vyjadřovali pro, většinou uváděli, že obec jako veřejnoprávní korporace musí být suverénní při rozhodování o svém majetku a území, musí ovšem zohledňovat nadobecní zájmy (komunikace, sítě). Obce, které toho nejsou schopny, by mohly žádat o pomoc úřady II. typu (případně ať povinnost zůstane na trojkových obcích). Vyloučil by se tím vliv vyšších orgánů na místní podmínky. Místní zastupitelé znají svoji obec nejlépe. Podle mnohých diskutujících by se tím zrychlil samotný pořizovací proces. Záporné stanovisko bylo, kromě finanční zátěže a odborné způsobilosti, odůvodňováno také tím, že je třeba plány vidět v regionálních souvislostech. Souhlasíte s rušením stavebních úřadů na obcích I. typu? (ze 478 odpovědí 95 ano, 383 ne) Rušení stavebních úřadů na obcích I. typu považuje většina starostů za oddálení státní správy od občanů. K problému by mělo být přistupováno individuálně. Pokud někde funguje špatně, je možné ho zrušit. Ale proč je rušit tam, kde jsou stavební úřady na dostatečné odborné úrovni a lidé jsou spokojeni? Někteří starostové se dokonce vyjádřili pro rozšíření počtu stavebních úřadů. Uvítali by, kdyby na dvojkách, kde stavební úřad dosud nemají, ale podmínky pro jeho vznik tam jsou, mohl být zřízen. Argumentovali především lepší znalostí území a místních poměrů a zkrácením doby vyřizování žádostí o stavební povolení. Kritizován však byl nedostatečný, ba přímo až směšný, příspěvek, který obce na tuto činnost dostávají. Kladné odpovědi se většinou opírali o zkušenosti z praxe - stavební úřady na některých jedničkových obcích nejsou schopny zvládnout větší akce a hrozí riziko z protahování řízení a jeho napadnutelnosti (není možné garantovat dostatečnou odbornost). Možná by bylo vhodné rozdělit stavební úřady podle pravomocí k jednotlivým druhům staveb. Přítomní se vyjadřovali také k tomu, zda by souhlasili s rušením stavebních úřadů na obcích I. typu za podmínky, že na nich budou moci být zřízeny stavební komise, které budou povolovat nejběžnější druhy staveb, např. voliéry, zimní zahrady, ploty či okna. Ano zaškrtlo 191 účastníků, ne 244. Pro ano většinou hlasovali starostové z nejmenších obcí, kolem 300 obyvatel, kteří provozování stavebních úřadů nejsou schopni zajistit, ale stavební komisi pro povolování drobných staveb by rozhodně uvítali. Stavební úřady podle nich mnohdy zbytečně prodlužují stavební řízení na tyto drobné stavby. Přece jenom o něco více odpovědí ale bylo záporných s upozorněním, že členství ve stavební komisi je dobrovolnou aktivitou, a nezaručuje tudíž profesní způsobilost. Stavební zákon je velmi složitý. V minulosti už existovala možnost zřizovat stavební komisi na každé obci, zkušenosti ale nebyly všude jen pozitivní. V každém případě by v nich měli zasednout odborníci na stavebnictví. 2. Zákon o svobodném přístupu k informacím Přejete si zachování nynější úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy lze o informaci žádat, a rovněž ji i poskytovat, také em (neformální proces)? (z 466 odpovědí 320 ano, 146 ne) Pro občana je tato forma komfortnější. Řada starostů proto souhlasila, nicméně mnozí by přesně vymezili typy informací, o které je možné tímto způsobem žádat. Služba bývá zneužívána notorickými stěžovateli. Někteří tuto službu podmiňovali zachováním možnosti požadovat zálohu. informační servis č. 5/2009 strana 5

6 Vyskytl se i názor, že zákonu se na centrální úrovni přikládá větší význam než v praxi má. Hlasující ne v komentářích uváděli, že služba je zátěží pro úředníky, neověřený žadatel může úřad v podstatě anonymně zahlcovat nesmyslnými žádostmi. Dále upozorňovali na časté příklady zneužívání komerčními firmami, které s odvoláním na zákon požadují např. přehledy o investicích obce a tyto informace pak dále zpeněžují. Někteří snižovali i jejich hodnověrnost. Nejednou se objevilo také vyjádření, že celý zákon je k ničemu a nejlepší by ho bylo úplně zrušit. Navazující otázka byla v podstatě opakem předcházející a dotazovala se na to, zda by starostové raději upřednostnili podřízení procesu správnímu řádu (formalizace pro žadatele i obec), kdy žádost musí být písemná nebo s elektronickým podpisem a ke každé žádosti je třeba založit spis, vydat rozhodnutí a doručit je do vlastních rukou (plán MV ČR)? Přibližně v opačném gardu se tedy i odpovídalo (z 427 odpovědí 122 ano, 305 ne). Formalizace by podle většiny byla složitá, zdlouhavá, egovernment by ztrácel smysl, administrace náročná, znamenala by ještě vyšší zátěž pro obce atd. I zde ale bylo na druhé straně poukazováno na zamezení zneužitelnosti systému. 3. Otázka vzniku Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Uvažujete o podpoře sociálního bydlení, které významně přispívá k odstranění romských ghett? (z 457 odpovědí 41 ano, 416 ne) Z výsledku tohoto hlasování je zřejmé, že naprostá většina starostů o ničem podobném neuvažuje. Někteří tyto problémy zatím vůbec řešit nemusí, ale i ti, kteří ano, většinou konstatují, že situaci s nepřizpůsobivými občany nevyřeší žádná komise ani agentura. Jedná se o stále neřešený koncepční problém státu. K problematice je nutno přistupovat jiným způsobem rovné příležitosti a plnění si svých povinností (ochota pracovat, nezneužívat sociálních dávek). Podobné akce znamenají pouze zbytečné plýtvání penězi. 4. Rozpočtové určení daní Souhlasíte se zařazením počtu žáků základních škol mezi kritéria sdílení daní v rámci RUD? (z 458 odpovědí 361 ano, 97 ne) Výrazná většina se ke kritériu žáků přiklonila. Samozřejmě za podmínky, že bude zrušena povinnost úhrady neinvestičních výdajů mezi obcemi. Podobný komentář se v dotaznících velmi často opakoval. Obce, které jsou zřizovateli škol, dostanou ze systému více peněz, obce, které nejsou zřizovateli, ušetří za placení příspěvků za své žáky. Vyřeší se účtování mezi obcemi, ubude zbytečná administrativa. Záporné odpovědi byly zdůvodňovány tím, že tento způsob povede k diskriminaci malých škol, kde jsou náklady na jednoho žáka stejně vysoké jako ve městech, a obavou z přetahování žáků. Někdo by dal přednost spíše kritériu kapacity škol, jelikož počet žáků se mění, náklady na údržbu a provoz škol zůstávají. Souhlasíte se zařazením počtu seniorů žijících v obci mezi kritéria sdílení daní v rámci RUD? (z 457 odpovědí 328 ano, 129 ne) I když převažovalo ano, nejde hovořit o tak výrazné většině jako u kritéria počtu žáků. Podle zástupců obcí by každá obec měla mít možnost poskytovat alespoň minimální rozsah péče o své staré spoluobčany. Ke skupině seniorů by ale bylo třeba přiřadit i invalidní důchodce a zohlednit pečovatelské domy. Rozhodně tedy nejde o jednoduché kritérium. Ne říkali právě ti, kteří upozorňovali na složitost kritérií a s tím narůstající možnosti účelových podvodů. 5. Daň z nemovitostí Má Svaz iniciovat zahájení prací na zcela novém zákoně o dani z nemovitostí? (z 456 odpovědí 319 ano, 137 ne) Větší část starostů by nový zákon o dani z nemovitostí uvítala, padala přitom ale různá doporučení. Např. nevyjímat zemědělskou půdu z místního koeficientu, odstranit benevolenci koeficientu 1-5 (málokdo má k zvednutí odvahu), umožnit hlavně zvýšení koeficientů u pozemků zařazených v územním plánu v zastavitelném území, zavést daň z obsluhy nemovitostí (daně jsou nízké, nezohledňují potřeby měst a obcí), daň zjednodušit atd. Někdo by navyšoval daně pouze u rekreačních objektů, jiný by diferencoval daň podle vybavenosti v místě či podle polohy, další by koeficienty stanovoval informační servis č. 5/2009 strana 6

7 po desetinkách. Vyskytovaly se i názory, aby byla iniciována novela, která by neumožňovala poskytovat žádné osvobození a několik jedinců by daň pro její neefektivnost zrušilo úplně. Poukazováno bylo i na problémy s vymáháním. V dotaznících se ukázalo, že pohledů na výběr daně z nemovitosti je opravdu mnoho. Hodně hlasů se ale shodovalo v tom, že starosta by měl v každém případě dostat z finančního úřadu informace, kdo daň platí a kdo ne, a mít tak kontrolu nad dlužníky (zda platí také za garáže či další dodatečné přístavby). Další otázka na toto téma navazovala. Ptali jsme se, zda by správa daně měla být převedena na obce (z 471 odpovědí 175 ano, 296 ne). Přeci jenom bylo tedy více těch, kteří se k převodu správy na obce nepřiklonili. Podle dotazníkového šetření panuje obava z toho, zda by správu personálně a technicky na menších obcích zvládli, z dalšího administrativního zatížení měst a obcí, ale třeba také z platební kázně vůči obci (z finančního úřadu mají lidé větší respekt). Někdo by správu vykonával, ale pouze za podmínky poskytnutí státního příspěvku na tuto činnost. Za mnohé uvádíme jeden komentář: Správu daně nechat finančním úřadům, zrušit ale jejich mlčenlivost vůči obcím, aby bylo možné zjistit daňovou výtěžnost. Drobit správce daně není nutné, vhodné by však bylo definovat spolupráci finančního úřadu s obcí. Po krajském setkání v Plzni jsme na základě dosavadních zkušeností zařadili do dotazníku ještě dvě otázky vztahující se k dani z nemovitostí. Jedna z nich byla, zda by konstrukce sazby daně měla obcím umožňovat rozdílně zatěžovat nemovitosti udržované a neudržované (z 428 odpovědí 274 ano, 154 ne). Přestože převážilo ano, i tady se odpovědi hodně lišily. Vyšší daň by starostové uplatňovali spíše u domů zanedbaných (platba tzv. ohyzdného), byla by však asi velmi obtížně vymahatelná. Daň by neměla být trestem pro ty, kteří se o svůj majetek starají. Kvalifikovaně hodnotit stav nemovitosti by v každém případě bylo těžké a složité. Druhá otázka zněla: Měl by základ daně vycházet z hodnoty nemovitostí? (z 422 odpovědí 156 ano, 266 ne) Důvody pro ne byly uváděny obdobné jako v předcházejícím případě. Kdo se o nemovitost stará, a tím ji i zhodnocuje, neměl by na to doplácet. Opět bylo vyjádřeno mnoho obav z toho, kdo by nemovitosti oceňoval, podle jakých kritérií, zda by přeceňování probíhalo po každé rekonstrukci atd. Ani ti, kteří hlasovali pro ano, nevěděli, jak tento problém řešit. Nemovitosti o stejném rozsahu bez ohledu na pořizovací ceny ostatně zatěžují obec stejně. 6. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Je vaše obec dostatečně připravena k výkonu veřejné správy prostřednictvím elektronické komunikace mezi občany a úřady a mezi úřady navzájem? (z 478 odpovědí 247 ano, 231 ne) Zde se dá konstatovat, že výsledek šetření byl půl na půl. Tam, kde připraveni nejsou, většinou nemají dostatek odborníků informatiků a pro laiky je celá věc velmi složitá. Schází patřičně vybavené pracoviště nebo dostatečně rychlé internetové připojení. Zástupci některých malých obcí opět kritizovali zvyšování náročnosti na práci úředníků a poukazovali na mnoho dosud přetrvávajících nejasností. Pozn. redakce: Vezmeme-li v úvahu, že na krajská setkání jezdí většinou starostové uvolnění, tedy ne z úplně nejmenších obcí, o velké připravenosti se zatím mluvit nedá. 7. Problematika bezúplatného převodu majetku státu do vlastnictví obcí Získala vaše obec od státu bezúplatně nějakou nemovitost? (ze 486 odpovědí 284 ano, 202 ne) K této problematice byla uváděna celá řada všemožných komentářů. Starostové si stěžovali především na složitost celého procesu, náročnou administraci, komplikovaná jednání na příslušných úřadech atd. Trnem oku téměř všem je zdlouhavost převodů, a proto jsme se také ptali: Jak dlouho trvalo vám projednání převodu? (čísla uvádějí počty odpovědí) týdny měsíce déle než rok několik let Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středoč. kraj + Praha Vysočina Ústecký kraj Zlínský kraj Pozitivní snad byly alespoň odpovědi na dotaz, zda převedená nemovitost zůstala ve vlastnictví obce, nebo zda došlo k převodu na třetí osobu. Z 290 převodů 241 zůstalo, 34 ne (většinou se jedná o stavební parcely) a 15 zůstalo jen částečně. připravila Lenka Zgrajová dotazníky zpracovala Květa Koubková informační servis č. 5/2009 strana 7

8 Kongres starostů a primátorů Ve čtvrtek 23. dubna 2009 se v Brně při veletrhu URBIST INVEST konal již XVI. ročník Kongresu starostů a primátorů. Jak jsme uvedli už v úvodníku tohoto zpravodaje, hlavními tématy byly tentokrát rozpočtové určení daní a elektronizace veřejné správy. Rotundu brněnského výstaviště navštívily při této příležitosti necelé dvě stovky starostů. Financování obcí Prvním tématem kongresu bylo financování obcí. Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování ministerstva financí, předně informoval o aktuálních odhadech daňových příjmů pro letošní rok. Ministerstvo v současnosti pracuje s variantou poklesu HDP na úrovni 2 % (výpočty jsou uvedeny v následující tabulce), Jan Zikl ale upozornil, že odhady nezahrnují vliv všech protikrizových opatření v daňové legislativě. Daňové příjmy Skutečnost 2008 Schválený SR 2009 Z detailní očekávané struktury financování obcí je zřejmé, že krácení se bude týkat také dotací. Ředitel Zikl zdůraznil, že se nepředpokládají úspory v rámci projektů spolufinancovaných z evropských fondů, na druhé straně však upozornil, že dotace ze státního rozpočtu, zejména pak neinvestičního charakteru, mohou zaznamenat v letošním roce změny. Co ukázala Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy Kongres moderoval primátor Kladna Dan Jiránek, po jeho pravici usedl Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, po levici Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování ministerstva financí Pokles HDP - 2 % Rozdíl Sloupec 1 Sloupec 2 Sloupec obce 155,1 168,2 142,2-12,9-26,0 kraje 51,6 55,6 47,1-4,5-8,5 celkem 206,7 223,8 189,3-17,4-34,5 mělo být součástí přílohy státního rozpočtu na rok 2010, kterou připravuje ministerstvo vnitra. Analýza rovněž potvrdila opodstatněnost začlenění počtu žáků základních a mateřských škol mezi kritéria sdílení, a to na úkor 12,50 přepočítávaného počtu obyvatel. Ministerstvo financí propočítalo na základě parametrů dodaných Svazem dvě varianty dopadů (A. 2 % rozloha a 8 % žáci, B. 3 % rozloha a 7 % žáci). Nedílnou součást návrhu představuje změna školského zákona ve smyslu zrušení povinnosti úhrady neinvestičních výdajů od obcí, jejichž žáci navštěvují danou školu. Současný příspěvek na žáka by byl začleněn do systému sdílených daní v aktuálním objemu 1,5 mld. Kč. S ohledem na dopad případných změn v koeficientu rozlohy na malé a rozlehlé obce, doporučuje Svaz variantu B, tedy ponechání stávajícího podílu 3 %. Varianta B Další část jeho prezentace se věnovala možným změnám v rozpočtovém určení daní a financování přenesené působnosti. Návrhy vycházejí z analýzy, kterou v průběhu loňského roku zpracovávalo konsorcium vysokých škol pod vedením Vysoké školy ekonomické v Praze (zveřejněna rovněž na Podstatný závěr analýzy, který by měl mít rychlé řešení, je potvrzení nedostatečného financování nákladů obcí spojených s výkonem přenesené působnosti. Potvrdilo se, že obce doplácejí na činnosti, které zajišťují pro stát. U obcí I. typu dosahuje průměrné krytí nákladů zhruba 20 %. Dle ministerstva financí by navýšení 10,50 8,50 6,50 4,50 I. (do 100) Pr m rné sdílené dan na 1 obyvatele : varianta B - 3 % (rozloha) + 7 % (žáci) 9,9 9,6 9,7 9,0 9,5 9,1 9,0 8,6 8,6 8,5 8,2 8,1 8,1 8,0 7,5 7,5 7,8 7,2 7,6 7,3 7,3 7,2 7,2 6,9 RUD 14 velikostních kategorií - 20,59 % RUD postupné p echody - 21,40 % RUD - postupné p echody v žák - 21,68 % II. ( ) III. ( ) IV. ( ) V. ( ) VI. ( ) VII.( ) VIII. ( ) IX. ( ) X. ( ) XI. ( ) XII. ( ) Velikostní kategorie informační servis č. 5/2009 strana 8

9 Mají radikální změny šanci na uplatnění? Prezentace obsahovala též návrhy radikálních změn, založených na přesunech mezi velikostními kategoriemi. Ty by mohly podle Jana Zikla ale vést až k neschopnosti zajišťovat základní funkce některých měst, zejména pak největších čtyř. Ředitel Zikl označil takové řešení za nerealizovatelné a potvrdil, že ministerstvo se přiklání k postupné úpravě systému. Za prioritu rovněž považuje řešení finanční situace měst s počtem obyvatel zhruba 5 tisíc, jejichž zdroje neodpovídají výdajům souvisejícím s funkcemi, které zajišťují. Závěrem dodal, že s ohledem na politickou a ekonomickou situaci je však zřejmé, že novela rozpočtového určení daní v roce 2010 v platnost nevstoupí. Z diskuse ní, neboť by se tak podařilo vyřešit i řadu neshod souvisejících s definicí neinvestičních nákladů. Předseda finanční komise Ivan Černý doplnil, že v době opětovného meziročního inkasa daňových příjmů bude prostor pro tzv. dvoukolejný růst, tedy rozdílnou dynamiku přírůstků, kde by došlo ke zvýhodnění menších obcí. Starostka pětitisícového města Bělá pod Bezdězem Daniela Pastorková potvrdila, že menší města opravdu nejsou dostatečně financována a pověstná U-křivka se v jejich rozpočtech již projevila. V další části diskuse vystoupilo několik zástupců menších obcí. Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic, protestoval proti pomalému postupu při změnách financování. Pavel Malík, starosta města Klimkovice, se dotázal, jak při poklesu příjmů řešit spolufinancování výstavby povinné kanalizace, na kterou již obec získala dotaci. V reakci na tento dotaz ředitel Zikl zopakoval závazek nekrátit dotace na infrastrukturní projekty a informoval o dalších jednáních, která se právě s ohledem na závazky vůči EU a jejich profinancování vedou. Vlastimil Jansa, starosta Dolních Bojanovic, doporučil, aby ve financování byl zohledněn také koeficient využitelnosti území, neboť řada obcí je ve svém rozvoji limitována externími vlivy (ochranné pásmo plynovodu, chráněná krajinná oblast atd). Ing. Jaroslava Kypetová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Na úvod diskuse primátor Dan Jiránek zdůraznil význam úhrady nákladů na přenesenou působnost a poznamenal, že dotace tvoří jen část financování. Dlouhodobým cílem Svazu je úprava poplatků zejména ve stavebním řízení, neboť jejich současná výše často nepokrývá již ani náklady na poštovné. Svaz bude i nadále usilovat o zařazení počtu žáků mezi kritéria sdíle- Pavel Malík Petr Martiňák Vlastimil Jansa KB EUPoint PR InfoServPODP 180x131.indd :28:41

10 egovernment Druhá část Kongresu byla věnována egovernmentu. Se zaváděním tohoto systému seznamoval starosty Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu, informatiku a archivnictví. Úvodem sdělil, že obce dělají mnohé věci za levné peníze a je nutné, aby jim stát přispěl na výkon přenesené působnosti, a to i z důvodu, že stávající model státní správy je efektivní. K tomuto přispívají i správní poplatky, které se hradí za použití Czech POINTU a zůstávají na obci s výjimkou katastru nemovitostí. Pro vybudování Komunikační infrastruktury veřejné správy mají obce slušné páteřní sítě. Obce, které nemají připojení k internetu, mohou čerpat prostředky ze strukturálních fondů. K tomuto účelu chce také ministerstvo vnitra vymezit jeden milion korun. Elektronická komunikace přinese úspory Elektronická komunikace prostřednictvím datových schránek by měla přinést úspory. Úspora za poštovné byla demonstrována na příkladu Plzeňského kraje, Klatovska a Rokycanska. Do uváděné ceny transakce ve výši 17,90 Kč byla zahrnuta elektronická pošta včetně ů. Úspora by se měla projevit především na obálkách s pruhy. Ministerstvo vnitra předpokládá, že k ceně 9,90 Kč při objemu zpráv nad 123 milionů by se orgány veřejné moci mohly dostat v průběhu čtyř let. Cena transakcí závisí na úřadování obce, na tom, kolik utratí za poštovné. Na webových stránkách ministerstva vnitra bude zveřejněna kalkulačka, na které si obce mohou spočítat, kolik za poštovné ušetří. Systém datových schránek bude zatím hybridní, protože některé dokumenty nebude možné odeslat elektronickou poštou. Testování systému Od 1. května 2009 probíhá testování připojení datových schránek k spisovým službám u vybraných subjektů. Od 1. června 2009 se vytvoří veřejné testovací prostředí pro spisové služby. Obce, které provozují Czech POINT, budou zvládat i obsluhu datových schránek, poněvadž toto zařízení bude sloužit nejenom k přístupu do datových schránek, ale i k přístupu do základních registrů. V této souvislosti lze podat žádost o doplnění vybavení Czech POINTu. K datu 23. dubna 2009 se přihlásilo k Czech POINTu více než 4500 obcí. Spisová služba Spisová služba se zřizuje od určité velikosti úřadu, resp. objemu zpráv v datové schránce. U velmi malých úřadů vystačí jakýsi základ spisové služby, který bude vlastně rozhraním datové schránky. Většina úřadů ale bude muset buď vlastnit elektronickou spisovou službu, nebo využít podobného servisu, který bude nabízet Česká pošta. Menším obcím pak budou pomoc nabízet tzv. egon centra, která budou fungovat v rámci krajských úřadů či obcí s rozšířenou působností. Obce I. a II. stupně zřizující si elektronickou spisovou službu dostanou dotaci v maximální výši ,- Kč. Při určení výše dotace ministerstvo vnitra vycházelo z reálného cenového modelu. Příspěvek je možné vyplatit po zaslání žádosti o platbu, jejíž přílohou bude proplacená faktura za zřízení elektronické spisové služby. Ministerstvo vnitra nebude zveřejňovat žádný seznam dodavatelů spisových služeb, a to z důvodu, že uvedením těchto do-davatelů na takovém seznamu by je určitým způsobem autorizovalo. Přitom kvalita provedené služby nemusí být zaručena. Aleš Mikula Jistým doporučením pro dodavatele spisových služeb je ale podepsání Memoranda o spolupráci mezi ministerstvem a zástupci společností zabývající se výrobou a vývojem spisových služeb, protože se mimo jiné zavazují k dodržení vzniklého standardu. Bolestivé místečko Bolestí systému je stavební řízení, v rámci kterého se musí jako příloha odesílat projektová dokumentace. Tato může být v současné době zasílána v různých grafických formátech. Vzniká zde tedy potřeba vytvoření jednotného standardu. Ministerstvo vnitra v tomto směru bude žádat komoru architektů a techniků, aby vytvořili jednotný standard, poněvadž při nynějších různorodých formátech budou mít úřady velké problémy. V případě, že půjde o originál dokumentu, bude nadále přetrvávat hybridní model. Mgr. Miroslava Kašpárková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Petr Štěpánek informační servis č. 5/2009 strana 10

11 Nakládání s odpady je levnější Svaz měst a obcí České republiky ve spolupráci s Českou asociací odpadového hospodářství prosadil rozšíření činností v rámci nakládání s komunálním odpadem, na které se vztahuje snížená sazba daně z přidané hodnoty. Od 1. dubna 2009 je nakládání s odpadem levnější o 10 %. (místní poplatek je logicky bez DPH), ovšem ani plátce nemá nárok na odpočet daně na vstupu. Pro většinu obcí tak novela přináší snížení nákladů na provoz systému nakládání s komunálním odpadem o 10 %. Novela zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vstoupila v účinnost dne 1. dubna Na základě společného úsilí Svazu, České asociace odpadového hospodářství a dalších odborných subjektů se podařilo napravit nejasnosti související se zdaňováním komunálního odpadu. Příloha 2 zákona, která obsahuje seznam zdanitelných plnění podléhajících snížené sazbě 9 %, obsahovala od 1. ledna letošního roku položku Sběr a přeprava komunálního odpadu. Odlišné zdaňování sběru, přepravy a zpracování vyvolalo nejasnou hranici mezi jednotlivými činnostmi a v některých členských obcích neshody se svozovými firmami. Nebylo totiž jasně identifikovatelné, které konkrétní činnosti pod tuto položku spadají (zda jen svoz v rámci jedné obce, zda přeprava pouze ke zpracovateli atd.) a pod touto položku nebyla zahrnuta důležitá a nejnákladnější součást procesu nakládání s odpady, a to jejich zpracování. Navíc některé svozové firmy tvrdily, že nejsou schopny jednotlivé činnosti odlišit. Novela zákona pod č. 87/2009 Sb. nahrazuje výše uvedenou položku slovy Sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu. Okruh činností se tedy podařilo rozšířit také o energetické využití či další způsoby odstraňování odpadů. Nakládání s komunálním odpadem, které je zpoplatněno místním poplatkem nebo poplatkem dle zákona o odpadech, se považuje za činnosti v rámci veřejné správy. Z tohoto důvodu nepodléhá dani na výstupu Ilustrace Monika Raisová Svaz se v současné době připojil k žádosti o vydání závazného posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně, které provádí ministerstvo financí, neboť se stále ještě mohou objevit sporné body. Jaroslava Kypetová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Kdo je vlastníkem chodníku a jak dál po chodníkové novele Dne 7. dubna 2009 podepsal prezident tzv. chodníkovou novelu, která přenáší odpovědnost za škody vzniklé v důsledku vad ve schůdnosti chodníku z majitelů přilehlých nemovitostí na vlastníky chodníků samotných. Má se za to, že vlastníkem chodníku je obec, předkladatel zákona však nikdy nevysvětlil proč. Nyní, kdy už se novela, která nabyla účinnosti dne 16. dubna 2009, stala součástí právního řádu, nezbývá, než si vyjasnit, jak se to s vlastnictvím chodníku má, tedy pokusit se určit, kdo a proč vlastníkem chodníku je, ať už měl předkladatel zákona na mysli cokoliv. Promyšlenost přípravy novely ilustruje výrok autora zákona, senátora Jaroslava Kubery, který pronesl dne 25. března na schůzi Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, když v přátelské debatě s jedním z kolegů prohlásil: Oni teď přišli s tím, že není jasné, komu chodník vlastně patří. Ráno jsem se na to ptal, a je to úplně jednoduché. Je to normální místní komunikace, a patří tedy obci. Pomineme podiv nad skutečností, že předkladatel více jak rok po předložení návrhu zákona v Senátu už zjišťuje, komu chodník patří a na koho tedy hodlá přenášet odpovědnost za jeho schůdnost. Zamysleme se nad tím, zda jeho zjištění ohledně vlastnictví opravdu odpovídají skutečnosti, neboť už dotyčný blíže neobjasnil, o co své závěry opírá. Zákon o pozemních komunikacích vlastníkem chodníku je obec Oporou bylo dotyčnému zřejmě znění zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o pozemních komunikacích dle všeho vychází z předpokladu, že pozemní komunikace je samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, potažmo samostatnou věcí, která může mít svého vlastníka. V 9 odst. 1 zákon určuje, že vlastníkem dálnic a silnic první třídy je stát, vlastníkem silnic druhé a třetí třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikacích je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Pokud takto autoritativně zákon určí, kdo je vlastníkem té které pozemní komunikace, kdy je zároveň zřejmé, že nemůže být vždy shoda ve vlastníkovi pozemní komunikace a vlastníkovi pozemku, na němž se komunikace nachází, dojdeme logicky k závěru, že pozemní komunikace (alespoň dálnice, silnice a místní komunikace) je samostatnou věcí, která má svého vlastníka. Tento závěr podporuje i znění 17 odst. 2 zákona, které upravuje případ, kdy byla zřízena stavba silnice, dálnice nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníkovi stavby se nepodařilo s vlastníkem pozemku dosáhnout vypořádání na návrh vlastníka stavby lze k pozemku zřídit věcné břemeno, které je informační servis č. 5/2009 strana 11

12 nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě. Zákon tak rozlišuje vlastníka (stavby) dálnice, silnice a místní komunikace, a vlastníka pozemku, na kterém je těleso komunikace umístěno. Budeme-li vycházet z logiky zákona, který dálnici, silnici a místní komunikaci zjevně považuje za samostatnou věc, kdy zároveň říká, kdo je vlastníkem dálnice, silnice a místní komunikace, měli bychom odpověď na otázku po vlastníkovi chodníku najít přímo v zákoně. Drobná obtíž spočívá jen v tom, že zákon pojem chodník nijak nedefinuje, ani se otázkou jeho vlastnictví nezabývá. Na druhé straně v 12 odst. 4 zákon uvádí, že nejsou-li samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, parkoviště atd. Z dikce předmětného ustanovení lze jednak dovodit, že chodník přiléhající k místní komunikaci, jsoucí tudíž její součástí, má také status místní komunikace, a s ohledem na 9 odst. 1 téhož zákona tedy patří obci. Co je však důležitější, z formulace nejsou-li (chodníky) samostatnými místními komunikacemi, lze zároveň dovodit, že zákon chodníky považuje vždy za místní komunikace. Pak bude vlastníkem chodníku opravdu obec. Dodejme ještě, že vyhláška č. 101/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v 3 odst. 4 definuje jako místní komunikace čtvrté třídy samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod., tedy chodníky opět počítá mezi místní komunikace. Vrátíme-li se k zákonu o pozemních komunikacích a budeme-li pátrat, do jaké kategorie pozemních komunikacích chodníky zařadit, resp. je-li chodník opravdu vždy místní komunikací, nemůžeme opomenout ani charakteristiku místní komunikace obsaženou v 6 zákona. Zákon v 6 odst. 1 charakterizuje místní komunikaci jako veřejně přístupnou pozemní komunikaci, která slouží převážně místní dopravě na území obce a v 6 odst. 3 písm. c) podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení hovoří o místní komunikaci čtvrté třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Chodník dle všeho odpovídá právě této definici, tj. definici místní komunikace čtvrté třídy, nepřístupné provozu motorových vozidel. Z právě uvedeného, společně s připomenutím si znění 12 odst. 4, které o chodnících hovoří obecně jako o místních komunikacích, lze skutečně dospět k závěru, že chodník je místní komunikací, a vzhledem k 9 odst. 1 zákona je tedy jeho vlastníkem obec. Zdá se tedy, že pan senátor měl nakonec pravdu a vše je jasné. Je-li dle zákona o pozemních komunikacích vlastníkem chodníku obec, logicky bude mít obec i povinnost pečovat o schůdnost chodníku a otázku vlastnictví chodníku už není třeba dále rozebírat. Nejvyšší soud chodník je pouze úpravou povrchu a patří vlastníkovi pozemku Veškerá přehlednost a zřejmost řešení otázky vlastnictví chodníku se však vytrácí, pokud si blíže všimneme judikatury Nejvyššího soudu ČR týkající se vlastnictví pozemních komunikací. Ten zjednodušeně řečeno zákon o pozemních komunikacích, kategorizaci pozemních komunikací v něm uvedenou i autoritativní určení vlastníků jednotlivých pozemních komunikací ignoruje a vlastnictví pozemní komunikace posuzuje pouze z pohledu občanského zákoníku. Stavbu ve smyslu stavebního práva, resp. stavbu pozemní komunikace (s níž fakticky jako se samostatnou věcí operuje zákon o pozemních komunikacích), odlišuje od stavby ve smyslu občanského zákoníku (která je nemovitostí a tudíž samostatnou věcí), za kterou považuje pouze stavbu spojenou se zemí pevným základem. Obecně pak pozemní komunikace považuje za pouhé úpravy pozemku a nepřiznává jim samostatnou existenci. Z pohledu Nejvyššího soudu tak nelze mluvit o vlastnictví pozemní Ilustrace Monika Raisová komunikace (v našem konkrétním případě o vlastnictví místní komunikace, resp. chodníku) a její vlastník splývá s vlastníkem pozemku, na němž je místní komunikace položena. V rozsudku zn. 22 Cdo 52/2002 Nejvyšší soud zaujal právní názor, že místní (a účelové) komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou tedy být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např. samostatně (odděleně jednu od druhé) převádět. V rozsudku zn. 22 Cdo 341/2004 pak Nejvyšší soud ve svých úvahách pokračuje, když tvrdí, že pozemek charakterizovaný jako místní komunikace může mít jen jednoho vlastníka a nemůže jím být osoba jiná, která stavební činností pouze upravila povrch takového pozemku. Určitý obrat soud učinil v rozsudku zn. 31 Cdo 691/2005, když připustil, že místní komunikace může být samostatnou věcí v občanskoprávním smyslu, kdy již vzal v potaz existenci zmíněného 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, informační servis č. 5/2009 strana 12

13 který rozlišuje vlastnictví dálnice, silnice a místní komunikace, a vlastnictví pozemku pod komunikacemi. Dovozuje, že místní komunikace by mohla být samostatnou stavbou odlišnou od pozemku, na němž se nachází, ovšem jen v případě, kdy by byla stavbou ve smyslu občanského práva. Stavbou ve smyslu občanského práva je dle 119 odst. 2 občanského zákoníku stavba spojená se zemí pevným základem (která dle 120 odst. 2 občanského zákoníku není součástí pozemku). Soud tak sice učinil určitý posun ve svých úvahách, kdy již vzal na vědomí dikci zákona o pozemních komunikacích a pokusil se překonat určitý rozpor mezi svou dosavadní judikaturou a zněním zákona o pozemních komunikacích, rozpor však nedořešil, neboť i nadále jako podmínku samostatné existence pozemní komunikace považuje skutečnost, že půjde o samostatnou věc (nemovitost stavbu spojenou se zemí pevným základem) ve smyslu občanského zákoníku, a neřeší skutečnost, že většina pozemních komunikací, tím méně místních, takovýto pevný základ požadovaný soudem nemá. Požadavkem na pevný základ se soud de facto vrací ke své předchozí judikatuře a nadále ze svého pohledu vycházejícího setrvale pouze z dělení věcí v 119 občanského zákoníku a násl. (na věci movité a nemovité, kde věci nemovité se dělí na pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem) a pozemní komunikaci nadále nepovažuje (nemá-li pevný základ) za samostatný předmět občanskoprávních vztahů, resp. za věc, která může mít vlastníka odlišného od vlastníka pozemku. Je možné, že se judikatura Nejvyššího soudu v budoucnu ještě dále vyvine, zatím je však nutno vycházet z dosud vydané judikatury, podle níž, není-li pozemní komunikace stavbou spojenou se zemí pevným základem, a tudíž stavbou podle občanského zákoníku, nemá samostatnou existenci, a její vlastník splývá s vlastníkem pozemku, na němž je komunikace umístěna, jakkoliv se bude jednat o stavbu ve smyslu stavebního práva i zákona o pozemních komunikacích. Vlastníkem chodníku tak podle judikatury Nejvyššího soudu bude prakticky vždy vlastník pozemku, na němž chodník leží. Riziko plynoucí z názorů Nejvyššího soudu spočívá v tom, že jakmile některý soukromý vlastník zjistí, že na jeho pozemku leží chodník nebo jeho část a on by měl být jeho vlastníkem, může se domáhat znepřístupnění chodníku či jinak bránit v jeho užívání. Zde však upozorněme, že i v takovém případě dotyčný vlastník nesmí v užívání chodníku bránit, resp. nesmí bránit v obecném užívání této pozemní komunikace, na něž má každý dle 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích právo. V případě, že by vlastník pozemku bránil užívání chodníku např. umístěním překážky, může obec zasáhnout z pozice silničního správního úřadu, a to výzvou k odstranění překážky, příp. odstraněním překážky na náklady vlastníka v souladu s 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. Bez ohledu na svůj názor či záměry s využitím pozemku musí vlastník pozemku provoz na dané pozemní komunikaci (chodníku) strpět. O které chodníky a jak se obce budou starat V závislosti na tom, který pohled obec upřednostní, pak může přistupovat i k péči o schůdnost chodníků. Buď bude uklízet všechny bez rozdílu jako jejich vlastník podle zákona o pozemních komunikacích, nebo se bude řídit pohledem soukromoprávním, jak jej zatím preferuje Nejvyšší soud jako jediný orgán oprávněný vykládat právo, a bude striktně uklízet jen ty chodníky, které jsou na pozemcích obce. Jakýsi kompromisní či obojaký pohled pak může obec zaujmout v případě, kdy se v zájmu a ve prospěch občanů rozhodne uklízet všechny chodníky bez ohledu na vlastnictví k pozemku, a pouze v případě, kdy bude hnána k odpovědnosti za nějakou nehodu na neuklizeném chodníku, bude zkoumat, zda jde o chodník na jejím pozemku a zda se nebude bránit s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, že jí chodník nepatří, a že odpovědný je majitel pozemku, na němž chodník leží. Případný soudní spor, dovedený až na úroveň Nejvyššího soudu, by pak možná vyjasnil nejednoznačnou otázku vlastnictví chodníku, aby byla postavena najisto. Je proto pouze na obcích, k jakému východisku se přikloní. V každém případě lze zmínit doporučení Dopravní komise Svazu, která za postačující považuje úklid v nezbytném rozsahu spočívající pouze v liniovém protažení chodníku tak, aby jeho část byla schůdná, s tím, že úklid celé plochy chodníku je zbytečný a nebude ani v možnostech obce jej zajistit. Úklid chodníků nechť probíhá jako součást plánu zimní údržby pozemních komunikací, kdy podle pořadí priorit bude úklid probíhat tak, jak bude v silách obce jej zajistit s tím, že kde budou občané chtít mít uklizený chodník ihned, budou si ho muset uklidit sami. V případě sporů vzniklých z důvodu nehody na (dosud) neuklizeném chodníku se obec může bránit odkazem na znění 27 odst. 3 platného znění, kde je stanoveno, že za škody vzniklé v důsledku neschůdnosti chodníku jeho vlastník neodpovídá, pokud prokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, a u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit. Obrana prostřednictvím osazení chodníků značkami upozorňujícími, že se daná komunikace v zimě neudržuje, se nejeví příliš praktickou preventivní plošné krytí všech chodníků těmito značkami jednak něco stojí, a jednak zákon předpokládá jejich využití pouze u komunikací, u kterých se nezajišťuje schůdnost odstraňováním sněhu a náledí pro jejich malý dopravní význam ( 27 odst. 5 zákona), který u podstatné části chodníku bude stěží možno deklarovat. Obrana obce tak bude spočívat především v prokazování, že v tom kterém případě nebylo v jejích možnostech (včas) závadu ve schůdnosti chodníku odstranit. Závěrem snad netřeba zmiňovat, že každá obec by měla zrevidovat stávající smlouvy o pojištění na škodu způsobenou třetí osobě, aby pokrývaly i případy, kdy ke škodě dojde v důsledku zanedbání údržby chodníku (zlomení nohy apod.), příp. aby včas uzavřely nové smlouvy, nejsou-li dosud pojištěny. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 5/2009 strana 13

14 Co musí udělat obec před spuštěním Informačního systému datových schránek? Smyslem tohoto článku je poskytnout základní a stručnou informaci o nezbytných krocích, které je potřeba na obcích provést, před spuštěním Informačního systému datových schránek (před 1. červencem 2009). Uvedené informace jsou platné k 23. dubnu 2009, ale vzhledem k dynamickému vývoji příprav na uvedení systému do rutinního provozu je možné, že některé popsané skutečnosti doznají změn. V rámci dubnové konference Internet ve státní správě a samosprávě 2009 v Hradci Králové, byly prezentovány dva příspěvky, popisující přípravné kroky obcí před spuštěním Informačního systému datových schránek (ISDS). Jednalo se o stručný návod, jak postupovat na obcích I., II. a III. typu, přičemž se vycházelo ze současného stavu informatizace obcí v území ORP Kladno. Definování nezbytných činností před spuštěním ISDS předcházela analýza informatizace obcí v území ORP Kladno, při které byla zjišťována penetrace Czech POINT, penetrace informačních systémů a naplnění epusa dat o obcích. Penetrace Czech POINT v obcích v působnosti ORP Kladno 22 obcí provozuje 20 obcí zřizuje (z dotace) 6 obcí doposud nezřídilo Výsledky tohoto průzkumu napomohly k sestavení a popisu jednotlivých přípravných kroků (tzv. kuchařky) před spuštěním ISDS. Popis je určen pro dvě základní skupiny subjektů. Pro obec s rozšířenou působností (ORP) a pro obce I. a II. typu. Co musí udělat obec s rozšířenou působností před spuštěním ISDS 1. Aktualizovat data o své obci na epusa (elektronický portál územních samospráv) Data z budou sloužit pro zaslání přihlašovacích údajů do ISDS pro statutárního zástupce obce. ORP by mělo informovat obce ve své působnosti o nutnosti aktualizace těchto údajů, přičemž by bylo vhodné uvést, že databáze kontaktů samosprávy na tomto portálu slouží jako nástroj komunikace v krizových situacích. Administrátorský přístup do je shodný s administrátorským přístupem do Czech POINT. 2. Pověřit pracovníky pro práci s ISDS a doplnit změnu do pracovních náplní Pověřit pro práci s ISDS administrátora (tajemník úřadu), pověřené osoby (pracovníci podatelny), pracovníky pracovišť provádějících autorizovanou konverzi z moci úřední pro potřeby obce (např. správci spisových uzlů na úřadě) a pracovníky pracovišť provádějících autorizovanou konverzi na žádost pro veřejnost (pracovníci na Czech POINT). Uvedené skutečnosti je nezbytné doplnit do pracovních náplní dotčených pracovníků. 3. Vyškolit zaměstnance pro používání datových schránek a konverzi dokumentů Zajistit školení administrátorů, pověřených osob a osob provádějících autorizovanou konverzi dokumentů, včetně ostatních uživatelů ISDS na obci a zřizovaných organizací. V případě existence egon centra na ORP, je nutno počítat s vyškolením informační servis č. 5/2009 strana 14

15 pracovníků obcí a jimi zřizovaných organizací ve správním obvodu ORP. Významným partnerem pro školení jsou dodavatelé spisové služby a významných agendových aplikací. V rámci ORP Kladno je počítáno s proškolením 500 pracovníků. 4. Zajistit propojení elektronické spisové služby a ISDS Projednat s dodavatelem elektronické spisové služby (ESS) napojení na ISDS. Řešit se zřizovanými organizacemi nasazení ESS a propojení na ISDS a na datové úložiště v technologickém centru (TC) na ORP. Zvážit možnost hostování ESS pro obce a jimi zřizované organizace ve svém správním obvodu. Podpořit jednání s dodavateli ESS na obcích, o propojení těchto systémů na ISDS a datové úložiště. 5. Zajistit negarantované datové úložiště elektronických dokumentů Pro řádné ukládání elektronických dokumentů přijímaných či odesílaných v rámci ISDS je nezbytné zajistit datové úložiště. Předpokládá se, že toto úložiště bude umístěno v technologickém centru na ORP, nicméně se počítá s tím, že po nezbytnou dobu (než bude TC na ORP vybudováno), budou dokumenty ukládány na úřadě či ve zřizované organizaci v rámci ESS. Znamená to adekvátně zajistit bezpečné zálohování ESS. 6. Zajistit pracoviště pro autorizovanou konverzi dokumentů Kompletní funkcionalitu autorizované konverze z moci úřední (včetně zajištění evidence konverzí, časového razítka a ověřovací doložky) nabídne bezplatně Czech POINT, v případě ORP je doporučeno využít interní pracoviště, nově nazývané CzechPOINT@ office. Je proto doporučeno zřídit interní pracoviště Czech POINT na každém odboru, který ve větší míře vyřizuje agendu podle správního řádu. 7. Zmapovat chod dokumentů po úřadu a jejich podepisování V rámci tohoto kroku je skutečně vhodné si zmapovat chod dokumentů uvnitř úřadů, jejich schvalování, podepisování a doručování na podatelnu. Současně je nezbytné zvážit využívání certifikátů k podepisování dokumentů. Jedná se o kvalifikované certifikáty minimálně pro pracovníky podatelny a Czech POINT a dále pro pracovníky, kteří budou zodpovědní za elektronické podepisování správních rozhodnutí. Vedle toho je možné zvážit využití vnitřní certifikační autority pro podepisování dokumentů uvnitř úřadu. a skartační řád, podpisový řád, organizační řád a případně další související dokumenty. V souvislosti s tím stanovit a na úřední desce zveřejnit formáty elektronických dokumentů, které obec akceptuje jako podání přes datové schránky a podporované formáty vstupu do a výstupu z autorizované konverze dokumentů na žádost. Co musí udělat obec I. a II. typu před spuštěním ISDS 1. Zajistit vybavení pro práci s datovou schránkou a autorizovanou konverzi dokumentů Pořízení hardwarového vybavení v rozsahu minimálně PC sestava, multifunkční zařízení (tiskárna-kopírka-scanner) a připojení k Internetu může obec řešit buď z vlastních zdrojů nebo také využitím dotace na Czech POINT. Výzva pro podání žádosti na vybavení Czech POINT je prodloužena do (viz Aktualizovat data o své obci na epusa Data z budou sloužit pro zaslání přihlašovacích údajů do ISDS pro statutárního zástupce obce. 3. Pověřit pracovníky pro práci s ISDS a doplnit změnu do pracovních náplní Pověřit pro práci s ISDS administrátora (tajemník, je-li jmenován), pověřené osoby (pracovníci podatelny), pracovníky pracovišť provádějících autorizovanou konverzi z moci úřední (pro úřad) či na žádost (pro veřejnost). Zde se bude jednat o pracovníky Czech POINT. U malých obcí bude nezřídka tyto funkce vykonávat starosta či místostarosta. Uvedené skutečnosti je nezbytné doplnit do pracovních náplní dotčených pracovníků. Ilustrace Monika Raisová 8. Uzavřít smlouvy Partnerské smlouvy s obcemi o využívání TC na ORP, případně hostování ESS Smlouva s certifikační autoritou o využívání kvalifikovaného certifikátu pro podepisování dokumentů a pro službu poskytování kvalifikovaného časového razítka. 9. Změnit vnitřní předpisy obce Upravit nebo vytvořit související vnitřní předpisy obce. Jedná se zejména o Spisový informační servis č. 5/2009 strana 15

16 4. Vyškolit zaměstnance pro používání datových schránek a konverzi dokumentů Zajistit vyškolení zaměstnanců obce, popřípadě zaměstnanců obcí zřizovaných organizací pro práci s ISDS a autorizovanou konverzi dokumentů. Pro školení bude možno využít školící centrum v rámci egon centra na ORP nebo kraji. Významným partnerem pro školení budou také dodavatelé spisové služby a významných agendových aplikací obce. 5. Zajistit propojení elektronické spisové služby a ISDS Pokud obec nevyužívá elektronickou spisovou službu (ESS), tak zvážit její pořízení či využít její hostování v technologickém centru (TC) ORP, přičemž náklady je možno hradit z dotace na ESS přes ORP. Pokud informační systém provozovaný obcí zahrnuje ESS, je potřebné projednat s jejím dodavatelem aktualizace zahrnující napojení na ISDS. V případě, že obec využívá hostovanou ESS v TC, tak tuto vazbu zajistí provozovatel TC. 6. Zajistit pracoviště pro autorizovanou konverzi dokumentů Kompletní funkcionalitu autorizované konverze z moci úřední (včetně zajištění evidence konverzí, časového razítka a ověřovací doložky) nabídne bezplatně Czech POINT. U větších obcí je doporučeno využít interní pracoviště, nově nazývané CzechPOINT@ office na každém odboru, který ve větší míře vyřizuje agendu podle správního řádu. U menších obcí může být využito externí kontaktní místo Czech POINT jak pro autorizované konverze na žádost, tak pro konverze z moci úřední. 7. Zajistit úložiště elektronických dokumentů Dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů budou zajišťovat technologická centra krajů. Vedle toho však pro krátkodobé uchovávání těchto dokumentů musí obec řešit od začátku fungování ISDS, což je možno realizovat čtyřmi variantami. 1. Varianta - Obec ukládá data v TC na ORP Obec má technologické vybavení, provozuje ESS s napojením na ISDS a datové úložiště v TC na ORP. 2. Varianta - Obec ukládá data v rámci hostované ESS na ORP Obec má technologické vybavení, provozuje hostovanou ESS v TC a napojení ESS na ISDS a datové úložiště v TC zajišťuje provozovatel TC (ORP). 3. Varianta - Obec má vlastní bezpečné pracovní úložiště v rámci své ESS Obec má technologické vybavení, provozuje ESS, jejíž součástí je i bezpečné úložiště dokumentů. ESS umožňuje napojení na ISDS. Tato varianta se může týkat lokalit, kde není na ORP vybudováno TC, pokud se této role nezhostí sousední ORP nebo kraj. 4. Varianta - Obec nemá vybavení a neuvažuje o nákupu Obec v této chvíli nebude provozovat ESS, bude využívat pro přístup do datové schránky webové rozhraní např. ze soukromého PC pana starosty. Bude mít zřízen pouze interní Czech POINT (tzv. CzechPOINT@office). Veškerá korespondence přes ISDS bude převáděna převodem nebo autorizovanou konverzí na interním Czech POINT do/z listinné podoby. Tato varianta se ale nedoporučuje. 8. Uzavřít smlouvy Partnerská smlouva s ORP o využívání datového úložiště v TC ORP, případně i hostování ESS. Smlouva s certifikační autoritou o využívání kvalifikovaného certifikátu pro podepisování dokumentů a pro službu poskytování kvalifikovaného časového razítka. K přístupu do datové schránky certifikát nebude nutný, bude postačovat pouze uživatelské jméno a heslo. Certifikát ale bude nezbytný pro podepisování datové zprávy, odesílané přes datovou schránku. 9. Změnit vnitřní předpisy obce Upravit nebo vytvořit související vnitřní předpisy obce. Jedná se zejména o Spisový a skartační řád, podpisový řád, organizační řád a případně další související dokumenty. V souvislosti s tím stanovit a na úřední desce zveřejnit formáty elektronických dokumentů, které obec akceptuje jako podání přes datové schránky a podporované formáty vstupu do a výstupu z autorizované konverze dokumentů na žádost. 10. Doporučení na závěr Ve své obci si provést jednoduchou analýzu připravenosti na provoz datových schránek Mám Czech POINT? Mám informační systém včetně elektronické spisové služby a jejího napojení na ISDS? Mám v pořádku údaje na portálu Mám zájem využít služby TC na ORP (datové úložiště nebo hostovaná ESS)? Mohu provádět autorizovanou konverzi dokumentů (mám scanner a barevnou tiskárnu)? Jsem si vědom/a povinnosti uchovávání originálů došlých datových zpráv a elektronických dokumentů obecně? Nezapomněl/a jsem na obcí zřizované organizace? Postoj ORP Kladno k informačním systémům na obcích Statutární město Kladno nemá v úmyslu zasahovat do stávajících provozovaných informačních systémů na obcích ve svém správním obvodu. Bude napomáhat obcím při jednáních s dodavateli ESS o nezbytných úpravách pro napojení na ISDS a datové úložiště v technologickém centru na ORP Kladno. ORP Kladno v případě hostování ESS uvažuje o hostování pouze ESS, kterou samo využívá. Závěr Při tvorbě článku byly využity informace získané z řady jednání s pracovníky veřejné správy, z jednání s uživateli a dodavateli spisových služeb a z typových postupů implementace ISDS pro jednotlivé typy úřadů, zpracované firmou Cortis ve spolupráci s Plzeňským krajem a ministerstvem vnitra. Finální verze těchto metodických postupů je na stránkách v sekci 04/ metodické postupy. V článku byly dále použity internetové zdroje: Za komisi pro informatiku SMO ČR zpracoval Ing. Pavel Rous informační servis č. 5/2009 strana 16

17 Jak dále s DPH v Programu rozvoje venkova? Uznatelnost či neuznatelnost daně z přidané hodnoty u projektů financovaných z evropských prostředků se v poslední době stala velmi diskutovaným tématem. Přinášíme shrnutí všech důležitých vlivů a souvisejících činností Svazu, které byly korunovány úspěchem ve formě navýšení finančních prostředků na krytí DPH. Státní zemědělský intervenční fond dne 3. března 2009 schválil žádosti o dotaci v rámci 5. kola příjmu žádostí ( ) Programu rozvoje venkova (PRV, III. osa). Program, který je významným zdrojem finančních prostředků pro obce do 500 obyvatel, však zaznamenal velmi podstatnou změnu. Dle tiskové zprávy ministerstva zemědělství došlo k dodatečnému zdvojnásobení objemu prostředků určených pro toto kolo, čímž byla podpora přiznána většímu počtu subjektů. Zároveň však došlo ke změně při posuzování úhrady DPH jako uznatelného výdaje. Hlavní problém představuje skutečnost, že změna podmínek přišla po uzavření příjmu žádostí. Jestliže DPH, obvykle ve výši 19 %, nebude hrazeno z dotace, zvyšuje se spoluúčast žadatele. A to v některých případech až nad jeho finanční kapacitu. Nutno však upozornit, že znevýhodnění žadatelů o dotace z PRV vyplývá z odlišné úpravy v Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Zde se mezi nezpůsobilými výdaji objevuje DPH v případě, že příjemce vystupuje jako orgán veřejné správy. Konkrétní definice vyloučených subjektů (stát, orgány regionální a místní samosprávy a jiné veřejnoprávní subjekty) vychází z evropské směrnice harmonizující DPH. Podané projekty jako úprava místních komunikací, zlepšení vzhledu obce či rekonstrukce kulturního domu mají nejen z hlediska DPH charakter veřejné správy. Nařízení platilo i pro předchozí kola výzev, ovšem Ministerstvo zemědělství hradilo DPH ze své rezervy. Došlo tak ke zvýšení národních zdrojů, čemuž však žadatelé nemuseli věnovat pozornost, neboť pro ně DPH vlastně představovala uznatelný výdaj. Úsporná opatření vlády z konce loňského roku, která se týkala mj. také rezerv organizačních složek státu (v případě MZe došlo ke krácení o téměř 13 mld. Kč), vedla ke zrušení zdroje dodatečné úhrady. Od 5. kola tak by v souladu s evropskými předpisy neměla být DPH u projektů v oblasti veřejné správy z dotace hrazena. Skutečnost, zda je obec plátcem či neplátcem DPH, nehraje v tomto případě prakticky žádnou roli. Výše uvedené příklady projektů obvykle totiž představují plnění, která nespadají do předmětu daně. U dalších operačních programů, které jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj, však platí mnohem logičtější pravidla. Pokud nemá žadatel nárok na odpočet daně (tj. použije přidělené prostředky k uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet nebo plnění, která nejsou předmětem daně), je v tomto případě v postavení osoby, která výlučně a konečně nese DPH jako svůj náklad. V tomto případě je DPH způsobilým výdajem. Naopak pokud realizátor projektu použije přidělené prostředky pro účely uskutečňování zdanitelných plnění, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a DPH nemůže být způsobilým výdajem, který by mohl být hrazen z přidělených prostředků. Z výše uvedeného je zřejmé, že diskriminační postavení vychází přímo z evropské legislativy. Dle informací ministerstva zemědělství zatím nehodlá Evropská komise připravovat změnu nařízení. Současná situace se navíc liší od programů předvstupní pomoci (PHARE, SAPARD), neboť český zákon o dani z přidané hodnoty v 81 výslovně říká, že daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie s výjimkou programů předvstupní pomoci. Předseda Komory obcí SMO ČR Josef Bezdíček na jednání Monitorovacího výboru PRV doporučil, aby v této záležitosti bylo urychleně vedeno jednání zástupců Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova a Asociace krajů s odpovědnými zástupci ministerstva DALŠÍ POSTUP PŘI ADMINISTRACI PROJEKTŮ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA (zdroj Ministerstvo zemědělství ČR) Projekty lze nyní rozdělit do tří oblastí: Projekty zaregistrované a schválené v 1. až 4. kole příjmu žádostí V rámci těchto kol již byla s příjemci dotace podepsána Dohoda o poskytnutí dotace z PRV. Proto se v jejich administraci bude postupovat v souladu s ní a DPH bude způsobilým výdajem i pro obce, svazky obcí a další subjekty. Proplacené finanční prostředky však nebudou a ani nemohou být certifikovány směrem k EU. Projekty zaregistrované a schválené v 5. kole příjmu žádostí V původně připravovaných Dohodách o poskytnutí dotace z PRV byla zakotvena definice způsobilosti DPH v přesném znění, jaké je v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Tedy že DPH nebude pro obce a svazky obcí způsobilým výdajem. Příslušným způsobem byla také upravena i Pravidla pro žadatele. Nyní SZIF těmto obcím předloží nový návrh Dohody o poskytnutí dotace, případně návrh dodatku k této dohodě, v nichž se při administraci dotace z PRV bude DPH považovat za způsobilý výdaj. Ovšem s tím, že proplacené finanční prostředky (stejně jako u projektů schválených v 1. až 4. kole příjmu žádostí) nebudou a ani nemohu být cetifikovány směrem k Evropské unii. Projekty zaregistrované od 6. kola příjmu žádostí Od tohoto kola je již definice způsobilosti DPH v příslušných Pravidlech upravena v souladu s nařízením Rady č. 1698/2005. Výjimkou jsou projekty konečných příjemců dotace, které předkládají Místní akční skupiny (MAS). S ohledem na mírně odlišný harmonogram příjmů žádostí, kdy jednotlivé MAS provádějí samostatné vyhlašování příjmů projektů, jejichž realizací naplňují své Strategické plány LEADER, a dále pak výběr projektů, které předkládají k zaregistrování na jednotlivá pracoviště SZIF, jsou tyto projekty obcí a sdružení obcí předkládány ještě s DPH jako způsobilým výdajem. Během současné administrativní kontroly těchto projektů dojde ke snížení způsobilých výdajů o DPH. MAS tak budou moci operativně použít zbylé finanční prostředky na výzvy pro registraci projektů v rámci 7. kola příjmu žádostí. informační servis č. 5/2009 strana 17

18 financí a ministerstva zemědělství. Hlavní problém spočívá ve skutečnosti, že ke změně došlo až po uzavření příjmu žádostí. Finanční rámec investice tak pro většinu žadatelů dostal naprosto jinou podobu. Řešení situace by představovalo opětovné navýšení národních zdrojů. Jestliže celkový objem požadovaných dotací dle výkazu zveřejněného Státním zemědělským a intervenčním fondem činí 1,8 mld. Kč, pak 19 % DPH odpovídá maximálně 348 mil. Kč. I při napjatosti státních financí se domníváme, že jde o částku, kterou by bylo možné v rozpočtu ministerstva či všeobecné pokladní správy najít. Zvláště pak, když většina schválených projektů má investiční charakter, což znamená pracovní příležitosti pro stavebníky. O způsobilosti DPH v Programu rozvoje venkova jednala dne 17. dubna 2009 v Ústí nad Orlicí také Rada Svazu. Usnesla se, že z podnětu Komory obcí bude iniciovat jednání s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství a snažit se o zajištění alespoň částečné kompenzace (v rámci protikrizových opatření). Úsilí Svazu nakonec vyústilo v dohodu ministerstva zemědělství a ministerstva financí, která zajišťuje proplacení částky rovnající se DPH pro 5. kolo výzvy. V tiskové zprávě z 27. dubna se mj. uvádí: Ministerstvo zemědělství se intenzivně snažilo najít řešení vzniklé situace, a to také za podpory partnerů z řad Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova a Národní sítě Místních akčních skupin. Předseda Svazu Oldřich Vlasák bude nadále na evropské úrovni jednat o možnosti změny pravidel pro příspěvek z EAFRD tak, aby výdaj DPH byl uznatelným nákladem i pro další kola. Jaroslava Kypetová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Konferencí ISSS v Hradci Králové zněly datové schránky, egon centra a oceňovaly se webové stránky měst a obcí Na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 2009 v Hradci Králové byly 6. dubna opět udělovány ceny za nejlepší webové stránky měst a obcí. V tradiční soutěži Zlatý erb tentokráte získali nejvyšší ocenění Moravské Budějovice (kategorie města), Tisá (obce) a Semily (elektronická služba). Za Svaz předával ocenění předseda Oldřich Vlasák. Konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS, a její mezinárodní části V4DIS a LORIS přivedly do kongresového centra Aldis v Hradce Králové rekordní počet návštěvníků, téměř Významnou část z nich tvořili představitelé měst a obcí, kteří chtějí být z první ruky informováni o novinkách v oblasti egovernmentu. Z tohoto pohledu byly nejzajímavějším tématem novinky z dílny ministerstva vnitra, zejména tzv. datové schránky ( které díky účinnosti zákona 300/2008 Sb. od 1. července tohoto roku zasáhnou všechny, i ty nejmenší obce, s povinností komunikovat ve veřejné správě (i jinde) výhradně elektronicky. Obce s rozšířenou působností se mohly dozvědět více o připravovaných tzv. egon centrech ( která by měla být v těchto obcích zřizována za účelem poskytování technologické, administrativní a vzdělávací podpory všem obcím v příslušném správním obvodu. Dalšími tématy z dílny ministerstva vnitra byly běžící projekt Czech POINT, jehož cílem je mj. zřízení kontaktních míst veřejné správy na všech obcích, nebo teprve rozebíhající se projekt tvorby základních registrů ve veřejné správě, které umožní správu a sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy tak, aby se naplnila koncepce, že mají obíhat data, nikoliv občan. Všechna uvedená témata vycházejí z koncepce symbolizované postavičkou egona a pro jejich realizaci je počítáno s využíváním strukturálních fondů EU. Účastníci konference se mohli seznámit i s jinými tématy, jako je situace kolem e-katastru a přístupu do evidence nemovitostí, postupující proces přechodu na digitální televizní vysílání, elektronizace soudnictví (ejustice), cestovního ruchu (eturismus), zdravotnictví (ehealth) a další. Svůj prostor v programu konference samozřejmě dostaly i best practices měst, obcí a regionů. V průběhu slavnostního setkání v předvečer konference bylo předáno ocenění Český zavináč. Dvěma osobnostem, které se v posledních letech výrazným způsobem podílely na rozvoji informační společnosti v České republice - Zdeněk Zajíček (náměstek ministra vnitra ČR) a Jaroslav Winter (BMI, Březen - měsíc internetu). Na pondělním gala večeru konference pak byly vyhlášeny výsledky několika oblíbených soutěží - Zlatého Erbu, Eurocrestu, Bibliowebu, JuniorErbu, ceny ministra vnitra ČR a některých dalších ocenění. Z pohledu Svazu jsou nevýznamnější soutěže webových stránek měst a obcí, tedy tradiční Zlatý erb a JuniorErb. V soutěži Zlatý erb, která se konala již po jedenácté, získaly v kategorii Nejlepší webová stránka města první místo Moravské Budějovice, na druhém místě skončil Jablonec nad Nisou a na třetím hl. m. Praha. V kategorii Nejlepší webová stránka obce zvítězila obec Tisá (Ústecký kraj) před informační servis č. 5/2009 strana 18

19 Ratměřicemi (Středočeský kraj) a Olbramicemi (Moravskoslezský kraj). V kategorii Nejlepší elektronická služba získaly první místo Semily (MMS -- závady a nedostatky), na druhém místě byla Ostrava (informační systém pro komunikaci občany s úřadem esmo) a na třetím pak Přibyslav (vysílání veřejných zasedání zastupitelstva města přímým přenosem v kabelové televizi). Zvláštní cenu ministra vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky získala obec Petrovice (Jihomoravský kraj). Cenu veřejnosti udělenou sdružením BMI si odnesli zástupci obcí Mokré (Královéhradecký kraj) a Němčovice (Plzeňský kraj). Ve druhém ročníku mezinárodní soutěže JuniorErb určené mladým talentovaným tvůrcům internetových projektů a webových stránek uspěly i dva projekty z České republiky. Prvním oceněným je Martin Klos z Kopřivnice, druhým pak Matěj Brýdl z Lanškrouna. Předseda Svazu Oldřich Vlasák ocenil nejen vítěze, ale i samotnou soutěž: Webové stránky obce jsou její vizitkou ve světě internetu. Jsou nástrojem pro komunikaci s občany a mohou být i pozvánkou pro turisty z celého světa. Soutěž Zlatý erb dlouhodobě působí ve prospěch zvyšování kvality webových stránek a elektronických služeb měst a obcí. Přináší inspiraci, výměnu zkušeností a zvyšování laťky v této oblasti, kterou Svaz pokládá za velmi důležitou. Další detaily o soutěži a příklady oceněných z letošního i předchozích ročníků naleznete na stránkách soutěže Zlatý erb ( Informace o soutěži JuniorErb pak na adrese juniorinternet.cz/juniorerb.php. Jaroslav Šolc člen Komise pro informatiku Svazu Na mezinárodní konferenci eid a veřejné registry prezentoval Svaz předseda Oldřich Vlasák Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Evropskou komisí uspořádalo mezinárodní konferenci k problematice elektronické identifikace s názvem eid a veřejné registry. Na zahájení odborné části, která se konala 7. dubna 2009 v Hradci Králové při příležitosti konference Internet ve státní správě a samosprávě vystoupili minstr vnitra Ivan Langer, zástupce Evropské komise Fabio Colasanti a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. účtují poskytovatelé při pobytu v zahraničí a byli chráněni před cenovými šoky. Posledním, avšak neméně významným tématem, jsou informační a komunikační technologie (ICT) ve vztahu k úsporám ve spotřebě energií a ochraně životního prostředí. Cílem této významné akce pod hlavičkou českého předsednictví bylo představit současný stav vývoje a plány do blízké budoucnosti v oblasti eid (elektronické identifikace) a veřejných registrů v Evropě. Kompatibilita národních systémů napříč EU je totiž považována za základ budování celoevropského trhu služeb a rozvoje informační společnosti v souladu s mottem českého předsednictví Evropa bez bariér. Přestože vzájemné uznávání elektronické identity přes hranice států je otázkou vzdálenější budoucnosti, je nejvyšší čas hledat cestu, jak k cíli dospět. Ministr vnitra Ivan Langer v zahajovacím vystoupení představil koncepci rozvoje egovernmentu v ČR, zdůraznil otázky bezpečnosti např. z hlediska ochrany proti kybernetickým útokům a neopomněl zmínit i význam spolupráce všech úrovní veřejné správy, tedy i lokálním a regionálním měřítku. Fabio Colasanti, generální ředitel pro informační společnosti a média Evropské komise, prezentoval dlouhodobé úsilí a cíle Evropské unie v této oblasti. Oldřich Vlasák, jako předseda Svazu a europoslanec, přispěl dalšími úhly pohledu evropským i komunálním. Připomněl některá aktuální evropská témata v oblasti egovernmentu. Prvním tématem je dostupnost vysokorychlostního internetu pro všechny, tedy i pro domácnosti ve venkovských oblastech, které v tomto ohledu zaostávají a jejichž podpora je řešena prostřednictvím několika evropských programů. Druhým tématem je zlepšení interoperability v oblasti elektronických podpisů a elektronické identity s cílem zajistit elektronické veřejné služby pro občany bez ohledu na hranice států. Dalším tématem je regulace roamingu mobilního internetu tak, aby uživatelé mobilního internetu měli k dispozici jasné informace o cenách, které jim V závěru svého vystoupení představil Oldřich Vlasák Svaz a jeho roli v připomínkování legislativy i v propagaci egovernmentu. Zdůraznil, že egovernment je vnímám jako nástroj pro zkvalitňování, zjednodušení, zrychlení a zvýšení transparentnosti veřejné správy. Svaz však odmítá, aby finanční a organizační náklady spojené se zaváděním egovernmentu do území znamenaly zásah do rozpočtů obcí. Jaroslav Šolc člen Komise pro informatiku Svazu Oldřich Vlasák využil konference i k jednání s Janem Fischerem informační servis č. 5/2009 strana 19

20 Rada Svazu zasedala 17. dubna 2009 v Ústí nad Orlicí Na úvod jednání byly zařazeny standardní materiály - kontrola plnění úkolů a projednání stavu členské základny (k 30. březnu Svaz sdružuje 2472 obcí, v nichž žije více jak 7,5 milionů obyvatel). K hlavním bodům jednání Rady patřilo projednání výsledků hospodaření Svazu za uplynulý rok. Členové Rady obdrželi podrobný materiál s písemným komentářem k nejdůležitějším položkám rozpočtu. Celková výše příjmů v roce 2008 dosáhla ,80 Kč, výše výdajů ,37 Kč. Přebytek hospodaření ve výši ,43 Kč bude převeden do rezervního fondu přebytku hospodaření minulých let. Rada Svazu výsledky hospodaření schválila bez výhrad. V souvislosti s dosaženým přebytkem bylo znovu připomenuto, že by Svaz neměl opouštět myšlenku na koupi vlastní nemovitosti. Při ukládání a zhodnocování přebytku hospodaření pak bylo doporučováno vyhýbat se riskantním akcím. Předseda Svazu Oldřich Vlasák i výkonný místopředseda Jaromír Jech také upozorňovali, že v probíhajícím roce lze očekávat značný pokles sponzorských příspěvků, což hospodaření Svazu samozřejmě ovlivní. Rada Svazu vzala dále na vědomí informace o stanovisku Svazu k postupu prací na novele zákona o rozpočtovém určení daní. Výkonnému místopředsedovi a zástupcům Svazu v příslušných pracovních skupinách uložila dále bedlivě sledovat přípravu novely a informovat o výsledcích podrobné informace o vývoji situace ohledně RUD uvádíme v rámci zprávy z kongresu starostů na str. 8, 9. Tento bod se pochopitelně neobešel bez diskuse, při které bylo konstatováno, že nejistota naplňování daňových příjmů jednoznačně poznamenala celou úvahu o budoucím RUD. Pozitivní je, že Analýza potvrdila nedostatečnou úhradu přeneseného výkonu státní správy zejména u obcí I. a II. typu a na jeho dofinancování byly ministerstvem financí přislíbeny 4 mld. Kč. Zástupci Svazu, kteří jednají v pracovní skupině při ministerstvu financí, ocenili, že se daří prohlubovat dialog s ministerstvem financí a pomalu svoje cíle naplňovat. Dan Jiránek jako další příklad úspěchu uvedl zařazení kriteria počtu žáků do přerozdělování daní, ale také třeba zrušení osvobození od daně z nemovitostí u novostaveb, což některým obcím rovněž může značně vylepšit rozpočet. Obrovskou změnu v klimatu při jednání ohledně obecních financí potvrdil ze svých schůzek také Oldřich Vlasák. Vypracování Analýzy rozhodně všichni považují za krok správným směrem, nicméně Daniela Pastorková doporučila stále trvat na zpracování stručnějšího výtahu a jednodušších doporučení. Ladislav Kryštof, František Lukl, Pavel Vondrys, Oldřich Vlasák, Jaromír Jech, Josef Bezdíček, Alena Knobová, Dan Jiránek Zahájit diskusi by bylo podle jejího názoru také třeba se čtyřmi největšími městy. Oldřich Vlasák vyslovil obavu v politickém prosazení některých změn v souvislosti s celosvětovou krizí. Propady příjmů ve světě dosáhly 22 bilionů amerických dolarů. Některé lobbyistické skupiny (např. z odvětví automobilového či chemického průmyslu) si ve své zemi dokázaly prosadit podporu, tzv. šrotovné, ale co třeba sklářství nebo oděvnictví. Postupovat je třeba rovnoměrně. Dodal, že Evropa začíná klást velký důraz na úspory, což je asi nejvíce patrno z toho, že Evropský parlament schválil změnu evropské legislativy a umožnil všem členským státům, krajům a obcím investovat do opatření na zlepšení energetické účinnosti v budovách s pomocí strukturálních fondů. Dan Jiránek přitom upozornil na změny v programu PANEL. Krátce byly zmíněny i další aktuální právní normy, které byly projednávány při krajských setkáních. Shrnujícím materiálem členy Rady provedl Oldřich Vlasák. K dalším bodům programu patřila příprava XI. Sněmu Svazu a zhodnocení projektu zřízení dceřiné společnosti MEPCO informace byla podána již v INS č. 4/2009, str. 31. V různém dominovala problematika uznatelnosti DPH v rámci Programu rozvoje venkova. Tomuto tématu jsme proto věnovali samostatný příspěvek na str. 17, 18. Rada přijala usnesení, že z podnětu Komory obcí bude iniciovat jednání s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství a snažit se o zajištění alespoň částečné kompenzace. Oldřich Vlasák bude na evropské úrovni jednat o možnosti změny pravidel pro příspěvek z EAFRD tak, aby výdaj DPH byl uznatelným nákladem. Lenka Zgrajová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 5/2009 strana 20