Poslední list zakládací listiny vzniku továrny Albis z 23.března 1911.

Transkript

1 HISTORIE FIRMY V rodinném archívu JUDr Petra Rybáře, ( jde o vnuka, jehož dědeček byl jedním ze zakladatelů firmy Albis pozn.autora) je zachován silný svazek listin, převážně notářsky ověřených, se spoustou kolků a pečetí, zápisy z valných hromad společníků firmy Albis od roku 1914; úvodem k nim je originální snímek notářského spisu, na jehož začátku se praví: Dne dvacátého třetího března roku tisícího devítistého jedenáctého jest přede mnou J.U.Drem Josefem Štolbou, c.k. notářem s úředním sídlem v Pardubicích, u přítomnosti mně osobně známých, dle udání svéprávných účastníků, a to: 1.) p. M.U.Dra Emanuela Nohejla, obvodního lékaře v Opatovicích n. L., 2.) p. Josefa Machače, učitele tamtéž, 3.) p. Václava Syrůčka, výrobce cukrovinek v Opatovicích n. L., 4.) p. Václava Baše, majitele hostince tamtéž, 5.) p. Františka Rybáře, prokuristy v Kuklenách, 6.) p. Josefa Kroužela, společníka firmy,kroužel and Bondy', komisionářský závod kožemi ve Vídni II. Grosse Mohrengasse II.-13. Pan Josef Kroužel, shora již jmenovaný, předložil mi zvláštní ověřenou plnou moc, vyhotovenou k cíli sepsání této smlouvy společenské a sice plnou moc danou ve Vídni 22. března 1911, kterou zmocňuje pan Antonín Kroužel, cestující v Opatovicích nad Labem tohoto pana Josefa Kroužela, aby jej při jednání dnešním zastoupil.... Pánové shora jmenovaní, dostavivše se dílem osobně, dílem řádně vykázaným plnomocníkem... uzavřeli přede mnou c. k. notářem následující s m l o u v u s p o l e č e n s k o u. I. Pánové... sestupují se ve společnost s ručením obmezeným ve smyslu zákona ze 6. března 1906 č. 56 říš. zákona. II. Firma společnosti bude zníti,albis', výroba cukrovinek v Opatovicích n./l., společnost s ručením obmezeným. III. Sídlo společnosti jest obec Opatovice n. L. a doba trvání společnosti jest neurčitá. IV. Předmětem činnosti jest vystavění a zařízení továrny na cukrovinky v Opatovicích n. L. a výroba a prodej cukrovinek všeho druhu. V. Kmenový kapitál obnáší K, slovy dvacet osm tisíc korun, může však v případě potřeby právoplatným usnesením valné hromady zvýšen býti... Společenská smlouva dále vymezuje kmenové vklady po K pro každého ze společníků. Převod podílu je přísně vázán na souhlas valné hromady; výjimku představuje pouze cesta dědická, při níž podíl může být rozdělen i na více dědiců, nesmí však klesnout pod 500 korun (později zvýšeno na 650, K). Zajímavá je také stať, zakazující jednotlivým společníkům členství v jiném podobném závodu v Rakousku, který by Albisu mohl konkurovat; v opačném případě ztrácí takový společník svůj kmenový vklad a výtěžek, přičemž musí zaplatit společnosti pokutu , K. Smlouva dále podrobně určuje formu řízení podniku, práva a povinnosti valné hromady společníků, úkoly představenstva atd. Tak tedy na jaře 1911 stál Frant. Rybář u zrodu Albisu. Stal se také jedním z prvních tří jednatelů, tvořících dohromady představenstvo; dále to byl dr. E. Nohejl a J. Machač. Touto smlouvou zřízení jednatelé jsou povinni opatřit zápis této společnosti do obchodního rejstříku. O tom sdělán jest tento spis notářský a přečten účastníkům, kteřížto jej jakožto s vůlí její souhlasící schválili a v něm přede mnou svou vlastní rukou podepsali, načež i já podpis svůj připojil 71

2 Poslední list zakládací listiny vzniku továrny Albis z 23.března

3 a úřední pečeť přitiskl... končí notář Štolba, a účtuje poplatky za práci 24 K, za psaní 10 K, za kolky 7 K, v úhrnné sumě 41 K. Firma začala žít svým životem, rozvíjet se i procházet těžkými lety, jak dosvědčují záznamy. ALBIS v roce Foto J.Rezek, Praha, Ferdinand tř., palác Louvre. Nejstarší snímek továrny Albis. Již žádá Václav Sirůček, výrobce cukrovinek z Opatovic n.l., o likvidaci Albisu. Nebylo žádných důvodů mu vyhovět a valná hromada akt zrušení odmítla, souhlasila však s postoupením Sirůčkova podílu (v r jej prodal dr. Nohejlovi). Za účelem rozšíření závodu byl kmenový kapitál zvýšen o korun, zčásti upsáním nových podílů dalším společníkům. Stali se jimi: František Vaněk, dámský konfekcionář v Berlíně, t. č. v Opatovicích n.l.; Fr. Morávek st. z Opatovic n. L., majitel realit; Josef Morávek, mlynář v Opatovicích n. L.; Fr. Vosáhlo, obchodní cestující Albisu; Leopold Dvořák, pokladník občan. záložny z Litomyšle; Anna Šimonová, obchodnice z Opatovic n.l.tím začala dlouhá řada menších i větších změn podílníků společnosti, avšak její jádro se podstatně neměnilo je zaznamenáno, že...společnost tato vyrobila zboží ve váze 2481,89 kilogramů za rok 1914 a končí tato zpráva slovy: společnost,albis' rostla jako její jmenovkyně řeka Labe z malé říčky stávajíc se veletokem. Čistý zisk tehdy byl K 62 h a bylo již možno podíly společníků zúročit 6 % ze K. Část budovy Albisu (napravo) v roce

4 se podílem K stává novou společnicí Julie Rybářová; je o tom podrobný materiál notářsky ověřený. V té době byl její manžel na frontě, takže v jednatelství jej zastupoval mlynář Morávek. Rok 1917 byl obtížný pro nedostatek surovin, snížení přídělu na 60 q a tudíž i pro sníženou výrobu a malý zisk ( K 38 h); dividenda byla 30 %. Jako nutný provozní prostředek si tehdy firma opatřila také koňský potah, a protože hospodařila asi na 28 korcích polí a luk, také 2 krávy a hospodářské stroje. Vznikaly tím určité problémy, nicméně v r bylo rozhodnuto alespoň rok ještě hospodářství ponechat. Tehdy byl také upraven název podniku na Albis, továrna na cukrovinky, marmelády, ovocné a zeleninové konzervy a ovocná vína v Opatovicích n.l., spol. s r. o. Továrna Albis, foto z roku Nejnižší příděly cukru byly v r. 1918, ačkoliv společnost se naopak snažila továrnu rozšířit. Proto měla být na podzim vařena hlavně marmeláda, ale vacuum (zřejmě vakuová odparka) došla až v listopadu a parní kotel dokonce až r Stroje byly dovezeny od drážďanské firmy 1 Postránecký. I přes mnohé potíže, výstavbu kotelny, komínu atd., trval ze strany vedení zájem o udržení dobrých relací k dělnictvu a proto byla přijata smlouva, upravující mzdové poměry. V r měla společnost již patnáct podílníků, kteří se v zájmu rozvoje firmy usnesli na dalším zvýšení kmenového jmění, nyní již na , K. Obchodní situace se zvolna zlepšovala, zejména po vzniku Československé republiky, kdy odpadla zahraniční hlavně vídeňská konkurence a naopak Albis sám vyvážel do ciziny; nicméně v roce 1920 byl opět zvýšen kmenový vklad společníků na celkovou částku , K. Na návrh Fr. Rybáře bylo současně rozhodnuto přistavět na provozní budovu první patro. Byla dokončena stavba kotelny a komínu. Hospodaření továrny bylo tehdy silně postiženo daňovým zákonem z , takže výtěžek sotva kryl daně ( , K); dividenda činila jen 5 %. Ekonomiku zatěžovalo i omezení přídělu cukru pro tuzemskou potřebu na 20 % a vývoz vázl úplně. Továrna platila po celou dobu všechno dělnictvo, ačkoliv pro ně neměla práci. Situace na trhu nebyla jednoduchá: před novou kampaní bylo podnikům oznámeno, že mimo pravidelný (snížený) příděl bílého průmyslového cukru mohou dostat ke zpracování zadní surovinu, které Albis zakoupil 250 q. Výrobky sladovky podřadné jakosti nešly valně na odbyt a velký podíl suroviny zůstal nezpracován, tím spíše, že když se státní cukerní komise zbavila zadiny, mimo očekávání uvolnila továrnám ještě 60 % bílého cukru a trh byl pak zaplaven zbožím vysoké jakosti. To vše přinášelo ohromné finanční ztráty. Přísné předpisy o hospodaření s cukrem a další problémy znamenaly v roce 1922 dokonce pasívní bilanci firmy v částce asi korun ztráty. Klesl odbyt cukrovinek, způsobený též velkou 1 Poznámka: nejde o výstavbu stávajícího komínu, nýbrž o komín menší, původní. Viz též Pleskotova kronika obce ve které je uváděn jako stavitel zedník Beránek z Opatovic. Viz též publikace I.Opatovická encyklopedie. 74

5 konkurencí malých výrobců, kteří zatajováním objemu výroby mohli obcházet největší břemeno daň z přepychu. Aby se podnik udržel, rozhodlo představenstvo snížit od mzdy dělníků a úředníků o %. Továrna ALBIS v roce 1921(fotomontáž ze dvou snímků). V roce 1923 vyrobil Albis kg cukrovinek při denním průměru 6,6 q. Započata byla výroba dražé a počínají úvahy o čokoládě, jejíž spotřeba v zemi prudce stoupala. Po dlouhých jednáních se konečně podařilo docílit slevu na dani od ministerstva financí, takže hlavní překážka rozvoje firmy padla. Přesto však bylo třeba nanejvýš úsporně hospodařit. Zajímavé je, že firma nemohla například zanechat výroby nejobyčejnějších druhů zboží, na nichž tratila, neboť odběratelé vždy kombinovali objednávku z různých druhů. Bylo šetřeno na palivu, elektřině, vypovězena kolektivní smlouva dělnictvu a sníženy mzdy úředníkům. Za r přesto zůstávala bilance mírně pasívní. ALBIS v roce Snímek byl pořízen v roce 1927, ale budovy vypadají stejně jako v roce Jistý obrat nastal o rok později, kdy uzávěrka již ukázala malé, nicméně aktivum (asi Kčs), takže bylo možno opět vyplácet dividendy. O rok později již zisk přesahuje , Kčs a dividenda stoupá na 12 %. V r stojí v čele jednatelé MUDr. E. Nohejl z Opatovic n. L. a Frant. Rybář st.; zhruba ze dvou desítek společníků patřila většina kapitálu těmto osobám: Anna Bašová z Opatovic n. L. (124 podíly á 500 Kčs), F. Vaněk z Berlína (160), ing. J. Machač (150), MUDr. E. Nohejl (100), F. Rybář st. (114), J. Vosáhlo, listonoš z Opatovic n. L. (68). Bilanční přebytek za r umožnil nové zvýšení kmenového jmění na , Kčs a mohla být vyplacena i jednorázová podpora dělnictvu. V první polovině r se opět mění zkracuje název firmy na Albis, továrna na cukrovinky v Opatovicích n. L., sp. s r. o. V dalším roce je zakoupen stroj na módní lízátka, což by mělo zvýšit poněkud klesající odbyt. Doba se také jevila příznivou pro zavedení výroby čokolády 75

6 bylo očekáváno snížení obratové daně a zrušení daně z přepychu u čokolády a cukrovinek, sníženo clo na dovážené kakaové boby, jsou k disposici také vhodné místnosti a část strojového zařízení. Podle předběžného rozpočtu si nový záměr vyžádá asi 0,5 miliónu korun, z toho polovinu na strojní zařízení; tři sta tisíc korun bude vypůjčeno. V té době byl první ředitelem podniku jmenován Josef Machač (s měsíčním platem 1.000, Kčs). ALBIS v roce Tehdy byly v továrně 3 služební byty: 1.patro: Fořtovi, přízemí: Cirhanovi (3 okna vlevo), Turkovi (2 okna před přístřeškem vpravo. Děti: Josef a Zdeňka Turkovi + Bohumil Fořtovi. Podle záznamů se v roce 1930 začínali jako podílníci účastnit valných hromad také Fr. Rybář ml., účetní Albisu, a JUDr. Stan. Rybář měl tehdy 5 podílů v sumě Kčs. Po počátečních obtížích výroba stoupala, takže bylo možno platit dluhy i dividendu (6 %). Opět došlo ke změně názvu na Albis, továrna na čokoládu a cukrovinky... V dalším roce byla schválena výstavba nové budovy za cca Kčs. V roce 1932 však bylo zřejmé, že na firmu doléhá celosvětová krize. Cukrovinky se pro mnohé lidi staly luxusem, který si v zájmu úspor mohli snadno odepřít. Potíže vznikaly i s obchodními zástupci v různých částech republiky, jedině čokoláda šla do jisté míry na odbyt; ukázala se prozíravost jejího byť dosti pozdního zavedení do výroby, neboť při produkci kanditů by podnik nutně zanikl. Výroba dražé byla před úplnou likvidací a proto došlo k oddalování plánované výstavby. Narůstající konkurence znamená od r dopravovat zboží až k odběratelům, takže i čokoláda je prodávána se ztrátou až 2 Kčs na 1 kg. Očekává se však zvýšení její prodejní ceny. Vzhledem k vysokému dovoznému je zrušeno zastoupení na Slovensku, Jos. Machač se zřekl platu ředitele apod. Proti 7 8 % v minulosti klesla dividenda na 4 %. Na valné hromadě v r se široce diskutovalo o konkurenčním boji, v němž se rozmáhaly rozmanité metody vč. výhod při prodeji darů, skont, různých ochot apod. Bylo konstatováno, že za šestileté krize klesla spotřeba čokolády o 25 %, ale posléze odbyt i s ohledem na růst kvality stoupal a konečně bylo možno začít s nástavbou provozní budovy; došlo také ke schválení výstavby administrativního objektu. Také zápis ze 4. června 1938, záhy po smrti Fr. Rybáře st., podává svědectví o složité situaci. Stoupaly ceny surovin, továrna měla málo prostoru a pro nedostatek kvalifikovaných pracovníků se dvousměnný provoz neosvědčoval. Byly opět zvýšeny kmenové podíly a přijato několik nových společníků. Podíl Fr. Rybáře ml. stoupnul na , Kčs (z , Kčs); po dr. Nohejlovi se stal jednatelem představenstva. Přes potíže se Albis dále rozvíjel. Byly prováděny stavební úpravy, zavedena výroba oplatek. Od r. 1934, kdy bylo vyrobeno 29 vagónů zboží, stoupla výroba do r na 86 vagónů; byla tehdy vyplácena dividenda 12 % a mzdy dělníků zvýšeny o 5 %. Bylo postaveno patro nad výrobní budovou, administrativní budova a další dvě menší výrobní budovy. 76

7 Začalo obtížné období druhé světové války. Firma nemohla volně nakupovat suroviny, nýbrž dostávala jen příděl asi 53 % spotřeby v r. 1939, takže produkce klesla na polovinu. Aby bylo možno zaměstnat většinu pracovníků, soustředila se výroba hlavně na cennější, více balené, tj. celkově pracnější druhy zboží. Obdobně tvorba cen přestala být volná, podléhala schválení cenového úřadu. V r již z původních sedmi zakládajících členů pracoval jediný p. Jos. Machač, který však záhy nato zemřel; bratři Krouželové a V. Syrůček z firmy odešli a tři členové zemřeli již dříve. Společenský rozvoj přinášel i zlepšení péče o zaměstnance vytvořením tzv. nadlepšovacího fondu ve výši , korun, z něhož byly hlavně dlouhodobě zaměstnaným pracovníkům vypláceny podpory v nemoci (vedle pojistného), při úrazech apod. Solidní vedení firmy přinášelo úspěchy. Přestože v Protektorátu bylo asi 85 % podniků zavřeno, Albis dále vyráběl a nepropouštěl zaměstnance. Stal se největším výrobcem kanditů v Čechách a na Moravě a s úspěchem prodával zboží. Stále však neměl dostatek surovin, zčásti zpracovával suroviny náhradní sušené i čerstvé ovoce, mrkev. sladový výtažek a pektin. Továrna ALBIS v roce V r spotřeboval: 498,7 tun cukru, 69,5 tun syrobu, 10,6 t kakaových bobů, 11 t lískových jader, 2,1 t arašídových jader, 15 t sušených hrušek a mrkve, 6,8 t mandlí a persika, 2,8 t sladu, 4,4 t mouky, 12,7 t tuku, 11,2 t kyseliny, 3,6 t sody (bylo vyrobeno přes kartonů šumáků), 10 t jablečné dřeně aj. V celkovém množství 626 tun, z čehož bylo vyrobeno 613 tun produktů s celkovým ziskem K. V roce 1942 činil obrat přes 12 miliónů korun. Přes mnohé problémy pracoval podnik v podstatě na plné obrátky 48 hodin týdně. Dobrovolně snížené ceny a plný odbyt přinesly solidní zisky, i když nedostatek surovin a posléze zákaz ruční práce znamenaly vyřazení různých výrobků z výrobního programu (furé arašídové a ledové B, mandle Riviera, Kikiriky, želé, plněné kyselé bombóny, plněné oplatky, marcipánové ovoce atd.) Náhradou byly např. Rajské ovoce plněné marmeládou, želé vyráběné z pektinu, neplněné oplatky, zvýšená výroba sladomléčných zvířátek aj. V r měl Albis 26 společníků a kmenové jmění 2,3 miliónu korun. Šťastně přečkal válku; jistou výhodou totiž bylo, že vedoucí německá místa hleděla na cukrovinky jako na důležitou potravinu, která u nás měla nahradit menší příděl tuků, a proto mohlo toto odvětví pracovat dosti dlouho. Rozhodl ovšem fakt, že německé komise neuznaly pracovní prostory Albisu jako vhodné pro válečný průmysl. Jinak jej ovšem postihoval zákaz za zákazem: byla zastavena činnost obchodních zástupců, zakázáno zpracování tuků a dalších surovin, omezována výroba a konečně nařízeno zastavení provozu ke dni Tuto lhůtu se sice podařilo dvakrát prodloužit, ale k byla výroba cukrovinek zastavena úplně a továrna směla péci jen oplatky. Nastalo oddisponování pracovních sil. Po květnové revoluci přišly potíže s pracovními silami Albis dočasně zaměstnával 23 Němek, pak asi 35 Slovenek, které zdaleka nebyly tak dobrými pracovnicemi. Po převratu si 77

8 ustavilo osazenstvo závodní radu, nejprve tří- potom čtyřčlennou. Poměr k ní byl naprosto korektní, přátelský a vždycky jsme se dohodli. Byly značně zvýšeny mzdy a upraveny platy personálu v kanceláři... praví se v dokumentech. Do dvouletky sice Albis nebyl zařazen, ale přesto pracoval naplno, neboť se též velmi čestně umístil v soutěži o výstavbu republiky obdržel dvakrát poukazy na cigarety ( ks a ks). Výhled byl plný optimismu. Firma věnovala vdově paní Nyklíčkové částku ,-Kč, protože její manžel a zaměstnanec Albisu František Nyklíček byl za války gestapem zatčen a v Pardubicích v r.1942 popraven. 2 V roce 1946 získal Albis pětitunové nákladní auto z akce UNRRA, zakoupil některé strojní vybavení (anglický balicí automat na karamely aj.), připravoval výstavbu nové kotelny. Podnik též navštívil ministr průmyslu Laušman. Jinak však na továrnu doléhala celkově nesnadná situace ve státě, nedostatek uhlí, zhoršení exportní bilance atd., takže Albis zatím marně hledal odbyt na zahraničních trzích (nabízel do Švédska, Švýcarska, Itálie i Palestiny). V r znovu začal vyrábět vánoční kolekce v množství kusů. Poslední 34. řádná valná hromada se konala V roce 1947 byl zakoupen nový parní kotel a dvouletka byla byla naplněna výstavbou šaten, umyváren a jídelnou pro personál. Továrna Albis v roce 1938 (p.petrásek s koňmi), foto Josef Doležal. Pak přišel tragický rok 1948 a přípisem ministerstva výživy čsl. republiky č /V-1948 ze dne 28. února 1948 byla firma znárodněna. Patřila nadále do resortu tohoto ministrestva v rámci národního podniku Československé čokoládovny, Praha. Správcem firmy byl jmenován Bohumil Fořt. Podle Dílčí zahajovací rozvahy Standardu, n.p. Kutná Hora, závod Albis, Opatovice n. L., která byla zpětně zpracována k , lze uvést tyto položky: Majetek investice (pozemky, budovy, stroje ap.) , Kč zásoby , finanční majetek (hotovost, peněž. ústavy, dodavatelé, odběr. ap.) ,50 Kapitál kmenové jmění ,95 cizí kapitál ,55 oprávky (odpisy) k majetku 3 313, Celkem (majetek = kapitál) ,50 Kč Dvacetimiliónovou firmu po sedmatřiceti letech samostatného hospodaření pohltilo socialistické znárodnění. Stát v čele s Komunistickou stranou Československa zahospodařil charakteristickým způsobem byl Albis formálně zrušen a objekt využit jako sklady 3 stavebního podniku; úřední likvidace pak ještě pokračovala do počátku roku Je uvedeno v zápisu z 33. valné hromady společníků firmy Albis ze dne RNDr Petr Rybář, Dokumenty továrny ALBIS, (rodinný archiv),

9 Obr.5) Výřez části z pozemkové mapy obce Opatovice nad Labem. VYBARVENÍ: hnědá - stará okresní silnice č.37 (Hr.Králové-Pardubice) modrá - Opatovický kanál žlutá - místní komunikace zelená - pozemky Albisu rudá - budovy Albisu 79

10 Seznam zaměstnanců továrny Albis 80

11 Seznam zaměstnanců továrny Albis pokračování. 81

12 Seznam zaměstnanců továrny Albis dokončení. K celkem 130 zaměstnanců. Č.ř JMÉNO Ing.Baše Miroslav Bašová Anna Dvořák Leopold Fetterová Ludmila Fořtová Růžena Kobzová Marie Konorzová Vilma Králová Zdeňka Kratochvílová Josefa Machač Josef Ing.Machač Josef Morávek Josef Morávek Jiří Morávková Marie PhDr Nohejlová Em. MUDr Nohejlová-Tichá Rybář František JUDr Rybář Stanislav Šimon René Šimonová Marie PhDr Tichý Emanuel Vaněk Rudolf Vaňková Marie Vinklářová Marie Vosáhlo Josef Zástěra Václav Zástěrová Marie CELKEM: POČET PODÍLŮ KMENOVÝ VKLAD ,87.100,13.000,19.500,13.000,25.500,29.250,29.250,6.500,6.500, ,13.650,3.900,3.900,54.600,61.100, ,9.750,21.450,7.800,3.250,3.250, ,19.500,44.200,3.250,54.800, ,- CELKOVÝ NAVÝŠENÝ KMENOVÝ VKLAD , ,30.000,45.000,30.000,45.000,67.500,67.500,15.000,15.000, ,31.500,9.000,9.000, , , ,22.500,49.500,18.100,7.500,7.500, ,45.000, ,7.500, ,2, ,-Kč Seznam akcionářů-společníků ve firmě Albis ku dni 16.května

13 ALBIS někteří akcionáři a zaměstnanci, foto z Stojící od levé strany: 1. Menzel Rudolf, 2. Poul Arnošt, 3.Hošková, 4.Pospíšilová, 5.Sachr,(mistr u oplatek), 6. Kobza (mistr u kandit), 7. Fafejka (mistr čokoládovny), 8. Vosáhlová, 9. Fořt Bohumil (správce), 10. Rybář Fr.ml. (disponent), 11. Dubský Oldřich, - sedící zleva: 12. Matějíčková, 13. Rybář Fr. st. (prokurista), 14. MUDr Nohejl Emanuel, 15. Machač Josef (učitel), 16. Dvořáková (úřednice). Pohled z nádvoří továrny od východu na původní administrativní budovu, která byla ve druhé polovině 20. stol.. využívána jako lékařský dům.vzadu je původní hlavní výrobní budova ke které byl později np. Průmstav přistavěn výtah a schodiště..foto J.Chudý. 83

14 Dokument (opis výměru) o znárodnění firmy Albis. 84

15 Pohled na původní novou administrativní budovu vystavěnou po roce 1945, později doplněnou o vrátnici a přístavek vlevo. Dnes slouží stále jako administrativní budova.v 50. letech v této budově bylo dočasně umístěno několik tříd základní školy.foto J.Chudý. Původní stará výrobní budova s rampou, dnes nově upravená. V období 2. světové války zde po několik roků dočasně její přízemí sloužilo jako třídy základní školy, protože stará budova školy byla obsazena za války německým vojskem.foto J.Chudý. 85

16 Bytový dům vystavěný po roce 1945 v dnešní ulici Ke struze pro zaměstnance Albisu. Foto J.Chudý. Pohled od západu na původní novou administrativní budovu Albisu. Foto J.Chudý. 86

17 Zaměstnanci Albisu: z leva, Vojtěch Vosáhlo, Josef Píša, Josef Turek a František Nyklíček. Foto B.Fořt ml., léto Zaměstnanci ALBISU, foto Formánek dne Stojící zleva: Marie Matějčková (Sochorová), Helena Hybská, Anna Vosáhlová (Dvořáková), Růžena Fořtová (není zaměstnanec), p.formánek mistr u čokolády, Bohumil Fořt st., p.cirhan mistr pralinek, p.kob p.kobza mistr kanditář. Sedící zleva Arnošt Poul, Josef Beneš, František Rybář a 3 děti: Olga Fořtová (6 roků), Bohumil Fo Fořt ml. (8 roků), Jiří Nyklíček (8 roků). 87

18 Dělnictvo lnictvo kanditárny továrny Albis. Foto dne Ke snímku pan Fořt Fo uvádí: Z osazenstva kanditárny mohu určit ur jen málokteré zaměstnance jménem. Uprostřed sedí mistr p.hřebíč řebíček z Vysoké n.l., po jeho pravici sedí Láďa Vohralík, ralík, na zemi před p p.hřebíčkem sedí Rudolf Cirhan. Kromě zaměstnanců jsou na fotografii n některé z jejich dětí: zcela vlevo stojí Ančii Cirhanová (10 roků roků), zcela vpravo v pozadí stojí Marie Turková (vdaná Tomšová z Březhradu), ezhradu), na pravé straně stran mezi sedícími stojí Zdeňka ka Turková (4 roky), na zemi sedí zleva: Bohumil Fořt (4 roky), Rudolf Cirhan? )učeň)) a Josef Turek. Továrna ALBIS, foto Josef Doležal, listopad

19 Továrna ALBIS. Pohlednice pořízená ízená asi v r či 1941 (nebo snad dokonce 1942?), neboť původní ůvodní tovární komín ještě stojí vedle komína nového. Továrna ALBIS, foto Olga Kvochová,

20 Továrna ALBIS, foto O.Kvochová Budova čp.136. Na zadní straně p.fořt píše: poslední návštěva v Albisu. V sobotu se Fořtovi odstěhovali do Kutné Hory. Továrna ALBIS, budova čp. 202, foto O.Kvochová

21 Továrna ALBIS, budova čp. 202, foto O.Kvochová

22 92

23 93

24 Letecký snímek bývalého areálu továrny Albis Dražební vyhláška "Areál Opastav, a.s." - Opatovice nad Labem (ALBIS). Veřejná dražba dobrovolná dle zák.č.26/ /2000 Sb. nemovitého a movitého majetku úpadce OPASTAV, a.s., se sídlem Hradecká 135, Opatovice nad Labem, PSČ PS , IČ Místo a datum konání dražby : Hotel LABE, Pernštejnský salonek, Masarykovo nám. 2633, Pardubice dne 16. prosince 2005 ve 14,00 hod. Předmět dražby: - budova čp. 135, část ást obce Opatovice nad Labem, na st.p.č. st.p. 330 průmyslový objekt - budova čp. 136, část ást obce Opatovice nad Labem, na st.p.č. st.p. 165/1, občanská vybavenost - budova bez čp/če na st.p.č. 165/2-občanská čanská vybavenost - budova bez čp/če, na st.p.č. 331-jiná stavba - pozemek st. č. 165/1 1665m2 zastavěná ěná plocha a nádvo nádvoří - pozemek st. č. 165/2 359m2 zastavěná ná plocha a nádvo nádvoří - pozemek st. č m2 zastavěná ná plocha a nádvo nádvoří - pozemek st. č m2 zastavěná ná plocha a nádvo nádvoří - pozemek č. 355/1 3552m2 ost.plocha, manipulační manipula plocha (jedná se o uzavřený areál - ubytovnu, vrátnici, dílny, sklady, ocelokolnu ) vše zapsáno na LV 495 pro katastrální území Opatovice nad Labem, obec Opatovice nad Labem, okres Pardubice u Katastrálního úřadu ú pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovišti Pardubice a dále movitý majetek jako např.: nap.: nábytek, llůžkoviny, lednice, fax, psací stroj, telef.přístroj, ístroj, vodárna, kalkulačky, kalkula anténa, boiler, radio Prohlídky předmětu dražby: a od 15,00 hod. Nejnižší podání: ,- Kč Kauce: ,- Kč Vydraženo za částku Kč Dražební vyhláška uveřejněna na na (veřejné ejné dražby/vyhledávání/podrobné/zna dražby/vyhledávání/podrobné/značka

25 95

26 Klasický komín opatovický cihlák foto duben 2009, výška 40m.( koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=02 96

27 97

28 Pohled na komín od severu. Foto J.Půlpán. J.P Továrna Albis od svého znárodnění ění v r až do současnosti velice často měnila nila majitele a tím i název celého objektu. Někteříí majitelé název psali na nefunk nefunkční tovární komín. V poslední době byl vršek komínu osazen anténami pro vysílání rozhlasu, ale i pro mobilní telefony. 98