Podnikání v České republice

Transkript

1 Podnikání v České republice

2 Podnikání v České republice Eva Bergerová Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Enterprise Europe Network Listopad 2008

3 Obsah Obsah... 3 Seznam tabulek... 7 Seznam schémat... 8 Úvod Podnikatelské prostředí Česká republika Moravskoslezský kraj Pravidla zahájení podnikání v ČR První kroky Lhůty Přidělení identifikačního čísla (IČ) Obchodní rejstřík Legislativní úprava Formy podnikání v ČR Ţivnostenské podnikání Podmínky provozování ţivnosti Druhy ţivností Zahájení ţivnostenského podnikání fyzické osoby Zahájení ţivnostenského podnikání právnické osoby Lhůty pro vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku Poplatky spojené s ţivnostenským podnikáním Povinnosti podnikatele Obchodní společnosti Akciová společnost (a. s.) Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) Komanditní společnost (k. s.) Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) Evropská společnost (SE) Evropské hospodářské zájmové sdruţení (EHZS) Druţstevní podnikání Druţstvo Evropská druţstevní společnost (SCE) Jiné formy podnikání Holding / Koncern Joint venture Smlouva o tichém společenství Obchodní zastoupení Ready-made firmy firmy na klíč Podnikání zahraničních osob Zaměstnanci Hlášení volného pracovního místa na úřadu práce Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením Vysílání pracovníků Volný pohyb sluţeb na vnitřním trhu EU Financování podnikání Fondy rizikového kapitálu (venture fondy) Business Angels Strukturální fondy EU Hledání partnera pro projekt spolufinancovaný z prostředků EU Národní zdroje Aplikace RIS Dotace...34 Strana 3 z 79

4 7. Daně a pojištění placené podnikateli Přímé daně Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí Silniční daň Zpoplatnění pozemní komunikace Správní poplatky Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty (DPH) Spotřební daně Cla Ostatní nepřímé daně Sociální a zdravotní pojištění Zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku Vrácení DPH osobám registrovaným k DPH v jiném státě EU Internetové odkazy Veřejné zakázky Druhy veřejných zakázek Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) Zdroje informací o veřejných zakázkách Export Zelená linka pro export CzechTrade vládní proexportní organizace Česká exportní banka, a.s. (ČEB) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) Česká centra (ČC) Market Access Database Export Helpdesk for developing countries Statistika zahraničního obchodu Podpora spolupráce podnikatelů Business Cooperation Database (BCD) Vyhledání českého dodavatele pro zahraniční firmu Sluţba Enterprise Europe Network Sluţba CzechTrade Match-making / Brokerage events, podnikatelské mise, veletrhy Seznam veletrhů Portál pro Sasko Česko Polskou hospodářskou spolupráci Databáze firem Databáze českých firem Databáze českých i zahraničních firem Investiční klima Sluţby CzechInvestu Investiční pobídky Nákup nemovitostí Pronájem nebytových prostor Cena elektřiny, vody, tepla, zemního plynu Uznávání kvalifikací Regulované profese Uznávání odborných kvalifikací Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) Legislativní úprava Kontrolní činnost Instituce BOZP...53 Strana 4 z 79

5 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Klub personalistů ČR Bezpečnost výrobků Neharmonizované výrobky Povinnosti výrobců, dovozců, distributorů Informační systém technických předpisů (TRIS) Princip vzájemného uznávání výrobků z členských států EHP a Turecka Harmonizované výrobky Technické poţadavky na výrobek Česká technická norma Přístup k posuzování shody (starý, nový, globální) Směrnice nového přístupu Povinnosti výrobců Informační systém NANDO IS Výrobky s označením CE nebo CCZ Evropské normalizační orgány Systém vzájemného rychlého varování (RAPEX) Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) Ekologické standardy při podnikání Ochrana ţivotního prostředí Ochrana ovzduší Ochrana vod Odpadové hospodářství Ochrana přírody Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství Nakládání s chemickými látkami Ochrana duševního vlastnictví Portál InnovAccess preparing Europe for global competition Poplatky Druhy Autorské právo Průmyslová práva Práva obchodně vyuţitelná práva na označení On-line databáze Instituce Úřad průmyslového vlastnictví Evropská patentová organizace Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu Světová organizace duševního vlastnictví Zpětná vazba pro Evropskou komisi Váš hlas v Evropě (Your Voice in Europe) SME Feedback databáze Evropský podnikatelský konzultační panel Instituce Státní instituce Asociace, svazy a komory ČR Banky v ČR Uţitečné instituce v Moravskoslezském kraji Ţivnostenské úřady CRM v MSK Banky MSK Uţitečné weby Průvodce podnikáním Podmínky podnikání Certifikace...72 Strana 5 z 79

6 19.4. Daně Export Finance Legislativa Letenky Mapy a plánovače tras Nemovitosti Slovníky Statistika Školství Věda, výzkum, vývoj a inovace Veřejné zakázky Vyhledávače Výlety Ostatní zajímavé weby...75 Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK)...76 Enterprise Europe Network...77 Zdroje...78 Strana 6 z 79

7 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Vybrané ukazatele České republiky a Moravskoslezského kraje Tabulka č. 2 - Ţivnostenská oprávnění (ŢO) v ČR k 31. prosinci Tabulka č. 3 - Formy podnikání Tabulka č. 4 - Přímé daně Tabulka č. 5 - Nepřímé daně Tabulka č. 6 - Pojistné na sociální zabezpečení Tabulka č. 7 - Cena elektřiny, vody, tepla a zemního plynu v r Strana 7 z 79

8 Seznam schémat Schéma č. 1 Zaloţení ţivnosti CRM Schéma č. 2 Maximální míra veřejné podpory (% z uznatelných nákladů) Strana 8 z 79

9 Úvod Tato publikace je určena zájemcům o podnikání v České republice (českým i zahraničním subjektům). Jelikož se podmínky podnikání mění, jsou kapitoly doplněny internetovými odkazy na aktuální znění a na kontakty zodpovědných osob. Publikace je spolufinancována z programu The Competitiveness and Innovation Framework Programme (CIP) a ze státního rozpočtu (projekt BISONet Enterprise Europe Network). Pro zájemce je k dispozici také publikace Podnikání v Polsku a Podnikání na Slovensku. Vaše připomínky, náměty pro další vydání publikace můţete posílat na Krajskou hospodářskou komoru Moravskoslezského kraje partnera poradenské sítě pro podnikatele Enterprise Europe Network, e.bergerova@khkmsk.cz, Strana 9 z 79

10 1. Podnikatelské prostředí 1.1. Česká republika Česká republika vznikla 1. ledna 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky. Česká republika je demokratická parlamentní republika. Oficiálním jazykem je čeština. Výkonnou moc má prezident a vláda, která vydává nařízení a navrhuje zákony. Je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident (nyní Václav Klaus), volený kaţdých pět let oběma komorami Parlamentu. Prezident navrhuje ústavní soudce, které musí schválit Senát, za určitých podmínek můţe rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také předsedu vlády (nyní Mirek Topolánek) a další její členy na návrh předsedy. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictví i od jednotlivých členů vlády. Zákonodárnou moc má Parlament ČR, který je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců kaţdé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Kaţdý z 81 senátorů má šestiletý mandát. Nezávislá Česká národní banka udrţuje od roku 1991 měnovou stabilitu. Česká koruna je plně směnitelná. Kurs ČNB k 24. listopadu 2008: 1 EUR = 25,38 CZK; 1 USD = 19,87 CZK. ČR je členem světových organizací: OECD, WTO, IMF, EBRD a NATO. Členským státem Evropské unie je od 1. května Svou rozlohou necelých 79 tis. km² patří ČR ke středně velkým evropským státům (zhruba odpovídá Rakousku nebo Irsku). Z celkové rozlohy Evropské unie zaujímá ČR velikostně něco přes 2 %. Vnitřně je ČR rozdělena na 14 krajů, z nichţ jeden náleţí hlavnímu městu Praha. Hlavou kaţdého kraje je hejtman, s výjimkou Prahy, v jejímţ čele je primátor. Některé kraje se sdruţují do statistických oblastí zvaných téţ NUTS 2, které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruţeny do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je kaţdá tvořená jediným krajem. Mezi města s největší rozlohou patří v rámci ČR hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Liberec a Ostrava. Česká průmyslová výroba má bohatou tradici a mnohé její produkty mají světovou kvalitu a proslulost: sklo, porcelán, český granátový šperk, pivo (Radegast, Prazdroj, Budvar, Staropramen, Bernard, Zlatopramen, Starobrno, Lobkowicz), likér Becherovka, minerální voda (Mattoni, Korunní, Bonaqua, Magnesie), Olomoucké tvarůţky, automobily Škoda, radar Věra-E, bezpilotní průzkumný letoun Sojka, paraglidy, klavíry Petrof, obuv Baťa a další. Statistická data naleznete na webu: Český statistický úřad: Databáze přeshraniční spolupráce (CBFD) (statistiky z ČR, Polska a Německa): Regionální informační servis: Strana 10 z 79

11 1.2. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků k Podle usnesení vlády ČR č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 Moravskoslezsko. Krajským městem je statutární město Ostrava. Kraj sousedí na severu s Polskem (Slezské a Opolské vojvodství) a na východě se Slovenskem (Ţilinský kraj). Jiţním sousedem kraje je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. Kraj rozlohou zaujímá téměř 7 % území ČR, je 6. největším krajem ČR. Je to nejlidnatější kraj ČR. Dlouhá průmyslová tradice regionu: 1763 Počátek hornictví v Ostravě Zaloţení první huti ve Vítkovicích (dnes součást města Ostravy) Rudolfova huť, později Vítkovické ţelezárny, dnes VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s Zaloţení ţelezáren v Třinci Nová ţelezniční trať, tak zvaná Severní Ferdinandova ţeleznice spojující Ostravu s Vídní a Krakovem. Druhá polovina 19. století Dynamický rozvoj průmyslu v okolí Ostravy hornictví, kovodělnictví, hutnictví, strojírenství. Přelom 19. a 20. století Město Ostrava se stává průmyslovým centrem Rakousko Uherské monarchie. Nárůst populace, velká migrace obyvatelstva z Moravy, Maďarska a Polska. Po roce 1945 Velký rozvoj průmyslu v celé oblasti severní Moravy a Slezska, včetně otevření Nové huti v Ostravě v roce 1951 (dnes ArcelorMittal Ostrava a.s.) Období let Období enormního růstu populace (usazují se zde dělníci z celého Československa) a výstavby. Po roce 1989 Restrukturalizace a revitalizace průmyslu, uzavírání dolů, příliv domácích i zahraničních investic, zlepšení ţivotního prostředí díky mnoha ekologickým zásahům v továrnách a podnicích. Moravskoslezský kraj v roce 2008 jiţ po třetí za sebou získal od auditorské společnosti Moody s Investor Service ratingové hodnocení A2 se stabilním výhledem. Investorům garantuje bezproblémovou schopnost dostát svým závazkům. Rating A2 se stabilním výhledem odráţí základní úvěrové hodnocení na stupni 7 na stupnici od 1 do 21 (kde 1 představuje nejniţší a 21 nejvyšší riziko). Stupeň 7 zohledňuje řadu faktorů, zejména všeobecně konzervativní přístup kraje k řízení rozpočtu, jeho přiměřenou výši zadluţenosti a výsledky hospodaření. V kraji se nacházejí turisticky zajímavé destinace, přírodní krásy a historické a technické unikáty. V Moravskoslezském kraji fungují klastry: automobilový, dřevařský, IT, strojírenský, stavební, obnovitelných a druhotných zdrojů energie, vodíkový a energetický. Zahraniční osoby, které se chtějí v kraji usadit, oceňují i moţnost docházky svých dětí do mezinárodní školy. 1st International School of Ostrava nabízí výuku v angličtině a češtině, je otevřena pro děti a studenty všech národností a zahrnuje všechny tři stupně školního vzdělání v ČR: mateřskou školu, základní školu a gymnázium. Vybrané ukazatele Moravskoslezského kraje ve srovnání s Českou republikou naleznete v tabulce č. 1 na straně 12. Strana 11 z 79

12 Tabulka č. 1 - Vybrané ukazatele České republiky a Moravskoslezského kraje Ukazatel MJ ČR (NUTS 0) Strana 12 z 79 Moravsko slezsko (NUTS 2) Rozloha k ha Obyvatelstvo k osoby Hrubý domácí produkt v běţných cenách 2007 mld. Kč 3 530,2 HDP na 1 obyvatele v PPS PPS EU 27 = 100 r % 81,5 Výdaje na výzkum a vývoj v ČR r tis. Kč podnikatelský tis. Kč vládní (veřejný) tis. Kč vysokoškolský tis. Kč neziskový tis. Kč Státní dluh r mld. Kč 892,3 Státní dluh/hdp % 25,3 Vývoz r mil. Kč Dovoz r mil. Kč Míra inflace r % 2,8 Organizační struktura k Počet registrovaných subjektů obchodní společnosti druţstva fyzické osoby Průmysl Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb průmyslové povahy (podniky s více neţ 20 zaměstnanci) mil. Kč Stavebnictví k Stavební ohlášení a povolení celkem Zahájené byty Zemědělství k Zemědělská půda ha Práce k Míra registrované nezaměstnanosti % 5 8 Neumístění uchazeči o zaměstnání osoby Volná pracovní místa Uchazeči na 1 volné pracovní místo 2,0 3,5 Průměrná měsíční mzda zaměstnance Kč Zdravotnictví r Lékaři v zařízeních ambulantní péče na obyvatel osoby 2,9 2,6 Lékaři v nemocnicích na obyvatel osoby 8,7 8,1 Lůţka v nemocnicích na obv. 6,2 5,9 Průměrná pracovní neschopnost % 5,814 6,924 Sociální zabezpečení k Příjemci důchodů celkem z toho starobních celkem Průměrný starobní důchod Zdroj: ČSÚ: osoby osoby Kč

13 2. Pravidla zahájení podnikání v ČR Podnikáním se dle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. V ČR lze podnikat: a) na základě ţivnostenského oprávnění dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, b) na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. lékař, advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor, veterinární lékař, znalec, tlumočník, auditor), c) provozovat zemědělskou výrobu (vč. lesního a vodního hospodářství) dle 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb První kroky Podle toho jakou formou se rozhodneme podnikat, můţe zahájení podnikání předcházet: Zaloţení společnosti společenskou smlouvou / zakladatelskou listinou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Ustavující valná hromada rozhoduje o zaloţení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti. Zaloţení bankovního účtu společnosti ke sloţení základního kapitálu (banka obvykle vyţaduje originál společenské smlouvy). Základní kapitál se vytváří povinně v k. s., s. r. o. a a. s. Doklad o právním titulu uţívání nemovitosti, ve kterém je umístěno sídlo (např. nájemní smlouva o uţívání nebytových prostor nebo doklad o vlastnictví výpisem z katastru nemovitostí). V souladu se zákonem č. 133/1985 Sb. o poţární ochraně zajistit poţární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a další opatření. Kolaudace prostor pro podnikání dle 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona: Stavbu lze uţívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o uţívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu uţívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíţ účinky by mohly ohrozit ţivot a veřejné zdraví, ţivot a zdraví zvířat, bezpečnost nebo ţivotní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Ke kolaudaci se můţe vyţadovat např. stanovisko hasičského záchranného sboru dle vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách poţární ochrany staveb, stanovisko hygienické stanice). Získání podnikatelského oprávnění (např. u ţivnostenského úřadu podání ohlášení nebo ţádosti o vydání koncese). Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení průkazu ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění (není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze jiţ na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku). Vedení daňové evidence (dříve tzv. jednoduché účetnictví) podle 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů anebo účetnictví (dříve tzv. podvojné účetnictví) dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetnictví vedou povinně subjekty zapsané v obchodním rejstříku. Strana 13 z 79

14 Uzavření smlouvy se subjektem, který bude zajišťovat odstranění elektrozařízení a elektroodpadu (pokud bude součástí Vaší podnikatelské činnosti prodej elektroniky) dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti (např. osvědčení o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob) je dán zákonem č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví Lhůty SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ: Pokud zahájíte samostatnou výdělečnou činnost, musíte to nejpozději do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, v němţ jste zahájil/a samostatnou výdělečnou činnost, oznámit okresní, v Praze Praţské nebo v Brně Městské správě sociálního zabezpečení (OSSZ) dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA: 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven dle 10 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. FINANČNÍ ÚŘAD: Od obdrţení oprávnění k podnikatelské činnosti je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (finančního úřadu) dle 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. ÚŘAD PRÁCE: Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení dle 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a do 10 kalendářních dnů oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běţet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa Přidělení identifikačního čísla (IČ) Dle 22 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické sluţbě se kaţdému ekonomickému subjektu přiděluje identifikační číslo (IČ). Identifikační čísla přiděluje právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku, zahraničním osobám a organizačním sloţkám zahraničních osob, nadacím a nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem rejstříkový soud, fyzickým osobám provozujícím ţivnost ţivnostenský úřad, sdruţením a politickým stranám a politickým hnutím Ministerstvo vnitra, církvím, náboţenským společnostem a jiným právnickým osobám, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboţenských společností Ministerstvo kultury, školským právnickým osobám a veřejným výzkumným institucím Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a ostatním ekonomickým subjektům Český statistický úřad Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je dle obchodního zákoníku veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o podnikatelích dle obchodního zákoníku. Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě a je všem přístupný, kdokoliv do něj můţe nahlíţet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Dle 34 zákona obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapisují: a) obchodní společnosti a druţstva, b) zahraniční osoby (kromě fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor), Strana 14 z 79

15 c) fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany ČR nebo některého z členských států EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (popřípadě mají v některém z uvedených států trvalý pobyt), pokud o zápis poţádají a d) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vţdy, jestliţe výše jejích výnosů nebo příjmů sníţených o DPH, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za 2 po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč. O zápis do obchodního rejstříku poţádá právnická osoba nebo zahraniční fyzická / právnická osoba příslušný rejstříkový soud (soud, v jehoţ územním obvodu je umístěno její místo podnikání nebo její organizační sloţka podniku). Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku je dle poloţky 8 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích stanoven poplatek a) Kč za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku, b) Kč za výmaz podnikatele, c) Kč za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele. Lhůta k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku nejpozději do 90 dnů ode dne obdrţení potvrzení o splnění podmínek pro provozování ţivnosti (výpisu ze ţivnostenského rejstříku). Seznam závazných formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku a seznam listin (příloh), které se k těmto návrhům přikládají stanovuje vyhláška č. 250/2005 Sb. o formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku jsou k dispozici i v elektronické podobě na webu Ministerstva spravedlnosti ČR Legislativní úprava Oblast podnikání je v ČR regulována řadou zákonů. Hlavní zákony jsou tyto: Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Trestní zákon, zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o přestupcích, zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů Zákon o uznávání kvalifikace, zákon č. 18/2004 Sb. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Strana 15 z 79

16 3. Formy podnikání v ČR 3.1. Ţivnostenské podnikání Osoba, která chce v ČR provozovat ţivnost musí podat u ţivnostenského úřadu ohlášení nebo ţádost o vydání koncese. Podání dle ţivnostenského zákona lze učinit u ţivnostenského úřadu: a) u kteréhokoliv obecního ţivnostenského úřadu (od 1. srpna 2006 mají ţivnostenské úřady rozšířenou pravomoc jako centrální registrační místa, tzv. CRM); b) prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (tzv. Czech POINT na hospodářských komorách, na pobočkách České pošty, u notářů, na magistrátech, na obecních a městských úřadech) kontaktní místo přijaté podání neprodleně doručí obecnímu ţivnostenskému úřadu, který si podatel zvolí (pokud si podatel obecní ţivnostenský úřad nezvolí, doručí se podání obecnímu ţivnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání), přičemţ lhůta pro vyřízení podání počíná běţet jeho doručením včetně příloh obecnímu ţivnostenskému úřadu; c) elektronicky podání JRF s elektronickým podpisem. Při podání u ţivnostenského úřadu (CRM) je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) podat registrace, resp. přihlášky do evidencí ţivnostenského úřadu, finančního úřadu, české správy sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovny. Jednotný registrační formulář (JRF) má verzi pro právnickou osobu (PO) a verzi pro fyzickou osobu (FO). Pomocí JRF jsou moţné tyto registrace resp. přihlášky do evidencí: 1. Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: Ohlášení ţivnosti Ţádost o koncesi Oznámení změny, resp. doplnění údajů dle 49, resp. 56 ţivnostenského zákona Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění Oznámení o zahájení/ukončení provozování ţivnosti v provozovně Oznámení o přerušení provozování ţivnosti Oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno 2. Ve vztahu k finančnímu úřadu: Přihláška k daňové registraci pro FO o přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob o přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty o přihláška k dani z nemovitosti o přihláška k dani silniční o přihláška k registraci pro plátcovy pokladny o přihláška k registraci odštěpné závody a provozovny o přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně zajišťující daň Strana 16 z 79

17 Přihláška k daňové registraci pro PO o přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob o přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty o přihláška k dani z nemovitosti o přihláška k dani silniční o přihláška k registraci pro plátcovy pokladny o přihláška k registraci stálá provozovna o přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně zajišťující daň z příjmů 3. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: Oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ 4. Ve vztahu k úřadu práce: Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO) 5. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: Oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti Pro potřeby ohlášení více ţivností, více provozoven, odpovědných zástupců, nebo statutárních orgánů v rámci jednoho podání jsou určeny přílohové formuláře JRF. K ohlášení změn vůči úřadům je určen změnový list JRF. Schéma č. 1 na straně 18 zobrazuje fungování CRM. Strana 17 z 79

18 Schéma č. 1 Zaloţení ţivnosti CRM Zdroj: Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) upravuje základní podmínky podnikatelských aktivit fyzických i právnických osob. Dne 1. července 2008 nabyla účinnosti novela ţivnostenského zákona, která byla navrţena k usnadnění vstupu do podnikání a sníţení administrativní zátěţe podnikatelů. Novela podnikatelům přinesla následující zjednodušení: jedna ţivnost volná (nahradila 125 ţivností volných), v rámci které je podnikatel oprávněn provozovat všechny obory činností, které tato ţivnost obsahuje; výpis z ţivnostenského rejstříku (nahradil jednotlivé ţivnostenské listy); zrušena povinnost oznamovat ţivnostenskému úřadu znovu údaje, které jiţ dříve podnikatel oznámil rejstříkovému soudu a které byly zapsány do obchodního rejstříku; výpis z rejstříku trestů si obstará ţivnostenský úřad sám; u řemeslných ţivností stačí odborné vzdělání (není jiţ poţadována praxe v oboru) zrušena místní příslušnost ţivnostenského úřadu pro podání podnikatele (podnikatel můţe ohlásit ţivnost / poţádat o koncesi u kteréhokoliv ţivnostenského úřadu). redukován počet ţivností z 261 na 96. Strana 18 z 79

19 Podmínky provozování ţivnosti Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou: a) dosaţení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost prokazuje se výpisem z evidence Rejstříku trestů, který si zajistí CRM (není-li zapotřebí doloţit výpis z obdobné evidence z jiného státu). U ţivností vyţadujících splnění zvláštních podmínek provozování ţivnosti (odbornou způsobilost) je potřeba doloţit doklady prokazují odbornou způsobilost, tj. doklady o vzdělání, praxi, osvědčení, oprávnění. Některé koncesované ţivnosti navíc vyţadují předloţení dokladů nutných k vydání souhlasu dalšího orgánu státní správy. Pokud ohlašovatel nesplňuje podmínky odborné způsobilosti, můţe ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje Druhy ţivností Ţivnostenský zákon rozeznává ţivnosti ohlašovací, u nichţ právo provozovat ţivnost vzniká ohlášením ţivnostenskému úřadu a ţivnosti koncesované, u nichţ oprávnění provozovat ţivnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění výpisem ze ţivnostenského rejstříku (do doby vydání výpisu ze ţivnostenského rejstříku se prokazuje stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese). Ohlašovacími ţivnostmi dle 19 ţivnostenského zákona jsou: ţivnosti řemeslné (Příloha č. 1 ţivnostenského zákona: např. kadeřnictví, malířství, řeznictví, pekařství, kovářství, zámečnictví, truhlářství, zednictví, hostinská činnost), je-li podmínkou provozování ţivnosti odborná způsobilost uvedená v 21 a 22 ţivnostenského zákona (odborná způsobilost se prokazuje dokladem o poţadovaném vzdělání v daném nebo příbuzném oboru, dokladem o rekvalifikaci a 1leté praxi anebo vykonáním 6tileté praxe v oboru) ţivnosti vázané, je-li podmínkou provozování ţivnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 ţivnostenského zákona (např. ţivnosti: výroba nebezpečných chemických látek, výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, činnost účetních poradců, provozování autoškoly, provozování solárií) ţivnost volná, coţ je ţivnost opravňující k výkonu činností, pro jejichţ provozování se nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Obory činností, které náleţí do ţivnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 ţivnostenského zákona: např. výroba a opravy obuvi, výroba hnojiv, výroba strojů a zařízení, výroba jízdních kol, sklenářské práce, reklamní činnost, fotografické služby, překladatelská a tlumočnická činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání). Za ţivnosti koncesované, jejichţ obory stanoví příloha č. 3 ţivnostenského zákona (např. silniční motorová doprava, provádění veřejných dražeb, provozování cestovní kanceláře, provozování pohřební služby, provádění trhacích a ohňostrojových prací), se povaţují především ty činnosti, jejichţ provozování je zvláštním právním předpisem vázáno na povolení orgánu státní správy. Strana 19 z 79

20 V tabulce č. 2 na straně 20 jsou počty jednotlivých ţivnostenských oprávnění (ŢO) v ČR k Tabulka č. 2 - Ţivnostenská oprávnění (ŢO) v ČR k 31. prosinci 2007 Celkem platných ţivnostenských oprávnění pro ţivnosti koncesované pro ţivnosti vázané pro ţivnosti řemeslné pro ţivnosti volné ŢO pro fyzické osoby ŢO pro právnické osoby ŢO pro cizince Podnikatelé celkem fyzické osoby právnické osoby Podnikatelé cizinci celkem Počet obyvatel Počet ŢO na 1000 obyvatel 382, 74 Podnikatelů na 1000 obyvatel 198,50 Počet ŢO na 1 podnikatele 1,93 Zdroj: Zahájení ţivnostenského podnikání fyzické osoby Dle 45a ţivnostenského zákona můţe FO společně s ohlášením ţivnosti nebo ţádostí o koncesi na ţivnostenském úřadu podat tyto dokumenty: Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k dani z nemovitosti přihláška k dani silniční přihláška k registraci pro plátcovy pokladny přihláška k registraci stálá provozovna přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti Zahájení ţivnostenského podnikání právnické osoby Dle 45a ţivnostenského zákona můţe PO společně s ohlášením ţivnosti nebo ţádostí o koncesi na ţivnostenském úřadu podat tyto dokumenty: Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k dani z nemovitosti přihláška k dani silniční přihláška k registraci pro plátcovy pokladny Strana 20 z 79