Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje"

Transkript

1 Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje Jana Weberová Abstrakt Příspěvek je zaměřen na problematiku pojistného sociálního zabezpečení, které existuje v České republice již patnáct let. Tento text obsahuje přehled změn v legislativní úpravě pojistného od počátku jeho existence, přičemž je tento přehled doprovázen nejdůležitějšími číselnými údaji, které vývoj změn dokreslují. Na závěr práce obsahuje celkové zhodnocení výsledných změn od počátku až do současnosti. Abstract This paper is focused on social security contributions. They have been put into the practice of Czech republic for 15 years. Paper includes overview of changes in legislation from the very beginning of implementation of contributions. The overview is followed with numerical data from this topic. These data can show the impact of some legislative changes. In the end the paper includes review of the results of legislation changes. 1 Úvod Pojistné sociálního zabezpečení je důležitým zdrojem financí pro krytí dávek v případě nemoci, stáří, invalidity, pozůstalosti a nezaměstnanosti v České republice. Příjmy z pojistného sociálního zabezpečení tvoří po celou dobu své existence přibližně 40 % daňových příjmů státního rozpočtu. Od roku 1993 až do současnosti byly zákony upravující jeho pravidla novelizovány mnohokrát, přičemž právní úprava ustanovení souvisejících s pojistným byla dokonce přesouvána mezi jednotlivými zákony, jak tomu bylo při vzniku zcela nového zákona o důchodovém pojištění a později také zákona o nemocenském pojištění. V kontextu času lze považovat za zajímavé sledování změn legislativní úpravy některých parametrů pojistného sociálního zabezpečení za dobu jeho existence a na základě těchto změn zvážit, zda je v současnosti úprava jednodušší a srozumitelnější nebo naopak méně přehledná než dříve, zda je s pomocí této úpravy odváděno na pokrytí potřeb taxativně jmenovaných sociálních událostí v podobě výpadku příjmu dostatečné množství finančních prostředků a zda tato úprava ovlivňuje chování účastníků, objemy vybraných a také vynaložených finančních prostředků. 2 Základní parametry pojistného sociálního zabezpečení K určujícím prvkům pojistného sociálního zabezpečení (dále jen pojistného) patří rozlišení skupin poplatníků a jejich rozsah, příjmy podléhající pojistnému, příjmy, které nejsou předmětem pojistného, vyměřovací základy jednotlivých skupin poplatníků a omezení těchto základů. Mezi důležité prvky lze dále zařadit úpravu podmínek, při jejichž splnění je nebo není zdroj příjmů považován za hlavní, sazbu pojistného, rozhodné období, platby pojistného, jejich charakter a také administrativní postupy při styku se správcem pojistného. Změnám těchto parametrů a jejich důsledkům se bude věnovat následující text. Ing. Jana Weberová, Vysoká škola ekonomická, Katedra veřejných financí,

2 2.1 Poplatníci a plátci pojistného Při zavedení pojistného byl okruh poplatníků rozdělen na skupinu pracovníků, od ledna 1995 zaměstnanců, a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ). V roli poplatníků a také plátců za své zaměstnance se objevují organizace (s více než 25 zaměstnanci) a malé organizace (s maximálně 25 zaměstnanci), od roku 2009 nazývané souhrnně zaměstnavatelé. Toto členění již pozbylo smyslu a název se změnil také z důvodu sladění terminologie důchodového a nemocenského pojištění. Skupina zaměstnavatelů se obecně rozšiřovala o subjekty, které jsou podle zákonné úpravy plátci pojistného za své zaměstnance v rozsahu, v jakém začínala být účast pro jejich zaměstnance povinná. V rámci podstatnějších změn začaly být od ledna 2004 mezi zaměstnavatele zařazovány také zahraniční subjekty v roli zaměstnavatele působící na území České republiky prostřednictvím stálé provozovny a zaměstnávající zaměstnance. Na začátku byl zaveden prvek vynětí z pojištění, tj. skupina osob, kterých se pojištění netýká. Ze zaměstnanců do něj byli zařazeni příslušníci ozbrojených sborů z povolání, zaměstnanci činní v ČR pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo, cizinci pracující přechodně v ČR pro zaměstnavatele nemajícího sídlo na území ČR nebo zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit a osoby s příjmy z příležitostného zaměstnání. Od ledna 2009 se vymezení vynětí formou příležitostného zaměstnání mění na vynětí formou zaměstnání malého rozsahu a v podstatě se rozsah vynětí rozšiřuje, neboť je podmíněn vyšší rozhodnou částkou příjmu a delší dobou trvání zaměstnání, při jehož výkonu je zaměstnanec ještě vyňat z nemocenského pojištění. Vynětí z pojištění u zaměstnanců se vzhledem k početnosti této skupiny účastníků neměnilo nijak významně. Od ledna 1994 se do okruhu osoby vyňatých z pojištění zaměstnanců přesouvají osoby zaměstnané na základě cizích právních předpisů z důvodu nejasnosti při určování, o jaký právní vztah se jedná a zda je srovnatelný s pracovněprávním vztahem podle českého práva. Od ledna 1995 se osoby vyňaté z pojištění zužuje o cizince nemající trvalý pobyt v ČR, kteří jsou zde činní pro zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit, jen pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě. Od ledna 1997 jsou vyňati z pojištění příslušníci Celní správy ČR. V lednu 2004 bylo upraveno vynětí z pojištění zaměstnanců, kteří jsou činní v ČR pro zaměstnavatele nemající na území ČR sídlo, pouze pokud pracují pro zaměstnavatele, který má sídlo v zemi, se kterou má ČR mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Principiálně zaměstnanec vykonávající několik činností zakládajících účast na nemocenské pojištění je pojištěn v rámci každé této činnosti. Do výčtu osob, které jsou chápány jako zaměstnanci z pohledu pojistného, se od počátku existence pojistného řadí pracovníci v pracovním poměru nebo pracovníci činí v poměru, který má takový obsah, ale není tak označen nebo nemá všechny předepsané náležitosti, pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti, členové družstev vykonávající pro družstvo práci za odměnu, kteří však nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, společníci s. r. o., komanditisté vykonávající práci pro společnost za odměnu, kteří ale nejsou v pracovněprávním vztahu ke společnosti, poslanci zákonodárných sborů, členové obecních zastupitelstev vykonávající funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva, interní vědečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pěstouni vykonávající pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění. Od ledna 1994 je zaměstnancem chápán i občan, kterému byly po skončení zaměstnání ve výše uvedeném smyslu zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou

3 započitatelné do vyměřovacího základu. V lednu 1995 začínají být za zaměstnance explicitně považováni i jednatelé s.r.o. (pouze zde, je-li osoba zároveň jednatelem i společníkem, je pojištěna jen jednou). Počínaje lednem 1996, v souvislosti s počátkem platnosti nového důchodového systému a nově existujícího zákona o důchodovém pojištění, byli do výčtu zařazeni také soudci, senátoři, členové vlády, prezident, viceprezident a členové NKÚ, ředitel BIS. Vymezení osob ve výkonu trestu, které jsou poplatníky pojistného, bylo zpřesněno pouze na ty, které jsou zařazeny k pravidelnému výkonu práce. Ustanovení zákona o pojistném se dále použijí od tohoto data také pro vojáky z povolání, jejich pracovněprávní vztah má nově charakter služebního poměru. Stejná pravidla platí od července 1997 také pro příslušníky Celní správy. Od roku 1999 již dále za zaměstnance nejsou považováni interní vědečtí aspiranti, tato kategorie byla zrušena již od roku 1996 a po dobu 2 let ještě dobíhala účast těm, kteří se interními vědeckými aspiranty stali před tímto zrušením. Další změny ve výčtu zaměstnanců jsou pouze marginálního rázu. Od března 2000 je do výčtu zařazen veřejný ochránce práva jeho zástupce. Od ledna 2001 se upravuje skupina členů obecních zastupitelstev na skupinu členů zastupitelstev samosprávních celků, a to v souvislosti se zavedením krajů. Podstatnější rozšíření skupiny zaměstnanců přinesla změna z ledna 2004, která do okruhu zaměstnanců vrací zaměstnance zaměstnavatelů zaměstnaných podle cizích právních předpisů, a to z důvodu stále se zvyšujícího počtu osob v ČR, které zde pracují na základě smlouvy uzavřené podle cizího práva. Kromě toho měl tento krok zohlednit zvyšující se mobilitu pracovní síly. Dále byly do kategorie zaměstnanců ke stejnému datu zařazeny nově vznikající posty. Jedná se o členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finančního arbitra a jeho zástupce, od to byli poslanci Evropského parlamentu. Od října 2004 byli naopak z okruhu zaměstnanců vyňaty osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění z důvodu zajištění jinými dávkami v případě potřebnosti. Od června 2005 rozšiřují okruh zaměstnanců také pěstouni vykonávající pěstounskou činnost ve zvláštních zařízeních z důvodu velmi malého zabezpečení jinými dávkami a vyrovnání podmínek s ostatními skupinami osob a od října 2005 byly do kategorie zaměstnanců vloženy další nově vznikající posty jako jsou členové Rady Českého telekomunikačního úřadu a od října 2007 i členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Do roku 2008 bylo posuzování povinnosti zaměstnance hradit pojistné vázáno na nemocenské pojištění. Od ledna 2009 se mění způsob posuzování této povinnosti. Povinnost zaměstnance hradit pojistné je nově vázána na nemocenské nebo důchodové pojištění. Od letošního roku existují skupiny zaměstnanců, které se povinně účastní pouze důchodového pojištění. Jedná se o společníky a jednatele s.r.o., komanditisty vykonávající práci pro společnosti mimo pracovněprávní vztah, kteří jsou za to odměňováni, a také členy družstva vykonávající činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, pokud je tato odměna předem určena a vykonávání této činnosti se nepovažuje za výkon práce pro družstvo. Touto změnou byla ukončena povinnost výše jmenovaných osob účastnit se a povinně hradit nemocenského pojištění, přestože jsou z hlediska pojistného považovány za zaměstnance. Tyto skupiny zaměstnanců jsou účastny důchodového pojištění v kalendářních měsících, kdy jejich příjem započitatelný do vyměřovacího základu dosáhl částky ¼ součinu všeobecného vyměřovacího základu a korekčního koeficientu, přičemž se posuzuje příjem z každého pracovněprávního vztahu v rámci těchto příjmů zvlášť. Od ledna 2009 se tímto mění také vymezení členů družstev v roli zaměstnanců. Členům družstev, jejichž členství je podmíněno pracovním vztahem a vykonávají-li pro družstvo práci mimo pracovněprávní vztah, zakládají jejich příjmy účast na nemocenském

4 pojištění. Tito členové družstev hradí též důchodové pojištění. Druhou skupinou jsou členové družstev, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, pokud je odměna předem určena, a výkon činnosti se nepovažuje za výkon práce pro družstvo. Těmto členům družstev zakládají jejich příjmy účast pouze na důchodovém pojištění a hradí pouze to. Od tohoto data také vzniká nová kategorie zahraniční zaměstnanec. Platí pro ni stejné zásady jako pro OSVČ (viz dále) a nemocenské pojištění je pro ni dobrovolné. Vynětí z pojištění u OSVČ se týkalo těch OSVČ, jejichž příjem z výdělečné činnosti po odpočtu výdajů nedosáhl 12násobku minimální mzdy. Od roku 1996 byla tato částka změněna na 6násobek částky, do níž je plně započítává osobní vyměřovací základ na důchod. Od roku 2004 bylo toto pravidlo zpřísněno v důsledku rozdělení výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší a hranice pro vynětí z pojištění tím bylo snížena přibližně na polovinu (viz. konec této subkapitoly) a byla ponechána v platnosti pouze pro osoby vykonávající vedlejší činnost. Osoba vykonávající hlavní činnost je od této doby účastna pojistného vždy. OSVČ byly od začátku považovány za pojištěné jen jednou, i když vykonávaly více výdělečných činností. Okruh OSVČ je stejně jako u zaměstnanců vymezen explicitně. Za OSVČ byly považovány osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, občané vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorského zákona, pokud tuto činnost vykonávají soustavně, společníci v.o.s. a komplementáři k.s., občané vykonávající nezávislé povolání, které není ani živností ani podnikáním, pokud tuto činnost vykonávají soustavně a také spolupracující osoby těchto subjektů. Od ledna 1994 byla tato úprava o prohlášení soustavnosti změněna tak, že prohlášení záleželo přímo na OSVČ. Od ledna 2004 byl výčet OSVČ rozšířen pouze o osoby vykonávající činnost mandatáře a osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost mimo území ČR, pokud je činnost vykonávána na základě oprávnění vyplývajícího z právních přepisů ČR, což nejsou vzhledem k předchozímu rozsahu této skupiny příliš významné změny. Od ledna 2009 nastala významnější změna v účasti OSVČ na pojistném. Vypouští se zcela podmínka účasti na základě prohlášení soustavného výkonu činnosti a výčet osob povinně účastných důchodového pojištění se tímto rozšiřuje o znalce, tlumočníky, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv, dalších osob činných podle autorského zákona, rozhodce a insolvenční správce popřípadě další správce, profesionální sportovce a další osoby, jejichž účast závisela na prohlášení o soustavném výkonu činnosti. Tato změna byla zavedena za účelem stejné úpravy sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Co se týče účasti OSVČ na jednotlivých subsystémech, byla na počátku dána povinná účast této skupiny na důchodovém i nemocenském pojištění. Tato úprava však neměla dlouhého trvání a již od roku 1994 se stalo nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné a bylo podmíněno primární účastí na důchodovém pojištění. OSVČ se účastnily pojištění, jestliže jejich rozdíl příjmů a výdajů dosáhl za kalendářní rok v průměru za kalendářní měsíc alespoň minimální mzdy, od července 1993 paralelně se změnou vymezení hranic vyměřovacího základu musel rozdíl příjmů a výdajů činit minimálně 12násobek minimální mzdy. Částka se snižovala poměrně za každý měsíc, kdy nebyla činnost vykonávána, OSVČ nebyla schopna práce nebo jí byla nařízena karanténa, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství.

5 Od ledna 2004 byla ustanovena také velmi důležitá novinka v podobě rozdělení výdělečné činnosti OSVČ na hlavní a vedlejší, tj. kdy je samostatná výdělečná činnost pro daného účastníka hlavním zdrojem příjmů a kdy nikoliv. Pokud osoba vykonává v kalendářním roce jen hlavní činnost, musí být důchodového pojištění (jak už bylo výše uvedeno) účastna vždy, neboť se předpokládá, že tato činnost je jediným nebo hlavním zdrojem jejích příjmů. Vykonávala-li v kalendářním roce jen vedlejší činnost, nemusí být účastna v tomto roce pojištění, jestliže rozdíl příjmů a výdajů nedosahuje částky stanovené jako 2,4násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které jsou každoročně vyhlašovány do konce září roku předcházejícího počátku jejich platnosti formou nařízení vlády. U vedlejší činnosti se předpokládá, že není nejpodstatnějším zdrojem příjmů dané osoby, a jak vyplývá ze situací zakládajících posuzování samostatné výdělečné činnosti za vedlejší, tyto osoby mají v jistém smyslu omezenou možnost výdělku. Za vedlejší činnost byla na počátku výdělečná činnost považována v měsících, kdy byla OSVČ poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, pobírala příspěvek na péči o osobu blízkou, vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách vyjma vojáků z povolání, vykonávala civilní službu, byla nezaopatřeným dítětem nebo byla ve výkonu trestu či vazbě déle než 3 kalendářní měsíce po sobě jdoucí, pokud byl účastník zároveň zaměstnanec a ze zaměstnání dosáhl příjmů ve výši 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku. Samostatná výdělečná činnost byla považována za vedlejší, pokud výdělečná činnost a výše jmenované skutečnosti trvaly současně. Od května 2004 bylo za důvod označení výdělečné činnosti za vedlejší také pobírání rodičovského příspěvku. Od ledna 2007 byla skupina pečující o osobu blízkou překvalifikována a na osoby pečující o osobu závislou na péči jiné osoby z důvodu změny posuzování této závislosti. Od ledna 2009 byl významně rozšířen okruh situací, ve kterých je výdělečná činnost považována za vedlejší, protože odpadá limit pro příjem ze souběžného zaměstnání, stačí, že takový příjem plynul. Dosud bylo lhostejno, ve kterých měsících v rámci rozhodného období zaměstnání trvalo. Nově je nutné, aby výkon zaměstnání probíhal současně v těch měsících, ve kterých je vykonávána samostatná výdělečná činnost. Za vedlejší se samostatná výdělečná činnost považuje také nově při nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství či porodu a zároveň se vypouští z důvodů pro výkon vedlejší samostatné výdělečně činnosti odnětí svobody na dobu delší než 3 kalendářní měsíce. Podle výpočtů ze statistických údajů MPSV a ČSÚ lze říci, že přibližně 87 % poplatníků tvoří zaměstnanci a zbylých 13 % tvoří OSVČ. V průběhu let dochází spíše ke stagnaci počtu zaměstnanců, vychýlení jsou v řádu -1 % až + 3 %. V 2. polovině 90. let docházelo spíše k mírnému útlumu počtu zaměstnanců, od roku 2004 je zaznamenán mírný nárůst. Z údajů o povinné účasti OSVČ z téhož zdroje lze usoudit, že vývoj jejich počtu za období po roce 2000 stagnoval do roku 2004, kdy se prudce jednorázově zvýšil z roku na rok o 16 % u osob vykonávající hlavní činnost. Důvodem byla změna v pohledu na význam samostatné výdělečné činnosti a její rozdělení na hlavní a vedlejší (viz dále). Následně v roce 2005 klesl počet OSVČ účastných v rámci hlavní činnosti o 13 % oproti předchozímu roku, což si lze vysvětlit přechodem do skupiny osob vykonávající vedlejší činnost (cca 8 %). Zbylá část osob přešla do zaměstnání, kde byl zaznamenán nárůst počtu zaměstnanců o 2 %. Naprosto jasně patrné je z absolutního počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, že jednorázově z roku 2005 na rok 2006 klesl počet osob vykonávající hlavní činnost. U počtu osob vykonávající vedlejší činnost je patrný každoroční nárůst až do roku Počet OSVČ klesá dále ještě v roce 2006 a v roce 2007 se již

6 významně nemění. Podobným způsobem se vyvíjí i celkový počet OSVČ, který v letech zaznamenal pokles. Počet osob povinných platit zálohy v rámci vedlejší činnosti se pohybuje cca na 9 % z celkového počtu OSVČ. Naprosto jasný je z údajů po roce 2000 také zřetelný každoroční pokles OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění, od roku 2004 je tento pokles ještě výraznější a pohybuje se mezi 8 10 % těchto osob ročně. V roce 2001 činil jejich podíl 31 %, v roce 2007 to bylo již necelých 23 % z celkového počtu OSVČ. Co se týče proporcí účasti lze říci, že od roku 2004 se rozdělení OSVČ mezi osoby vykonávajícího hlavní nebo vedlejší činnost nemění. Přibližně 70 % osob vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní a 30 % jako vedlejší. Mění se spíše počet osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, které platí zálohy. Od roku 2001 vzrostl tento počet z 65 % na 80 % v roce 2005, dále se tento podíl pohybuje cca na 78 %. 2.2 Příjmy ve vyměřovacím základu Na počátku úpravy pojistného patřily do vyměřovacího základu zaměstnance příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání zakládající účast na nemocenské pojištění s výjimkou několika příjmů, které se do vyměřovacího základu nezahrnovaly. Hlavním důvodem změn od července 1993 bylo jednak zpřesnění znění zákona o pojistném tam, kde byla jeho praktická aplikovatelnost problematická, a také z důvodu sjednocení úpravy obou pojistných subsystémů u kategorie zaměstnanců. Podstatnější rozšíření vyměřovacího základu zaměstnanců nastalo v lednu 1995, kdy byly k příjmům souvisejícím s výkonem zaměstnání vymezeny příjmy související se zaměstnáním a v rámci nich začaly do vyměřovacího základu patřit některé dříve nezahrnované příjmy. Mezi ně patřily například náhrady mzdy kromě náhrad za dobu výkonu služby v ozbrojených silách a výkonu civilní služby, odměny za pracovní pohotovost, plnění věrnostní a stabilizační povahy a plnění k životnímu jubileu s výjimkou jubilea dosažení 50 let věku a prvního skončení v zaměstnání. Nově byly explicitně zahrnuty do vyměřovacího základu například odměny za pracovní pohotovost. Vymezení vyměřovacího základu zaměstnance se tak stalo poměrně komplikovaným. Příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání byly vymezeny obecně s explicitně vyjmenovanými výjimkami, které do vyměřovacího základu nepatří. V rámci příjmů v souvislosti se zaměstnáním byly vymezeny naopak výjimky, které do vyměřovacího základu spadají. Vzhledem ke vzniku významnějších problémů s platební neschopností některých zaměstnavatelů byly jejich zaměstnancům vypláceny mzdové nároky prostřednictvím úřadu práce. I tyto příjmy začaly být zahrnovány od doby svého zavedení v červenci 2000 do vyměřovacího základu a byly považovány za příjmy zúčtované zaměstnavatelem. Protože do okruhu zaměstnanců začala opět spadat i kategorie zaměstnanců podle cizích právních předpisů od ledna 2004, byl i pro ně stanoven vyměřovací základ, a to ve výši úhrnu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Další novelizací z ledna 2007 končí vymezení příjmů ve vyměřovacím základu zaměstnanců na příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání a příjmy zúčtované v souvislosti se zaměstnáním. Byla ponechána pouze úprava zahrnující příjmy podle zákona o daních z příjmů, které jsou zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském nebo nově jen důchodovém pojištění s určitými výjimkami. (Nutno dodat, že fakticky se začala některá ustanovení o zaměstnancích, jejichž účast je navázána na nemocenské pojištění, promítat do praxe až v lednu 2009 v souvislosti s posunem jejich účinnosti z ledna 2007 na leden 2008 a poté ještě jednou na leden 2009 z důvodu neúměrné

7 zátěže kladené na státní rozpočet.) Změnou vymezení příjmů ve vyměřovacím základu zaměstnanců došlo k opětovnému zjednodušení definice příjmů spadajících do vyměřovacího základu, neboť bylo odstraněno rozdělení příjmů na příjmy související s výkonem zaměstnání a příjmy související se zaměstnáním. Taxativní výčet zůstává pouze u příjmů nezahrnovaných do vyměřovacího základu. Příjmem se začíná zároveň rozumět v širším slova smyslu také úbytek prostředků nebo náklad zaměstnavatele. Jako marginální změnu, též k lednu 2007, lze uvést také nově zahrnování odměn pěstounům za pěstounskou péči ve zvláštních případech. Od ledna 2008 je dále upřesněn, a tím i rozšířen, vyměřovací základ tak, že příjem může mít i formu výhody poskytnuté zaměstnavatelem v zaměstnancův prospěch nebo může být připsán k jeho dobru, případně může mít formu plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci. V souvislosti s druhým pojistným subsystémem pojistného veřejného zdravotního pojištění byla však narušena dosavadní shoda vyměřovacího základu pro obě pojistná, protože vymezení příjmů spadajících do vyměřovacího základu zaměstnance u veřejného zdravotního pojištění bylo rozšířeno na všechny příjmy ze závislé činnosti, jak je vymezuje zákon o daních z příjmů. V současnosti máme tedy příjmy, které nepodléhají pojistnému sociálního zabezpečení, ovšem podléhají pojistnému veřejného zdravotního pojištění v kategorii zaměstnanců. Vyměřovací základ OSVČ neprošel tolika změnami, jako tomu bylo u zaměstnanců. Prvotní úprava určovala vyměřovací základ jako částku, kterou si OSVČ sama určí, minimální hranicí 50 % rozdílu příjmů po odpočtu výdajů. Ještě s platností od ledna 1993 byla provedena úprava vymezení vyměřovacího základu na 45 % rozdílu příjmů po odpočtu výdajů v průměru na kalendářní měsíc a od července 1993 na 35 % tohoto rozdílu. Toto snížení vyměřovacího základu bylo přijato s úmyslem zmírnit nárůst zatížení formou odvodů proti roku 1992, kdy pojistné neexistovalo. Celý rozdíl příjmů a výdajů nevcházel do vyměřovacího základu také z důvodu podpory rozvoje podnikání, která měla v té době, vzhledem ke krátké existenci systému tržního hospodářství, stále vysokou prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto změny vstoupily v účinnost ještě během roku 1993, byl tak od počátku až do prosince 2003 vyměřovací základ neměnný ve výši 35 % příjmů po odpočtu výdajů. V rámci upřesnění je nutno dodat, že v rámci roku 1993 byl vlastně vyměřovací základ deklarován jako měsíční. S platností od července 1993 byl vyměřovací základ definován jako roční. K němu byl od ledna 1994 vymezen měsíční vyměřovací základ pro potřeby stanovení záloh jako průměru vyměřovacího základu na měsíc, což se týkalo pouze důchodového pojištění. V subsystému nemocenského pojištění byl od téhož data ustaven pouze měsíční vyměřovací základ s tím, že jeho výše se odvíjí od měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh pojistného důchodového pojištění a státní politiku zaměstnanosti. (Podrobněji k charakteru plateb na důchodové a nemocenské pojištění v subkapitole 2.7.) Od ledna 1995 je znění zákona upřesněno v tom směru, že je vyměřovací základ definován jako 35 % rozdílu příjmů a výdajů u subjektů, které nevedou účetnictví a 35 % dílčího základu daně příjmů ze samostatné výdělečné činnosti u subjektů vedoucích účetnictví, společníka v.o.s. a komplementáře k.s. Od ledna 2004 vstoupila v platnost důležitá úprava určující jako vyměřovací základ 40 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2004, 45 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2005 a 50 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2006 a roky další. Zvýšení vyměřovacího základu mělo za cíl jednak zabezpečit zvýšení příjmů plynoucích z pojistného v řádu cca 2,5 6 mld. v letech , ale také zmírnit odvodové zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům, kteří v průměru hradili pojistné z 3násobně vyššího vyměřovacího základu. Kromě toho odvody OSVČ nestačily pokrývat jimi nárokované dávky. V neposlední řadě bylo cílem úpravy sladění solidarity u skupiny zaměstnanců a OSVČ. Měsíční vyměřovací základy byly

8 změněny stejným způsobem s tím, že se jednalo o rozdíl příjmů a výdajů zjištěných jako průměr na kalendářní měsíc daného rozhodného období. Podle již výše zmíněného kritéria chápání činnosti jako hlavní nebo vedlejší bylo také změněno chápání příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti. Jestliže byla v kalendářním roce vykonávána činnost hlavní i vedlejší a v rámci vedlejší činnosti nemusela být OSVČ účastna pojištění, zjišťoval se rozdíl příjmů a výdajů jen za kalendářní měsíce výkonu hlavní činnosti. S platností od roku 2009 bylo ustanovení o vyměřovacím základu upřesněno tak, že se jím rozumí 50 % dílčího daňového základu příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti upravený podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů. V důsledku této změny přestaly do vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných spadat příjmy osvobozené od daně z příjmů a úprava se přiblížila více úpravě vyměřovacího základu zaměstnanců. U těch se s příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu, pracuje již od počátku tohoto systému pojištění a je jasně ustanoveno, že příjmy vyňaté a osvobozené u zaměstnanců do vyměřovacího základu nespadají. Kromě toho nadále nedochází k úniku z pojištění u příjmů, kterých OSVČ dosahuje v období mezi přechodem z daňové evidence na vykazování výdajů procentem z příjmů. Dosud tomu tak bylo u příjmů, které byly před tímto přechodem pohledávkou a u výdajů, které měly před přechodem ještě formu závazku. Tyto příjmy a výdaje pak nevcházely do vyměřovacího základu, ale protože se na ně vztahovaly úpravy základu daně v rámci daně z příjmu, staly se před přechodem na vykazování výdajů procentem z příjmů součástí základu daně. V následujícím roce však již nejsou vykazovaným příjmem a výdajem, jelikož vešly do základu daně před přechodem na vykazování výdajů procentem z příjmů, a tedy opět nejsou zahrnuty do vyměřovacího základu. Fakticky z nich tedy nikdy nebylo odvedeno pojistné. Jak vyplývá z předchozích odstavců, u zaměstnanců i u OSVČ došlo od počátku k mnoha změnám ve vymezení vyměřovacího základu. U zaměstnanců se podstatné rozšíření událo v roce 1995, u OSVČ až v roce Víceméně všechny podstatné změny směřovaly k rozšíření vyměřovacího základu u obou skupin a příjmy, které do něho přestaly během let spadat, byly spíše marginálního rázu. Z pohledu statistik lze z údajů vykazovaných MPSV a ČSSZ vyčíst, že trend vývoje celkových příjmů je rostoucí. Nedá se ovšem určit jakési pravidelné procento nárůstu a to jak z hlediska celkového objemu příjmů z pojistného, tak v členění na zaměstnance a OSVČ a případně nemocenské a důchodové pojištění. Tento závěr dokládá i graf vývoje ročního růstu celkového pojistného i růstu pojistného očištěného o inflaci.

9 míra nárůstu Obr. 1: Vývoj nárůstu daňových příjmů pojistného sociálního zabezpečení ,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 21,95 16,07 12,99 17,03 9,86 13,30 10,16 6,91 4,79 11,81 5,46 3,12 3,63 8,86 8,02 6,61 9,65 5,24 7,02 7,88 5,05 5,98 7,38 6,91 6,75 10, rok míra nárůstu PSZ očištěná míra nárůstu PSZ 9,83 Zdroj: Statistické ročenky MPSV Dále lze z údajů výše zmíněných institucí vyčíst, že pojistné na důchodové pojištění je ze 72 % hrazeno zaměstnavateli, z 23 % zaměstnanci, (celkem cca 95 % odvodu důchodového pojistného je odváděno za zaměstnance) a OSVČ se podílí na odvodu důchodového pojistného pouze 5 %. Tyto relace jsou dlouhodobě stabilní. Relace odvodů je také v čase stabilní, pouze se nepatrně liší v tom směru, že zaměstnavatelé hradí cca 25 % pojistného nemocenského pojištění, zaměstnanci 73 % a OSVČ přibližně 2 %. 2.3 Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance Stejně jako je u daní z příjmu jistý okruh příjmů, které nejsou předmětem daně, a tudíž konkrétní dani nepodléhají, existuje také u pojistného skupina příjmů, která, jak již bylo zmíněno výše, se nezahrnuje do vyměřovacího základu. U zaměstnanců existuje skupina příjmů nezahrnovaných do základu daně již od počátku. V prvotní úpravě pojistného nebyly do vyměřovacího základu zahrnovány například odstupné a odchodné, plnění věrnostní a stabilizační povahy, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem zaměstnání, náhrady škody s výjimkou náhrad za ztráty výdělku po skončení pracovní neschopnosti, naturální požitky s výjimkou naturální mzdy, stipendia žákům středních škol a studentům vysokých škol, služné a další finanční plnění při výkonu civilní služby a příjmy z příležitostného zaměstnání, které jsou přesně definovány a úkolem vymezení příjmů z příležitostného zaměstnání je zamezit neefektivnímu výběru pojistného u marginálních příjmů, kde by náklady na výběr přesáhly výtěžek. Ještě zpětně od ledna 1993 byla z nezahrnovaných příjmů vypuštěna stipendia žákům středních škol a studentům vysokých škol, služné a další finanční plnění podle předpisů o civilní službě. Od ledna 1994 byly už do nezahrnovaných příjmů včleněny všechny naturální požitky popřípadě finanční náhrady za ně bez výjimky a přibyly k nim i příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty před vznikem jeho zdravotního pojištění. Na druhé straně se z nezahrnovaných příjmů vyjímá odchodné. Ještě vstoupila v účinnost úprava rozšiřující nezapočitatelné příjmy také o částky, které zaměstnavatel hradí ze svých prostředků jako příspěvek do penzijního fondu svého zaměstnance. Od ledna 1995 se podstatnějším způsobem zjednodušuje výčet těchto příjmů. Ve výčtu od tohoto data zůstávají náhrady výdajů nepodléhající dani z příjmů, náhrady škody, hodnota poskytnutých nepeněžních plnění nepodléhajících dani z příjmů, výjimečně plnění věrnostní a stabilizační povahy, které se jinak přesouvají do vyměřovacího základu. Z nezahrnutých příjmů tedy vypadlo odstupné a částka hrazená zaměstnavatelem penzijnímu fondu

10 na penzijní připojištění zaměstnance. Tyto změny se udály v kontextu rozšíření vyměřovacího základu o některé příjmy v souvislosti se zaměstnáním, jejichž zahrnutí či nezahrnutí do vyměřovacího základu je vymezeno negativním způsobem. Některé příjmy, které dosud patřily do kategorie nezahrnovaných příjmů v souvislosti s výkonem zaměstnání, se staly příjmy souvisejícími se zaměstnáním a začaly se naopak do vyměřovacího základu zahrnovat. Od května 1995 došlo ještě k upřesnění výčtu příjmů souvisejících se zaměstnáním. Konkrétně byly upřesněny výjimky plnění věrnostní a stabilizační povahy, které nebudou zahrnovány do vyměřovacího základu jako například částky zaplacené zaměstnavatel za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou se zdravotního pojištění, vráceny do výčtu nezahrnovaných příjmů byly pojistné na penzijní připojištění a odstupné. Dále byl rozsah nezahrnovaných pojistných příspěvků zaměstnavatele rozšířen o připojištění a úrazové pojištění, zdravotní pojištění, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití se určitého věku a také o částku ve výši 1 % pořizovací ceny auta, které zaměstnanec užívá pro služební i soukromé účely. Nepatrnou změnou k lednu 2008 je opětná změna plnění k životnímu jubileu, která byla nahrazena plněními poskytnutými poživateli starobního či plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, které nahrazuje plnění poskytnuté po skončení zaměstnání, jde-li o plnění k životnímu jubileu. Dále se nově nezahrnuje odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů. Výčet nezapočitatelných příjmů do vyměřovacího základu zaměstnance se v průběhu času rozrůstal i zužoval. Především se výčet zjednodušoval a zpřesňoval. 2.4 Hranice vyměřovacího základu Tento prvek byl od počátku existence pojistného stanoven pouze u OSVČ. V prvotní úpravě byl stanoven minimální vyměřovací základ na měsíční bázi ve výši poloviny minimální mzdy platné k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. Maximální vyměřovací základ byl stanoven částkou korun a hned v další novelizaci byl s platností od ledna 1993 změněn na korun. K minimální hranici se nepřihlíželo v měsících, kdy po celý měsíc netrvalo nemocenské a důchodové pojištění. Už od července 1993 se v zákonu o pojistném sociálního zabezpečení objevuje vymezení minimálního vyměřovacího základu na roční bázi ve výši 6násobku minimální mzdy platné k prvnímu dni kalendářního roku. Tuto hranici je možno snížit o ½ minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, kdy po celou dobu netrvalo účast na pojištění, osoba byla uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství. K minimální hranici se přihlíží nově i v měsících, kdy po celý měsíc netrvalo nemocenské a důchodové pojištění. Maximální vyměřovací základ byl stanoven ve výši korun a tato hranice byla neměnná až do ledna Vedle ročního vyměřovacího základu byl ponechán měsíční vyměřovací základ v původní výši pro potřeby výpočtu záloh. Od ledna 1994 bylo možné snížit částku maximálního vyměřovacího základu ve výše jmenovaných situacích, a to o korun. Lednem 1995 se změnil výchozí parametr minimální hranice a roční minimální vyměřovací základ byl definován jako 3násobek částky, do níž se plně započítává osobní vyměřovací základ pro důchod, platný k 1. lednu daného roku. Částka pak byla každoročně vyhlašována nařízením vlády. Hranice se mohla snížit o ¼ za každý měsíc, kdy po celý tento měsíc trvaly důvody zmíněné výše. Nově bylo také explicitně řečeno, že se kalendářním měsícem rozumí i část měsíce, pokud po tuto část byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh byl paralelně definován jako ¼ částky plně započítávané na důchod.

11 Další podstatná změna ve vymezení hranic vyměřovacího základu nastává v lednu 2004, kdy se do těchto hranic zároveň promítá rozlišování hlavní a vedlejší činnosti. V případě hlavní činnosti byl měsíční vyměřovací základ stanoven jako součin ½ všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu a z toho dále 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku V případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti byl měsíční vyměřovací základ stanoven jako 10 % ze součinu všeobecného vyměřovacího základu a korekčního koeficientu. Roční vyměřovací základ byl získáván v obou případech vynásobením počtem měsíců výkonu výdělečné činnosti, pokud byla v daném rozhodném období vykonávána pouze hlavní či pouze vedlejší činnost. V případě, že byly v průběhu roku vykonávány obě činnosti, stanovil se roční vyměřovací základ ze součtu vyměřovacího základu za hlavní činnost v příslušných měsících výkonu hlavní činnosti a vyměřovacího základu za vedlejší činnost v příslušných měsících výkonu vedlejší činnosti nebo ze součtu vyměřovacího základu za dobu výkonu hlavní činnosti a poměrné části příjmů za dobu výkonu vedlejší činnosti. Z těchto variant byl použit součet vyšší. Částka všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu je každoročně vyhlašována nařízením vlády. Od ledna 2008 nastává podstatná změna v podobě výše maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který byl nově stanoven na 48násobek průměrné mzdy, tj. pro rok 2008 na částku a rok (Původně však měla být hranice maximálního vyměřovacího základu stanovena pro rok 2009 na 36násobek průměrné mzdy.) Paralelně byl také stanoven pro OSVČ měsíční maximální vyměřovací základ ve výši 4násobku průměrné mzdy. Tato hranice maximálního vyměřovacího základu na roční bázi začíná vůbec poprvé platit také pro zaměstnance. Byla zavedena z důvodu kritiky nejednotného přístupu k zaměstnancům, kteří hradili pojistné z neomezeného vyměřovacího základu, a osobám samostatně výdělečně činným. Z důvodu sjednocení podmínek pro zaměstnance a OSVČ již tento maximální vyměřovací základ nebude nadále možné snižovat o 1/12 za každý měsíc, ve kterém to z taxativně vymezených (a výše uvedených) důvodů bylo možné, a to ani v případě, že samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. V případě kdy má zaměstnanec jednoho zaměstnavatele, přestávají zaměstnanec i zaměstnavatel při dosažení maximálního vyměřovacího základu zaměstnancem hradit pojistné. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů a jeho vyměřovací základy celkem přesáhnou maximální hranici, může požádat o vrácení pojistného z částky přesahující hranici maximálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům však nebude pojistné z částky přesahující maximální vyměřovací základ vráceno, protože by tento postup zvýhodňoval zaměstnavatele zaměstnávající zaměstnance s více zaměstnavateli a také z důvodu administrativní náročnosti. Zavedení maximálního vyměřovacího základu zaměstnavatelů má přinést zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů a lepší předpoklady pro zaměstnávání vzdělaných zaměstnanců a kvalifikované pracovní síly. V neposlední řadě je důvodem zavedení tohoto prvku konstrukce u zaměstnanců také dosavadní nepoměr mezi poskytovanými dávkami a příspěvky hrazenými vysokopříjmovými skupinami. Dopad na státní rozpočet byl odhadován jako pokles v řádu několika milionů. Mimo to podle důvodové zprávy k zákonu 189/2006 činí velmi orientačně hranice maximálního vyměřovacího základu v Evropě přibližně 2násobek průměrné mzdy. Zavedení toho maximálního vyměřovacího základu povede ke snížení pojistného u přibližně 1,2 % pojištěnců čili osob. Výše zmíněné odstavce již naznačily, že u pojistného sociálního zabezpečení může být osoba účastna systému vícenásobně a že tento souběh ovlivňuje míru účasti a také aplikaci

12 min. VZ max. VZ min. VZ max.vz některých ustanovení. V případě účasti pojištění v kategorii zaměstnance a také OSVČ od ledna 2008 se týká poprvé také maximálního vyměřovacího základu. Podle této úpravy pokud součet vyměřovacích základů z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti přesáhne hranici maximálního vyměřovacího základu, lze o přesahující částku snížit nejprve vyměřovací základ z titulu samostatné výdělečné činnosti, a pokud to nebude dostatečné, pak i vyměřovací základ zaměstnance. Od ledna 2009 dochází v oblasti hranic vyměřovacího základu k rozchodu minimálního vyměřovacího základu na nemocenské a důchodové pojištění. Nově je minimální vyměřovací základ u nemocenského pojištění definován jako 2násobek částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, která činí aktuálně korun. U zaměstnanců od počátku až dosud není žádný minimální vyměřovací základ stanoven. Následující tabulka nabízí pohled na vývoj minimálního vyměřovacího základu OSVČ z hlediska právní úpravy i absolutních hodnot. Tab. 1: Přehled vývoje minimálního a maximálního vyměřovacího základu OSVČ Platnost 01/93 07/93 01/95 01/97 01/98 01/99 01/00 01/01 měsíční ½ MM ¼ ZČ absolutně roční X 6xMM 3xZČ absolutně X měsíční absolutně roční X absolutně X Platnost 01/02 01/03 01/04 01/05 01/06 01/07 01/08 01/09 měsíční (HČ) ¼ ZČ 0,4x0,5x 0,45x0,5x 0,25x 0,5x0,5xVVZxk VVZxk VVZxk VVZxk absolutně (HČ) měsíční (VČ) ¼ ZČ 0,1xVVZxk absolutně (VČ) roční (HČ) 3xZČ Mx0,4x0,5 Mx0,45x0,5 Mx0,25x Mx0,5x0,5xVVZxk xvvzxk xvvzxk VVZxk absolutně (HČ) roční (VČ) 3xZČ Mx0,1xVVZxk absolutní (VČ) měsíční xPM absolutně roční xPM absolutně Zdroj: legislativa a vlastní výpočty Vysvětlivky: min.vz minimální vyměřovací základ, max. VZ maximální vyměřovací základ, MM inimální mzda, ZČ základní částka, která je plně započitatelná do vyměřovacího základu na důchod, VVZ všeobecný vyměřovací základ, k korekční koeficient, M počet měsíců výkonu výdělečné činnosti, VČ- vedlejší činnost, HČ hlavní činnost, PM průměrná mzda Jde-li o vývoj minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, lze z údajů MPSV a ČSÚ vyvodit závěr, že ani zde, stejně jako u příjmů z pojistného, nelze nalézt častěji se opakující přibližně stejné tempo nárůstu této hranice.

13 míra nárůstu Obr. 2: Vývoj minimálního vyměřovacího základu OSVČ ,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 0,00 0,14 0,14 0,27 0,34 0,39 0,43 0,50 0,61 0,68 0,00 0,14 0,00 0,12 0,05 0,03 0,03 0,05 0,08 0, bazický index HČ rok Zdroj: legislativa a vlastní výpočty 2,06 0, ,66 řetězový index HČ 3,28 3,58 3,90 4,35 0,20 0,17 0,07 0,07 0, Toto ostatně dokresluje i následující graf, který znázorňuje vývoj minimálního vyměřovacího základu také pomocí indexů. V úvahu byl vzat, z důvodu rozdělení samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší, jen vývoj minimálního vyměřovacího základu pouze pro výkon hlavní činnosti. Od počátku existence se tato hranice zvýšila více než 4krát. Do roku 2003 má volně rostoucí trend a od roku 2004 je naprosto zřetelný prudký nárůst této částky. Deklarované vyrovnání podmínek mezi zaměstnanci a OSVČ tedy začalo být skutečně naplňováno. Na základě údajů ČSSZ se lze pokusit o zjištění vlivu změn v minimálním vyměřovacím základu na účast OSVČ v rámci povinného důchodového pojištění i v rámci dobrovolného nemocenského pojištění a také vlivu změn v minimálním vyměřovacím základu na vývoj objemu pojistného hrazeného OSVČ. Podle výpočtů statistického softwaru nelze statisticky prokázat vliv nárůstu minimálního vyměřovacího základu na objem vybraného pojistného (p-value modelu je 0,1293), stejně tak nelze statisticky prokázat vliv růstu minimálního vyměřovacího základu na počet OSVČ, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění (p-value modelu činí 0,4745). Na druhé straně lze do jisté míry nárůstem minimálního vyměřovacího základu vysvětlit pokles OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění (p-value modelu 0,0667). Nejvhodněji vysvětluje tento vztah lineární model a to z 61,01 %. Korelace obou proměnných -0,7811 změny počtu OSVČ jako vysvětlované proměnné a změny minimálního vyměřovacího základu jako vysvětlující proměnné, ukazuje na poměrně silnou negativní závislost. Na základě tohoto lze vyslovit závěr, že změnou ve výši minimálního vyměřovacího základu je možné ovlivňovat počet OSVČ, které budou účastny důchodového pojištění. Výsledek lze zdůvodnit širšími možnostmi OSVČ oproti zaměstnancům v úpravě vyměřovacího základu pro pojistné. OSVČ tak může být snadněji účastna v míře a s náklady, které je ochotna přijmout. 2.5 Sazba pojistného Sazby pojistného sociálního zabezpečení jsou určeny pro všechny jeho části a pro všechny účastníky a plátce. Sazby stanovené pro odvod pojistného OSVČ měly také spíše klesající trend, až na některé výjimky. První se uskutečnila v průběhu v roce 1996, kdy byla zvýšena sazba pro odvod pojistného na státní politiku zaměstnanosti a naopak snížena sazba pojistného důchodového i nemocenského pojištění. Další změnou bylo od roku 2004 zvýšení sazby na důchodové pojištění o tentýž procentní bod, o který byl snížen příspěvek na státní politiku

14 zaměstnanosti. Důsledkem této změny bylo přesměrování části prostředků z peněz odváděných volně do státního rozpočtu na samostatný účelově vázaný účet důchodového pojištění, který byl zaveden v rámci velkých změn v pojištění od roku Přehled vývoje sazeb pojistného všech osob povinných hradit pojistné je shrnut v následující tabulce: Tab. 2: Sazby pojistného od roku 1993 v % Poplatník/plátce NP 1,2 1,2 1,1 1,1 - - Zaměstnanec DP 6,8 6,8 6,5 6,5 6,5 6,5 SPZ 1 0,75 0,4 0,4 - - NP 3,6 3,6 3,3 3,3 2,3 1,4 Zaměstnavatel DP 20,4 20,4 19,5 21,5 21,5 21,5 SPZ 3 2,25 3,2 1,2 1,2 1,2 NP 4,8 4,8 4,4 4,4 1,4 1,4 OSVČ DP 27,2 27, SPZ 4 3 3,6 1,6 1,6 1,2 Zdroj: legislativa Vysvětlivky: OSVČ osoba samostatně výdělečně činná, NP nemocenské pojištění, DP důchodové pojištění, SPZ státní politika zaměstnanosti Poslední změna sazeb OSVČ je platná od počátku roku 2009, kdy se snižuje sazba OSVČ pro nemocenské pojištění. Snižuje se také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to z důvodu zrušení odvodové povinnosti u nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnanců. Toto snižování sazeb má mít za následek u OSVČ, ale i u zaměstnance, zvýšení čistých příjmů poplatníků resp. snižovat odvodové zatížení. Na státní rozpočet mají podle MPSV tyto změny mít vliv ve formě snížení příjmů z pojistného v rozsahu mld. každý rok v letech Sazby určené pro zaměstnance se v průběhu času postupně snižovaly. Od roku 2009 dokonce dochází k tomu, že zaměstnanci hradí pouze pojistné na důchodové pojištění a zůstávají nadále účastni nemocenského pojištění i státní politiky zaměstnanosti, ovšem celé pojistné z účasti v těchto subsystémech za ně odvádí jejich zaměstnavatel. Sazby určené zaměstnavateli byly také v průběhu času snižovány. Od roku 1996 byl posílen odvod státní politiky zaměstnanosti a byla snížena sazba důchodového pojištění zaměstnavatele (i zaměstnance) z důvodu kladného salda důchodového pojištění. Od roku 2004 byla pouze přesměrována část odváděného pojistného z příspěvku státní politiky zaměstnanosti směrem k důchodovému pojištění, jehož financování bylo dlouhodobě deficitní. Toto opatření mělo přivést na účet důchodového pojištění každý rok v letech cca 18 mld. Od roku 2008 je postupně snižována sazba nemocenského pojištění u zaměstnavatele. Výpadek příjmu by měl být vyvážen mimo jiné hrazením prvních 14 dní pracovní neschopnosti ze strany zaměstnavatele. Kromě tohoto víceméně pravidelného vývoje je od roku 2010 dobrovolně umožněno zaměstnavatelům, aby platili pojistné podle sazby o 1 procentní bod vyšší. Ten bude odváděn ve prospěch nemocenského pojištění. Sazba platí pouze pro rok 2010, pro další léta bude vyhlašována nařízením vlády. Tato možnost výběru je dána zaměstnavatelům s průměrným počtem zaměstnanců menším než 51. Nově je od roku 2009 pro zaměstnavatele určen odvod pojistného ve výši 21,5 % na důchodové pojištění za zaměstnance, kteří jsou účastni pouze důchodového pojištění. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty, vykonávají-li práci pro společnosti mimo pracovněprávní vztah a jsou za to

15 odměňováni. Totéž platí pro členy družstva vykonávající činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, pokud je tato předem určena a vykonávání této činnosti se nepovažuje za výkon práce pro družstvo. 2.6 Rozhodné období Rozhodné období, tj. období, za něž je pojistné určováno, se za celou dobu existence pojistného ve své podstatě nezměnilo. U zaměstnanců je od počátku stanoveno rozhodné období jako kalendářní měsíc. U OSVČ bylo rozhodné období stanoveno jako kalendářní rok. U OSVČ byla stanovena pouze jedna odchylka na počátku existence pojistného. U osob provozujících zemědělskou výrobu nebo vykonávajících uměleckou a jinou tvůrčí činnost podle autorského zákona bylo rozhodné období stanoveno na dobu výkonu činnosti, nejdéle však na 3 kalendářní roky po sobě jdoucí. Tato odchylka byla s účinností od května 1995 odstraněna a další změny v tomto parametru již ustanoveny nebyly. 2.7 Platby pojistného a tiskopisy Jednou z nejdůležitějších povinností OSVČ bylo v původní úpravě podat do 30. června následujícího kalendářního roku výpis z daňového přiznání, doložit vyměřovací základ pojistného a vypočtenou výši pojistného. O přehledu o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu (dále jen Přehled, později se název zkrátil) hovoří prvně úprava zákona účinná od července Tento tiskopis bylo nutno podat do 8 dnů po podání daňového přiznání nebo 8 dnů po uplynutí lhůty pro jeho podání. Od roku 1995 byla posunuta povinnost podání Přehledu na dobu jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání a zároveň odpadá povinnost podat Přehled, pokud nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Od roku 1995 byla zároveň zjednodušena odvodová povinnost ustanovením, které dovoluje využití dalších tiskopisů, mají-li shodné údaje jako tiskopisy vydávané Českou správou sociálního zabezpečení. Od ledna 2001 bylo stanoveno, že osoby, jež nemají povinnost podat daňové přiznání, podávají Přehled pojišťovnám vždy do 8. dubna následujícího roku. Do ledna 2004 byla navázána povinnost podat Přehled na dosažení příjmů, od tohoto data je navázána na výkon činnosti, důsledkem čehož jsou podávány i Přehledy s nulovými řádky. Od téhož data je umožněno také tiskopis zaslat příslušné správě sociálního zabezpečení elektronicky a opatřit elektronickým podpisem. Platby zaměstnavatele za zaměstnance a platby, k nimž je povinen zaměstnanec za sebe, provádí od počáteční úpravy zaměstnavatel. Platba má charakter pojistného a provádí se v den výplaty mezd nebo v den poslední výplaty, je-li tato rozdělena na různé dny. V případě že takový den není, odvádí se pojistné nejpozději do 8 dnů následujícího kalendářního měsíce, za který je platba hrazena. Platby se tedy hradí pozadu. Tato úprava se změnila a zjednodušila od ledna 2009, kdy se termín splatnosti zjednodušuje na 1. až 20. den následujícího kalendářního měsíce. Platby pojistného ze strany OSVČ měly na počátku charakter pojistného odváděného do 20. dne přecházejícího kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. Od července 1993 vešlo v platnost ustanovení deklarující nově charakter plateb jako záloh a doplatků. Splatnost doplatku byla stanovena na 8 dnů po podání daňového přiznání, přičemž v roce zahájení činnosti se zálohy odvozovaly od minimálního vyměřovacího základu. Zároveň bylo přijato ustanovení, podle kterého není povinnost platit zálohy v měsících, kdy po celý tento měsíc

16 trvala pracovní neschopnost případně karanténa, účastník pojistného vykonával službu v ozbrojených silách nebo pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Od ledna 1994 je splatnost záloh na důchodové pojištění upravena a zpřesněna tak, že tyto jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce do 8. dne následujícího kalendářního měsíce, za které se záloha na pojistné platí. Tímto krokem se u OSVČ posouvají zálohy důchodového pojištění ze systému placení dopředu na systém placení záloh pozadu. Zálohy bylo možné hradit s předstihem až do konce příslušného kalendářního roku. Dále bylo přímo deklarováno, že pojistné nemocenského pojištění se platí přímo na jednotlivé kalendářní měsíce. Lednem 1995 bylo přijato ustanovení, podle kterého se zálohy na důchodové pojištění hradí v měsících, kdy OSVČ vykonávala svou činnost nejen po celý, ale i jen po část měsíce. Od ledna 1996 je v souvislosti s posunem lhůty pro podání Přehledu (bližší specifikace dále) posunuta splatnost doplatku na 8 dnů po podání tohoto Přehledu. Počínaje lednem 2008 není OSVČ povinna platit zálohy v těch měsících, kdy je zároveň zaměstnancem. Od ledna 2009 se posouvá splatnost záloh i pojistného na 1. až 20. den následujícího měsíce, k němuž se platba váže. Od téže doby už není možno nehradit zálohy v měsících, kdy byla vykonávána služba v ozbrojených silách a možnost platit zálohy s předstihem je prodloužena až do června následujícího roku. Údaje ČSSZ z let uvádějí velmi stabilní a vysokou úspěšnost inkasa pojistného, která se pohybuje okolo 100 %. ČSSZ zdůvodňuje tuto úspěšnost ve svých Zprávách o činnosti především značnou prevencí, kdy je podle této instituce třeba kontrolovat plátce z hlediska sledování jeho účtu pojistného a také nedovolením nárůstu nezaplatitelných dluhů, dále také důsledným vymáháním vzniklých pohledávek za poplatníky. Co se týče struktury příjmů a výdajů sociálního zabezpečení z údajů za léta vyplývá, že příjmy důchodového pojištění tvoří přibližně 83 % příjmů z celkového sociálního zabezpečení. Podíl těchto příjmů je v čase stabilní, skokový nárůst tohoto podílu proběhl v roce 2004 při změně sazeb důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pro dokreslení v roce 2001 byl podíl těchto příjmů necelých 77 %. Pojistné nemocenského pojištění činí cca 12 % příjmů sociálního zabezpečení. Tento podíl je v čase stabilní. Příjmy z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaujímaly do roku 2004 necelých 11 % celkového výnosu pojistného, po tomto roce se podíl snížil na necelých 5 % a podíl je v čase stabilní. Měnící se struktura poplatníků tedy nijak nezměnila poměry jednotlivých segmentů pojistného sociálního zabezpečení. Struktura příjmů pojistného sociálního zabezpečení z hlediska poplatníků podle údajů MPSV za rok 2007 napovídá, že zaměstnanci odvádějí ze svých finančních prostředků přibližně 72 %, zaměstnavatelé přibližně 22 %, tj. dohromady okolo 94 % důchodového pojištění za zaměstnance, a OSVČ pouhých 6 % celkového objemu pojistného důchodového pojištění. V případě nemocenského pojištění hradí zaměstnanci cca 74 %, zaměstnavatelé 24 %, tj. 98 %, OSVČ jen 2 % celkových příjmů z tohoto pojistného. V letech bylo podle údajů MPSV saldo důchodového pojištění kladné, sazba důchodového pojištění byla od roku 1996 snížena o 1,2 procentního bodu. Nový způsob výpočtu důchodů však tento stav obrátil a od roku 1997 je tato bilance záporná. K tomuto způsobu vývoje přispěl též rostoucí počet pobíratelů důchodových dávek a k tomu relativně klesající počet osob odvádějících pojistné. V rámci struktury pojištěnců se kromě výše uvedeného zvyšuje podíl osob samostatně výdělečně činných, které hradí pojistné v daleko menších částkách než je tomu u zaměstnanců. V roce 2003 činí podle důvodové zprávy k zákonu 425/2003 Sb. počet OSVČ cca 14 % pojištěnců. Na příjmech z pojistného se ovšem

17 podílejí jen 5 %, přičemž přibližně 40 % OSVČ hradí pojistné pouze z minimálního vyměřovacího základu. Změna salda důchodového účtu nastala opět v roce 2004, od kterého byla navýšena sazba důchodového pojištění na vrub sazby příspěvku státní politiky zaměstnanosti. Od tohoto roku je účet důchodového pojištění v přebytku. Tento přebytek nemá monotónní trend vývoje. V roce 2007 činil přebytek příjmů nad výdaji z účtu důchodového pojištění necelých 5 % objemů výdajů na důchodové dávky pro tento rok. Naproti tomu v letech byla podle stejného zdroje bilance nemocenského pojištění v přebytku, vyjma let 2002 a Tento přebytek má monotónně rostoucí trend a v roce 2007 činí přibližně ¼ výdajů na nemocenské dávky v tomto roce. Bilance příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a výdajů na ni byla v letech stále v přebytku. Vývojový trend byl stále rostoucí. Jedinou odchylkou v tomto směru byl vývoj mezi lety 2004 a 2005 v důsledku již několikráte zmíněné změny v sazbách důchodového pojistného a příspěvku státní politiky zaměstnanosti ve prospěch účtu důchodového pojištění. Rozdíl příjmů a výdajů státní politiky zaměstnanosti v roce 2007 činila cca 12 % výdajů na tento účel v daném roce. Prostřednictvím výpočtů statistického softwaru z údajů ČSSZ nelze bohužel prokázat vliv změny počtu zaměstnanců na nárůst objemu pojistného hrazeného za zaměstnance (p-value nejvhodnějšího exponenciálního modelu 0,7497). Stejně tak nelze prokázat vzájemný vztah mezi změnou počtu OSVČ platících pojistné (p-value nejvhodnějšího lineárního modelu 0,4380). Na základě výše uvedeného nelze říci, zda je možné ovlivnit příjmy z pojistného změnou ve výši vyměřovacích základů poplatníků nebo samostatným počtem těchto poplatníků. 3 Závěr Ze zmapování legislativního i číselného vývoje pojistného lze soudit, že za dobu existence pojistného došlo k úpravě legislativy směrem k větší srozumitelnosti a určitému zjednodušení. Postupně se spíše rozšiřovaly okruhy osob povinných k pojistnému i jejich vyměřovací základy, ať už zahrnováním dalších druhů příjmu nebo zvyšováním hranice minimálního vyměřovacího základu v případě OSVČ. Výsledkem byl nárůst počtu zaměstnanců a pokles počtu OSVČ v čase. Byly sice odstraněny postupně některé kritizované a zbytečné rozdíly v podmínkách mezi kategoriemi pojištěnců a mezery umožňující nezamýšlené výhody, ovšem stále existuje stav, kdy je systém nespravedlivý k zaměstnancům, kteří svými povinnými platbami přispívají na dávky pojistného důchodového pojištění a dávky státní politiky zaměstnanosti plynoucí ze společných finančních prostředků směrem k OSVČ, neboť se ještě přes veškerá dosavadní legislativní opatření nepodařilo tuto nerovnost zvrátit. Systém financování při porovnání dávek a finančních prostředků, které jsou na ně určeny, prošel jistými strukturálními změnami z hlediska účelovosti vybraných finančních prostředků a celkově je v tomto ohledu samostatný, takže příjmy z pojistného zatím stačí pokrývat nárokované dávky. V úvahu však nebyly zahrnuty náklady na fungování, které taktéž nejsou zanedbatelnou položkou. Z číselných údajů z MPSV a ČSÚ také nelze učinit jednoznačné závěry, zda by byla výše příjmů z pojistného lépe ovlivnitelná změnami ve struktuře poplatníků, jejíž jistá podoba by mohla být pomocí legislativních opatření preferována, nebo zda by vhodnějším nástrojem řízení příjmů z pojistného byl spíše vyměřovací základ jednotlivých kategorií poplatníků. Nejen vzhledem k tomu je na místě otázka, zda má existence samostatného všeobecného zdravotního pojištění význam. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a faktu, že potřeba dávek hlavně v oblasti důchodového pojištění bude stoupat v důsledku nepříznivé demografické projekci v ČR lze

18 vyslovit pochybnost, zda současný stav jisté samostatnosti systému bude platný i nadále. Vhodnějším se jeví být spíše hledání jiného způsobu zabezpečení situací, které jsou dnes řešeny dávkami sociálního zabezpečení. Jedním z nich může být sloučení pojistného sociálního pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Konkrétní silné a slabé stránky tohoto řešení oproti současnému jsou však daleko širším tématem nad rámec tohoto textu. Literatura Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení ve znění pozdějších předpisů Důvodová zpráva k zákonu č. 308/1993 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 132/2000 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 424/2003 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 425/2003 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 436/2004 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 189/2006 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 261/2006 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 305/2008 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 306/2008 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 2/2009 Sb. Zprávy o činnosti ČSSZ z let Shrnutí Vývoj pojistného sociálního zabezpečení za patnáct let jeho existence prošel mnoha změnami. Došlo jak k rozšíření příjmů, ze kterých se pojistné hradí, tak k rozšíření počtu osoby, které jsou povinné hradit pojistné. V některých oblastech došlo k narovnání podmínek zaměstnanců a OSVČ, které jsou systému účastny, jinde se tohoto stavu přes různá legislativní opatření nepodařilo dosáhnout. Po legislativní stránce byla úprava zjednodušena, detailněji propracována a stala se srozumitelnější. Přesto však nepřinesla zlepšení takové, které by do budoucna vzhledem k nástinu demografického vývoje plně opodstatnilo samostatnou podobu existence pojistného za účelem financování taxativně vymezeného okruhu sociálního událostí. Klíčová slova: Sociální zabezpečení; Příjmy sociálního zabezpečení; Pojistné sociálního zabezpečení. Summary The development from the beginning of implementation of social security in the Czech Republic has changed many times. The earnings that are liable to this tax were

19 extended also the number of people who are obliged to pay it is bigger. Some areas of this legislation are stricter than before and partially the regulations are friendlier to the obliged people than before as well. The legislation is simpler, more accurate and more understandable. Notwithstanding the changes didn t improve the legislation as much to ensure that the social security contributions could be sufficient source for financing of social security events. Key words: Social Security; Social Security Revenues; Social Security Contributions. JEL classification: H24

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Jméno a příjmení: Xname: Fakulta: Obor: Financí a účetnictví Zdanění a daňová politika 1 Úvod Pro zpracování této seminární práce

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová Zdroje příjmů domácností Bc. Alena Kozubová Druhy příjmů podle daňového hlediska příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob příjmy nepodléhající dani z příjmů fyzických osob podle četnosti příjmy

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní zaměstnanosti Ve znění: 296/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje

Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje Jana Weberová Abstrakt Příspěvek je zaměřen na problematiku pojistného veřejného zdravotního pojištění, které existuje v České republice

Více

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Tiskopis ČSSZ č. 89 383 0 II/ 2003 Úvod Tato metodická pomůcka je určena pro pracovníky organizací, pověřené agendou vedení evidenčních

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Příloha IV Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn 91 Obecné

Více

Pokyny k vyplnění Přehledu

Pokyny k vyplnění Přehledu Pokyny k vyplnění Přehledu K o d d í l u 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř. 1 Příjmení vyplňte současné příjmení. ř. 2 Jméno vyplňte Vaše jméno. ř. 3 Titul vyplňte získané vědecké

Více

Sociální pojištění od 1. 1. 2009

Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Obsah 1. Zaměstnavatelé - sazby... 2 2. Zaměstnanci - sazby... 2 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009... 2 3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem... 3

Více

Poplatníci pojistného

Poplatníci pojistného ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 10/1993 Sb., č. 160/1993

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010 ČR ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010 ČSSZ 89 323 7 I/2011 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu.

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009 ČR - ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009 ČSSZ - 89 323 6 I/2010 89 323 6 - Pokyny.indd 1 30.11.2009 15:10:48 Řádný, opravný označte,

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008 ČR - ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008 ČSSZ - 89 323 5 I/2009 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady 589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Změna: 10/1993 Sb. Změna: 160/1993 Sb. Změna: 307/1993 Sb.

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Cíl předmětu VF 23.4.2014 2 Literatura 23.4.2014 3 Literatura 23.4.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění Vysvětlivky 2012.pdf Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 1) Číselník okresů je uveden v příloze č. 1. 2) Číselník druhu činností je uveden v příloze č. 2.

Více

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady Systém ASPI - stav k 2.7.2014 do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 589/1992 Sb. - o pojistném na sociální zabezpečení - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 589/1992 Sb. ZÁKON České národní

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

Zákon o životním minimu

Zákon o životním minimu Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita.

Více

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Změna: 10/1993 Sb. Změna: 160/1993 Sb. Změna: 307/1993 Sb.

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 Převzala pobočka HZP - dne HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti

Více

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných ( 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ

Více

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ZÁKON č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994

Více

1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 2. Údaje o samostatné výdělečné činnosti (SVČ) a daňovém přiznání

1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 2. Údaje o samostatné výdělečné činnosti (SVČ) a daňovém přiznání Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. 1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř. 1 Příjmení vyplňte současné příjmení. ř. 2 Jméno vyplňte jméno. ř.

Více

ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU

ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU 1.4.2012, po nabytí účinnosti zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011 ČR ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011 ČSSZ 89 323 8 I/2012 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu.

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011 ČR ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2011 ČSSZ 89 323 8 I/2012 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu.

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. 1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř.

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Zákon o důchodovém pojištění

Zákon o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 155/1995 Sb Zákon o důchodovém pojištění Ve znění: 261/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon o důchodovém pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

ZÁKON O ROZPOČT ZÁKON O OVÉM ROZPOČT URČENÍ URČE DANÍ

ZÁKON O ROZPOČT ZÁKON O OVÉM ROZPOČT URČENÍ URČE DANÍ ZÁKON O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ č. 243/2000 Sb. upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční pro účely tohoto zákona se rozumí:

Více

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Cílem této kapitoly je vysvětlení základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a zdravotními pojišťovnami a seznámení čtenáře s potřebnými postupy, výpočty

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Souběhy účastí na sociálním pojištění

Souběhy účastí na sociálním pojištění Souběhy účastí na sociálním pojištění Souběh dvojí: osoba má dvojí status, tj. je současně v postavení: (1) zaměstnance + státního pojištěnce (pracující důchodce, pracující student ) (2) OSVČ + státního

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. A. Základní identifikace

Více

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008 Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

o důchodovém pojištění

o důchodovém pojištění ZÁKON č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. (úplné znění č. 233/1998 Sb.), zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb.,

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. 1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř.

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. 1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř.

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník

Více

DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007

DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007 DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007 3. aktualizace k 1. 1. 2009 Nabyly úèinnosti 1. 1. 2009 zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Více

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 397/2012 Sb. ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Změna: 19/1996 Sb. Změna: 218/1996 Sb. Změna: 255/1996 Sb. Změna: 134/1997 Sb. (část) Změna: 129/1997 Sb. Změna: 289/1997 Sb. Změna: 134/1997

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech s účinností zejména k 1.1.2010

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech s účinností zejména k 1.1.2010 Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech s účinností zejména k 1.1.2010 METIS Praha, spol. s r.o. 31.1.2010 Předkládáme Vám přehled změn v právních předpisech z oblasti daní, sociálního

Více