Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji

Transkript

1 číslo 6 prosinec 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji Aktuální vývoj počtu pracovních míst v Plzeňském kraji Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, doufám, že prosincové číslo časopisu Monitor se Vám dostalo do rukou ještě před koncem roku a budete tak mít příležitost najít trochu klidu alespoň k jeho prolistování v hektickém čase Vánoc a oslav Nového roku. Do tohoto čísla jsme opět soustředili příspěvky, které jsou výstupem aktivit projektu Monitoring lidských zdrojů v Plzeňském kraji nebo byly zpracovány jako jednotlivé analýzy v rámci dokončovaných aktivit. To je případ článků Výsledky přijímacího řízení na ZČU pro akademický rok 2007/2008 a v letech a Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji, které přinášejí dílčí pohledy na jednu ze stěžejních aktivit celého projektu zvanou Uplatnění absolventů středních škol v Plzeňském kraji. Cílem je přispět k poznání pohybu mladých lidí mezi sekundárním a terciárním stupněm vzdělání z různých pohledů. Aktuálně dostupné informace jsou jen částečné a je obtížné si vytvořit co nejvěrnější obraz o této důležité etapě profesní přípravy. Poslední příspěvek věnovaný aktuálnímu vývoji počtu pracovních míst v Plzeňském kraji je stručným shrnutím výsledků stejnojmenné analýzy. Článek se zaměřuje podrobněji jen na jeden zdroj dat použitý v analýze, a to na data Ministerstva financí o počtu osob, za které odvádějí zaměstnavatelé daň ze závislé činnosti. Primárně slouží tato data k rozdělení části této daně mezi obce. Domníváme se, že jejich územní a časová podrobnost (jedenkrát ročně podle obcí) z nich činí cenný zdroj informací o socioekonomickém vývoji kraje, resp. jeho vnitřních rozdílech. Pokud jste četli pozorně, určitě jste si všimli, že témata článků se tentokrát netýkají demografie. Místo několika zajímavých témat v této oblasti jsme dali přednost seznámit Vás především s dosavadními výsledky projektu Monitoringu a upozornit na podstatné skutečnosti a změny, ke kterým ve vzdělávání a na trhu práce v kraji dochází. Dovolte také, abych Vás na tomto místě seznámil s výsledky ankety týkající se vydávání našeho časopisu. Rád bych poděkoval všem, kdo našli chuť a důvod alespoň stručně odpovědět na naše otázky. Zvláštní dík patří těm, kteří neváhali napsat i své postřehy a náměty. Z více než padesáti přečtených dotazníkových ů jsme vytěžili více než třetinu odpovědí, což lze považovat za solidní výsledek. Ještě potěšitelnější jsou Vaše odpovědi, které byly až na jedinou výjimku v jedné otázce kladné! Monitor tedy má své čtenáře a určitě alespoň část z nich ho využívá i pro svou práci. Patrný je také zájem pokračovat ve jeho vydávání. Za kolektiv spolupracovníků, kteří se na přípravě přímo či nepřímo podílejí, mohu slíbit, že se budeme snažit pokračovat třeba i za cenu drobných ústupků. Zvažujeme jednodušší grafickou úpravu, popř. distribuci jen v digitální podobě. O chystaných změnách budete informováni. V této souvislosti připomínám, že diskusní fórum k časopisu Monitor je stále otevřené na stránkách projektu Přeji Vám i za kolektiv svých spolupracovníků vydařený závěr roku a úspěšný vstup do toho dalšího. Prožijte klidné svátky uprostřed svých blízkých a načerpejte energii do následujících všedních dnů. Ing. Pavel Beneš Vedoucí redaktor časopisu Monitor

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: vzdělávání VÝSLEDKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA ZČU PRO AKADEMICKÝ ROK 2007/2008 A V LETECH (Mgr. Eva Janouškovcová)... strana 2 trh práce NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal Vozobule)... strana 6 AKTUÁLNÍ VÝVOJ POČTU PRACOVNÍCH MÍST V PLZEŇSKÉM KRAJI (Ing. Pavel Beneš)... strana 9 Pro příští číslo připravujeme např.: Vývoj disponibilních pracovních sil v Plzeňském kraji Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Šesté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , info@rra-pk.cz. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 vzdělávání Výsledky přijímacího řízení na ZČU pro akademický rok 2007/2008 a v letech Předmětem následujícího příspěvku je velmi důležitá část vzdělávací soustavy terciární vzdělávání, konkrétně kvantifikace zájmu o studium na Západočeské univerzitě v Plzni na základě výsledků přijímacího řízení v akademickém roce 2007/2008. Tématu jsme se věnovali již v minulosti, konkrétně v loňském čísle Monitoru (č. 2), které obsahovalo výsledky přijímacích zkoušek akademického roku 2006/2007. Článek se tak snaží navázat na předchozí příspěvek a rozšiřuje ho o srovnání výsledků přijímacího řízení v posledních pěti letech, tj. od roku Ve středu zájmu jsou změny v nabídce a zájmu. Hodnocena je také tzv. serióznost zájmu studentů. Nabídka studia na ZČU pro akademický rok 2007/2008 Možnosti studia se opět rozšířily a nově se zájemci budou moci hlásit na 22 oborů. Největší počet nově akreditovaných oborů nabízí pedagogická fakulta, která rozšířila nabídku o 17 studijních oborů. Je třeba připomenout, že vznik nově otevřených oborů vyplynul ze strukturování učitelského studia, resp. nové obory nahrazují dřívější. Následuje filozofická fakulta s e čtyřmi obory. Ve většině případů se jedná o bakalářský stupeň. U ostatních fakult, výjimkou je Fakulta elektrotechnická s jedním novým oborem, nedošlo k žádným změnám. Opět se nabídka rozšířila zejména na bakalářském stupni, a částečně také u navazujícího magisterského studia. Pro akademický rok 2007/2008 nabídla Západočeská univerzita 94 studijních programů (viz tabulka 1). Nabídka v prezenční formě studia je téměř dvakrát širší než v kombinovaném studiu. Ovšem mnohdy se jedná o totožné studijní programy, liší se pouze forma studia. Kombinovaný typ umožňuje studium i pracujícím a je rozšířený především u bakalářského a navazujícího magisterského stupně vzdělání. Největší objem studijních programů lze studovat se zakončením po třech letech (titul bakalář). Následuje nižší počet navazujících magisterských oborů. Forma pětiletého studia v podobě magisterského stupně ustupuje a zatím zůstává na právnické a pedagogické fakultě (zde pouze Učitelství pro 1. st. ZŠ). Nabídku postgraduálního studia nelze přesně zhodnotit, neboť v době zpracování dat ještě nebyly k dispozici úplné výsledky přijímacího řízení. Tabulka 1: nabízených studijních programů v roce 2007 Navazující Bakalářské Univerzita/fakulta magisterské Magisterské Postgraduální PS* KS** PS* KS** PS* KS** PS* KS** ZČU Fakulta strojní Fakulta elektrotechnická Fakulta aplikovaných věd Fakulta pedagogická Fakulta ekonomická Fakulta právnická Fakulta filozofická Ústav umění a designu Celkem * prezenční studium ** kombinované studium Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2007/2008 Absolutní počet přihlášených dosáhl téměř 24 tisíc. Údaj zahrnuje i ty zájemce, kteří si podali více přihlášek. V součtu se tak může jedna osoba projevit např. jako tři uchazeči. Skutečný počet osob vyjadřuje ukazatel přihlášených a přijatých osob. Poměr a osob pak vystihuje, v jaké míře se na jednotlivé fakulty zájemci (osoby) hlásí na dva nebo více studijních programů. Vše přehledně ukazuje tabulka 2. Celkově univerzita přijímá méně než polovinu přihlášených zájemců. Pro tento rok připadá 38,5 přijatých na 100 přihlášených a 48,1 přijatých na 100 přihlášených osob. Mezi jednotlivými fakultami najdeme velké rozdíly. Některé přijímají více než 70 % (fakulty technického zaměření), jinde je velmi obtížné uspět (Fakulta právnická). Zbývající čtyři fakulty se svými charakteristikami navzájem příliš neliší ani nevybočují z univerzitního průměru. V první fázi podávají zájemci o studium přihlášky, jejich počet není omezen. Index přihlášek proto vypovídá o duplicitách při podávání žádostí. Největší množství přihlášek ke studiu podaných jednou osobou v rámci fakulty najdeme na Fakultě elektrotechnické či Fakultě aplikovaných věd. To souvisí s legitimní odlišnou praxí přijímacího Tabulka 2: Výsledky přijímacího řízení na ZČU v akademickém roce 2007/2008 Univerzita/fakulta přihlášených přihlášených osob přijatých přijatých osob zapsaných Index přihlášek* Pravděpodobnost přijetí Pravděpodobnost přijetí osob Index přijatých** zapsaných na 100 přijatých zapsaných na 100 přihlášených ZČU ,1 38,5 48,1 83,8 69,8 26,9 Fakulta strojní ,3 76,0 76,8 97,3 83,8 63,7 Fakulta elektrotechnická ,7 37,5 72,5 100,0 94,3 35,4 Fakulta aplikovaných věd ,3 71,3 73,3 64,1 48,5 34,6 Fakulta pedagogická ,9 33,9 37,4 86,0 62,8 21,3 Fakulta ekonomická ,7 46,2 51,6 98,1 68,6 31,7 Fakulta právnická ,1 12,6 12,9 91,5 79,3 10,0 Fakulta filozofická ,1 38,6 44,6 91,5 70,2 27,1 Ústav umění a designu ,3 22,3 25,4 98,4 80,3 17,9 * počet přihlášených osob na 100 ** počet přijatých osob na 100 / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 vzdělávání řízení jednotlivých fakult. Fakulta aplikovaných věd umožňuje přihlásit se jednou přihláškou ke studiu více oborů/programů. Uchazeč stanoví sám své priority a vzniká tak pořadí zájmu o obory. Fakulta pak podle výsledku přijímacího řízení rozhodne, na který obor uchazeče přijme (respektuje uchazečem stanovené pořadí). To má za následek nejvyšší duplicitu podávaných přihlášek v rámci ZČU. U ostatních fakult se tento trend neuplatňuje v takové míře. Naopak na Fakultu strojní si zájemci zpravidla podávají jen jednu přihlášku. Důvodem je zřejmě nejvyšší pravděpodobnost přijetí. Pokud srovnáme ukazatele úspěšnosti, tedy pravděpodobnosti přijetí a osob, ukazuje se, jaké šance uspět mají zájemci s více přihláškami. Na Fakultě elektrotechnické je zřetelný největší rozdíl. Fyzické osoby mají poměrně velkou šanci na přijetí, uchazeči (podle přihlášek) již podstatně nižší. To potvrzuje i samotný index přihlášek. Naproti tomu u Fakulty aplikovaných věd najdeme nízký index přihlášek, přesto jsou hodnoty úspěšnosti vyrovnané. Zájemce má tedy relativně vysokou šanci, že bude přijat na více oborů. U technických fakult se potvrzuje obecné mínění o vysoké pravděpodobnosti přijetí. Protipólem je Fakulta právnická, kde uspěje pouze % osob a. Zde platí, že pro zájemce o studium je obtížné projít úspěšně přijímacím řízením. Skutečný zájem o studium, resp. serióznost zájmu dokládá ukazatel, který porovnává počet přijatých a zapsaných. Vyjadřuje, zda je daný studijní program pro uchazeče skutečně prioritní nebo se spíše jedná o záchranu. V tomto akademickém roce se na úrovni celé univerzity z přijatých necelých 70 % zapsalo ke studiu. Vzhledem k poměru přijatých osob a (84 %) se tedy poměrně nízké procento lidí rozhodne pro studium na jiné univerzitě (teoreticky 14 %). Na technicky zaměřená studia si vesměs minimum zájemců podává dvě a více přihlášek. Výjimkou je Fakulta aplikovaných věd, kde je naopak tento poměr nízký (36%). Uchazeči v tomto případě využívají nabídky fakulty podat přihlášku na více oborů a označit pořadí dle zájmu. Zároveň mají technické směry vysoký podíl zapsaných. Nejlépe si vede Fakulta elektrotechnická. Výjimku tvoří opět Fakulta aplikovaných věd pouze 48% přijatých se opravdu ke studiu zapíše. Důvodem je opět zmiňovaná odlišnost praxe přijímacího řízení, postupem fakulty při přijímání úspěšných na několik oborů. Možnost rozhodnout se je ponechána studentovi až do okamžiku zápisu. Při uvažování uvedených duplicit je však podíl, kteří dají přednost jinému oboru, na průměrné úrovni. Také Fakulta právnická získává až 80% přijatých, zároveň zde není vysoká duplicita (92%). Nejmenší zájem je z tohoto pohledu o studium na Fakultě pedagogické, ekonomické a filosofické, přičemž první ze jmenovaných má nejvyšší podíl, kteří se nakonec ke studiu nezapíší. Pro všechny platí, že nízký podíl studentů si podává dvě a více přihlášek, nadto se podíly zapsaných studentů pohybují na nízké úrovni. V široké nabídce studia ZČU dnes absolventi dávají přednost jiným než technický oborům, zřejmě z důvodu předpokládané vysoké náročnosti studia. Graf 1: Vývoj typů studijních programů Přibývá bakalářských studijních programů, jejichž počet se zvýšil téměř o polovinu (48 %), na úkor pětiletých magisterských programů. Odpovídajícím způsobem roste i nabídka navazujících magisterských studijních programů, které tvoří druhou nejširší nabídku. Žádná z fakult ve zkoumaném období nezrušila tolik bakalářských studijních programů, aby jejich výsledný počet poklesl. Nejvyšší přírůstek zaznamenala Fakulta strojní, což je způsobeno velmi nízkou počáteční nabídkou (1 studijní program). Zřetelně také navýšila počty bakalářských programů filozofická fakulta (z 5 na 9), nárůst na ostatních fakultách nedosahuje univerzitního průměru u tohoto typu studia (z 25 na 37). U navazujících programů nedošlo k výrazným změnám, jejich počet mírně roste. Stabilní a nejbohatší nabídku si udržuje Fakulta aplikovaných věd. Významnou otázkou je také vývoj doktorského studia jako vědecké přípravy tvořící zároveň podstatnou součást vědecké základny univerzity. Proto se jeho nabídka rozšiřuje nejrychleji. Zhodnocení vývoje nabídky studia v letech Oproti minulému příspěvku se budeme věnovat srovnání uplynulých pěti akademických roků na ZČU v Plzni. Opět bude hodnocena nabídka studia na jednotlivých fakultách i zájem ze strany. V současné době se v souvislosti s požadavky na zvyšování prostupnosti vzdělávací soustavy dostává stále více do popředí otázka délky studia Vývoj jednotlivých typů studijních programů na ZČU znázorňuje graf 1, který spolu s tabulkou 1 dokládá změnu trendu. Je důležité poznamenat, že graf znázorňuje typy studia v součtu prezenčního i kombinovaného studia. Mnohdy se však jedná o stejný studijní program s odlišnou formou studia. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 vzdělávání Zhodnocení vývoje výsledků přijímacích řízení v letech Vývoj přijímacích řízení na ZČU v Plzni podle fakult je hodnocen především na základě indexu změny absolutních počtů mezi roky 2003 a 2007 (viz tabulka 3) a hodnot syntetických ukazatelů v jednotlivých letech tohoto období (viz tabulky 4 a 5). Pro lepší orientaci jsou v tabulkách barevně zvýrazněny maximální a minimální hodnoty. Z tabulky 3 vyplývá, že celkově dochází k nárůstu zájmu o studium na ZČU (119,6 a 117). Na druhé straně univerzita přijímá stále více. Stále relativně vysoká poptávka souvisí s rozšiřováním nabídky studia na ZČU. Počty přijatých rostou rychleji než počty přihlášených. Vývoj na jednotlivých fakultách je silně diferencovaný. Nejzřetelněji vybočuje Fakulta strojní, která přijímá stále méně studentů. Tento stav je však důsledkem výrazného poklesu zájmu o tuto fakultu (79,5 a 78,4). Velmi dobře si vedla Fakulta ekonomická. Na tu se hlásilo o 64,2 % více než před pěti lety. Akreditace nových oborů tak přilákala nové uchazeče. Největším pozitivem je nárůst počtu zapsaných, i když v roce 2007 si ve srovnání s ostatními fakultami nevedla nejlépe (viz výše). Naproti tomu Fakulta elektrotechnická výrazně navýšila počty přijatých, ovšem nárůst zájmu o studium už nebyl tak markantní (27 %). Navíc si uchazeči často podávají více přihlášek (přihlášení uchazeči versus osoby). Více přihlášek si uchazeči podávají také na Fakultu aplikovaných věd (viz výše), přesto se jejich zájem v čase snížil. osob však mírně vzrostl. Na velmi nízkých hodnotách podílu přihlášených a také osob se drží Fakulta právnická a Ústav umění a designu. Zájem vzrostl pouze mírně, počty přijatých výrazně. Tabulka 3: Index změny (%) v letech 2003 a 2007 Univerzita/fakulta přihlášených přihlášených osob přijatých přijatých osob zapsaných ZČU 119,6 117,0 126,4 125,3 131,4 Fakulta strojní 79,5 78,4 83,4 82,4 98,6 Fakulta elektrotechnická 127,0 110,3 161,1 161,1 159,9 Fakulta aplikovaných věd 78,8 102,1 109,6 116,6 136,0 Fakulta pedagogická 125,0 113,2 126,3 114,6 107,5 Fakulta ekonomická 164,2 152,5 160,8 159,3 188,5 Fakulta právnická 100,7 102,2 126,5 125,0 109,9 Fakulta filosofická 132,3 126,3 126,8 124,9 126,7 Ústav umění a designu* 109,8 107,2 149,4 147,1 127,5 Tabulka 4 už podrobněji popisuje vývoj syntetických ukazatelů. V první části tabulky, tj. počet přijatých na 100 přihlášených, je zachycen vývoj pravděpodobnosti přijetí (podle podaných přihlášek). Univerzita přijímala každoročně větší počet studentů, poslední rok rostoucí tendenci přerušil. Rok 2007 je podle většiny ukazatelů odlišný, neboť popírá buď růstové nebo klesající tendence charakteristik z let minulých. Největší růst pravděpodobnosti přijetí zaznamenala Fakulta aplikovaných věd (o 20 %), méně výrazný elektrotechnická (o 8 %) nebo strojní (o 4 %). Fakulta ekonomická a pedagogická se odlišují průběhem první zmiňovaná výrazně snížila podíl přijatých (o 8%), v posledním roce však měli uchazeči o 10% vyšší pravděpodobnost, že budou přijati. Fakulta pedagogická během sledovaných let prodělala opačný vývoj. Zvyšovala počty přijatých, v posledním roce došlo k výraznému snížení, téměř na původní hodnotu roku 2003 jako důsledek výrazně vyššího zájmu o studium. Nízké hodnoty po celé hodnocené období si udržuje Fakulta právnická a do jisté míry i Ústav umění a designu. Prostřední část tabulky 4, počet zapsaných na 100 přijatých, vyjadřuje serióznost zájmu a její vývoj v čase. Nejlépe si stojí Fakulta elektrotechnická, která po celé období vykazovala pouze 5 % podíl nezapsaných z přijatých. Zároveň se zde přijatí uchazeči rovnají přijatým osobám. Fakulta právnická a nový Ústav umění a designu se také vyznačují velkou seriózností zájmu, i když podíl zapsaných v posledních letech klesl pod 80%. Zlepšení (o 13 %) vykázala Fakulta strojní na současných 83%. Fakulta ekonomická dosáhla mírného zlepšení, Fakulta filozofická měla nejlepší výsledky v roce 2005 a pedagogická fakulta zaznamenala značný pokles až na současných 63 %. Celkově má univerzita poměrně nízké procento zapsaných (necelých 70%), ovšem pomalu, ale trvale se tato hodnota zvyšuje. Do ukazatele se navíc promítá duplicita při podávání přihlášek (viz třetí část tabulky 4 počet přijatých osob na 100 ). Nejvyšší duplicitu najdeme u Fakulty aplikovaných věd, i když se postupně snižuje (pokles o 4 %). Ostatní fakulty se pohybují dlouhodobě nad hodnotou 90 %, výkyvem na 86 % se pedagogická fakulta zařadila za Fakultu aplikovaných věd. Pravděpodobnost přijetí a serióznosti jejich zájmu podle typů studijních programů a podle fakult shrnuje tabulka 5. Vzhledem k datové základně (v roce 2003 pouze minimum fakult zajišťovalo výuku na postgraduálním stupni) budeme hodnotit pouze bakalářské, navazující magisterské a pětileté magisterské studium. * podíl let 2005/2007 Tabulka 4: Vývoj počtu přihlášených, přijatých a zapsaných na ZČU v Plzni Univerzita/fakulta přijatých na 100 přihlášených zapsaných na 100 přijatých přijatých osob na ZČU 36,4 36,0 38,0 40,0 38,5 67,2 63,6 68,8 68,2 69,8 89,9 86,8 88,6 88,7 89,1 Fakulta aplikovaných věd 51,3 61,4 66,3 74,7 71,3 39,1 34,3 33,2 37,2 48,5 60,2 51,4 50,1 52,8 64,1 Fakulta elektrotechnická 29,5 33,6 34,5 35,7 37,5 95,0 94,8 95,0 95,5 94,3 100,0 100,0 99,5 100,0 100,0 Fakulta strojní 72,5 71,1 74,7 79,0 76,0 70,9 66,4 74,7 73,7 83,8 98,5 100,0 99,8 99,6 97,3 Ústav umění a designu 16,4 20,9 22,3 94,1 91,9 80,3 100,0 99,1 98,4 Fakulta právnická 10,0 9,7 13,3 13,6 12,6 91,3 93,2 93,0 80,1 79,3 92,5 93,2 94,3 91,9 91,5 Fakulta ekonomická 47,2 37,7 35,2 36,7 46,2 58,5 59,7 61,5 60,7 68,6 99,0 99,2 97,9 97,4 98,1 Fakulta filosofická 40,2 41,8 37,8 40,9 38,6 70,3 73,5 77,0 73,7 70,2 93,0 91,0 95,2 93,3 91,5 Fakulta pedagogická 33,5 31,6 41,6 45,1 33,9 73,8 65,2 70,7 70,7 62,8 94,8 93,5 92,2 94,1 86,0 / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 vzdělávání Tabulka 5: Index změny (%) přihlášených, přijatých a zapsaných dle typu studia počet přijatých na 100 přihlášených počet zapsaných na 100 přijatých Fakulta bakalářské magisterské navazující postgraduální bakalářské magisterské navazující postgraduální Fakulta aplikovaných věd 49,2 68,1 9,3 85,8 36,3 40,9 67,9 73,1 Fakulta ekonomická 45,8 43,7 48,8 63,0 66,2 62,6 50,1 96,1 Fakulta elektrotechnická 29,6 43,0 28,9 27,2 94,9 92,2 100,0 98,6 Fakulta filosofická 38,6 39,3 4,9 33,8 65,4 54,7 68,3 67,0 78,0 84,1 100,0 102,9 Fakulta pedagogická 26, ,7 40,8 34,2 37,4 80,8 59,1 70,5 73,1 94,7 86,3 Fakulta právnická 7,5 10,9 10,9 13,2 76,6 66,4 94,9 83,2 Fakulta strojní 72,5 76,1 72,4 75,0 70,6 82,5 71,0 94,9 Ústav umění a designu* 16,4 19,9 94,1 84,5 *rok 2003 nahrazen rokem 2005 Fakulta aplikovaných věd a filozofická fakulta přijímaly v roce 2003 uchazeče ke studiu bakalářskému a navazujícímu ve zcela jiném poměru než o pět let později. Nabídka navazujícího studia se rozšířila a také množství přijímaných se několikanásobně zvýšilo. Ve většině případů platí, že v současné době je již poměr přijímaných obou typů studia vyrovnaný nebo mírně převažuje úspěšnost u přijímacích zkoušek do navazujícího magisterského studia. Výjimkou je Fakulta elektrotechnická, kde je o 16 % bakalářského studia více než navazujícího magisterského studia. Ve všech případech se poměr přijímaných studentů zvýšil. Serióznost zájmu je podle očekávání vyšší u navazujících programů. Uchazeči si už konkrétně vybírají budoucí specializaci a mají jasné představy o dalším zaměření. U bakalářského stupně se zapisuje stále méně. Nejedná se o výrazné ztráty, spíše o přirozenou selekci v prostředí stále nově vznikajících oborů. Pouze u Fakulty strojní a Fakulty aplikovaných věd se počet zapsaných zvýšil. Uchazeči o technické obory tak projevili větší serióznost zájmu o studium. Do navazujících studijních programů se v mnohem větší míře zapisují studenti ekonomické a strojní fakulty, především díky rozšíření nabídky. Shrnutí Pro akademický rok 2007 platí: ZČU nabízí 94 studijních programů, nejvíce na bakalářském stupni; počet přihlášených je téměř 24 tisíc, resp. 16 tisíc osob, univerzita přijímá méně než polovinu přihlášených; nově evidováno je 22 oborů, největší počet nově akreditovaných oborů nabízí pedagogická fakulta; technické fakulty - vysoká pravděpodobnosti přijetí X Fakulta právnická - uspěje pouze % osob a ; serióznost zájmu na ZČU je 70 % (počet zapsaných na počet přijatých ) teoreticky přibližně 14 % odchází na jinou univerzitu; Vývoj v letech je možno stručně charakterizovat takto: roste počet bakalářských studijních programů (o 48%); nejrychleji se rozšiřuje nabídka doktorského studia; celkově dochází k nárůstu zájmu o studium na ZČU (počet přihlášených se zvýšil téměř o 20 %), zároveň ZČU přijímá stále větší počet pouze Fakulta strojní přijímá méně studentů (trvá poklesu zájmu); největší růst pravděpodobnosti přijetí je u Fakulty aplikovaných věd (o 20%), opačným vývojem prošla Fakulta pedagogická (v posledním roce snížení na hodnotu roku 2003); serióznost zájmu je vyšší u navazujících programů. Zdroj dat: ZČU v Plzni. Přehledové informace o přijímacím řízení Mgr. Eva Janouškovcová janouskovcova@rra-pk čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji trh práce Jedním z cílů projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji bylo zmapovat prostředí vzdělávání a trhu práce z hlediska uplatnění absolventů středních škol. Předkládaný článek je vstupním pojednáním, které mapuje tuto problematiku a zaměřuje se zejména na stručnou analýzu nezaměstnanosti absolventů. Kromě obvyklého sledování podílu absolventů na nezaměstnaných jsme se soustředili především na absolventy středních škol v Plzeňském kraji podle dosaženého vzdělání, oborů a jejich skupin. Tento přístup nám umožnilo rozšíření struktury dat publikovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o evidovaných nezaměstnaných absolventech. Od roku 2006 jsou data členěna nejen podle místa bydliště (okresu) nezaměstnaného a podle absolvované školy, ale i podle studijních oborů. Informace jsou publikovány dvakrát ročně, vždy za duben a za září a obsahují i rámcovou délku evidence nezaměstnaného, což umožňuje odlišit letošní absolventy a starší. Graf 1: Čtvrtletní vývoj podílu absolventů na nezaměstnaných v Plzeňském kraji ( ) absolventů a jejich složení Podíl absolventů na nezaměstnaných V roce 2006 bylo v Plzeňském kraji celkem absolventů středních škol. Zároveň bylo registrováno celkem studentů středních škol. Absolventi tak dlouhodobě tvoří více než jednu pětinu všech středoškolských studentů. Z hlediska počtu absolventů byl v pětiletém srovnání jejich nejvyšší počet zaznamenán v roce 2005, následoval mírný pokles. Otázkou je, zda tento trend bude pokračovat, jak by tomu napovídal demografický vývoj. Podíváme-li se na složení absolventů středních škol z hlediska dosaženého absolutoria, tj. zda ukončili střední školu výučním listem, maturitou, nebo maturitou na gymnáziu, tvoří první z nich přibližně 35 % zkoumané skupiny (viz tabulka 1). Maturanti pak 65 %, přičemž 45 % z nich maturuje na odborné škole a 17 % na gymnáziích. Zbytek tvoří nástavby. Zajímavé jsou vývojové trendy. Klesá podíl absolventů oborů s výučním listem a nástaveb. V zásadě stoupá podíl absolventů gymnázií, zatímco podíl absolventů ostatních maturitních oborů se po poklesu vrátil na původní hodnotu, resp. mírně se zvýšil. Tabulka 1: absolventů v Plzeňském kraji ( ) Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % výuční list , , , , ,6 maturita , , , , ,7 nástavba 172 3, , , , ,6 gymnázium , , , , ,1 Plzeňský kraj Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání Nejpoužívanějším ukazatelem nezaměstnanosti absolventů je jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Tento ukazatel je vztažen k místu bydliště a zahrnuje všechny absolventy, tj. včetně těch, kteří vystudovali vyšší odborné či vysoké školy. Vypovídá tedy spíše o schopnosti trhu práce v daném území absorbovat absolventy. Dlouhodobě pozitivní vývoj na trhu práce v Plzeňském kraji se odrazil i na podílu absolventů, resp. se ukázalo, že krajský trh práce je schopen tuto skupinu absorbovat lépe, než kdy dříve. Pokud by vývoj v této skupině kopíroval celkové pozitivní změny, zůstal by podíl absolventů na nezaměstnaných konstantní. Ten se však ve všech částech roku výrazně snížil, když v prvních dvou čtvrtletích roku klesl pod 7 % a v nejsledovanější části roku, na konci třetího kvartálu, pod celkových 10 %. Na grafu 1 je také vidět současná vysoká schopnost trhu práce rychle absorbovat zástupce zkoumané skupiny, což znamená, že mnoho z nich nevydrží v evidenci úřadů práce příliš dlouho. Pokud se podíváme zpětně na legislativní změny v této oblasti, je dost dobře možné, že se pozitivně projevuje nařízení zavádějící praxi, že absolvent, který nemá odpracováno alespoň 12 měsíců, nemá nárok na příspěvek v nezaměstnanosti. Tato motivace mohla celkový pozitivní vývoj urychlit. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 trh práce Míra nezaměstnanosti absolventů podle krajů K poznání postavení Plzeňského kraje podle uplatnění absolventů v rámci ČR nebyl použit obvyklý podíl absolventů na nezaměstnaných (viz výše), ale míra nezaměstnanosti absolventů středních škol, tj. podíl evidovaných nezaměstnaných absolventů ku počtu absolventů v daném roce. K tomu byly využity kromě statistik úřadů práce data, která poskytuje Ústav pro informace ve vzdělávání. Ten publikuje data týkající se celkového počtu absolventů. Při porovnání těchto dvou datových sad podle krajů dojdeme k následujícím výsledkům (viz graf 2). Graf 2: Míra nezaměstnanosti absolventů v krajích ČR (září 2006) Plzeňský kraj v tomto srovnání dopadá poměrně solidně, když jeho míra nezaměstnanosti (24,1 %) je vůbec čtvrtá nejnižší z celé ČR. Nejlépe je na tom Praha (9,3 %), druhý je Jihočeský kraj (22,8 %), následovaný krajem Královéhradeckým (23,7 %). Plzeňský kraj je o téměř čtyři procenta lepší než celostátní průměr. Nejhůře umístěné kraje jsou ty, které zároveň trpí největšími problémy s celkovou mírou nezaměstnanosti. Jedná se zejména o Ústecký kraj (38 %) a Moravskoslezský kraj (39,1 %). Zajímavé taktéž je, jaký podíl tvoří nezaměstnaní absolventi evidovaní u ÚP déle než šest měsíců. Zatímco Plzeňský kraj jich má nejméně (6,7 %), což jen znovu potvrzuje schopnost trhu práce nové absolventy absorbovat, např. právě Moravskoslezský kraj jich má opět nejvíce (17,3 %). V rámci této statistiky je taktéž možné zkoumat míru nezaměstnanosti absolventů podle pohlaví. Zde se Plzeňský kraj v případě míry nezaměstnanosti mužských absolventů drží na 4. místě, když je v kraji vykazováno 22,1 % nezaměstnaných absolventů. Co se však absolventek týká, je na tom kraj s jejich nezaměstnaností 26,1 % dokonce o jednu příčku lépe. Ve všech uvedených statistikách je nejlepší Hlavní město Praha, kde se všechny hodnoty udržují pod 10 %. To znamená, že pouze jeden z deseti absolventů středních škol v Praze nenajde práci. Na opačném pólu jsou pak opět Ústecký a Moravskoslezský kraj. Ve všech krajích ČR, s výjimkou Karlovarského kraje, je míra nezaměstnanosti absolventů nižší než u absolventek. Právě Karlovarský kraj tvoří zajímavou výjimku, když jsou muži absolventi až na devátém místě v ČR, zatímco nezaměstnanost absolventek je druhá nejnižší. Nejvyšší rozdíl mezi oběma hodnotami lze zaznamenat u Olomouckého kraje (téměř 10 procentních bodů), naopak nejmenší rozdíl je v Praze (0,5 procentního bodu). Obecně lze konstatovat, že absolventky mají, na rozdíl od svých mužských protějšků, větší problém s uplatněním. Když se podíváme na zkoumaná čísla z hlediska registrace absolventů v evidenci úřadů práce delší než šest měsíců, ukazuje se, že šance dívek na zaměstnání se postupně zvyšuje, resp. rozdíl již není takový, jako v případě čerstvých absolventů. Nezaměstnanost absolventů podle výše dosaženého vzdělání Zvolený přístup, tj. hodnocení nezaměstnanosti podle počtu absolventů a podle evidovaných nezaměstnaných absolventů, dovolil věnovat se absolventům škol v závislosti na typu dosaženého vzdělání, tj. jakou střední školu dokončili, vše v návaznosti na střední školy v Plzeňském kraji. V této pasáži tak dojde ke stručné vstupní analýze nezaměstnanosti absolventů, která se váže přímo na regionální školy. Základní data se vztahují k září roku 2006, avšak obsaženo je i srovnání dubnových hodnot, které ukazují vývoj nezaměstnanosti daného ročníku absolventů. Nejprve jsme se zaměřili na celkovou míru nezaměstnanosti podle jednotlivých typů absolventů (viz tabulka 2). Pětina lidí, kteří obdrželi v květnu a červnu 2006 výuční list, nenalezla do konce září téhož roku práci, a to i přes tvrzení mnoha zaměstnavatelů, že jim tento typ vzdělání velmi chybí (viz články v předchozích číslech Monitoru týkající se požadavků zaměstnavatelů). Zajímavý je výsledek těch, kteří zakončili svá studia maturitou (zde nejsou započítány výsledky gymnazistů, kteří by celý vzorek maturantů zkreslili). Ukazuje se, že nezaměstnanost maturantů z dalších typů škol je v daném roce nižší než u vyučenců, přičemž poptávka hovoří o opaku. Pravdou je, že se tak potvrzuje obecná teze, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší pravděpodobnost uplatnění. Jistě zde ale působí i vyšší počty přijímaných na vysoké školy, což vede k růstu počtů absolventů středních odborných škol pokračujících dále ve studiu. Z celkových počtů studentů, kteří absolvují nástavbu, se ukazuje, že málo vyučených přechází na tento typ studia (3 4 % absolventů) a pokud ano, je uplatnitelnost takových absolventů nižší, než u standardních maturantů. Výsledek ze září 2004 vypadá až katastrofálně, avšak je otázkou, zda se jedná o statistickou chybu či pouze o výkyv v rámci jednoho ročníku. Tradičně nejmenší je míra nezaměstnanosti gymnazistů, což je však více než logické, když většina absolventů gymnázií směřuje na vysokou školu. Proto se tito studenti objevují ve statistice až jako absolventi škol vysokých. Tabulka 2: Nezaměstnanost absolventů v Plzeňském kraji podle stupně dosaženého vzdělání (%) Dosažené vzdělání září duben 2007 * 2007 září 2006 duben 2006 výuční list 15,5 10,8 20,4 15,5 maturita 15,2 8,3 14,6 9,6 nástavba 16,5 12,0 44,3 16,5 gymnázium 3,0 3,2 3,5 3,0 Plzeňský kraj 14,5 8,9 17,0 9,7 * odhad Srovnáme-li výsledky v časové řadě, byť takto krátké, můžeme sledovat meziroční pozitivní vývoj. Výsledky ze září 2007 je třeba brát s rezervou. Jedná se totiž pouze o odhad, protože pro tento článek nebyly za rok 2007 k dispozici počty absolventů v jednotlivých oborech. Naopak údaje o nezaměstnanosti absolventů v daném roce již k dispozici jsou. Pro výpočet míry nezaměstnanosti tak byl pracovně použit počet absolventů v minulém roce. Obě hodnoty sledované v průběhu roku podle těchto dat klesají, popř. stagnují. Ukazuje se, že v Plzeňském kraji klesá míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem a s maturitou, tj. u dvou nejpočetnějších skupin, mezi zářím a dubnem následujícího roku téměř na polovinu. Stabilní je hladina nezaměstnanosti mezi absolventy gymnázií. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 trh práce Nezaměstnanost absolventů podle skupin oborů Díky statistikám, které v posledních dvou letech vede MPSV, lze sledovat nezaměstnanost i z hlediska jednotlivých oborů, či oborových skupin (viz tabulka 3). Mezi obory s maturitní zkouškou registrujeme nejnižší míru nezaměstnanosti u skupiny oborů stavebnictví, zdravotnictví a strojírenství, což zjevně koresponduje s poptávkou trhu práce. Naopak nejvyšší nezaměstnanost vykazují maturanti z oblasti obecně odborné přípravy, obchodu a služeb a v neposlední řadě zemědělství. Nepříliš pozitivní vývoj zaznamenali absolventi uměleckých oborů. V této souvislosti je nutné připomenout, že data za září 2007 je nutné brát s velkou rezervou. Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti podle skupin oborů v letech 2006 a 2007 obory s maturitní zkouškou obory s výučním listem IV.06 IX.06 IV.07 IX.07 * IV.06 IX.06 IV.07 IX.07 * Gymnázia 3,0 3,5 3,2 3,0 Ostatní obory s mat. zk. 9,6 14,6 8,3 15,2 strojírenství 5,5 7,1 5,7 10,8 9,0 22,6 9,0 10,1 elektrotechnika 7,1 18,1 7,3 19,0 7,5 13,4 7,4 13,4 gastronomie 5,8 19,2 7,0 12,5 16,1 25,1 17,7 19,9 stavebnictví 14,3 6,9 7,6 4,9 3,3 11,3 8,8 21,6 textilní 8,1 20,3 11,9 15,3 doprava a spoje 3,8 10,5 9,4 18,7 33,3 16,7 3,3 10,0 zemědělství 13,5 12,3 12,3 24,7 14,8 24,1 10,6 17,0 zdravotnictví 6,9 9,1 4,0 7,5 ekonomika 13,0 15,1 10,4 12,8 30,6 21,3 5,0 22,5 obchod a služby 10,3 20,5 8,2 23,7 7,6 22,8 11,7 14,4 pedagogika apod. 9,6 14,5 3,6 27,3 umění 10,5 6,8 11,4 20,5 obecně odborná příprava 15,0 20,8 10,7 19,3 potravinářství 3,7 14,2 10,4 17,0 dřevozpracující 11,1 22,1 8,0 12,4 CELKEM 9,0 12,3 7,3 12,5 10,1 20,4 10,8 15,5 * odhad V případě vyučenců se nejvyšší míra nezaměstnanosti vyskytuje u absolventů gastronomických oborů a nepříliš dobře jsou na tom i absolventi strojnických oborů. Zde je dobře vidět, že trh práce má zájem zejména o strojaře s vyššími předpoklady, tj. maturanty a vysokoškoláky. Naopak zástupci elektrotechnických a stavebnických oborů s výučním listem mají lepší vyhlídky na uplatnění na trhu práce. Pozitivní trend hospodářství se projevil i v oblasti dopravy a spojů, která postupně lépe absorbuje vyučené. Dobré výsledky vykazuje i v kraji nepříliš zastoupené potravinářství. K celkovému hodnocení je potřebné posoudit míru nezaměstnanosti také z hlediska jednotlivých oborů (viz tabulka 4). Pro tento účel byly Tabulka 4: Obory s nejnižší nezaměstnaností Obor Typ Září Duben 2006 (%) 2007 (%) Strojírenství obor s maturitní zk. 7,0 5,0 Autoelektrikář obor s výučním listem 7,8 6,3 Cukrář výroba obor s výučním listem 5,0 6,7 Stavebnictví obor s maturitní zk. 5,6 3,7 Všeobecná sestra obor s maturitní zk. 7,6 2,7 Technické lyceum obor s maturitní zk. 3,9 1,3 vybrány obory, které v roce 2006 vykázaly alespoň 50 absolventů. Jedná se o 33 oborů. Z tohoto výběru dopadly nejhůře maturitní obory podnikatel a nástavbová elektrotechnika, které přesahují 20 % míru nezaměstnanosti absolventů i v dubnovém termínu roku Specifickým případem je obor s výučním listem kuchařské práce, který vykazuje v dubnu 2007 vyšší hodnotu (33,3 %) než v září 2006 (19,6 %). To by mohlo ukazovat na vliv sezónních prací v tomto prostředí. Mezi vybranými obory jsou pak takové, jejichž absolventi mají větší šanci najít práci ve střednědobém horizontu. To se týká např. oboru automechanik (z 26,4 % v září 2006 na 6,2 % v dubnu 2007), elektrikář slaboproud (z 25,9 % na 7,4 %) nebo maturitní obor veřejnoprávní činnost (z 30 % na 11,3 %). Naopak nejlepší vyhlídky na uplatnění mají absolventi technického lycea, kteří ovšem z velké části míří na vysoké školy. Platí tedy pro ně do jisté míry spíše charakteristika podobná absolventům gymnázií, což byl jeden ze záměrů při zřizování těchto typů škol. Celkem se mezi obory, které v obou termínech klesly pod 10 %, vyskytují dva s výučním listem a čtyři obory s maturitní zkouškou. Shrnutí Na základě dat ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů je možno konstatovat, že v letech 1991 až 2001: Nezaměstnanost absolventů v Plzeňském kraji byla v září 2006 podle evidence ÚP 24,1 %, což byla 4. nejnižší hodnota vůbec mezi kraji v ČR. Ukazuje se, že trh práce v Plzeňském kraji má největší schopnost absorbovat absolventy, podle faktu, že pouze 6,7 % nezaměstnaných absolventů je v evidenci ÚP déle než 6 měsíců. To je vůbec nejnižší hodnota v celé ČR. Obecně lze konstatovat, že větší problém s uplatněním mají dívky než chlapci, byť v Plzeňském kraji není rozdíl nijak zásadní. Absolventi tak kopírují obecný stav trhu práce z hlediska pohlaví. Prakticky lze opět potvrdit, že čím vyšší vzdělání, tím větší pravděpodobnost uplatnění absolventů. Nejlepší vyhlídky z hlediska uplatnění mají absolventi maturitních oborů ve stavebnictví, zdravotnictví a strojírenství. To je způsobeno rostoucí ekonomikou, potažmo rostoucí stavební a strojírenskou výrobou. Stejně tak se projevuje poptávka po zdravotnickém personálu. Naopak obecně stagnující zemědělství neabsorbuje dostatečný počet absolventů oborů na něj zaměřených. Také obecná odborná příprava vykazuje vyšší podíl nezaměstnaných absolventů. Mezi jednotlivými obory se pak odrážejí tendence z jednotlivých skupin oborů. Nejnižší nezaměstnanost vůbec vykazuje technická lycea, které se ale svým charakterem blíží spíše gymnaziálním výstupům. Ukazuje se tak, že v tomto případě se podařilo naplnit původní očekávání zřizovatele. Zdroj dat: MPSV ČR ÚIV Mgr. Michal Vozobule vozobule@rra-pk.cz / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 trh práce Aktuální vývoj počtu pracovních míst v Plzeňském kraji Analýza aktuálního vývoje počtu pracovních míst v Plzeňském kraji byla provedena na základě údajů Ministerstva financí (MF) o počtech zaměstnaných v obcích, které slouží k určení podílu jednotlivých obcí na dani z příjmu ze závislé činnosti. Tento zdroj dat může být s ohledem na svůj charakter (pracovištní metoda, územní a časová podrobnost, opora v legislativě) velmi vhodný pro detailní sledování vývoje pracovních sil v letech Jiné veřejně publikované zdroje dat o pracovních místech nemají potřebnou územní (Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ) nebo časovou (Sčítání lidu, domů a bytů, ČSÚ) podrobnost. Práce je příspěvkem k hledání a ověřování možností využití dalších oficiálních zdrojů dat k dané problematice. Rekapitulace vývoje do roku 2001 Výsledky sčítání lidu, domu a bytů v letech 1980, 1991 a 2001 dokládají, že změny počtů obsazených pracovních míst v krajích i okresech ČR mezi léty 1980 a 1991 byly malé a Plzeňský kraj není výjimkou. V následujícím desetiletí došlo ve všech krajích k poklesu počtu pracovních míst a rozdíly mezi kraji se zvětšily. Nejpříznivější byl vývoj v Praze (pokles obsazených pracovních míst o 2,1 %). K nejbolestivější transformaci ekonomiky došlo v Ústeckém kraji (pokles o téměř 22 %!). Ostatní kraje se seřadily podle poklesu počtu pracovních míst v úzkém rozpětí 11 až 16 %. Plzeňský kraj obsadil 5. místo za sousedními kraji Jihočeským a Středočeským. Data publikovaná ČSÚ na základě výsledků censů umožňují také územní diferenciaci střednědobého vývoje pracovních míst na úrovni okresů. Výsledky za okresy Plzeňského kraje stručně shrnuje tabulka 1 (okresy řazeny podle indexu 91-01). Tabulka 1: Vývoj pracovních míst ( ) okres Obsazená pracovní místa index index ) ) Tachov ,3 95,6 Plzeň-jih ,1 93,4 Domažlice ,1 92,0 Plzeň-město ,4 86,6 Plzeň-sever ,9 86,5 Klatovy ,6 86,4 Rokycany ,7 86,0 Plzeňský kraj ,8 88,5 1) index změny počtu pracovních míst v roce 1991 k roku 1980 (rok 1980 = 100) 2) index změny počtu pracovních míst v roce 2001 k roku 1991 (rok 1991 = 100) Také v Plzeňském kraji na úrovni okresů byl mezi léty 1980 a 1991 vývoj počtu obsazených pracovních míst vcelku nezajímavý. V období došlo ve všech okresech kraje k poklesu počtu pracovních míst. Podle intenzity poklesu se okresy rozdělily do dvou skupin. V okresech Tachov, Plzeň-jih a Domažlice byl pokles jen do 8 %, přičemž okres Tachov prošel za celé sledované období nejpříznivějším vývojem. Nejprve zde došlo k největšímu nárůstu a pak k nejmenšímu poklesu. Zbývající čtyři okresy jsou ve velmi úzkém rozpětí poklesu 13,4 až 14,0 %. Vývoj počtu pracovních míst v období Pro indikaci aktuálního vývoje pracovních míst v období byla použita data MF, jejichž největším nedostatkem je, že podchycují pouze zaměstnance, resp. osoby za které zaměstnavatel odvádí daň ze závislé činnosti, a to podle pracoviště. Lze však oprávněně předpokládat, že vývoj počtů takto zaměstnaných do značné míry odpovídá vývoji celkového počtu pracovních míst. Např. v roce 2001 činil podíl těchto zaměstnanců na všech obsazených pracovních místech za celý Plzeňský kraj 89 %. Z hlediska vývoje počtu zaměstnaneckých pracovních míst v posledních letech není postavení Plzeňského kraje příliš dobré (viz tabulka 2 řazená podle změnového indexu), Kraj zaostává za republikovým průměrem (index změny 103,4 a 105,5 %). Příčiny by bylo možné hledat v rychlejším rozvoji krajů, které z tohoto hlediska dříve zaostávaly. Markantním příkladem je Ústecký kraj na čtvrtém místě. Některé kraje však svoji pozici udržely, naopak např. Jihočeský kraj se propadl až za Plzeňský. Tabulka 2: Vývoj počtu pracovních míst v krajích ( ) kraj zaměstnanecká pracovní místa změna dle změna *) podniků **) Pražský ,8 102,9 Středočeský ,0 106,3 Jihomoravský ,5 105,2 Ústecký ,3 98,3 Moravskoslezský ,2 100,1 Liberecký ,8 100,5 Pardubický ,7 99,9 Olomoucký ,5 98,0 Plzeňský ,4 107,8 Královéhradecký ,6 96,3 Jihočeský ,6 96,3 Zlínský ,4 103,5 Vysočina ,4 101,0 Karlovarský ,3 95,7 ČR ,5 101,8 *) index změny počtu zaměstnaneckých pracovních míst v roce 2006 k roku 2001 (rok 2001 = 100) **) index změny počtu pracovních sil podle výkazů podniků s 20 a více zaměstnanci v roce 2006 k roku 2001 (rok 2001 = 100) Na tomto místě je nutno opět zdůraznit, že v obdobích a se nejedná o zcela srovnatelné vývojové indexy, neboť počty pracovních míst jsou zjišťovány jiným způsobem. Výsledek může ovlivnit např. výrazně jiný vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných. Pro srovnání lze uvést, že podle statistických výkazů podniků s 20 a více zaměstnanci dosáhl Plzeňský kraj největšího přírůstku pracovních míst ze všech krajů (o 7,8 %), což by naznačovalo vyšší koncentraci významnějších investic v souvislosti s dálnicí (viz dále). čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 trh práce Vnitrokrajskou diferenciaci aktuálního vývoje zaměstnaneckých pracovních míst dokumentuje tabulka 3. Seřazení okresů Plzeňského kraje podle okres změny počtu pracovních míst v období rozdělilo okresy do tří skupin. První skupina se vyznačuje výrazným zvýšením a patří sem okresy Rokycany, Tachov a Plzeň-město, který dosáhl nejvyššího absolutního nárůstu pracovních míst (téměř o 8 tisíc). Jistě není náhodou, že všemi třemi okresy prochází dálnice D5, kolem které se soustřeďují nové investice a vznikají nová pracovní místa. Do druhé skupiny patří oba příměstské okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever pouze s malou změnou počtu zaměstnaneckých pracovních míst. Zajímavé jsou rozdíly ve vývoji. V okrese Plzeň-sever se sice počet pracovních míst na konci sledovaného období mírně zvýšil oproti počátku, ale výrazné minimum nastalo v roce V okrese Plzeň-jih počet míst stoupal, ale v roce 2005 došlo k poklesu téměř o 9 %. Dva zbývající příhraniční okresy (bez dálnice) zaznamenaly podstatný pokles počtu zaměstnaneckých pracovních míst. V okrese Klatovy tento ukazatel vytrvale klesal až do roku 2005, pak nastalo mírné zlepšení. V okrese Domažlice po prudkém poklesu přetrvává období stagnace. Horší dostupnost dálnice z těchto dvou okresů zřejmě omezuje jejich konkurenceschopnost při získávání investic. Přitom tzv. jihozápadní rozvojová osa v Plzeňském kraji, tj. území mezi Plzní, Holýšovem, Horšovským Týnem, Domažlicemi a Folmavou, je považována za nejperspektivnější v kraji vyjma prostoru kolem dálnice. Tento předpoklad se tedy dosud nenaplňuje. Důvodem je přetrvávání dopravních problémů na silnici I/26, plynoucích z její zastaralosti a omezujících využití rozvojových ploch na ní vázaných. Vývoj pracovních míst na okrese Domažlice vyžaduje zvláštní pozornost. Tabulka 4: Vývoj počtu pracovních míst podle ORP ( ) ORP počet zaměstnaneckých pracovních míst index změny *) Plzeň ,9 Rokycany ,7 Blovice ,2 Nýřany ,1 Přeštice ,0 Kralovice ,1 Stod ,7 Nepomuk ,7 Příměstský subreg ,9 Stříbro ,0 Tachov ,0 Sušice ,8 Horšovský Týn ,1 Klatovy ,5 Horažďovice ,4 Domažlice ,2 Příhraniční subreg ,5 Plzeňský kraj ,4 *) index změny počtu zaměstnaneckých pracovních míst v letech (rok 2001 = 100) Tabulka 3: Vývoj počtu pracovních míst v okresech ( ) zaměstnanecká pracovní místa index změny *) Rokycany ,7 Tachov ,0 Plzeň-město ,4 Plzeň-sever ,5 Plzeň-jih ,9 Klatovy ,2 Domažlice ,7 Plzeňský kraj ,4 *) index změny počtu zaměstnaneckých pracovních míst v letech (rok 2001 = 100) Vnitrokrajskou diferenciaci aktuálního vývoje pracovních míst dokumentuje na úrovni správních okrsků obcí s rozšířenou působností (ORP) tabulka 4. Území Plzeňského kraje je možno rozdělit na tři tzv. subregiony, které jsou populačně přibližně stejné velké, a přitom se svým charakterem výrazně liší. Plzeňský subregion tvoří ORP Plzeň, příměstský subregion ORP na území okresů Plzeňjih, Plzeň-sever a Rokycany a příhraniční subregion ORP v okresech Domažlice, Klatovy a Tachov. Část ORP Stod, která se nachází v okrese Domažlice, Holýšovsko, byla zařazena podle ORP také do příměstského subregionu. ORP jsou uvnitř subregionů seřazeny podle změny počtu zaměstnaneckých pracovních míst v období a také subregiony se seřadily podle indexu změny počtu pracovních sil. K celkovému poklesu došlo jen v příhraničním subregionu (pokles o 2,5 %). Při podrobnějším pohledu na jednotlivé roky je zřejmé, že situaci zde i v příměstském regionu zachraňoval až rok Do roku 2005 klesl proti roku 2001 počet pracovních míst v příhraničí o 6,3 % a v příměstské části o 1,3 %. Také na úrovni ORP je potvrzen nepříznivý vývoj počtu pracovních míst na Klatovsku a zvláště na Domažlicku. Horší situace než zde byla již jen v ORP Nepomuk, které leží na vnitřní periférii příměstského subregionu. V tomto subregionu byl podstatný pokles i ve dvou odlišných ORP: Stod v zázemí Plzně a Kralovice v severní části kraje. Ostatní ORP v příměstské části zaznamenaly v roce 2006 nárůst oproti roku 2001, nejvíce na Rokycansku (ORP je totožné s okresem) téměř o 19 %. Také obě ORP v okrese Tachov v příhraničí měly přírůstek alespoň 10 %. Zde je pozitivní vývoj v posledních letech podpořen dokončením dálnice v úseku Plzeň Rozvadov v roce / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji