Analýza stanovení ceny na trhu s energiemi společnostem v monopolním postavení. Miroslav Váňa

Transkript

1 Analýza stanovení ceny na trhu s energem společnostem v monopolním postavení Mroslav Váňa Bakalářská práce 2010

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Energetcký trh, kterému bude věnována tato práce, má několk specfk. Společnost podnkající na tomto trhu v současnost dosahují v ČR největších zsků. Další skutečnost, na kterou nelze zapomínat, je fakt, ţe nemalá část tohoto trhu je stále monopolní. Jedná se bezesporu o největší monopolní trh, který u nás exstuje. V teoretcké část fakalářské práce budou podrobně popsány postupy podnkání na monopolní část energetckého trhu, na němţ jsou stanovována pravdla Energetckým regulačním úřadem. V praktcké část bude podrobně analyzován dopad zavedených regulací na konkrétní společnost, včetně všech výhod nevýhod, které monopolní postavení přnáší. V závěru této práce bude posouzeno, nakolk je chování analyzované společnost efektvní. Klíčová slova: Energetcký regulační úřad, regulační období, povolená cena, náklady, odpsy, zsk, unbundlng. ABSTRACT The power market, the topc of the present work, s characterzed by a number of specfc features. The companes that are actve n the feld of energy n ths country acheve the largest profts at the present day. Yet another aspect that should not be left out of consderaton s the fact that a not neglgble part of ths market s a monopoly. Actually, ths s by far the largest monopoly market exstng here at the present day. The theoretcal part of ths B.A.- degree-thess wll offer a detaled descrpton of entrepreneural procedures n the monopoly sector of the power market where the Regulatory Energy Authorty determnes the rules. The practcal part wll focus upon the mpact of mposed regulatons upon certan companes, ncludng all pros and cons brought about by a monopoly poston. The concluson of ths work wll be reserved to assessng whether the behavour of a company under consderaton can be held for effcent, and to what extent.

7 Keywords: Regulatory Energy Board, regulaton perod, approved prce, cost, deprecaton, proft, unbundlng.

8 MOTTO: Najít správný poměr mez opatrností a odvahou je to největší umění. T. Baťa ml. Touto cestou bych rád poděkoval doc. Ing. Romanov Zámečníkov, Ph. D. za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnankyn společnost RWE Interní sluţby, s. r. o. za poskytnutí účetních výkazů. V neposlední řadě bych také rád poděkoval své rodně za trpělvost a podporu př mém studu. Prohlašuj, ţe odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektroncká nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

9 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO TRHU UNBUNDLING ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ Současná stuace na energetckém trhu I. REGULAČNÍ OBDOBÍ REGULAČNÍ METODA PRICE-CAP ZHODNOCENÍ REGULAČNÍ METODY PRICE-CAP II. REGULAČNÍ OBDOBÍ NÁKLADOVÁ ČÁST VZORCE Faktor efektvty X Faktor odběrných míst Eskalační faktory Nákladová část vzorce pro ostatní regulované čnnost ODPISOVÁ ČÁST VZORCE Odpsová část vzorce pro ostatní regulované čnnost ZISKOVÁ ČÁST VZORCE Míra zsku Regulační báze aktv Výnosová část vzorce pro ostatní regulované čnnost III. REGULAČNÍ OBDOBÍ NÁKLADOVÁ ČÁST VZORCE Výchozí povolené náklady Faktor efektvty X Eskalační faktor ODPISOVÁ ČÁST VZORCE Zsková část vzorce Míra výnosnost regulační báze aktv Stanovení hodnoty regulační báze aktv SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI II PRAKTICKÁ ČÁST PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ NET, S. R. O INTERNÍ ANALÝZA JMP NET, S. R. O EXTERNÍ ANALÝZA JMP NET, S. R. O ANALÝZA NÁKLADOVÉ ČÁSTI VZORCE... 48

10 7.1 STANOVENÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOT A VÝPOČET NÁKLADOVÉ ČÁSTI VZORCE ANALÝZA NÁKLADŮ JMP NET, S. R. O Vertkální analýza nákladů Horzontální analýza dat ANALÝZA ODPISOVÉ ČÁSTI VZORCE VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ODPISŮ A AKTIV HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ODPISŮ A AKTIV Postup stanovení povolených odpsů pro III. regulační období ANALÝZA ZISKOVÉ ČÁSTI VZORCE MÍRA VÝNOSNOSTI REGULAČNÍ BÁZE AKTIV NASTAVENÁ ERÚ MÍRA VÝNOSNOSTI REGULAČNÍ BÁZE AKTIV STANOVENÁ NA ZÁKLADĚ ÚČETNICTVÍ JMP NET, S. R. O HODNOTA REGULAČNÍ BÁZE AKTIV VÝPOČET POVOLENÉHO ZISKU SKUTEČNĚ DOSAŢENÝ ZISK FORMULACE A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH DOPORUČENÍ FORMULACE ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH DOPORUČENÍ V OBLASTI NÁKLADŮ FORMULACE ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH DOPORUČENÍ V OBLASTI ODPISŮ FORMULACE ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH DOPORUČENÍ V OBLASTI ZISKU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 76

11 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 11 ÚVOD Ceny energí jsou pro nás všechny velm důleţté a zabírají v nákladech společností nezanedbatelné místo. Navíc trh s energem je velm specfcký, ať jţ svým přrozeným monopolem, tak také naprosto homogenním produktem, u kterého nelze konkurovat kvaltou výrobku, obalem, akčním slevam, doprovodným servsem a cena je tudíţ hlavním atrbutem konkurence. Dalším specfkem energetckého trhu je fakt, ţe jedna část trhu je monopolní a podléhá regulac Energetckého regulačního úřadu /ERÚ/ a druhá část trhu je otevřená s fungující volnou soutěţí, stejně jako v jných odvětvích. Ve své prác se budu zabývat monopolní částí energetckého trhu, která zcela podléhá regulac ERÚ. Jedná se o ceny za přenos a dstrbuc elektřny, přepravu a dstrbuc plynu. Stanovení ceny samotné komodty, ať jţ ceny elektrcké energe nebo zemního plynu, nebude předmětem této práce, protoţe stanovení její výše je zcela v kompetenc společností podnkajících na energetckém trhu. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat stuac na monopolní část energetckého trhu a zjstt, zda parametry nastavené ERÚ jsou dostatečné a zda ze strany energetckých společností nemůţe docházet k nepřměřenému obohacování na úkor zákazníků. Dalším cílem této práce je snaha o analýzu podnkání na monopolním trhu, na kterém jsou velm strktně stanoveny pravdla a dále zda mají energetcké společnost nějakou moţnost ovlvnění své výkonnost. V teoretcké část budou postupně popsány parametry regulace v jednotlvých etapách od zahájení regulace energetckého trhu v roce 2002 aţ do současnost. Analýza v této část práce bude věnována všem odvětvím monopolní část trhu. V následující praktcké část budou jţ aplkovány postupy na konkrétní energetckou společnost. Bude se jednat o společnost Jhomoravská plynárenská Net, s. r. o., která je v současnost dstrbutorem zemního plynu v bývalém Jhomoravském kraj. Analýza bude převáţně vycházet z vntropodnkového účetnctví společnost a bude zjšťováno, nakolk je společnost schopna ovlvnt svůj hospodářský výsledek na trhu podléhajícímu regulac.

12 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 12 Hlavním důvodem pro napsání této práce je snaha analyzovat největšího monopolní trh v České republce a na základě předchozího rozboru specfkovat způsoby, jakým by monopolní společnost mohly dosáhnout větší efektvty.

13 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 13 I. TEORETICKÁ ČÁST

14 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 14 1 ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Energetcký regulační úřad byl zřízen k 1. lednu 2001 se sídlem v Jhlavě. Hlavním důvodem jeho vznku byla skutečnost vstupu soukromých společností do podnkání s energem. V oblast elektrcké energe a plynu byla nově vstupující společnost E.ON Czech Holdng AG a v oblast plynárenství byl plánován a v roce 2002 uskutečněn prodej společnost Transgas, a. s. a šest regonálních plynárenských dstrbučních společností německému konsorcu RWE Gas AG. Z výše uvedeného vyplývá nutnost zřízení státní kontrolní nsttuce, dohlíţející na cenotvorbu energetckého trhu, jehoţ část po plánované lberalzac zůstává stále monopolní. [16] 1.1 Lberalzace energetckého trhu Dalším důvodem pro vnk ERÚ byla novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnkání a o výkonu státní správy v energetckých odvětvích a o změně některých zákonů (energetcký zákon), ve znění pozdějších předpsů, na jehoţ základě docházelo k otevření trhu s energem. Od 1. ledna 2002 se oprávněním zákazníky stal odběratelé elektrcké energe, jejíţ spotřeba v roce 2000 překročla 40 GWh. K úplnému otevření trhu s elektrckou energí došlo k 1. lednu Lberalzace trhu s plynem byla zahájena 1. ledna Od tohoto data se stal oprávněným zákazníky odběratelé se spotřebou zemního plynu přesahující 15 ml. m 3 v roce K úplnému otevření trhu se zemním plynem došlo k 1. lednu Od tohoto data jţ byl všchn odběratelé oprávněným zákazníky. Do 1. ledna 2002 byla postupně zahájena lberalzace energetckého trhu a všchn odběratelé byl na základě zákona 458/2000 Sb. chráněným. Neměl moţnost s vybrat svého dodavatele energe, ale na druhou stranu regulac podléhaly všechny sloţky ceny za energe. U elektrcké energe nejen cena za přenos a dstrbuc, která podléhá regulac dále, ale cena za komodtu čl za samotnou elektrckou energ. Podobně tomu bylo u zemního plynu, u kterého byla regulována cena za přepravu a dstrbuc, ale také cena zemního plynu jako komodty. Nedílnou součástí lberalzace trhu bylo také rozdělení energetckých společností z důvodu rovnoprávného přístupu ostatních společností na trh s energem. [24]

15 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky Unbundlng energetckých společností Termínem unbundlng bylo nazýváno rozdělení energetckých společností, ke kterému docházelo na základě novely Energetckého zákona č. 458/2000 Sb. Společnost byly povnny provést rozdělení na část, která bude nadále podléhat regulac ERÚ a na část obchodní. Rozdělení bylo prováděno pod dohledem ERÚ a jednalo se o jeden z prvních kroků k lberalzac energetckého trhu. Po provedení unbundlngu byly zaloţeny nové společnost, které se zabývaly pouze dopravou nebo dstrbucí energí. Vţdy se jednalo o dceřnou společnost původní mateřské společnost. Tímto rozdělením byla posílena transparentnost energetckého trhu a ERÚ byl usnadněn dozor nad monopolní částí, protoţe uţ bylo jasné, které hodnoty, ať jţ náklady nebo odpsy, přímo souvsí s regulovanou čnností. Dalším a zřejmě hlavním důvodem pro rozdělení společností bylo usnadnění vstupu nových obchodníků na trh s energem. Po provedení unbundlngu se z mateřských společností stal obchodníc s energem, pro které platí stejná pravdla jako pro ostatní obchodníky a případné přímé spojení s dstrbutorem, vlastnícím nformace o všech odběratelích, by bylo v rozporu s poţadavky antmonopolního úřadu. Nakolk bylo rozdělení společností úspěšné bude podrobněj popsáno v následující kaptole této práce. [18] Současná stuace na energetckém trhu Více neţ tř roky po lberalzac trhu s energem a unbundlngu společností je jasné, ţe pro nové obchodníky je daleko zajímavější komodtou elektrcká energe neţ zemní plyn. Tento fakt je hlavně zapříčněn objemem obchodů a velkostí trhu. Tuto skutečnost nejlépe ukazuje výše trţeb dvou největších hráčů na trhu a to společnost ČEZ, a. s. a RWE Transgas, a. s. V roce 2008 dosáhl ČEZ, a. s. celkových trţeb ve výš 181,6 mlard korun a v pomyslném ţebříčku frem s největším obratem se umístl na druhém místě. Místo třetí v tomto hodnocení patří RWE Transgas, a. s., který dosáhl trţeb ve výš 108, 5 mlard korun. Další důvodem pro větší počet obchodníků s elektřnou je moţnost většího výběru výrobců elektrcké energe, ať jţ na samotném českém trhu nebo moţnost nakupovat elektřnu v zahrančí. Obchodník ze zemním plynem je nucen nakupovat plyn

16 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 16 od RWE Transgas, a. s., případně od jejích dodavatelů v Rusku nebo Norsku, protoţe z jných lokalt nejsou doposud přvedeny tranztní plynovody. Obrázek 1 Podíl obchodníků na trhu se zemním plynem [21] Další komplkací, se kterou se setkávají noví obchodníc, je jstá nedůvěra odběratelů. Většna z nás s ještě velm dobře pamatuje problémy s krachujícím bankam. Protoţe lberalzace trhu není medálně zajímavá záleţtost, většna odběratelů an o moţnost přechodu k jnému obchodníkov neví. Navíc nově vznklá společnost s ručením omezeným nabízející o 10% nţší cenu neţ dvě výše zmňované společnost nepůsobí zrovna důvěryhodně. Je předpoklad, ţe na energetckém trhu stejně jako například na trhu bankovním, budou v budoucnost dva slní hráč, kteří s rozdělí trh a několk malých obchodníků, kteří budou zaujímat as třetnovou část trhu. Obrázek č. 1 zobrazuje podíl jednotlvých obchodníků se zemním plynem jako komodtou na českém trhu. Z grafu je patrné, ţe domnantní pozc stále zaujímá RWE. Důvodem této skutečnost je fakt, ţe E.ON zatím masvněj nepronkl do částí České republky, kde není vlastníkem dstrbuční sítě. Budoucí vývoj energetckého trhu lze predkovat jen stěţí, ale je jasné, ţe uvolnění trhu s energem bylo pozvolné a pod bedlvějším dohledem státu, prostřednctvím jeho kontrolních orgánů. Proto se nemusíme obávat nějakých zásadnějších problémů týkajících se nespolehlvost subjektů podnkajících v této oblast. Jak probíhalo pozvolné uvolňování trhu za pomocí regulace ERÚ bude předmětem dalších kaptol. [21]

17 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 17 2 I. REGULAČNÍ OBDOBÍ První regulační období bylo tříleté, a to od do V České republce doposud probíhalo stanovení ceny pro energetcké společnost, jejímţ majortním vlastníkem byl stále stát, na základě výše nákladů v předchozím roce. Společnost nebyly nuceny snţovat své náklady a právě naopak často své výdaje uměle nadhodnocovaly, proto pro následující rok byly do ceny započteny další plánované náklady, které ne vţdy úplně souvsely s rozvojem a údrţbou sítí. Na základě těchto skutečností se ERÚ rozhodl pro výpočtový vzorec RPI-X, a z nabízených metod byla pro první regulační období vybrána metoda prce cap, která jţ byla pouţívána zahrančním regulátory. [16] 2.1 Regulační metoda prce-cap Základním prncpem metody prce-cap je stanovení povolených nákladů a odpsů společností, které jsou po celou dobu trvání regulačního období neměnné a stanovení povoleného zsku, který je eskalován ndexem spotřebtelských cen PPI a faktorem efektvty X. Pro I. regulační období byly jednotlvým společnostem stanoveny povolené výnosy podle základního vzorce RPI - X: PV N O Z (2.1) Výchozí tvar metody prce - cap byl: PV0 [ N0 O0 ( ROA PA0 )] (2.2) A pro jednotlvé roky regulačního období byly upravovány povolené výnosy tímto vzorečkem: PV PV ( PPI X 1 ) (2.3) Kde: PV povolené výnosy v příslušném regulovaném roce PV 0 výchozí hodnota povolených výnosů N 0 výchozí hodnota provozních nákladů O 0 výchozí hodnota odpsů

18 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 18 ROA rentablta provozních aktv (míra zsku) PA 0 výchozí hodnota provozních aktv PPI ndex cen průmyslových výrobců v příslušném regulovaném roce X faktor efektvty v příslušném regulovaném roce Tímto způsobem byla stanovena cena za sluţby spojené s přepravou elektřny a plynu. Pouţtá metoda RPI-X měla určté výhody, ale nevýhody, které jsou popsány v následující kaptole. [16] 2.2 Zhodnocení regulační metody prce-cap Jedním z hlavních důvodů, proč se ERÚ rozhodl pro metodu prce-cap, byla její jednoduchost a snadná aplkace. Pro ERÚ pro energetcké společnost to byl naprosto nový přístup, na který s musely všechny zúčastněné strany zvyknout. Další a podstatnou výhodou metody prce-cap, které bych rád zmínl, je určtá stálost ceny po celou dobu trvání regulačního období. Tento fakt byl velm důleţtý a napomohl nově vznklému regulátorov ke snadnější orentac a přehledu na energetckém trhu. Co bychom naopak mohl řadt k hlavním nevýhodám této metody je na první pohled zřejmý fakt, ţe společnost nebyly přímo nuceny do snţování svých provozních nákladů a s tím souvsejícího snţování ceny. Částečně své náklady ale sníţly, protoţe do výpočtu byl zahrnut vlv nflace pouze u povoleného zsku. Nelze ale opomenout fakt, ţe vlv nflace nebyl zahrnut do odpsů majetku společností a na základě této skutečnost se snţovala částka, kterou bylo moţno nvestovat do rekonstrukce sítí, které jsou důleţté pro zvýšení jejch spolehlvost a bezpečnost. Další problém, který ERÚ musel řešt, byla skutečnost, ţe I. regulační období začalo ještě před unbandlngem a bylo velm obtíţné rozlšt náklady obchodní část společností, které nemohly být do výpočtu zahrnuty, od ostatních částí. Přes případné výhrady můţeme dnes s odstupem času říc, ţe metodka zvolená ERÚ pro I. první regulační období byla správná a přnesla poţadovaný efekt. Regulátor s byl také vědom nedostatků této metodky. V následujícím regulačním období byly výpočtové vzorce pozměněny, aby lépe vyhovovaly stuac na energetckém trhu. [16]

19 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 19 3 II. REGULAČNÍ OBDOBÍ II. regulační období jţ trvalo pět let, a to od do Důvodem pro prodlouţení regulačního období byla snaha regulátora nutt společnost k postupnému snţování nákladů. Výše povolených nákladů jţ nebyla po celou dobu regulačního období stejná, ale upravovala se pro kaţdý rok a to dle roku předchozího. Pokud by regulační období bylo pouze tříleté, tak by se tento efekt z větší část míjel účnkem. Další významnou změnou oprot prvnímu regulačnímu období bylo stanovení výpočtových vzorců pro kaţdé jednotlvé odvětví zvlášť, s přhlédnutím k odlšnostem těchto odvětví. Pro přenos elektřny a přepravu plynu je výpočtový vzorec totoţný, z důvodu analoge těchto čnností. Vzorce, stejně jako tomu bylo v předchozím období, vycházejí ze základního prncpu regulace RPI X, ve kterém je moţno výpočet rozdělt do tří částí, které jsou odděleny znaménkem plus. Jedná se o nákladovou, odpsovou a zskovou část s tím, ţe část zabývající se stanovením povoleného zsku pro společnost je ve všech čtyřech vzorcích totoţná. Výpočtové vzorce pro všechny regulované čnnost jsou uvedeny v příloze PI této práce. Pro II. regulační období se ERÚ rozhodl pro změnu výpočtové metody, tudíţ jţ nebyla pouţta metoda prce cap, jako tomu bylo v I. regulačním období, ale metoda revenue-cap. Hlavní rozdíl těchto metod je v kaţdoročních úpravách jednotlvých částí vzorce. V I. Regulačním období byly stanoveny povolené náklady a odpsy stejné po celou dobu regulačního období, které bylo pouze tříleté. II. regulační období bylo jţ pětleté a pouţtím metody revenue-cap byly jţ jednotlvé poloţky vzorce kaţdoročně upravovány. Jakým způsobem byla prováděna korektura povolených hodnot bude popsáno v následujících kaptolách, kde budou podrobně popsány jednotlvé část vzorce pro stanovení maxmální ceny za dstrbuc zemního plynu a následně budou vysvětleny rozdíly oprot ostatním výpočtům. Výpočet stanovení ceny za dstrbuc plynu je pro rozbor pouţt proto, ţe je nejsloţtější a také jeho obdoba pro III. regulační období je pouţta v praktcké část této práce. [23] 3.1 Nákladová část vzorce První část vzorce pro stanovení maxmální ceny za dstrbuc zemního plynu je zaměřena na změnu nákladů dstrbučních společností v jednotlvých letech a má tvar:

20 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 20 N 0 (1 X ) x(1 p ( r 1 )) ( p MI MI (1 100 p MI ) PPI) (3.1) Kde: pořadové číslo příslušného regulovaného roku N 0 výchozí hodnota provozních nákladů X faktor efektvty p koefcent faktoru odběrných míst r faktor odběrných míst v příslušném regulovaném roce MI mzdový eskalační faktor PPI průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců) p MI koefcent mzdového eskalačního faktoru Rozhodnutím ERÚ jsou přesně nadefnovány povolené náklady, které lze zahrnout do výpočtového vzorce a jedná se o: provozní náklady k zajštění lcencované čnnost, pojštění majetku a odpovědnost za škody, bankovní poplatky. Do povolených nákladů se nezahrnují: daňově neuznatelné náklady, úroky z úvěrů a leasngová marţe, náklady na tvorbu a zúčtování rezerv, leasngové splátky, ostatní fnanční a mmořádné náklady, odpsy. Pro stanovení výchozích povolených nákladů byly pouţty vstupní hodnoty pro I. regulační období z roku 2000, které byly upraveny ndexem cen průmyslových výrobců za roky

21 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky , eskalačním faktorem, sloţeným z průmyslového eskalačního faktoru a mzdového eskalačního faktoru roku 2004 a faktorem efektvty. Tímto způsobem získaná hodnota byla upravena faktorem odběrných míst mez lety 2000 a 2004 a následně byla přčtena hodnota vlastní spotřeby plynu za rok 2003, kterou lze také zahrnout do povolených nákladů. Takto byla stanovena vstupní hodnota pro první rok regulačního období N 0. Z výše uvedeného vyplývá, ţe pro stanovení výše nákladu pro N 0 bylo provedeno přepočítání nákladů jednotlvých dstrbučních společností od roku 2000 do roku 2004 dle metodky, která byla pouţta nadále v samotném regulačním období. Hlavní změnou oprot předchozímu postupu bylo zavedení faktorů zohledňujících změny v průběhu vývoje nákladů, tudíţ výše povolených nákladů jţ není neměnná, jak tomu bylo v prvním regulačním období. Vlv jednotlvých čntelů na výpočet je následně popsán. [23] Faktor efektvty X Faktor efektvty X byl do výpočtu zahrnut proto, aby společnost postupně snţovaly své náklady a to v průběhu celého regulačního období. Pro II. regulační období stanovl ERÚ pro společnost podnkající v odvětví plynárenství plošný faktor efektvty, který ukládá celkové sníţení nákladů o 10%. To znamená, ţe roční hodnota byla stanovena následujícím způsobem: X 1 5 0,9 2,085% Z pohledu společností odběratele lze hodnott tento krok jako správný a to hlavně proto, ţe snţování bylo postupné a společnost o něm věděl jţ předem a mohl je zahrnout do svých rozpočtů. [23] Faktor odběrných míst Faktor odběrných míst byl ve II. regulačním období zaveden proto, aby se dstrbučním společnostem částečně elmnovaly náklady, které musí vynaloţt na vznk nových plynovodních přípojek, které svou hodnotou nesplňovaly parametry pro dlouhodobý hmotný majetek a nemohly být postupně zahrnovány do odpsů.

22 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 22 Zavedení faktoru odběrných míst do výpočtového vzorce má jstě své opodstatnění, ale dstrbuční společnost právě během tohoto regulačního období opustly model, ve kterém byly vybudovány hlavní obecní řády a z těchto potrubí byly teprve budovány nové plynovodní přípojky na náklady dstrbutora. Přstouplo se však k budování nových přípojek jako součást plynovodu a stavba plynovodních přípojek byla hrazena nvestorem plynovodu, kterým byly ve většně případů obce. Tímto dstrbutorům odpadaly náklady na výstavbu nových plynovodních přípojek, jako tomu bylo doposud. [23] Eskalační faktory Výše povolených nákladů jednotlvých dstrbučních společností jsou také ovlvněny dvěma eskalačním faktory a to průmyslovým eskalačním faktorem a mzdovým eskalačním faktorem. Kaţdému z nch je přřazena určtá váha, se kterou vstupuje do výpočtu. Průmyslový eskalační faktor je defnován jako ndex cen průmyslových výrobců a podílí se na celkovém eskalačním faktoru 65% (1 - koefcent mzdového eskalačního faktoru). V roce 2008 byl ndex cen průmyslových výrobců vypočten Českým statstckým úřadem na hodnotu 100,6. Mzdový eskalační faktor odráţí změnu výše mzdy zaměstnanců jednotlvých společností. Mzdy jsou součástí povolených nákladů a v průběhu regulačního období, stejně jako u ndexu průmyslových výrobců, lze předpokládat jejch nárůst. Výše ndexu je stanovována na základě Vyhlášky č. 150/2004 Sb. a podkladů dodaných z jednotlvých společností. Zavedení obou těchto faktorů do úpravy výše povolených nákladů má své nesporné opodstatnění a to hlavně z důvodu stablty v odvětví. V případě prudkého nárůstu nflace a s ní spojeného růstu mezd zaměstnanců by totţ mohlo dojít k neúměrnému navýšení nákladů společností a nebylo by moţno nvestorům garantovat návratnost jejch vloţených prostředků, jak bude popsáno dále. [23] Nákladová část vzorce pro ostatní regulované čnnost Pro čnnost přenos elektřny, dstrbuce elektřny a přeprava plynu byla nákladová část vzorce totoţná a měla tvar: N 0 (1 X ) ( p MI MI (1 p 100 MI ) PPI ) (3.2)

23 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 23 Jedný rozdíl oprot nákladové část vzorce pro dstrbuc zemního plynu je absence část zohledňující náklady souvsející s nově vybudovaným odběrným místy, protoţe an jeden z provozovatelů výše uvedených čnností neprovádí přpojování nových odběrných míst v rámc své standardní čnnost. Faktor efektvty X je stanoven stejně pro všechny regulované čnnost a během pět let trvání regulačního období všechny společnost sníţí své náklady o 10%. Eskalační faktory pro přenos elektřny, dstrbuce elektřny a přeprava plynu jsou stanoveny stejným způsobem jako pro dstrbuc plynu. Pro přenos elektrcké energe se nepodílí průmyslový eskalační faktor 65% jako u ostatních čnností, ale 85%. Tento fakt je způsoben menším počtem zaměstnanců a menším vlvem změny výše mzdy na celkové náklady. Z výše uvedeného vyplývá, ţe na stanovení deální výše povolených nákladů pro energetcké společnost byl věnován velký důraz, byť do nákladové část vzorců nebyly zahrnuty odpsy, které v nákladech společností zabírají nezanedbatelné místo. Důvodem pro vyčlenění odpsů z nákladů je nutnost udrţování sítí v bezporuchovém stavu, který lze zajstt jen pravdelným renvestcem. Odpsová část vzorců bude analyzována v následující kaptole. [23] 3.2 Odpsová část vzorce Druhá část vzorce pro stanovení výše povolených výnosů za dstrbuc zemního plynu se zabývá odpsy, které jsou v oblast energetky velm důleţté. Pro dstrbuc zemního plynu má odpsová část vzorce následující tvar: O 0 (1 p ( r dp 1)) PPI 100 (3.3) Kde: pořadové číslo příslušného regulovaného roku O 0 výchozí hodnota odpsů p koefcent faktoru odběrných míst r faktor odběrných míst v příslušném regulovaném roce

24 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 24 PPI průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců) Pro stanovení odpsů pro O 0 se vycházelo z účetních odpsů pro rok 2003, které byly následně upraveny průmyslovým eskalačním faktorem a faktorem odběrných míst pro rok Obdobným způsobem pak byly upravovány výše odpsů po celé druhé regulační období. Z výše uvedeného vyplývá, ţe výše povolených odpsů je upravována stejně jako výše nákladů, s tím rozdílem, ţe př stanovení výše povolených odpsů není pouţt mzdový eskalační faktor. Změna ndexu cen průmyslových výrobců se tak do výpočtu promítá celou vahou. Stejně jako tomu bylo u nákladů, tak v odpsech jsou u ostatních regulovaných čnností drobné rozdíly ve způsobu výpočtu. [23] Odpsová část vzorce pro ostatní regulované čnnost Pro dstrbuc elektřny byla stanovena odpsová část vzorce ve tvaru: O 0 PPI 100 (3.4) Jak je ze vzorce patrné, tak ERÚ ve stanovení výše povolených odpsů postupoval u dstrbuce elektřny podobně jako u dstrbuce plynu, pouze do výpočtu nezahrnul faktor odběrných míst. Oprot tomu stanovení výše povolených odpsů pro čnnost přenos elektřny a přeprava zemního plynu bylo rozdílné od vzorců pro dstrbutory a mělo tvar: O 0 O (3.5) Výše hodnoty O 0 byla stanovena na základě účetních odpsů pro rok 2003 jednotlvých společností. Tato hodnota byla postupně upravována výší změny skutečných odpsů, aby po celou dobu regulačního období neklesla účetní hodnota společností, ale hlavně proto, aby zde byl vytvořen dostatečný prostor pro nvestce a byl zajštěn bezporuchový chod těchto páteřních rozvodů. Př stanovování výše povolených odpsů bylo ERÚ přhlédnuto k nutnost renvestc do sítí a dopady v případě jejch poruchy. Z tohoto důvodu byla společnostem zabývajícím se pře-

25 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 25 nosem elektřny a přepravou zemního plynu ponechána větší moţnost renvestc neţ je tomu u dstrbutorů, kterým byla výše odpsů upravována pouze ndexem cen průmyslových výrobců, čímţ měly být de facto pouze odstraněny vlvy nflace na odpsy tak, aby nedocházelo jejím vlvem k poklesu výnosu společností. Pokud společnost provedly větší č menší mnoţství nvestc neţ byly účetní odpsy v daném roce, byla tato skutečnost zohledněna ve výnosové část vzorce, aby na základě sníţení nvestc nedocházelo k umělému navýšení zsku a v případě nutnost větších nvestc nedocházelo k neúměrnému krácení zsku společností. Zskové část vzorce bude věnována následující kaptola. [23] 3.3 Zsková část vzorce Poslední částí vzorce pro stanovení ceny za dstrbuc zemního plynu je část, ve které je společnostem vypočten maxmální povolený zsk. V případě dstrbuce zemního plynu má vzorec pro povolený výnos tvar: WACC NHBT ( RAB0 ZHA ) (3.6) Kde: WACC NHBT míra výnosnost RAB 0 výchozí hodnota provozních aktv ZHA změna hodnoty regulační báze aktv v příslušném regulovaném roce pořadové číslo příslušného regulovaného roku Parametr zsku byl pro druhé regulační období defnován jako součn míry výnosnost a hodnoty regulační báze aktv. [23] Míra zsku Pro II. regulační období byla stanovena míra povoleného zsku na prncpu Weghted Average Cost of Captal WACC. Stanovení této hodnoty se skládá z několka částí, které budou popsány níţe.

26 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 26 V prvním kroku výpočtu WACC regulátor zohlednl moţnost změny výše daně z příjmu právnckých osob tak, aby skutečný zsk společností zůstal na stejné úrovn, která byla ERÚ stanovena. Zohlednění výše daně je upraveno vzorcem: WACC NHBT WACC NHAT 1 T (3.7) Kde: WACC NHAT nomnální hodnota výnosnost (po zdanění) WACC NHBT nomnální hodnota výnosnost upravená o vlv daně (před zdaněním) T daňová sazba Dalším krokem bylo stanovení hodnoty samotného WACC NHAT, čly povoleného míry výnosnost před zdaněním následujícím vzorcem: E WACC NHAT re rd (1 T) E D D E D (3.8) Kde: r e náklady vlastního kaptálu r d náklady czího kaptálu E objem vlastního kaptálu D objem czího kaptálu T daňová sazba Výpočtem WACC NHAT jsou stanoveny náklady na kaptál jednotlvých dstrbučních společností a je počítán jako váţený průměr ceny vlastního kaptálu a czího kaptálu. V tomto případě jsou váhy tvořeny objemem těchto sloţek. ERÚ byl stanoven objem czího kaptálu na 30% a zbývajících 70% přpadá na kaptál vlastní. Cena za czí zdroje je také sníţena o míru zdanění, protoţe náklady na úroky jsou daňově uznatelné náklady. Z tohoto důvodu nemohou být náklady na úroky z úvěru zahrnuty do nákladové část vzorce. Na základě WACC NHAT je nvestorům garantován návrat jejch vkladů do energetckých společností s trvalým výnosem na úrovn nákladů na vlastní kaptál a zároveň je společnos-

27 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 27 tem zajštěn dostatečný příjem pro úhradu úroku z úvěrů. Pro stanovení výše těchto poloţek je regulátorem přesně stanoven výpočet a v případě nákladů vlastního kaptálu vzorcem následujícího tvaru: Kde: re rf L ERP (3.9) r e náklady vlastního kaptálu r bezrzková míra výnosu f L koefcent beta váţený ERP trţní rzková přráţka Bezrzková výnosová míra r byla stanovena na základě pětletých dluhopsů (2004 f 2009). Důvodem pro výběr dluhopsů byl fakt, ţe státní dluhopsy jsou povaţovány za nejbezpečnější vklad a pětleté období délky dluhopsů odpovídá délce II. regulačního období. Hodnota bezrzkové výnosové míry byla vypočtena na základě výnosu státního dluhopsu CZ ; číslo emse 42, číslo tranše 4 a její hodnota pro dosazení vzorce byla 4,18%. Trţní rzkovou přráţkou ERP je zohledněno rzko vlastní nvestce a to jednak na základě hodnot dosaţených na kaptálových trzích v USA, který má nejdelší dostupný archív vývoje akcí sahající aţ do r a také byl přpočten ratng, kterým je stanoveno nvestorské rzko v dané zem. Pro trţní rzkovou přráţku byla stanovena hodnota 6,32%. Další poloţkou, která vstupuje do výpočtu výše nákladů na vlastní kaptál, je koefcent, který je váţeným koefcentem levered unlevered, jímţ je zohledněno rzko nvestce do určtého segmentu trhu v poměru k rzkovost nvestce do celého trhu. Úprava koefcentu je prováděna o mírů zadluţení a výš daňově sazby dané společnost vzorcem: L unl 1 (1 T) D E (3.10)

28 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 28 Pro druhé regulační období byl stanoven koefcent unl na hodnotu 0,400, ze kterého bylo po úpravách vypočteno L na hodnotu 0,527. Po dosazení jednotlvých hodnot do vzorce pro výpočet WACC NHAT byly vypočteny náklady na kaptál ve výš 8,508%. [16] Regulační báze aktv Základem pro stanovení hodnoty regulační báze aktv byla provozní aktva, jejchţ výše je stanovena na základě vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů, jmţ se ve smyslu výše uvedené vyhlášky rozumí aktva pouţívaná k příslušné lcencované čnnost. ERÚ se však rozhodl, z důvodu zachování zskovost v odvětví a zachování výnosu pro nvestory, kteří vstoupl do odvětví v předchozím období, stanovt hodnotu regulační báze aktv na prncpu zachování zskovost odvětví vzorcem v následujícím tvaru: RAB 2000 zsk 2000 WACC NHBT (3.11) RAB RAB2000 ZHA ( I O ) 2001 (3.12) Kde: RAB regulační báze aktv ZHA změna výše hodnoty provozních aktv I nvestce O odpsy V prvním vzorc byla stanovena základní hodnota RAB na základě zachování zskovost v odvětví. Ve druhé část výpočtu byla hodnota RAB 2000 upravena o výš změny hodnoty provozních aktv v letech 2001 aţ 2003 a v neposlední řadě o rozdíl plánovaných nvestc a plánovaných odpsů za roky V následujících letech byla hodnota RAB upravována změnou výše provozních aktv ve vzorc zastoupeném ZHA v kaţdém roku jednotlvého regulačního období.

29 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 29 Výše popsaným způsobem byl regulátorem garantovaný stálý výnos z nvestovaných prostředků a také byly dostatečně zajštěny případné změny mez odpsy a nvestcem. V některých letech bylo nutno provést nákladnější rekonstrukce sítí. Pokud by tento fakt nebyl ve výpočtu zohledněn, nebylo by moţno garantovat stálý výnos. Stanovení výše povolených výnosů bylo ve všech čtyřech regulovaných odvětvích stanoveno stejným způsobem, ve kterém byl jedný rozdíl ve stanovení RAB, které budou popsány v následující kaptole. [16] Výnosová část vzorce pro ostatní regulované čnnost Výnosová část byla pro všechny regulované čnnost stejná a měla tvar: WACC NHBT ( RAB 0 ZHA ) (3.14) Systém výpočtu WACC NHBT byl stanoven pro všechny společnost shodně, ale pouze hodnoty vstupující do výpočtu jsou rozdílné, dle specfk daného odvětí. Způsob stanovení hodnoty regulační báze aktv vycházel u všech regulovaných čnností z Vyhlášky č. 439/2001 Sb. a na prncpu zachování zskovost, ale s přhlédnutím ke specfkům jednotlvých čnností. V případě přenosu elektrcké energe byla hodnota RAB 0 pouţta hodnota provozních aktv z posledního účetně uzavřeného roku předchozího regulačního období, a to roku Regulátor přstoupl k tomuto kroku, protoţe v oblast přenosu elektrcké energe byl unbundlng proveden jţ před zahájením druhého regulačního období a bylo moţno stanovt přesně výš provozních aktv pouţívaných pro samotný přenos bez obchodní část. V případě dstrbuce elektrcké energe byl stanoven výpočet: RAB 2000 zsk 2000 WACC NHBT (3.15) RAB RAB2000 ZHA 2001 (3.16)

30 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 30 K bylo zahájeno II. regulační období, ještě nebyla známa přesná data o změně výše provozních aktv a proto bylo regulátorem stanoveno, ţe data za rok 2004 a 2005 budou vypočtena z dat z předchozích let následujícím způsobem: ZHA (3.17) Tento snazší postup mohl být pouţt, na rozdíl od výpočtu pro dstrbuc zemního plynu, protoţe u dstrbutorů elektrcké energe nedochází ke značným výkyvům způsobeným budováním nových sítí. Uvedením vzorce pro výpočet RAB pro dstrbutora elektřny byl popsán celý postup výpočtu ceny pro regulované čnnost na energetckém trhu. V následující kaptole bude provedeno zhodnocení nejen výnosové část vzorce, ale celého postupu výpočtu a to jednak z pohledu ERÚ, ale z pohledu samostatných společností. V neposlední řadě bude hodnocen dopad regulačních postupů na samotné odběratele energí. [16]

31 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 31 4 III. REGULAČNÍ OBDOBÍ III. regulační období bylo zahájeno a bude trvat do Stejně jako ve dvou předchozích etapách je znovu pouţíván základní vzorec RPI-X a regulátor se rozhodl pokračovat v metodě revenue-cup. Základním prncpem této metody je kaţdoroční přepočet jednotlvých hodnot. ERÚ znovu rozhodl pouţít tuto metodu, přestoţe bylo provedeno dokonalé rozdělení společností, ale stále nezavládla shoda v nastavení přesných parametrů, hlavně co se týká přesného ocenění provozních aktv. Z výše uvedených důvodů byla regulátorem zvolena metoda revenue-cup. Kaţdoročně bude docházet k přepočtům jednotlvých parametrů vzorce a oběma stranám je dána větší moţnost zahrnutí probíhajících změn. Výpočtové vzorce pro III. regulační období jsou uvedeny v příloze PII této práce. Pro III. regulační období se ERÚ rozhodl pro sjednocení výpočtových vzorců. V následující část této práce budou jednotlvé část vzorců popsány a porovnány s postupem v předchozím regulačním období. [17] 4.1 Nákladová část vzorce První část vzorce je stejně jako v předchozích regulačních obdobích věnována nákladům a je pro III. regulační období pro všechny regulované čnnost totoţná ve tvaru: PN 0 (1 X ) l 1 I t t (4.1) Kde: PN 0 výchozí úroveň povolených nákladů pro drţtele lcence, X hodnota plošného faktoru efektvty, l letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, I t hodnota eskalačního faktoru příslušného roku První poloţkou nákladové část je stanovení hodnoty výchozích povolených nákladů. Pokud tuto část porovnáme s předchozím regulačním obdobím je patrné, ţe došlo k zachování základního prncpu stanovením počátečních povolených nákladů, které jsou snţovány faktorem efektvty a navyšovány eskalačním faktory. Následující část je věnována stano-

32 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 32 vení výchozích povolených nákladů - metodka stanovení doznala změn oprot II. regulačnímu období. [16] Výchozí povolené náklady Stanovení výše povolených nákladů u jednotlvých regulovaných čnností bylo také určeno jednotně s tím, ţe výchozí hodnota nákladů byla stanovena jako průměr nákladů za rok 2007 a 2008, které byly eskalovány na cenovou úroveň roku Výpočtový vzorec pro stanovení výchozích nákladů: PN 0 ( N 2007 I 2007 I 2008) ( N 2008 I 2008) 2 (4.2) Tímto způsobem byl zajštěn kontnuální přechod mez jednotlvým regulačním obdobím a nedošlo k prudkému nárůstu, případně k poklesu nákladů společností. [16] Faktor efektvty X Důvod pro zařazení faktoru efektvty do výpočtu povolených nákladů pro III. regulační období byl stejný jako v předchozím regulačním období a to donutt společnost sníţt své provozní náklady a tím cenu pro konečné zákazníky. Oprot II. regulačnímu období, ve kterém byly subjekty podnkající na monopolní část energetckého trhu nuceny sníţt během 5 let své náklady o 10%, bylo navrţeno sníţení nákladů o 7,5%. Hodnota kaţdoročního faktoru efektvty X byla vypočtena následujícím způsobem: X 1 5 0, 9025=2,0310% ERÚ se rozhodl pro pokles faktoru efektvty ze dvou důvodů: za prvé aby byla zachována bezpečnost provozu energetckých sítí a nebyly omezovány sluţby pro zákazníky, a za druhé proto, ţe v současném regulačním období je do výpočtu zahrnut přísnější eskalační faktor I t, jehoţ rozboru budou věnovány následující řádky. [16] Eskalační faktor Největší změnou v oblast určování povolených nákladů došlo v oblast přepočtu nákladů na současnou hodnotu. Dříve bylo pouţíváno průmyslového eskalačního faktoru PPI sloţe-

33 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 33 ného z ndexu cen průmyslových výrobců a mzdového eskalačního faktoru. ERÚ se rozhodl do budoucna nepouţívat průmyslový eskalační faktor, protoţe v ndexu cen průmyslových výrobců jsou obsaţeny změny ceny energí a ve změně ceny energe se také odráţí výše mzdy zaměstnanců energetckých společností. Zařazením PPI do výpočtu docházelo k cyklckému navyšování povolených nákladů. Z výše uvedeného důvodu se regulátor rozhodl ke změně metodky výpočtu a původní průmyslový eskalační faktor PPI byl nahrazen nově eskalačním faktorem I sloţeným z ndexu cen podnkatelských sluţeb, který je subndexem ndexu cen trţních sluţeb, zastoupeným ve výpočtu vahou 70% a ndexu spotřebtelských cen s vahou 30%. Index cen podnkatelských sluţeb (IPS) bude stanoven na základě klouzavého průměru (podílu průměrů bazckých ndexů cen trţních sluţeb za posledních 12 měsíců k průměru ndexu za předchozích 12 měsíců) vykázaného Českým statstckým úřadem v tabulce ndexů cen trţních sluţeb 7008 za měsíc duben roku. Index spotřebtelských cen (CPI) je vyjádření nflace v ČR a je Českým statstckým úřadem vykazován v tabulce ndexu spotřebtelských cen 7101 za měsíc duben roku na základě klouzavých průměrů. Zařazením ndexu IPS byla zohledněna změna ceny podnkatelských sluţeb. Poté, co v oblast energetky bylo přstoupeno k masvnímu outsourcngu a většna čnností je nakupována, případná změna IPS se promítá do nákladů nemalou měrou. Mzdový eskalační faktor byl nahrazen ndexem cen průmyslových výrobců, protoţe v energetckých společnostech je výše mzdy zaměstnanců stanovována na základě kolektvního vyjednávání mez odbory a zaměstnavatelem. Prvotním zájmem odborů je, aby u zaměstnanců nedocházelo k poklesu jejch reálných mezd. Regulátorem byl respektován poţadavek na udrţení reálné mzdy a případné zachování jejího pozvolného nárůstu, a proto bylo do výpočtu zahrnuto navýšení CPI o 1% v kaţdém roce. Eskalační faktor je počítán podle následujícího vzorce: I 70% IPS 30% ( CPI 1%) (4.3) Způsob výpočtu povolených nákladů pro III. regulační období bych povaţoval za dokonalejší a to hlavně v oblast nastavení eskalačního faktoru, kterým jsou lépe reflektovány změny na trhu. [16]

34 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky Odpsová část vzorce Druhá část výpočtového vzorce se věnuje stanovení povolených odpsů, jmţ je společnostem zajšťován prostor pro renvestce do provozovaných sítí. Ve všech vzorcích jsou odpsy zastoupeny korgovaným plánovaným odpsy v daném regulovaném roce O pl. Před zahájením III. regulačního období jţ bylo u všech regulovaných společností dokončeno jejch rozdělení a účetní odpsy přepravních a dstrbučních frem zahrnovaly pouze hodnoty, které souvsejí s lcencovanou čnností. Kontrola skutečnost, zda plánované odpsy odpovídají skutečným, je prováděna za pomoc vzorce: O dp O dppl K dpo (4.4) Kde: O korgovaná plánovaná hodnota odpsů dp O plánovaná hodnota odpsů dppl K korekční koefcent dpo Korekce odpsů je prováděna z důvodu případných rozdílů mez plánovaným a skutečným odpsy v časovém horzontu 2 s přhlédnutím k časové hodnotě peněz. Tímto způsobem je prováděna kontrola skutečně vynaloţených nvestc do obnovy sítí a je zabráněno neoprávněnému navýšení ceny. V případě, pokud je ERÚ zjštěna jakákolv nesrovnatelnost můţe v následujícím regulovaném roce upravt povolenou výš odpsů. Tímto způsobem jsou energetckým společnostem zajštěny dostatečné prostředky na nvestce do obnovy sítí a zároveň je následnou kontrolou znemoţněno neoprávněné navyšování ceny pro konečné zákazníky. [16] Zsková část vzorce Zsková část vzorce je stejně jako v předchozím regulovaném roce zaloţena na prncpu součnu hodnoty regulační báze aktv (RAB) a míry výnosnost, protoţe oprot předchozímu období bylo provedeno několk změn týkajících se výpočtu povoleného zsku.

35 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 35 Zsková část vzorce je ve tvaru: MV RAB 100 (4.5) Kde: MV míra výnosnost regulační báze aktv stanovené podle metodky váţeného průměru dp nákladů na kaptál po zdanění. RAB hodnota regulační báze aktv drţtele lcence dp V následujících kaptolách budou podrobněj popsány oba parametry výpočtu povoleného zsku s tím, ţe bude znovu kladen důraz na změny oprot II. Regulačnímu období. [16] Míra výnosnost regulační báze aktv Stejně jako v předchozím regulačním období byla znovu pro výpočet hodnoty míry výnosnost MV pouţta metoda váţených průměrných nákladů na kaptál (WACC ), jejíţ zkladní vzorec je ve tvaru: Kde: WACC NHBT WACC NHAT 1 T (4.6) WACC NHBT nomnální hodnota WACC před zdaněním WACC NHAT nomnální hodnota WACC po zdanění T efektvní daňová sazba Pro výpočet nomnální hodnoty WACC po zdanění byl pouţt vzorec: E D WACC NHAT re rd (1 T) E D E D Kde: D czí kaptál E vlastní kaptál r d náklady czího kaptálu (4.7) r e náklady vlastního kaptálu Jak je z výše uvedeného patrné, ERÚ pro třetí regulační období zachoval stejný postup pro výpočet WACC a následující kroky pro stanovení nákladů na czí a vlastní kaptál jsou totoţné se II. regulačním obdobím. Jejch podrobným popsem se zabývají kaptoly věnované této problematce ve II. regulačním období.

36 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 36 Pro III. regulační období byla zachována metodka pro výpočet, ale jţ není pracováno po celou dobu trvání regulace se stejným daty, ale část z nch je kaţdý rok upravováno dle současné ekonomcké stuace. Tato úprava se týká nákladů na czí kaptál, trţní rzkové přráţky a bezrzkové míry výnosů, čl hodnot, u kterých lze předpokládat v průběhu regulačního období změny. Výše popsaným způsobem stanovení WACC je společnostem zajštěno zohlednění výkyvů trhu, které nemohou energetcké společnost njak ovlvnt a lze povaţovat tento krok ze strany ERÚ za velm vstřícný. [16] Stanovení hodnoty regulační báze aktv Pro stanovení výchozí hodnoty regulační báze aktv (RAB), čl celkové hodnoty jednotlvých společností, bylo přstoupeno ke kompromsnímu řešení mez názory ERÚ a jednotlvých regulovaných společností. Jako hlavní problém stanovení výše RAB byl fakt, ţe nebylo moţno pouţít hodnoty předchozího regulačního období, protoţe na začátku II. regulačního období nebyl proveden unbundlg a pouţté hodnoty stále zahrnovaly obchodní část společností. Pro stanovení RAB0 byl pouţt vzorec v následujícím tvaru: RAB k ZHA 0 0 pl2009 (4.8) Kde: k 0 koefcent přecenění ZHA plánovaná změna hodnoty aktv v roce 2009 pl2009 Výsledná hodnota RAB pro jednotlvé roky III. regulačního období je stanovována jako součet RAB 0, plánovaná změna hodnoty RAB v roce +1 a korekční faktoru ve tvaru: KF RABt RAB RAB RABt KFz (4.9) t 1 1 t 1 3 Výpočtem hodnoty RAB t je zajštěno, aby do výpočtu vstupovala skutečná změna hodnoty aktv energetckých společností a to hlavně s přhlédnutím k faktu, ţe v jednotlvých

37 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 37 letech by nemuselo docházet k nvestcím ve stejné výš rovnající se odpsům v daném roce. Výpočet hodnoty RABt je vyjádřen vzorcem: RAB t Aktvované_ nvestce t Odpsy t k plt (4.10) Z výše uvedených vzorců je patrné, ţe ze strany regulátora bylo přstoupeno k zavedení korekčních koefcentů, jejímţ hlavním úkolem mělo být zpřesnění výpočtu povoleného zsku s ohledem na vývoj jednotlvých hodnot v čase. Podrobný pops výpočtu korekčních faktorů je proveden v příloze PIII. [16]

38 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 38 5 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI Z výše uvedených kaptol je patrné, ţe regulace českého energetckého trhu během tří regulačních období prošla poměrně velkým mnoţstvím změn. V prvním regulačním období, které bylo pouze tříleté, bylo přstoupeno k poměrně jednoduchému výpočtovému vzorc. Je třeba s uvědomt, ţe jak pro ERÚ tak pro energetcké společnost bylo zahájení regulace něčím novým, co doposud v ČR nebylo v takovém rozsahu zavedeno. Největším problémem prvního regulačního období bylo stanovení hodnot vstupujících do výpočtového vzorce, které musely být nastaveny na základě dohody ERÚ a regulovaných společností. Výpočtový vzorec pro druhé regulační období, oprot předešlé verz, doznal velkého mnoţství změn. S odstupem času lze ale soudt, ţe některé parametry zahrnuté do výpočtu byly mnmálně vyuţívány a ze strany regulátora nebylo dostatečně rychle reagováno na změny technckých postupů. V případě II. regulačního období se nelze nezmínt o komplkovanost výpočtových vzorců a jejch nejednotnost pro různé druhy regulovaných čnností. Na druhou stranu bylo jstě přínosné zavedení faktoru efektvty X, kterým byly společnost nuceny snţovat své náklady a také zohlednění faktoru času. Přes sloţtost výpočtových vzorců a dokončení unbundlngu regulačních společností lze II. regulační období hodnott jako úspěšné. Na začátku letošního roku bylo zahájeno III. regulační období, které se oprot předchozímu postupu vyznačuje tím, ţe jţ došlo k většímu sjednocení výpočtových vzorců pro všechny typy regulovaných čnností a také k určtému zjednodušení základních vzorců. Na druhou stranu je nutné uvést, ţe došlo k nemalým změnám v úpravě hodnot vstupujících do výpočtového vzorce, aby jejch výsledná výše co nejlépe odráţela skutečný stav v daném roce. Nakolk byly postupy ERÚ správné nejlépe zhodnotí praktcká část této práce, která se jţ bude zabývat konkrétním dopady regulací na společnost Jhomoravská plynárenská Net, s. r. o., která provozuje dstrbuční síť zemního plynu v bývalém Jhomoravském kraj.

39 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 39 II. PRAKTICKÁ ČÁST

40 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 40 6 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ NET, S. R. O. JMP Net, s. r. o. vznkla jako dceřná společnost mateřské Jhomoravské plynárenské, a. s., na základě novely Energetckého zákona, kterým bylo energetckým společnostem přkázáno provést unbundlng, čl rozdělt společnost na dstrbuční a obchodní část. Společnost JMP Net, s. r. o. byla zapsána do Obchodního rejstříku u Krajského soudu v Brně 12. června 2006 a její základní kaptál v době zápsu čnl Kč. K , kdy společnost zahájla svoj čnnost, byl navýšen na Kč. Celý kaptál byl splacena, protoţe se jednalo o vklad z mateřské JMP, a. s., která je také 100% vlastníkem. Sídlo společnost je na adrese Plynárenská 499/1, Brno. Jedná se o areál mateřské JMP, a. s., kde dceřná společnost sídlí v budově G a v současné době má 22 zaměstnanců. Obrázek 2 Sídlo společnost JMP Net, s. r. o., budova G [18] Začátkem roku 2010 vedení koncernu RWE v ČR zahájlo kroky vedoucí ke vznku jedné dstrbuční společnost působící napříč celou skupnou RWE s názvem RWE GasNet, s. r. o. V současné době ale stále funguje JMP Net, s. r. o. v nezměněné podobě, a proto v následujících kaptolách budou provedeny nterní a externí analýzy této společnost.

41 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky Interní analýza JMP Net, s. r. o. Jak jţ bylo uvedeno výše, společnost JMP Net, s. r. o. vznkla k vkladem z mateřské společnost ve výš Kč. Tato hodnota společnost byla stanovena ERÚ tak, aby co nejvíc odpovídala hodnotě regulační báze aktv vstupujících do výpočtu povolených výnosů v část zabývající se povoleným zskem. Účetní hodnota společnost k byla Kč. Tato hodnota byla podstatně vyšší neţ ta, kterou regulátor zahrnul do výpočtu. Z tohoto důvodu byl do účetnctví zahrnut Badwll ve výš Kč, který společnost během následujících pět let odepsuje do svých výnosů. Podrobnější analýza aktv, pasv a výkazu zsku a ztráty společnost bude provedena v část zabývající se povoleným náklady. Jako první údaj, který lze z pohledu nvestora povaţovat jako nejdůleţtější, je bezesporu vývoj hospodářského výsledku, který je přehledně zobrazen v tabulce 1. Tabulka 1 Hospodářský výsledek JMP Net, s. r. o. [22] Provozní VH Fnanční VH Mmořádný VH 0 0 VH za účetní období VH před zdaněním VH před zdaněním a úroky Nákladové úroky Z tabulky je patrné, ţe hospodářský výsledek společnost v roce 2007 a 2008 byl velm dobrý a jako poztvní lze hodnott vývoj hospodářského výsledku, který je také zobrazen grafcky na obrázku 3.

42 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 42 Obrázek 3 Hospodářský výsledek JMP Net, s. r. o. [22] Provést porovnání jednotlvých hodnot analyzované společnost s vývojem celého odvětví by nemělo správnou vypovídající hodnotu, protoţe dle klasfkace ekonomckých čnností (CZ-NACE) je do odvětví energetky mmo dstrbuc zahrnuta výroba elektrcké energe, doprava a přenos plynu a elektřny a v neposlední řadě její prodej. Dstrbuce plynu je velm specfcká část, pro kterou platí rozdílná pravdla neţ pro ostatní jmenované. Z tohoto důvodu budou analyzovány pouze hodnoty JMP Net, s. r. o. bez dalšího srovnání. Další důleţtý údaj o hospodaření společnost je bezesporu její rentablta, čl výnosnost jednotlvých ukazatelů. Tabulka 2 Ukazatele rentablty JMP Net, s. r. o. [22] Rentablta tržeb 20,80% 27,46% Rentablta výnosů 20,18% 23,97% Rentablta celkového kaptálu 5,86% 6,13% Rentablta úplatného kaptálu 7,52% 7,89% Rentablta vlastního kaptálu 5,77% 7,65% Z tabulky 2 lze vyčíst velce dobré výsledky společnost v analyzovaných letech. Stejně jako je tomu u hospodářského výsledku společnost, tak v případě rentablty lze povaţovat dosaţené výsledky za velm dobré.

43 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 43 Velký rozdíl mez hodnotam rentablty kaptálu a trţeb respektve výnosů, je zapříčněn velkým mnoţstvím kaptálu, který společnost potřebuje ke svému podnkání. Posledním ukazatelem nterní analýzy bude zhodnocení lkvdty společnost. Ukazatele lkvdty vyjadřují schopnost podnku platt své závazky. Ve většně ekonomckých publkací je lkvdta rozdělována na tř druhy podle rychlost jak lze část oběţných aktv přeměnt na hotové peníze. Jedná se o lkvdtu běţnou, pohotovou a hotovostní. Tabulka 3 Ukazatele lkvdty JMP Net, s. r. o. [22] Doporučené hodnoty MPO Běžná lkvdta 2,50 1,60 1,45 1,5-2 Pohotová lkvdta 1,78 1,60 1,45 1 Hotovostní lkvdta 0,0056 0, , ,2 ČPK/OA 59,94% 37,32% 30,80% ČPK/A 1,09% 5,64% 5,11% V tabulce 3 jsou vypočteny ukazatele lkvdty JMP Net, s. r. o., ze kterých vyplývá, ţe společnost nedosahuje doporučených hodnot Mnsterstva průmyslu a obchodu. Tento ukazatel znovu podtrhuje fakt, ţe podnkání na energetckém monopolním trhu je velm specfcké. Co se týká ukazatele čstého pracovního kaptálu vztaţenému k oběţným aktvům je pokles této hodnoty zapříčněný enormním nárůstem krátkodobých závazků v roce 2007 vůč RWE Transgas, a. s., od které JMP Net, s. r. o. nakupuje zemní plyn na pokrytí svých ztrát v sít. Hodnota ČPK vztaţenému k celkovým aktvům je ovlvněna změnou hodnoty celkových aktv a to hlavně v oblast dlouhodobého hmotného majetku, jak bude blíţe specfkováno v kaptole věnované povoleným odpsům analyzované společnost. Poslední bod této část práce bude věnován zaměstnancům společnost JMP Net, s. r. o. Jako první je na obrázku 4 znázorněna organzační struktura, z níţ je patrné, ţe společnost je rozdělena na tř samostatná oddělení, jejchţ hlavním úkolem je zajštění prodeje kapacty plynovodního potrubí, která je nabízena obchodníkům pro přepravu jejch nakoupeného zemního plynu.

44 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomky 44 Obrázek 4 - Organzační struktura JMP Net, s. r. o. [18] Pro bezproblémové fungování společnost jsou podpůrné čnnost, jako např. IT, správa budov, HR apod. pro JMP Net, s. r. o., stejně jako pro celou skupnu RWE v ČR zajšťovány společností RWE Interní sluţby, s. r. o. Na obrázku 5 je zobrazen vývoj zaměstnanců v čase, kdy postupný nárůst pracovníků byl zapříčněn vstupem nových obchodníků se zemním plynem a s tím spojena potřeba nových zaměstnanců.