Zápis do obchodního rejstříku. z pohledu praktického

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E Zápis do obchodního rejstříku z pohledu praktického Lucie Žáčková 2007/2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.

2 Obsah Obsah Úvod Základní údaje o obchodním rejstříku Pojem obchodního rejstříku Struktura obchodního rejstříku Sbírka listin Principy ovládající obchodní rejstřík Obecně k principu publicity Princip formální publicity Princip materiální publicity Hmotněprávní regulace obchodního rejstříku Subjekty zapisované do obchodního rejstříku Údaje zapisované do obchodního rejstříku Obecně zapisované údaje Další zapisované údaje Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky Konstitutivní zápisy Deklaratorní zápisy Rejstříkové řízení z pohledu praktického Zahájení řízení Zahájení řízení bez návrhu Zahájení řízení na návrh Náležitosti návrhu Podoba a jazyk návrhu Výčet náležitostí návrhu na zápis Účastníci řízení Rozhodnutí v rejstříkovém řízení Provedení zápisu Usnesení Lhůty a poplatky v rejstříkovém řízení Několik postřehů z praxe Závěr Zusammenfassung Seznam pramenů a literatury Monografie Články Právní předpisy Zákony Vyhlášky a instrukce Rozhodnutí soudů Elektronické prameny

3 1. Úvod Obchodní rejstřík je jedním z institutů obchodního práva, který v životě podnikatele hraje důležitou úlohu. Je oficiálním zdrojem hodnověrných informací o velké části podnikatelských subjektů. Evidence takových informací přispívá k transparentnosti a právní jistotě v podnikatelském prostředí. Právě z obchodního rejstříku získávají podnikatelé údaje o případném budoucím obchodním partnerovi, třetí osoby pak informace o subjektu, s nímž chtějí vstoupit do právních vztahů. Právní úprava ve věcech obchodního rejstříku doznala radikální změny tzv. rejstříkovou novelou obchodního zákoníku, která byla provedena zákonem č. 216/2005 Sb., s účinností k Zmíněná novela byla reakcí na dlouholeté, přetrvávající problémy v oblasti soudnictví ve věcech obchodního rejstříku. Rejstříkové řízení bylo pomalé, pro podnikatele složité, často též docházelo k tomu, že údaje zapsané do obchodního rejstříku (v důsledku neúměrné délky řízení) neodpovídaly skutečnému stavu a obchodní rejstřík neplnil dostatečně svoji úlohu, tedy poskytování platných informací o podnikatelských subjektech. Novelou k se, obecně vzato, podařilo rejstříkové řízení výrazně urychlit a pro zapisované subjekty též zjednodušit, přestože i dnes přináší praxe zápisů do obchodního rejstříku podnikatelům některé problémy, když za všechny lze jmenovat nemožnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku včetně listin v čistě elektronické podobě. Autorka si téma této bakalářské práce vybrala vzhledem ke zkušenosti se zápisy do obchodního rejstříku v podnikatelské sféře. V úvodu proto provede rozbor aktuální právní úpravy obchodního rejstříku, z hlediska jeho funkce, účelu, principů, zapisovaných osob a údajů, v další části se pak zaměří na popis postupu obchodněprávních subjektů při zápisu do obchodního rejstříku. Obě části budou zpracovány s ohledem na omezený rozsah práce, řada odkazů a konkrétních doporučení pro praktický postup při zápisech do rejstříku tak bude uvedena v poznámkovém aparátu. Při zpracování bakalářské práce bude autorka vycházet především z primárních právních předpisů relevantních pro zvolené téma, dále pak z odborných publikací, článků, judikatury a elektronických pramenů. 3

4 2. Základní údaje o obchodním rejstříku 2.1 Pojem obchodního rejstříku Zákon definuje obchodní rejstřík jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích a který je veden v elektronické podobě. 1 Je prvkem veřejného práva, který vstupuje do soukromoprávního odvětví obchodního práva a jako takový slouží k tomu, aby údaje do něj zapisované byly veřejně známé a všem dostupné. Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy 2, tj. všechny krajské soudy (s výjimkou Krajského soudu v Praze 3 ) a Městský soud v Praze. Rejstříkové soudy vedou kromě obchodního též další rejstříky. 4 Údaje se v obchodním rejstříku evidují s několikerým účelem 5 : - obchodní rejstřík je veřejnoprávní evidence, která slouží státní správě pro zjišťování a kontrolu podnikatelů a jejich činnosti, - zajišťuje informovanost veřejnosti a poskytuje tím základní vstupní informace pro soukromé obchodování, - zakládá účinky některých právních jednání. 6 V některých případech vlastní zápis do obchodního rejstříku způsobuje vznik, příp. zánik některých právních skutečností. 7 V obchodním styku je velice důležitá zmiňovaná informativní funkce obchodního rejstříku. Každá osoba může do rejstříku nahlížet, činit si z něj opisy a výpisy. Dostupnost informací je zajištěna především prostřednictvím portálu Ministerstva spravedlnosti. 8 Tzv. výpis platných obsahuje aktuálně platné údaje, z úplného výpisu je možné zjistit historii zapsaného subjektu. Výpisy z portálu Ministerstva spravedlnosti mají pouze informativní charakter, listinný úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku vydá rejstříkový soud (resp. oddělení výpisů) za poplatek. 9 Úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku (příp. ze 1 Srv. 27 odst.1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ). 2 Tamtéž. 3 Srv. 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů: Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. 4 Jedná se o rejstřík nadací a nadačních fondů, rejstřík obecně prospěšných společností, rejstřík společenství vlastníků jednotek. 5 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s Tamtéž. 7 Viz bod 5.3 Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky. 8 Portál Ministerstva spravdelnosti je v provozu 24 hodin denně, čímž je zajištěn nepřetržitý přístup veřejnosti k údajům v obchodním rejstříku. 9 Poplatek je stanoven v sazebníku k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOSP), za jednu stranu výpisu z obchodního rejstříku činí 70,- Kč. 4

5 živnostenského rejstříku nebo katastru nemovitostí) mohou podnikatelé získat také prostřednictvím tzv. služby Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál). 10 Další a pro praxi podnikatele i ekonomicky nejvýhodnější možností (v případě, že výpis je na větší počet stran než jednu) je pořízení úředně ověřeného výpisu z obchodního rejstříku u notáře. 11 Přesto je informační hodnota internetových výpisů vysoká, neboť pouze s krátkým časovým zpožděním (cca 1 den) poskytují stejné informace, jaké obsahují oficiální výpisy z obchodního rejstříku. Internetový přístup do obchodního rejstříku tak hraje v obchodním styku velmi důležitou úlohu při rychlém získávání základních informací o podnikatelském subjektu Struktura obchodního rejstříku Členění obchodního rejstříku a pravidla pro vedení rejstříkových složek upravuje instrukce Ministerstva spravedlnosti. 13 Na základě této instrukce se obchodní rejstřík skládá z rejstříkových vložek a rejstříkových spisů 14, rejstříkový soud vede pro každého podnikatele, organizační složku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační složku zvláštní vložku. 15 Rejstříkové vložky jsou uspořádány do tzv. oddílů, které se člení dle právní formy zapisovaného subjektu a jsou označeny velkými písmeny abecedy: - oddíl A - eviduje samostatně podnikající fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státní podniky a jiné právnické osoby, včetně organizačních složek a odštěpných závodů, o nichž zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříku, - oddíl B je určen pro akciové společnosti, - oddíl C pro společnosti s ručením omezeným, 10 Portál Ministerstva vnitra České republiky Czech POINT. Objednávka ověřené výstupy z informačního systému veřejné zprávy [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: Zde lze získat rovněž informace o poplatcích za tuto službu. 11 Srv. Odměna notáře za vydání jednoho ověřeného výpisu z obchodního rejstříku je stanovena podle položky W. přílohy notářského tarifu ve výši 100,- Kč bez ohledu na počet stran ověřeného výpisu. Je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty, připočte se k uvedené částce příslušná daň z přidané hodnoty. Notářská komora České republiky. Ověřené výpisy z obchodního rejstříku [citováno 27.března 2008]. Dostupný z: 12 V běžném obchodním životě bohužel není možná absolutní shoda zapsaných údajů se skutečností. 13 Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne č.j. 505/2001-Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS), 201 a násl. 14 Rejstříkový spis je veden o každém zapsaném subjektu a obsahuje všechny písemnosti, které daný subjekt ve věcech obchodního rejstříku doručil rejstříkovému soudu. Přestože je obchodní rejstřík veřejný seznam, rejstříkový spis není veřejně přístupný a nahlížet do něj mohou pouze osoby uvedené v 44 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.). 15 Srv. 27 odst.3 ObchZ. 5

6 - oddíl Dr pro družstva, - oddíl Pr pro příspěvkové organizace. Pro každý zapisovaný subjekt se vede rejstříkový spis označený písmenem příslušného oddílu a běžným číslem, které je závislé na počtu subjektů zapsaných v daném oddíle u určitého rejstříkového soudu. Na základě novely obchodního zákoníku, která byla přijata zákonem č.344/2007 Sb. a která nabyla účinnosti dne , má podnikatel povinnost uvádět mj. údaj o zápisu v obchodním rejstříku (název rejstříkového soudu, oddíl a číslo vložky) nejen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách, ale nově také na smlouvách a internetových stránkách. 16 Při změně právní formy právnické osoby se do obchodního rejstříku zapíše, že změnila právní formu a všechny zákonem požadované údaje pro danou právní formu. Zápis se provede do toho oddílu obchodního rejstříku, který je vymezen pro nově zřízenou právní formu. Při změně právní formy právnické osoby, kdy soud zapisuje právnickou osobu do jiného oddílu (než ve kterém byla původně zapsána), použije pro zápis nové číslo vložky. Naopak stávající číslo vložky použije soud v případě, že dochází ke změně právní formy v rámci téhož oddílu Sbírka listin Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin 18, která není součástí rejstříkového spisu a je veřejně přístupná. Soud ukládá listiny do sbírky odděleně od vlastního rejstříkového spisu. Evidovány jsou pod tímtéž číslem jako podnikatel, který listiny do sbírky založil, tedy pod číslem totožným s číslem oddílu a rejstříkové vložky. 19 Nahlížet do sbírky listin může bezplatně kterákoli osoba, a to v úředních hodinách soudu 20, zpoplatněno je pořizování kopií listin ze sbírky listin. 21 Nahlížení do sbírky listin přímo na oddělení soudu není vždy nutné, seznam všech listin, které jsou u soudu uloženy, je možné ověřit na portále Ministerstva spravedlnosti, kde je veden obchodní rejstřík. Z odkazu Sbírka listin u konkrétního subjektu zapsaného v obchodním rejstříku lze také zjistit, které 16 Srv. 13a ObchZ. 17 Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne č.j. 505/2001-Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS), 201 (13-15). 18 Srv. 27 odst. 3 ObchZ. 19 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s Úřední hodiny všech rejstříkových soudů jsou dostupné na portálu Ministerstva spravedlnosti kde je pro jednotlivé soudy uvedena doba určená pro styk s veřejností. Ta může být pro jednotlivá pracoviště, resp. oddělení soudu rozdílná. 21 Srv. Poplatky jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou ZOSP. Položka 24, poznámka 2 tohoto sazebníku stanoví, že za kopie bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku, s ověřením pak Kč 35,- za každou i započatou stránku. 6

7 z uložených listin již byly digitalizovány a jejich obsah zveřejněn. V souvislosti s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, která nabyla účinnosti a celkovou elektronizací obchodního rejstříku totiž dochází k převedení také listin uložených do sbírky před do elektronické podoby (soud uchovává dokumenty po provedení digitalizace 6 měsíců). Vzhledem k enormnímu množství dokumentů nebyl proces digitalizace stále ještě dokončen, a proto je fyzické nahlížení do sbírky listin a pořizování kopií 23 v některých případech nutností. Výše zmíněná vyhláška Ministerstva spravedlnosti 24 částečně zredukovala počet listin, které rejstříkový soud musí převádět do elektronické podoby. S účinností od se totiž listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku 25, podávají soudu pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (pdf). Soubory ve formátu pdf pak lze zaslat rejstříkovému soudu elektronickou poštou, příp. doručit datový nosič Compact Disc Recordable (CD-R), ten soud nevrací a po uplynutí 6 měsíců od doručení skartuje. Způsob doručení listiny soudu (elektronická pošta, resp. nosič CD-R) závisí také na velikosti souboru. 26 Do sbírky listin se zakládají povinně nejdůležitější dokumenty týkající se podnikatelského subjektu. Obchodní zákoník uvádí v 38i a 38j (listiny ukládané zahraničními osobami) demonstrativní výčet těchto dokumentů. Jsou to např. zakladatelské dokumenty, rozhodnutí orgánů podnikatelského subjektu o volbě (jmenování) a odvolání členů statutárního či dozorčího orgánu, účetní dokumenty, rozhodnutí související se zrušením právnické osoby apod Vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). 23 Vzhledem k technickým možnostem dnešní doby se v praxi autorka setkává s tím, že pořizování kopií ve sbírce listin návštěvníci soudu často nahrazují pořizováním digitálních fotografií dokumentů. Tohoto způsobu samozřejmě není možné využít v případě, že je nutné opatřit ověřenou kopii dokumentu uloženého ve sbírce listin. 24 Vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). 25 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s.38 a násl. 26 Soubory pdf do velkosti 8 MB lze zaslat elektronicky na podatelnu rejstříkového soudu. Více ke způsobu úpravy souborů pro zaslání soudu na: Technická specifikace pro předávání digitalizovaných listin do Sbírky listin obchodního rejstříku [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: 27 Novela obchodního zákoníku, přijatá zákonem č. 344/2007 Sb., s účinností k rozšířila 38i o odstavec třetí, který upřesňuje způsob ukládání návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami do sbírky listin je povinností tyto dokumenty nyní ukládat do sbírky listin spolu s účetní závěrkou, resp. výroční zprávou. Dále byl novelou upraven i 38j. 7

8 3. Principy ovládající obchodní rejstřík 3.1 Obecně k principu publicity Obchodník zákoník obecné pojetí principu publicity neuvádí, definuje až jeho věcný obsah a rozděluje princip publicity na formální a materiální. 28 Podstatou principu publicity obchodního rejstříku je známost údajů v něm zapsaných, resp. účinky zapsání těchto údajů vůči veřejnosti. Zákon totiž vždy chrání toho, kdo jedná v důvěře v zápis [...] Předpoklad jednání v dobré víře je tak základním předpokladem toho, aby mohla být třetí osoba chráněna principem publicity Princip formální publicity Tento princip je vyjádřen v 28 odst. 1 obchodního zákoníku a jeho základem je přístupnost obchodního rejstříku veřejnosti, právo každého do obchodního rejstříku nahlížet, pořizovat si z něj kopie a výpisy. Toto právo se vztahuje na vlastní rejstřík a sbírku listin, rejstříkový spis, který je veden o každém subjektu, ale veřejně přístupný není. 30 Zákon v 28 dále stanoví, že rejstříkový soud na žádost vydá úředně ověřený listinný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, příp. potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není. Výslovně je třeba požádat o opis úředně neověřený. Pokud není výslovně požádáno o listinný opis, vydá soud opis vždy v elektronické podobě. Na výslovnou žádost také soud vydá úředně ověřený elektronický opis. O úředně ověřený elektronický opis bylo dříve možné požádat pouze tehdy, pokud žadatel svou žádost podepsal uznávaným elektronickým podpisem dle zvláštního právního předpisu. 31 Novela obchodního zákoníku s účinností k tuto podmínku pro vydání úředně ověřeného elektronického opisu zrušila Princip materiální publicity Princip materiální publicity je vyjádřen v 29 a jeho cílem je jednak stanovit účinky zápisu a jednak chránit osoby jednající v dobré víře v zápis. 33 Uvedený cíl principu materiální publicity odpovídá zároveň jeho dvěma stránkám pozitivní stránka se týká stanovení účinků zápisu, negativní pak jednání v dobré víře. Pozitivní stránka materiální publicity vychází z toho, že skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči 28 Srv. 28 a 29 ObchZ. 29 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s Srv. poznámku č Srv. zákon č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 32 Srv. 28 odst. 3 ObchZ Úředně ověřený elektronický opis vydá rejstříkový soud jen na výslovnou žádost. 33 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s

9 každému ode dne jejich zveřejnění. 34 Obchodní zákoník dále stanoví, že v případě, kdy zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o provedení zápisu (resp. uložení do sbírky listin) věděla již před zveřejněním, jsou zapsané skutečnosti účinné ode dne, kdy se třetí osoba o proveden í zápisu (uložení) dozvěděla. 35 Naopak se nemůže zapsaná osoba dovolávat údajů a obsahu listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, do šestnáctého dne po zveřejnění, pokud třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. 36 Zapsané údaje jsou pak vůči třetí osobě účinné ode dne, kdy se o nich dozvěděla nebo mohla dozvědět. Zákon obě výše uvedené podmínky stanovuje především pro možnost určení okamžiku, od kterého jsou zapsané údaje definitivně uplatnitelné vůči třetím osobám. V 29 odst. 1 obchodního zákoníku je formulována negativní stránka materiální publicity a to tak, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti. Ochrana osob jednajících v dobré víře v zápis je tedy zaručena a nemůže být porušena tím, že zapsané údaje neodpovídají skutečnosti. V obchodním styku se často může stát, že osoba např. jedná s již odvolaným jednatelem obchodní společnosti, neboť vychází z údajů ve výpisu z obchodního rejstříku, kde je dotyčná osoba stále uvedena jako statutární orgán. V takovém případě nemůže obchodní společnost namítat neplatnost takového jednání. Pokud by byla při takovém jednání uzavřena smlouva a osoba, se kterou odvolaný jednatel smlouvu uzavřel, nemohla o jeho odvolání vědět, byla by společnost povinna na základě smlouvy plnit. 34 Srv. 29 odst. 2 ObchZ. 35 Tamtéž. 36 Srv. 29 odst. 3 ObchZ. 9

10 4. Hmotněprávní regulace obchodního rejstříku 4.1 Subjekty zapisované do obchodního rejstříku Obecně se subjekty zapisované do obchodního rejstříku označují za podnikatele. Toto tvrzení však neplatí bez výjimky, jako podnikatelé jsou označovány a do obchodní rejstříku se zapisují i subjekty, které podnikatelskou činnost nevykonávají 37, a zároveň ne všichni podnikatelé jsou automaticky zapisováni do obchodního rejstříku. 38 Obchodní zákoník stanoví v 34 osoby, které se do obchodního rejstříku zapisují: - obchodní společnosti a družstva, - zahraniční osoby podle 21 odst. 4, - fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice a osoby podle 21 odst. 5, které podnikají na území České republiky, pokud o zápis požádají 39, - další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy (má povinnost zápisu), jestliže - výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč, nebo - provozuje živnost průmyslovým způsobem. Pokud fyzická osoba přestane splňovat výše uvedené podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, může podat návrh na výmaz. Obchodní společnosti, které se do obchodního rejstříku povinně zapisují, jsou definovány v 56 obchodního zákoníku. Jedná se o veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručním omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. na tomto místě je třeba také zmínit, že 37 Srv. 56 ObchZ., který definuje obchodní společnosti, které se do obchodního rejstříku zapisují, jako právnické osoby založené za účelem podnikání. Zároveň ale toto ustanovení připouští možnost založení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným i za jiným účelem, pokud to zvláštní předpis nezakazuje. Takovými společnostmi s ručením omezeným mohou být např. soukromé školy, nestátní zdravotnická zařízení apod. 38 Např. fyzické osoby podnikatelé. K podmínkám jejich zápisu viz dále. 39 Srv. znění 34 odst. 1,písm. c, před novelou ObchZ s účinností od : [...] fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají; to platí obdobně pro osoby, které jsou podnikateli a mají v některém z uvedených států trvalý pobyt. 10

11 od obchodního rejstříku se zapisují všechny banky, pobočky zahraničních bank, jejich zápis je ovšem logický, neboť musejí být na základě zvláštního právního předpisu založeny jako akciové společnosti. 40 Obchodní rejstřík je tedy evidencí pro subjekty různého druhu a určení 41, avšak provozování podnikatelské nebo jiné činnosti u nich převažuje. K subjektům, které se do obchodního rejstříku zapisují na základě zvláštního právního předpisu, patří obecně státní podniky, státní fondy (Pozemkový fond ČR, Státní fond kultury ČR), hospodářské komory, komoditní burzy, např. České dráhy, Česká konsolidační agentura, Česká tisková kancelář aj. 4.2 Údaje zapisované do obchodního rejstříku Obecně zapisované údaje Z definice obchodního rejstříku vyplývá, že se do něj zapisují údaje o podnikatelích stanovené zákonem. 42 Tyto údaje slouží k jednoznačné identifikaci podnikatele, dávají např. informace o předmětu činnosti, osobách, které jsou za podnikatele oprávněny jednat, podílu společníků na obchodní společnosti apod. Obchodní zákoník neřadí veškeré zapisované údaje systematicky do jednoho ustanovení, ovšem výčet obecných údajů, jejichž obligatorní zápis zákon předpokládá, obsahuje 35 tohoto zákona. Do obchodního rejstříku se tedy zapisují: - obchodní firma - sídlo (u právnických osob), bydliště (u fyzických osob, příp. i místo podnikání, pokud se liší od bydliště) - předmět podnikání (činnosti) - právní forma právnické osoby - rodné číslo, příp. datum narození fyzické osoby (datum narození se uvádí v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno) - identifikační číslo (podnikateli ho přidělí rejstříkový soud při prvním zápisu do obchodního rejstříku) - jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby (nebo jeho členem) - pokud je statutárním orgánem (nebo jeho členem) právnická osoba, zapisuje se také jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo členem 40 Srv. 1 odst. 1 a 10 zákona č. 21/1992 sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 41 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s Srv. 27 odst. 1 ObchZ. 11

12 - způsob, kterým statutární orgán jménem právnické osoby jedná - den vzniku a zániku funkce statutárního orgánu - jméno, bydliště a způsob jednání prokuristy - u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno - další skutečnosti stanovené zvláštním právním předpisem. Zákon ve výše uvedeném výčtu zapisovaných údajů nezmiňuje den zápisu určité skutečnosti do rejstříku, také ten se, stejně jako den změny nebo výmazu této skutečnosti, do obchodního rejstříku zapisuje Další zapisované údaje Zatímco obecné údaje se v zásadě týkají všech zapisovaných subjektů, další údaje se zapisují především u obchodních společností a jejich jednotlivých právních forem. Obchodní zákoník 44 vyžaduje u obchodních společností mj. zápis jména a bydliště nebo obchodní firmy a sídla společníků; u komanditní společnosti také údaj o tom, který ze společníků je komplementář a který komanditista; u společnosti s ručením omezeným i výši základního kapitálu, výši vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení, výši podílu každého společníka; u akciové společnosti výši základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, formu, podobu a jmenovitou hodnotu akcií aj. Do obchodního rejstříku se rovněž zapíší údaje o odštěpném závodu nebo organizační složce podniku, dále pak údaje spojené s fúzí právnických osob, převodem jmění na společníka, rozdělením nebo změnou právní formy právnické osoby. Rovněž zrušení právnické osoby, vstup do likvidace, údaje o osobě likvidátora, zahájení insolvenčního řízení, ukončení likvidace nebo právní důvod výmazu podnikatele podléhají jsou informace, které lze z výpisu z obchodního rejstříku zjistit. 45 Zákon též stanoví povinně zapisované údaje zahraniční právnické osoby a organizační složky jejího podniku Právě datum zápisu, resp. výmazu určité skutečnosti z obchodního rejstříku může být v obchodním styku rozhodující, proto je pro podnikatele důležitá možnost zjistit rychle prostřednictvím internetového portálu Ministerstva spravedlnosti např. údaje o obchodním partnerovi i za několik předchozích let, a to při otevření odkazu Úplný výpis, který je k dispozici u každého zapsaného subjektu vedle odkazů Výpis platných a Sbírka listin. 44 Srv h ObchZ. 45 Srv. 38g ObchZ. 46 Srv. 38h ObchZ. 12

13 4.3 Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky 47 Pro podnikatelský subjekt a jeho jednání v obchodním styku je velice důležitá informace, zda právní skutečnost, kterou subjekt zapisuje do obchodního rejstříku, teprve tímto zápisem vzniká (resp. se mění nebo zaniká), anebo nastala již dříve a zápis do obchodního rejstříku takovou právní skutečnost pouze deklaruje. Podle toho, zda zápis účinky sám zakládá (konstituuje) nebo, jak bylo řečeno výše, pouze ohlašuje (deklaruje), se rozlišují dva druhy zápisů do obchodního rejstříku: zápisy konstitutivní a deklaratorní. Zákon stanoví, v jakých případech se jedná o konstitutivní zápis Konstitutivní zápisy Zápisy, u nichž je účinnost právního jednání vázána na zápis do obchodního rejstříku, jsou nazývány jako zápisy konstitutivní (právotvorné). Jinými slovy, právní jednání, které strany završí, je platné, ale jeho účinky se odkládají až na okamžik jeho seznatelnosti veřejností. 49 Přímým důsledkem takových zápisů je vznik, změna nebo zánik určité právní skutečnosti. Konstitutivními zápisy jsou dle obchodního zákoníku mj.: - prvozápis obchodní společnosti/družstva do rejstříku, - výmaz právnické osoby z rejstříku, - zápis obchodní firmy, - zápis prokury a prokuristy, 50 - zápis zvýšení/snížení základního kapitálu, - zápisy týkající se přeměn společností apod. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že se většinou jedná o zásadní události, ke kterým dochází během existence společnosti, a proto zákon odkládá jejich účinek až do chvíle zápisu do veřejného seznamu, tj. obchodního rejstříku. 47 K problematice účinků zápisu do obchodního rejstříku podrobně viz Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. Praha : C. H. Beck, 2003, s Srv. např. 62 odst.1 ObchZ.: Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Stejně tak je tomu i při zániku obchodní společnosti, ke kterému dochází až ke dni výmazu z obchodního rejstříku ( 68 odst. 1 ObchZ.). Právě vznik a zánik obchodní společnosti jsou typickými konstitutivními zápisy a je třeba oba tyto pojmy odlišovat od pojmů založení a zrušení obchodní společnosti. 49 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s Naopak výmaz prokuristy je pouze deklaratorním zápisem, srv. 14 odst. 6 ObchZ., který hovoří pouze o udělení prokury : Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. 13

14 4.3.2 Deklaratorní zápisy Některé právní skutečnosti nastávají bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku. Zápisem se de facto pouze oznamuje a zveřejňuje již proběhnuvší událost. K zápisům tohoto druhu (deklaratorním zápisům) se mj. řadí: - zápis změny v osobě statutárního orgánu 51 - zápis změny v osobě společníka - zápis změny sídla právnické osoby - zápis změny bydliště u fyzických osob, statutárních orgánů právnických osob apod. Přestože se jedná o události, jejichž účinky nastávají nezávisle na zápisu do obchodního rejstříku, je třeba, aby takové právní skutečnosti byly co nejdříve dány na vědomí třetím osobám, aby tedy např. společnost s ručením omezeným podala návrh na zápis změny v osobě jednatele bez zbytečného odkladu poté, co došlo k jeho jmenování. 52 Platí totiž zásada vyjádřená v ust. 29 odst. 1 obch. zák., že ten, jehož se zápis v obchodním rejstříku týká, nemůže namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti, proti, tomu, kdo jedná v důvěře v takový zápis, tj. tomu, kdo předpokládá, že zápis je správný V případě prvozápisu obchodní společnosti vzniká logicky funkce jednatele až zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku, tedy až v okamžiku vzniku společnosti. 52 Srv. 32 odst. 3 ObchZ.: Návrh na zápis zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. 53 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s

15 5. Rejstříkové řízení z pohledu praktického Jako řízení ve věcech obchodního rejstříku lze označit soubor pravidel, kterými se řídí účastníci tohoto řízení a rejstříkový soud v průběhu celého procesu od podání návrhu až po zápis určité právní skutečnosti do rejstříku. Rejstříkové řízení je upraveno především v občanském soudním řádu 54, ale ani obchodní zákoník neobsahuje pouze hmotněprávní úpravu obchodního rejstříku, jeho 31 a násl. jsou ve vztahu k rejstříkovému řízení ustanovení procesní povahy a upravují okruh způsobilých navrhovatelů, způsob podání návrhu, podobu návrhu apod. Rejstříkové řízení je speciálním typem občanského soudního řízení, zároveň je řízením nesporným, jeho účastníkem je pouze navrhovatel (příp. další osoby, o nichž tak stanoví zákon), v řízení není žádná sporná strana. Zásadní změny 55 zaznamenalo řízení ve věcech obchodního rejstříku v roce 2005, a to na základě rejstříkové novely 56. Především došlo ke zjednodušení řízení, rejstříkový soud v první fázi posuzuje návrh z hlediska formálního, tedy jeho úplnost, srozumitelnost, určitost a také to, zda byl podán oprávněnou osobou. Pokud shledá nedostatky, vyzve soud k odstranění vad, resp. doplnění návrhu, poté je zahájen částečný materiální přezkum návrhu, jehož cílem je ověřit, zda listiny přiložené k návrhu dostatečně dokládají údaje, jejichž zápis je navrhován. Soud ale tento přezkum nečiní v situaci, mají-li navrhované skutečnosti podklad v (dobrovolně nebo povinně) přiloženém notářském zápisu [...] a je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení zapisovaný podnikatel. 57 V následujícím textu bude proveden prakticky zaměřený rozbor jednotlivých kroků, které musí podnikatel učinit v rejstříkovém řízení, a který vychází ze zkušenosti autorky se zápisy do obchodního rejstříku. 5.1 Zahájení řízení Zákon stanoví, že rejstříkové řízení se zahajuje na návrh, v případě, že má být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze zahájit řízení i bez návrhu Srv. 200a 200de zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 55 K přehledu změn v rejstříkovém řízení v důsledku přijetí rejstříkové novely srv. Hlavsa, P. K úpravě řízení ve věcech obchodního rejstříku, Obchodní právo, 2005, č. 10, s Zákon č. 216/2005 Sb., kterým byla s účinností od přijata novela obchodního zákoníku. 57 Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s Srv. 200b odst. 1 o.s..ř. 15

16 5.1.1 Zahájení řízení bez návrhu Možnost soudu zahájit řízení i bez návrhu a napravovat tak nesoulad mezi zapsanými údaji a skutečným stavem vychází z hlavního účelu, pro který je obchodní rejstřík veden je to veřejný seznam, který má poskytovat údaje o podnikatelích a je tedy také nutné, aby tyto údaje byly aktuální. Soud tak může zahájit řízení bez návrhu v případě deklaratorních zápisů. Na nesoulad mezi zapsanými údaji a skutečným stavem může upozornit kdokoli, kdo se o něm dozví, soudům a správním orgánům tuto povinnost ukládá zákon. 59 Osoba, která na nesoulad upozornila, není účastníkem rejstříkového řízení. Spolu s podnětem na zahájení řízení je též žádoucí předložit soudu listiny, které dokládají skutečnost, jejíž zápis bude předmětem řízení. Je třeba ještě upozornit na to, že je na rozhodnutí soudu, zda řízení zahájí. Pokud se tak stane, soud zahájí toto řízení usnesením, proti kterému se nelze odvolat. 60 Jedním z nejčastějších podnětů na zahájení rejstříkového řízení bývá např. situace, kdy má podnikatel právnická osoba v rejstříku zapsáno sídlo, ve kterém fakticky nesídlí (podnikateli nelze doručit poštu, nelze jej kontaktovat ani prostřednictvím statutárních orgánů apod.). Údaj o sídle je ale jedním ze základních identifikačních údajů o podnikateli, proto musí zůstat zapsáno sídlo fiktivní přesto, že takový zápis neodpovídá skutečnosti. 61 Pro (bývalé) obchodní partnery, úřady, soudy a další subjekty je totiž nutné, aby byla zachována možnost doručovat poštovní zásilky (a to alespoň náhradním způsobem 62 ) Zahájení řízení na návrh V praxi rejstříkového soudu je většina řízení zahájena na návrh. Dnem zahájení řízení je den, který byl návrh doručen soudu. 63 Navrhovatel může v návrhu žádat o to, aby byl podnikatel do obchodního rejstříku zapsán, případně byla zapsána změna v údajích o podnikateli (např. změna v osobě jednatele, prokuristy, sídla obchodní společnosti apod.). V neposlední řadě může návrh směřovat k výmazu podnikatele z obchodního rejstříku. Tzv. rejstříková novela 64 přinesla formalizaci návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Zatímco před zmíněnou novelizací obchodního zákoníku rovněž existovaly v odborné literatuře vzory návrhů na zápis, které ovšem nebyly závazné, s účinností od lze návrh na zápis zásadně podat pouze na předepsaném formuláři. 65 Vzory formulářů jsou pro podnikatele dostupné na portálu Ministerstva spravedlnosti (spolu 59 Srv. 200 b odst. 3. o.s.ř. 60 Srv. 202 odst. 1, písm. c. o.s.ř. 61 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s Srv. např. 47 o.s.ř., který upravuje doručování právnickým osobám v občanském soudním řízení. 63 Srv. 82 odst.1 o.s.ř. : Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu. 64 Zákon č. 216/2005 Sb., kterým byla přijata novela obchodního zákoníku s účinností k Srv. 32 odst. 1 ObchZ. 16

17 s pokyny k jejich vyplnění, které podnikatelům v praxi významně pomáhají) 66, jejich podoba je závazně stanovena vyhláškou téhož ministerstva. 67 Vyhláška obsahuje nejen formuláře, ale rovněž přehled příloh, které se k jednotlivým dokumentům přikládají. 68 Otázkou je, zda je přehled příloh úplný, zda tedy nemohou nastat situace, kdy si soud pro doložení skutečnosti, která je předmětem návrhu na zápis, vyžádá další listinné důkazy. 69 Povinnost podat návrh na zápis na závazném formuláři se nevztahuje na řízení, která se týkají státních podniků, právnických osob veřejného práva zřízených zvláštním právním předpisem a na případy, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti. 70 Z úřední povinnosti soud zapisuje např. údaje o zrušení a likvidaci společnosti, pokud o zrušení společnosti bylo rozhodnuto soudem. Závazných formulářů pro podání návrhu na zápis je celkem 14, subjekty zapisované do jiných rejstříků (než obchodního) vedených soudem, jako jsou nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a společenství vlastníků jednotek, povinnost podávat návrh na formuláři nemají. Jedná se o následující typy formulářů: - akciová společnost - družstvo - evropské zájmové hosp. sdružení - fyzická osoba - komanditní společnost - odštěpný závod - org. složka podniku zahr. osoby - příspěvková organizace - společnost s ručením omezeným - veřejná obchodní společnost - evropská družstevní společnost - evropská společnost - cizí práv. osoba, která přenesla sídlo na území ČR - ostatní právní formy společnosti (např. komory, burzy aj.) - společný formulář pro výmaz z rejstříku 66 Srv. Formuláře a tiskopisy pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku [citováno 28.března 2008]. Dostupný z Návod na vyplnění formuláře je vždy uveden v souboru ve formátu pdf vedle příslušného formuláře pro určitý typ obchodní společnosti [citováno 28.března2008]. Dostupný z 67 Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. 68 U každého typu formuláře je soubor s přehledem příloh, např. u formuláře pro společnost s ručením omezeným, je soubor typu Word s názvem Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným [citováno 28.března2008]. Dostupný z 69 Srv. Bartošíková, M. In Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s Srv. 32 odst. 5 ObchZ. 17

18 - žádost o cizojazyčný výpis - dodatkový list 5.2 Náležitosti návrhu Podoba a jazyk návrhu Na základě zákona lze návrh na zápis do obchodního rejstříku podat v listinné nebo elektronické podobě, obdobně to platí také pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin. 72 V případě elektronického podání je třeba rozlišovat dvě formy takového podání podání v elektronické podobě bez elektronického podpisu a podání, které tímto podpisem opatřeno je. 73 Pokud je soudu doručeno jakékoli podání v elektronické podobě, které není opatřeno elektronickým podpisem, což zákon umožňuje 74, je nutné takové podání v třídenní lhůtě doplnit předložením originálu, příp. stejnopisu. 75 Návrh na zápis v elektronické podobě, který je opatřen elektronickým podpisem dle zvláštního právního předpisu, lze chápat jako návrh rovnocenný návrhu v listinné podobě s vlastnoručním podpisem. V případě listinné podoby obchodní zákoník ovšem stanoví povinnost podávat návrh na zápis na formuláři opatřený úředně ověřeným podpisem. 76 Pokud zároveň tento zákon umožňuje podat návrh v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, pak lze dovodit, že takový podpis má platnost podpisu nejen vlastnoručního, ale také úředně ověřeného. 77 Vedle samotného návrhu na zápis lze dle zákona v elektronické podobě předložit soudu i listiny, které dokládají skutečnosti uvedené v návrhu. Rejstříkové soudy ovšem vyžadují tyto listiny často v originále nebo ověřené kopii, proto není možné předložit je soudu pouze v podobě elektronické (např. převedené scannerem do formátu Portable Document Format- pdf) současně s návrhem na zápis, který je opatřen elektronickým podpisem. Ze zkušenosti autorky při podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (konkrétně u Městského soudu v Praze) vyplývá, že listiny v elektronické podobě nejsou pro rejstříkový 71 Návrhem na zápis je v této práci ve smyslu legislativní zkratky rozuměn i návrh na zápis změny nebo výmaz zapsaných údajů. 72 Srv. 33 odst.1 ObchZ. 73 Jedná se o návrhy opatřené uznávaným elektronickým podpisem podle zákona č. č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 74 Srv. 42 odst. 1 o.s.ř., dle kterého je možné učinit podání soudu písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě nebo telefaxem. Možnost ústního podání je dále v 42 odst. 1 omezena pouze na některá podání, jako např. návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření rodičovství aj. 75 Srv. 42 odst. 3. o.s.ř. Toto ustanovení určuje třídenní lhůtu pro doplnění podání ve věci samé, které bylo učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, a to předložením originálu tohoto podání, případně písemným podáním shodného znění. Je třeba poznamenat, že toto ustanovení je obecnou úpravou pro podání v civilním řízení, netýká se tedy pouze podání ve věcech obchodního rejstříku. 76 Srv. 32 odst. 1 ObchZ. 77 Srv. Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s

19 soud ve většině případů dostačující. Zpravidla musí podnikatel i při podání elektronického návrhu na zápis doručit soudu potřebné listiny soudu osobně nebo poštou. 78 Novela obchodního zákoníku s účinností od doplnila 33 tohoto zákona o odstavec 5, který upravuje jazyk návrhu na zápis a jazyk zápisu v obchodním rejstříku. 79 Návrh na zápis se dle znění nového ustanovení předkládá a zápis do obchodního rejstříku provádí v českém jazyce, navrhovatel může ale soud požádat o zápis v jakémkoli cizím jazyce a soud této žádosti vyhoví, pokud je k návrhu přiložen úředně ověřený zápis znění návrhu do cizího jazyka. Předkládání listin v cizím jazyce bylo upraveno obchodním zákoníkem již před zmíněnou novelou, která příslušná ustanovení doplnila o přesnější výčet listin, u kterých soud, pokud jsou vyhotoveny v cizím jazyce, může žádat o současné předložení překladu (resp. úředně ověřeného překladu) do jazyka českého. 80 Dle názoru autorky je pro podnikatele výše uvedená nová možnost nechat zapsat společnost do obchodního rejstříku nejen v českém jazyce jistě výhodou, např. pro obchodní společnosti, jejichž společníkem či mateřskou společností je zahraniční obchodní společnost, příp. ve styku se zahraničními obchodními partnery apod Výčet náležitostí návrhu na zápis Právní úpravu návrhu na zápis do obchodního rejstříku nenalezneme pouze v jednom právním předpise. Jak již bylo zmíněno 81, některá ustanovení procesní povahy ve věcech obchodního rejstříku upravuje také obchodní zákoník. Základ právní úpravy (nejen) rejstříkového řízení ale obsahuje občanský soudní řád. 82 Obecné náležitosti pro jakékoli podání, které je určené soudu a kterým se zahajuje soudní řízení (tj. i pro podání určené rejstříkovému soudu, kterým se zahajuje řízení o návrhu na zápis do obchodního rejstříku), jsou vymezeny v 42 odst. 4 o.s.ř. (náležitosti jakéhokoli podání soudu) a 79 odst. 1 o.s.ř. (náležitosti podání, kterým se zahajuje soudní řízení). Pro stanovení náležitostí návrhu je třeba dále vzít v úvahu také specifickou úpravu řízení ve věcech obchodního rejstříku 83 a vyhlášku závazně stanovující podobu formulářů, na nichž se návrhy podávají. 84 Pro praxi při podávání návrhů na zápis lze tedy shrnout následující náležitosti jako zásadní: 78 Stejný názor viz Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s Srv. 33 odst. 5 ObchZ. Jazyk návrhu na zápis do obchodního rejstříku dosud v zákoně upraven nebyl, pouze 38k odst. 3 a násl. stanovil, v jakých jazycích a za jakých podmínek mohly být soudu předkládány listiny doplňující návrh. 80 Srv. 38k odst. 3 a násl. 81 Srv. s Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 83 Tamtéž. 200c a 200d. 84 Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. 19

20 - návrh je podáván na závazném formuláři (u subjektů, které se zapisují do obchodního rejstříku, netýká se subjektů zapisujících se do jiného rejstříku vedeného soudem, např. nadace 85, dále se tato povinnost nevztahuje na subjekty uvedené v 32 odst. 5 obchodního zákoníku; - v návrhu je uveden rejstříkový soud, ke kterému se návrh podává 86 ( místní příslušnost určuje 200a odst.1 o.s.ř.); - přesné určení navrhovatele; - řádné označení subjektu, jehož se návrh týká (podnikatel); - vymezení údajů, které mají být do rejstříku zapsány nebo z něj vymazány - k návrhu jsou připojeny všechny listiny, kterými se dokládají skutečnosti, jejichž zápis do rejstříku má být proveden; - je připojen souhlas fyzických se zápisem do obchodního rejstříku (týká se osob, které se zapisují v rámci podnikatele); 87 - návrh je datován; - podpis na návrhu je úředně ověřen; - jednotlivé strany návrhu jsou očíslovány. Obecně lze ze zkušenosti autorky s vyplňováním formulářů v elektronické podobě říci, že některé z výše uvedených náležitostí speciální program provede automaticky (např. očíslování stran), příp. usnadňuje práci s formulářem tím, že sám vyplní adresu soudu (po zvolení místně příslušného soudu v rolovací nabídce). 88 Nejdůležitější náležitosti, tedy údaj o navrhovateli, příp. subjektu, jehož se návrh týká, rovněž i listiny, které je třeba k návrhu připojit, ovšem zůstávají zcela na podnikateli, resp. osobě, která za něj návrh podává, a proto je nezbytné věnovat právě těmto, ale i dalším náležitostem věnovat zvýšenou pozornost. 85 Pro tyto subjekty totiž nebyly vytvořeny speciální formuláře a Příloha č. 12 vyhlášky č. 250/2005 Sb. určená pro ostatní právní formy je pro takové subjekty prakticky nepoužitelná. 86 Z hlediska věcné příslušnosti rozhoduje ve věcech obchodního rejstříku vždy krajský soud, srv. 39odst.1zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska funkční příslušnosti je prvostupňovým soudem příslušný soud krajský, odvolacím soudem soudy vrchní (Praha, Olomouc), o dovolání pak rozhoduje Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně. 87 K tématu souhlasu fyzických osob se zápisem blíže srv. Bartošíková, M. K podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku po rejstříkové novele, Obchodní právo, 2006, č. 2, s V elektronické podobě lze formuláře vyplnit prostřednictvím speciálního programu: Ministerstvo spravedlnosti připravilo formuláře ve formátu ZFO pro zápis do obchodního rejstříku s využitím prostředku 602XML Filler od firmy Software602 a.s. Tento programový prostředek umožňuje off-line vyplňování formuláře a díky tomu uživatelům přináší větší klid a soustředění na práci. Formulář je možné uložit na disk v průběhu vyplňování a znovu otevřít pro dokončení vyplňování a odeslání dat. Konečnou verzi formuláře lze uložit do formátu PDF a případně elektronicky podepsat. [citováno 31.března 2008]. Dostupný z 20