Uplatnûní ãesk ch firem v SRN po vstupu âr do EU

Transkript

1 Uplatnûní ãesk ch firem v SRN po vstupu âr do EU Euro Info Centrum PlzeÀ

2 Uplatnění českých firem v SRN po vstupu ČR do EU Pro Euro Info Centrum Plzeň zpracovali JUDr. Bohumír Molnár,CSc. Ing. Petr Král Richard Pitterle Informace z této publikace lze dále šířit výhradně k nekomerčním účelům a s uvedením jejich zdroje.

3 Autoři si dovolují upozornit čtenáře této příručky, že informace v ní obsažené odráží stav poznání jednotlivých problémů v první polovině roku Protože se mnohé v rámci německé reformy mění, je nutné vždy si informace před praktickým využitím ověřit. 2

4 Tato brožura byla zpracována odbornými lektory semináře Praktické otázky uplatnění českých firem v SRN po vstupu ČR do EU, který připravilo Euro Info Centrum Plzeň v září roku 2004 jako partner mezinárodního projektu West-East Business Partnership. Tento projekt probíhá v letech , je zaměřen na mezinárodní kooperaci firem a podporován Evropskou komisí DG Enlargement. Účelem příručky je především sloužit jako informační materiál pro účastníky semináře a pro firmy zapojené do tohoto projektu, případně pro další klienty EIC Plzeň a poradenské firmy WebTrade CZ. Není tedy jejím cílem postihnout v celé šíři problematiku česko-německých obchodních vztahů. Obsahově příručka vychází z nejčastějších dotazů, s nimiž se české firmy obracejí na síť EIC i na další poradenské subjekty. Na základě zkušeností Euro Info Centra Plzeň lze potvrdit, že v souvislosti s naším připojením k EU se výrazně zvyšuje zájem o rozvíjení podnikatelských aktivit zahraničních (především německých) firem v našem regionu a že manažeři těchto firem jsou pro tyto přeshraniční aktivity informačně vybaveni daleko lépe, něž je tomu u českých podnikatelů. Vznik této brožury byl proto veden i snahou o alespoň částečné vyrovnání tohoto handicapu. Pro snazší praktické využití je příručka zpracována formou otázek a odpovědí, které tematicky zahrnují podnikatelské prostředí v SRN a jeho odlišnosti od ČR možnosti, podmínky a pravidla působení českých firem na německém trhu, a to jak v oblasti dodávání zboží ( export ), tak dodávání služeb možnosti, podmínky a pravidla přímého působení v SRN (zakládání obchodních zastoupení, provozoven, dceřiných společností apod.) praktické rady a doporučení, včetně řešení různých problémů, s nimž se české firmy mohou setkávat. Informace v jednotlivých kapitolách jsou pak pokud možno řazeny od obecnějších až po specifické otázky. Některé otázky a informace nelze jednoznačně zařadit do uvedených tematických oblastí, doporučujeme proto při hledání potřebných informací seznámit se i s obsahem ostatních kapitol. Toto hledání by měl usnadnit také připojený rejstřík. Přáli bychom si, aby tato brožura přispěla k usnadnění vstupu a působení českých firem v SRN a k rozvíjení vzájemně výhodné spolupráce mezi podnikateli obou sousedních zemí. EIC Plzeň Kontakt: BIC Plzeň EIC, Riegrova 1, Plzeň, tel , eic@bic.cz 3

5 Terminologická poznámka V textu příručky používáme na různých místech pojmy export, vývoz a dodání zboží nebo služeb, přičemž vždy máme na mysli stejný případ, tedy kdy česká firma realizuje své produkty na německém trhu. Rádi bychom na tomto místě uvedli, co nás k této nepřesnosti vedlo. Po našem vstupu do EU se má obecně za to, že export do členských států již není exportem, ale je samostatnou kategorií obchodních vztahů, lišící se od obchodních vztahů k zemím, které nejsou členy EU. Podle našeho názoru se však pro české exportéry z čistě obchodního a marketingového hlediska příliš mnoho nezměnilo. Obchod se SRN tedy označujeme i nadále jako export či import, neboť pro podnikatele se i nadále marketingově a obchodně jedná o zpracovávání zahraničního trhu s odlišnou ekonomickou úrovní, jinými zvyklostmi, organizací trhu atd. Je tedy, dle našeho názoru, zcela na místě hovořit o vývozu či dovozu. V některých částech této příručky však toto pojetí opouštíme a používáme termíny dodání či dodávat. Toto pojetí používáme pouze v částech týkajících se zdaňování a zahraničněobchodních statistik, neboť v příslušných právních normách je termínem dodání zboží, označován obchod v rámci jednotného vnitřního trhu EU, zatímco termínem vývoz zboží se rozumí obchod se státy, které nejsou členy EU. Čtenáři tak nebudou zmateni odlišnými pojmy, pokud se rozhodnou využít i jiné zdroje informací k této problematice. Autoři 4

6 Obsah I. Základní změny pro české podnikatele po vstupu ČR do EU.. 7 II. Český podnikatel a SRN.10 II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně..10 II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN.11 II.2.1 Obchodní právo..11 II.2.2. Podnikatelské prostředí. 15 II Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci...16 II Jak jednat s německými partnery...19 III. Možnosti, podmínky a pravidla působení českých podnikatelů na německém trhu 22 III.1. Volný pohyb zboží...22 III.2. Volný pohyb osob III.3. Volný pohyb služeb.. 27 III.4. Svoboda usazování (zakládání provozoven) IV. Praktické informace a řešení problémů V. Zdroje informací Rejstřík

7 6

8 I. Základní změny pro české podnikatele po vstupu ČR do EU 1/ V čem jsou po našem vstupu zásadní změny pro podnikatelské aktivity českých subjektů v zemích EU? Česká republika je od 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie prostoru, kde jeden ze základů tvoří princip jednotného vnitřního trhu. To znamená nejen odbourání cel a kvantitativních omezení pohybu zboží, ale především zásadu nerušené hospodářské soutěže pro podnikatelské subjekty v rámci celého Evropského společenství a tedy také harmonizaci technických, sanitárních a dalších norem, uvolnění pohybu osob, odbourání omezení pohybu služeb či otevření veřejných zakázek pro subjekty z jiných členských států. To vše nyní platí i pro české firmy, kterým se tak otevírá řada nových příležitostí pro rozšíření jejich aktivit i za hranice našeho státu. Na druhé straně se ale nastolují i jednodušší podmínky pro působení zahraničních firem na českém trhu a tedy se zvyšuje konkurence. Jednotný vnitřní trh ovšem neznamená, že se zcela stírají rozdíly mezi podnikáním v ČR a v jiných státech EU a že lze v jiném státě podnikat stejně jednoduše jako v jiném českém či moravském regionu. Například podmínky pro založení firmy, přímé daně, délka pracovní doby a mnohé další záležitosti totiž podléhají příslušným předpisům jednotlivých zemí, které je samozřejmě nutno respektovat. Přijetím evropské legislativy také firmám vznikly některé nové povinnosti. Kromě toho je třeba mít na paměti, že v rámci jednání o přistoupení ČR byla vyjednána tzv. přechodná období, kdy po dobu několika let v některých přesně vymezených oblastech nebudou uvedené principy jednotného trhu platit beze zbytku, což v oblastech přímo souvisejících s podnikáním omezuje především české podnikatele. Je proto třeba se před rozhodnutím o zahájení podnikatelských aktivit v jiném státě vždy seznámit nejen s tím, co umožňuje evropská legislativa v rámci jednotného trhu, ale i s tím, co tato legislativa vyžaduje a jaké jsou specifické podmínky v jednotlivých státech. 2/ Jaké jsou konkrétní dopady tzv. přechodného období pro české občany na německém trhu, co vlastně mohou a co nesmějí? Na tuto otázku lze odpovědět pouze obecně, protože v konkrétních případech existují nejasnosti i odlišnosti například podle oborů podnikání, místních podmínek atd. I německý trh je součástí jednotného evropského trhu na němž platí příslušné svobody. V rámci přechodného období, které může být až sedmileté, si však vůči ČR vyjednalo Německo určitá omezení těchto svobod. Současný stav je následující: 7

9 1. Volný pohyb zboží: Za zboží se považuje každý výrobek lze dodávat do SRN v zásadě bez omezení výjimky jsou možné z hlediska ochrany německých spotřebitelů například u potravin, chemikálií apod. faktickou součástí je i právo provádět montážní práce vlastního výrobku na místě dodání, a to bez pracovního povolení 2. Volný pohyb osob (pracovníků): Pracovník provádí nesamostatnou činnost na základě pokynů a za odměnu podle vykonané práce (je v zaměstnaneckém poměru) v zásadě znemožněn výjimky: a) zaměstnavatelem je německý subjekt: - pracovníci IT - sezónní zaměstnanci - přeshraniční pracovníci - zaměstnání je zprostředkováno v rámci systému EURES - vedoucí pracovníci odštěpných závodů a dceřiných firem českých subjektů v SRN - po získání povolení k pobytu v SRN (např. přiženěním) - další výjimky na základě pracovního povolení vydaného místním pracovním úřadem b) zaměstnavatelem je český subjekt: - montážní práce v rámci volného pohybu zboží - na základě smlouvy o dílo v rámci volného pohybu služeb - přeshraniční poskytování služeb v rámci volného pohybu služeb Další výjimky přinese novela přistěhovaleckého zákona od Volný pohyb služeb: Za služby se pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby mohou mít povahu činnosti průmyslové, obchodní, řemeslné či svobodných povolání provádí je v ČR registrovaný podnikatel na území SRN (tzv. přeshraniční poskytování služeb) služby musí být v SRN poskytovány dočasně a za podmínek stejných jako pro podnikatele německé v rámci přechodného období (po dobu nejméně 2 let, kterou lze dále prodloužit o 3 a případně o další 2 roky tzv. formát 2+3+2) platí omezení v oborech: stavebnictví včetně souvisejících oborů, čištění budov, zařízení a dopravních prostředků, služby v oblasti dekorace interiérů omezení lze prolomit pracemi na základě smlouvy o dílo v rámci povolených kvót v ostatních oborech lze poskytovat bez omezení 8

10 4. Svoboda usazování (zřizování provozoven): Český podnikatel poskytuje své služby z území SRN fakticky neomezena umožňuje zakládat provozovny pro právnické a fyzické osoby (nesamostatné provozovny, samostatné provozovny odštěpné závody, dceřiné společnosti) přeložení sídla u právnických osob usazení se fyzických osob k provozování řemeslných, obchodních, zemědělských a dalších živnostenských činností i výkon svobodných povolání pro poskytování služeb z provozoven musí být splněny všechny podmínky pro podnikání, jaké mají podnikatelé němečtí 5. Volný pohyb kapitálu a plateb: neomezen Podrobněji jsou možnosti českých občanů a firem na německém trhu objasněny v následujícím textu. 9

11 II. Český podnikatel a SRN II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně 3/ Proč se zaměřit na SRN? Spolková republika Německo je největší evropskou ekonomikou a po Spojených státech a Japonsku třetí největší ekonomikou světa. Celkový počet obyvatel se blíží k 82,5 milionu (v roce 2003), celkový hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2003 činil 2 129,20 mld. EUR, což je více než třicetinásobek celkového HDP České republiky. SRN je největším světovým exportérem a po Spojených státech i druhým největším světovým importérem. Již tradičně je Německo také hlavním zahraničním trhem pro české firmy. V roce 2003 dosáhl podíl SRN na českém exportu 37 % a na českém importu 32,6 %. Celkově vyvezli v tomto roce čeští podnikatelé do SRN zboží a služby v celkové hodnotě 17518,2 mil. EUR a Česká republika tak zaujala 11. místo v žebříčku nejvýznamnějších dovozců do SRN. I přes celkově nepříznivou makroekonomickou situaci v SRN se českým vývozcům podařilo umístit na tomto trhu větší objem produkce než v roce předchozím a zároveň i dále zvýšit kladné saldo vzájemné obchodní výměny, které dosáhlo 797,5 mil. EUR. Jak dokumentují výše uvedené údaje, SRN je pro české firmy nesporně zajímavým trhem, na kterém se jim v posledních letech výrazně daří. K příznivým obchodním faktorům, jako je ekonomická síla Spolkové republiky a velikost trhu se připojují i další faktory, jako jsou geografická blízkost, podpořená i poměrně solidně vybudovanou infrastrukturou, vzájemná kulturní blízkost i tradičně poměrně rozšířená znalost němčiny v ČR. Příznivá geografická poloha navíc umožňuje i realizaci poměrně malých obchodů s přijatelnými náklady a rychlé řešení případných nesrovnalostí či problémů. Spolková republika je také výhodným startovním místem pro obchodní expanzi na ostatní trhy EU i celého světa. S pomocí kontaktů, referencí a zkušeností z německého trhu se mohou čeští podnikatelé následně prosadit i na dalších trzích, zejména v ostatních zemích EU, ale i v Severní Americe, blízkém a dálném východě a v Číně. 4/ SRN je označována za federalistickou zemi. Co to znamená? Spolková republika Německo je spolkovým státem sdružujícím dnes 16 zemí a svobodných měst, které mají v zásadě shodné postavení. Vztah těchto zemí a svobodných měst navzájem i vůči Spolku je označován jako kooperativní federalismus. Zhruba to znamená, že jak země a svobodná města, tak i Spolek jsou relativně autonomní, samostatné subjekty, které však jsou spolu úzce smluvně propojeny a navzájem spolupracují. 10

12 5/ Platí ve všech spolkových zemích SRN jednotné právní normy? V oblasti zákonodárné jsou Základním zákonem Spolkové republiky Německo (ústavou) určeny celkem tři sféry. Existuje výlučné zákonodárství Spolku v jehož rámci pouze Spolkový sněm a Spolková rada mohou přijímat určité zákony. Jedná se o zákony zejména v oblasti zahraniční politiky, obrany, dopravy letecké a železniční, pošt a telekomunikací, ale i právní ochrany živností a podobně. V rámci tzv. konkurujícího zákonodárství mohou přijímat zákony země pouze tehdy, nejsou-li přijímány Spolkem. Sem spadají oblasti úpravy jako je právo občanské a trestní, výkon trestu, řízení před soudy, advokacie, notářství, právní poradenství, právo spolčovací a shromažďovací, pracovní, atd. Až ve zbývajících oblastech mohou přijímat své vlastní zákony země. V oblasti výkonné je naopak více kompetencí přeneseno na země a to i v těch oblastech, které upravují spolkové zákony. Spolkové orgány provádějí správu pouze v takových oblastech jako je armáda, zahraniční politika, do značné části policie, finanční, pracovní úřady atd. Jednotlivé spolkové země mají tedy i své výkonné orgány v čele se zemskou vládou. Každá spolková země má například i své ministerstvo justice, do jehož působnosti patří i fungování soudů, ale i ministerstva práce, sociálních věcí, hospodářství atd. II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN II.2.1 Obchodní právo 6/ Potřebuji jako český exportér vědět něco o německém právu, když platí jednotné evropské právo? V podnikatelské oblasti nelze mluvit o jednotném evropském právu. V každé členské zemi platí národní obchodní právo, které se sice postupně přibližuje (harmonizuje), ale v němž stále platí určité odlišnosti. O německém právním prostředí se proto vyplatí mít alespoň základní informace. 7/ Existují velké rozdíly mezi obchodním právem českým a německým? Právo české i německé má shodné kořeny v právu římském, obojí je zařazováno do románsko - germánského právního systému. Zejména v oblasti právní úpravy podnikání si jsou mnohé koncepce, zákony a konkrétní ustanovení velmi podobné. Zde má svůj velký význam skutečnost, že při tvorbě například českého Obchodního zákoníku bylo výrazně čerpáno z práva rakouského a zejména pak německého (obojí si je však velmi podobné). Ke sbližování dochází i díky implementaci Směrnic ES do národního práva v obou zemích. České a německé obchodní právo si je proto velmi blízké. 11

13 8/ Který zákon v SRN je obdobou našeho obchodního zákoníku? Na rozdíl od stávající právní úpravy podnikání v ČR je právní úprava podnikání v SRN komplikovanější. Je upraveno nejen občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch - BGB) a obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch-HGB), ale i dalšími zákony, jejichž obdobná ustanovení obsahuje v českém právu většinou již obchodní zákoník. Jde například o zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz), zákon o společnostech s ručením omezeným (GmbH-Gesetz), zákon o hospodářských stycích se zahraničím (Aussenwirtschaftsgesetz), zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen-AGBG) a další. 9/ Podle čeho poznám, jakou právní subjektivitu má můj německý obchodní partner? Osobní či kapitálové společnosti musí mít vždy za svým obchodním jménem uvedenu potřebnou zkratku (OHG, GmbH, KG ). Pokud za obchodním jménem podnikatelský subjekt zkratku nemá, pak se jedná o fyzickou osobu. 10/ Je možné, aby v SRN existovaly legálně dvě či více společností se stejným názvem? Je to možné, protože obchodní registry se vedou ve spolkových zemích. Spolkový registr by měl začít fungovat v rámci připravovaného celoevropského registru podnikatelských subjektů. 11/ Dá se na internetu najít výpis z německého obchodního rejstříku jako je tomu v ČR? V zásadě ano, německý systém se však od českého výrazně odlišuje. V Německu není možné získat výpis z obchodního rejstříku na internetu zdarma, ale pouze za úplatu. Výpis je možné objednat na stránkách Výpis pak žadateli přijde e- mailem, poštou nebo faxem. Cena jednoho výpisu pro jednu společnost činí cca 20 EUR. Důležité upozornění: Při zadávání kritérií pro vyhledávání je třeba vyplnit co nejpřesněji informace o subjektu, jehož výpis chceme získat. V SRN je totiž možné, aby bylo registrováno více společností se stejným názvem. Žadateli pak budou zaslány výpisy z obchodního rejstříku pro všechny společnosti, které splňují zadaná kritéria. Za každý výpis je pak potřeba i zaplatit. 12/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka OHG? Veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft) jako společnost osobní sdružuje společníky s cílem provozovat příslušnou obchodní živnost pod společným jménem, přičemž všichni společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. OHG může vlastním jménem nabývat práva, zavazovat se, nabývat vlastnictví a jiná věcná práva k nemovitostem, ale i žalovat a být žalována. Musí být proto zapsána 12

14 v obchodním rejstříku u soudu příslušného dle sídla společnosti. Návrh na zápis musí obsahovat jména a příjmení společníků, jakož i jejich stav a bydliště, obchodní jméno společnosti, její sídlo a datum vzniku společnosti. 13/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka KG? Komanditní společnost (Kommanditgesellschaft) je také osobní společností mající některé charakteristiky právnické osoby. Od OHG se KG odlišuje především tím, že někteří její společníci ručí omezeně, jen do výše svého vkladu do společnosti (komandisté) a u ostatních společníků je ručení neomezené (komplementáři). Existuje zde tedy rozdílná míra ručení společníků. To musí být zřejmé i ze zápisu v obchodním rejstříku, který jinak obsahuje údaje obdobně jako u OHG. Odlišnému ručení společníků odpovídají i jejich odlišná práva ve společnosti. Komandisté nemohou zastupovat společnost či za ní jednat a mají i omezená práva kontroly činnosti společnosti. 14/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH? Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung), je společností kapitálovou a tedy i právnickou osobou, v níž sdružují její společníci kapitál za účelem společného podnikání. Společníky GmbH mohou být jak osoby fyzické a právnické, tak i osobní společnosti, může jím však být též jen jeden společník. Je využívána s oblibou zejména jako právní forma malých a středních podniků. GmbH je jako právnická osoba nositelem práv a povinností, může žalovat i být žalována. Za své závazky ručí pouze majetkem společnosti. Společnost s ručením omezeným je zakládána společenskou smlouvou, která musí být podepsaná všemi společníky a notářsky ověřená. Společenská smlouva může obsahovat ustanovení upravující vztahy mezi společníky a vnitřní mechanismy fungování společnosti. Rozhodně však musí obsahovat název společnosti, její sídlo, předmět podnikání, výši základního jmění a vklady jednotlivých společníků. Základní jmění GmbH musí být nejméně ve výši EUR a vklad jednotlivého společníka musí být nejméně ve výši 250 EUR a je-li vyšší, pak musí být vždy dělitelný stem. Vklad může být i nepeněžitý, pak ale musí být ve společenské smlouvě jasně identifikován a finančně ohodnocen. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně EUR, ale nepeněžitý vklad musí být vložen celý. 15/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka AG? Akciová společnost (Aktiengesellschaft) je společností kapitálovou, v níž její akcionáři sdružují kapitál za účelem podnikání. Je právnickou osobou s vlastní subjektivitou, je tedy nositelem práv a povinností, může být žalována i žalovat. 13

15 Zakládat akciovou společnost může v SRN nejméně pět zakladatelů. Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat identifikaci zakladatelů, název společnosti a její sídlo, údaje o akciích, členech představenstva a dozorčí rady, výši základního kapitálu. Základní kapitál musí být ze zákona nejméně ve výši EUR, přičemž před jejím vznikem musí být splacena nejméně jedna čtvrtina základního kapitálu. 16/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH & Co. nebo GmbH & Co. KG? Německá právní úprava umožňuje, aby do veřejné obchodní společnosti (OHG) i komanditní společnosti (KG) vstupovali jako společníci společnosti s ručením omezeným (GmbH). Tyto smíšené společnosti jsou i nadále buď OHG či KG, tedy mají všechny charakteristiky uvedené výše, ale míra jejich ručení se výrazně mění. Neomezené ručení společníků je u GmbH nahrazeno ručením omezeným. To je významné zejména u smíšené komanditní společnosti (GmbH & Co. KG), protože komplementář, je-li jím GmbH, neručí již neomezeně. U smíšené veřejné obchodní společnosti (GmbH & Co.) to znamená, že nejméně jeden ze společníků ručí omezeně. 17/ Budeme asi potřebovat služby německého právníka. Jak ho máme hledat a kolik si němečtí advokáti za své služby účtují? Německá právní terminologie je velmi zastaralá a je proto optimální, pokud se podaří získat právníka hovořícího česky nebo slovensky. Ti se sdružují v Česko-německém spolku právníků ( Spíše na velké společnosti se zaměřují německé advokátní kanceláře s pobočkami v ČR. Především pro malé a střední české firmy obstarává německé právní služby již dlouhodobě společnost Dr. Molnár + Partners Consulting ( Odměny za služby německých právníků jsou dány příslušným ceníkem, případně je dohodnuta hodinová odměna. Ta se pohybuje zhruba od 150 EUR za hodinu. 18/ Potřebuji v SRN ověřit dokumenty notářem. Je jedno, kterého si vyberu? Pokud budete ověřený dokument potřebovat v ČR, pak je to jedno. Pokud ho budete potřebovat například u německého soudu, pak musí být notář místně příslušný, tedy musí vykonávat svoji činnost v teritoriu příslušného vrchního zemského soudu. 19/ Náš německý obchodní partner požaduje, abychom do smlouvy uvedli, že případné spory se budou řešit podle německého práva a u německého soudu. Máme na to přistoupit? Optimální je ve smlouvě příslušnost soudu a práva neuvádět, ať si žalující strana vybere soud sama. Současně ale i pro české podnikatele po vstupu do EU platí Nařízení Rady ES č. 44/2001 o působnosti, uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních záležitostech, které stanoví, že ve většině obchodních sporů bude muset být žaloba 14

16 podávána u soudu příslušného dle sídla dlužníka. V tom případě bude také výhodnější, aby byla řešena podle zde platného práva. II.2.2. Podnikatelské prostředí 20/ Slyšel jsem, že v SRN bankrotuje stále více firem. Je to pravda? Je pravda, že počet bankrotů firem v SRN dlouhodobě stoupá. V roce 2003 ohlásilo bankrot téměř čtyřicet tisíc podniků s předpokládaným objemem neuhrazených závazků ve výši třiceti osmi miliard EUR. Pro nejméně příští dva roky se očekává další nárůst bankrotů. 21/ Jak je to s povinným členstvím v hospodářských komorách? Kdy a jak se mám do komory přihlásit? Členství v hospodářských komorách je pro německé firmy povinné. Dceřiné společnosti českých firem založené v Německu podle německého práva jsou v tomto smyslu také německými společnostmi, a proto se na ně vztahuje povinnost být členem hospodářské komory. Členem hospodářské komory musí být všechny společnosti zapsané v obchodním rejstříku a také všichni provozovatelé živností, kteří jsou subjektem živnostenské daně. Ke členství není třeba se přihlásit. Zprávu o registraci živnosti předává komoře příslušný úřad, tj. finanční úřad (Finanzamt) nebo živnostenský úřad (Amt für Öffentliche Ordnung). Komora pak sama informuje nový subjekt o jeho členství. 22/ Jak vysoké jsou členské poplatky za členství v hospodářské komoře? Členské příspěvky se liší podle regionů. Sestávají ze dvou složek. První částí je pevný příspěvek, který platí každý člen. Ten se pohybuje u živnostníků mezi 30 a 70 EUR ročně, u obchodních společností mezi 150 a 300 EUR ročně. Druhou složkou je příspěvek odvozený z výše obratu. Od placení členských příspěvků jsou osvobozeny společnosti, jejichž obrat nedosahuje určité hranice a začínající živnostníci. Více informací získáte na příslušných obchodních a průmyslových komorách. 23/ Musí se příslušná hospodářská komora vyjádřit, popřípadě povolit založení pobočky (popř. dceřiné firmy) české firmy v Německu? Hospodářské komory nemají v této oblasti žádnou pravomoc, neboť nejsou státními orgány. Proto není třeba žádat o žádné povolení pro založení pobočky, nebo dceřiné společnosti. 24/ V jaké výši je v SRN minimální mzda? Minimální mzda není v Německu určena centrálně a plošně, ale kolektivní tarifní smlouvou pro každý obor zvlášť. 15

17 II Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci 25/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery? Německé partnery lze vyhledávat v tištěných katalozích firem, které v Německu vycházejí už desítky let. Počet vydávaných katalogů však v poslední době klesá, zejména díky konkurenci Internetu. Dobrým zdrojem informací je také telefonní seznam, který vychází v tištěné podobě pro jednotlivé regiony. Celoněmecký telefonní seznam lze nalézt na internetu na adrese 26/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery na Internetu? Zřejmě nejlepším zdrojem kontaktů na německé firmy je Internet. Ke hledání potenciálních partnerů mohou čeští podnikatelé využít některé velké všeobecné vyhledávače, např a další. Všechny tyto služby umožňují fulltextové vyhledávání a nabízejí i rozsáhlé katalogy stránek setříděné podle oborů. Další možností je využít specializované databáze firem, jejichž hlavní předností je to, že jsou v nich zařazeny pouze firemní stránky. Databáze nalezneme na např. adresách: ( ( Ve všeobecných vyhledávacích službách lze v katalogu nalézt odkazy na řadu dalších databází firem. Dalším zdrojem kontaktů jsou oborově specializované databáze firem, kterých nalezneme na německém Internetu desítky. Některé z nich jsou provozovány hospodářskými svazy, jiné soukromými společnostmi. Vyhledávat lze obvykle zdarma, někdy je však nutná předchozí registrace do systému. K vyhledání vhodných oborových databází doporučujeme využít všeobecné vyhledávače a jejich katalogy. 27/ Které instituce nebo organizace mi mohou s vyhledáváním partnerů pomoci? S vyhledáváním partnerů v SRN Vám mohou pomoci zejména regionální obchodní komory v ČR, síť Euro Info Center ( CzechTrade ( a jeho kancelář v Kolíně nad Rýnem, Velvyslanectví ČR v Berlíně, Konzuláty v Mnichově, Drážďanech a Bonnu, Česká Centra v Německu (Berlín, Mnichov, Drážďany) a další soukromé společnosti v ČR a v Německu. Německé obchodní a průmyslové komory zpravidla nejsou této formě pomoci českým firmám nakloněny. 28/ Je lepší zaslat svoji nabídku přímo německé firmě, nebo prostřednictvím zavedených institucí? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V každém případě je lepší, pokud vaši nabídku německému partnerovi doporučí instituce, jíž německý partner důvěřuje. Zároveň je nutno říci, že německé firmy se nabídkám na spolupráci z České republiky zpravidla nebrání, neboť jsou si vědomy toho, že subdodávky z ČR mohou znamenat 16

18 zajímavou nákladovou úsporu. V celé německé ekonomice se prosazuje trend, kdy dodatečné zdroje zisku nejsou hledány na příjmové straně, ale na straně nákladové. Není tedy zpravidla problém, oslovit německou firmu přímo. Využití služeb zejména profesních a hospodářských komor by mohlo být pro České firmy jistě zajímavé, neboť tyto instituce disponují kontakty na členské firmy. Z našich zkušeností ale vyplývá, že německé hospodářské komory nejsou příliš ochotny pomáhat českým firmám při vstupu na německý trh, především proto, že jejich hlavním úkolem je pomáhat německým firmám a to i při exportu z Německa. Nabídky ke spolupráci distribuují také Euro Info Centra, takže potenciální němečtí partneři mohou vaši nabídku obdržet i prostřednictvím německých pracovišť této sítě. 29/ Jaké jsou výhody, nevýhody a rizika využití služeb zprostředkovatelů? Česká firma mající zájem uplatnit své produkty na trhu SRN stojí vždy před otázkou, zda využít služeb některého ze zavedených obchodních mezičlánků (zprostředkovatelé, prostředníci), či se pokusit o navázání kontaktu přímo s potenciálními zákazníky. Obě varianty přitom přinášejí své výhody i rizika. V následujícím textu předpokládáme, že česká firma zvolí jako svého partnera zavedenou a solidní firmu. Využití služeb některého obchodního mezičlánku přináší zejména možnost využít jeho pozice a jména na trhu a již navázaných kontaktů s odběrateli. V první fázi realizace obchodu tak lze očekávat vyšší objemy kontraktů a rychlejší růst prodeje. Řada obchodníků má navíc kontakty i do ostatních států Unie a lze je tedy použít i při expanzi na tyto trhy. Využití prostředníka či zprostředkovatele navíc přináší výrazné úspory nákladů na budování vlastní distribuční sítě, na vyřizování reklamací, v oblasti inzerce a reklamy atd. Podstatnou výhodou (zejména u spotřebního zboží) je možnost dodávat v SRN jen na jedno místo (popřípadě několik málo míst), přičemž další distribuci po SRN zajistí již na vlastní náklady sám obchodní partner. Na druhou stranu, pokud česká firma využije prostředníka, zbavuje se možnosti aktivně určovat a realizovat svou politiku ve všech oblastech marketingu, zejména v oblasti cen. Vstup na německý trh vlastními silami je zpravidla časově i finančně náročnější. Česká firma si však uchová i v dlouhodobém horizontu možnost aktivně určovat cenovou politiku pro koncové zákazníky a realizovat vlastní systém distribuce, řešení reklamací atd. Zároveň má možnost uvést a rozvíjet na trhu vlastní značku výrobků, což spolupráce s mezičlánkem často neumožňuje. V případě uzavírání smlouvy s některým zprostředkovatelem nebo prostředníkem je třeba se připravit na poměrně náročné a dlouhé jednání. Zvláštní pozornost by při jednání měla být věnována otázce cen a jejich stanovení s ohledem na možná rizika růstu nákladů v ČR a změny kursu Kč/EUR. 17