Přednáška IX. Nerostné zdroje surovin. klíčová slova: ložisko nerostných surovin, ložisková geologie, rudy, nerudy, energetické suroviny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přednáška IX. Nerostné zdroje surovin. klíčová slova: ložisko nerostných surovin, ložisková geologie, rudy, nerudy, energetické suroviny"

Transkript

1 Přednáška IX. Nerostné zdroje surovin klíčová slova: ložisko nerostných surovin, ložisková geologie, rudy, nerudy, energetické suroviny 1

2 Nerostné zdroje surovin Mezi nerostné suroviny patří: půda a voda, ložiska nerudních surovin, ložiska rud, dále pak uhlí, rašeliny a ropy základní dělení nerostných surovin je na obnovitelné a neobnovitelné, respektive udržitelné a neudržitelné (v reálném čase) 2

3 Ložisko je přírodní nahromadění nerostů, jakož i zakládka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty. (Zák.č.44/1988 Sb. ve znění novely č.541/1991) Ložisko je ekonomicky významné a průmyslově využitelné přirozené nahromadění určité nerostné suroviny, která se jinak v zemské kůře vyskytuje rozptýleně a v nedobyvatelném množství. Ložisková geologie se zabývá výzkumem ložisek. Popisuje jejich tvar, poměr k okolním horninám, charakterizuje jejich nerostný obsah, zkoumá složení a snaží se vysvětlit vznik a vývoj (genezi). Výskyt je geologicky ověřená přírodní lokalita minerálů nebo hornin, o nichž je obecně známo, že jsou průmyslově využitelné, ale jejich charakter nebyl dosud zkoumán ani kvantitativně ani kvalitativně, nebo výzkum vedl k negativním výsledkům. Může sloužit jako prospekční indikátor Zdroj nerostné suroviny je přírodní akumulace minerálů nebo minerálních agregátů (hornin), jejichž průmyslová využitelnost nebyla 3 dosud prokázána.

4 Význam a cíle ložiskové geologie výměna informací s regionální geologií, upřesňování geologických a geotektonických pochodů s pomocí metod ložiskové geologie. praktické využití hornin a minerálů (surovin) a zajištění zásob nerostných surovin hledání nových netradičních surovin s určitými vlastnostmi zjišťování nových vlastností u tradičních surovin 4

5 Suroviny a ekonomické strategie Surovinová politika každého státu 5

6 6

7 Životnost surovin odvíjí se od investic do průzkumu a dalších faktorů: např. scénáře A, B, C 7 geologické geologick a ekonomické ekonomick upřes up esňov ování

8 Ložiska nerostných surovin - nerudy Při studiu ložisek nerudních surovin je rozhodující technologické hodnocení suroviny. Podle toho dělíme nerudné suroviny následovně: nerostné suroviny používané v průmyslu (např. mastek, azbest, grafit, křemelina, bentonit, okr) suroviny, které slouží k získávání nekovových prvků (pyrit- S, fluorit-f, apatit-p) stavební suroviny (žula, štěrkopísek, cihlářské hlíny) 8

9 podle způsobu vzniku dělíme ložiska nerud na: a. endogenní (vznikala zároveň s okolním prostředím) patří sem ložiska: magmatogenní (apatit, diamant, grafit, zeolity, vyvřeliny jako stavební kámen) pegmatitová (křemen, živec, slída, beryl, korund) karbonatitová (kalcit) kontaktně metasomatická (apatit, pyrit, beryl) hydrotermální (křemen, baryt, fluorit) sublimáty (síra) metamorfogenní (mramor, metamorfity jako stavební kámen) 9

10 Obr. 16: Diamantový důl, Kligpat, Afrika Zdroj: Obr. 18: Horníci v diamantových dolech, Kimberley, Afrika Zdroj: 10

11 Obr. 19: Turmalínová ložiska v pegmatitových žilách, Namibie Zdroj: Obr. 20: Vzácný, tzv. melounový turmalín, Madagaskar Zdroj: R. Pokorný 11

12 Obr. 21: Princip geneze hydrotrmálních ložisek Zdroj: Obr. 22: Unikátní monokrystal křemene. Arkansas. Zdroj: 12

13 Obr. 23: Sublimační ložisko síry na úpatí Etny (kráter Bocca Nuova) Zdroj: ww.decadevolcano.net Obr. 24: Mramorový lom, Turecko Zdroj: 13

14 b. exogenní (vznikala později než okolní prostředí) ložiska zvětrávací úlomkovitá - křemenný písek; zvětrávací kůry - laterit; infiltrační - fluorit; cementační - diatomové břidlice, tmelový křemenec ložiska sedimentární aluviální rozsypy - granát, diamant, rutil; biogenní horniny - guano, křemelina, vápenec, spongilit; užitkové horniny - písek, štěrkopísek, pískovec, opuka, jíly; biochemické nerosty a horniny - síra, fosfáty; chemické suroviny - soli, sírany) mořská voda, vzduch 14

15 Obr. 25: Pískovna Čeperka Zdroj: Obr. 26: Pískový lom poblíž Dubaje Zdroj: 15

16 Obr. 27: Opukový lom, Přední Kopanina. Zdroj: Obr. 28: Třídící linka těžebny granátu, Vestřev Zdroj: 16

17 Obr. 29: Ložisko guana - Peru Zdroj: Obr. 30: Safíronosné náplavy řeky Jizerky Zdroj: VŠB Ostrava 17

18 Použití nerud Člověk používá nerudní suroviny od doby kamenné (pěstní klíny, škrabadla z křemenců a pazourků. Vedle těchto materiálů používal k výrobě nástrojů i amfibolity, spility, výjimečně např. také křišťál. Ve středověku se staly důležitým stavebním materiálem, potravinou, surovinou na výrobu skla, ozdobou. Nerudy jsou nezbytné při získávání kovů (žáruvzdorné materiály, tavidla, látky vážící SiO 2 a Al 2 O 3 ). V novověku se rozšířilo hnojení kyselých půd drceným vápencem, byla zavedena výroba žáruvzdorných, kyselinotvorných, filtračních a izolačních hmot. V současné době se začínají používat nové materiály: žáruvzdorný forsterit, perlit a vermikulit s vysokou sorpční kapacitou, leukofilit na výrobu varného nádobí, grafit jako moderátor v atomových reaktorech, křemík jako polovodič. 18

19 Obr. 31: Sorbenty minerálního původu - vermikulit Zdroj: Obr. 32: Sorbenty minerálního původu - perlit Zdroj: 19

20 Obr. 33: Základní schema jaderného reaktoru Zdroj: Obr. 34: Asbest, v minulosti využívaný jako žáruvzdorná izolace Zdroj: 20

21 Ložiska nerud v ČR vysokoprocentní vápence v Barrandienu a v devonu Jeseníků Severočeské pánve jsou vedle uhlí zdrojem kaolínů, žáruvzdorných jílů, křemenců, bentonitů, písků atd. Velké zásoby nerud jsou na Plzeňsku a Podbořansku - kaoliny V České křídě se vyskytují sklářské písky, jílovce a lupky V jihočeských terciérních pánvích jsou ložiska jílů a křemeliny Významné jsou i mladé usazeniny cihlářských hlín a štěrkopísků na území celé České republiky se vyskytují ložiska kvalitního stavebního a dekoračního kamene 21

22 Obr. 35: Velkolom Čertovy schody, Koněprusy. Zdroj: Obr. 36: Kaolínové doly, Hosín. Zdroj: 22

23 Obr. 37: Evidovaná ložiska bentonitu v ČR (zdroj: 23

24 Obr. 38: Evidovaná ložiska vápence v ČR (zdroj: 24

25 Obr. 39: Bilance zásob nerudných surovin (zdroj: 25

26 Obr. 40: Těžba ložisek nerudných surovin (zdroj: 26

27 Stavební kámen Průmyslově využitelná ložiska stavebního kamene jsou rozšířena na celém územíčeského masivu. V Západních Karpatech jsou ložiska přítomna jen ojediněle. Hlavním zdrojem stavebního kamene jsou ložiska hlubinných vyvřelin (zejména žuly až křemenné diority). Těží se především ve středočeské a moldanubické oblasti. Jen malý význam mají samostatná ložiska žilných hornin. Ložiska výlevných hornin jsou hlavním zdrojem suroviny pro výrobu drceného kameniva v ČR. Paleovulkanická ložiska se vyskytují prakticky jen v Barrandienu a v podkrkonošské pánvi (spility, diabasy). Z neovulkanických ložisek mají největší význam bazické (zejm. čedičové a znělcové) horniny především v Českém 27 středohoří a v Doupovských horách.

28 Mezi ložisky usazených hornin převládají ložiska zpevněných klastických sedimentů (prachovce, droby aj.). Přední místo zaujímají sedimenty České křídové pánve. Dále se vyskytují v proterozoiku Barrandienu, moravském devonu a flyšovém pásmu Karpat. Ložiska chemogenní a organogenní představují karbonáty (barrandienské starší paleozoikum, moravskoslezský devon) a silicity (buližníky v algonkiu na Plzeňsku). Významné postavení mají ložiska regionálně metamorfovaná - jedná se obecně o krystalické břidlice, které jsou vázány výhradně na krystalické komplexy Českého masivu. 28

29 Obr. 41: Žulový lom v Mrákotíně Zdroj: Obr. 42: Znělcový lom Mariánská skála Zdroj: 29

30 Obr. 43: Evidovaná ložiska stavebního kamene v ČR (zdroj: 30

31 Ložiska nerostných surovin - rudy Název ruda označuje v širším smyslu každou nerostnou surovinu, ze které je možné získat kov. Rudní ložisko je pak nahromadění rudy v litosféře. Každé dobyvatelné ložisko je místní anomální koncentrace daného prvku. Podle výskytu dělíme rudní ložiska na: primární - syngenetická (tzv. konkordantní, magmatické vyloučeniny, sedimentární ložiska) - epigenetická (tzv. diskordantní, žilná ložiska, impregnace, ložiska metasomatická a kontaktní) sekundární (vznikají chemickou nebo mechanickou koncentrací rudy po rozrušení starších hornin nebo ložisek - náplavy) 31

32 I. Primární ložiska V primárním ložisku vznikly rudy na původním místě, buď vykrystalizováním z magmatu, nebo usazením z roztoků. I.A Syngenetická ložiska vznikla současně s okolní horninou. Ložisko i okolní hornina jsou výsledky stejného horninotvorného pochodu. - magmatická: vznikla vykrystalizováním z magmatu a. oxidická (ložiska chromitu, ilmenitu), b. sulfidická (nikelín, pyrrhotin), c. metalická (železo, platina) - sedimentární - př. ložiska bahenních železných rud (limonit) Tato ložiska mají většinu podobu vrstev, tzv. loží. 32

33 I.B Epigenetická ložiska vznikla, tak, že rudní obsah vnikl do starších horninových souborů po puklinách a vyplnil je. představují především: a. žilná ložiska (=rudní žíly) výplň rudních žil je tvořena rudami (Fe, Pb-Ag, Sn ) a žilovinou (křemen, vápenec, baryt) b. impregnace - vyskytují se v okolí žil, kdy rudní minerál vyplňuje póry v okolní hornině (uran) c. metasomatická ložiska - na základě výměny prvků dochází ke vzniku nových minerálů především ve vápencích a dolomitech (ložiska Fe, Mg, Mn) d. kontaktní ložiska - vznikla na dotyku s eruptivním tělesem (ložiska magnetovce, hematitu) 33

34 II. Sekundární ložiska Vznikají chemickou nebo mechanickou koncentrací rudního obsahu po rozrušení starších hornin nebo ložisek. Hlavním typem jsou náplavy. Jsou to přirozená nahromadění sypkého horninového materiálu na zemském povrchu, která vznikla rozrušením a přemístěním dříve vytvořených hornin a obsahují dobyvatelné množství rud. V náplavech se nacházejí rudy, které jsou odolné proti chemickému působení, mají vysokou hustotu, nejsou unášeny a sedimentují. Z náplavů se suroviny těží rýžováním. Jedná se o nerosty, které jsou značně tvrdé a odolávají transportu. Jsou to především drahé kovy (zlato, platina, osmium a iridium). Z rud bývají nejčastěji rýžovány kasiterit, magnetovec a chromit. 34

35 Obr. 44, 45: Princip ukládání sekundárních ložisek ve fluviálním prostředí (zdroj: 35

36 Ložiska rud v ČR Ložiska železitých skarnů v Krušných horách polohy pyritů a manganových rud uložených ve starohorních břidlicích Železných hor sedimentární krevelová a chamositová ložiska v Barrandienu a v devonských útvarech Jeseníků Rudný revír v Jeseníkách se značnými zásobami rud Pb-Zn a Cu Zlatá rýžoviště se u nás vyskytují na Otavě u Sušice a Písku Cínovcové náplavy v Krušných horách uranová mineralizace v Dolní Rožínce, na Českolipsku 36

37 Obr. 46: Polymetalické ložisko Krupka (zdroj: 37

38 Obr. 47: Rýžování zlata na Otavě (zdroj: Obr. 48: Sedimentární ložisko bauxitu Halimba - Maďarsko (zdroj: 38

39 Obr. 49: Evidovaná ložiska zlata v ČR (zdroj: 1 Jílové u Prahy 2 Kašperské Hory 3 Mokrsko 4 Mokrsko - východ 5 Sepekov 6 Suchá Rudná - střed 7 Újezd u Kasejovic 8 Vacíkov 9 Voltýřov 10 Voltýřov - rozsyp 11 Zlaté Hory - západ 39

40 Obr. 50: Evidovaná ložiska wolframu v ČR (zdroj: 40

41 Uran Uran je zastoupen v několika desítkách nerostů (vesměs kyslíkatých sloučenin), z nichž ekonomicky nejdůležitější jsou oxidy (uraninit - smolinec), fosfáty (torbernit, autunit), silikáty (coffinit) a organické sloučeniny (antraxolit). Minimální těžené kovnatosti se pohybují kolem 0,1% U 3 O 8 v závislosti na typu ložiska, množství zásob a způsobu těžby. Produktem úpravy uranové rudy je chemický koncentrát obsahující 70 až 90 váhových % oxidů uranu. Původně byly sloučeniny uranu využívány pouze k výrobě barev pro sklářství a keramiku. V současné době uran slouží k výrobě palivových článků pro jaderné reaktory a k přípravě radioizotopů pro medicínu, defektoskopii aj. Značné množství vytěženého uranu je deponováno ve formě náloží jaderných zbraní. 41

42 Obr. 51: Evidovaná ložiska uranu v ČR (zdroj: 1 Rožná 2 Brzkov 3 Břevniště 4 Hamr pod Ralskem 5 Jasenice-Pucov 6 Osečná - Kotel 7 Stráž pod Ralskem Z bilancovaných ložisek uranových rud bylo v roce 2004 využíváno pouze ložisko Stráž pod Ralskem v české křídové pánvi v rámci likvidačních prací a ložisko zónového typu 42 Rožná.

43 Uhlí vznikají na místě původních bažin (jezer, mořských zálivů) v prostředí tropů až subtropů v pánvích vzniklých intenzivními horotvornými pochody (variské, alpínské vrásnění). Díky anoxickému prostředí docházelo k uhelnatění organické hmoty. vznik především v prvohorách (karbon, perm) a ve třetihorách (miocén), v malém rozsahu rovněž ve druhohorách (svrchní křída). Uhelné vrstvy označujeme jako sloje. Jejich mocnost je různá od centimetru až přes 100 m. Vložky jílovitých nebo písčitých sedimentů v uhelných slojích nazýváme proplástky. Uhelné sloje vznikaly zpravidla ve formacích usazujících se v kotlinách nebo ve stále klesajících sedimentačních prostorech (depresích), proto užíváme pro formace obsahující uhelné sloje název pánve. 43

44 podle vzniku se dělí na autochtonní a allochtonní autochtonní ložiska vznikla nahromaděním rostlinné organické hmoty v místě růstu rostlin. Hlavními znaky je velká plošná rozloha slojí, neporušené uložení kmenů, které bývají postaveny kolmo na vrstvy. allochtonní ložiska vznikla sekundárním naplavením (nahromaděním) rostlinných úlomků. Pro allochtonní ložiska je typická hojná příměs přimíšeného klastického materiálu a chaotické uložení a stav zachování rostlinných zbytků. Kmeny bývají uloženy vodorovně. 44

45 podle původního ekosystému se dělí ložiska uhlí na: paralická (vznikají v přímořských, periodicky zaplavovaných oblastech) - př. ložiska černého uhlí na severní Moravě (Ostravsko) limnická (vznikají ve sladkovodních pánvích) - př. ložiska černého uhlí na Kladensku, podkrušnohorská hnědouhelná pánev druhy uhlí (uhelnářada): (rašelina) - lignit - hnědé uhlí -černé uhlí - antracit - (gagát, šungit) 45

46 Vznik uhelných ložisek - mechanická akumulace organického materiálu Cypress Swamp, SW Florida Mangrove Swamp in the Everglades, SW Florida SW Florida 46

47 Charakteristika uhlí DRUH PALIVA C H O ostatní DŘEVO 50% 6% 43% 1% RAŠELINA 60% 6% 33% 1% HNĚDÉ UHLÍ 73% 6% 19% 1% ČERNÉ UHLÍ 82% 5% 10% 1% ANTRACIT 94% 3% 2% 1% Energetická hodnota koresponduje s obsahem uhlíku. Uhlí obsahuje i různé nečistoty, jako jsou například jílové minerály, vápnité a železité uhličitany, pyrit, NaCl atd. Tyto složky limitují využití uhlí. Například jílové minerály zvyšují popelnatost, NaCl zvyšuje korozi kotlů, pyrit způsobuje emise SO 2. 47

48 Ložiska uhlí v ČR Karbonská ložiska černého uhlí se nacházejí v pánvi Ostravsko - Karvinské, Kladensko - Rakovnické, Plzeňské, Žacléřsko - Svatoňovické, Rosicko - Oslavanské. Ve třetihorách vznikla ložiska hnědého uhlí. Ta vyplňují značnou část podkrušnohorského prolomu na Ústecku, Teplicku, Mostecku, Chomutovsku, Sokolovsku a Chebsku. V minulosti se na několika místech republiky těžily i slojky hnědého uhlí vzniklého v druhohorách (Moravská Třebová, Mladějov). 48

49 Obr. 55: Povrchová těžba hnědého uhlí na Mostecku (zdroj: Obr. 56: Těžební věž dolu Jindřich v Ostravě (zdroj: 49

50 Obr. 57: Evidovaná ložiska černého uhlí v ČR (zdroj: 1. Hornoslezská pánev 2. Vnitrosudetská pánev 3. Podkrkonošská pánev 4 Středočeské pánve 5 Mělnická pánev 50

51 Obr. 58: Evidovaná ložiska hnědého uhlí v ČR (zdroj: 1 Chebská pánev 2 Sokolovská pánev 3 Severočeská pánev 4 Žitavská pánev 51

52 Obr. 59: Evidovaná ložiska lignitu v ČR (zdroj: 1 Vídeňská pánev 2 Jihočeská pánev 3 Žitavská pánev 52

53 Ropa a zemní plyn Ropa je přírodní, kapalná směs rozpuštěných, plynných a pevných uhlovodíků a jejich derivátů. Hustota kolísá mezi 0,75 a 1 t/m 3, průměrný obsah C mezi 80 a 87,5 %, H mezi 10 a 15 % a výhřevnost mezi 38 a 42 MJ/kg. Zdrojem uhlovodíků je organická hmota vznikající podvodním biochemickým rozkladem biomasy. Ke vzniku ropy dochází při teplotách o C, v hloubkách m v jemnozrnných matečných sedimentech. Odtud migruje a akumuluje se v propustných, porézních příp. rozpukaných horninách - kolektorech. Podle chemického složení se rozlišují 4 základní typy - ropa parafinická, naftenická, aromatická a asfaltická. 53

54 Zemní plyn je tvořen směsí plynných a těkavých n-alkanů s dalšími plyny (vodíkem, dusíkem, sirovodíkem a inertními plyny). Ve směsi z více než 75 % převažuje metan. V surové těžbě bývá určitá příměs ropy, vody a písku. V ČR jsou rozlišovány 3 základní druhy zemního plynu: suchý plyn ( s obsahem CH %) vlhký plyn (85-95 % CH 4 a příměs uhlovodíků) plyn se zvýšeným podílem inertních složek (50-65 % CH 4, přes 10 % N 2 a přes 20 % CO 2 ). 54

55 Ložiska ropy v ČR jižní Morava (Vídeňsko - moravská ropoplynonosná provincie) v hloubkách do m. Nejproduktivnější jsou pískovce středního miocénu (třetihory). Největším bylo ložisko Hrušky, jehož převážnáčást je již vytěžena a slouží jako podzemní zásobník plynu. moravská část karpatské soustavy, kde stále probíhá průzkum. Nejdůležitější akumulace jsou vázány především na zvětralé krystalinikum a paleozoikum. Významnějšími ložisky jsou Uhřice a Klobouky (Ždánice). 55

56 Obr. 60: Těžební kozlíky na ropném ložisku Klobouky (zdroj: Moravské naftové doly) 56

57 Obr. 61: Využití surové ropy (zdroj: 57

58 Ložiska zemního plynu v ČR Severní Morava (Příbor, Český Těšín) Jižní Morava (Dolní Dunajovice) Ostravsko - hornoslezská uhelná pánev (zde se těží karbonský plyn) 58

59 Obr. 62: Evidovaná ložiska ropy v ČR (zdroj: 1. Vídeňská pánev 2. Karpatská předhlubeň 59

60 Obr. 63: Evidovaná ložiska zemního plynu v ČR (zdroj: 1 Oblast jižní Moravy 2 Oblast severní Moravy 60

61 61

62 Perspektivy nerostných surovin v budoucnosti Obr. 67. Zjednodušená geologická mapa Marsu. Obr. 66. Geologická mapa Mt. Olympus, Mars. Ale především RECYKLACE!!!!!! 62

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné)

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné) VZNIK NEROSTŮ A STRUNZŮV MINERALOGICKÝ SYSTÉM Krystalizace z magmatu Vetšina minerálů vzniká v nitru Země za teplot 900-1300 C a vysokého tlaku. Za takových podmínek existuje žhavá silikátová tavenina

Více

Obsah 3 Geologické, inž.geologické a hydrogeologické hodnocení jednotlivých báňských oblastí. 3 3.1 Sokolovská pánev západní a východní část..

Obsah 3 Geologické, inž.geologické a hydrogeologické hodnocení jednotlivých báňských oblastí. 3 3.1 Sokolovská pánev západní a východní část.. strana ៧匷. ydr d í j d t vý áň ý tí.. 匷 匷 v á 匷á v 匷á 匷 d í vý d í თ呗á t.. 3.1.1 Přehled geologie sokolovské pánve. 3 3.1.2 Formování sokolovské pánve (stratigrafie, petrografie) 4 3.1.3 Všeobecná hydrogeologická

Více

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Středoškolská odborná činnost 2006/2007 Obor 5 geologie, geografie Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Autor: Jakub Výravský Gymnázium Brno-Řečkovice Terezy Novákové 2, 621 00

Více

SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY

SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY ČERVENEC 2012 1 ZÁKLADNÍ VIZE: I. PŘEDNOSTNÍ VYUŽÍVÁNÍ DOMÁCÍCH NEROSTNÝCH ZDROJŮ II. PŘEMĚNA ODPADŮ NA ZDROJE Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracováním aktualizace

Více

Podkladový materiál pro ministra životního prostředí k problematice nekonvenčního zemního plynu z břidlic a podzemního zplyňování uhlí

Podkladový materiál pro ministra životního prostředí k problematice nekonvenčního zemního plynu z břidlic a podzemního zplyňování uhlí Podkladový materiál pro ministra životního prostředí k problematice nekonvenčního zemního plynu z břidlic a podzemního zplyňování uhlí RNDr. Vlastimila Dvořáková se spolupracovníky RNDr. Juraj Franců,

Více

Činnost jezer a moří

Činnost jezer a moří Činnost jezer a moří jezera Těleso stojaté vody, které nekomunikuje se světovým oceánem (okrajová moře) žádným způsobem ani podzemní vodou Není definováno velikostně Není definováno typem vody Vztah tvaru

Více

Ložiska stavebních surovin ČR a perspektiva jejich využívání

Ložiska stavebních surovin ČR a perspektiva jejich využívání Ložiska stavebních surovin a perspektiva jejich využívání Ing. Josef Godany Spolupráce: Ing. Karel Rýda Mgr. Jan Buda Česká geologická služba 1 Česká republika disponuje s velkými objemy geologických zásob

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1 REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1 REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 2 1. Poloha, rozloha a historický vývoj České republiky rozloha : 78 864 km 2 počet obyvatel

Více

Co to vlastně je geologické ukládání CO 2?

Co to vlastně je geologické ukládání CO 2? Co to vlastně je geologické ukládání? Zodpovědné využívání fosilních paliv Odstranění hlavního zdroje skleníkových plynů Vrácení uhlíku zpět do podzemí Poskytnutí času potřebného pro rozvoj energetických

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY

PLÁN OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY PLÁN OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ČÁST A POPIS OBLASTI POVODÍ TEXT Povodí Vltavy, státní podnik prosinec 2009 Obsah: A.1. Všeobecný popis oblasti povodí... 1 A.1.1 Vymezení oblasti povodí... 1 A.1.2 Geomorfologické

Více

Geologie pro všechny. česko - polská geologická stezka. Radovan Vlček

Geologie pro všechny. česko - polská geologická stezka. Radovan Vlček Geologie pro všechny česko - polská geologická stezka Radovan Vlček Na první pohled velmi pestrá krajina tohoto regionu vděčí za svou mnohotvárnost především své geologické stavbě a geologickému vývoji,

Více

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ KATEDRA GEOLOGIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ ZDENĚK DOLNÍČEK JIŘÍ ZIMÁK Olomouc 2009 2 Obsah Obsah... 3 1. Úvod... 5 2. Diagnostické znaky založené na fyzikálních

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ČÁST A POPIS OBLASTI POVODÍ TEXT Povodí Vltavy, státní podnik prosinec 2009 Obsah: A.1. Všeobecný popis oblasti povodí... 1 A.1.1 Vymezení oblasti povodí... 1 A.1.2 Geomorfologické

Více

Litogeografie HORNINY, TEKTONIKA. Přednášející: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU

Litogeografie HORNINY, TEKTONIKA. Přednášející: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Litogeografie HORNINY, TEKTONIKA Přednášející: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Tento předmět vznikl v rámci projektu Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) - (CZ.1.07/2.2.00/15.0222)

Více

SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY

SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY NEROSTNÉ SUROVINY (STAV 2008) (Uzávěrka odborných podkladů 31. srpna 2009) Ministerstvo životního prostředí Česká geologická služba - Geofond Říjen 2009 Recenzovali: Prof.

Více

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA) Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 ÚSTÍ NAD LABEM Duben 2013 OBSAH Strana ÚVOD... 5

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Obnovitelné zdroje energie Ing. Jaroslav Chlubný Ing. Jaroslav Lednický Ing. Radek Sedlačík Mgr. Lenka Slezáčková V rámci projektu Energetická efektivita v

Více

Provoz. Předpokládané odpady produkované v období provozu. Nová skladovací hala Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. Katalog.

Provoz. Předpokládané odpady produkované v období provozu. Nová skladovací hala Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. Katalog. Katalog. číslo Druh odpadu 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01

Více

č íslo 1 roč ník 5 únor 2007

č íslo 1 roč ník 5 únor 2007 č íslo 1 roč ník 5 únor 2007 h l a v n í t é m a : G E O D I V E R Z I T A Nechme planetu pět minut odpočívat! Sítě geoparků Posthornická krajina plná překvapení Půl tisíce let říčních úprav Dětský domov

Více

Klimatické změny a jejich dopady na život lidí

Klimatické změny a jejich dopady na život lidí Klimatické změny a jejich dopady na život lidí Studijní opora k akci v rámci projektu CZ.1.07/1.3.05/03.0030 Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede Celkový počet stran: 40 Autor:

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. STAV LESNÍCH PŮD JAKO URČUJÍCÍ FAKTOR VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU, BIODIVERZITY A NAPLŇOVÁNÍ PRODUKČNÍCH I MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESŮ Zpráva o průběhu

Více

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Ing. Miroslav Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 602 434 897; e-mail: farmprojekt@volny.cz Vyhodnocení

Více

VS/2005/0512 Questionnaire

VS/2005/0512 Questionnaire VS/2005/0512 Questionnaire Příloha DOPORUČENÉ OTÁZKY SUMARIZACE PŘIPRAVENÁ ZEMĚMI I. EKONOMICKÁ DATA ODVĚTVÍ 1) Společnosti v odvětví hornictví Střední podnik (počty zaměstnanců): Název podniku 2000 2001

Více

jako zdroj pitné vody PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE DOMOVNÍCH A VEŘEJNÝCH STUDNÍ

jako zdroj pitné vody PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE DOMOVNÍCH A VEŘEJNÝCH STUDNÍ jako zdroj pitné vody PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE DOMOVNÍCH A VEŘEJNÝCH STUDNÍ jako zdroj pitné vody Příručka pro uživatele domovních a veřejných studní MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav

Více

Ropa. Vznik ropy. Těžba ropy

Ropa. Vznik ropy. Těžba ropy Ropa Též (surová nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry nejčastěji v oblasti kontinentálních

Více

D.3.4.3, WP 3. This Project (Contract No. IEE/09/848/SI2.558364) is supported by:

D.3.4.3, WP 3. This Project (Contract No. IEE/09/848/SI2.558364) is supported by: IEE Project BiogasIN Materiál pro Českou republiku Seminář pro administrativní sektor o realizaci projektů výroby a využití bioplynu D.3.4.3, WP 3 Česká bioplynová asociace, o.s. (CzBA) Za přispění Henning

Více

VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY. MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b. 1. Úvod. Obsah

VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY. MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b. 1. Úvod. Obsah VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b a Centrum výzkumu Řež s.r.o., Husinec-Řež 130, 25068 Řež, b Ústav energetiky, Fakulta technologie

Více

TECHNICKÉ MATERIÁLY II

TECHNICKÉ MATERIÁLY II Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TECHNICKÉ MATERIÁLY II učební text Zdeněk Jonšta Ostrava 2012 Recenze: Doc. Ing. Miroslav Greger, CSc. Mgr. Tomáš Fismol Název: Technické materiály II Autor:

Více